Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Pojišťovnictví
Komparace kapitálového životního pojištění a investičního životního pojištění
Bakalářská práce
Autor:
Renata Rýglová Bankovní management, Pojišťovnictví
Vedoucí práce:
Praha
Dr. Ivan Jandejsek
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
Hradec Králové, 29.dubna 2010
Renata Rýglová
Poděkování Chtěla bych především poděkovat Dr. Jandejskovi za odborné vedení a pomoc při zpracování mé bakalářské práce, za jeho čas, konzultace a cenné připomínky.
Anotace Bakalářská práce se hlavně zabývá porovnáním kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění. Cílem práce je porovnání nejen v obecné rovině, ale i v konkrétní z pohledu klienta. Bude provedeno porovnání nejen v obecné rovině, tj. obecné porovnání kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění, ale i porovnání na konkrétních produktech kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění. Hlavním posláním pojištění je poskytování pojistné ochrany a nad rámec je klientům umoţněno buď garantované zhodnocení finančních prostředků nebo volba investiční strategie dle poţadavku na očekávaný výnos. V období hospodářské a finanční krize klienti velmi zvaţují, kam uloţí své finanční prostředky. Kapitálové ţivotní pojištění i investiční ţivotní pojištění je finančním nástrojem ke zhodnocení finančních prostředků, a tím můţe rozšířit portfolio finančních produktů klienta. Závěr je věnován moţnosti vyuţití zhodnocení finančních prostředků klientů v současnosti prostřednictvím pojištění.
Annotation This bachelor thesis primarily deals with the comparison between capital life and unitlinked life insurance. This study aims to compare them not only from the general point of view but also from a client’s perspective. The comparison will not only be general, i. e. general comparison of capital life insurance and investment life insurance but also a comparison of a specific product of capital life insurance and investment life insurance. The main purpose of insurance is to provide clients with insurance protection. In addition to this, clients have an opportunity to achieve guaranteed appreciation of their funds or to choose their investment strategy depending on the expected yield. At a time of economic and financial crisis clients consider their financial investments very carefully. Both the capital life insurance and the unit-linked life insurance serve as a financial instrument helping to increase the value of invested funds and thus they can extend the client’s portfolio of financial products. The conclusion of my thesis concerns the current possibilities of using the appreciation of clients‘ funds via insurance.
Obsah 1. Historie životního pojištění ............................................................................................. 7 1.1. Historie – světové dějiny ............................................................................................ 7 1.2. Historie – české země.................................................................................................. 10 2. Poslání životního pojištění ............................................................................................ 14 2.1. Význam ţivotního pojištění ...................................................................................... 15 2.2. Daňové zvýhodnění ţivotního pojištění ................................................................... 17 2.3. Pojistné plnění ze ţivotního pojištění - obejití dědického řízení .............................. 18 2.4. Zařazení KŢP a IŢP dle legislativy .......................................................................... 19 3. Definice kapitálového životního pojištění .................................................................... 20 4. Definice investičního životního pojištění ..................................................................... 23 5. Srovnání KŽP a IŽP ...................................................................................................... 26 5.1. Shrnutí ke kapitálovému ţivotnímu pojištění ........................................................... 26 5.2. Výhody a nevýhody kapitálového ţivotního pojištění ............................................. 26 5.3. Shrnutí k investičnímu ţivotnímu pojištění .............................................................. 27 5.4. Výhody a nevýhody investičního ţivotního pojištění .............................................. 28 5.5. Společné výhody pro KŢP a IŢP .............................................................................. 28 5.6. Společné nevýhody pro KŢP a IŢP .......................................................................... 28 5.7. Shrnutí porovnání KŢP a IŢP ................................................................................... 29 5.8. Porovnání produktu KŢP a IŢP ................................................................................ 31 5.8.1. Obecné informace o Vitalu Grant...................................................................... 31 5.8.2. Obecné informace o Vitalu Invest ..................................................................... 33 5.8.3. Parametry k porovnání Vitalu Grant a Vitalu Invest ........................................ 34 5.8.4. Výsledky porovnání produktu Vital Grant a Vital Invest ................................. 37 6. Kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění v současnosti .................. 41 Závěr ................................................................................................................................... 46 Použitá literatura ............................................................................................................... 48 Seznam tabulek a grafů..................................................................................................... 51
5
Úvod V současné době je téma týkající se ţivotního pojištění velmi diskutované. Ţivotní pojištění je moţné pro klienty vyuţít jako nástroj pro rozšíření portfolia finančních produktů. V období hospodářské a finanční krize klienti velmi zvaţují, kam uloţí své finanční prostředky. Zpravidla očekávají co největší jistotu, tedy nechtějí podstupovat vysoké investiční riziko, ale poţadují co největší výnos a rychlou likviditu finančních prostředků. Ve své práci jsem se zaměřila na definici kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění. Oba typy pojištění mají své výhody a nevýhody. Provedu porovnání nejen v obecné rovině, tj. obecné porovnání kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění, ale i porovnání na konkrétním produktu kapitálového ţivotního pojištění a investičního pojištění. V závěru bych chtěla nastínit moţnost vyuţití zhodnocení finančních prostředků klientů v současnosti.
6
1. Historie ţivotního pojištění 1.1. Historie – světové dějiny Člověk je od pradávna suţován strachem, obavami i nejistotou. Proto vzniklo pojištění, které zabezpečuje občanům právo na výplatu peněţních prostředků k úhradě potřeb, které vznikají z nahodilých událostí – svépomoc. [1] Historie pojišťovnictví je rozdělena do tří etap vývoje. První etapa – od starověku do 18. století, kdy pojištění uzavírala pouze určitá část obyvatelstva. Druhá etapa – 19. století, ve které se pojištění stává předmětem podnikání, rozvíjí se základy pojištění, zejména pojistná matematika. Třetí etapa – od konce 19. století aţ po současnost, kdy se uskutečňují státní zásahy do pojišťovnictví, posiluje se státní dozor, zavádějí se povinné tvorby tzv. „Zabezpečovacích rezerv“ a začíná sledování úrokové míry uţívané při kalkulaci. Prameny pojišťovnictví jsou známy jiţ ze starověku. Účelem pojištění je zmírnit nebo odstranit nepříznivé důsledky nahodilých událostí. Z ekonomického hlediska můţeme pojištění chápat jako vytváření finanční rezervy. [2] Jiţ ve starém Egyptě uzavírali kameníci vzájemné dohody o společném krytí výdajů na pohřby z pravidelně vybíraných příspěvků (asi kolem roku 2500 před n.l.). V antickém Řecku existoval jakýsi druh „sociálního pojištění“ pro případ zmrzačení ve válce (Athény kolem roku 400 před n.l.). Ve starém Římě prokazatelně působily čtyři formy statutárních institucí, které si kladly za cíl zprvu zabezpečit důstojný pohřeb členů a později i finanční prostředky pro pozůstalé po svých členech. Byly to nejrůznější spolky s vlastními stanovami, které určovaly výši příspěvků, tresty za nedodrţení stanov, poskytnutí pojistné náhrady (vypravení důstojného pohřbu atp.). [3, s.21] Spolu s rozvojem obchodu a řemesel stále větší skupiny lidí začaly pociťovat naléhavou potřebu sdruţovat se v zájmu přeţití v různá profesní seskupení. Vznikala tzv. bratrstva neboli gildy, v nichţ se sdruţovali především kupci (doklady o existenci gild máme jiţ z 7
11. a 12. století z Dánska, Porýnska a Šlesvicka) a cechy, v nichţ se spojovali řemeslníci. Gildy a cechy poskytovaly svým členům nejen právní a někdy i fyzickou ochranu (ozbrojené skupiny na ochranu kupeckých povozů atd.), ale i vzájemné pojištění pro případ smrti, nemoci, úrazu atd. [3, s.22] Za nejstarší dochovanou smlouvu o pojištění doţivotního důchodu je povaţována smlouva z roku 1308 mezi opatem kláštera sv. Denise v Paříţi a arcibiskupem kolínským, který vyplatil klášteru 2 400 livrů s tím, ţe mu klášter bude doţivotně platit ročně důchod ve výši 400 livrů; ve smlouvě bylo také ustanovení, ţe kdyţ arcibiskup zemře v průběhu prvních dvou let po uzavření smlouvy, pozůstalým bude vyplaceno 1 000 livrů, avšak po sráţce částek, jeţ byly jako důchod vyplaceny. Od počátku 15. století vznikaly nové smlouvy, které se jiţ podobají dnešnímu důchodovému pojištění. [3, s.23] Koncem 19. století vznikla celá řada okrajových druhů pojištění majetku, odpovědnosti za škody a úrazového pojištění, jako pojištění jízdních kol, úrazové pojištění předplatitelům novin (tzv. „abonentní pojištění“). Kapitalistické ţivotní pojištění se začalo rozvíjet rychlým tempem po vytvoření vědeckých základů pro jeho provozování. Jakýmsi „přechodným pruhem“ mezi feudálním a kapitalistickým ţivotním (důchodovým) pojištěním byly tzv. tontiny, které se staly významnou finanční institucí v 17. a 18. století a v pozměněné podobě přeţívaly ještě koncem 19. století. Tontiny, jejich tvůrcem je italský lékař Lorenzo Tonti, měly slouţit původně jako zdroj příjmů pro strádající francouzskou státní pokladnu. Tonti navrhl francouzskému kardinálovi Mazarinovi, aby byla vypsána státní půjčka a upisovatelé byli rozděleni do deseti skupin podle věku. Úrok měl být kaţdým rokem vyplácen ţijícím věřitelům příslušné věkové skupiny. První tontina byla ve Franci vypsána aţ v roce 1689, zatímco v Holandsku jiţ roku 1670. Rozvoj hazardních her a sázek v 16. století vedl k vědeckým výzkumům problémů pravděpodobnosti. Problematikou pravděpodobnosti lidského ţivota se zabýval profesor matematiky v Basileji Janov Bernoulli. [3, s.25] 8
Rozhodujícím předpokladem pro budování ţivotního pojištění na vědeckém základě bylo zpracování úmrtnostních tabulek. První úmrtnostní tabulky zpracoval anglický vědec Edmond Halley. První komerční ţivotní pojišťovnou, zaloţenou alespoň částečně na vědeckých základech, byla londýnská Society of Assurance of Windows and Orphans (Společnost pro pojišťování vdov a sirotků), zaloţená roku 1699. Provozovala jen pojištění pro případ smrti a při pojistné události dávala moţnost volby mezi jednorázovou výplatou a vyplácením důchodu v určitém omezeném rozsahu. Roku 1745 musela tato pojišťovna zastavit všechny výplaty a zachránila se jen díky státní podpoře a dalšímu sníţení důchodů. [3, s.25] Postupem doby, hlavně koncem 18. století se v ţivotním pojištění vyhranilo několik problémů, souvisejících s odchylkami od „normálního“ pojištění. Šlo především o případy sebevraţd a smrti v souboji, které byly důvodem k tomu, ţe pojišťovny byly zbaveny všech svých závazků vyplývajících z příslušné pojistné smlouvy. Později většina ţivotních pojišťoven zavedla ustanovení, ţe i v těchto případech po určité době trvání pojištění (např. v případě sebevraţdy pět let, v případě úmrtí v souboji dva roky) byla pojistná částka proplacena. Velkým problémem bylo pojištění osob s podlomeným zdravím (v tehdejší terminologii tzv. „anormální“, „vadné“ nebo dokonce „méněcenné“ ţivoty), které pojišťovny zprvu vůbec nepojišťovaly a později jen v omezeném rozsahu a za podstatně vyšší pojistné. Opakem „vadných“ ţivotů byly osoby, jeţ vedly prokazatelně zdravý způsob ţivota. Pro ně se uvaţovalo o zvýhodnění ţivotního pojištění a v roce 1813 a roku 1840 byly v Anglii dokonce zaloţeny dvě specializované pojišťovny abstinentů, které za niţší pojistné provozovaly ţivotní pojištění osob, jeţ prokazatelně nepoţívaly alkoholické nápoje (např. z náboţenských důvodů). Na rozdíl od pojištění osob s podlomeným zdravím bylo pojištění abstinentů v dějinách pojištění a pojišťovnictví jen dílčí epizodou. [3, s.27] Od počátku novověku vznikaly speciální peněţní ústavy – Pojišťovny.
