Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s

Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s.


ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Založení akciové společnosti (1) Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen „burza“) byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 24. července 1992 v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, a zákonem č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. Burza vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku při Obvodním soudu pro Prahu 1 dne 24. listopadu 1992. (2) Burza je právním nástupcem zájmového sdružení Burza cenných papírů v Praze, které vzniklo uzavřením společenské smlouvy o zájmovém sdružení ze dne 29. března 1991 a bylo zapsáno do podnikového rejstříku při Obvodním soudu pro Prahu 1 dne 21. května 1991.

Článek 2 Doba trvání burzy Burza se zřizuje na dobu neurčitou.

Článek 3 Obchodní firma Obchodní firma zní:

Burza cenných papírů Praha, a. s.

V překladu zní: a) v anglickém jazyce

Prague Stock Exchange

b) v německém jazyce

Prager Börse

c) ve francouzském jazyce

Bourse de Pratur

Článek 4 Sídlo Sídlo burzy je Rybná 14, číslo popisné 682, 110 05 Praha 1, Česká republika.

Článek 5 Předmět podnikání (1) Předmětem podnikání burzy je

17. řádná valná hromada BCPP, a.s.

1


a) organizovat v souladu s obecně závaznými právními předpisy a Burzovními pravidly na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob regulovaný trh investičních nástrojů v rozsahu povolení vydaného Českou národní bankou (dále jen "ČNB"), b) zajišťovat publikování výsledků burzovních obchodů, c) poskytování služeb spočívající v poskytování informací, a to i informací týkajících se investičních nástrojů, které nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, za podmínek stanovených zákonem č. 256/2004 Sb. O podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“), v rozsahu povolení vydaného ČNB, d) poskytování služeb prostřednictvím jiného regulovaného, a to i zahraničního, trhu, v rozsahu povolení vydaného ČNB a v souladu se ZPKT, e) umožnit organizátorovi regulovaného trhu dle písm. d) tohoto odstavce poskytovat služby prostřednictvím svého trhu, a to v rozsahu povolení vydaného ČNB a v souladu se ZPKT, f) uskutečňovat činnosti související s organizováním regulovaného trhu g) provozovat mnohostranný obchodní systém h) provádět poradenskou, osvětovou a další činnost související s předmětem podnikání burzy uvedeným pod písm. a) až e) tohoto odstavce, který se označuje pro účely těchto stanov jako „hlavní předmět podnikání“, i) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, j) poskytování software, k) technicko-inženýrská činnost v oblasti informační techniky, l) školící a vzdělávací činnost, m) zprostředkovatelská činnost v oblasti vzdělávání, n) vydavatelství o) poskytovat další služby na finančním trhu podle jiných právních předpisů. (2) Ostatní druhy podnikání uvedené pod písm. g) až o) odstavce 1 burza provozuje pouze v nezbytně nutném rozsahu jako podporu hlavního předmětu podnikání. Tam, kde to ZPKT vyžaduje, musí být provedena předchozí registrace u ČNB.

Článek 6 Základní kapitál (1) Základní kapitál burzy činí 265 216 000,- Kč (slovy dvě stě šedesát pět milionů dvě stě šestnáct tisíc korun českých) a byl plně splacen. (2) Základní kapitál burzy je rozdělen na 265 216 kmenových akcií , z nichž každá má jmenovitou hodnotu 1.000,- Kč (slovy jeden tisíc korun českých).

Článek 7 Zvýšení základního kapitálu (1) Není-li stanoveno zákonem nebo dále těmito stanovami jinak, o zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada na návrh burzovní komory. (2) Valná hromada může svým usnesením pověřit burzovní komoru, aby rozhodla o zvýšení základního kapitálu, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada burzovní komoru zvýšením základního kapitálu pověřila. (3) Pověření podle odst. 2 lze udělit nejdéle na dobu pěti let ode dne, kdy se konala valná hromada, která se usnesla na pověření zvýšit základní kapitál. (4) Zvýšení základního kapitálu lze provést a) z vlastních zdrojů burzy,


2


b) upsáním nových akcií. (5) Zvýšení základního kapitálu provede burzovní komora v souladu s usnesením valné hromady, těmito Stanovami a úpravou obsaženou v obchodním zákoníku.

Článek 8 Snížení základního kapitálu (1) O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada na návrh burzovní komory, není-li zákonem nebo těmito stanovami stanoveno jinak. (2) Snížení základního kapitálu provede burzovní komora v souladu s usnesením valné hromady, těmito Stanovami a úpravou obsaženou v obchodním zákoníku. (3) Snížení základního kapitálu lze provést a) snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů, b) vzetím akcií z oběhu na základě návrhu, c) upuštěním od vydání akcií. (4) Snížení základního kapitálu nelze provést vzetím akcií z oběhu na základě losování. (5) Burza je povinna snížit základní kapitál zejména, nastane-li situace podle čl. 10 odst. 2 Stanov.

ČÁST II AKCIE A PŘEVODY AKCIÍ Článek 9 Akcie burzy (1) Akcie burzy znějí na jméno, jsou vydány v listinné podobě a jsou převoditelné rubopisem a předáním akcie. Ke všem akciím se vztahují stejná práva. (2) Společnost může vydat hromadné listiny nahrazující jednotlivé akcie. Akcionář může kdykoliv písemně požádat burzovní komoru, aby mu vyměnila jednotlivé akcie za jednu nebo více hromadných listin nebo hromadnou listinu za jednotlivé akcie nebo více hromadných listin. Společnost tuto výměnu uskuteční do 3 měsíců od doručení žádosti.

