Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů
Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM-Systému, české burzy cenných papírů Bakalářská práce
Autor:
Marcela Valachová, DiS. Bankovní Management
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jitka Veselá, PhD.
Červen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 29. 6. 2010
Marcela Valachová, DiS.
2
Poděkování: Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík doc. Ing. Jitce Veselé, PhD. za její cenné připomínky, trpělivost a ochotu při vedení mé bakalářské práce
3
Anotace Předmětem bakalářské práce Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM-S, české burzy cenných papírů je rozbor, komparace a analýza obou burzovních systémů. První část pojednává o historii, orgánech a trţních segmentech obou burz. Druhá část práce je zaměřena na druhy obchodů a obchodní systémy obou burz. Poslední část popisuje objemy obchodů, které jsou podrobněji rozebrány a porovnává vztah mezi vývojem inflace a indexem PX. Závěrem kaţdé kapitoly je stručné srovnání těchto dvou burzovních segmentů.
Annotation Subject Bachelor‘s work Comparison of Stockmarket Prague and RM-System (Czech stockmarket system), Czech stockmarket is study, corporate and analysis of both stockmarket systems. The first part enlarges history, bodies and market segments of both stockmarkets. The second part of work is focused to class of trade and business systems of both stockmarkets. The last part describes business volumes, which are deeply studied and compares relationship between inflation development and index PX. Conclusion of each chapter is brief comparison of these both stockmarket segments.
4
Obsah Úvod 1
Historie, orgány a trţní segmenty BCPP a RM-S ............................................................... 7 1.1 Burza cenných papírů Praha ....................................................................................... 8 1.1.1 Historie BCPP ........................................................................................................ 9 1.1.2 Orgány BCPP ....................................................................................................... 11 1.1.3 Trţní segmenty BCPP .......................................................................................... 13 1.2 RM-S ........................................................................................................................ 16 1.2.1 Historie RM-S ...................................................................................................... 17 1.2.2 Orgány RM-S ....................................................................................................... 19 1.2.3 Trţní segmenty RM-S .......................................................................................... 20 1.3 Srovnání vývoje a současné pozice BCPP a RM- S z hlediska historického vývoje, orgánů a trţních segmentů.................................................................................................... 21 2 Druhy obchodů, obchodní systémy a předmět obchodu na BCPP a RM-S ...................... 23 2.1 Druhy obchodů na BCPP ......................................................................................... 23 2.2 Obchodní systémy BCPP ......................................................................................... 30 2.3 Druhy obchodů na RM-S ......................................................................................... 31 2.4 Obchodní systémy RM-S ......................................................................................... 35 2.5 Předmět obchodování na BCPP a RM-S .................................................................. 38 2.5.1 Předmět obchodů na BCPP .................................................................................. 38 2.5.2 Předmět obchodů na RM –S................................................................................. 39 2.6 Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM- Systému z hlediska druhu obchodů, obchodních systému a předmětu obchodu ........................................................................... 40 3 Objemy obchodů BCPP a RM-S ....................................................................................... 42 3.1 Objemy obchodů na BCPP ....................................................................................... 42 3.2 Objemy obchodu na RM-S ....................................................................................... 45 3.3 Burzovní indexy ....................................................................................................... 48 3.3.1 Indexy BCPP ........................................................................................................ 49 3.3.2 Indexy RM-S ........................................................................................................ 50 3.4 Srovnání BCPP a RM-S z hlediska objemů obchodů a burzovních indexů............. 52 3.5 Globální fundamentální analýza............................................................................... 54 Závěr Seznam pouţitých zdrojů Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam příloh
5
Úvod Problematika kapitálových trhů je velice zajímavá, ale také velmi sloţitá. Téma bakalářské práce Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM-S, české burzy cenných papírů jsem si vybrala proto, ţe jsem se chtěla dozvědět něco bliţšího o fungování našich dvou hlavních burzovních trhů. Během školních přednášek jsem zjistila, ţe jde o téma velmi rozsáhlé. Proto se ve své práci zaměřím pouze na určitou část obou burzovních systémů, kterou se budu snaţit rozebrat více do hloubky. Hlavním cílem této práce bude porovnání těchto dvou burzovních subjektů z hlediska všech objasněných částí. Práce bude rozdělena na tři hlavní kapitoly, v nichţ se budu zmiňovat zejména o Burze cenných papírů Praha a dále o RMSystému, české burze cenných papírů. V závěru kaţdé kapitoly provedu srovnání jednotlivých podkapitol BCPP a RM-S. V první kapitole krátce nastíním počátky burzovnictví. Zaměřím se na historii BCPP a RM-S. V další části této kapitoly budu charakterizovat organizační strukturu BCPP a RM-S. Do této kapitoly také zahrnu trţní segmenty těchto dvou burz. Budu charakterizovat jednotlivé druhy trhů, na kterých se obchoduje. V závěru první kapitoly provedu komparaci BCPP a RM-S ze všech hledisek, které budu v této kapitole objasňovat. Ve druhé kapitole budu zmiňovat obchodování na obou burzách. Přiblíţím druhy obchodů, které lze na obou burzách uzavírat. Obchodování se uskutečňuje pomocí obchodních systémů. Kaţdá burza nabízí investorům jiné moţnosti podle kterých uzavírají své obchody, a proto se v této kapitole zaměřím i na burzovní systémy BCPP a RM-S. Na obou burzách lze obchodovat s různými typy investičních instrumentů, o kterých se zmíním v další části. V závěru budu opět porovnávat obě burzy podle všech stanovisek, které v této kapitole objasňuji. Poslední kapitolu zaměřím na objemy obchodů BCPP a RM-S. Objemy obchodů budu sledovat v určitém období, které jsem doplnila názornou tabulkou a grafem. Do této kapitoly musím zahrnout také trţní kapitalizaci, protoţe je důleţitá z hlediska hodnocení velikosti a významu trhu. V další části přiblíţím vývoj hlavních dvou burzovních indexů: indexu PX a indexu RM. Srovnáním těchto dvou burz z hlediska objemů obchodů a burzovních indexů věnuji samostatnou podkapitolu. Do práce bych chtěla také zakomponovat analytickou část, ve které se zaměřím na globální fundamentální analýzu. Na základě této analýzy budu porovnávat vztah mezi indexem PX a inflací.
6
1
Historie, orgány a tržní segmenty BCPP a RM-S
Burza je druh organizovaného kapitálového trhu, na němţ se ve stanovený čas a stanoveným způsobem střetává nabídka a poptávka. Na základě střetu nabídky a poptávky se vytváří objektivní a spravedlivá trţní cena. Přístup na burzu je omezen jak pro nakupující a prodávající, tak i pro aktiva, která jsou přesně definována. V současné době se burzy dělí na burzy cenných papírů, na burzy valutové a devizové a na burzy komoditní. Pro vznik pojmu „burza“ existuje několik vysvětlení. Podle jednoho z nich pochází pojem burza ze středověkých „bursae“, coţ byly kupecké koleje1. Podle jiného vysvětlení pochází pojem burza z latinského „bursa“, v překladu koţený měšec. Tři měšce byly také součástí erbu rodiny obchodníků „Van der Buerse“2, do jejichţ hostinců v belgických Bruggách se koncem 14. století sjíţděli obchodníci zejména z Itálie, aby tu uzavírali své obchody. Pojetí burza se zhruba v 15. století rozšířil do Antverp a později i do celé Evropy. První instituce burzy nacházíme ve středověku, ale počátky burzovnictví sahají do 12. a 13. století v italském městě Janově, Lucce, Florencii, Benátkách a Milánu. Původní burzy se konaly pod širým nebem. Postupně se přesouvaly do různých budov, které byly veřejně přístupné. Centrum burzovních obchodů se přeneslo v 15. a 16. století do Brugg a později do Antverp. V průběhu dalšího století začaly být zakládány burzy v dalších evropských městech. V Lyonu r. 1546, Hamburku r. 1558, Paříţi r. 1563, Londýně r. 1564, Kolíně nad Rýnem r. 1566, Amsterdamu r. 1608, Brémách r. 1614, Berlíně r. 1716, Vídni r. 1771 a v Praze r. 1871. První obchody s akciemi se datují od roku 1608, kdy byla zaloţena burza v Amsterdamu. Burza v Amsterdamu byla velice důleţitá pro další rozvoj burzovního světa, protoţe obchody s akciemi daly základ spekulaci a spekulativním obchodům, promptním obchodům, ale také obchodům termínovým. Zásadní zlom ve vývoji burz nastává aţ v polovině 19. století v souvislosti se zavedením telegrafu a potrubní pošty. Snadnější a rychlejší přesun informací podnítil počátek formování mezinárodního finančního trhu3.
1
LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, 2005. 199 s. ISBN 80-7083-920-1 2 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: Prospektum. spol. 1992. 295 s. ISBN 80– 85431–629 3 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6
7
V druhé polovině 19. století byly zakládány burzy v ostatních městech: v Bombaji r. 1860, Sydney r. 1871, Tokiu r. 1878 a v Johannesburgu r. 1887. Ve 20. století vzrostl význam světových burz The New York Stock Exchange a The London Stock Exchange. Především do Spojených států zamířily pro kapitál stovky zahraničních společností. Díky tomu nastal rozkvět burzovních obchodů a ceny akcií rostly. Velkého rozmachu dosáhla newyorská burza před 2. světovou válkou, která však skončila Velkou hospodářskou krizí v letech 1929 - 1939.
Krize se projevila prudkým poklesem kurzů,
omezením termínovaných obchodů a sníţením obratů. Důsledkem krize bylo silné vměšování státu do těchto trhů. V roce 1933 byl vydán Glass – Steagallův zákon, který rozdělil bankovní aktivity mezi obchodní banky a investiční, coţ v USA platilo aţ do roku 1999. Také byla zaloţena Komise pro cenné papíry, která dohlíţí nad kapitálovým trhem v USA dodnes.
1.1 Burza cenných papírů Praha Burza cenných papírů Praha, a.s. započala svojí působnost zakladatelskou smlouvou ze dne 24. července 1992 v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodním zákoníkem a zákonem č. 214/1992 Sb., O burze cenných papírů. Vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku. Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji na základě povolení od regulatorního orgánu, coţ je Česká národní banka4. BCPP vyuţívá členského principu, proto přístup do burzovního systému a pravomoc k obchodování mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy5. V současnosti má BCPP 20 stálých členů a 2 další oprávněné osoby (viz Tabulka č. 1).
4
Do roku 2006 byla zodpovědná za dohled nad finančním trhem Komise pro cenné papíry. Tuto agendu převzala ČNB, která doposud provádí dohled nad regulovaným trhem a to – Burzou cenných papíru Praha a RMSystémem 5 SEKERA, B. Cenné papíry a kapitálový trh. 1. vyd. Praha: Profess, 1996. 179 s. ISBN 80-85235-41-2
8
Tabulka č. 1 Seznam členů ABN AMRO Bank N.V. ATLANTIK finanční trhy, a.s. LBBW Bank CZ a.s. BH Securities, a.s. CAPITAL PARTNERS a.s. CYRRUS, a.s. Česká spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Československá obchodní banka, a. s. Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizacní sloţka Fio, burzovní společnost, a.s. Global Brokers,a.s. ING Bank N.V. J & T BANKA, a.s. Komerční banka, a.s. Patria Finance, a.s. PPF Banka a.s. Raiffeisenbank a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. WOOD & Company Financial Services, a.s. Česká národní banka Ministerstvo financí České republiky Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
1.1.1 Historie BCPP K rozvoji burzovnictví na území dnešní České republiky došlo aţ kolem 50. let 19. století. Roku 1871 byla na základě povolení Ministra financí a obchodu zaloţena Praţská bursa pro zboţí a cenné papíry, která s přestávkami fungovala aţ do roku 1938. Velikého úspěchu bursa nabyla v obchodu s cukrem, prostřednictvím něhoţ se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce však tento druh obchodů polevil a obchodovalo se jiţ výlučně s cennými papíry. V roce 1938 byla její činnost pozastavena v souvislosti s Mnichovským diktátem. Trvalo více neţ půl století, neţ české burzovnictví našlo své pokračovaní. V květnu 1991 vznikl Přípravný výbor pro zaloţení burzy cenných papírů. Tuto novou společnost zaloţilo osm bankovních domů a 24. srpna 1992 vytvořilo společnost, která se později na základě přijetí burzovního zákona přejmenovala na Burzu cenných papírů Praha, a.s. (dále jen BCPP). 9
Obchodovat se na BCPP začalo 6. dubna 1993. Dne 22. června 1993 bylo na burzu uvedeno 622 emisí cenných papírů z 1. vlny kupónové privatizace. Burzovní obchody se konaly dvakrát týdně, později si však zájem investorů vynutil kaţdodenní obchodování. O měsíc později 13. 7. 1993 bylo uvedeno dalších 333 emisí cenných papírů z 1. vlny kupónové privatizace. Další významné okamţiky z historie burzy od roku 1994 aţ do roku 2005 jsou uvedeny v následující Tabulce č. 2.
Tabulka č. 2 Nejvýznamnější data BCPP 5. 4. 1994 1. 3. 1995 6. 4. 1995 1. 9. 1995 15. 3. 1996 1997 5. 1. 1998 25. 5. 1998 4. 1. 1999 2. 5. 2000 14. 6. 2001 1. 10. 2002 1. 5. 2004 květen 2004 28. 6. 2004 8. 12. 2005 17. 3. 2006
Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX 50 Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy Zavedení 2 souhrnných indexů PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů Zavedení nového členění burzovních trhů na hlavní a vedlejší (původně kotovaný trh) a volný trh (původně nekotovaný trh) Zahájení obchodování v systému KOBOS (průběţné obchodování při proměnlivé ceně) s 5 emisemi akcií a 2 emisemi obligací Vyřazení 1301 nelikvidní emise akcií z volného trhu burzy Převedení 35 společností z hlavního trhu na vedlejší trh z důvodu nesplnění stanovené výše likvidity na centrálním trhu Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů) Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D, zahájení kontinuálního výpočtu PX 50 Zahájení realizace projektu Jednotné knihy objednávek (JKO) Přijetí burzy za přidruţeného člena Federace evropských burz (FESE) Zahájení obchodování s první zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK Řádné členství burzy ve FESE v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) a zařazení BCPP do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory Zahájení obchodování s první primární akciovou emisí ZENTIVA Objemy obchodů v průběhu roku poprvé překročili bilionovou hranici, celkový objem obchodů za rok 2005 dosáhl 1041,2 mld. korun Poslední den výpočtu indexů PX 50 a PX-D, které jsou nahrazeny souhrnným indexem PX. Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
Pro rok 2006 je typické rozšíření obchodování na burze. Začalo se obchodovat s investičními certifikáty, futures, a warranty.
10
BCPP se po konzultacích s Ministerstvem průmyslu rozhodla zřídit transparentní trh s elektrickou energií, proto BCPP zaloţila Energetickou burzu Praha. Licence jí byla udělena 1. dubna 2007 a první obchody se na jejím trhu uskutečnily 17. července 2007. V červenci 2009 Energetická burza Praha změnila název na Power Exchange Central Europe. Dne 6. dubna 2008 burza završila patnáct let obchodování. Za dobu obchodování změnily majitele akcie v celkové hodnotě 5,5 bil. Kč a dluhopisy v celkové hodnotě 10,4 bil. Kč6. Majoritním akcionářem BCPP se stala 8. prosince 2008 Wiener Börse AG, která získala 92,4 % akcií BCPP.
1.1.2 Orgány BCPP Burza, stejně jako akciová společnost má nejvyšší orgán valnou hromadu. Mezi pravomoci valné hromady patří schválení a změna stanov, sloţení burzovní komory, rozhodnutí o zvýšení nebo sníţení základního jmění burzy, schválení zásad hospodaření společnosti na následující účetní období, jmenování auditora burzy a rozhodnutí o zrušení burzy. Valnou hromadu svolává burzovní komora jednou ročně. O konání valné hromady musí burza informovat ČNB. Druhým orgánem, který řídí její činnost a jedná jménem burzy je statutární orgán burzovní komora7. Členové burzovní komory jsou voleni na dobu 5 let8. Burzovní komora rozhoduje o důleţitých záleţitostech mezi které patří schvalování burzovních pravidel a jejich změn, udělování souhlasu k převodu akcií burzy, udělení a odebrání členství burzy, vyhlašování výběrových řízení na místo generálního ředitele burzy a přijetí investičních nástrojů (cenných papírů a obchodovatelných práv) k obchodování na burze. Dozorčí rada je šestičlenná. Členové jsou voleni valnou hromadou na dobu tří let9. Rada dohlíţí na plnění činnosti burzy a na výkon působnosti burzovní komory.