9
Na světovém pojistném trhu hrají hlavní roli vyspělé trţní ekonomiky (země OECD). V těchto zemích ţije pouze 15 % obyvatel (z celosvětového pohledu), je v nich tvořeno asi 60 % HDP a podílí se na světovém pojistném více neţ 90 %. Evropský pojistný trh je z celosvětového pohledu jedním ze tří významných center světového pojišťovnictví (zahrnuje okolo 32 % světového pojistného trhu, měřeno velikostí pojistného). [4, s.164] Kaţdé ze tří center světového pojišťovnictví má svá specifika a odlišnou strukturu pojišťovnictví. V Japonsku připadá přibliţně 80 % pojistného na pojištění ţivotní, coţ vyplývá z obecné preference soukromých forem spoření na stáří, a přitom míra úspor domácností je ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi vysoce nadprůměrná. Na pojistném trhu USA převaţuje naopak pojištění neţivotní, přitom velký význam zaujímá v USA pojištění odpovědnosti. V zemích Evropské unie je struktura produktů mezi jednotlivými zeměmi odlišná. V některých zemích, jako např. Německu, převaţuje neţivotní pojištění, ve Francii a Velké Británii výrazně převaţují produkty ţivotního pojištění. [4, s.165]
1.2. Historie – české země Historie v zemích koruny Království českého je doloţena od konce 17. století. V roce 1776 byla zaloţena Pojišťovna v Brandýse nad Labem proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytka. Patent císaře Františka I. povolující zřizování soukromých pojišťoven v Habsburské monarchii byl vydán v roce 1819. První Česká vzájemná pojišťovna byla zaloţena roku 1827 v Praze, Spálené ul.; zakladatelem byli Matyáš hrabě z Thurnu a Hohensteinu a František Josef hrabě z Vrtby. V letech 1862 aţ 1914 došlo k zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků (Praţská městská pojišťovna, Pojišťovna Praha, Patria, Slavia). Vznik pojišťoven po roce 1828 vyvolal potřebu státní regulace. Pod č.31/1886 Sb. byl vydán tzv. Pojišťovací regulativ (jako prováděcí předpis spolkového zákona), který mj. zavádí v pojišťovnictví státní dozor, který vykonává ministerstvo vnitra. [5] Od roku 1918 do 1938 vznikaly nové pojišťovací ústavy (Slovanská, Union) a zároveň se rozvíjely existující pojišťovny. V období protektorátu bylo pojišťovnictví v útlumu. [2]
10
Po roce 1945 došlo k zestátnění pojišťovnictví - dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. bylo soukromé pojišťovnictví znárodněno – z pojišťoven se staly národní podniky. V listopadu 1946 bylo jejich sloučením vytvořeno pět velkých pojišťoven. Následně byly po únoru 1948 sloučeny do jedné monopolní pojišťovny přejmenované na Československá pojišťovna, národní podnik s povinností vyhlašovat jednotné pojistné podmínky formou Úředního listu, která byla přetvořena v roce 1952 na pojišťovací ústav Státní pojišťovna. V roce 1968 byla rozdělena na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a Slovenskou státní pojišťovnu se sídlem v Bratislavě. [5] Po roce 1990 nastává nové konkurenční prostředí. Vznikají postupně pojišťovny: Česká Kooperativa, Kooperativa Moravskoslezská, Otčina, Hasičská vzájemná pojišťovna, Ţivnostenská pojišťovna, Pojišťovna IB, Nationale Nederlanden, Allianz pojišťovna, atd.). [6, s.9] Česká národní banka, která je od 1.4.2006 regulátorem v pojišťovnictví, eviduje pojišťovny na českém pojistném trhu. Tab. č.1: Počet a struktura pojišťoven (údaje k uvedenému datu)
Pojišťovny celkem k datu
z toho v nucené správě
Počet vzniklých1) subjektů ve sledovaném období
Počet zaniklých2) subjektů ve sledovaném období
31.12.20
31.12.20
31.12.20
31.03.20
30.06.20
30.09.20
06
07
08
09
09
09
49
52
53
54
53
52
0
0
0
0
0
0
4
5
4
1
1
0
1
2
3
0
2
1
11
31.12.20
31.12.20
31.12.20
31.03.20
30.06.20
30.09.20
06
07
08
09
09
09
Struktura pojišťoven podle typu
ţivotní
Celkem
6
6
7
7
7
7
tuzemské pojišťovny
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
Celkem
26
29
29
30
30
29
tuzemské pojišťovny
15
16
17
17
17
17
11
13
12
13
13
12
Celkem
17
17
17
17
16
16
tuzemské pojišťovny
15
15
15
15
15
15
2
2
2
2
1
1
pobočky zahr. Pojišťoven
v neţivot to
ní
m pobočky zahr. Pojišťoven
smíšené
pobočky zahr. Pojišťoven 1)
Do počtu "vzniklých" subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období získaly oprávnění k činnosti bez ohledu na to, zda jiţ začaly reálně poskytovat sluţby. Oprávněním k činnosti se podle typu subjektu rozumí licence nebo povolení, zápis do obchodního rejstříku nebo notifikace u organizačních sloţek zahraničních subjektů 2) Do počtu "zaniklých" subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období pozbyly oprávnění k činnosti z jakéhokoliv důvodu. Zdroj: Česká národní banka. Česká národní banka [online]. 30.3.2010 [cit. 2010-04-23]. Tab. č. 1 Počet a struktura pojišťoven. Dostupné z WWW:
.[24]
12
V současné době pojišťovny, které podnikají na českém pojistném trhu, mohou být členem České asociace pojišťoven, která zahájila činnost k 1. lednu 1994. Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdruţením 29 komerčních pojišťoven, jejichţ podíl na celkovém předepsaném pojistném v České republice představuje 98 %. Asociace zastupuje, hájí a prosazuje zájmy členských pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, odborné i laické veřejnosti a prosazuje zájmy českého pojišťovnictví v rámci Evropské unie. ČAP dlouhodobě podporuje rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. [7]
13
2. Poslání ţivotního pojištění Historicky nejdůleţitějším posláním ţivotního pojištění byla finanční ochrana pozůstalých v případě úmrtí ţivitele. Ekonomické důvody byly zdůrazněny skutečností, ţe rodina tehdy získávala příjmy zpravidla jen od jediného ţivitele. Dřívější finanční ochranu pozůstalých si však nemůţeme představovat v současných rozměrech. Jednalo se spíše o skromnou podporu, neboť valná část pojistného plnění byla spotřebována na náklady, spojené s pohřbem. Proto bylo ţivotní pojištění nejčastěji prodáváno pod názvem pohřební pojištění. Dnešní význam ţivotního pojištění posouvá od pojištění pro případ smrti, které však pořád zůstává poţadovaným rizikem, k rezervotvorným pojištěním. Klient sice potřebuje krýt riziko předčasného úmrtí, ale zároveň si uvědomuje moţnost svého doţití se konce pojistné doby. V případě doţití předpokládá také výplatu pojistného plnění. Pojistné plnění je zpravidla vyuţito k nákupu statků, které nelze pořídit z běţných příjmů. [8, s.182] Sjednáním vhodného moderního ţivotního pojištění můţe jednotlivec získat na jedné straně jistotu, ţe v případě, ţe se mu stane něco osudově nepříznivého, budou jeho nejbliţší finančně zabezpečeni, na druhé straně v případě, ţe se on sám ve zdraví doţije dohodnutého konce pojištění, bude mu vyplacena dohodnutá pojistná částka. [9, s.105] Ţivotní pojištění můţe mít několik podob. Jeho základní prioritou je ochránit před následky neočekávaného úmrtí pojištěné osoby. Mimo to můţe působit i jako spořicí nebo investiční nástroj podle typu produktu a podílu rizikové, spořicí či investiční sloţky. Ţivotní pojištění by mělo být důleţitou součástí osobního pojištění kaţdého ekonomicky činného člověka, který potřebuje zajistit své blízké. Naopak, pokud toto zajištění nepotřebuje, je ţivotní pojištění zbytečné. Existuje několik typů ţivotních pojištění, kaţdý typ je vhodný pro jinou skupinu občanů. Cílem ţivotního pojištění je finančně zajistit osoby blízké (manţelku, děti apod.) v případě smrti - zejména je vhodné pro ţivitele rodin, kdy jeho smrtí přijde zbytek rodiny o podstatnou část příjmů. Ţivotní pojištění tak pomůţe alespoň částečně vyrovnat tuto ztrátu. Někdy je ţivotní pojištění vyţadováno bankou při poskytnutí úvěru. Banka se tak
14
chrání proti riziku smrti klienta. Obecně lze říci, ţe výhodně spořit s ţivotním pojištěním můţe klient hlavně tehdy, bude-li se současně chtít také pojistit. Ţivotní pojištění nemůţe uzavřít kaţdý. Pojišťovna se snaţí minimalizovat počet pojistných plnění (v případě smrti klienta) a své klienty pečlivě vybírá podle zdravotních rizik, které klient uvede při uzavírání smlouvy. Pojištění lze navíc uzavřít jen do určitého věku ţivota. Pojišťovna můţe uzavření smlouvy odmítnout. Výše splátky pojistného je kaţdému klientovi vypočtena pojišťovnou individuálně podle výše pojistné částky, věku a zdravotního rizika klienta. Platí zásada, ţe čím je klient starší, tím má vyšší splátku. Pojistné můţe být obvykle placeno v měsíčních aţ ročních splátkách. Pojišťovny rovněţ nabízejí pojištění s jednorázovou platbou pojistného, tj. celé pojistné zaplatí klient dopředu na začátku pojištění. Ţivotní pojištění je velice individuální produkt. Není jednoduché jej nabízet ani propagovat. Mohou jej proto prodávat výlučně vyškolení obchodní zástupci pojišťovny, kteří jsou schopni klientovi vysvětlit nejen princip a výhody pojištění, ale i kvalifikovaně pomoci při výběru druhu pojištění a výše pojistné částky. [10]