Článek 10 Převod akcií (1) Akcie burzy mohou být převedeny na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. K platnosti vydání tohoto souhlasu se vyžaduje dvoutřetinová většina přítomných členů burzovní komory. (2) Pokud burzovní komora odmítne udělit souhlas s převodem akcií burzy na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit za cenu přiměřenou jejich hodnotě. Takto nabyté vlastní akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je povinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál. (3) Písemná žádost o převod akcií se podává burzovní komoře, která ji zařadí na pořad svého následujícího zasedání. (4) Obsahem žádosti je a) obchodní firma (název) a sídlo (bydliště) akcionáře - převodce, b) obchodní firma (název) a sídlo (bydliště) nabyvatele, údaje o osobách podílejících se na vedení nabyvatele, c) počet převáděných kusů akcií a cenu převáděných akcií; v případě bezúplatného převodu i znalecký posudek obsahující tržní cenu převáděných akcií,


3


d) údaje o osobách podílejících se na základním kapitálu nabyvatele, zejména jejich (obchodní) firma, sídlo (bydliště), výše podílu na základním kapitálu nabyvatele a dále údaje o osobách ekonomicky nebo personálně spojených s nabyvatelem. Za osoby ekonomicky nebo personálně spojené se považují osoby, jež se podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu nabyvatele. (5) Burzovní komora si pro potřeby rozhodnutí o žádosti může vyžádat další informace o nabyvateli akcií burzy a osobách uvedených pod písm. d). (6) K akciím burzy nesmí být zřízeno smluvní zástavní právo. (7) K nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na burze nebo k ovládnutí burzy je nutný předchozí souhlas České národní banky. Pro udělení tohoto souhlasu platí § 11 ZPKT obdobně.

Článek 11 Zatímní listy Při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií vydá burza upisovateli po skončení upisování zatímní list, který vymění za akcie po úplném splacení jmenovité hodnoty akcií, které zatímní list nahrazuje a po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Zatímní list lze převést na jinou osobu za podmínek stanovených v čl. 10 pro převod akcií.

Článek 12 Seznam akcionářů Burza vede seznam akcionářů, do něhož se zapisuje obchodní firma (jméno a příjmení), sídlo (bydliště) akcionáře, počet jeho akcií a jejich jmenovitá hodnota a změny těchto údajů. Burza je povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadovanou část seznamu, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti.

ČÁST III Článek 13 Práva a povinnosti akcionářů (1) Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat vysvětlení a uplatňovat návrhy. (2) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií. Každých 1.000,- Kč jmenovité hodnoty akcie představuje jeden hlas. (3) Valné hromady a hlasování na ní je oprávněn se zúčastnit každý akcionář - právnická osoba statutárním orgánem, resp. členy statutárního orgánu, a akcionář - fyzická osoba osobně. Tyto osoby se mohou nechat zastoupit svými zástupci na základě písemného zmocnění. Zmocnění musí být předloženo nejpozději do zahájení valné hromady a platí jen pro tuto valnou hromadu, s tím, že v případech, kdy tato valná hromada není usnášeníschopná, platí zmocnění i pro náhradní valnou hromadu. (4) Každý akcionář má právo s udáním důvodu požádat burzovní komoru, aby zařadila některou otázku na pořad jednání valné hromady. (5) Po dobu trvání burzy, ani v případě jejího zrušení, není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých majetkových vkladů. Po zrušení burzy s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku, a to v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. (6) Akcionář může žádat do tří měsíců od data valné hromady soud, aby vyslovil neplatnost usnesení této valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, zakladatelskou smlouvou nebo těmito Stanovami. (7) Akcionář má další práva a povinnosti stanovené zákonem a těmito Stanovami.


4


Článek 14 Splácení emisního kurzu akcií (1) Při zvýšení základního kapitálu je upisovatel povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, způsobem a ve lhůtách stanovených valnou hromadou. (2) Nepeněžité vklady je povinen upisovatel předat burze bez odkladu od upsání akcií, pokud není v podmínkách upisování uvedeno jinak. (3) Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo její části zaplatí upisovatel úrok z prodlení ve výší 25% p. a. Burzovní komora dále postupuje obdobně podle § 177 obchodního zákoníku s tím, že náhradní lhůta k zaplacení činí ve smyslu § 177 odst. 3 cit. zák. 45 dnů od doručení výzvy ke splacení.

ČÁST IV ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Článek 15 Orgány burzy Orgány burzy jsou a) valná hromada, b) burzovní komora, c) dozorčí rada, d) burzovní výbory.

A) VALNÁ HROMADA Článek 16 (1) Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy. (2) Všichni akcionáři burzy mají právo se zúčastnit jejího jednání, podávat na ní návrhy a požadovat vysvětlení. (3) Jednání valné hromady se dále mají právo zúčastnit členové dozorčí rady a s hlasem poradním generální ředitel burzy, i když není členem burzovní komory, a zástupce ČNB. Burza předem písemně informuje ČNB o konání valné hromady. Jednání se mohou rovněž zúčastnit členové burzovní komory, pozvaní hosté, jejichž účast na jednání valné hromady akcionáři schválí.

Článek 17 Do působnosti valné hromady náleží a) schválení a změna Stanov, b) rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu burzy, c) volba a odvolání členů burzovní komory a dozorčí rady d) schválení řádné nebo mimořádné a konsolidované účetní závěrky, příp. i mezitimní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty burzy a zprávy o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku, e) rozhodování o odměňování členů burzovní komory a dozorčí rady a stanovení tantiém, f) schválení zásad činnosti burzy a zásad hospodaření burzy na následující účetní období, g) rozhodnutí o zrušení, fúzi nebo rozdělení burzy za podmínky, že ČNB o tom vydá povolení, h) schválení Řádu Burzovního rozhodčího soudu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení,.


