A POKUSY O ZALOŽENÍ BURZY V PRAZE

ÈESKÁ TRŽNICE PLODIN A VÝROBKÙ A POKUSY O ZALOŽENÍ BURZY V PRAZE Eva Drašarová I. PRVNÍ VRCHOLNÉ INSTITUCE KE ZPROSTØEDKOVÁNÍ OBCHODU V ÈECHÁCH 1. Úvodem Sedmnáctého dubna roku 1871 byla v Praze slavnostnì otevøena burza pro obchod se zbožím a cennými papíry. Vrcholný tržní orgán zaèínal znaènì rozpaèitì - o velké koncentraci nabídky a poptávky nemohlo být ani øeèi - pøesto však burzovní provoz v místnostech domu èp. 990 Na Pøíkopì a èp. 1 034 v Hybernské ulici znamenal koneèné a pøedevším nezvratné naplnìní snah nìkolika skupin pražských obchodníkù a podnikatelù nejménì dvou generací.1) První pøedseda burzovního výboru, známý pražský velkoobchodník s cukrem Alois Oliva2), ve svém Provolání k veøejnosti vyjádøil tuto skuteènost slovy: „Zøízení Pražské burzy, otázka hojnì pøetøásaná a peèlivì uvážená má býti uskuteènìna. Rozkvìt èeského prùmyslu v posledních letech, velké rozmnožení dopravních prostøedkù, vzájemné vztahy, jež vznikají znaèným vývozem, tvoøení nových hodnot, to vše vyžaduje zprostøedkovací èinnost, která pouze na burze mùže se rozvíjeti uspoøádaným zpùsobem. Úprava obchodu s èeskými hodnotami na Vídeòské burze nedostaèuje, nebo buï nedochází k žádným obratùm nebo ojedinìlé obraty vyvìrají z podnìtu okamžité spekulace.“ Na první valné hromadì devatenáctého bøezna téhož roku pak ocenil nadnárodní charakter pøipravovaného podniku: „...touto obìtavou podporou podali si ruce na tomto neutrálním poli hospodáøského pùsobení a prokázali spoleènou úspìšnou èinnost [podnikatelé - pozn. autora] obou národností.“ Pøes vysokou koncentraci a rozsah obchodù, kvalifikaci návštìvníkù a zákonnou regulaci byla a je burza pouhým trhem, by se na ní zboží neprodává in natura. Její zprostøedkovací funkci neobjevil až pokroèilý trh 19. století. Její koøeny jsou obvykle spatøovány už ve støedovìkém západoevropském obchodu.3) Narozdíl od tìchto obchodních støedisek s dlouhou tradicí bezprostøedním podnìtem ke vzniku první burzy v habsburské monarchii se nestala hospodáøská centralizace, ale finanèní krize státu. Vídeòskou burzu zøizoval pùvodnì stát jako veøejnoprávní instituci k sanaci státních financí. V Èechách usilovaly o samostatnou burzu soukromé iniciativy obchodníkù a bankéøù již od poèátku 19. století. Pobídkou a pøíkladem se staly burzy v severní Itálii (tehdy ještì rakouské), formující se v Benátkách, Milánì a Terstu 20

pod francouzským vlivem, burza pešská a samozøejmì starší burza vídeòská. Hospodáøský rozvoj v Èechách se nemohl zdaleka srovnávat s prùmyslovì se právì etablujícím italským severem nebo se zemìdìlskou velkoprodukcí v Uhrách. Domácí finanèní trh snadno zvládly bankéøské rodiny Lämmelù, Fiedlerù, Kuchyòkù, Grundù, Dotzauerù, Zdekauerù, Blochù, Thorschù. Teprve s rozšiøováním výroby, rùstem státního dluhu a rozvojem akciové formy podnikání se postupnì naplòovaly podmínky pro øádné fungování penìžní burzy i burzy pro zboží. Potraviny, pøedevším obilí, jako zvláštní druh zboží obchodovatelný na burze, staèily zmìnit majitele na základì osobních kontaktù èi prostøednictvím státem regulovaných mìstských trhù. Opakované pokusy o penìžní èi obilní burzu v Praze ztroskotávaly proto nejen na nepružnosti povolujících státních institucí, ale pøedevším na nezralosti prostøedí, v nìmž by tato instituce mìla pùsobit. O projekt se nezávisle na sobì zajímalo nìkolik skupin finanèníkù, obchodníkù, prùmyslových podnikatelù a statkáøù. Neúnavnými iniciátory byli pražští bankéøi židovského pùvodu von Lämmelové - otec Šimon a syn Leopold. Leopoldovo úsilí, od roku 1863 smìrované i pøes èeský zemský snìm, slavilo úspìch, jak již bylo øeèeno, v roce 1871. Lämmel syn podával své návrhy mj. i prostøednictvím pražské obchodní a živnostenské komory, jíž byl èlenem. Na zasedání komory 14. dubna roku 1851 bylo na návrh prezidenta komory Jana Baptista Riedla, šlechtice z Riedensteinu, pøijato usnesení zavést na urèitém místì a v urèitou hodinu denní schùzky obchodníkù a k pøípravì zøídit výbor. Na následující schùzi 12. kvìtna bylo rozhodnuto požádat státní správu o povolení øádné burzy v Praze a èlenové vypracovali a odeslali petici. V øíjnu téhož roku obchodní a živnostenská komora projednávala plán a osnovy stanov pražské tržnice výrobkù a plodin, kterou chtìlo zøídit nìkolik pražských podnikatelù jako komisionáøský závod a burzu.4) Pražská tržnice pøedstavuje další smìr obdobných bursovních projektù padesátých a šedesátých let 19. století. Zakládací výbor tržnice aspiroval dosud neschválenými stanovami na provozování obilní burzy a nemile jej v roce 1854 pøekvapil konkurenèní návrh plodinové burzy, vypracovaný skupinou pražských m욝anù, k níž se záhy pøipojil pøedseda pražské obchodní a živnostenské komory Jan Baptista Riedl z Riedensteinu. 2. Neoficiální burza - Kupecké kasino Zatímco Lämmelové a komora podporovali zavedení burzy penìžní a pro zboží, tržnice a její protivníci se soustøedili na burzu plodinovou. V urèitém stadiu jednání se jejich dosud samostatné kroky propojily, aby po neúspìšné spolupráci každý pokraèoval opìt sám. Pražská veøejnost však znala i neoficiální „burzu“ v Kupecké besedì. V roce 1856 požádalo øeditelství vyvazovacího fondu 21

èeské místodržitelství o sdìlení, zda bude v Praze v prùbìhu roku otevøena burza. Fond uvažoval o uvedení obligací z pozemkového vyvazení po zrušení roboty na finanèní trh právì prostøednictvím burzy a zajímal se i o podmínky obchodování ve spolku „Kaufmännische Ressource“ a o osoby senzálù. Úøední odpovìï poukázala na teprve probíhající jednání ministerstev spravedlnosti a obchodu o burzovním zákonu. Co se týèe kupeckého spolku, reagovalo místodržitelství podráždìnì: „Øeditelství spolku nepožádalo o povolení k uzavírání obchodù, proto musí dodržovat stanovy a na svých schùzkách se vìnovat jen projednávání záležitostí obchodu a zábavì.“5) Další doklad existence kupecké burzy podává odpovìï pražské obchodní komory z roku 1856 na obdobný dotaz lvovského magistrátu. V kupeckém kasinu se v poledne scházeli na obìd jeho èlenové a pøi té pøíležitosti mj. mezi sebou uzavírali obchody bez jakéhokoliv reglementu.6) Prager kaufmännischer Verein, jak znìl oficiální název, byl povolen policejním dvorským úøadem 8. prosince roku 1832. Èlenství se omezovalo na velkoobchodníky, kupce, továrníky a vzdìlané m욝anstvo. Vzájemná setkání sloužila zábavì a ulehèovala vzájemnou komunikaci, pøedávaly se zde i znalosti z oblasti obchodu, hospodáøství, technologie a jejich využití. Spolek získal podobu kasina s vlastní restaurací. Øádní èlenové (velkoobchodníci, továrníci, kupci) platili dvojnásobný pøíspìvek (dle stanov z roku 1833 20 zl.) než podílející se èlenové (vhodní úøedníci, majitelé statkù, vzdìlanci, umìlci, synové kupcù a továrníkù, pøední zamìstnanci obchodních firem). Po rozpuštìní Nìmeckého kasina pøešlo jeho èlenstvo, pražští kupci a úøedníci, právì do kupecké besedy. V padesátých letech minulého století nabyl spolek politického zabarvení poøádkumilovné m욝anské strany. Koncem roku 1863 v ovzduší hospodáøské deprese zaèala ve spolku provozovaná tzv. soukromá burza upadat.7) Podobný podnik, využívající osobních kontaktù mezi èleny, mìl fungovat v letech 1869 - 1870 v obchodním spolku Merkur. Pùvodnì utrakvistický vzdìlávací spolek, založený pražskými kupci nìmecké národnosti, ovládali ve zmínìných letech již Èeši a využívali ho jako jednu z platforem národnostního zápasu.8) 3. Organizace a poèátky èinnosti Èeské tržnice plodin a výrobkù Nejvyšší rozhodnutí ze 4. kvìtna 1855 definitivnì schválilo „Aktienverein zur Gründung einer Industrie- und Productenhalle in Prag“.9) Slavnostní otevøení tržnice následovalo 11. února pøíštího roku, tedy po více než ètyøech letech od zveøejnìní úmyslu zøídit akciovou formou komisionáøský obchod a burzu. Slavnost se konala v politickém zasedacím sále mìstské radnice spolu s plenární schùzí èlenù spolku ke zøízení tržnice. Provozní prostory se pùvodnì uvažovaly 22

v zadním traktu M욝anské besedy, ale øeditelství brzy od tohoto úmyslu upustilo a pronajalo jednu místnostr v domì è. 784 na Václavském námìstí. Tržnice zde zaèala pracovat 13. února 1856 s návštìvními hodinami od 9. 00 do 13.00 hod. s výjimkou sobot, nedìlí a svátkù. Spoleènost zastupovalo plenární shromáždìní a výbor za vedení prezidenta. Správu fondu a vedení firmy obstarával vrchní øeditel s kolektivem øeditelù. Provizorní vrchní øeditel, statkáø Maximilián Berger, a èlenové zakládacího výboru, statkáø rytíø von Küttner; Judr. Johann Kreisl, dvorní rada knížete Lichtenštejna; guberniální rada Franz Janko, bankéø Jan Dominik Kuchyòka, kupec Antonín Dudek, pražský m욝an a mlynáø a souèasnì statkáø Antonín Novotný a hospodáøský rada hrabìte Kolowrata Kiehl, pøedali své pravomoce zvolenému øeditelství. Poprvé v nìm zasedli opìt bankéø Kuchyòka a Judr. Kreisl, novì pak kupec Ignác Gustav Zintl a vrchní øeditel Judr. Johann Peter Jordan, lužickosrbský spisovatel. Èleny šestièlenného výboru se stali statkáøi Antonín Novotný a Maximilián Berger, baron Karel Drahotín Marie Villani, Mudr. Johann Baptist Èarda, kupec Sedmík a S. Klingl, za pøedsednictví prezidenta Maximiliána Bergera. Podle stanov se spoleènost „Böhmische Industrie- und Produktenhalle in Prag“ zabývala zprostøedkováním lokálního obchodu ve volnì pøístupné tržnici, tj. nákupem a prodejem prùmyslových výrobkù, zemìdìlských produktù a potravin osobním setkáním prodejcù a kupcù za pomoci sensálù. Tržnice zajišovala i zahranièní obchod - pøijímala nabídky zahranièních prodejcù (formou vzorkù a zkoušek zboží), objednávky k nákupu zboží nabízeného v tržnici, uzavírala obchody v zastoupení. Dále poskytovala pùjèky na zboží deponované ve skladech tržnice a usilovala všeobecnì o podporu exportu domácích výrobkù a plodin do ostatních zemí habsburské monarchie a do zahranièí. Výslovnì bylo vylouèeno obchodování s penìzi a cennými papíry s výjimkou platby zboží tímto zpùsobem. Základní fond 750 000 zl. mìlo vytvoøit 1 500 akcií po 500 zl. Na doporuèení pražského magistrátu bylo na zaèátku roku 1857 emitováno 407 akcií v celkové hodnotì 203 500 zl. Majitelé akcií však ve dvou prvních splátkách upsali jen 39 800 zl. Do doby, než bylo upsáno alespoò 300 akcií, mìl každý akcionáø vlastnící minimálnì jednu akcii právo hlasovat. Po pøekroèení limitu 300 akcií hlasoval pouze vlastník alespoò tøí akcií jedním hlasem, majitel pìti akcií dvìma hlasy a držitel deseti akcií disponoval tøemi hlasy. Zpráva o hospodaøení pøipravená pro plenární zasedání 18. listopadu 1857 hovoøí o 245 000 zl. majetku, z èehož kapitál tvoøilo 47 500 zl. a èisté pøíjmy 2 800 zl. Již po ètyømìsíèních zkušenostech požádal výbor burzy o zmìnu stanov. Chtìl zvýšit základní fond na dva miliony zlatých konvenèní mìny a souèasnì snížit hodnotu akcie na 200 zl. Tím si zajistil prodej akcií širším vrstvám obyvatelstva 23

a odstranil obtíže s usnášením plenárních zasedání. Také pùjèky se podle nových stanov mohly poskytovat nejen na zboží uskladnìné v místnostech tržnice, ale umístìné kdekoliv v pojištìných prostorách. První krùèky tržnice narazily na nedùvìru obchodního svìta. Akcionáøi (pøed založením jich bylo šedesát s devadesáti devíti akciemi, v srpnu roku 1856 šedesát pìt se stovkou akcií, ke konci roku 1862 sto dvanáct se šesti sty padesáti akciemi) obchodovali pøedevším mezi sebou navzájem. Obilí èinilo jen malou èást zprostøedkovaných obchodù. Skromná úèast obchodních kruhù, majitelù pùdy a spekulantù pùsobila zdrženlivì na rozšíøení pùsobnosti tržnice, zvláštì pøi pùjèování penìžních záloh na zboží, což byla služba naopak nejvíce žádaná producenty a menšími rolníky. Od zahájení èinnosti v únoru do konce roku 1856 se vynaložilo na pùjèky a eskomptní obchody 50 986 zl. a za dva mìsíce roku 1857 47 433 zl. 4. Obilní burza pøi èeské tržnici a konkurenèní návrh plodinové burzy Úøední povolení z roku 1855 ponechalo zcela na vùli spoleènosti, zda bude vyvíjet veškerou èinnost danou stanovami, tedy zda uvede v život vlastní plodinovou burzu. Již nejvyšší rozhodnutí z 14. dubna roku 1854, povolující pøípravné práce ke zøízení tržnice s touto eventualitou poèítalo. Zakládací výbor tržnice musel právì v roce 1854 uhájit své pøednostní právo na otevøení obilní burzy v Praze, pøesto, že ho použil až mnohem pozdìji - v roce 1861. Nìkdy v záøí roku 1854 se rozhodlo nìkolik pražských m욝anù vybudovat v Praze plodinovou burzu podle vzoru vídeòské burzy. Žádost o povolení uspoøádat 30. záøí zasedání, na nìmž by se prodiskutovala pøípravná opatøení, adresovali policejnímu øeditelství tito aktéøi: majitel statku Maximilián Berger, kupec Emanuel Broudre, správce amerického „umìlého“ mlýna na Smíchovì Ignác Korda, mlynáø Karl Engelmayer, majitel statku a ekonom Karl Ferdinandi, kupec David Bernard Frankl, mlynáø J. Franzl, zástupce pražského purkmistra a majitel tiskárny Andreas Haase, redaktor Bohemie Franz Klutschak, obchodník s moukou Sebastian Lochner, Judr. Franz Merolt, továrník Franz Richter, sládkové Johann Michael Schary a Franz Adalbert Wanka. Povolená schùzka se konala v radnièním sále na Starém Mìstì. Organizovali ji Sebastian Lochner a Karl Ferdinandi. Pøítomní zvolili pøedsednictvo pøípravného výboru ke zøízení plodinové burzy. Pøedsednictví se ujal velkoobchodník Johann Baptist Riedl, šlechtic z Riedensteinu, prezident pražské obchodní a živnostenské komory. Místopøedsedou se stal tiskaø Andreas Haase, šlechtic z Vranova, právním zástupcem Judr. Franz Me-rolt, sekretáøem Sebastian Lochner, správcem pokladny Emanuel Broudre. Mezi podpisy protokolu o konání schùzky se kromì právì 24