2.1. Význam ţivotního pojištění Ţivotní pojištění má význam nejen pro jednotlivce, rodinu a příbuzné, ale svým charakterem má význam společenský a národohospodářský. Vezmeme-li v úvahu nejčastěji sjednávané pojištění pro případ smrti nebo doţití, které má sloţku úspornou/spořicí a rizikovou, lze tvrdit, ţe přináší tyto efekty: a) Tlumení inflace Ţivotní pojištění je obvykle sjednáváno na 10 a více let. Ten, kdo se rozhodne pravidelně platit pojistné, vlastně odkládá svoji spotřebu, coţ má v zásadě protiinflační charakter. b) Výhodné financování investic Rozhodující část pojistného, které platí klienti pojišťoven, je kumulována jako jejich úspory v technických rezervách. Pojišťovna musí zabezpečovat jejich
15
zhodnocování, tedy obezřetně a efektivně hospodařit s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy. Pojišťovny investují do různých finančních instrumentů. c) Doplněk státního důchodového pojištění Základem zabezpečení ve stáří je státní důchodový systém. Některé produkty ţivotního pojištění umoţňují vhodně doplnit zabezpečení ze strany státu soukromou pojistnou ochranou. d) Přínosy pro státní rozpočet Rozvoj ţivotního pojištění přináší daňové efekty pro státní rozpočet. Při jistém zjednodušení lze hovořit o:
Zdanění zisků pojišťoven
Zdanění některých druhů pojistného plnění, resp. rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným (sráţková daň)
Uvedené efekty zdůvodňují, proč mají ekonomicky vyspělé státy zájem na rozvoji ţivotního pojištění a proč ho podporují například formou daňových výhod. [11, s.10, s.11] Ţivotní pojištění je nedílnou součástí finančních trhů. Jako hlavní důvod tvrzení lze uvést tvorbu dlouhodobých úspor, které je nutné konkurenceschopně alokovat. Velikost vytvořeného kapitálu vytváří vhodné podmínky pro to, aby pojistné plnění bylo lépe vyuţito neţ jen spotřebováno, a tak ţivotní pojištění působí pozitivně i na hospodářský růst. Přestoţe jsou pojistné produkty podobné konkurenčním produktům jiných finančních institucí, získávají si v poslední době, zejména na úkor bankovních produktů, stále více pozornosti drobných střadatelů jako výhodný dlouhodobý investiční instrument. Drobní investoři, klienti finančních institucí, se rozhodují o alokaci svých úspor na základě tří základních kritérií – rizika, výnosnosti a likvidity. Podle důrazu, který kladou na jednotlivá kritéria, volí pro své úspory nejpříhodnější investiční nástroj. [8, s.183]
16
2.2. Daňové zvýhodnění ţivotního pojištění V současné době naše legislativa umoţňuje po splnění podmínek zákona o daních z příjmů fyzických osob poplatníkovi pouţít pojistné zaplacené na soukromé ţivotní pojištění v příslušném zdaňovacím období jako daňově uznatelnou odčitatelnou poloţku od daňového základu. Ze strany státu je toto chápáno jako podpora těch poplatníků, kteří chtějí starobní důchod doplnit o finanční prostředky ze ţivotního pojištění resp. z pojistného plnění ze ţivotního pojištění. Tím si mohou mimo jiné zachovat svoji ţivotní úroveň. Evropská unie je v oblasti ţivotního pojištění nyní vzdálena od České republiky a stát předpokládá, ţe podporou uzavírání pojistných smluv ţivotního pojištění a následnou daňovou úlevou, se Česká republika přiblíţí Evropské unii i v této oblasti. Zákon umoţňuje i zaměstnavatelům, kteří přispívají svým zaměstnancům na ţivotní pojištění,
daňově
uznatelnou
odčitatelnou
poloţku
vztahující
se
k příspěvku
zaměstnavatele svému zaměstnanci na soukromé ţivotní pojištění. Zaměstnavatel si můţe maximálně odečíst od daňového základu příspěvek na soukromé ţivotní pojištění, resp. penzijní připojištění se státním příspěvkem bez omezení v případě, ţe je upraven vnitropodnikovým předpisem nebo pokud je informace uvedena v kolektivní smlouvě jako benefit, který svým zaměstnancům zaměstnavatel poskytuje. U zaměstnance je pojistné do 24 000 Kč v souhrnu za soukromé ţivotní pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem od téhoţ zaměstnavatele osvobozeno od daně. [2] Podmínky pro daňově uznatelné pojistné smlouvy: Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé ţivotní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, ţe výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána aţ po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehoţ průběhu dosáhne poplatník věku 60 let včetně a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro
17
případ doţití navíc za předpokladu, ţe pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou od do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 70 000 Kč. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, ţe poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodrţení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně sníţen, s výjimkou pojistných smluv, u nichţ nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné/odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého ţivotního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. [12]
2.3. Pojistné plnění ze ţivotního pojištění - obejití dědického řízení Náš právní řád výrazně omezuje moţnost nakládat s vlastním majetkem formou závěti. Existuje skupina dědiců (potomci), která vţdy musí dostat určitý díl. Pokud jsou nezletilí, musí dostat to, co by dostali, kdyby závěť neexistovala, pokud jsou zletilí, tak alespoň polovinu svého zákonného podílu. Pokud chceme nějak výrazně zabezpečit i někoho dalšího (nepřiznané dítě, milenku), máme problém. Pokud jim odkáţeme více neţ „můţeme“, mohou tzv. neopomenutelní dědicové závěť úspěšně napadnout. Plnění ze ţivotního pojištění ale vůbec neprochází dědickým řízením. Je tak vyplaceno relativně rychle (i kdyţ ne úplně okamţitě, jak se někdy pojišťovny snaţí tvrdit) a to přesně tomu, koho určíme jako oprávněnou osobu. Rodina se o takovém plnění ani nemusí dozvědět, i kdyţ tzv. obmyšlená osoba bude mít trochu běhání se sháněním úmrtního listu. Ale i to lze vyřešit, stačí (i na malou část) uvést do smlouvy jako obmyšlenou osobu i někoho z rodiny (manţelku, dítě). Pokud přes ţivotní pojištění, tak raději za to s jednorázově placeným pojistným, je nákladově podstatně levnější. [13]
18
2.4. Zařazení KŢP a IŢP dle legislativy Kapitálové ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění je dle Zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů zařazeno do odvětví ţivotních pojištění. [14] Kapitálové ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění je dle Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění pozdějších předpisů zařazeno mezi obnosové pojištění. Obnosové pojištění je soukromé pojištění, jehoţ účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Ţivotní pojištění lze sjednat pouze jako obnosové pojištění. [15]
19
3. Definice kapitálového ţivotního pojištění Kapitálové ţivotní pojištění bývá označováno jako smíšené ţivotní pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. Při uplatnění klasického ţivotního pojištění se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, ţe se pojistník tohoto dne doţije a v případě, ţe se pojistník tohoto dne nedoţije, pak jde o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby (v souvislosti se smrtí pojištěného) ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí (obmyšleného). [4, s.100] Ve smíšeném pojištění můţe být kladen větší důraz na riziko smrti nebo na riziko doţití. Podle tohoto můţe být i zvlášť nastavena pojistná částka pro případ smrti a zvlášť pojistná částka pro případ doţití. Zpravidla se jedná o vzájemné násobky, např. pojistná částka pro případ smrti bude třikrát větší neţ stejná hodnota pro případ doţití. Další konstrukční modifikací mohou být různé vývoje jednotlivých pojistných částek v průběhu pojistné doby. [8, s.193] Smíšené ţivotní pojištění je nejdůleţitějším druhem ţivotního pojištění a představuje širší pojistnou ochranu, protoţe zabezpečuje nejen rodinu pro případ smrti pojištěného, ale vytváří zároveň i prostředky pro případ doţití pojištěného. Sjednaná pojistná částka je vyplacena buď v případě smrti pojištěného oprávněné osobě (pozn. popř.obmyšleným u pojistných smluv sjednaných dle Zákona o pojistné smlouvě) nebo při doţití konce pojistné doby pojištěnému. Pojistná částka je tedy vyplacena vţdy, a to je jedna ze základních výhod smíšeného pojištění oproti rizikovému pojištění, u kterého k výplatě dochází pouze v případě
smrti
v průběhu
pojištění.