5


i) rozhodnutí o změně podoby akcií burzy, j) rozhodování o prodeji podniku nebo jeho části za podmínky, že ČNB o tom vydá povolení, k) rozhodování o dalších otázkách, které obchodní zákoník nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

Článek 18 (1) Řádná valná hromada se svolává nejméně jednou za rok tak, aby se konala nejpozději 30. 6. každého roku. (2) Valnou hromadu svolává burzovní komora. Za podmínek uvedených ve Stanovách nebo v obchodním zákoníku, může valnou hromadu svolat soud nebo dozorčí rada. (3) Burzovní komora je povinna svolat mimořádnou valnou hromadu a) požádá-li o to akcionář, popř. požádají-li o to akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu burzy. Takový návrh musí obsahovat navržený pořad jednání. Návrh musí být písemný a musí být zaslán burzovní komoře doporučeným dopisem nebo jí předán proti potvrzení. Burzovní komora musí svolat mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost o svolání. Pokud burzovní komora takto nesvolá valnou hromadu, mohou tito akcionáři požádat soud, aby je zmocnil svolat mimořádnou valnou hromadu, jakož i ke všem úkonům s ní souvisejícím, b) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí v souladu se zákonem, že ztráta burzy přesáhla hodnotu jedné poloviny základního kapitálu nebo že se burza dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení burzy a její vstup do likvidace nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. (4) Valná hromada je povinně svolávána dozorčí radou, jestliže to vyžadují zájmy burzy.

Článek 19 (1) Valná hromada se svolává pozvánkou zaslanou doporučeným dopisem všem akcionářům zapsaným v seznamu akcionářů nejpozději třicet dní před konáním valné hromady. Burzovní komora zvolí takový způsob doručení pozvánky, aby ji akcionář obdržel nejpozději 20 dnů před termínem konání řádné valné hromady. (2) Pozvánka musí obsahovat, pokud obchodní zákoník nebo tyto stanovy nestanoví jinak: a) místo, datum a hodinu konání valné hromady, b) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada, c) firmu a sídlo burzy, d) pořad jednání valné hromady, e) v případě návrhu na změnu stanov charakteristiku podstaty navrhovaných změn. (3) Je-li na pořadu jednání valné hromady zvýšení nebo snížení základního kapitálu, musí pozvánka mimo náležitostí uvedených v odstavci 2 tohoto článku obsahovat i další náležitosti stanovené obchodním zákoníkem.

Článek 20 (1) Valná hromada je schopná se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu burzy. (2) Nesejde-li se do 1 hodiny po určené době zahájení valné hromady usnášeníschopný počet akcionářů, popř. jejich zmocněných zástupců, svolá burzovní komora náhradní valnou hromadu tak, aby se konala do šesti týdnů ode dne, kdy se měla konat valná hromada původně svolávaná. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopná se usnášet bez ohledu na ustanovení odst. 1.


6


Článek 21 (1)Je-li valná hromada schopná usnášení, provede nejprve na návrh burzovní komory volbu svého předsedy, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů a to většinou hlasů přítomných akcionářů. (2) Po předložení dokladu potvrzujícího oprávnění vykonávat akcionářská práva na valné hromadě se akcionář zapíše do listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje obchodní firmu a sídlo nebo jméno a bydliště akcionáře, popř. jeho zmocněnce, čísla a jmenovitou hodnotu akcií, jež ho opravňují k hlasování, resp. počet hlasů spojených s těmito akciemi. Pro případ neveřejného (dále jen "tajného") hlasování se předají akcionáři rovněž hlasovací lístky s uvedením počtu hlasů.

Článek 22 Vyhotovení zápisu o valné hromadě zabezpečuje burzovní komora do 30 dnů od jejího ukončení. Zápis o valné hromadě podepisují zapisovatel, předseda valné hromady a dva ověřovatelé. Zápis musí mít náležitosti a přílohy uvedené v § 188 obchodního zákoníku. Originál zápisu spolu s pozvánkou na valnou hromadu a listinou přítomných akcionářů je uchováván v archívu burzy po celou dobu jejího trvání.

Článek 23 (1) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tyto stanovy nebo obchodní zákoník nestanoví jinak. (2) Rozhodnutí valné hromady o změně Stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu burzovní komorou podle § 210 obch. zákoníku, zvýšení nebo snížení základního kapitálu nebo o pověření burzovní komory podle § 210 obch. zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči burze proti pohledávce na splacení emisního kursu, rozhodnutí o snížení základního kapitálu a vydání dluhopisů podle § 160 obch. zákoníku anebo o zrušení burzy s likvidací a plánu likvidačního zůstatku, rozhodnutí o fúzi, převodu kapitálu na jednoho akcionáře nebo rozdělení burzy vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných akcionářů. Jinak platí pro hlasování na valné hromadě a její rozhodování příslušná ustanovení obchodního zákoníku. (3) O rozhodnutích podle odst. 2 musí být pořízen notářský zápis s podrobnostmi v obchodním zákoníku upravenými. (4) Na valné hromadě se hlasuje nejprve o návrzích burzovní komory. V případě, že je podán návrh nebo protinávrh akcionáře, hlasuje se nejprve o návrhu předloženém burzovní komorou a poté o protinávrhu. Jeli podáno více protinávrhů v téže věci, hlasuje se v pořadí, v jakém byly tyto protinávrhy podány. Hlasuje se zvednutím hlasovacího lístku. Výsledek hlasování zjišťují a oznamují osoby pověřené sčítáním hlasů předsedovi valné hromady a zapisovateli. Návrh je přijat, jakmile je odhlasován potřebnou většinou. V případě, že je navrženo hlasovat o některé otázce tajným hlasováním, musí s tímto návrhem vyslovit souhlas nadpoloviční většina hlasů přítomných akcionářů. (5) Pokud valnou hromadu svolává dozorčí rada, hlasuje se nejprve o návrzích dozorčí rady a poté o podaných protinávrzích obdobně jako v odst. 4 tohoto článku. (6) Pokud valná hromada rozhoduje o návrhu, který není návrhem burzovní komory dle odst. 4 tohoto článku ani návrhem dozorčí rady dle odst. 5 tohoto článku, a k návrhu je podán protinávrh, hlasuje se nejprve o předloženém návrhu a poté o podaných protinávrzích. Jinak platí odst. 4 tohoto článku obdobně.

