Komoditní burzy ve světě a v ČR

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

Komoditní burzy ve světě a v ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Červinek

Brno, květen 2006

Autor: Jan Toman

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2005/2006

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

T O M A N Jan

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

KOMODITNÍ BURZY VE SVĚTĚ A V ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Význam komoditních burz ve finančním systému. Cíl práce: Srovnat fungování nejvyspělejších komoditních burz s burzami v ČR. Postup práce a použité metody: Teoreticky zpracovat problematiku komoditních burz, analyzovat současnou situaci na světových a tuzemských burzách, srovnat současný stav v ČR se závěry teoretické části a se situací na světových burzách. Pokusit se definovat budoucí tendence vývoje ve světě a v ČR, zejména se pokusit odhadnout budoucí význam komoditních burz v ČR.

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35 - 40 stran

Seznam odborné literatury: Dědič, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9. Dědič, Jan - Kouba, Jan. Burzovní právo a burzovní obchody na komoditních burzách. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1991. 136 s. : 3. Bibliogr. s. 129-132. ISBN 80-7079-015-6. Jílek, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 624 s. Slovníček. Bibliografie: s. 611-614. ISBN 80-247-0342-4. Liška, Václav - Houška, Jiří. Finanční teorie bankovnictví. 4, Obchodování s CP a komoditami. Vyd. l. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. Bibliografie: s. 209. ISBN 8001-01876-8. Musílek, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Vyd. 1. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. Adámek, Miroslav. Mechanismus obchodování na komoditní burze. 2004. Kouba, Jan. Termínové a opční obchody na komoditních burzách : Futures and options trading on commodity exchanges. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 155 s. Bibliografie: s. 155. - Burzovní terminologie. ISBN 80-7079-525-5. Musílek, Petr. Trhy cenných papírú. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2002. 459 s. Bibliografie: s. 449-456. - Rejstřík. - Slovník základních pojmů. ISBN 80-86119-55-6. Dědič, Jan - Barták, Jan - Zagar, T. Zákon o komoditních burzách: (komentář). Vyd. 1. Praha: SEVT, 1992. 205 s. Komentované zákony. ISBN 80-7049-043-8.

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Petr Červinek

Datum zadání bakalářské práce:

25. 11.2005

Termín odevzdání bakalářské práce:

26.5.2006

Vedoucí katedry V Brně dne: 25. 11. 2005

Jméno a příjmení autora:

Jan Toman

Název diplomové práce:

Komoditní burzy ve světě a v ČR

Název práce v angličtině:

Commodity Exchanges in the World and in the CR

Katedra:

Financí

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Petr Červinek

Rok obhajoby:

2006

Anotace Předmětem bakalářské práce „Komoditní burzy ve světě a v ČR“ je srovnání postavení komoditních burz v České republice se světovými burzami. První část je zaměřena na obecnou charakteristiku komoditních burz. V druhé části je provedena analýza přední světové burzy Chicago Board of Trade. Třetí část se věnuje komoditním burzám v České republice. Je zde jednak popsán jejich současný stav, zároveň je zde provedeno srovnání se zahraničními burzami. V poslední části je pak možné nalézt zamyšlení nad dalším vývojem komoditních burz na českém území.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Commodity Exchanges in the World and in the CR” is to compare position of commodity exchanges in the Czech Republic to world exchanges. The first part is focused on characterizing commodity exchanges in common. In the second part an analysys of a leading world exchange is carried out - the Chicago Board of Trade. Third part is reserved for Czech commodity exchanges. There is a description of theirs situation and also a comparation to world exchanges. In the final part, you can find a meditation about a future of commodity exchanges in the Czech Republic.

Klíčová slova Komoditní burza, komodity, burzovní obchod, spekulace, zajištění, Česká republika, Chicago Board of Trade.

Keywords Commodity exchange, commodities, exchange trade, speculation, hedging, the Czech Republic, the Chicago Board of Trade.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komoditní burzy ve světě a v ČR vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Červinka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 12. května 2006 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce, Mgr. Petru Červinkovi, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Obsah 1 2

Úvod...................................................................................................................................8 Komoditní burzy ..............................................................................................................10 2.1 Vývojové fáze komoditních burz.............................................................................10 2.1.1 Počátky a vznik prvních burz...........................................................................10 2.1.2 Vznik a vývoj prvních burz na zboží ...............................................................10 2.1.3 Vývojové trendy moderních burz ....................................................................11 2.2 Druhy burz ...............................................................................................................12 2.2.1 Dle předmětu burzovního obchodu..................................................................12 2.2.2 Jiné dělení burz ................................................................................................12 2.3 Předpoklady fungování komoditní burzy ................................................................13 2.3.1.1 Základní funkce komoditní burzy:...............................................................13 2.4 Termínové komoditní burzy ....................................................................................15 2.4.1 Účastníci burzovních obchodů.........................................................................16 2.5 Druhy obchodů na komoditní burze ........................................................................17 2.5.1 Promptní a dodávkové obchody ......................................................................17 2.5.2 Spekulační obchody.........................................................................................18 2.5.3 Přímé termínové obchody................................................................................18 2.5.4 Hedgingové obchody .......................................................................................19 2.5.5 Opční obchody.................................................................................................20 2.5.6 Obchody prolongační a stravné .......................................................................20 2.5.7 Obchody arbitrážní ..........................................................................................21 3 Zahraniční burzy ..............................................................................................................22 3.1 Chicago Board of Trade...........................................................................................23 3.1.1 Historie burzy ..................................................................................................23 3.1.2 Organizační struktura burzy.............................................................................24 3.1.3 Obchodované komodity...................................................................................26 3.1.3.1 Zemědělské produkty...................................................................................27 3.1.3.2 Úrokové sazby (finanční produkty) .............................................................27 3.1.3.3 Indexové produkty .......................................................................................30 3.1.3.4 Drahé kovy...................................................................................................30 3.1.4 Perspektiva dalšího vývoje burzy ....................................................................31 3.2 Dohled nad komoditními burzami v USA ...............................................................32 4 Komoditní burzy v České republice ................................................................................34 4.1 Stručná historie burz na zboží na našem území.......................................................34 4.2 Vývoj burz po roce 1989 .........................................................................................35 4.3 Právní postavení komoditních burz .........................................................................36 4.3.1 Rozdíl mezi komoditní burzou a burzou cenných papírů ................................36 4.3.2 Založení a vznik komoditní burzy ...................................................................37 4.3.3 Vnitřní organizace komoditních burz ..............................................................37 4.3.4 Státní dozor nad komoditními burzami ...........................................................37 4.4 Plodinová burza Brno (PBB) ...................................................................................38 4.4.1 Předmět burzovního obchodu ..........................................................................38 4.5 Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK) .............................................39 4.5.1 Sídlo burzy.......................................................................................................39 4.5.2 Působnost burzy...............................................................................................39 4.5.3 Komoditní sekce obchodované na ČMKBK ...................................................39 4.6 Obchodní burza Hradec Králové (OBKH) ..............................................................40 4.7 Komoditní burza Praha (KBP).................................................................................40 4.8 Analýza situace na burzách v České republice ........................................................41

4.9 Srovnání českých burz s burzami ve světě ..............................................................42 Perspektiva vývoje komoditních burz v ČR ....................................................................44 5.1 Příprava nového zákona o komoditních burzách .....................................................44 5.2 Budoucnost komoditních burz v České republice ...................................................45 6 Závěr ................................................................................................................................47 Použitá literatura ......................................................................................................................49 Seznam tabulek ........................................................................................................................51 Seznam obrázků.......................................................................................................................51 Seznam příloh ..........................................................................................................................51 Příloha I....................................................................................................................................52 5

1 Úvod Tato bakalářská práce pojednává o komoditních burzách. Tyto instituce jsou, stejně jako burzy cenných papírů, tradiční součástí světových tržních ekonomik. Na rozdíl od burz cenných papírů však o komoditních burzách není zdaleka tolik slyšet, což platí zejména v České republice. Proto je myslím vhodné věnovat se tomuto tématu, aby bylo zřejmé, jaká panuje situace kolem komoditních burz na našem území. Burzy u nás vznikaly nově až po změně politického a ekonomického režimu v roce 1989, jsou to tedy velmi mladé instituce zatížené určitými problémy, které z jejich nedlouhé historie pramení. Otázkou například je, zda jejich současná právní úprava, která pochopitelně vznikala také až po roce 1989, plní dostatečně svou funkci. Jak napovídá název práce, půjde zde nejen o komoditní burzy v České republice, ale také o burzy zahraniční. Oproti českým burzám mají nejvyspělejší světové burzy mnohem delší historii. Díky tomu, ale i vzhledem k dalším faktorům, jsou světové komoditní burzy velmi vyspělé instituce, často s celosvětovou působností. Hlavní cíl této práce by měl být právě ve srovnání nejvyspělejších zahraničních burz s komoditními burzami v České republice. Předpokládám přitom, že komoditní burzy na našem území zdaleka nejsou na stejné úrovni jako ty zahraniční. Proto dalším cílem, který by měl být v práci dosažen, je popsání vlastností, které našim burzám chybí, a zamyšlení se nad tím, kdy a jakým způsobem by se mohla situace u nás zlepšit. Jak již bylo řečeno, o komoditních burzách mnoho informací běžně neuslyšíme, proto je myslím vhodné věnovat úvodní kapitolu práce teoretickým vlastnostem komoditních burz. Zaměření této části by mělo být na všeobecnou historii komoditních burz, na základní principy jejich fungování a také na druhy obchodů, které se na nich uskutečňují. V další části se bude práce věnovat zahraničním burzám. Určitě zde bude výčet nejvýznamnějších světových burz, některá z nich pak bude podrobena podrobnější analýze, aby byly k dispozici podstatné informace ke srovnání s českými komoditními burzami. Právě českým burzám by se měla věnovat další kapitola práce. Opět zde budou vyjmenovány burzy, které působí v této době na našem území. Analyzovat se zde bude jejich současný stav i jejich historický vývoj, a to zejména v posledních letech. Jedna z burz by měla být opět podrobena důkladnější analýze. Pokusím se o výběr burzy, která je z českých komoditních burz nejvíce rozvinutá. Zároveň však zde bude určitě zmíněna i komoditní burza

8

se sídlem v Brně – Plodinová burza Brno. Po provedení těchto analýz budou získané poznatky porovnány jednak se zpracovanou teorií, ale i s analyzovanými zahraničními burzami. V závěrečné části práce bych se chtěl zamyslet nad současnou situací na poli komoditních burz v České republice a pokusit se nastínit možný další vývoj v tomto odvětví. Vycházet bych zde měl z poznatků a závěrů získaných v předchozích kapitolách.

9

2 Komoditní burzy Všude ve světě vznikají burzy z potřeby standardizace a zefektivnění obchodních vztahů. Jsou součástí kapitálového trhu, ale vyznačují se několika zvláštnostmi. Především je k provozování burzy třeba zvláštní povolení a obchodování je zákonně regulováno. Proto jsou přesně stanoveny jednotlivé druhy obchodů, zboží, se kterým se na burze obchoduje, a v neposlední řadě i čas a místo obchodů. Díky těmto svým jedinečným vlastnostem jsou burzy vrcholem kapitálového trhu a stávají se nezbytnou součástí tržních ekonomik, přičemž jejich význam i nadále roste.

2.1 Vývojové fáze komoditních burz 2.1.1 Počátky a vznik prvních burz Počátek burzovního obchodování je úzce spojen s rozvojem tržního obchodování. Prvními trhy byly veřejná shromáždění kupců spojená se slavnostmi. Burza jako zvláštní druh trhu vzniká posléze, když se na trhu objevuje zastupitelné zboží, což byly zpočátku cenné papíry ve formě směnek. Vznik a vývoj burzovních trhů v Evropě začal ve 12. a 13. století v italských přístavních městech1. Pojem burza se začal používat až v polovině 15. století, kdy byly důležitým obchodním střediskem belgické Bruggy.2 V dalším století se centrum přesunulo do Antverp, kde také byla v roce 1531 otevřena první zvláštní burzovní budova. Do této doby nebylo předmětem obchodu reálné zboží, protože ještě nebylo zastupitelné, ale jen cenné papíry a mince.

2.1.2 Vznik a vývoj prvních burz na zboží Od 17. století se burzy začaly rozšiřovat, vznikaly další burzy ve Francii, Anglii i Německu. Kromě cenných papírů se začalo objevovat i první skutečné zboží jako předmět obchodu. Organizované burzy na zboží začaly vznikat později zejména proto, že technické problémy neumožňovaly pohyb velkých objemů zboží. Jednou z prvních burz na zboží byla obilní burza v Amsterdamu založená r. 1617. Obchodníci se tu scházeli dvakrát týdně a obilí

1

Místa, kde se v té době obchodovalo se nenazývaly burzami, ale loggiemi, dle italských konzulárních domů, u nichž obchodování probíhalo. 2 Pojmenování vzniklo dle domu patricijské rodiny Van de Beurse, v němž se kupci scházeli.

