Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
KOMODITNÍ BURZY VE SVĚTĚ A V ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr MÁLEK
Autor: Tereza KONEČNÁ
Brno, květen 2009
J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v baka l á ř ské pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í ba ka l ář ské pr áce: Rok obha j oby:
Tereza Konečná Komoditní burzy ve světě a v ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR financí Ing. Petr Málek 2009
Anotace Předmětem bakalářské práce „Komoditní burzy ve světě a v ČR― je rozbor problematiky komoditních burz v celosvětovém měřítku. V první části charakterizuji struktury komoditních burz z hlediska časového a geografického. Druhá a třetí část jsou zaměřeny na současnou situaci na komoditních burzách v České republice a v zahraničí a jejich vzájemné porovnání. V poslední části je pak analyzována tendence vývoje na komoditních burzách ve světě a u nás a jejich budoucího významu.
Annotation The goal of the submitted thesis: ―Commodity Exchanges in the World and in the CR‖ is to analyze the issue of commodity exchanges worldwide. The first part concentrates on the structure characteristics of commodity exchanges in terms of time and geographic differences. The second and the third part focus on the current situation of the commodity exchanges in the CR and in the world and comparing the situation. In the last part the commodity exchange trends in the world and in the CR are analyzed, as well as their future prospects and importance.
Klíčová slova Komodity, burza, spekulace, obchodování, burzovní obchod
Keywords Commodities, exchange, speculation, trading, exchange business
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komoditní burzy ve světě a v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Málka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 18. května 2009 vlastnoruční podpis autora
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1
STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ KOMODITNÍCH BURZ ....................................................................... 8 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE ............................................................................................................................ 8 1.2 VÝVOJ V ČASE .......................................................................................................................................... 9 1.3 OBCHODOVANÉ KOMODITY A ROZDĚLENÍ KOMODITNÍCH BURZ ............................................................. 12 1.4 DRUHY OBCHODŮ NA KOMODITNÍCH BURZÁCH...................................................................................... 13 1.4.1 Promptní a dodávkové obchody .................................................................................................... 13 1.4.2 Přímé termínové obchody .............................................................................................................. 13 1.4.3 Hedgingové obchody ..................................................................................................................... 14 1.4.4 Opční obchody ............................................................................................................................... 14 1.4.5 Prolongační a stravné obchody ..................................................................................................... 14 1.4.6 Arbitrážní obchody ........................................................................................................................ 15 1.5 ÚČASTNÍCI OBCHODŮ NA KOMODITNÍCH BURZÁCH ................................................................................ 15 1.5.1 Hedgers ......................................................................................................................................... 15 1.5.2 Spekulant ....................................................................................................................................... 15 1.5.3 Broker ............................................................................................................................................ 16 1.6 OBCHODOVÁNÍ V ARÉNĚ ........................................................................................................................ 16
2
KOMODITNÍ BURZY V ČR ..................................................................................................................... 18 2.1 HISTORIE ................................................................................................................................................ 18 2.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMODITNÍCH BURZ .................................................................................................... 19 2.2.1 Založení komoditní burzy .............................................................................................................. 19 2.2.2 Orgány burzy ................................................................................................................................. 19 2.2.3 Státní dozor.................................................................................................................................... 20 2.3 SOUČASNÁ SITUACE ............................................................................................................................... 21 2.3.1 Komoditní burza Praha ................................................................................................................. 21 2.3.2 Obchodní plodinová burza Hradec Králové.................................................................................. 22 2.3.3 Plodinová burza Brno.................................................................................................................... 22 2.3.4 Českomoravská komoditní burza Kladno ...................................................................................... 22 2.3.5 Energetická burza Praha ............................................................................................................... 24 2.3.6 Komoditní burza Říčany ................................................................................................................ 25
3
ZAHRANIČNÍ KOMODITNÍ BURZY .................................................................................................... 26 3.1 NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ BURZY ..................................................................................................................... 26 3.2 DOHLED NAD KOMODITNÍMI BURZAMI V USA ....................................................................................... 29 3.3 INTERCONTINENTAL EXCHANGE ............................................................................................................ 30 3.3.1 Základní charakteristika společnosti ............................................................................................. 30 3.3.2 Historie a organizační struktura ................................................................................................... 31 3.3.3 Obchodované komodity ................................................................................................................. 35 3.4 SROVNÁNÍ ZAHRANIČNÍCH KOMODITNÍCH BURZ S KOMODITNÍMI BURZAMI V ČR.................................. 39
4
BUDOUCÍ VÝVOJ KOMODITNÍCH BURZ .......................................................................................... 42
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 46 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 48 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................................................................... 48
ÚVOD V mnoha světových ekonomikách jsou komoditní burzy důležitou součástí kapitálového trhu, probíhá zde tvorba ceny obchodovaných komodit na základě střetu nabídky s poptávkou. Historie komoditních burz v České republice není ve srovnání se světovými komoditními burzami příliš dlouhá ani bohatá. Ani povědomí o jejich existenci nebo fungování není u nás příliš velké, obchodů na komoditních burzách se účastní jen velmi málo účastníků a neprobíhá zde ani velké množství obchodů. Tato práce je věnována právě komoditním burzám. Jejím cílem je přiblížení problematiky komoditních burz, srovnání fungování komoditních burz v České republice a ve světě a odhad budoucího směru jejich vývoje. První část by se měla věnovat základním údajům o komoditních burzách jako je jejich všeobecná historie, členění komoditních burz a přehled obchodovaných komodit. Dále se zde chci zaměřit na vysvětlení některých typů obchodů, které jsou prostřednictvím komoditních burz uzavírány a popsat účastníky, kteří se obchodování na komoditních burzách účastní. V druhé části chci nastínit situaci komoditních burz v České republice a to jejich historii, jejich stručný přehled a činnost. Následně chci ve stručné podobě totéž provést u zahraničních burz a vybrat jednu, které se budu věnovat podrobněji. V závěrečné části se pokusím porovnat fungování, strukturu a zaměření komoditních burz v České republice a ve světě, i když je již na první pohled zřejmé, že toto porovnání nemá velký význam. Na základě získaných poznatků se poté pokusím odhadnout budoucí vývoj komoditních burz všeobecně, chtěla bych se zaměřit hlavně na stále vzrůstající objem obchodů prováděných elektronickou formou.
7
1 STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ KOMODITNÍCH BURZ Burza je oficiální instituce, prostřednictvím které jsou organizovány obchody s investičními nástroji. Na burze lze obchodovat cenné papíry, investiční certifikáty, komodity nebo měny. Mezi nejrozšířenější burzy ve světě patří burzy cenných papírů a burzy finančních derivátů.
1.1 Základní informace Komoditami rozumíme většinu základních surovin kolem nás, jako je například pšenice, oves, vepřové maso, hovězí maso, ale i ropa, zlato, nebo bavlna. Na rozdíl od akcií, kde se obchoduje s podíly jednotlivých společností, při komoditním obchodování se obchoduje se surovinami. Každá jednotlivá komodita je pak obchodována s určitým termínem dodání, který se může pohybovat i v delším časovém horizontu.1 Jednotlivé obchody jsou prováděny na komoditní burze. Těch je ve světě celá řada a jejich hlavním účelem je poskytování vhodného prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížení nad obchodními praktikami a garance probíhajících obchodů. Obchody jsou zde prováděny prostřednictvím brokera, resp. brokerské společnosti, která má na dané burze své zástupce. Komoditní burzy jsou významnou součástí tržních ekonomik. Jejich úkolem je zabezpečování trhu s komoditami, monitorování nabídky a poptávky po komoditách a zejména působení na utváření reálné cenové hladiny jednotlivých komodit. Na rozdíl od burzy cenných papírů, která je zastoupena téměř v každé zemi, došlo v západní Evropě na poli komoditních burz v průběhu minulých let k vzájemnému fúzování jednotlivých komoditních burz - menší komoditní burzy vytvořily svým spojením několik silných hráčů na západoevropském trhu. Podobný vývoj lze očekávat rovněž v regionu střední a východní Evropy. V regionu střední Evropy je v současnosti nejprogresivnější komoditní burzou burza v Budapešti (Budapest Commodity Exchange, Inc.). Tato burza již částečně fúzovala s rakouskou komoditní burzou, čímž vznikla třetí nejsilnější komoditní burza v Evropě.
1
Zpracováno dle: NESNÍDAL, Tomáš, PODHAJSKÝ, Petr. Obchodování na komoditních trzích : průvodce spekulanta. Dana Kristen. 2. rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, c2007. 200 s. Investice. ISBN 80-247-1851-0 8
V USA je celkem 10 komoditních burz, další známé komoditní burzy jsou například v Kanadě, Anglii, Francii, Singapuru, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Komoditní burza je i v Praze. Objem zdejších obchodů je však tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace. Mezi světové komoditní burzy patří např.: USA a Kanada:
CME - Chicago Mercantile Exchange CBOT - Chicago Board of Trade NYMEX - New York Mercantile Exchange NYBOT - New York Board of Trade
Evropa:
Maďarsko - Budapest Commodity Exchange Německo - Warenterminbörse Hannover AG Velká Británie - London Metal Exchange (LME) - International Petroleum Exchange of London (IPE) - Futures and Options Exchange (London FOX) Francie - MATIF — Marche a Terme International de France
Asie a Austrálie:
Sydney Futures Exchange (SFE) Tokyo Commodity Exchange (TOCOM) Hong Kong Futures Exchange (HKFE) Korean Futures Exchange Osaka Mercantile Exchange (OME)
Problematika komoditních burz a burzovního trhu je v České republice upravena zákonem 229/1992 Sb., o komoditních burzách a jeho novelou 105/1995 Sb. V rámci EU není upravena žádným nařízením a pravděpodobně nebude žádným způsobem sjednocována. Právní úpravy a formy komoditních burz jsou v jednotlivých zemích rozdílné, nejvíce byly ovlivňovány tradicí, která utvářela jednotlivá uspořádání. Komoditní burzy působí jako veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekty.2
1.2 Vývoj v čase Tradice komoditních burz ve světě je poměrně dlouhá. Jejich původ je podle některých zdrojů již ve staré Číně, přibližně 4000 let před naším letopočtem. První dochované dokumenty o 2
Zpracováno dle: http://www.mpo.cz/dokument4631.html 9
obchodech s komoditami však hovoří o Japonsku. To mělo na vývoj komoditních trhů významný vliv. Termínové obchody zde byly používány při zajištění financování příští úrody. Cílem japonských pěstitelů rýže bylo získání financí pro pěstování rýže v průběhu roku, potřebných k pokrytí nákladů na mzdy a sadbu a zajištění potřebných úkonů. Pro případ absence dostatečných finančních prostředků byla používána právě možnost "předprodat" rýži ještě před tím, než byla vypěstovaná. V 17. století zde byl vynalezen a postupně zdokonalen jedinečný způsob zaznamenávání cenových pohybů do grafu. Obliba této metody významně vzrostla především v devadesátých letech 20. století. Japonský systém se nazývá „candlesticks―, tedy svícový graf. Speciální znázornění v grafu mají také svá označení, např. visící muž, večerní hvězda, tmavý mrak, doji, kladivo, dvě vrány a mohtoe. Tento princip, kterým se v té době v Japonsku s komoditami obchodovalo, zůstal ve své podstatě nezměněný až do dnešní doby.