Smíšené
ţivotní
pojištění
je
pojištěním
rezervotvorným. [11, s.40] Pojišťovny v produktech klasického ţivotního pojištění vesměs garantují svým klientům v pojistně-technické kalkulaci určitý minimální výnos, skutečný výnos je však mnohdy podstatně vyšší. To záleţí na tom, jak pojišťovny dokáţí klienty svěřené dočasně volné prostředky na prvním místě bezpečně a na druhém místě výnosně investovat na finančním trhu. Pojišťovny jsou v této souvislosti povaţovány za významné institucionální investory v ekonomice a jimi nashromáţděné prostředky z inkasovaného pojistného na ţivotní pojištění (pojistně-technické rezervy) realokují zpět do ekonomiky. [9, s.107]
20
S ohledem na dlouhodobost ţivotního pojištění musí klient věřit, ţe pojišťovna bude i po uplynutí delšího časového úseku schopna dostát svému závazku vyplatit sjednanou pojistnou částku, tedy, ţe v okamţiku nároku klienta na výplatu této pojistné částky bude mít pojistně-technické rezervy k dispozici v likvidní formě a pokud moţno zhodnocené. [9, s.107] Pojistné za ţivotní pojištění lze platit běţně, v pravidelných ročních nebo področních lhůtách (v druhém případě pojišťovny většinově uplatňují přiráţku na vyšší správní náklady), anebo jednorázově vkladem na celou sjednanou dobu. Výše pojistného je závislá na technických parametrech pojištění. Podle způsobu pouţití pojistného k zajištění pojistného plnění pojišťovny lze pojistné rozdělit do dvou pojistně-technických sloţek: ad jedna pojistné rizikové, tvořící tu část tarifního (ryzího) pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události se po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění; kolísání kolem průměru, tedy směrodatná odchylka není v čase příliš významná, tato část pojistného se spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něj vytvářena dlouhodobá rezerva;. ad dvě pojistné rezervotvorné, tvořící tu část tarifního (ryzího) pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události (úmrtí, doţití) v čase roste a kdy se tudíţ musí podstatná část pojistného odkládat do rezervy na závazky budoucích let, někdy je pouţíván pojem spořivá část pojistného, na rozdíl od tzv. rizikové části. [9, s.108] Technickými parametry v ţivotním pojištění jsou věk pojišťované osoby v okamţiku sjednávání pojistné smlouvy, pojistná doba, doba placení pojistného, která můţe být odlišná od pojistné doby např. v důsledku pojistné události, druh pojistné události, výše sjednané pojistné částky a eventuálně i zdravotní stav pojištěné osoby. Váţné závady ve zdravotním stavu vyţadují stanovení přiměřeně zvýšeného pojistného pro jednotku pojistné částky. V případě, kdy je pravděpodobnost vzniku pojistné události tak vysoká, ţe pojistné by bylo pro pojišťovanou osobu svou výší prakticky neúnosné, pojišťovna obvykle návrh na pojištění nepřijme, taková rizika jsou nepojistitelná. Jestliţe se pojištěný nebo pojistník v průběhu doby placení pojistného dostane např. do ekonomických obtíţí, které mu nedovolují platit pojistné ve sjednané výši, má prakticky dvě moţnosti: buď poţádat o tzv. redukci pojistné částky či pojistné doby, kdy pojišťovna sníţí jednu nebo druhou veličinu úměrně k nově sjednané výši pojistného, nebo poţádat o výplatu odbytného, které představuje takový odkup ţivotní pojistky, znamenající předčasné 21
ukončení pojistné smlouvy ze strany klienta pojišťovny. V tomto případě vyplácí pojišťovna částku rezervy pojistného s odpočtem neamortizovaných nákladů správní reţie i tzv. manipulačního poplatku; tato konstrukce odbytného má motivovat pojištěného, aby sjednané ţivotní pojištění předčasně neukončoval. [9, s.109] Ačkoliv v současné době nastupuje do popředí zájmu klientů moderní typ ţivotní pojištění – investiční ţivotní pojištění, kapitálové ţivotní pojištění je historicky neprodávanějším ţivotním pojištěním.
22
4. Definice investičního ţivotního pojištění Investiční ţivotní pojištění je jedním z nejúspěšnějších pojištění v současné době nejen v kontinentální Evropě, ale zejména v anglosaských zemích. Se stále rostoucím zájmem drobných investorů v České republice o otevřené podílové fondy se dá očekávat i rozvoj pojistných produktů, vyuţívajícího těchto nástrojů. [8, s.202] Investiční ţivotní pojištění je smíšené pojištění pro případ smrti nebo doţití s jednorázovým nebo běţným pojistným, kde pojistné plnění, často jen pojistné plnění pro případ doţití, závisí na vývoji cen podílových jednotek podílového fondu, do kterého je část nebo celé pojistné investováno. Podílový fond bývá nazýván téţ jen fondem, popřípadě referenčním portfoliem. V tomto případě není pohledávka pojistníka za pojistitelem definována jako pevná pojistná částka plus případné podíly na přebytcích pojistného, nýbrţ jako podíl na fondu, který je definován počtem pojistníkem zakoupených podílových jednotek k celkovému počtu prodaných podílových jednotek. Kam můţe být pojistné, uloţené ve fondu, investováno, je obecně definováno v obchodním plánu produktu. Konkrétní alokaci v povolených mezích pak definuje sám pojistník. Pojistník má většinou na výběr mezi několika strategiemi, zohledňujícími minimálně klientův sklon k riziku. Zkušenějším investorům je umoţněno samostatně volit konkrétní investiční instrumenty. Nejčastějším modelem investičního ţivotního pojištění je konstrukce, kdy se platí konstantní běţné pojistné a jeho část je investována. Pojistné plnění pro případ smrti můţe být definováno jako maximum z pojistné částky pro případ smrti, která je kalkulována jako u klasického ţivotního pojištění, a hodnoty podílových jednotek v okamţiku výplaty. U tohoto modelu lze definovat pojistné plnění i jako součet hodnoty podílových jednotek a pojistné částky pro případ smrti. Třetí variantou je kombinace obou předchozích moţností. Druhý model je charakteristický proměnlivostí výše pojistného, neboť pojistné není definováno mnoţstvím peněţních jednotek, ale mnoţstvím nakupovaných podílových jednotek. Je nasnadě, ţe i výše pojistného plnění, jak pro případ smrti, tak pro případ doţití bude definována počtem podílových jednotek. Druhý model právě díky proměnlivosti výše pojistného není v praxi příliš rozšířen. [8, s.203]
23
Pro investiční ţivotní pojištění na rozdíl od jiných druhů ţivotního pojištění je charakteristické, ţe výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, přitom investiční riziko nese pojistník. Investiční ţivotní pojištění lze klasifikovat jako spojení rizikového ţivotního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu. Pak ovšem výsledná hodnota naspořených prostředků není předem známa, resp. závisí na výnosech a ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněţním, devizovém či jiném trhu. Investiční ţivotní pojištění tedy klientům nabízí vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika (riziko zhodnocení či znehodnocení rezerv je přesunuto zcela na klienta). Pojišťovna tvoří při ukládání prostředků investičního pojištění speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic. Mezi základní fondy obvykle patří: -
akciový fond – obvykle akcie zavedených podniků
-
fond obligací – státní, municipální, bankovní a podnikové dluhopisy
-
peněţní fond – krátkodobé cenné papíry typu pokladničních poukázek
-
fond státních cenných papírů
-
fond cizích měn
-
různé smíšené fondy – kombinují jednotlivé finanční instrumenty
Investiční fondy jsou rozděleny na podílové jednotky. Kaţdá podílová jednotka představuje nárok na předepsaný podíl příslušného investičního fondu. Klient má v pojišťovně otevřen korunový účet, na který plyne jeho pojistné a ze kterého je strháváno případné rizikové pojistné a správní náklady pojišťovny. Vedle tohoto účtu náleţí klientovi ještě podílový účet, na kterém jsou prostředky ve formě podílových jednotek. Za prostředky na korunovém účtu jsou pořizovány podílové jednotky ve fondech zvolených pojištěným. Rozdělení nakupovaných jednotek mezi jednotlivé investiční fondy určuje alokační poměr. Klient můţe tento poměr měnit, a tak upravovat potencionální výnos a riziko spojené s jeho pojistkou. [4, s.103] Pojišťovna se přenesením investičního rizika na pojištěného sice zbavuje závazku vyplácet minimální garantovaný výnos, ovšem zároveň přichází i o moţnost vytvářet zisk v případě, ţe dosáhla vyššího zhodnocení rezerv, neţ jaký výnos připisuje klientům. Pak je pojišťovna nucena vytvářet zisk z jiných zdrojů, a těmi jsou především: poplatky za správu
24
pojištění a za správu fondů, transakční poplatky, příznivější vývoj úmrtnosti neţ kalkulovaná úmrtnost. Pokud jde o správu jednotlivých fondů, je poměrně běţné, ţe tyto fondy neobhospodařuje přímo pojišťovna, ale jiná soukromá instituce, a sice společnost zcela nezávislá, anebo společnost majetkově příbuzná v rámci konsolidovaného celku. [4, s.104] V základní variantě investičního pojištění vyplácí pojišťovna při úmrtí pojištěného pojistnou částku sjednanou pro případ úmrtí, při doţití, popř. při předčasném ukončení smlouvy vyplatí úspory. [4, s.104]
25
5. Srovnání KŢP a IŢP 5.1. Shrnutí ke kapitálovému ţivotnímu pojištění Kapitálové ţivotní pojištění v sobě zahrnuje pojištění pro případ smrti nebo doţití. Pojistná částka můţe být pro obě rizika stejná nebo si klient můţe zvolit zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ doţití. Navíc nabízí garantované zhodnocení finančních prostředků, kdyţ maximální výše technické úrokové míry činí 2,4 % p. a. (vyhláška č. 458/2006 Sb.). Kapitálové pojištění můţeme povaţovat za dlouhodobý produkt, pro maximalizaci zhodnocení se doporučená doba trvání pojištění pohybuje od 10 let výše. Ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky. Zbývající část pojistného slouţí k tvorbě rezervy pojištění. V případě úmrtí klienta pojišťovna vyplatí obmyšlené osobě sjednanou pojistnou částku. V případě doţití bude pojištěnému vyplacena sjednaná pojistná částka včetně podílů na výnosech. [16]