10

se prodávalo podle vzorku. Po uzavření obchodu se chodili kupující přesvědčit do skladu, že koupené zboží odpovídá vzorku. Zpočátku se obchodovalo jen se skutečným zbožím, které bylo pohotově k dispozici. Jednalo se tedy o promptní obchody. Obchody dodávkové, tedy první termínové obchody, se začaly rozvíjet teprve koncem 19. století, protože teprve tehdy technické možnosti (zejména dopravní) tuto variantu umožňovaly. Z dodávkových obchodů se postupně vyvinuly termínové spekulační obchody, které však byly zpočátku ze strany státu zakazovány. Důležité zbožové burzy vznikaly zejména v Anglii. Z asociace Baltic, která sdružovala anglické obchodníky s ruskými baltskými přístavy, se vyvinula The Baltic Mercantile and Shipping Exchange (1740-1745). V roce 1745 dále vzniká v Londýně Corn Exchange a 1811 vzniká v Anglii také významné obchodní středisko London Commercial Sale Rooms, kde se konaly denně veřejné aukce na komodity jako káva, čaj, kakao, cukr apod. Rychlý hospodářský rozvoj v USA vytvořil potřebu vzniku burz na počátku 19. století. První organizovaná burza na zboží zde vznikla roku 1848, a to Chicago Board of Trade. Tato burza, která je až do současné doby největší světovou komoditní burzou, byla založena jako burza na obilí. Dále vznikly významné burzy The New York Produce Exchange (1862) a Chicago Mercantile Exchange (1874).

2.1.3 Vývojové trendy moderních burz Ve 20. století postupně klesá význam místních burz s pohotovým zbožím a vzrůstá prudce význam velkých mezinárodních burz se zbožím termínovým (zejména v USA, Kanadě a Anglii). S tímto trendem souvisí vzrůstající zájem účastníků trhu o zajišťovací a spekulační obchody na komoditních burzách. Vznikají také specializované nástroje obchodování, zejména od 80. let se výrazně rozvíjejí obchody s opcemi, v dalších letech nabývají na významu i jiné obchody se specializovanými komoditními deriváty. Posledním vývojovým trendem v oblasti burzovního obchodu je jeho automatizace prostřednictvím dálkového přenosu dat s využitím výpočetní techniky, která přináší zásadní změnu do dosavadního chápání a realizace burzovních obchodů.

11

2.2 Druhy burz Na dnešních vyspělých trzích vznikají burzy nejrůznějších charakterů, které se dají rozdělit dle mnoha hledisek.

2.2.1 Dle předmětu burzovního obchodu Základním kritériem členění burz je předmět burzovního obchodu, tedy charakter zboží, se kterým se na burze obchoduje. Zde je třeba poznamenat, že zboží, které může být předmětem burzovních obchodů, musí odpovídat předem určenému druhu, být zastupitelné a v době uzavření obchodu není individualizováno (obvykle v době uzavření obchodu není na burzovním trhu fyzicky přítomno). Navíc je okruh zboží připuštěných k obchodování obvykle vymezen burzovními předpisy. Tento okruh obchodovatelného zboží se pak dělí do dvou základních skupin, což je zboží ideální a zboží reálné. Do první skupiny patří zejména cenné papíry, devizy a někdy i zlato. Souhrnně se tyto druhy zboží také nazývají efekty. Pro zboží z druhé skupiny, jež má podobu hmotných předmětů nebo služeb, se nejvíce vžil výraz komodity. Podle předmětu burzovního obchodu tedy můžeme rozlišovat na burzy efektové, které se dále dělí na burzy cenných papírů a burzy devizové, a burzy komoditní3. Ty se dále dělí na burzy obecné a speciální. Speciální burzy se specializují na určitý okruh komodit. Reálné zboží, s nímž se obchoduje na komoditních burzách, jsou zpravidla suroviny (nerostné suroviny, dřevo, uhlí, zemědělské produkty), ale obchodovatelné může být i jakékoliv jiné zboží, a dokonce i služby4 (dopravní, pojišťovací, skladovací). Nejčastějším druhem komoditních burz jsou burzy agrární (plodinové). Tyto burzy mají zpravidla jen regionální význam a v zemích s vyspělou tržní ekonomikou jich bývá až několik desítek.

2.2.2 Jiné dělení burz Podle toho, zda zboží, které bylo předmětem obchodu, musí být také předáno a zaplaceno bezprostředně po uzavření smlouvy nebo má být plněno až po delší době s možností zrušit závazek protiobchodem, rozlišují se burzy s reálným zbožím a burzy termínové. 3

V praxi mohou být předmětem obchodu na jedné burze jak efekty, tak komodity. Takové burzy se označují jako všeobecné. 4 Existují i burzy, kde se obchoduje pouze se službami. Příkladem takové burzy je The Baltic Exchange, kde jsou předmětem obchodu smlouvy o provozu lodí a letadel.

12

Na burzách s reálným zbožím se obchoduje se zbožím, které je zpravidla v době uzavření obchodu vyprodukováno a musí být reálně dodáno. Toto zboží můžeme označit jako zboží reálné, efektivní, protože úmyslem stran je zboží skutečně převzít, odevzdat a zaplatit. Na druhou stranu, pokud zboží v době uzavření obchodu ještě neexistuje a má být podle smlouvy plněno až po delší době od uzavření smlouvy, jedná se o zboží termínové. Dalším dělením, kterým můžeme burzy rozčlenit, je z hlediska významu na burzy mezinárodní a burzy národního charakteru.

2.3 Předpoklady fungování komoditní burzy Na světových finančních trzích existují burzy na mnoho různých komodit, ale zdaleka ne na všechny. Komoditní burzy mohou být dále smíšené nebo specializované. Jak již bylo uvedeno výše, existují burzy s reálným zbožím a termínové. Burzy na reálné zboží jsou vývojově starší a ve své čisté podobě již nejsou příliš významné. Nejčastějším druhem těchto komoditních burz jsou burzy agrární, které mají zpravidla jen regionální význam. Přesto si zde uvedeme jejich základní funkce, které tvoří jakousi základnu pro vývoj a efektivní fungování složitějších mechanizmů termínových burz.

2.3.1 Základní funkce komoditní burzy:
Zajištění zásobování jednotlivých regionů zbožím
Zajištění odbytu zboží
Vytváření tržní ceny zboží a působení na cenovou stabilitu Toto jsou základní funkce, které komoditní burzy plní na trhu. K tomu, aby taková burza mohla úspěšně fungovat, je však třeba splnit také několik podmínek. a) Velikost trhu Jedním ze základních předpokladů pro činnost komoditní burzy je existence poměrně velkého trhu daných komodit. Malý trh znamená malý objem obchodů, což má za následek velký rozptyl mezi nabídkou a poptávkou. Při malém množství obchodů na trhu jsou také vyšší náklady na zprostředkování obchodů. S růstem objemu klesají transakční náklady obchodování a také zavedení nové komodity na zavedený velký trh je spojeno s relativně nízkými náklady.

13

b) Zastupitelnost a standardizace zboží Zboží, které má být obchodováno na burze, musí být možno standardizovat co do kvality a množství tak, aby bylo zastupitelné. Díky tomu je všem účastníkům burzy předem známo, jaké zboží je na burze nabízeno, ačkoliv zde není fyzicky přítomno. Tato skutečnost jednak snižuje náklady obchodování, a také zde vzniká prostor pro realizaci termínových obchodů. Některé produkty však standardizovat nelze a z tohoto důvodu nejsou obchodovatelné na burze. Proto je okruh komodit, s nimiž lze obchodovat, omezený. c) Cenové výkyvy Zásadní význam pro vznik komoditních burz, je existence výrazných a těžko předvídatelných výkyvů ve vývoji nabídky a poptávky po daném zboží, které vedou k významným pohybům cen. Kdyby tato podmínka neplatila, nevznikala by potřeba zajištění proti těmto výkyvům, která bývá realizována právě obchody na burzách. V případě stálých cen by pochopitelně burzovní mechanismus ztrácel na významu a burzy by přestaly být potřebné. d) Cenová transparentnost Cena na burzovním trhu, která vzniká ze střetu nabídky a poptávky, by měla dosahovat relativně objektivní úrovně. Zároveň je informace o této ceně okamžitě různými prostředky distribuována dále tak, aby byla dostupná všem účastníkům burzovního obchodování. Dosažené ceny při obchodování na burze jsou jedinečné a respektované všemi účastníky jako základ pro následné vypořádání burzovních i mimoburzovních obchodů. V neposlední řadě musí mít tržní ceny dostatečnou vypovídací schopnost, aby mohly sloužit jako signál pro budoucí aktivitu účastníků trhu. e) Likvidita trhu Pro správný rozvoj burzovního obchodování je vhodný co nejširší okruh účastníků, zajišťujících co možná nejvyšší pravidelný objem obchodů. Tato podmínka poukazuje zejména na důležitost spekulačních obchodů na burzovním trhu, protože pouhá účast producentů, obchodníků a zpracovatelů by dostatečnou likviditu nezajistila. Tyto subjekty se snaží burzovními obchody krýt rizika spojená s výkyvy cen. Naopak spekulanti obsazují opačné pozice, neboť se snaží realizovat zisk z daných cenových výkyvů. Spekulanti obvykle tvoří většinu na burze, což udržuje jednak dostatečnou likviditu trhu, ale také podporuje výskyt cenových výkyvů. 14

f)

Zajištění vzájemného vypořádání Při provozu komoditní burzy je třeba dbát i na zajištění vzájemného vypořádání

závazků a pohledávek plynoucích z uzavřených obchodů. Důležitý a závažný burzovní mechanismus je finanční zajištění všech operací, které se provádí prostřednictvím tzv. clearingových center (clearing house). Tato instituce, která je svým působením podobna bance, je nezbytnou součástí fungování komoditní burzy. Jejím úkolem je kontrolovat a uspořádávat burzovní obchody, zajišťovat jejich cenové vyrovnání, dále dohlížet na splnění všech sjednaných kontraktů a konečně určovat kupujícím a prodávajícím práva a povinnosti při splnění burzovních kontraktů.

2.4 Termínové komoditní burzy Manipulace s komoditami je spojena s určitým rizikem. Toto riziko je dáno proměnlivostí cen jednotlivých komodit na trhu. Tyto výkyvy mohou mít pro jednotlivé účastníky trhu komodit nemalé negativní následky, proto je jejich snahou se proti těmto nepříjemným následkům zajistit. Jedním ze způsobů takového zajištění je krytí pozic pomocí termínových nebo opčních obchodů na termínových komoditních burzách. Ti, kteří se tímto způsobem zajišťují proti nepříznivým pohybům cen, realizují krytí svých budoucích obchodů tím, že zaujímají na burzovním trhu pozici, která nahrazuje prodej nebo koupi skutečné komodity. Přitom platí, že ceny na termínovaném trhu mají souběžný (nicméně ne shodný) průběh jako ceny na trhu promptním. Ne všichni obchodníci na komoditních termínovaných burzách zde obchodují, aby se zajistili proti cenovým výkyvům. Velmi častým důvodem obchodování s komoditními produkty je snaha realizovat zisk plynoucí z již zmíněného pohybu cen. Tyto spekulační obchody představují určitou protiváhu krycím obchodům, protože spekulanti obvykle vstupují do opačných pozic než zajišťovatelé. Díky těmto spekulačním obchodům, které na vyspělých termínových burzách převažují, bývá zajištěna dostatečná likvidita a efektivita trhu komodit. S tímto faktem také souvisí důležitá funkce, kterou plní komoditní burzy lépe než burzy efektové. Jejich hlavní funkcí totiž není zajištění zásobování a odbytu, ale zprostředkování nákupu a prodeje. Díky termínovým kontraktům se zde může vždy setkat nabídka s poptávkou, a to i v mimosezonním období. Je zde například možné nakoupit kontrakt na plodinu, která v daném období není v prodeji na trhu s promptním zbožím, ale která bude teprve vyprodukována. Tato skutečnost také potvrzuje výskyt množství

15

termínových spekulačních obchodů, které mají velký vliv na vytváření tržní ceny po celý rok, bez ohledu na roční období a faktickou možnost fyzického vypořádání burzovního obchodu. Neposledním významným aspektem působení termínové komoditní burzy je poskytování informací o komoditních trzích. Termínové burzy jsou rozšířeny po celém světě a probíhá na nich velké množství standardizovaných obchodů, proto obvykle odrážejí lépe tržní hodnotu zboží, než je tomu na burzách s efektivním zbožím. Informace o cenách, o množství zobchodovaných komoditních kontraktů, ale i mnohé další údaje využívá velké množství subjektů. Nesporný užitek z nich mají samozřejmě přímí účastníci burzovních obchodů, ale také je využívá i široký okruh osob, institucí, organizací, včetně státních a vládních subjektů.

2.4.1 Účastníci burzovních obchodů Jak již bylo výše uvedeno, na komoditních burzách se setkávají osoby s různými pohnutkami k obchodování a s různými cíli, kterých chtějí obchodováním dosáhnout. V zásadě je možné je rozčlenit na tři skupiny: a) Obchodníci Tento název je možná lehce zavádějící, nicméně se zde jedná o skutečné obchodníky, kteří na burze hledají odbyt svého zboží, nebo chtějí nakoupit s dostatečným předstihem a kalkulují dopředu své ceny. Tito obchodníci obchodují především na burzách s promptním zbožím. b) Zajišťovatelé Zajišťovatelé (hedgers) obchodují s termínovými kontrakty - uzavírají krycí obchody, jež slouží k omezení rizik cenového vývoje na promptním trhu. Tyto obchody jsou protiváhou k pozici držené na trhu fyzického zboží. Podstata tohoto zajištění je v tom, že nepříznivý cenový vývoj na jednom trhu, je odpovídajícím způsobem alespoň přibližně nahrazen příznivým vývojem na trhu druhém. Při vlastní realizaci obchodu dochází také k likvidaci držené burzovní pozice a nepříznivý cenový vývoj se obchodníka příliš nedotkne. c) Spekulanti Tato skupina účastníků burzovních obchodů se vyznačuje tím, že chtějí vydělat na rozdílu z cen zboží, jak se vyvíjejí od uzavření smlouvy do doby jejího plnění či zrušení. Jsou to osoby ochotné přijímat rizika spojená s vývojem cen komodit, proto jsou na burze „vítání“ jako vhodná protiváha zajišťovacím obchodům. Jak již bylo dříve uvedeno, spekulační 16

obchody udržují na burzách dostatečnou likviditu. Výrobci a zpracovatelé se nemusejí na trhu střetnout ve stejný vhodný okamžik, zatímco spekulanti jsou ochotni nakupovat či prodávat, kdykoliv mají naději na dosažení zisku. Proto mohou být partnery výrobcům a zpracovatelům, čímž udržují plynulý chod burzovních obchodů. Bez obchodů spekulantů by burza poskytovala pouze zprostředkovatelské služby, které jsou typické pro promptní trh s fyzickým zbožím.