6
Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW:
. 7 Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 11. 6. 2006 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: . 8 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 9 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: .
11
Burzovní výbory se skládají z členů burzovní komory a z řad odborníků na problematiku kapitálového trhu, finančních investorů a jiných odborníků10. V současné době má BCPP tři burzovní výbory: Burzovní výbor pro členské otázky - dohlíţí na členy burzy zda náleţitě plní podmínky a povinnosti stanovené burzovními pravidly a také zpracovává návrhy k přijetí a ukončení členství na burze. Burzovní výbor pro kotaci - zabývá se příjmem cenných papírů k obchodování na hlavním trhu burzy. Kontroluje, zda emitenti dodrţují informační povinnosti vyplývající z burzovních pravidel. Burzovní výbor pro burzovní obchody- řeší a vyhodnocuje návrhy a podněty související s obchodováním, např. s parametry obchodování, s podmínkami činnosti tvůrců trhu a se zaváděním nových produktů na burzu, atp11. Součástí organizační struktury burzy jako organizátora veřejného trhu jsou dále: Burzovní rozhodčí soud, který má na starosti rozhodování v případě sporů týkajících se burzovních obchodů. Tento rozhodčí soud zřizuje burzovní komora a vztahují se na něj zvláštní právní předpisy, které upravují rozhodčí řízení a výkony rozhodčích nálezů. Generální ředitel burzy je důleţitou osobou BCPP. Jeho činností je zastupovat burzu na veřejnosti, přijímá důleţitá operativní opatření vedoucí k zajištění efektivnosti chodu burzy a rozhoduje o přijetí cenných papírů na volný trh a trh MTF. Generální ředitel je jmenován a můţe být také odvolán burzovní komorou. Od 1. září 2004 je generálním ředitelem BCPP Ing. Petr Koblic. Generální tajemník burzy je zaměstnanec burzy. Jmenuje ho a odvolává burzovní komora na základě výběrového řízení. Generální tajemník se účastní zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů nebo jiných burzovních orgánů, vyhlašuje kurz cenných papírů, řídí provoz burzy, jejich zaměstnanců, atd.12. Centrální depozitář cenných papírů, a.s. je dceřinou společností BCPP. Byl zaloţen roku 1993 jako Burzovní registr cenných papírů, s.r.o. V roce 1996 se přejmenoval na akciovou společnost UNYVIC, a.s. Krátce po ratifikaci zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na 10
Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: . 11 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80239-0230-X 12 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80239-0230-X.
12
kapitálovém trhu společnost UNIVYC, a. s. poţádal regulátora kapitálového trhu o povolení k činnosti Centrálního depozitáře. Dne 14. srpna 2009 rozhodla České národní banka o povolení UNIVYC, a.s. k činnosti Centrálního depozitáře. UNIVYC, a.s. se transformoval na Centrální depozitář cenných papírů a.s. Tato společnost organizuje vypořádávání nejen burzovních obchodů, ale také obchodů mimoburzovních. Půjčuje cenné papíry a řídí správu vkladů účastníků v Garančním fondu burzy13 a vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů v České republice. Přiděluje cenným papírům mezinárodní identifikační označení ISIN. Pro zajištění těchto úkolů Centrální depozitář spolupracuje s Clearingovým centrem České národní banky, ve kterém mají všichni účastníci vypořádání svoje účty jak přímo, tak i prostřednictvím Clearingových bank. Centrální depozitář také zahájil jednání s Ministerstvem financí ČR o podmínkách převodu evidence Střediska cenných papírů. Tyto podmínky z hlediska času, techniky a finanční náročnosti nebyly dosud ujednány. Vznik Centrálního depozitáře umoţní vícestupňovou evidenci, která je běţná v ostatních evropských zemích a přispěje ke standardizaci českého kapitálového trhu. Fungování trhu se zjednoduší. Povede tak k lepší kontrole a trh se stane transparentní a flexibilní.
1.1.3 Tržní segmenty BCPP BCPP obchoduje s investičními instrumenty na regulovaném a neregulovaném trhu. Do roku 2007 regulovaný trh zahrnoval oficiální a speciální trh. Oficiální trh se pak dále dělil na hlavní a vedlejší. Dne 23. 5. 2007 rozhodla Burzovní komora BCPP o nové zjednodušené a přehledné struktuře burzovního regulovaného trhu. Na regulovaném trhu se 1. 7. 2007 sloučil oficiální hlavní s oficiálním vedlejším trhem pod hlavní trh burzy. Všechny společnosti, které obchodovaly na vedlejším trhu byly k tomuto datu převedeny na trh hlavní. Regulovaný trh se v současné době dělí na hlavní a volný trh (viz. Obrázek č. 1). Burza provozuje na neregulovaném trhu od 1. 12. 2008 mnohostranný obchodní systém, dále jen MTF. Základní pravidla pro provozování tohoto systému jsou popsána v § 69 -73 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Podmínky obchodování na neregulovaném trhu jsou uvedeny v Burzovních pravidlech a předpisech. Burza reaguje na dosavadní
13
PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80239-0230-X
13
poptávku na kapitálovém trhu po segmentu, který není spoutaný informační povinností a umoţňuje umísťovat na českém trhu tituly případně i bez ţádosti emitenta14.
Obrázek č. 1 Tržní segmenty BCPP
Zdroj: www.pse.cz Nejprestiţnějším segmentem regulovaného trhu burzy je hlavní trh. Na tento trh jsou umístěny nejlikvidnější cenné papíry. O přijetí cenných papírů na hlavní trh rozhoduje Burzovní výbor15 ve lhůtě 30 pracovních dnů od doručení ţádosti o přijetí na burzu. Výbor zváţí celkovou hospodářskou situaci emitenta a posuzuje kvalitu jím vydaného cenného papíru16. Poţadavky pro přijetí cenného papíru na hlavní trh BCPP jsou uvedeny v tabulce č.3.
Tabulka č. 3 Podmínky přijetí Oblast, které se požadavek týká Trţní kapitalizace emise akcií Objem emise dluhopisů U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti
Požadavek 1 000 000 EUR 200 000 EUR Přinejmenším 25 % Nejméně 3 roky Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
14
Fio banka: Akcie, burzy, deriváty. [online]. 2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: < http://www.ebroker.cz/faq_detail3.itml >. 15 Fio banka: Akcie, burzy, deriváty. [online]. 2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: < http://www.ebroker.cz/faq_detail3.itml >. 16 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3.
14
Pro přijetí cenného papíru na hlavní trh musí emitent předloţit několik dokumentů stanovených Burzovními pravidly. Mezi dokumenty patří ţádost o přijetí cenného papíru na hlavní trh, ověřený prospekt cenného papíru, doklad o přidělení ISIN, výpis z obchodního rejstříku, roční účetní uzávěrky za poslední 3 roky, společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta a doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise17. Dále musí emitent předloţit prohlášení, ţe přebírá veškeré závazky, které pro něj z přijetí cenného papíru na hlavním trhu burzy vyplývají. Emitenti, jejichţ emise byly přijaty k obchodování na hlavní trh BCPP, musí po celou dobu obchodování plnit informační povinnosti. Základní informace, které jsou společnosti povinné zasílat na burzu, jsou uvedeny v burzovních podmínkách společně s časovým harmonogramem, který je součástí těchto podmínek. Mezi nejdůleţitější informace lze uvést auditované účetní uzávěrky, čtvrtletní hospodářské výsledky společnosti, výroční zprávu, pololetní zprávu a informace pro investory, které mohou mít vliv na kurz cenného papíru. Společnost neřídící se povinnostmi, které ukládá příslušná legislativa společně s Burzovními pravidly a předpisy BCPP, je uloţena peněţní pokuta aţ do výše 5 000 000 Kč. S obchodováním na hlavním trhu burzy jsou spojené jednorázové a roční poplatky. Výjimku však tvoří nově přijímané cenné papíry, které jsou osvobozeny od placení všech poplatků v roce přijetí emise k obchodování. Volný trh je rovněţ součástí regulovaného trhu burzy. Burza zde neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky18 neţ je určeno obecně platnými zákony týkajícími se kapitálového trhu. Tento trh je určen pro cenné papíry, jejichţ emitenti mají zájem, aby jejich cenné papíry byly kotované, ale přitom nejsou ochotni plnit nadstandardní informační povinnosti19. Dále jsou určeny pro emise, které zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh burzy20. Na volném trhu lze obchodovat s krátkodobými dluhopisy, které mají splatnost maximálně 12 měsíců a s investičními nástroji derivátového typu. Ţádost o přijetí cenného papíru k obchodování na volném trhu burzy podává emitent. Spolu se ţádostí předkládá obdobné dokumenty jako s ţádostí pro obchodování na hlavním trhu burzy. O přijetí emise na volný trh rozhoduje generální ředitel do 10 pracovních dnů od doručení ţádosti.
17
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.bcpp.cz/Dokument.aspx?k=Hlavni-Trh >. 19 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 20 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 18
15
Burzovní pravidla a předpisy upravují kotaci, informační povinnosti nebo zrušení kotace na oficiálním volném trhu21. V Burzovních pravidlech a předpisech nalezneme mimo jiné také Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu burzy22. Pokud emitent neplní podmínky vyplývající z Burzovních pravidel a předpisů, můţe mu být uloţeno peněţní opatření do výše 5 000 000 Kč. Společnosti, jejichţ emise jsou obchodovány na volném trhu jsou povinné platit burze jednorázové poplatky spojené s přijetím23. MTF je zkratka pro mnohostranný obchodní systém BCPP. MTF je určen pro malé emise, které jsou obchodovány na neregulovaném trhu. Veškeré podmínky přijetí, přístupu a obchodování na trhu MTF stanovuje burza. Pro společnosti, které obchodují na tomto trhu se nevztahují přísnější pravidla, která jsou stanovená pro společnosti obchodované na regulovaných trzích (např. obsáhlejší informační povinnosti, uveřejnění prospektu). O přijetí emise rozhoduje generální ředitel ve lhůtě do 30 dnů od doručení ţádosti. Společnosti platí za přijetí investičních nástrojů na trh MTF jednorázový poplatek 10 000 Kč, další poplatky spojené s obchodováním na neregulovaném trhu je moţné nalézt v poplatkovém řádu a sazebníku poplatků.
1.2 RM-Systém RM-S, česká burza cenných papírů a.s. byl 28. ledna 1993 zapsán do obchodního rejstříku. Původní název byl RM-S, a.s. Základním dokumentem pro činnost tohoto systému byl Trţní řád schválený Ministerstvem financí ČR24. Jeho právní postavení je upraveno zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu25. RM-S je zaměřen především na drobné a střední investory, kteří mají zájem o obchodování na kapitálovém trhu26. Dozor nad tímto trhem vykonává ČNB, na kterou přešly veškeré kompetence dřívější Komise pro cenné papíry. RM-S nebyl zaloţen na členském principu, ale na zákaznickém, coţ znamená, ţe zde mohou obchodovat jakékoliv právnické anebo fyzické osoby.
21
Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Predpisy/prava.pdf >. 22 Finance. cz – daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/burza-praha/volny-trh/ >. 23 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 24 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80239-0230-X 25 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 26 Finance. cz – daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/208994/ >.
16
1.2.1 Historie RM-S RM-S byla jediná společnost v ČR, která 19. března 1993 na základě udělení licence mohla organizovat mimoburzovní trh. Od roku 1993 aţ do roku 2004 byl vlastněn dceřinou společností PVT, která zajišťovala průběh kupónové privatizace. Zkratka RM znamená Registrační místo, kde se občané přihlašovali k účasti ke kupónové privatizaci. Obchodování na RM-S bylo započato 24. května 1993. V roce 1997 sluţeb RM-S vyuţilo přes 3 mil. zákazníků, kteří ještě vyprodávali akcie z kupónové privatizace. Na trhu se zobchodovalo 51 % kusů akcií a dluhopisů. Od roku 1999 se začalo obchodovat prostřednictvím internetu. Následující léta se český akciový trh musel potýkat s recesí ekonomiky a se silným poklesem obchodovatelných titulů. V roce 2004 vstoupil do společnosti nový vlastník - Slovenská J&T Banka27. S touto investiční skupinou je spjato otevření volného trhu 1. srpna 2005. Na trhu byly uveřejněny akcie významných českých podniků např. Tatra, ArcelorMittal Ostrava (dříve Nová huť), Vítkovice. Velká část těchto podniků v následujícím období dosahuje nejvyššího ročního zhodnocení28 mezi českými akciemi. RM-S se 5. září 2006 stal součástí Finanční skupiny Fio a o pár dní později, 18. září bylo zahájeno obchodování v systému EasyClick. Obchodování v tomto systému sebou přineslo řadu výhod, např. snadný a jednoduchý způsob obchodování, sníţení poplatků, širší nabídku akciových titulů a prodlouţení doby obchodování. V září 2007 se na RM-S začíná obchodovat se zahraničními akciemi. V první fázi se jednalo o emise uvedené v zahraničním depozitáři, které byly v průběhu času postupně přijímány na BCPP nikoliv však na RM-S, který vypořádával pouze české tituly uvedeny ve Středisku cenných papírů. Jednalo se o akcie společností Zentiva, Erste Bank, Deutsche Telekom, AAA Auto. V únoru 2008 nastala druhá fáze, kdy na trh vstoupily akcie velkých zahraničních korporací jako je Nokia, Microsoft, Intel, Volkswagen, Exxon, atd. Přehled společností, které obchodují na RM-S je uveden v tabulce č. 4. V srpnu téhoţ roku byla RM-S udělena licence od ČNB na obchodování a vypořádání derivátů (warranty a pákové certifikáty).
27
ŠALOMONOVÁ, I. Historie RM-S [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://investice.ihned.cz/c1-33984150-historie-rm-systemu-od-kuponove-privatizace-k-moderni-akciove-burze 28 ŠALOMONOVÁ, I. Historie RM-S [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://investice.ihned.cz/c1-33984150-historie-rm-systemu-od-kuponove-privatizace-k-moderni-akciove-
17
Přelom v historii společnosti RM-S nastal v roce 2008, kdy se společnost 1. prosince transformovala z mimoburzovního trhu na standardní burzu a 15. prosince změnila svůj název. RM-S, a.s. se přejmenoval na RM-S, česká burza cenných papírů a. s. V souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a směrnicí MIFID se změnil i jeho právní rámec, podle něhoţ mezi RM-S a drobným neprofesionálním investorem musí účinkovat profesionální zprostředkovatel v podobě licencovaného obchodníka s cennými papíry. Od 5. ledna 2009 spustil nový obchodní systém EasySys. Tento systém odstranil negativní technické vlastnosti starého burzovního systému.
Tabulka č. 4 Nejvýznamnější české a zahraniční společnosti na trhu RM-S AAA AUTO GROUP N.V. ARCELORMITTAL CETV ČESKÁ SPOŘITELNA ČEZ DEUTSCHE TELEKOM AG ECM REAL ESTATE INVE ERSTE GROUP BANK AG EXXON MOBIL CORP. INTEL CORP. JČ PAPÍRNY VĚTŘNÍ KOMERČNÍ BANKA MCDONALDS CORP. MICROSOFT CORP. NEW WORLD RESOURCES NOKIA CORPORATION ORCO PEGAS NONWOVENS SA PHILIP MORRIS ČR TATRA TELEFÓNICA O2 C.R. UNIPETROL VIG VÍTKOVICE VOLKSWAGEN AG Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
18
1.2.2 Orgány RM-S RM-S je běţnou akciovou společností. Akcionáři jsou osoby řídící Finanční skupinu Fio. Ústředí společnosti je rozděleno na čtyři segmenty, které řídí provozní ředitel, finanční ředitel, ředitel pro strategii a marketing a ředitel sítě obchodních míst29. Tito odborní ředitelé jsou podřízeni řediteli společnosti30, kterým je v současné době Ing. David Hybeš. Nejvyšším orgánem RM-S je valná hromada, která je oprávněna schvalovat na návrh představenstva návrh trţního řádu. Toto oprávnění můţe přenést na představenstvo. Působnost valné hromady upravují zejména stanovy RM-S a Obchodní zákoník. Statutárním
orgánem
je
představenstvo,
které
je
tvořeno
výkonnými
manaţery.
Představenstvo akciové společnosti se skládá nejméně ze tří členů, kteří jsou voleni na období 5 let. Klíčová nařízení podléhají schválení Dozorčí radou. Předseda představenstva je zároveň ředitelem, kterému přímo podléhají divize – provozní, finanční, obchodních míst, strategie a marketingu, a kotační komise burzy RM-S (viz obrázek č. 2). Představenstvo hlídá činnost RM-S např., aby byly dodrţovány platné právní předpisy stanovené trţním řádem a pravidla poctivého obchodního styku, schvaluje návrh trţního řádu, zabezpečuje ochranu práv a oprávněných zájmů zákazníků. Rozhoduje o zrušení registrace zákazníků, o stanovení a zveřejnění kurzů cenných papírů a jmenuje ředitele. Vrcholným orgánem RM-S je dozorčí rada. Dozorčí rada má přímo ze zákona č. 513/1991Sb., § 197 stanoveno dohlíţení na výkon a působnost představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlíţet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady31. Dozorčí rada plní funkce výboru pro interní audit.
