Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Vývoj Burzy cenných papírů Praha Diplomová práce
Autor :
Vilém Vlček, MBA Finance
Vedoucí práce :
Praha
Ing. Zdeňka Suchomelová
Únor, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 15. 2. 2009
Vilém Vlček
2
Poděkování Velké díky patří mé vedoucí diplomové práce, kterou je paní Ing. Zdeňka Suchomelová, která mi pomohla uspořádat a definovat jednotlivé kapitoly. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Radimovi Slezskému, Ph.D. et. Ph.D. za poskytnuté informace a materiály z Burzy cenných papírů Praha.
3
Anotace Historie burzovnictví na území střední Evropy se začíná psát před 4 stoletími. Tato práce se zaměřuje na komplexní vývoj Burzy cenných papírů Praha a její srovnání s burzou bratislavskou a varšavskou, kde se ukazují rozdíly jednotlivých trhů a zároveň spojující faktory. V neposlední řadě se práce ubírá na celosvětovou finanční krizi a její vliv na burzovnictví.
Annotation The history of banking system originated in Central Europe four centuries ago. This presented diploma work aims at a comprehensive development of the Prague Stock Exchange and its comparison with both stock exchanges – Bratislava Stock Exchange and Warsaw Stock Exchange, where we can find both differences and connecting elements. Last but not least my diploma work aims at the worldwide economical and financial crisis and its impact on stock exchange system as a whole.
4
Obsah
Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.
Vznik a vývoj burzovnictví ....................................................................................... 10 1.1.
1.1.1.
Středověká etapa vývoje světového burzovnictví ......................................... 12
1.1.2.
Moderní etapa světového burzovnictví ......................................................... 12
1.2.
2.
3.
4.
Vznik a vývoj světového burzovnictví ................................................................. 11
Vznik a vývoj českého burzovnictví ..................................................................... 14
1.2.1
Předválečné období ....................................................................................... 14
1.2.2
Období po 1. a 2 světové válce ...................................................................... 14
1.2.3
Konec 20. století ............................................................................................ 15
Vývoj a historie Burzy cenných papírů Praha........................................................ 16 2.1.
Období předválečná a válečná .............................................................................. 16
2.2.
Období po světových válkách a po roce 1989 ...................................................... 17
Organizační struktura Burzy cenných papírů Praha ............................................ 21 3.1.
Valná hromada ...................................................................................................... 22
3.2.
Dozorčí rada .......................................................................................................... 23
3.3.
Burzovní komora .................................................................................................. 24
3.4.
Burzovní výbory ................................................................................................... 25
3.5.
Generální ředitel burzy ......................................................................................... 25
3.6.
Burzovní rozhodčí soud ........................................................................................ 26
3.7.
Garanční fond burzy ............................................................................................. 26
3.8.
Clearingový fond burzy ........................................................................................ 26
Burzovní trhy a typologie obchodů Burzy cenných papírů Praha ....................... 27 4.1.
Základní princip burzy .......................................................................................... 27
4.2.
Burzovní trh BCPP ............................................................................................... 29 5
4.2.1.
Charakteristika hlavního trhu: ....................................................................... 30
4.2.2.
Charakteristika volného trhu: ........................................................................ 35
4.2.3.
Speciální trh a Futures ................................................................................... 38
4.2.4.
Neregulovaný volný trh ................................................................................. 39
4.2.5.
Trh MFT ........................................................................................................ 40
4.3.
5.
6.
Typologie obchodu BCPP .................................................................................... 42
4.3.1.
Automatické obchody – Aukční reţim .......................................................... 42
4.3.2.
Automatické obchody – Kontinuální reţim................................................... 43
4.3.3.
SPAD obchody .............................................................................................. 44
4.3.4.
Blokové obchody ........................................................................................... 45
4.3.5.
Vypořádání obchodů na BCPP ...................................................................... 46
Burzovní indexy ......................................................................................................... 49 5.1.
Vývoj indexu na BCPP ......................................................................................... 49
5.2.
Index PX ............................................................................................................... 49
5.3.
Index PX-GLOB ................................................................................................... 51
Srovnání Burzy cenných papírů Praha s Bratislavskou a Varšavskou burzou
cenných papírů................................................................................................................... 54 6.1.
Bratislavská burza cenných papírů ....................................................................... 54
6.1.1.
Historie BCPB ............................................................................................... 54
6.1.2.
Orgány BCPB ................................................................................................ 55
6.1.3.
Trhy na BCPB ............................................................................................... 56
6.1.4.
Typologie obchodů na BCPB ........................................................................ 57
6.1.5.
Indexy na BCPB ............................................................................................ 59
6.1.6.
Srovnání BCPP a BCPB ................................................................................ 61
6.2.
Varšavská burza cenných papírů .......................................................................... 63
6.2.1.
Historie WSE ................................................................................................. 63
6.2.2.
Trhy WSE ...................................................................................................... 64 6
6.2.3.
Typologie obchodů na WSE .......................................................................... 65
6.2.4.
Burzovní indexy ............................................................................................ 68
6.3. 7.
8.
Srovnání BCPP a WSE ......................................................................................... 70
Celosvětová finanční krize a její vliv na burzu ....................................................... 71 7.1.
Finanční krize a její vliv na BCPP ........................................................................ 71
7.2.
Prodej BCPP ......................................................................................................... 72
Perspektivy budoucího vývoje Burzy cenných papírů Praha ............................... 75
Závěr ................................................................................................................................... 77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 81 Seznam příloh, grafů a obrázků ....................................................................................... 84
7
Úvod Velmi důleţitou součástí kaţdé trţní ekonomiky je plně fungující systém finančních trhů, na kterých se obchoduje s kapitálem ve formě cenných papírů a úvěrů. Na peněţním trhu se vyskytuje velké mnoţství krátkodobých finančních prostředků v různých formách, oproti tomu trh kapitálový se zabývá spíše pohybem střednědobého a dlouhodobého kapitálu. V trţní ekonomice je proto nezbytnou součástí takovéhoto kapitálového trhu burza cenných papírů. Burza cenných papírů vlastně zprostředkovává umístění volných finančních zdrojů a podílí se na tvorbě kursovních hodnot cenných papírů a cen zboţí dalšího druhu. Jedná se o organizovanou formu obchodování na velkém trhu, kde se soustřeďuje nabídka a poptávka z určitých oblastí a kde se v krátkém čase uskutečňují desítky respektive stovky obchodů. Tématem předloţené diplomové práce je „Vývoj Burzy cenných papírů Praha“, práce je rozdělena do osmi nosných kapitol a má tyto tři cíle: První cíl diplomové práce zhodnocuje vývoj Burzy cenných papírů Praha (dále jen BCPP). Porovnání BCPP s Bratislavskou a Varšavskou burzou. A třetí cíl se týká vlivu současné finanční krize, zejména na perspektivu a působení BCPP. V první kapitole se věnuji komplexnímu vzniku a vývoji burzovnictví. Čtenáři bych chtěl přiblíţit první kroky vznikajících zahraničních burz a jejich první působení na trhu. Samozřejmě se i zmiňuji o vzniku první burzy na území našeho státu, včetně jejího následného vývoje. Druhá kapitola je jiţ plně věnována vývoji a historii Burzy cenných papírů Praha. Tuto kapitolu jsem rozdělil do časových úseků vývoje BCPP týkajících se předválečného, válečného a poválečného období. Nejvýznamnějšímu rozmachu se dostává po roce 1989, kdy dochází ke změně z centrálně plánované ekonomiky na trţní ekonomiku. Třetí kapitola se zaobírá organizační strukturou neboli architekturou Praţské burzy. Zde je mým cílem uvést čtenáře do systému vnitřního fungování a procesu navazování jednotlivých pracovních úseků a jejich odpovědnosti. Ve čtvrté kapitole se věnuji burzovním trhům a typologii obchodů, které jsou uskutečňované na Burze cenných papírů Praha. Tato kapitola je velmi obsáhlá a snaţím se 8
v ní podat ucelený obraz všech burzovních trhů, včetně podmínek vstupu, výstupu, emisí a dalších povinností. Druhou částí této kapitoly je typologie obchodům, zde se věnuji 4 typům obchodů a jejich klasifikaci. Kapitolu jsem ukončil harmonogramem burzovního dne. Pátá kapitola je věnována vývoji indexů PX a PX-GLOBE. Uvádím v ní podmínky pro výpočet, grafické znázornění indexů a jejich nejvýznamnější výsledky. V šesté kapitole je mým cílem srovnání Burzy cenných papírů Praha s Bratislavskou a Varšavskou burzou cenných papírů. Kapitola obsahuje popis obou zahraničních burz. Cílem je poukázat na odlišnosti ve vývoji a zejména v odlišnosti národních trhů a obchodovaných instrumentů. Sedmá a osmá kapitola se věnuje velmi aktuálnímu tématu, a to „finanční krizi“, jejímu vlivu na burzovní obchody a zároveň na budoucí vývoj Burzy cenných papírů Praha. Pro zajímavost uvádím citát jednoho významného státníka, který mne lehce pobavil a trošku i potrápil.
„Investování na burze se rovná hraní rulety.“1
1
Citát. Sir Winston Leonard Spencer-Churchill, 1874 – 1965, britský politik a premiér Spojeného království
9
1. Vznik a vývoj burzovnictví Vznik a vývoj burzovnictví souvisí se vznikem a hlavně rozvojem trţního hospodářství. Trhy byly zpočátku jen nepravidelná shromáţdění kupců a ţivnostníků, nejen za účelem obchodním ale zejména společenským a informativním. Časem začaly získávat na pravidelnosti. Jednalo se o místa spojená s církevními slavnostmi, kde kupci nabízeli své výrobky přímo zákazníkům. Pro burzu přichází rozkvět, aţ kdyţ se na trhu objevuje zastupitelné zboţí, coţ byly na začátku obchodování cenné papíry ve formě směnek. Význam těchto prvních burz byl jen lokální a jejich prioritou jsou obchody směnečné s mincemi. Do současné podoby prošla tato instituce dlouhým obdobím a vývojem, který trval a trvá několik staletí. Burzy existují buď jako nezávislé instituce, nebo jsou v rukou státu. Systém obchodování na burzách se časem výrazně vyvíjel a dostal se do podoby obchodování na parketu formou takzvaného veřejného křiku. Rozvíjející se výpočetní technika obchodování na parketu nahradila elektronickým burzovním systém obchodování. Tento jev způsobil výraznou modernizaci a hlavně důsledek ve významu informací. Přístup k informacím se stal pro účastníky obchodování nezbytným a rozhodujícím faktorem úspěchu, v mnoha případech i otázkou ţivota či smrti. Ne všechny informace jsou však určeny pro širokou veřejnost. Většina informací je poskytnuta pouze vybraným osobám. Tato skutečnost si vyţádala vznik propracovaných burzovních informačních systémů. Velké objemy dat a různé skupiny jejich příjemců začaly klást důraz také na potřebu ochrany dat, informací, osobních údajů jednotlivců a firem proti odcizení, poškození nebo zneuţití neoprávněnou osobou. Zabezpečené toky informací, hlídané transakce a v neposlední řadě legislativa upravující tento problém, takto vypadají moderní kroky hlídání informací.2
2
Pavlát, V: Kapitálové trhy a burzy ve světě. Praha, Grada, 1993. ISBN 80-85424-90-8., BENEŠ, V., MUSÍLEK, P Burzy a burzovní obchody., 1992. ISBN 80-85427257, Neuhäusel, T.: Středoevropské burzy cenných papírů, analýza a komparace. Diplomová práce VŠE, 2005 European Capital Markets Institute (Madrid); The new capital markets in Centra and Eastern Europe; Berlin; Springer; 2001
10
1.1.
Vznik a vývoj světového burzovnictví
Pojem “burza” je klasický téměř pro celou Evropu a jen s minimálními rozdíly: německy “Borse”, italsky “Borsa”, francouzsky “Bourse”, holandsky “Beurs” nebo česky “Burza”. V angličtině se pojem burza nahrazuje slovem “Exchange”. To je odvozeno od prvního předmětu obchodování na burze, a tím byla směnka. „Vznik pojmu „burza“ není stoprocentně jasný, existuje několik variant jeho vzniku: a)
Některými je povaţován za odvození středověkých “bursae”, coţ byly kupecké koleje.
b)
Jeden z názorů zachází aţ do dalekého Řecka, kde pojem “bursa“ znamená koţený měšec.
c)
Třetí názor souvisí také s řeckým překladem, který tvrdí, ţe vznik pojmu burza je spojen s patricijskou rodinou z Brugg v Belgii, Van der Beurse, která měla stejný měšec vytesán ve svém štítě. Tato kupecká rodina koncem 14. století hostila obchodníky zejména z Itálie, nabízela jim pohostinnost a zároveň jim dávala moţnost, aby mezi sebou v klidu a v bezpečí obchodovali. Místo kolem tohoto domu se brzo stalo vyhledávané a začalo se mu říkat burzy“3.
Začátky světového burzovnictví sahají do italských měst dvanáctého a třináctého století. Hlavními centry se stávají města Florencie, Benátky, Miláno a Janov. Obchod se směnkami se uskutečňoval zejména u konzulátních domů italských obchodníků. Těmto centrům se však neříkalo burzy, ale „Loggie“. Díky rozvoji tohoto trhu byla právě v Janově v roce 1407 zaloţena Banca de Casa di San Georgio. Roku 1531 dochází k úpadku Brugg a rozvíjí se obchodní činnost v Antverpách. Právě tam byla zřízena instituce s názvem „Beurs“, šlo o první burzu cenných papírů určenou pro obchod se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. Konala se zde také historicky doloţená první emise obligací vydaná samotným městem Antverpy.
3
http://www.belgiumview.com, [online];poslední verze 22.12.2008;cit.5.1.2009
11
1.1.1. Středověká etapa vývoje světového burzovnictví Tato etapa začíná vznikem burzovního domu v Antverpách v roce 1531 a končí zaloţením amsterdamské burzy o přesně sto let později. Burzy se snaţí rozvinout do západní Evropy a upevnit své postavení, dále kromě cenných papírů se začíná objevovat i první skutečné zboţí jako předmět obchodu a směny. Ve Francii vzniká roku 1546 první burza v Lyonu, v roce 1549 je zaloţena burza v Toulouse, v roce 1556 v Rouenu a nakonec v roce 1563 burza v Paříţi. V Německu probíhaly obchody se směnkami a valutami zejména v Hamburku, Brémách, Kolíně a Norinberku. V Anglii byla londýnská burza nazvaná The Royal Exchange, jejíţ historie spadá jiţ do roku 1535, ale později vyhořela. V Holandsku v roce 1602 se otevřela Dutch East-Indian Company. Roku 1631 je zaloţena burza cenných papírů v Amsterdamu, kde se začalo obchodovat s akciemi pomocí daných pravidel, a měla stanovenou otevírací dobu. Toto byl historický zásadní bod, poprvé se objevují psaná uplatňovaná pravidla a vyhlášky upravující postup při prodeji a nákupu a stanovuje se časový horizont pro uskutečnění obchodů a transakcí.
1.1.2. Moderní etapa světového burzovnictví Začátek období vzniku moderních burz je spojen zejména s Amsterdamskou burzou, která začíná pouţívat techniky moderních obchodů, burzovních spekulací a pravidel a vyhlášek, jak se zmiňuji výše. Význam burz v tomto období rapidně stoupá, a proto se zakládají další burzy, např. Berlínská burza v roce 1739, Londýnská burza „Corn Exchange“ roku 1745, Newyorská v roce 1792 a Vídeňská v roce 1772. V ostatních světadílech jsou zaloţeny burzy teprve ve druhé polovině 19. století. V roce 1860 vznikla burza v Bombaii, a v roce 1878 burza v Tokiu. V Sydney zahájila burza své obchodování v roce 1871, v Johannesburgu roku 1887. Burzovní činnosti v té době podpořilo hlavně zavedení telegrafu, telefonu a potrubní pošty. Ve 20. století postupně klesá význam místních burz a vzrůstá význam velkých mezinárodních burz se zboţím termínovým, tzv. futures. Stovky zahraničních společností zamířily pro kapitál zejména do Spojených států, (jednoznačně stoupá vliv Newyorské burzy) díky tomu burzovní obchodování výrazně vzkvétalo a ceny akcií rostly. Zlom nastal aţ v říjnu 1929, kdy burzovním světem otřásl černý pátek, krach na Newyorské burze.
12
Následovala světová hospodářská krize, která si vyţádala mnoţství bankrotů a zástupů nezaměstnaných na celém světě, případně druhou světovou válku. Pro výraznější zviditelnění uvádím graf historického vývoje nejznámějšího indexu na světě. Graf č. 1: Newyorská burza, vývoj akciového indexu v letech 1929 - 2005 (Dow Jones index byl publikován 26. 5. 1896 s hodnotou 40.94 a obsahoval akcie 12 podniků)
Zdroj: http://akcie.webz.cz
Zásadní změna v burzovním obchodování v poválečném období nastala s rozvojem výpočetní techniky v průběhu 70. a 80. let. Tato změna umoţnila elektronický přenos dat a stala se nejvíce významná v celé historii burzovnictví. Objevil se také další druh trhu, organizovaný mimoburzovní trh, který fungoval do té doby neformálně a byl značně roztříštěn. V tomto období vznikají v souvislosti s růstem nestability finančních trhů nové finanční instrumenty - finanční deriváty jako prostředek k eliminaci zvýšených rizik. Na přelomu století dochází k rozsáhlé globalizaci kapitálových trhů a také roste význam 13
odvětví informačních technologií. Rozvoj internetu přispěl ke vzniku nového fenoménu obchodování s akciemi on-line. To vše zvýšilo atraktivitu akciového trhu a odrazilo se v rapidním růstu cen akcií na všech světových burzách. Investiční euforie později dosáhla úrovně spekulativní bubliny, k jejímuţ protrţení došlo v roce 2000. Tedy vstup do 21. století byl se symbolem výrazného poklesu.
1.2.
Vznik a vývoj českého burzovnictví
České burzovnictví má přes velmi krátkou historii bohatou tradici. Jeho základy můţeme hledat v polovině 19. století. V roce 1861 se zaloţila tzv. „Produktenhalle“, ve které došlo k prvnímu organizovanému obchodu. Ve stejném roce je za účasti Obchodní komory při této společnosti zaloţena burza peněţní, na zboţí a na plodiny, která byla ale díky nízkému počtu účastníků jiţ po jednom roce uzavřena. Další burzovní vývoj se odehrával na Koňském trhu a od roku 1882 na Senováţném náměstí.
