VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Historický vývoj akciového trhu Burzy cenných papírů Praha
Bakalářská práce
Autor: Kateřina Cyprisová Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2015
Anotace Obsahem mé bakalářské práce je Burza cenných papírů Praha, a. s. V teoretické části se zabývám vznikem a vývojem burz. Dále je rozebraná burza cenných papírů, akciová společnost v České republice a akcie. Poslední teoretickou částí jsou metody oceňování akcií. V praktické části je nejprve představena Burza cenných papírů Praha, a. s. Dále jsem popsala její historii, orgány a vlastnické uspořádání. Poslední kapitolou jsou burzovní indexy.
Klíčová slova Burza, historie burzy, cenné papíry, akcionář, burzovní index.
Annotation The content of my bachelor thesis is the Prague Stock Exchange. In the theoretical part I examined origins and development of stock exchanges. Followingly it deals with stock exchange of securities, joint-stock company in the Czech Republic and shares. Last theoretical part consists of shares evaluation methods. In the practical part the Prague Stock Exchange is introduced. Further I described its history, authorities and order of ownership. There are Stock market indexes in the last chapter.
Keywords Stock exchange, history of stock exchange, shares, shareholder, stock market index.
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Petru Jiříčkovi, za jeho ochotu, odborný dohled a trpělivosti při zpracování mé práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, partnerovi a blízkému okolí, kteří mne po celou dobu studia podporovali.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. 5. 2014 .......................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Teoretická část ........................................................................................................... 9 1.1
1.1.1
Vznik burzy................................................................................................. 9
1.1.2
Vývoj burz ................................................................................................ 10
1.2
Burza cenných papírů ....................................................................................... 12
1.2.1
Burza cenných papírů ............................................................................... 12
1.2.2
Vznik a zrušení burzy ............................................................................... 13
1.2.3
Akcie burzy ............................................................................................... 14
1.2.4
Orgány burzy ............................................................................................ 14
1.2.5
Burzovní obchod ....................................................................................... 17
1.2.6
Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu ......................................... 19
1.2.7
Kurzy ........................................................................................................ 19
1.2.8
Burzovní dohodci ...................................................................................... 19
1.2.9
Sankce ....................................................................................................... 21
1.2.10
Státní dozor ............................................................................................... 21
1.3
Akciová společnost v České republice ............................................................. 23
1.3.1
Založení akciové společnosti .................................................................... 23
1.3.2
Orgány akciové společnosti ...................................................................... 25
1.4
2
Burza .................................................................................................................. 9
Akcie ................................................................................................................ 25
1.4.1
Akcie na jméno ......................................................................................... 26
1.4.2
Akcie na majitele ...................................................................................... 27
1.4.3
Akcie s omezenou převoditelností ............................................................ 27
1.4.4
Metody oceňování akcií ............................................................................ 28
1.5
Fundamentální analýza..................................................................................... 28
1.6
Technická analýza ............................................................................................ 29
1.7
Psychologická analýza ..................................................................................... 29
Praktická část ........................................................................................................... 31 2.1
Burza cenných papírů Praha............................................................................. 31
2.2
Historie Burzy cenných papírů Praha .............................................................. 32
2.3
Orgány Burzy cenných papírů Praha ............................................................... 36
2.4
Vlastnické uspořádání Burzy cenných papírů Praha ........................................ 37
2.5
Burzovní indexy Burzy cenných papírů Praha ................................................. 41
2.5.1
Index PX ................................................................................................... 41
2.5.2
Index PX-GLOB ....................................................................................... 43
Závěr ............................................................................................................................... 46 Seznam použité literatury ............................................................................................... 48 Seznam obrázků .............................................................................................................. 50 Seznam tabulek ............................................................................................................... 50 Seznam příloh ................................................................................................................. 50
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma historického vývoje akciového trhu Burzy cenných papírů Praha, a. s., která sídlí v Praze. Burza cenných papírů je místem, kde se protíná nabídka s poptávkou po cenných papírech, jako jsou například akcie a dluhopisy. Česká burza cenných papírů je trh, kde se obchoduje s akciemi českých i zahraničních společností jako například ČEZ, Unipetrol, Komerční banka, Erste Group Bank a dalšími. Cílem mé bakalářské práce je analýza historického vývoje Burzy cenných papíru Praha, a. s., kde je analýza provedena s ohledem na vlastnické uspořádání a vývoj hlavních indexů akciového trhu burzy. V teoretické části se zabývám vznikem a vývojem burz, burzou cenných papírů v České republice, kterou začal definovat zákon č. 214/1992 Sb. Zákon byl postupně novelizován a později zrušen. Dále se zabývám akciovou společností v České republice a akciemi. V posledních třech kapitolách teorie se zabývám metodami oceňování akcií. V praktické části jsem se začala zabývat Burzou cenných papírů Praha, a. s., její historií a jejími orgány. Poté jsem se začala věnovat vlastnickému uspořádání a burzovním indexům Burzy cenných papírů Praha, a. s. Metodou pro zpracování práce je analýza historického vývoje Burzy cenných papírů Praha, a. s. Analýza bude zpracována s ohledem na vlastnické uspořádání a vývoj hlavních indexů akciového trhu burzy. Při zpracování bakalářské práce jsem využila dostupnou odbornou literaturu a převážně internetové stránky Burzy cenných papírů a. s.
8
1 Teoretická část 1.1 Burza 1.1.1 Vznik burzy „Pojem „burza“ se používá téměř v celé kontinentální Evropě (německy „Börse“, francouzky „Bourse“, italsky „Borsa“).“ (Dědič, 1992) Pojem „burza“ je označení pro zvláštní druh trhu, který se vyvinul jako druh shromáždění obchodníků, kde se uskutečňovala koupě a prodej zboží. Existuje několik variant vzniku pojmu „burza“, a to: a) Pojem pochází ze středověkého slova „bursae“, co byly kupecké koleje. b) Názor zachází i do Řecka, kde pojem znamená kožený měšec. c) Třetí variantou je, že koncem 14. století ve štítě patricijské rodiny Van der Beurse z Brugg v Belgii byl vytesán kožený měšec. V domě rodiny se konaly schůzky obchodníků, aby zde uzavírali své obchody. Místu kolem domu rodiny se začalo říkat „burzy“ a později se ten to název přenesl na instituci, která byla po úpadku Brugg zřízena v roce 1531 v Antverpách. Nesla název „Beurs“ a stala se první burzou cenných papírů, která byla určena pro obchod se směnkami a zlatými a stříbrnými mincemi. Zde se také konala první emise obligací vydaná městem Antverpy. Vymezen obsahu pojmu burza je obtížné. V literatuře je několik různých pojetí, která se od sebe liší. Obsah pojmu burza lze rozdělit do čtyř základních skupin, a to: a) místo, kde se obchoduje b) schůzku obchodníků c) formu trhu d) právnickou osobu organizující trh.
9
První rakouské a německé burzovní zákony obsahovaly pokusy o definici burz. Burzu jako „shromáždění obchodníků, makléřů a jiných osob, které konaly za státního souhlasu obchodní jednání všeho druhu“ definoval pruský Kabinettorder z 27. 5. 1825. Burza nebyla definována jako právnická osoba touto právní normou, ale jen jako zařízení, které bylo vytvořeno za účelem ulehčení obchodního styku. Definici burzy neobsahuje německý burzovní zákon z r. 1908, ani jeho pozdější novely. Patent ze 14. 8. 1761, který vydala císařovna Marie Terezie, obsahoval definici burzy. Marie Terezie vydala tento patent za úmyslem zřídit ve Vídni burzu cenných papírů. Burza zde byla vymezena jako místo, kde se kupcové a prodavači cenných papírů mohli navzájem sejít a prostřednictvím oprávněných senzálů1 uzavírat své koupě a prodeje. Kupcové a prodavači z kurzovních listů, které byly vydávány denně, mohli zjistit cenu, za kterou se prodávaly všechny veřejné papíry předešlého dne. Pozdější rakouské patenty a zákony se definovat burzu nepokoušejí, pouze uvádějí účel burzy. Úkolem burz na zboží podle císařského patentu č. 58/1860 bylo ulehčit koupi a prodej určitých druhů obchodního zboží a s tím související zástavní, pojišťovací, dopravní a zasílatelské obchody. Z definic burz v prvních burzovních zákonech nejsou burzy ještě chápány jako právnické osoby, ale jako trhy.
