Komparace výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice a na Slovensku

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Komparace výpočtu pojistného na zdravotní pojištění pojištění a sociální zabezpečení v České republice a na Slovensku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Eva Vařejková

Brno 2010

Tímto děkuji své vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za pomoc, vedení, cenné rady a připomínky v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komparace výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice a na Slovensku“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce, s použitím literatury a materiálů uvedených v použité literatuře. V Brně dne 14. 5. 2010

______________________

Abstract Vařejková, E. Comparison of the calculation of Premium for health insurance and social security in the Czech Republic and in Slovakia. Bachelor thesis. Mendelu in Brno, 2010, 67 pages. This bachelor thesis deals with the health insurance and social security. It is concentrating on explanation and comparison of both concepts within of the Czech Republic and Slovakia in years between 2008 and 2010. Our aim is to compare the conditions of both insurances in both states and years set forth above. The bachelor thesis is divided into several parts. In the first part there are generally explained the problems of the health insurance and the social security. Next part is concentrating on comparison in both monitored countries. The last part pursues the practical calculation of the health insurance and the social security in both states and followed by the comparison of results. Key words Health insurance, social security, comparison, Czech Republic, Slovakia.

Abstrakt Vařejková, E. Komparace výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice a na Slovensku. Bakalářská práce. Mendelu v Brně, 2010. 67 s. Bakalářská práce se zabývá zdravotním pojištěním a sociálním zabezpečením. Je zaměřena na vysvětlení a porovnání obou pojmů v rámci České republiky a Slovenské republiky v letech 2008 až 2010. Cílem práce je porovnat podmínky obou pojištění v uvedených státech a pro uvedené roky. Bakalářská práce je rozdělena do více částí. V prvních částech je obecně vysvětlena problematika zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Další část je zaměřena na komparaci ve sledovaných zemích. Poslední kapitola se věnuje praktickému výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v obou státech a následné komparaci výsledků. Klíčová slova Zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, komparace, Česká republika, Slovenská republika.

OBSAH

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .................................................................................................................. 8

1.2

Cíl práce ............................................................................................................ 9

2

Metodika práce

10

3

Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice

11

3.1

3.1.1

Účast na zdravotním pojištění ............................................................. 12

3.1.2

Vznik a zánik zdravotního pojištění................................................... 12

3.1.3

Plátci pojistného .................................................................................... 12

3.1.4

Rozhodné období .................................................................................. 13

3.1.5

Vyměřovací základ ............................................................................... 13

3.1.6

Sazba pojistného na zdravotní pojištění ............................................ 14

3.1.7

Splatnost a placení pojistného ............................................................. 15

3.1.8

Povinnosti plátce pojistného ................................................................ 16

3.2

4

Zdravotní pojištění ........................................................................................ 11

Sociální zabezpečení ...................................................................................... 17

3.2.1


3.2.2

Důchodové pojištění ............................................................................. 19

3.2.3

Nemocenské pojištění ........................................................................... 21

3.2.4

Rozhodné období .................................................................................. 23

3.2.5


3.2.6

Sazby pojistného na sociální zabezpečení ......................................... 24

3.2.7

Odvod a placení pojistného ................................................................. 24

3.2.8


Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení ve Slovenské republice

5

27

OBSAH

4.1

4.1.1

Účast na zdravotním pojištění ............................................................. 28

4.1.2

Vznik a zánik zdravotního pojištění................................................... 28

4.1.3


4.1.4

Rozhodné období .................................................................................. 29

4.1.5


4.1.6

Sazba pojistného na zdravotní pojištění ............................................ 31

4.1.7

Placení pojistného.................................................................................. 31

4.1.8

Roční zúčtování pojistného .................................................................. 32

4.1.9


4.2

5


Sociální pojištění ............................................................................................ 33

4.2.1

Rozsah sociálního pojištění .................................................................. 34

4.2.2


4.2.3

Vznik a zánik sociálního pojištění ...................................................... 36

4.2.4

Rozhodné období .................................................................................. 36

4.2.5


4.2.6

Sazby pojistného na sociální pojištění ................................................ 39

4.2.7

Odvod a placení pojistného ................................................................. 39

4.2.8


Komparace 5.1

41


5.1.1

Rozhodné období .................................................................................. 41

5.1.2


5.1.3

Sazba pojistného .................................................................................... 43

5.1.4


5.2

Sociální zabezpečení ...................................................................................... 45

5.2.1

Rozdělení osob samostatně výdělečně činných ................................ 45

5.2.2

Účast na sociálním pojištění ................................................................ 45

6

OBSAH

6

5.2.3

Rozhodné období .................................................................................. 46

5.2.4


5.2.5

Sazby pojistného .................................................................................... 48

5.2.6


Modelový příklad 6.1

50

Zadání příkladu ............................................................................................. 50

6.1.1

Česká republika ..................................................................................... 50

6.1.2

Slovenská republika .............................................................................. 52

6.1.3 Srovnání výpočtu pojistného na zdravotní pojištění mezi Českou a Slovenskou republikou ....................................................................................... 54 6.1.4 Srovnání výpočtu pojistného na sociální zabezpečení mezi Českou a Slovenskou republikou .................................................................................... 57 7

Závěr

60

8

Literatura

62

9

8.1

Odborné publikace ........................................................................................ 62

8.2

Právní předpisy .............................................................................................. 62

8.3

Internetové zdroje .......................................................................................... 63

Seznam tabulek

65

10 Seznam obrázků

66

11 Seznam zkratek

67

7

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Zdravotní pojištění i sociální zabezpečení patří k důležitým součástem právního systému v České republice i na Slovensku. Zdravotní pojištění je cílevědomou činností státu a ostatních subjektů hospodářské a sociální politiky, zaměřené na ochranu, podporu a zdraví obyvatelstva. Hlavním subjektem zdravotního pojištění je stát, který určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly zdravotního pojištění. Ostatní státní i nestátní subjekty se podílejí na aktivitách v rámci odvětví zdravotnictví. Sociální zabezpečení je souborem institucí, zařízení a opatření, jejich prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů, kterými mohou být zejména stáří, invalidita, nemoc, úrazy, těhotenství, smrt rodinného příslušníka, narození dítěte a další. Zdravotní pojištění je samostatnou částí správy veřejných prostředků a je povinné pro všechny osoby s trvalým pobytem na území České nebo Slovenské republiky. Na jeho základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče a služby související s jejím poskytováním. Veřejné zdravotní pojištění zajišťují zdravotní pojišťovny, které jsou zřizovány dle příslušných zákonů. Pojistné na zdravotní pojištění je hrazeno plátci příslušným zdravotním pojišťovnám za jejich pojištěnce. Sociální zabezpečení je nezbytnou součástí naší společnosti. Umožňuje a usnadňuje průběh ekonomické transformace, současně poskytuje předpoklady, podmínky, impulsy a motivaci pro rozvoj každého člověka, ekonomiky a celé společnosti. Sociální zabezpečení má různou skladbu pojištění. V České republice se jedná o důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Na Slovensku jsou to pojištění důchodové, nemocenské pojištění, invalidní pojištění, úrazové pojištění, garanční pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení jsou plátci povinni odvádět na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, respektive na Slovensku na účet Sociální pojišťovny. V uspořádání placení pojistného, ve výši sazeb, záloh i vyměřovacích základů docházelo v posledních letech k významným změnám. Šlo především o boj s finanční krizí, na Slovensku pak o vstup do eurozóny.

8

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1.2 Cíl práce Cílem práce je objasnění rozdílů mezi zdravotním pojištěním a sociálním zabezpečením v České republice a Slovenské republice a následná komparace jejich výpočtu v současnosti. V oblasti zdravotního pojištění zaměřuji svoji pozornost na osoby, které mají povinnost platit pojistné. Plátce pojistného dle Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v České republice a dle Zákona č. 580/2004 Z. z., o zdravotnom poistení na Slovensku rozdělujeme do čtyř skupin. Jedná se o společnosti, které jsou registrovány v obchodním rejstříku, zaměstnance, stát a individuální plátce. U jednotlivých plátců se zaměřím na podmínku vzniku a zániku zdravotního pojištění, na jejich rozhodné období a výši vyměřovacího základu. Z vyměřovacího základu pomocí sazby pojistného na zdravotní pojištění určím výši pojistného, jeho splatnost a ostatní povinnosti jednotlivých plátců. V České republice vychází sociální zabezpečení ze Zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a plátci jsou dle něj rozděleni na zaměstnavatele, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění. Na Slovensku určuje rozsah sociálního zabezpečení Zákon č. 461/2003 Z. z., o sociálnom poistení, který za plátce označuje zaměstnavatele, zaměstnance, povinně pojištěné osoby samostatně výdělečně činné, stát a Sociální pojišťovnu. Sociální zabezpečení rozdělím podle jeho skladby, která je v obou státech odlišná. Uvedu, jaké je rozhodné období pro jednotlivé plátce, způsob stanovení vyměřovacího základu i platné sazby pojistného na sociální zabezpečení. Následně se zaměřím na způsob odvodu pojistného a povinnosti plátců. V práci se snažím zachytit nejvýznamnější změny v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, které proběhly v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, jako jeden z nástrojů protikrizových opatření vlády. V praktické části provedu komparaci podmínek zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení v České republice oproti podmínkám na Slovensku. Zásady, zjištěné během zpracování práce následně aplikuji na modelovém příkladě. V modelovém příkladu dochází k souběhu studia na vysoké škole a samostatně výdělečné činnosti. Příklady vypočtu v podmínkách zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení České republiky i Slovenska a výsledky vzájemně porovnám a zhodnotím nejvýznamnější rozdíly.

9

METODIKA PRÁCE

2 Metodika práce K vypracování bakalářské práce jsem využila informací z odborné literatury, z české a slovenské legislativy, která se týká dané problematiky. Některé údaje byly čerpány z internetových zdrojů. Veškeré zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Práce je rozdělena na několik částí. V první části se zaměřuji na teoretický výklad a objasnění pojmu zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v podmínkách České a Slovenské republiky a na popis změn v jednotlivých letech. Jedná se o kapitoly „Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice“ a „Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení ve Slovenské republice“. Využila jsem metodu deskripce, která obecně popisuje platné zásady a fakta. V těchto kapitolách jsem využila i metodu analýzy. Metoda analýzy je metodou vědeckou, která rozkládá celek na jednotlivé části, identifikuje podstatné vlastnosti a zákonitosti dílčích částí a nalézá vnitřní vazby mezi nimi. Další část zaměřuji na konkrétní srovnání legislativních rozdílů ve zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení mezi Českou a Slovenskou republikou dle platné legislativy. Z důvodu každoročních změn bylo nutné zvolit konkrétní období, tím je rok 2010. Jedná se o kapitolu „Komparace“, kde využívám metody analýzy a metody komparace. Komparativní metoda zjišťuje podobnosti a rozdíly mezi určitými jevy, vzorky nebo soubory dat. V poslední části nazvané „Modelový příklad“ bylo srovnání prováděno na standardním příkladu, který v současné době v odvětví zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení může nastat. Vzorový příklad byl vypočten podle charakteristik a podmínek stanovených v příslušných zákonech. V modelovém příkladu jsem se zaměřila na souběh samostatně výdělečné činnosti a studia, v případě, že student ještě nedovršil 26 let. Je využito především metody dedukce, zejména u komentářů výsledků výpočtů. Využila jsem i metody komparace, která je použita při srovnání výsledků pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení mezi Českou a Slovenskou republikou. V závěru bakalářské práce je zhodnocen výpočet pojistného v podmínkách České a Slovenské republiky a je využito metody syntézy, která shrnuje celkové výsledky této práce.

10

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

3 Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice 3.1 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je samostatnou oblastí veřejných financí vybíraných zdravotními pojišťovnami. Vychází z principu solidarity, který znamená, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného. Jak uvádí Červinka (1) je veřejné zdravotní pojištění druhem zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytovaná pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Zdravotní pojištění zajišťují zdravotní pojišťovny. V roce 1992 byl přijat Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, který upravuje jejich vznik, činnost, zánik a vztah k Všeobecné zdravotní pojišťovně. (11) V České republice v současné době působí 9 zdravotních pojišťoven a patří mezi ně následující pojišťovny: •

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,

•

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR,

•

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna,

•

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví,

•

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda,

•

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR,

•

Revírní bratrská pokladna,

•

Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance,

•

Zdravotní pojišťovna Média.

Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 418/2003 Sb., stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu. (12)

11


3.1.1 Účast na zdravotním pojištění Zdravotní pojištění je v České republice povinné podle Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (10) pro všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky, a to bez ohledu na státní občanství. Zdravotně pojištěny musí být i osoby, které nemají trvalý pobyt v České republice, ale jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt a jsou činny pro zaměstnavatele v ČR užívající diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele, které nemají sídlo na území České republiky. Zdravotního pojištění se neúčastní osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), kde jsou zdravotně pojištěny. O této skutečnosti učinily u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a neplatí pojistné.

3.1.2 Vznik a zánik zdravotního zdravotního pojištění § 3 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (10) určuje vznik a zánik zdravotního pojištění. a) Zdravotní pojištění vzniká dnem: • • •

narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, získání trvalého pobytu na území ČR.

b) Zdravotní pojištění zaniká dnem: • • •

úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, ukončení trvalého pobytu na území ČR.

3.1.3 Plátci pojistného V § 4 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (10) jsou stanoveny 3 skupiny plátců pojistného na zdravotní pojištění: • zaměstnavatel (hromadný plátce) – právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající zaměstnance, za které odvádí pojistné, • stát – platí pojistné za definované skupiny osob, např. nezaopatřené děti, poživatelé důchodu z důchodového pojištění, příjemci rodičovských

12


•

dávek, příjemci dávek z nemocenského pojištění, osoby ve vazbě či výkonu trestu, uchazeči o zaměstnání, aj., pojištěnec – který je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem vykonávajícím činnost, ze které mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, je osobou samostatně výdělečně činnou, nebo je osobou bez zdanitelných příjmů.

3.1.4 Rozhodné období Dle Červinky (1) zjišťujeme z rozhodného období vyměřovací základ. Pro zaměstnance, zaměstnavatele, stát a osoby bez zdanitelných příjmů je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, za který se platí pojistné, a nejkratší poměrnou částí je kalendářní den. U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který je placeno pojistné a nejkratším poměrným obdobím je kalendářní měsíc.