5.2. Výhody a nevýhody kapitálového ţivotního pojištění Výhody a nevýhody kapitálového ŽP garantovaná pojistná částka pro případ smrti nebo doţití garantované minimální zhodnocení finančních prostředků (TÚM) rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění daňová uznatelnost zaplaceného pojistného nelze libovolně měnit nastavení pojištění nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění Kapitálové ţivotní pojištění má svou největší slávu uţ za sebou, přesto má své pevné místo na trhu pojistných produktů a nemělo by být opomíjeno. V současnosti je daleko populárnější investiční ţivotní pojištění, pro pojistnou ochranu pak rizikové ţivotní pojištění. Prostředky vloţené do kapitálového ţivotního pojištění jsou úročeny zhruba 2,0 2,4 % p. a. Výhodou produktu tak zůstávají daňové odpočty, které umoţňují odečíst ze základu daně 12.000 korun. [16]
26
5.3. Shrnutí k investičnímu ţivotnímu pojištění Investiční ţivotní pojištění v sobě kombinuje pojistnou ochranu s moţností dosáhnout zajímavého zhodnocení. Přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků neţ v případě kapitálového ţivotního pojištění, které ale nebývá garantováno. Klient můţe zvolit z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Míra dosaţeného zhodnocení je závislá na zvolené investiční strategii a investiční riziko je celé na straně klienta. Standardem je přitom moţnost změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. V průběhu doby trvání pojištění lze také měnit rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy. Investiční ţivotní pojištění tedy je vhodné zejména pro ty, kteří: chtějí zabezpečit své blízké v případě smrti chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky akceptují vyšší míru rizika podle zvolené investiční strategie chtějí volně nakládat s naspořenými finančními prostředky chtějí aktivně ovlivňovat spořicí sloţku pojištění různou volbou investiční strategie Část zaplaceného pojistného je spotřebována na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny (v případě, ţe je sjednána riziková sloţka), zbývající prostředky jsou investovány, tj. jsou z nich nakoupeny podílové jednotky, které pojišťovna vloţí na individuální účet klienta. V případě úmrtí klienta je dle individuálních podmínek pojišťoven vyplacena pojistná částka nebo aktuální hodnota individuálního účtu, popřípadě obojí. [17]
27
5.4. Výhody a nevýhody investičního ţivotního pojištění Výhody a nevýhody investičního ŽP moţnost měnit nastavení pojištění a rozsah pojistné ochrany rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění moţnost aktivně měnit investiční strategii během trvání pojištění moţnost vkládat a čerpat finanční prostředky v průběhu trvání pojištění daňová uznatelnost zaplaceného pojistného není garantována výše zhodnocení není garantována pojistná částka při doţití V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění můţe vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení. [17]
5.5. Společné výhody pro KŢP a IŢP
pojistná ochrana, pojišťovna musí plnit při pojistné události
zhodnocení finančních prostředků
celosvětová platnost
daňové výhody u pojištění směřujících do důchodového věku (12 000 Kč ročně)
pojištění lze vinkulovat ve prospěch libovolné fyzické nebo právnické osoby
vklady do pojištění nejsou předmětem exekuce
obejití dědického řízení [10]
5.6. Společné nevýhody pro KŢP a IŢP náklady pojišťoven při výpovědi pojištění během prvních let vysoké finanční ztráty pojišťovna můţe pojištění odmítnout (např. pro nemoc) [10]
28
5.7. Shrnutí porovnání KŢP a IŢP U kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění, ačkoli jsou oba typy pojištění pro případ smrti nebo doţití, je rozdíl jiţ ve stanovení pojistných částek. U kapitálového ţivotního pojištění je vţdy přesně definovaná pojistná částka pro případ doţití i pro případ smrti. Při sjednání pojištění je klient seznámen s pojistnou částkou, která mu bude vyplacena v případě doţití se konce sjednané doby pojištění a také jaká částka bude vyplacena obmyšleným v případě jeho smrti. U investičního ţivotního pojištění není pevně stanovena pojistná částka pro případ doţití. Ta je závislá na počtu podílových jednotek a jejich ceně, tzn. na aktuální hodnotě pojistné smlouvy při doţití. V případě smrti je moţné vyplatit pevně stanovenou pojistnou částku pro případ smrti, pokud je stanovena pojistnou smlouvu (tedy pokud si klient sjednal variantu s pevnou pojistnou částkou pro případ smrti) nebo pouze aktuální hodnota pojistné smlouvy k datu smrti. Zhodnocení je u kapitálového ţivotního pojištění garantované pojišťovnou – jedná se o zhodnocení technickou úrokovou mírou, které je popřípadě navýšeno o podíly na zisku. Na podíly na zisku není právní nárok a o jejich výši vţdy rozhoduje pojistitel. V investičním ţivotním pojištění je klientovi připsáno skutečné zhodnocení, tj. skutečně připsané výnosy dle jeho investiční strategie. U kapitálového ţivotního pojištění je investiční riziko na straně pojišťovny a klient nemá moţnost ovlivnit svůj výnos. Naproti tomu u investičního ţivotního pojištění je investiční riziko plně na straně klienta, který si volí svoji vlastní investiční strategii podle toho, jakým typem investora klient je. Pojistné je u obou pojištění zpravidla stejné po celou dobu trvání pojištění a rozpadá se na tři části: správní náklady pojišťovny, rizikové pojistné a zbylá část tvoří rezervu pojistného. U investičního ţivotního pojištění se pojistné mění na podílové jednotky jednotlivých fondů dle zvolené investiční strategie klienta. Svoji investiční strategii můţe klient v průběhu trvání pojištění měnit. V investičním ţivotním pojištění se klient můţe rozhodnout, jaká část pojistného bude alokována do fondů a jaká část bude tvořit rizikovou část (pokryje riziko smrti). U kapitálového ţivotního pojištění klient tuto moţnost nemá.
29
U obou dvou typů pojištění pojistitel umoţňuje vloţit mimořádné pojistné nad rámec řádného pojistného. Klient, který sjednal investiční ţivotní pojištění, můţe zároveň kdykoli (dle pojistných podmínek) vybírat formou mimořádného výběru ze svého pojištění za předpokladu, ţe dodrţí stanovené hodnoty pojistné smlouvy její na zachování. Klient se sjednaným kapitálovým ţivotním pojištěním můţe zpravidla provést mimořádný výběr pouze z mimořádného pojistného. Pravděpodobně nejoblíbenější je „Typická absolutní nákladovost konstrukce“ označovaná zkratkou TANK. Jde o výpočet o kolik bude vyplacená částka menší, neţ u produktu se stejným zhodnocením, ale nulovými poplatky. A není problém se dostat ke koeficientu přes 50 % (tedy, ţe více neţ polovinu pohltí různé poplatky). Nebo jinak – můţeme mít produkt s nulovými poplatky a polovičním zhodnocením, a přesto dosáhneme stejného výsledku. Vlastně dosáhneme výsledku lepšího, protoţe koeficient se nevztahuje ke zhodnocení, ale k celkově vyplacené částce. Pokud bychom srovnávali s bankovními produkty, můţeme jít ještě níţe, protoţe koeficient se počítá s nulovou nastavenou pojistnou částkou, reálně vyplacené peníze jsou tak u ţivotního pojištění ještě niţší. [13] Neměli bychom však ukazatel TANK brát jako nějaký všelék. Ono totiţ automaticky neplatí, ţe produkt s vyšším koeficientem musí být horší (resp. ţe z něj vyplacená částka na konci pojištění bude niţší). Zde vstupuje do hry právě ono předpokládané zhodnocení, resp. zhodnocení reálné (o kterém ovšem víme aţ ex post). I malý rozdíl ve zhodnocení dlouhodobě udělá velký rozdíl ve vyplacené částce a můţe vyrovnat nebo i překonat vyšší nákladovou sloţku. Teoreticky by mohlo platit, ţe štědřejší poplatky umoţní pojišťovně (nebo jí spravovanému fondu) poskytovat kvalitnější péči o klientovo portfolio (můţe najmout více a kvalitnějších lidí), v praxi se ale na to spolehnout nedá. Na druhou stranu jsou zde produkty, kde se údaje o všech účtovaných poplatcích jednoduše nedozvíte, protoţe nejsou veřejné. [13] Náklady pojišťovny vztahující se ke kapitálovému ţivotnímu pojištění nejsou pro klienta přehledné tak, jako u investičního ţivotního pojištění. Pojistné je rozděleno do několika částí – riziková část, rezervotvorná část a náklady pojišťovny. Pojišťovnám není uloţena ze strany legislativy povinnost klienta informovat o rozdělení pojistného do částí a jejich výši. 30
Pojišťovny mohou pouze v prvních dvou měsících trvání pojištění vypovědět pojistnou smlouvu kapitálového ţivotního pojištění a investičního pojištění z důvodu nepřijatelnosti klienta do pojištění – pojišťovna můţe zkoumat zdravotní stav a na základě svého posouzení má moţnost pojistnou smlouvy vypovědět bez udání důvodu v případě např. nemoci klienta atp. U kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotní pojištění můţe pojistník v průběhu trvání pojištění předčasně ukončit pojistnou smlouvu – poţádat o výplatu odkupného, popř. odbytného u pojistné smlouvy sjednané před 1.1.2005. Oba typy pojištění nejsou předmětem exekučního řízení. Stejně tak můţe pojistník oba typy pojištění vyuţít jako daňově uznatelnou odčitatelnou poloţku v daňovém přiznání za splnění podmínek legislativy.
5.8. Porovnání produktu KŢP a IŢP Pro konkrétní porovnání kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění jsem si vybrala produkty Komerční pojišťovny, a. s., – Kapitálové ţivotní pojištění Vital Grant a Investiční ţivotní pojištění Vital Invest.
5.8.1. Obecné informace o Vitalu Grant Vital Grant je pojištění pro případ smrti, doţití nebo plné invalidity. Je to vhodný způsob, jak ochránit sebe a své nejbliţší před důsledky nepříznivých ţivotních událostí, které se mohou v ţivotě nečekaně přihodit. Vital Grant klientovi zároveň umoţní vytvořit si finanční rezervu, kterou můţe po skončení sjednané doby pojištění vyuţít dle svých představ. Vital Grant přináší jistotu, ţe v případě nepříznivých ţivotních událostí se klient ani jeho rodina nedostane do finanční tísně. Vital Grant rodině pomůţe překonat vzniklé problémy. Zároveň slouţí jako druh spoření. Na konci pojištění klientovi bude vyplacena garantovaná pojistná částka včetně podílů na zisku dosaţených v průběhu celé doby pojištění.