1.1.2 Vývoj burz „Vznik a vývoj burz souvisí úzce se vznikem a rozvojem tržního obchodu. Do dnešní podoby prošla instituce burzy dlouhodobým, po staletí trvajícím vývojem.“ (Dědič, 1992) Trhy byly nejprve nepravidelná, později pravidelná veřejná shromáždění kupců a živnostníků, která byla spojená s církevními slavnostmi, kde nabízeli své zboží. Oproti tomu byly veletrhy shromáždění, kde kupci a živnostníci obchodovali mezi sebou. Jednalo se o trh, který sloužil velkoobchodu. Podle Dědiče (1992) je trh charakterizován místně (lokálním určením), časově (dobou konání), osobně (subjekty) a vztahy zde vznikajícími (směna zboží za peníze). 1
senzál je zprostředkovatel obchodů na burze 10
Burza, zvláštní druh trhu, vzniká, až když se na trhu objevuje zastupitelné zboží. Zpočátku to byly cenné papíry ve formě směnky. Význam těchto prvních burz byl místní. Jejich základem byly obchody směnečné a s mincemi. První období vzniku a vývoje burz v Evropě začíná v italských městech jako např. Lucca, Janov, Florencie, Benátky a Miláno ve 12. a 13. století. Obchodní schůzky se konaly v okolí faktorií2 italských obchodníků. Zde se zejména rozvíjel obchod se směnkami. Pojem „burza“ se začal používat nejdříve v belgických Bruggách, jak bylo uvedeno. Florentští, benátští a norští kupci se zde scházeli na pravidelných obchodních schůzkách, které se nazývaly „de beurse“ podle domu patricijské rodiny Van de Beurse. Burzovní zařízení po úpadku Brugg bylo přemístěno do Antverp. První období burz končí vybudováním první zvláštní burzovní budovy v Antverpách v roce 1531. Předmětem burzovních obchodů v prvním období nebylo skutečné zboží, které nebylo ještě zastupitelné. Předmětem burzovních obchodů byly jen směnky a mince. Druhé období vývoje burz začíná rokem 1531 a končí založením amsterdamské burza v roce 1631. Burzy začínají jako organizované instituce, rozšiřují se po celé západní Evropě a nabývají mezinárodního významu. Předmětem obchodu kromě cenných papírů se začíná objevovat i první skutečné zboží. V roce 1546 byla oficiálně založena burza ve francouzském Lyonu. Jindřichem II. byla v roce 1549 založena burza v Toulouse a 1563 v Paříži. V Německu vznikaly burzy v hanzovních3 městech, např. v Hamburku, Kolíně, Brémách. V Londýně vznikla burza The Royal Exchange. Její počátky sahají do roku 1535, ale oficiálně byla otevřena až roku 1571. Období vzniku moderních burz začíná vznikem amsterdamské burzy. Zde se vyvinuly techniky moderních burzovních obchodů a burzovní spekulace. Rozvinul se zde obchod s novým druhem cenných papírů, a to akciemi a obligacemi. Začíná se doceňovat význam burz a zakládají se nové burzy. Je založena berlínská burza v roce 1739, newyorská v roce 1792 a londýnská Corn Exchange v roce 1745. Dalším obdobím je vznik burz na zboží. Začaly vznikat později než burzy cenných papírů. Důvodem byly technické problémy, které neumožňovaly rychlý pohyb velkých objemů zbožím. V roce 1617 byla založena obilná burza v Amsterodamu, která byla jednou z prvních burz na zboží. Dvakrát týdně se zde scházeli obchodníci s obilím a 2 3
faktorie je obchodní osada hanza, hansa je středověký obchodní svaz německých měst 11
obilí bylo prodáváno podle vzorku. Když kupující uzavřeli obchod, šli se přesvědčit do skladu, že koupené zboží je podle vzorku. Zezačátku se obchodovalo jen se skutečným zbožím, které bylo pohotově k dispozici a podle vzorku. Jednalo se o místní promptní obchody. Se zbožím, které není na místě k dispozici (dodací obchody), se začalo rozvíjet koncem 19. století. Pro rozvoj tohoto obchodu vznikají technické předpoklady v podobě rozvoje dopravy. Termínové spekulační obchody, které se vyvinuly z dodacích obchodů, byly ze strany státu potlačovány a zakazovány v oblasti obchodu s obilím. Termínované obchody se dočkaly největšího rozmachu ve 20. století na velkých mezinárodních burzách v USA, Kanadě a Velké Británii. V Anglii, ze schůzek anglických obchodníků s ruskými přístavy na Baltu, vznikla v letech 1740 – 1745 asociace Baltic, ze které se vyvinula zbožová burza The Baltic Mercantile and Shipping Exchange. Dále vzniká burza v Berlíně v roce 1796, ve Vídni v roce 1771. V Anglii vzniká v roce 1811 důležité obchodní středisko, které se jměnovalo London Commercial Sale Rooms. V USA vznikly oficiální burzy na zboží v polovině 19. století. Chicago Board of Trade, založená v roce 1848, začíná oficiálně fungovat od roku 1859. Od roku 1862 začíná fungovat The New-York Produce Exchange. Ve vývojovém trendu burz 20. století mírně poklesá význam místních burz s pohotovým zbožím. Začíná vzrůstat význam velkých mezinárodních burz s termínovaným zbožím (futures). Zásadní průlom do dosavadních burzovních obchodů přináší výpočetní technika, která automatizuje burzovní obchody prostřednictvím dálkového přenosu dat. Obchody s opcemi (options) se znovu začínají prudce rozvíjet od konce 80. let.
1.2 Burza cenných papírů 1.2.1 Burza cenných papírů Podle webové stránky www.rmsystem.cz (2015) je burza cenných papírů místem, kde se střetává nabídka a poptávka po cenných papírech (akciích, dluhopisech, certifikátech …). Burza cenných papírů je ve své podstatě právnickou osobou, která se řídí burzovními pravidly. Dále se řídí zákonem č. 591/1992 Sb. o cenných papírech a zákonem č. 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu. Legislativy, kterými se burza řídí, jsou evropské legislativy MiFID (The Markets in Financial Instruments Directive – Směrnice o trzích finančních instrumentů). Tato 12
směrnice standardizuje kapitálový trh a poskytování investičních služeb na území všech 30 členských států Evropského hospodářského prostoru. Podle zákona č. 214/1992 Sb.4 je burza cenných papírů právnickou osobou, která je oprávněna organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry nebo jinými instrumenty kapitálového trhu. Pro burzu cenných papírů, jako akciovou společnost, platí ustanovení obchodního zákoníku. Burza při své činnosti nevykonává veřejnou správu s výjimkou: a) rozhodování o nepřijetí cenného papíru k obchodování, b) pozastavení obchodování s cenným papírem, c) vyloučením cenného papíru z obchodování. Burzu může založit nejméně deset zakladatelů a nemůže být založena veřejným upisováním akcií. Označení „burza cenných papírů“ nemohou ve své obchodní firmě nebo názvu použít jiné osoby než burzy zřízené podle zákona č. 214/1992 Sb.
1.2.2 Vznik a zrušení burzy Zákon č. 214/1992 Sb. uvádí, že komise pro cenné papíry uděluje povolení, které je na žádost zakladatelů, ke vzniku burzy, jejímu rozdělení, sloučení, splynutí s jinou burzou i jejímu zrušení bez právního nástupce. Zakladatelé v žádosti o povolení ke vzniku burzy musí uvést obchodní firmu a sídlo burzy, seznam zakladatelů, výši základního kapitálu a podíl zahraničního kapitálu, technické, věcné, organizační a personální zajištění činnosti. K žádosti připojí zakladatelskou smlouvu včetně návrhu stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího soudu. Při rozhodování o žádosti Komise přihlédne zejména k potřebám kapitálového trhu a k přiměřenosti výše základního kapitálu ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovního obchodu.
Zákon č. 214/1992 Sb. byl novelizován zákonem č. 216/1994 Sb., 61/1996 Sb., 152/1996 Sb., 15/1998 Sb., 70/2000 Sb., 251/2000 Sb., 211/2002 Sb., 308/2002 Sb. a zrušen zákonem č. 256/2004 Sb. 4
13
V žádosti o povolení zrušení burzy se má podle zákona zákon č. 214/1992 Sb. uvést obchodní firma a sídlo burzy, která má být zrušena, skutečnost, jestli jde o rozdělení, sloučení nebo splynutí burzy s jinou burzou a důvody zrušení burzy. O žádosti o povolení ke vzniku nebo zrušení burzy se rozhodne do 60 dnů od doručení.
1.2.3 Akcie burzy Zákon č. 214/1992 Sb. dále uvádí, že se souhlasem burzovní komory akcie burzy zní na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby. Prioritní ani zaměstnanecké akcie nesmí být vydávány burzou. Burza je povinna akcie odkoupit, nejvýše za jejich jmenovitou hodnotu, pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu. Nabyté akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat. Jestli nejsou v této lhůtě akcie prodány, je burza povinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál.