2.5 Druhy obchodů na komoditní burze Komoditní burzy jsou otevřeny mnoha druhům obchodů. Pro tyto obchody jsou charakteristické různé sofistikované formy plnící odlišné funkce. Tím se burzy liší od běžného „pultového“ obchodování a získávají tak svůj vysoce specifický význam na trhu se zbožím.

2.5.1 Promptní a dodávkové obchody Základním druhem obchodů na komoditních burzách jsou promptní obchody. Jde o kupní smlouvu s okamžitou (resp. velmi krátkou) dobou plnění po uzavření. Ve své podstatě se téměř neliší od běžného obchodování, nicméně drobné rozdíly zde existují, díky nimž mají promptní obchody na komoditních burzách své místo. Zboží není na burze fyzicky přítomno, oproti jiným druhům burzovních obchodů však musí již reálně existovat, aby mohla být smlouva splněna v dané lhůtě. Pro svou fyzickou nepřítomnost musí splňovat speciální požadavky, především zastupitelnost. V místech s koncentrovaným obchodem, kde může být zboží obchodníků hromadně uskladněno na jednom místě, získávají svůj význam tzv. skladištní listy (warranty). Tyto cenné papíry ztělesňují právní nárok na zboží, mohou být dodány místo něj. Zároveň jsou však samy o sobě obchodovatelné na komoditních burzách. Podobnou úlohu plní u přepravovaného zboží tzv. náložné listy nebo konosamenty. Dodávkové obchody představují určitý mezistupeň mezi čistě promptními a termínovými obchody. Jedná se o kupní smlouvu s odloženou dobou plnění. Tato smlouva je uzavírána s úmyslem zboží opravdu v dané lhůtě převzít a zaplatit. Na rozdíl od termínových obchodů lze tento závazek zrušit pouze zrušením smlouvy, nikoliv však uzavřením protiobchodu. K nutným vlastnostem předmětu obchodování zde přibývá nutnost přesného vymezení obchodovaného zboží včetně jakosti a jednotek množství, protože v době sjednání obchodu obvykle ještě reálně neexistuje.

17

2.5.2 Spekulační obchody Pod pojmem spekulační obchod si můžeme představit kupní smlouvu, kterou účastníci uzavírají s úmyslem realizovat zisk z pohybů kurzů zboží a nemají zájem na reálném plnění smlouvy. Spekulační obchody mají velký význam pro efektivitu fungování komoditních burz. Jsou zde také častější než na burzách cenných papírů, protože komoditní kurzy podléhají větším výkyvům než je tomu u cenných papírů. Spekuluje se jak na růst, tak na pokles kurzů komodit. Speciálním druhem spekulačních obchodů jsou tzv. diferenční obchody, které jsou odvozené od dodávkových obchodů, nicméně zde také nedochází k reálnému vyrovnání, zúčastněné strany si pouze vyplácejí rozdíl mezi cenami v době uzavření a v době splatnosti obchodu.

2.5.3 Přímé termínové obchody Přímé termínové obchody jsou, obdobně jako dodávkové obchody, kupní smlouvou s odloženou

platností.

Opět

zde

vystupuje

jako

podmínka

potřeba

dostatečné

standardizovatelnosti. Rozdíl tkví v tom, že tato smlouva může být kdykoliv zrušena takzvaným protiobchodem. Znamená to, že smluvní strany si vymění role, z prodávajícího se stává kupující a naopak, dochází k uzavření nové kupní smlouvy. Tím se stávající závazky ruší a smluvní strany si pouze navzájem vyrovnají cenový rozdíl vzniklý vývojem tržní ceny. Burzovní prostřední zde vykonává svou důležitou úlohu. Vzhledem k tomu, že všechny obchody probíhají přes clearingová centra, vystupují tyto jako jedna ze smluvních stran a stávají se prostředníkem mezi skutečnými obchodníky. Tento vztah umožňuje, že smlouvu může ukončit kterákoliv strana sama za sebe, přičemž závazek pro protistranu nadále zůstává. Tento fakt je důležitým předpokladem pro velké rozšíření spekulačních obchodů. V praxi tento se tento jev projevuje tak, že k reálnému uskutečnění obchodu dochází jen zhruba v 1-3% případů přímých termínových obchodů. Na komoditních burzách je také díky tomu zobchodováno mnohem větší množství zboží, než je reálně vyprodukováno. Vlastnosti přímých termínovaných obchodů umožňují přesun rizika pohybu kurzů, což může být velkou výhodou pro všechny účastníky obchodování. Tento přesun rizika je dán právě tím, že jednotlivé strany mohou kdykoliv zrušit otevřenou smluvní pozici protiobchodem. Zde je také patrný význam spekulantů na trhu, protože jsou to právě oni, kdo přebírá rizika od producentů nakoupením jejich kontraktů. Producenti a zpracovatelé jsou tímto způsobem lépe zajištěni proti nepříjemným faktorům, jakým se může stát neúroda. 18

V takovém případě producent uzavře protiobchod, kterým upraví množství prodávané produkce. Na druhou stranu mají tyto obchody i své záporné stránky, protože převažující spekulační obchody mohou vést až k umělému snižování či zvyšování cen produkce. Zejména u zemědělských produktů se můžeme setkat s jevem, kdy prodává zboží osoba, která dané zboží neprodukuje (tzv. blankoprodej), a spoléhá se na to, že obchod zruší protiobchodem. Tato situace ovšem uměle zvyšuje ceny zemědělské produkce a může způsobit i otřesy trhu.

2.5.4 Hedgingové obchody Tyto obchody hrají na komoditních burzách velmi důležitou roli a jsou proto ve velké míře využívány. Jejich hlavní funkcí je zajištění rizik nepříznivého vývoje kurzů komodit na promptním trhu. Při hedgingu jsou, podobně jako u spekulačních obchodů, využívány přímé termínové obchody, nicméně ne za účelem realizace zisku, ale ke krytí rizik z cenového vývoje. Obchodník (hedger), který se chce zajistit proti nepříjemným cenovým výkyvům, přenáší svá rizika na jinou osobu, která je ochotna tato rizika přijmout. Takovou osobou obvykle bývá spekulant, který zaujímá vůči hedgerovi opačnou pozici. Hedgingové obchody vznikly s návazností na přímé termínové obchody. Termínové obchody nabízejí při nepříznivém vývoji cen obchodníkům možnost zrušení kontraktu protiobchodem, což však může být pro ně nedostatečným řešením, protože se tím pro ně nevyřeší dopad pohybu cen na promptním trhu. Právě pro tuto situaci vznikly hedgingové obchody, které kombinují termínový obchod s obchodem promptním. Hedger zaujímá vždy opačnou pozici na termínovém trhu oproti pozici, kterou má na efektivním trhu. Protože se ceny na obou trzích pohybují přibližně stejně, obchodník kompenzuje ztrátu či zisk na reálném trhu tím, že při vypořádání promptního obchodu uzavře protiobchod i na trhu termínovém. Jak je z předchozího textu zřejmé, krycí obchody uzavírají na burzách všichni ti, kteří mají co do činění s reálnými komoditami a jsou tedy velmi zainteresovaní na jejich cenovém vývoji. Těmito osobami jsou především producenti (výrobci), zpracovatelé a také skladovatelé různých komodit, zejména však zemědělských produktů. Hedging má tedy velmi podstatný význam zejména pro menší podniky, kterým snižuje rizika a stávají se díky němu stabilnějšími a konkurenceschopnějšími. Zároveň má důležitý význam i pro samotný burzovní trh, kde je kladně vnímána jeho propojenost se spekulačními

19

obchody. Spekulanti totiž svou přítomností na trhu umožňují samotný vznik hedgingových obchodů.

2.5.5 Opční obchody Opční obchody jsou takovým druhem obchodu, který může, podobně jako hedgingové obchody, sloužit k zajištění rizik z kursových pohybů, zároveň ale poskytují i možnosti burzovní spekulace. Princip tohoto druhu obchodu je však oproti předchozím zcela odlišný. Základním charakteristickým znakem opčních kontraktů je možnost volby (opce), zda budou plněny práva a povinnosti vyplývající z kupní smlouvy či nikoliv. Dále může být opce uplatněna i na volbu smluvní pozice, dobu či množství plnění. Tyto výhody při svých obchodech využívají jak zajišťovatelé, tak spekulanti, kteří nakupují opční právo od poskytovatele opce. Cenou takového práva je určitá přirážka k ceně podkladového aktiva, která se nazývá opční prémie. Ve své právní podstatě je opcí vedlejší ujednání v kupní smlouvě s odloženou dobou plnění, které garantuje jedné ze stran možnost volby. Tím se tato smlouva stává opčním kontraktem. Podle toho v jaké pozici vystupuje osoba, která nakupuje opci, se rozlišují dva základní druhy opčních obchodů. Je-li osoba nakupující opci zároveň kupujícím i v kupní smlouvě, jde o tzv. nákupní opci (call option). Naopak pokud kupuje opci prodávající z kupní smlouvy, jedná se o opci prodejní (put option). Oba druhy opčních obchodů lze využít jak na promptním (obvykle jako alternativa k hedgingu), tak i na termínovém komoditním trhu (spekulační obchody). Na promptním trhu mohou opční obchody poskytnout ochranu před cenovými pohyby, navíc zde, tak jako u hedgingu, nedochází k cenovému závazku. Například producent může využít nákupu opce (tj. koupě opce put) k zajištění minimální prodejní ceny své úrody několik měsíců předem, aniž by se vzdal možnosti zisku v případě cenového vzestupu. Naopak zpracovatel může použít opce (tj. koupě opce call) ke stanovení maximální výše nákladů (resp. maximální nákupní ceny) u komodity, kterou chce v budoucnu koupit, a přitom mít nadále možnost uskutečnit nákup za nižší cenu.5

2.5.6 Obchody prolongační a stravné Těchto obchodů využívají zejména spekulanti v případě nepříznivého kurzovního vývoje v době vypořádání obchodu. Prolongační obchody umožňují oddálit dobu plnění, pokud v původní době plnění není obchodník spokojen s kursovým vývojem, přesto však 5

[4] Kouba, J. Termínové a opční obchody na komoditních burzách. Str. 69 20

předpokládá příznivý vývoj v budoucnosti. Osoba, která chce danou smlouvu prolongovat, provádí následující operaci: na promptním trhu učiní operaci na stejné zboží i množství, ale na opačnou pozici, než zní daný termínový obchod. Současně uzavírá nový termínový obchod v původní podobě, s novou (prodlouženou) dobou plnění. Mezi cenami těchto dvou obchodů je určitý rozdíl ve prospěch druhé smluvní strany, která je pro ni odměnou za zprostředkování prolongace. Prolongačními obchody se nazývají ty obchody, kdy smluvní strany zůstávají jak pro původní, tak pro nově uzavřené obchody stejné. Pokud však prolongaci zajišťuje pro spekulanta svými obchody třetí strana, jedná se o obchod stravný.

2.5.7 Obchody arbitrážní Poslední druh obchodu, který zde bude uveden, jsou arbitrážní obchody. Pro ty je charakteristické, že těží z kursových rozdílů téhož zboží, a to buď na různých místech ve stejnou dobu (místní arbitráž), nebo na jedné burze v různých časových okamžicích (časová arbitráž). Při místní arbitráži uzavírá obchodník kontrakty na totéž zboží na dvou různých burzách v opačném právním postavení a okamžitě realizuje zisk z rozdílu jejich ceny. Podstatou časové arbitráže je uzavření dvou obchodů na stejné burze, ale s různým termínem dodání a v opačném postavení. Oba obchody se následně zruší protiobchodem. Obchodník může získat jednak z rozdílu kursů komodity v různých dodacích lhůtách, zároveň pak z vývoje cen mezi uzavřením obchodů a jejich zrušením. Obecně lze arbitrážní obchody charakterizovat jako kombinaci dvou kupních smluv uzavíraných současně jednou osobou na stejné zboží, s opačným právním postavením, případně odlišným termínem plnění.

