Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veejná ekonomika
KONKURENCE VEEJNÝCH A SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V R
The Competition of Public and Private Universities
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta TIKALOVÁ, MBA
Autor: Veronika ŠÍNOVÁ, BA
Praha, 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veejné ekonomie Akademický rok 2008/2009
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
Š Í N O V Á Veronika
Obor:
Veejná ekonomika a správa
Studijní smr:
Veejná ekonomika
Název tématu:
KONKURENCE VEEJNÝCH A SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V R The competition of public and private universities
Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í: Problémová oblast: Sféra vzdlávání prochází, pedevším vlivem globalizace, obdobím zmn. Dochází k propojování národních ekonomik a pevážn v Evrop k postupné eliminaci hranic a otevírání trhu zahraniním subjektm. I na trhu s terciárním vzdláváním se zaínají projevovat principy tržního mechanismu, konkrétn konkurenní boj, který navíc v souvislosti s poklesem demografické kivky obyvatelstva v eské republice, vstupu na trh zahraniních vysokých škol a rostoucímu potu soukromých vysokých škol nabírá ím dál tím více na intenzit.
Cíl práce: Cílem práce je návrh marketingové strategie vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti Masarykovy univerzity na základ zjištní stavu vnímání veejných a soukromých VŠ u potenciálních zákazník (student).
Postup práce a použité metody: 1.Vymezení pojm – marketingová strategie, marketingový mix, jednotlivé marketingové analýzy, marketingové prostedí, marketingový výzkum. 2.Charakteristika veejných a soukromých VŠ jako zdroj informací pro provedení marketingové studie, v. empirického výzkumu zameného na zjištní vnímání veejných a soukromých VŠ u potenciálních zákazník 3.Vymezení strategie pro dosažení stanovených cíl – návrh nové produktové, cenové, distribuní a komunikaní strategie Masarykovy univerzity 4. Závrené posouzení reálné proveditelnost navržené marketingové strategie – odhad náklad, pípadn návrh marketingového plánu.
Rozsah grafických prací:
Pedpoklad cca 10 tabulek a graf
Rozsah práce bez píloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: KOTLER, Philip. Marketing management [Kotler, 2001]. 10. rozšíené vyd. Praha : Grada, 2001. 719 s. : i. Profesionál. Bibliografie: s. 703-708. - Rejstík. ISBN 80-247-0016-6 HANNAGAN, Tim J. Marketing pro neziskový sektor. Translated by Jana Novotná. Vyd. 1. Praha : Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín : Ekka, 1996. 382 s. : i. Bibliografie: s. 375-376. Rejstík. ISBN 80-902200-8-8 PELSMACKER, Patric de - GEUENS, Maggie - BERGH, Joeri Van den. Marketingová komunikace [Pelsmacker, 2003]. Praha : Grada, 2003. 581 s. Rejstík. -- Poznámky. ISBN 80-247-0254-1 FORET, Miroslav - STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum : jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha : Grada, 2003. 159 s. Bibliografie: s. 155. -- Rejstík. ISBN 80-247-0385-8 SMITH, Paul. Moderní marketing. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2000. xxxiv, 518. Rejstík. Obsahuje bibliografii. ISBN 80-7226-252-1 TOMEK, Jan. Základy strategického marketingu [Tomek, 2001]. 2. vyd. Plze : Vydavatelství ZU, 2001. 307 s. Bibliografie: s. 306-307. ISBN 80-7082-821-8 Internetové stránky veejných a soukromých VŠ v R
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Markéta Tikalová
Datum zadání diplomové práce:
7. 3. 2008
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brn dne 7. 3. 2008
………………………………………… dkan
J mé n o a p í j me n í a ut o r a :
Veronika Šínová, BA
N á z e v d i pl o mo v é p r á c e :
Konkurence veejných a soukromých vysokých škol v R
N á z e v p r á c e v a n g l i t i n :
The competition of public and private universities
Ka t e d r a:
Veejné ekonomie
V e d o u c í d i p l o mo v é p r á c e :
Ing. Markéta Tikalová, MBA
Rok obhajoby:
2010
Anotace Pedmtem diplomové práce „Konkurence veejných a soukromých vysokých škol v R“ je návrh marketingové strategie vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti Masarykovy univerzity. První ást je zamena na vymezení marketingových pojm souvisejících s tématem práce. V druhé ásti je charakterizována terciární sféra a tendence ve vývoji vysokého školství v R, strun popsána Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity a B.I.B.S, a.s. jako pedstavitel konkurence z ad soukromých vysokých škol. Tetí ást je zamena na analýzy fakulty. tvrtá ást pedkládá výsledky marketingového przkumu probhnuvšího na výše zmínných institucích. V páté ásti je pedložen návrh nové marketingové strategie fakulty cílený na získání nových student a také je zde uvedeno posouzení reálné proveditelnosti navržené marketingové strategie.