1.2.1 Předválečné období Teprve pokusy z roku 1871 měly trvalý úspěch. Podnětem se stalo prohlášení významných osobností praţského hospodářského světa v čele s velkoobchodníkem s cukrem Aloisem Olivou.4 Na základě tohoto prohlášení byly shromáţděny finanční prostředky v celkové výši 29.780 zlatých na zaloţení a provoz burzy v hlavním městě. Na Praţské burze se původně obchodovalo nejen s cennými papíry, ale i se všemi druhy zboţí včetně obilí a ostatních zemědělských plodin. Velmi úspěšná byla Praţská burza v obchodu s cukrem, pro tento druh zboţí byla dokonce střediskem pro celé Rakousko-Uhersko.
1.2.2 Období po 1. a 2 světové válce Po první světové válce obchod se zboţím na praţské burze ustoupil zcela do pozadí a obchodovalo se v podstatě jen s cennými papíry. V meziválečném období zaznamenala česká burza bouřlivý rozmach, který ovšem byl násilně přerušen druhou světovou válkou. Po druhé světové válce se jiţ burza po několik desetiletí neotevřela v důsledku změny politického reţimu.
4
Dědič, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza; Praha; Prospektrum Praha; 1992
14
1.2.3 Konec 20. století Česká burzovní tradice se obnovila aţ v 90. letech 20. století, opět po změně politického reţimu, kdy v květnu 1991 vznikl Přípravný výbor pro zaloţení Burzy cenných papírů. Nová společnost, kterou tvořilo osm bankovních domů, se 24. 8. 1992 transformovala na sdruţení. Na základě přijetí zákona o burze se tato sdruţení později přeměnila na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s., která byla 24. 11.1992 zapsána do obchodního rejstříku se základním jměním 5,3 miliónu Kč. Mezi zakladatele patřilo 12 českých a slovenských bank a 5 obchodníků s cennými papíry. Ve velmi krátké době zvládla praţská burza všechny přípravné práce a jiţ 6. 4. 1993 se po 55 letech na jejím parketu začalo poprvé obchodovat. V tento den se obchodovalo pouze s 1 státním dluhopisem, 3 obligacemi, 2 podílovými listy a 1 akcií, objem obchodů se tedy pohyboval pouze v desetitisících. K výraznému růstu objemu obchodů na Praţské burze později přispěla první a druhá vlna kupónové privatizace. Zdali byla privatizace pro český stát úspěšná, nechám na čtenáři samotném, kaţdopádně výrazně nastartovala novou éru Burzy cenných papírů Praha.
15
2. Vývoj a historie Burzy cenných papírů Praha Historie burzovního obchodování na území dnešní České republiky sahá jiţ do roku 1871, kdy se podařilo zaloţit „Praţskou bursu“ a to na povolení rakousko-uherských úřadů.
2.1.
Období předválečná a válečná
Na této burze se obchodovalo jak s cennými papíry, tak s komoditami a řídila se zákonem o burzách a senzálech z roku 1860. Roku 1892 dochází k rozdělení burzy na dvě samostatné části, první je Plodinová burza a Burza cenných papírů. Pokud bychom začali srovnávat historický vývoj postavení Praţské burzy cenných papírů a například Vídeňské a Budapešťské burzy, musím konstatovat, ţe se jednalo o druhořadé, spíše podřízené postavení. Toto postavení se výrazně mění vlivem první světové války, kdy se uzavírají všechny banky na tehdejším území Rakouska-Uherska. Právě Praţská burza cenných papírů se díky dobrému obchodu s cukrem stává klíčovým trhem pro celé RakouskoUhersko. Po první světové válce dochází k rozpadu Rakousko-Uherské říše a vzniku samostatného Československa. Činnost BCPP se obnovila roku 1919, o několik měsíců byla opět uzavřena vlivem měnové odluky. Tato měnová opatření přinášejí zemi ekonomický nárůst a stabilitu a zejména zájem zahraničních investorů. Tito investoři přináší v letech 1923 aţ 1928 kapitál, který se pozitivně odráţí na burze. Roku 1929 dochází nejdříve k oslabení a v druhé fázi ke stagnaci. Krach na Newyorské burze a následná šířící se hospodářská krize nastartovala mezinárodní krizi, která se začíná odráţet na politické scéně. V období meziválečném dochází na BCPP k překonání Vídeňské burzy, kapitálový trh v tehdejším Československu byl na velmi vysoké úrovni. Zejména k tomu přispěla stagnace a deprese v okolních zemích a hlavně v Rakousku. Zřizovatelem BCPP se stalo ministerstvo financí a obchodu, které také nad burzou vykonávalo dozor prostřednictvím burzovního komisaře. Na rozhodování o kótaci cenných papírů se podílel ministr financí a obchodu spolu s burzovní komorou. Případné spory plynoucí z burzovních obchodů řešil burzovní
16
rozhodčí soud. Roku 1936 dochází ke krátkému oţivení, které je roku 1938 zastaveno Mnichovským diktátem.5
2.2.
Období po světových válkách a po roce 1989
Historický vývoj po druhé světové válce zapříčinil, ţe se Československo ocitá ve skupině dalších zemí, které mají centrálně plánovanou ekonomiku. V tomto systému není pro burzu skoro ţádné místo a uplatnění. Na přelomu 80. a 90. let minulého století dochází k přechodu na trţní ekonomiku a renesanci burzovnictví v naší republice. Vznik BCPP v 90. letech znamenal návrat k burzovním obchodům na našem území. Přípravný výbor pro zaloţení BCPP vzniká roku 1991 a tvoří ho 8 bank. Transformuje se na sdruţení a následně pak na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s., která byla zaloţena Zakladatelskou smlouvou ze dne 9. 7. 1992 a zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze dne 24. 11. 1992.6 Zakladatelem se stalo 19 společností ze sféry finančních institucí a obchodníků s cennými papíry, kteří vloţili počáteční kapitál ve výši 5 440 000,-Kčs. První obchodování proběhlo v 6. 4. roku 1993 a to s 7 emisemi cenných papírů.7 Během tohoto roku dochází k uvedení 955 emisí akcií z první vlny kupónové privatizace. O rok později v roce 1994 je zahájeno vypočítávání oficiálního burzovního indexu PX 50. V březnu roku 1995 je uvedeno dalších 674 nových emisí z druhé vlny kupónové privatizace a zároveň dochází k novému členění burzovních trhů na hlavní a vedlejší (k tomuto členění se dostávám v dalších kapitolách). Většina z nově uvedených akcií v letech 1993 aţ 1995 se stala nelikvidní a roku 1997 se rozhodlo o jejím vyřazení, celkově se vyřadilo 1301 emisí akcií. V roce 1998 byl na BCPP vytvořen systém SPAD – „Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů“. Tento systém v současné době hraje velmi důleţitou roli při obchodování na burze. Datum 1. 10. 2002 je pro BCPP důleţitý, tohoto dne se začalo obchodovat s akciemi společnosti Erste Bank, coţ byla první zahraniční emise akcií na BCPP. Dále byl významný rok 2004, kdy se burza v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie stala řádným členem FESE, coţ je federace evropských burz, kde byla přidruţeným členem od roku 2001.
Dále za významný rok můţeme povaţovat rok 2004 a to ve vztahu
5
Dědič, J.: Burza cenných papírů a komoditní burza. Prospektum, Praha 1992. BCPP, a.s.; Zakladatelská smlouva; Praha; 1992; Sbírka listin OR vedeného Městským soudem v Praze 7 http://www.bcpp.cz/Dokument.aspx?k=Historie-Burzy 6
17
k zahraničním institucím. Americká Komise pro cenné papíry a burzy ji zařadila do seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. Toto rozhodnutí mělo velký vliv na posílení její důvěryhodnosti. Ještě se vrátím k základnímu kapitálu, který se postupně navyšoval v roce 1996 aţ na hodnotu 384 948 000,-Kč. Od roku 2004 dochází k postupnému sniţování základního kapitálu aţ k současné výši 265 216 000,-Kč, důvodem pro sniţování bylo nabytí akcií a jejich následné zničení.8 Pro úplnost uvádím nejvýznamnější události ve vývoji BCPP po roce 1991: „24. 11. 1992
Vznik Burzy cenných papírů Praha, a.s.
6. 4. 1993
Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů.
22. 6. 1993
Uvedení 622 emisí akcií z 1. vlny kuponové privatizace na burzovní trh.
13. 7. 1993
Uvedení 333 emisí akcií z 1. vlny kuponové privatizace na burzovní trh.
5. 4. 1994
Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX 50
1. 3. 1995
Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kuponové privatizace na burzovní trhy.
6. 4. 1995
Zavedení 2 souhrnných indexů PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů.
1. 9. 1995
Zavedení nového členění burzovních trhů na hlavní a vedlejší. (původně kotovaný trh) a volný trh (původně nekotovaný trh)
15. 3. 1996
Zahájení obchodování v systému KOBOS (průběţné obchodování při proměnlivé ceně) s 5 emisemi akcií a 2 emisemi obligací.
1997
8
Vyřazení 1301 nelikvidní emise akcií z volného trhu burzy.
Ministerstvo spravedlnosti ČR; Úplný výpis z obchodního rejstříku; [online];17.12.2008; www.justice.cz
18
5. 1. 1998
Převedení 35 společností z hlavního trhu na vedlejší trh z důvodu nesplnění stanovené výše likvidity na centrálním trhu.
25. 5. 1998
Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů).
4. 1. 1999
Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D. Zahájení kontinuálního výpočtu PX 50.
20. 9. 1999
Vyřazení 75 emisí akcií z volného trhu.
2. 5. 2000
Zahájení realizace projektu Jednotné knihy objednávek (JKO).
14. 6. 2001
Přijetí burzy za přidruţeného člena Federace evropských burz (FESE).
1. 10. 2002
Zahájení obchodování s první zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK.
1. 5. 2004
Řádné členství burzy ve FESE v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.
květen 2004
Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) a zařazení praţské burzy do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory.
28. 6. 2004
Zahájení obchodování s první primární akciovou emisí ZENTIVA.
1. 2. 2005
Zahájení obchodování se zahraniční akciovou emisí ORCO.
4. 10. 2006
Zahájení obchodování s investičními certifikáty.
5. 10. 2006
Zahájení obchodování s futures.
7. 12. 2006
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí ECM (IPO= Initial Public Offering).
11. 12. 2006
Začátek obchodování s warranty na oficiálním volném trhu.
1. 2. 2007
Licence pro Energetickou burzu Praha. 19
17. 7. 2007
První obchodní den na Energetické burze Praha“9.
22. 10. 2008
Dohoda o prodeji většinového počtu akci BCPP, Vídeňské burze.
22. 12. 2008
Po 14 letech se mění faktor výpočtu zřetězení pro index PX.
9
BCPP, a.s.; Burzovní historie [online];poslední verze 6.1.2009;cit.6.1.2009 http://www.bcpp.cz/Dokument.aspx?k=Historie-Burzy
20
3. Organizační struktura Burzy cenných papírů Praha Základní úprava organizační struktury BCPP vychází z § 64 aţ 68 ZPKT a z následných článků 15 aţ 43 Stanov Burzy. (Stanovy jsou uvedeny v příloze č. 2 této práce.) Stejně jako akciové společnosti má BCPP své jednotlivé orgány. Nejvyšším orgánem je valná hromada, roli statutárního orgánu má burzovní komora, dozorovou a kontrolní činnost vykonává dozorčí rada. Dále jsou v organizační struktuře burzovní výbory, tam patří výbor pro členské otázky, burzovní výbor pro kótaci a burzovní výbor pro obchody. Činnost burzy řídí generální ředitel burzy. Organizační struktura BCPP má i nezávislý orgán pro rozhodování sporů z obchodů s investičními nástroji na burze, jedná se o Burzovní rozhodčí soud. Personální sloţení BCPP je uvedeno v příloze č. 3 této práce. Obrázek č. 1: Základní organizační struktura Burzy cenných papírů Praha, a.s.
Dozorčí rada
Valná hromada
Burzovní komora
Burzovní výbor pro členské otázky Generální ředitel Burzovní výbor pro kotaci
Burzovní výbor pro burzovní obchody Zdroj: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-Struktura– grafická stránka je upravena.
21
Obrázek č. 2: Vnitřní organizační struktura Burzy cenných papírů Praha, a.s.
Generální ředitel
Sekretariát Gř., podatelna
Právní služba
Interní audit, bezpečnost, compliance
Odbor externí komunikace
Odbor obchodování a cenných papírů
Odbor ekonomiky a správy
Odbor informatiky
Odbor Inspekce
Zdroj: http://www.bcpp.cz/hokument.aspx?k=Profil-Burzy-Struktura – grafická stránka je upravena.
3.1.
Valná hromada
Valná hromad je jednoznačně nejvyšším orgánem burzy. Právo účastnit se valné hromady mají všichni akcionáři burzy a dále členové dozorčí rady. S poradním hlasem se můţe účastnit generální ředitel burzy a zástupce České národní banky. Řádnou valnou hromadu svolává jednou ročně, a to do 30. června daného roku, burzovní komora. Burzovní komora téţ svolává i mimořádnou valnou hromadu (na ţádost akcionáře, či pokud se zjistí velká ztráta). V případě zájmu burzy je valná hromada svolávána Dozorčí radou. Pozvánku na 22
valnou hromadu burzy obdrţí doporučeným dopisem všichni akcionáři řádně zapsaní v seznamu akcionářů. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři, jejichţ jmenovitá hodnota drţených akcií přesahuje 30% základního kapitálu. Z jednání valné hromady je vyhotoven vţdy zápis o valné hromadě. Na jednání valné hromady lze měnit a schvalovat Stanovy a rozhodovat o změnách základního kapitálu burzy. Do pravomoci valné hromady náleţí také volba a odvolání členů burzovní komory a dozorčí rady, schvalování účetních závěrek, rozhodování o odměňování členů burzovní komory a dozorčí rady další otázky, které vyplývají ze Stanov a zákonů týkajících se Burzy cenných papírů Praha. Poslední Valná hromada proběhla dne 27. 11. 2008 a měla několik zásadních bodů, ke kterým se vrátím během následujících kapitol.
3.2.
Dozorčí rada
Dozorčí rada je šestičlenná a je volena valnou hromadou na pětileté funkční období. Pro člena dozorčí rady musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných akcionářů. Pokud má burza více neţ 50 zaměstnanců, tak za určitých podmínek jsou dva členové dozorčí rady voleni těmito zaměstnanci. Členem dozorčí rady nemůţe být člen burzovní komory. Členové dozorčí rady si mezi sebou zvolí předsedu, který svolává a řídí zasedání rady a její další činnost. Dozorčí rada je schopná se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení dozorčí rady je platné jen v případě, kdy pro něj hlasuje nadpoloviční většina přítomných členů. Dozorčí rada dohlíţí na burzovní komoru a na činnost burzy. Podle zákona má právo: nahlíţet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti burzy, kontrolovat účetní zápisy burzy, kontrolovat činnost burzy z hlediska souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady, přezkoumávat účetní závěrky, účastnit se valné hromady a sdělovat jí výsledky své činnosti, za daných podmínek svolávat valnou hromadu. Ze Stanov burzy vyplývá povinnost pro burzovní komoru a všechny zaměstnance burzy být nápomocen dozorčí radě při její činnosti, tzn., poskytnou jí všechny potřebné informace. 23
3.3.
Burzovní komora
Burzovní komora vystupuje jako statutární orgán burzy a plní funkci představenstva. Členů burzovní komory je šest a jsou voleni na valné hromadě. Členem je zvolen ten, pro něhoţ hlasovaly dvě třetiny přítomných akcionářů. Funkční období členů burzovní komory je pět let, během této doby mohou být valnou hromadou odvoláni. Z šesti členů je volen jeden předseda a dva místopředsedové, kteří předsedu v jeho nepřítomnosti zastupují. Předseda řídí činnost burzovní komory. Burzovní komora zasedá nejméně jednou za dva měsíce, zasedání svolává předseda. Písemná pozvánka musí obsahovat určité náleţitosti. Na zasedání musí být přítomna alespoň polovina členů burzy, rozhoduje prostá většina hlasů, při rovnosti rozhoduje hlas předsedy. Nepřítomné členy je předseda povinen informovat o obsahu a závěrech zasedání. Úkolem burzovní komory je schvalovat Burzovní pravidla a jejich změny a dbát, aby byla dodrţována. Burzovní komora zřizuje burzovní výbory a stanovuje jejich činnost. Do působnosti burzovní komory dále patří: jmenování a odvolávání generálního ředitele burzy a stanovování kvalifikačních poţadavků na tuto funkci, rozhodování o přijetí nových členů burzy a změnách v členství burzy, rozhodování o přijetí investičních nástrojů k burzovnímu obchodu, stanovování poţadavků na zveřejňování informací o hospodaření emitentů, schvalování burzovních indexů, zřízení Burzovního rozhodčího soudu, ukládání sankcí v rozsahu stanoveném zákonem, vydávání Věstníku burzy, schvalování časového harmonogramu burzovního dne, provádění dalších činností a opatření, které jsou jí uloţeny zákonem, valnou hromadou nebo Burzovními pravidly. Burza je akciová společnost, a tak burzovní komora, jako představenstvo, zabezpečuje i další činnosti burzy dané zákonem: řízení činnosti burzy podle Stanov a usneseními valné hromady, projednávání a schvalování rozpočtu burzy, zabezpečení vedení řádného účetnictví burzy, 24
předkládání účetních závěrek valné hromadě ke schválení (včetně návrhu na rozdělení zisku) a také zprávu o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku, udělování souhlasu s prodejem akcií burzy (uděluje a odnímá členství na burze), Členové burzovní komory mají povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, které by mohly vést k poškození burzy. Členové, kteří porušili povinnosti, odpovídají za vzniklou škodu společně a nerozdílně. Členové burzovní komory na základě zákazu konkurence mají zakázáno podnikat v obdobném oboru jako je obor podnikání burzy, vykonávat činnosti jako statutární orgán jiné právnické osoby s obdobným předmětem podnikání.
3.4.