3.1.5 Vyměřovací základ Vyměřovací základ je stanoven dle § 3 Zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. (13) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, a které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (14) a nejsou od této daně osvobozeny. Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance je minimální mzda1 platná v měsíci, za který se pojistné odvádí. Ustanovením § 3 odst. 8 Zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (13) jsou vymezeni zaměstnanci, pro které minimální VZ neplatí. Jedná se o osoby, za které je plátcem pojistného stát, osoby s těžkým tělesným, smyslovým či mentálním postižením, zaměstnanci vykonávající současně vedle zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost a odvádějící zálohy na pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a osoby které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku, a to za předpokladu, že nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Maximální vyměřovací základ je u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ve výši 48násobku průměrné mzdy. Výše maximálního VZ je platná pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. U osoby samostatně výdělečně činné částka platí bez ohledu na to, zda OSVČ podnikala

1

Od 1. 1. 2007 byla minimální mzda stanovena ve výši 8 000 Kč.

13


v kalendářním roce po dobu 12 měsíců, nebo jen v 1 měsíci, to znamená, že maximální vyměřovací základ se nezkracuje. Minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných se odvozuje z poloviny průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2008 byl všeobecný vyměřovací základ 23 280 Kč a výše koeficientu 1,0184. Průměrná měsíční mzda v roce 2010 činí 23 709 Kč. (http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Platci/OSVC/Vymerovaci_zaklad/prumern a_mzda) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou, za kterou je plátcem pojistného i stát (nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, a další), která je zároveň zaměstnána a v zaměstnání platí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, která pečuje celodenně, osobně a řádně alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku a další případy podle § 3a odst. 3 Zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. (13) Vyměřovacím základem osob, za které je plátcem pojistného stát, je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 byla konkrétní částka vyměřovacího základu pro tyto osoby 5 013 Kč, od 1. 1. 2010 je to částka 5 355 Kč. (1) Tab. 1

Minimální a maximální vyměřovací základ zaměstnanců a OSVČ

Období 2008 2009 2010

Činnost zaměstnanec OSVČ zaměstnanec OSVČ zaměstnanec OSVČ

Minimální měsíční VZ 8 000 Kč 10 780 Kč 8 000 Kč 11 777,50 Kč 8 000 Kč 11 854,50 Kč

Minimální roční VZ x 129 360 Kč x 141 330 Kč x 142 254 Kč

Maximální roční VZ 1 034 880 Kč 1 130 640 Kč 1 707 048 Kč

Zdroj: VZP (23), vlastní zpracování.

3.1.6 Sazba pojistného na zdravotní pojištění Sazba pojistného je stanovena procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Plátce si musí pojistné vypočítat sám, následné zaokrouhlení se provádí 14


na celé koruny směrem nahoru. Pojistné za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Zaměstnavatel hradí 1/3 částky z platu zaměstnance a 2/3 hradí ze svých prostředků. Tab. 2

Sazby pojistného na zdravotní pojištění

Plátce pojistného na zdravotní pojištění Sazba pojistného na ZP Zaměstnanec 14,5 % Zaměstnavatel 11,9 % OSVČ 13,5 % Osoba bez zdanitelných příjmů 13,5 % Stát 13,5 % Zdroj: vlastní zpracování s využitím hodnot. (1)

3.1.7 Splatnost a placení pojistného Pro případnou penalizaci a správné vyhodnocení plnění povinností plátců pojistného bývá důležité správné stanovení data splatnosti u pojistného. Splatnost pojistného je určena pro rozdílné plátce různě. (1) •

Zaměstnavatelé

Pojistné za zaměstnance platí zaměstnavatel za jednotlivé kalendářní měsíce. V roce 2008 a 2009 bylo pojistné splatné v den určený zaměstnavatelem pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Pokud byla výplata rozložena na různé dny, dnem splatnosti pojistného byl poslední den výplaty za uplynutí kalendářního měsíce. Nebyl-li tento den určen, bylo pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvádělo. Od 1. 1. 2010 je pojistné splatné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a splatnost již nezávisí na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím došlo ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Minimální měsíční pojistné za zaměstnance činí 1 080 Kč. • Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) Pojistné osoby bez zdanitelných příjmů je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. • Stát Pojistné za osoby, za které hradí pojistné stát, je splatné do 20. dne měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, za který se platí. Měsíční pojistné hradí Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet Všeobecné

15


zdravotní pojišťovny České republiky. V roce 2008 a v roce 2009 bylo měsíční pojistné ve výši 677 Kč, v roce 2010 je 723 Kč. • Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné formou záloh na pojistné a případného doplatku pojistného. Pro obě možnosti jsou stanovena samostatná pravidla pro splatnost. Záloha na pojistné je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší pojistného, vypočteného z vyměřovacího základu, je splatný vždy do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Tab. 3

OSVČ – minimální měsíční zálohy na pojistné

Období 2008 2009 2010

Minimální zálohy 1 456 Kč 1 590 Kč 1 601 Kč

Zdroj: VZP (23), vlastní zpracování.

Vedle pojistného může mít plátce i další závazky vůči zdravotní pojišťovně, které mají sankční charakter. Pokud má plátce více druhů závazků, je povinen dodržet stanovené pořadí splácení. Podle § 15 odst. 2 Zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (13) je plátce povinen splácet dlužné částky v tomto pořadí: a) pokuty, b) přirážky k pojistnému, c) nejstarší nedoplatky pojistného, d) běžné platby pojistného, e) penále. Všechny běžné i sankční platby se platí v české měně na účet příslušné zdravotní pojišťovny bezhotovostním převodem, v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence. Hotovostní platba je možná na pokladně příslušné zdravotní pojišťovny.

3.1.8 Povinnosti plátce pojistného Podle Červinky (1) je zaměstnavatel povinen oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (14) a ukon-

16


čení takového zaměstnání. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance dnem nástupu do pracovního poměru a odhlašuje dnem skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel má oznamovací povinnost vyplývající z § 25 Zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (13), dle které je povinen sdělit svůj obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, musí uvést jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu. Zaměstnavatel je povinen se zaregistrovat a o oznamovaných skutečnostech vést evidenci a dokumentaci. Pokud dojde ke změně oznamovaných skutečností, musí je zaměstnavatel oznámit do 8 dnů. Jak uvádí Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (10) je osoba samostatně výdělečně činná povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila. Osoba samostatně výdělečně činná musí do 30 dnů ode dne, kdy měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit „Přehled o příjmech a výdajích“ ze samostatné výdělečné činnosti, ohlásit a doložit změnu jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla, obchodního jména, sídla nebo místa podnikání, identifikačního čísla organizace a čísla bankovního účtu, je-li z něj placeno pojistné. (13) Pojištěnci, za které je plátcem pojistného stát, mají zákonem určenou povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně skutečnosti, které mají vliv na povinnost státu platit pojistné. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, kromě případů, kdy se jedná o skutečnosti, které mu zaměstnanec nesdělil. Všechna oznámení se provádějí do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. (1)

3.2 Sociální zabezpečení S průmyslovým rozvojem dochází k závažné změně životních podmínek, způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek a ke změně života člověka vůbec. Tyto změny jsou doprovázeny narůstáním sociálních rizik2 pro jednotlivé občany. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména: nemoc, úrazy, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka a další důvody způsobující tíživou situaci. (5)

2

Sociální rizika jsou označována také jako sociální události či sociální příhody. (5)

17


Hamerníková (2) vysvětluje, že sociální zabezpečení jako součást sociální politiky a jako prostředek k uskutečňování jejích úkolů a cílů je obecně chápáno jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Nejrozšířenějším pojetím současné doby je sociální zabezpečení ve smyslu souhrnného označení pro všechny sociální instituce poskytující občanům radu, ochranu, materiální a peněžní plnění, služby a azyl k uspokojení jejich sociálních potřeb. (5) Pro účinné fungování systému sociálního zabezpečení je nutné vycházet z následujících principů: a) princip univerzality (všeobecnosti) – rozšíření osobního rozsahu sociálního zabezpečení na všechny občany a zaručení určité základní dávky v případě existenčního ohrožení, b) princip uniformity (rovnosti) – snaha zabezpečit všechny oprávněné osoby podle jednotných pravidel, c) princip komplexnosti (úplnosti) – s rozvojem systému dělby práce se měnil požadavek na sociální zabezpečení od nezbytného k úplnému, d) princip adekvátnosti – výše jednotlivých dávek je přiměřená zdrojům, sociálním potřebám a individuálnímu přičinění jednotlivých osob, e) princip sociální garance – při vzniku společensky uznaných životních událostí musí sociální zabezpečení zajistit dosažení alespoň minimální životní úrovně všem občanům, f) princip sociální solidarity – občané s vyššími příjmy se podílejí na zabezpečení občanů s příjmy nižšími a ekonomicky aktivní obyvatelstvo svými příspěvky přispívá k úhradě dávek občanům nacházejících se v uznaných sociálních událostech, g) princip sociální spravedlnosti – odstranění nespravedlností v systému, h) princip participace – změna občana z pasivního objektu sociálního zabezpečení na jeho aktivní subjekt. (5) Pojistné na sociální zabezpečení zahrnují platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pravidelném placení pojistného. Peníze, které Česká správa sociálního zabezpečení v souladu se Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vybere na pojistném, jsou příjmem státního rozpočtu. (http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/)

18


3.2.1 Plátci pojistného Podle Zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (15) jsou plátci pojistného zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodové pojištění. Stát za státní pojištěnce pojistné neplatí. Za zaměstnavatele, jako plátce pojistného, se pro účely odvodu pojistného považuje každý, kdo zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, který patří do okruhu plátců pojistného. Za zaměstnance se považují osoby, které vykonávají činnost na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, dále členové družstev, soudci, poslanci, senátoři, zastupitelé, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, veřejný ochránce práv, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby a další. Zaměstnanec musí být v pracovním poměru minimálně 15 kalendářních dnů. Zaměstnání je považováno za hlavní zdroj příjmů v případě, že měsíční příjem plynoucí zaměstnanci z jeho pracovního poměru je alespoň 2 000 Kč Od 1. 1. 2004 (4) se samostatná výdělečná činnost dělí na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatně výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Obě skupiny mají rozdílné podmínky pro účast na důchodovém pojištění a mají rozdílnou výši ročního i měsíčního vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší činnost, dokládá okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě důvody pro zařazení mezi OSVČ vedlejší. V opačném případě je automaticky považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající hlavní podnikatelskou činnost. Vedlejší samostatně výdělečná činnost se užívá v případě příjmu ze zaměstnání zákládající povinnost platit nemocenské pojištění, při nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, při nároku na rodičovský příspěvek, na výplatu příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Osobou samostatně výdělečně činnou vedlejší je i osoba, která je nezaopatřeným dítětem nebo vykonávala vojenskou službu.

3.2.2 Důchodové pojištění V rámci základního důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy, tedy výdělku, a schopnosti si takový zdroj opatřit. (5) Podle příčiny vzniku a odpovídajících způsobů řešení jsou následující sociální situace zabezpečené dlouhodobými dávkami:

19


a) stáří, b) invalidita, c) ovdovění a osiření. Systém dávek zahrnuje obligatorní dávky, které jsou odvozeny z příjmu a z výdělečné činnosti. Jejich výši mohou pojištěnci vlastním přičiněním ovlivnit a přispívají na ně do fondu sociálního pojištění. (3) V důchodovém pojištění se poskytují tyto dávky: • starobní důchod, • invalidní důchod, • částečný invalidní důchod, • vdovský důchod, • vdovecký důchod, • sirotčí důchod. (5) V následujícím grafu vidíme, že více jak polovina dávek v České republice připadá na starobní důchod. Následují dávky pro vdovský důchod a pro plně nebo částečně invalidní důchody. Pouze zanedbatelné procento představují dávky vdoveckého a sirotčího důchodu. 2,8 %

1,4 % starobní plné invalidní

17,4 %

částečné invalidní 6,2 % 11,2 %

61,1 %

vdovské vdovecké sirotčí

Obr. 1 Rozložení dávek důchodového pojištění v ČR k 31. 12. 2008 Zdroj: ČSSZ (7), vlastní výpočty a zpracování.

Podle Ženíškové (6) se od roku 2004 osoba samostatně výdělečně činná hlavní účastní důchodového pojištění vždy. Důchodově pojištěna je v těch kalendářních měsících, v nichž alespoň po část měsíce splňovala podmínky pro zařazení mezi OSVČ hlavní. Osoba samostatně výdělečně činná vedlejší je účastna důchodového pojištění, jestliže rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhl stanovené hranice podle § 10 Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. (16) Při podnikání ve všech 20


12 měsících v roce 2010 je touto hranicí částka 56 902 Kč. Pro minulé roky jsou hodnoty uvedeny v následující tabulce. Rozhodná částka se sníží o 1/12 zaokrouhlenou směrem nahoru za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vedlejší samostatně výdělečná činnost vykonávána a za každý kalendářní měsíc, v němž osoba vykonávající vedlejší samostatně výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenské nebo peněžité pomoci v mateřství. Částka se v roce 2008 měsíčně snižovala o 4 312 Kč, v roce 2009 měsíčně o 4 711 Kč a v roce 2010 měsíčně o 4 742 Kč. Tab. 4

OSVČ – vznik povinnosti platit důchodové pojištění

Období – činnost

Vznik povinnosti platit DP

Hlavní činnost 2008 – vedlejší činnost 2009 – vedlejší činnost 2010 – vedlejší činnost

vždy (příjmy-výdaje) ≥ 51 744 Kč (příjmy-výdaje) ≥ 56 532 Kč (příjmy-výdaje) ≥ 56 902 Kč

Zdroj: vlastní zpracování s využitím hodnot. (6)

3.2.3 Nemocenské pojištění Soustava dávek nemocenského pojištění zahrnuje pojištění krátkodobých následků některých sociálních událostí peněžitými dávkami odvozenými z výše výdělku, který podstatně nahrazují. (5) V § 1 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (17) jsou uvedeny sociální události, které vyvolávají životní situace s potřebou krátkodobého zabezpečení. Jedná se o případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Dobrovolnými plátci nemocenského pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné. Povinné je pro zaměstnance v případě, že jejich pracovní poměr trval aspoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelná do příjmu byla alespoň 2 000 Kč. (17) V nemocenském pojištění se podle § 4 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (17) poskytují tyto dávky: • nemocenská, • peněžitá pomoc v mateřství, • ošetřovné, • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku sociální události. Vyloučeny jsou dny, kdy byla pobírána nemocenská, peněžitá pomoc 21


v mateřství, v případě nepřítomnosti bez náhrady příjmů nebo neplacení nemocenského pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Podmínky nároku na nemocenské pojištění jsou následující: (17) a) Nárok na nemocenskou vznikne: a.1. pojištěnci z důvodu pracovní neschopnosti či karantény trvající déle než 14 kalendářních dní, a.2. u OSVČ pokud splní podmínku nároku na nemocenské z pojištěné činnosti, kterou je účast na tomto pojištění minimálně 3 měsíce před vznikem pracovní neschopnosti nebo ode dne nařízení karantény. b) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má: b.1. pojištěnka, která porodila dítě (nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu), b.2. pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí orgánu, b.3. pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, b.4. další pojištěnci za podmínek stanovených zákonem, b.5. pojištěnec, který se účastnil na nemocenském pojištění minimálně 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, b.6. OSVČ účastná na nemocenském pojištění minimálně 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku peněžité pomoci v mateřství. c) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat práci z důvodu: c.1. ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud onemocnělo nebo utrpělo úraz, c.2. ošetřování nemocného člena domácnosti, podmínkou nároku na ošetřovné je společná domácnost, c.3. péče o dítě mladší 10 let z důvodu např. uzavření školského zařízení. d) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má: d.1. těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, d.2. zaměstnankyně, která je v období do konce 9. měsíce po porodu převedena na jinou práci, d.3. zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci.