jmenovaných osob objevuje ještì pekaø Ludvík Popel. Žádost o povolení burzy, pøedem pøipravená Meroltem a Lochnerem, byla schválena a 11. øíjna odeslána Riedlem a Haasem na èeské místodržitelství. Nutnost shromažïovacího centra nabídky a poptávky potravin odùvodnili autoøi žádosti rùstem obyvatelstva a tím rùstem spotøeby, zvýšením množství zemìdìlské produkce a jejím zkvalitnìním po zrušení roboty, zvìtšenou potøebou surovin v nových parních mlýnech a také jejich vìtší a kvalitnìjší výrobou mouky. Dle návrhu centralizovaný obchod s obilím mìl vyrovnat výkyvy nabídky a poptávky zapojením širších trhù. Existující tržní øády a pøedpisy brzdily volný obchod a obchod s obilím omezený na mìstské sklady v Praze zpùsoboval nedostatek suroviny a èastý pohyb cen obilí i potravin. Poklesy cen obilí, mínili žadatelé, neodstraní žádné úøední opatøení. Nepomùže ani pøísný protidrahotní zákon, ale zavedení burzy formou spolku. Stát tím získá prosperující hospodáøství, zlepšení finanèních pomìrù a tím i pravidelné placení daní, zajištìní práce mnoha živnostníkùm. Mùže snadnìji dozírat na celý obchodní život, který se na burze koncentruje. Snadnìji se zorientuje v cenách i vojenský erár. Také v politickém ohledu je v zájmu státu udržet ceny dùležitých potravin v mezích pøijatelných pro nižší vrstvy, pokraèuje dále odùvodnìní, aby se jim nedala záminka pochybovat o znalosti a péèi vyšších úøadù. Dìjiny pøináší smutné zkušenosti, jak lehko s nedostatkem a s nouzí vznikají nepokoje a povstání a ta jsou využita ke státním pøevratùm. Praha svou polohou je støediskem obchodu mezi rakouskými a nìmeckými státy a zøízením burzy se ještì zvìtší a pozdvihnou i jiná výrobní a obchodní odvìtví. V duchu hospodáøského liberalismu koncipovaná žádost neobsahovala bližší plán podnikání. Nelze z ní posoudit, zda šlo o uzavøenou spoleènost nebo základ budoucího akciového spolku. V Praze v té dobì vrcholily pøípravy k založení akciové tržnice výrobkù a plodin. Tržnice mohla právì v obchodu s obilím uskuteènit zámìry výboru pro zøízení obilní burzy. Zajistila si pøedbìžné císaøské schválení (14. dubna 1854), chybìly pouze opravené stanovy. O úmyslu konkurenèní skupiny se funkcionáøi tržnice dozvìdìli z tisku. Svá pøednostní práva obhajovali v obsáhlém dopise èeskému místodržiteli z 14. øíjna 1854: „Tržnice výrobkù a plodin je v pøípadì obilí obilní burzou, protože podle stanov patøí k podstatným povinnostem tohoto ústavu zprostøedkovávat nákup a prodej plodin za garance výboru a øeditelství, prostøednictvím zkoušených sensálù, jako na obilní burze. Že ústav se nenazývá plodinovou nebo obilní burzou, stalo se jen proto, že døíve nebylo povolováno vyšší státní správou zøizovat burzovní ústavy. V tržnici se usiluje vedle prodeje a nákupu plodin = vlastnì burzovních obchodù, ještì o dosažení dalšího úèelu, dùležitého pro produkci, ulehèuje cizincùm obchod bez nákladných agentù, pùjèuje producentùm na složené zboží dle stanovené ceny zboží, umožòuje pøehled prodávajících i kupcù o 25

výrobcích, pùsobí na regulaci cen obilí, sdìluje pravdivou cenovou hladinu na trhu podle cen výrobku. Podle nejvýše sankcionovaného patentu o privilegiích je obvyklé, že pøednost má první, kdo zažádal o privilegium. Tuto pøednost musí zakládací výbor hájit v zájmu spoleènosti o to více, protože dùsledkem døívìjšího zøízení obilní burzy v Praze by byl vznik dvou stejných ústavù v Praze a omezení tržnice a spekulantství se zápùjèkami na skladované obilí.“10) Z dalších vývodù pak nepøímo vysvítá malý rozsah obilních obchodù v Praze ve srovnání s obilní burzou ve Vídni, kam proudilo po železnici velké množství produkce z Uher. V malých pražských pomìrech, kde drobní výrobci realizovali svùj produkt pøímo na trhu a statkáøi prostøednictvím obchodníkù s obilím, by burzovní spekulace obdobná vídeòské údajnì vedla k vytvoøení nebezpeèného monopolu a zruinování malých pìstitelù. Zmizely by obilní trhy, znemožnila by se konkurence, zaèaly by kolísat ceny. Pøesto tržnice uplatnila své pøednostní právo na otevøení obilní burzy pro pøípad, že by místodržitelství trvalo na realizaci. Ochranáøský proud zastupoval zakládací výbor tržnice ve složení: statkáøi rytíø von Küttner a Maximilián Berger (souèasnì v konkurenèním výboru pro zøízení plodinové burzy !); Judr. Johann Kreisl, lichtenštejnský dvorní rada; guberniální rada Franz Janko, bankéø Josef Dominik Kuchyòka, kupec Antonín Dudek, mlynáø a statkáø Antonín Novotný a hospodáøský rada hrabìte Kolowrata Kiehl. Místodržitelství si mezitím nechalo provést „expertizu“ na tržnici nezávislého projektu obilní burzy od pražského magistrátu, obchodní a živnostenské komory a policejního øeditelství. Posuzování magistrátu vedl zástupce purkmistra tiskaø Andreas Haase, osobnì zainteresovaný v pøedsednictvu výboru pro zøízení obilní burzy. Pražští radní podpoøili projekt „již jen z dùvodu øízeného tržního obchodu“, od burzy se oèekávala regulace cen a obchodu.11) Pøedseda obchodní a živnostenské komory Riedl (týž Riedl, který pøedsedal pøípravnému výboru ke zøízení plodinové burzy) požádal o vyjádøení Josefa Bärenreithera, majitele cukrovaru; Davida Bernarda Frankla, obchodníka semeny, surovými kartouny a bavlnìnou pøízí; Viléma Hoffmana, majitele rafinerie skla; bankéøe Lämela a vicepresidenta komory Franze Richtera, jinak majitele pøádelny bavlny na Smíchovì. Komora pøivítala s radostí návrh výboru: „Je to èasu pøimìøený ústav a je ve všeobecném zájmu. Èechy jsou zemí velkých statkù bez obilního obchodu, chybìlo zde vìtší tržní místo. Malé trhy se k tomu úèelu nehodí. Neužívají je ani velkostatkáøi ani obchodníci s obilím z ostatních korunních zemí ani ze zahranièí. Pøenechávají obchod s obilím poèetným pøekupníkùm, kteøí nemají ani solidnost ani kapitál. Obilní burza by odpomohla tomuto stavu, vytvoøily by se na ní vhodné ceny. Zabránilo by se jejich zvyšování a pomohlo by se i zemìdìlství. Lid by pøestal nenávidìt obchod s obilím. Doporuèují jako 26

vzor jednoduché stanovy vídeòské plodinové burzy...Obilní burza by existovala samostatnì mimo opìtovnì žádanou ze strany obchodní a živnostenské komory od ministerstva financí penìžní a zbožovou burzu.“12) Policejní øeditel Leopold Sacher-Masoch v prvotní zprávì z 28. záøí 1854 pro místodržitelství o úmyslu zøídit plodinovou burzu poukázal na úèelnost, žádoucnost a nutnost takového ústavu v Praze.13) Svùj názor ponìkud zkorigoval po pøipomenutí práv tržnice. Doporuèil, ve shodì s argumentací pøípravného výboru ke zøízení tržnice, dát pøednost tomuto akciovému podniku, aniž by se zastavila èinnost druhého spolku. Pokud do urèité lhùty nebude burza realizována, mùže velmi žádoucí instituci zøídit konkurenèní skupina podnikatelù.14) Místodržitel rozhodl dle návrhu policejního øeditele. Nepovolil zvláštní plodinovou burzu. Tržnice bezprostøednì s realizací nepospíchala, aèkoliv ještì pøed svým otevøením si stìžovala na „nepochopitelnou rivalitu projektované plodinové burzy, když její èlenové mohou svých zámìrù dosáhnout fùzí s tržnicí“.15) Zabývala se vnitøními problémy - úøady neustále protahovanému schválení zmìn stanov, zaprotokolováním firmy u obchodního senátu pražského zemského (= krajského) soudu a nezaplacením dalších splátek za akcie zahranièní bankou „Dessauer Creditanstalt“. Veškerou èinnost doprovázela nedùvìra policejního øeditele, vìštícího pøi sebemenších potížích „neživotaschopnost“ akciové spoleènosti. Zda byla policejní nevraživost zpùsobena pouze osobou vrchního øeditele tržnice, Johanna Petera Jordana, pro jeho radikálnì demokratickou minulost, nelze bezpeènì doložit. A tak pøi pøemítání, zda se plenární schùze v roce 1856, na které se rozhodlo o zmìnách stanov, zùèastnilo dostateènì akcionáøù, policejní øeditel v dubnu roku 1858 poznamenává: „Spolek tržnice dosud nepodal žádné známky pravé životaschopnosti, rozsah zprostøedkovatelské èinnosti, kterou dosud tržnice obstarává, dosahuje sotva velikosti obvyklého detailního obchodníka a hotové prostøedky, které má tržnice k dispozici, jsou absorbovány režií podniku.16) Urèitým problémùm, jako byla nedostateèná dùvìryhodnost nové spoleènosti a s tím související neproplácení smìnek bankami, odpomohlo zaprotokolování firmy v roce 1858 na základì žádostí z 26. ledna a 26. bøezna roku pøedcházejícího.17) Pøesto se 6. kvìtna objevil v listu Tagesbote aus Böhmen èlánek o nulové hodnotì akcií tržnice, které vlastnil Dessauer Creditanstalt. Doposud bylo splaceno dvacet procent hodnoty. Správní rada prý nechá èástku propadnout, protože hrozí likvidace tržnice.18) Úvìrový ústav opravdu vlastnil tøi sta kusù akcií v hodnotì 500 zl., z toho zaplatil v prvních dvou splátkách tøicet tisíc zlatých. Ostatní akcionáøi vlastnili podíl asi devadesát akcií. Na obzoru se rýsovalo opravdové ohrožení, zvláštì v dobì probíhající finanèní krize. Ztráty banky, která skuteènì odstoupila od své úèasti, byly také znaèné. Èásteènì je vy27

rovnal podíl na spoleèném vlastnictví uhelných dolù v Èechách. Akciový podíl banky se však podaøilo dále odprodat a došlo dokonce k nové emisi. Tržnice prokázala sice pomalý, ale jistý rùst. Pokladní obrat v roce 1858 èinil 357 550 zl., v roce 1859 912 090 zl. a v roce 1860 již dosahoval 1 117 756 zl.19) 5. Úsilí pražské obchodní a živnostenské komory o zøízení burzy pro zboží a cenné papíry a jednání s tržnicí o plodinovou burzu V øíjnu roku 1859 koneènì kapitulovalo vídeòské ministerstvo financí pøed opakovanými ataky pražské obchodní a živnostenské komory. Projevilo ochotu uèinit potøebné kroky ke zøízení penìžní burzy a burzy pro zboží v Praze, pokud obchodní a živnostenská komora nebo magistrát pøevezme náklady.20) Pražská mìstská obec sice nevyhovìla žádosti komory o bezplatné pøenechání vhodné místnosti pro burzu, ale komora pøesto uvažovala o ústavu, jenž by se uživil jen z pøíspìvkù za vstup. Pøi roèních nákladech na režii 3 000 zl. navrhoval výbor komory, vytvoøený ke zøízení penìžní burzy, vstupné dvacet a deset zlatých a propojení s obilní burzou stejnì jako v Drážïanech, Lipsku, Vratislavi, Vídni.21) Oficiální žádost komory na èeské místodržitelství vyvolala obdobnou situaci jako v roce 1854. Tržnice zaèala hájit svou dosud nevyužitou koncesi. Nyní však byla okolnostmi donucena plodinovou burzu otevøít a dokonce jednat s komorou o budoucím spojení s penìžní a zbožní burzou. Obchodní a živnostenská komora v Praze pøíliš dlouho èekala na náznak ochoty vídeòských ministerstev a nehodlala ztratit šanci. Že se nepodaøilo udržet ani obilní burzu, zpùsobil celkový hospodáøský pokles. Rozplynuly se i dávné sny o penìžní burze, jejichž prosazování zapoèal baron Lämel a které pokraèovaly od roku 1851 opakovanými pokusy a urgencemi. Žádosti motivovala potøeba oživení obchodu a snaha zhodnotit kurs obligací vyvazovacího fondu tak, aby se uplatnily i na zahranièních trzích. Po uzavøení obchodní smlouvy s Pruskem se naskytla pøíležitost dalších obchodních kontaktù se státy Celního spolku. Burza mìla sloužit rozšíøené poptávce po cizích mìnách. Odmítnutí povolení zdùvodnilo ministerstvo financí v prosinci roku 1853 pøípravou burzovního zákona. Zároveò upozornilo, že stát nepøevezme žádné finanèní závazky. Obchodní a živnostenská komora v Praze se pøesto nevzdala. Na návrh barona Lämela z prosince roku 1854 ujistila tentokráte ministerstvo obchodu, že stát nezaplatí vùbec nic na provoz burzy. Vedle již uvedených dùvodù pøidala další argumenty. Pro zákonem povolené soukromé podnikání ve stavbì železnic se kapitál nejlépe získá na burze a také by získaly na cenì papíry tzv. národní pùjèky.22) Navrhovalo se po vzoru milánské burzy organizaèní spojení s obchodní komorou a pøevzetí tamního burzovního øádu. Další urgence komory z následujícího roku 1855 vedla na ministra financí K. L. von Brucka. Byla opìt odmrštìna poukazem na pokraèující práce ministerstev 28

spravedlnosti a obchodu na zákonech o burzách. Další výzva se objevila ve výroèní zprávì o èinnosti obchodní a živnostenské komory v Praze za léta 18541858.23) V roce 1859 pak pøišel již zmínìný kladný impuls k nastartování pøípravných jednání, v nichž se naèas propojily dva dosud samostatné smìry úsilí o zøízení burzy. Chronologie vzájemného soupeøení i spoleèného postupu byla následující. Povolení ministerstva financí oznámilo èeské místodržitelství komoøe 8. øíjna 1859. Komora marnì žádá 17. listopadu pražský magistrát o pomoc, 3. a 20. února 1860 se projednává záležitost spojení obou typù burz v komorním výboru ke zøízení penìžní burzy v Praze. Vìc pomalu proniká na veøejnost a 23. února se koná plenární schùze akcionáøù èeské tržnice. Zástupce prezidenta tržnice dr. Ehrenfeld a vrchní øeditel V. Schmitzer jsou zmocnìni požádat místodržitele o úøední ochranu koncese udìlené ke zøízení obilní nebo plodinové burzy proti úsilí komory zøídit v Praze oddìlenou (!) obilní burzu. Pouze obchodní pomìry uplynulých let s „pošmournými konjukturami“ údajnì zpùsobily nevyužití možnosti dané pøímo stanovami. Tržnice se náhle cítila posílena reorganizací (tj. potvrzenou zmìnou stanov navrženou již v roce 1856), oèekávaným pøílivem akcionáøù a oživením obchodu vyvolaným novým živnostenským zákonodárstvím. Funkcionáøi urychlenì vyhledali vhodné prostory v domì manželù Chaloupeckých èp. 793 na Václavském námìstí.24) Komora odeslala žádost o povolení spojit plodinovou burzu s projektovanou burzou pro zboží a cenné papíry 8. bøezna 1860.25) Místodržitel doporuèil 24. dubna propojit oba ústavy, tak aby se vyhovìlo obìma stranám okamžitì. Domluvu už nechal na zájemcích. Na sondហkomory odpovìdìla tržnice 13. èervna, že o pøípadném jednání musí rozhodnout plenární zasedání. Øeditelství ochotnì souhlasilo hned, èlenská základna tržnice až ke konci èervna. Ke schùzkám ze strany tržnice byli delegováni Judr. L. A. Ehrenfeld, Vincenc Schmitzer a náhradníci Mudr. J. B. Èarda a A. Ferd. Müller. 14. èervence se rozšíøili zástupci tržnice o F. A. Müllera a Antonína Dudka. Na spoleèných poradách 23. èervence uzavøely dosud dvì zúèastnìné strany protokol o zøízení penìžní, zbožní a plodinové burzy v Praze. Tržnici zastupovali již jmenovaní ètyøi øádní zástupci, komoru prezident Andreas Haase a èlenové J. W. Bayer, Friedrich Zdekauer, J. M. Schary a Gustav Fischel. V jednotlivých bodech se partneøi zavazovali chápat spojenou burzu jako veøejný, samostatný, neziskový ústav, jehož každá èást se bude spravovat zvláštními øády, které vypracuje Judr. Ehrenfeld. Stanovy pøipraví a vhodné místnosti vyhledá až rozšíøený výbor. 24. èervence obchodní a živnostenská komora pøizvala na základì uzavøeného protokolu k jednání pøedsednictvo spojených pražských obchodníkù. Obchodní gremium vyslalo Hieronima Alberta, Karla Eduarda Brosche; Eduarda Pleschnera, šlechtice z Eichstettu a C. B. Schimka. 4. øíjna, 7. listopadu a 10. 29