1.2.4 Orgány burzy Zákon č. 214/1992 Sb. určuje orgány burzy, kterými jsou valná hromada, burzovní komora a dozorčí rada. A. Valná hromada Podle zákona č. 214/1992 Sb. je valná hromada nejvyšším orgánem burzy. Jednání valné hromady se mohou s poradním hlasem účastnit burzovní dohodci, kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy a burzovní komisař. „Valná hromada: a) volí a odvolává členy burzovní komory a dozorčí rady a stanovuje odměny za jejich činnosti, b) schvaluje burzovní řád, jeho změny a další pravidla burzovního obchodu, která jsou závazná pro jeho účastníky, c) schvaluje druhy odměn za služby poskytnuté burzou a zásady pro stanovení jejich výše a stanoví způsob jejich vypořádání, d) schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku odměn za řízení před ním, 14
e) plní další funkce valné hromady akciové společnosti.“ (Zákon č. 214/1992 Sb.) Na jednání valné hromady má akcionář burzy hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše 20 % z celkového počtu hlasů. B. Burzovní komora Zákon č. 214/1992 Sb. uvádí, že burzovní komora je statutárním orgánem burzy. Může mít nejvýše 24 členů. Valná hromada volí a odvolává členy burzovní komory. Volebním obdobím členů burzovní komory nesmí být delší než 3 roky. Je možné opětovné zvolení. Zasedání burzovní komory řídí její předseda. Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Alespoň dvě třetiny členů burzovní komory musí být přítomny při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, projednávání burzovního řádu nebo jeho návrhu, burzovních pravidel nebo jejich návrhu a návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn. Tato rozhodnutí musí být schválena alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů „Burzovní komora: a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků kapitálového trhu, b) navrhuje valné hromadě burzovní řád (pokud stanovy nesvěřují jeho schválení burzovní komoře) a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny a stanoví způsob jejich uveřejnění, c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu, způsob a lhůty jeho plnění, i postup při jejich nedodržení určuje způsob vedení evidence o burzovním obchodu a využívání výpočetní techniky při tomto obchodu (ledaže stanovy svěřují schvalování burzovních pravidel burzovní komoře), d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce, vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování a stanoví kvalifikační požadavky,
15
e) stanoví výši zápisného, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci, stanoví způsob zjištění závazků a rizik z burzovního obchodu a jejich vypořádání, f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod, g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze a přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, pokud toto oprávnění bylo na burzovní výbory přeneseno, h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů, i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy, j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, k) uveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze, l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu, n) ukládá sankce, o) provádí ostatní činnosti související s řízením burzovního obchodu, p) vykonává další činnosti (zřízení burzovních výborů, jmenování a odvolání generálního tajemníka burzy, určení osob, které vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry a další), q) plní další funkce představenstva akciové společnosti“. (Zákon č. 214/1992 Sb.) Burzovní komora může být stanovami burzy pověřena ke schvalování burzovního řádu a burzovních pravidel. Předsedu a místopředsedu burzovní komory volí a odvolává burzovní komora z řad svých členů. Předsedu burzovní komory zastupuje v jeho době nepřítomnosti 16
místopředseda burzovní komory. Předseda burzovní komory řídí činnost burzovní komory a její usnesení podepisuje, předkládá ke schválení valné hromadě nebo burzovní komoře návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, předseda burzovní komory je oprávněn v neodkladných případech přijmout opatření, jestliže nelze včas svolat burzovní komoru. Burzovní komora jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy. Generální tajemní burzy je jmenován na základě výběrového řízení a je zaměstnancem burzy. Generální tajemník řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy. Práva a povinnosti generálního tajemníka burzy určuje burzovní řád. Může být členem burzovní komory a burzovních výborů. Pokud není jejich členem, účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s poradním hlasem. Může uložit pokutu osobě, která porušuje pořádek na burze, ve výši stanovené burzovním řádem. Je oprávněn přijímat opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků kapitálového trhu, v případech stanovených burzovními pravidly. Burzovní výbory může zřídit k výkonům činností uvedených v písmeně j) až m) burzovní komora. Burzovní výbory mohou být stále nebo dočasné. Burzovní řád stanovuje pravidla jednání burzovních výborů. Burzovní výbory se skládají z členů burzovní komory a z řad odborníků, investorů a jiných osob. Burzovní komora jmenuje a odvolává předsedu a členy burzovních výborů. C. Dozorčí rada Jak uvádí zákon č. 214/1992 Sb., tak dozorčí radě nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů. Volební období členů nesmí být delší než tři roky. Je možné opětovné zvolení. Zaměstnanci burzy nesmí být členy dozorčí rady a nemají právo volit členy dozorčí rady.
1.2.5 Burzovní obchod Nákup a prodej cenných papírů na burze je burzovním obchodem. Strany se na jeho podstatných náležitostech dohodly prostřednictvím obchodního systému v souladu s burzovním řádem a burzovními pravidly. Burzovní obchod může být také uzavřen mimo obchodní systém, ale v souladu s burzovním řádem a burzovními pravidly musí být burzovní obchod do systému vložen. 17
Účastníky burzovního obchodu jsou burzovní dohodci a osoby a akcionáři, kteří jsou oprávněni kupovat a prodávat cenné papíry na burze a splňují další podmínky stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly. Česká národní banka je též oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů na burze. Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů nesmí být uděleno právnické osobě: a) „na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, b) bylo povoleno vyrovnání, c) byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku (po dobu pěti let po skončení tohoto řízení).“ (Zákon č. 214/1992 Sb.) Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů na burze, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob, které toto oprávnění mají. Pouze burzovní dohodci mohou zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů na burze mezi osobami, které jsou oprávněné nakupovat a prodávat cenné papíry na burze, pokud burzovní řád nestanoví jinak. Povinnostmi účastníků burzovního obchodu jsou: a) dodržování burzovního řádu a burzovních pravidel, b) plnění závazků z jednotlivých burzovních obchodů, c) přistoupení ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu, d) přistoupení ke stanovenému způsobu zajišťování závazků a rizik z burzovního obchodu a jeho vypořádání, e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem. V povoleném rozsahu burzovní komorou mohou účastníci burzovního obchodu uzavírat mimoburzovní obchod s cennými papíry přijatými k obchodování a jsou povinni o něm informovat burzu. Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s cennými papíry přijatými k obchodování na burze bez omezení, a to i s ostatními účastníky burzovních obchodů. Není povinna informovat o těchto obchodech burzu.
18
Ani účastníci těchto obchodů bez souhlasu České národní banky nejsou oprávněni o těchto obchodech informovat burzu. Pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů burzovním rozhodčím soudem, tak spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud. Ve sporech z burzovního obchodu není přípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.
1.2.6 Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu Burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, jestliže je zřízen, rozhoduje o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, a to na žádost emitenta, nestanoví-li zákon č. 214/1992 Sb. jinak. Zvláštní právní předpis a burzovní pravidla stanoví podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů. Burzovní komora při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne, jestli se s cenným papírem bude obchodovat na hlavním nebo jiném trhu cenných papírů.
1.2.7 Kurzy Zákon č. 214/1992 Sb. říká, že automatizovaným systémem se vypočítává kurz cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den. Burzovní dohodce určuje kurz, pokud se na burze nepoužívá automatizovaný systém. Burzovní řád stanoví způsob určování kursů cenných papírů. V sídle burzy se vyhlašují kursy cenných papírů a po skončení burzovního dne se zveřejňují v kursovním listě burzy. Lze podat protest u burzovní komory proti vyhlášeným kurzům cenných papírů do tří dnů od následujícího dne po jejich vyhlášení. Burzovní komora s konečnou platností o tomto protestu rozhodne do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Pokud burzovní komora nerozhodne v této lhůtě, má se za to, že protest přijímá. Správní řízení se nevztahuje na rozhodování o protestech.
1.2.8 Burzovní dohodci Burzovní dohodce zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů mezi osobami, které jsou oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze. Burzovní komora jmenuje 19
na základě výběrového řízení a odvolává burzovního dohodce. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy. „Burzovní dohodce: a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora, b) určuje kursy přidělených cenných papírů, c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, d) nesmí uzavírat jednotlivé burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem, ani vlastním jménem na cizí účet nebo přebírat záruku za splnění burzovních obchodů, které zprostředkovává, e) je povinen při své činnosti jednat čestně a iniciativně v zájmu účastníků burzovního obchodu a kapitálového trhu, f) nesmí uzavírat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje čestně nebo je platebně neschopný, g) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu, h) nesmí být prokuristou, členem statutárního ani dozorčího orgánu osoby oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.“ (Zákon č. 214/1992 Sb.) Burzovní dohodce po uzavření burzovního obchodu vydá ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrzuje dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem. Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou úřední dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. V případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem. Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu, jakmile dodá závěrkové listy. Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak. 20
1.2.9 Sankce Burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který: a) „porušuje ustanovení tohoto zákona, b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly, c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky kapitálového trhu.“ (Zákon č. 214/1992 Sb.) Za porušení může burzovní komora podle stupně závažnosti udělit výtku, oznámit porušení povinnosti ostatním účastníků burzovního obchodu, uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč, dočasně nebo trvale odebrat účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze nebo dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu, odvolat burzovního dohodce, dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu. Řízení o uložení sankce lze zahájit do dvou měsíců ode dne, kdy se burzovní komora o porušení dozvěděla, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy porušení nastalo. Generální tajemník burzy může osobě, která porušuje pořádek na burze, uložit pokutu, která je stanovená burzovním řádem. Rozhodnutí burzovní komory o uložení sankce se vydává ve správním řízení. Komise rozhoduje o opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí.