29
RM-S[online]. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/spolecnost/organizacnistruktura >. 30 RM-S[online]. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/spolecnost/organizacnistruktura >. 31 Zákon č 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník § 197 Dostupný z WWW: .
19
Obrázek č. 2 Organizační struktura RM-S
Zdroj: www.rmsystem.cz
1.2.3 Tržní segmenty RM-S Česká burza cenných RM-S je organizátorem oficiálního regulovaného trhu a volného trhu32. Na regulovaném trhu se obchoduje s investičními nástroji, které musí podle zákona na kapitálovém trhu plnit přísnější podmínky. Tyto podmínky se týkají zejména přijetí cenných papírů k obchodování a informačních povinností k akcionářům anebo povinností nabídek převzetí. Podmínky pro přijetí investičního nástroje na regulovaný trh jsou stanoveny Pravidly pro přijetí. Mezi investiční nástroje, které mohou být na regulovaný trh přijaty řadíme: cenné papíry, dluhopisy a investiční nástroje derivátového typu mezi které patří pákové investiční certifikáty a warranty. Všechny investiční nástroje musí mít přiděleny ISIN. Ţádost o přijetí podává emitent anebo jím pověřená osoba. Součástí ţádosti je prospekt investičního nástroje schválený ČNB. Ţádost by měla obsahovat dostatečné informace o emitentovi např. účetní uzávěrku, informace o dostatečné kapitalizaci akcií 1mil. Eur a u dluhopisů 200 tis. Eur., čestné prohlášení ţadatele o tom, ţe akcie a dluhopisy splňují poţadavky státu a ţe cenné papíry jsou převoditelné bez omezení, prohlášení o alespoň 25% rozptýlenosti emitovaných kusů akcií mezi veřejností členských států Evropské Unie. Ţádost o přijetí projednává Kotační komise RM-S, nejpozději do jednoho měsíce od podání ţádosti. Rozhodnutí pak RM-S sdělí ţadateli do 6 měsíců.
32
RM-S [online]. 2010 [cit. 2010-06-13] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/burzovnitrhy >.
20
Při neplnění informačních povinností je emitentovi udělena peněţitá sankce aţ do výše 1 mil. Kč nebo pozastaveno obchodování či vyloučení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu. Rozhodnutí o výši sankce uděluje ředitel na základě návrhu kotační komise. Volný trh RM-S je zákonem definován jako mnohostranný obchodní systém (MOS), který má oproti regulovanému trhu volnější podmínky pro přijetí. O přijetí na tento trh můţe poţádat emitent s minimální informační povinností vůči RM-S, ale i jiné osoby neţ emitent, např. obchodník s cennými papíry anebo můţe i o přijetí rozhodnout ředitel RM-S i bez předchozího souhlasu emitenta. Na trh MOS mohou být přijaty všechny investiční nástroje se kterými se obchoduje i na regulovaném trhu RM-S a na víc cenné papíry kolektivního investování mezi které řadíme: podílové listy podílových fondů, akcie investičních fondů a akcie zahraničních investičních společností. Při přijetí je třeba vypracovat prospekt cenného papíru33 obdobně jako v případě regulovaného trhu. O přijetí investičních nástrojů k obchodování v MOS rozhoduje ředitel RM-S na návrh kotační komise RM-S ve lhůtě nejdéle jednoho měsíce od předloţení návrhu kotační komise34. Rozhodnout o vyloučení z procesu obchodování investičního nástroje v MOS můţe ředitel RM-S.
1.3 Srovnání vývoje a současné pozice BCPP a RM- S z hlediska historického vývoje, orgánů a tržních segmentů Z historického hlediska je BCPP nejstarší burzou na našem trhu. Počátky jejího vzniku se datují uţ od roku 1871. Obě burzy však začaly fungovat ve stejném roce 1993. RM-S vznikl v souvislosti s přípravou kupónové privatizace jako specifický mimoburzovní trh. To znamená, ţe na mimoburzovním trhu se neobchoduje s listinnými cennými papíry. Klienti mohou být podniky, fondy i obchodníci s cennými papíry a je tedy moţné, aby kterýkoliv zákazník vstoupil na tento trh přímo. Jedinou nutností je účast profesionálního obchodníka s cennými papíry jako zprostředkovatele mezi neprofesionálním investorem a organizátorem trhu. RM-S dává investorům velkou svobodu ohledně jejich rozhodování na rozdíl od BCCP.
33
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. RM-S [online]. 31. 12. 2008 [cit. 2010-04-13] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/burzasluzby/predpisy/technicke-podminky >. 34
21
BCPP byla zaloţena na členském principu v souladu s ustanovením zákona č. 214/ 1992 o burze cenných papírů a tímto se také liší od RM-S, protoţe jeho právní postavení je upraveno zákonem č. 256/ 2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Přestoţe kapitálový trh čelil dopadům ekonomické krize, tak podle mého názoru klíčovým rokem pro obě burzy byl rok 2008. Majoritním vlastníkem BCPP se stala Vídeňská burza. BCPP se tímto krokem stala více atraktivní pro zahraniční investory a zvýšila růst zájmů ze strany emitentů. V krátké době došlo ke sloučení čtyř trhů cenných papírů, coţ vede k větší spolupráci mezi trhy a větší rozmanitostí produktů nabízených na BCPP. RM-S téhoţ roku změnil svůj název a transformoval se z mimoburzovního trhu na standardní burzu. Tato změna byla doplněna zavedením nového obchodního systému EasySys. Záměr burz byl stejný. Obě burzy se v tomto roce snaţily rozšířit investiční příleţitosti pro zahraniční investory. Organizační strukturu mají obě burzy zhruba stejnou. BCPP a RM-S jsou akciové společnosti, tedy jejich nejvyšším orgánem je valná hromada. Statutárním orgánem BCPP je burzovní komora a RM-S představenstvo. Členové statutárního orgánu jsou voleni na období 5 let. Vrcholným orgánem obou burz je dozorčí rada, která dohlíţí na fungování burzovní komory a představenstva. Do organizační struktury BCPP lze také zařadit společnost Centrální depozitář cenných papírů, která slouţí jako vypořádací středisko burzovních obchodů, na rozdíl od RM-S, který je zahrnut v systému vypořádání cenných papírů. Obě společnosti jsou napojeny na Středisko cenných papírů a zadávají mu pokyny ke změně vlastnictví cenných papírů na základě zrealizovaných obchodů s cennými papíry. Trţní segmenty mají obě burzy odlišné. Na RM-S lze uzavírat obchody na dvou segmentech a na BCPP na třech. Na RM-S nemusí emitenti splňovat tak přísné podmínky přijetí, které má BCPP stanovena v Burzovních pravidlech.
22
2
Druhy obchodů, obchodní systémy a předmět
obchodu na BCPP a RM-S Rozvoj v burzovním obchodování nastal v 70. a 80. letech, kdy se začaly pouţívat počítačové sítě a elektronické systémy pro zadávání příkazů. V tomto období byla značná nestabilita na finančních trzích, a proto začaly vznikat nové finanční instrumenty a finanční deriváty, které umoţnily zajištění proti riziku. Objevil se také nový druh trhu - organizovaný mimoburzovní trh, který fungoval do té doby neformálně. V 90. letech pokračovala globalizace světové ekonomiky a rostl i význam v odvětví informačních technologií. Na trh se hrnuly stovky nových emisí akcií, zejména technologicky orientovaných firem. Akciový trh se stále více stával atraktivní. K tomu přispěl i rozvoj internetu, který usnadnil obchodování. Investoři mohli začít obchodovat s akciemi on-line.
2.1 Druhy obchodů na BCPP Právo obchodovat na BCPP mají pouze její členové. Člen burzy vystupuje vţdy pod vlastním jménem prostřednictvím svého makléře, který jedná jménem člena burzy. Těmi jsou především významné banky a obchodníci s cennými papíry. Investoři, kteří chtějí obchodovat na praţské burze musejí být zároveň členy Garančního fondu burzy. Garanční fond burzy slouţí ke krytí rizik z vypořádaných burzovních obchodů. Investor, který poruší své povinnosti dané právními předpisy je potrestán peněţitou pokutou, pozastavením členství nebo zrušením členství. Zájem o členství na praţské burze byl zejména v letech 1993 aţ 1996, v té době počet členů burzy vzrostl z původních 17 na 106. Naopak v dalších letech došlo k zřetelnému poklesu členů burzy, coţ je vidět i v následujícím grafu.
23
Graf č. 1 Počet burzovních členů Počet členu (ke konci roku) 120 100 80 60
Počet členu (ke konci roku)
40 20 0 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
Na praţské burze lze obchodovat s akciemi, dluhopisy35, futures, warranty a investičními certifikáty. Investiční instrumenty jsou podle způsobu obchodování a stanovením kurzu členěny do několika obchodních skupin. Rozdělení instrumentů do obchodních skupin je uvedeno v následující tabulce.
Tabulka č. 5 Rozdělení investičních instrumentů do obchodních skupin Číslo obchodní skupiny a zařazené instrumenty do jednotlivých skupin
Způsob obchodování
Obchodní skupina 1 Všechny akcie a dluhopisy s výjimkouakcií obchodovaných ve SPAD a emisí listinných akcií a dluhopisů Obchodní skupina 2 Listinné cenné papíry Obchodní skupina 3 Vybrané akcie zařazené k obchodování ve SPAD
Automatické obchody – aukční i kontinuální reţim (kurz), blokové obchody
Obchodní skupina 8 Investiční certifikáty Obchodní skupina 9 Futures Obchodní skupina 0 Warranty
Obchody s účastí specialisty (kurz)
Automatické obchody – aukční reţim (kurz), blokové obchody SPAD, automatické obchody – aukční i kontinuální reţim, blokové obchody, závěrečný aukční reţim (kurz)
Futures obchody ve SPADu (kurz) Automatické obchody- aukční i kontinuální reţim, obchody s účastí specialisty (kurz) Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
35
JÍLEK, J. Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169-453-3.
24
Na BCPP se obchoduje od 8:00 do 17:00 hodin. Od 17:00 do 20:00 se zveřejní kurzovní lístek a vyhodnotí závěrečné výsledky obchodování. Harmonogram burzovního dne je uveden v příloze č. 1. Na praţské burze lze v současné době uzavírat tyto základní typy obchodů: automatické obchody v podobě aukce a kontinuálu, obchody pro podporu trhu akcií a dluhopisů – SPAD, blokové obchody, které se dále dělí na blokové obchody a blokové obchody s nečleny registrované na burze, obchody s účastí specialisty, futures obchody36. Automatické obchody se provádějí v rámci AOS - automatického obchodního reţimu, do kterého jsou vkládány a zpracovávány objednávky k nákupu či prodeji cenných papírů. Automatické obchody se člení na obchodování v aukčním reţimu a na obchodování v kontinuálním reţimu. Obchodování v aukčním reţimu je zaloţeno na zpracování objednávek, které se soustřeďují k jednomu časovému okamţiku. Jsou to obchody při pevné ceně, jejichţ výsledkem je stanovení aukční ceny, míry alokace a kódu stavu trhu. Aukční reţim je kurzotvorným segmentem pouze pro cenné papíry zařazené do 2. obchodní skupiny, tzn., ţe cena stanovená v aukčním reţimu se pro tyto cenné papíry stává závěrečným kurzem37. Cena je stanovena tak, aby při ní bylo dosaţeno největšího moţného počtu zobchodovaných cenných papírů. Druhým kritériem pro stanovení ceny je minimální převis. Nově stanovaná cena můţe být cena niţší v případě převisu nabídky nebo vyšší v případě převisu poptávky. Od kurzu z předchozího dne se můţe odchýlit maximálně o povolené rozpětí, které je stanoveno na 5%38. Výstupem aukčního reţimu je cena, míra alokace a kód stavu trhu. Míra alokace je procentuální poměr počtu koupených nebo prodaných cenných papírů a kumulovaný počet cenných papírů nabízených k prodeji či poptávce k nákupu.
36
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3 38 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80239-0230-X 37
25
Kód stavu trhu vyjadřuje osm situací, které mohou vzniknout na trhu a kaţdá ta situace má svůj vlastní číselný kód 1 aţ 8. Přehled všech situací je uveden v příloze č. 2 Kód trhu. Obchodování v tomto reţimu rozlišuje otevřené a uzavřené aukce. Uzavřená aukce na BCPP probíhá od 17:00 do 20:00 a od 08:00 do 09:10 hod., jsou zde přijímány a zpracovány objednávky, ale nejsou poskytovány ţádné informace o aktuálním stavu na trhu. U otevřené aukce jsou členům poskytovány informace o aktuálním stavu na trhu a probíhá zde příjem objednávek. Obchodování v kontinuálním reţimu navazuje na obchodování v aukčním reţimu. Obchodování probíhá při průběţném přijímání a zpracování objednávek. Obchody jsou během doby obchodování uzavírány na základě porovnání a spárování objednávek. Spárováním objednávek a stanovením ceny se uplatňuje princip cenové a poté časové priority. Kontinuální reţim je určen pro cenné papíry z 1. a 3. obchodní skupiny, kurzotvorný je však daný segment pro cenné papíry z 1. obchodní skupiny39. Obchody jsou uzavírány v rámci povoleného rozpětí. Povolené rozpětí je dáno maximální odchylkou ceny obchodu od otevírací ceny40. Otevírací cena je v tomto případě rovna ceně stanovené v rámci aukčního reţimu41. Pokud by spárováním objednávek bylo dosaţeno kurzu mimo povolené rozpětí, začne běţet čekací doba. Pro cenné papíry zařazené do 1. obchodní skupiny je čekací doba stanovena na 5 minut a pro cenné papíry 3. skupiny je stanovena na dobu třikrát po 5 minutách. Obchodování probíhá v lotech, velikost lotu je v současnosti stanovena na 1 kus obchodovatelného cenného papíru. Obchody pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPAD jsou nejmladším druhem obchodů na BCPP. SPAD byl zaloţen na povinnostech tvůrců trhu, kteří mají za úkol zajišťovat na trhu dostatečnou likviditu42. Tvůrce trhu je člen burzy, který má s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti na vybrané emise cenného papíru43. Počet tvůrců trhu na jednu emisi ani mnoţství emisí pro jednoho tvůrce trhu není omezeno. V současné době se v systému SPAD obchoduje s 11 emisemi. Funkce tvůrce trhu vykonává 10 společností, jejich přehled je uveden v tabulce č. 6. Tvůrci trhu zajistí vţdy nabídku a poptávku. Akcie tak lze prodat a
39
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6 41 VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-2450939-3. 42 Obchodování v ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: . 43 BH Securities [online]. 2009 - 2010 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: . 40
26
koupit kdykoliv a prodejce nemusí čekat na jiného investora, který by byl ochoten akcie za nabízenou částku koupit. Ve SPAD se obchoduje v lotech v takzvaných balíčcích. Emisemi cenných papírů, které jsou umístěny ve SPAD, nemohou být uzavírány blokové obchody. Výjimkou jsou tzv. nadlimitní obchody, které svým objemem překračují limit stanovený burzou – cca 150 mil. Kč.
Tabulka č. 6 Tvůrci trhu zařazené do SPAD Název emise
Atlantik finanční trhy,a.s.
BH Securities, a.s.
Česká spořitelna, a.s.
Fio, burzovní společnost, a.s
AAA CETV ČEZ ECM ERSTE GROUP BANK KITD KOMERČNÍ BANKA NWR ORCO PEGAS NONWOVENS PHILIP MORRIS ČR TELEFÓNICA O2 CR UNIPETROL VIG
24.9.07 27.6.05 5.6.98 7.12.06
1.10.07 18.7.05 18.9.03 19.12.08
24.9.07 27.6.05 5.6.98 7.12.06
24.9.07 27.6.05 9.7.99 7.12.06
22.2.05
1.10.02
1.10.02
1.10.02
ING Bank N.V.
Komerční banka, a.s.
22.7.99
7.4.03
1.10.02
2.5.06
Patria Finance, a.s.
Raiffeisen bank a.s
UniCredit Bank Czech Republic a.s.