Burzovní výbory
Burzovní výbory jsou zřízeny burzovní komorou, která je zřizuje za účelem výkonu činností spojených s organizováním trhu s investičními nástroji. Mohou být zřízeny na omezenou dobu, nebo mohou mít trvalý charakter. Členem burzovního výboru můţe být člen burzovní komory, ale i odborník na danou problematiku výboru. Burzovní komora jmenuje a odvolává členy a předsedu burzovních výborů. Burzovní výbor se schází dle potřeby, většinou jednou za měsíc. Předseda podává burzovní komoře zprávu o činnosti a o přijatých rozhodnutích výboru. V současné době jsou zřízeny tři burzovní výbory, které jsou uvedeny na další straně: a) Burzovní výbor pro členské otázky b) Burzovní výbor pro kotaci c) Burzovní výbor pro burzovní obchody
3.5.
Generální ředitel burzy
Generální ředitel burzy můţe být jak členem burzovní komory, tak členem burzovních výborů. Ve své funkci vykonává usnesení burzovní komory, podepisuje účetní výkazy burzy, řídí činnost burzy a její zaměstnance, přijímá rozhodnutí, která mají zabránit ohroţení činnosti burzy či ohroţení zájmů akcionářů a dalších účastníků burzy. Generální
25
ředitel zastupuje burzu v šíři dané Stanovami a burzovní komorou, obstarává běţné záleţitosti burzy a za svou působnost je odpovědný burzovní komoře.
3.6.
Burzovní rozhodčí soud
Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza za účelem rozhodování sporů z burzovních obchodů, pokud se strany nedohodnou jinak. Činnost burzovního rozhodčího soudu upravuje Statut a Řád burzovního rozhodčího soudu.
3.7.
Garanční fond burzy
Garanční fond burzy je určen k pokrytí rizika z vypořádání burzovních obchodů s cennými papíry. Je podrobněji upraven v Pravidlech Garančního fondu burzy a v Burzovních pravidlech. Je tvořen povinně všemi členy burzy. Dělí se na Fond garancí pro automatické obchody, pro SPAD a pro obchody s deriváty. Povinnost členů vkládat peněţní prostředky je upravena pro kaţdý fond zvlášť. Správa vloţených peněţních vkladů je uskutečňována prostřednictvím společnosti UNIVYC, a.s., která je dceřinou společností burzy.
3.8.
Clearingový fond burzy
Tento fond slouţí podobně jako Garanční fond burzy k zajištění rizika z vypořádání burzovních obchodů, tentokrát ale s deriváty. Tvoří jej členové burzy, kteří splňují stanovené podmínky.
26
4. Burzovní trhy a typologie obchodů Burzy cenných papírů Praha Neţ se začnu plně věnovat rozdělení trhů a obchodů na BCPP, chtěl bych zmínit základní funkci a význam burzy v naší ekonomice.
4.1.
Základní princip burzy
„Burza fungující v trţní ekonomice plní tyto funkce: a) Obchodní funkce, resp. funkce likvidity: Burza je trh, kde má současný majitel určitého instrumentu moţnost tento instrument prodat ve velice krátkém čase za cenu, která je výsledkem střetu nabídky a poptávky na tomto burzovním trhu. Burzovní trh tak umoţňuje v podstatě početně neomezenou změnu majitelů instrumentů. Burzovní trh zajišťuje obchodovatelnost instrumentu, tedy moţnost jeho přeměny na hotovost. Investor má moţnost tuto směnu kdykoliv, kdy pocítí nedostatek hotovosti, provést, a to na bezproblémově fungujících trzích s minimálními transakčními náklady. Instrument obchodovatelný na burzovním trhu se tak stává instrumentem, který více či méně splňuje investorův poţadavek likvidity, která je zabezpečena burzovním obchodováním. Likvidita investičních instrumentů je investory pozitivně ceněna. U likvidních instrumentů investoři nepoţadují vyšší výnos v podobě prémie za nelikviditu, coţ přispívá ke sníţení nákladů pro emitenta. b) Cenotvorná, resp. informační funkce: Burza organizuje vzájemné střetávání nabídky a poptávky po určitém instrumentu, jejímţ výsledkem je stanovení aktuální ceny (kurzu) daného instrumentu. Cena vzniklá na burzovním trhu pak můţe být rovněţ východiskem, popř. směrnou cenou pro obchody uzavírané mimo burzu. Cena vytvořená burzou plní vţdy významnou informativní roli pro nejrůznější ekonomické subjekty. Pro investory – majitele cenných papírů je tato cena důleţitou informací, ze které lze snadno stanovit míru dosaţeného výnosu. Pro potenciální investory naopak můţe informace o ceně cenného papíru poslouţit k rozhodnutí, zda pro ně je či není výhodné do daného cenného papíru investovat. Dá se říci, ţe pro investora je cena jakýmsi měřítkem daného cenného papíru, zohledňuje moţný výnos z investice, ale i 27
část nákladů. Nezastupitelnou informací je cena (kurz) obchodovaného instrumentu pro analytiky nebo investiční poradce, kteří se pokoušejí odhalit podhodnocené (tj. laciné, atraktivní) nebo nadhodnocené (tj. drahé) tituly nebo správně načasovat nejvhodnější okamţiky pro nákupy a prodeje. Důleţité informace týkající se ceny kapitálu přináší údaj o ceně cenného papíru také emitentům. Informace o vývoji cen na burzovních trzích vyuţívají kromě mikroekonomických investorů rovněţ makroekonomické subjekty a specializované instituce (centrální banky, vlády, ministerstva, statistické úřady, ratingové agentury), které tyto informace vyuţívají v rámci procesu realizace měnové nebo fiskální politiky nebo při shromaţďování a zpracování ekonomických dat pro různé účely. c) Alokační funkce: Tuto alokační funkci plní burza pouze v situaci, kdy kromě sekundárního trhu s investičními instrumenty organizuje také primární trh s těmito instrumenty. Plní-li burza funkci jak sekundárního, tak primárního trhu, nové cenné papíry jsou emitovány jejím prostřednictvím. Burza v tomto případě zabezpečuje přesun volných finančních prostředků od
přebytkových
jednotek
(investorů)
k
jednotkám
deficitním
(emitentům)
s
respektováním základních investorských kritérií v podobě výnosu, rizika a likvidity. Pro emitenty hraje při získávání kapitálu významnou roli úroveň nákladů spojených se získáním tohoto kapitálu (tedy cena kapitálu) a doba, na kterou tento kapitál získávají. d) Funkce spekulační: Spekulaci lze chápat jako činnost zaměřující se na adekvátní posouzení a odhad určitých okolností a faktorů, které budou v budoucnosti ovlivňovat a utvářet ceny investičních instrumentů. Jedná se o činnost velice náročnou jak po odborné, finanční, tak psychologické stránce. V zásadě je moţné podle druhu jejich budoucího očekávání rozlišit dvě skupiny spekulantů. Jde o spekulanty „na býka“ a spekulanty „na medvěda“. Spekulanti na „býka“ jsou v současné době optimističtí, neboť očekávají v budoucnu vzestup kurzů cenných papírů. Nakupují tedy nyní cenné papíry s vírou růstu jejich kurzů. Negativní tendence naopak očekávají do budoucna na trhu spekulanti „na medvěda“, kteří očekávají pokles kurzů cenných papírů, a proto v současnosti zahajují prodeje cenných papírů, jichţ se budoucí pokles podle jejich názoru týká. Pro hladké fungování trţní ekonomiky má burza velký význam. Umoţňuje shromáţdění volných finančních prostředků od investorů a jejich efektivní vyuţití a zhodnocení při současné diverzifikaci 28
rizika a zajištění neustálé likvidity. Pro společnosti, jejichţ cenné papíry jsou na burze obchodovány, burza nabízí moţnosti k získávání dalšího kapitálu, přístup ke zdrojům pro jejich další rozvoj a expanzi. Kotace cenných papírů určité společnosti na burze přispívá ke zvýšení prestiţe této společnosti v očích investorů, a to nejen domácích, ale i zahraničních. Moţnost opatřit si finanční zdroje prostřednictvím kapitálového trhu rovněţ sniţuje závislost firem na úvěrových zdrojích poskytovaných bankami. Existence burzovního trhu a celé řady faktorů, které na něj působí, umoţňuje investorům spekulovat na vzestup nebo pokles kurzů cenných papírů. Obchodovatelnost cenných papírů na burze umoţňuje akcionářům snadno vykonávat svá práva vyplývající z drţby akcií.“10
4.2.
Burzovní trh BCPP
Burza je jediným organizátorem regulovaného trhu s investičními nástroji. § 40 ZPKT11 jí taktéţ dovoluje organizovat i neregulovaný volný trh. Regulovaný trh se řídí platnou legislativou a musí splňovat všechny pravidla definovaná burzou. Pro neregulovaný volný trh platí zákonná podmínka spočívající v uveřejnění prospektu emitenta cenného papíru, ostatní podmínky a pravidla si určuje sama burza. V souladu s § 38 ZPKT se organizovaný trh člení na oficiální trh s cennými papíry a na speciální trh s investičními nástroji, které ale nejsou cennými papíry. Burza dále člení oficiální trh na trh hlavní, vedlejší a oficiální volný. Schéma burzovního trhu je pro lepší přehlednost vyobrazeno na další straně:
10 11
Veselá, J.: Burzy a burzovní obchody – výchozí texty ke studiu, Oeconomica, Praha 2005, str. 18, 19 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu
29
Obrázek č. 3: Schéma Burzovní trhu BCPP: Burzovní trh BCPP
Neregulovaný
Regulovaný trh
trh
Oficiální trh
Speciální trh
Hlavní trh
Futures
Neregulovaný volný trh
Od 1. 12. 2008 nový trh MTF Oficiální volný trh
Zdroj: http://www.bcpp.cz/Dokument.aspx?k=Trhy-Cennych-Papiru – grafická stránka je upravena
4.2.1. Charakteristika hlavního trhu: „Hlavní trh je nejprestiţnějším segmentem oficiálního trhu burzy, na němţ jsou umístěny nejlikvidnější cenné papíry, které jsou obchodovány na burze. O přijetí cenných papírů na tento trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci, který pečlivě váţí celkovou hospodářskou situaci emitenta a posuzuje kvalitu jím vydaného cenného papíru. Pokud výbor rozhodne, ţe daná společnost i emise splňují veškeré poţadavky pro přijetí na tento trh, burza po zaplacení příslušných poplatků uvede schválenou emisi na hlavní trh. S přijetím emise na hlavní trh jsou spojeny informační povinnosti, které je emitent povinen po celou dobu obchodování své emise na tomto trhu plnit. 30
Podmínky přijetí na hlavní trh O přijetí emise cenných papírů ţádá emitent cenného papíru nebo jím pověřený člen burzy, který na základě plné moci předloţí ţádost burzovnímu výboru pro kotaci. Podmínkou přijetí je celá řada povinností, které musí emitent i jeho emise splňovat. Emitent je povinen předloţit také několik dokumentů stanovených Burzovními pravidly – Podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu burzy. Pro přijetí emise musí emitent předloţit: ţádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na hlavní trh (ţádost musí obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi, uvedení tuzemských nebo zahraničních regulovaných trhů, na kterých je emise obchodována nebo příp. poţádáno o přijetí), prospekt cenného papíru s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění, doklad o přidělení ISIN, plnou moc emitenta, která zplnomocňuje člena burzy k podání ţádosti o přijetí, ţádá -li o přijetí jménem emitenta člen burzy, roční účetní závěrky včetně příloh za poslední 3 roky, doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných cenných papírů, v případě listinných cenných papírů 4 vzory listinného cenného papíru, výpis z obchodního rejstříku, společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta, doklad o uveřejnění účetní závěrky nejméně za tři poslední po sobě následující roky, Dále musí emitent předloţit několik prohlášení, např. prohlášení, ţe přejímá veškeré závazky vyplývající pro něj z přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu, ţe všechny informace, které měly být uvedeny v prospektu, jsou v prospektu uvedeny nebo budou dodatečně zapracovány, apod.
31
Podmínky, které musí splňovat emitent a emise Podle obchodního
Výše základního kapitálu
zákoníku U akcií část emise, která je rozptýlena mezi
alespoň 25 %
veřejnost nejméně 3 roky
Doba podnikatelské činnosti
Burzovní výbor pro kotaci stanovil ještě další podmínku, která je velmi důleţitá pro setrvání emisí akcií na oficiálním hlavním trhu a kterou se liší hlavní trh od ostatních segmentů burzovního oficiálního trhu. Touto podmínkou je dostatečná likvidita emise. Kritérium likvidity stanovuje výbor a své rozhodnutí zveřejní vţdy v dostatečném předstihu před jeho účinností. Informační povinnosti emitenta Z přijetí emise na hlavní trh vyplývají pro emitenta především širší informační povinnosti. Vymezení základních informací, které jsou společnosti, jejichţ cenné papíry jsou obchodovány na hlavním trhu, povinny plnit, je uveden v čl. 8 Podmínek a v časovém harmonogramu, který je součástí těchto Podmínek. Výše uvedený článek Podmínek obsahuje spíše obecnější vymezení informačních povinností. Časový harmonogram naopak blíţe specifikuje nejdůleţitější informační povinnosti, které musí emitent plnit. Uvádí jmenovitě nejdůleţitější skutečnosti, které burza vyţaduje, bliţší specifikaci zasílaných informací a následně i termín zaslání daných informací na burzu. Mezi nejdůleţitější informace, které jsou zasílané na burzu, patří čtvrtletní ukazatele hospodaření společnosti, auditovaná účetní závěrka vyhotovená podle IFRS, výroční zpráva, kterou předkládá emitent do 4 měsíců po skončení kalendářního (příp. hospodářského) roku a pololetní zpráva předloţená do 2 měsíců po skončení pololetí. Velmi důleţité jsou ale také další, burzou vyţadované informace jako jsou: informace o změnách ve finanční situaci společnosti, personální změny v představenstvu, dozorčí radě i ve vrcholném managementu, změny v majetkových účastech emitenta, změny ve struktuře akcionářů emitenta, doklad o uveřejnění rozhodnutí emitenta o zrušení kotace na
32
regulovaných trzích a další skutečnosti, které mohou přímo nebo nepřímo vyvolat změnu kurzu cenného papíru. Veškeré informace, které burza dostává od emitentů v rámci plnění informačních povinností, jsou na burzu zasílány v elektronické podobě a burza následně tyto informace distribuuje, prostřednictvím svého informačního systému členům burzy a informačním agenturám, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování burzovních informací. Pozastavení a vyloučení cenného papíru z obchodování Příslušný burzovní orgán zahájí řízení o pozastavení nebo vyloučení obchodování s cenným papírem: za konkrétních podmínek stanovených příslušnými ustanoveními burzovních pravidel Pravidla obchodování a Speciální operace s cennými papíry, v případě prohlášení konkurzu na majetek emitenta nebo bylo povoleno vyrovnání podle zák. č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, v případě zrušení společnosti, v případě, ţe emitent nebo emise přestaly splňovat podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a burzovními pravidly, z jiných mimořádných důvodů. Vyřazení cenného papíru z obchodování Burza vyřadí cenný papír z obchodování z následujících důvodů: jestliţe o to emitent poţádá (spolu se ţádostí je emitent povinen doloţit, ţe rozhodnutí podat ţádost o vyřazení je v souladu s obecně závaznými právními předpisy a ţe byly splněny veškeré náleţitosti z těchto předpisů vyplývající), v případě, ţe emitent akcií rozhodne o zpřísnění převoditelnosti, o změně formy, druhu nebo o jakékoliv skutečnosti, která má dopad na bezproblémové obchodování na burze včetně vypořádání burzovních obchodů, přičemţ emitentovi vzniká povinnost odloţit účinnost rozhodnutí do doby, neţ doloţí burze, ţe nemá více neţ 300 tuzemských akcionářů, v případě dluhopisů z důvodu jejich splatnosti (obchodování s emisí dluhopisů bude ukončeno dva burzovní dny před rozhodným dnem pro určení osob, které 33
mají právo na výplatu jmenovité hodnoty dluhopisu nebo její poslední nesplacené části, není-li stanoveno jinak). Opatření k dodržování burzovních pravidel Pokud emitent nesplňuje podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy nebo burzovními pravidly, můţe mu příslušný burzovní orgán uloţit některé z následujících opatření: výtku, zveřejnění skutečnosti, ţe došlo k porušení informační povinnosti, peněţité opatření aţ do výše 5 000 000,- Kč, pozastavení obchodování s cenným papírem, vyloučení cenného papíru z obchodování. Poplatky Společnosti, jejichţ emise jsou obchodovány na hlavním trhu, jsou povinny platit burze poplatky spojené s obchodováním. Výše poplatků se kaţdým rokem přehodnocuje, případně upravuje. Níţe uvedená tabulka podává základní informace o poplatcích spojených s obchodováním emise cenných papírů na hlavním trhu. Poplatky emisí obchodovaných na hlavním trhu 50.000,00 Kč Poplatek (jednorázový) za přijetí cenných papírů k obchodování na hlavním trhu burzy 0,05 % Poplatek (roční) za obchodování cenných papírů na hlavním trhu burzy (z objemu emise)
34
max. 300.000,00 Kč
Od 1. 1. 2005 jsou nově přijímané emise akcií osvobozeny od placení jednorázového poplatku za přijetí a poplatku za obchodování a vypořádání v roce přijetí emise k obchodování.“12 Cenné papíry kótované na hlavním trhu BCPP jsou uvedeny v příloze č. 4.