Annotation The theme of submitted thesis "The competition of public and private universities" deals with a proposal of marketing strategy to increase competitiveness of Masaryk 's University. The first part is focused on definition of marketing terms related to thesis subject. There are characteristics of tertiary sphere and trends in development on university level education in CR followed by brief description of Faculty of Economics and Administration and B.I.B.S, a.s as a representative of competition from among private universities. The analysis of Faculty itself is provided in the third part. Fourth part subjects to marketing research outcomes since the research took its course on above mentioned institutions. Finally, there is a proposal of a new marketing strategy of Faculty with the main target to enroll new students, also a feasibility study review of proposed marketing strategy is presented in this part.
Klíová slova Konkurence, terciární sféra, veejná vysoká škola, soukromá vysoká škola, marketingová strategie
Keywords Competition, tertiary sector, public university, private university, marketing strategy
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Konkurence veejných a soukromých vysokých škol v R vypracovala samostatn pod vedením Ing. Markéty Tikalové, MBA a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními pedpisy, vnitními pedpisy Masarykovy univerzity a vnitními akty ízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Praze dne 24. ervna 2010 vlastnoruní podpis autora
Podkování Na tomto míst bych ráda podkovala Ing. Markét Tikalové, MBA za cenné pipomínky a odborné rady, kterými pispla k vypracování této diplomové práce. Taktéž bych ráda podkovala za podporu své rodin a známým.
OBSAH ÚVOD 1
VYMEZENÍ MARKETINGOVÝCH POJM 1.1 MARKETING VYSOKÉ ŠKOLY
12 12
1.2
MARKETINGOVÁ STRATEGIE
12
1.3
MARKETINGOVÝ MIX VYSOKÉ ŠKOLY
13
1.3.1
Výrobní a výrobková politika
14
1.3.2
Cenová politika
14
1.3.3
Komunikaní politika
15
1.3.4
Distribuní politika
16
1.3.5
Lidé
17
1.4
3
4
MARKETINGOVÉ ANALÝZY
17
1.4.1
Analýza SWOT
17
1.4.2
Analýza PEST
17
1.4.3
Analýza vnitního prostedí
18
1.4.4
Marketingové prostedí vysoké školy
18
1.5 2
9
MARKETINGOVÝ VÝZKUM
18
TERCIÁRNÍ VZDLÁVÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE 2.1 OBECN
20 20
2.2
22
TENDENCE VE VÝVOJI ESKÉ SPOLENOSTI A VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ
2.2.1
Poty student
22
2.2.2
Institucionální vývoj
22
2.2.3
Demografický vývoj
23
2.2.4
Vývoj vzdlanostních poteb trhu práce
24
2.3
EKONOMICKO- SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
25
2.4
BRNO INTERNATIONAL BUSINESS SCHOOL, A.S.
25
ANALÝZY EKONOMICKO- SPRÁVNÍ FAKULTY 3.1 SWOT ANALÝZA
27 27
3.1.1
Silné stránky
27
3.1.2
Slabé stránky
27
3.1.3
Píležitosti
28
3.1.4
Ohrožení
28
3.2
PEST ANALÝZA
28
3.3
ANALÝZA VNITNÍHO PROSTEDÍ
29
3.3.1
Produkt
30
3.3.2
Cena
34
3.3.3
Komunikace
35
3.3.4
Distribuce
36
3.3.5
Lidé
36
MARKETINGOVÝ PRZKUM
38
5
4.1
ZADÁNÍ MARKETINGOVÉHO PRZKUMU
38
4.2
VYHODNOCENÍ PRZKUMU
39
4.2.1
Obecná charakteristika dotazovaných student
39
4.2.2
Rozhodování o výbru vysoké školy
43
4.2.3
Hodnocení prbhu aktuálního studia na BIBS/ESF
51
4.2.4
Rzné
61
NÁVRH MARKETINGOVÉ STRATEGIE 5.1 ZÁKLADNÍ RÁMEC MARKETINGOVÉ STRATEGIE
65 65
5.2
65
MARKETINGOVÝ MIX
5.2.1
Výrobní a výrobková politika
65
5.2.2
Cenová politika
67
5.2.3
Komunikaní politika
68
5.2.4
Distribuní politika
71
5.2.5
Lidé
72
5.3
POSOUZENÍ REÁLNÉ PROVEDITELNOSTI NAVRŽENÉ MARKETINGOVÉ STRATEGIE
73
ZÁVR
75
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ
77
SEZNAM TABULEK
80
SEZNAM GRAF
80
SEZNAM OBRÁZK
81
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
82
SEZNAM PÍLOH
83