Článek 24 (1) Je-li na pořadu jednání valné hromady volba kteréhokoliv orgánu burzy nebo jeho doplnění, je burzovní komora oprávněna předložit valné hromadě svůj návrh kandidátů do těchto orgánů. Jinak je každý akcionář oprávněn vepsat na začátku jednání valné hromady do vyložených listin pro každý orgán burzy kandidáta, kterého navrhuje. Předseda valné hromady je povinen informovat přítomné akcionáře na začátku jednání valné hromady o všech návrzích kandidátů.


7


(2) O každém kandidátu se hlasuje zvlášť. V případě, že se nepodaří zvolit všechny členy jednotlivých orgánů, volba se opakuje. Po zvolení stanoveného počtu členů orgánu volby končí. Zvolit je možné i osobu nepřítomnou, pokud dala předem navrhovateli slib, že funkci v případě zvolení přijme. (3) Opětovné zvolení do všech orgánů burzy je přípustné. (4) Burzovní komora předloží valné hromadě ke schválení návrh volebního řádu, který podrobně upraví procedurální otázky volby orgánů burzy.

B) BURZOVNÍ KOMORA Článek 25 (1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy a plní funkci představenstva. (2) Burzovní komora má tři členy. Členové burzovní komory se volí na dobu 5 let. Zvolen je ten, pro něhož byla odevzdána dvoutřetinová většina hlasů přítomných akcionářů. Z rozhodnutí valné hromady mohou být kdykoliv odvoláni. Odvolán je ten, pro jehož odvolání byla odevzdána dvoutřetinová většina hlasů přítomných akcionářů. Opětovná volba je možná. (3) Členové burzovní komory jsou voleni valnou hromadou zejména z řad akcionářů, dále z řad odborníků na problematiku kapitálového trhu, finančních investorů atd. Členem burzovní komory může být také generální ředitel burzy s tím, že není-li jejím členem, účastní se jejího zasedání s hlasem poradním. Členové burzovní komory musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas ČNB. (4) Členství v burzovní komoře zaniká zejména a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) odvoláním, d) úmrtím. (5) Člen burzovní komory se může vzdát funkce písemným prohlášením adresovaným burzovní komoře, příp. předsedovi burzovní komory, který o tom informuje ostatní členy burzovní komory na nejbližším zasedání burzovní komory. Výkon funkce člena burzovní komory zaniká dnem, kdy vzdání se funkce projednala nebo měla projednat burzovní komora. (6) V případě zániku členství v burzovní komoře podle odst. 4, je valná hromada povinna do 3 měsíců zvolit nového člena burzovní komory.V případě, že počet členů burzovní komory zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může burzovní komora jmenovat náhradní členy burzovní komory do příštího zasedání valné hromady. Při jmenování náhradního člena burzovní komory musí být rozhodnutí schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. Jinak platí § 194 odst. 2 obchodního zákoníku.

Článek 26 (1) Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a dva místopředsedy. Místopředsedové burzovní komory zastupují předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti. (2) Předseda a místopředsedové jsou znovu volitelní. (3) Předseda burzovní komory zejména: a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení, b) předkládá valné hromadě ke schválení návrh Řádu Burzovního rozhodčího soudu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení a jejich doplňků a změn, c) předkládá burzovní komoře ke schválení návrh Burzovních pravidel a jejich doplňků a změn.

Článek 27 Do působnosti burzovní komory ve vztahu k předmětu činnosti burzy jako organizátora regulovaného trhu patří zejména