24.9.07 27.6.05 5.6.98 7.12.06
24.9.07 28.5.10 25.6.03 7.12.06
1.10.02
25.2.05
27.6.05 4.2.02 7.12.06 1.10.02
28.1.10 1.6.98 6.5.08 1.2.05
1.12.08 1.10.07
23.10.00 6.5.08 1.2.05
18.12.06
18.12.06
18.12.06
7.11.00
9.12.03
7.3.01
4.6.98 1.6.98 5.2.08
18.9.03 18.7.05
4.6.98 29.5.98 5.2.08
9.7.99 6.5.08 1.2.05 18.12.06
25.5.98
25.6.03
11.1.10
6.5.08 1.2.05
6.5.08 1.8.07
18.12.06
18.12.06
1.8.07
9.10.00
25.6.03
28.3.01 9.7.99 9.7.99 5.2.08
4.6.98
7.4.03
4.6.98 29.5.98 5.2.08
1.2.05
25.6.03 1.8.07
Zdroj: www.pse.cz
Ve SPAD, probíhá obchodování ve dvou fázích: v otevřené a uzavřené. V průběhu otevřené fáze mají tvůrci trhu za úkol průběţně udrţovat kotaci cen nabídky a poptávky za standardních podmínek u vybrané emise. Nejlepší kotace jsou uveřejněny v reálném čase prostřednictvím burzovního systému. Obchody je moţné uzavírat pouze v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno nejlepší kotací rozšířenou o 0,5 % oběma směry44. Odchýlí- li se pohyb kotací od stanoveného aritmetického středu a nevrátí-li se zpět do pásma, je vyhlášena 15 minut přestávka. Během této přestávky nelze s příslušnou emisí uzavřít ve SPAD obchod. Nejlepší kotace se po skončení otevřené fáze stávají obchodním kurzem v uzavřené fázi.
44
WOOD & Company Financial Services, a.s.
JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3.
27
4.2.02 6.5.08 1.2.05 18.12.06 4.2.02 4.2.02 4.2.02 12.2.08
V průběhu uzavřené fáze nemohou tvůrci trhu kotovat ani uzavírat obchody. Obchody mohou být uzavírány v rozsahu vymezeném nejlepší kotací, která je platná v okamţiku ukončení otevřené fáze rozšířené o 10% oběma směry45. Obchodník si jako protistranu svého obchodu můţe zvolit buď tvůrce trhu za standardních podmínek (je povinen s obchodníkem do 10 sekund uzavřít obchod) či tvůrce trhu za jiných podmínek (tvůrce můţe nebo nemusí reagovat), nebo jiného obchodníka – člena burzy46. Blokové obchody, jsou obchody, jejichţ předmětem je jedna emise cenného papíru, která je domluvena v ceně za 1 kus nebo za celkový objem. Cena cenného papíru není vázaná na závěrečný kurz z předchozího dne a není omezena ţádným rozpětím. Tento obchod je poté zaregistrován v automatizovaném obchodním systému burzy. Blokové obchody nejsou kurzotvorné. U těchto obchodů je stanovena podmínka minimálního objemu, a to 1 Kč pro akcie a 10 000 Kč pro podílové listy a dluhopisy47. BCPP rozlišuje dva typy těchto obchodů. Blokové obchody, které jsou uzavřeny mezi členy burzy, kteří se dohodli na ceně, mnoţstvím cenných papírů a dni, ke kterému tento obchod vypořádají. Takto uzavřený obchod zaregistrují v AOS. Po zaregistrování je obchod za účastníky obchodu a členy burzy nahlášen ČNB48. Druhým typem blokových obchodů jsou blokové s nečleny registrovanými na burze, zde na jedné straně stojí člen burzy a na straně druhé nečlen. Obchod je zaregistrován v databázi blokových obchodů v AOS a je zveřejněn. Ihned po zaregistrování je automaticky nahlášen ČNB, nečlen burzy si musí hlášení zajistit sám. Futures obchody jsou zaloţeny na činnostech tvůrců, kteří mají povinnost udrţovat nabídku a poptávku pro všechny futures série49. Na trhu futures obchodují pouze oprávnění členové po splnění předpokladů pro obchodování s deriváty. Obchodování s futures probíhá stejně jako obchodování ve SPAD ve dvou fázích50. Tvůrci trhu v otevřené fázi mají povinnost udrţovat kotace. Obchody uzavírají pouze v povoleném pásmu vymezeném nejlepší kotací rozšířenou
45
Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW: < http://www.pse.cz/Dokument.aspx?k=Spad >. 46 VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-2450939-3 47 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW: < http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Blokove-Obchody >. 48 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 49 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW: < http://www.pse.cz/Obchodovani/Futures/>. 50 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW: < http://www.pse.cz/Obchodovani/Futures/>.
28
o ± 0,5 %51. Naopak v uzavřené fázi tvůrci trhu nemají povinnost stanovovat kotace. Obchody se uskutečňují v pásmu vymezeném nejlepší kotací, která je platná od ukončení otevřené fáze a je rozšířená o ± 5 %. Obchody s účastí specialisty jsou burzovní obchody, které jsou na BCPP uzavírány od roku 2006 s investičními certifikáty a waranty52. Jsou to obchodní instrumenty, u kterých není moţné zajistit dostatečný počet tvůrců trhu pro obchodování ve SPAD53. Obchodování je zaloţeno na principu kotace nákupního a prodejního kurzu, které je prováděno jedním specialistou. Jeho úkolem je zajišťovat dostatečnou likviditu instrumentů, jenţ mu byly přiděleny. Obchodování za účasti specialisty probíhá ve dvou fázích. V otevřené fázi má specialista za úkol udrţovat kotaci a uzavírat obchody v povoleném pásmu vymezeném kotací o ± 5 %. V uzavřené fázi specialista neudrţuje kotaci a obchody je moţné realizovat v pásmu vymezeném54 poslední kotací v otevřené fázi rozšířené o ± 5 %. Na BCPP se neobchoduje jenom s akciemi ale i s dluhopisy, a to s dluhopisy státními, hypotéčními, podnikovými, bankovními a komunálními. Na základě smlouvy s členy Českého klubu obchodníků s dluhopisy burza plní od 1. 6. 1997 funkci garanta trhu s dluhopisy. S jednotlivými emisemi dluhopisů je moţné uzavírat blokové obchody a automatické obchody v aukčním a kontinuálním reţimu. Obchodované dluhopisy jsou rozděleny do dvou tříd. Do třídy A, která zahrnuje pouze vybrané státní dluhopisy a pro ostatní dluhopisy je vyhrazena třída B. Důleţitou roli na trhu s dluhopisy hrají tvůrci trhu s dluhopisy, kteří mají za úkol kótovat nákupní a prodejní kurzy pro jednotlivé dluhopisy. V současné době má burza 10 tvůrců trhu. Přehled tvůrců trhu pro dluhopisy je uveden v následující tabulce č. 7.
51
Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW: < http://www.pse.cz/Obchodovani/Futures/>. 52 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 53 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-05-10] Dostupný z WWW: < http://www.pse.cz/Obchodovani/S-Ucasti-Specialisty/>. 54 VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-2450939-3.
29
Tabulka č. 7 Tvůrci trhu pro dluhopisy Název subjektu ABN Amro Bank N.V. BARCLAYS BANK PLC CITIBANK, a.s. Česká spořitelna, a.s. ČSOB, a.s. Deutsche Bank Dresdner Bank AG HSBC Bank, plc ING Bank N.V. Komerční banka, a.s. Morgan & Stanley PPF banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
2.2 Obchodní systémy BCPP BCPP jako plně elektronická burza pouţívá tyto burzovní systémy: systém centrální objednávkové knihy, systém řízený kvótami a částečně i systém jednotné cenové aukce. Systém centrální objednávkové knihy navázal na systém řízený příkazy, které vyuţívaly prezenční burzy. Poslání burzovního dohodce zde přebírá počítač. Hlavní roli v tomto systému mají burzovní obchodníci, kteří zadávají své příkazy k obchodování do centrální objednávkové knihy, která je napojena na terminál. Příkazy se zde řadí podle časové a cenové priority. Vyhovující příkazy počítačový systém automaticky spáruje kontinuálně během času, který je vymezen pro obchodování. Výsledkem spárování příkazů je otevírací kurz. Na otevírací kurz navazuje kontinuální obchodování, coţ vede k zadávání nových příkazů do centrální objednávkové knihy a k dalším transakcím. Poslední kurz v burzovní dni je kurzem uzavíracím. Systém řízený kvótami je podobný prezenčnímu systému řízeného cenou. Vystupují zde dva subjekty, mezi které patří obchodníci a tvůrci trhu, a ti plní funkci burzovních zprostředkovatelů. Obchodníci a tvůrci trhu jsou mezi sebou propojeni počítačovými sítěmi. Jejich povinností je neustále kótovat nákupní a prodejní kurzy, za které budou ochotni
30
obchodníci a tvůrci trhu uzavírat obchody na vlastní účet a riziko. Obchodníci na základě aktuálních kurzů uzavírají obchody buď s tvůrci trhu, nebo mezi sebou za kotace tvůrců trhu. Systém jednotné cenové aukce je pouţíván jako doplňkový systém k dalším obchodním systémům. Tento systém se vyuţíval jako jediný obchodní systém v začátcích obchodování na BCPP. Určité prvky tohoto systému se na BCPP udrţely dodnes55. Systém má určité společné rysy se systémem centrální objednávkové knihy. Typickým znakem tohoto systému je to, ţe pouţívá jenom jednotných kurzů. Kurz cenných papírů se stanovuje pouze jednou denně, a to k určitému času. Dojde-li k párování příkazů a stanovování kurzů, tak se vyţívá princip maximalizace obratu. Systém centrální objednávkové knihy je transparentní a spravedlivý, dává všem obchodníkům rovné postavení. Má však nevýhodu a tou je jeho niţší likvidita, která v tomto případě není zajišťována tvůrci trhu. Systém řízený kvótami je oproti systému centrální objednávkové knihy vysoce likvidní. Likvidita je zajištěna kotacemi tvůrců trhu, proto je tento systém často pouţíván burzovními trhy, které mají problémy s likviditou. Jedinou nevýhodou tohoto systému je jeho netransparentnost, protoţe znevýhodňuje klienty v jejich postavení oproti obchodníkům. Klienti nemají oproti obchodníkům přehled např. o struktuře nákupních a prodejních kurzů a příkazů a mají vyšší transakční náklady. Systém jednotné cenové aukce BCPP pouţívá jenom částečně. Tento systém z hlediska fungování je hodnocen spíše negativně oproti předchozímu systému řízeným kvótami. Jeho charakteristickým znakem je jeho nízká likvidita, fixní kurzy, citlivost na náhodné nahromadění příkazů k nákupu a prodeji. Tento systém není příliš vhodný pro obchodování s akciemi.
2.3 Druhy obchodů na RM-S RM-S nefunguje na členském principu, nýbrţ na zákaznickém, proto rozlišuje čtyři typy zákazníků. Na nejniţší úrovni je běţný zákazník, který obchoduje osobně prostřednictvím poboček obchodníků. Pokyny k obchodu můţe zadat i telefonicky. Obchodování přes přepáţku je poplatkově méně výhodné neţ obchodování prostřednictvím internetu. Dalším typ zákazníků jsou internetoví zákazníci. Tito zákazníci mají přístup k reálným datům a během několika sekund mohou reagovat na aktuální situaci na trhu. Zákazníci mohou pro pokyny k nákupu a k prodeji vyuţít internetové aplikace e-Broker, kterou v současné době
55
VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-2450939-3.
31
nabízí Fio banka. Na burzu RM-S mohou získat přístup i přímí zákazníci, kteří musejí od 1. 12. 2008 splňovat alespoň dvě z následujících tří podmínek: za poslední rok musí proběhnout na RM-S realizace min. počtu 40 transakcí, realizace objemu obchodů musí být ve výši min. 5 mil. Kč, správa vlastního majetku ve finančních nástrojích musí přesahovat 1 mil. Kč56. Zákazníci mohou obchodovat i jako licencovaní obchodníci s cennými papíry. Jedná se o nejvyšší úroveň zákazníků, které tvoření korporátní společnostmi. V současné době jich je sedm. Je to: Fio, burzovní společnost, a.s., BH Securities, a.s., J&T Banka, a.s., Global Brokers a.s., Atlantik FT, a.s., Cyrrus a.s., Capital Partners, a. s. Vypořádání je zaloţeno na systému blokace, kdy burzovní systém RM-S u prodávajících blokuje nabízené cenné papíry ve Středisku cenných papírů (SCP) nebo samostatné evidenci zahraničních cenných papírů SVYT. U kupujících jsou naopak blokované finanční prostředky, čímţ je garantováno vypořádání57. Vypořádání burzovních obchodů RM-S se uskutečňuje průběţným vypořádáním podle schématu T + 0. Při vypořádání je zachován princip dodávky proti zaplacení, nemůţe tedy vzniknout situace, ţe cenné papíry budou převedeny a peníze nikoliv či naopak. Vypořádání obchodů probíhá ve Středisku cenných papírů (SCP) a převod peněz na peněţní účet. Zákazníci mohou na RM-S podávat pokyny k obchodování od 8:50 do 21:30 hodin. Časový harmonogram obchodního dne je uveden v následující tabulce č. 8.
Tabulka č. 8 Rozpis obchodního dne na burze RM-S Doba obchodní činnosti OD 8:00
Doba obchodní činnosti DO 8:50
9:00 9:00
17:00
17:00
19:00
19:00
23:00
Popis obchodní činnosti
Aktualizace informací o emisích, aktualizace registrací, zpracování nových registrací, zpracování rušících pokynů, validace nezvalidovaných pokynů. Získávání privátních a globálních informací. Zpracování úvodní aukce On-line obchodování, validace, rušení pokynů, zahájení průběţného aukčního obchodování v reálném čase, párování přímých obchodů. Podávání pokynů na další obchodní den, validace pokynů, rušení pokynů. Získávání privátních a globálních informací. Podávání pokynů na další obchodní den, validace jen K-pokynů, rušení jen K-pokynů. Získávání privátních a globálních informací.
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
56
RM-S[online]. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/primypristup >. 57 RM-S[online]. 19. 9. 2007 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: .
32
Na burze RM-S probíhá obchodování formou průběţné aukce, přímých obchodů a blokových obchodů. Průběţná aukce, je obchodování na základě průběţné změny nabídky a poptávky podle zadaných pokynů. Aukce se skládá z úvodní fáze a on-line fáze. V úvodní fázi se párují pokyny z předchozích dnů, které nebyly dosud uspokojeny s pokyny58, které RM-S přesně zadá v čase, pokud byly úspěšně zvalidovány. Neuspokojené pokyny z úvodní fáze zpracovává on-line fáze. Jedná se o pokyn s rychlým podatelem a ze stanice zvláštních zákazníků. V průběhu on-line fáze kaţdý nový pokyn automaticky generuje aukční kolo pro daný cenný papír, u kterého se během dne vytvoří několik aukčních cen59. Obchodní den se skládá z jednotlivých aukčních kol. RM-S organizuje aukční kola pro jednotlivé cenné papíry přijaté na trh. Aukční kola se skládají z jednotlivých prvků, kterými jsou: stanovení a uveřejnění přípustného cenového pásma, přijímání a ověření K-pokynů ke koupi a P-pokynů k prodeji včetně předobchodní validace, stanovení aukční ceny a kupní ceny a realizace výsledků aukčního kola. Účastníci mohou podávat pokyny v pracovních dnech od 8.50 do 21.30 hodin. Obchodování při průběţné aukci probíhá při proměnlivé ceně. Pro kaţdý obchodní den je stanoveno přípustné cenové pásmo, které vychází zejména z vývoje nabídky a poptávky a kupních cen odvozených od průměrného kurzu přípustného cenového pásma ± 10 % z minulého dne. Nastane-li mezi nabídkou a poptávkou nerovnováha, stanovuje RM-S jednoznačně pořadí pokynů, které jsou členěny do čtyř kritérií v podobě ceny, objemu, času nebo lotu. RM-S provádí při organizování trhu nebo při poskytování svých sluţeb předobchodní validaci pokynu, coţ je zvláštní kontrolní a zabezpečovací postup. Předobchodní validace K- pokynu se validuje ve SCP, které ho i zabezpečuje. Kupující musí mít dostatek peněţních prostředků pro zaplacení ceny cenných papírů a sluţeb, které RM-S v souvislosti s tímto pokynem poskytuje. Pokud objem peněţních prostředků není dostatečný, je RM-S povinen velikost validovaného K-pokynu upravit tak, aby pro nově upravený K-pokyn byly tyto peněţní prostředky dostatečné.
58
RM-S[online]. 31. 12. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP10.doc >. 59 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3.