Obrázek 1: Ukázka grafu typu candlestick s formací „doji―
doji
Zdroj: http://www.britefutures.com/charts000/futcharts.aspx
V 16. století založil v Anglii významný dovozce kávy jménem Edward Lloyd společnost, která dopravcům garantovala zaplacení dohodnuté ceny za kávu ještě před tím, než byla káva dovezena. Garance ceny při předání, dohodnuté však v minulosti, byla tím hlavním v obchodování s futures a stejně je tomu tak i v současnosti. 10
Důležitým mezníkem ve vývoji komoditních trhů v Evropě byla průmyslová revoluce. V 19. století došlo v Anglii ke zvýšení poptávky po produkci surové bavlny ze Spojených států a to v důsledku jejího mnohem rychlejšího zpracování za použití nových strojů. Dodávky bavlny z amerických plantáží však byly z důvodů častých výkyvů počasí a zdlouhavé dopravě těžko předvídatelné. To často způsobovalo nečekané pohyby v cenách bavlny. Z těchto důvodů si nechávali britští dovozci posílat informace o nákladu do Anglie rychlejšími loděmi. V Anglii byly potom ceny bavlny určovány ve vztahu k datu, kdy předpokládali doručení zboží. To bylo prodáno již v době, kdy byl náklad ještě na cestě. Takové obchodní transakce byly nazvány „on arrival contracts―. Další významný vývoj v komoditním obchodování nastal v roce 1866 po zavedení první telegrafní sítě mezi Anglií a Amerikou. Dalším významným posunem ve vývoji komoditních burz bylo v šedesátých letech 19. století v USA obchodování s pšenicí mezi Středozápadními farmami a Chicagem. V důsledku absence skladových prostor docházelo k velkým výkyvům v cenách pšenice. Negativní vliv měl také způsob platby - doručení a platba přímo na místě. V době přebytku zboží mnoho farmářů prodělávalo, naopak při nedostatku pšenice ceny závratně stoupaly. Právě kvůli stabilizaci cen pšenice začaly být používány on arrival kontrakty. Americká strategie spočívala ve vybudování sil a uskladnění částí úrody. Ceny byly dohodnuty již předem při podpisu kontraktu. Roku 1848 byla otevřena Chicagská obchodní tabule (CBOT) - místo pro komoditní obchodování v USA. Významný rozvoj v oblasti obchodování na komoditních burzách nastal v roce 1970 - v Chicagu se začaly na komoditní burze obchodovat i finanční produkty. Mezi první obchodované finanční produkty patřil švýcarský frank a japonský jen. Velkou oblibu si získaly také spekulace na úrokové sazby. Začátkem 80. let se dále začaly na komoditních burzách obchodovat také akciové indexy, mezi nejpopulárnější z nich patří S&P 500, který je pravděpodobně nejvíce obchodovanou komoditou ze všech.3 Začátkem devadesátých let bylo každým rokem obchodováno kolem 400 milionů kontraktů v objemu bilionů dolarů. Asi 50% z tohoto objemu představují finanční listiny, např. americké státní dluhopisy. V současném obchodování se tato data liší, obchodování má větší dynamiku. 3
Zpracováno dle: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-burza.html
11
Denně se v komoditách obchodují stovky miliard dolarů. Kromě Forexu se jedná o trh s nejvyšší likviditou a dynamikou vývoje na světě. Výše obchodovaných kontraktů nutně vyvolala potřebu existence centrálního místa, kde by také bylo možné obchodní transakce zpřehlednit a zpřístupnit je většímu počtu obchodníků. Tak vznikla komoditní burza. Největší komoditní burzou na světě je v současnosti Chicago Board of Trade (Chicagská obchodní tabule). Ve svém počátku byl futures kontrakt, tedy dohoda o budoucí dodávce, jen způsobem ochrany kupujícího i prodávajícího před významnými cenovými pohyby. Tento kontrakt byl garancí jednotkové ceny, zaplacené při dodání v budoucnosti i přesto, že tato cena se od té stávající může významně lišit. Obě strany podstupovaly riziko, že cena na otevřeném trhu bude vyšší nebo nižší než jejich smluvní cena, potom by to bylo pro jednu stranu výhodnější než pro druhou. Pokud však byla smluvní cena blízko ceně na otevřeném trhu v době dodání, obě strany dosáhly svého cíle.4
1.3 Obchodované komodity a rozdělení komoditních burz Na komoditních burzách se obchoduje s méně než sto komoditami. Kromě toho existuje několik různých typů kontraktů, které nejsou přímo komoditami, ale jsou obchodovány na komoditních burzách. Finance, měny a indexy jsou uváděny v dolarech, všeobecné komodity jsou uváděny v popisech, váze nebo množství a standardech kvality. Na komoditních burzách jsou obchodovány především následující kontrakty: - měny - australský dolar, britská libra, francouzský a švýcarský frank, ruský rubl, index amerického dolaru apod. - energie - topná nafta, ropa, benzín - finanční deriváty – Eurodollar, LIBOR, T-Bonds 30y (30tileté pokladniční poukázky) - obilí – kukuřice, oves, rýže, sojové boby atd. - potraviny – kakao, káva, cukr - dřevo - kovy – měď, zlato, platina - dobytek - hovězí na výkrm, na porážku, vepřové boky - indexy - Dow Jones Index, GSCI, Nikkei atd. 4
Zpracováno dle: http://zpravy.penezovod.cz/ARDEUSNEWS/Historie-komodity-a-futures.html 12
Některé komodity jsou obchodovány na burzách na celém světě, jako je např. zlato, stříbro nebo ropa. Ceny jedné komodity obchodované na několika burzách však nemusí být úplně stejné. Díky stále dokonalejším počítačům a komunikační technice jsou dostupné přesné cenové informace na dalších komoditních burzách.5 Na komodity rostlinné výroby se jako první zaměřila Chicagská burza CBOT (The Chicago Board of Trade), která byla založena v roce 1848 a komodity rostlinné výroby jsou zde obchodovány dodnes. Na drahé kovy a energii se zaměřuje Newyorská burza NYMEX (New York Mercantile Exchange), která vznikla v roce 1870.
1.4 Druhy obchodů na komoditních burzách Z hlediska času, ve kterém je daný obchod realizován, rozeznáváme obchody promptní a termínové. U promptních obchodů je dané zboží dodáno a zaplaceno ještě týž den, případně během několika dní od uzavření obchodu. Termínové obchody jsou sjednávány v určitém termínu, ale jejich plnění je dohodnuto až v budoucnosti. Podstatou obchodování na komoditních burzách jsou právě termínové obchody.6
1.4.1 Promptní a dodávkové obchody V případě promptních obchodů se jedná o kupní smlouvu s krátkou dobou dodání smluvené komodity. Tyto druhy smluv byly jedněmi z prvních forem termínových obchodů. V závislosti na místě plnění můžeme promptní obchody dále dělit na místní a distanční. U dodávkových obchodů se zpravidla jedná o kupní smlouvu s odloženým plněním. Může se jednat o odložené plnění i v řádech měsíců. Na rozdíl od termínových obchodů se u dodávkových jedná o skutečnou dodávku zboží v budoucnu. Při jejich sjednávání je určena konkrétní doba a místo dodání zboží. Platba za zboží je u dodávkového obchodu prováděna ve velké většině přes zúčtovací centrum, které zprostředkovává mnohostranné clearingové platby a zároveň zajišťuje jistotu pro prodávajícího i kupujícího.
1.4.2 Přímé termínové obchody Přímé termínové obchody sice mají původ v dodávkových obchodech, o reálnou dodávku zboží se zde však nejedná. V případě přímých termínových obchodů se jedná o smlouvu 5
Zpracováno dle: http://www.ardeus.cz/e-podnikani/KOMODITY/Rozdily-v-obchodovani-komodit-a-akcii.html Zpracováno dle: Liška, V. – Houška, J. Finanční teorie bankovnictví IV: Obchodování s CP a komoditami.1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. ISBN 80-01-01876-8 6
13
s odloženou dobou splatnosti, kdykoliv však může být zrušena odpovídajícím protiobchodem. U dodávkových obchodů může být smlouva zrušena pouze po dohodě obou stran. Uzavření obchodu je označováno jako otevření pozice a to buď krátké (prodej) nebo dlouhé (koupě). Uzavřením odpovídajícího protiobchodu ruší obchodník svoji pozici. Vzniklé závazky z termínových obchodů jsou vyčísleny případným ziskem nebo ztrátou. Vyrovnání těchto závazků probíhá stejně jako u dodávkových obchodů většinou přes clearingové centrum. Přímé termínové obchody mohou být ukončeny i reálnou dodávkou. Dodávka se však u těchto obchodů uskutečňuje zpravidla v 1-3% těchto obchodů.