4.2.2. Charakteristika volného trhu: „Volný trh je rovněţ součástí oficiálního regulovaného trhu burzy. Burza na tomto trhu neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky, neţ je určeno obecně platnými zákony týkajícími se kapitálového trhu. Tento trh je tedy určen pro cenné papíry, jejichţ emitenti mají zájem, aby byly kótované, ale přitom nejsou ochotni plnit nadstandardní informační povinnosti, platit vyšší poplatky nebo pro emise, které zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh burzy. Samozřejmě existuje i řada dalších důvodů, proč jsou emise obchodovány právě na tomto trhu burzy. Podmínky přijetí Pro přijetí emise na volný trh jsou stanoveny Burzovními pravidly tyto podmínky, které musí emise splňovat: emise musí být převoditelná bez omezení a musí splňovat podmínky stanovené zákonem. Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky přijetí. Samotná kotace se provádí na základě ţádosti o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu, kterou podává emitent nebo jím pověřený člen burzy. Pro přijetí emise musí emitent předloţit: ţádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu (ţádost musí obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi, uvedení tuzemských nebo zahraničních regulovaných trhů, na kterých je emise obchodována nebo příp. poţádáno o přijetí), prospekt cenného papíru s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění,
12
BCPP, a.s.; Hlavní trh [online];poslední verze 9.1.2009;cit.9.1.2009 http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Hlavni-Trh
35
doklad o přidělení ISIN, plnou moc emitenta, která zplnomocňuje člena burzy k podání ţádosti o přijetí, ţádá-li o přijetí jménem emitenta člen burzy, doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných cenných papírů, v případě listinných cenných papírů 4 vzory listinného cenného papíru, výpis z obchodního rejstříku, společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta, doklad o uveřejnění účetní závěrky nejméně za tři poslední po sobě následující roky, O ţádosti rozhoduje burzovní výbor pro kotaci a rozhodnutí o přijetí se zveřejňuje. Informační povinnosti emitenta Rozsah informační povinnosti emitentů, jejichţ cenné papíry jsou kótovány na volném trhu burzy, odpovídá informačním povinnostem uvedeným v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V souladu s tímto zákonem definuje informační povinnost emitentů článek 7 Podmínek přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu burzy. Jedná se například o povinnost zasílat na burzu výroční zprávu do 4 měsíců po skončení kalendářního (příp. hospodářského) roku, pololetní zprávu nejpozději do 2 měsíců po skončení pololetí, informace o svolání valné hromady, oznámení o rozhodnutí emitenta o zrušení kotace na regulovaném trhu včetně informací týkajících se veřejného návrhu smlouvy podle zákona, návrhy změn společenských smluv nebo stanov společnosti a celou řadu dalších informací, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru. Oproti prestiţním trhům burzy tedy není informační povinnost na volném trhu tak rozsáhlá. Pozastavení a vyloučení cenného papíru z obchodování Příslušný burzovní orgán zahájí řízení o pozastavení nebo vyloučení obchodování s cenným papírem: za konkrétních podmínek stanovených příslušnými ustanoveními burzovních pravidel Pravidla obchodování a Speciální operace s cennými papíry, 36
v případě prohlášení konkurzu na majetek emitenta nebo bylo povoleno vyrovnání podle zák. č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, v případě zrušení společnosti, v případě, ţe emitent nebo emise přestaly splňovat podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a burzovními pravidly, z jiných mimořádných důvodů. Vyřazení cenného papíru z obchodování Burza vyřadí cenný papír z obchodování z následujícího důvodu: jestliţe o to emitent poţádá (spolu se ţádostí je emitent povinen doloţit, ţe rozhodnutí podat ţádost o vyřazení je v souladu s obecně závaznými právními předpisy, a ţe byly splněny veškeré náleţitosti z těchto předpisů vyplývající), v případě, ţe emitent akcií rozhodne o zpřísnění převoditelnosti, o změně formy, druhu nebo o jakékoliv skutečnosti, která má dopad na bezproblémové obchodování na burze včetně vypořádání burzovních obchodů, přičemţ emitentovi vzniká povinnost odloţit účinnost rozhodnutí do doby, neţ doloţí burze, ţe nemá více neţ 300 tuzemských akcionářů, v případě dluhopisů z důvodu jejich splatnosti (obchodování s emisí dluhopisů bude ukončeno dva burzovní dny před rozhodným dnem pro určení osob, které mají právo na výplatu jmenovité hodnoty dluhopisu nebo její poslední nesplacené části, není-li stanoveno jinak). Opatření k dodržování burzovních pravidel Pokud emitent nesplňuje podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy nebo burzovními pravidly, můţe mu příslušný burzovní orgán uloţit některé z následujících opatření: výtku, zveřejnění skutečnosti, ţe došlo k porušení informační povinnosti, peněţité opatření aţ do výše 5 000 000,- Kč, pozastavení obchodování s cenným papírem, vyloučení cenného papíru z obchodování, 37
Poplatky Společnosti, které mají zájem o kotaci svých cenných papírů na volném trhu burzy, platí pouze jednorázový poplatek za přijetí svých cenných papírů k obchodování ve výši 50 000 Kč. Od 1. 1. 2005 jsou nově přijímané emise akcií osvobozeny od placení jednorázového poplatku za přijetí.“13 Cenné papíry kótované na volném trhu BCPP jsou uvedeny v příloze č. 5.
4.2.3. Speciální trh a Futures Speciální trh je dle § 38 ZPKT určen pro investiční nástroje, které nejsou cennými papíry. Mezi investiční nástroje, které nejsou cennými papíry, se z instrumentů obchodovaných na burze běţně zařazují futures kontrakty, investiční certifikáty s pákovým efektem a warranty (Warranty jsou investiční cenné papíry nebo jiné cenné papíry derivátového typu opravňující k nabytí podkladových aktiv jako např. akcií, dluhopisů nebo jiných investičních nástrojů). V současnosti se ale na speciálním trhu burzy obchoduje pouze s futures kontrakty. Investiční certifikáty s pákovým efektem a warranty jsou obchodovány na oficiálním volném trhu. K otevření speciálního trhu došlo 5. 10. 2006, kdy bylo spuštěno obchodování s futures kontrakty. Jednalo se o indexové futures kontrakty s podkladovým aktivem index PX. Od 29. 1. 2007 je moţno obchodovat téţ s akciovými futures kontrakty, kde jsou podkladovým aktivem akcie společnosti ČEZ nebo ERSTE BANK. Futures „Futures kontrakty patří do skupiny standardizovaných burzovních derivátů. Podstatou těchto kontraktů je stejně jako u ostatních termínových operací dohoda o směně daného mnoţství podkladových aktiv k předem určenému datu.
13
BCPP, a.s.; Volný trh [online];poslední verze 9.1.2009;cit.9.1.2009 http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Volny-Trh
38
Futures ve své podstatě představují pevnou dohodu mezi dvěma stranami, která jim dává povinnost koupit nebo prodat ke stanovenému termínu v budoucnosti standardizované mnoţství předmětného podkladového aktiva za předem sjednanou cenu.“14 „Na trh s futures mohou vstoupit pouze oprávnění členové burzy, kteří splní burzou a právními předpisy stanovené předpoklady pro obchodování derivátů. Obchodování je zaloţeno na činnosti tvůrců trhu, kteří mají povinnost udrţovat nabídku a poptávku pro všechny futures série, pro které tuto činnost vykonávají. otevřené – tvůrci trhu mají povinnost udrţovat kotace a uzavírat obchody. Obchody je moţné uzavírat pouze v povoleném pásmu vymezeném nejlepší kotací rozšířenou o ± 0,5 % uzavřené – tvůrci trhu nemají povinnost stanovovat kotace. Obchody je moţné realizovat v pásmu vymezeném nejlepší kotací platnou k ukončení otevřené fázi a rozšířenou o ± 5 %. Principy obchodování futures kontraktů: Futures jsou obchodovány na regulovaném speciálním trhu. Pro obchodování je technicky vyuţito prostředí systému SPAD. Obchodování probíhá za účasti tvůrců trhu, kteří mají povinnost udrţovat nabídku a poptávku. Obchody s futures jsou burzovními obchody. Na obchody s futures se vztahují záruky Garančního fondu burzy. Evidenci jednotlivých pozic účastníků obchodování provádí „Univyc“. Vypořádání probíhá v termínu T+1.“15
4.2.4. Neregulovaný volný trh Neregulovaný volný trh je trh s investičními nástroji, pro který podmínky pro přijetí na tento trh a další povinnosti upravují Všeobecné obchodní podmínky praţské burzy. Zákon
14
BCPP, a.s.; Speciální trh [online];poslední verze 17.2.2009;cit.17.2.2009 http://www.pse.cz/Dokument.aspx?k=Futures 15 BCPP, a.s.; Speciální trh [online];poslední verze 9.1.2009;cit.9.1.2009 http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Futures-Obchody
39
poţaduje uveřejnění prospektu emitenta cenného papíru. Cenné papíry jsou přijaty na trh z rozhodnutí generálního ředitele burzy a mohou být přijaty na neregulovaný volný trh i bez ţádosti (podmínkou je, ţe emise je přijatá k obchodování na regulovaném trhu ve státě OECD16).
4.2.5. Trh MFT „S účinností od 1. 12. 2008 provozuje burza mnohostranný obchodní systém (dále jen „MTF“). Základní pravidla pro provozování tohoto systému jsou popsána v § 69 -73 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Trh MTF je neregulovaným trhem tzn., ţe veškeré podmínky přijetí, přístupu a obchodování stanovuje pouze burza. Pro společnosti obchodované na tomto trhu neplatí přísnější pravidla stanovená pro společnosti obchodované na regulovaných trzích (jako např. účtování podle IFRS, v některých případech uveřejnění prospektu či obsáhlejší informační povinnosti). Podmínky přijetí O přijetí investičních nástrojů ţádá emitent nebo jím pověřený člen burzy. Ţádost musí být doručena v písemné a elektronické podobě, pokud tak umoţňuje povaha dokumentů. Ţádost se musí vztahovat na celou emisi a emise musí být převoditelná bez omezení. Pro přijetí emise musí být předloženo zejména: ţádost o přijetí, v případě privátního umístění emise informační dokument obsahující základní informace o investičním nástroji a informace o finanční situaci a podnikatelské činnosti emitenta, v případě veřejné nabídky prospekt investičního nástroje, doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných investičních nástrojů, v případě listinných investičních nástrojů 4 vzory listinného investičního nástroje, v případě akcií nebo obdobných investičních nástrojů stanovy společnosti,
16
Organization for Economic Cooperation Development – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
40
v případě emise dluhopisů nebo obdobných investičních nástrojů emisní podmínky. Ţádost o přijetí a plnění informačních povinností můţe být v českém nebo anglickém jazyce. Proces přijetí O přijetí emise nebo tranše rozhoduje generální ředitel ve lhůtě do 30 dnů od doručení ţádosti. Informační povinnosti Mezi informace zasílané na burzu patří: výroční zpráva, veškeré změny v právech vztahujících se k obchodovanému investičnímu nástroji (např. účast na valné hromadě, nárok na dividendu), informace o změnách objemu emise, jmenovité hodnoty, podoby a ISIN investičního nástroje, v případě emise dluhopisů a obdobných investičních nástrojů informace o změnách úrokové sazby, předčasném splacení, schůzi majitelů dluhopisů, a případně dalších významných změnách vyplývajících z povahy těchto investičních nástrojů, informace, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu investičního nástroje nebo schopnost emitenta plnit závazky z investičních nástrojů. Poplatky Společnosti, jejichţ emise jsou obchodovány na MTF trhu, jsou povinny platit burze poplatky spojené s přijetím.“17 Poplatek (jednorázový) za přijetí investičních nástrojů 10.000,00 Kč
17
BCPP, a.s.; Trh MTF [online];poslední verze 9.1.2009;cit.9.1.2009 http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Trh-MTF
41
4.3.
Typologie obchodu BCPP
Pravidla pro obchodování na burze jsou stanovena Burzovními pravidly, přičemţ mají rozhodovací a řídící pravomoc. Obchodování na burze je v systému AOS (automatický obchodní systém), který se stará o registraci, vypořádání a uzavírání burzovních obchodů v elektronické podobě a v reálném čase zpřístupňuje čelenům burzy potřebné informace. V tomto systému se uzavírají automatické obchody v aukčním a kontinuálním reţimu, blokové obchody a obchody s účastí tvůrců trhu – tedy lze uzavírat akciové obchody v systému SPAD, futures obchody a obchody s účastí specialisty pro investiční certifikáty a warranty. Obrázek č. 4: Obchody uzavírané na BCPP Obchody uzavírané na BCCP
Automatické obchody – Aukční režim
Blokové Automatické
SPAD
obchody –
obchody
obchody
Kontinuální režim
4.3.1. Automatické obchody – Aukční režim V aukčním reţimu mohou být v současnosti uzavírány obchody s akciemi, dluhopisy a warranty. Aukční reţim je zaloţen na systému jednotné cenové aukce SPAS.18 Obchodování v aukčním reţimu spočívá v nashromáţdění objednávek k nákupu a prodeji investičních instrumentů k jednomu časovému okamţiku. Obchodovatelnou jednotkou je jeden kus investičního nástroje. Výsledkem tohoto obchodování je stanovení jednotné aukční ceny. Při stanovení ceny jsou uplatňována dvě kritéria. Prvním kritériem je
18
„Single Price Auction Systém“ – vysvětleno: Veselá, J.: Burzy a burzovní obchody -výchozí texty ke studiu.Oeconomica, Praha 2005, ISBN 80-245-0939-3. str. 33-34
42
zachování cenové priority, coţ znamená, ţe přednost má objednávka s vyšší nákupní či niţší prodejní cenou. Druhým kritériem je dodrţení minimálního převisu, tedy nejmenšího rozdílu mezi kumulovaným počtem nabízených a poptávaných investičních nástrojů. Pokud nedojde ke stanovení aukční ceny ani podle jednoho kritéria, aukční cena se určí jako cena niţší v případě převisu nabídky nebo cena vyšší v případě převisu poptávky. Nová aukční cena se od závěrečného kurzu z předchozího dne můţe odchýlit maximálně o 5% oběma směry. Pro listinné akcie a dluhopisy je aukční reţim zásadní pro tvoření kurzu. Závěrečný kurz, tedy aukční cena, se rovná ceně stanovené v okamţiku ukončení aukčního reţimu v 9:25. Aukční reţim je rozdělen na dvě fáze, a to fázi uzavřenou a fázi otevřenou. Během uzavřené fáze, která probíhá v době od 8:00 do 9:25 a od 17:00 do 20:00, dochází pouze k příjmu objednávek, aniţ by se zveřejňovaly. V průběhu otevřené fáze, která není v harmonogramu burzovního dne (přehled harmonogramu burzovního dne je uveden v tabulce na konci kapitoly) vyuţita, dochází nejen k přijímání objednávek, ale také ke zveřejňování průběţných informací.19
4.3.2. Automatické obchody – Kontinuální režim V kontinuálním reţimu mohou být v současné době uzavírány obchody s akciemi, dluhopisy a warranty. Kontinuální reţim je zaloţen na systému centrální objednávkové knihy COB20. Obchodování v kontinuálním reţimu spočívá v průběţném vkládání objednávek k nákupu a prodeji investičních instrumentů do systému KOBOS21, který slouţí k jejich spárování a vypořádání. V kontinuálním reţimu lze obchodovat pouze v lotech, přičemţ jeden lot je současnosti stanoven na jeden kus investičního nástroje. Výsledkem tohoto obchodování je stanovení proměnlivé ceny. Spárování objednávek probíhá v souladu s cenovou a následně časovou prioritou, coţ znamená, ţe je preferována objednávka s vyšší nákupní či niţší prodejní cenou a v případě objednávek se shodnou cenou má přednost dříve vloţená objednávka. Obchody mohou být uzavírány pouze v rámci povoleného rozpětí, jeţ je vymezeno maximální odchylkou ceny obchodu od
19
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Aukcni-Rezim „Central Order Book“ – vysvětleno: Veselá, J.: Burzy a burzovní obchody -výchozí texty ke studiu.Oeconomica, Praha 2005, ISBN 80-245-0939-3. str. 32 - 33 21 Kontinuální burzovní obchodní systém 20
43
otevírací ceny, která byla stanovena v okamţiku ukončení aukčního reţimu v 9:25. Povolené rozpětí je pro jednotlivé investiční nástroje různé. Pokud by do systému byly vloţeny objednávky, jejichţ spárováním by bylo moţno uzavřít obchod mimo povolené rozpětí, začne běţet tzv. čekací doba, po jejímţ řádném uplynutí dojde k rozšíření povoleného rozpětí. Délka čekací doby je stanovena pro jednotlivé investiční nástroje různě. Pro akcie a dluhopisy s výjimkou akcií obchodovaných ve SPAD a listinných akcií a dluhopisů je kontinuální reţim kurzotvorným segmentem. Závěrečný kurz se rovná ceně posledního uzavřeného obchodu. Pokud v průběhu dne nebyl v kontinuálním reţimu s danou emisí ţádný obchod uzavřen, je závěrečný kurz roven otevírací ceně. V kontinuálním reţimu jsou zveřejňovány informace o objednávkách na nákup a na prodej v reálném čase. Pro kontinuální reţim je vymezena část burzovního dne navazující na aukční reţim, a to od 9:25 do 15:55.22
4.3.3. SPAD obchody Konkrétní pravidla pro uzavírání obchodů v systému SPAD jsou upravena v Burzovních pravidlech v částech Pravidla obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů a Pravidla udělování oprávnění k činnosti tvůrce trhu v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů. Obchody v systému SPAD jsou určeny pro nejlikvidnější akcie. Systém SPAD je zaloţen na systému řízeném kvótami QDS23. Obchodování v tomto sytému zajišťují tvůrci trhu, jejichţ úkolem je zprostředkovat na trhu dostatečnou likviditu. Tvůrcem trhu se můţe stát člen burzy, který má s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti. Počet tvůrců na jedné emisi ani počet emisí pro jednoho tvůrce není omezen. V současnosti je v systému SPAD obchodováno deset akciových emisí prostřednictvím jedenácti tvůrců trhu kotujících tyto emise. V průběhu otevřené fáze mají tvůrci trhu povinnost průběţně kótovat nákupní a prodejní cenu příslušných emisí akcií. Pro kaţdou emisi je průběţně stanovována nejlepší kótace ze všech kótací na trhu. Obchody mohou být uzavírány pouze v povoleném rozpětí, které je
22
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Kontinualni-Rezim „Quote Driven Systém“ - vysvětleno: Veselá, J.: Burzy a burzovní obchody -výchozí texty ke studiu. Oeconomica, Praha 2005, ISBN 80-245-0939-3. str. 33 23
44
vymezeno nejlepší kótací rozšířenou o 0,5% oběma směry. Jako protistranu svého obchodu je moţné si zvolit tvůrce trhu nebo člena burzy. Při obchodování s tvůrcem trhu za standardních podmínek, kdy se jedná o standardní mnoţství dané emise rovnající se celému násobku jednoho lotu, nejlepší cenu na trhu v daném okamţiku a kdy je vypořádání domluveno ve lhůtě T+3, je tvůrce trhu povinen do 10 sekund obchod uzavřít. Při obchodování s tvůrcem trhu za jiných podmínek nemusí tvůrce trhu reagovat. Při obchodování s členem burzy můţe být obchod sjednán prostřednictvím systému burzy, elektronické pošty či telefonicky. Během uzavřené fáze nejsou tvůrci trhu povinni kótovat ani uzavírat obchody. Obchody mohou být uzavírány pouze v povoleném rozpětí, které je vymezeno nejlepší kótací, která platí k okamţiku ukončení otevřené fáze v 16:00, rozšířenou o 5% oběma směry. Systém SPAD je kurzotvorným segmentem pro nejlikvidnější akcie zařazené k obchodování ve SPADU. Závěrečný kurz se rovná aritmetickému středu povoleného rozpětí, které je platné v okamţiku ukončení otevřené fáze v 16:00.24
4.3.4. Blokové obchody Konkrétní pravidla pro uzavírání blokových obchodů jsou uvedena v Burzovních pravidlech v částech Blokové obchody a Blokové obchody s nečleny registrované na burze. Blokové obchody mohou být v současnosti uzavírány s akciemi a dluhopisy. Blokový obchod představuje obchod uzavřený mimo obchodní systém burzy, který alespoň na jedné straně uzavírá člen burzy a jehoţ předmětem je jedna emise cenného papíru. Blokový obchod je domluven na ceně za jeden kus cenného papíru nebo na celkovém objemu obchodu. Cena uzavřeného obchodu je nezávislá na kurzu investičního instrumentu. Blokový obchod musí splňovat podmínku minimálního objemu, která je stanovena na 1 Kč pro akcie a 10 000 Kč pro dluhopisy. Uzavřený obchod musí být ve stanovené lhůtě od uzavření obchodu zaregistrován do systému AOS (automatizovaný obchodní systém). Blokové obchody nejsou kurzotvorné. Je jim na burze vyhrazena doba od 8:00 do 16:00 a od 17:00 do 20:00. Blokové obchody existují ve dvou typech. Prvním typem je blokový obchod uzavřený mezi členy burzy, u druhého typu uzavírá obchod člen burzy s nečleny.