prosince roku 1860 se opìt konaly porady, tentokráte již v zesílené sestavì. Tržnice nejprve nabídla místnosti v prvním patøe objektu èp. 894 za roèní nájem 2 000 zl., v dalším jednání pak v domì èp. 780 u Doušù na Václavském námìstí (pozdìji zde zøídila svou samostatnou obilní burzu). Komora požádala 8. listopadu svého èlena barona Lämela, nyní pobývajícího ve Vídni z titulu èlenství ve správní radì vídeòského Creditanstaltu, o pronájem bývalého Auerspergského domu. Na spoleèných jednáních bylo rozhodnuto, že stanovy vypracuje užší výbor ve složení Zdekauer, Pleschner, Ehrenfeld a Dudek. Jako základ se použil zákon z 26. února 1860 a øád vídeòské burzy. Návrh obsahoval devadesát jeden paragraf. Všechna tøi tìlesa si vyhradila právo ratifikace, tržnice navíc i možnost otevøení vlastní plodinové burzy, pokud by spojená burza nevstoupila v život. Návrh stanov rozeslal tajemník komory Fritsch 19. dubna 1861, ale teprve 23. záøí 1862 øeditelství tržnice jej vrátilo komoøe k dalšímu užití s poznámkou, že akcionáøi návrh vidìli na plenární schùzi 11. èervence 1861 a pøedali ho zpìt výboru. Výbor jej postoupil 31. srpna 1862 zpìt øeditelství s nepodstatnými pøipomínkami.26)

6. Obilní burza pøi èeské tržnici Øeditelství tržnice použilo své oprávnìní a 13. kvìtna 1861 požádalo samostatnì o povolení otevøít obilní burzu a o potvrzení návrhu burzovního øádu z 1. kvìtna 1861. Paragrafované znìní v èeské i nìmecké verzi obsahovalo základní ustanovení, doplòující stanovy tržnice.27) Místodržitelství rozeslalo podání tržnice k pøipomínkovému øízení na policejní øeditelství a obchodní a živnostenskou komoru v Praze. Policejní øeditelství nemìlo žádné námitky, pouze podotklo, že by se vìc mìla pøedložit k posouzení vládì. Komora ocenila užiteènost návrhu, shrnula dosavadní spoleèná jednání a doporuèila potvrdit stanovy do doby vzniku spojené burzy, s podmínkou, že poèet èlenù výboru se rozšíøí o tøi náhradníky pro pøípad rozhodèího soudu a tvorba cen se ponechá pouze sensálùm. Místodržitel akceptoval pøipomínky a obrátil se s urgentním pøípisem z 11. èervence 1861 na státní ministerstvo. Téhož dne (a dále 12. a 18. èervence) se sešli akcionáøi pražské tržnice na mimoøádném shromáždìní. Jednali o otevøení plodinové burzy, o volbì burzovního výboru, o spojení plodinové burzy s uvažovanou penìžní a zbožní burzou. Bylo rozhodnuto otevøít obilní ústav v adaptovaných místnostech domu u Doušù hned, jak získají potvrzení stanov. Poèet èlenù vedoucího výboru zvýšili na patnáct. Ve volbách získali dùvìru kupci Emanuel Broudre, Herrmann Feldmann, Alexander Fischel, Alois Fischel, Gustav Fischel, F.A.Gröschel, Leopold Löbl, Sebastian Lochner, A. F. 30

Müller (souèasnì èlen výboru tržnice), Karl von Portheim, F. Schier (souèasnì øeditel tržnice), Vincenc Schmitzer, správce parního mlýna Ignác Korda, Judr. L. Ehrenfeld (souèasnì vicepresident tržnice), továrník a majitel statku Gustav Hoffmann. Se spojením burz se v principu souhlasilo. Návrh stanov spojené burzy byl pøedán k pøezkoumání do pøíštího plenárního shromáždìní provizornímu vedoucímu výboru plodinové burzy. Koncem srpna poprosila tržnice místodržitelství o urychlení povolovacího postupu, protože již platila nájem z vytypovaných místností a blížilo se záøí, dùležitý mìsíc v obchodu s obilím. Pøes naléhavé telegramy místodržitele na státní ministerstvo a ministerstvo financí povolení pøišlo až 21. øíjna 1861. Povolení vydalo ministerstvo obchodu na jeden rok.28) Stanovy opravené na základì ministerských pøipomínek potvrdilo místodržitelství 2. listopadu a stanovilo datum otevøení obilní burzy na nejbližší týdenní trh tj. 5. listopadu. Urychlenì se vybíral dozírající burzovní komisaø. Pùvodnì navrhovalo policejní øeditelství známého Františka Dederu. Po konsultaci s vídeòským místodržitelstvím byl jmenován vrchní policejní komisaø Adam Forster.29) Místodržitelským obìžníkem z 11. listopadu 1861 byla informována obecní pøedstavenstva o otevøení obilní burzy, mezitím posunutém na 16. listopadu. Po zahájení èinnosti, v prùbìhu prosince a ledna roku 1862, svedla obilní burza papírovou bitvu s místodržitelstvím o sensály. Pražští makléøi protestovali proti speciálním burzovním zprostøedkovatelùm, protože pøicházeli o poplatky. Tržnice se naopak bránila nekompetentností jediných sedmi zbožních sensálù v Praze. Díky tìmto sporùm se dochovaly pokyny o poplatcích se seznamem prodávaných plodin. V krátkém období existence obilní burzy se zde obchodovalo s pšenicí, žitem, jeèmenem, ovsem, kukuøicí, vikou, pohankou, hrachem, èoèkou, fazolemi, mlýnskými výrobky, bramborami, žitnými a pšeniènými otrubami, senem, slámou, chmelem, bílým a èerveným jetelovým semenem, semenem øepky a lnu, øepkovým a lnìným olejem, pokrutinami z øepky, bramborovým a pšenièným škrobem, bramborovým a melasovým lihem, ovèí vlnou, cukrem, melasou, švestkami a jiným ovocem a bramborovým sirupem. Od 8. bøezna 1862 nebyl na pražské burze zaprotokolován žádný obchod. Kupci, prodávající i sensálové ji pøestali navštìvovat. Vrátili se zpìt na týdenní trhy zemìdìlských produktù na Václavském námìstí.30) 20. ledna roku 1863 se burzovní výbor sešel naposledy. Právì konané plenární schùzi akcionáøù tržnice vrátil zpìt povìøení a písemnosti pøedal do úschovy tržnice.31) Damoklùv meè zániku se zaèal vznášet i nad samotnou akciovou spoleèností èeské tržnice. Na zmínìné plenární schùzi seznámil pøítomné dvacet ètyøi akcionáøe vrchní øeditel Èarda s výroèní zprávou o èinnosti. Tržnice pøi nízké úèasti a nedostateèném fondu nemohla konkurovat vìtším prodejním spoleènostem. Správní 31

rada, aby uchránila akcionáøe pøed vìtšími ztrátami, navrhla dva zpùsoby øešení. Bud zdvojnásobit èi ztrojnásobit mimoøádnými prostøedky fond nebo rozpustit spoleènost. Po velké diskusi bylo rozhodnutí odloženo na mimoøádnou schùzi za osm týdnù, na níž se mìlo uvažovat mj. i o možnosti napojení na zakládanou eskomptní banku. Ztráta fondu spoleènosti v dùsledku nepøíznivých pomìrù a velké režie obnášela již tøicet procent. O tom, jaká opatøení byla v následujících mìsících pøijata, informování nejsme. Jisté je, že pokladní obrat v roce 1861 èinil 742 418 zl., v roce 1862 963 931 zl., v roce 1863 758 532 zl., v roce 1864 již 1 223 395 zl., v roce 1865 1 322 625 zl., v roce 1866 1 090 993 zl. a v roce 1867 1 485 539 zl. Èistý zisk za rok 1864 dosáhl 6 998 zl. Rozpuštìní spoleènosti avizované policejním øeditelem na místodržitelství a tím až na státní ministerstvo se prozatím nekonalo. Dokonce v konceptu odpovìdi èeského místodržitelství na pøípis generálního velitelství 1. pìšího armádního sboru, zda v Èechách existuje úøednì autorizovaná plodinová burza k nákupu potravin pro vojsko, musela být škrtnuta pùvodní negativní zpráva o zániku spolku v roce 1863 a nahrazena (31.srpna 1864) poukazem na tržnici. Policejní øeditelství totiž 24. srpna 1864 ohlásilo na kontrolní dotaz místodržitelství zlepšení pomìrù v èeské tržnici ve správním roce 1863/1864.32) 7. Nová jednání o zøízení burzy pro zboží a cenné papíry v Praze Léta 1862 - 1864 probíhala všeobecnì ve znamení útlumu obchodu. Dokonce i dosud velmi aktivní výbor pražské obchodní a živnostenské komory se na svém zasedání 29. prosince 1862 rozhodl odložit jednání s tržnicí o spojené burze na pøíznivìjší dobu. Na tomto stanovisku setrval také v øíjnu následujícího roku. Poslanec Leopold von Lämel podal na èeském zemském snìmu návrh žádosti vídeòskému ministerstvu financí a ministerstvu obchodu o zøízení fondové a smìneèné burzy v Praze. Výkonný orgán snìmu, zemský výbor, si byl vìdom urèité rozpracovanosti jednání o burzu. Ušetøil si tedy práci s odùvodòováním pro ministerstva a postoupil návrh dle snìmovního usnesení z 18. dubna roku 1863 èeskému místodržitelství. Místodržitelství vyzvalo komoru koncem srpna k pokraèování v jednání o zøízení burzy a jeho urychlenému ukonèení. O postoji komory již víme - vìtšina dvanácti èlenù výboru proti sedmi nesouhlasícím prosadila vyèkat s uskuteènìním projektu na lepší hospodáøské pomìry.33) Z letargie nevytrhla komoru ani zpráva mìstské vídeòské rady o vytvoøení centrální tržnice ve Vídni.34) Iniciativy se chopila v dubnu roku 1868 skupina pražských obchodníkù a živnostníkù v èele s Aloisem Olivou. Èlenem zakládacího výboru se stal i Richard rytíø von Dotzauer, místopøedseda pražské komory, jeden z hlavních nespokojencù s vyèkávacím postojem komorního výboru v øíjnu roku 1863. Na podání z 18. kvìtna 1868 reagovalo ministerstvo obchodu 32

12. prosince 1868 povolením zøídit zbožní a penìžní burzu v Praze. Rámcové povolení bylo vydáno po dohodì s ministerstvem financí k oživení a regulaci obchodu. Pøedložené stanovy z dubna 1868 oznaèilo ministerstvo za chybné. Protože se však pøipravovalo ve Vídni sjednocení burzovního zákonodárství, nabídlo ministerstvo zakládacímu výboru, aby pro pražskou burzu pøizpùsobil stanovy lvovské burzy, které se podle císaøského rozhodnutí z 24. záøí roku 1866 zcela shodují s dosud platným zákonem o zbožní burze z 26. února 1860 (RGBl è. 58). Èeské místodržitelství se ihned (6. ledna 1869) obrátilo na Maximiliána Dormitzera, pøedsedu obchodní a živnostenské komory v Praze, aby se komora vyjádøila ke stanovám v pøípadì naléhavosti zøídit burzu. Pokud by vznik burzy nespìchal, uvažovalo místodržitelství poèkat na nový zákon. Také zakládací výbor burzy požádal 20. dubna roku 1868 pražskou komoru o pomoc. Pøíprava zákona o burzách a pøísežných makléøích se právì nacházela ve stadiu pøipomínkového øízení. Úèelem nové normy bylo sjednotit rùznorodé pøedpisy. Ve Vídni platil starý patent pro penìžní burzu z 1. srpna roku 1771 a sensálské naøízení z 8. srpna 1842, v Terstu revidovaný burzovní øád vztahující se i na sensály z roku 1809, v Praze, Brnì a Opavì sensálské pøedpisy ze 7. kvìtna a 16. dubna 1819. Rozvoj obchodu ve Vídni vyvolal v život preciznìjší úpravu a pøísný dohled na obchod v patentu pro vídeòskou penìžní burzu z 11. èervence roku 1854 (RGBl è. 206). Mimo Vídeò žádné penìžní burzy neexistovaly a také motivy vzniku podobných institucí se lišily, proto 26. února roku 1860 byl vydán dosti odlišný zákon o zbožních burzách a sensálech (RGBl è. 58). Právì v bodech o burzovních makléøích (sensálech) se velmi vzdaloval od bodù zákona o vídeòské penìžní burze. Navíc bylo nutné vše uvést do souladu s obecnými ustanoveními obchodního zákoníku o makléøích. Návrh nového zákona rozeslalo ministerstvo obchodu v únoru 1869 k posouzení živnostenským komorám v zemích monarchie. V Èechách byly úprava pøivítána, protože uvolòovala zøizování burz a zaruèovala dalekosáhlou autonomii v organizaci a pùsobnosti burzovních orgánù. Na proklamovanou samostatnost ve vedení burzy se odvolával i zakládací výbor penìžní a zbožní burzy v Praze ve svém pøípise na pražskou obchodní a živnostenskou komoru. Projednávala jej 13. kvìtna 1869 obchodní sekce vedená místopøedsedou Dotzauerem. Dotzauer byl samozøejmì o celé záležitosti podrobnì informován z titulu svého èlenství v zakládacím výboru. Komorní výbor se ho ostatnì již 23. ledna, po obdržení informace od místodržitelství o povolení burzy, dotázal, zda zakládací výbor poèká, až vstoupí v platnost nový burzovní zákon nebo burzu vytvoøí podle modalit uvedených v ministerském výnosu.