21

3 Zahraniční burzy Doposud byla v této práci zmíněna obecná teorie komoditních burz. V tomto místě následuje její konkrétní rozpracování v rámci komoditních burz mimo území České republiky. Jak již bylo uvedeno výše, obchodování s komoditami na burzách má poměrně dlouhou historii, zejména v Evropě a v USA. Není tedy překvapující, že se v těchto místech nachází nejrozvinutější a největší burzy světa. Těmto nejrozvinutějším burzám bude v této práci věnována největší pozornost, je však třeba zmínit i ostatní regiony světa. V současně době se komoditní burzy vyskytují po celém světě, jsou zastoupeny na všech kontinentech. Dohromady tvoří tyto instituce síť míst, kde mohou obchodníci s komoditami obchodovat v podstatě nepřetržitě. Díky moderní informační a výpočetní technice může kdokoliv sledovat dění na komoditních burzách po celém světě. V tabulce 1 můžeme vidět pořadí prvních deseti největších světových komoditních burz podle objemu obchodů (rok 1998). Zároveň je možné pozorovat, že většina burz meziročně zvyšuje objemy obchodování. Seznam největších a nejznámějších burz světa je pak uveden v příloze I této práce. Tabulka 1: Nejvýznamnější světové burzy dle objemů obchodů Burza

Země

Objemy obchodů 1997

Poměr světové produkce

1998

1997

1998

CBT

USA

246 234 047

284 296 345

18,0%

19,2%

CME

USA

200 714 428

226 616 831

14,7%

15,3%

LIFFE

UK

197 907 912

186 544 790

14,5%

12,6%

EUREX

Německo

68 644 502

153 724 385

5,0%

10,4%

NYMEX

USA

83 851 346

95 018 685

6,1%

6,4%

BM & F

Brazílie

122 179 908

86 738 849

8,9%

5,9%

LME

UK

57 372 500

53 075 081

4,2%

3,6%

MATIF

Francie

68 608 704

52 038 714

5,0%

3,5%

TOCOM

Japonsko

30 178 349

43 589 723

2,2%

2,9%

SFE

Austrálie

28 380 382

29 079 874

2,1%

2,0%

Mezisoučet

1 104 072 078

1 210 723 277

81%

82%

Celkem

1 366 742 577

1,482,006,961

100%

100%

Pramen: [17] http://www.cftc.gov/dea/compete/deatable_2c.htm, upraveno autorem

Protože v této práci není možné zabývat se podrobně více burzami, bude hlavní pozornost věnována největší komoditní burze světa – Chicago Board of Trade. Rozbor

22

fungování této burzy, jakožto jakéhosi zástupce vyspělých světových komoditních burz, bude následně sloužit jako podklad pro srovnání s českými burzami.

3.1 Chicago Board of Trade Tato burza je vrcholem celosvětového komoditního obchodování, a to jak pro svou dlouhou a bohatou historii, tak pro své dlouhodobé vůdcovství mezi komoditními burzami, které trvá až do současnosti. Proto pokládám za vhodné provést analýzu této burzy k demonstraci situace na vyspělých zahraničních burzách.

3.1.1 Historie burzy Chicago Board of Trade (CBOT) byla založena 82 obchodníky 3. dubna 1848. Již od roku 1851 obchodovala s termínovanými kontrakty a velice rychle získávala pevné postavení na rozvíjejícím se trhu s komoditami. Zpočátku se zde obchodovalo výlučně s tradičními zemědělskými plodinami, jako je kukuřice, pšenice, oves či sojové boby. Postupně se však zde začaly obchodovat i další plodiny, a také nezemědělské komodity. Postupem času se na burze projevovaly milníky ve vývoji komoditních burz, často byla tato burza průkopníkem

v zavádění

k obchodování,

stejně

systémů.

V roce

nových

jako

1865

nových

byly

Obrázek 1: Chicago Board of Trade

komodit obchodních

zavedeny

první

formalizované obchody s obilím, které dostaly název „future

contracts“.

Jejich

další

rozvoj

a

vyšší

formalizace vedla roku 1877 k výskytu prvních čistě spekulativních obchodů. Na počátku dvacátého století byl již objem obchodů na burze poměrně vysoký, což vedlo k založení různých komisí a institucí, které měly dohlížet na správný chod burzy a vypořádání jejích obchodů. V první polovině dvacátého století se

Pramen: viz [11] CBOT- Organizational profile

obchodovalo i nadále pouze se zemědělskými výrobky, rozvíjelo se tak například obchodování se sojovými boby, ale také se sojovým olejem a dalšími sojovými produkty. Ve svém vývoji byla burza negativně ovlivněna několika historickými událostmi s celosvětovým dopadem. Většinou však se s nimi vyrovnala relativně dobře a její chod nebyl 23

nikdy vážně ohrožen. Šlo především o Velký požár Chicaga (1871-72), Finanční paniku roku 1873, v první polovině dvacátého století pochopitelně obě Světové války a Velká hospodářská krize. Všechny tyto události burzu postihly mnohem méně než ostatní světové burzy a burzu CBOT postihl spíše jen drobný pokles nebo jen stagnace. Od poloviny minulého století prodělává burza v Chicagu velmi rychlý rozvoj. V šedesátých letech se zde poprvé začalo obchodovat s jinými komoditami, než obilninami, což byla mražená kuřata v roce 1968. O rok později se jako první z drahých kovů obchodují kontrakty na stříbro. V této době se také objevily první elektronické tabule s informacemi na zdích okolo obchodního parketu. I díky nim se obchodování zrychlovalo, informace o současných cenách se zde objevovala se zpožděním pouze několika vteřin. Následující dekáda se vyznačuje příchodem dalších komodit, které se v dnešní době běžně obchodují. Jde především o kontrakty na zlato, ale také na úrokové míry a americké státní pokladniční poukázky. Poslední jmenovaná komodita se stala dokonce nejvíce obchodovaným světovým kontraktem, což mělo mimo jiné důsledek v obrovském nárůstu celkového počtu obchodů na burze CBOT. Osmdesátá léta přinesla především zavedení opčního obchodování. První opční obchod na této burze byl uskutečněn v roce 1982 na pokladniční poukázky, další jej brzy následovaly. V roce 1987 se poprvé objevují kontrakty na indexy. Zároveň v tomto roce proběhla velká burzovní krize. CBOT však zůstala jednou z mála velkých burz, která v jejím průběhu nepřerušila obchodování. V dalších letech dochází ve světě k velkému rozvoji informačních technologií, což i na Chicagské burze vede k zavedení elektronickému obchodnímu systému. Tento Project A byl představen v roce 1994 jako systém pro obchodování mimo běžné burzovní hodiny a v dalších letech pomohl k opětnému navyšování objemů obchodů na burze. V posledních letech byly na burze zavedeny také swapové obchody, elektronický obchodní systém byl několikrát inovován. Nadále také platí, že se Chicagská komoditní burza stále vyvíjí, neustále jsou obměňovány a zaváděny nové obchodované komodity, přičemž neustále roste objem obchodů.

3.1.2 Organizační struktura burzy Důležitým prvkem pro analyzování burzy CBOT je jistě také definování její právní podstaty, jejich základních orgánů a obchodní struktury. Oficiální název burzy zní Board of

24

Trade of the City of Chicago, Inc. Právní forma burzy tedy odpovídá českému ekvivalentu akciové společnosti. Základním orgánem CBOT je představenstvo. Tento orgán je pověřen k vedení burzy ve všech obchodních záležitostech a věcech souvisejících s řízením společnosti. Představenstvo je sestaveno ze 17 volených členů (na dvouleté období), zároveň je vedeno předsedou představenstva, kterým je vždy předseda společnosti CBOT Holding Inc. (holdingová společnost CBOT), bez ohledu na to, zda je zároveň i řadovým členem představenstva. Naprosto stejná situace platí i pro místopředsedu představenstva. Asi nejdůležitější osobou ve vedení burzy je její generální ředitel (prezident). Tím je prezident společnosti CBOT Holding Inc., který zároveň může být i řadovým členem představenstva burzy. Obchodování na burze Chicago Board of Trade probíhá ve dvou formách. Tradičním způsobem obchodování je tzv. otevřená aukce, která na burze funguje od jejího založení a probíhá za přímé účastí brokerů na burzovním parketu. Druhým způsobem je již zmíněné elektronické obchodování, které na burze funguje teprve asi deset let, velmi dynamicky se však rozvíjí. Obrázek 2: Burzovní arény

Pramen: [15] http://www.financnik.cz/art/manual/komodity-burza.html

Obchodování v burzovní aréně, tedy aukční obchodování, je svou podstatou velice zajímavé, proto bude jistě dobré si je zde trochu popsat. Obchodování na burzovním parketu (on the floor) probíhá v obchodních arénách, kterým jsou přiděleny jednotlivé komodity, resp. skupiny komodit. Tyto arény mají osmiúhelníkový tvar s šikmo stoupajícími schody zvenčí i zevnitř, které reprezentují jednotlivé kontraktní měsíce daných komodit (viz obrázek 2). 25

Obchodníci tedy zaujímají místo, které odpovídá jejich zamýšlenému obchodu a volají a ukazují na ostatní brokery, se kterými uzavírají obchody přímo v aréně. Brokeři mají na sobě číselné značky, které je osobně identifikují, zároveň mají oblečena barevná saka, která označují brokerskou firmu, kterou zastupují. Pomocí těchto informací jsou po uzavření obchodu jednoduše shromážděny všechny potřebné informace o obchodních partnerech, které jsou předány poslíčkům, kteří je odevzdávají k počítačovému zpracování. Nakonec tohoto textu je důležité poznamenat, že tento zdánlivě chaotický způsob obchodování sice na největších burzách s dlouhou tradicí stále funguje (tedy i na CBOT), ale na nových a menších burzách je nahrazován modernějšími elektronickými systémy.

3.1.3 Obchodované komodity Komoditní burza v Chicagu ve svém vývoji obchodovala s nejrůznějšími komoditami, jejich zastoupení se průběhem času často měnilo či obměňovalo. V současné době jsou obchodované komodity rozděleny do čtyř skupin podle své příbuznosti. První skupinou jsou zemědělské výrobky, další jsou úrokové sazby (obecně též finanční produkty), indexy a poslední drahé kovy. Dle počtu produktů jsou nejpočetnější skupinou zemědělské výrobky, následovány úrokovými sazbami. Zato podle objemu obchodů v jednotlivých oblastech je naopak zdaleka nejvíce zobchodováno finančních produktů, následují zemědělské produkty a zbylé dvě skupiny. Přehledně jsou tyto skutečnosti zobrazeny v tabulce 2, kde jsou zachycena data týkající se zobchodovaných produktů za první čtvrtletí roku 2006. Tabulka 2: Objemy obchodů na CBOT v I. čtvrtletí 2006 Druh obchodu Otevřená aukce

Zemědělství

Úrokové sazby

Indexy

Kovy

CBOT

23 951 674

30 631 645

436 672

0

55 019 988

Elektronicky

681 950

123 567 265

6 578 872

1 368 013

132 196 100

Hotovostní prodej

896 899

4 553 098

15 685

0

5 465 682

25 530 523

158 752 008

7 031 229

1 368 013

192 681 773

12

8

4

4

28

Celkem Počet produktů

Pramen: [12] http://www.cbot.com/cbot/docs/70224.pdf, sestaveno autorem

Z této tabulky je navíc patrné, že elektronické obchodování tvoří převažující část burzovní činnosti, pouze u zemědělských produktů převažují aukční obchody (což je zřejmě dáno především jejich historickou tradicí).

26

3.1.3.1 Zemědělské produkty První skupinou komodit obchodovaných na Chicago Board of Trade jsou zemědělské produkty. Dalo by se říci, že je to skupina základní, protože její produkty byly obchodovány na burze od jejího počátku. Navíc byly až do šedesátých let minulého století jedinou složkou portfolia burzovních obchodů. Jak již bylo řečeno výše, tato skupina je na burze nejpočetnější s dvanácti různými produkty. První čtyři komoditní kontrakty jsou na tradiční obilné produkty jako pšenice, oves, kukuřice a sojové boby. Tyto produkty jsou standardizovány v množství 5000 bušlů, nicméně u všech vyjma ovsa lze obchodovat i s produktem „mini“, kde je dáno množství 1000 bušlů na kontrakt. Mezi tradiční komodity můžeme určitě zařadit i kontrakty na rýži, jejich množství je však udáváno v amerických centech – jeden kontrakt čítá 2000 centů, což odpovídá přibližně 90 tunám. Další čtyři produkty jsou produkty odvozené od sojových bobů. Patří sem jednak sojový olej, dále sojový extrakt (soybean meal) vzniklý snížením obsahu oleje, a také produkt nazvaný „soybean crush“, který je jakousi agregací předchozích dvou a samotných sojových bobů. Zvláštním případem je speciální produkt na sojové boby, které však nepocházejí z USA, ale z jihoamerických zemí. Poslední z výčtu produktů je denaturovaný ethanol, který je prodáván v kontraktech po 49000 galonů, což přibližně odpovídá objemu jednoho železničního vagonu. Ethanol a jihoamerické sojové boby byly na burzovní trh uvedeny jako poslední v roce 2005, jako reakce na změny světových zemědělských tendencí. Co se týče objemů obchodů u jednotlivých komodit, jednoznačně nejvíce se obchoduje s kukuřicí (43% všech zemědělských obchodů), další významně obchodované komodity jsou pšenice (15%) a sojové boby (americké, 25%). Z ostatních produktů se více obchoduje ještě se sojovým olejem (8%) a s extraktem ze sojových bobů (7%), jinak jsou objemy obchodů již velmi nízké (zbylé kontrakty tvoří pouhá 2% obchodů).

3.1.3.2 Úrokové sazby (finanční produkty) Tato skupina produktů je zaměřená na finanční komodity, a jak již bylo uvedeno výše, tvoří zásadní část všech obchodů na CBOT (v prvním čtvrtletí 2006 to bylo celých 82%). Oblast finančních produktů je poměrně mladá a dynamicky se rozvíjející, proto není překvapující, že u tohoto okruhu komodit převažují elektronické obchody nad ostatními druhy.