24
http://www.bcpp.cz/Obchodovani/SPAD/
45
Blokové obchody mezi členy burzy Blokový obchod mezi členy burzy je uzavřen a zaregistrován, dojde-li ke spárování instrukce k nákupu jednoho člena a instrukce k prodeji druhého člena. Ihned po zaregistrování je obchod automaticky nahlášen České národní bance. Blokové obchody členů U blokových obchodů členů burzy s nečleny zaregistruje člen burzy instrukci k obchodu a jako protistranu uvede příslušného nečlena a custodiena, který obchod za nečlena vypořádá. Systém AOS následně vyhotoví proti instrukci, vyzve custodiena, aby doplnil potřebné údaje, a obchod zaregistruje. Za člena burzy je obchod České národní bance nahlášen automaticky, nečlen musí provést nahlášení sám.25
4.3.5. Vypořádání obchodů na BCPP „Vypořádání burzovních obchodů zabezpečuje dceřiná společnost burzy UNIVYC, a. s., ve které burza vlastní 100 % podíl. Dále UNIVYC zajišťuje vypořádání mimoburzovních obchodů s cennými papíry, vede evidenci cenných papírů na účtech členů UNIVYCU a poskytuje další sluţby pro členy. Pro vypořádání obchodu, který byl sjednán mezi obchodníkem – členem burzy a tvůrcem trhu za standardních podmínek, tj. v situaci, kdy je tvůrce trhu povinen uzavřít obchod, je sjednán termín T + 3. Vypořádání obchodu mezi obchodníkem a tvůrcem nebo mezi dvěma obchodníky, který byl sjednán za nestandardních podmínek, je moţné stanovit termín v rozpětí T + 1 aţ T + 15. Obchody, které byly uzavřeny v rámci kontinuálního reţimu, jsou vypořádávány v termínu T + 3, kdy za T je povaţován den uzavření obchodu. Obchody uzavřené v rámci aukčního reţimu jsou vypořádávány v termínu T + 3, kdy za T je označován den uzavření obchodu. Blokové obchody je moţno vypořádat v termínu T + 0 aţ T + 15, kdy T je den zaregistrování blokového obchodu v systému burzy.“26 Vzhledem k tomu, ţe jsem interpretoval spousty časových úseku, nyní pro lepší přehlednost uvádím „Harmonogram burzovního dne“:
25 26
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Blokove-Obchody Veselá, J.: Burzy a burzovní obchody – výchozí texty ke studiu, Oeconomica, Praha 2005, str. 121
46
Časové pásmo
Obchodní režim
17:00 - 20:00
aukční reţim - sběr objednávek
17:00 - 20:00
blokové obchody
17:00 - 20:00
SPAD - uzavřená fáze obchodování se strukturovanými produkty - uzavřená fáze obchodování s futures - uzavřená fáze
08:00 - 09:15
SPAD - uzavřená fáze obchodování se strukturovanými produkty - uzavřená fáze obchodování s futures - uzavřená fáze
08:00 - 16:00
blokové obchody
08:00 - 08:45
aukční reţim - sběr objednávek
08:45 - 09:10
aukční reţim
09:10 - 15:55
kontinuální reţim
09:15 - 16:00
SPAD - otevřená fáze obchodování se strukturovanými produkty - standardní otevřená fáze obchodování s futures - otevřená fáze
Čas
Událost
09:11 - 16:00
výpočet průběžného indexu PX
17:00
zveřejnění kurzovního lístku
17:00 - 20:00
převzetí závěrečných výsledků
Zdroj: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD
V harmonogramu burzovního dne je patrno, ţe jedná o souběhu událostí a to i na základě informací z minulého dne. Zároveň je patrný souběh činností. Různá oddělení burzy 47
současně zveřejňují například výsledky kurzovního lístku a přitom probíhají obchody SPAD a Futures v uzavřené fázi. Čtenáři se můţe zdát, ţe harmonogram burzovního dne je příliš sloţitý a vzájemně moc propojený, nicméně je tento systém perfektně propracovaný a kaţdý účastník tohoto mechanismus má taxativně určeno své místo a čas úkonu. V říjnu loňského roku schválila burzovní komora prodlouţení burzovního dne o 15 minut, cílem je moţnost promptně reagovat na situaci na okolních trzích a srovnání časů. Ovšem s ohledem na globální vývoj na kapitálových trzích se rozhodla záměr poupravit a implementaci oddálit.27 Vzhledem k vývoji situaci na evropských trzích bych viděl reálnou změnu času burzovního dne kolem 5 či 6 měsíce roku 2009. Důleţitou roli v tomto faktu hraje i české předsednictví EU a to i můţe být důvod oddálení změny časového harmonogramu BCPP.
27
http://www.bcpp.cz/Search/?a=N&k=&page=6
48
5. Burzovní indexy Burzovní indexy jsou vlastně vyjádření komplexního vývoje burzovního trhu jedním číslem. Tato skutečnost slouţí k přesnému a zároveň i výrazně rychlejšímu porovnání výkonnosti a úspěšnosti trhu. Tyto burzovní indexy poskytují velmi cenné informace pro technickou i fundamentální analýzu.
5.1.
Vývoj indexu na BCPP
Oficiálním indexem BCPP je index PX, který se stal 20. 3. 2006 nástupcem indexů PX-50 a PX-D. Neţ se začnu plně věnovat indexu PX, chtěl bych se zmínit o vývoji indexů na BCPP. Dne 5. 4. 1994 byl v souladu s metodikou „International Finance Corporation“ (jedná se o metodiku pro tvorbu indexů na nově vznikajících trzích) zaveden index PX-50. Bázi indexu tehdy tvořilo 50 emisí akcií, z nichţ kaţdé byla přiřazena váha dle trţní kapitalizace emise. Jejich výchozí hodnota byla stanovena na 1000 bodů, postupně se počet emisí v bázi indexu rychle sniţoval, neboť klesal počet emisí akcií na burze. V roce 2001 bylo na burze umístěno pouze 102 emisí, coţ bylo desetkrát méně neţ roku 1994. Od roku 2005 je na burze umístěno dokonce méně neţ 50 emisí akcií a jejich počet se stále zmenšuje, současný vliv má zejména finanční krize, ke které se vrátím v další kapitole této diplomové práce. Klesající trend emisí na burze přispěl k vyvolání potřeby nového burzovního indexu. Dalším pádným důvodem pro zavedení nového indexu byla potřeba podkladového aktiva pro obchodování s futures kontraktem na index. Ovšem největším problémem u široce definovaného indexu PX-50 byla jeho nízká likvidita bazických emisí.28
5.2.
Index PX
Jedná se o index s variabilním počtem bazických emisí váţených trţních kapitalizací, z toho váha jedné emise nesmí v rozhodném dnu přesáhnout 25%. Pokud nastane situace, ţe tento jev nastane, musí v souladu se „Zásadami aktualizace báze indexu PX“ provést korekci počtu akcií. Index PX je vypočítáván kaţdou minutu a v rámci cenotvorných
28
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy
49
obchodů od 9:25 do 16:00 hodin. Aktualizován je čtyřikrát do roka. Zahrnuje pouze cenné papíry akciových společností s největšími trţními kapitalizacemi. Nezahrnují se do něj emise akcií investičních a podílových fondů a emise akcií z neregulovaného volného trhu. Do jeho báze bylo v den uvedení na burzu zařazeno celkem 9 nejvíce likvidních emisí. K dnešnímu datu 25. 1. 2009 činí jejich počet 14, největší váhu a má tato trojice: ČEZ, TELEFÓNICA O2 C.R. a ERSTE GROUP BANK. Další zásadní informací je fakt, ţe Index PX je cenový, tedy ţe dividiendové výnosy nejsou při jeho výpočtu zohledňovány.29 Výpočet indexu PX Výpočet indexu PX vychází z následujícího vzorce:
M(t) = trţní kapitalizace báze v čase t M(0) = trţní kapitalizace báze ve výchozím datu (5. 4. 1994) a následně pak 22. 12. 2008 K(t) = faktor zřetězení v čase t Kde: M(0) = 379 786 853 620,0 Kč je trţní kapitalizace báze ve výchozím dnu 5. 4. 1994 K(t) je faktor zřetězení v čase t (zohledňuje změny provedené v bázi indexu), přičemţ pro K(0) ke dni 5. 4. 1994 platí K(0) = 1,00000000 – od 22. 12. 2008 se faktor zřetězení mění na 0,4936369965. 30 Tento krok musím brát jako významnou změnu ve výpočtu indexu PX, zdali se jednalo o kroky v opatřeních proti „Finanční krizi“ anebo jde o poţadavek nového největšího akcionáře BCPP, Vídeňské burzy cenných papírů, budu řešit v další části této práce. Nicméně vedení burzy související dotazy se změnou nekomentuje.
29 30
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_manual.pdf
50
Sledování indexů, a to zejména dlouhodobé sledování, je velmi důleţité a cenné pro informace týkajících se tendencí a trendů trhu. Proto v následném grafu uvádím historický vývoj indexu PX (respektive do 20. 3. 2006 se jedná o PX-50, který předcházel). Graf č. 2: Index PX v období od 5. 4. 1994 do 23. 1. 2009
Zdroj: http://www.bcpp.cz/Statistika/Burzovni-Indexy/Detail.aspx?bi=1
Index PX (respektive index PX-50) se několik let pohyboval hluboko pod svou startovací hodnotou, kterou bylo 1000 bodů. Tuto hranice se mu povedlo překonat aţ 24. 11. 2004. Na nejniţší hodnotu klesl 8. 10. 1998 a jeho hodnota byla 316 bodů. Oproti tomu 27. 10 2007 má index PX nejvyšší hodnotu v historii, a to je 1936 bodů. Vzhledem k finanční krizi a stavu ekonomiky bude tato maximální bodová hranice asi těţko v blízké době překonána.
5.3.
Index PX-GLOB
Dne 6. 4. 1995 v souladu s metodikou IFC byl zaveden index PX-GLOB. Jeho výchozí datum bylo stanoveno na 30. 9. 1994 s výchozí hodnotou 1000 bodů. Globální index PXGLOB je burzovním indexem s variabilním počtem bazických emisí váţených trţních kapitalizací. Váha jedné emise nesmí v rozhodném dnu přesáhnout hranici 25%. V případném překročení této hranice se postupuje v souladu se „Zásadami aktualizace indexu PX-GLOB.“ Postup je stanoven na výpočet po ukončení burzovního dne na základě závěrečných kurzů. Aktualizace lze provádět kaţdý burzovní den. Zařazení do báze indexu 51
PX-GLOB není odvislé od splnění podmínek týkajících se trţní kapitalizace a likvidity. Do této báze lze řadit akciové emise obchodované na regulovaném burzovním trhu počínaje dnem následujícím po datu uzavření obchodu. K dnešnímu datu 25. 1. 2009 činí počet bazických emisí 26 a největší váhu mají emise ČEZ, TELEFÓNICA O2 C.R. a ERSTE GROUP BANK.31 Výpočet indexu PX-GLOBE Výpočet je zaloţen na stejném principu jako výpočet indexu PX.
M(t+1) = trţní kapitalizace báze v čase t + 1 M*(t) = trţní kapitalizace báze v čase t po případné aktualizaci32 Graf č. 3: Index PX-GLOBE v období od 30. 9. 1994 do 23. 1. 2009
Zdroj: http://www.bcpp.cz/Statistika/Burzovni-Indexy/Detail.aspx?bi=3
V grafu na předchozí stránce můţeme vidět, ţe se index PX-GLOBE, od svého zavedení pohyboval pod výchozí hodnotou 1000 bodů. Teprve 30. 3. 2004 překonal tisícovou
31 32
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy
52
hranici. Své historické minimum dosáhl dne 17. 9. 2001, a to 412 bodů. Od roku 2001 si můţeme všimnout rostoucího trendu, který se prvně projevuje dne 7. 2. 2005 překročením 1300 bodů. Svého dosavadního maxima 2414 bodu dosáhl 29. 10. 2007. Oba tyto indexy jsou v současné době naprosto ovlivněny „finanční krizí“ a jejím dopadem na celkovou ekonomiku státu. Prognózy před vypuknutím této finanční krize naznačovaly růstové tendence. V současné době si ţádná finanční instituce, banka a v neposlední řadě ani sama BCPP nedovolí odhadovat tendence svých indexů. Ţádné teorie ani Dowova nemá v této depresivní ekonomické situaci ţádnou váhu.
53
6. Srovnání
Burzy
cenných
papírů
Praha
s Bratislavskou a Varšavskou burzou cenných papírů Tuto kapitolu bych chtěl rozdělit do několika částí. V první části se budu věnovat Burze cenných papírů Bratislava (dále jen BCPB), chtěl bych přiblíţit její vývoj a trendy, dále její indexy a účastníky obchodu. Poslední podkapitolou první části bude porovnání s BCPP. Druhou část této kapitoly jsem věnoval Varšavské burze cenných papírů a bude stejným způsobem aplikována, její částečné porovnání je doplněno o záměr koupit BCPP.
6.1.
Bratislavská burza cenných papírů
První burza cenných papírů na území Slovenska vznikla ještě v době, kdy Slovensko bylo součástí Československa. Oficiálně byla zaloţena zápisem akciové společnosti Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. (dále jen BCPB) do obchodního rejstříku v roce 1991. Obchodování začalo aţ po rozdělení společného státu a vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993. Listinné dluhopisy Všeobecnej úverovej banky Bratislava a Komerční banky Praha se staly prvním obchodovaným instrumentem na BCPB.
6.1.1. Historie BCPB Uzavření smlouvy mezi BCPB a Strediskem cenných papierov SR roku 1993 umoţnilo BCPB vypořádávat cenné papíry v zaknihované podobě. Na trh se v roce 1993 uvedlo více neţ pět-set emisí akcií pocházejících z první vlny kuponové privatizace a v roce 1995 pak dalších zhruba tři sta emisí akcií z druhé vlny privatizace. Od roku 1997 se můţe na BCPB obchodovat se zahraničními cennými papíry, pokud jsou kótovány na hlavním trhu zahraniční burzy. V roce 1997 se rozdělil trh BCPB na tři segmenty, a to na trh kótovaných cenných papírů, trh registrovaných cenných papírů a volný trh. V roce 2001 došlo k přelicencování BCPB a k novému rozdělení jejího trhu. Kótovaný trh se rozdělil na hlavní, paralelní a nový, trh registrovaných cenných papírů nahradil regulovaný volný trh. V roce 2001 přijala BCPB první eurodluhopisy.
54
Specifické postavení v historii slovenského burzovního systému měla Bratislavská opčná burza, a.s., která vznikla v roce 1992 a začala obchodovat v roce 1993. Na základě novely zákona o cenných papírech přijaté v roce 1995 jí ministerstvo financí neudělilo novou licenci. Bratislavská opčná burza, a.s. proto ukončila činnost. BCPB je akciovou společností se základním kapitálem 343,584 mil. slovenských korun. Tento základní kapitál je stále uváděn ve slovenských korunách, konverzní kurz je 1 EUR = 30,1260 SKK. Mezi akcionáře patří Fond národného majetku SR, který vlastní téměř tři čtvrtiny jejích akcií, dále banky, investiční, brokerské a pojišťovací společnosti. Činnost BCPB podrobně upravují burzovní pravidla. Právo obchodovat na BCPB mají jen její členové a NBS. Obchodování je plně elektronické. Mezi obchodované instrumenty patří akcie, dluhopisy a podílové listy. BCPB se stala od roku 2002 asociovaným členem a od roku 2004 řádným členem FESE. Od roku 2003 je jediným organizátorem burzovního trhu na Slovensku Burza cenných papierov v Bratislave. Úprava se řídí zákonem č. 429/2002 Z.z., o burze cenných papírů. Dle tohoto zákona burza organizuje veřejný trhu s cennými papíry a organizuje nabídku a poptávku v určeném čase a na určeném místě.33
6.1.2. Orgány BCPB Rozdělení orgánů burzy také ošetřuje zákon č. 429/2002 Z.z., o burze cenných papírů. Orgány burzy jsou rozděleny následně:34 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy. Kromě akcionářů se jí můţe zúčastnit i generální ředitel a zástupce Národní banky Slovenska. Valná hromada schvaluje stanovy, rozhoduje o zvyšování či sniţování základního kapitálu, volí členy, předsedy a místopředsedy představenstva dozorčí rady, schvaluje účetní závěrky a vykonává další činnosti valné hromady vyplývající z obchodního zákoníku.