1.4.3 Hedgingové obchody Hlavním cílem hedgingových obchodů je zajištění rizika plynoucího z kurzových změn. Při uzavírání hedgingových obchodů se nejedná o spekulace na vývoj kurzů. Hedgingové obchody jsou další formou termínových obchodů, jedná se o kombinaci přímého a termínového obchodu. Hedger uzavírá kupní smlouvu na termínovém trhu a zároveň otevírá opačnou pozici na trhu promptním. Nepříznivý pohyb kurzů na jednom z trhů je kompenzován na trhu druhém. Hedgingové obchody jsou používány zpravidla producenty, zpracovateli nebo skladovateli zboží. Umožňují jim zachování konkurenceschopnosti překonáním cenových výkyvů surovin a napomáhají při jejich cenové stabilitě.
1.4.4 Opční obchody Opční obchody jsou stejně jako hedgingové zajištěním proti změnám kurzů. Oproti hedgingovým obchodům je zde pro obchodníka i spekulanta právo, nikoli však povinnost koupit či prodat komoditu za dohodnutou cenu. Druhá smluvní strana naopak musí svým závazkům dostát. Proto je opce také nazývána podmíněným obchodem.
1.4.5 Prolongační a stravné obchody Prolongační a stravné obchody stejně jako předcházející druhy obchodů slouží k zajištění kurzových rizik. Hlavním cílem je oddálení doby plnění v případě negativního vývoje kurzů. Může se jednat o pravou prolongaci, kdy je prodloužena smlouva mezi kupujícím a prodávajícím, v případě burzovních obchodů však není prakticky použitelná. Další variantou, používanou v případě, že chce smlouvu prolongovat prodávající, jsou deportní obchody, což je kombinace termínové smlouvy a operací na promptním trhu. V opačném případě, prolongace požadované kupujícím, jsou často používány obchody reportní. Reportní obchody
14
fungují na stejném principu jako obchody deportní. V případě zapojení třetí strany do těchto obchodů se jedná o obchody stravné.
1.4.6 Arbitrážní obchody V případě arbitrážních obchodů jsou využívány cenové rozdíly dané komodity z teritoriálního nebo časového hlediska.
1.5 Účastníci obchodů na komoditních burzách Na komoditních burzách existují dvě základní skupiny účastníků - jistící se subjekty (hedgers), obchodující v souvislosti s reálnou hospodářskou činností a spekulanti, usilující o zhodnocení finančních prostředků.
1.5.1 Hedgers Hedgers se účastí v operacích na komoditní burze pojišťují proti nepříznivému cenovému pohybu nabízené komodity. Jsou to velmi často subjekty, jejichž činnost je nějakým způsobem přímo spojena s obchodovanou komoditou. Hedgers tedy nespekulují na cenové pohyby futures kontraktů, pouze se účastí na komoditní burze jistí proti nepříznivému cenovému vývoji v budoucnu.7
1.5.2 Spekulant Spekulant zpravidla nakupuje a prodává komodity za účelem dosažení zisku a nemá zájem o vlastní koupi nebo prodej příslušné fyzické komodity. Mohou to být jak velké společnosti, tak i menší obchodníci. Spekulanta lze nazvat obchodníkem. Spekulant, v případě, že neudělal chybu, není na rozdíl od hedgers zahrnut do dodávky. Spekuluje na pohyb ceny, a tak tvoří zisk nebo ztrátu. Spekulanti jsou důležitou součástí komoditního trhu - mají důležitý stabilizující vliv na utváření tržních cen, jejich vysoký počet v celém světě zajišťuje likviditu, což má za následek, že se vždy najdou prodejci pro kupující a kupující pro prodejce. Poslední průzkumy obchodování s futures v posledních několika letech ukazují, že 99% kontraktů je uzavřeno před datem expirace. To znamená, že dodávka je uskutečněna u méně než 1% nakoupených či prodaných kontraktů. Spekulanty můžeme dále dělit na tzv. fundamentální a technické podle toho, která kritéria používají pro své analýzy trhů. 7
Zpracováno dle: http://www.komodity.cz/Uvod-do-obchodovanix2942?PHPSESSID=35463158c059f9d44956798ea580767c 15
Fundamentální obchodníci se v obchodování soustřeďují pouze na pár konkrétních komodit a jejich studiu věnují veškerý svůj čas. Zabývají se studiem výkyvů zásob, počasí a podobných ukazatelů, které by mohly ovlivnit vývoj ceny dané komodity. K používání fundamentálních analýz je potřeba velmi dobrá znalost daných komodit. Naproti tomu technické analýzy vychází ze studií grafů jednotlivých komodit. Obchodníci používající technické analýzy se zaměřují na určité formace v grafech a používají různé indikátory nebo reagují na cenový vývoj s ohledem na rozhodování běžných obchodníků. Při používání technické analýzy není třeba příliš mnoho znalostí o obchodované komoditě, k rozhodování je třeba pouze aktuální graf cenového vývoje.8
1.5.3 Broker Zjednodušeně můžeme říci, že broker je zprostředkovatel. Podle historických pramenů byl pojem broker poprvé použit přibližně v roce 1620 a znamenal „finanční agent―. Před tím byl tento pojem používán pro prodejce vína - ten, kdo otvíral sudy (z angl. broach). V současné době plní broker funkci prostředníka najatého k zaručení čestnosti dohody a správě peněz. Každý, kdo chce v současné době obchodovat s komoditami, může tak učinit pouze prostřednictvím brokera. Pouze ten má oprávnění nakupovat a prodávat komodity. Může to být nezávislý licencovaný broker, může pracovat pro více brokerských firem, nebo být přímo zaměstnancem brokerské firmy. Za svoji činnost broker inkasuje provizi.
1.6 Obchodování v aréně Samotné obchodování s komoditami probíhá formou vyvolávání v tzv. aréně. Každý požadavek na prodej nebo koupi dané komodity musí být veřejně vyvolán do arény a označen zavedenými gesty. To je jedním z hlavních pravidel komoditní burzy. Arény jsou rozděleny podle komodit, které jsou zde obchodovány, nejvíce obchodované komodity mají přímo své arény, méně obchodované komodity mají arény společné. V aréně obchodují brokeři. Každý z brokerů má přidělené číslo, které nosí viditelně a může být podle něj identifikován. Příslušnost k brokerské firmě je vyjadřována odlišnou barvou 8
Zpracováno dle: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-spekulanti.html 16
saka, které brokeři v aréně nosí. Tato odlišení usnadňují vzájemné uzavírání obchodních záznamů. Záznamy jsou okamžitě předávány poslíčkům, kteří je následně předávají k počítačovému zpracování. S rozvojem techniky se na burzách začíná projevovat pomalý přechod k počítačovému systému. Způsob obchodování formou vyvolávání je však stále doménou obchodování na komoditních burzách.
Obrázek 2: Burzovní aréna
Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/financnik/financnik-burza-zive-1.html
17
2 KOMODITNÍ BURZY V ČR V následující části se budu věnovat podrobnější analýze situace na českém komoditním trhu.
2.1 Historie Historie burz v České republice není tak dlouhá jako jejich světová historie, sahá přibližně do druhé poloviny 19. století. Mezi první historické burzy patří obchodování v Praze na Koňském trhu, později na Senovážném náměstí. Obchodovalo se zde především s obilninami a zemědělskými produkty. První burza, která fungovala delší dobu, byla založena v roce 1871 v Praze, v témže roce byl také vydán burzovní řád a zvolen burzovní výbor. Na této burze se obchodovalo s cennými papíry i s komoditním zbožím. Tato burza ukončila činnost teprve na začátku 2. světové války. Kromě výše uvedené burzy fungovala v 19. století také Plodinová burza v Praze, založená v roce 1885. Tato burza byla určena pro obchodování s obilninami a mlýnskými výrobky. Ty byly současně obchodovány i na Pražské burze, odkud byly vyčleněny až v roce 1903. Sortiment Plodinové burzy byl postupně rozšířen o mnoho dalších komodit, jako např. brambory, škrob, tuky, dříví, med, víno, kávu, atd. V roce 1922 byla v rámci Plodinové burzy zřízena i dřevařská burza, později také lnářská burza a burza pro ovoce, vejce a kávu. Největšího rozmachu dosáhly v Českých zemích burzy ve 20. letech 20. století. Za 2. světové války byla činnost většiny burz úplně ukončena. Dne 31. července 1957 došlo ze strany ministerstva zemědělství k formálnímu ukončení činnosti všech burz na území České republiky. K postupné obnově činnosti burz došlo po roce 1989. V tomto období došlo ke vzniku dvou vývojových směrů – burzy cenných papírů a komoditní burzy. S tím souvisela i samostatná právní úprava pro burzy cenných papírů a komoditní burzy.9
9
Zpracováno dle: DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9 18
2.2 Právní úprava komoditních burz V České republice se činnost komoditní burzy řídí zákonem č. 229/1992 Sb.
2.2.1 Založení komoditní burzy Burzu mohou založit pouze osoby zapsané v obchodním rejstříku (dále jen "zakladatelé") uzavřením zakladatelské smlouvy. Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny. Zakladatelská smlouva obsahuje: -
určení zakladatelů uvedením obchodního jména, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště
-
předmět podnikání
-
název, který musí obsazovat označení "burza"
-
sídlo burzy
-
předmět a druh burzovních obchodů
-
druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady provozu burzy
-
způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu burzy
-
prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu
-
prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu působícího při burze (dále jen "burzovní rozhodčí soud") a na jeho řádu
-
jména a bydliště prvních členů burzovní komory, jejichž volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy (§ 10 odst. 3).
Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy.
2.2.2 Orgány burzy Orgány burzy jsou: valná hromada, burzovní komora. Dále mohou být statutem zřízeny i poradní orgány burzy. Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech členů burzy ( § 17). Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku. Do výlučné působnosti valné hromady patří: - volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory, 19
- usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, - usnášet se na burzovních pravidlech, - rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného, - stanovit výši burzovních poplatků, - zrušit burzu a určit osobu likvidátora, - přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a předsedy burzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou rozhodnutí podle § 22 odst. 2, - usnášet se na jiných záležitostech určených statutem. K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy. Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut. Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komory. Členové burzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Burzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem burzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak, mohou být členové voleni a jmenováni opětovně. Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce. Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval. Pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další požadavky a podmínky členství v burzovní komoře, určí statut.