8


a) dbát, aby při činnosti burzy byla dodržována Burzovní pravidla, b) předkládat valné hromadě ke schválení Řád Burzovního rozhodčího soudu a Pravidla o nákladech rozhodčího řízení, které na základě zákona spadají do působnosti valné hromady včetně jejich změn a doplňků, c) schvalovat Burzovní pravidla a jejich doplňky a změny, d) zřizovat stálé nebo dočasné burzovní výbory nebo jiné orgány, pozastavovat jejich činnost nebo je rušit a přenášet na ně části svých pravomocí v rozsahu stanoveném zákonem, e) schvalovat statuty burzovních výborů a stanovit zaměření a zásady jejich činnosti, f) jmenovat a odvolávat generálního ředitele burzy, vyhlašovat výběrové řízení pro jeho jmenování a stanovit kvalifikační požadavky pro výkon této funkce, g) rozhodovat o přijetí nových členů burzy a o pozastavení, postoupení a zániku členství, h) stanovit výši zápisného, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu , stanovit způsob zajištění závazků a rizik z burzovního obchodu a jejich vypořádání, i) udělovat osobám oprávnění kupovat a prodávat na burze investiční nástroje, které nejsou cennými papíry, popř. jiné nástroje kapitálového trhu a stanovit další podmínky pro udělování těchto oprávnění v souladu se z. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) , přičemž uvedená oprávnění mohou být udělena současně, j) rozhodovat o žádosti o přijetí investiční nástrojů k obchodování na regulovaném trhu burzy, k) stanovit emitentům investiční nástrojů přijatých k obchodování požadavky na zveřejňování informací o výsledcích jejich hospodaření, l) schvalovat burzovní indexy, m) schvalovat harmonogram burzovních dnů, n) určovat způsob evidence burzovních obchodů a investičních nástrojů, o) stanovit výši burzovních poplatků, p) zřizovat Burzovní rozhodčí soud, q) schvalovat rozpočet Burzovního rozhodčího soudu, r) schvalovat Sazebník odměn rozhodců Burzovního rozhodčího soudu a jeho změny, s) ukládat sankce za podmínek stanovených zákonem, t) rozhodovat o zápisu osob do seznamu rozhodců Burzovního rozhodčího soudu a o vyškrtnutí z tohoto seznamu, u) vydávat Věstník burzy, v) schvalovat časový harmonogram burzovního dne1, w) provádět ostatní rozhodnutí či opatření a činnosti, které jsou jí uloženy ZPKT a dále jinými zákony, valnou hromadou nebo nebo Burzovními pravidly. x) Burzovní komora může zmocnit příslušný burzovní výbor k rozhodování o otázkách uvedených v písm. j) a n).

Článek 28 Burzovní komora plní další činnosti a funkce představenstva akciové společnosti podle obchodního zákoníku. V tomto smyslu rozhoduje o obchodním vedení a všech záležitostech burzy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny valné hromadě. V rámci této všeobecné působnosti přísluší burzovní komoře zejména a) řídit činnost burzy v rozsahu určeném Stanovami a usneseními valné hromady, b) projednávat a schvalovat rozpočet burzy, c) zabezpečit vedení řádného účetnictví burzy,

1

Pravidla obchodování


9


d) předkládat valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, příp. konsolidovanou i mezitimní účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku, popřípadě úhrady ztráty burzy a dále jedenkrát ročně zprávu o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku ve lhůtě do 30. 6. za příslušné účetní období, e) předkládat valné hromadě ke schválení návrh zásad činnosti burzy, a zásad hospodaření burzy na následující účetní období, f) vyhotovit do třiceti dnů od ukončení valné hromady zápis o valné hromadě, g) udělovat souhlas s prodejem akcií burzy, h) schvalovat Jednací řád burzovní komory, i) udělovat souhlasy a pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby, pokud burza, jakožto řídící osoba, uzavřela ovládací smlouvu se řízenou osobou, a to v souladu s ovládací smlouvou a se zákonem.

Článek 29 (1) Burzovní komora zasedá nejméně jednou za 2 měsíce. Svolává ji předseda nebo pověřený člen burzovní komory. Na písemnou žádost kteréhokoliv člena burzovní komory je předseda nebo jím pověřený člen burzovní komory povinen svolat zasedání burzovní komory do 15 dnů od doručení takové žádosti. Žádost musí obsahovat odůvodnění a návrh pořadu zasedání. (2) Písemná pozvánka na zasedání musí obsahovat pořad, termín a místo zasedání a musí být doručena nejpozději 8 dní před konáním zasedání, pokud pořad a termín nebyly oznámeny na předchozím zasedání všem členům burzovní komory. V odůvodněných případech lze svolat burzovní komoru bez písemné pozvánky, telefonicky , faxem, příp. jinými elektronickými prostředky alespoň jeden den před jejím konáním.

Článek 30 (1) Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Na zasedání musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedů, při projednávání Burzovních pravidel nebo jejich návrhu, návrhu Řádu burzovního rozhodčího soudu, Pravidel o nákladech rozhodčího řízení a jejich změn, při jmenování nebo odvolání generálního ředitele musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. Při hlasování burzovní komory dle článku 10 těchto stanov se vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny přítomných členů burzovní komory. (2) Členy burzovní komory, nepřítomné na zasedání, je předseda povinen informovat o obsahu a závěrech zasedání v době co nejkratší, nejpozději však do 2 týdnů od příslušného zasedání. Zaslání protokolu ze zasedání postačuje k splnění této povinnosti. Člen burzovní komory může vznést kdykoliv požadavek na pořízení opisu, resp. fotokopie protokolu. Tomuto požadavku je předseda povinen vyhovět nejpozději do 14 dnů, nelze-li ho zajistit v kratším termínu.

Článek 31 (1) Zasedání burzovní komory řídí její předseda nebo jím pověřený člen burzovní komory. (2) O průběhu zasedání burzovní komory a o jejích rozhodnutích se pořizují protokoly podepsané předsedou burzovní komory a zapisovatelem. Pokud zasedání řídí pověřený člen burzovní komory, podepisuje také protokol ze zasedání. Měl-li některý člen odlišný názor na projednávanou otázku, musí být jeho odchylné stanovisko na jeho žádost zaznamenáno do protokolu. (3) Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti pověřený člen burzovní komory, může vyvolat hlasování mimo zasedání burzovní komory, pokud s tím předem souhlasí všichni členové burzovní komory, a to písemnou formou nebo pomocí prostředků sdělovací techniky. Možnost hlasování mimo zasedání burzovní komory se vztahuje na nepřítomné členy burzovní komory, pokud burzovní komora zasedá, nebo na všechny členy burzovní komory, jestliže se zasedání burzovní komory nekoná. Hlasující členové burzovní komory se považují za přítomné. V případě, že burzovní komora nezasedá a k hlasování se použijí prostředky sdělovací techniky, se z hlasování vyhotovuje zápis.