22


3.2.4 Rozhodné období Rozhodné období je důležitou veličinou pro výpočet a odvod pojistného. Pro zaměstnance, osoby bez zdanitelných příjmů a státní pojištěnce je rozhodným obdobím kalendářní měsíc. U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok. (15)

3.2.5 Vyměřovací základ Vančurová (3) uvádí, že vyměřovacím základem zaměstnanců je součet příjmů ze zaměstnání, které jim za příslušné rozhodné období zúčtoval zaměstnavatel. Do vyměřovacího základu se nezahrnují příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a příjmy z předmětu této daně vyňaté. Vyměřovací základ zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Podle Zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (15) je vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si určí, ne však méně než 50% daňového základu. Minimálním ročním vyměřovacím základem je 50% daňového základu (v roce 2008 to bylo 50% rozdílu mezi příjmy a výdaji). Pokud osoba samostatně výdělečně činná nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý rok, dojde ke snížení minimálního ročního vyměřovacího základu. Za každý kalendářní měsíc3, kdy OSVČ nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost, se odečítá částka minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Kalendářní rok je rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je také částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ se osobě samostatně výdělečně činné nekrátí podle měsíců vykonávání činnosti. Vyměřovací základy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Do počtu měsíců nezahrnujeme měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ hlavní nebo vedlejší měla nárok na výplatu nemocenské nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění nebo po celý měsíc samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala. 3

23


Tab. 5

OSVČ – minimální a maximální vyměřovací základ (VZ)

Období 2008 2009 2010

Činnost hlavní vedlejší hlavní vedlejší hlavní vedlejší

Minimální měsíční VZ 5 390 Kč 2 156 Kč 5 889 Kč 2 356 Kč 5 928 Kč 2 371 Kč

Minimální roční VZ 64 680 Kč 25 872 Kč 70 668 Kč 28 272 Kč 71 136 Kč 28 452 Kč

Maximální roční VZ 1 034 880 Kč 1 130 640 Kč 1 707 048 Kč


3.2.6 Sazby pojistného na sociální zabezpečení Sazba pojistného je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Tab. 6

Sazby pojistného na sociální zabezpečení

Druh pojištění

Plátci pojistného Zaměstnavatel 2008 2009 2010

Zaměstnanec 2008 2009 2010

2008

OSVČ 2009 2010

–

4,4 %

1,4 % 1,4 %4

Rok Nemocenské 3,3 % 2,3 % 1,4 % 1,1 % pojištění Důchodové po21,5 % 21,5 % 21,5 % 6,5 % jištění Státní politika zaměstnanosti

1,2 %

Sociální pojištění celkem

26,0 % 25,0 % 24,1 % 8,0 %

1,2 %

1,2 %

6,5 %

0,4 %

– 6,5 %

–

6,5 % 28,0 % 28,0 % 28,0 % –

1,6 %

1,2 %

6,5 % 34,0 % 30,6 % 30,6 %

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Zákona č. 589/1992 Sb. (15)

3.2.7 Odvod a placení pojistného Zaměstnavatelé odváděli v roce 2008 a 2009 pojistné v den určený pro výplatu mezd. Pokud nebyl tento den určen, byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Od 1. 1. 2010 je pojistné splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a splatnost již není závislá

Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Pokud se ho nebude OSVČ účastnit, bude sazba sociálního pojištění pro rok 2008 29,6 % a pro roky 2009 a 2010 29,2 %.

4

24

1,2 %


na dni výplaty mezd. Zaměstnavatel odvádí i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec a hradí ho z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit měsíční zálohy na pojistné. (15) Osoba samostatně výdělečně činná hlavní je povinna platit zálohy za všechny měsíce, v nichž je považována za OSVČ, s výjimkou měsíců, v nichž po celou dobu, po kterou byla v kalendářním měsíci osobou samostatně výdělečně činnou, pobírala nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění, za takové měsíce se zálohy neplatí. Osoba samostatně výdělečně činná vedlejší je povinna platit zálohy, jestliže: • v předchozím kalendářním roce dosáhla příjmu, který jí založil povinnou účast na důchodovém pojištění, • je přihlášena k důchodovému pojištění. Tab. 7

OSVČ – minimální měsíční zálohy na pojistné

Období 2008 2009 2010

Činnost hlavní vedlejší hlavní vedlejší hlavní vedlejší

Minimální zálohy 1 596 Kč 639 Kč 1 720 Kč 688 Kč 1 731 Kč 693 Kč


Pojistné se platí v české měně bezhotovostním převodem z účtu plátce na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence. Pokud se jedná o částku do 5 000 Kč, může se pojistné zaplatit zaměstnanci na pokladně okresní správy sociálního zabezpečení.

3.2.8 Povinnosti plátce pojistného Dle Zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (18), je osoba samostatně výdělečně činná povinna příslušné správě sociálního zabezpečení oznámit: • den zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu této činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat,

25


• • •

jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, se kterou spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, den ukončení samostatné výdělečné činnosti, den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost aj.,

a to nejpozději do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daná skutečnost nastala. Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala alespoň část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat „Přehled o příjmech a výdajích“ na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Přehled odevzdá nejpozději do 30 dnů ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání. Zaměstnavatelé jsou podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (16) povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. V nemocenském pojištění (17) je zaměstnavatel povinen přihlásit (odhlásit) se do (z) registru zaměstnavatelů do 8 dnů, kdy nastala rozhodná skutečnost. Musí oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den ukončení pracovního poměru se zaměstnancem, písemně hlásit všechny změny u již nahlášených údajů, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů od uskutečnění události a jiné povinnosti dle zákona.

26

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VE SLOVENSKÉ REPUBLICE

4 Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení ve Slovenské republice 4.1 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění upravuje Zákon č. 580/2004 Z. z., o zdravotnom poistení. (19) Tento zákon upravuje zdravotní pojištění, právní vztahy vznikající na základě zdravotního pojištění a přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je povinné a dobrovolné, na jeho základě se pojištěncům poskytuje zdravotní péče a služby související s poskytováním zdravotní péče. Veřejné zdravotní pojištění vykonávají zdravotní pojišťovny, jejich činnost upravuje na Slovensku Zákon č. 581/2004 Z. z., o zdravotných poisťovniach a dohľade nad zdravotnou starostlivosťou. (20) Zákon č. 581/2004 Z. z. stanovuje: a) postavení zdravotních pojišťoven a podmínky pro poskytování veřejného zdravotního pojištění, b) činnost, organizaci a řízení zdravotních pojišťoven, c) zřízení, působnost, organizaci, řízení a hospodaření Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí, d) dohled nad zdravotní péčí, e) transformaci zdravotních pojišťoven, které vznikly podle dosavadních předpisů na akciové společnosti. (20) V současné době působí na Slovensku 3 zdravotní pojišťovny: •

DÔVERA zdravotná poisťovňa, která vznikla sloučením Chemické zdravotné poisťovni Apollo a zdravotné poisťovni DÔVERA k 31. 12. 2009,

•

Všeobecná zdravotná poisťovňa, která se k 1. 1. 2010 sloučila se Spoločnou zdravotnou poisťovňou,

•

Union zdravotná poisťovňa.

27


4.1.1 Účast na zdravotním pojištění Pojištěncem je fyzická osoba, která je povinně veřejně zdravotně pojištěná nebo dobrovolně veřejně zdravotně pojištěná. (19) Povinně pojištěná je fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území Slovenské republiky, to neplatí v těchto případech: • pokud je zaměstnaná v cizině a je zdravotně pojištěná na území státu, ve kterém vykonává činnost zaměstnance, • vykonává samostatnou výdělečnou činnost v cizině a je zdravotně pojištěná na území státu, ve kterém tuto činnost vykonává, • dlouhodobě se zdržuje v cizině a je zdravotně pojištěná v cizině, za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje pobyt delší jako šest po sobě následujících kalendářních měsíců. Povinně veřejně zdravotně pojištěná je i fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území Slovenské republiky, pokud není zdravotně pojištěná v jiném členském státě Evropské unie anebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a za podmínky že: • je zaměstnaná u zaměstnavatele, který má sídlo na území Slovenska, • vykonává na území Slovenska samostatnou výdělečnou činnost, • je žadatelem o azyl, • je studentem z jiného členského státu anebo zahraničním studentem, který studuje na Slovensku, aj. (19)

4.1.2 Vznik a zánik zdravotního pojištění Veřejné zdravotní pojištění vzniká dnem narození, pokud se jedná o fyzickou osobu s trvalým pobytem na území Slovenska. Dobrovolné veřejné zdravotní pojištění vzniká dnem přihlášení ke zdravotní pojišťovně. U fyzické osoby, která má trvalý pobyt na území Slovenska, vzniká veřejné zdravotní pojištění dnem následujícím po dni zániku těchto skutečností: • ukončení zaměstnání v cizině, • ukončení samostatné výdělečné činnosti v cizině, • návrat po dlouhodobém pobytu v cizině. U fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt na území Slovenska, vzniká zdravotní pojištění dnem: • zaměstnání u zaměstnavatele, který má sídlo na území Slovenska, • zahájení samostatné výdělečné činnosti na území Slovenska, • získání azylu, • zahájení studia na Slovensku,

28


• získání trvalého pobytu, aj. Veřejné zdravotní pojištění zaniká smrtí či prohlášením za mrtvého. U fyzické osoby, která má trvalý pobyt na území Slovenska, zaniká den před dnem, kdy: • je zaměstnaná v cizině a je zdravotně pojištěná na území státu, ve kterém vykonává činnost zaměstnance, • vykonává samostatnou výdělečnou činnost v cizině a je zdravotně pojištěná na území tohoto státu, • pobývá dlouhodobě v cizině a je zdravotně pojištěná v cizině. U fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt na Slovensku, zaniká veřejné zdravotní pojištění dnem: • ukončení zaměstnání u zaměstnavatele, který má sídlo na území Slovenska, • ukončení vykonávání samostatné výdělečné činnosti na území Slovenska, • ukončení poskytnutí azylu, • ukončení studia na Slovensku, aj. (19)

4.1.3 Plátci pojistného § 11 Zákona č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení (19) poukazuje, že jsou povinni platit pojistné tito plátci: • zaměstnanec (zamestnanec), • osoba samostatně výdělečně činná (samostatne zárobkovo činná osoba SZČO), • zaměstnavatel (zamestnávateľ), • stát (štát).

4.1.4 Rozhodné období Rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu je kalendářní rok, ve kterém se platí pojistné.

4.1.5 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance je jeho příjem dosažený v rozhodném období, tímto příjmem je: a) příjem zaměstnance, který podléhá dani z příjmů fyzických osob, b) příjem, který nepodléhá dani z příjmů fyzických osob, protože tak stanovují zvláštní předpisy o zamezení dvojího zdanění,

29


c) podíl na zisku vyplacený obchodní společností nebo družstvem zaměstnanci bez účasti na základním jmění této společnosti, který není statutárním orgánem a není členem statutárního orgánu a dozorčího orgánu. (8) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné je ve výši základu daně z příjmu fyzických osob kromě vyjmutých příjmů, dosažených v rozhodujícím období, který není snížený o pojistné na veřejné zdravotní pojištění, tento základ je vydělen konstantou 2,14. Vyměřovací základ zaměstnavatele pro platbu pojistného za zaměstnance je vyměřovací základ každého zaměstnance za rozhodující období. Vyměřovací základ státu za občany Slovenské republiky je 12násobek průměrné měsíční mzdy. Pokud je to za osobu, která byla pojištěncem státu jen část rozhodujícího období, je poměrná část vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dní, v kterých byla tato osoba pojištěncem státu. (19) Vyměřovací základ se zaokrouhluje na nejbližší eurocent dolů. Minimální vyměřovací základ zaměstnance je minimální mzda zaměstnance platná k 1. lednu kalendářního roku, za který se platí pojistné. Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné je 44,2 % z průměrné měsíční mzdy. Minimální VZ se snižuje o poměrnou část připadající k počtu kalendářních dní, ve kterých za pojištěnce platil pojistné stát, nebo v těch, ve kterých se pojištěnec nepovažoval za samostatně výdělečnou osobu. Maximální vyměřovací základ je pro všechny pojištěnce nejvýše 36násobek průměrné měsíční mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky, kterou zjišťuje Statistický úřad Slovenské republiky za kalendářní rok, který o 2 roky předchází rozhodujícímu období. (8) Tab. 8

Maximální a minimální vyměřovací základ zaměstnanců a OSVČ

Období 2008 2009 2010


Minimální měsíční VZ 8 100 Sk 8 100 Sk 295,5 €5 295,5 € 307,7 € 319,57 €

Maximální měsíční VZ 56 283 Sk 56 283 Sk 2 006,16 € 2 006,16 € 2 169,09 € 2 169,09 €

Zdroj: VSZP (25), vlastní zpracování.