2.2.3 Státní dozor Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán 20
rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony České národní rady.10
2.3 Současná situace V současné době působí v České republice Komoditní burza Praha, Obchodní plodinová burza Hradec Králové, Plodinová burza Brno, Českomoravská komoditní burza Kladno, Energetická burza Praha a Komoditní burza Říčany.
2.3.1 Komoditní burza Praha Komoditní burza Praha byla založena 21. června 2002 sepsáním zakladatelské smlouvy. Statutárním a řídícím orgánem je burzovní komora v čele s předsedou burzovní komory. Burzovní komora Komoditní burzy Praha má 9 členů, předsedou burzovní komory je v současnosti Ing. Václav Pop. Samotná burza má 8 členů a 3 dohodce. Od data založení se na Komoditní burze Praha obchodovalo s komoditami, vztahujícími se k některé ze tří sekcí - živočišná, rostlinná nebo dříví. Od 1. ledna 2005 se zde obchodovalo již pouze s dřívím a dřevní hmotou. Komoditní burza Praha je jednou ze dvou komoditních burz v ČR, které mají státní povolení k obchodování se surovým dřívím. Podmínky pro obchodování se sypanými materiály a řezivem jsou v současnosti ve vývoji, s těmito komoditami se zatím neobchodovalo. Od roku 2008 se na této burze neobchoduje. Obchodování na této burze probíhalo pouze elektronickou formou, stejně jako veškerá jiná komunikace na burze. Dohled nad bezchybným fungováním systému má v tomto případě pouze operátor, přítomný na centrálním pracovišti burzy. Každé úterý v 8:00 začínal sběr aukčních nabídek, který trval do 12:00, poté byl zveřejněn jejich přehled. Jednotlivé aukce probíhaly ve středu od 8:00 do 16:00, aukce, do kterých se žádný makléř nepřihlásil, byly předem vyřazeny. Trvání každé aukce bylo přibližně 10 minut. Komoditní burza Praha umožňovala účastníkům aukcí uzavírat jak promptní tak termínové obchody.11
10
Zpracováno dle: http://abonent.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566 d40073d4d1?OpenDocument 11 Zpracováno dle: http://www.kbp.cz 21
2.3.2 Obchodní plodinová burza Hradec Králové Obchodní plodinová burza Hradec Králové byla založena v roce 1995. Burza je řízena burzovní komorou, která má 7 členů, jejím předsedou je Ing. Miroslav Adámek. Hlavní činností burzy je obchodování se zemědělskými produkty rostlinné a živočišné výroby jako např. obiloviny, olejniny, vejce, ovoce a zelenina, brambory a maso. Burza má dvě obchodní místa – Praha, Americká 18 a Litoměřice v mrazírnách. Burza umožňuje uzavírání promptních, termínových, opčních a pomocných obchodů, mimo to i obchody pojišťovací, přepravní, zasilatelské a skladovací.12
2.3.3 Plodinová burza Brno Plodinová burza Brno byla založena zakladatelskou smlouvou v roce 1992. Statutárním a řídícím orgánem je burzovní komora o 9 členech. Jejím předsedou je v současnosti Ing. Ladislav Svoboda. Stejně jako Obchodní plodinová burza v Hradci Králové je zaměřena na zemědělské produkty a výrobky z nich. Mezi hlavní obchodované komodity patří např. biopaliva, ječmen, kukuřice, oves a pšenice.13
2.3.4 Českomoravská komoditní burza Kladno Českomoravská komoditní burza Kladno byla založena roku 1995. Její činnost řídí burzovní komora, která má 18 členů, z toho 12 je volených a 6 je jmenováno státem. Obchodování je zde rozděleno do sekcí: - běžné komodity (kovy, hutní materiály, ropa a ropné produkty, tuhá paliva, plyn) - dřevařská burza - energetická burza (elektřina, tuhá paliva) - burza odpadů (odpady a druhotné suroviny) - agrární sekce Burzovní shromáždění se konají zpravidla jednou týdně podle předem stanoveného kalendáře. Výjimku tvoří energetické burzy a burzy s tříděným hnědým uhlím, kde probíhá obchodování ve všechny pracovní dny.
12 13
Zpracováno dle: http://www.obhk.cz Zpracováno dle: http://www.pbb.cz/cz/statut-burzy.php 22
V roce 2002 byla spuštěna energetická sekce. V roce 2005 potom začalo být obchodováno dříví, nově je od 25. března 2009 na hlavním trhu obchodováno tříděné hnědé uhlí, a to jeho tři druhy. V roce 2008 bylo v dřevařské sekci Českomoravské komoditní burzy Kladno zobchodováno celkem 139 200 m3 za více než 190 miliónů korun. Bylo uskutečněno celkem 51 burzovních shromáždění, na kterých bylo uskutečněno 2175 nabídkových a 400 poptávkových aukcí a uzavřeno celkem 158 kontraktů. Nejvíce obchodovanou komoditou byla smrková kulatina, které se prodalo cca 90 tisíc m3. Její průměrné ceny se pohybovaly v rozmezí od 1 656 Kč/m3 po 2 200 Kč/m3.14
Graf 1: Množství a objem zobchodovaného dříví na Českomoravské komoditní burze Kladno v roce 2008 m3
tis. Kč
20 000
15 000
10 000
5 000
0 1.
3.
5.
7.
9.
11. 13. 15. 17. 19. 21. 23. 25. 27. 29. 31. 33. 35. 37. 39. 41. 43. 45. 47. 49. 51. Týden
Zdroj:http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/media-type/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/statistiky?ksid= 330&ksidparr=4,330&docid=1990, upraveno autorem
14
Zpracováno dle: http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/mediatype/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/pomocne?docid=315 23
Tabulka 1: Množství a objem zobchodovaného dříví na Českomoravské komoditní burze Kladno v roce 2008 Produkt Název
Počet aukcí Dřevina
Výřezy pro pilařské zpracování SM
Smrk (SM)
Výřezy pro pilařské zpracování SM
Smrk (SM)
Výřezy pro pilařské zpracování BO Výřezy pro pilařské zpracování MD
Borovice (BO) Modřín (MO)
nabídka poptávka celkem 663
190
Hodnota v tis. CZK obchod
nabídka
poptávka
93
1 165 834
406 542
853
celkem
Množství v m3 obchod
nabídka
poptávka
celkem
obchod
1 572 376 134 921
707 900
259 400
967 300
87 500
26
2
28
4
18 335
13 600
31 935
3 241
10 950
8 000
18 950
1 950
258
0
258
14
309 219
0
309 219
15 290
241 550
0
241 550
11 600
67
0
67
1
43 887
0
43 887
534
24 650
0
24 650
300
Výřezy pro pilařské zpracování DB
Dub (DB)
26
0
26
4
19 686
0
19 686
1 480
6 350
0
6 350
450
Výřezy pro pilařské zpracování BK
Buk (BK)
32
1
33
0
31 485
405
31 890
0
17 600
300
17 900
0
Smrk (SM)
198
36
234
0
256 349
17 115
273 464
0
346 500
27 800
374 300
0
Borovice (BO)
64
20
84
4
48 292
7 140
55 432
2 170
62 550
11 900
74 450
3 100
Dub (DB)
25
0
25
0
13 557
0
13 557
0
14 670
0
14 670
0
Buk (BK)
111
2
113
3
59 982
850
60 832
2 062
65 850
1 000
66 850
2 300
48
0
48
0
18 540
0
18 540
0
19 500
0
19 500
0
Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, jehličnaté Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, jehličnaté Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, listnaté tvrdé Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, listnaté tvrdé Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, listnaté tvrdé Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, listnaté měkké Ostatní produkty Celkem za hodnocené období
listnaté tvrdé listnaté měkké
44
0
44
0
9 432
0
9 432
0
11 860
0
11 860
0
613
149
762
31
669 994
175 100
845 094
27 020
630 660
135 000
765 660
27 200
2 175
400
2 575
154
2 664 590
620 752
3 285 342 186 718
2 160 590 443 400 2 603 990 134 400
Zdroj:http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/media-type/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/statistiky?ksid= 330&ksidparr=4,330&docid=1990, upraveno autorem
2.3.5 Energetická burza Praha Energetická burza Praha (PXE) byla založena 5. března 2007, jejím zakládajícím subjektem je Burza cenných papírů Praha. Nejvyšším orgánem Energetické burzy Praha je valná hromada. Valné hromady se účastní zakladatelé společnosti, kterými jsou poměrně Burza cenných papírů Praha, a.s., UNIVYC, a.s., a Central Counterparty, a.s.15 Dalším důležitým orgánem burzy je burzovní komora, která má tři členy. Jejím současným předsedou je Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha. Energetická burza Praha byla založena za účelem obchodování s elektrickou energií v České republice a na Slovensku. Je zde obchodována elektrická energie až na tři roky dopředu. Jedná se zde o spojení organizátora trhu s investičními instrumenty a komoditních obchodů. Burza funguje na speciálním obchodním systému a je prozatím jedinou svého druhu ve střední a východní Evropě.