ÚVOD Sféra vzdlávání prochází, pedevším vlivem globalizace, obdobím zmn. Dochází k propojování národních ekonomik a pevážn v Evrop k postupné eliminaci hranic a otevírání trhu zahraniním subjektm. I na trhu s terciárním vzdláváním se zaínají projevovat principy tržního mechanismu, konkrétn konkurenní boj, který navíc v souvislosti s poklesem demografické kivky obyvatelstva v eské republice, vstupu na trh zahraniních vysokých škol a rostoucímu potu soukromých vysokých škol nabírá ím dál tím více na intenzit. Základem úspchu v konkurenním „boji“ o studenty jsou informace o jejich potebách, ale i potebách spolenosti, prmyslu, atd. Zde se stávají nezastupitelnými metody a principy marketingov orientovaného ízení. Strategická rozhodnutí vysokých škol musí být komplexní, musí vést pi plném využití strategických možností k vymezení jejich optimální „tržní“ pozice. Pestože existují významné rozdíly v procesu stanovování priorit, je zejmé, že základním požadavkem musí být na základ využívání všech relevantních dat kontinuální dialog mezi vysokou školou a jejími klienty. Tvorbou marketingových strategií rzných podnik a firem se zabývá obrovské množství autor. Podobným tématem, tj. „Marketingová strategie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity“ se v roce 2005 zabýval Ing. Martin Melichar. Ovšem téma tvorby a návrhu marketingové strategie Ekonomicko-správní fakulty v souvislosti s konkurencí soukromých vysokých škol zatím ešeno nebylo. Téma této diplomové práce jsem si vybrala ze tí dvod. Prvním z nich je ten, že jsem v pedchozím zamstnání pracovala pro Centrum pro studium vysokého školství a nyní pracuji pro VUT FEL Katedru kybernetiky, k oblasti školství mám tedy velmi blízko. Jednou z inností, kterými se aktuáln zabývám, je tvorba a podpora komunikaní politiky nového studijního programu FEL Otevená informatika, což souvisí s druhým dvodem výbru tématu a tím je jak pracovní, tak také osobní zaujetí oblastí marketingu a pedevším marketingu vysokých škol. Dležitým dvodem je také vlastní zkušenost se studiem soukromé vysoké školy Brno International Business School, a.s. (dále jen BIBS) v bakaláském stupni studia a aktuální studium na Ekonomicko-správní fakult (dále jen ESF) Masarykovy univerzity (dále jen MU) v navazujícím magisterském stupni. Hlavním cílem této diplomové práce je na základ analýzy výsledk przkumu mezi studenty (v kombinované form studia) prvních roník vysokých škol (dále jen VŠ), konkrétn soukromé VŠ BIBS a veejné VŠ ESF MU a na základ mých osobních zkušeností a vlastní invence navrhnout novou marketingovou strategii vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti MU, resp. ESF. K naplnní hlavního cíle pispívá splnní následujících dílích cíl. Prvním dílím cílem je charakteristika vybraných marketingových pojm, které jsou využívány pi vysvtlení návrhu zmínné marketingové strategie. Druhým dílím cílem je obecná charakteristika terciárního vzdlávání v R, uvedení tendencí 9
ve vývoji R a vysokého školství, dále struná charakteristika institucí, jejichž studenti byli osloveni k úasti na przkumu, konkrétn se tedy jedná o studenty ESF MU a studenty soukromé VŠ BIBS. BIBS byla vybrána ke komparaci s ESF z toho dvodu, že studentm nabízí programy podobného zamení (konkrétn program Ekonomika a management), má stejné sídlo školy, tzn. Brno a taktéž podobnou délku svého psobení na trhu terciárního vzdlávání. Tetím dílím cílem je vytvoení analýz ESF, s drazem na analýzu vnitního prostedí, tedy poáteního stavu, ze kterého primárn vychází návrh nové marketingové strategie. tvrtým dílím cílem je pedložení a analýza dat a poznatk vzešlých z empirického výzkumu (dotazníkového šetení), pi kterém byly mezi studenty prvního roníku BIBS a ESF distribuovány tém identické dotazníky1. Pvodn mli být za pomoci dotazník obeslání studenti posledních roník stedních škol, tedy potenciální zájemci o studium, ale shledala jsem jako vhodnjší oslovení konkrétních student uvedené vysoké školy, resp. fakulty, nebo nejde o potenciální studenty, ale již o reálné studenty, kteí jsou obrazem jedné z cílových skupin, mžeme u nich tedy lépe zjistit jak kritéria výbru dané školy, tak také zptnou vazbu k jejich aktuálnímu studiu na daných školách atp. Výsledky dotazník tedy nabízejí obma institucím velmi dležitou a hodnotnou zptnou vazbu, kterou mj. v páté kapitole využívá konkrétní návrh marketingové strategie ESF. Nechybí zde také posouzení jeho reálné proveditelnosti. Diplomová práce je rozdlena do pti kapitol. První kapitola