33
Předobchodní validace P-pokynu se uskutečňuje v evidenci týkajících se účtu majitele cenných papírů vedeného v SCP. Tyto cenné papíry mají být na základě P-pokynu prodány. V evidenci klienta musí být dostatečný počet kusů cenných papírů. Pokud počet kusů cenných papírů není dostatečný, je RM-S povinen velikost validovaného P-pokynu upravit tak, aby pro nově upravený P-pokyn byl počet kusů cenných papírů dostatečný. Validaci P-pokynů zabezpečuje RM-S v registru korunových účtů RM-S. Mechanismus obchodování je souhrn K-pokynů, které tvoří agregovaná poptávka a souhrn Ppokynů, které tvoří agregovaná nabídka. Na základě vztahu agregované poptávky a agregované nabídky je pro kaţdé aukční kolo stanovena aukční cena. Aukční cena se stane kupní cenou za podmínky, pokud aukční cena spadá do přípustného cenového pásma stanoveného pro dané aukční kolo. Aukční cena je stanovena tak, aby bylo moţné dosáhnout nejvyššího počtu kusů cenných papírů převáděných z majetku zákazníků, v jejichţ prospěch byly podány jednotlivé P-pokyny do majetku zákazníků, v jejichţ prospěch byly podány jednotlivé K-pokyny60. Výpočet aukční ceny je poměrně sloţitý, jeho přesný propočet lze nalézt v technických podmínkách RM-S. Přímý obchod je neanonymní dohoda61 mezi dvěma účastníky RM-S, kteří vloţili do obchodního systému pokyn k přímé koupi a k přímému prodeji. V dohodě je přesně definován instrument, objem, cena a čas. Přímý obchod je vypořádán ihned po pokynech ke koupi a k prodeji. Kupní pokyny se validují na JUMBO účtu62, na kterém musí mít zákazník dostatek peněţních prostředků pro krytí ceny. Odloţení validace a vypořádání umoţňuje zákazníkům určit si den, ve kterém se provede předobchodní validace a vypořádání. Peněţní vypořádání proběhne buď standardně, nebo prostřednictví Zúčtovacího centra ČNB63. RM-S podává příkazy k vypořádání do zúčtovacího centra ČNB jako třetí strana obchodu. Pokud se peněţní vypořádání realizuje promptně, RM-S provede předobchodní validaci K-pokynu pouze ve velikosti ceny za sluţbu, ale neprovede se převod peněţních prostředků od kupujícího k prodávajícímu. Blokové obchody na RM-S se podobají blokovým obchodů na BCPP. Jsou pro klienty, kteří prodávají velké objemy cenných papírů. Blokové obchody se týkají souboru kusů daného
60
JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. Finance.cz – daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 2000 - 2010 [cit. 2010-04-13] Dostupný z WWW: . 62 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 63 RM-S[online]. 24. 11. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP23.doc >. 61
34
cenného papíru s tím, ţe tento soubor je nabízen k prodeji jedním prodávajícím v jeden obchodní den (blok)64. Velikost bloku je zpravidla větší neţ 2 % velikosti příslušné emise cenného papíru, nejméně však činí 1 000 kusů cenných papírů65. Blokové obchody se do aukce zařazují na základě písemné ţádosti prodávajícího v kaţdý pracovní den aţ do doby jejich prodeje. Přijetí ţádosti schvaluje ředitel RM-S. Po schválení ţádosti je přiděleno blokovému obchodu označení, pod kterým bude blokový obchod prováděn (označení ISIN a zkratku). Prodej bloku probíhá z majetkového účtu na kterém jsou cenné papíry evidovány. Kupující můţe být kaţdý zákazník RM-S, který má v den uskutečnění blokového obchodu evidovaný platný obchodní pokyn pro nákup cenného papíru66. V obchodních dnech do kterých je blokový obchod zařazen, musí ředitel RM-S stanovit: označení cenného papíru, přípustné cenové pásmo, které můţe být po dohodě s prodávajícím rozšířeno aţ na pětinásobek a velikost lotu, která je rovna jedné.
2.4 Obchodní systémy RM-S Na burze RM-S lze obchodovat prostřednictvím dvou obchodních systému EasyClick a od roku 2009 EasySys. Obchodní systém EasyClick, RM-S spustil v roce 2006. Akcie a certifikáty v tomto systému jsou velice likvidní, garance likvidity je zajištěna smluvně ze strany tvůrců trhu Finanční skupiny Fio a BH-Securities. Nákupy a prodeje akcií se zadávají prostřednictvím pokynů aplikace EasyClick v násobcích počtu akcií v rámci tzv. EasyClick lotů. Velikost kaţdého lotu je nastavena tak, aby byla dosaţitelná pro menší a střední investice individuálních investorů67. Pokyny EasyClick mohou být zobchodovány zcela anebo částečně v několika obchodních generacích68 a mohou se párovat i se standardními aukčními pokyny. Platnost pokynu je moţné u některých obchodníků s cennými papíry nastavit standardně69, to bývá v rozsahu 1 aţ 15 dní. RM-S nabízí k EasyClick doplňkovou sluţbu, kterou lze pokyn
64
RM-S[online]. 19. 9. 2007 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: . 65 RM-S[online]. 19. 9. 2007 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/burzasluzby/predpisy/technicke-podmink >. 66 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6 67 RM-S[online]. 24. 11. 2008 [cit. 2010-05-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP38.doc >. 68 RM-S[online]. 24. 11. 2008 [cit. 2010-05-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP38.doc >. 69 Měšec.cz – server o osobních financíchí[online]. 2008 [cit. 2010-05-20] Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/easyclick-nejlevnejsi-zpusob-obchodovani-s-akciemi/ >.
35
realizovat celý najednou bez moţnosti částečné realizace, pokyny jsou poplatkově zvýhodněny. V systému EasyClick je v současné době moţné uzavírat obchody s akciemi 27 společností. Z nichţ 14 titulů je také zařazeno v burzovním segmentu SPAD. K nim také patří akcie vybraných zahraničních firem, jako Volkswagen, Exxon Mobil, McDonalds Corp., Nokia, Microsoft, Deutsche Telecom nebo Intel. Přehled cenných papírů u kterých lze zadat pokyn EasyClik je uveden v následující tabulce č. 9.
Tabulka č. 9 Seznam cenných papírů, u kterých lze zadat pokyn EasyClick Název CP ARCELORMITTAL EUROPA BONUS CZK KOMERČNÍ BANKA PHILIP MORRIS ČR VOLKSWAGEN AG EXXON MOBIL CORP. ORCO VIG CETV ČEZ ECM REAL ESTATE INVE ERSTE GROUP BANK AG MCDONALDS CORP. MICROSOFT CORP. NOKIA CORPORATION ČESKÁ SPOŘITELNA DEUTSCHE TELEKOM AG INTEL CORP. NEW WORLD RESOURCES PEGAS NONWOVENS SA TELEFÓNICA O2 C.R. VÍTKOVICE TATRA UNIPETROL PX INDEX CERT. AAA AUTO GROUP N.V. JČ PAPÍRNY VĚTŘNÍ
EC Lot
5 10 10 10 10 25 25 25 50 50 50 50 50 50 50 100 100 100 100 100 100 100 250 250 300 1 000 2 000 Zdroj: zpracováno podle informací www.rmsystem.cz
Obchodovat lze různými způsoby, a to prostřednictvím internetové aplikace e-Broker, osobně přes přepáţku obchodníků s cennými papíry nebo telefonicky. Obchodníci s cennými papíry
36
mohou prostřednictvím EasyClick vyuţít úvěr na cenné papíry70. RM-S u systému EasyClick povolila tzv. Stop cenu (Stoploss), který řadí tento systém mezi inteligentní pokyny. Inteligentní pokyny umoţňují obchodníkům s cennými papíry, ale i jejich klientům pohotově reagovat na cenový vývoj akcií na trhu. Jsou tři varianty inteligentních pokynů. U pokynu Stooplos je nastavena nejen limitní cena ale také Stop cena, takovýto pokyn se aktivuje aţ v době, kdy na RM-S dojde k dosaţení zadané Stop ceny71. Pokud dojde k obchodu za cenu vyšší nebo rovnu zadané Stop ceně, aktivuje se K-pokyn72. U P-pokynu je to naopak, pokyn se aktivuje teprve v době, kdy dojde k obchodu za cenu vyšší nebo rovnu zadané Stop ceně73. Další rozdíl u P-pokynu a K-pokynu je limitní cena, která u P-pokynu musí být niţší nebo rovna Stop ceně a u K-pokynu musí být vyšší nebo rovna Stop ceně. Další varianta inteligentních pokynů je Trailingstop a Trailinglimit, které provádí obchodní systém brokera. Nový obchodní systém EasySys, který RM-S zavedla na začátku roku 2009, nahradil dvě předchozí aplikace Wobchod a RM-S/Internet. Přímí účastníci je měli moţnost vyuţívat do konce roku 2008. Aplikace Wobchod umoţňovala on-line obchodování z jakéhokoliv počítače a obchody se zadávaly z internetových stránek RM-S. U této aplikace bylo moţné realizovat jak běţné pokyny, tak i pokyny EasyClick. Nevýhody této aplikace spočívaly v tom, ţe bezpečnost dat byla řešena pouze kombinací přihlašovacího hesla a mobilního telefonu. Aplikace Wobchod měla novější aplikaci EasyWobchod, která umoţňovala přístup na zahraniční akciové trhy zejména v USA a v Německu. Klient u této aplikace musel podepsat komisionářskou smlouvu se sesterskou společností Fio. EasyWobchod byl nahrazen internetovou aplikací e-Broker. Systém EasySys, není příliš vyuţívaný zákazníky, protoţe ti mají moţnost obchodovat přes internetovou aplikaci E- broker. Systém je určen hlavně pro interní potřeby Finanční skupiny Fio, ale i přesto nabízí uţivatelům staţení aplikace přímo do svého vlastního počítače. Aplikace umoţňuje datový vstup a datový výstup. Do datového vstupu jsou zahrnuty registrace pro účastníky, kteří mají oprávnění provádět registrace klientů, pokyny pro účastníky regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému RM-S, příkazy SCP a
70
Obchodování za pouţití úvěru je zaloţeno na principu finanční páky, přičemţ klient ručí nakoupenými cennými papíry nebo finančními prostředky na účtu. Obchodník vydělává na celkové změně investovaného kapitálu. 71 Fio- e Broker [online]. 2010 [cit. 2010-05-17] Dostupný z WWW: < http://www.ebroker.cz/ip_spad_stoploss.itml > 72 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 73 Fio- e Broker [online]. 2010 [cit. 2010-05-17] Dostupný z WWW: < http://www.ebroker.cz/ip_spad_stoploss.itml >
37
pokyny SVYT. Datový výstup vydává záznamy různých typů. Typy záznamů jsou uvedeny v příloze č. 3. Impulsem k vydání záznamu je vţdy nějaká událost. Událost konkrétního typu můţe vést k vyslání několika typů záznamů. Některé druhy událostí nejsou nezávislé. Přehled událostí nalezneme v příloze.č. 3. Například, dojde-li k obchodu s emisí (OEA) dojde i ke změně nejlepší poptávky/nabídky (NPN) a ke změně stavu poptávky/nabídky (SPN)74.
2.5 Předmět obchodování na BCPP a RM-S Předmětem obchodování na elektronických burzách bývají různé druhy akcií, dlouhodobé dluhopisy, podílové listy a investiční deriváty. Na burzovních trzích se můţe obchodovat pouze se cennými papíry, které splňují předpoklady pro kotaci na burzovním trhu. O přijetí cenných papírů k obchodování na některém z trţních segmentů burzy rozhodují většinou burzovní orgány, popř. regulatorní orgán75. Po přijetí cenných papírů k obchodování na burze, jsou rozděleny do několika trţních segmentů z hlediska jejich bonity, likvidity, druhu a typu společnosti, kterou byly emitovány. Nejkvalitnější a nejlikvidnější cenné papíry jsou obchodovány na regulovaném hlavním trhu, proto je tento segment povaţován investory za velice prestiţní a zpravidla méně rizikový. Na volném trhu jsou pak obchodovány méně likvidní cenné papíry anebo cenné papíry méně známých společností.
2.5.1 Předmět obchodů na BCPP Akcie, podílové listy a dluhopisy byly dlouhou dobu hlavní investiční záleţitostí, kterou burza nabízela. Obchody s podílovými listy byly ukončeny v roce 2002. Na sklonku roku 2006 burza zahájila obchodování s investičními certifikáty, futures a warranty. S akciemi lze na burze uzavírat automatické obchody v podobě aukčního a kontinuálního reţimu, SPAD obchody a blokové obchody. Podílové listy jsou na burze obchodovatelné pouze v případě blokových obchodů. Futures jsou samostatně obchodovatelné a s investičními certifikáty a warranty lze obchodovat s účastí specialisty. V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny kusy zobchodovaných instrumentů od roku 1999 do roku 2009. Ve značné míře převaţují akcie, nejvíce zobchodovaných kusů těchto instrumentů bylo v roce 2005. Obchody
74
RM-S[online]. 24. 11. 2008 [cit. 2010-05-12] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP38.doc >. 75 RM-S[online]. 24. 11. 2008 [cit. 2010-05-12] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP38.doc >.
38
s dluhopisy jsou také na BCPP velice oblíbené. Největší nárůst lze zaznamenat v roce 2001, kdy počty zobchodovaných kusů vzrostly oproti roku 2000 o 74 849 987 tisíc kusů. Z tabulky bych vytkla rok 2007, kdy na scénu obchodů vstoupily instrumety futeres, certifikáty a warranty. Za tento rok obchodování kusy zobchodovaných futeres dosáhly skoro 1milionu 900 kusů, certifikáty 18 milionů kusů a warranty se přehouply před 1 milion kusů. V dalším roce však jejich nárůst vystřídal prudký pokles. V roce 2009 přestaly být warranty pro investory zajímavé a nebyl s nimi uzavřen ţádný obchod. Přesto však převaţují obchody s akciemi a dluhopisy.
Tabulka č. 10 Instrumenty obchodované na BCPP od roku 1999 do roku 2009 (v mil. ks.) Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Akcie 765 795 905 821 124 879 546 494 699 804 049 125 830 771 072 1 179 106 896 1 764 877 870 848 895 621 983 916 255 1 122 326 265 9 677 963 59
Podílové listy 6 865 035 1 785 879 4 969 400 6 121 X X X X X X X
Dluhopisy 103 793 274 89 110 418 163 960 405 134 702 818 91 906 112 62 116 043 47 543 043 55 111 526 47 411 376 63 134 385 56 340 372
Futures X X X X X X X X 1 879 861 5 581 2 332
Certifikáty X X X X X X X X 17 977 665 7 355 655 5 148 772
Warranty X X X X X X X X 1 108 090 156 000 X
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
2.5.2 Předmět obchodů na RM –S Na burze RM–S se obchoduje s akcemi, dluhopisy a certifikáty. Od roku 1995 se mohlo obchodovat s akciemi vybraných společností. V roce 2000 se začaly uzavírat obchody s dluhopisy a od roku 2008 burza nabízí obchodování i s certifikáty dvou emisí Europa Bonus CZK a PX Index CERT. Akcie, dluhopisy a certifikáty jsou obchodovatelné v aukčním systému jen za podmínky, které určují, ţe musí být zaknihované a nesmějí mít emitentem omezenou převoditelnost76. V tabulce č. 11. jsou uvedeny kusy zobchodovaných instrumentů od roku 1999 do roku 2009. Na RM-S se nejvíce obchoduje s akciemi. Prudký růst počtů kusů zobchodovaných akcií je uveden v roce 2009. Počty kusů v tom to roce vzrostly oproti roku 2008 o 1 948 469 mil. kusů. S dluhopisy se sice na RM-S obchoduje od roku 1995, ale jejich obchody nejsou pravidelné. Nejvíce zobchodovaných kusů dluhopisů bylo v roce 2007, kdy 76
JÍLEK, J.Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169-453-3.
39
bylo zobchodováno 11 061 mil. kusů. Nejméně obchodů s dluhopisy se uskutečnilo ve sledovaném období v roce 2004, kdy bylo zobchodováno pouze 10 mil. kusů. Jak jiţ bylo řečeno obchody s certifikáty se na RM-S uskutečnily v roce 2008. První rok od začátku obchodování bylo zobchodováno 1 202 mil. kusů a v roce 2009 se obchody s certifikáty přehouply přes 2 miliony kusů.