15
Zpracováno dle: http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Co-Je-PXE 24
Graf 2: Počty a objemy obchodů na Energetické burze Praha v roce 2008 Miliony
Počet kontraktů (MW)
Objem (MWh)
6
2 500
5
2 000
4 1 500 3 1 000 2 500
1
0
0 leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
Zdroj: http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Statistics/fb2008.pdf
2.3.6 Komoditní burza Říčany Komoditní burza Říčany byla založena v dubnu roku 2008. Zabývá se burzovními obchody s nerostnými surovinami, barevnými kovy a jejich slitinami - feroslitinami a legovacími kovy. Jejími zakládacími členy jsou firmy Commexim Group a.s., METAL RECYCLING s.r.o. a METAFER s.r.o. Řídícím orgánem je burzovní komora, která má tři členy. Současným předsedou burzovní komory je Mgr. Josef Teska.16
Tabulka 2: Poslední proběhlé obchody na Komoditní burze Říčany
Zdroj: http://www.burzaricany.cz/komodity/probehle-aukce-a-obchody/
16
Zpracováno dle: http://www.burzaricany.cz 25
3 ZAHRANIČNÍ KOMODITNÍ BURZY Největší světové burzy seřazené podle počtu kontraktů uskutečněných za rok 2007 a 2008 jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka 3: TOP 15 světových burz P ořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
B urz a C ME G roup E urex K orea E xchange NY S E E uronext C hicago B oard O ptions E xchange B M&F B oves pa Nas daq O MX G roup National S tock E xchange of India J S E S outh Africa D alian C ommodity E xchange R us s ian T rading S ys tems S tock E xchange Intercontinental E xchange Z hengzhou C ommodity E xchange B os ton O ptions E xchange O s aka S ecurities E xchange
3 3 2 1 1
2008 277 645 172 704 865 482 675 791 194 516 741 889 722 107 590 151 513 584 313 217 238 220 234 414 222 557 178 650 163 689
351 773 319 242 467 113 905 288 004 957 708 538 134 541 348
3 2 2 1
2007 158 383 704 209 777 416 525 247 945 608 794 053 551 409 379 874 329 642 185 614 143 978 194 667 93 052 129 797 108 916
678 603 098 465 754 775 855 850 403 913 211 719 714 339 811
% z měna 3.8% 17.3% 3.2% 9.9% 26.3% -6.6% 31.0% 55.4% 55.8% 68.7% 65.5% 20.4% 139.2% 37.6% 50.3%
Zdroj: http://www.futuresindustry.org/fi-magazine-home.asp?a=1313, upraveno autorem
3.1 Největší světové burzy Z největších komoditních burz světa jsem vybrala přehled následujících – rozdělení dle kontinentů: Amerika: CME Group – z komodit jsou obchodovány hlavně obiloviny a olejniny, mléčné výrobky, dřevo, skot, potraviny jako káva, cukr a kakao a měnové indexy. Jejími členy jsou americké komoditní burzy – např. Chicago Board of Trade (CBOT), Chicago Mercantile Exchange (CME) New York Mercantile Exchange (NYMEX) – mezi hlavní obchodované komodity patří surová nafta, benzín, topný olej, uhlí, uran, drahé kovy a elektřina. (www.nymex.com) Intercontinental Exchange (ICE) – hlavně zemědělské výrobky (řepka a ječmen, kakao, káva, bavlna), indexy, energie (emise, elektřina, ropa), úvěrové deriváty. Mezi její členy patří
26
i New York Board of Trade (NYBOT), Winnipeg Commodity Exchange (WCE), International Petroleum Exchange of London (IPE). (www.theice.com) Kansas City Board of Trade (KCBOT) – hlavní komoditou je pšenice (www.kcbt.com) Mineapolis Grain Exchange (MGE) – hlavně pšenice, její tři druhy - Hard Red Spring Wheat, Hard Red Winter Wheat, Soft Red Winter Wheat, dále kukuřice a sojové boby. (www.mgex.com) Brazilian Mercantile and Futures Exchange (BMF) – zlato, zemědělské produkty (káva, cukr, sojové boby), maso, etanol. Evropa: NYSE Euronext – společnost operující v oblasti komodit na světovém trhu, má své pobočky v Amsterdamu, Bruselu, Lisabonu, Londýně a Paříži, mimo Evropu ještě v New Yorku a Chicagu. Obchoduje hlavně s potravinářskými a zemědělskými produkty (kakao, káva, cukr, pšenice, olejniny a kukuřice), zlatem a stříbrem. Mezi její členy patří např. London International Financial Futures Exchange (LIFFE), International French Futures and Options Exchange (MATIF). Eurex – jejími zakladateli jsou Deutsche Börse AG a SIX Swiss Exchange, kromě peněžních a akciových derivátů je obchodováno zlato a emisní povolenky. (www.eurexchange.com) London Metal Exchange (LME) – zabývá se obchodováním s neželeznými kovy (hliník, měď, zinek, nikl), vedlejšími kovy (kobalt, molybden), ocelí a plasty (polyetyleny a polypropyleny). (www.lme.co.uk) Komoditná burza Bratislava – mezi hlavní obchodované komodity patří emisní povolenky a zemědělské produkty. Vienna Stock and Commodity Exchange – hlavně elektrická energie, dříví
27
Budapest Commodity Exchange – po zahájení spolupráce s Vienna Stock and Commodity Exchange a některými rakouskými a německými bankami se stala nejsilnější burzou ve střední Evropě. Warszawska Gielda Spólka Akcyjna – kromě měnových derivátů jsou obchodovány i zemědělské produkty (pšenice) a vepřové maso. (www.wgt.com.pl) Asie a Japonsko: Central Japan Commodity Exchange (C-COM) – vznikla fúzí několika japonských burz, obchoduje se hlavně železný odpad, benzín, petrolej, hliník, nikl. (www.c-com.or.jp) Tokyo Commodity Exchange (TOCOM) – hlavně zlato, stříbro, platina, hliník, ropa, petrolej a benzín. (www.tocom.or.jp) Tokyo Grain Exchange (TGE) – káva, kukuřice, sója, červené fazole, hedvábí a cukr. (www.tge.or.jp) Bursa Malaysia – hlavně palmový olej a měnové deriváty. (www.klse.com.my) Dalian Commodity Exchange (DCE) – kukuřice, sojové produkty – boby, šrot a olej, palmový olein. Je jednou ze čtyř hlavních komoditních burz působících v Číně. (www.dce.com.cn) Iranian oil bourse – hlavní komodity jsou ropa a nafta, petrochemické produkty a plyn v mnoha různých měnách, hlavně však v amerických dolarech a iránském rialu. Austrálie: Australian Securities Exchange (ASX) – kromě indexů se obchodují i zrniny, vlna a elektrická energie. Burza vznikla fúzí Australian Stock Exchange a Sydney Futures Exchange v prosinci 2006.17
17
Zpracováno dle: http://en.wikipedia.org/wiki/Commodities_exchange
28
Již z historických údajů vyplývá, že největší a nejvýkonnější burzy světa se nacházejí v USA. V následující části se proto budu podrobněji věnovat americkému komoditnímu trhu a jedné z největších společností působících na komoditních trzích – Inetrcontinental Exchange.
3.2 Dohled nad komoditními burzami v USA Dohled nad komoditními burzami v USA má Commodity Futures Trading Commission (CFTC). Tato instituce byla založena Kongresem Spojených států v roce 1974 jako nezávislý subjekt s úkolem regulovat burzovní obchody ve Spojených státech. CFTC zajišťuje ekonomický
rozvoj
trhů
s
komoditami
prostřednictvím
zvyšování
jejich
konkurenceschopnosti a efektivity a zároveň dbá na ochranu účastníků trhu proti podvodům, manipulaci a zneužití obchodních praktik, a tím zajišťuje finanční integritu zúčtovacího procesu. CFTC je složena z komise, kanceláří předsedy a z provozních jednotek. Komise se skládá z pěti komisařů jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu. Prezident jmenuje jednoho z komisařů do funkce předsedy. Ze stejné politické strany nesmí být zároveň více než tři komisaři. Součástí Kanceláře předsedy je i Úřad pro vnější záležitosti. Ten zprostředkovává spolupráci s médii, výrobci a uživateli trhu, vzdělávacími a akademickými skupinami a širokou veřejností, pomáhá Komisi při vykonávání mezinárodní politiky. Další součástí Kanceláře je Úřad generálního inspektora, který provádí audity programů a činností CFTC a revize právních a správních předpisů, dále Úřad sekretariátu, který koordinuje přípravu a šíření politických dokumentů a reaguje na žádosti podané v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím a Úřad rovných příležitostí v zaměstnanosti. CFTC monitoruje trhy a účastníky trhu a kromě Washingtonu má své kanceláře i v Chicagu, Kansas City, New Yorku a dalších městech, kde jsou umístěny burzy s termínovými obchody. Jednotlivé divize CFTC plní dohledové funkce nad clearingovými organizacemi, obchodními a dalšími aktivitami na komoditních burzách. Ekonomická sekce provádí ekonomickou podporu a organizuje vzdělávací a tréninkové programy pro zaměstnance CFTC.
29
V CFTC byly vytvořeny poradní výbory, které provádí pro Komisi doporučení ohledně různých regulačních a tržních aspektů, které mají vliv na celistvost a konkurenceschopnost amerických trhů. Výbory usnadňují komunikaci mezi Komisí a samotnými trhy, obchodními firmami, účastníky trhu a koncovými uživateli. Mezi zmiňované výbory v současné době patří Poradní výbor pro zemědělství, Poradní výbor pro globální trhy, Poradní výbor pro energetické trhy a trhy pro životní prostředí a Poradní výbor pro technologie (neaktivní). K další analýze zahraničních komoditních trhů jsem vybrala společnost Intercontinental Exchange.
3.3 Intercontinental Exchange Intercontinental Exchange je nadnárodní společnost s hlavním sídlem v New Yorku, patří mezi nejvýznamnější americké burzy.