27

Finanční produkty obchodované na CBOT, můžeme rozdělit do tří skupin. V první se objevují produkty spojené se státními dluhopisy, v druhé kontrakty na federální fondy a třetí skupinou jsou swapy. K první skupině patří čtyři produkty, které jsou rozlišeny zejména dobou splatnosti dané obligace. Produktem s nejvyšší dobou splatnosti je kontrakt na 30leté (dlouhodobé) státní dluhopisy (30 Year U.S. Treasury Bonds), což ve skutečnosti znamená, že dluhopisy na které je produkt navázán, musí být splatné za dobu nejméně 15 let. Zbylé tři kontrakty můžeme klasifikovat jako střednědobé, pojmenované dle doby splatnosti 10leté, 5leté a 2leté. Kontrakt na 10leté obligace (10 Year U.S. Treasury Notes) je pro dobu splatnosti od šesti a půl let do deseti let. 5leté a 2leté kontrakty jsou shodně na obligace, které neměly původní dobu splatnosti vyšší než pět let a tři měsíce. Rozdíl mezi nimi tkví v délce doby, která zbývá do data splatnosti. Zatímco u 5letých kontraktů (5 Year U.S. Treasury Notes) se jedná o dobu nejméně čtyř let a dvou měsíců, u 2letých (2 Year U.S. Treasury Notes) jde o velmi malé rozpětí od jednoho roku a devíti měsíců, ne však více než dva roky. U této skupiny produktů je nutné podotknout, že je nejvyhledávanější mezi investory na burze, objem zobchodovaných kontraktů tvoří téměř 95% všech obchodů s finančními produkty. Bereme-li v úvahu, že i celá skupina finančních produktů je na burze nejvýznamnější, pak je jasné, že tyto produkty jsou to nejvyhledávanější na celé burze. Můžeme to dosvědčit objemy obchodů finančních produktů v prvním čtvrtletí 2006 vyčíslené v tabulce 3. Nejobchodovanějším kontraktem chicagské komoditní burzy tedy je 10letá střednědobá americká obligace s více než 75 miliony obchodů během prvního čtvrtletí roku 2006. Že jde opravdu o obrovskou převahu nad ostatními produkty dosvědčuje i fakt, že tento objem tvoří téměř 40% všech burzovních obchodů na CBOT. Tabulka 3: Objemy obchodů finančních produktů, I. čtvrtletí 2006 Produkt 30 Year U.S. Treasury Bonds

Objem obchodů 29 185 408

Podíl na celkovém objemu 18,4%

10 Year U.S. Treasury Notes

76 758 493

48,4%

5 Year U.S. Treasury Notes

36 593 950

23%

2 Year U.S. Treasury Notes

8 685 616

5,5%

30 Day Federal Funds

7 235 954

4,5%

292 587

0,2%

158 752 008

100%

Zbylé produkty Celkem

Pramen: [12] http://www.cbot.com/cbot/docs/70224.pdf, sestaveno autorem

28

Díky tomu, že americké dluhopisové kontrakty tvoří rozhodující část obchodovaných produktů na burze, byl pro ně vytvořen i speciální burzovní index – Dow Jones Treasury Index. V tomto indexu jsou zohledněny tři nejobchodovanější produkty (30yr Treasury Bonds, 10yr Treasury Notes a 5yr Treasury Notes), které dohromady dokáží transparentně reflektovat likviditu a efektivnost celého tohoto segmentu burzovního trhu. Obrázek 3: Vývoj indexu CBOT Dow Jones Treasury Index 140 135

Index High Index Low Index Close

130 125 120 115 110 105 100

3/30/04

1/30/04

9/30/03

11/30/03

7/30/03

5/30/03

3/30/03

1/30/03

9/30/02

11/30/02

7/30/02

5/30/02

3/30/02

1/30/02

9/30/01

11/30/01

7/30/01

5/30/01

3/30/01

1/30/01

9/30/00

11/30/00

7/30/00

5/30/00

3/30/00

1/30/00

11/30/99

95

Pramen: [13] http://www.cbot.com/cbot/docs/47708.ppt

Druhou skupinu, která se zaměřuje na americké federální fondy, tvoří pouze jediný produkt, 30denní kontrakt na federální fondy (30 Day Federal Funds). Hodnota tohoto produktu je odvozena od míry výnosnosti federálních fondů (Fed Funds) v hodnotě 5 milionů dolarů (popřípadě násobků této hodnoty), a to během 30 dnů. Jak můžeme vidět v tabulce 3, tento produkt patří k poměrně dobře rozšířeným obchodům, zobchodovaný objem více než 7 milionů kontraktů tvoří 4,5% finančních produktů. Třetí skupinou finančních produktů jsou swapy, které však nejsou příliš rozšířeným artiklem burzovních obchodů. Základním kontraktem zde je 10letý swap na úrokovou míru (10 Year Interest Rate Swap). Hodnota tohoto kontraktu je odvozena od spekulativní hodnoty fixní míry 10letého swapu na úrokovou míru v hodnotě 100 000 dolarů, vyměněné za pololetní úrokové výnosy s fixní úrokové míry ve výši 6 % p.a vztažené k pohyblivé úrokové míře LIBOR (tříměsíční). Druhým produktem zde je obdobný kontrakt, jenž se liší pouze 29

délkou swapu (5 Year Interest Rate Swap). Třetí a poslední kontakt této skupiny již je značně odlišný. Jde o tříměsíční směnný kurz eura k dolaru u termínovaných vkladů v hodnotě 500 000 dolarů (Mini-sized Eurodollar).

3.1.3.3 Indexové produkty Produkty, které kopírují vývoj různých světových indexů, jsou v současné době poměrně populární a moderní. I na Chicago Board of Trade se proto objevují tyto indexové kontrakty. Na burze lze participovat na vývoji dvou amerických indexů. Prvním z nich je nejznámější (a především nejstarší) Dow Jones Industrial Average, který je cenovým indexem složeným z třiceti významných akcií amerického trhu. Na bázi tohoto indexu se na CBOT obchodují tři produkty, rozlišené podle ceny, která připadá na jeden bod indexu. Jde o produkty BIG Dow $25, Dow $10 a mini Dow $5. Druhým indexem je další ze skupiny Dow Jones, tentokrát více specializovaný Dow Jones AIG Commodity Index. Tento komoditní index, který se počítá od 1.2.1991, v současné době obsahuje 19 nejvýznamnějších světových komodit. Je také koncipován tak, aby jeho složení bylo vhodně diverzifikováno do různých odvětví, a také aby dané komodity byly dostatečně likvidní. Na Chicagské burze se obchoduje se stodolarovými kontrakty, které odpovídají 0,1 indexového bodu. Objem obchodů s indexovými investicemi není příliš vysoký, s těmito produkty se neobchoduje v takové míře, jako se zemědělskými a finančními produkty. Jediným produktem, který se z této skupině obchoduje více, je nejméně finančně náročný mini Dow $5. V prvním čtvrtletí bylo na tento kontrakt uskutečněno přibližně 6,5 milionu obchodů, což tvoří celých 93% všech indexových obchodů na CBOT. Zbylých 7% tvoří z velké části kontrakty na Dow $10, váhy posledních dvou indexových produktů již jsou zanedbatelné.

3.1.3.4 Drahé kovy Poslední skupinou produktů na CBOT jsou kontrakty na tradiční komodity – drahé kovy. Burza se však na tento druh komodit příliš nezaměřuje, proto se zde dá obchodovat pouze se dvěma kovy, zlatem a stříbrem. Oba zmíněné kovy se obchodují ve dvou variantách, z nichž jedna je na standardní velikost kontraktu, druhá tzv. mini na zmenšené množství kovu. U zlata je hmotnost standardního kontraktu 100 trojských uncí (3,11 kg), ve variantě mini-sized Gold je velikost kontraktu přibližně třetinová, jde tedy o zhruba kilogram zlata. V případě kontraktů na stříbro 30

se, vzhledem k menší hodnotě tohoto kovu, jedná o větší hmotnosti než u zlata. Standardní kontrakt je na hmotnost 5000 trojských uncí (155 kg), zmenšený kontrakt 1000 trojských uncí (31 kg). Jak již bylo uvedeno výše, kovy nejsou komoditami, na které by se CBOT zrovna zaměřovala, proto jsou zde obchodovány ve velmi malé míře, dohromady tvoří pouhé jedno procento všech burzovních obchodů. Navíc jako jediný sektor burzy nejsou obchodovány v otevřené aukci, jejich obchodování se provádí výhradně elektronicky (viz tabulka 2). Co se týče poměru obchodování mezi oběma drahými kovy, jednoznačně vítězí zlato, které tvoří 87,5% obchodů s kovy (62,5% 100 oz. Gold, 25% mini-sized Gold). Počty obchodů se stříbrem jsou rozděleny poměrně rovnoměrně mezi 5000 oz. a mini-sized kontrakt.

3.1.4 Perspektiva dalšího vývoje burzy Doposud jsem zde popisoval vlastnosti jednotlivých produktů na burze platné pro současnou dobu. Pro potřeby této práce je ale také velmi důležité, jak se bude CBOT a vůbec celý burzovní trh vyvíjet v budoucnu. Chicago Board of Trade již velmi dlouhou dobu udržuje svou pozici jako nejrozvinutější a největší světová komoditní burza (viz tabulka 1). Přitom, nebo snad právě proto, je burzou, která se neustále zdokonaluje, a která objevuje nové možnosti, jak přiblížit komoditní obchodování širšímu spektru investorů a obchodníků. Důkazem této skutečnosti může být takřka nepřetržitý nárůst počtu obchodů během dlouhodobého vývoje burzy, jak můžeme vidět v grafu 1. Obrázek 4: Objemy obchodů na CBOT

Pramen: [14] http://www.cbot.com/cbot/docs/66706.xls, obrázek vytvořen autorem

31

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

800 700 600 500 400 300 200 100 0 1970

Miliony

Roční objemy obchodů CBOT v letech 1970-2005

Zachyceno je zde období od sedmdesátých let 20. století až po současnost.6 Zvláště v posledních letech jsou patrné značné nárůsty obchodů každým rokem. Znamená to tedy, že je velmi pravděpodobný další vývoj stejným směrem, kdy i v dalších letech objemy obchodů porostou a burza bude udržovat svůj vysoký standard a pozici před ostatními komoditními burzami. V budoucích

letech

bude

jistě

docházet

k dalšímu

zdokonalování

systému

elektronického obchodování, které již v současné době je na burze velmi dobře rozvinuté. Dnešní elektronická doba, kdy se dá na dálku za pomocí moderních telekomunikačních a informačních prostředků vyřešit téměř cokoliv, nahrává dalšímu rozvoji elektronického obchodování. Díky tomu by se obchodování s komoditami mohlo stát dostupné pro mnoho nových obchodníků, zvláště z řady drobných investorů, kteří doposud preferovali spíše investice do akcií či fondů. Pro většinu investorů by taková investice do komodit mohla být velmi dobrým prostředkem diversifikace jejich investičního portfolia. V této oblasti je tedy ještě ukryt velký potenciál růstu komoditních trhů nejen na burze v Chicagu, ale i na dalších vyspělých světových burzách.

3.2 Dohled nad komoditními burzami v USA Regulace komoditních obchodů a dohled nad burzami je naprosto nezbytnou součástí burzovních trhů. Orgány regulace a dohledu zajišťují, aby všechny obchody probíhaly podle stanovených pravidel, a aby nedocházelo k při obchodování k podvodům. Zároveň vydávají povolení k provozování komoditních burz a dále regulují množství burz v ekonomice. Každá země má svůj vlastní dohled. V případě USA se o dohled nad burzami stará komise Commodity Futures Trading Commission (CFTC). Základním posláním této komise je ochrana účastníků trhu a veřejnosti před podvody, manipulacemi a nepoctivými praktikami spojenými s obchodováním s komoditami. Její další snahy jsou směřovány k udržování otevřeného a konkurenčního prostředí termínových a opčních komoditních trhů. CFTC byla založena Kongresem Spojených států v roce 1974 jako nezávislá instituce s mandátem k regulaci amerických komoditních trhů. Od té doby byla působnost této komise několikrát změněna a upravena, naposledy v roce 2000 zákonem CFMA (Commodity Futures Modernization Act). V současné době se její činnost soustředí na tři druhy činností: na

6

Vývoj v letech předcházejících, v období od roku 1921 do roku 1970 bylo charakteristické kolísáním množství obchodů na určité hladině (jde o období poznamenané světovými válkami či hospodářskou krizí).

32

podporu konkurence a efektivity burz, ochranu jejich účastníků proti nekalým činnostem a zajištění správného a včasného vypořádání obchodů. Organizační složení Commodity Futures Trading Commission je tvořeno pěti komisaři, kteří jsou jmenování prezidentem na pětiletá období. Aby byla podpořena nezávislost této instituce, v komisi nesmí nikdy být více než tři komisaři patřící ke stejné politické straně. Prezident Spojených států, po schválení Senátem, jmenuje jednoho z komisařů předsedou komise. Předseda komise má hlavní pravomoc při rozhodování o provádění dohledu i při informování veřejnosti o činnosti komise. Komise CFTC má sídlo ve Washingtonu, její další pobočky jsou umístěny ve městech s komoditními burzami, na které dohlíží – New York, Chicago, Kansas City a Minneapolis.

33

4 Komoditní burzy v České republice V České republice mají současně fungující komoditní burzy velmi krátkou historii. Podobně jako je tomu u burzy cenných papírů, i burzy na zboží, které dnes fungují, vznikly až po revoluci v roce 1989. Burza cenných papírů Praha se navíc za dobu své existence vyvinula v dobře prosperující a fungující burzu, která má své místo i na celoevropském trhu. Proti tomu komoditní burzy v ČR nedosahují takových výsledků, aby svým obchodováním výrazně přesahovaly hranice naší země. Jejich působnost je upravena odlišným zákonem oproti burze cenných papírů, z kterého také vyplývá jiné právní postavení, které jistě také ovlivnilo odlišný vývoj těchto burz. Tato část bude nejprve věnována teorii, aby byla zřejmá specifika komoditních burz v České republice, zejména v oblasti vývoje burz a jejich právní úpravy. Dále bude tato část pojednávat o jednotlivých burzách, které v současné době u nás fungují.