5

Od 1. 1. 2009 přijala Slovenská republika za státní měnu Euro.

30

Maximální roční VZ 675 395 Sk 675 395 Sk 24 073,92 € 24 073,92 € 26 029,08 € 26 029,08 €


4.1.6 Sazba pojistného na zdravotní pojištění Pojistné se platí jako procentní sazba z vyměřovacího základu dosaženého v rozhodném období. Plátci jsou povinni si pojistné sami vypočítat. Tab. 9

Sazby pojistného na zdravotní pojištění

Plátce pojistného na zdravotní pojištění Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ

Sazba pojistného Bez zdravotního Se zdravotním postižení postižením 04 % 2% 10 % 5% 14 % 7%


4.1.7 Placení pojistného Povinnost platit pojistné vzniká dnem vzniku veřejného zdravotního pojištění, dnem nástupu do pracovního poměru, dnem vzniku oprávnění na samostatnou výdělečnou činnost a dnem následujícím po dni, kdy skončila povinnost státu platit pojistné za tuto osobu. Pojistné se platí bezhotovostním převodem z účtu plátce pojistného nebo poštovní poukázkou na účet příslušné zdravotní pojišťovny, případně v hotovosti v příslušné zdravotní pojišťovně. Platí se zálohami na pojistné a zúčtuje se v ročním zúčtování pojistného v eurech. (19) Při placení pojistného je velmi důležité rozlišit rozdíl mezi pojistným a zálohami na pojistné. Pojistné je celoroční částka zúčtovaná v rámci ročního zúčtování pojistného. Závisí především na výši skutečného příjmu, dosaženého plátcem pojistného za rozhodné období, kterým je příslušný kalendářní rok, ve kterém se pojistné platilo ve formě záloh na pojistné. Zálohy jsou pouze zálohově odváděné částky pojistného za příslušný kalendářní měsíc, které se zúčtují v ročním zúčtování pojistného. (http://www.vszp.sk/showdoc.do?docid=168) Plátce pojistného je povinen vypočítat, platit a odvádět zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny v každém kalendářním měsíci. Zálohy se zaokrouhlují na nejbližší eurocent dolů. Zálohy na pojistné má povinnost vypočítat, platit a odvádět: •

zaměstnanec – vypočítá a odvádí zálohy zaměstnavatel,

•

osoba samostatně výdělečně činná – vypočítává a odvádí zálohy na pojistné sama,

•

zaměstnavatel,

31


•

osoba tzv. dobrovolně nezaměstnaná – vypočítává a odvádí zálohy na pojistné sama,

•

stát – plátce záloh za pojištěnce státu a v některých případech i za zaměstnance a OSVČ.

Osoba samostatně výdělečně činná odvádí zálohy ve výši určené sazbou pojistného z podílu poměrné části základu daně a konstanty 2,14, dosaženého v kalendářním roce, který: • o 2 roky předchází rozhodnému období pro placení záloh od 1. ledna do 30. června, • o 1 rok předchází rozhodnému období pro placení záloh od 1. července do 31. prosince. Pokud je samostatně výdělečně činná osoba současně zaměstnancem nebo pojištěncem státu, nemá stanoveny minimální zálohy. Záloha na pojistné osoby samostatně výdělečně činné je splatná 8. den po uplynutí příslušného kalendářního měsíce. OSVČ může na základě písemné dohody se zdravotní pojišťovnou zaplatit zálohy dopředu. Zaměstnavatel odvádí zálohy ve výši určené sazbou pojistného z příjmu každého zaměstnance dosaženého v příslušném kalendářním měsíci. Zálohy na pojistné zaměstnanců a zaměstnavatelů jsou splatné v den, který je určen na výplatu příjmů zaměstnanců za příslušný kalendářní měsíc. Tab. 10

Minimální měsíční zálohy zaměstnanců a OSVČ

Období 2008 2009 2010


Minimální zálohy 324 Sk 1 134 Sk 11,82 € 41,37 € 12,30 € 44,73 €


4.1.8 Roční zúčtování pojistného Pojištěnec je povinen udělat roční zúčtování pojistného za předcházející kalendářní rok a podat ho v příslušné zdravotní pojišťovně do konce března následujícího kalendářního roku.

32


Roční zúčtování je proces výpočtu pojistného na zdravotní pojištění za rozhodné období z úhrnu všech příjmů pojištěnce, kterých v rozhodném období dosáhl. Roční zúčtování u zaměstnance znamená výpočet pojistného z úhrnu všech jeho příjmů, které mu v rozhodném období vyplatil jeho zaměstnavatel. Zaměstnavatel je na základě žádosti zaměstnance, podané nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku, povinen provést roční zúčtování pojistného po skončení rozhodného období. Roční zúčtování u osoby samostatně výdělečně činné znamená výpočet správné výše pojistného, která závisí na skutečných příjmech, kterých pojištěnci v rozhodném období dosáhli a od výše záloh, které pojištěnci v rozhodném období odvedli. (19)

4.1.9 Povinnosti plátce pojistného Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů: a) změnu jména, příjmení a trvalého pobytu, b) změnu plátce pojistného, c) skutečnosti vedoucí k zániku veřejného zdravotního pojištění, d) skutečnosti zapříčiňující vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné. Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli v den nástupu do pracovního poměru jeho zdravotní pojišťovnu a každou změnu zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel nebo samostatně výdělečně činná osoba je povinen oznámit zdravotní pojišťovně změnu svého názvu, sídla, bydliště, identifikačního čísla, čísla bankovního účtu a změnu dne, který je určený na výplatu příjmů, a to do 8 dnů ode dne změny. Zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná nebo plátce pojistného je povinen vypočítat pojistné, řádně a včas platit a odvádět zálohy na pojistné a vykazovat pojistné příslušné zdravotní pojišťovně. Musí plnit povinnosti spojené s vykonáváním ročního zúčtování, vést a uchovávat po dobu deseti let účetní doklady a jiné doklady potřebné pro správné určení vyměřovacího základu, sazby pojistného, výšku pojistného a jeho placení. (19)

4.2 Sociální pojištění Sociální pojištění je nejrozsáhlejší částí systému sociálního zabezpečení. Jde o povinné veřejnoprávní pojištění, založené na placení odvodů a pobírání dá-

33


vek. Základním posláním sociálního pojištění je ochránit velkou část obyvatelstva před hrozícím rizikem, a to zejména před stářím, nemocemi, úrazy, těhotenstvím, invaliditou, narozením dítěte nebo smrtí rodinného příslušníka. Sociální pojištění také zabezpečuje přerozdělení důchodů v národním hospodářství. Podstata pojistného systému vychází z předcházející ekonomické aktivity občanů a jejich příjmů. Jde o systém zásluhovosti, který je součástí reformy sociálního pojištění, což v praxi znamená, že výše pojistné dávky bude adekvátní odvedené části prostředků do systému. Ve věcech sociálního pojištění je hlavním orgánem Sociální pojišťovna, která má pobočky na celém Slovensku, je akciovou společností a sídlo má v Bratislavě.

4.2.1 Rozsah sociálního pojištění Oblast sociálního pojištění je upravena Zákonem č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení (21) a vztahuje se na všechny osoby s výjimkou policistů, profesionálních vojáků a vojáků přípravné služby. Začleňuje pojištění nemocenské, důchodové, úrazové, garanční a pojištění v nezaměstnanosti. a) Nemocenské pojištění: •

•

pojištění pro případ ztráty nebo snížení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a na zabezpečení příjmů v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství, jsou poskytovány dávky nemocenské, ošetřovné, mateřské a dávky vyrovnávací.

b) Důchodové pojištění rozdělujeme: •

•

na starobní pojištění, které slouží k zabezpečení příjmů ve stáří a pro případ úmrtí, dávky plynoucí ze starobního pojištění jsou starobní, předčasný starobní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod, na invalidní pojištění jako pojištění při poklesu schopnosti vykonávat samostatně výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce či jeho úmrtí, z invalidního pojištění plynou dávky na invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.

V následujícím grafu vidíme rozložení jednotlivých dávek důchodového pojištění ve Slovenské republice. Stejně jako v České republice tvoří dávky na starobní důchod největší procento v čerpání sociálních dávek. Významných hodnot dosahuje vdovský a invalidní důchod. Na celkovém počtu vyplácených dávek se pouze malým množstvím podílejí i důchody předčasné starobní, vdo-

34


vecké a sirotčí. Nejméně je vypláceno dávek důchodového pojištění na invalidní důchody z mládí. 2,16 %

1,90 %

0,16 % starobní předčasné starobní

19,55 %

invalidní vdovské

12,91 %

59,60 %

vdovecké sirotčí invalidní z mládí

3,71 %

Obr. 2 Rozložení dávek důchodového pojištění v SR k 31. 12. 2008 Zdroj: Sociálna poisťovňa (28), vlastní zpracování a výpočty.

c) Úrazové pojištění v případě poškození zdraví nebo úmrtí v důsledku pracovního a služebního úrazu nebo nemoci z povolání. d) Garanční pojištění platební neschopnosti zaměstnavatele na uspokojení nároků zaměstnance a na úhradu příspěvků na starobní důchodové spoření nezaplacených zaměstnavatelem do základního fondu příspěvků na starobní důchodové spoření. e) Pojištění v nezaměstnanosti pokud dojde ke ztrátě příjmů z činnosti zaměstnance v důsledku nezaměstnanosti a na zabezpečení příjmů v nezaměstnanosti.

4.2.2 Plátci pojistného Plátci pojistného jsou určeni podle § 128 Zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení (21). Pojistné na nemocenské pojištění platí zaměstnanci, zaměstnavatelé, povinně nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné a dobrovolně nemocensky pojištěné osoby. Pojistné na důchodové pojištění platí zaměstnanci, zaměstnavatelé, povinně důchodově pojištěné osoby samostatně výdělečně činné, dobrovolně důchodově pojištěné osoby, stát a Sociální pojišťovna. Plátci invalidního pojištění jsou stejní jako plátci u důchodového pojištění, kromě Sociální pojišťovny, která u invalidního pojištění plátcem není. Pojistné na úrazové a garanční pojištění je placené zaměstnavatelem. Pojištění v nezaměstnanosti může být placeno zaměstnancem, zaměstnavatelem nebo dobrovolně pojištěnou osobou v nezaměstnanosti. Do rezervního fondu so35


lidarity je pojistné placeno zaměstnavatelem, povinně důchodově pojištěnou osobou samostatně výdělečně činnou, dobrovolně důchodově připojištěnou osobou a státem.

4.2.3 Vznik Vznik a zánik sociálního pojištění § 20 Zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení (21) vysvětluje vznik pojištění jednotlivým plátcům. Zaměstnanci vzniká povinné nemocenské pojištění, povinné důchodové pojištění a povinné pojištění v nezaměstnanosti ode dne vzniku pracovního vztahu a zaniká dnem skončení pracovního vztahu. Od 1. 7. 2009 vzniká osobě samostatně výdělečně činné povinné nemocenské pojištění a povinné důchodové pojištění od 1. července kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, ve kterém její příjem z podnikání byl vyšší než 12násobek vyměřovacího základu měsíčního minima a zaniká 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, za který její příjem z podnikání nebyl vyšší jak 12násobek vyměřovacího základu měsíčního minima. V roce 2009 byla touto hranicí částka 3 546 €. Pokud OSVČ svými příjmy nedosáhla za rok 2009 na tuto hranici, pak jí povinné nemocenské a důchodové pojištění zaniklo a byla povinna se do 8. 7. 2009 odhlásit z těchto pojištění. Fyzické osobě tím nezaniká možnost pojistit se dobrovolně. V roce 2010 je hranicí částka 3 834,96 €. (9) Povinné nemocenské pojištění a povinné důchodové pojištění zaniká vždy dnem odhlášení z evidence podle zvláštního předpisu, dnem zániku oprávnění k provádění činnosti, dnem vystoupení ze společnosti, kde byla OSVČ společníkem a dalšími způsoby uvedenými v § 21 Zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení. (21)

4.2.4 Rozhodné období Rozhodným obdobím na určení vyměřovacího základu zaměstnance je kalendářní měsíc, za který je placeno pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a pojistné na pojištění v nezaměstnanosti. Rozhodným obdobím na určení vyměřovacího základu zaměstnavatele je kalendářní měsíc, za který platí pojistné. Rozhodným obdobím na určení vyměřovacího základu povinně nemocensky a důchodově pojištěné osoby samostatně výdělečně činné je: • v období od 1. ledna do 30. června kalendářního roku kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a pojistné do rezervního fondu solidarity,

36


•

v období od 1. července do 31. prosince kalendářního roku kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a pojistné do rezervního fondu solidarity. (21)

4.2.5 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem povinně nemocensky a důchodově pojištěné samostatně výdělečně činné osoby je polovina poměrné části základu daně z příjmu fyzických osob připadající na 1 kalendářní měsíc výkonu podnikání. Částka vyměřovacího základu se sníží o příspěvky zaplacené OSVČ na její doplňkové důchodové spoření, životní pojištění a účelové spoření. V úhrnu je to nejvýše suma nezdanitelné části základu daně podle zvláštního předpisu připadající na 1 kalendářní měsíc. (21) Vyměřovacím základem zaměstnavatele je vyměřovací základ jeho zaměstnance. Vyměřovacím základem zaměstnance je především příjem za vykonanou práci, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. Minimální měsíční vyměřovací základ je v hodnotě minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru, který je odměňován měsíční mzdou. Ta platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění, pojistné na pojištění v nezaměstnanosti a do rezervního fondu solidarity. V roce 2008 byl minimální měsíční vyměřovací základ zaměstnance 8 100 Sk, v roce 2009 byl 295,5 €. Od 1. 1. 2010 není minimální měsíční VZ upravený, ale zaměstnavatel má povinnost odměňovat zaměstnance s ohledem na minimální mzdu zaměstnance. Minimální měsíční vyměřovací základ je pro povinně pojištěnou samostatně výdělečně činnou osobu nebo dobrovolně pojištěné osoby ve výši 44,2 % z 1/12 všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předcházel kalendářnímu roku, ve kterém se platí pojistné na sociální pojištění. V roce 2008 to byla částka 8 100 Sk, v roce 2009 částka 295,5 € a v roce 2010 částka 319,58 €. (http://www.socpoist.sk/tabulka-platenia-poistneho-od-1-jula-2009sac/1469s) Maximální měsíční vyměřovací základ na placení pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na garanční pojištění zaměstnavatelem za každého jeho zaměstnance a povinně nemocensky pojištěné OSVČ je: • v období od 1. ledna do 30. června kalendářního roku 1,5násobek 1/12 všeobecného vyměřovacího základu, který platil v kalendářním roce, který o 2 roky předcházel kalendářnímu roku, ve kterém se platí pojistné na nemocenské pojištění,

37


•

v období od 1. července do 31. prosince kalendářního roku 1,5násobek 1/12 všeobecného vyměřovacího základu, který platil v kalendářním roce, který předcházel kalendářnímu roku, ve kterém se platí pojistné na nemocenské pojištění. (21)

Tab. 11 Maximální měsíční VZ pro zaměstnavatele a OSVČ na placení pojistného na nemocenské a garanční pojištění

Období od 1. 7. 2007 do 30. 6. 2008 od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2009 od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010 od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2011

Maximální měsíční VZ 28 142 Sk 30 219 Sk (1 003,09 €) 1 084,55 € 1 116,75 €

Zdroj: Sociálna poisťovňa (29, 30), vlastní zpracování.