33

Následovalo nìkolik mìsícù èekání na projednávání zákona v øíšské radì. Øíšská rada, zmítaná spory o státoprávní uspoøádání monarchie, byla však mezitím uzavøena, aniž návrh zákona vidìla. Také pražská obchodní a živnostenská komora prohlásila až 4. prosince 1869, že bere pøípis zakládacího výboru burzy z dubna téhož roku na vìdomí a že zákon o burze je stále v øíšské radì. Zároveò se dotázala na ministerstvu obchodu, kdy bude zákon projednáván. Zakládací výbor burzy proto 24. dubna 1870 obnovil svou žádost o zøízení burzy. Odmítl jako nevhodný lvovský statut a pøedložil stanovy opravené podle oèekávaného zákona. Po menších peripetiích se schválením opravených stanov, v nichž se místodržitelství chtìlo zbavit delegované schvalovací pravomoci, zmocnilo ministerstvo obchodu v souhlase s ministerstvem financí 29. bøezna roku 1871 èeské místodržitelství k potvrzení stanov Pražské burzy pro zboží a cenné papíry. Na plenárním zasedání zakladatelù pražské burzy l9. bøezna byli zvo-leni èlenové burzovního výboru a 17. dubna roku 1871 byla burza koneènì otevøena.35) 8. Zánik èeské tržnice výrobkù a plodin Jedna instituce obchodního svìta zaèínala, druhá konèila svou èinnost. Èeská tržnice výrobkù a plodin v Praze pøes optimistické pøedpovìdi z poloviny roku 1864 nestaèila v konkurenci pøekotnì vznikajících akciových bank zakladatelské horeèky na konci šedesátých let. V honbì za vyšším ziskem se snažila rozšíøit pùsobnost do úvìrové oblasti. V argumentaci právního zástupce Brdièky byla oznaèena za nejstarší úvìrový ústav v Èechách vìnující se zemìdìlství. V listopadu roku 1868 získala s povolením zmìny stanov (na pìt mìsícù revokovaným ministerstvem vnitra - až do dubna 1869) oprávnìní pøijímat obnosy proti úroèitelným pokladním poukázkám až do dvojnásobné hodnoty zaplaceného akciového kapitálu a vùbec bylo zrušeno omezení obchodovat s penìzi, státními papíry, akciemi a smìnkami. Tržnice se hodlala vyrovnat svým konkurentùm - Böhmische Escomptebank, pražským filiálkám Creditanstaltu a Nationalbank, Priv. österreichische Pfandleihgesellschaft in Prag a speciální bance pro zemìdìlský úvìr - nejvyšším rozhodnutím z 11. èervence 1867 schválené Landwirtschaftliche Creditbank für Böhmen. Navýšení operativního movitého majetku rychlou finanèní akcí - vydáváním pokladních poukázek nezastavilo úpadek. Na plenární schùzi akcionáøù 20. ledna 1869 vykazovala ještì èistý zisk 13 551 zl. 6. prosince roku 1870 požádala tržnice krajský obchodní soud v Praze o otevøení konkursu pro nepøíznivé pomìry. Vrchní øeditel Èarda a øeditelé Hocker a Renn pøedložili 12. prosince obchodnímu soudu bilanci majetku konkursní podstaty. Aktivní jmìní pøedstavovalo èástku 328 279 zl. 34

Rozhodnutí obchodního soudu z 6. prosince roku 1870 èj. 77 228 o vyhlášení konkursu bylo publikováno v novinách a „neznámí majitelé kasovních listù tímto se vyzývali k podání pøihlášky ke konkursnímu øízení“. Proti akciové spoleènosti zavedl zemský trestní soud vyšetøování postupu v konkursu, zastavené 27. kvìtna 1871. Mezi nejvìtší vìøitele patøili hrabì Pachta a právní zástupce spoleènosti dr. Pazourek (cca 20 000 zl.), Všeobecná èeská banka, Èeská eskomptní banka, První èeská vzájemná pojišovací banka, filiálka Národní banky v Praze, firma Jan Bláha a syn v Platnéøské ulici v Praze, První pojišovací ústav v Praze, majitel skláren v Sázavì Jan Kavalier a další. Konkursní øízení bylo ukonèeno obchodním soudem 31. prosince roku 1878 a 2. dubna roku 36) 1885 byla zrušena firma proškrtnutím vkladu v obchodním rejstøíku. Nedostateèná likvidita, osudná pro pražského prùkopníka v obchodu se zemìdìlskými produkty i prùmyslovými výrobky postihla i jejího šastnìjšího pokraèovatele, burzu, hned ve dnech prvního výroèí trvání. První velký burzovní pokles byl marným varováním pøed krachem roku 1873 a následnou depresí. Ani pražská burza pro zboží a cenné papíry nevykroèila do klidného období prosperity. II. ZAKLADATELÉ A ÚÈASTNÍCI V zakládacích výborech, fungujících reprezentativních a výkonných orgánech i v celých spolcích provozujících obchody podobné burzovním se sešla pestrá a zajímavá smìsice lidí. Ne u všech osob se dnes zjistí životní osudy, ba èasto neznáme ani jejich základní spoleèenské postavení. Pøesto se pokusíme sledovat v následujících partiích sociální strukturu akcionáøù a funkcionáøù pražské tržnice, plodinové burzy a výboru burzy pro zboží a cenné papíry. Pokud to dovolila biografická lexika, adresáøe, místopisná literatura, seznamy èlenù pražské obchodní a živnostenské komory, odborná historiografická literatura i nìkteré archivní prameny, nabízí se i prosopografie reprezentantù jednotlivých sociálních skupin, pøípadnì odkazy na rùzná pøíbuzenská a zájmová propojení.37) Primárním kriteriem èlenìní èlenské základny se stal majetek, vzdìlání a tomu odpovídající druh zamìstnání a spoleèenský status. Podle tohoto hlediska lze postihnout nìkolik velkých sociálních seskupení, samozøejmì ještì dále hierarchizovatelných: velkostatkáøskou aristokracii, drobnou šlechtu (pozemkovou i úøednickou), duchovenstvo, statkáøe neurozeného pùvodu, svobodná povolání (advokáti, lékaøi, novináøi), úøedníky, bankéøe (spolu s øediteli finanèních a pojišovacích ústavù), továrníky a podnikatele, obchodníky, živnostníky a øe35

meslníky. Zvláštní jednotku tvoøí zahranièní podnikatelé a firmy, vìtšinou tìžko identifikovatelní. Znaèné procento pøedstavují osoby blíže neurèené domácího pùvodu. Procentuální podíl jednotlivých spoleèenských skupin a rozložení vlastnictví akcií znázoròují pøiložené kruhové grafy. Stejný systém dìlení zachovávají tabulkovou formou vypracované seznamy èlenù a funkcionáøù, kde je blíže specifikován majetek, zamìstnání a funkce ve sledovaném ústavu i veøejné pùsobení. V roce 1854 pojalo šedesát èlenù spolku k založení tržnice výrobkù a plodin zemských úmysl opatøit si celkem devadesát devìt akcií po 500 zl.38) Šest aristokratù (tj 10 %) slíbilo upsat patnáct akcií (tj. 15,14 %). Žádný z nich nevykonával v tomto poèáteèním období nìjakou funkci v pøípravných orgánech. V dobì otevøení tržnice v roce 1856 se poèet akcionáøù snížil na padesát pìt, také poèet akcií klesl na sedmdesát sedm. Pìt velkostatkáøských aristokratù (8,92 %) hodlalo zakoupit jedenáct akcií (14,28 %).39) Do roku 1862 se èlenská základna rozšíøila na sto dvacet dva osob. Vlastnily celkem 633 akcií, jejichž nominální hodnota klesla na 300 zl.40) Zastoupení velkostatku vzrostlo na dvanáct osob, v procentuálním vyjádøení však o žádnou výraznou zmìnu nešlo (9,83 %). To však neplatí o rozložení majetku - vysoká šlechta zakoupila 119 akcií tj. 18,79 % z celkového množství. Jediný pøíslušník domácí aristokracie, který se kdy angažoval v burzovních orgánech, byl hrabì František Antonín von Boos-Waldeck, komorní pán pruského krále i císaøe Františka Josefa, majitel statkù. V roce 1862 byl zvolen èlenem výboru pražské tržnice a v roce 1864 zasednul v jejím øeditelství. Skupinu, pracovnì nazvanou drobná šlechta, tvoøí dvì rozdílné soiální složky - drobná pozemková a úøednická šlechta. Majetkové zázemí, sociální a hodnotová orientace obou se znaènì odlišovala. Ke spojení došlo pouze z dùvodù praktických - u øady jmen s pøídomkem neznáme sociální postavení nositele. Procentuální zastoupení drobné šlechty v roce 1854 a 1856 pøibližnì stejné (10 a 10,71 % tj. 6 osob) pokleslo v roce 1862 na pouhých 3,27 % (4 osoby). Pomìrná èást vlastnictví akcií se snižovala rovnomìrnìji z 14,41 % (14 akcií) v roce 1854 na 7,79 % (6 akcií) v roce 1856 a 6,58 % (36 akcií po 300 zl.) v roce 1862. Jako reprezentanta úøednické šlechty lze uvést guberniálního sekretáøe Panusche von Kreutzenfeld, akcionáøe z roku 1854 (1 akcie po 500 zl.) a sleènu A. Panusch von Kreutzenfeld, akcionáøku v roce 1862 (3 akcie po 300 zl.), jejichž blízký pøíbuzenský vztah lze pøedpokládat. Ve vedení tržnice se však realizovala drobná pozemková šlechta. Komisní rada rytíø von Küttner, majitel pìti akcií a statku, se stal èlenem zakládacího výboru tržnice v roce 1854. Paní von Küttner uvažovala zakoupit v témže roce také pìt akcií. V následujících letech se však mezi skuteènými akcionáøi již nevyskytují. 36

Majitel statku Støížkov u Benešova, baron Karel Drahotín Marie Villani de Castello Pillonico (1818-1883), nepatøil k nejmajetnìjším podílníkùm. V roce 1854 pøislíbil zakoupit jednu akcii po 500 zl., což snad uèinil, nebo v roce 1856 ještì figuruje mezi akcionáøi, aby pak v šedesátých letech zmizel na politické scénì nejprve jako benešovský purkmistr a poté ve funkci poslance èeského zemského snìmu. Potomek italského rodu, který získal inkolát v Èechách v roce 1642, patøil mezi známé pøedstavitele stavovské opozice na zemském snìmu v Èechách pøed rokem 1848. V roce 1848 velel ozbrojenému sboru Svornost, za což byl pak tøi mìsíce vìznìn. Vojenské zkušenosti získal na vojenské akademii ve Vídni. Jako poruèík pùsobil do roku 1846 v Halièi. V dobì povstání odmítl bojovat a vystoupil z armády. V roce 1845 se oženil s Matyldou Herzovou, dcerou majitele prvního cukrovaru v Èechách a vnuèkou bankéøe Lämela. Pøíbuzenské svazky ho snad zavedly do výboru tržnice v roce 1856 a 1857. Jako èlen správní rady Erste allgemeine böhmische Versicherungsbank in Prag spoluzodpovídal za bankrot této instituce v roce 1877. Byl obžalován a tato skuteènost u nìj vyvolala vážnou duševní chorobu. Podobnou politickou minulost mìl zástupce prezidenta tržnice z roku 1864 rytíø Jan z Neuberku. V roce 1848 zahajoval Slovanský sjezd za nemocného pøedsedu hrabìte Thuna. Mezi akcionáøi tržnice se objevuje až v roce 1862 (20 akcií po 300 zl.). Duchovenstvo se v hospodáøském podniku tohoto druhu vyskytuje jen vyjímeènì. Mimo kardinála pražského arcibiskupa knížete Frantièka Schwarzenberka, jenž je však zaøazen do skupiny aristokratù a jeho podíl je velmi mizivý (jedna akcie v roce 1854 a 1856 a tøi akcie v roce 1862), zde figuruje jen opat strahovského kláštera premonstrátù Hieronimus Zeidler, univerzitní rektor, èlen mnoha dobroèinných spolkù a pilný sbìratel obrazù pro klášterní obrazárnu. Procentuální zastoupení nešlechtických statkáøù (zapoèítávají se i nájemci statkù a vyšší hospodáøští úøedníci na panstvích šlechty) se snížilo z 16,66 % (10 osob) v roce 1854 na 8,92 % (5 osob) v roce 1856 a na 4,91 % (6 osob) v roce 1862. Ve vlastnictví akcií je pokles vyjádøen pomìrem 16,16 % (16 akcií) - 12,7 % (10 akcií) - 9,95 % (63 akcií po 300 zl.). V roce 1854 vstoupili do výboru k založení pražské tržnice Maximilián Berger, majitel panství sv. Jan pod Skalou; Vincenc Holý, statkáø v Modleticích na Øíèansku a hospodáøský rada hrabìte J. Kolowrata-Krakovského Kiehl. Berger, bydlící v Praze na Václavském námìstí, patøil mimo to k iniciátorùm neuskuteènìné, na tržnici nezávislé plodinové burzy (též v roce 1854). Pozdìji se realizoval v øadì funkcí v tržnici, ze všeho jmenujme post prezidenta. Nevyhýbal se ani politickému životu. Poslanec øíšského snìmu z roku 1848 se v dalších letech objevil v èeském zemském snìmu, mezi pražskými radními èi ve Sboru pro zbudování Národní37

ho divadla v Praze, kde byl zvolen místopøedsedou. V hospodáøské sféøe pùsobil jako pøísedící èeské vzájemné požární pojišovny. Vincenc Holý pracoval ve výboru tržnice do zaèátku šedesátých let. Major pražských ostrostøelcù žil také v Praze, ve vlastním domì na Karlovì námìstí. Rada Kiehl se mihnul v dìní tržnice pouze v prapoèátcích, není uvede mezi èleny spolku ani v roce 1854 ani 1856. Do statkáøské skupiny patøí i akcionáøka Ludmila Küsel, dcera Karla Ferdinandiho, ekonoma a statkáøe, jenž se podílel na èinnosti pøípravného výboru plodinové burzy mimo tržnici v roce 1854. František Horský, rytíø z Horskysfeldu (1801-1877), prezident tržnice v letech 1862-1864, zaèínal jako hospodáøský úøedník na panstvích vysoké šlechty. Syn lobkovického hormistra z Bíliny studoval na hospodáøském ústavu v Èeském Krumlovì a pùsobil pak na schwarzenberských panstvích. Patøil k neúnavným zlepšovatelùm a propagátorùm nových postupù v zemìdìlství. Podnítil založení zemìdìlských škol v Rabyni /o. Benešov/ a v Libverdì. Na první z nich pùsobil v úloze øeditele. V roce 1862 zakoupil panství Kolín a stal se spolu s knížetem Josefem Lobkovicem majitelem cukrovaru v Dolních Beøkovicích. Po politické stránce patøil spíše k loyálním obèanùm státu.41) Úèast osob provozujících svobodná povolání kolísala od 3,33 % osob i akcií v roce 1854 na 10,71 % osob a 9,09 % akcií v roce 1856. V roce 1862 4 osoby (3,27 %) disponovaly 40 akciemi po 300 zl. (6,31 %). Z této spoleèenské vrstvy se rekrutovala velká èást vedoucích èinitelù tržnice. Pøevážnì šlo o právníky, ale od roku 1861 vedl tržnici jako vrchní øeditel dokonce lékaø. MUDr. Johann Baptist Èarda byl zvolen do výboru již v roce 1856. Absolvent pražské lékaøské fakulty, divadelní lékaø, lékaø Týnského spolku lásky k bližnímu byl pomìrnì zámožný. V jeho vlastnictví se nacházel dùm v Bartolomìjské ulici v Praze. K ménì movitým funkcionáøùm, náchylným k neseriozním zpùsobùm zmnožení vlastních financí, patøil JUDr. Johann Peter Jordan (1818-1891). Lužickosrbský spisovatel panslavistického smýšlení vydával pøed rokem 1848 Slawische Jahrbücher v Lipsku a pùsobil zde jako profesor slovanské literatury. V roce 1847 prodal zadlužený dùm a pøesídlil do Prahy, kde se živil v nakladatelství Friedricha Kretschmara pøeklady ze slovanských jazykù.42) Od kvìtna 1848 do konce roku 1849 redigoval Slawische Centralblätter, poté na ètyøi mìsíce pøevzal Prager Gemeinde Blatt. Pro organizaci Slovanského sjezdu (byl èlenem pražské Slovanské lípy) pøišel o profesuru v Lipsku. Vyvstaly opìt existenèní starosti. Policejní konfidenti hlásili již pøi sledování na poèátku roku 1848, že je pronásledován vìøiteli. V roce 1850 se mu podaøilo získat rakouské státní obèanství a povolení vydávat apolitický týdeník Jahrbücher für Literatur und Kunst. Hlavním zdrojem obživy se mu však stalo hospodáøské podnikání. Politická minulost a labilní majetkové pomìry vyvolávaly nedùvìru vùèi jeho osobì. První 38