10


Článek 32 Odpovědnost členů burzovní komory (1) Členové burzovní komory jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo burze způsobit škodu, jakož i o informacích, které získají ve svém postavení a které se týkají skutečností, majících význam pro vývoj finančního trhu nebo dotýkajících se jeho jednotlivých účastníků, a to i po ukončení činnosti v burzovní komoře. Ti členové burzovní komory, kteří způsobili burze porušením právních povinností při výkonu působnosti burzovní komory škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Další důvody zproštění povinnosti mlčenlivosti stanoví ZPKT (zejména § 117). (2) Členové burzovní komory, kteří odpovídají burze za škodu, ručí za závazky burzy společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen burzovní komory škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku burzy pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že burza zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů burzovní komory k náhradě škody. (3) V případě, že burza jakožto řídící osoba uzavře ovládací smlouvu s řízenou osobou, jsou členové burzovní komory, kteří jménem burzy udělují pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby, povinni postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší, jsou povinni společně a nerozdílně nahradit škodu, která z toho řízené osobě vznikne. Je-li sporné, zda tito členové burzovní komory postupovali s péčí řádného hospodáře, nesou důkazní břemeno. Za splnění tohoto závazku z náhrady škody ručí burza jakožto řídící osoba. (4) Pokud vznikne v důsledku porušení povinností členů burzovní komory dle odst. 3 tohoto článku škoda i věřitelům řízené osoby, odpovídají členové burzovní komory, kteří tuto povinnost porušili, společně a nerozdílně za škodu způsobenou věřiteli řízené osoby, pokud nárok věřitele nemůže být uspokojen z majetku řízené osoby. Burza jakožto řídící osoba ručí za tento závazek členů burzovní komory k náhradě škody.

Článek 33 Zákaz konkurence (1) Člen burzovní komory nesmí a) podnikat v oboru , jež je předmětem podnikání burzy nebo obdobném oboru podnikání burzy ani vstupovat s burzou do obchodních vztahů, b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody burzy, c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. (2) Burza je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na burzu. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. (3) Práva burzy podle odst. 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se burza o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.

C) DOZORČÍ RADA Článek 34 (1) Dozorčí rada má šest členů volených valnou hromadou na dobu pěti let. Zvolen je ten, pro něhož byla odevzdána nadpoloviční většina hlasů přítomných akcionářů. (2) Má-li burza více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby v první den účetního období, v němž se koná valná hromada, která volí členy dozorčí rady, jsou čtyři členové dozorčí rady voleni valnou hromadou a dva členové zaměstnanci burzy podle volebního řádu schváleného burzovní komorou.


11


(3) Má-li burza 50 a méně zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby v první den účetního období, v němž se koná valná hromada, která volí členy dozorčí rady, je všech šest členů dozorčí rady voleno valnou hromadou. (4) Za člena dozorčí rady nemůže být zvolen člen burzovní komory, prokurista nebo osoba oprávněná podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem burzy. (5) Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí zasedání dozorčí rady a její činnost v období mezi zasedáními dozorčí rady. (6) Zasedání dozorčí rady se konají podle potřeby. Svolává ji předseda dozorčí rady zpravidla do sídla burzy. Pozvánka na zasedání musí být doručena nejpozději 8 dnů před dnem zasedání. (7) Dozorčí rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Pro platnost usnesení dozorčí rady je třeba, aby pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy. O zasedání se vyhotovuje zápis, který podepisuje její předseda. Měl-li některý člen odlišný názor na projednávanou otázku, musí být jeho odchylné stanovisko na jeho žádost zaznamenáno v zápisu ze zasedání. (8) Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti pověřený člen dozorčí rady, může vyvolat hlasování mimo zasedání dozorčí rady, pokud s tím předem souhlasí všichni členové dozorčí rady, a to písemnou formou nebo pomocí prostředků sdělovací techniky. Možnost hlasování mimo zasedání dozorčí rady se vztahuje na nepřítomné členy dozorčí rady, pokud dozorčí rada zasedá, nebo na všechny členy dozorčí rady, jestliže se zasedání dozorčí rady nekoná. Hlasující členové dozorčí rady se považují za přítomné. V případě, že dozorčí rada nezasedá a k hlasování se použijí prostředky sdělovací techniky, se z hlasování vyhotovuje zápis. (9) Členství v dozorčí radě zaniká zejména a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) odvoláním, d) úmrtím. (10) Člen dozorčí rady se může vzdát funkce písemným prohlášením adresovaným dozorčí radě, příp. předsedovi dozorčí rady, který o tom informuje ostatní členy dozorčí rady na nejbližším zasedání dozorčí rady. Výkon funkce člena dozorčí rady zaniká dnem, kdy vzdání se funkce projednala nebo měla projednat dozorčí rada. (11) V případě zániku členství v dozorčí radě podle odst. 8 je valná hromada povinna do tří měsíců zvolit nového člena dozorčí rady nebo v případě, že počet členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může dozorčí rada jmenovat náhradního člena dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady.