31
Vital Grant umoţní klientovi: Zajistit se proti nepříznivým ţivotním událostem
Vital Grant obsahuje pojištění pro případ úmrtí a plné invalidity – dojde-li k pojistné události, bude vyplacena sjednaná pojistná částka pro zajištění jeho nejbliţších
výše výplaty bude dvojnásobná, pokud dojde k úmrtí následkem úrazu
Přizpůsobit pojištění jeho potřebám
klient si volí výši pojistné částky, na kterou chce být pojištěn
jestliţe jeho finanční situace dovolí, můţe své úspory navýšit vloţením mimořádného pojistného
v případě potřeby si můţe část finančních prostředků vybrat jiţ v průběhu pojištění (kapitálovou hodnotu z mimořádného pojistného)
Výhodně zhodnotit jeho úspory
pojistná částka uvedená ve smlouvě jiţ zahrnuje zhodnocení finančních prostředků technickou úrokovou mírou (nyní 2,4 % p. a.), která je garantovaná po celou dobu trvání pojistné smlouvy
navíc jsou kaţdoročně připisovány podíly na zisku společnosti, které jsou pouţity k dalšímu zhodnocení finančních prostředků
Získat zajímavé daňové výhody
Sníţení daňového základu aţ o 12 000 Kč kaţdý rok
v případě úmrtí je hodnota pojistné smlouvy vyjmuta z dědického řízení a je osvobozena od daně z příjmu
Komunikované výhody:
zajištění blízkých pro případ nepříznivých ţivotních událostí
flexibilní přizpůsobení produktu klientovým potřebám
garantované zhodnocení naspořených prostředků a další podíly na zisku
sníţení daňového základu aţ o 12 000 Kč ročně [2]
32
5.8.2. Obecné informace o Vitalu Invest Vital Invest je jedním z moderních produktů ţivotního pojištění, který jedinečně kombinuje moţnost dosaţení zajímavého zhodnocení vloţených finančních prostředků a zároveň garantovanou finanční jistotu v nepříznivých ţivotních situacích. Vital Invest klientům přináší moţnost ovlivnit výši dosaţeného výnosu z pojištění volbou vlastní investiční strategie, která odpovídá jejich investičnímu profilu a očekávání. Poměr obou sloţek produktu – investování a pojištění – můţe být v průběhu trvání smlouvy kdykoliv podle přání a potřeb klienta změněn. Vital Invest je flexibilní produkt, který umoţňuje změnu i většiny dalších parametrů produktu včetně moţnosti částečných výběrů. Při splnění zákonných podmínek můţe klient vyuţívat téţ daňové výhody. Komunikované výhody produktu:
výhodné zhodnocení peněz dle klientova investičního profilu
jedinečná pojistná ochrana
flexibilita
průhlednost produktu
daňové úlevy
Vital Invest je běţně nebo jednorázově placené investiční ţivotní pojištění pro případ smrti a doţití, spojené s investičními fondy. Vital Invest je vysoce kvalitní investiční produkt, který kombinuje moţnost výrazně vyššího zhodnocení vloţených prostředků (oproti klasickému vkladovému účtu) a pojistnou ochranu proti různým nenadálým ţivotním událostem. Jedná se o velmi flexibilní produkt pro klienty, z několika různých důvodů: a) klient si volí jednu ze čtyř variant pojistné ochrany – spořicí, základní, klasickou ochrannou b) dále si volí vlastní investiční strategii výběrem či kombinací z fondů – konzervativní, balancovaný, dynamický, dynamický plus, fond Forte, Fond s garantovaným zhodnocením. S pomocí těchto fondů si klient můţe nakombinovat
33
libovolnou vlastní investiční strategii, čímţ přímo ovlivňuje výnosy svých prostředků c) tuto zvolenou strategii můţe klient kdykoli během trvání pojistné smlouvy změnit a přímo tím reagovat na vývoj na finančních trzích, či na změnu svých preferencí a potřeb d) dále si klient můţe pro rozšíření ochrany svého pojištění sjednat i balíček úrazového připojištění s třemi úrovněmi krytí (základní pojistné částky a jejich troj a pětinásobky). Toto úrazové připojištění zajišťuje klienta pro případ smrti následkem úrazu (základní pojistná částka 100 000 Kč), trvalých následků úrazu (100 000 Kč) a škodu následkem úrazu, tzv. bolestné (10 000 Kč). Vital Invest se vyznačuje rozsáhlou variabilitou většiny parametrů, která umoţňuje klientovi přizpůsobit Vital Invest přesně svým potřebám a měnit jej kdykoli během svého ţivota. V případě úmrtí pojištěného je oprávněným osobám vyplacena částka, která je sloţena ze dvou částí: pevná pojistná částka pro případ úmrtí aktuální výše hodnoty smlouvy k datu úmrtí nebo dosud zaplacené pojistné, které bylo investováno do fondů, je-li tato částka vyšší, tzv. záruka návratnosti investice pro případ nepříznivého vývoje trhu – tato záruka je poskytována kaţdému klientovi automaticky zcela zdarma a přináší klientovi jistotu, ţe oprávněným osobám bude vyplacena minimálně částka v hodnotě dosavadní investice (max. limit krytí je 3 miliony Kč) [2]
5.8.3. Parametry k porovnání Vitalu Grant a Vitalu Invest Stanovení pojistné částky Optimální pojistnou částku lze podle ČAP odvodit z výše ročního příjmu – měla by činit jeho dvoj aţ pětinásobek pro zachování ţivotního standardu. [18] Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo 23. prosince 2009 jiţ tradičně svým sdělením č. 466/2009 Sb. výši průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. aţ 3. čtvrtletí předchozího roku. Podle tohoto sdělení činí průměrná mzda za 1. aţ 3. čtvrtletí roku 2009 částku 22 896 Kč. [19]
34
Při porovnání jsem vycházela z průměrné mzdy v roce 2009 za 1. aţ 3. čtvrtletí a dvojnásobku ročního příjmu pojištěného, tím jsem stanovila pojistnou částku ve výši 550 000 Kč. Pouţila jsem i další výhodu, kterou umoţňuje ţivotní pojištění – tj. daňově odčitatelnou poloţku v daňovém přiznání, která se týká soukromého ţivotního pojištění – pojistná doba do 60 let věku pojištěného. Předpokládám, ţe ve většině českých rodin je ţivitelem rodiny muţ, a tudíţ jsem výpočty směřovala na porovnání muţů v různém věku od 20 do 50 let. V porovnání jsem se soustředila na pojistnou částku pro případ smrti pojištěného, která je konstantní ve výši 550 000 Kč. Předpokládaná pojistná částka pro případ doţití je u Vitalu Grant vţdy garantovaná v určité výši. U investičního ţivotního pojištění Vital Invest je to pouze předpokládaná částka k výplatě při doţití, protoţe výše pojistného plnění se vţdy odvíjí od aktuální hodnoty pojistné smlouvy, která je závislá na hodnotě podílových jednotek. Tuto částku musíme povaţovat pouze za orientační. U Vitalu Invest jsem záměrně zvolila ochrannou variantu, která zabezpečuje maximální ochranu proti riziku smrti. Graf č. 1 : Srovnání pro muže ve věku 20 let na pojistnou dobu 40 let Srovnání pro muže ve věku 20 let na pojistnou dobu 40 let 800 000 700 000 600 000 Pojistné
500 000 400 000
Předpokládaná částka k výplatě při dožití
300 000 200 000
Pojistná částka pro případ smrti
100 000 0 KŽP
IŽP - ochranná v.
Zdroj: simulační nástroj KP a vlastní výpočty
35
Graf č. 2 : Srovnání pro muže ve věku 30 let na pojistnou dobu 30 let Srovnání pro muže ve věku 30 let na pojistnou dobu 30 let 700 000 600 000 500 000 Pojistné 400 000 300 000 200 000
Předpokládaná částka k výplatě při dožití
100 000
Pojistná částka pro případ smrti
0 KŽP
IŽP - ochranná v.
Zdroj: simulační nástroj KP a vlastní výpočty
Graf č. 3 : Srovnání pro muže ve věku 40 let na pojistnou dobu 20 let Srovnání pro muže ve věku 40 let na pojistnou dobu 20 let 700 000 600 000 500 000 Pojistné 400 000 300 000 200 000
Předpokládaná částka k výplatě při dožití
100 000
Pojistná částka pro případ smrti
0 KŽP
IŽP - ochranná v.
Zdroj: simulační nástroj KP a vlastní výpočty
36
Graf č. 4 : Srovnání pro muže ve věku 50 let na pojistnou dobu 10 let Srovnání pro muže ve věku 50 let na pojistnou dobu 10 let 700 000 600 000 500 000
Pojistné
400 000 300 000
Předpokládaná částka k výplatě při dožití
200 000
Pojistná částka pro případ smrti
100 000 0 KŽP
IŽP - ochranná v.
Zdroj: simulační nástroj KP a vlastní výpočty
5.8.4. Výsledky porovnání produktu Vital Grant a Vital Invest Pojistná částka pro případ smrti: Kapitálové životní pojištění Vital Grant
Investiční životní pojištění Vital Invest
Konstantní ve výši 550 000 Kč
Konstantní ve výši 550 000 Kč
Částka k výplatě při doţití Kapitálové životní pojištění Vital Grant Pojistná
částka
pro
doţití
je
Investiční životní pojištění Vital Invest
vţdy Jedná se vţdy pouze o předpokládanou
garantovaná. Klient si je vědom její výše částku k výplatě při doţití, protoţe výše od počátku pojištění. Tato částka je pojistného plnění se odvíjí od aktuální v našem případě vţdy vyšší neţ je pojistná hodnoty pojistné smlouvy, která je závislá částka pro případ smrti.
na hodnotě podílových jednotek. Tuto částku
musíme
orientační.
37
povaţovat
pouze
za
Pojistné Kapitálové životní pojištění Vital Grant
Investiční životní pojištění Vital Invest
Zaplacené pojistné je niţší neţ pojistná Zaplacené pojistné je vţdy niţší neţ je částka pro případ smrti i pro případ doţití pojistná částka pro případ smrti. Částku pro pouze v případě muţů do 30 let. Po tomto případ doţití není vhodné porovnávat věku jiţ pojištěný zaplatí na pojistném vzhledem ke
skutečnosti, ţe
aktuální
více neţ je neţ pojistná částka pro případ hodnota pojistné smlouvy v případě doţití smrti a pro případ doţití.
je pouze předpokládaná – orientační.
Zaplacené pojistné je vţdy
v našich Zaplacené pojistné je vţdy niţší neţ u Vitalu Grant. příkladech vyšší neţ u Vitalu Invest
Z výše uvedeného vyplývá, ţe kapitálové ţivotní pojištění Vital Grant si zvolí klienti, kteří budou mladšího věku, tj. maximálně do věku 35 let. Po tomto věku jiţ zaplatí na pojistném více, neţ od pojišťovny obdrţí jako pojistné plnění v případě doţití. Pokud bychom spekulovali nad plněním pojistitele v případě smrti pojištěného, pak samozřejmě obmyšlený obdrţí pojistné plnění v předem dohodnuté výši, která je uvedena v pojistné smlouvě jako pojistná částka pro případ smrti. Pojistné plnění v případě smrti není závislé na výši jiţ zaplaceného pojistného ani na době trvání pojištění. Kapitálové ţivotní pojištění si vybere konzervativnější člověk. Je spokojen, ţe za něho nese odpovědnost pojišťovna, která mu garantuje zhodnocení jeho finančních prostředků (pojistného). Pojišťovnou je zpravidla garantováno zhodnocení technickou úrokovou mírou, jejíţ horní hranici určuje regulátor. Pojišťovna je povinna garantované zhodnocení dodrţet vţdy, a to nezávisle na nově stanovené technické úrokové míře. U kapitálového ţivotního pojištění Vital Grant je výše technické úrokové míry garantována po celou dobu pojištění ve stejné výši. Nad toto garantované zhodnocení můţe pojišťovna připisovat ještě podíly na zisku, které se stanoví k poslednímu dni kalendářního roku. Na podíly na zisku není právní nárok a o jejich výši rozhoduje vţdy pojistitel. Pojištěný nemá moţnost ovlivňovat výnos, který mu zhodnocení finančních prostředků přinese kapitálové ţivotní pojištění.