4.1 Stručná historie burz na zboží na našem území Historie burz na území České republiky není tak krátká, jako je historie našich současných komoditních burz. Naopak, první burzy se u nás objevují již v druhé polovině 18. století, konkrétně do roku 1861, kdy byl zaznamenán první pokus o založení burzy, kde by se obchodovalo s různými druhy zboží. Tato burza ovšem neudržela svou činnost více než jeden rok a zanikla. Zato v roce 1871 již byly snahy pražských obchodníků úspěšné a vznikla zde Pražská burza. Na této burze se původně obchodovalo jak s cennými papíry, tak se všemi druhy zboží, včetně obilí a ostatních zemědělských plodin. Velmi úspěšným segmentem na Pražské burze byl obchod s cukrem, pro něž byla střediskem pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce obchod se zbožím ustoupil na burze do pozadí a obchodovalo se zde téměř výhradně jen s cennými papíry. V době druhé světové války, v roce 1939, burza ukončila svou činnost. Po jejím skončení již svou činnost neobnovila. Pražská burza však nebyla jediná na našem území v tomto období. Roku 1894 byla otevřena Plodinová bursa v Praze, která se, na rozdíl od Pražské burzy, orientovala výhradně na obchodování se zemědělskými plodinami. Původně byl zdejší burzovní obchod omezen na obilniny a mlýnské výrobky, ale s rozvojem burzy byl postupně rozšířen o produkty z téměř všech oblastí zemědělské výroby. Rozšiřování okruhu předmětů burzovního obchodu dávalo podnět ke stále vzrůstající činnosti uzančních komisí, které vytvářely zvyklosti pro obchod s novými druhy zboží a zdokonalovaly zvyklosti dosavadní.

34

Rozvoj Pražské plodinové burzy poprvé přerušila první světová válka. Stát v té době obhospodařoval většinu zemědělských plodin a burzovní obchod se tedy téměř zastavil. Po válce se však zájem o obchodování znovu obnovil a burza mohla rozšiřovat svou činnost zřizováním nových burzovních oborů. V roce 1922 byla založena při Pražské plodinové burze dřevařská burza, v roce 1923 zahájila svou činnost burza lnářská a v roce 1926 burza pro ovoce, burza pro vejce a burza pro kávu. Zároveň s rozvojem zemědělské výroby a růstem zájmu o burzovní obchodování vyvstala v Československu potřeba zřízení dalších plodinových burz. Tak v roce 1921 byla zřízena plodinová burza v Olomouci a v roce 1922 v Brně a Bratislavě. Zatímco ve dvacátých letech minulého století u nás zažily plodinové burzy svůj pomyslný vrchol, od třicátých let jejich činnost postupně upadala. S příchodem druhé světové války pak byla činnost burz ukončena, nebo alespoň omezena na minimum. Některé burzy již svou činnost po válce ani neobnovily, jiné sice po roce 1945 ještě existovaly, ale po roce 1948 byla jejich činnost opět narušena. Existence burz byla formálně ukončena ke dni 31.7.1952, kdy vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 32/1952 Sb., o zrušení plodinových burs. Majetek plodinových burz převzal stát a historie burz v České republice a na Slovensku tím na dobu téměř 40 let končí.

4.2 Vývoj burz po roce 1989 Se změnou režimu po revoluci v listopadu 1989 se u nás brzy objevují snahy o obnovení organizovaných burzovních trhů. Na rozdíl od předchozího vývoje se však toto snažení vyvíjí dvěma samostatnými, lehce odlišnými směry. Jde o rozdělení druhů burz na burzu cenných papírů a na komoditní burzu. Toto rozlišení se projevuje především v přijetí dvou samostatných burzovních zákonů, které mimo jiné upravují odlišné pojetí obou druhů burz jako právnických osob. Více o těchto odlišnostech, které stojí na počátku odlišného rozvoje komoditních burz oproti burze cenných papírů, je uvedeno v následující podkapitole. Jako první po změně poměrů v Československu tedy začaly přípravné práce na vytvoření burzy cenných papírů, které nakonec, po vzniku zákona o burze cenných papírů, vznikly dvě, v Praze a Bratislavě. Situace s komoditními burzami byla poměrně složitější. Nejprve vznikl přípravný výbor Pražské komoditní agrární burzy (15.1.1991) a postupně se objevovaly snahy o přípravu vzniku dalších burz se zemědělským zbožím v Brně, Olomouci a Bratislavě. Situace byla také komplikována přijatým zákonem o komoditních burzách (č. 229/1992), který 35

neurčuje, který státní orgán má vznik komoditních burz povolovat. Tato skutečnost byla určena až pozdějším zákonem č. 474/1992 Sb.

4.3 Právní postavení komoditních burz Komoditní burzy, stejně jako burzy cenných papírů, jsou soukromoprávní instituce s některými prvky veřejnoprávní regulace. Burzy tedy vznikají z podnětu účastníků trhu, nikoliv jako výsledek vůle státu a jsou pouze podřízeny státnímu dohledu. Tato základní charakteristika je pro oba druhy burz stejná, jinak se však od sebe jejich právní postavení zásadně liší.

4.3.1 Rozdíl mezi komoditní burzou a burzou cenných papírů Základním rozdílem je odlišná právní forma, vycházející z odlišné úpravy dvěma různými zákony. Zákon o burze cenných papírů č. 214/1992 Sb. definuje burzu cenných papírů jako akciovou společnost, zatímco zákon o komoditních burzách č. 229/1992 Sb. upravuje právní postavení komoditní burzy jako zvláštní formu právnické osoby nevýdělečné povahy. Akcionáři burzy cenných papírů po dobu fungování burzy nikterak neručí za její závazky, pouze v případě likvidace mohou ručit do výše podílu na likvidačním zůstatku. Zároveň mají nárok na případné odměny ze zisku (dividendy). U komoditních burz jejich členové ručí do výše svých nesplacených vkladů (příspěvků), burza však neodpovídá za závazky z burzovních obchodů. Zisk komoditní burzy nemůže být rozdělen mezi zakladatele a členy burzy, slouží pouze k zajištění rozvoje burzy. Druhým rozdílem je odlišná úprava ve věcech státního dozoru nad burzami a povolováním jejich vzniku. U burzy cenných papírů je tato problematika v samotném zákoně o burze cenných papírů, která určuje, že kompetentní ve věcech povolení vzniku a dalším dozoru nad burzou je ministerstvo financí. Jak již bylo uvedeno výše, u komoditních burz jsou tyto skutečnosti uvedeny v odlišném zákoně č. 474/1992 Sb., o opatřeních v soustavě úředních orgánů státní správy České republiky. Podle tohoto zákona vykonává dozor nad komoditními burzami buď ministerstvo zemědělství nebo průmyslu, což závisí na okruhu obchodovaných komodit na burze. Rozdílů mezi těmito dvěma druhy burz je pochopitelně mnohem více, ale tyto základní okruhy jsou ty stěžejní, díky nimž se situace na českých burzách nevyvíjela a nevyvíjí úplně stejným způsobem u obou druhů burz.

36

4.3.2 Založení a vznik komoditní burzy K založení komoditní burzy je třeba dohoda tří osob, kteří spolu uzavírají zakladatelskou smlouvu. Okruh možných zakladatelů je omezen na osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku. Spoluzakladatelem komoditní burzy nemůže být zejména stát, dále rozpočtové a příspěvkové organizace, zájmová sdružení apod. Základním organizačním předpisem komoditní burzy je její statut, který je obdobou stanov burzy cenných papírů. Návrh statutu při založení komoditní burzy schvalují zakladatelé, podléhá však ještě schválení ze strany příslušného státního orgánu. Povolení k založení burzy je vydáváno příslušným správním orgánem, což může být ministerstvo zemědělství nebo průmyslu. Komoditní burza pak vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.

4.3.3 Vnitřní organizace komoditních burz Základním orgánem komoditní burzy je její valná hromada. Ta není tak formalizovaná jako u burzy cenných papírů, protože se řídí více méně úpravou týkající se společností s ručením omezeným. Valná hromada se schází zpravidla jednou ročně a mohou se jí zúčastnit všichni členové komoditní burzy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů (aby byla valná hromada usnášení schopná, musí být přítomna více než polovina členů) burzy oprávněných hlasovat. Statutárním orgánem komoditní burzy je její burzovní komora. Jedná jménem burzy ve všech záležitostech a řídí činnost burzy jako právnické osoby. Počet členů burzovní komory určuje statut burzy, jejich počet musí být nejméně tři, přičemž i při vyšším počtu se musí jednat o číslo dělitelné třemi7. Členem burzovní komory může být pouze fyzická osoba starší 21 let, která navíc disponuje osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí, které zaručují řádný výkon funkce. V čele burzovní komory stojí volený předseda burzovní komory, jímž se může stát pouze její řádný člen.

4.3.4 Státní dozor nad komoditními burzami Státní dozor nad komoditními burzami vykonává příslušný orgán státní správy, čímž může být opět dle zákona č. 474/1992 Sb. ministerstvo zemědělství či průmyslu. Dozor je pak vykonáván prostřednictvím burzovního komisaře, případně zástupce burzovního komisaře, 7

Členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Jmenovaní členové by měli být předními odborníky teorie nebo praxe svých oborů.

37

kteří jsou jmenováni a odvoláváni příslušným ministerstvem. Do těchto funkcí může být jmenována jen bezúhonná fyzická osoba. Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař (resp. jeho zástupce) dle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zákony o státní kontrole.

4.4 Plodinová burza Brno (PBB) Tato burza byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 8.12.1992 jako jedna z prvních porevolučních burz a v současné době je nejstarší fungující burzou u nás. Burza má své sídlo na ulici Kotlářská 53 v Brně, kde probíhá i pravidelné obchodování. Burza je založena na principu otevřeného členství, kdy na burze obchodují členové přímo, ostatní subjekty prostřednictvím dohodců (makléřů). V současné době je na burze registrováno 24 členů. Na parketu se obchoduje během roku v pravidelných 14 denních intervalech téměř se všemi zemědělskými komoditami, na které jsou vypracovány komoditní uzance. Součástí PBB je i clearingové centrum, které zajišťuje zúčtování provedených obchodů a úhradu provedených dodávek. Ceny uzavřených obchodů jsou kótovány a pravidelně zveřejňovány. Dále byl při burze zřízen též Rozhodčí soud, který je pověřen řešit případné spory vzniklé při obchodování. Jeho rozhodnutí jsou závazné obdobně, jako by tomu bylo u obchodního soudu, burzovní Rozhodčí soud však může rozhodovat rychleji a s nižšími náklady.

4.4.1 Předmět burzovního obchodu Dle statutu Plodinové burzy Brno jsou předmětem burzovního obchodu komodity a komoditní deriváty, produkty rostlinné a živočišné výroby a výrobky vzniklé jejich zpracováním, jakož i výrobky používané v souvislosti s jejich výrobou, přemísťováním (zpracováním nebo prodejem, zejména: obiloviny; luštěniny, olejniny, okopaniny, výrobky z chovu skotu, drůbež, ovoce a zelenina, zemědělské výrobky tropického a subtropického pásma a výrobky, vzniklé zpracováním dříve uvedených produktů, hnojiva, herbicidy a jiné ochranné prostředky). V současné době jsou obchodovány dle platných uzancí tyto komodity rostlinné výroby: biopaliva, ječmen, ječmen sladovnický, kukuřice krmná, kukuřice potravinářská, oves, oves potravinářský, pohanka, proso, pšenice, pšenice potravinářská, pšenice tvrdá, žito a žitovec. Na burze je možno uzavírat promptní, termínové, opční a pomocné druhy obchodů. Díky ochotě pana Ing. Karla Zezuly, současného generálního sekretáře burzy, který mi poskytl některé informace, zde mohu uveřejnit pro ilustraci objem obchodů za loňský rok. 38

Během roku 2005 bylo na Plodinové burze Brno zobchodován obrat 975 835 278,- Kč, což odpovídá množství 286 794 tun zemědělských plodin. Toto číslo pochopitelně není nijak vysoké, odpovídá jen velmi malému množství uskutečněných obchodů. Pro zajímavost ještě dodávám, že nabídek k prodeji bylo asi o něco méně než poptávek k prodeji a velký rozdíl byl i mezi I. a II. pololetím. V I. pololetí 2005 bylo totiž uskutečněno více než 75% všech obchodů.

4.5 Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK) Vznikla zápisem do obchodního rejstříku v dubnu 1995 a je oprávněna realizovat obchody na základě státní licence udělené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zemědělství ČR.

4.5.1 Sídlo burzy Město Kladno bylo záměrně zvoleno jako sídlo komoditní burzy z několika důvodů. Město je důležitým průmyslovým a těžebním centrem. Má strategickou polohu nedaleko Prahy a letiště Ruzyně. Na Kladně proto žije mnoho lidí, kteří dojíždí za prací či studiem do Prahy a mají zájem podílet se na aktivitách burzy. V neposlední řadě Kladno nabízí mnohem příznivější cenové relace služeb souvisejících s provozem burzy ve srovnání s Prahou.

4.5.2 Působnost burzy Kladenská burza měla od počátku za cíl vhodně doplnit stávající burzy, tj. zejména Burzu cenných papírů Praha a Plodinovou burzu Brno. Proto okruhy komodit, které se na burze obchodují, spadají především do průmyslové sféry. Dále vytváří v těsné součinnosti s Ministerstvem životního prostředí ČR komplexní obchodní a informační systém pro obchodování s odpady.