Maximální měsíční VZ na placení pojistného na důchodové pojištění, pojistného na pojištění v nezaměstnanosti, pojistného do rezervního fondu solidarity zaměstnavatelem za každého jeho zaměstnance a na povinně důchodově pojištěné osoby samostatně výdělečně činné je stanoven stejným způsobem jako předchozí, ale jedná se o 4násobek 1/12 všeobecného vyměřovacího základu. Tab. 12 Maximální měsíční VZ pro zaměstnavatele a OSVČ na placení pojistného na důchodové pojištění, pojistného do rezervního fondu solidarity a na pojištění v nezaměstnanosti

Období od 1. 7. 2007 do 30. 6. 2008 od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2009 od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010 od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2011

Maximální měsíční VZ 75 044 Sk 80 584 Sk (2 674,90 €) 2 892,12 € 2 978,00 €

Zdroj: Sociálna poisťovňa (29, 30), vlastní zpracování.

Pro placení pojistného na úrazové pojištění zaměstnavatelem není maximální ani minimální vyměřovací základ stanoven. Všeobecným vyměřovacím základem je 12násobek průměrné měsíční mzdy v hospodářství Slovenské republiky za daný kalendářní rok, kterou zjistil Statistický úřad Slovenské republiky. V roce 2008 byl všeobecný vyměřovací základ 8 676,36 € a v roce 2009 byla částka všeobecného VZ 8 934 €. Pro rok 2010 bude vyměřovací základ stanoven zpětně začátkem roku 2011. (21, http://www.socpoist.sk/tabulka-platenia-poistneho-od-1-jula-2009-sac/1469s) Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé eurocenty nahoru.

38


4.2.6 Sazby pojistného na sociální pojištění Pojistné je stanoveno procentní sazbou z vyměřovacího základu, kterého bylo dosaženo v rozhodném období. Od ledna 2009 se sumy pojistného uvádějí v měně Euro a zaokrouhlují na deset eurocentů dolů. Tab. 13

Sazby pojistného na sociální pojištění

Pojistné na povinné sociální pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Invalidní pojištění Úrazové pojištění Garanční pojištění Pojištění v nezaměstnanosti Pojistné do rezervního fondu solidarity Sociální pojištění celkem

Zaměstnavatel 01,40 % 14,00 % 03,00 % 00,80 %6 0,25 %

Plátci pojistného Povinně pojištěná Zaměstnanec OSVČ 01,40 % 04,40 % 04,00 % 18,00 % 03,00 % 06,00 % -

01,00 %

01,00 %

-7

4,75 %

-

2,00 %8

25,20 %

9,40 %

30,40 %

Zdroj: Sociálna poisťovňa (27), vlastní zpracování.

4.2.7 Odvod a placení pojistného Fyzické a právnické osoby musí odvádět pojistné, které jsou povinné platit. Za zaměstnance odvádí pojistné jejich zaměstnavatel. Pojistné se platí na účet Sociální pojišťovny za minulý kalendářní měsíc bezhotovostním převodem, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na pokladně Sociální pojišťovny. Pokud pojištění trvalo pouze část kalendářního měsíce, platí se pojistné pouze za tuto část. Splatnost pojistného je do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se platí pojistné. Pojistné, které je placeno a odváděno zaměstnavatelem, je splatné v den, který je určený na výplatu platů a mezd zaměstnanců.

Sazba platí do 31. 12. 2011. V případě že se OSVČ rozhodne dobrovolně pojistit v nezaměstnanosti, bude pro ni platná sazba 2 %. 8 2 % sazba platí od 1. 4. 2009, předtím byla sazba pro pojistné do rezervního fondu 4,75 %. 6 7

39


Fyzické nebo právnické osobě Sociální pojišťovna pojistné předepíše, pokud tato osoba pojistné neodvedla vůbec nebo ho odvedla v nesprávné výši. Pokud je částka dlužného pojistného v součtu nižší než 100 Sk, není dlužná částka k úhradě předepsána. Sociální pojišťovna je povinna vrátit fyzické nebo právnické osobě pojistné, které bylo zaplacené bez právního důvodu. Vráceno je do 30 dnů od zjištění této skutečnosti Sociální pojišťovnou nebo ode dne doručení písemné žádosti plátce. (21)

4.2.8 Povinnosti plátce pojistného Zaměstnavatel je povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů do 8 dnů ode dne, kdy začal zaměstnávat alespoň 1 zaměstnance a odhlásit se z tohoto registru do 8 dnů ode dne, kdy se svými zaměstnanci ukončil pracovní poměr. Zaměstnavatel musí oznámit změnu názvu, sídla a dne určeného na výplatu mezd. Je povinen vést evidenci zaměstnanců pro účely sociálního pojištění a starobního důchodového spoření a předložit tuto evidenci pobočce Sociální pojišťovny do 3 dnů od uplatnění nároku na důchodovou dávku, nebo od skončení pracovního poměru a další povinnosti vyplývající ze Zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení. (21) Osoba samostatně výdělečně činná musí: • předložit příslušné pobočce do 30. června kalendářního roku výpis z daňového přiznání, • předložit příslušné pobočce výpis z daňového přiznání do 30. září kalendářního roku, pokud jí byla prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání podle zvláštního předpisu, • přihlásit se na nemocenské a důchodové pojištění nejpozději do 8 dnů od vzniku těchto pojištění a odhlásit se z těchto pojištění do 8 dnů od jejich zániku, • oznámit příslušné pobočce změnu jména, příjmení, trvalého pobytu a zrušení povolení k pobytu nebo zrušení povolení k přechodnému pobytu, a to do 8 dnů od změny těchto skutečností.

40

KOMPARACE

5 Komparace Tato kapitola pojednává o srovnání současného stavu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení v České republice a ve Slovenské republice. Z důvodu každoročních změn jsem zvolila konkrétní období. Tímto obdobím je aktuální rok 2010. Snažila jsem se vytipovat legislativní a ekonomické rozdíly ve zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení mezi oběma státy.

5.1 Zdravotní pojištění 5.1.1 Rozhodné období Česká republika svými legislativními rozhodnutími přijala Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve kterém je stanoveno rozhodné období pro zaměstnavatele, zaměstnance a pro stát v délce kalendářního měsíce. Pro osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok. Na Slovensku vychází rozhodné období ze Zákona č. 580/2004 Z. z., o zdravotnom poistení a stanovuje roční rozhodné období pro osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatele, zaměstnance i stát. Zálohy proto odvádí osoby samostatně výdělečně činné i zaměstnanci.

5.1.2 Vyměřovací základ Pro zaměstnance je v České republice i na Slovensku stanoven vyměřovací základ jako příjem zaměstnance, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. Rozdílné je stanovení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných. V České republice určujeme skutečný vyměřovací základ jako 50% rozdílu mezi dosaženými příjmy z podnikání a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Na Slovensku je vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné výše základu daně z příjmu fyzických osob dosažených v rozhodném období. Základ daně nesmí být snížen o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a následně je základ daně vydělen konstantou 2,14. Minimálním vyměřovacím základem je pro zaměstnance v obou státech výše minimální mzdy. V České republice se jedná o minimální mzdu platnou v měsíci, za které se pojistné odvádí, na Slovensku užívají minimální mzdu platnou k 1. lednu kalendářního roku, za který se platí pojistné. Minimální vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné v České republice se odvozuje z poloviny průměrné měsíční mzdy v národním

41

KOMPARACE

hospodářství za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku, pro který stanovujeme vyměřovací základ. Pro samostatně výdělečně činné osoby na Slovensku je minimálním VZ 44,2 % z průměrné měsíční mzdy. Maximálním vyměřovacím základem je pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné 48násobek průměrné mzdy. Na Slovensku je to pro všechny pojištěnce nejvýše 36násobek průměrné měsíční mzdy. V obou státech je rozhodující kalendářní rok, který o 2 roky předchází rozhodujícímu období. Vyměřovací základy na Slovensku jsem pro přehlednější srovnání přepočetla podle kurzu ČNB ze dne 15. 4. 2010, 1 € = 25,085 Kč, jak je vidět v následující tabulce. Tab. 14

Vyměřovací základy v ČR a SR v roce 2010

Země

Činnost

Česká republika

zaměstnanec OSVČ

Slovenská republika

zaměstnanec OSVČ

Minimální měsíční VZ 8000 Kč 11 854,50 Kč 307,70 € 7 718,70 Kč 319,57 € 8 016,40 Kč

Maximální roční VZ 1 707 048 Kč 26 029,08 € 652 939,50 Kč 26 029,08 € 652 939,50 Kč

Zdroj: vlastní zpracování.

Po převedení na české koruny je patrné, že na Slovensku mají stanoveny vyměřovací základy pro zaměstnance i samostatně výdělečně činné osoby mírněji než v ČR. 14 000 Kč 12 000 Kč 10 000 Kč Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ

8 000 Kč 6 000 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ zaměstnance

4 000 Kč 2 000 Kč 0 Kč Česká republika


Obr. 3 Srovnání minimálních měsíčních VZ mezi OSVČ a zaměstnanci v ČR a v SR Zdroj: vlastní zpracování.

42

KOMPARACE

Výši minimálních vyměřovacích základů mezi Českou a Slovenskou republikou jsem pro přehlednější srovnání zachytila v předchozím grafu. Slovenské vyměřovací základy jsem přepočetla na českou měnu. V České a Slovenské republice je u zaměstnanců viditelný pouze malý rozdíl v minimálních měsíčních vyměřovacích základech, patrnější rozdíl je u osob samostatně výdělečně činných, které mají na Slovensku minimální měsíční vyměřovací základ téměř o 4 000 Kč nižší. Z grafu je patrný rozdíl, který vyjadřuje fakt, že na Slovensku mají OSVČ a zaměstnanci podobné vyměřovací základy, v České republice je ve výši vyměřovacího základu zaměstnance a OSVČ patrný větší rozdíl, téměř 4000 Kč.

5.1.3 Sazba pojistného Celková sazba zdravotního pojištění je v České republice 13,5 % (zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel – 9 %) a na Slovensku 14 % (zaměstnanec – 4 %, zaměstnavatel – 10 %). V České republice je sazba, kterou odvádí zaměstnavatel o 1 % nižší, oproti Slovensku, naopak zaměstnanec v České republice odvádí o 0,5 % více než zaměstnanec na Slovensku. Na Slovensku jsou navíc zvýhodněny osoby se zdravotním postižením, které platí pojistné pouze v poloviční výši.

5.1.4 Placení Placení pojistného Pojistné za zaměstnance platí v obou zemích jejich zaměstnavatel. V České republice se pojistné platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. dne do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Na Slovensku zaměstnavatel vypočte svému zaměstnanci zálohy podle sazby pojistného z příjmu v příslušném kalendářním měsíci, ty pak za něj odvádí. Zálohy jsou splatné v den, který je určen pro výplatu příjmů. Zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance, podané nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku, provede roční zúčtování po skončení rozhodného období. Roční zúčtování pojistného za předcházející kalendářní rok musí být podáno do konce března následujícího kalendářního roku v příslušné zdravotní pojišťovně. Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné formou záloh na pojistné a případně doplácí doplatek. Záloha je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Doplatek je splatný vždy do 8 dnů od podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Nově vypočtené zálohy z rozdílu příjmů a výdajů nesmí být menší než minimální zálohy (kromě osob, na které se minimální vyměřovací základ nevztahuje). Na Slovensku samostatně výdělečně činné osoby platí pojistné také formou záloh, které jsou splatné 8. den po uplynutí příslušného kalendářního měsíce. Zálohy, které platí v období od 1. ledna do 30. června vypočte jako podíl

43

KOMPARACE

poměrné části základu daně, který o 2 roky předchází rozhodnému období a činí konstantu 2,14. Pro zálohy v období od 1. července do 31. prosince jako podíl poměrné části základu daně, který o 1 rok předchází rozhodnému období a činí konstantu 2,14. Následně v ročním zúčtování osoba samostatně výdělečně činná vypočte správnou výši pojistného, závislou na skutečných příjmech dosažených v rozhodném období a odečte zálohy, které již v tomto období odvedla. Tab. 15

Minimální měsíční zálohy v ČR a SR 2010

Země Česká republika Slovenská republika

Činnost zaměstnanec OSVČ zaměstnanec OSVČ

Minimální zálohy

12,30 € 44,73 €

x 1 601 Kč 308,5 Kč 1 122,1 Kč


Slovenské hodnoty jsem opět přepočetla podle kurzu ČNB. Zaměstnanci v ČR měsíční zálohy neplatí, není možné srovnání se slovenskými zaměstnanci. Po přepočtení minimálních záloh platných na Slovensku pro osoby samostatně výdělečně činné na české koruny je patrné, že minimální zálohy mají OSVČ na Slovensku nižší než v České republice, konkrétně zhruba o 479 Kč. Pro zřetelnější porovnání rozdílu výše záloh mezi osobou samostatně výdělečně činnou v České republice a osobou samostatně výdělečně činnou ve Slovenské republice jsem vytvořila následující graf. 1 800 Kč 1 600 Kč

1 601 Kč

1 400 Kč 1 122,10 Kč

1 200 Kč 1 000 Kč 800 Kč

Minimální zálohy

600 Kč 400 Kč 200 Kč 0 Kč Česká republika


Obr. 4 Srovnání výše záloh OSVČ v České a Slovenské republice v roce 2010 Zdroj: vlastní zpracování.