aféra vypukla v roce 1853. Ministr vnitra Alexander Bach zjistil, že jakýsi Haumann se neoprávnìnì prokazuje jeho podporou v obrovském kolonizaèním podniku v Uhrách a snaží si tak zajistit finanèní úèast jisté firmy v Karlsruhe. Jeho spoleèníkem nebyl nikdo jiný než Jordan, jenž se oznaèoval za zmocnìnce prodeje velkých komplexù statkù v Rakousku. Friedrich Teodor Karl Patientia Haumann, 44 let, narozený v Darmstadtu, pobýval v Praze od roku 1843. Pracoval ve stejném oboru jako Jordan. Zaèínal jako obchodní pøíruèí u bratøí Haasù, pak na rok pøešel do Maklotova knihkupectví ve Stuttgartu, aby v roce 1847 nastoupil jako úèetní do dalšího pražského knihkupectví. V roce 1850 ho jako agenta zamìstnalo øeditelství literárnì umìleckého oddìlení rakouského Lloydu. S Jordanem spøádali dalekosáhlé plány - pøi policejní prohlídce ve venkovském bytì dr. Jordana na vinici Perucka v Nuslích u Prahy se nalezly návrhy a èistopisy žádostí na ministerstvo obchodu o udìlení koncese na užití kapitálu 40 milionù zlatých ke stavbì železnic, prùmyslových podnikù ke zpracování surovin, k nákupu vìtších komplexù statkù a k získání zahranièních kolonistù. Pøitom veškerý kapitál, který mohli složit, obnášel 14 000 zl. ve státních obligacích a 1 000 zl. hotovosti, podíl na uhelném dolu v Zákolanech a propùjèky dùlních mìr u Raèic mezi Mostem a Duchcovem. Pomoc údajnì ústnì pøislíbil baron von Lämel. Do železnièního podnikání se chtìli zapojit Anglièan Werning a francouzský inženýr Kantorowicz. Souèástí projektu bylo získat velká hnìdouhelná ložiska u uvažované železnice z Teplic do Karlových Varù a zabezpeèit surovinou továrnu na stolní sklo v Košanech u Teplic s belgickými dìlníky a výrobu kamence a kyseliny sírové.43) Chtìli zakoupit statky v Uhrách asi v hodnotì 4 milionù zl. a usadit zde valonské rolníky a jiné zemìdìlské kolonisty a øemeslníky z Hesenska, Nasavska a Badenska. Vystìhovalci z Nìmecka do Ameriky se mìli obrátit do Uher a pánové fungovali coby zprostøedkovatelé (své skromné prostøedky nabízeli jako záruku). V dobì vyšetøování se podaøilo na jejich doporuèení prodat pouze panství Hoøovice hesenskému kurfiøtovi.44) Ministr vnitra tedy naøídil, aby policie se omezila na pouhý dohled. Velkolepý obchod se asi ani pozdìji neuskuteènil a Jordan se musel postarat o budoucnost svých pìti dìtí jiným zpùsobem. V roce 1854 spoluzakládá pražskou tržnici, v roce 1856 je zvolen do výboru a v roce 1857 postupuje na místo vrchního øeditele. Vzápìtí se zaèínají objevovat stížnosti na jeho svévolné a nepoøádné hospodaøení. Jordan porušoval stanovy, jednal èasto na vlastní pìst a ve prospìsch své kapsy - napø. ve velkém vývozu obilí do Saska. Prostøedky tržnice pùjèoval nedùvìryhodným osobám. Pochybné obchody v oèích ostatních èlenù vedení uzavíral s majitelem strojírny Teofilem Weissem, strojníkem Jakubem Pintem45), nájemcem lázeòského domu Ichmannem, obchodním agentem Felsenfestem a jistým Hirschem z Plznì. Kontrakty neevidoval samozøejmì v obchodních knihách, v èemž mu napomáhal 39

kanceláøský písaø Körnitzer. Pøed volbami v roce 1859 se snažil eliminovat svou nevalnou povìst získáním co nejvìtšího poètu hlasù. Prodal 300 akcií pùvodnì proponovaných Dessauer Creditanstalt za urèitých výhod cizincùm a nechal se pøevážnì jejich hlasy zvolit na novì zøízenou funkci zástupce vrchního øeditele. Rozhodovací pravomoc mu zùstala, protože nového vrchního øeditele Dietricha Alexandera Geeha vázaly služební povinnosti v již zmínìné sklárnì v Košanech, kde vykonával funkci øeditele pro firmu J.P. Jordan a spol.46) V srpnu 1859 Geeha zatkli pro zdefraudování obligace v hodnotì 40 tisíc tolarù hesenské Leihund Commerzbank v Kasselu, za nìž mìl jako sekretáø banky nakoupit akcie tržnice. Banka mezitím zkrachovala a pøi konkursu se zjistily nesrovnalosti.47) V dalších letech Jordan musel z finanèních dùvodù støídat místa pobytu. Pro dluhy opustil Peš, kde snad provozoval pivnici, v roce 1866 žádal pražské policejní prezídium o povolení zøídit akciovou spoleènost na výrobu hedvábí v Praze. Jako soukromník se vyskytoval i ve Vídni. V roce 1868 bydlel v Parkring è. 2 a redigoval politický deník Zukunft. Velmi skromné zastoupení bankéøù v poèáteèní fázi (pouze Jan Dominik Kuchyòka senior èi junior) se pozdìji trochu zlepšilo. V roce 1862 osm osob (6,55 %), z toho ovšem ètyøi pøíslušníci rodiny Kuchyòkù, zakoupilo 37 akcií (5,84 %). Èeská firma J. D. Kuchyòky v Platnéøské ulici na Starém Mìstì v Praze nepatøila k velkým bankovním a smìnárenským ústavùm, pøesto dovolovala majiteli zakoupit nìkolik domù a úèastnit se èinnosti mnoha dobroèinných spolkù. Kuchyòka spoluzakládal tržnici a podílel se na jejím vedení.48) Èlenem øeditelství, ale pouze pro rok 1860, se stal i další významný zástupce této skupiny, Jindøich Fügner (1822-1865). První starosta pražského Sokola zaèínal v obèanském životì v obchodì svého otce (výroba a prodej stávkového zboží) a v roce 1855 pøevzal generální agenturu pojišovny Nuova Societa Commerciale d´ Assecurazioni. Zorganizoval vytvoøení pražské Hypoteèní banky a stanul na místì øeditele. Bohatou bankéøskou rodinu Zdekauerù von Treukron reprezentoval mezi akcionáøi tržnice v roce 1862 jen otec Moøic. Nedùvìøoval zøejmì celému podniku, koupil si pouze jednu akcii za 300 zl. Jeho druhý syn Bedøich se objevuje pak v roce 1871 ve výboru burzy pro zboží a cenné papíry v Praze. Poskytoval zakladatelský kapitál železniènímu a paroplavebnímu podnikání, podílel se na zakládání penìžních a bankovních ústavù a stejnì jako otec provádìl finanèní operace v zemské samosprávì.49) Zájem továrníkù a podnikatelù o nový podnik byl zpoèátku velký (15 % všech èlenù v roce 1854). Neøadili se k majitelùm mnoha akcií (11 %) a ani jeden z nich se až do roku 1859 neprojevil ve výkonných orgánech. V roce 1856 se snížil poèet na dva (3,57 %, 3,89 % akcií), v roce 1862 došlo k rozšíøení až na tøináct osob (10,65 %), vlastnících 10,42 % akcií. Z výrazných osobností pøipo40

meòme alespoò c.k. loïmistra Vojtìcha Lannu (1805-1866), prvního pøedsedu obchodní a živnostenské komory v Èeských Budìjovicích. Zaèínal vodní dopravou soli a zboží, které pøicházelo do Budìjovic koòskou drahou, tuhy, kterou mu dodávala jím založená spoleènost Ant. Eggert a spol. Dodával døíví ze šumavských lesù a tuhu nejen do Prahy, ale po Labi až do Hamburku. Stavìl lodi, provozoval soukenickou valchu v Litnovicích, pilu, parketárnu. Uskuteènil øadu vodních staveb, mostù (mj. øetìzový most v Praze) a železnic. Spoluzakládal umìlé mlýny v Praze a Lovosicích, vlastnil podobný mlýn v Èeských Budìjovicích. Vybudoval železárny v Adolfovì. V roce 1847 koupil s bratry Kleinovými polovinu kutacích práv na statku Kladno od pražského m욝ana Václava Novotného. Kladenské podniky pohltily velkou èást volného kapitálu, firma Lanna se ocitla na pokraji bankrotu, od nìhož ji odvrátilo pøevedení na akciovou spoleènost.50) Zatímco Lanna se nikdy úžeji nezapojil do dìní tržnice, nakladatel Karl Friedrich Rudolf Tempský (1821-1902), aè nebyl pøímo zainteresován vlastnictvím akcií, se v roce 1859 objevil ve výboru. Po otci pøevzal v roce 1846 známé Calveho knihkupectví a pøemìnil je po deseti letech ve vlastní firmu (toto nìmecké nakladatelství vydávalo napø. Palackého, Šafaøíka, ale i Gindelyho). Tempský byl velmi aktivní nejen na politické scénì (poslanec èeského zemského snìmu, pražského mìstského zastupitelstva), ale i v hospodáøské oblasti. Pùsobil v pražské obchodní a živnostenské komoøe, v øeditelství Èeské spoøitelny, pøedsedal v Èeské eskomptní bance. Pozdìji prodal svùj dùm v Krakovské ulici v Praze a pøestìhoval se do Vídnì, kde figuroval v mnoha spolcích - mj. pùsobil jako jednatel Österreichischer Buchhändlerverein.51) Dalo by se logicky pøedpokládat, že obchodníci by mìli projevovat nejvìtší zájem o tržnici. V roce 1854 ale tvoøili jen 13,3 % èlenstva (osm osob) a vlastnili 11,11 % akcií. Šest z nich se zapojilo do vedení ústavu, Antonín Dudek pracoval již v pøípravném výboru. O dva roky pozdìji šest akcionáøù (10,71 %) disponovalo jen 11,68 % akcií. Stav se zlepšil v roce 1862 - to už tvoøili nejvìtší skupinu akcionáøù (21 osob tj 17,21 % se 120 akciemi tj. 18,95 %). Také ve výboru plodinové burzy založené pražskou tržnicí v roce 1861 získali obchodníci majoritu - 73 % proti 20 % skupiny továrníkù a podnikatelù. Srovnáme-li tento stav s pøípravným výborem neuskuteènìné plodinové burzy z roku 1854, kde zastoupení jednotlivých sociálních vrstev bylo rovnomìrné (naopak nejvíce hlasù získali živnostníci a øemeslníci, v tržnici slabì reprezentovaní), jde o pozoru-hodnou promìnu. Naznaèený smìr vývoje se plnì projevil v sociálním složení výboru burzy pro zboží a cenné papíry v Praze v roce 1871. Obchodníci tvoøili plných 56 %, továrníci 24 %, bankéøi 16 % a živnostníci jen 4 % èlenù. V této fázi zcela mizí 41

šlechta, stejnì jako úøednictvo. Burza je již praktickým a logickým pomocníkem jiných spoleèenských vrstev. Jde plnì o záležitost obchodních a podnikatelských kru-hù, v níž osvìtovì paternalistické sklony úøedníkù osvícenského ražení již nebyly nutné, stejnì tak i lesk šlechtických titulù, dodávající punc serióznosti. Sociální spektrum se zužuje, pøedevším v øízení podobných ústavù. Burza z roku 1871 se také liší od svých pøedchùdcù nejen sociálním složením, ale i náplní èinnosti a rozsahem obchodù. Nevybrala si nejšastnìjší dobu pro své poèátky. Zakladatelská horeèka se svým spekulativním podtextem lákala spíše k burzovním hrátkám, než k produkování skuteèných hodnot. Pøesto hospodáøské prostøedí v Èechách dosáhlo již vyšší vyzrálosti, aby mohlo skuteènì využít nabídku burzovního zprostøedkování obchodù. Burza navazovala na prùkopnické pokusy tržnice, plodinové burzy, pražské obchodní a živnostenské komory, které byly pøedem odsouzeny k neúspìchu svou úpornou snahou vyrovnat se jiným hospodáøským centrùm habsburské monarchie, bez pøipravenosti domácího trhu a pøedevším produkce. Dùvìryhodnosti nedodaly pøedchùdcùm burzy ani nìkteré podílející se osoby, v oèích praktických bankéøù, obchodníkù a výrobcù zkompromitované radikálními projevy z let 18481849, zvláštì když si pøi správì vlastního majetku nepoèínaly dvakrát nejúspìšnìji (o podvodnících výše zmínìných ani nemluvì). Malému kreditu tržnice a její burzy odpovídal malý rozsah základního kapitálu i dosahovaných ziskù.

POZNÁMKY: 1. Pomineme-li v literatuøe zmiòované snahy o založení burzy v Praze za Marie Terezie, v dobì zøízení vídeòské burzy /1771/ èi žádosti o povolení z let 1810, 1818 a 1828. Srovnej Gruber, Josef: Obchodní a živnostenská komora v Praze v prvním pùlstoletí svého trvání. Praha 1900. s. 39, pozn. 2; dále Z dìjin pražské burzy pro zboží a cenné papíry. K otevøení vlastní budovy Pražské burzy. Praha 1938, s. 5-7. K vídeòské burze viz Baltzarek, Franz: Die Geschichte der Wiener Börse. Österreichische Akademie der Wissenschaften 1. Wien 1973. 2. Mj. i èlen zakládacího výboru Živnostenské banky. Následující citace pøevzata z již citované brožury k otevøení budovy burzy v Praze. 3. Název burza dle nìkterých soudobých ekonomických pojednání pochází z Brugg. Italští obchodníci se zde scházeli v obchodních místnostech domu rodiny van der Burse. První skuteèné burzovní shromáždìní prý vzniklo až po úpadku Brugg roku 1440 v Antverpách. Dle Beneš, Václav - Musílek, Petr: Burza a burzovní obchody. Praha 1992. K burzám viz též Dìdiè, Jan: Burza cenných papírù a komoditní burza. Praha 1992. 4. Dle Gruber, Josef: c.d., s. 20, 39-40. 42

5. In: Státní ústøední archiv v Praze (dále SÚA), fond Èeské místodržitelství (dále ÈM) 1856-1883, sg. 37/1/35, èj. 26 778/1856, kart. 1840. Dále fond Prezídium èeského místodržitelství (dále PM) 1850-1854, sg. 8/5/5, èj. 1 600/1852, kart. 134; èj. 3 557, 5 866/1853, kart. 141; sg. 8/5/20, èj. 9 960/1851, kart. 143. V roce 1853 byli èleny øeditelství spolku pøedseda Andreas Haase, Karl Brosche, Friedrich August Credner, F. G. Dietl, F. W. Ehm, Jindøich Fügner, Gottlieb Haase, Franz Köhler, Karl Kleinberg, Louis Ladenburg, Lambert Popelka, Moritz Wehle a Friedrich Zdekauer. Pøíjmy ve 20. roèníku 1851-52 èinily 3 459 zl., výdaje 4 191 zl. Poèet èlenù v r. 1855: 114 èinných a 118 úèastnících se. V r. 1856 se pomìr èlenù zmìnil na 173 ku 133 a v roce 1859 jen 92 ku 93. V té dobì byl již pøedsedou Friedrich Zdekauer. 6. Státní oblastní archiv v Praze (dále SOA Praha), fond Obchodní a živnostenská komora v Praze (dále OŽK) 1850-1860, sg. 36/1, kart. 33. 7. Viz koncept odpovìdi pražské OŽK na ÈM z 4.11.1863 k jednání o zøízení spojené burzy. In: SOA Praha, OŽK 1861-1868, sg. 14, kart. 71. 8. Dle citované publikace Z dìjin pražské burzy..., s. 5-7. Autoøi se v ní odvolávají na výroèní zprávy obchodního spolku Merkur za rok 1868 a 1870. V registraturách ÈM ani PM nebyly nalezeny písemnosti dokládající nìjaké povolení. Proèeský charakter potvrzují hlášení policejního øeditelství èeskému místodržiteli. Mj. informují o zavedení výuky ruštiny v roce 1867 a o návrhu protestu proti zvýšení daní - SÚA, PM 1860-1870, sg. 8/5/15/13, kart. 850 a PM 1871-1880, sg. 8/5/15/62, kart. 1225. 9. Oznámeno výnosem ministerstva vnitra èj. 9 732/715 z 12.5.1855. SÚA, PM 1855-1859, sg. 11/43/1, èj. 5 346/1855 z 25.5., kart. 612. 10. SÚA, PM 1850-1854, sg. 11/18/12, èj. 11 623/1854, kart. 198. 11. SÚA, PM 1855-1859, sg. 11/43/1, èj. 146/1855, kart. 612. 12. Koncept vyøízení OŽK na ÈM z 12.1.1855, èj. 2 004, In: SOA Praha, 1860, sg. 36/1, kart. 33.