38
Kapitálové ţivotní pojištění Vital Grant není příliš flexibilní vůči potřebám klienta v průběhu ţivota. Pojištění se sjednává zpravidla na dobu delší neţ 10 let a potřeby klientů se mění. Pojištěný nemůţe během trvání pojištění dle svých potřeb měnit nastavení pojištění. V případě, ţe se dostane do finanční tísně a není schopen platit dále pojistné, pojistitel musí provést redukci pojištění a tím pojištění nesplní všechny poţadavky, které klient očekával od Vitalu Grant při sjednání, nebo v horším případě klient poţádá o předčasné ukončení pojistné smlouvy s výplatou odkupného. V průběhu pojištění není moţnost provádět mimořádné výběry kapitálové hodnoty (pouze v případě mimořádného pojistného zaplaceného nad rámec řádného pojistného). V současné době klienti preferují otevřenou poplatkovou politiku. U pojištění Vital Grant není moţné při sjednání klientovi přesně vyčíslit, jaké jsou správní náklady pojišťovny, jaká část pojistného tvoří sloţku na krytí rizika a jakou částí je tvořena rezervotvorná sloţka. V případě splnění všech podmínek, které poţaduje legislativa, je moţné pojistné zaplacené na soukromé ţivotní pojištění Vital Grant vyuţít jako daňově uznatelnou odčitatelnou poloţku v daňovém přiznání. Investičním ţivotním pojištěním Vital Invest si můţe rozšířit svoje portfolio finančních produktů rozšířit klient různého věku. Tento typ pojištění si vybere klient, který chce ovlivňovat výnos, který mu má přinést zhodnocení jeho finančních prostředků (pojistné) a je schopen podstoupit určité riziko, aby výnos byl co nejvyšší. Pojištěný si můţe zvolit svoji investiční strategii dle toho, jakým typem investora je. V nabídce fondů v ţivotním pojištění je vţdy zastoupena část fondů, která je jak pro konzervativnější klienty, tak i pro klienty, kteří jsou ochotni podstoupit vysoké riziko za očekávaný vysoký výnos. Z tohoto důvodu není v pojistné smlouvě uvedena pojistná částka pro případ doţití se konce sjednané doby. Pouze pomocí simulačního nástroje je klient seznámen s předpokládanou částkou pro případ doţití, která vychází z propočtu pojistných matematiků a asset managerů. Tato částka je pouze orientační, protoţe skutečná částka k výplatě je spočtena z aktuální hodnoty pojistné smlouvy, která je závislá na hodnotě podílových jednotek jednotlivých fondů, do kterých bylo alokováno pojistné. Podíly na zisku nejsou standardně připisovány.
39
Výjimku tvoří Fond s garantovaným zhodnocením. V rámci konkurenceschopnosti se pojišťovna rozhodla doplnit portfolio fondů u Vitalu Invest o Fond s garantovaným zhodnocením, který je vhodný pro klienty, kteří chtějí vyuţít pojistné ochrany, kterou jim poskytuje Vital Invest, ale zároveň jsou to velmi citliví a konzervativní typy investorů, jeţ se obávají o své finanční prostředky a tím zároveň poţadují jistotu zhodnocení. Na začátku kalendářního roku pojistitel vyhlašuje garantované zhodnocení na příslušný rok, ke kterému pak mohou být připsány podíly na zisku. Pojistná částka pro případ smrti je stanovena dle potřeb klienta a můţe se v průběhu pojištění měnit dle potřeb klienta. Klient má moţnost si volit varianty, které mu pomohou uspokojovat jeho potřeby dle ţivotní situace. V mládí tedy můţe mít minimální poţadavek na pojistnou ochranu v případě smrti, poté se jeho ţivotní situace změní, má závazky vůči své rodině a pak můţe zvolit maximální pojistnou ochranu pro případ smrti. Jakmile přichází do pokročilejšího věku, jeho nárok na výši pojistné ochrany se můţe sniţovat a uVitalu Invest lze provádět změnu pojistné částky. V průběhu trvání pojištění můţe klient měnit různé parametry pojistné smlouvy. Vital Invest je komunikován jako velmi flexibilní, aby se klientovi přizpůsoboval přesně dle očekávání a potřeb, které přicházejí. Pokud se klient dostane do finanční tísně, je moţné sniţovat a následně opět zvyšovat pojistné. Velká výhoda Vitalu Invest je v oblasti poplatkové politiky. Při sjednání pojištění Vital Invest je moţné klientovi přesně vyčíslit, jaké jsou správní náklady pojišťovny, jaká část pojistného tvoří sloţku na krytí rizika a jaká část pojistného je alokována do fondů. Detailní informace o všech nákladech, které souvisejí s pojištěním, jsou klientovi vysvětleny v pojistných podmínkách, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy. V případě splnění všech podmínek, které poţaduje legislativa, je moţné pojistné zaplacené na soukromé ţivotní pojištění Vital Invest vyuţít jako daňově uznatelnou odčitatelnou poloţku v daňovém přiznání.
40
6. Kapitálové ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění v současnosti Zájem o ţivotní pojištění v České republice sice neustále stoupá, dlouhodobě ale přetrvává negativní trend v nedostatečném krytí rizik. Pojišťovny v roce 2009 v ţivotním pojištění vybraly 59,2 mld. Kč, coţ je o 5,1 % více neţ v roce 2008. Výsledky průzkumu, který uskutečnila ČAP vloni v prosinci s agenturou Ipsos Tambor mezi tisícovkou respondentů, přinesly nepříliš potěšující zjištění o vnímání ţivotních rizik a o znalostech pojistných produktů. Lidé prý vidí ţivotní pojištění jako spořicí nástroj, a ne jako nástroj ke krytí ţivotních rizik. Výše pojistné ochrany je často nedostatečná a neodpovídá skutečným potřebám klienta. Na 49 % dotázaných podceňuje význam ţivotního pojištění a nemá je sjednané – nejčastěji mladí lidé do 29 let a naopak lidé starší 55 let (po 57 %). Téměř 70 % lidí si uzavírá ţivotní pojištění z důvodu ochrany sebe a svých blízkých, statistiky však dokazují, ţe pouze čtvrtina z pojistného v ţivotním pojištění jde na rizika spojená se smrtí, úrazem, závaţnou nemocí nebo invaliditou. Zbylých 75 % pojistného míří na spoření či investice. Průzkum podle ČAP prokázal nesprávné chápání principů jednotlivých druhů ţivotního pojištění (54 %) a nedostatečné pojistné krytí, které nemůţe v případě pojistné události poskytnout odpovídající ochranu (76 %). Celkem 29 % dotazovaných zaměňovalo produkty určené pro zabezpečení rizik s produkty s částečně spořicí sloţkou. [20] Česká asociace pojišťoven mimo jiné sleduje i vývoj objemu předepsaného pojistného. Z grafu jednoznačně vyplývá, ţe ţivotní pojištění v České republice, resp. předepsané pojistné týkající se ţivotního pojištění, má vzestupnou tendenci.
41
Graf č. 5 : Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR VÝVOJ OBJEMU PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO V ČR
Zdroj: Česká asociace pojišťoven. Česká asociace pojišťoven [online]. 2009 [cit. 2010-01-19]. Pojistný trh. Dostupné z WWW: .[25]
Podle statistik ČAP (Česká asociace pojišťoven) zájem o produkty ţivotního pojištění kaţdoročně stoupá, a to i v době krize. Růst sice v loňském roce zpomalil, nicméně stále hovoříme o růstu. Zajímavá je i statistika, která ukazuje, ţe dlouhodobě stagnuje zájem o tradiční kapitálová ţivotní pojištění, ale naproti tomu poptávka po investičním pojištění dynamicky roste. [26]
42
Graf č. 6 : Životní pojištění v ČR (tis. Kč)
Zdroj: POLOLÁNÍK, Lukáš. Finance.cz [online]. 11.02.2010 [cit. 2010-04-25]. Jak si vybrat pojištění. Dostupné z WWW: .[26]
Prognózy ČAP z počátku roku 2009 se naplnily nad očekávání. I přes zpomalení dynamiky tempa růstu, kterou v souvislosti s poklesem světové ekonomiky očekávali, vykazují aktuální údaje členů České asociace pojišťoven meziročně růst předepsaného pojistného o 2,5 %. Loňský odhad očekávaného růstu byl mezi 1 aţ 2 procenty. Překvapením je enormní růst předepsaného ţivotního pojištění o 5,1 %, zejména jednorázového pojištění, které vzrostlo meziročně o celých 16,3 %. Krize se naštěstí oblasti ţivotního pojištění výrazně neprojevila. Zájem klientů o kapitálové i investiční ţivotní pojištění je růstově poměrně stabilní. Přibliţně polovina klientů vlivem ekonomické situace preferovala tradiční produkty s garantovaným zhodnocením. Druhá část naopak vyuţila období, kdy jsou ceny podílových fondů finančně přístupnější, lze očekávat vyšší míru zhodnocení a pouţila investiční pojištění spíše jako spořicí nástroj. Podle dlouhodobých statistik tradiční kapitálové ţivotní pojištění ve srovnání s investičním ţivotním pojištěním upadá. Popularita investičního pojištění, která rostla v posledních letech, byla podpořena intenzivnější propagací produktů, které i za cenu vyššího rizika
43
motivovaly klienty svou variabilitou moţností k umístění vloţených prostředků a vyšším potencionálním výnosem. Bohuţel způsob prodeje investičního pojištění, jako v mnohých případech krátkodobého spořicího nástroje, byl příčinou jejich zklamání z nedosaţeného očekávaného výnosu právě v době poklesu kapitálových trhů. Stále tedy existuje řada klientů, která preferuje jistotu výnosu a volí produkty s garancí, tedy i kapitálové ţivotní pojištění. Pojišťovny proto nabízejí i produkty v kategorii investičního ţivotního pojištění, které jsou svojí povahou velmi podobné kapitálovému ţivotnímu pojištění, tj. garantují minimální výnos. Ve statistikách se samozřejmě projevuje větší dynamika investičního ţivotního pojištění, které je vlastně částečně zastoupeno i garantovanými výnosy. Kapitálové ţivotní pojištění je tradiční a konzervativní produkt s pevnou garancí zhodnocení, a naprosto odpovídá očekávání cílové skupiny klientů, která upřednostňuje jistotu. Investiční ţivotní pojištění je produkt s moţností většího zisku s větším rizikem, eventuálně s garancí částečné návratnosti a je alternativou pro zcela jinou skupinu klientů. Jednoznačně mají tedy oba typy produktů na trhu svoje místo a najdou si i do budoucna své zákazníky. Vzhledem k nízké citlivosti reakce pojistného trhu na ekonomické změny lze předpokládat, ţe mírné oţivování ekonomiky nebude mít na předepsané pojistné v rámci jednoho roku bezprostřední dopad. Zásadně výraznější změna dynamiky na pojistném trhu je očekávána nejdříve v roce 2011. [21] Krize se dotkla i klientů pojišťoven, zejména těch, kteří měli sjednán produkt investičního ţivotního pojištění. U tohoto produktu pojišťovna obvykle negarantuje minimální výnosnost, protoţe dává klientovi moţnost, aby o investování svých prostředků, které ukládá formou části pojistného do rezervy na budoucí výplatu pojistné částky, rozhodoval on sám, coţ mu v příznivých dobách můţe přinést vyšší výnos. V dobách krize však nebyl výjimkou pokles hodnoty rezervy aţ na polovinu a mnoho klientů si pak stěţovalo, ţe jim tato alternativa nebyla při sjednávání vysvětlena. Situací se zabývala aţ Evropská komise, napříště bude povinnost pojišťovny zajistit pro klienty transparentnost produktu. Moţno shrnout, ţe krize se pojišťovnictví dotkla, nicméně ne tak fatálním způsobem jako sektoru bankovního.