3.3.1 Základní charakteristika společnosti Intercontinental Exchange (ICE) je provozovatelem elektronických obchodních trhů s komoditami pro produkty zemědělské, energetické, měnové, akciových indexů a kreditní deriváty. ICE poskytuje své služby účastníkům na celém světě díky své technologické infrastruktuře a obchodní platformě, společně se zúčtovacími službami, údajích o trhu a službami pro řízení rizik. Původním zaměřením společnosti byly energetické produkty (surová a rafinovaná ropa, zemní plyn, elektrická energie). Nedávné akvizice rozšířily působnost firmy i na ostatní komodity (např. cukr, bavlna a káva), zahraniční měny a kapitálové indexové futures. V současnosti je společnost rozdělena do tří sekcí: • obchodní - futures, opce a over-the-counter18 (OTC) trhy. Energetické futures jsou obchodovány prostřednictvím ICE Futures Europe, ostatní komoditní futures a opce prostřednictvím ICE Futures U.S. a ICE Futures Canada. • služby - elektronické obchodování a vzdělávání. • data - elektronické poskytování obchodních dat včetně real-time obchodů, historických cen a denních indexů.19 18
over-the-counter trhy - trhy, na kterých se obchodují akcie emitentů, kteří zcela nesplňují požadavky pro zařazení do regulovaných burz 19 Zpracováno dle: https://www.theice.com/futures_us.jhtml 30
3.3.2 Historie a organizační struktura V 90. letech 20. století získal zakladatel, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Jeffrey Sprecher společnost Continental Power Exchange, Inc. s cílem vytvořit obchodní platformu založenou na obchodování přes internet. Společnost byla založena v květnu 2000, jejími zakládajícími akcionáři byli zastupitelé některých největších světových energetických obchodníků. Společnost měla za cíl učinit obchodování více otevřené a přístupnější, poskytnout větší cenovou transparentnost, vyšší efektivitu a likviditu a ve srovnání s klasickým parketovým obchodováním i nižší náklady.20 V červnu 2001 rozšířila ICE své podnikání několika důležitými akvizicemi: - International Petroleum Exchange (IPE) – Mezinárodní ropná burza se sídlem v Londýně, v současnosti funguje pod názvem ICE Futures Europe. Je jednou ze tří hlavních světových ropných a energetických burz. Její hlavní obchodovanou komoditou je Ropa Brent. Objemy obchodů s ropou a jejími deriváty uskutečněné prostřednictvím této burzy představují přibližně 50% veškerých světových obchodů s těmito komoditami. Dalšími obchodovanými komoditami jsou např. zemní plyn, elektřina, uhlí a od 22. dubna 2005 i emisní povolenky. Po sloučení s ICE bylo veškeré obchodování uskutečňované jejím prostřednictvím převedeno na elektronickou formu. - Chicago Climate Exchange (CCX) – od roku 2003 ICE spolupracuje s touto společností v oblasti elektronického obchodování. CCX je severoamerické dobrovolné uskupení založené za účelem snížení skleníkových plynů, jejím prostřednictvím jsou od roku 2003 obchodovány emisní povolenky. Účastnické firmy se vstupem do tohoto uskupení zavazují snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2010 o 6%. V současnosti má více než 350 členů jako např. Ford, Motorola, státy jako např. Oakland nebo Chicago a některé americké univerzity.21 - New York Board of Trade (NYBOT) – společnost byla převedena pod ICE v roce 2007, v současnosti působí jako ICE U.S. Futures. Burza byla založena v roce 1870 jako New York Cotton Exchange (NYCE). V roce 1998 se stala mateřskou společností NYCE a Coffee, Sugar and Cocoa Exchange (CSCE). 26. února 2003 podepsala společnost NYBOT nájemní smlouvu s New York Mercantile Exchange a přestěhovala své sídlo do World Financial Center poté, co její původní sídlo ve World Trade Center bylo zničeno při teroristickém 20 21
Zpracováno dle https://www.theice.com/history.jhtml Zpracováno dle: http://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_Climate_Exchange 31
útoku. NYBOT v současné době platí nájemné za pronajaté prostory asi 5 milionů dolarů ročně. Mezi hlavní komodity obchodované na NYBOT patří např. kakao, káva, bavlna, cukr a mražený koncentrát pomerančového džusu.22 - ChemConnect – akvizice proběhla v červenci 2007. ChemConnect je největší globální internetová burza chemikálií a plastů se sídlem v Houstonu, zastoupením v Bruselu, Londýně, Bostonu a Charlotte. Mezi hlavní obchodované komodity patří propan, etan, ethylen, propylen a benzen. - Winnipeg Commodity Exchange (WCE) - v současnosti působí jako ICE Futures Canada. Je to jediná komoditní burza v Kanadě. WCE je zemědělská burza sídlící v Manitobě, je jedním z největších obchodovatelů řepky na světě. Mezi další obchodované komodity patří i pšenice a ječmen. Burza byla založena roku 1887 jako Winnipeg Grain & Produce Exchange. Od roku 2004 bylo veškeré obchodování převedeno na elektronickou formu. Byla to první burza v Severní Americe, která fungovala plně pouze na elektronické platformě.23 - Chatham Energy – akvizice proběhla v říjnu 2007. Chatham Energy je jedním z významných brokerů na energetických OTC trzích. Chatham Energy se specializuje na strukturování transakcí na OTC trhu pro energii. Mezi její klienty patří mnoho energetických firem a finančních institucí. - TSX Group – od ledna 2008 společnosti spolupracují v oblasti zúčtovací a vypořádací služby pro fyzické OTC obchody se zemním plynem. TSX Group je vlastníkem a provozovatelem dvou národních kanadských burz Toronto Stock Exchange a TSX Venture Exchange. - YellowJacket – akvizice byla uskutečněna v lednu 2008, společnost patří mezi nejvíce uznávané firmy v oblasti poskytování meziklientských komunikačních platforem pro energetické OTC trhy. Firma byla založena v roce 2002 s cílem zmodernizovat energetické trhy a implementovat pokročilé technologie do obchodování na OTC trzích. V současnosti provozuje technologie pro elektronické obchodování a celou řadu nástrojů včetně 22 23
Zpracováno dle: http://en.wikipedia.org/wiki/New_York_Board_of_Trade Zpracováno dle: http://en.wikipedia.org/wiki/Winnipeg_Commodity_Exchange
32
obchodování s okamžitou komunikací, možností on-line vyjednávání a přístup k údajům na různých finančních trzích.24 - Creditex – sloučení firem bylo dokončeno v srpnu 2008. Creditex má vedoucí pozici na trhu v oblasti elektronického obchodování s úvěrovými deriváty. Společnost provozuje hybridní model hlasového a elektronického zpracovávání a byla první, kdo v roce 2004 úspěšně zahájil elektronické obchodování. Má pobočky v New Yorku, Londýně a Singapuru, používá více než 1000 obchodníků na světových finančních trzích. - Clearing Corporation (TCC) – společnost provádějící clearingové služby pro ICE. Plánovanou akvizici společnosti ICE oznámila v říjnu 2008. Společnost byla založena v roce 1925 jako Clearing Corporation, první nezávislé zúčtovací centrum pro trhy s futures ve Spojených státech amerických. Později byla přejmenována na Board of Trade Clearing Corporation (BOTCC). Po celou dobu své existence zajišťuje finanční integritu futures a opčních kontraktů obchodovaných na trzích, pro které provádí clearing. TCC je jediným aktivním zúčtovacím centrem v oblasti obchodování s futures na světě.25 V dubnu 2005 bylo celé portfolio energetických futures převedeno na elektronickou platformu. Společnost se stala veřejně obchodovanou 16. listopadu 2005 poté, co byla přidána do indexu Russell 1000. V roce 2006 byly časopisem The Wall Street Journal akcie společnosti označeny jako nejvýkonnější ze všech veřejně obchodovaných akcií.
24 25
Zpracováno dle: https://www.yjenergy.com/aboutus.htm Zpracováno dle: http://www.clearingcorp.com/about/who-are-we.html
33
Graf 3: Vývoj ceny akcií a obchodovaných objemů společnosti ICE v roce 2008 a 2009
Zdroj: http://uk.betastreaming.finance.yahoo.com/q/bc?s=ICE&t=1y
V březnu 2007 učinila ICE neúspěšnou téměř 10 miliardovou nabídku na převzetí Chicago Board of Trade, ale tato burza byla nakonec převzata Chicago Mercantile Exchange. V současnosti ICE zaměstnává více než 750 odborníků v USA, Evropě a Asii.
Graf 4: Podíly jednotlivých skupin produktů na celkových příjmech společnosti ICE 3% 16% 36% OTC Energy OTC Credit Obchodní data / Ostatní Energetické Futures Zemědělské Futures FX a Index Futures
24%
6% 15% Zdroj:https://materials.proxyvote.com/Approved/45865V/20090317/AR%5F37036/HTML1/intercontinentalexch ange-ar2008_0002.htm, upraveno autorem 34
3.3.3 Obchodované komodity ICE Futures Europe: Ropa a rafinované produkty (Brent Trude, WTI, Gas Oil, Heating Oil, Middle East Sour) Ropa je jednou z nejvíce používaných surovin a je stále nejaktivněji obchodovanou komoditou na světě. Ceny ropy jsou velice nestálé z důvodu jeho omezenosti a nedostatkovosti a hlavně z důvodu rostoucí globální poptávky. Cena ropy je mezi nejvíce citovanými statistikami. Z toho důvodu stále roste počet zajišťovatelů, obchodníků a riskmanažerů na ICE Brent a WTI futures trzích. Uhlí (Coal) Uhlí je základní součástí energetických zdrojů a je životně důležitým palivem pro výrobu elektrické energie v průmyslu. V posledních letech se z ekologických důvodů přechází od uhlí k alternativním zdrojům fosilních paliv. Stále je však uhlí nejvíce preferovaným palivem. Zemní plyn (Natural Gas, RBOB Gasoline) Zemní plyn tvoří ve Spojených státech téměř čtvrtinu spotřeby energie a je jedním z nejvýznamnějších komodit obchodovaných na ICE platformě. Elektřina (Electricity) Společný trh s trhem zemního plynu a dostupnost trhu elektrické energie na jedné platformě poskytuje ICE důležitou výhodu v možnosti rychlého zpracování cenových informací. Na ICE je obchodováno více elektrické energie než na jakékoli jiné burze s elektrickou energií ve světě. Emisní povolenky (Emissions) V dnešní době je víc než kdy jindy potřeba odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Vyspělé země se zavázaly ke snížení úrovně emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které jsou spojené s globálním oteplováním. Spolu s European Climate Exchange (ECX) vytvořila ICE Futures Europe finanční nástroj založený na povolenkách vydaných v rámci Evropské unie. Jedná se o široký program určený k omezení emisí skleníkových plynů.