1850-

13. Èj. 11 060/1854 dle pozn. 10. 14. Èj. 11 928 a 11 929/1854 z 20. a 21.10.1854 dle pozn. 10. 15. Provizorní vrchní øeditel M.Berger oznamuje 30.1.1856 datum otevøení. In: SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/5, èj. 5 432/1856, kart. 1839. 16. Èj. 18 358/1858 citace viz pozn. 15. Stanovy potvrzeny až nejvyšším výnosem 29.8.1860 èj. 26 265 - dle konceptu ÈM na státní ministerstvo z 11.7.1861 ad èj. 33 594/61 tamtéž. 17. Rejstøíkový spis Krajského obchodního soudu v Praze B.I fol. 169-170 in: SOA Praha, fond Krajský soud obchodní Praha (dále KSO Praha) 1850-1897, sg. V/11/481, kart. 1414. Dle oznámení ze 14.11.1858 èj. 31 848 a 31 975 byla firma Böhmische Industrie und Productenhalle zu Prag zanesena do obchodního protokolu pro obvod Praha vedeného pražskou obchodní a živnostenskou komorou - èíslo 138/1858 a zápis se rušil a novì zøizoval vždy s každou volbou prezidenta a øeditelství (è. 820/1860 a 1 496/1862). In: SOA Praha, OŽK Praha, obchodní protokol pro obvod Praha 1850-1863, inv. è. 736. 18. Tagesbote aus Böhmen è. 125, 6. kvìtna 1858.

43

19. Dle žádosti právního zástupce tržnice Judr. Brdièky z 12.12.1868 o zmìnu stanov. Citace viz pozn. 15 ad èj. 21 260/1869. 20. Výnos ministerstva financí z 2.10.1859 èj. 5 742 oznámený obchodní a živnostenské komoøe èeským místodržitelstvím 8.10.1859 èj. 52 446. Dle žádosti obchodní a živnostenské komory v Praze na prezídium místodržitelství o povolení spojit plodinovou burzu s projektovanou penìžní a zbožní burzou z 8.3.1860. In: SÚA, PM 1860-1870, sg. 11/28/5, èj. 2 612/1860, kart. 913. 21. Mìstská rada nabídla pouze k adaptaci 1. patro staré soudní budovy èp. 404/I, které bylo stejnì již pronajaté. Výbor tvoøil prezident OŽK a komorní radové J.W. Bayer, Friedrich Hezner, J. G. Pilz, Eduard von Seutter, Koppelmann Thorsch, Friedrich in: SOA Praha, OŽK Praha 1850-1860, Zdekauer, Gustav Fischel. Spisy OŽK z r. 1859 sg. 36/1, kart. 33. 22. Tzv. státní pùjèka nebo národní pùjèka z léta 1854 byla vlastnì povinná, taxativnì vymìøená dávka každému daòovému poplatníku. Šlo o propagandistickou akci obdobnou pùjèkám ve Francii Napoleona III. 23. Citace viz pozn. 21, též SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/35, èj. 26 778/1856, 52 466/1859, 65 896/1863, kart. 1840. 24. Èj. 2 240/1860 - citace viz pozn. 20. 25. Tamtéž èj. 2 612. Obì žádosti vyøízeny najednou 24.4.1860. 26. Protokoly z jednání a stanovy spojené burzy in SOA Praha, citace dle pozn. 21. Dle konceptu odpovìdi OŽK na ÈM z 4.11.1863 ve vìci podání zprávy o stavu jednání o fondové a smìneèné burze (reakce na návrh barona Lämela na zemském snìmu) v Praze. Dále pøipomínky tržnice z 23.9.1862. In: SOA Praha, OŽK Praha 1861-1868, sg. 14, kart. 71. 27. SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/5, èj. 25 940/1861, kart. 1839. § 1 Èeská tržnice výrobkù a plodin zemských v Praze zøizuje na základì stanovních práv svých obilní burzu v Praze, aby se lépe a øádnìji zacházelo v obchodu s plody zemskými a druhy obilními, jakož i s výrobky z nich dobytými. § 2 Úèel obilní burzy jest dvojí: a) aby pro odbyt místní spotøeby v zdejším mìstì shromáždila v místnostech tržnice výrobkù a plodin zemských kupce i prodavaèe v obou dnech, kdy trhy týdenní se odbývají, a sice v úterý a v sobotu, jakož i aby získala vìrohodné udání cen, jichž známost jak obecenstvu tak hlavnì obchodníkùm potøebná jest; b) aby ulehèovala jednání v obchodu s plodinami a veškerými druhy obilními, jakož i s výrobky z nich dobytými, soustøedìním na jediném místì, a tím dostateènì pùsobila na upravení pomìrùv obchodních v Praze. § 3 Tržnice výrobkù a plodin zemských zøídila pro burzu obilní potøebné a pøíhodné místnosti v domì è. 780/II u Doušù na Václavském námìstí (Koòském trhu). Místnosti tyto budou všem, kdož k návštìvì burzy oprávnìni jsou, o onìch dnech, kdy týdenní trhy dle § 2 se odbývají, od 8 hodin zrána do 2 hodin odpoledne, otevøeny. § 4 Pøístup do burzy obilní jest povolen pouze majitelùm vstupenek. § 5 Za právo, že mohou burzu navštìvovati, platí èlenové burzy roènì jistou sumu, kterouž výbor a øeditelství èeské tržnice výrobkù a plodin zemských ustanoví, a za to obdrží vstupenku. ...§ 12 Údové výboru burzovního volí se každoroènì od výboru a øeditelství èeské tržnice výrobkù a plodin zemských. Zmìny práva 44

volícího a volebního pro èleny výboru burzovního ostavují se valnému shromáždìní. § 13 Z údùv burzovního výboru zastává téhodnì vždy jeden dohlídku na burze obilní, peèuje o zachování poøádku v ní a pøedsedá ve výboru. § 14 Obchod na burze obilní mùže býti uzavírán prostøednictvím pøísežných dohodcùv, aneb i bezprostøednì mezi kupci a prodavaèi...§ 15 Pøísežní dohodci vedou o podniknutích obchodních, jež byli uzavøeli, nadepsanou a stránkovanou knihu dohodní, v kterouž se všecka zprostøedkovávací podniknutí obchodní pod èísly za sebou pokraèujícími zøetelnì a spolehlivì vnesou, aniž by se cosi vymazávalo...§ 19 Prùmìrné pravé ceny, na skuteènì uzavøených podniknutích obchodních spoèívající, sestaví se po ukonèení burzy od výboru burzovního ve spojení se spolehlivými obchodníky a dohodci, vnesou se v protokol cenní a ještì téhož dne uvedou se u veøejnou známost sdìlením výtahu z tohoto protokolu... 28. Èj. 58 029/4436 v souhlase se státním ministerstvem, ministerstvy spravedlnosti a obchodu. Veškeré spisy z let 1861 a 1862 k otevøení a fungování burzy viz SÚA, ÈM 18561883, sg. 37/1/5, kart. 1839. 29. Dle vzoru penìžní a uvažované zbožní burzy. Na vídeòské mouèné burze, obecním podniku, nebyl komisaø ustanoven. Tamtéž èj. 61 207/1861. 30. V prostoru mezi sochou sv. Václava a branou se konal trh na obilí, brambory, zelí aj. plodiny ve velkém. Pro drobný prodej byla vyhrazena dolní èást námìstí. Dle Šastná, Jarmila: Pražské trhy a tržištì od konce 18. a do poèátku 20. století. Èeský lid 67, 1980, s. 9-11. 31. Dle rejstøíkového spisu tržnice v krajském obchodním soudu Praha. Viz pozn. 17. 32. Dle žádosti tržnice o zrušení omezení obchodovat s cennými papíry z 12.12.1868, èj. 67 809 v pøíloze k èj. 21 260/1869 in: SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/5, kart. 1839. Zisk uveden v protokole z plenární schùze 20.1.1865. Uloženo v rejstøíkovém spise v SOA Praha, citace viz pozn. 17. 33. Dle èj. 46 681 a 65 896/1863 in: SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/35, kart. 1840. Též rozhodnutí výboru OŽK ze 16.10.1863 a koncept vyjádøení na ÈM ze 4.11.1863 in: SOA Praha, OŽK Praha 1861 - 1868, sg. 14, kart. 71. 34. OŽK si objednala 400 exempláøù informaèní brožury a zprávu z 12.5.1865 postoupila Vlasteneckohospodáøské spoleènosti a obchodnímu gremiu. In: SOA Praha, OŽK Praha 1861-1868, sg. 14, kart. 71. 35. Informace o okolnostech vzniku burzy in: SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/35, kart. 1840 a SOA Praha, OŽK Praha 1869-1884, sg. 11/6, kart. 123. O otevøení samostatné plodinové burzy se obchodní kruhy znovu pokoušely od poèátku osmdesátých let 19. století. V r. 1885 se ustavil komitét pro zøízení plodinové burzy v Praze, který vypracoval návrh stanov. Ty byly schváleny v r. 1887. Otevøení se oddálilo stavbou vlastní burzovní budovy na Senovážném námìstí (zde se odbývaly po r. 1882 týdenní trhy se zemìdìlskými plodinami) až do r. 1894. Dle úvodu k inventáøi SÚA - M. Vávrová, Pražská plodinová burza (1880)1894-1952(1953). Praha 1966. 36. SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/5, kart. 1839 - spisy z let 1868-1873 a rejstøíkový spis citace viz pozn. 17.

45

37. Jmenujme alespoò Ottùv slovník nauèný, mnichovský Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Österreichisches Biographisches Lexikon, Wurzbach v., C.: Biographisches Lexikon des Kaiserthumes Österreich; Gruber, Josef: Obchodní a živnostenská komora v Praze v prvním pùlstoletí svého trvání. Praha 1900; Ruth, František: Kronika král. Prahy a obcí sousedních. Praha 1903; adresáøe hl. mìsta Prahy od r. 1847 výše; Gewerbe-Adressen-Buch für die Hauptstadt Prag, nebst einer Übersicht der Gewerbe in deren Umgebung. Prag 1846. 38. Dle seznamu ze 14.10.1854, ad èj. 11 623/1854, in: SÚA, PM 1850-1854, sg. 11/18/12, kart. 198. Procentuální podíl jednotlivých skupin a rozložení vlastnictví akcií viz též kruhové grafy. Jmenné seznamy èlenù v pøíloze byly vypracovány v tabulkách dle jednotlivých sociálních skupin, s bližší specifikací majetku, zamìstnání a funkcí. 39. Dle prezenèní listiny plenární schùze 29.5.1856 - uveden jen kn. Lichtenštejn, ostatní nebyli pøítomni. Doplnìní bylo možné srovnáním stavu v r. 1854 a 1862. Stejný postup byl zvolen i u ostatních skupin. In: SÚA, ÈM 1856-1883, sg. 37/1/5, ad èj. 18 358/1858, kart. 1839. 40. Dle seznamu z 31.11.1862 ad èj. 5 184/1863, viz pøedchozí citace. 41. Viz též Potmìšil, Bohumil: František Horský - národohospodáø 19. století. Vlastivìdný zpravodaj Polabí 20, 1980, s. 28-32. K Horskému existuje znaènì bohatá literatura - viz Zemìdìlští buditelé (red. M. Michálek, Praha 1937) a èasopis Vìdecké práce Zemìdìlského muzea. 42. Jeho právním zástupcem byl oznaèován Judr. Josef Friè, majitel statku Støížkov (pozdìji ho prodal baronu Villanimu). Kretschmar byl knihkupcem od r. 1846, policie ho zaøazovala mezi nìmecké katolíky. Udržoval obchodní styky s lipským knihkupcem Ernstem Reilem, jehož produkce byla v Rakousku zakázána. Reil zase vydával knihy spoleènì s Jordanem. Viz SÚA, PP 1863-1869, sg. J/4/4, kart. 468 - zde veškeré informace o Jordanovi. 43. Firma J. P. Jordan a spol. v Košanech opravdu pracovala - viz další výklad. 44. Mezi akcionáøi tržnice v r. 1854 a 1856 se objevuje jakýsi Senft, majitel statku u Hoøovic. Mezi zabavenými písemnostmi byl i návrh kontraktu mezi Jordanem s Haumannem a akademickým øeditelem Pabstem. Veškeré podklady k aféøe viz SÚA, fond Prezídium policejního øeditelství (dále PP) 1853-1857, sg. A 11/2, kart. 192. 45. Jakub Pint se narodil r. 1818 v Bitburgu v Prusku. Do r. 1849 pracoval jako tovaryš u Breitfelda v Praze, poté pøešel do Borroschovy strojírny, kde se stal spoleèníkem firmy. Alois Borrosch ho vyslal na zkušenou, aby získal informace o zemìdìlských strojích v Belgii a Anglii. Po šesti letech se Pint osamostatnil a vyrábìl stroje v Bílinì a Bohosudovì. Jeho manželkou byla dcera majora, Leopoldina Krafková von Felsenschwert. Od r. 1862 pøesídlil za hranice - pobýval v Uhrách, snad i v Americe - v r. 1874 po nìm pátral prostøednictvím Moritze Zdekauera nìmecký konsulát v St. Louis ve státì Missouri. Dle SÚA, PØ 1871-1880, sg. P 91/42. 46. SÚA, PM 1855-1859, sg. 11/43/1, èj. 10 593/1857, 273, 3 289, 3 418, 7 989/1859, kart. 612. 47. SÚA, PP 1858-1862, sg. G 2/11, kart. 338. 46

48. Urfus, Valentin: Penìžníci pøedbøeznové Prahy. Pražský sborník historický 7, 1972, s. 125. 49. Viz pøedchozí pozn. 50. To už Lanna sídlil v Praze, kde si nechal v r. 1858 vystavìt rohový dùm na proti dnešnímu Masarykovu nádraží. Viz dùkladná práce o rodu Lannù a jejich hospodáøské èinnosti, hlavnì stavebním podnikání: Žákavec, Theodor: Lanna. Praha 1936. Též Hubert, Miroslav: Plavební podnikání v Èechách v 19. století. Historický obzor 3, 1992, s. 178-182. 51. Viz Hye, Hans Peter: Wiener „Vereinsmeier“ um 1850. In: „Durch Arbeit, Besitz, Wissen und Gerechtigkeit“, hrsg. von H. Stekl, P. Urbanitsch, E. Bruckmüller, H. Heiss, WienKöln-Weimar 1992, s. 314, pozn. 38.

47

PØÍLOHA è. 1 Èlenové spolku k založení èeské tržnice výrobkù a plodin zemských v Praze v roce 1854 Jméno

Majetek a povolání

Funkce

Akcie

velkostatkáøská aristokracie kníže František Schwarzenberk kníže J. Ad. Schwarzenberg

○

○

○

○

○

○

kardinál arcibiskup.