33 34
www.bsse.sk www.bsse.sk
55
Dozorčí rada Tato rada vykonává klasickou kontrolní činnost jako u normální akciové společnosti. Jejím členem nemůţe být i zaměstnanec burzy. Představenstvo Představenstvo má minimálně deset členů, zasedá kaţdé tři měsíce a je statutárním orgánem burzy. Jeho činnost spočívá ve schvalování návrhů burzovních pravidel, jmenuje generálního ředitele, potvrzuje zastavení burzovního obchodu, rozhoduje o přijetí emise cenných papírů a dále například odebírá oprávnění k obchodování na BCPB. Představenstvo se můţe usnášet, kdyţ se sejde nadpoloviční většina. Na odsouhlasení návrhu stačí prostá většina, jen v případě rozhodování o návrzích burzovních pravidel a jejich změn musí být dvoutřetinová většina z alespoň dvou třetin členů přítomných. Generální ředitel Jedná se o výkonný orgán, který má práva prokury. V případě ohroţení zájmu účastníků finančního trhu nebo při porušení obecně závazných pravidel můţe i zrušit obchodování na burze. V případě BCPB je generální ředitelkou paní Ing. Mária Hujarová. Dále jsou na BCPB také orgány, které nejsou dané zákonem. Jedná se o tři výbory a jeden soud: Výbor pro kótování, Výbor pro členství, Výbor pro obchodování a Burzovní rozhodčí soud.
6.1.3. Trhy na BCPB BCPB má 4 trhy a to: Kótovaný hlavní trh, Kótovaný paralelní trh, Regulovaný volný trh a MTF trh.35 Kótovaný hlavní trh Jedná se o nejprestiţnější trh, emitují se zde nejlikvidnější a nejkvalitnější emise ve velkých objemech. Podmínky pro přijetí na tento trh jsou odlišné pro jednotlivé instrumenty.
35
http://www.bsse.sk/Obchodovanie/Typy-obchodov.htm
56
Pro úplnost uvádím jednotlivé podmínky v tabulce: Kategorie
Akcie
Dluhopisy
Podnikatelská činnost minimálně 3 roky
Podílové listy
minimálně 3 roky
minimálně 3 roky
nejméně 250 mil SK
nejméně 250mil Sk
emitenta Tržní objem emise
nejméně 500 mil SK
Rozptýlenost mezi
minimálně 25% a -
veřejností Počet majitelů emise Hospodářský
-
nebo 250 mil SK nejméně 100 kladný za 3 roky
nejméně 10
-
kladný za 3 roky
-
výsledek emitenta Zdroj: http://www.bsse.sk/Content/SK/EmisieNaTrhoch/Trhy/Kotovany_hlavny_trh.htm
Samozřejmě musí emitent splňovat obecné poţadavky, které určuje obchodní zákoník a zákon o burze. Vzhledem k faktu, ţe Slovensko má od 1. 1. 2009 v platnosti novou měnu, stanovený Konverzní kurz: je 1 EUR = 30,1260 SKK, jak uvádím výše. Kótovaný paralelní trh Tento trţní segment se vyhrazuje pro cenné papíry společností, které ochotně plní informační povinnost jako výše uvedeného hlavního trhu, ale nesplňují podmínky pro nejprestiţnější trh. Podmínky pro vstup na tento trh nejsou tak náročné jako na hlavní trh. Regulovaný volný trh Regulovaný volný trh je určen pro emise cenných papírů společností, které nemůţou splnit podmínky pro kótované trhy. Na tomto trhu jsou podmínky přijetí nejmírnější. V zásadě platí, ţe je nutné řídit se všeobecnými právními předpisy a zákonem o burze.
6.1.4. Typologie obchodů na BCPB Obchodní systém burzy je Elektronický burzovní obchodní systém – EBOS. Veškeré nákupní a prodejní objednávky zadávají jednotlivý členové burzy samostatně, v reálném čase, prostřednictvím lokalizovaných pracovních stanic. 57
Typy burzovních obchodů, které můţeme na BCPB uzavřít jsou tyto: Na burze je moţné uzavírat kurzotvorné, blokové, přímé a repo obchody. Členové burzy mohou prostřednictvím burzy realizovat nabídku převzetí. Kurzotvorné obchody se uzavírají v systému EBOS spárováním objednávek ke koupi a prodeji. Podle způsobu párování objednávek se obchodní systém dělí na následující moduly: A) modul aukčního uspořádání Objednávky ke koupi a prodeji cenných papírů se dávkově zpracovávají k určitému časovému okamţiku. Pokud je cenný papír předmětem alespoň jedné prodejní a jedné nákupní objednávky a dá-li se pro tento cenný papír vypočítat nebo určit jedna a jen jedna aukční cena podle příslušného algoritmu, vykoná se aukční spárování při této aukční ceně. Algoritmus určení aukční ceny zabezpečuje největší zobchodované mnoţství CP a minimální převis mezi celkovým počtem CP v objednávkách ke koupi a prodeji. Aukční cena se musí pohybovat v rámci povoleného cenového rozpětí. Pokud nelze tento poţadavek splnit, stanoví se tzv. „vynucená cena“ na příslušné hranici cenového pásma. B) modul kontinuálního obchodování Obchody se uzavírají na základě průběţného zadávání objednávek ke koupi a prodeji cenných papírů. Na přijaté objednávky se uplatňuje princip cenové a následně časové priority. Je-li cena nejlepší objednávky k nákupu vyšší neţ cena nejlepší prodejní objednávky, nebo se jí rovná, systém automaticky uzavře obchod spárováním těchto objednávek. C) modul obchodování s účastí tvůrců trhu Pro cenný papír obchodovaný v tomto modulu vytváří trh příslušný tvůrce trhu, který povinně kótuje prodejní a nákupní cenu během celé doby obchodování, přitom musí dodrţovat burzou určené maximální rozpětí cen (spread). Na kótaci tvůrce trhu můţe kdykoliv reagovat jiný účastník trhu podáním příslušné protiobjednávky. I v tomto modulu se uplatňuje princip cenové a následně časové priority. Standardně obchodovaným mnoţstvím cenných papírů je jeden lot.
58
D) modul blokového obchodování Členové burzy, kteří chtějí uzavřít blokový obchod s cennými papíry, zadávají neadresné objednávky, které jsou v systému burzy seřazeny podle ceny, objemu objednávky a času jejího vystavení. Na nejvýhodnější neadresnou objednávku pro daný počet cenných papírů mohou členové reagovat zadáním adresné objednávky, čímţ dojde k uzavření obchodu. Přímý a repo obchod můţe člen uzavřít jen tehdy, pokud předem uzavřel dohodu o uzavření tohoto obchodu s jiným účastníkem obchodu. Repo obchod představuje prodej cenných papírů za hotovost s dohodou o jejich zpětném nákupu k určitému datu v budoucnosti za předem stanovenou cenu. Repo obchod tedy odpovídá převodu cenných papírů a zpětnému převodu, při kterém jsou cenné papíry stejného druhu a mnoţství převedeny na účet původního majitele.36
6.1.5. Indexy na BCPB První indexem, který BCPB uvádí a počítá, je akciový index SAX. Tomuto indexu se budu cíleně věnovat nejvíce. Patří mezi kapitálově váţené indexy. Porovnává aktuální trţní kapitalizaci vybraného souboru akcií s trţní kapitalizací tohoto souboru akcií k referenčnímu dni. Je indexem, který odráţí celkovou změnu majetku spojenou s investováním do akcií zařazených do indexu. Kromě změn cen index zahrnuje i dividendové příjmy a příjmy související se změnami velikosti akciového kapitálu, tj. s rozdílem mezi aktuální trţní cenou a emisní cenou nových akcií. Počáteční hodnota indexu byla stanovena na 100 bodů. Tato počáteční hodnota se váţe ke dni 14. 9. 1993. Do 30. 6. 2001 byla kalkulace indexu SAX postavena na průměrných cenách uvedených v kurzovních lístcích. S platností od 1. 7. 2001 se oficiální denní hodnota indexu počítá a zveřejňuje na základě závěrečných kurzů bazických titulů. Burza cenných papírů Bratislava počítá index SAX dle následujícího vzorce uvedeného na navazující stranně :
36
http://www.bsse.sk/Obchodovanie/Typy-obchodov.htm
59
Fi = opravný faktor pro i-tou akcii Pacti = uzavírací kurz i-té akcie k danému dni PIi = uzavírací kurz i-té akcie k referenčnímu dni a to je 14. 9. 1993 Gi = počet akcií i-té společnosti k danému dni Vzorec indexu je flexibilní a umoţňuje měnit zastoupení jednotlivých společností v indexu a také jejich počet podle toho, jak se mění jejich obchodovatelnost. V případě změn sloţení indexu se opravné faktory nastavují tak, aby index s novým sloţením kontinuálně pokračoval ve vývoji indexu s předcházejícím sloţením.37 Graf č. 4: Index SAX v období od 7. 1. 1997 do 7. 1. 2009 600 500 400 300 200 Hodnota
100 0
Zdroj: http://www.bsse.sk/Obchodovanie/Indexy/_IndexHistoria.aspx?LANG=SK&Idx=SAX
Dalším indexem respektive skupinou indexů je SDXGroup (dále jen SDXG). Index SDXG je zástupcem skupiny podílových indexů. Kaţdý index ze skupiny je dvousloţkový, kde první sloţku tvoří cenový index, druhá sloţka se vyjadřuje výnosovým (performance) indexem. Index SDXG patří k váţeným indexům, přičemţ váhy bazických
37
http://www.bsse.sk/Obchodovanie/Indexy/IndexSAX.aspx
60
sloţek jsou úměrné velikosti jejich emisí. Cenový index porovnává trţní ceny vybraného souboru dluhových emisí s trţními cenami tohoto souboru bazických titulů k referenčnímu dni. Výnosový index na rozdíl od cenového při změnách trţních cen sleduje i kapitálové výnosy plynoucí ze souboru bazických titulů a vztahuje je k referenčnímu dni. Na BCPB jsou rozlišovány SDXG index pro státní dluhopisy, pro podnikové dluhopisy, pro bankovní dluhopisy a pro hypotéční zástavní listy – tedy celkem čtyři druhy SDXG indexů. V rámci kaţdého z těchto čtyřech druhů SDXG indexů je vytvářen a sledován krátkodobý index a dlouhodobý index. Do krátkodobého indexu se zahrnují dluhopisy s dobou splatnosti od 1 roku do zbytkové neboli reziduální splatnosti menší neţ 5 let. Dlouhodobý index zahrnuje dluhopisy se zbytkovou dobou splatnosti delší neţ 5 let. Pravidelná úprava a revize indexů se uskutečňuje dvakrát ročně vţdy k 31. lednu a k 31. červenci. Oficiální denní hodnota indexů se na BCPB publikuje po ukončení obchodování v daném burzovním dni v čase od 15 – 16 hodin.38
6.1.6. Srovnání BCPP a BCPB Toto srovnání povaţuji za informativní a všímám si pouze nejvýraznějších rozdílů, celá komparace obou burz by si zaslouţila samostatnou diplomovou práci. Z historického hlediska mají obě burzy velmi podobnou historii a vývoj. Podobná historie zemí a právního systému se nedá zapřít. BCPB je o rok a půl starší a oproti BCPP, ta je ještě ze 74,2% vlastněna státem, respektive fondem národního majetku SR. Praţská burza patří soukromým finančním institucím. Zde se otevírá potencionální diskuze, zdali tento vliv není zásadní při přijímání nových instrumentů na trh, protoţe převáţná většinu obchodů na BCPB tvoří obchody se státními dluhopisy. Na druhou stranu skutečnost, ţe BCPB je vlastně především státem, dodává burze punc jistoty a stability. Nicméně tento fakt rapidně dementuje skutečnost, BCPB na rozdíl od BCPP není na seznamu neamerických burz bezpečných pro investory a nemá tedy statut definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy. Tento stav je podle mne velmi zásadní pro mimo Evropské investory.
38
http://www.bsse.sk/Obchodovanie/Typy-obchodov.htm
61
V oblasti organizační struktury, si dovoluji konstatovat, ţe obě burzy se mohou povaţovat skoro za shodné. Pouze drobné odlišnosti můţeme nalézt u názvů jednotlivých orgánů burzy. V případě Burzovních trhů můţeme nalézt tři segmenty velice podobné, odlišují se pouze různými nároky na emise investičních instrumentů. Můţeme si všimnout u BCPB výrazně tvrdších podmínek u akcí při vstupu na hlavní kótovaný trh neţ u BCPP, to potvrzuje její orientaci spíše na dluhopisy. Další odlišnost praţské burzy je podmínka likvidity investičních instrumentů na hlavní trh (strana 30), bratislavská burza tuto podmínku nemá. V případě typologie obchodování, bych se chtěl zmínit, ţe se jedná o burzy elektronické, to znamená, ţe obchoduje pomocí burzovního systému a nikoliv přímo na parketu. Obchody jsou u obou burz buď kurzotvorné, nebo nekurzotvorné. Na praţské burze se uzavírají obchody kurzotvorné uzavírány v systému SPAD anebo v automatických obchodech v reţimu aukčním či kontinuálním. Naproti tomu bratislavská burza preferuje obchody nekurzotvorné, mezi které patří přímé obchody, nabídky, povinné nabídky, nabídky na převzetí a repo obchody. Co se týká obchodního dne, kde se setkáváme s výraznějším rozdílem. Bratislavská burza má oproti praţské skoro aţ o polovinu méně času na uzavření kurzotvorných a nekurzotvorných obchodů. Bratislavská má na to skoro tři hodiny z burzovního dne a Praţská mezi šesti aţ devíti, podle závislosti typu obchodu. Porovnání indexů obou burz není snadné v případě Prahy a jejího PX se jedná o cenový index. Bratislava a její SAX je konstruován jako výnosový, to znamená, ţe kromě změn cen akcií se zohledňují dividendové výnosy. BCPP se nejvíce odlišuje především výraznou rolí tvůrce trhu, a to při obchodování s cennými papíry a také zvláštními typy obchodů týkajících se zvláštních investičních instrumentů (futures a warranty). V závěrečném srovnání obou burz konstatuji, ţe obě burzy mají řadu shodných, popřípadě podobných rysů, ale existují i zásadní rozdíly. Shodné rysy jsou především v historickém a právním prostředí obou zemí. Podobný vývoj v novodobé historii dovršuje vstup do Federace evropských burz. Minimální rozdíly jsou ve struktuře orgánů a jejich pravomocí, dále v otázkách členství a rozdělení burzovních trhů. O něco výraznější rozdíly jsou pouze v poplatcích a pravidlech vstupu na jednotlivé trhy.
62
V oblasti indexů se nachází velký rozdíl v jejich konstrukci u příslušných burz, tento fakt znemoţňuje jejich hlubší analýzu a srovnání. Výrazný rozdíl je hlavně v oblasti obchodování. Praţská burza se snaţí být burzou akciovou a snaţí se plnit roli burzy, která umoţňuje společnostem získávat kapitál. Zatímco Bratislavská burza cenných papírů je místem, kde se obchodují hlavně státní dluhopisy, a není ţádný trend, který by tuto skutečnost změnil. Rok 2008 byl pro obě burzy zásadní v několika faktorech, celosvětová finanční krize ovlivnila komplexně celé jejich hospodaření a plány budoucího vývoje. Slovensko přijímá Euro a jejich ekonomika je v pozici vyčkávání a očekávání dalšího vývoje. Praţská burza prodává svoji majoritní část „Vídeňské burze cenných papírů“ a z toho hlediska získává silného partnera, ale zároveň musí převzít její pravidla a zásadní kroky musí konzultovat.
6.2.
Varšavská burza cenných papírů
Warsaw Stock Exchange (dále jen „WSE“) je akciovou společností, zaloţenou State Treasury a fungující na základě zákona o veřejném obchodování s cennými papíry ze dne 21. srpna 1997 ve znění pozdějších předpisů pod dohledem Financial Supervisory Commisssion. Základní jmění společnosti činí 41, 972 milionů zlotých. Mezi akcionáře burzy patří banky, brokerské firmy, State Treasury, „trust fund“ společnosti, pojišťovací společnosti a emitenti cenných papírů schváleni pro veřejné obchodování a začleněni do seznamu vedeného WSE. Burza organizuje obchodování s registrovanými cennými papíry – koncentruje nákupní a prodejní příkazy v jednom místě a čase. Obchodování je elektronické, probíhá pět dnů v týdnu (pondělí aţ pátek) od 8:30 do 16:35 hodin. Mezi obchodované instrumenty patří akcie, obligace, předkupní práva k novým akciím, allotment certificates, investiční certifikáty emitované uzavřenými investičními fondy a deriváty. WSE je členem International Federation of Stock Exchange (FIBV) od 10. 10. 1994 a plnoprávným členem Federation of European Stock Exchange (FESE) od 1. 6. 2004.