1.2.10 Státní dozor Zákon č. 214/1992 Sb. říká, že činnost burzy podléhá státnímu dozoru. Komise prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce, vykonává státní dozor nad činností burzy. S členstvím v burzovní komoře a v dozorčí radě je funkce burzovního komisaře neslučitelná. Komise jmenuje a odvolává burzovního komisaře a jeho zástupce. „Burzovní komisař je oprávněn při výkonu státního dozoru: a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel, i z hlediska potřeb kapitálového trhu, 21
b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí, c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry, d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům, e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, f) vyžadovat od orgánů burzy, právnické osoby provádějící vypořádání burzovního obchodu a od burzovních dohodců informace, účetní výkazy a jiné doklady, které souvisejí s jejich burzovním a mimoburzovním obchodem s cennými papíry, g) vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných oprávněnými osobami.“ (Zákon č. 214/1992 Sb.) Když je podezření, že členi burzy porušili zákon č. 214/1992 Sb. a zákon o cenných papírech, je burza povinna oznámit to burzovnímu komisaři bez odkladu poté, co se o tom dozví. Burzovní dohodci hradí náklady spojené s revizí jejich činnosti. Na návrh burzovního komisaře je komise oprávněna odebrat burzovní komoře její oprávnění, pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V tomto případě komise jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, dokud valná hromada nezvolí novou burzovní komoru. Fyzická osoba s odbornou způsobilostí může být zmocněncem. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku. Zápisem přecházejí na zmocněnce práva i povinnosti burzovní komory. Zmocněnec je povinen svolat valnou hromadu, aby se zvolila nová burzovní komora. Nová burzovní komora se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Nová burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku. Burzovní komora se může proti rozhodnutí Komise odvolat k Vrchnímu soudu. Podání návrhu nemá odkladný účinek. 22
1.3 Akciová společnost v České republice Pan Jílek (2009) ve své knize uvádí, že akciová společnost je společnost, která má svůj základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Za porušení svých závazků společnost ručí celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.
1.3.1 Založení akciové společnosti Akciovou společnost lze založit na základě veřejné nabídky akcií nebo bez veřejné nabídky akcií. A. Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií Podle Jílka (2009) zakladatel nebo zakladatelé vytváří základní kapitál, který převyšuje jmenovitou hodnotou jimi upsaných akcií, veřejnou nabídkou akcií. Vhodným způsobem se uveřejní veřejná nabídka akcií a obsah veřejné nabídky akcií nelze měnit. Na každém upisovacím místě musí být k nahlédnutí návrh stanov. Dále musí být nejpozději současně s nabídkou uveřejněn prospekt cenného papíru a musí být splněny další podmínky stanovené zvláštními právními předpisy. České národní bance musí být před uveřejněním doručen prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru. Česká národní banka musí nejprve prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru schválit než bude veřejná nabídka akcií uveřejněna. Zápisem do listiny upisovatelů dochází k upsání akcií na základě veřejné nabídky akcií. Zápis do listiny upisovatelů zahrnuje: a) „počet, b) jmenovitou hodnotu, c) formu, d) podobu, e) popřípadě druh upisovaných akcií, f) emisní kurz upsaných akcií, g) lhůty pro splácení upsaných akcií, 23
h) firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem, i) podpis.“ (Jílek, 2009) Pokud zápis do listiny upisovatelů nezahrnuje výše uvedené náležitosti, je upsání neúčinné. Podpis upisovatele na listině nemusí být úředně ověřen. Nelze upisovat akcie nepeněžitými vklady na základě veřejné nabídky akcií. Zakladatelem nebo zakladateli veřejné nabídky akcií je určen účet u banky, na který jsou upisovatelé povinni splatit případné emisní ážio a alespoň 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií. Pokud upisovatel tuto povinnost nesplní, je upsání neúčinné. Pokud je upisování akcií neúčinné, zanikají práva a povinnosti upisovatelů z upsání akcií. Zaplacenou částku při upsání akcií spolu s úrokem musí společně a nerozdílně zakladatel nebo zakladatelé vrátit upisovatelům bez zbytečného odkladu. Výše úroku je obvykle poskytovaná bankami podle smlouvy o běžném účtu ke dni, kdy vznikla povinnost zaplacenou částku vrátit a v místě, kde měla mít společnost sídlo. Pokud upisovatelé upsali akcie na základě veřejné nabídky akcií, musí splácet upsané akcie ve lhůtách, které jsou stanovené v listině upisovatelé. Pokud upisovatelé upsali akcie v zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, musí splácet upsané akcie ve lhůtách, které jsou v nich uvedené. Správce vkladu vydá upisovateli písemné potvrzení při splacení vkladu nebo jeho části před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. V písemném potvrzení musí správce uvést druh, formu, podobu a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, celkovou hodnotu emisního kurzu upsaných akcií, rozsah splacení emisního kurzu upsaných akcií. Bez zbytečného odkladu po zápisu společnosti do obchodního rejstříku společnost vymění toto potvrzení za: a) zatímní list, pokud u upsaných akcií nebyl v plném rozsahu splacen emisní kurz, b) akcie, pokud byl jejich emisní kurz zcela splacen. Ustavující valné hromady se mohou účastnit upisovatelé, kteří splnili povinnosti. Pokud bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu, zakladatelé svolávají ustavující valnou hromadu tak, aby se konala do 60 dnů. Jestliže byly účinně upsány akcie v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno alespoň 30 % 24
jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio, může se konat ustavující valná hromada. Když se ustavující valné hromady účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří mají právo se zúčastnit a hlasovat na ní, je ustavující valná hromada způsobilá. Zakladatel nebo jeden ze zakladatelů zmocněný ostatním zakladateli předsedá při zahájení na ustavující valné hromadě, dokud není zvolen předseda ustavující valné hromady. „Ustavující valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada.“ (Jílek, 2009) B. Založení společnosti bez veřejné nabídky akcií Jílek (2009) uvádí, pokud se v zakladatelské smlouvě zakladatelé dohodnou, že v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, nevyžaduje se veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady. Zakladatelé mají právní postavení, které má při založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií ustavující valná hromada. V zakladatelské smlouvě musí být obsažena rozhodnutí, která jinak přijímá ustavující valná hromada.
1.3.2 Orgány akciové společnosti „Orgány společnosti jsou: a) valná hromada, která je nevyšším orgánem společnosti a akcionář se jí zúčastňuje osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci, b) představenstvo, které je statutárním orgánem řídící činnost společnosti a jedná její jménem, c) dozorčí rada, která dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.“ (Jílek, 2009)
1.4 Akcie Kniha Jílka (2009) uvádí, že akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka. Akcionář má právo podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba podílející se na základním 25
kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když doposud nebyly vydány akcie, a to ode dne zápisu základního kapitálu do obchodního rejstříku. Na epravo.cz jsem zjistila, že akcionář má i své povinnosti. Pouze jednou uváděnou povinností je povinnost včas splatit emisní kurz akcií, které akcionář upsal při založení společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Další povinností akcionáře je splatit emisní ážio a alespoň 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií v případě, že k upisování akcií dochází na základě veřejné nabídky. Jílek (2009) dále uvádí, že v souladu se zvláštním zákonem mohou být vydávány akcie v listinné podobě (listinné akcie) nebo v zaknihované podobě (zaknihované akcie). Akcie musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie (u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře), výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, datum emise. Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Různou jmenovitou hodnotu mohou mít akcie téže společnosti. Pokud je vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a listinné akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Kmenové akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva, nemusí označení druhu obsahovat. Druhy akcií, které neupravuje zákon, nesmějí být vydávány. Jílek (2009) uvádí, že stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Když je společnost založena veřejnou nabídkou akcií, základní kapitál musí činit alespoň 20 mil Kč. U společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí základní kapitál činit alespoň 2 mil. Kč. Akcie můžou znít na jméno nebo na majitele.
1.4.1 Akcie na jméno Jílek (2009) píše, že společnost, která vydává akcie na jméno, vede seznam akcionářů, ve kterém zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitou hodnotu, firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů. Osova uvedená
26
v seznamu akcionářů je oprávněná ve vztahu ke společnosti vykonávat práva spojená s akcií na jméno. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. V rubopisu se uvede firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, na kterou se akcie převádí, a den převodu. K účinnosti převodu se v seznamu akcionářů vyžaduje zápis o změně osoby.
1.4.2 Akcie na majitele Jílek (2009) dále píše, že akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává: a) ten, kdo ji předloží, b) ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby vykonávající úschovu nebo uložení, že akcie je pro něj uložena. V prohlášení se musí uvést účel, pro který se prohlášení vydává, a den jeho vystavení.
1.4.3 Akcie s omezenou převoditelností Jílek (2009) se zmiňuje o akciích s omezenou převoditelností. Převoditelnost akcií na jméno mohou stanovy omezit, ale ne vyloučit. Převod akcií na jméno je podřízen souhlasem orgánu společnosti. Než tento orgán udělí souhlas, smlouva o převodu akcií nemůže nabýt účinnosti. Pokud stanovy podmíní převoditelnost akcie souhlasem některého orgánu společnosti, tak stanovy mohou také určit, v jakých případech a za jakých podmínek je tento orgán povinen udělit k převodu souhlas nebo nesouhlas. Na českém akciovém trhu existují veřejně obchodovatelné akcie, u kterých je převoditelnost omezená. Bez souhlasu orgánů společnosti, většinou představenstva, nemůže akcionář tyto akcie prodat. Valná hromada rozhoduje o zavedení omezené převoditelnosti a o tom, kdo a jak bude povolovat prodej akcií. Toto také musí být uvedeno ve stanovách společnosti. Důvodem může být například obava z prodeje velkého balíku akcií konkurenční společnosti, která by je mohla ovládnout, nebo snaha zabránit rozmělnění kapitálu.