Článek 35 (1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti burzovní komory a uskutečňování činnosti burzy. V rámci její působnosti podle zákona a těchto Stanov dozorčí radě, resp. jejím členům přísluší zejména a) nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti burzy, b) kontrolovat, zda jsou řádně a v souladu se skutečností vedeny účetní zápisy burzy, c) kontrolovat, zda činnost burzy se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, těmito Stanovami a pokyny valné hromady, d) přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku a návrh burzovní komory na rozdělení zisku či úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě, e) účastnit se valné hromady a seznamovat ji s výsledky své kontrolní činnosti, f) svolávat valnou hromadu za podmínek stanovených těmito Stanovami, g) zastupovat burzu vůči členům burzovní komory v řízení před soudy nebo jinými orgány. (2) Dozorčí rada vykonává svou činnost jako kolektivní orgán nebo za ni mohou jednat její jednotliví členové, není-li v zákoně uvedeno jinak. Burzovní komora a všichni zaměstnanci burzy jsou povinni na žádost poskytnout dozorčí radě veškerou součinnost při výkonu její působnosti.


12


(3) Pro členy dozorčí rady platí obdobně ustanovení čl. 32 a 33.

Článek 36 (1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností burzovní výbory. (2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví Stanovy. (3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků na problematiku kapitálového trhu, finančních investorů a jiných odborníků. Členem burzovních výborů může být také generální ředitel nebo zaměstnanec burzy. Generální ředitel se účastní zasedání burzovních výborů s hlasem poradním v případě, že není jejich členem. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora. (4) Burzovní komora může k zabezpečení svých činností zřizovat stálé nebo dočasné komise.

Článek 37 Burzovní výbory (1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností spojených s organizováním trhu s investičními nástroji burzovní výbory, které jsou orgány burzy. (2) Burzovní komora při rozhodnutí o zřízení burzovního výboru zároveň schválí jeho statut. (3) Předsedu a členy burzovního výboru jmenuje a odvolává burzovní komora. Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků na problematiku kapitálového trhu, finančních investorů, zástupců emitentů investiční nástrojů a jiných odborníků. (4) Burzovní výbor je stálý nebo dočasný. (5) Burzovní výbor přijímá svůj jednací řád. (6) Administrativní a správní agendu burzovních výborů zabezpečují jejich tajemníci, kteří jsou zaměstnanci burzy a současně členové výboru. (7) Burzovní výbory se scházejí podle potřeby vyplývající z povahy jejich činnosti zpravidla jedenkrát za měsíc. (8) Předseda burzovního výboru nebo jím pověřený zástupce je povinen podávat na nejbližším zasedání burzovní komory informace o činnosti výboru a o jím přijatých rozhodnutích.

Článek 38 Generální ředitel burzy (1) Generální ředitel burzy může být členem burzovní komory. Rovněž může být členem burzovních výborů. Osoba vykonávající funkci generálního ředitele burzy musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas ČNB. (2) Generální ředitel burzy a) vykonává usnesení burzovní komory, b) předkládá burzovní komoře informace, návrhy a podněty k projednání a příp. rozhodnutí, c) zastupuje burzu v rozsahu stanoveném stanovami a burzovní komorou, d) podepisuje účetní výkazy burzy, e) řídí provoz burzy a jejích zaměstnanců, za tímto účelem vydává příkazy a opatření, jimiž jsou zaměstnanci burzy povinni se řídit při plnění pracovních úkolů, f) je oprávněn přijímat opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejích akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod, a to v případech stanovených Burzovními pravidly,


13


g) účastní se zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním, a to i v případě, není-li členem burzovní komory a burzovních výborů, h) odpovídá za vydávání Věstníku, i) schvaluje organizační, pracovní a mzdový řád burzy, j) schvaluje spisový, skartační a archivní řád, k) obstarává běžné záležitosti burzy. (3) Práva a povinnosti generálního ředitele burzy jsou podrobněji upraveny v Burzovních pravidlech. (4) Generální ředitel burzy je za svou činnost odpovědný burzovní komoře. (5) Zástupce generálního ředitele je oprávněn přijímat opatření jako generální ředitel burzy podle tohoto článku, odstavce 2. písm. f) těchto stanov, je-li generální ředitel nedostupný a nastalá situace nesnese odkladu.

Článek 39 Stálý burzovní rozhodčí soud (1) Stálý rozhodčí soud rozhoduje spory z obchodů na regulovaném trhu organizovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů, jakož i spory z obchodů v mnohostranném obchodním systému provozovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů. Stálý rozhodčí soud rozhoduje i spory z obchodů s komoditami a spory z dalších obchodů na finančním trhu, pokud takové obchody vyplývají z další podnikatelské činnosti zřizovatele registrované ČNB podle § 39 ZPKT. Stálý rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji nebo komoditami, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou. (2) Na řízení před stálým rozhodčím soudem se vztahuje zákon upravující rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů. Složení Burzovního rozhodčího soudu a pravidla řízení před ním stanoví Statut a Řád burzovního rozhodčího soudu, jehož součástí jsou i Pravidla o nákladech rozhodčího řízení včetně Sazebníku nákladů rozhodčího řízení.

Článek 40 Garanční fond burzy (1) Účelem sdružení Garanční fond burzy (dále jen „GFB“), je shromáždění finančních prostředků členů burzy k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z burzovních obchodů a z jejich vypořádání. (2) Finanční prostředky k výše uvedenému účelu jsou sdruženy v GFB na základě smlouvy o sdružení podle § 829 a násl. Občanského zákoníku. (3) Podrobnosti upravují pravidla GFB, Burzovní pravidla a stanoví burzovní komora. (4) Pro naplnění účelu GFB je člen burzy povinen uhradit a doplňovat peněžní vklad do GFB v souladu s pravidly GFB. (5) Poskytnuté peněžní vklady jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků GFB v poměru k jejich výši.