○

○

○

○

kníže A. Lichtenštejn kníže Kamil Rohan hrabì J. Kolowrat-Krakovský hrabì A. Desfours-Walderode ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

2

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

5 4

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

2

○

drobná šlechta von Schüttelsberg. Panusch. von Kreutzenfeld rytíø C. Pulpan von Feldstein rytíø von Küttner ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

statek, komisní rada

○

○

○

guberniální sekretáø

○

○

○

paní von Küttner baron Karel Villani

statek

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

statek Støížkov

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor tržnice ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

výbor tržnice

○

○

1 5 5 1

duchovenstvo Hieronimus Zeidler

opat strahovského kláštera premonstrátù

○

○

universitní rektor

1

poslanec øíšské rady 1848 zakládací výbor tržnice, funkcionáø tržnice

5

statkáøi Maximilián Berger

○

○

panství sv. Jan pod Skalou

48

○

○

○

Senft C. Limp Küsel paní Ludmila Küsel rozená Ferdinandi Möhling H. Kott Vincenc Holý ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

statek nájemce statku statek Modletice dùm v Praze

○

○

○

○

○

○

○

○

statek u Hoøovic statek v [Geh ?] inspektor panství

○

○

○

○

Bachheibl Jo. Anton

○

statek statek

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor tržnice, funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○ ○

3 1 1 1 ? 2 1 1 1

svobodná povolání Judr. Johan Kreissl

○

Judr. Johann Peter Jordan

○

○

advokát, dvorní rada knížat Lichtenštejnù

○

○

○

○

spisovatel, podnikatel

○

zakládací výbor tržnice, funkcionáø tržnice funkcionáø tržnice

2

zakládací výbor tržnice, funkcionáø tržnice

5

1. pøedseda obchodní a živnostenské komory [ dále OŽK] v Èeských Budìjovicích

2

1

bankéøi Jan Dominik Kuchyòka [ jun. ?]

bankéø, majitel realit

○

○

továrníci a podnikatelé Vojtìch Lanna

c.k. loïmistr v Èeských Budìjovicích, stavby komunikací, pøeprava zboží po Vltavì a Labi, tìžba uhlí, zpracování železné rudy, 2 domy v Praze synové Gottlieba Haase tiskárna, papírna, stro[firma] jírna a slévárna ve Vraném továrník Gittinz øeditel ústavu pro plyFriedland nové osvìtlení Löwenfeld továrník Sander továrník v Terezínì (o. Trutnov) ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○ ○

○ ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

továrna na èokolády a likéri v Libòovsi 49

○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○ ○

○

○

○

○

○

○

○

○

Ignác Krause Gottfried Leonhardt ○

○

○ ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1 2 1 1 1 1

J. Löw

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

továrna v Rychnovì u Jablonce nad Nisou

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

1

obchodníci Anton Dudek

○

○

○

○

○

kupec s látkami, smìneèné obchody, dùm ve Štìpánské ul. v Praze, pøísežný odhadce bavlnìného a lnìného zboží ○

○

○

○

kupec obchod zemìdìlskými produkty Marschallek kupec Anton Ferdinand Müller kupec, špeditér, dùm v Praze Huhn Sebastian Lochner ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Eduard Pleschner šlechtic von Eichstett firma J.G.Sedmík syn [= Karl] Ignác Gustav Zintl

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor tržnice, funkcionáø tržnice, èlen obch.sekce pražské OŽK /185069/ spolupøedseda gremia obchodníkù v Praze, èlen mìstského zastupitelstva, øeditel Jednoty pro povzbuzení prùmyslu

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1

○

1 1

○

èlen obchod. sekce pražské OŽK, funkcionáø tržnice .. vedoucí velkoobcho- èlen obchod. sekce pražské obdu chod. a živnosten. komory / obchod zahranièním 1850-54/ funkcionáø tržnice manufakturním zbožím a látkami, dùm v Praze v Kotcích. èlen obchod. kupec-potraviny, sekce pražské barvy; špeditér; obchod. a živnosdùm v Praze; spoten. komory, leèník továrny na funkcionáø tržnichemické a farmace ceutické výrobky [firma Popp a spol.] v Èervené Zahradì u Smíchova ○

○

○

○

○

○

○

○

2

3

○

○

○

○

1

○

živnostníci a øemeslníci Antonín Novotný

○

○

○

○

americký mlýn na mouku v Praze, statek 50

○

○

zakládací výbor tržnice, funkcionáø tržnice

○

○

5

Karl Metzig Metzig jun. ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

hostinský

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1

úøedníci Franz Janko

○

○

○

○

○

○

paní Marie Žáková Franz Körnitzer Pitha E. Wiegand ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

profesor pokladník

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor a sekretáø tržnice

○

vdova po c.k. úøedníkovi soukromník, pak písaø, sekretáø a pokladník tržnice

○

○

○

guberniální rada

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

2

○ ○

○ ○

○ ○

○ ○

○

○

○

○

○

○

1 2 1 1

majitel realit Schöfl

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

1

○

cizí firmy Euler

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

kupec v Hamburku

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

neznámo Schindler Wenzl Mieschtian sleèna Charlotte Oppel. F. Steyrer Fr. Renn ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

spoleèník firmy Franke a spol.

51

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1 1 1 1

PØÍLOHA è. 2 Akcionáøi èeské tržnice výrobkù a plodin zemských v roce 1856 Majetek a povolání

Jméno

Funkce

velkostatkáøská aristokracie stejné jako v roce 1854 kromì Kamila Rohana drobná šlechta rytíø von Paplan Emilie Billhorst von Welsenfeld Poche von Nischburg rytíø Jeník otec rytíø Jeník syn ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

baron Karl Villani

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1 1 1 1

duchovenstvo Hieronimus Zeidler

○

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

statkáøi Maximilián Berger Karl Berger Komers C. Limp Senft ○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854 viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

5 1 1 1 1+1

svobodná povolání Mudr. Johann Baptist Èarda Judr. Johann Peter Jordan Nik. Jordan Fr. Sal. Jordan Judr. Johann Kreissl Pazourek ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

domy v Praze

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854 ○

○

○

○

52

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice ..

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

1 1 1 2 1

bankéøi Jan Dominik Kuchyòka sen.

bankéø

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

továrníci a podnikatelé Vojtìch Lanna Anton Renn

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854 dvorní tiskárna v Praze ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkciomáø tržnice

○

2 1

obchodníci Anton Dudek D.B.Frankl ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854 obchod semeny, suro- vými kartouny, bavlnìnou pøízí ○

○

○

○

Anton Ferdinand Müller viz r. 1854 Eduard Pleschner viz r. 1854 šlechtic von Eichstett firma J. G. Sedmík syn viz r. 1854 [= Karl Sedmík] viz r. 1854 Ignác Gustav Zintl ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

náhradník, pak èlen obchod. sekce pražské OŽK /1850-59/

○

○

○

○

1 1

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

2

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

3

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

živnostníci a øemeslníci Antonín Novotný Antonín [?] Wolf

○

○

○

○

○

viz r. 1854 obuvník

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

náhradník, pak èlen pražské OŽK /1860-64/

○

○

○

○

○

5 1

úøedníci Franz Körnitzer

○

○

○

○

○

viz r.1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

2 1

cizí firmy CWB Namburg v Lipsku Friedrich Lahsig v Zeitz Jak. Hanke v Lipsku

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1

neznámo Atzaper Jak. Buk

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○ ○

○ ○

○

53

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○ ○

○

○

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1

Heinrich Fleischer Ed. Hirsch Franz Klauß Kotter Adalbert Kozak Wenzl M욝an H. Metzner Heinrich Schebenek Jak. Skala F. Steirerer Peter Wanka K. Zoersch Jul. Zügl Just. Zügl Joh. Žižka

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

spoleèník

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

PØÍLOHA è. 3 Akcionáøi èeské tržnice výrobkù a plodin zemských v roce 1862 Jméno

Majetek a povolání

Funkce

Akcie

velkostatkáøská aristokracie c.k. komorník, komorní pán pruského krále, zakladatel èeské linie rodu

hrabì František Antonín von Boos-Waldeck hrabì A. DesfoursWalderode ○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

kníže Ferdinand B. Kinský ze Vchynic hrabì J. Kolowrat-Krakovský hrabìnka Jos.Lažanská kníže A. Lichtenštejn kníže Jan z Lobkovic ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

54

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

10

6 3 3 3 14 10

kníže Josef z Lobkovic hrabì A. Nostic-Rhieneck kníže František Schwarzenberk viz r. 1854 kníže J.Ad. Schwarzenberg viz r. 1854 hrabì F. Thun-Hohenstein ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1

○

○

50 5

○

○

2 6

drobná šlechta rytíø Jan z Neuberku sleèna A. Panusch von Kreutzenfeld C. Pulpan von Feldstein rytíø W. Tiegel von Lindenkron ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

20

○

○

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

3 3

○

10

duchovenstvo Hieronimus Zeidler

○

○

viz r.1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

3

○

statkáøi Maximilián Berger Karl Berger paní A. Holý František Horský rytíø z Horskysfeldu ○

○

○

○

○

C. Limp F. Limp

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854 viz r. 1856 viz r. 1854 hospodáøský rada a øeditel Schwarzen- berských panství, majitel panství Kolín, spolumajitel cukrovaru v Dolních Beøkovicích viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

25

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

19 3 10

3 3

svobodná povolání Mudr. Johan Baptist Èarda Judr. Leopold Alexander Ehrenfeld Judr. Johann Kreissl Judr. C. Oetker ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1856

○

○

○

○

○

○

○

majitel realit, advokát r. 1854 viz

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

55

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice, její právní zástupce

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

12 10 5 13

bankéøi, øeditelé bank a pojišoven Hieronimus Albert

Jindøich Fügner

○

○

○

○

○

øeditel filiálky Národní banky v Praze ○

○

○

1846-54 výroba stáv- kového zboží, pak generální zastoupení pojišovny Nuova societa Commerciale d ’Assecurazioni

○

Jan Dominik Kuchyòka sen. ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

W. Kuchyòka Moritz Zdekauer šlechtic von Treukron ○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

paní K. Kuchyòková ○

viz r. 1856

○

Jan Dominik Kuchyòka jun. sleèna E. Kuchyòková ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

náhradník, pak èlen obchod. sekce pražské OŽK /1857-72/

5

funkcionáø tržnice, náhradník, pak èlen obchod. sekce pražské OŽK /185464/, èlen pražského zastupitelstva, 1. starosta Sokola

10

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

5 1 3

○

○

○

5 3 1

továrníci a podnikatelé Karl Bellmann

○

○

Franz Karl Grillo Gustav Hoffmann

Gabriel František Janoušek

Joh. Kavalier Ignác Korda

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zvonaøská hu, tiskárna, papírna. továrník továrna na zápalné látky a hlinìné zboží ve Vysoèanech, statek Tìchobuz /o. Pelhøimov/, dvùr Talmberg /o. K. Hora/ továrník-strojírna a zámeènictví, majitel realit ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

sklárny v Sázavì správce smíchovského amerického mlýna ○

56

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

náhradník, pak èlen továr. sekce pražské OŽK / 1852 -66/, funkc. tržnice

○

funkcionáø tržnice, Jednoty pro povzbuzení prùmyslu a Øemeslnické jednoty

○

○

○

○

○

3 1 1

10

10 funkcionáø tržnice .. 1 ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Vojtìch Lanna Adolf Lehrer

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Antonín Ferdinand Müller Anton Renn František Ringhoffer ○

○

○

○

○

Vilém Ringhoffer

○

○

○

Vincenc Schimmer

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854 továrna na chemické barvy, oleje, laky v Trmicích u Ústí n. L., kupec špeditér

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1856 majitel strojírny a realit ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice, èlen obchod. sekce pražské OŽK /1872-80/

○

továrník a majitel realit tiskárna kartounù na Anenském nám. na Starém Mìstì v Praze

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

6 8

3

3 náhradník, pak 5 èlen továr. sekce pražské OŽK /1850-61/, smíchovský purkmistr ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice

5

náhradník továr. sekce pražské OŽK

10

funkcionáø tržnice

3

funkcionáø tržnice, èlen pražské mìstské rady

10

funkcionáø tržnice, náhradník, pak èlen obchod. sekce pražské OŽK /1862-67/, èlen pražského zastupitel.

1

funkcionáø tržnice

3

obchodníci Franz Blaha

○

Johann Blaha

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Anton Dudek Herrmann Feldmann ○

○

○

Emanuel Broudre

Adolf Decker

○

○

○

○

○

○

kupec v Jindøišské ul. v Praze kupec s italským ovocem, domácími i zahranièními víny, špeditér, dùm v Platnéøské ul. v Praze kupec materiálem, barvivy, komisní a spedièní obch., dùm na Václavském nám. v Praze ○

○

○

○

kupec železem, komisní a spedièní obchody viz r. 1854 kupec ○

○

○

○

○

○

○

57

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice, èlen obchod. sekce pražské OŽK /1867-69/

○

3 1

Alexander Fischel

○

○

○

Franz Antonín Gröschel Leopold Löbl

○

○

○

○

obchod a výroba øepkového oleje v Haštalské ul. v Praze - spoleèník firmy D. G. Fischel, lihovar v Chøíèi kupec a obchodník zemìdìlskými prod. obchod zemìdìl. produkty a potravinami ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

bratøi Rangheri Franz Schier ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Josef L. Schiffner Karel Borom. Schimmek ○

Vincenc Schmitzer Eduard Schwarz Antonie Sedmíková Karl Sedmík ○

○

○

○

○

Ignác Gustav Zintl

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

○

58

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1 10

6 1

○

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

1

○

○

○

○

výbor plodinové burzy tržnice

○

○

sestra Karla Sedmíka viz r.1854 ○

1

funkcionáø tržnice, náhradník, pak èlen obchod. sekce pražské OŽK /1850-57/

kupec, obchod losy, cukrem,dùm v Jindøišské ul. v Praze velkoobchod moukou ○

funkcionáø tržnice

○

○

○

○

○

○

kupci [?] kupec potravinami, hl. vínem, barvami komisní a spedièní obch. kupec, dùm v Praze obchod kovovým zbožím

○

○

○

1

○

○

○

○

○

○

Sebastian Lochner viz r. 1854 František Antonín Mül- kupec potravinami, barvami, majitel ler továrny na stearin, lùj a mýdlo v Karlínì na Palmovce Eduard Pleschner viz r. 1854 kupec, prokurista Karl Porges von PortLeder-und Lakirfabheim rik in Prag und Tirolka Adama J. Pollaka a Leopolda Porgese von Portheim ○

funkcionáø tržnice

○

8 3

funkcionáø tržnice funkcionáø tržnice, náhradník obchod. sekce pražské OŽK

35 4

funkcionáø tržnice

10

funkcionáø tržnice

3

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

3 8 5

živnostníci a øemeslníci Friedrich Höcker

○

Ad. Novotný Antonín Novotný Josef[?] Peschina ○

○

Johann Treffler

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

dvorní truhláøský mistr, dùm v Horské ul. na Malé Stranì ○

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

mistr klobouèník

○

○

○

funkcionáø tržnice

○

○

○

hotel U Modré hvìzdy

○

3 13

náhradník, pak èlen živnosten. sekce praž. OŽK

3

funkcionáø tržnice

8

○

○

○

10

úøedníci F. Körnitzer

○

○

○

○

○

○

○

viz r. 1854

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

6

○

○

○

8

○

○

12

2

domácí banka pražská poboèka Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe

○

○

○

○

○

cizí firmy Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe in Cassel

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

neznámo paní F. Barnas W. Batka F. Benesch sleèna A. Biedermann sleèna M. Bohati A. Brehm C. Brzorad F. Echtner A. Erne A. Fassati J. Fegtl J. Gottwald ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

59

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

2 2 1 12 1 2 1 3 3 3 3

F. Hofbauer E. Hofmann F. Kottas P. J. Kreèmar W. Kubíèek F. Kunz sleèna A. Langer C. Marek paní E. Matzialek J. Palsam J. Rischanek J. Silberer J. Srb W. Srb F. Tichý J. Walenta J. Wenzl W. Wlk Joh. Zábranský Jos. Zábranský J. Zajíèek A. Zeidler ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

PØÍLOHA è. 4 Funkcionáøi tržnice v letech 1854-1870 Jméno

Funkce velkostatkáøská aristokracie

hrabì František Antonín Boos-Waldeck výbor 1862, øeditelství 1864 drobná šlechta rytíø von Küttner

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor 1854 60

1 1 3 1 3 1 1 1 2 3 1 1 1 1 8 1 9 3 1 1 1 5

rytíø Jan z Neuberku

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zástupce prezidenta 1864

○

výbor 1856, 1857

baron Karel Drahotín Marie Villani de Castello Pillonico

statkáøi Maximilián Berger

Vincenc Holý

○

○

František Horský Kiehl ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

iniciátor plodinové burzy mimo tržnici 1854, zakládací výbor tržnice 1854, provizorní vrchní øeditel 1856, výbor 1856, prezident 1856, 1862, 1868 zakládací výbor 1854, výbor 1856, 1857, 1859, 1860 prezident 1862-64