35
ICE Futures Canada: Řepka (Canola) Produkce olejnin je důležitou částí zemědělské ekonomiky a obchodování s jejich futures a opcemi je důležité při řízení rizik výrobců olejnin, firem zabývajících se jejich zpracováním, vývozci a uživateli olejnatých výrobků. Tyto smlouvy jsou atraktivním obchodním nástrojem díky snadné obchodovatelnosti a likviditě. Ječmen (Western Barley) Obiloviny jsou jak vcelku tak ve svých zpracovaných formách důležitou surovinou nejen jako potravina, ale i jako krmení hospodářských zvířat a jsou základními složkami pro stále se rozrůstající sortiment nepotravinářských výrobků včetně obnovitelných zdrojů energie. Futures obchody na ICE Futures Canada jsou významným nástrojem v řízení rizik pro zemědělce, zpracovatele krmiv, živočišné výrobce a globální spotřebitele, investory a obchodníky. Dříve byla na ICE Canada obchodována i krmná pšenice. ICE Futures U.S. Options: finanční produkty: US$ Index ICE U.S. Dollar Index je celosvětově uznávaný standard pro sledování výkonnosti amerického dolaru. Termínové kontrakty založené na U.S. Dollar Index jsou nabízeny výhradně přes ICE Futures U.S. RJ-CRB Index ICE Futures U.S. je výhradním obchodovatelem s futures kontrakty Reuters / Jefferies CRB Indexu, který byl od roku 1957 benchmark indexem sledujícím pohyb celkové ceny komodit. V roce 2005 vzrostl počet komodit zahrnutých v RJ-CRB indexu na 19 a byl zaveden režim různých vah pro jednotlivé komodity zahrnuté v indexu. ICE Futures U.S. nabízí také futures a opce na Continuous Commodity Index (CCI). Formule pro výpočet CCI je shodný s formulí, která byla používána pro výpočet RJ-CRB indexu v minulosti, před zavedením změn. Russell Index ICE Futures U.S. je výhradním obchodovatelem Russell indexů v USA. Během posledních 25 let se pomocí inovativní metodiky Russell indexy staly nejčastěji používanými mezi institucionálními investory. V současnosti investiční odborníci odpovědní za více než 4,4 36
bilionu amerických dolarů v aktivech používají k usměrňování svých portfolií právě Russell indexy. Měny Devizové futures a opce FX obchodníků nabízejí výhody, které nejsou na peněžním trhu dostupné. ICE Futures U.S. poskytuje globální trh pro euro, dolarové a ostatní strategické cross-rate kontrakty a také ICE U.S. Dollar Index (USDX) futures a opce. zemědělské produkty: Káva (Coffee) Volatilita na trhu s kávou byla v minulosti vždy vyšší než na ostatních trzích s měkkými komoditami, často ovlivňována zvýšenou aktivitou jak hedgers jistících se před ztrátou tak spekulantů ochotných tato rizika podstoupit. Výsledkem je větší počet nabídek a poptávek zajišťující vysokou likviditu a možnosti velkých cenových výkyvů. Cukr (Sugar No. 11) Cukr je jedním z deseti největších světových futures trhů se zemědělskými produkty. Světové ceny cukru se každý den utváří právě na ICE Futures U.S. Velký počet komerčních účastníků trhu včetně výrobců, vývozců, producentů cukrovinek, obchodních domů, atd. podtrhuje význam těchto futures a opcí a zajišťuje vysokou efektivitu a likviditu. Kakao (Cocoa) Vzhledem k sezónním poptávkovým cyklům a výrobním zdrojům omezeným na pouhých osm zemí dochází na trhu s kakaem k vysoké míře volatility, která představuje mnoho příležitostí pro zajišťovací i obchodní transakce po celém světě. Bavlna (Cotton No. 2) Celosvětový zájem o bavlnu zvyšovaný závislostí úrody na nepředvídatelných přírodních jevech činí bavlnu jednou z nejaktivněji obchodovaných a likvidních trhů ve světě. Mražený koncentrát pomerančového džusu (FCOJ) Citlivost na výkyvy počasí v kombinaci s vysoce konkurenčním globálním trhem šťávy a nápojů a rychle se měnící množství nabídek a poptávek činí cenu pomerančového džusu extrémně volatilní. Vzhledem k tomu, že většina pomerančů pěstovaných v USA se změní na 37
zmrazenou nebo čerstvou šťávu, je cena pomerančové šťávy velmi důležitá. ICE Futures U.S. poskytuje důležitý nástroj pro řízení rizik v tomto odvětví v případě rizik nepříznivých klimatických podmínek.26
Tabulka 4: Objemy obchodů uskutečněných prostřednictvím poboček ICE v mil. USD 2008
2007
2006
2005
ICE Futures Europe
152 950 133
138 470 956
92 721 050
42 055 000
ICE Futures Canada
3 321 210
3 452 165
2 896 536
ICE Futures U.S. Options
17 521 134
13 124 201
11 920 477
8 932 169
ICE Futures U.S. Futures
63 433 703
40 491 957
32 022 228
28 244 293
Total
237 226 180
195 539 279
139 560 291
79 231 462
Zdroj: https://www.theice.com/marketdata/reportcenter/reports.htm?reportId=7, upraveno autorem
Graf 5: Roční objem obchodů společnosti ICE v mld. USD 600 484
500 372
400 268
300 200 100
142 98
0 2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj:https://materials.proxyvote.com/Approved/45865V/20090317/AR%5F37036/HTML1/intercontinentalexch ange-ar2008_0002.htm, upraveno autorem
26
Zpracováno dle: https://www.theice.com/productguide/productsOverview.jsp 38
3.4 Srovnání zahraničních komoditních burz s komoditními burzami v ČR Z předchozího textu jasně vyplývá, že porovnávání komoditních burz v České republice s burzami v zahraničí nemá velký význam. Srovnání nejpodstatnějších ukazatelů je uvedeno v následující tabulce:
Tabulka 5: Srovnání jednotlivých ukazatelů komoditních burz v ČR a ve světě Ukazatel
Česká republika
Historie
Obnovené fungování od r. 1989
Zakladatelé Právní úprava a dohled
USA
Zejména přímo producenti a zpracovatelé komodit
1848 založena první komoditní burza CBOT Zejména makléřské firmy Státní komise působící na celém
Státní správa
území USA
Zemědělské produkty Obchodované
Dříví
Kromě klasických komodit i
komodity
Energie
finanční deriváty, měny a indexy
Kovy Počet funkčních komoditních burz Účastníci obchodů
4
Několik desítek
Převážně producenti a
Producenti a zpracovatelé, ale
zpracovatelé daných komodit,
převážnou většinu tvoří
absolutní absence spekulantů
spekulanti
Elektronicky fungují pouze dvě Forma obchodování
současné burzy, jinak formou
Pitové i elektronické
aukce. Obchodní časy
Druhy obchodů
Jsou stanovené podle předem
U elektronického obchodování i
daného obchodního kalendáře, u
nepřetržitě, jinak každý všední
některých burz pouze 1x týdně
den
Promptní nebo termínové obchody s dodáním
Převážně termínové obchody, dodávkové obchody tvoří cca 13% obchodů
39
V České republice je ve srovnání se zahraničím velmi malé povědomí o existenci a fungování komoditních burz vůbec. Burzy zde fungují pouze k uzavírání přímých nebo termínových dodávkových obchodů, prostor pro spekulace zde není vzhledem k objemu obchodů téměř žádný. Počty účastníků burzovních obchodů stejně jako počty obchodovaných komodit jsou také velmi nízké. Pro názornost uvádím porovnání objemů obchodů s elektrickou energií uzavřených prostřednictvím Pražské energetické burzy a ICE Futures Europe za posledních 12 měsíců.
Graf 6: Porovnání obchodů Pražské energetické burzy a ICE Future Europe (v mil. EUR) ICE Futures Europe
Pražská energetická burza 10 000
1 245 000
1 635 000
0
120 000
1 440 000
1 155 000
755 000
600 000 150 000
100 000
435 000
100 000
9 000
670 000 8 000
7 000 -2000000
6 000
-4000000
5 000
4 000 -6000000
3 000
2 000 -8000000
330
403
červen
červenec
177
187
286
310
srpen
září
říjen
167
346
1 000
124
89
68
154
leden
únor
březen
duben
0
-10000000
květen
listopad
prosinec
Zpracováno podle zdrojů: https://www.theice.com/marketdata/reportcenter/reports.htm?reportId=7 http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Statistics/fb2008.pdf
Srovnání bylo možné provést pouze na objemech obchodů s elektrickou energií a to z toho důvodu, že je to jediná komodita, která je obchodována na českých i zahraničních komoditních burzách a kontrakty nabízené jednotlivými komoditními burzami jsou vzájemně porovnatelné. I právní postavení komoditních burz je odlišné v České republice a v zahraničí. Zatímco v zahraničí mají komoditní burzy v převážné většině formu akciových společností s cílem dosahování zisku, v České republice je jejich právní formou specifický druh právnické osoby sdružující účastníky burzy za účelem obchodování vybraných komodit. 40
Podobě zahraničních komoditních burz se nepatrně přibližuje Pražská energetická burza, jejíž objemy obchodů se stále postupně zvyšují. Obchoduje se zde plně prostřednictvím obchodní platformy Burzy cenných papírů Praha, která je i zakládajícím subjektem této komoditní burzy. Právě tato skutečnost napomáhá zvyšování povědomí veřejnosti o existenci této komoditní burzy. I na této burze, stejně jako na všech ostatních komoditních burzách působících v České republice, jsou však stále uzavírány pouze přímé termínové obchody, zakončené reálnou dodávkou dané komodity. Prostor pro spekulace není vzhledem k objemu obchodů zatím ani na této burze.
41
4 BUDOUCÍ VÝVOJ KOMODITNÍCH BURZ Již od počátku fungovalo na komoditních burzách tzv. pitové obchodování, označované v angličtině jako Open Auction. Podstatou pitového obchodování je výše popsaný způsob obchodování v aréně, kde jsou jednotlivé obchody párovány a zpracovávány ručně. Až do nedávné doby bylo možné obchodovat na komoditních burzách pouze prostřednictvím tohoto způsobu obchodování. Se stále dokonalejšími technickými a komunikačními prostředky se však vyvíjí i obchodování na komoditních burzách. Mnohé komoditní trhy přecházejí postupně od pitového obchodování k elektronickému, některé komodity je možné obchodovat oběma způsoby zároveň, některé jsou obchodovány již pouze elektronicky.27 Zřejmě jedinou výhodou pitového obchodování je v současnosti skutečnost, že některé komodity se stále ještě obchodují pouze touto formou nebo u nich tato forma stále ještě převažuje a poskytuje tak větší likviditu než elektronická forma. I přes to se však likvidita elektronických trhů neustále zvyšuje. Mezi nevýhody ve srovnání s elektronickou formou patří u pitového obchodování jeho podstatně vyšší náklady a určité časové zpoždění při přenosu informací o aktuálních cenách a obchodovaném množství. Právě kvůli vyšším komisím stále ještě řada brokerských společností upřednostňuje pitové obchodování. V případě elektronického obchodování se navíc stírají i rozdíly mezi účastníky, kdy přímí účastníci trhu měli okamžité informace např. o možných výkyvech kurzů. Pro drobné spekulanty se tímto komoditní trhy stávají dostupnější a obchodování jednodušší.