Tabulka č. 11 Instrumenty obchodované na RM-S od roku 1999 do roku 2009 (v mil. ks.) Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Akcie 27 109 22 16 464 65 11 857 08 20 828 67 10 287 54 10 177 46 7 579 31 5 192 97 11 527 64 23 111 33 42 596 02
Dluhopisy X 20 5 781 5 668 540 10 27 1 106 1 952 X X
Certifikáty X X X X X X X X X 1 202 2 197
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem a www.cnb.cz
2.6 Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM- Systému z hlediska druhu obchodů, obchodních systému a předmětu obchodu BCPP a RM-S jsou dva různé segmenty. RM-S je nejdéle otevřená burza se cennými papíry v České Republice. Na které, ze obchodovat on-line od 9:00 do 17:00 hodin a podávat pokyny jiţ od 8:50 do 21:30 hodin oproti BCPP na které začíná burzovní den v 8:00 a končí v 17:00 hodin. Dalším rozdílem mezi BCPP a RM-S je, ţe na RM-S mají zákazníci zajištěnou ochranu pomocí předobchodní validace. Součástí této ochrany je i blokace obou stran obchodu aţ do konečného vypořádání obchodu. Zákazník RM-S můţe být kdokoliv, kdo splní tři hlavní podmínky a platí určité poplatky (např. za provoz online terminálu). Obecně lze říci ţe RM-S je vhodný pro menší investice, naopak BCPP budou vyuţívat spíše větší investoři. Na RM-S zákazníci mohou uzavírat aukční obchody přímé a blokové, zatímco na BCPP mají členové širší moţnosti obchodování. Na BCPP lze uzavírat pět základních typů obchodů. Rozdíl mezi základní typy obchodů SPAD a automatických obchodů v podobě aukce a kontinuálu je v minimálním obchodovatelném mnoţství cenných papírů. U obchodů ve SPAD 40
je stanoveno standardní mnoţství jednotlivých cenných papírů zařazených do SPAD. U aukčních obchodů je pro všechny cenné papíry stanovena velikost lotu na jeden kus. Na burze RM-S je obchodovatelné mnoţství stanoveno u kaţdého cenného papíru na určitý počet kusů za jeden lot. Např. EasyClick lot se od SPAD liší tím, ţe cenné papíry lze nakupovat i v jiném neţ standardizovaném mnoţství. I časové hledisko vypořádání obchodů je u burz jiné. V RMS proběhne vypořádání prostřednictvím vypořádacího střediska SVYT v čase T+0, zatímco na BCPP aţ za tři dny. Myslím si, ţe je to výhoda, která je však spojena s nutností mít v momentu obchodování na peněţním účtu dostatek prostředků pro zrealizovaný nákup. Z hlediska obchodních systémů, BCPP nabízí investorům více moţností. Systém centrální objednávkové knihy je jeden z nejfrekventovanějších obchodních systémů burz oproti systému EasyClick a nebo EasySys. Druhý nejpouţívanější systém BCPP je systém řízený kvótami. Na druhou stranu systém EasyClick je oproti systémům na BCPP levnější a rychlejší. Na praţské burze a RM-S se obchoduje se stejnými instrumenty. BCPP navíc nabízí obchodování s warranty a futures. Z tabulek v kapitole 2.5 je vidět ţe zobchodované instrumenty na BCPP se pohybují ve stovkách milionů kusů, na rozdíl od RM-S. U obou burz převaţují zobchodované kusy akcií. Nevýhodu RM-S je niţší aktivita investorů, a tudíţ volatilita cen cenných papírů je vyšší.
41
3
Objemy obchodů BCPP a RM-S
Tuto kapitolu bych rozdělila na 3 části. V první části budu charakterizovat objemy obchodů na BCPP a RM-S, trţní kapitalizaci a burzovní indexy obou burz. V další části provedu jejich srovnání z hlediska těchto ukazatelů a ve třetí části se zaměřím na index PX a na makroekonomický ukazatel inflaci. Pomocí korelačního koeficientu porovnám tento index s inflací.
3.1 Objemy obchodů na BCPP BCPP pouţívá elektronický obchodní systém, přes který jsou členové burzy on-line připojeni na centrální počítač burzy. V tomto systému dochází k automatizovanému zpracování pokynů členů burzy k nákupu či k prodeji investičních instrumentů. Na BCPP lze uzavírat pět základních typů obchodů. Automatické obchody představují „order driven“ reţim obchodování, v elitním segmentu SPAD jsou obchodovány všechny blue chip emise a o jejich likviditu se starají jiţ zmiňovaní, tzv. tvůrci trhu. Na BCPP se obchoduje od roku 1993. Mezi lety 1993 – 2001 je vidět z grafu č. 2. patrný nárůst celkového mnoţství objemu obchodů uzavíraných na BCPP.
Graf č. 2 Objemy obchodů na BCPP v letech 1993 – 2009 2 500 000
2 000 000
1 500 000 Objemy obchodů 1 000 000
500 000
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
0
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
42
Naopak roky 2002 aţ 2004 byly pro burzu zlomové. Rostoucí trend vystřídal trend klesající. V roce 2005 pak celkový objem obchodů oproti předchozím rokům vzrostl, avšak takového nárůstu jako je vidět v roce 2001 uţ nedosáhl. V letech 2006 aţ 2008 se objemy obchodů udrţovaly zhruba ve stejné výši, kterou v roce 2009 vystřídal značný pokles uvedený v grafu č. 2. Největší zájem investorů na přelomu tisíciletí doprovázely obchody s dluhopisy. V tabulce č. 12 a grafu č. 3 je zřetelné, ţe rok 1997 aţ rok 2001 přinesly rostoucí tendenci v uzavíraných objemech obchodů s dluhopisy.
Tabulka č. 12 Objemy obchodů na BCPP od roku 1993-2009 Roky
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Akcie a Podílové listy
Dluhopisy
Objemy obchodů
Počet emisí k 31.12
Objemy obchodů
Počet emisí k 31.12
Celkem
Objemy obchodů
Počet emisí k 31. 12
7 130 42 594 125 643 249 935 246 301 172 594 163 457 264 145 128 800 197 398 257 442 479 662 1 041 173 848 896 1 013 019 852 042 463 859
971 1 028 1 761 1 670 320 304 195 151 102 79 65 55 39 32 32 28 25
1 891 19 432 64 764 143 244 433 236 687 589 1 024 029 958 688 1 858 380 1 595 674 1 110 104 692 480 533 241 598 921 508 858 643 151 585 712
11 27 48 80 92 98 95 94 84 74 81 79 96 110 132 121 116
9 021 62 026 190 407 393 179 679 537 860 183 1 187 486 1 222 833 1 987 180 1 793 072 1 367 546 1 172 142 1 574 414 1 447 817 1 521 877 1 495 193 1 049 571
982 1 055 1 809 1 750 412 402 290 245 186 153 146 134 135 142 164 149 141
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
Od roku 2002 dochází k razantnímu poklesu objemu obchodů s dluhopisy, oproti tomu dochází k růstu objemů obchodů s akciemi, který byl způsobem rostoucími kurzy na BCPP. Rostoucí trend v obchodování s akciemi je nejsilnější v období 2004 aţ 2007. V roce 2008 a 2009 obchody s akciemi dosahují vyrovnaných hodnot, přesto stále mírně převyšují objemy obchodů s dluhopisy. Při porovnání těchto dvou instrumentů, lze vysledovat, ţe zájem investorů v jednotlivých obdobích je značně přelétavé. Objemy obchodů s podílovými listy jsou oproti akciím a dluhopisům velice nízké. Proto v grafu č. 3 je křivka s pohybem objemů obchodů podílových listů málo znatelná. S podílovými listy se na BCPP obchodovalo od roku 1993. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech však přinesla zpřísnění poţadavků kladených na 43
investiční společnosti a fondy a především povinnost otevřít se v situaci příliš vysokého diskontu77, proto se s podílovými listy na BCPP obchodovalo do roku 2002. Největšího vrcholu dosáhly v roce 1998, kdy objemy obchodů uzavřených fondů do podílových listů strmě rostly.
Graf č. 3 Objemy obchodů akcií, podílových listů a dluhopisů 2000000 1800000 1600000 1400000 1200000
Akcie
1000000
Podílové listy
800000
Dluhopisy
600000 400000 200000
19 93 19 95 19 97 19 99 20 01 20 03 20 05 20 07 20 09
0
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
Důleţitým pojmem při hodnocení velikosti a významu trhu je uváděna trţní kapitalizace. Z tabulky č. 13 je patrné, ţe základní trend ve vývoji trţní kapitalizace akciového trhu na BCPP je rostoucí. Silný nárůst trţní kapitalizace probíhá od roku 2005, coţ odpovídá silnému primárnímu býčímu trendu, který na BCPP v posledních letech probíhá a podle odborníků by měl probíhat ještě několik let. Trţní kapitalizace zahraničních akcií se v posledních letech zdvojnásobila, přesto převládají domácí emise. Na volném trhu je trend trţní kapitalizace víceméně kolísavé. Obrovský nárůst trţní kapitalizace na hlavním trhu BCPP je vidět v roce 2007, kdy došlo ke sloučení hlavního trhu a vedlejšího trhu. Hlavní trh má v současné době rozhodující podíl na trţní kapitalizaci, coţ je odrazem nejdůleţitější pozice trhu na praţské burze.
77
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6.
44
Tabulka č. 13 Tržní kapitalizace akciového trhu v období 1993- 2009 (v mil. Kč) Rok
Hlavní trh
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
X 182 177 268 450 373 430 358 632 201 620 266 484 258 041 220 433 338 951 475 072 778 342 1 207 866 1 520 218 1 819 438 1 061 926 1 242 171
Vedlejší trh X X 7 549 50 140 49 576 147 001 150 300 118 860 76 326 90 740 114 125 137 635 81 103 44 094 X X X
Tržní kapitalizace Volný trh Domácí emise X 170 926 202 635 115 672 87 473 67 581 62 866 65 992 43 492 48 347 55 331 59 797 41 845 27 685 11 244 29 806 51 312
X 353 102 478 635 539 242 495 680 416 202 479 649 442 893 340 250 357 909 453 521 660 289 900 880 953 895 1 275 506 788 650 825 402
Zahraniční emise X X X X X X X X X 120 128 190 961 315 484 429 932 638 101 566 176 303 081 468 077
Zdroj: zpracováno podle informací z www:pse.cz
3.2 Objemy obchodu na RM-S Na burze RM-S se obchoduje od května roku 1993. Vývoj objemů obchodů v grafu č. 4 je však zaznamenám od roku 1995 do roku 2009. Vývoj obchodů je velice kolísavý. Mezi roky 1995 aţ 1999 lze zpozorovat výrazný nárůst, který se však zlomil v klesající trend. Ten to trend trval aţ do roku 2003. Razantní nárůst objemu obchodů nastal od roku 2007. Maxima dosáhl v roce 2009. Graf č. 4 Objemy obchodů na RM-S v letech 1995 -2009
12000 10000 8000 6000
Objemy obchodů
4000 2000
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
0
45
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
Na burze RM-S se obchoduje s investičními instrumenty mezi které patří akcie domácích a zahraničních firem, podílové listy a dluhopisy. Vývoj obchodů s těmito instrumenty od roku 1995 do roku 2009 je uveden v grafu č. 5. Investoři mohli s dluhopisy a podílovými listy obchodovat do roku 2006, jak je uvedeno v grafu č. 5 a tabulce č. 14. Od roku 2008 je moţné uzavírat na RM-S obchody také s deriváty (pákové certifikáty a warranty), objemy obchodů s deriváty v období 2008 aţ 2009 dosáhly 2, 5 mil. Tyto obchody jsou zahrnuty do celkového objemu obchodů v tabulce. Značný růst obchodů s dluhopisy je zaznamenán v roce 1998, kdy bylo zobchodováno 3 693,1 mil. dluhopisů, tento údaj najdeme v tabulce č 14. V tomto roce obchody s dluhopisy převyšovaly obchody s akciemi. O dva roky později se objem obchodů výrazně sníţil a poklesl na minimum, z důvodu poklesu likvidity na trhu RM-S. Nejvíce zobchodovaných podílových listů bylo v roce 1998 a 2001. V roce 1998 se objemy obchodů podílových listů vyšplhaly aţ na 570,3 mil. a v roce 2001 byly na trhu RM-S nabízeny podílové listy 23 tuzemských podílových fondů.
Graf č. 5 Objemy obchodů akcií, podílových listů a dluhopisů
12000 10000 8000 Akcie 6000
Podílové listy Dluhopisy
4000 2000
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
0
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
Největší pokles obchodů s akciemi je zaznamenán mezi roky 2001 aţ 2003, kdy RM-S skončila povinnost přijímat na trh všechny veřejně obchodovatelné zaknihované cenné papíry s omezenou převoditelností. Zákon o cenných papírech ukládal vyřadit do konce roku 2001 46
všechny cenné papíry, které nesplňují poţadavky zákona pro registrace na veřejném trhu. Po provedených změnách bylo z trhu vyloučeno 744 emisí. Objem obchodů s akciemi oproti roku 1999 poklesl celkem o 68, 1 %. Od roku 2003 dochází k výraznému vzestupu u obchodů s akciemi a maxima bylo dosaţeno v roce 2009, kdy bylo zobchodováno 10 525, 8 mil. akcií a vydáno 63 emisí.
Tabulka č. 14 Objemy obchodů na RM-S od roku 1995 až do roku 2009 (v mil. ks.) Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Objemy obchodů Akcie Podílové listy
Dluhopisy
471,4 1 007,7 1 098,3 1 395,1 3 201,4 3 248, 5 2 087,7 1 331,8 1 511,2 2 123,2 2 748,2 2 933,5 7 519,9 8 096,2 10 525,8
X X X 3 693,1 1 195,6 20,1 790,1 657,1 53,5 100,6 1 025,6 195,2 X X X
X X X 570,3 176,8 25,9 212,2 1,0 3,7 3,1 0,0 1,1 X X X
Objemy obchodů celkem 471,4 1 007,7 1 098,3 5 658,5 4 573,8 3 294,5 3 090,1 1 989,9 1 568,4 2 226,9 3 773,8 3 129,8 7 519,8 8 098,9 10 525,8
Zdroj: zpracováno podle informaci z www.cnb.cz a www.rmsystem.cz
Základní informace o trţní kapitalizaci jednotlivých trţních segmentů na burze RM-S přináší tabulka č. 15. V letech 1993 aţ 1994 probíhaly na RM-S pouze aukční obchody. Od roku 1995 byly zavedeny blokové obchody, ve kterých byly prodávány podíly společností nabízených v rámci privatizace. V roce 1996 objemy obchodů v jednotlivých segmentech překročily 100 mld., coţ znamená čtyřnásobný nárůst trţní kapitalizace oproti roku 1995. I přes negativní vlivy, které působily mimo kapitálový trh, objemy obchodů vzrostly na více neţ 158 mld. Rostoucí trend pokračoval i v dalším roce. V roce 1999 došlo k poklesu přes 14 %, tento pokles není příjemný zejména u aukčních obchodů, které jsou z hlediska RM-S nejdůleţitější. Celkový trend obchodů od roku 1999 je stále klesající. Od roku 2000 RM-S nevydává ţádnou novou emisi. Největší pokles v emisi akcií je zaznamenám v roce 2002, kdy RM-S opustilo 175 emisí, a to zejména na základě nesplněných zákonných poţadavků na 47
minimální výši trţní kapitalizace. V roce 2003 se registrovaný počet cenných papírů sníţil k 31. 12. o 78 emisí, z toho podstatné bylo zrušení 45 registrovaných emisí akcií. Pokles v emisi akcií je zaznamenám i v roce 2006, kdy bylo emitováno o 49 emisí akcií méně neţ v předchozím roce. Pokles se dále týkal i segmentu přímých obchodů a v oblasti aukčních obchodů se nepodařilo navázat na růst těchto obchodů z předchozích dvou let. Aukční obchody se uzavřely za 2,6 mld., coţ udává oproti roku 2005 pokles o 14 %. Vlivem pokynu EasyClick byl od roku 2006 zastaven pokles objemu aukčních obchodů a pokles likvidity. V závěru roku 2007 se projevil rostoucí trend, celkový nárůst objemu obchodů se dostal na 8,3 mld. Celkový objem obchodů mírně vzrost i v roce 2008 a dosáhl výše 8,4 mld. Tahounem růstu obchodů je především pokyn EasyClick. .