27
1.4.4 Metody oceňování akcií Jak uvádí Jílek (2009), je možné oceňování akcií řešit třemi hlavními metodami. První metoda, nazývaná také fundamentální analýzou, je založena na různých informacích o společnosti včetně poměru P/E. Výroční a čtvrtletní zprávy, které jsou doplněné informacemi o aktuálním dění v podnicích a o makroekonomickém vývoji v daném oboru, jsou největším pomocníkem pro investory. Technická analýza, která je druhou metodou, je založena na vývoji cen akcií a objemu obchodování s akciemi v minulosti. Třetí metoda, také nazývána psychologickou analýzou, je založena na odhadu budoucího jednání lidí. Mnoho faktorů ovlivňují tržní hodnotu akcií. Faktory jsou například existence velkého kupního či prodejního příkazu na konkrétní titul. Tyto vyjmenované faktory nemají vliv na kapitál jednotlivých podniků. Krátkodobý pokles akcií po celém světě vyvolaly útoky 11. září 2011, ale nesnížily kapitál těchto podniků.
1.5 Fundamentální analýza Jílek (2009) se zmiňuje o fundamentální analýze jako o analýze, která studuje výkonnost společnosti v minulosti na základě aktivity společnosti jako celku. Fundamentální analýza použití formálních matematických modelů nevylučuje. V praxi se nejčastěji používá metoda založená na poměru P/E. Fundamentální analýza má velmi široký celkový záběr. Fundamentální analýza pozoruje, do jaké míry cena akcie odpovídá její skutečné (vnitřní) hodnotě. Fundamentální analýza se snaží nalézt odpověď na otázku, které akcie jsou nadhodnocené a které podhodnocené, to znamená, které koupit a které prodat. K tomu se snaží využít početní metody posuzování finančních ukazatelů podniků. Největším problémem této analýzy je obtížné získávání a hlavně věrohodnost potřebných dat. Vše je špatně, pokud jsou finanční údaje zkreslené. Cena akcií je nadhodnocená a investoři nakupují akcie, u kterých cena vychází z výsledků hospodaření, které jsou ve skutečnosti horší. Hodnota podniků se počítá na základě očekávaných výnosů v budoucnosti, kde tyto výnosy bývají silně nadhodnocené, a to je vážnou a fundamentální chybou na akciových trzích. 28
1.6 Technická analýza Jílek (2009) se zmiňuje o tom, že technická analýza zaznamenává v grafické podobě vývoj tržních cen akcií a objem obchodování a z toho usuzuje na budoucí trend. S cílem předpovědi budoucích cenových trendů studuje technická analýza historický vývoj tržních cen akcií a objem obchodování. Tato analýza představuje studium samotného trhu a ne faktory, které ovlivňují trh. Občas se tato analýza nazývá analýzou nabídky a poptávky, kde tyto faktory ovlivňují tržní cenu. Podle Jílka (2009) tato analýza vychází z hypotézy, že tržní cena akcií odráží všechny faktory psychologických. Tyto všechny faktory jsou při krátkodobém investování důležitější, než faktory, které vstupují do fundamentální analýzy. Vše, co může ovlivnit tržní cenu akcií, se v ní odráží. Všechny druhy vlivů jsou obsaženy a vyjádřeny v cenách a výkyvy cen jsou odrazem vývoje nabídky a poptávky. Dalším prvkem je použití „mechanických“ (v praxi ověřených) pravidel obchodování. Tato pravidla obchodování se snaží zachytit trendy v průběhu cen akcií předtím, než se trhy přizpůsobí určité skutečnosti. Tato analýza se zabývá pouze faktory a podmínkami, které je možné sledovat na samotném trhu. K identifikaci tržních trendů s cílem předpovědět změny ceny, používá tato analýza grafy a počítačové programy. Na minulé a současné informace o cenách akcií a objemu transakcí (tj. dění na akciovém trhu) se soustřeďuje technická analýza. Vývoj cen jednotlivých akcií i celkový vývoj trhu se snaží předpovědět technická analýza. Naopak od fundamentální analýzy, kde cílem je dát odpověď na otázku, jaké akcie koupit nebo prodat, technická analýza hledá odpověď na otázku, kdy prodej nebo koupi akcií uskutečnit.
1.7 Psychologická analýza Jílek (2009) uvádí, že cena akcií je ovlivňována obrovským množstvím nejrůznějších faktorů. Některé z těchto faktorů mají racionální charakter a jiné neracionální (psychologický) charakter. Neracionální faktory převládají na trhu. V psychologické analýze je investiční rozhodnutí z velké míry ovlivněno emocemi. Tato analýza je založena, podobně jako ostatní analýzy, na tom, že menšina odhalí chování většiny a přelstí ji.
29
Podle psychologie davu investoři nejednají a nerozhodují se ve vakuu, bez vlivu okolného světa. Investoři se rozhodují v určitém davu. Pouze silné osobnosti mají schopnost nepodlehnout davové psychóze. Investor nemůže být lepší ani horší než průměr, pokud podlehne davu. S duševní nákazou, pocitem bezmezné moci, podlehnutím sugesce, prudké proměnnosti mysli a lehkověrností davu je spojena davová psychóza. Jílek (2009) uvádí, že psychologickou analýzu můžeme nalézt v publikacích Drasnara, Keynese, Kostolanyho a dalších. George Drasnar vysvětluje psychologickou analýzu na základě dvou protichůdných vlastností, tj. chamtivosti a strachu. Podle toho, která vlastnost na trhu převládá, dochází k růstu nebo poklesu cen akcií. Kostolany rozdělil akciový trh na tři etapy. V první se opírá o psychologické aspekty, které v krátkém období mají vliv na cenu akcií. Kostolany v dalších dvou etapách provádí analýzu cen a objemu obchodů. Zjišťuje, kdo drží akcie (spekulanti nebo hráči), a snaží se určit vývoj cen akcií. Podle Keynese důvodem je, že lidský život je příliš krátký. Lidé požadují rychlé zbohatnutí a člověk výhody diskontuje vysokou úrokovou mírou.
30
2 Praktická část 2.1 Burza cenných papírů Praha Na internetových stránkách Burzy cenných papírů Praha (BCPP) jsem zjistila, že BCPP je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice, má sídlo v Praze a zápis v obchodním rejstříku vede Městský soud v Praze. V roce 1993 byla znovu otevřena po padesátileté přestávce způsobené druhou světovou válkou a komunistickým režimem. Navázala na činnost pražské komoditní a akciové burzy založené roku 1871. Pomocí licencovaných obchodníků s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy, probíhá obchodování na BCPP. Licencovanými obchodníky jsou zejména významné banky a makléřské firmy. Pokud běžný investor se rozhodne investovat na burze, musí se obrátit na některého ze členů burzy. Členy burzy jsou např. Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Fio banka, Komerční banka, Patria Finance a další. Dalšími osobami, které jsou oprávněné uzavírat burzovní obchody, jsou Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. Se svými dceřinými společnostmi BCPP tvoří skupinu PX. Dále je BCPP součástí skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG), kde jsou dalšími členy tři středoevropské burzy cenných papírů, a to Burza cenných papírů Vídeň (Wiener Börse), Burza cenných papírů Budapešť (Budapesti Értéktőzsde) a Burza cenných papírů Lublaň (Ljubljanska borza). Jako nový a silný aktér skupina vstoupila na mezinárodní burzovní scénu v září 2009 a dnes je největší skupinou burz ve střední a východní Evropě. BCPP je členem Federace evropských burz (FESE) a je zařazena americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) do prestižního seznamu burz bezpečných pro investory. Se zpožděním 15 minut v průběhu burzovního dne BCPP uveřejňuje na svých internetových stránkách průběžné informace z obchodování. Každý den po 17 hodině BCPP zpřístupňuje na svých stránkách závěrečné výsledky obchodování, tj. oficiální kurzovní lístek.
31
BCPP má i svá legislativa. Jsou to pravidla obchodování, pravidla členství, podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní trh, poplatkový řád a další.