6.2.1. Historie WSE Historie burzovního systému v Polsku začíná jiţ v roce 1817 zaloţením Varšavské obchodní burzy. Ještě neţ vypukla 2. světová válka, fungovalo na území Polska celkem 63
sedm burz cenných papírů, přičemţ 90% obchodů se uzavíralo právě ve Varšavě. S příchodem světové války a později komunistického reţimu byly burzy nejdříve uzavřeny a pak definitivně zrušeny. Obnova burzovního systému nastala prakticky ihned po pádu komunismu. V červenci roku 1990 byl přijat zákon o privatizaci, který zahrnoval veřejnou nabídku akcií jako jednu z moţností privatizace státních společností. WSE obnovila obchodování 16. dubna 1991 s akciemi pěti společností, bývalých státních podniků, které byly privatizovány cestou veřejné emise. Mezi první soukromé společnosti uvedené na burzu patřily banky – v srpnu 1992 Bank Inicjatyw Gospodarczych, v roce 1994 Amerbank a Kredyt Bank. Zavedení paralelního trhu pak usnadnilo vstup i menším soukromým průmyslovým společnostem. Podniky brzy objevily výhodnost emise nových akcií jako velice levného zdroje kapitálu a vyuţívají ji úspěšně dodnes. Mezi investory dominovali na počátku domácí drobní investoři, naopak institucionální zcela chyběli. Polské banky řešily problémy se špatnými úvěry, pojišťovny zvolily jako formu bezpečnější investice bankovní depozita, zahraniční investoři byli velice opatrní a novému trhu nedůvěřovali. Teprve rychlý růst burzovního indexu v roce 1993 přilákal nové investory. Extrémní růst burzy byl záhy následován krachem, který započal 17. března 1994. Trh se stabilizoval aţ v polovině dubna. Index přitom ztratil zhruba 50% hodnoty maxima. Vysoké ztráty vedly k poklesu spekulativního investování a orientaci na investování prostřednictvím diverzifikovaných portfolií institucionálních investorů.39
6.2.2. Trhy WSE Obchodování s cennými papíry probíhá na třech trzích: hlavním, paralelním a volném. Doplňkem je SiTech, spuštěný v březnu 2000, pro akcie společností podnikajících v oboru informačních technologií, telekomunikací a elektronických médií. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodování rozhoduje Exchange Supervisory Board na základě písemné ţádosti emitenta. V ní je uvedeno mimo jiné obchodní jméno emitenta, počet, typ, nominální hodnota a datum emise akcií, struktura vlastníků společnosti a plán zisku na
39
http://www.gpw.pl/gpw.asp?cel=e_ogieldzie&k=1&i=/historia/historia&sky=1
64
příštích šest měsíců. Akcie i ostatní cenné papíry musí být vţdy veřejně obchodovatelné a převoditelné bez omezení. Rozhodnutí Exchange Supervisory Board není vyţadováno, pokud se jedná o cenné papíry emitované nebo garantované State Treasury nebo Národní bankou Polska. Podmínky nutné pro uvedení jednotlivých cenných papírů na příslušný trh WSE upravují Burzovní pravidla. Emitenti cenných papírů přijatých k obchodování na veřejném trhu musí poskytovat investorům informace o jakékoliv události, která můţe mít podstatný vliv na hodnotu příslušného cenného papíru. Informace se publikují ve formě tzv. periodických a běţných zpráv: periodické zprávy (roční, půlroční a čtvrtletní) zahrnují zejména finanční výkazy za příslušné období, včetně jejich porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku, běţné zprávy obsahují informace o aktuálních událostech týkajících se emitenta, které mohou mít vliv na trţní cenu příslušného cenného papíru.40
6.2.3. Typologie obchodů na WSE Obchodním systémem WSE je od 17. listopadu 2000 systém WARSET (Warsaw stock Exchange Trading System). Podobný systém vyuţívají burzy v Paříţi, Bruselu, Lisabonu či Torontu. Jedná se o elektronický systém zajišťující plnou automatizaci přijímání příkazů a vykonání obchodních transakcí a efektivní přístup k informacím pro účastníky trhu. Centrálním počítačem a nejdůleţitějším prvkem IT architektury je počítač Compaq TANDEM S 70006. Kaţdá brokerská firma pouţívá dva servery, pomocí kterých udrţuje spojení s burzovním systémem. První server je pouţíván k zadávání příkazů přes síť WAN nebo LAN, druhý server slouţí ke shromaţďování a distribuci trţních dat přes Satellite Market Data Distribution Systém. Pomocí WARSETu jsou informace z trhu (kurzy, objemy obchodů, hodnoty indexů apod.) šířeny on-line a přes Satellite Market Data Distribution Systém je obdrţí např. Financial Supervision Commisssion, National Depositary for Securities, brokerské domy a informační agentury. Díky modernímu systému distribuce informací jsou investoři schopni přijímat data v reálném čase. Všechny zúčastněné strany mohou nahlíţet do knihy objednávek. Zároveň vidí uzavřené transakce, objemy obchodů a aktuální kurzy.
40
http://www.gpw.pl/gpw.asp?cel=e_informacje&k=1&i=/periodical_statistic/opis_statistic&sky=1&nagnaz= Information%20and%20statistics
65
„Typy burzovních obchodů: A) Aukce s jedinou cenou V první fázi aukce tzv. pre-opening jsou přijímány nákupní a prodejní příkazy, ale nejsou uzavírány ţádné transakce, průběţně se vypočítává a oznamuje indikativní otevírací cena. Následuje intervenční fáze, během níţ nejsou přijímány nové příkazy. Dřívější příkazy mohou být modifikovány jen za účelem zvýšení likvidity cenného papíru. Pokud má příslušný cenný papír svého tvůrce trhu, provádí tyto modifikace on, u ostatních cenných papírů potom jakýkoliv účastník trhu. Poté je pomocí příslušného algoritmu vypočítána aukční cena, při které jsou uzavřeny první obchody. Systém sleduje na prvním místě maximalizaci objemu obchodu, dále minimalizaci rozdílu mezi počtem nabízených a poptávaných kusů příslušného cenného papíru a nakonec minimalizaci rozdílu mezi aukční cenou a referenční cenou. Po oznámení aukční ceny jsou přijímány nové příkazy s cenovým limitem rovným aukční ceně. Pokud není moţné stanovit aukční cenu v rámci přípustného cenového pásma, je vţdy určena alespoň netransakční cena. V této situaci nejsou uzavřeny ţádné obchody a tato cena se stává referenční cenou pro příští obchodní seanci. V současné době probíhají na burze během jednoho obchodního dne dvě aukce. První postaukční fázi následuje další pre-opening fáze. Povolené cenové rozpětí je v reţimu aukce vázáno na hodnotu referenční ceny. B) Kontinuální obchodování K uzavírání obchodů dochází na základě průběţného párování objednávek k nákupu a prodeji cenných papírů. Při párování objednávek se uplatňuje princip cenové a následně časové priority tzn., ţe pokud je vloţeno více objednávek se shodnou cenou, prioritu mají objednávky dříve vloţené. I v kontinuálním obchodování je na jeho začátku i konci vyuţita aukce. Kontinuální obchodování začíná oznámením otevírací ceny a končí oznámením uzavírací ceny. Stanovená otevírací cena je cenou, při které jsou provedeny první transakce. Můţe se ovšem stát, ţe není moţné stanovit otevírací či uzavírací cenu, a to v případě, ţe: nejvyšší limitní cena kupního příkazu je niţší neţ nejniţší limitní cena prodejního příkazu, jsou přijaty buď pouze prodejní, nebo pouze kupní příkazy, nejsou přijaty ţádné příkazy, jsou 66
přijaty pouze kupní příkazy bez limitu ceny nebo pouze prodejní příkazy bez limitu ceny, je-li otevírací a uzavírací cena určena mimo variační limit. Pokud nastane jeden z prvních tří případů, je otevírací cena stanovena na úrovni první uzavřené transakce během dané seance a uzavírací cena je cenou poslední transakce dané seance. Ve zbývajících dvou případech není otevírací a uzavírací cena oznámena a začíná trţní balancování (vyrovnávání). Během balancování mohou být přijímány dodatečné nákupní i prodejní příkazy, ty dříve přijaté mohou být zrušeny nebo modifikovány. Pokud je na základě balancování moţné určit cenu v rámci přípustného cenového pásma, je oznámena otevírací (resp. uzavírací) cena. Pokud vedoucí seance rozhodne, ţe balancování nemůţe vést k určení ceny v rámci přípustného cenového pásma, můţe změnit tyto pásma nebo uzavřít kótace oznámením netransakční otevírací (resp. uzavírací) ceny rovné hornímu limitu cenového pásma v případě, ţe převaţují kupní příkazy, nebo rovné dolnímu limitu cenového pásma v případě, ţe převaţují prodejní příkazy. Pokud vede balancování k divergentnímu trhu, můţe vedoucí seance prodlouţit balancování, ukončit balancování se simultánním začátkem kontinuálního obchodování (v případě, ţe balancování probíhá na začátku) nebo ukončit obchodování (v případě, ţe balancování probíhá na konci seance). Během kontinuálního obchodování jsou nové transakce uzavírány za ceny rovné cenovým limitům uvedeným na příkazech. Jestliţe po začátku kontinuálního obchodování překročí cena přípustné cenové pásmo, transakce jsou zastaveny a začne balancování trhu. Otevírací a uzavírací cena je určena uplatněním principu maximalizace objemu obchodu, dále minimalizace rozdílu mezi počtem nabízených a poptávaných kusů příslušného cenného papíru a nakonec minimalizace rozdílu mezi aukční a referenční cenou. Povolené cenové rozpětí je v kontinuálním reţimu vázáno na hodnotu referenční ceny. Ta se rovná uzavírací ceně dosaţené v posledním předcházejícím obchodním dni. V kontinuálním obchodování jsou obchodovány nejvíce likvidní akcie, všechny obligace, investiční certifikáty, futures kontrakty a warranty. Předkupní práva a allotment certificates jsou obchodovány kontinuálně, pokud jejich podkladová aktiva jsou obchodována kontinuálně.
67
C) Blokové obchody Blokové obchody jsou uzavírány mimo aukční a kontinuální reţim. Tento typ obchodů mezi sebou uzavírají zpravidla brokeři, kteří se předem domluvili na podmínkách obchodu, tj. ceně, celkové hodnotě a datu vypořádání. Podmínky uzavírání blokových obchodů podrobně upravují burzovní pravidla určující mimo jiné minimální velikost bloku cenných papírů a maximální rozdíl mezi cenou blokového obchodu a cenou vytvořenou během obchodní seance příslušného dne.“41
6.2.4. Burzovní indexy WSE pravidelně kalkuluje a zveřejňuje celou řadu burzovních indexů. Nejstarším burzovním indexem WSE je index Warszawski Indeks Gieldovy – WIG. Jedná se o výnosový index zahrnující dividendy a předkupní práva. Index byl uveden poprvé dne 16. 4. 1991 s hodnotou báze 1000 bodů. Váha jednotlivé emise je stanovena na základě trţní kapitalizace společnosti upravené o free float faktor a nesmí překročit 10% portfolia celého indexu. K revizím sloţení indexu dochází jedenkrát za čtvrtletí-třetí pátek v březnu, červnu, září a v prosinci. Hodnoty jsou kalkulovány v jednominutových intervalech – během kontinuálního obchodování, jinak indikativně.42 Rozdělení WIG indexů: WIG – sub-indexy akcie obsaţené v indexu WIG, členěné dle oboru podnikání. WIG20 jedná se hlavní index WSE, tvoří ho 20 největších a nejlikvidnějších společností hlavního trhu. MIDWIG Společnosti nepatřící do WIG20, seřazené dle likvidity a free float, maximálně však 40 emisí. TechWIG emise obchodované v segmentu SiTech. WIRR emise obchodované na paralelním trhu.
41
42
http://www.gpw.pl/gpw.asp?cel=e_notowania&k=3&i=/e_notowania/index&sky=1 Fact Book 2000 - 2008, Warsaw Stock Exchange, 2000 - 2008, dostupné na: http://www.gpw.pl/gpw.asp?cel=e_informacje&k=348&i=/publications/fact_book2000 - 2007&sky=1.
68
Kalkulace indexu WIG na Varšavské burze je realizována podle následujícího vzorce:
K(t) = koeficient přizpůsobení pro seanci „t“ M(t) = kapitalizace portfolia indexu pro seanci „t“ M(0) = kapitalizace portfolia indexu v den stanovení báze (PLN 57 140 000,00)43 Graf č. 5: Index WIG20 v období od roku 1994 do roku 2009
Zdroj: http://www.bankier.pl/inwestowanie/narzedzia/tech/index.html?from_form=yes&moreless=ndef&symbol=W IG20&draw_style=line&volume=yes&type=MAX&min=60&display=150&chart=&n=14&indicator=
43
http://www.gpw.pl/index.asp
69
6.3.
Srovnání BCPP a WSE
WSE je starší a má více zkušeností, ohledně vývoje indexů a objemu obchodů i počtu emisí je lepší neţ BCPP. Obě burzy jsou akciové a jejich vznik je odvozen do značné míry od transformace ekonomiky a způsobu privatizace. Při analýze trhu s dluhopisy povaţujeme za nejvíce funkční trh na Praţské burze. Na rozdíl od akciového trhu se jedná o trh, který vznikl víceméně přirozenou cestou. WSE obchoduje s dluhopisy výjimečně. Hlavním problémem obou burz cenných papírů je samozřejmě to, zdali-li obstojí v konkurenci vyspělejších kapitálových trhů. Je pravděpodobné, ţe klíčové emise budou mít v budoucnu tendenci se přesouvat do Frankfurtu, Vídně nebo Londýna. V této kapitole bych se chtěl také věnovat zájmu WSE koupit majoritní podíl akcií BCPP. Dne 30. 9. 2008 byla uveřejněna oficiální zpráva s nabídkou 5 miliard korun za odkoupení 100% BCPP. Tato skutečnost byla ovlivněna skutečností, ţe Vídeňská burza jiţ 8. 8. 2008 jednalo o koupi majoritních podílu BCPP. Generální ředitel BCPP uvedl, ţe Varšavská burza by byla nejhorší moţnou variantou a mohlo by vést i k zániku BCPP44. Mezi dalšími zájemci byla i taková jména jako je transatlantická burza Nasdaq, New York Stock Exchange, Londýnská burza a Deutsche Börse. Velkým a rozhodujícím faktorem, který zajímavou nabídku ze strany WSE vyloučil, byl fakt, ţe majoritním vlastníkem varšavské burzy je polská vláda, drţí 99% akcií.
44
www.idnes.cz
70
7. Celosvětová finanční krize a její vliv na burzu V této kapitole bych chtěl zhodnotit jiţ skoro půlroční celosvětovou finanční krizi a její vliv na BCPP. Dále bych se chtěl věnovat prodeji 92,7% podílu Praţské burzy zahraniční burze, kterou ovlivnila jiţ zmiňovaná krize.
7.1.
Finanční krize a její vliv na BCPP
O začátcích finanční krize se začínáme dozvídat z amerických informačních zdrojů jiţ v srpnu roku 2008. Tehdy se ukázalo, ţe trh nemovitostí má obrovské problémy a ţe se, hroutí hypoteční trh. Dokonce i v měsíci srpnu se začínají ozývat první americké banky s finančními problémy. Na počátku této krize byly rovněţ různé státní intervence. V USA šlo mimo jiné o staré rozhodnutí zřídit instituce jako „Fanny Mae a Freddie Mac“ a následné programy levných hypoték pro málo solventní klienty bank. Jedná se o bezhlavé poskytování úvěrů, rozbujelá kultura neúměrného zadluţování států i rodin a cenová bublina na trzích některých aktiv či globální nerovnováhy. A také masivní obchodování s derivátovými instrumenty přerozdělujícími rizika a to kupodivu často bez hlubšího zkoumání kvality podkladových aktiv a pasiv. Americká ekonomická krize strhla celý zbytek světa, včetně České republiky, která je na americké trhy navázána jen mírně. Dostáváme se k faktu, ţe totiţ celá globální ekonomika má problémy. Česká vláda respektive Ministerstvo financí ČR během října minulého roku zcela nepochopitelně tvrdí, jak je na tom česká ekonomika dobře, a ţe finanční krize projde kolem naší republiky bez výraznějšího povšimnutí. O několik týdnů jsou výrazně skeptičtější a koncem roku se baví o tvrdém zásahu celosvětové finanční krize v ČR, které má za následek propouštění, zatím jen přes 2500 zaměstnanců z průmyslových podniků. Začátkem roku přišla vláda s inovačním návrhem zřídit NERV (Národní ekonomická rada vlády), jmenování do této rady proběhlo dne 8. 1. 2009. Tento subjekt má řešit ekonomické dopady finanční krize na ČR. Zatím kvůli jeho krátkému působení není moţné hodnotit odvedenou práci, ale k zamyšlení je, proč všechny okolní státy jmenovaly obdobné rady jiţ během měsíce října minulého roku a ČR aţ v lednu. Z hlediska BCPP se jedná o subjekt, který je nejvíce postiţen, její provázanost na další světové banky a burzy měl za následek nejvýraznější dopady této krize na území našeho státu. Během první poloviny října ztrácel index PX týdně i přes 10%, dokonce se dostal na 71
hodnotu před vstupem ČR do EU z května 2004, a to 739 bodů. Trh BCPP ovlivnil ještě fakt, ţe ceny ropy začaly prudce klesat a na Praţské burze jsou přitom energetické společnosti výrazně zastoupeny i z toho tituly praţské akcie výrazně poklesly. Pro upřesnění uvádím pokles indexu PX za období od 28. 1. 2008 do 28. 1. 2009 Graf č. 6: Index PX v období 28. 1. 2008 až 28. 1. 2009
Zdroj: http://www.pse.cz/Statistika/Burzovni-Indexy/Detail.aspx?bi=1
V polovině září si můţeme povšimnout prvního výraznějšího propadu a v období začátku listopadu se rapidně projevuje pokles ceny ropy a index PX v období krize má zatím nejhorší hodnotu, a to 699 bodů.
7.2.
Prodej BCPP
Jak jsem jiţ zmínil výše, 92, 7% podílu BCPP bylo prodáno Vídeňské burze cenných papírů. Jediná neprodala GE Money. Celá transakce byla velmi pikantní a to hned z několika hledisek. První zmínky o prodeji akcionáři mediím sdělili v květnu roku 2007, pak se dlouho nic nedělo, aţ 6. 8. 2008 oznámili akcionáři BCPP, ţe jsou připraveni jednat o prodeji podílů. Jako první se přihlásila Varšavská burza, pak Vídeňská a spekulovalo se i o moţném zájmu transatlantické burzy Nasdaq, New York Stock Exchange, Londýnská burza a Deutsche Börse.