Tabulka č. 15 Tržní kapitalizace RM-S (v mil. Kč)
Rok
Aukční obchody
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
2 904 4 411 5 825 9 498 7 586 7 459 6 380 4 932 2 773 2 050 1 730 2 294 3 100 2 664 7 328 6 786
Přímé blokové obchody X X 19 376 90 931 150 981 206 873 174 625 55 830 16 587 18 357 7 633 2 586 3 478 1 265 7 411 6 860
a Pokyny EasyClik X X X X X X X X X X X X X 2 763 7 427 8 060
Průměrný počet emisí
Tržní kapitalizace
X X X 836 624 529 410 306 297 122 132 54 69 20 16 16
X X X 700 722 667 663 749 651 722 841 1 053 1 329 1 505 2 549 3 296
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
3.3 Burzovní indexy Základní informace o stavu a vývoji trhu přinášejí burzovní indexy. Index je v podstatě číslo koncentrované ceny několika nejlikvidnějších akcií. Umoţňuje tak snadné srovnání vývoje s ostatními trhy. Indexy BCPP jsou počítány z cen váţených trţní kapitalizací. Trţní
48
kapitalizace báze je rovna součtu trţních kapitalizací emisí zařazených do báze indexu78. Dividendové výnosy se do báze indexu nezapočítávají, jelikoţ nezpůsobují změnu hodnot báze. Aktualizace báze indexu se provádí dvakrát do roka.
3.3.1 Indexy BCPP BCPP má v současné době dva oficiální trţní indexy PX a PX-GLOBAL. Popis indexu PX a PX-GLOBAL je uveden v příloze č. 4 a č. 5. Předchůdci těchto dvou indexů byli PX 50 a PXD. Index PX 50 burza zavedla při příleţitosti prvního výročí zahájení obchodování 5. 4. 1994, k němuţ byla sestavena báze obsahující 50 emisí a nastavena výchozí hodnota indexu 1000 bodů79. Báze indexu byla tvořena emisemi nefondových akcií, které byly obchodovatelné anebo neobchodovatelné ve SPAD. Emise musely splňovat poţadavky na výši trţní kapitalizace stanovené podle pravidel Komise pro správu burzovních indexů. Historické hodnoty indexu PX 50 převzal v březnu 2006 index PX a spojitě na ně navázal. Vývoj obou indexů je zaznamenán v grafu č. 6. Začátek obchodování na BCPP byl ovlivněn první vlnou privatizace, kdy 1. 3. 1994 index PX 50 dosáhl svého historického maxima ve výši 1244,7 bodu. Tato hranice byla překonána aţ po 11 letech. 23. 8. 2005 se index dostal přes hranici 1300 bodů. Nejniţší hodnoty, a to 316 bodů index PX 50 dosáhl den 8. 10. 1998. Hranici 1500 bodů index PX 50 překonal v lednu roku 2006 a 20. 3. téhoţ roku se přejmenoval na index PX. Rok 2007 index PX zahájil ve znamení býčího trendu a poprvé ve své historii tak překonal hranici 1900 bodů, kdy 9. července 2007 dosáhl úctyhodných 1903,8 bodu. V roce 2008 se silně promítla finanční krize a index PX se v září propadl k minimální hodnotě 628, 5 bodu. Rok 2009 index zahájil propadem z minulého roku. Od počátku druhého čtvrtletní však nastalo oţivení trhu a index dosáhl ročního maxima 1117,3 bodu.
78
VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-2450939-3. 79 Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 16. 4. 20010 [cit. 2010-05-26] Dostupný z WWW: .
49
Graf č. 6 Historický vývoj indexu PX 50 a PX
Zdroj: www.pse.cz
V dubnu 1995 burza zavedla další dva indexy: index PX – GLOBAL a index PXL. Index PXL sledoval vývoj cen na hlavním a vedlejším trhu. Tento index byl však roku 1997 zrušen. Index PX- GLOBAL je cenový index se širokou bází. Báze je tvořena všemi emisemi akcií a podílových listů registrovaných na BCPP, u nichţ byl v předchozím burzovním dni stanoven platný kurz80. Jeho výpočet je stanoven po kaţdé burzovní seanci ze závěrečných kurzů váţených trţní kapitalizací. Index PX-D byl zaveden 4. 1. 1999 s výchozí hodnotou 1000 bodů. Index zachycoval cenový vývoj nelikvidnějších emisí, jeho báze byla tvořena pouze nefondovými emisemi zařazených do SPAD. Váha jednotlivé emise byla tvořena jejím podílem na trţní kapitalizaci báze. Zveřejňování indexu PX-D skončilo v březnu 2006.
3.3.2 Indexy RM-S Od 3. dubna 1994 začal RM-S zveřejňovat index PK 30. Bázi indexu tvořilo 30 hlavních titulů, se kterými se na trhu RM-S obchodovalo. Hlavní hodnota indexu PK 30 byla nastavena na 1000 bodů. Dne 17. 7. 2006 se index PK 30 přejmenoval na index RM, a jeho bázi v současné době tvoří 9 titulů, které jsou uvedeny v tabulce č 16. V roce 2008 bylo
80
SEKERA, B. Cenné papíry a kapitálový trh. 1. vyd. Praha: Profess, 1996. 179 s. ISBN 80-85235-41-2
50
zastoupeno ještě 10 titulů, z nichţ byla vyřazena farmaceutická společnost Zentiva. Změny v indexu provádí kotační komise RM-S. Váhy jednotlivých emisí jsou počítány na podkladě trţní kapitalizace. Trojici největších společností podle trţní kapitalizace tvoří: ČEZ, ERSTE GROUP BANK a TELEFÓNICA O2 C. R., tyto uvedené emise mají v indexu zastoupení převyšující 20 %.
Tabulka č. 16 Báze indexu RM Název CP ČEZ ERSTE GROUP BANK AG TELEFÓNICA O2 C.R. KOMERČNÍ BANKA DEUTSCHE TELEKOM AG UNIPETROL CETV PHILIP MORRIS ČR
BIC BAACEZ BAAERBAG
ISIN CZ0005112300 AT0000652011
Počet (ks) 215 195 904 317 012 763
Váha (%) 26,42 22,06
BAATELEC
CZ0009093209
322 089 890
21,26
BAAKOMB
CZ0008019106
30 407 882
12,41
BAADETEL
DE0005557508
218 066 000
8,99
BAAUNIPE BAACETV BAATABAK
CZ0009091500 181 334 764 BMG200452024 36 024 273 CS0008418869 1 913 698
3,70 1,90 1,71
ORCO
BAAORCO
LU0122624777
1,54
65 663 196
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
Vývoj indexu ve sledovaném období od roku 1994 aţ do roku 2009, je zaznamenám v grafu č. 7. Nejvyšší hodnoty dosáhl koncem roku 2007. Vyšplhal se aţ na 3 385,3 bodu. Nejniţší hodnoty však dosáhl v říjnu roku 1997, kdy poklesl na 499,6 bodu. Báze indexu PK 30 byla aktualizovaná po zavedení cenných papírů z druhé vlny kupónové privatizace v květnu 1994. Hodnota indexu se v tomto měsíci vyšplhala aţ 1 030,3 bodu. V dalších letech index PK 30 pokračoval v medvědím trendu aţ roku 1997, kdy dosáhl nejniţší hodnoty. V průběhu dalšího roku procházel index volatilním vývojem. Z grafu je vidět pokles a růst kurzu. V polovině roku 2001 poklesl na 468, 7 bodu. Další roky zahájil ve znamení býčího trendu, jak je vidět z grafu. Rok 2004 zakončil na hodnotě 1443,51 bodu s nárůstem o 52,34%. V roce 2005 dosáhl index PK 30 maximální hodnoty 2365 bodů. Následující rok index RM plynule navázal na index PK 30 a vyšplhal se na hodnotu 2595,6 bodu. Po překonání vrcholu v roce 2008, začal pomalu klesat a koncem rok 2009 se dostal na hodnotu 2340 bodů.
51
Graf č. 7 Vývoj indexu PK 30 a indexu RM v letech 1994 až 2009
3500 3000 2500 2000
Index RM
1500 1000 500
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
0
Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
3.4 Srovnání BCPP a RM-S z hlediska objemů obchodů a burzovních indexů Objemy obchodů v jednotlivých letech na BCPP se pohybují v řádu stovek miliard oproti RM-S. Tento rozdíl je zaznamenán i v následující tabulce, ve které jsou uvedeny objemy obchodů na BCPP a RM-S od roku 1995. Z tabulky je znatelné, ţe na českém kapitálovém trhu dominuje BCPP, protoţe na trhu BCPP je investorům vţdy zaručena vysoká likvidita cenných papírů. V roce 1995 se uskutečnilo na RM-S o 190 mil. obchodů méně neţ na BCPP. Největší rozdíl je však zaznamenán v roce 1999, kdy objemy obchodů na BCPP se vyšplhaly aţ na 11 870 486 mil. a objemy obchodů na RM-S tvořily 4 574 mil. Tento rozdíl by byl více znatelný z grafu, bohuţel čísla jsou tak vysoká ţe obchody na RM-S by nebyly oproti objemu obchodu na BCPP z grafu znatelné. V roce 2002 se obchodovalo oproti roku 2001 méně i přesto, ţe se český kapitálový trh stal mnohem transparentnější. Emitenti plnili 100% informačních povinností a byla udělána tečka za cennými papíry z kupónové privatizace. Kdyţ shrnu objemy obchodů v dalších letech, tak BCPP zaujímá okolo 98% na regulovaných trzích a zbylé 2% tvoří RM-S.
52
Tabulka č. 17 Srovnání objemu obchodů na BCPP a RM-S Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Objemy obchodů na BCPP 190 407 393 179 679 537 860 183 1 187 486 1 222 833 1 987 180 1 793 072 1 367 546 1 172 142 1 574 414 1 447 817 1 521 877 1 495 193 1 049 571
Objemy obchodů na RM-S 471 1 007 1 098 5 658 4 574 3 294 3 090 1 990 1 568 2 227 3 774 3 130 7 511 8 099 10 526
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz a www.rmsystem.cz
Jedním ze společných rysů obou burz je pouţívání vlastních indikátorů pro shrnutí pohybů cen nejvýznamnějších cenných papírů v rámci jednoho burzovního dne. Roli indikátora v tomto případě plní indexy PX a jeho kolega RM. Vývoj indexu BCPP PX a burzy RM-S RM od roku 1994 do roku 2009 je uveden v následujícím grafu č. 8. Hodnotu indexu mnohem více ovlivňují cenné papíry velkých společností obchodované ve velkých objemech neţ cenné papíry menších společností, i kdyby tyto cenné papíry měly podstatně vyšší cenu. Z grafu je znatelné, ţe dopad globální situace na SPAD a trhu středních a menších firem nemusí být vţdy stejný. Vývoj kurzu cenných papírů je ovlivněn různými faktory. Mezi ně patří změny v peněţní nabídce a ve vládních výdajích, úrokovými sazbami, inflací, ekonomickými událostmi a mezinárodním pohybem kapitálu.
53
Graf č. 8 Vývoj indexu PX a RM v období 1994 až 2009
3500 3000 2500 2000
Index RM
1500
Index PX
1000 500
19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
0
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz a www.rmsystem.cz
3.5 Globální fundamentální analýza Globální analýza předpovídá vývoj akciového trhu. Jejím hlavním cílem je identifikovat budoucí makroekonomické ukazatele a jejich dopad na akciové kurzy. K popisu situace vývoje ekonomiky a trhů slouţí makroekonomické ukazatele, mezi které patří např. hrubý domácí produkt, vývoj úrokových sazeb, mezinárodní pohyby kapitálu, inflace, politické a ekonomické šoky, atd. Analytici podrobným zkoumáním vybraných globálních faktorů a vývoje akciových kurzů zjistili některé vazby a vztahy, ze kterých je moţné vyvodit budoucí vývoj akciových kurzů. Je to např. vztah mezi vývojem akciových kurzů a reálným výstupem ekonomiky, vztah mezi akciovými kurzy a změnou peněţní nabídky, vztah mezi inflací a pohybem akciových kurzů, vztah mezi vývojem úrokových měr a akciových kurzů, lze porovnat i státní rozpočet a akciové trhy, atd. Zaměřím se na vztah mezi naším hlavním indexem PX a inflací. Tento vztah dvou veličin určíme pomocí koleračního koeficientu. Míru korelace znázorňuje korelační koeficient, který můţe nabývat hodnot od −1 aţ po +1. Hodnoty inflace jsou uveden v tabulce č. 18.
Tabulka č. 18 Vývoj inflace v letech 1995 až 2009 Rok 95 Inflace 9,1
96 8,8
97 8,5
98 99 10,1 2,1
00 3,9
01 4,7
02 1,8
03 0,1
04 2,8
05 1,9
06 2,5
07 2,8
08 09 6,3 1
Zdroj: zpracováno podle informací z www.czso.cz
54
V grafu č. 9 je znázorněna závislost mezi indexem PX a inflací. Hodnota korelačního koeficientu spočítaná podle funkce correl v excelu mně vyšla – 0,236. Tato hodnota značí nepřímou závislost.
Graf č. 9 Korelace indexu PX a inflace za období 1997 až 2009 korelace 12
inflace
10 8 6 4
korelace
2 0 0
500
1000
1500
2000
2500
index PX
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz a www.czso.cz
Korelační koeficient lze vypočítat také pomocí aritmetického průměru souborů X a Y (E(X) a E(Y)). Vynásobí se sumy odchylek od těchto dvou průměrů. Vyjde nám tzv. kovariance, která je absolutní veličina určená pro výpočet relativní veličiny. Kovarianci dělíme odmocninou násobku rozptylu veličin X a Y. Do následující vzorce dosadíme veličiny a vypočítáme korelační koeficient.