44

KOMPARACE

5.2 Sociální zabezpečení 5.2.1 Rozdělení osob samostatně výdělečně činných V České republice se samostatná výdělečná činnost dělí na osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávají hlavní samostatně výdělečnou činnost a OSVČ vykonávající vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Pro každou skupinu platí jiné podmínky, především rozdílné výše vyměřovacích základů a záloh. Na Slovensku žádné podobné rozdělení nemají. Pokud samostatně výdělečně činná osoba současně studuje nebo pracuje v zaměstnání, nemá snížené odvody na pojistné jako je tomu v České republice.

5.2.2 Účast na sociálním pojištění Zaměstnancům v České republice vzniká nárok na důchodové a nemocenské pojištění reálným dnem nástupu do práce. Délka pracovního poměru musí činit minimálně 15 kalendářních dní a příjem plynoucí ze zaměstnání musí být ve výši alespoň 2000 Kč. Pojištění zanikne dnem ukončení pracovního poměru. Na Slovensku vzniká pojištění dnem vzniku pracovního poměru a zaniká dnem skončení pracovního poměru. Minimální částka pro účast na pojištění není ve Slovenské republice stanovena. Osoba samostatně výdělečně činná hlavní se v České republice účastní důchodového pojištění vždy a osoba samostatně výdělečně činná vedlejší se důchodového pojištění účastní v tom případě, že rozdíl mezi jejími příjmy a výdaji dosáhl stanové hranice. Rozhodná částka této dávky činí 2,4násobek částky, která se stanovuje jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění a přepočítaného koeficientu. Nemocenského pojištění se osoba samostatně výdělečně činná účastní pouze dobrovolně. Na Slovensku osobě samostatně výdělečně činné vzniká povinné důchodové a nemocenské pojištění od 1. července kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, ve kterém měla příjem vyšší než 12násobek vyměřovacího základu měsíčního minima. Pokud tuto podmínku osoba samostatně výdělečně činná přestane splňovat, zanikne jí povinné pojištění k 30. červnu kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, kdy její příjem nebyl vyšší než stanovená hranice. Osobě samostatně výdělečně činné nezaniká možnost se v tomto případě pojistit dobrovolně. Srovnání jednotlivých podmínek uvádím v následující tabulce. Hodnoty pro Slovensko jsem převedla také na českou měnu.

45

KOMPARACE

Tab. 16

OSVČ – vznik povinnosti platit pojistné v roce 2010

Země Česká republika – hlavní činnost Česká republika – vedlejší činnost Slovenská republika

Důchodové pojištění

Nemocenské pojištění

vždy

dobrovolné

(příjmy – výdaje) ≥ 56 902 Kč

dobrovolné

3 834,96 €

96 200 Kč

3 834,96 €

96 200 Kč


5.2.3 Rozhodné období Rozhodným obdobím na určení vyměřovacího základu pro placení pojistného zaměstnanců je v obou státech kalendářní měsíc. Pro osoby samostatně výdělečně činné v České i Slovenské republice je rozhodným obdobím kalendářní rok. V České republice se z příjmů za rok 2010 pojistné pro tento rok vypočte zpětně a z těchto příjmů se určí i zálohy na rok 2011. Na Slovensku bude osoba samostatně výdělečně činná z příjmů roku 2010 platit pojistné od 1. 7. 2011 do 30. 6. 2012.

5.2.4 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnanců v České a Slovenské republice je především příjem za vykonanou práci, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. V České republice je od roku 2009 vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti minimálně 50% daňového základu. Na Slovensku je pro povinně nemocensky a důchodově pojištěnou osobu samostatně výdělečně činnou vyměřovacím základem také polovina základu daně a je měsíční. Minimálním ročním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné v České republice je polovina daňového základu. Minimální roční vyměřovací základ se snižuje o minimální měsíční VZ, a to za každý měsíc, kdy samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala. Ve Slovenské republice mají stanoven pro samostatně výdělečně činnou osobu minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 44,2 % z 1/12 všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné platí. Maximální roční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné v ČR je stanoven jako 48násobek průměrné mzdy. Maximální měsíční vyměřo-

46

KOMPARACE

vací základ osoby samostatně výdělečně činné na Slovensku vychází z všeobecného vyměřovacího základu. V následující tabulce srovnám jednotlivé hodnoty minimálních měsíčních vyměřovacích základů. Slovenský vyměřovací základ jsem pro názornost přepočetla na českou měnu podle kurzu ČNB. Tab. 17

Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ v ČR a SR v roce 2010

Česká republika Slovenská republika OSVČ hlavní OSVČ vedlejší

Druh pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění

5 928 Kč

2 371 Kč

319,58 €

8 017 Kč


Pro znázornění rozdílu mezi minimálním měsíčním vyměřovacím základem na nemocenském a důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných v České a Slovenské republice využiji následujícího grafu. V něm srovnám minimální měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné v České republice, která má tuto činnost jako činnost hlavní a osoby samostatně výdělečně činné na Slovensku. U OSVČ působící na Slovensku jsem využila vyměřovacího základu přepočteného na české koruny. 9 000 Kč 8 000 Kč 7 000 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 0 Kč

8 017 Kč 5 928 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ

Česká republika


Obr. 5 Srovnání minimálních měsíčních vyměřovacích základů OSVČ v ČR a v SR Zdroj: vlastní zpracování.

Maximálním ročním vyměřovacím základem pro rok 2010 je v České republice 1 707 048 Kč. K měsíčnímu krácení u osoby samostatně výdělečně činné nedochází. Na rozdíl od České republiky je maximální měsíční vyměřovací základ na Slovensku stanoven. Hodnoty uvedené v tabulce jsou platné od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010.

47

KOMPARACE

Tab. 18

Maximální měsíční vyměřovací základ na Slovensku v roce 2010

Druh pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění

Slovenská republika Měsíční VZ Vypočtený roční VZ v Kč 1 084,55 € 27 206 Kč 326 472 Kč 2 892,12 € 72 549 Kč 870 588 Kč


Pokud maximální měsíční vyměřovací základy platné na Slovensku pro nemocenské a důchodové pojištění uvedeme v ročním vyjádření, dojdeme ke zjištění, že jsou mnohem nižší, než maximální roční vyměřovací základ platný pro Českou republiku, který je 1 707 048 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ platný pro sociální pojištění mají vyšší na Slovensku, což je patrné z předchozího grafu.

5.2.5 Sazby pojistného Sazba pojistného je v obou státech stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu. V České republice je zaměstnavatel povinen odvádět na sociální pojištění 24,1 % a zaměstnanci odvádí ze mzdy 6,5 %, celkem sazba činí 30,6 %. Slovenský zaměstnavatel odvádí ze svých prostředků 25,2 % a zaměstnanci odvádí z platu 9,4 %, celkem sazba činí 34,6 %. Sazba ve Slovenské republice je jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance vyšší, rozdíl mezi ČR a SR činí 4 %. V České republice je pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolná účast na nemocenském pojištění, na Slovensku se osoba samostatně výdělečně činná musí nemocenského pojištění účastnit povinně. Naopak se povinně pojištěná OSVČ na Slovensku nemusí účastnit pojištění v nezaměstnanosti. V České republice tomuto pojištění odpovídá státní politika zaměstnanosti, které se osoba samostatně výdělečně činná účastnit musí. Celková hodnota sociálního zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné v České republice (bez dobrovolného nemocenského pojištění) je 29,2 %, na Slovensku je celková hodnota sociálního pojištění pro samostatně výdělečně činné osoby (bez dobrovolného pojištění v nezaměstnanosti) 30,4 %. Slovenská OSVČ odvede o 1,2 % pojistného více, než česká OSVČ.

5.2.6 Placení pojistného Zaměstnavatelé v České republice platí pojistné na sociální zabezpečení za jednotlivé kalendářní měsíce a pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Na Slovensku odvádí zaměstnavatel pojistné v den urče-

48

KOMPARACE

ný na výplatu mezd a platů zaměstnanců. Pokud tento den není určen, je splatnost pojistného do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoba samostatně výdělečně činná odvádí měsíční zálohy na pojistné, na konci období je provedeno zúčtování a je doplacen případný doplatek nebo vrácen přeplatek. Minimální zálohy v roce 2010 jsou pro hlavní osobu samostatně výdělečně činnou 1 731 Kč a pro samostatně výdělečně činnou osobu vedlejší 693 Kč. Pojistné se platí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Na Slovensku osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na účet Sociální pojišťovny. Splatnost pojistného je do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který je pojistné odváděno.

49

MODELOVÝ PŘÍKLAD

6 Modelový příklad V modelovém příkladě se specifikuji na výpočet pojistného u zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení v podmínkách České a Slovenské republiky. V daném příkladě popíši postup výpočtu pojistného u osoby samostatně výdělečně činné, která je zároveň pojištěncem státu. Jako pojištěnce státu jsem si vybrala studenta VŠ, který zároveň studuje a podniká. Vzhledem k tomu, že sama studuji vysokou školu, je pro mě osobně téma odvodů pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení ze samostatně výdělečné činnosti studenta nejbližší. V České republice je student dle zákona nezaopatřeným dítětem do skončení povinné školní docházky a dále až do 26 let věku. V tomto konkrétním případě platí hraniční věk 26 let za podmínky, že se soustavně připravuje na budoucí povolání. Na Slovensku je stát plátcem pojistného za studenta, který studuje na vysoké škole, pokud se nejedná o kombinovanou formu studia. Od 1. 1. 2008 je stát plátcem pojistného také za studenta doktorandského studijního programu v denní formě studia, pokud splní podmínky uvedené v zákoně nebo nedovrší 30 let. V následujícím příkladě se zaměřím na postup výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v případě, že student zahájil samostatnou výdělečnou činnost během minulého roku 2009.

6.1 Zadání příkladu Pan Petr Novotný byl po celý rok 2009 studentem vysoké školy, kde se věnoval informatickému oboru na magisterském stupni studia. Jeho věk byl nižší než 26 let a splnil i všechny ostatní podmínky pro zařazení do kategorie studenti v rámci české a slovenské legislativy. Podmínky stanovené legislativou splňoval po celý rok 2009 i v roce 2010. Poptávka po specializaci informatiky jej přivedla k myšlence založení živnosti na prodej, instalaci a opravu počítačů. Podnikání zahájil v dubnu roku 2009. Jeho příjmy v tomto roce byly 400 000 Kč a skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů 250 000 Kč.

6.1.1 Česká republika Nejprve vypočteme pojistné v podmínkách České republiky.

50

MODELOVÝ PŘÍKLAD

6.1.1.1 Výpočet pojistného na zdravotní pojištění pana Novotného Pan Petr Novotný je studentem, čili osobou, za kterou je plátcem pojistného stát, proto v prvním roce svého podnikání není povinen platit zálohy. Zároveň se na něj při výpočtu nevztahuje minimální vyměřovací základ. Výpočet nedoplatku bude vypočten ze skutečného vyměřovacího základu, i kdyby byl menší než minimální VZ. Tab. 19

Výpočet pojistného na ZP za rok 2009

Příjmy Výdaje Příjmy po odpočtu výdajů = 400 000 – 250 000 Maximální VZ VZ = 50 % z (400 000 – 250 000) Pojistné na ZP = 13,5 % ze 75 000 Nedoplatek Zálohy na rok 2010 = 10 125 / 9

400 000 Kč 250 000 Kč 150 000 Kč 1 130 640 Kč 75 000 Kč 10 125 Kč 10 125 Kč 1 125 Kč


Nedoplatek ve výši 10 125 Kč zaplatí do 8 dnů od podání daňového přiznání. Daňové přiznání bylo podáno v posledním možném termínu, 31. 3. 2010. Nedoplatek pak musel být zaplacen nejpozději 8. 4. 2010. Záloha pro rok 2010 byla vypočtena nižší, než je minimální záloha pro tento rok, která je 1 601 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Petr je studentem, bude platit zálohy ve výši 1 125 Kč, které jsou vypočtené ze skutečné ekonomické aktivity. Platit zálohy začne od měsíce podání Přehledu o příjmech a výdajích, který musí být podán nejpozději do 30 dnů od nejzazšího termínu pro podání daňového přiznání, to znamená do 30. 4. 2010. Petr Novotný v roce 2010 za leden, únor a březen neplatil žádné zálohy a od dubna začal platit zálohy ve výši 1 125 Kč. První záloha za duben byla splatná k 8. 5. 2010. 6.1.1.2 Výpočet pojistného na sociální zabezpečení pana Novotného Podle výkladu zákona o sociálním zabezpečení je Petr Novotný nezaopatřeným dítětem, proto se na něj vztahují ustanovení jako na osobu, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zda bude platit pojistné na sociální zabezpečení, zjistíme výpočtem průměrného čistého měsíčního příjmu, který musí být vyšší než 4 711 Kč. Pokud vyšší bude, pak v prvním roce podnikání není povinen platit zálohy.

51

MODELOVÝ PŘÍKLAD

Tab. 20

Výpočet pojistného na SZ za rok 2009

Příjmy Výdaje Příjmy po odpočtu výdajů = 400 000 – 250 000 Průměrný čistý měsíční příjem = 150 000 / 9 Maximální VZ Minimální VZ = 2356 * 9 VZ = 50 % z (400 000 – 250 000) Pojistné na SZ = 29,2 % ze 75 000 Nedoplatek Zálohy na rok 2010 = 21 900 / 9

400 000 Kč 250 000 Kč 150 000 Kč 16 667 Kč 1 130 640 Kč 21 204 Kč 75 000 Kč 21 900 Kč 21 900 Kč 2 434 Kč


Nedoplatek ve výši 21 900 Kč musel být zaplacen do 8 dnů od podání Přehledu o příjmech a výdajích, do 8. 5. 2010. Zálohy začne platit od měsíce, kdy byl podán Přehled o příjmech a výdajích. Tímto měsícem bude měsíc duben 2010. Při výpočtu záloh pro rok 2010 panu Novotnému vyšly zálohy pro rok 2010 vyšší, než jsou zálohy minimální, platné pro vedlejší samostatnou činnost. Minimální zálohy pro vedlejší samostatně výdělečnou činnost jsou v roce 2010 ve výši 693 Kč, skutečná vypočtená výše záloh je 2 434 Kč. Zálohy začne platit měsíčně od dubna 2010 ve výši 2 434 Kč. První záloha bude splatná 8. 5. 2010.