○

zakládací výbor 1854

svobodná povolání Mudr. Johann Baptist Èarda

○

○

Judr. Leopold Alexander Ehrenfeld

○

○

Judr. Johann Peter Jordan Judr. Johann Kreissl Judr. Wenzl Porth

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

výbor 1856, 1857, 1859, vrchní øeditel 1861, 1862, 1868 výbor 1860, 1862, zástupce prezidenta 1860, øeditelství 1862, právní zástupce tržnice a její obilní burzy, výbor plodinové burzy tržnice a burzovní rada 1861 zakládací výbor 1854, výbor 1856, 1857, vrchní øeditel 1857, jeho zástupce 1859-60 zakládací výbor 1854, výbor 1857, 1859, zástupce prezidenta 1857-1859 výbor 1859, 1860

bankéøi Jan Dominik Kuchyòka Jindøich Fügner

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor 1854, výbor 1856, øeditelství 1859 øeditelství 1860, 1861 znovu, ale rezignoval

továrníci a podnikatelé Gustav Hoffmann

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

1861 zvolen do øeditelství, ale rezignoval, výbor plodinové burzy pøi tržnici 1861 61

Gabriel František Janoušek Ignác Korda

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Anton Renn

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Vilém Ringhoffer

○

○

Vincenc Schimmer

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Adolf Lehrer ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Karl Friedrich Rudolf Tempský

○

øeditelství 1859, výbor 1860, 1862, prezident 1864 výbor 1861, 1862 øeditelství 1860, 1862 øeditelství 1870 øeditelství 1859, 1860, 1862, 1868 1861 zvolen do øeditelství, ale rezignoval výbor 1859

obchodníci Franz Blaha

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Johann Blaha Adolf Decker

○

Anton Dudek

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Franz Anton Gröschel

○

○

Sebastian Lochner

○

○

○

○

○

Anton Ferdinand Müller Franz Anton Müller Karl Sedmík ○

Franz Schier

○

○

○

○

○

○

○

Josef L. Schiffner

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Eduard Schwarz

○

○

○

Ignác Gustav Zintl

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Karl Boromäus Schimek Vincenc Schmitzer

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

øeditelství 1864 øeditelství 1862, 1864, 1868 øeditelství 1862, 1868 zakládací výbor 1854, øeditel 1860 øeditelství 1862, výbor plodinové burzy tržnice 1861 øeditelství 1857, jednatel 1859, výbor plodinové burzy pøi tržnici 1861 øeditelství 1857, 1859, 1860, výbor 1859, 1860, zástupce vrchního øeditele 1860, výbor plodinové burzy 1861 výbor 1862 výbor 1856, øeditelství 1857, 1859, 1860 øeditelství 1861, výbor plodinové burzy 1861 øeditelství 1862 øeditelství 1859, 1860 vrchní øeditel 1860, 1861 opìt, ale rezignoval; výbor plodinové burzy 1861 øeditelství 1864, 1868-70 výbor 1856, øeditelství 1857, 1859 62

živnostníci a øemeslníci Friedrich Höcker Antonín Novotný Johann Treffler

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

øeditelství 1860, 1868, 1870 zakládací výbor 1854, výbor 1856, 1857, 1859 výbor 1862

úøedníci Franz Janko Franz Körnitzer ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

zakládací výbor 1854, jednatel písaø, sekretáø 1859, pokladník 1862

cizinci Dietrich Albrecht Geeh Hahn ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

vrchní øeditel 1859 øeditelství 1857-59

neznámo S. Klingel

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

výbor 1856

PØÍLOHA è. 5 Výbor plodinové burzy pøi tržnici v roce 1861 obchodníci:

Emanuel Broudre

Leopold Löbl

Herrmann Feldmann

Sebastian Lochner

Alexander Fischel

Anton Ferdinand Müller

Alois Fischel

Karl Porges von Portheim

Franz Anton Gröschel

Franz Schier

Vincenc Schmitzer svobodná povolání:

Judr. Leopold Alexander Ehrenfeld

továrníci a podnikatelé: Gustav Fischel, Gustav Hoffmann, Ignác Korda 63

PØÍLOHA è. 6 Iniciátoøi plodinové burzy mimo tržnici v roce 1854 (nerealizováno) Jméno

Povolání a majetek

Funkce

statkáøi Maximilián Berger Karl Ferdinandi

viz tržnice ekonom, statek

pøípravný výbor pøípravný výbor

svobodná povolání Franz Klutschak Judr Franz Merolt

redaktor, vydavatel Bohemie, èlen liberální strany advokát, pøísedící øeditelství, právní zástupce vyvazovacího fondu a pražské poboèky Creditanstalt, statek Lišnice s ženou Josefinou

pøípravný výbor právní zástupce mìst. zastupitelstva

továrníci a podnikatelé Ondøej Haase šlechtic z Vraného

viz tržnice v r.1854

Ignác Korda

viz tržnice

Franz Richter

velkoobchod bavlnou a kartouny v obch. domì J. Begmann a  spoleèník pøádelny v Leibitsch-grund / o.Cheb/do 1845, pøádelna bavlny na Smíchovì 64

místopøedseda výb. velitel národ. gard v r. 1848, èlen obch. sekce pražské OŽK1858-61, pøedseda pražské OŽK 1859-61, poslanec zems. snìmu, zakladatel liberální strany, zástupce purkmistra, mìstská rada, výbor Pražské spoøitelny, pøeds. zápùjèní pokladny praž. øemeslníkù pøípravný výbor pøípravný výbor, tovární sekce praž. OŽK 1850-61, místopøedseda praž. OŽK

obchodníci Emanuel Broudre

viz tržnice

David Bernard Frankl

obchod semeny, surovými kartouny, bavlnìnou pøízí, dùm v Kolovratské ul. /Pøíkopy/ v Praze

Sebastian Lochner Johann Baptista Riedl šlechtic z Riedensteinu

viz tržnice velkoobchod zemìdìl. produkty, indigem, bavlnou, továrna na oleum, cukrovar v Slibovicích, panství Mlýnce a Lužec /o.Louny/, podíl na 1. èeském parním mlýnì, øeditel filiálky Nationalbank, kurátor Pr. spoøitelny

pøípravný výbor, pokladna pøípravný výbor, pøedseda Gremia praž. obchodníkù, zástupce pøedsedy židovské obce, náhradník, pak èlen obch. sekce pražské OŽK sekretáø pøedseda pøípr. výboru, mìstská rada v Praze, èlen obch. sekce 185058, prezident 1850-57 praž. OŽK, øeditelství Jednoty pro povzbuzení prùmyslu

živnostníci a øemeslníci Karl Engelmayer

J. Franzl Ludvík Popel Johann Michael Schary

Franz Adalbert Wanka

mlýn na døevo na barvení, medicinální døevo, byliny, koøení, semena, sádru,laky, granule v Helmových mlýnech na Novém Mìstì mlynáø mistr pekaøský sládek-palírna koøalky v Karlínì, dùm na Karlovì nám. v Praze se ženou Annou Marií sládek-pivovar, hostinec, parní mlýn ve svém domì na Václavském nám. v Praze

pøípravný výbor, mìstské zastupitelstvo v Praze

pøípravný výbor pøípravný výbor, mìstské zastupitelstvo v Praze pøípravný výbor, náhradník, pak èlen živn. sekce praž. OŽK 186270 pøípravný výbor, èlen živn. sekce praž. OŽK 1875-1881

neznámo Fr. Tranzl

pøípravný výbor

65

PØÍLOHA è. 7 Výbor burzy pro zboží a cenné papíry v Praze v roce 1871 Jméno

Povolání a majetek

Funkce

bankéøi, øeditelé bank a pojišoven Paul Kuzmány Leopold rytíø von Lämel

Johann Moser Sigmund Schlesinger

øeditel Živnostenské banky bankéø, spoluøeditel filiálky Nationalbank v Praze, Eskompteanstalt, Pražské spoøitelny, zakladatel Creditanstalt ve Vídni

èlen deputací v r. 1848, mìst.zastupitelstva v Praze, poslanec èes. zem. snìmu, výbor Ovèáckého spolku Vlasteneckohosp. spoleè.

øeditel banky generální inspektor životní pojišovny Anker továrníci a podnikatelé

Gustav Fischel

rafinerie øepkového oleje, obchod øepkou a obilím, dùm na rohu Haštalské ul. a Kozího plácku v Praze

Samuel Fischl

rafinerie lihu a obchod lihem pøádelna bavlny

A.B. Gellinek Eduard Porges rytíø von Portheim

Jan Stanislav Skrejšovský Anton Waagner

spoleèník tiskárny kartounu bratøí Porgesù na Smíchovì, chemické továrny Kienzelberger a spol,domy v ul. Lodní Mlýny na Novém Mìstì, Kinského ul. a na Košíøské cestì /Holeèkova/ na Smíchovì knihtiskárna, deník Politik, novináø a politik cukrovar, obchod potravinami a vínem, dùm na Senovážném nám. 66

mìstské zastupitelstvo v Praze, náhradník, pak èlen továrnické sekce praž. OŽK 1864-75, vedení Holzverteilungsanstalt

náhradník, pak èlen továrnické sekce 1862-80, vicepresident 1880-85 praž. OŽK, poslanec øíšské rady

obchodníci Bohumil Bondy

velkoobchod železem a železáøským zbožím, dùm „U Zeleného stromu“ v Dlouhé ul. na Novém Mìstì v Praze

mìstská rada v Praze; obchod. sekce 1877-78, 1881, pøedseda praž. OŽK 1884-89, èlen státní železnièní rady, poslanec zemského snìmu

Richard rytíø von Dotzauer

obchod koloniálními technickými barvivy, chemikáliemi a dùlními výrobky ve velkém, smìneèné a spedièní ob- chody, dùm v Hybernské ul. v Praze

vicepresident 1862-74, president 1874-84 mìstská rada v Praze, poslanec zemského snìmu

Adam Fischer

obchod øepkovým olejem, øepkou, obilím, vlnou, lihem, rafinerie øepkového oleje v Karlínì

Ignác Fuchs

obchod psacím a rýsovacím náèiním, barevnými papíry, malíøskými potøebami, spolumajitel tiskárny C. Schreyer a I. Fuchs v Železných dveøích na Starém Mìstì v Praze obchod surovou bavlnou a bavlnìnou pøízí obchod obilím a semeny v Karlínì obchod manufakturním zbožím, komisní a spedièní obchod obchod potravinami, speciál. materiálem, barvami, prodej cukru, špeditér, dùm na Václavském námìstí v Praze obchod chmelem, vlnou, semeny jetele s Wolfem Löwitem

Josef Janovský Jakob Kallberg Georg Kettner Vilém Rudolf Meisner

Jak. W. Oesterreicher Alois Oliva

komisní obchod cukrem, spoleèník cukrovaru Jindøicha Dinglera v Ruzyni, obchod potravinami, barvivy 67

obchodní sekce pražské OŽK náhradník obchod. komisní sekce praž. OŽK 1864-67

mìstské zastupitelstvo v Praze, poslanec zemského snìmu, øíšské rady, øeditel Jednoty pro povzbuzení prùmyslu

Aron M. Pick

obchod potravinami, ze- obchod. sekce praž. OŽK mìdìl. výrobky, americ- 1875-81 ký mlýn u Terezína

Adolf Schwab

obchod surovou bavlnou, totéž 1869-81, pøísedící bavlnìnou pøízí s bratrem Israelitischer Verein für Gottliebem, dùm v Dlou- Krankenpflege hé ul. v Praze obchod potøebami pro cukrovary

Julius Wagner Leopold Wolf

obchodník barvivy živnostníci a øemeslníci

Josef Baborský

mlynáø a pekaøský mistr na Rybném trhu v Karlínì

PØÍLOHA è. 8

68

69

ZUSAMMENFASSUNG BÖHMISCHE INDUSTRIE - UND PRODUKTENHALLE UND VERSUCHE EINE PRODUKTENBÖRSE IN PRAG ZU GRÜNDEN

Eva Drašarová Schon seit dem Anfang des 19. Jahrhunderts zielten gewisse Privatbestrebungen der Handelsleute und Bankiers zur Errichtung einer Börse in Böhmen. Solche wiederholte Gründungsversuche einer Geld- und Getreidebörse in Prag scheiterten nicht nur infolge der Steifheit der bewilligungskompetenten Staatsinstitutionen, sondern vor allem am Mißverständnis des Milieus, in dem solche Anstalt wirken sollte. Für diese Absicht interessierten sich einige gegenseitig un-abhängige Gruppen der Finanzier, Handelsleute, Industrieller und Grosgrundbesitzer. Unermüdlich unterstützten solches Vorhaben die Prager Bankiers jüdischer Abstammung – der Vater Simeon und sein Sohn Leopold von Lämmel. Ihr Streben stimmte mit dem Interesse der Prager Handels- und Gewerbekammer überein, die im Jahre 1851 einen der ersten Entwürfe zur Errichtung der Geldbörse vorlag (wenn wir die in der Literatur erwähntenen Gesuche aus den Jahren 1810, 1818 und 1828 vorübergehen). Die Handels- und Gewerbekammer in Prag verhandelte im Oktober desselben Jahres über den Plan und Satzungsentwurf der Prager Produktenhalle, die einige Prager Unternehmer als Kommissionsunter- nehmen und Börse errichten wollten. Die Prager Produktenhalle stellte weitere Tendenz in ähnlichen Börseprojekten in den fünfziger und sechziger Jahren des 19. Jahrhunderts dar. Der Produktenhallegründungsausschuß bewarb sich um Betreiben der im Jahre 1854 von den Prager Bürgern vorgelegte Konkurrenzentwurf einer Produktenbörse; zu diesem schloß sich bald der Vorsitzer der Prager Handels- und Gewerbekammer Johan Baptist Riedel von Riedenstein bei. Während beide Herren von Lämmel und die Kammer die Einführung einer Geld- und Warenbörse unterstützten, die Markthalle und ihre Gegner koncentrierten sich auf die Produktenbörse. Im bestimmten Abschnitt der Verhandlungen kam es zur Vereinigung ihrer unabhängigen Bestrebungen, aber nach einer Zeit erfolgloser Mitarbeit setzte jeder von ihnen wieder selbständig fort. Aktienverein der Prager Produktenhalle eröffnete seine Tätigkeit am 11. Feber 1856. Das Getreide bildete nur kleinen Teil der vermittelten Geschäfte; trotzdem behielt die neue Aktiengesellschaft ihr Vorrecht auf Eröffnung der Produktenbörse in Prag. Ihr Recht benutzte sie aber erst im Jahre 1861, als sie durch Verhandlung mit der Handels- und Gewerbekammer in Prag über künftige 70

Verbindung der Getriedebörse mit der unterdessen vom Wiener Finanzministerium im Jahre 1959 bewilligten Geld- und Warenbörse dazu gezwungen wurde. In der Nachkommenden Handelskrise gelang es nicht mehr die Getreidebörse im Betrieb zu erhalten. (Sie wirkte vom 16. November 1861 bis zu Ende Feber des nachkommenden Jahres.) Auch die alten Träume von Geldbörse sind ausgeträumt. Die Handlungen wurden auf eine günstigere Zeit verschoben, und zwar ohne Rücksicht auf die im Jahre 1863 vom bömischen Landtagsabgeordneten Leopold vom Lämmel vorgeschlagene Fonds- und Wechselbörse. Eine andere Gruppe der Handelsleute und Gewerbetreibenden mit Alois Oliva an der Spitze ergriff erst im April 1868 die Initiative und ihr Streben wurbe von Erfolg gekrönt – im April 1871 wurdw die Prager Börse mit Waren und Wertpapieren geöffnet. So fing eine Handelsinstitution ihre Tätigkeit an, die andere aber beendete ihre Arbeit. Die tschechische Industie- und Produktenhalle in Prag konnte trotz den günstigen Vorhersagen aus der Hälfte des Jahres 1864 der Konkurrenz der bei dem Gründungsfieber übereilt eröffneten Banken am Ende der sechziger Jahre nicht standthalten. Die Anhäufung des operativen Vermögens durch schnelle Finanzaktion – durch Herausgabe der Kassascheine – konnte den Konkurs nicht zurückhalten. Bei der Generalversammlung der Aktionäre im Jänner 1869 hat die Produktenhalle noch einen reinen Gewinn von 13 551 Fl. erwiesen, doch am 6. Dezember 1870 mußte sie das Kreishandelsgericht Prag um Konkursausschreibung infolge der ungünstigen Verhältnisse ersuchen.

71