Vzorec č. 1 Vzorec podle Pearsona
Zdroj: www.wikipedia.cz
Vzestup inflace má za následek pokles indexu PX a naopak. Proto tento vztah identifikujeme jako negativní a nepřímý. K růstu inflace dochází ke konci vzestupné fáze hospodářského cyklu, který má za následek očekávanou restriktivní měnovou politiku centrální banky a pokles tempa růstu ekonomiky. Investoři v této fázi pociťují růst rizika, a proto opouští některé akciové tituly. Tuto negativní zprávu investoři zahrnou do svých zhodnocovacích modelů. Zpráva má pak za následek niţší ceny cenných papírů. 55
Závěr V této práci jsem se zaměřila na hlavní subjekty kapitálového trhu Burzu cenných papírů Praha a RM-S, českou burzu cenných papírů. Cílem této práce bylo porovnat a charakterizovat tyto dva subjekty z hlediska historického vývoje, organizační struktury, trţních segmentů, druhů obchodů, předmětů obchodů, objemů obchodů a burzovních indexů. Pro splnění mého cíle jsem se snaţila vyuţít všechny dostupné kniţní publikace a internetové zdroje. Odborné literatury zabývající se kapitálovým trhem a burzovnictvím je opravdu nepřeberné mnoţství. Ve své práci jsem čerpala z poměrně čerstvých zdrojů, ale v některých částích jsem pouţila i starší odborné publikace. Problémy jsem shledala aţ při analýze RM-S. Mnoho informací o této burze jsem v literatuře nenašla. Obracela jsem se proto na internetové zdroje ale i tam jsem měla problémy s dohledáním některých potřebných informací. Nezbývalo mně nic jiného neţ se osobně obrátit na pobočku Finanční skupiny Fio. Zde byli velice ochotní a sdělili mně potřebné informace, které jsem chtěla ve své práci pouţít. Do práce se mi také podařilo zakomponovat fundamentální analýzu a pomocí koleračního koeficientu jsem porovnala vývoj těchto dvou indexů. BCPP je nejstarší burzou na našem trhu s cennými papíry. Její působení nastalo v roce 1993. V tomto roce zahájil obchodování také RM-S, který byl do konce roku 2008 jediným organizátorem mimoburzovního trhu. Nebyl tedy zaloţen na členském principu na kterém je zaloţena BCPP. Na RM-S mohou uzavírat obchody zákazníci, kteří splní 3 hlavní podmínky přijetí a platí poplatky (např. za provoz on-line terminálu). Přechod RM-S z mimoburzovního trhu na trh burzovní nebyl pro investory znatelný. RM-S tímto přechodem dostal příleţitost snadněji komunikovat s investory. V roce 2008 se majoritním vlastníkem BCPP stala Vídeňská burza. Tímto krokem se zvýšil růst zájmu emitentů ze strany zahraničních investorů. Burza se stala součástí středoevropské burzovní aliance. RM-S zvolil cestu rozvoje trhu, který je zaměřen na individuální investory a obchodníky s cennými papíry. Myslím si, ţe rok 2008 byl pro obě burzy klíčový a úspěšný v dosaţení cílů, které si burzy stanovily. Burzy jsou akciové společnosti a jejich nejvyšším orgánem je valná hromada. Z toho to hlediska mají organizační strukturu velice podobnou. Jediné co se zde liší, je vypořádací středisko burzovních obchodů. BCPP vypořádává burzovní obchody přes Centrální depozitář cenných papírů, ale RM-S tento depozitář nevyuţívá. Odlišné mají i trţní segmenty. BCPP nabízí svým členům moţnost obchodovat na hlavním trhu, volném trhu a trhu MTF. Na RM-S se obchoduje na regulovaném a volném trhu. Zákazníci RM-S nemusí splňovat tak přísné
56
podmínky přijetí na rozdíl od členů BCPP, kteří mají podmínky přijetí stanoveny v Burzovních pravidlech. RM-S je nejdéle otevřená burza na našem trhu a její zákazníci mohou podávat pokyny k obchodu do 21:30 hodin. Na praţské burze končí obchodování v 17:00 hodin. Z hlediska obchodování mají zákazníci RM-S na rozdíl od BCPP zajištěnou ochranu prostřednictvím předobchodní validace. Nedílnou součástí této ochrany je i blokace obou stran obchodu aţ do konečného uskutečnění obchodu. Členové BCPP mají širší moţnosti obchodování oproti RMS. Na BCPP mohou uzavírat pět základních typů obchodů, mezi které se řadí automatické obchody, obchody pro podporu akcií a dluhopisů, blokové obchody, obchody s účastí specialisty a futures obchody. RM-S nabízí svým zákazníkům obchody aukční, přímé a blokové. I doba vypořádání obchodů je u burz jiná. V RM-S proběhne vypořádání obchodů v čase T+0, zatímco na BCPP v čase T+3. Tato výhoda RM-S je spojena s nutností mít v momentě obchodování na účtu dostatek finančních prostředků pro uskutečněný nákup. Předmětem obchodu obou burz jsou akcie, podílové listy, dluhopisy a certifikáty. BCPP ještě navíc uskutečňuje obchodování s warranty a futures. Nejvíce se však na obou burzách obchoduje s akciemi českých a zahraničních společností. BCPP je z hlediska objemů obchodů dominantnější oproti RM-S a její objemy obchodů šplhají do stovek miliard. V práci jsem také pro porovnání objemů obchodů obou burz vypracovala tabulku, ze které lze zpozorovat rozdíl. Vůdčí postavení na českém kapitálovém trhu má BCPP, protoţe je zde investorům zaručena vysoká likvidita cenných papírů. Je to dáno i tím, ţe na BCPP obchodují korporátní společnosti a na RM-S drobní investoři. Prostřednictvím RM-S se zobchoduje přibliţně 30% ze všech uzavřených transakcí s akciemi v České republice. V celkových objemech obchodů na našem trhu dosahuje RM-S 2% podílu. Hlavní postavení na kapitálovém trhu jak jsem jiţ uvedla obsazuje BCPP a její segment SPAD na kterém obchodují velcí institucionální investoři, banky a zahraniční fondy. Burzy nabízejí investorům obchodovat na obou burzách. Vidím v tom výhodu, která burzám umoţňuje získat nové klienty. Investoři by však při svém rozhodování měli zváţit potencionální výši poplatků za obchodování. Ceny za sluţby, které burzy nabízejí se liší, proto je zde stále prostor pro arbitráţní obchody. Tyto obchody dávají investorům moţnost profitovat z rozdílných cen jednoho cenného papíru na dvou burzách. Obě burzy jsou plně elektronické, proto k obchodování vyuţívají různé obchodní systémy. Na BCPP mohou investoři obchodovat prostřednictvím několika burzovních systémů. Je to Systém centrální objednávkové knihy, Systém řízený kvótami a Systém jednotné cenové
57
aukce. RM-S nabízí obchodní systémy EasyClick a EasySys, ale systém EasySys je určen hlavně pro interní potřeby Finanční skupiny Fio. Zákazníci proto vyuţívají aplikaci E-broker. V tématu této práce jsem nemohla zapomenout na indikátory obou burz. Burzovní indexy jsou nedílnou součástí kapitálového trhu a přináší základní informace o stavu a vývoji ekonomiky. BCPP pouţívá index PX a RM-S index RM. Tyto indexy se od sebe liší jak ve sloţení báze, tak i z hlediska vývoje. Index BCPP PX je cenovým indexem, proto se dividendové výnosy ve výpočtu nezohledňují. Naopak z indexu RM je vidět odraz cen hlavních titulů se kterými se obchoduje na českém kapitálovém trhu. V návaznosti na indikátory trhu jsem se zaměřila na vývoj kurzu cenných papírů, který je ovlivněn různými ekonomickými faktory mezi které patří například inflace, hrubý domácí produkt, úrokové sazby, politické a ekonomické šoky, atd. Budoucnost tohoto vývoje lze určit pomocí globální fundamentální analýzy. Zvolila jsem si vztah mezi inflací a indexem PX. Pro tento vztah jsem musela pouţít korelační koeficient, který můţe nabývat hodnoty od 1 do -1. Hodnota 1 značí přímou závislost a hodnota -1 značí nepřímou závislost. Korelační koeficient jsem spočítala pomocí funkce correl v excelu. Dospěla jsem k výsledku – 0,236. Vztah inflace k indexu PX se značí jako negativní a nepřímý. Vzestup inflace má za následek pokles indexu PX a naopak. Růst inflace vyvolává pokles akciových kurzů, coţ má za následek růst rizika. Proto investoři opouštějí některé akciové tituly. Tato práce by mohla poskytnout nejen stručný přehled rozdílů mezi BCPP a RM-S, ale také podrobnější rozbor některých částí obou burzovních systémů.
58
Seznam použitých zdrojů Tištěná monografie 1) BENEŠ, V; MUSÍLEK, P; Burza a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Informatium, 1991. 229 s. ISBN 80–85427–00–1. 2) DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: Prospektum. spol. 1992. 295 s. ISBN 80–85431–629. 3) JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 4) JÍLEK, J. Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169453-3. 5) JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169-453-3. 6) JIŘÍČEK, P; LANDOROVÁ, A; LUSK, C; LUSKOVÁ, M; Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 1997. 257 s. 7) LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, 2005. 199 s. ISBN 80-7083-920-1. 8) MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 8086119-55-6. 9) PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-239-0230-X. 10) ROUBEK, J; ŠKOLOUT, V; Cenné papíry a burzovní předpisy 1. vyd. Říčany: Scientia, 1993. 216 s. ISBN 80-900891-4-3. 11) SEKERA, B. Cenné papíry a kapitálový trh. 1. vyd. Praha: Profess, 1996. 179 s. ISBN 80-85235-41-2. 12) VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-245-0939-3. 13) VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6.
59
Webové stránky ŠALOMONOVÁ, I. Historie RM-S [online]. Dostupný z WWW: < http://investice.ihned.cz/c1-33984150-historie-rm-systemu-od-kuponove-privatizace-kmoderni-akciove-burze Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. Dostupný z WWW: . . < http://www.bcpp.cz/Dokument.aspx?k=Hlavni-Trh >. < http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Predpisy/prava.pdf >. < http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Blokove-Obchody >. < http://www.pse.cz/Obchodovani/Futures/>. < http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Predpisy/prava.pdf >. . . . < http://www.pse.cz/Obchodovani/Dluhopisy/>. . . . . . . .
60
RM-System [online]. Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/spolecnost/organizacni-struktura >. < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/TPP38.doc >. . < http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/predpisy/technicke-podminky >. . . . . . . . . . . Fio- e Broker [online]. Dostupný z WWW: < http://www.e-broker.cz/ip_spad_stoploss.itml > Fio- banka.: investice, akcie, běžný učet, spořící účet [online]. Dostupný z WWW: . . < http://www.e-broker.cz/faq_detail3.itml >. Obchodování v ČR [online]. Dostupný z WWW: . Zákon č 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník § 197. Dostupný z WWW: . BH Securities [online]. Dostupný z WWW: 61
. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Dostupný z WWW: . . Peníze.cz Kurzy, Půjčky, Akcie, Hypotéka, Bydlení [online]. Dostupný z WWW: . Česká národní banky [online]. Dostupný z WWW: . . Český statistický úřad [online]. Dostupný z WWW: . Patria. cz - Akcie, dividendy, výsledky společností, burzy, obchodování [online]. Dostupný z WWW: . . . Měšec server o osobních financích[online]. Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/easyclick-nejlevnejsi-zpusob-obchodovani-s-akciemi/ . Finance. cz – daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/burza-praha/volny-trh/ >. < http://www.finance.cz/zpravy/finance/208994/ >.
62
Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulky Tabulka č. 1 Seznam členů………………………………………………………………… ...18 Tabulka č. 2 Nejvýznamnější data BCPP……………………………………………………..10 Tabulka č. 3 Podmínky přijetí………………………………………………………………...14 Tabulka č. 4 Nejvýznamnější české a zahraniční společnosti na trhu RM-S………………...18 Tabulka č. 5 Rozdělení investičních instrumentů do obchodních skupin…………………….24 Tabulka č. 6 Tvůrci trhu zařazené do SPAD…………………………………………………27 Tabulka č. 7 Tvůrci trhu pro dluhopisy………………………………………………………30 Tabulka č. 8 Rozpis obchodního dne na burze RM-S………………………………………..32 Tabulka č. 9 Seznam cenných papírů, u kterých lze zadat pokyn EasyClick………………...36 Tabulka č. 10 Instrumenty obchodované na BCPP od roku 1999 do roku 2009……………..39 Tabulka č. 11 Instrumenty obchodované na RM-S od roku 1999 do roku 2009……………..40 Tabulka č. 12 Objemy obchodů na BCPP od roku 1993-2009 (mil. Kč)…………………….43 Tabulka č. 13 Trţní kapitalizace akciového trhu v období 1993- 2009………………………45 Tabulka č. 14 Objemy obchodů na RM-S od roku 1995 aţ do roku 2009 v mil……………..47 Tabulka č. 15 Trţní kapitalizace RM-S………………………………………………………48 Tabulka č. 16 Báze indexu RM……………………………………………………………….51 Tabulka č. 17 Srovnání objemu obchodů na BCPP a RM-S…………………………………53 Tabulka č. 18 Vývoj inflace v letech 1995 aţ 2009…………………………………………..54 Grafy Graf č. 1 Počet burzovních členů…………………………………………………………….24 Graf č. 2 Objemy obchodů na BCPP v letech 1993 – 2009………………………………….42 Graf č. 3 Objemy obchodů akcií, podílových listů a dluhopisů……………………………...44 Graf č. 4 Objemy obchodů na RM-S v letech 1995 -2009…………………………………...45 Graf č. 5 Objemy obchodů akcií, podílových listů a dluhopisů……………………………...46 63
Graf č. 6 Historický vývoj indexu PX 50 a PX………………………………………………50 Graf č. 7 Vývoj indexu PK 30 a indexu RM v letech 1994 aţ 2009…………………………52 Graf č. 8 Vývoj indexu PX a RM v období 1994 aţ 2009……………………………………54 Graf č. 9 Korelace indexu PX a inflace za období 1997 aţ 2009…………………………….55 Obrázky Obrázek č. 1 Trţní segmenty BCPP…………………………………………………………..14 Obrázek č. 2 Organizační struktura RM-S……………………………………………………20 Vzorce Vzorec č. 1 Vzorec podle Pearsonova…………………………………………………..........55
64
Seznam příloh Příloha č. 1 Hormonogram burzovního dne Příloha č. 2 Kód stavu trhu Příloha č. 3 Datový výstup u systému EasySys Příloha č. 4 Popis indexu PX Příloha č. 5 Popis indexu PX – GLOBAL
65
Příloha č. 1
Harmonogram burzovního dne
Časové pásmo 17:00 - 20:00 17:00 - 20:00 17:00 - 20:00
Obchodní režim aukční reţim - sběr objednávek blokové obchody SPAD - uzavřená fáze obchodování se strukturovanými produkty - uzavřená fáze obchodování s futures - uzavřená fáze
16:00 - 16:07
SPAD - uzavřená fáze obchodování se strukturovanými produkty - uzavřená fáze obchodování s futures - uzavřená fáze blokové obchody aukční reţim - sběr objednávek aukční reţim kontinuální reţim SPAD - otevřená fáze obchodování se strukturovanými produkty - standardní otevřená fáze obchodování s futures - otevřená fáze Závěrečná aukce pro vybrané cenné papíry
Čas 09:11 - 16:07 17:00 17:00 - 20:00
Událost výpočet průběţného indexu PX zveřejnění kurzovního lístku převzetí závěrečných výsledků
08:00 - 09:15 08:00 - 16:00 08:00 - 08:45 08:45 - 09:10 09:10 - 16:00 09:15 - 16:00
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
66
Příloha č. 2
Kód stavu trhu Kód
Stav trhu 1
dokonalá rovnováha na straně nabídky a poptávky (všechny objednávky jsou zcela uspokojeny)
2
lokální převis nabídky (kráceny jsou pouze objednávky na prodej s limitní cenou shodnou s novou aukční cenou, obchod se uskuteční)
3
lokální převis poptávky (kráceny jsou pouze objednávky na nákup s limitní cenou shodnou s novou aukční cenou, obchod se uskuteční)
4
globální převis nabídky (kráceny jsou všechny objednávky na prodej s limitní cenou niţší nebo shodnou s novou aukční cenou, aukční cena je stanovena na dolní hranici povoleného rozpětí, obchod se uskuteční)
5
globální převis poptávky (kráceny jsou všechny objednávky na nákup s limitní cenou vyšší nebo shodnou s novou aukční cenou, aukční cena je stanovena na horní hranici povoleného rozpětí, obchod se uskuteční)
6
totální převis nabídky (míra alokace je niţší neţ 20 %, aukční cena je stanovena na dolní hranici povoleného rozpětí, obchod se neuskuteční)
7
totální převis poptávky (míra alokace je niţší neţ 20 %, aukční cena je stanovena na horní hranici povoleného rozpětí, obchod se neuskuteční)
8
nekotováno (nebyly podány ţádné objednávky nebo se poptávka nepřekrývá s nabídkou, zůstává předchozí aukční cena, obchod se neuskuteční
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
67
Příloha č. 3
Datový výstup u systému EasySys Druhy a typy záznamů Zkratky záznamů
Druhy záznamů
ES
Statistické a denní informace o emisi
EA
Souhrnná informace o emisi – aukce
EP
Souhrnná informace o emisi – přímé obchody
OA
Obchod v aukci
OP
Přímý obchod
PN
Stav poptávky a nabídky (max. 5 cen na kaţdé straně)
MS
Minimalizovaní statické a denní informace o emisi
IN
Informace o indexu
PF
Formulace pokynu
PS
Stav pokynu
Podmět události Zkratka výstupu
Podmět události
USE
Při úvodní sekvenci přišla řada na danou emisi
ZSE
Při závěrečné sekvenci přišla rada na danou emisi
OEA
Došlo k obchodu s danou emisí v průběţné aukci
OEP
Došlo k přímému obchodu s danou emisí
SPN
Došlo ke změně stavu poptávky/nabídky u dané emise
NPN
Došlo ke změně nejlepší poptávky/nabídky u dané emise
USI
Při úvodní sekvenci přišla řada na daný index
ZSI
Při závěrečné sekvenci přišla řada na daný index
ZMI
Došlo ke změně daného indexu
USP
Při úvodní sekvenci přišla řada na daný pokyn
ZSP
Při závěrečné sekvenci přišla řada na daný pokyn
NOP
Při úvodní sekvenci přišla řada na daný pokyn
STP
Při závěrečné sekvenci přišla řada na daný pokyn Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz
68
Příloha č. 4
Popis indexu PX
Stručný popis indexu PX Název indexu
PX
Typ indexu
Cenový index blue chip emisí
Váţení
Trţní kapitalizace
Maximální váha 25 % (v rozhodném dnu) Počet bazických emisí
Variabilní
Výchozí datum
5. 4. 1994 (index PX převzal historii indexu PX 50)
Vzorec
M(t) = trţní kapitalizace báze v čase t M(0) = trţní kapitalizace báze ve výchozím datu (5. 4. 1994) K(t) = faktor zřetězení v čase t
Výpočetní doba Frekvence výpočtu
9:11 – 16:08 hodin (obchodování v rámci cenotvorných segmentů) Kaţdých 15 vteřin
Periodická
První burzovní den následující po třetím pátku v měsících
aktualizace
březnu, červnu, září a prosinci
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
69
Příloha č. 5
Popis indexu PX- GLOBAL Stručný popis indexu PX-GLOB Název indexu
PX-GLOB
Typ indexu
Cenový index se širokou bází
Váţení
Trţní kapitalizace
Maximální
25 % ve dnech definovaných v bodech 4) a 5) Zásad
váha
aktualizace báze uvedených níţe
Počet bazických emisí
Variabilní
Výchozí datum 30. 9. 1994 Výchozí hodnota
1 000,0 bodů Rekurentní vztah:
Vzorec M(t+1) = trţní kapitalizace báze v čase t + 1 M*(t) = trţní kapitalizace báze v čase t po případné aktualizaci Výpočetní doba Po ukončení burzovního dne na základě závěrečných kurzů
Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz
70
71