6.1.2 Slovenská republika V případě, že pojistné platí pan Novotný na Slovensku, budou výpočty následující. 6.1.2.1 Výpočet pojistného na zdravotní pojištění pana Novotného Pokud je podle zákona o Zdravotnom poistení na Slovensku pan Novotný student, je osobou, za kterou platí pojistné stát a v prvním roce podnikání zálohy platit nemusí. V následujícím roce pan Novotný jako osoba samostatně výdělečně činná bude platit zálohy vypočtené ze skutečného příjmu z podnikání. To znamená ze základu daně, což představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pro přepočet z českých korun na eura jsem využila kurzu ČNB z 10. 5. 2010, kdy 1 € = 25,6 Kč. Za rok 2009 podá příslušné zdravotní pojišťovně Roční zúčtování zdravotního pojištění do 31. 3. 2010. V tomto zúčtování vypočte případný přeplatek, nebo nedoplatek a zároveň i zálohy pro rok 2010.

52

MODELOVÝ PŘÍKLAD

Tab. 21

Výpočet pojistného na ZP za rok 2009

Příjmy Výdaje ZD = příjmy po odpočtu výdajů = (400 000 – 250 000) / 25,6 [kurz pro přepočet] Minimální VZ = 295, 5 * 9 VZ = (5 859,4 + 0) / 2,14 Pojistné na ZP = 2 738,03 * 14 % Nedoplatek Zálohy pro rok 2010 = (5 859,4 / 9) / 2,14 = 304,22 * 14 %

400 000 Kč 250 000 Kč 5 859,40 € 2 659,50 € 2 738,03 € 383,32 € 383,32 € 42,59 €


Skutečný vyměřovací základ pana Novotného byl vyšší než minimální, proto musel zaplatit pojistné ze skutečného vyměřovacího základu. Protože v roce 2009 neplatil pojistné, vznikl mu nedoplatek ve výši 383,32 €, který musí uhradit do 30. 6. 2010. Od 1. 7. 2010 musí začít platit zálohy. Minimální zálohy pro rok 2010 jsou 44,73 €, pokud je ale samostatně výdělečně činná osoba studentem, bude platit zálohy ze svého skutečného vyměřovacího základu, což je záloha ve výši 42,59 €. První záloha v této výši bude splatná k 8. 8. 2010. 6.1.2.2 Výpočet pojistného pojistného na sociální pojištění pana Novotného Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinné v prvním roce podnikání platit na sociální pojištění, proto ani pan Novotný nebude pojistné v roce 2009 platit. Povinnost platit pojistné mu vznikne v následujícím roce od července 2010 po podání daňového přiznání do 31. 3. 2010, pokud jeho roční příjem přesáhne 3 546 €. Povinné pojištění je ve výši 30,4 %. Dobrovolně se může nechat pojistit na Pojištění v nezaměstnanosti ve výši 2 %. V případě ukončení podnikatelské činnosti a následném nástupu do evidence Úřadu práce toto pojištění zajišťuje získání podpory v nezaměstnanosti. Tab. 22

Výpočet pojistného na SP za rok 2009

Příjmy Výdaje ZD = příjmy po odpočtu výdajů = (400 000 – 250 000) / 25,6 [kurz pro přepočet] Nemocenské pojištění – minimální VZ Nemocenské pojištění – maximální VZ

53

400 000 Kč 250 000 Kč 5 859,40 € 319,58 € 1 084,55 €

MODELOVÝ PŘÍKLAD

Důchodové pojištění starobní – minimální VZ Důchodové pojištění starobní – maximální VZ Invalidní důchodové pojištění – minimální VZ Invalidní důchodové pojištění – maximální VZ Rezervní fond solidarity – minimální VZ Rezervní fond solidarity – maximální VZ VZ = (5 859,4 / 9) / 2 Pojistné – nemocenské pojištění = 325,53 * 4,4 % Pojistné – starobní pojištění = 325,53 *18 % Pojistné – invalidní pojištění = 325,53 * 6 % Pojistné – na rezervní fond = 325,53 * 2 % Pojistné celkem

319,58 € 2 892,12 € 319,58 € 2 892,12 € 319,58 € 2 892,12 € 325,53 € 14,30 € 58,50 € 19,50 € 6,50 € 98,8 €


Celková spočtená výše pojistného, tedy 98,8 €, je zálohou, kterou bude muset platit od 1. 7. 2010. První záloha bude splatná 8. 8. 2010. Nedoplatek mu nevznikl žádný, protože osoba samostatně výdělečně činná není povinna se v prvním roce podnikání účastnit sociálního pojištění.

6.1.3 Srovnání výpočtu pojistného na zdravotní pojištění mezi Českou a Slovenskou republikou V České i Slovenské republice je pan Novotný považován za studenta, pojistné za něj platí stát a není povinen v prvním roce podnikání platit měsíční zálohy. V obou státech platí, že od následujícího roku podnikání začne platit zálohy vypočtené ze skutečné ekonomické aktivity, to znamená ze skutečně dosaženého příjmu z podnikání. Pro studenta Petra Novotného v České republice neplatí minimální vyměřovací základ, pojistné platí ze skutečného vyměřovacího základu. Na Slovensku se minimální vyměřovací základ zohledňuje. V České i Slovenské republice se skutečný vyměřovací základ vypočte z příjmů, od kterých jsou odečteny výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozdílný je systém výpočtu. V České republice je skutečný VZ 50 % z rozdílu příjmů a výdajů. Na Slovensku se při zjišťování skutečného vyměřovacího základu k rozdílu příjmů a výdajů přičte již zaplacené pojistné a následně se to vydělí konstantou 2,14. Pojistné na zdravotní pojištění se u pana Novotného v obou státech vypočte jako procento ze skutečného vyměřovacího základu. V České republice je platná sazba 13,5 %, na Slovensku je výše sazby 14 %. Výše nedoplatku pana Novotného je ve výši vypočteného pojistného, pokud by byly placeny zálohy, byla by výše pojistného snížena o výši zaplacených

54

MODELOVÝ PŘÍKLAD

záloh. Nedoplatek musí být v České republice uhrazen do 8 dnů od podání daňového přiznání, nejpozději pak do 8. 4. 2010. Slovenský plátce musí nedoplatek uhradit do 30. 6. 2010. V České republice musí plátce odevzdat Přehled o příjmech a výdajích do 30. 4. 2010. Na Slovensku se podává Roční zúčtování zdravotního pojištění do 31. 3. 2010. V obou státech je rozdílný systém výpočtu záloh pro další rok. V České republice pan Novotný výši vypočteného pojistného vydělí počtem měsíců provádění samostatně výdělečné činnosti v roce 2009. Zálohy bude platit ve vypočtené výši ze skutečné ekonomické aktivity. Zálohy začne platit od dubna a první záloha bude splatná 8. 5. 2010. Na Slovensku pan Novotný pro výpočet záloh vydělí základ daně počtem měsíců, po které v roce 2009 docházelo k samostatné výdělečné činnosti. Následně zjištěný výsledek vydělí konstantou 2,14. Výsledek se dále vynásobí sazbou pojistného na zdravotní pojištění. Pan Novotný na Slovensku platí zálohy skutečně vypočtené od 1. 7. 2010 a první záloha bude splatná 8. 8. 2010. Konkrétní rozdíly ve výši vypočtených hodnot uvedu v následující tabulce a grafech. Slovenské hodnoty v eurech jsem přepočetla na české koruny podle kurzu ČNB z 10. 5. 2010, kdy se 1 € = 25,6 Kč. Tab. 23

Srovnání výpočtu pojistného na ZP mezi ČR a SR za rok 2009

Příjmy po odpočtu výdajů Minimální VZ Skutečný VZ Pojistné na ZP Nedoplatek Zálohy pro rok 2010

Česká republika 150 000 Kč nezohledňuje se 75 000 Kč 10 125 Kč 10 125 Kč 1 125 Kč

Slovenská republika 5 859,40 € 150 000 Kč 2 659,50 € 68 083 Kč 2 738,03 € 70 094 Kč 383,32 € 9 813 Kč 383,32 € 9 813 Kč 42,59 € 1 090 Kč


Jak je patrné z jednotlivých hodnot v tabulce, rozdíl výše pojistného a záloh na zdravotní pojištění mezi Českou a Slovenskou republikou pro pana Novotného není nijak významný. Nejvíce rozdílná je výše skutečných vyměřovacích základů, z kterých se následně pojistné vypočte. Rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou ve výši skutečného vyměřovacího základu, pojistného na zdravotní pojištění a ve výši záloh pro rok 2010 jsem zaznamenala v následujících grafech.

55

MODELOVÝ PŘÍKLAD

80 000 Kč 70 000 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč

755 00 000 Kč

70 094 Kč

Skutečný vyměřovac ovací základ

Česká republika rep


Obr. 6 Srovnání skutečných vyměřovacích vy základů mezi ČR a SR Zdroj: vlastní zpracování. 12 000 Kč

10 125 Kč

9 813 Kč

10 000 Kč 8 000 Kč 6 000 Kč

Pojistné na ZP

4 000 Kč 2 000 Kč 0 Kč Česká ská republika


Srovnání výše pojistnéh ého na zdravotní pojištění mezi ČR a SR Obr. 7 Zdroj: vlastní zpracování. 1 200 Kč

1 125 Kč

1 090 Kč

1 000 Kč 800 Kč 600 Kč Zálohy v roce 201 2010 400 Kč 200 Kč 0 Kč Česká republika rep


Obr. 8 Srovnání výše záloh na rok 2010 mezi ČR a SR Zdroj: vlastní zpracování.

56

MODELOVÝ PŘÍKLAD

6.1.4 Srovnání výpočtu pojistného na sociální zabezpečení mezi Českou a Slovenskou republikou V České republice je dle výkladu sociálního zabezpečení pan Novotný nezaopatřeným dítětem, proto dle legislativy bude zařazen mezi osoby samostatně výdělečně činné, které mají tuto podnikatelskou činnost jako činnost vedlejší. Účast na platbách sociálního zabezpečení, zjistím výpočtem průměrného čistého měsíčního příjmu. Průměrný čistý měsíční příjem je vyšší, než je stanovená hranice 4 711 Kč, to znamená, že pan Novotný bude platit pojistné na sociální zabezpečení a bude využívat hodnot, které jsou platné pro osoby vykonávající vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Zároveň jako student není povinen v prvním roce podnikání platit zálohy. Na Slovensku není v podmínkách sociálního pojištění nijak zohledněn fakt, že pan Novotný je studentem. Podle legislativy Slovenské republiky není osoba samostatně výdělečně činná povinna platit v prvním roce podnikání sociální pojištění. Povinnost platit pojistné mu vznikne až v příštím roce od července 2010 po podání daňového přiznání do 31. 3. 2010, za předpokladu, že jeho roční příjem přesáhne 3 546 € (90 778 Kč). Tato podmínka byla splněna, proto od července 2010 bude účasten sociálního pojištění. Vyměřovací základ se v obou státech počítá z rozdílu příjmů a výdajů. V České republice je způsob výpočtu skutečného vyměřovacího základu stejný jako u zdravotního pojištění. Na Slovensku se skutečný vyměřovací základ vypočte na 1 kalendářní měsíc vydělením rozdílu příjmů a výdajů počtem měsíců činnosti a následně konstantou 2. Minimální roční vyměřovací základ pro pana Novotného zjistím, v podmínkách české legislativy, vynásobením hodnoty minimálního vyměřovacího základu pro samostatnou výdělečnou činnost vedlejší počtem měsíců, kdy docházelo k výkonu podnikání. V podmínkách slovenské legislativy jsou stanoveny minimální měsíční vyměřovací základy a porovnávají se s vypočteným skutečným měsíčním vyměřovacím základem. V podmínkách České republiky zjistím výši pojistného pana Petra Novotného jako 29,2 % ze skutečného vyměřovacího základu. Výsledná výše pojistného je zároveň nedoplatkem, protože v prvním roce podnikání neplatil zálohy. Nedoplatek musí být uhrazen do 8 dnů od podání Přehledu o příjmech a výdajích, nejpozději do 8. 5. 2010. Na Slovensku panu Novotnému žádný nedoplatek nevznikl, protože v prvním roce podnikání nemusel být účasten sociálního pojištění. Sazbou pojistného na sociální pojištění ve výši 30,4 % z vyměřovacího základu vypočtu výši pojistného, která je zálohou na rok 2010. Danou zálohu začne pan Novotný platit od 1. 7. 2010 s první záloha bude splatná 8. 8. 2010.