2.2
Historie Burzy cenných papírů Praha
Na stránkách BCPP jsem se zjistila, že už od dob Marie Terezie se datují snahy o založení burzy, teprve v roce 1871 bylo dosaženo úspěchu. Zpočátku se na pražské burze obchodovalo s cennými papíry a s komoditami. Pražská burza se stala úspěšnou v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Tento druh obchodů ustoupil po první světové válce a obchodovalo se jen s cennými papíry. Pražská burza dosáhla největšího rozmachu v meziválečném období, kde svým rozmachem dokonce překonala vídeňskou burzu. Toto období přerušila druhá světová válka, kdy pražská burza skončila s obchodování na více než 60 let. Na úspěšnou a bohatou tradici burza navázala až po pádu komunismu, kdy se 6. dubna 1993 uskutečnily na burze první obchody a pražská burza začala psát svou novodobou historii. A. Klíčové události a osobnosti burzy od roku 1871 Uběhlo 22 let od vzniku Burzy cenných papírů Praha, ale jak jsem zjistila na www.ekonomika.idnes.cz, její historie sahá až do konce 19. století. Říkalo se jí bursa a nesměli na ni kriminálníci i ženy. Dnes na burzu mohou i ženy, ale přesto je obchodování na burze doménou mužů. Snahy založit burzu se objevovaly už za vlády císařovny Marie Terezie, burza vzniká až v roce 1871. Mnoho institucí a firem se soustředilo kolem obchodního spolku Merkur. Instituce a firmy stály o organizované zprostředkování obchodů, a proto pod vedením velkoobchodníka s cukrem, Aloisem Olivou, založily Pražskou bursu. První budova se nacházela v ulici Na Příkopě. Merkur české veřejnosti vysvětloval, že rozkvět českého průmyslu v posledních letech, velké rozmnožení dopravních prostředků, vzájemné vztahy, které vznikají značným vývozem, a tvoření nových hodnot vyžaduje zprostředkovací činnost, která se může pouze na burze rozvíjet uspořádaným způsobem. Prvními zakladateli pražské burzy byli převážně lidé české národnosti. Téměř 400 společností založilo burzu, mezi kterými byly banky, pojišťovny, záložny, cukrovary, 32
železniční organizace, obce a další spolky. Podle tehdejších rakousko-uherských zákonů měly ženy vstup na burzu zakázán. Dále se burzovních obchodů nemohli účastnit osoby, které neměly práva spravovat své jmění, osoby, které nesplnily závazky vzniklé z nějakého burzovního jednání a další. O obchod s cennými papíry byl v počátku malý zájem, to se ale začalo brzy měnit. Za další dva roky na burzu vstoupilo dalších 59 firem. Trh zaplavila řada titulů, které slibovaly velký zisk a lákaly ke spekulaci. V dubnu 1872 nastal vrchol, kdy došlo k velkému zájmu českých obchodníků o pražskou burzu. Tato situace vyhnala ceny akcií raketově vzhůru a brzy nastal pád. 13. dubna 1872 po zhroucení kurzů se obchody částečně zotavily, ale už nedošlo k obnovení původní aktivity. I úpadek na vídeňské burze stáhl burzu dolů. Kurzy se znovu zřítily a celá řada cenných papírů vymizela z kurzovního lístku. Burzovní shromáždění pro obchod s cennými papíry v Praze byla za první světové války zakázána. V roce 1918, po vzniku samostatného Československa, burza znovu ožila. Burza byla silně podporována státem a v době první republiky hrála důležitou roli pro oceňování tuzemských cenných papírů. V dubnu 1938 se burza přestěhovala do nové budovy, kde dnes sídlí Nová budova Národního muzea. Hospodářský rozkvět burzy skončil rok před okupací hitlerovským Německem, kdy činnost burzy slábla a nakonec se soustředila jen na obchod s devizami. Obchod s devizami ustal v roce 1943. Za druhé světové války se burzovní budova stala německou nemocnicí a po druhé světové válce byla zpět vrácena pražské burze. Obchodování se už nerozběhlo, a proto v březnu 1948 byla burza jako firma zlikvidována a budova bez náhrady znárodněna. Nová burza vnikla až po zhroucení socialistické éry a přechodu ke kapitalismu. V roce 1992 vznikl Přípravný výbor pro založení Burzy cenných papírů v Praze. Úsilí Přípravného výboru vyvrcholilo založením burzy a spuštěním novodobého obchodování 6. dubna 1993. Burza však za začátek nové éry počítá až 22. červen, kdy se začalo obchodovat s 622 emisemi akcií z první vlny kuponové privatizace. Start burzy pomocí masové privatizace nebyl pro rozvoj českého kapitálového trhu dobrý. Burza hned od začátku neplnila svou hlavní rolí, která spočívá v tom, že si firmy chodí na burzu pro peníze na svůj rozvoj. Následně se na burzu podařilo přivést několik nových titulů, ale
33
převládala stále spíše její administrativní roce coby zprostředkovatele obchodů již vydaných akcií. V minulosti ženy na kapitálový trh nesměly, ale dnes je tomu jinak. Na burze můžeme najít ženy v roli makléřů, ale je jich dnes stále velmi málo z důvodu, že obchodování na burze bylo všude na světě historicky obsazováno převážně muži. B. Novodobé fungování burzy 24. 11. 1992 vznikla Burza cenných papírů Praha, a. s. 6. 4. 1993 bylo zahájeno obchodování se 7 emisemi cenných papírů. V roce 1993 bylo uvedeno 955 emisí akcií z 1. vlny kupónové privatizace na burzovní trh. 5. 4. 1994 zahájil se výpočet oficiálního burzovního indexu PX (PX 50). V roce 1995 se uvedlo 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy. V roce 1997 se vyřadilo 1 310 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy. V roce 1998 se zahájilo obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů). 4. 1. 1999 bylo zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D. 1. 10. 2002 bylo zahájeno obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK. V roce 2004 se stává burza řádným členem FESE (Federace evropských burz) a získává udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. 28. 6. 2004 burza zahajuje obchodování s 1. primární akciovou emisí ZENTIVA (IPO). 4. 10. 2006 burza zahájila obchodování s investičními certifikáty. 5. 10. 2006 burza začala obchodovat s futures. 11. 12. 2006 burza začala obchodovat s warranty. 17. 7. 2007 byl první obchodní den na Energetické burze Praha (dnes POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE). 34
22. 2. 2008 byl ve spolupráci s Českou televizí spuštěn provoz televizního Studia Burza, které přináší zpravodajství z dění na kapitálových trzích. 1. 10. 2008 energetická burza Praha (dnes POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE) rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání na Slovensku. 8. 12. 2008 Wiener Börse AG se stala majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha, jejíž podíl na základním kapitálu burzy činí 92,739%. 1. 3. 2009 Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku. 14. 1. 2010 Burzy cenných papírů v Budapešti, Lublani, Praze a Vídni se stali dceřinými společnostmi holdingu CEESEG AG. 2. 7. 2010 Dceřiná společnost Centrální depozitář cenných papírů převzala evidence Střediska cenných papírů a zahájila činnost centrálního depozitáře. 27. 7. 2011 Společnost Equilor se stala prvním zahraničním členem burzy. 3. 10. 2011 POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE (PXE) zahájila obchodování na nové obchodní platformě Trayport GlobalVision. 7. 6. 2012 byl spuštěn trh START určený především pro malé a střední firmy. 30. 11. 2012 bylo zahájeno obchodování na nové obchodní platformě Xetra®. 22. 6. 2013 burza završila dvacet let své novodobé existence. Za toto období akcie změnily majitele v celkové hodnotě 7,631 bil. Kč. Hodnota vypořádaných obchodů Centrálním depozitářem cenných papírů činí více než 52 bil. Kč. 9. 12. 2013 POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE (PXE) spustila trh s plynovými futures ve spolupráci s Central European Gas Hub AG (CEGH).
35
2.3 Orgány Burzy cenných papírů Praha
Obrázek 1: Orgány Burzy cenných papírů Praha, a. s. (Zdroj: www.pse.cz, 2015) A. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy. Na internetové stránce BCPP jsem zjistila, že
současným
největším
akcionářem
je
vídeňská
společnost
CEESEG
Aktiengesellschaft, která drží 92,739% akcií. B. Burzovní komora Internetová stránka BCCP dále uvádí, že valnou hromadou jsou voleni členové burzovní komory. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy, který řídí její činnost a jedná jejím jménem. Ve stanovách Burzy je uvedený podrobný popis působnosti burzovní komory. Předsedou Burzovní komory je Petr Koblic (BCPP, a. s.). Členy Burzovní komory jsou Michael Buhl (Wiener Börse AG), Ludwig Nießen (Wiener Börse AG), Helena Čacká (Centrální depozitář cenných papírů, a. s.), David Kučera (POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a. s.).
36
C. Dozorčí rada Internetová stránka BCPP také uvádí, že valná hromada volí šest členů dozorčí rady. Na výkon působnosti burzovní komory a na uskutečňování činnosti burzy dohlíží dozorčí rada. Ve stanovách Burzy je uvedený podrobný popis působnosti burzovní dozorčí rady. Členy dozorčí rady jsou Jan Sýkora, Daniel Heler, Martin Novák, Martin Roman, Jan Vedral. D. Burzovní výbor pro kotaci Na stránkách BCPP jsem zjistila, že cenné papíry, se kterými se obchoduje na hlavním trhu, přijímá Burzovní výbor pro kotaci. Dále se Burzovní výbor pro kotaci podílí na kontrole dodržování informačních povinností emitentů, které vyplývají z burzovních pravidel. Předsedou Burzovního výboru pro kotaci je Petr Koblic (BCPP, a. s.) a členy jsou Jiří Opletal (BCPP, a. s.) Luboš Mazanec (BCPP, a. s.), Lapáčková (Centrální depozitář cenných papírů, a. s.) a Tomáš Lněnička (Centrální depozitář cenných papírů, a. s.). E. Burzovní výbor pro burzovní obchody Internetové stránky BCPP uvádí, že Burzovní výbor pro burzovní obchody se zabývá návrhy a podněty související s obchodováním (např. parametry obchodování, podmínky činnosti tvůrců trhu, zavádění nových produktů a funkcionalit atp.) Předsedou burzovního výboru pro burzovní obchody je Jiří Opletal (BCPP, a. s.) a členy jsou např. Michal Řízek (Česká spořitelna, a. s.), Jiří Deml (UniCredit Bank Czech Republic, a. s.), Ladislav Chvátal (WOOD Company Financial Services, a. s.) a další. F. Generální ředitel Petr Koblic byl jmenován 1. 9. 2004 do funkce generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha.