27
Zpracováno dle: http://www.financnik.cz/komodity/zkusenosti/komodity-elektronicky.html
42
Graf 7: Průměrný denní objem obchodů uskutečněných prostřednictvím CME Group pitovým a elektronickým obchodováním 14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
pitové
du be n
bř ez en
ún or
le de n
li s to pa d pr os in ec
říj en
zá ří
sr pe n
če rv en če rv en ec
kv ět en
du be n
bř ez en
ún or
le de n
-
elektronické
Zdroj: http://investor.cmegroup.com/investor-relations/volume.cfm
Jak je vidět z uvedeného grafu, průměrné denní objemy jsou několikanásobně likvidnější než objemy obchodované klasickým pitovým způsobem. Mimo to, pokud je daná komodita obchodována jak na pitovém tak na elektronickém trhu, dochází k existenci dvojí ceny této komodity. Zde se nabízí možnost arbitrážních obchodů na rozdíl mezi cenou na pitovém trhu a cenou na elektronickém trhu. I v České republice je stejně jako ve světě obchodování na komoditních burzách stále více prováděno elektronicky. Na Energetické burze Praha a Komoditní burze Praha jsou v současnosti prováděny veškeré obchodní operace pouze elektronickou formou. Na ostatních burzách působících v České republice jsou doposud prováděny obchody prostřednictvím burzovních shromáždění v předem stanovené obchodní dny.
43
ZÁVĚR Ve své práci jsem se snažila alespoň stručně nastínit problematiku světových i českých komoditních burz. Základní charakteristiku komoditních burz a jejich přehled jsem obsáhla v první části práce. Popisuji zde stručnou historii jejich vývoje od prvopočátku až po současnost. Dále jsem zde uvedla přehled obchodovaných komodit a nejčastějších obchodů uzavíraných na komoditních burzách společně s přehledem a charakteristikou účastníků těchto obchodů. Druhou část jsem věnovala detailnějšímu rozboru komoditních burz působících v České republice. Opět jsem zde stručně popsala historii vývoje českých komoditních burz, která není ovšem ve srovnání s historií světovou nijak dlouhá. Ke znovuzrození činnosti komoditních burz došlo u nás opět až po dlouholeté odmlce po roce 1989. Některé z uvedených burz v současnosti nejsou aktivní, na druhé straně v posledních pár letech byly založeny dvě nové komoditní burzy, které se zatím úspěšně rozvíjejí a v budoucnu mohou hrát důležitou roli na trhu s obchodovanými komoditami. Dále jsem se v této části věnovala právní úpravě komoditních burz v České republice. Ve třetí části jsem uvedla základní přehled nejdůležitějších zahraničních komoditních burz, podrobněji jsem analyzovala společnost Intercontinental Exchange. Tato společnost patří mezi největší komoditní burzy ve světě, obchodování zde probíhá výhradně elektronicky. Společnost neustále hledá nové možnosti dalšího rozvoje a stále rozšiřuje své portfolio obchodovaných komodit. To je uskutečňováno nejčastěji fúzemi s jinými komoditními burzami nebo společnostmi působícími na trhu s komoditami. Vzhledem k současnému trendu na komoditních burzách, kterým je bezesporu přechod od klasického pitového obchodování k elektronickému, má, podle mého názoru, tato společnost velký potenciál pro svůj budoucí rozvoj. Zároveň jsem se v této části snažila o porovnání českých a světových komoditních burz, i když, jak je z uvedených informací zřejmé, jde o porovnávání neporovnatelných subjektů. Výrazné odlišnosti jsou nejen v objemech uzavřených obchodů, ale i v historii, právní úpravě a celkovém povědomí veřejnosti. U některých českých burz je tato skutečnost zřejmá už z hlavní strany jejich internetových stránek.
44
Sama se již nějakou dobu věnuji studiu spekulování na komoditních burzách. Tento typ obchodování je ve srovnání s investicemi na finančních trzích mnohem méně známý a populární i přes to, že jsou zde obrovské příležitosti pro zhodnocení vložených prostředků. Obchodování na komoditních burzách se u nás v porovnání se světem věnuje jen velmi málo spekulantů. Možnost dalšího rozvoje bych však v budoucnu viděla právě s rozvojem elektronické formy obchodování, kdy se trh s komoditami otevírá stále širší veřejnosti a stává se dostupným i drobným investorům.
45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9 [2] KOUBA, J. Termínové a opční obchody na komoditních burzách 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 155 s. ISBN 80-7079-525-5 [3] NESNÍDAL, Tomáš, PODHAJSKÝ, Petr. Obchodování na komoditních trzích : průvodce spekulanta. Dana Kristen. 2. rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, c2007. 200 s. Investice. ISBN 80-247-1851-0 [4] Liška, V. – Houška, J. Finanční teorie bankovnictví IV: Obchodování s CP a komoditami.1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. ISBN 80-01-01876-8 [5] Finančník.cz: Komoditní burzy - místo nákupu a prodeje. [online]. c2005 [cit. 2009-0414]. Dostupné z WWW: < http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-burza.html > [6] Finančník.cz: Typy spekulantů – kdo a jak obchoduje. [online]. c2005 [cit. 2009-04-14]. Dostupné z WWW: < http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-spekulanti.html > [7] Finančník.cz: Komodity - jaké trhy lze dnes obchodovat elektronicky?. [online]. c2005 [cit. 2009-04-14]. Dostupné z WWW: < http://www.financnik.cz/komodity/zkusenosti/komodity-elektronicky.html> [8] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Komoditní burzy v Evropě. [online]. c2005 [cit. 200904-10]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument4631.html > [9] LexDATA: Zákon o komoditních burzách. [online]. c2007 [cit. 2009-04-11]. Dostupné z WWW:
[10] Ardeus Online Trading Education: HISTORIE-KOMODITY A FUTURES. [online]. [cit. 2009-04-15]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.penezovod.cz/ARDEUSNEWS/Historie-komodity-a-futures.html > [11] Ardeus Online Trading Education: ROZDÍLY V OBCHODOVÁNÍ KOMODIT A AKCIÍ. [online]. [cit. 2009-04-15]. Dostupné z WWW: < http://www.ardeus.cz/epodnikani/KOMODITY/Rozdily-v-obchodovani-komodit-a-akcii.html > [12] Komodity.cz: Jak a proč původně vzniklo burzovní obchodování. [online]. c2009 [cit. 2009-04-20]. Dostupné z WWW: < http://www.komodity.cz/Uvod-do-obchodovanix2942?PHPSESSID=35463158c059f9d44956798ea580767c> [13] Komoditní burza Praha. [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupné z WWW: < http://www.kbp.cz > 46
[14] Obchodní burza Hradec Králové. [online]. c2001 [cit. 2009-04-20]. Dostupné z WWW: < http://www.obhk.cz > [15] Plodinová burza Brno. [online]. c2002 [cit. 2009-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.pbb.cz/cz/statut-burzy.php > [16] Českomoravská komoditní burza Kladno. [online]. c2007 [cit. 2009-04-20]. Dostupné z WWW: < http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/mediatype/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/pomocne?docid=315> [17] Energetická burza Praha. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Co-Je-PXE > [18] Komoditní burza Říčany. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < http://www.burzaricany.cz/> [19] Wikipedia : Commodities exchange [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupné z WWW: [20] Wikipedia : Chicago Climate Exchange [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupné z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_Climate_Exchange> [21] Wikipedia : New York Board of Trade [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupné z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/New_York_Board_of_Trade> [22] Wikipedia : Winnipeg Commodity Exchange [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupné z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/Winnipeg_Commodity_Exchange> [23] YellowJacket. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < https://www.yjenergy.com/aboutus.htm> [24] The Clearing Corporation. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < http://www.clearingcorp.com/about/who-are-we.html> [25] ICE: MARKETS. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < https://www.theice.com/futures_us.jhtml> [26] ICE: HISTORY. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < https://www.theice.com/history.jhtml> [27] ICE: PRODUCTS. [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupné z WWW: < https://www.theice.com/productguide/productsOverview.jsp>
47
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Množství a objem zobchodovaného dříví na Českomoravské komoditní burze Kladno v roce 2008 ......................................................................................................................... 23 Graf 2: Počty a objemy obchodů na Energetické burze Praha v roce 2008 ............................. 25 Graf 3: Vývoj ceny akcií a obchodovaných objemů společnosti ICE v roce 2008 a 2009 ...... 34 Graf 4: Podíly jednotlivých skupin produktů na celkových příjmech společnosti ICE ........... 34 Graf 5: Roční objem obchodů společnosti ICE v mld. USD .................................................... 38 Graf 6: Porovnání obchodů Pražské energetické burzy a ICE Future Europe (v mil. EUR) ... 40 Graf 7: Průměrný denní objem obchodů uskutečněných prostřednictvím CME Group pitovým a elektronickým obchodováním ......................................................................................... 43
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Množství a objem zobchodovaného dříví na Českomoravské komoditní burze Kladno v roce 2008 ............................................................................................................ 24 Tabulka 2: Poslední proběhlé obchody na Komoditní burze Říčany ....................................... 25 Tabulka 3: TOP 15 světových burz .......................................................................................... 26 Tabulka 4: Objemy obchodů uskutečněných prostřednictvím poboček ICE v mil. USD ........ 38 Tabulka 5: Srovnání jednotlivých ukazatelů komoditních burz v ČR a ve světě ..................... 39
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Ukázka grafu typu candlestick s formací „doji― .................................................... 10 Obrázek 2: Burzovní aréna ....................................................................................................... 17
48