57

MODELOVÝ PŘÍKLAD

V České republice se zálohy na rok 2010 vypočtou vydělením výše pojistného počtem měsíců samostatně výdělečné činnosti. Zálohy pan Novotný začne platit od 1. 4. 2010 ve vypočtené výši. První záloha bude splatná 8. 5. 2010. Rozdíly ve výši vypočtených hodnot v podmínkách sociálního pojištění v České a Slovenské republice uvádím v následující tabulce. Pro přepočet slovenských hodnot v eurech jsem využila kurz ČNB z 10. 5. 2010, kdy se 1 € = 25,6 Kč. Tab. 24

Srovnání výpočtu pojistného na SP mezi ČR a SR za rok 2009

Příjmy po odpočtu výdajů Minimální VZ (roční) Minimální VZ (měsíční) Skutečný VZ (roční) Skutečný VZ (měsíční) Pojistné na SP Nedoplatek Zálohy pro rok 2010

Česká republika 150 000 Kč 21 204 Kč 2 356 Kč 75 000 Kč x 21 900 Kč 21 900 Kč 2 434 Kč

Slovenská republika 5 859,40 € 150 000 Kč x x 319,58 € 8 181 Kč x x 325,53 € 8 334 Kč 98,80 € 2 529 Kč x x 98,80 € 2 529 Kč


Protože na Slovensku pan Novotný není účasten v prvním roce podnikání sociálního pojištění, nelze mezi oběma státy srovnat vypočtené pojistné. Srovnat nelze ani výši nedoplatku na sociální pojištění, která panu Novotnému dle platné slovenské legislativy nevznikla. V obou státech začne pan Novotný od roku 2010 platit zálohy vypočtené z pojistného. Jejich výše je uvedena v předchozí tabulce a podrobněji jsou výše záloh v obou zemích zachyceny v následujícím grafu. Obě zálohy mají podobnou výši, mírně vyšší jsou na Slovensku. Nejvýznamnější rozdíl tvoří výše minimálních měsíčních vyměřovacích základů. Pan Novotný v České republice podle legislativy vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší podnikatelskou činnost. Jeho vyměřovací základ v podmínkách České republiky je nižší než na Slovensku. Slovenská republika nerozlišuje samostatnou výdělečnou činnost a všechny osoby samostatně výdělečně činné platí ze stejného minimálního vyměřovacího základu, který je dán Zákonem č. 461/2003 Z. z., o sociálnom poistení.

58

MODELOVÝ PŘÍKLAD

3 000 Kč 2 500 Kč

2 529 Kč

2 434 Kč

2 000 Kč 1 500 Kč Výše záloh 1 000 Kč 500 Kč 0 Kč Česká republika


Obr. 9 Srovnání výše záloh v roce 2010 mezi ČR a SR Zdroj: vlastní zpracování. 10 000 Kč 8 181 Kč 8 000 Kč 6 000 Kč Minimální měsíční VZ

4 000 Kč 2 356 Kč 2 000 Kč 0 Kč Česká republika


Obr. 10 Srovnání minimálních měsíčních vyměřovacích základů v roce 2009 mezi ČR a SR Zdroj: vlastní zpracování.

59

ZÁVĚR

7 Závěr Svoji bakalářskou práci jsem zaměřila na objasnění rozdílů a komparaci výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České a Slovenské republice v letech 2008 až 2010. V posledních 3 letech v České republice nebyla realizována žádná výrazná úprava. U zdravotního pojištění došlo k významnému odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění. V prověřených letech 2008 až 2010 docházelo každoročně k navýšení minimálních měsíčních vyměřovacích základů a maximálních ročních vyměřovacích základů. Sazby pojistného se během období nezměnily. Další změna se týkala pouze zaměstnavatelů, pro které již nebyl pro splatnost pojistného rozhodným dnem den výplaty mezd jejich zaměstnanců v pracovním poměru. Od 1. 1. 2010 musí být pojistné zaplaceno do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Stejná změna nastala i u sociálního zabezpečení, došlo tak k sjednocení splatnosti pojistného z obou pojištění. V sociálním zabezpečení v rámci České republiky je platné rozdělení na osoby samostatně výdělečné, které mají samostatnou výdělečnou činnost jako podnikatelskou činnost hlavní a osoby samostatně výdělečně činné, jež provádějí podnikatelskou činnost vedlejší. Osoby samostatně výdělečně činné, které mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní předmět podnikání, se sociálního pojištění musí účastnit povinně. Pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jsou stanoveny hranice rozdílu příjmů a výdajů, které pokud jsou překročeny, musí se sociálního zabezpečení daná OSVČ účastnit. Platí pro ni nižší hodnoty vyměřovacích základů a záloh, než pro hlavní samostatně výdělečnou činnost. V rámci sociálního zabezpečení docházelo v letech 2008 až 2010 k růstu vyměřovacích základů, záloh a také ke změně sazeb pojistného. Sazby pojistného se snižovaly, některé platby od zaměstnanců byly zrušeny úplně. Systém zdravotního pojištění na Slovensku přináší pro všechny plátce měsíční placení záloh a plátci musí podávat Roční zúčtování pojistného. V podstatě jde o stejný systém odvodu pojistného jako v České republice. Liší se pouze způsobem výpočtu skutečného vyměřovacího základu a výpočtem záloh pro další rok podnikatelské činnosti. V průběhu let 2008 až 2010 se zvyšovaly hodnoty vyměřovacích základů a výše záloh. Významný rozdíl mezi oběma státy jsem zaznamenala u sazeb zdravotního pojištění. V oblasti sociálního pojištění slovenská vláda žádné výrazné změny nepřichystala. V letech 2008 až 2010 se pouze měnily výše vyměřovacích základů a pro osoby samostatně výdělečně činné byla snížena sazba pojistného do re60

ZÁVĚR

zervního fondu solidarity. Zatímco v ČR máme osoby samostatně výdělečně činné rozdělené na ty, které vykonávají SVČ jako hlavní nebo vedlejší podnikatelskou činnost, na Slovensku žádné podobné dělení nemají. Pro všechny osoby samostatně výdělečně činné platí stejné podmínky pro výpočet pojistného. Osoby, které jsou občany Slovenské republiky nebo na území státu podnikají, nejsou povinny se v prvním roce podnikání účastnit sociálního pojištění a za první rok podnikání jim nevznikne žádný nedoplatek. Až pokud splní stanovenou hranici příjmů, od kterých jsou odečteny výdaje, stanou se povinně pojištěnými a začnou pojistné na sociální pojištění platit. V České republice se sociálního zabezpečení účastní všechny OSVČ již od prvního roku podnikání, pokud splní podmínky určené zákonem. Hlavní cíl mé práce byl splněn. V práci jsem porovnávala výše uvedené oblasti, provedla jsem výpočet modelového příkladu a vyhodnotila jsem, v kterém státě je za stejných podmínek vyšší respektive nižší pojistné. Po analýze dané problematiky jsem dospěla k závěru, že podmínky v obou státech jsou v podstatě srovnatelné. V České republice jsou nižší sazby pojistného na zdravotní i sociální pojištění, sazba zdravotního pojištění o 0,5 % a sazba sociálního zabezpečení dokonce o 4 % v případě zaměstnání, u OSVČ je pak nižší o 1,2 %. Minimální a maximální vyměřovací základy jsou na Slovensku stanoveny mírněji než v České republice. Podle výsledků modelového příkladu zaplatíme nižší pojistné na zdravotní a sociální pojištění na Slovensku. Na Slovensku se OSVČ v prvním roce podnikání sociálního pojištění neúčastní, proto jí nevznikne ani žádný nedoplatek na pojistném. Zálohy na zdravotní pojištění pro rok 2010 jsou stanoveny vyšší v České republice, naopak zálohy na sociální zabezpečení jsou v ČR na rok 2010 nižší než na Slovensku. Zatímco v České republice začne osoba samostatně výdělečně činná dle zadání příkladu platit zálohy již od dubna 2010, na Slovensku až od července 2010.

61

LITERATURA

8 Literatura 8.1 Odborné publikace (1) ČERVINKA, T. – DANĚK, A. Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ s komentářem a příklady. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 152 s. ISBN 978-80-7263-521-4. (2) HAMERNÍKOVÁ, B. – MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. 3. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. (3) VANČUROVÁ, A. – KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2008. 121 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 978-80-7357-381-2. (4) TRNKOVÁ, L. – ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění podle právního stavu k 1. 1. 2008. Olomouc: ANAG, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7263-426-2. (5) KREBS, V. – DURDISOVÁ, J. – POLÁKOVÁ, O. – ŽIŽKOVÁ, J. Sociální politika. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 328 s. ISBN 80-85963-33-7. (6) ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ, dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 135 s. ISBN 978-80-7263-508-05. (7) ČSSZ. Základní přehled: počet vyplácených důchodů k 31. 12. 2008. In ČSSZ. Statistická ročenka 2008 z oblasti důchodového pojištění. Praha, 2009, s. 124. ISBN 978-80-87039-18-2. (8) STRÝČKOVÁ, J. Ročné zúčtovanie poistného na verejné zdravotné poistenie za rok 2007. Dane a účtovníctvo: Rady a riešenia. 2008, roč. 5, č. 6, s. 2 – 41. ISSN 1336-426X. (9) Odvody poistného od 1. 7. 2009. Poradca. 2009, roč. 6, č. 11-12. ISSN 13351583.

8.2 Právní předpisy (10) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. (11) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.

62

LITERATURA

(12) Vyhláška Ministerstva financí č. 418/2003 Sb. (13) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů. (14) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. (15) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. (16) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. (17) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů. (18) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. (19) Zákon č. 580/2004 Z. z., o zdravotnom poistení a o zmene a doplnení zákona č. 95/2002 Z. z. a o zmene a doplnení niektorých zákonov. (20) Zákon č. 581/2004 Z. z. o zdravotných poisťovniach, dohľade nad zdravotnou starostlivosťou a o zmene a doplnení niektorých zákonov. (21) Zákon č. 461/2003 Z. z., o sociálnom poistení.

8.3 Internetové zdroje (22) Všeobecná zdravotní pojišťovna. [online] Průměrná mzda. [cit. 2010-02-12] Dostupné z www: (23) Všeobecná zdravotní pojišťovna. [online] Minimální výše záloh. [cit. 2010-0212] Dostupné z www: (24) Česká správa sociálního zabezpečení. [online] Pojistné na sociální zabezpečení. [cit. 2010-02-24] Dostupné z www: (25) Všeobecná zdravotná poisťovňa. [online] Preddavky na poistné. [cit. 2010-0228] Dostupné z www: < http://www.vszp.sk/showdoc.do?docid=168 > (26) Všeobecná zdravotná poisťovňa. [online] Preddavky na poistné. [cit. 2010-0304] Dostupné z www: (27) Sociálna poisťovňa. [online] Tabuľka platenia poistného od 1. júla 2009. [cit. 2010-03-08] Dostupné z www:

63

LITERATURA

(28) Sociálna poisťovňa.[online] Počet vyplácených důchodů. [cit. 2010-04-07] Dostupné z www: (29) Sociálna poisťovňa. [online] Tabuľka platenia poistného od 1. júla 2009. [cit. 2010-04-29] Dostupné z www: (30) Sociálna poisťovňa. [online] Sociálna poisťovňa informuje. [cit. 2010-05-03] Dostupné z www:

64

SEZNAM TABULEK

9 Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12

Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24

Minimální a maximální vyměřovací základ zaměstnanců a OSVČ ..... 14 Sazby pojistného na zdravotní pojištění ................................................... 15 OSVČ – minimální měsíční zálohy na pojistné ....................................... 16 OSVČ – vznik povinnosti platit důchodové pojištění ............................ 21 OSVČ – minimální a maximální vyměřovací základ (VZ) .................... 24 Sazby pojistného na sociální zabezpečení ................................................ 24 OSVČ – minimální měsíční zálohy na pojistné ....................................... 25 Maximální a minimální vyměřovací základ zaměstnanců a OSVČ ..... 30 Sazby pojistného na zdravotní pojištění ................................................... 31 Minimální měsíční zálohy zaměstnanců a OSVČ ............................... 32 Maximální měsíční VZ pro zaměstnavatele a OSVČ na placení pojistného na nemocenské a garanční pojištění .................................. 38 Maximální měsíční VZ pro zaměstnavatele a OSVČ na placení pojistného na důchodové pojištění, pojistného do rezervního fondu solidarity a na pojištění v nezaměstnanosti ......................................... 38 Sazby pojistného na sociální pojištění................................................... 39 Vyměřovací základy v ČR a SR v roce 2010......................................... 42 Minimální měsíční zálohy v ČR a SR 2010 ........................................... 44 OSVČ – vznik povinnosti platit pojistné v roce 2010 ......................... 46 Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ v ČR a SR v roce 2010 ................................................................................................. 47 Maximální měsíční vyměřovací základ na Slovensku v roce 2010... 48 Výpočet pojistného na ZP za rok 2009 .................................................. 51 Výpočet pojistného na SZ za rok 2009 .................................................. 52 Výpočet pojistného na ZP za rok 2009 .................................................. 53 Výpočet pojistného na SP za rok 2009 .................................................. 53 Srovnání výpočtu pojistného na ZP mezi ČR a SR za rok 2009 ........ 55 Srovnání výpočtu pojistného na SP mezi ČR a SR za rok 2009 ......... 58

65

SEZNAM OBRÁZKŮ

10 Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

Rozložení dávek důchodového pojištění v ČR k 31. 12. 2008 ............... 20 Rozložení dávek důchodového pojištění v SR k 31. 12. 2008 ................ 35 Srovnání minimálních měsíčních VZ mezi OSVČ a zaměstnanci v ČR a v SR ............................................................................................................. 42 Obr. 4 Srovnání výše záloh OSVČ v České a Slovenské republice v roce 2010 .. ........................................................................................................................ 44 Obr. 5 Srovnání minimálních měsíčních vyměřovacích základů OSVČ v ČR a v SR ............................................................................................................. 47 Obr. 6 Srovnání skutečných vyměřovacích základů mezi ČR a SR ................. 56 Obr. 7 Srovnání výše pojistného na zdravotní pojištění mezi ČR a SR ........... 56 Obr. 8 Srovnání výše záloh na rok 2010 mezi ČR a SR....................................... 56 Obr. 9 Srovnání výše záloh v roce 2010 mezi ČR a SR ....................................... 59 Obr. 10 Srovnání minimálních měsíčních vyměřovacích základů v roce 2009 mezi ČR a SR............................................................................................. 59

66

SEZNAM ZKRATEK

11 Seznam zkratek ČR ČNB ČSSZ OBZP OSSZ OSVČ PPV SP SR SVČ hlavní SVČ vedlejší SZ SZČO VSZP VZ VZP ZP

-

Česká republika Česká národní banka Česká správa sociálního zabezpečení Osoba bez zdanitelných příjmů Okresní správa sociálního zabezpečení Osoba samostatně výdělečně činná Přehled příjmů a výdajů Sociální pojištění Slovenská republika Samostatná výdělečná činnost hlavní Samostatná výdělečná činnost vedlejší Sociální zabezpečení Samostatne zárobkovo činná osoba Všeobecná zdravotná poisťovňa Vyměřovací základ Všeobecná zdravotní pojišťovna Zdravotní pojištění

67

Komparace výpočtu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v České republice a na Slovensku

Recommend Documents