72
Jednoznačně nejvyšší nabídku dala Varšavská burza cenných papírů. Částka 5 miliard korun byla v toleranci odhadců ceny BCPP. Jejich odhad byl na můj vkus trochu přehnaný a nepřesný, spektrum 5 aţ 10 miliard korun je přeci jen překvapující. Nicméně Varšavská burza byla brzo vyloučena z účasti transakce na základě rychlého rozhodnutí akcionářů a členů burzy. Důvodem je, ţe nový majitel nesmí být vlastněn státem. Coţ jak je uvedeno výše, nesplňuje. Dne 11. 12. 2008 média vydala zprávu o prodeji BCPP Vídeňské burze cenných papírů. Cena byla stanovena na 4,2 miliardy korun. V jednom dni se podařilo poradcům Goldman Sachs a advokátní kanceláři Allen & Overy dostat do jedné místnosti několik desítek akcionářů, jejich podíl dával dohromady téměř 100% Praţské burzy. V následujícím přehledu uvádím, kolik si vydělali největší akcionáři: Kolik vydělali největší akcionáři akcionář
zisk z prodeje
podíl
Patria Finance (včetně ČSOB)
1,04 mld. Kč
25,85 %
Česká spořitelna
0,66 mld. Kč
14,67 %
PPF banka
0,50 mld. Kč
12,12 %
Komerční banka
0,48 mld. Kč
11,51 %
Tiger Holding
0,35 mld. Kč
13,54 %
UniCredit Bank ČR
0,34 mld. Kč
8,28 %
Zdroj: www.idnes.cz
Jiţ jednou jsem se zmínil o faktu, ţe GE Money neprodala své akcie. Média typu www.idnes.cz, www.patria.cz uvádí, ţe podle kuloárních informací nestihla GE vybavit své emisary patřičnými písemnostmi k patřičným krokům. Problém byl na cestě mezi tuzemskou pobočkou a centrálou v USA. Rázem se GE stala druhým největším majitelem tuzemského burzovního parketu.
73
Ještě bych chtěl shrnout informace týkajících se Vídeňské burzy. Jedná se o historicky výraznou burzu. Je uznávaná v Evropě a i ve světě. Ale nepatří mezi elitní burzy typu, Amsterdam, Frankfurt, Tokio či New York Stock Exchange a další. Největšími akcionáři Vídeňské burzy jsou Bank Austria Creditanstalt (11,7 procenta), Erste Group Bank (9,4 procenta) - vlastník České spořitelny, a Raiffeisen Zentralbank (6,1 procenta). Vídeňská burza vykázala v roce 2007 čistý zisk 59 milionů euro. Závěrem této kapitoly bych chtěl říci, ţe prodej BCPP akcionářům vídeňské banky můţe pomoci při řešení dopadů celosvětové finanční krize a můţe do Prahy přivést nové investory a myšlenky týkající se obchodů a inovací. Pro celou tuto kapitolu byl hlavní zdroje a prameny: www.pse.cz, www.idnes..cz, www.patria.cz, ČTK, Mladá fronta DNES (od 21. 9. 2008 do 10. 1. 2009).
74
8. Perspektivy budoucího vývoje Burzy cenných papírů Praha Abych mohl uvaţovat o perspektivách budoucího vývoje, musím nejdříve zhodnotit uplynulý rok 2008 na BCPP. Index PX se uzavřel dne 30. 12. 2008 na hodnotě 858,2 bodu a meziročně tak klesl o 52,72 % (závěrečná hodnota 28.12.2007 - závěrečná hodnota 30.12.2008). Celkové objemy obchodů na akciovém trhu dosáhly hodnoty 852,04 mld. Kč, kdyţ průměrný denní objem akciových obchodů činil 3,4 mld Kč. Objemy obchodů s deriváty dosáhly hodnoty 0,69 mld. Kč, s investičními certifikáty 0,47 mld. Kč a s warranty 3,3 mil. Kč.45 Pokud by nepropukla finanční krize, byl by rok 2008 pro BCPP velmi úspěšný, co se týče výnosnosti, protoţe BCPP přibrala nové emitenty a upevnila si místo na středoevropském burzovním trhu. Co se týče perspektivy a budoucího vývoje, bych chtěl konstatovat, ţe převáţná část nebude přímo ve vývoji BCPP. Nejvíce zásadní vliv bude mít postoj USA, Evropské unie, Světové banky potaţmo Mezinárodního měnového fondu k finanční krizi, jejímu postupovaní a zejména mírnění. Další ovlivnění bude ze strany vlády a její podpory upadajícím podnikům a případné podpoře soukromých subjektů pro nastartování ekonomiky. Velký vliv budou mít samotné banky, které mají své emise na BCPP, jejich likvidita a zejména stabilita bude hrát velmi důleţitou roli. Případný úvěr od Mezinárodního měnového fondu (MMF) můţe sice na jisté období rozhýbat stagnující ekonomiku, například podporou automobilového průmyslu, nikoli však v masové výrobě, jak jsme mohli doposud vidět, ale podporou v inovativním směru jako je ušetření na výrobě, vývoj levnějších agregátů apod. Tato skutečnost by pomohla indexu PX opět nabrat vyšší bodovou pozici. Na druhou stranu je úvěr od MMF draze zaplacený, a to včetně úroků. Proto se dá brát jen jako překlenovací. Jenţe stále se nacházíme v době,
45
www.pse.cz
75
kdy světové instituce předpokládají, ţe celý rok 2009 bude v reţii finanční krize, a nikdo si nedovolí odhadnout, kdy tomu bude konec. Perspektivu a budoucí vývoj BCPP je velmi obtíţné definovat. Přikláním se k názoru, ţe rok 2009 bude pro burzu velmi obtíţný a nevyrovnaný. Do 30. 6. 2009 přijde podle mne minimálně o jednu třetinu emitentů na hlavním trhu. Jako první tipuji emise ZENTIVA, AAA, ECM, PEGAS NONWOVENS a ORCO. Celkově se přestanou prodávat a uskutečňovat obchody s českými subjekty. Právě proto by mohla být výhoda ve spolupráci s Vídeňskou burzou, která by měla přivést nové klienty na český trh. Dále bych předpokládal podle vývoje prodeje akcií, který se rapidně sniţuje zejména za poslední 3 měsíce, ţe z „akciové“ burzy BCPP se stane spíše burza „dluhopisová“ jako například BCPB.
76
Závěr Burzu cenných papírů Praha ovlivnila v její historii spousta faktorů. Od jejího zaloţení 1871 se její postavení jevilo v konkurenci Vídeňské burzy jako spíše druhořadé, ale jen doby po první světové válce, kdy se uzavírají všechny banky na tehdejším území Rakouska-Uherska. Právě Praţská burza cenných papírů se díky dobrému obchodu s cukrem stává klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Meziválečné období se jeví jako velmi proměnlivé a je ukončeno Mnichovský diktátem roku 1938. Po druhé světové válce její činnost nebyla bohuţel obnovena, neboť poválečný vývoj zapříčinil, ţe se Československá republika dostala do skupiny států, ve kterých byla zavedena centrálně plánovaná ekonomika, znárodněno soukromé vlastnictví a nastolen totalitní reţim. Tato situace trvala desetiletí a teprve pád tohoto reţimu na konci roku 1989 otevřel moţnost demokratizace země, odstátnění a zavedení ekonomiky řízené trhem, ve které hraje burza roli hlavního organizátora trhu s investičními nástroji. Přípravný výbor pro zaloţení BCPP vzniká roku 1991 a tvoří ho 8 bank. Transformuje se na sdruţení a následně pak na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s., která byla zaloţena Zakladatelskou smlouvou ze dne 9. 7. 1992 a zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze dne 24. 11. 1992. Zakladatelem se stalo 19 společností ze sféry finančních institucí a obchodníků s cennými papíry, kteří vloţili počáteční kapitál ve výši 5 440 000,-Kčs. První obchodování proběhlo v 6. 4. roku 1993 a to se 7 emisemi cenných papírů. Během tohoto roku dochází k uvedení 955 emisí akcií z první vlny kupónové privatizace. Světové burzovnictví navíc prošlo za padesát let velmi významnými změnami a nebylo reálné uvaţovat o znovuobnovení z moderního pohledu archaického burzovního obchodování, jaké se pouţívalo na předválečné burze. Na počátku 90. let dvacátého století světové finanční trhy jiţ silně ovlivňovala technologická revoluce, v masové míře se uplatnilo elektronické obchodování a finanční trhy byly celosvětově deregulovány. Bylo také plně rozvinuto tzv. přes hraniční obchodování, ve kterém rozhodující roli převzali kolektivní investoři. V této době vznikal v České republice a v dalších zemích střední a východní Evropy nový kapitálový trh.
77
V roce 1998 byl na BCPP vytvořen systém SPAD – „Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů“. Tento systém v současné době hraje velmi důleţitou roli při obchodování na burze. Dále za významný rok můţeme povaţovat rok 2004 a to ve vztahu k zahraničním institucím. Americká Komise pro cenné papíry a burzy ji zařadila do seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. Roku 2005 se podařilo dosáhnout objemu obchodů ve výši přes jeden bilion korun. I kdyţ se v následujícím roce jiţ nepodařilo stejný úspěch zopakovat a dosaţený objem obchodů s akciemi byl o dvě stě miliard korun niţší, jednalo se o dobrý výsledek. O dobrých výsledcích svědčí rovněţ nárůst indexu PX, který se v roce 2006 stal nástupcem původního indexu PX-50. PX má v historii nejvyšší hodnotu dne 27. 10 2007 a je to 1936 bodů. Dosahované výsledky nasvědčovaly tomu, ţe se Burze cenných papírů Praha, a.s. jiţ podařilo překonat počáteční potíţe vzniklé nerozvinutostí kapitálového trhu a špatným počátečním nastavením regulačního právního prostředí, kterými burza trpěla po celá 90. léta. Nadále však zůstává problémem nedostatečné vyuţívání alokační funkce burzy. Burza zaznamenává minimální počet primárních emisí. Pro objektivní zhodnocení úspěšnosti BCPP je uţitečné provést její srovnání s burzami v okolních zemích, které prošly podobným politickým a zejména hospodářským vývojem. Vzhledem k tomu, ţe na Slovensku probíhala přípravná fáze na rozhodující kroky implementace trţní ekonomiky ještě v době, kdy Slovensko bylo součástí Československa, byl tamní proces velké privatizace a utváření kapitálového trhu podobný jako v České republice. Byla zaloţena Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. a na její trhy se v roce 1993 jiţ po vzniku samostatné Slovenské republiky dostaly stovky emisí akcií po první vlně kupónové privatizace. Vývoj burzovního trhu se příliš nelišil od českého, v roce 2002 byly vyřazeny stovky nevhodných emisí a v roce 2006 bylo obchodováno jiţ pouze 256 emisí z původních 970 emisí akcií. Objem obchodů s akciemi je poměrně nevýznamný, těţištěm obchodů BCPB je obchod se státními dluhopisy, jehoţ je burza ve Slovenské republice výhradním organizátorem. Velkým rozdílem je konstrukce indexů na obou burzách, který znemoţňuje hlubší analýzu a srovnání. Dále v Polsku se Warsaw Stock Exchange stala jiţ na počátku 90. let hlavním nástrojem privatizace větších společností cestou veřejné nabídky. Menší podniky byly prodávány
78
zaměstnancům nebo v aukcích. Koncem roku 1995 byl nastartován program velké privatizace s pouţitím kupónů. Objem obchodů s akciemi zaznamenává od roku 2002 nepřetrţitý růst. V roce 2004 a 2005 dosáhla WSE druhého největšího objemu obchodů s akciemi za Burzou cenných papírů Praha, a.s. V roce 2006 předčila v obchodu s akciemi českou burzu, a to ve všech ukazatelích. Obchod s dluhopisy je na polské burze zanedbatelný, většina obchodů probíhá na mezibankovním trhu. V regionu bývalých středoevropských komunistických zemí soupeří o vůdčí postavení BCPP a WSE. Lze předpokládat, ţe nadále spíše poroste význam WSE, která poroste rychleji neţ Burza cenných papírů Praha, a.s. Nicméně se nedá zatím předpokládat vliv nového majitele BCPP, kterou je burza Vídeňská a její nové strategie pro středoevropský trh. Toto partnerství je pro WSE velmi silná konkurence. Veškeré plány a případné strategie jsou ovlivněny celosvětovou finanční krizi. Právě současná finanční krize má vliv na BCPP a její následný vývoj je třetí cíl této práce, který bych chtěl nyní zhodnotit. Z hlediska BCPP se jedná o subjekt, který je nejvíce postiţen právě probíhající finanční krizí. Její provázanost na další světové banky a burzy má za následek nejvýraznější dopady této krize na území našeho státu. Během první poloviny října ztrácel index PX týdně i přes 10%, dokonce se dostal na hodnotu před vstupem ČR do EU z května 2004, a to 739 bodů. Trh BCPP ovlivnil ještě fakt, ţe ceny ropy začaly prudce klesat a na Praţské burze jsou přitom energetické společnosti výrazně zastoupeny i z tohoto titulu praţské akcie výrazně poklesly. Co se týče perspektivy a budoucího vývoje, bych chtěl konstatovat, ţe převáţná část nebude přímo ve vývoji BCPP. Nejvíce zásadní vliv bude mít postoj USA, Evropské unie, Světové banky potaţmo Mezinárodního měnového fondu k finanční krizi, jejímu postupovaní a zejména mírnění. Perspektivu a budoucí vývoj BCPP je velmi obtíţné definovat. Přikláním se k názoru, ţe rok 2009 bude pro burzu velmi obtíţný a nevyrovnaný. Do 30. 6. 2009 přijde podle mne minimálně o jednu třetinu emitentů na hlavním trhu. Jako první tipuji emise ZENTIVA, AAA, ECM, PEGAS NONWOVENS a ORCO. Je moţné, ţe nový strategický partner v podobě Vídeňské burzy oţiví klesající tendence a bliţší vzájemná spolupráce bude ku prospěchu BCPP a celkově naší ekonomice. 79
Současná celosvětová finanční krize plně ovlivňuje veškeré operace uskutečňované na všech burzách po celém světě. Je velmi obtíţné nastínit moţné trendy a vývoje dalších burzovních dnů. Můţeme si jen přát, aby Burza cenných papírů Praha, a.s. byla, prosperují a podporující trţní ekonomiku v našem státě a krizi přečkala bez větších finančních poklesů. Tato diplomová práce byla sepsána v období listopad 2008 aţ polovina února 2009. Reagoval jsem na změny v burzovních pravidlech, výpočtech a výsledcích, které byly pro danou dobu aktuální a nové.
80
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Jonáš J: WORKING PAPER Č. 28/2007 ISSN 1801-4496, Finanční zprostředkování a jeho význam pro hospodářský růst Polska a Slovenska Dědič, J.: Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vydání. Prospektum, Praha 1992. Karel Diviš, Petr Teplý.: Informační efektivnost burzovních trhů ve střední Evropě, WORKING PAPER UK FSV – IES No.52, 53890346/2004 VESELÁ, Jitka.: Burzy a burzovní obchody: Výchozí texty ke studiu. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005 MUSÍLEK, Petr.: Trhy cenných papíru. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002 ŠIMÁCEK, Milan, a kol.: Průvodce kapitálovým trhem: pro střední a vysoké školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2004 PAVLÁT, Vladislav, a kol.: Kapitálové trhy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003 BEIM, D. O. – CALOMIRIS, CH. W.: Emerging financial markets. New York, McGraw – Hill/Irwin, 2001. ISBN 0-07-242514-8. BENEŠ, V. – MUSÍLEK, P.: Burzy a burzovní obchody. Praha, Informatorium, 1992. ISBN 80-85427-00-1. GRAY, G.: Poland – European tiger. London, Euromoney Publications, 1995. ISBN 1-855564-331-6. HELMENSTEIN, CH.: Capital markets in Central and Eastern Europe. Cheltenham, Edward Edgar Publishing, 1999. ISBN 1-85898-498-X. NEUHÄUSEL, T.: Středoevropské burzy cenných papírů, analýza a komparace. Diplomová práce VŠE, 2005 MUSÍLEK, P.: Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha, ETC Publishing, 1999. ISBN 80-86006-78-6. PACZYŃSKI, L. S.: Poland’s financial system. London, Euromoney Publications, 1997. ISBN 1-85564-569-6. PAVLÁT, V.: Kapitálové trhy a burzy ve světě. Praha, Grada, 1993. ISBN 8085424-90-8. PAVLÁT, V.: Kapitálový trh v České republice 1993-1994. Praha, Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-30-2. SCHRÖDER, M.: The new cupital markets in Central and Eastern Europe. Berlin, 81
Springer, 2001. ISBN 3-540-41514-9. SLAY, B.: The Polish ekonomy: crisis, reform and transformation. Princeton, Princeton University Press, 1994. ISBN 0-691-03616-0. European Capital Markets Institute (Madrid); The new capital markets in Centra and Eastern Europe; Berlin; Springer; 2001 BCPP, a.s.; Burzovní pravidla – pravidla členství; Praha; 2007 BCPP, a.s.; Statistická ročenka – Praha;2001 aţ 2007
Internetové zdroje: www.belgiumview.com www.pse.cz www.wes.pl www.bcpb.sk www.wienerborse.at www.wse.com.pl ipoint.financninoviny.cz www.kurzy.cz www.mesec.cz www.patria.cz www.fio.cz www.bankier.pl www.wikipedia.org www.investopedia.com www.csob.cz www.csas.cz www.kb.cz www.cmss.cz www.mpss.cz www.gemoney.cz www.triangl.cz www.cnb.cz www.coi.cz 82
www.mfcr.cz www.mmr.cz www.czso.cz www.clfa.cz www.ecb.int www.oecd.org www.seznam.cz www.centrum.cz www.slunecnice.cz www.epravo.cz
83
Seznam příloh, grafů a obrázků Přílohy: 1. Výpis Burzy cenných papírů Praha z obchodního rejstříku 2. Stanovy Burzy cenných papírů Praha, platné ke dni 27. 11. 2008. 3. Personální řízení Burzy cenných papírů Praha 4. Cenné papíry kótované na Hlavním trhu 5. Cenné papíry Kótované na Volném trhu
Grafy: Graf č. 1: Newyorská burza, vývoj akciového indexu v letech 1929 – 2005 - strana 13 Graf č. 2: Index PX v období od 5. 4. 1994 do 23. 1. 2009 – strana 51 Graf č. 3: Index PX-GLOBE v období od 30. 9. 1994 do 23. 1. 2009 – strana 52 Graf č. 4: Index SAX v období od 7. 1. 1997 do 7. 1. 2009 – stran 60 Graf č. 5: Index WIG20 v období od roku 1994 do roku 2009 – stran 69 Graf č. 6: Index PX v období 28. 1. 2008 aţ 28. 1. 2009 – strana 72
Obrázky: Obrázek č. 1: Základní organizační struktura Burzy cenných papírů Praha, a.s. – strana 21 Obrázek č. 2: Vnitřní organizační struktura Burzy cenných papírů Praha, a.s. – strana 22 Obrázek č. 3: Schéma Burzovní trhu BCPP. – strana 30 Obrázek č. 4: Obchody uzavírané na BCPP. – stran 42
84