44
Průběh a charakter současné krize je takový, ţe její další vývoj se obtíţně predikuje. Pojišťovnictví patří mezi odvětví, na jehoţ vývoj nemívá cyklický průběh příliš silný vliv. Motiv mít uzavřeno ţivotní pojištění ve prospěch svých blízkých je motiv prakticky stejně silný jak v krizi, tak konjunktuře. [22] Podle průzkumu, který pro Českou asociaci pojišťoven (ČAP) v rámci kampaně „Únor měsíc pojištění“ realizovala firma Ipsos Tambor, má ţivotní pojištění sjednáno jiţ polovina (51 %) dospělé české populace. Podle informací ČAP to nicméně neznamená, ţe tito lidé mají dostatečně krytí pro případ ţivotních rizik. Typickým jevem je tzv. podpojištěnost u ţivotních pojistek. Ta vzniká kvůli nedostatečně vysokým pojistným částkám. Podle ČAP lidé nadhodnocují spořicí efekt ţivotního pojištění nad primárním smyslem pojištění, kterým je krytí rizik. Podle statistik průměrný pojistník posílá aţ 75 % placeného pojistného na spoření a na pojistnou ochranu zbývá jen 25 %. Celých 76 % klientů investuje do ţivotního pojištění částku niţší neţ 1 000 Kč měsíčně, výjimkou nejsou platby pod 500 Kč měsíčně. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven. Ta tvrdí, ţe u člověka s průměrným příjem by měsíčně placené pojistné mělo být výrazně vyšší, aby pojistná ochrana odpovídala jeho potřebám a závazkům. Podle asociace by měla být horní hranice pojistného plnění, vyplaceného pojišťovnou v případě pojistné události, dvou aţ pětinásobkem ročního příjmu pojištěného. [23]
45
Závěr V dnešní době by kaţdý ţivitel rodiny měl uzavřít ţivotní pojištění, aby zabezpečil sebe, své blízké a zároveň zhodnotil svoje finanční prostředky. Hlavním posláním pojištění je poskytování pojistné ochrany a nad rámec je klientům umoţněno buď garantované zhodnocení finančních prostředků nebo volba investiční strategie dle poţadavku na očekávaný výnos. Kapitálové ţivotní pojištění i investiční ţivotní pojištění je finančním nástrojem ke zhodnocení finančních prostředků, a tím můţe rozšířit portfolio finančních produktů klienta. V pojištění klient nesmí zapomínat, ţe platí pojistné za poskytnutou pojistnou ochranu. Není moţné zaměňovat za spoření. Při spoření se zhodnocují všechny vloţené finanční prostředky, naproti tomu v pojištění klient zaplatí pojistné. V případě pojistného se nezhodnocují všechny finanční prostředky. Kapitálové ţivotní pojištění si zvolí klient, který poţaduje od pojišťovny garantované zhodnocení a zároveň jistotu výplaty pojistného plnění v případě smrti i doţití. Bude se jednat o konzervativního klienta, který nechce podstupovat investiční riziko. Investiční ţivotní pojištění budou preferovat klienti, kteří chtějí ovlivnit svůj výnos a dávají přednost flexibilnímu pojištění. Potřeby klienta se v průběhu ţivota mohou měnit. Klient také získává zkušenosti a můţe měnit svoji investiční strategii, ale samozřejmě také pojistnou ochranu. V období, ve kterém se nyní nacházíme, však i klienti, kteří chtějí podstupovat investiční riziko, aby dosáhli vyššího výnosu, se začínají stávat konzervativnějšími v oblasti investování,
které
je
součástí
ţivotního
pojištění.
Pojišťovny
v rámci
konkurenceschopnosti a udrţení si těchto typů klientů vyvíjejí nové fondy pro investiční ţivotní pojištění. Do pojištění jsou přidávány fondy, které obsahují minimální garantované zhodnocení nebo fondy, které v horizontu 5 aţ 8 let klientovi zhodnotí finanční prostředky významně nad standardně úročené kapitálové ţivotní pojištění či termínované vklady atp. Vznikají tedy nové typy ţivotního pojištění, tzv. hybridní pojištění, kdy klient můţe volit
46
svoji investiční strategii, přebírá investiční riziko a zároveň můţe pojistné alokovat do fondu, u kterého je pojistitelem garantované minimální zhodnocení. Kapitálové ţivotní pojištění je vhodné si sjednat v mladším věku, tj. do věku 35 let, aby pojistné plnění při doţití bylo vyšší neţ celkem zaplacené pojistné. Investiční ţivotní pojištění lze uzavřít v kaţdém věku od 18 let. Pokud klienti budou mít při sjednání pojistné smlouvy k dispozici správné a pravdivé informace včetně srovnání od prodejců produktů kapitálového ţivotního pojištění a investičního ţivotního pojištění, zvolí si ten produkt, který je pro ně samé optimální. Kaţdý z těchto produktů má své výhody a nevýhody. V současné době bych klientům doporučila sjednání investičního ţivotního pojištění, které je velmi flexibilní. Pojištění je tedy schopno se klientovi přizpůsobit jako například ve změně pojistné ochrany nebo ve změně alokace pojistného. Tím, ţe jsou nyní v nabídce pojišťoven zastoupeny i fondy s garantovaným zhodnocením, klient můţe své finanční prostředky alokovat do těchto fondů a v okamţiku, kdy ekonomika bude postupovat kupředu, můţe změnit svoji investiční strategii z konzervativní na jinou, která mu případně za vyšší investiční riziko přinese předpokládaný vyšší výnos. Kapitálové ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění vţdy splní svoji úlohu, pokud naplní představy, přání a očekávání svých klientů.
47
Pouţitá literatura [1] Commercial Union ţivotní pojišťovna, a. s. Abeceda obchodní služby. Praha : Commercial Union ţivotní pojišťovna, a. s., 2000-05-01. 100 s. [2] Komerční pojišťovna, a. s. Interní materiály. Praha : Komerční pojišťovna, a. s., 20012010. 25 s. [3]MARVAN, Miroslav , et al. Dějiny pojišťovnictví v Československu : 1. díl - Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. 1. vydání. Praha : Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989. 364 s. [4]DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. [5] GRUBER, Petr. Historie pojištění. Praha, 2009. 4 s. Oborová práce. Bankovní institut. [6]ZUZÁK, Aleš. Právní rádce pojištěných. 1. vydání. Praha : LINDE Praha, 1996. 95 s. ISBN 80-7201-002-6. [7]KOTYROVÁ, Marcela. Tisková zprávu : Výsledky pojistného trhu jsou nadále stabilní. Česká asociace pojišťoven. 2009-10-29, Číslo periodika není uvedeno, s. 1. Dostupný také z WWW: <www.cap.cz>. [8]DAŇHEL, Jaroslav, et al. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. [9]DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2002. 140 s. ISBN 80-245-0306-9. [10]Měšec.cz : Životní pojištění [online]. c1998-2010 [cit. 2010-04-25]. Průvodce. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414. [11]Česká asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vydání. Praha : Grada, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4. [12] Ministerstvo financí ČR. Zákony-online [online]. c2005-2010 [cit. 2010-04-26]. Zákon o daních z příjmů. Dostupné z WWW: . [13] CHRZ, Patrik. Měšec.cz [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-04-25]. Vyplatí se životní pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414.
48
[14] Ministerstvo financí ČR. Česká asociace pojišťoven : Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví - účinnost od 1.1.2010 [online]. 2010-01-11 [cit. 2010-04-26]. Právní předpisy ČR. Dostupné z WWW: . [15] Ministerstvo financí ČR. Česká asociace pojišťoven : Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, aktualizované znění [online]. 2009-12-10 [cit. 2010-04-26]. Právní předpisy ČR. Dostupné z WWW: . [16]Finance.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-04-25]. Kapitálové ţivotní pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. [17]Finance.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-04-25]. Investiční ţivotní pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. [18]POLOLÁNÍK, Lukáš. Finance.cz [online]. 2010-02-10 [cit. 2010-04-25]. Nepodceňujte rizika, i kdyţ uţ jste pojištěni. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. [19]RANDLOVÁ, Nataša; SUCHÁ, Barbora. EPravo.cz [online]. 2010-01-19 [cit. 201004-25]. Články. Dostupné z WWW: . [20]Zájem o ţivotní prostředí roste, lidé ale málo kryjí rizika. FP news. 2010-02-01, č. 5, s. 4. Dostupný také z WWW: <www.FPweb.cz>. ISSN 1214-9756. [21]POLOLÁNÍK, Lukáš. Finance.cz [online]. 2010-02-12 [cit. 2010-04-25]. Http://www.finance.cz/zpravy/finance/252077-sikora-lide-nespravne-chapou-hlavniprincipy-zivotniho-pojisteni/. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. [22]DAŇHEL, Jaroslav. WEBReport.cz : Top Story news [online]. 2010-01-28 [cit. 201001-28]. Daňhel: Krize se loni pojišťovnictví dotkla, ale nijak fatálně. Dostupné z WWW: . [23]ŠTANGLOVÁ, Barbora. Pojišťovnictví. Finance. 2010-03-02, Číslo periodika není uvedeno, s. 2. Dostupný také z WWW: <www.cianews.cz>. [24]Česká národní banka. Česká národní banka [online]. 30.3.2010 [cit. 2010-04-23]. Tab. č. 1 Počet a struktura pojišťoven. Dostupné z WWW: .
49
[25]Česká asociace pojišťoven. Česká asociace pojišťoven [online]. 2009 [cit. 2010-0119]. Pojistný trh. Dostupné z WWW: . [26] POLOLÁNÍK, Lukáš. Finance.cz [online]. 11.02.2010 [cit. 2010-04-25]. Jak si vybrat pojištění. Dostupné z WWW: .
50
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tab. č.1:
Počet a struktura pojišťoven (údaje k uvedenému datu) …………………11
Seznam grafů: Graf č. 1 :
Srovnání pro muţe ve věku 20 let na pojistnou dobu 40 let ………………35
Graf č. 2 :
Srovnání pro muţe ve věku 30 let na pojistnou dobu 30 let ………………36
Graf č. 3 :
Srovnání pro muţe ve věku 40 let na pojistnou dobu 20 let ………………36
Graf č. 4 :
Srovnání pro muţe ve věku 50 let na pojistnou dobu 10 let ………………37
Graf č. 5 :
Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR ……………………………42
Graf č. 6 :
Ţivotní pojištění v ČR (tis. Kč) …………………………………………...43
51
52
53