2.4 Vlastnické uspořádání Burzy cenných papírů Praha Analýza vlastnického uspořádání bude provedena v osmiletém období od roku 2006 do roku 2013. Informace budou využity z Výročních zpráv BCPP, a. s. pro daný rok. 37
Tabulka 1: Akcionáři BCPP, a. s., k 31. 12. 2006 Akcionář ATLANTA SAFE, a. s.
Akcie (ks) 3 000
Podíl na ZK (%) 1,126
ATLANTIK finanční trhy, a. s.
2 996
1,125
BAWAG Bank CZ, a. s.
6 400
2,403
BH Securities a. s.
3 849
1,445
BODY INTERNATIONAL BROKERS a. s.
607
0,228
Brněnská obchodní, a. s.
100
0,038
CAPITAL PARTNERS a. s.
100
0,038
Citibank a. s.
1 000
0,375
CYRRUS, a. s.
1 000
0,375
Česká konsolidační agentura
4 500
1,69
Česká spořitelna, a. s.
38 908
14,61
Československá obchodní banka, a. s.
1 000
0,375
EASTBROKERS, a. s.
10
0,004
FIO, burzovní společnost, a. s.
100
0,038
GARFIELD a. s.
10
0,004
GE Money Bank, a. s.
17 388
6,529
GES INVEST, a. s.
1 000
0,375
Global Brokers, a. s.
1 500
0,563
HVB Bank Czech Republic a. s.
7 612
2,858
ICEBERG a. s.
40
0,015
ING Bank N. V.
3 000
1,126
Komerční banka, a. s.
30 529
11,463
Merx, a. s.
20
0,008
Moravia Bank, a. s.
500
0,188
OESTERREICHER spol. s r. o. Patria Finance, a. s.
1 000
0,375
65 901
24,745
PPF Banka a. s.
32 140
12,068
500
0,188
Všeobecná úvěrová banka, a. s.
22 154
8,319
WOOD Company Financial Services, a. s. Živnostenská banka, a. s.
3 997
1,501
14 355
5,39
Stock Investment, a. s.
(Zdroj: Výroční zpráva BCPP, a. s. z roku 2006)
38
Tabulka 2: Akcionáři BCPP, a. s., k 31. 12. 2007 Akcionář ATLANTIK finanční trhy, a. s.
Akcie (ks) 2 996
Podíl na ZK (%) 1,13
BH Securities a. s.
500
0,19
BODY INTERNATIONAL BROKERS a. s.
607
0,23
Brněnská obchodní, a. s.
100
0,04
CAPITAL PARTNERS a. s.
100
0,04
CYRRUS, a. s.
1 000
0,38
Česká spořitelna a. s.
38 908
14,67
Českomoravská obchodní banka, a. s.
1 000
0,38
EASTBROKERS, a. s.
10
0,00
Fio, burzovní společnost, a. s.
100
0,04
GARFIELD a. s.
10
0,00
GE Money Bank, a. s.
17 388
6,56
GES Invest, a. s.
1 000
0,38
Global Brokers, a. s.
1 500
0,57
ICEBERG a. s.
40
0,02
ING Bank N. V.
3 000
1,13
Komerční banka, a. s.
30 529
11,51
Merx a. s.
20
0,01
Moravia Bank, a. s.
500
0,19
OESTERREICHER spol., s. r. o. Patria Finance, a. s.
1 000
0,38
65 901
24,85
PPF banka a. s.
32 140
12,12
500
0,19
Tiger Holding Four S. a. r. l.
35 903
13,54
UniCredit Bank Czech Republic, a. s.
21 967
8,28
WOOD Company Financial Services, a. s. Burza cenných papírů Praha, a. s.
3 997
1,51
4 500
1,7
Stock Investment, a. s.
(Zdroj: Výroční zpráva BCPP, a. s. z roku 2007)
39
Tabulka 3:Akcionáři BCPP, a. s., k 31. 12. 2008 – 2013 Akcionář Brněnská obchodní, a. s.
Akcie (ks) 100
Podíl na ZK (%) 0,038
CAPITAL PARTNERS a. s.
100
0,038
EASTBROKERS, a. s.
10
0,004
Fio, burzovní společnost, a. s.
100
0,038
GE Money Bank, a. s.
17 388
6,556
GES Invest, a. s.
1 000
0,377
ICEBERG a. s.
40
0,015
Merx a. s.
20
0,008
500
0,189
245 958
92,739
Moravia Banka, a. s. Wiener Börse AG (CEESEG Aktiengesellschaft)
5
(Zdroj: Výroční zpráva BCPP, a. s. z roku 2008 - 2013) V tabulce 1 můžeme vidět, kdo je akcionářem burzy. Největší podíl na základním kapitálu má Patria Finance, a. s., která drží 65 901 ks akcií. Z těchto akcií má 24,745 % podíl na základním kapitálu. O Patria Finance můžeme říci, že je majoritním akcionářem burzy, protože vlastní největší počet akcií. Nejméně akcií, tj. 10 ks, vlastní firma EASTBROKERS, a. s. a GARFIELD a. s. Z těchto akcií mají 0,004 % podíl na základním kapitálu. O těchto firmách můžeme říci, že jsou minoritními akcionáři, protože mají nejmenší podíl na základním kapitálu. V tabulce 2 v porovnání s tabulkou 1 můžeme vidět pokles akcionářů. Největší podíl na základním kapitálu má opět Patria Finance, a. s. Stále drží 65 901 ks akcií a má 24,85 % podíl na základním kapitálu. Nejméně akcií, tj. 10 ks, vlastní opět firma EASTBROKERS, a. s. a GARFIELD a. s. Z těchto akcií mají 0,00 % podíl na základním kapitálu. V tabulce 3 můžeme vidět, že majoritním akcionářem se stala vídeňská burza, která drží 245 958 ks akcií a má 92,739 % podíl na základním kapitálu. Nejméně akcií má EASTBROKERS, a. s, která vlastní pouhých 10 ks akcií. S těmito 10 ks akciemi má 0,004 % podíl na základním kapitálu.
Wiener Börse AG se přejmenovala na CEESEG Aktiengesellschaft s účinností od 14. ledna 2010. 5
40
2.5 Burzovní indexy Burzy cenných papírů Praha Na internetových stránkách www.finance.cz jsem zjistila, že burzovní index je základní statistickým indikátorem, který popisuje vývoj celého burzovního trhu. Téměř každá burza i mimoburzovní trh má svůj vlastní index. Indexy jsou základním ukazatelem pro investory. Index jim říká, jak se daný trh v čase vyvíjí, zda jde o klesající nebo růstovou tendenci. Dále jsem zjistila, že nejznámějším a nejsledovanějším indexem světa je index burzy v New Yorku, který se nazývá DOW Jones Industrials Average (DJIA). Dalšími významnými indexy jsou americký Standart Poor’s 500, americký index mimoburzovního trhu (NASDAQ), britský index FTSE a další. Na internetových stránkách www.miras.cz jsem zjistila, že 5. 4. 1994 se zahájil výpočet oficiálního burzovního indexu PX 50. Dále se 6. 4. 1995 zavedly dva souhrnné indexy PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů. 4. 1. 1999 se zavedl nový, kontinuálně propočítávaný index PX-D. V tento den bylo dále zahájení kontinuálního výpočtu PX 50. 17. 3. 2006 byl poslední den výpočtu indexů PX 50 a PX-D, které byly nahrazeny souhrnným indexem PX.
2.5.1 Index PX Internetové stránky BCPP uvádí, že index PX je cenový index blue chip emisí, kdy dividendové výnosy se ve výpočtu nezohledňují. Index PX je vážen tržní kapitalizací, kdy maximální váha v rozhodném dni nesmí přesáhnout 20%. Je to index, který má variabilní počet bazických emisí. První výpočet indexu PX se uskutečnil 20. 3. 2006, kdy nahradil index PX 50 a PX-D. Index PX převzal historické hodnoty indexu PX 50 a navázal na něj. Index PX se vypočítává od 9:00 do 16:28 hodin, kde frekvencí výpočtu je reálný čas. Periodická aktualizace probíhá první burzovní den následující po třetím pátku v březnu, červnu, září a prosinci. Den, kdy byl Index PX uveden na burzu, bylo do jeho báze zahrnuto 9 nejlikvidnějších emisí burzovního trhu. K 22. 4. 2015 obsahuje 13 nejlikvidnějších emisí, kdy největší váhu má ERSTE GROUP BANK, ČEZ a Komerční banka. 41
Důsledkem nových kurzů emisí, které jsou zařazeny do báze indexu, dochází ke změnám v hodnotách indexu PX během období výpočtu. S každou změnou kurzu některé z bazických emisí je vypočítána nová hodnota indexu PX. Hlavní informační agentury a stránka www.pse.cz zveřejňuje informace o hodnotách indexu, jeho složení, parametrech výpočtu apod. „Výpočet indexu PX vychází ze vzorce:
Kde:
Base Value = výchozí hodnota indexu 1 000
AF(t) = koeficient zřetězení
qi = označuje počet cenných papírů i-té bazické emise indexu uplatněný ve výpočtu indexu v čase t
pi (t) = označuje kurz i-té emise indexu v čase t
FFi = označuje free float faktor (podíl volně obchodovatelných akcií)
RFi = označuje redukční faktor
N (t) = označuje počet bazických emisí v indexu v čase t
Start cap. = výchozí hodnota tržní kapitalizace = 379 786 853 620 ze dne 5. 4. 1994.“ (www.pse.cz)
42
V následujícím obrázku chci uvést historický vývoj indexu PX (resp. do 20. 3. 2006 jde o index PX 50).