4.5.3 Komoditní sekce obchodované na ČMKBK
Dřevo, dřevní hmota, řezivo, konstrukční a obalové materiály na bázi dřeva a dřevěných odpadů.
Nerostné suroviny, včetně upravených rud, nerud a paliv.
Vláknina, papír a výrobky z papíru.
Produkty koksovacích pecí a rafinérského zpracování ropy.
Chemické výrobky a chemická vlákna.
Konstrukční a obalové materiály na bázi pryže, plastů, skla, keramických hmot a betonu.
Základní kovy a jejich slitiny, včetně hutních výrobků. 39


Kovové konstrukční materiály a prefabrikáty, výrobky z drátů, spojovací materiály, řetězy, armatury, ložiska.
Odpady a druhotné suroviny.
Polotovary a výrobky nabízené a poptávané Správou státních hmotných rezerv.
Polotovary a výrobky zhotovené ze surovin a materiálů
Elektrická energie.
Produkty rostlinné a živočišné výroby, popřípadě produkty vzniklé jejich zpracováním, jakož i výrobky používané v souvislosti s jejich výrobou, přemísťováním, zpracováním nebo prodejem.
Povolenky na emise skleníkových plynů.

4.6 Obchodní burza Hradec Králové (OBKH) Tato burza vznikla v roce 1995 v Hradci Králové, avšak od roku 2000 sídlí v Praze. Mezi její hlavní činnosti patří organizace trhu se zemědělskými produkty. Předmětem burzovních obchodů jsou produkty rostlinné, živočišné výroby a produkty vzniklé jejich zpracováním, jakož i výrobky používané v souvislosti s jejich výrobou, přemisťováním, zpracováním nebo prodejem. Na burze je možno uzavírat tradiční druhy obchodů, tedy promptní, termínové, opční i pomocné. Burza má 18 členů z toho 3 členové jsou jmenováni ministerstvem zemědělství do burzovní komory a podle zákona jsou členy burzy. Obchodní burza Hradec Králové má zřízeny obchodní místa, a to v Praze (Americká 18, Praha 2) a v Litoměřicích, na nichž se obchoduje následujícím způsobem:
Obiloviny - obchoduje se každou středu v obchodním místě Praha od 10.00 hod.
Olejniny včetně šrotů - obchoduje se každou středu v obchodním místě Praha od 10.00 hod.
Vejce - obchoduje se každou středu v obchodním místě Praha od 10.00 hod.
Ovoce a zelenina - obchoduje se každou středu v obchodním místě Praha od 10:00 hod nebo Litoměřice od 14.00 hod.
Brambory jak ranné tak pozdní - obchoduje se každou středu v obchodním místě Praha od 10:00 hod nebo Litoměřice od 14.00 hod.
Maso - obchoduje se každou středu v obchodním místě Praha od 10.00 hod.

4.7 Komoditní burza Praha (KBP) Tato burza vznikla v roce 2002 v Praze, kde i nadále sídlí (Podvinný mlýn 6, Praha 9). V současné době má 8 členů. Byla založena jako burza s plně elektronickým obchodním systémem, který umožňuje členům burzy uzavírat obchody, aniž by museli být přítomni na burzovním parketu. Pokyny členů jsou zajišťovány pomocí speciální aplikace a data jsou přenášeny pomocí sítě internet či telefonní linky. 40

Od 2.10.2002 bylo možné na KBP obchodovat s komoditami, které se dělily do čtyř sekcí a to živočišná sekce, rostlinná sekce, sekce krmiva a sekce dříví a dřevní hmota. Od 1.1.2005 je možné obchodovat jenom s komoditami tvořící sekci „Dříví a dřevní hmota“. Na KBP se jednotlivé komodity obchodují ve svých sériích, kde série udává týden, kdy má dojít k fyzickému dodání komodity. KBP vypisuje pro každou komoditu série pro následujících 5 týdnů. Cena obchodu, který je uzavřen v rámci Komoditní burzy Praha, je stanovována na základě agregované nabídky a poptávky a jednotlivých dispozic, které účastníci obchodu uvedli ve svých pokynech. Každá komodita a její série má pro každý burzovní den stanoveno tzv. přípustné cenové pásmo, které stanovuje interval, ve kterém se může kupní cena pohybovat. Toto přípustné cenové pásmo brání možnostem manipulace s cenou jednotlivých komodit. Burzovními dny na Komoditní burze Praha jsou pondělí a středa, pokud na tyto dny nepřipadá státní svátek nebo jejich statut nezmění burzovní komora KBP. Na Komoditní burze Praha bylo během roku 2005 uzavřeno celkem 14812 klasických burzovních obchodů. Velká většina z těchto kontraktů byla na nákup komodit (75%), zbylá čtvrtina pak byla v podobě kontaktů na prodej. Mimo tuto sumu bylo ještě na burze provedeno 1792 přímých obchodů, které neprošly přímo burzovním systémem. Všechny tyto obchody činily v podobě obratu něco přes 4 miliardy Kč (bez DPH).

4.8 Analýza situace na burzách v České republice Situace kolem komoditních burz v České republice není zrovna růžová. Burzy se vyvíjí velice krátkou dobu, takže v žádném případě nemohou být na takové úrovni, jako jsou nejvyspělejší zahraniční burzy. Bohužel ani během asi patnáctiletého období po revoluci se komoditní burzy nedokázaly příliš uchytit v našem ekonomickém prostředí a nedošlo zde k žádnému bouřlivému rozvoji, který by se v době zavedení tržní ekonomiky očekával. Proč ale k takovému vývoji došlo? Proč komoditní burzy nezaujaly investory a obchodníky tolik jako Burza cenných papírů Praha? V následujících odstavcích by měly být nastíněny hlavní příčiny problémů a odlišného vývoje tohoto segmentu. Největším problémem komoditních burz, který zřejmě stojí na počátku všech dalších nedostatků, je nedostatečná informovanost o komoditních burzách. Jen velmi málo lidí u nás ví, co to je komoditní burza a že nějaké takové instituce v České republice vůbec existují. V tomto směru je zřejmý velký rozdíl oproti burze cenných papírů, která je v médiích 41

zmiňována každý den a i laická veřejnost alespoň tuší, co se na této burze děje. Komoditní burzy však nejsou téměř vůbec zviditelněny, nefunguje ani jejich propagace. Vzhledem k této špatné informovanosti nepanuje ani mezi přímými účastníky burzovních obchodů přílišný optimismus. Tito lidé pak příliš nedůvěřují významu burzy v jejich záměrech. Kromě toho nejsou přesvědčeni ani o funkcích, které by měly burzy zastávat v rámci sektorů zemědělství a průmyslu. Prvovýrobci obchodovaných komodit mají strach, aby burza nestlačila ceny dolů a oni by prodávali za méně výhodných podmínek. Kupující (zpracovatelé) jsou zase navyklí na tradiční způsob obchodování, který jim vyhovuje. Mají též obavy, že by se jim nákupy mohly prodražit díky burzovním poplatkům. Dalším problémem je nízký počet obchodů. Opět je zde zřejmá návaznost na předchozí odstavce. Vzhledem k nízkému povědomí o komoditních burzách mezi veřejností, společně s nedůvěrou, která k nim panuje, nemají burzy mnoho členů, tedy ani účastníků obchodů. Důsledkem je velmi malý počet uzavřených obchodů. Burzy proto obchodují jen několikrát během měsíce, žádná nedosahuje takové likvidity, aby mohla obchodovat každý pracovní den, tak jak by se slušelo pro vyspělou komoditní burzu. Proto burzy jen velmi těžko plní svou funkci místa, kde se setkávají obchodníci za účelem koupit nebo prodat své zboží. Mimo to burzy také obtížně plní svoji informační funkci. Burza má být indikátorem cen komodit. Když ale jejíma „rukama“ projde jen velmi malá část zemědělské a průmyslové produkce a neuskuteční se mnoho obchodů, pak je jasné, že burzovní ceny nebudou objektivně odrazovat realitu na trhu. Obchody uzavírané na tuzemských komoditních burzách pak jsou nejčastěji promptní a dodávkové, které slouží především pro dodavatele a odběratele jednotlivých komodit. Spekulační prvek se v těchto podmínkách téměř vytrácí, vzhledem k nízkému počtu obchodů jsou spekulace na vývoj cen velmi obtížné a nejisté. Je vidět, že komoditní burzy mají víc než dost problémů, které by bylo dobré vyřešit a pozměnit, aby se mohly dynamičtěji rozvíjet a staly se jednou z opor našeho hospodářství.

4.9 Srovnání českých burz s burzami ve světě Původně měla tato část přinést důkladné srovnání vybrané české se zahraniční burzou. Z předchozího textu je myslím úplně zřejmé, že takové srovnání vůbec není nutné. Mezi jakoukoliv komoditní burzou v ČR a burzou CBOT je tak výrazný rozdíl, který je natolik markantní, že ani nemá smysl se pouštět do jeho důkladného rozboru.

42

Snad jen pro ilustraci jeden příklad: objem obchodů na Komoditní burze Praha za první čtvrtletí roku 2006 nedosáhl ani výše jedné tisíciny procenta obchodů CBOT v témže období! Všeobecně můžeme rozdíly mezi komoditními burzami ve světě a v ČR přehledně shrnout tak, jak je vidět v následující tabulce 4. Tabulka 4: Srovnání komoditních burz ve světě a v ČR Svět Členové burzy

Burzovní obchody

Délka trvání

Legislativa

Celkové povědomí

Clearingová centra

Burzovní rozhodčí soud

Česká republika

Převážně finanční instituce a

Většinou výrobci a zpracovatelé, kteří

makléřské společnosti

nemají tolik kapitálu

Největší význam mají termínové

Promptní, popř. dodávkové obchody

obchody, jejichž objem činí přes 90%

s vypořádáním T+3 a výše

Mnoholetá tradice

Nejvýše 14 let fungování burz

Stabilizovaná s různými

V rozvoji, dosavadní s nedostatky,

modifikacemi pro jednotlivé země

potřeba změny

Znalosti a zkušenosti z burzovních

Nedostatečná vzdělanost a důvěra

obchodů

v prospěšnost burzy

Garantují, že všichni obchodníci

Pokud vůbec existují, tak neplní svou

dostojí svým závazkům

funkci a spíše brzdí obchody

Dává právní jistotu, efektivně řeší

Je-li zřízen, působí víceméně

případné spory

kontraproduktivně

Pramen: [3] Liška, V. – Houška, J. Finanční teorie bankovnictví IV: Obchodování s CP a komoditami, str. 168, upraveno autorem

43

5 Perspektiva vývoje komoditních burz v ČR Komoditní burzy nemají příliš pevné místo v našem ekonomickém systému, potýkají se se spoustou problémů, jak zde již bylo uvedeno. Otázkou zůstává, zda tento stav v odvětví zůstane i nadále zakonzervován v dosavadní podobě či zda nedojde v nejbližší době ke změnám, které by mohly vést ke zlepšení situace na komoditních burzách. Komoditní burzy podléhají právní úpravě v podobě již zmíněného zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění novel č. 216/1994 Sb., 105/1995 Sb., 70/2000 Sb. a 285/2005 Sb. Tento zákon vznikl na počátku 90. let minulého století, nedlouho po změně poměrů v České republice. Odráží proto tehdejší poměry, kdy se formovaly nové instituce tržní ekonomiky, mezi nimiž existovala i potřeba obnovy komoditních burz. V současné době však je již tento zákon v mnoha směrech překonaný a vykazuje určité koncepční nedostatky. Je zřejmé, že tento zákon vznikl v poměrně krátké době, aby mohly komoditní burzy, které se v té době již formovaly, zavčas získat právní rámec pro své působení. Po necelých patnácti letech, kdy tento zákon působí, je jasné, že pro další rozvoj komoditních burzách je třeba zásadnější změnu v jejich právní úpravě.

5.1 Příprava nového zákona o komoditních burzách K tomuto tématu se v lednu roku 2006 vyjádřilo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, a to konkrétně v článku uveřejněném na jejich internetových stránkách, jehož autorem je Mgr. Kavina. V tomto článku byly uvedeny právě zmíněné nedostatky, které vykazuje současná právní úprava komoditních burz, a které by měly vést k razantnější změně v této oblasti. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zcela nový zákon, který by měl nahradit současnou, již překonanou právní úpravu. Vzhledem k zásadním změnám, který by měl tento zákon přinést, nebyla zvolena cesta pouhé novelizace, ale komplexní změna formou nové právní úpravy. Jaké změny by tedy měl tento zákon na poli komoditních burz způsobit? Nejdůležitějším a nejmarkantnějším posunem by měla být změna v pojetí právní subjektivity komoditní burzy. Stejně jako burza cenných papírů, tak i komoditní burza by měla mít formu akciové společnosti. Současné pojetí, kdy byla komoditní burza definována jako specifická právnická osoba, vedlo k tomu, že komoditní burzy bylo obtížné z hlediska právní subjektivity jasně zařadit. Nová úprava by měla sjednotit české obchodní právo tak, aby se komoditní burzy dostaly pod rámec nadřazeného akciového práva.