ČLENSTVÍ NA BURZE Článek 41 Členové burzy (1) Na burze jsou oprávněni obchodovat pouze její členové, ČR prostřednictvím Ministerstva financí a ČNB. (2) Kdo může být členem burzy stanoví Burzovní pravidla.


14


(3) Práva a povinnosti členů burzy jsou upraveny Burzovními pravidly a ZPKT.

Článek 42 Žádost o přijetí za člena burzy (1) Přijetí za člena burzy se považuje za udělení oprávnění kupovat a prodávat investiční nástroje. Účast člena burzy na obchodování může být vázána na splnění náležitostí stanovených Burzovními pravidly nebo rozhodnutími příslušných burzovních orgánů. O přijetí za člena burzy rozhoduje burzovní komora na základě doporučení burzovního výboru pro členské otázky. (2) Žádost o členství na burze se podává písemně. Podmínky pro přijetí za člena burzy, jakož i náležitosti žádosti a doklady, které k ní musí být přiloženy, jsou stanoveny v Burzovních pravidlech. (3) Burza zasílá ČNB pravidelně změny v seznamu členů burzy.

ČÁST V JEDNÁNÍ A PODEPISOVÁNÍ ZA SPOLEČNOST Článek 43 (1) Jménem burzy jednají vždy společně alespoň 2 členové burzovní komory. (2) Podepisování za společnost Burza cenných papírů Praha, a.s. se děje tak, že k vytištěnému nebo napsanému názvu burzy připojí svůj podpis vždy dva členové burzovní komory, a to předseda a jeden člen burzovní komory nebo místopředseda a jeden člen burzovní komory. (3) Kdo je při činnosti burzy pověřen určitou činností v souladu s organizačním řádem burzy, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

ČÁST VI HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI Článek 44 Účetní období Účetním obdobím je kalendářní rok.

Článek 45 Rezervní fond (1) Výše počátečního rezervního fondu činí 10% základního kapitálu burzy. Tento počáteční rezervní fond byl vytvořen vyčleněním peněžních prostředků obchodního majetku zájmového sdružení, které přešlo na burzu v souladu se zakladatelskou smlouvou o založení burzy. (2) Rezervní fond bude doplňován ročním přídělem ve výši 5% čistého zisku do té doby, než dosáhne výše 20% základního kapitálu. (3) O použití rezervního fondu rozhoduje burzovní komora. O každém použití z rezervního fondu je burzovní komora povinna podat zprávu dozorčí radě a nejbližší valné hromadě. (4) Podmínky pro vytvoření obchodním zákoníkem.

jiného rezervního fondu

na základě zákonné povinnosti se řídí

(5) Valná hromada může rozhodnout o zřízení dalších fondů burzy a zároveň stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání.


15


Článek 46 Účetní závěrka Řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitimní účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popř. úhradu ztrát předloží burzovní komora k přezkoumání dozorčí radě a k ověření auditorovi.

Článek 47 Burzovní komora předkládá valné hromadě ke schválení návrh zásad hospodaření burzy na následující účetní období.

Článek 48 Způsob rozdělení zisku (1) Čistý zisk, tj. zisk zbylý po odvodech daní, popř. jiných plnění obdobné povahy, se použije podle rozhodnutí valné hromady k a) přídělu do rezervního fondu, b) přídělům do ostatních fondů, c) jiným účelům stanoveným valnou hromadou, d) výplatě dividend akcionářům, e) výplatě tantiém členů burzovní komory a dozorčí rady. (2) V případě, že burza, jakožto řídící osoba, uzavře ovládací smlouvu s řízenou osobu, může burza rozdělit zisk dle předchozího odstavce až poté, co uhradí ztrátu řízené osoby nebo její část, pokud burze povinnost k úhradě ztráty řízené osoby či její části za daný kalendářní rok vznikla.

Článek 49 Způsob úhrady ztráty (1) Vzniklou ztrátu burza hradí a) z nerozděleného hospodářského výsledku uplynulých let, b) z prostředků rezervního fondu, c) z hospodářského výsledku příštích let, d) snížením základního kapitálu. (2) V případě, že burza, jakožto řídící osoba uzavře ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku s řízenou osobou a hospodaření řízené osoby skončí ztrátou, je burza povinna tuto ztrátu uhradit, pokud nemůže být uhrazena z rezervního fondu nebo z jiných disponibilních zdrojů řízené osoby, a to v souladu s ovládací smlouvou a obchodním zákoníkem.

ČÁST VIII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 50 Oznámení Skutečnosti určené zákonem nebo těmito Stanovami nebo rozhodnutím valné hromady k uveřejnění burza uveřejňuje zásadně oznámeními v celostátně vydávaném deníku, popřípadě i dalším způsobem podle


16


rozhodnutí burzovní komory nebo generálního ředitele burzy. Skutečnosti určené zákonem ke zveřejnění v Obchodním věstníku zveřejňuje burza navíc i v takovém periodiku.

Článek 51 Doplňování a změna Stanov (1) O doplnění nebo jiné změně těchto Stanov rozhoduje valná hromada. (2) Návrh na doplnění nebo jinou změnu Stanov může podat akcionář, burzovní komora nebo dozorčí rada.

Článek 52 Účinnost Tato změna Stanov byla schválena 17. řádnou valnou hromadou akcionářů burzy dne 27.11.2008. Stanovy v tomto znění nabývají účinnosti dne 27.11.2008.


17

Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s

Recommend Documents