Obrázek 2: Index PX v období od 5. 4. 1994 do 17. 6. 2014 (Zdroj: www.pse.cz, 2015) Od ledna 1996 do listopadu 2004 se index PX (resp. index PX-50) pohyboval pod svou začínající hodnotou, kterou bylo 1 000 bodů. Index PX 8. 10. 1998 klesl na nejnižší hodnotu, která činila 316 bodů. Nejvyšší hodnotu index PX dosahuje 27. 10. 2007, tj. 1936 bodů. Index kvůli finanční krizi začíná padat rapidně dolů, a to od září 2008. Index od září 2008 do půlky července 2009 kolísavě klesá a roste. Od druhé poloviny července 2009 začíná růst, ale zatím nedosáhl historicky nejvyšší hodnoty v roce 2007. A asi ani této hodnoty v brzké době nedosáhne.
2.5.2 Index PX-GLOB V pravidlech pro výpočet indexu PX-GLOB, dostupných na www.pse.cz, jsem zjistila, že index PX-GLOB je souhrnný index BCPP. 30. 9. 1994 se uskutečnil první výpočet indexu. Byla nastavena výchozí hodnota indexu, a to 1 000 bodů. Index je cenovým indexem, kde dividendové výnosy se ve výpočtu nezohledňují. Index PX-GLOB je cenový index se širokou bází, které jsou vážené tržní kapitalizací. Maximální tržní kapitalizace bazických emisí od jednoho emitenta nesmí překročit hodnotu 20% na celkové tržní kapitalizaci indexu. 43
Internetová stránka BCPP uvádí, že aktualizace báze je první burzovní den, který následuje po třetím pátku v březnu, červnu, září a prosinci. Index PX-GLOBE se vypočítává po ukončení burzovního dne na základě závěrečných kurzů. Báze indexu PX-GLOB ke dni 22. 4. 2015 činí 23, kde největší váhu mají emise ERSTE GROUP BANK, ČEZ a Komerční banka. Hlavní informační agentury a stránka www.pse.cz zveřejňuje informace o hodnotách indexu, jeho složení, parametrech výpočtu apod. „Výpočet indexu PX-GLOB vychází ze vzorce:
Kde:
Base Value = výchozí hodnota indexu 1 000
AF(t) = koeficient zřetězení
Qi = označuje počet cenných papírů i-té bazické emise indexu uplatněný ve výpočtu indexu v čase t
Pi (t) = označuje kurz i-té emise indexu v čase t
RFi = označuje redukční faktor
N (t) = označuje počet bazických emisí v indexu v čase t
Start cap. = výchozí hodnota tržní kapitalizace = 408 749 681 821,78.“ (www.pse.cz)
44
V následujícím obrázku chci uvést historický vývoj indexu PX-GLOB.
Obrázek 3: Index PX-GLOB v období od 30. 9. 1994 do 17. 6. 2014 (Zdroj: www.pse.cz, 2015) Od svého založení se index PX-GLOBE pohyboval pod hodnotou 1 000 bodů. Až 30. 3. 2004 překonal tisícovou hranici. Historické minimum indexu přišlo 17. 9. 2001, tj. 412 bodů. Od roku 2001 si můžeme všimnout, že index roste a svého historického maxima 2 414 bodů dosahuje 29. 10. 2007.
45
Závěr Cílem mé bakalářské práce byla analýza historického vývoje Burzy cenných papírů Praha, a. s., kde byla analýza provedena s ohledem na vlastnické uspořádání a vývoj hlavních indexů akciového trhu burzy. Bakalářská práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části byl na základě dostupné odborné literatury definován vznik a vývoj burz. Dále byla definována burza cenných papírů, akciová společnost, akcie a metody oceňování akcií. Praktická část se zabývá konkrétně Burzou cenných papírů Praha, a. s., kde jsem se zmínila, že je nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice a má sídlo v Praze. Další praktickou částí práce je historie Burzy cenných papírů Praha, a. s. Už od dob Marie Terezie se datují snahy o založení burzy, teprve v roce 1871 bylo dosaženo úspěchu. S nástupem druhé světové války pražská burza skončila s obchodováním na více než 60 let. Na tradici burza navázala až po pádu komunismu, tj. 6. 4. 1993, kdy se uskutečnily na burze první obchody. V třetí části práce se zabývám orgány Burzy cenných papírů Praha, a. s. Tyto orgány jsem popsala a vyjmenovala předsedy a členy jednotlivých orgánů. Orgány burzy jsou valná hromada, dozorčí rada, burzovní komora, generální ředitel, burzovní výbor pro kotaci a burzovní výbor pro burzovní obchody. V předposlední části práce jsem se zabývala vlastnickým uspořádáním. Provedla jsem analýzu za osmileté období, a to od roku 2006 do roku 2013. Informace byly využity z Výročních zpráv BCPP, a. s. pro daný rok. V roce 2006 a 2007 jsem zjistila drobné změny, a to v podobě úbytku akcionářů. Od roku 2008 do dnes je majoritním akcionářem vídeňská burza, která drží 245 958 ks akcií a má 92,739 % podíl na základním kapitálu. Wiener Börse AG se přejmenovala na CEESEG Aktiengesellschaft s účinností od 14. ledna 2010. Poslední kapitolou jsou burzovní indexy pro akcie. Zjistila jsem, že index PX (resp. index PX 50) a index PX-GLOB se po založení pohybovaly pod hodnotou 1 000 bodů. Dále jsem zjistila, že začínají růst a získávají své maximum bodů, které po krizi v roce 46
2008 už pravděpodobně nedosáhnou. Také jsem zjistila, že indexy mají své minimum bodů. Domnívám se, že cíl bakalářské práce byl splněn. Provedla jsem analýzu historického vývoje Burzy cenných papírů Praha, a. s. Analýza byla provedena s ohledem na vlastnické uspořádání a vývoj hlavních indexů akciového trhu burzy.
47
Seznam použité literatury Odborná literatura 1. DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, 295 s. ISBN 80-85431-62-9. 2. JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 656 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-2963-3 3. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů (zákon o burze cenných papírů). In: Sbírka zákonů. 22. 5. 1992. Internetové zdroje 4. Burza cenných papírů Praha, a. s. Burza cenných papírů Praha [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 5. Burza cenných papírů Praha, a. s. Historie Burzy cenných papírů Praha [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 6. Burza cenných papírů Praha, a. s. Index PX-GLOBE Praha [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 7. Burza cenných papírů Praha, a. s. Index PX [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 8. Burza cenných papírů Praha, a. s. Indexy [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 9. EPRAVO.CZ. Základní povinnost akcionáře [online]. 26. 3. 2003 [cit. 2015-0401]. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/zakladni-povinnost-akcionaresplaceni-emisniho-kursu-akcii-21526.html?mail 10. Finance. RUML, Michal. Burzovní indexy [online]. 2007 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://www.finance.cz/zpravy/finance/124924-k-cemu-slouzi-a-jakse-pocitaji-burzovni-indexy/
48
11. IDNES.cz: Domácí ekonomika. ŠPAČKOVÁ, Iva. Historie Burzy cenných papírů
Praha [online].
2013
[cit.
Dostupné
2015-04-21].
z: http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-slavi-20-let-0hq/ekonomika.aspx?c=A130621_164328_ekonomika_spi# 12. Miras. BCPP-Historie [online].
2014
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z: http://www.miras.cz/akcie/burza-praha-historie.php# 13. RM-SYSTÉM. Burza cenných papírů [online]. 20015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:http://www.rmsystem.cz/vzdelavani/burza-cennych-papiru 14. Výroční zpráva 2006. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2006 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 15. Výroční zpráva 2007. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2007 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 16. Výroční zpráva 2008. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2008 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 17. Výroční zpráva 2009. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2009 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 18. Výroční zpráva 2010. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2010 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 19. Výroční zpráva 2011. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2011 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 20. Výroční zpráva 2012. Akcionáři Burzy cenných papírů Praha, a.s. [online]. 2012 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.pse.cz/ 21. Výroční zpráva 2013: Burza cenný papírů Praha, a. s. Akcionáři Burzy cenných papírů
Praha,
a.s. [online].
2013
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
49
[cit.
2015-04-21].
Dostupné
z:
Seznam obrázků Obrázek 1: Orgány Burzy cenných papírů Praha, a. s. ................................................... 36 Obrázek 2: Index PX v období od 5. 4. 1994 do 17. 6. 2014 ......................................... 43 Obrázek 3: Index PX-GLOB v období od 30. 9. 1994 do 17. 6. 2014 ........................... 45
Seznam tabulek Tabulka 1: Akcionáři BCPP, a. s., k 31. 12. 2006 .......................................................... 38 Tabulka 2: Akcionáři BCPP, a. s., k 31. 12. 2007 .......................................................... 39 Tabulka 3:Akcionáři BCPP, a. s., k 31. 12. 2008 – 2013 ............................................... 40
Seznam příloh Příloha č. 1: Platný výpis z OR - Burza cenných papírů Praha, a. s. .............................. 51
50
Příloha č. 1: Platný výpis z OR - Burza cenných papírů Praha, a. s. (www.justice.cz)
51
52
53