44

Nicméně i nadále budou komoditní burzy podléhat státnímu dozoru, který by měl dohlížet na to, aby počet komoditních burz a jejich působnost odpovídala ekonomickým a dalším potřebám státu. Proto, s ohledem na strategičnost komodit, s nimiž je na burzách obchodováno, a na určitou výlučnost komoditních burz, bude i nadále potřeba získat k provozu burzy státní povolení (koncesi). Stát nebude moci kontrolovat chod burz z pozice akcionáře, bude však pověřen k provádění dohledu v průběhu fungování společnosti. Tento dohled bude, stejně jako doposud, provádět příslušný orgán státní správy (tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství ČR) prostřednictvím burzovního komisaře. Další změny, které se chystají prostřednictvím nového zákona, by měly zabezpečit silnější pozici komoditních burz na trhu, která by měla zvýšit množství obchodů a tedy i objektivnější monitorování cen komodit prostřednictvím burz. Předpokládá se, že by pro některé subjekty byla konstituována povinnost obchodovat s komoditami právě na komoditní burze. Zvýšila by se tím transparentnost obchodování s komoditami a odbouralo by se současné paralelní fungování burzovního i mimoburzovního trhu, které si doposud navzájem bránily ve svém rozvoji. Situace by se tak mohla přiblížit osvědčenému systému, který funguje u obchodování s cennými papíry, kde také stát nevytváří paralelní trh. Nový zákon o komoditních burzách by se měl podle všeho již brzy projednávat v parlamentu. Věcný záměr zákona byl projednán Legislativní radou vlády a na podzim 2005 schválen vládou. Jeho navrhované paragrafové znění, které bude předkládat Ministerstvo průmyslu a obchodu, by mělo být již brzy dokončeno a připraveno k projednávání.

5.2 Budoucnost komoditních burz v České republice Pokud se podaří schválit nový zákon o komoditních burzách a burzovním komoditním obchodu, mělo by to napomoci značnému oživení v tomto odvětví. Pokud bude úprava zákona opravdu odpovídat záměru, který byl popsán Ministerstvem průmyslu a obchodu, měly by se komoditní burzy stát hlavním centrem obchodu s komoditami. Kromě toho by se však měly i samotné burzy snažit přilákat co nejvíce zájemců z řad veřejnosti k obchodování s komoditami. Rozhodně by všechny burzy měly zapracovat na svém marketingu, aby o jejich působení bylo více slyšet a aby se o jejich existenci dozvědělo mnohem více lidí, než je tomu v současné době. Zaznamenali bychom pak jistě posun nejen v množství uzavřených obchodů na burzách, ale zejména i v jejich struktuře. Účastníci burzovních obchodů by již nebyli pouze z řad dodavatelů a odběratelů jednotlivých komodit,

45

ale jejich struktura by se obohatila i o obchodníky-spekulanty. Tím by se zvýšilo i množství termínových a opčních kontraktů, což by byl další signál přibližování se moderním zahraničním komoditním burzám. Doufejme tedy, že připravovaný zákon přinese nový vítr do zakonzervovaného prostředí komoditních burz, a že i samotné burzy se nových příležitosti chopí tak, aby nastal zásadní zlom a posun k lepšímu.

46

6 Závěr Komoditní burzy mají v České republice nelehkou pozici. Vzhledem k jejich nízkému „věku“ neměly příliš mnoho času se dostatečně rozvinout, navíc je neustále brzdila jejich nepříliš vhodná právní úprava. V současné době se rýsuje změna v oblasti komoditních burz, která byla zmíněna v poslední kapitole. Vypadá to tedy, že by se situace na burzách měla postupně zlepšovat. Na počátku této práce bylo rozebráno fungování komoditních burz, jak je popisuje literatura. Z této teorie jsem pak v dalších částech práce vycházel při analyzování a srovnávání českých a zahraničních burz. Druhá kapitola se věnovala zahraničním burzám, a to především americké burze Chicago Board of Trade, která je nejvýznamnější světovou komoditní burzou. Analýza této burzy byla provedena poměrně důkladně, protože o ní existuje velká spousta zajímavých materiálů, zejména na internetových stranách této burzy. Podle zjištěných informací jsem usoudil, že burza CBOT by měla i nadále udržovat svoji pozici nejsilnější světové komoditní burzy, nadále zvyšovat množství obchodů, které se zde každoročně uskuteční. Závěr této kapitoly byl věnován dohledu nad komoditními burzami v USA. Část určená českým komoditním burzám dostála určitých změn oproti původnímu záměru. Nejprve zde byla zmíněna historie komoditních burz v českých burz a jejich současná právní úprava. Z důvodu velmi malého množství informací, které se kolem komoditních burz v České republice vyskytují, nebylo možné vybrat a důkladně analyzovat jedinou českou burzu. Proto jsem se rozhodl popsat alespoň stručně všechny fungující burzy na našem území a dále analyzovat situaci na našich burzách jako celek. Při analyzování situace na komoditním trhu u nás jsem dospěl k názoru, že burzy u nás nefungují tak, jak by měly (dle mých teoretických poznatků). Zároveň jsem se nepouštěl ani do nějakého velkého srovnávání se zahraničními burzami, tedy s burzou CBOT, protože i zde bylo naprosto zřejmé, že české burzy značně zaostávají, svou úrovní jsou o několik stupňů níže, než nejvyspělejší světové burzy. Nakonec jsem se pustil do zamyšlení nad nejbližší budoucností komoditních burz v České republice. Využil jsem k tomu informací z Ministerstva průmyslu a obchodu, kde připravují nový zákon o komoditních burzách, který by měl přinést oživení do tohoto oboru. V rámci naplnění cílů této práce se podařilo alespoň zjednodušeně srovnat české a zahraniční burzy. Rozdíly mezi nimi jsou opravdu propastné, proto nebylo třeba tuto 47

problematiku déle rozpitvávat. Dále jsem se snažil najít největší problémy našich komoditních burz, které brzdí jejich rozvoj. Co se týče řešení těchto problémů, zde vkládám největší naděje do připravovaného nového zákona o komoditních burzách. Pokud se jej podaří předložit a schválit, mělo by se zlepšit fungování komoditních burz, dojít ke značnému zvýšení zájmu o obchodování s komoditami a vzrůstu objemů obchodů na burzách. Kromě toho doufám, že burzy využijí změny prostředí ke svému zviditelnění, aby přilákaly co nejvíce nových obchodníků ke komoditním obchodům. Věřím, že tato práce přináší svým čtenářům základní seznámení s problematikou komoditních burz a jejich fungování. Zároveň jsou zde uvedeny komoditní burzy z nejrůznějších koutů světa, takže je možné si udělat představu, jak vypadá světový komoditní trh (viz Příloha I). Z mého pohledu nejpodstatnější je však současná nepříliš dobrá situace na českých komoditních burzách a možnosti řešení, které jsou v těchto dnech poměrně aktuální. Nezbývá než doufat, že k avizovaným změnám brzy dojde, a komoditní burzy v České republice zaujmou lepší tržní pozici, která jim rozhodně patří.

48

Použitá literatura [1] Dědič, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9. [2] Dědič, J. - Barták, J. - Zagar, T. Zákon o komoditních burzách : (komentář). Vyd. 1. Praha : SEVT, 1992. 205 s. Komentované zákony. ISBN 80-7049-043-8. [3] Liška, V. – Houška, J. Finanční teorie bankovnictví IV: Obchodování s CP a komoditami. 1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. ISBN 80-01-01876-8 [4] Kouba, J. Termínové a opční obchody na komoditních burzách 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 155 s. ISBN 80-7079-525-5 [5] Nesnídal, T. – Podhajský, P. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2005. 136 s. ISBN 80-247-1499-X [6] Kavina, P. Komoditní burzy v ČR, návrh nového zákona o komoditních burzách [online]. 12.1.2006, [cit. 2006-05-02]. Dostupné z: [7] Kavina, P. Komoditní burzy v Evropě [online]. 12.1.2006, [cit. 2006-05-10]. Dostupné z: [8] Komoditní burza [online]. c2006, poslední revize 25.3.2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupné z: [9] Brokeři a obchodní aréna [online]. c2006, poslední revize 25.3.2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupné z: [10] Chicago Board of Trade [online]. c2006. Dostupné z: [11] CBOT

-

Organizational

profile

[online].

c2006.

Dostupné

z:

[12] CBOT - Monthly Statistics, March 2006 [online]. c2006, [cit. 2006-04-18]. Dostupné z: [13] DOW JONES CBOT Treasury Index - An Overview, April 2004 [online]. c2006. Dostupné z: [14] Chicago Board of Trade Annual Volume [online]. c2005, poslední revize 4.1.2006. Dostupné z: < http://www.cbot.com/cbot/docs/66706.xls > [15] Financnik.cz - 7. Komoditní burzy - místo nákupu a prodeje [online]. c2005, posl. revize 2.5.2006. Dostupné z: [16] Commodity Futures Trading Commission Home Page [online]. c2006. Dostupné z:

49

[17]

Table

II

[online].

c2006,

poslední

revize

3.2.2006.

Dostupné

z:

[18] Komoditní Burza - hlavní stránka [online]. c2002, poslední revize 29.4.2006. Dostupné z: [19] Plodinová burza Brno [online]. c2006. Dostupné z: [20] Komoditní burza Praha / Údaje o burze [online]. c2002, poslední revize 30.4.2006 . Dostupné z: [21] Obchodní burza Hradec Králové - obchodní systém [online]. c2001, poslední revize 29.4.2006. Dostupné z:

50

Seznam tabulek Tabulka 1: Nejvýznamnější světové burzy dle objemů obchodů .............................................22 Tabulka 2: Objemy obchodů na CBOT v I. čtvrtletí 2006 .......................................................26 Tabulka 3: Objemy obchodů finančních produktů, I. čtvrtletí 2006 ........................................28 Tabulka 4: Srovnání komoditních burz ve světě a v ČR ..........................................................43

Seznam obrázků Obrázek 1: Chicago Board of Trade............................. ............................................................18 Obrázek 2: Burzovní arény .......................................................................................................25 Obrázek 3: Vývoj indexu CBOT Dow Jones Treasury Index ..................................................29 Obrázek 4: Objemy obchodů na CBOT....................................................................................31

Seznam příloh Příloha I: Seznam hlavních světových komoditních burz.........................................................44

51

Příloha I Seznam hlavních světových komoditních burz - v USA: Chicago Board of Trade (CBOT) – www.cbot.com - největší termínová a opční burza světa; obchoduje se zejména obilí, kukuřici, sojové boby, rýže, zlato, stříbro, dluhopisy, úrokové sazby Chicago Mercantile Exchange (CME) – www.cme.com - zejména maso a stavební dříví, dále směnky, úrokové sazby, měnové kurzy New York Mercantile Exchange (NYMEX) – www.nymex.com - ropa, topný olej, bezolovnatý benzín, přírodní plyn, platina, palladium; brambory New York Cotton Exchange (NYCE) – www.nyce.com - nejvýznamnější světová burza pro obchod s bavlnou; pomerančová šťáva New York Board of Trade (NYBOT) – www.nybot.com Kansas City Board of Trade (KCBOT) - www.kcbt.com - zejména pšenice Mineapolis Grain Exchange (MGE) - www.mgex.com - pšenice, ječmen

- v Kanadě: Winnipeg Commodity Exchange (WCE) – www.wce.ca - největší kanadská burza pro obchod s obilím Toronto Futures Exchange (TFE) - indexy cenných papírů

- Evropské: Eurex – www.eurexchange.com European Warrant Exchange – www.euwax.de

- ve Velké Británii: London Metal Exchange (LME) – www.lme.co.uk - hliník, měď, olovo, zinek, nikl, cín London International Financial Futures Exchange (LIFFE) – www.liffe.com - cukr, káva, obilí šrot, vepřové a skopové maso; indexy, dluhopisy, měny, ale i akcie - patří k burovní skupině Euronext International Petroleum Exchange of London (IPE) – www.ipe.uk.com - ropa , bezolovnatý benzín

- ve Francii: International French Futures and Options Exchange (MATIF) – www.matif.fr - patří k burovní skupině Euronext

- další evropské: Komoditná burza Bratislava - Slovensko Evrópská merkantilná burza - Slovensko

52

Vienna Stock and Commodity Exchange - Rakousko, společná burza pro cenné papíry i komodity Budapest Commodity Exchange - Maďarsko, nejsilnější burza středoevropského regionu Warenterminbörse Hannover (Commodity Exchange Hannover) - Německo Warszawska Gielda Spólka Akcyjna (Warsaw Commodity Exchanges) - Polsko

- v Japonsku: Tokyo Commodity Exchange (TOCOM)– www.tocom.or.jp - bavlna, vlna, kaučuk, zlato stříbro, platina, palladium Tokyo Grain Exchange (TGE) – www.tge.or.jp - sojové boby, kukuřice Tokyo International Financial Futures Exchange – www.tiffe.or.jp - úrokové sazby, měnové kurzy Osaka Mercantile Exchange (OME) – www.osamex.com/index_e.html Yokohama Commodity Exchange (Y-COM) – www.y-com.of.jp/english/index_e.htm

- v Asii: Kuala Lumpur Commodity Exchange - palmový olej, kaučuk, kakaové boby, cín Hong Kong Commodity Exchange - obchod s rafinovaným cukrem Singapore Commodity Wxchange Limited (SICOM) – www.sicom.com.sg Korean Futures Exchange (KOFEX) – www.kofex.com Bombay Commodity Exchange Ltd – www.booe.org Istanbul Gold Exchange – www.iab.gov.tr/english/indexen.htm

- v Austrálii a oceánii: Sydney Futures Exchange (SFE) – www.sfe.com.au - živý hovězí dobytek, vlna, zlato, dluhopisy, měnové kurzy, úrokové sazby Australian Wine Exchange (AWX) – www.awx.com.au Australian Macadamia Exchange – www.amxchange.com.au New Zealand Futures and Options Exchange (NZFOE) – www.nzfoe.co.nz

- Ostatní: MEFF Village – www.meff.es - španělská komoditní burza RedMeteor.com – www.redmeteor.com - online internetová burza Coffee Exchange – www.coffee-exchange.com

53