se zabývá jak obecnou charakteristikou a vymezením marketingových pojm použitých v této práci, tak také jejich konkrétním využitím v terciární sfée. Druhá kapitola se zamuje na charakteristiku terciárního vzdlávání v eské republice, její historii, strukturu, druhy vysokoškolských institucí, tendencemi v jeho vývoji. Dále jsou zde strun charakterizovány dv instituce, kterých se tato práce nejvíce dotýká, tzn. ESF MU a soukromá VŠ BIBS. Tetí kapitola popisuje nkolik analýz ESF s drazem na analýzu vnitního prostedí. tvrtá kapitola se zabývá marketingovým przkumem, do kterého byli zapojeni studenti prvních roník tchto institucí, jeho cílem, výsledky, analýzou výsledk. Pátá kapitola využívá výsledk pedchozí kapitoly a aplikuje je na návrh nové marketingové strategie ESF MU a také se zabývá reálnou proveditelností navržené strategie. Za každou kapitolou diplomové práce je uvedeno její struné shrnutí. Pi zpracování této diplomové práce jsem používala odbornou literaturu zamenou na marketing obecn a marketing vysokých škol, primárn jsem ovšem pracovala s informacemi uvedenými na webových stránkách ESF a s Dlouhodobým zámrem vzdlávací, vdecké, výzkumné, vývojové a inovaní, umlecké a další tvrí innosti pro oblast vysokých škol na období 2011-2015 zpracovaného MŠMT R, taktéž jsem problematiku práce osobn konzultovala na ESF a rektorátu MU (dále jen RMU). V prbhu zpracování diplomové práce jsem jako hlavní metody práce použila: prostudování dostupné literatury, legislativy a informací dostupných na webových stránkách píslušných institucí, metodu deskripce (popis systém) a metodu komparace, vlastní úsudek, metodu 1
Více viz pílohy . 3 a 4
10
dedukce a analýzy, konzultace a poznatky ze studia na ESF. V závru diplomové práce je využita metoda syntézy ke shrnutí výsledk analýzy a komparace.
11
1
VYMEZENÍ MARKETINGOVÝCH POJM
1.1
Marketing vysoké školy
Trh vzdlávacích služeb mžeme chápat jako uritou oblast ekonomické reality spolenosti, ve které dochází k výmn inností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (škola, domácnost, stát) prostednictvím smny (viz obr. . 1)2. Marketing školy je proces ízení, jehož výsledkem je poznání, ovlivování a v konené fázi uspokojení poteb a pání zákazník školy efektivním zpsobem zajiš ujícím zárove splnní cíl školy3. Obr. . 1 Smna na trhu vzdlání Stát Dan
Dan Normativ
Výuka
Student Rodie
Kurz
Škola
Podnik
Školné
Platba Publicita
Dar škole
Sponzor
Pramen: Zpracováno autorkou podle J. Svtlík: Marketing školy, Zlín 1996, str. 17
Marketing univerzity musí být stejn jako marketing podniku koncipován strategicky. Nestaí provádt as od asu „nábor“, ale vypracovat ucelený a dlouhodob zamený marketingový koncept. Marketing nesmí být poznamenán nárazovitostí a zamen na urité akce, musí být orientován na strategii a budoucnost. Pi zpracování marketingového konceptu se musí postupovat analyticky a systematicky a pedvídat budoucí vývoj. Je zde velmi dležitý lidský prvek dynamiky a kreativity. Marketing je uritým zpsobem myšlení, ídící filozofií, která se vyznauje tím, že není jen administrováním, ale tvrím procesem.
1.2
Marketingová strategie
Strategické4 plánování pedstavuje v marketingu souást ídícího procesu. Obecn je jeho cílem formulace a modifikace aktivit a produkt podniku takovým zpsobem, který zaruuje dosažení uspokojivého zisku a umožuje udržení stability anebo zajištní rstu firmy.
2
Svtlík, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín : Ekka, 1996. str. 13. Svtlík, Jaroslav. Marketing školy. str 16. 4 Rozdíl mezi strategií a taktikou je takový, že strategie je obvykle vymezena odpovdí na otázku „co dlat?“, zatímco taktika stanoví zpsob „jak to dlat“. 3
12
Základní rámec marketingové strategie lze vymezit jako:
x
Cíle, jichž má být dosaženo (na jejich základ potom mžeme vyjádit, zda strategie byla i nebyla úspšná).
x
Uvažované strategické alternativy (vymezení cílových skupin zákazník, na nž se hodláme zamit).
x x
Cíloví zákazníci (stanovení pesných parametr zvolených cílových zákazník).
x x x
Výbr nabízených produkt s ohledem na cílové zákazníky a konkurenty.
Identifikace konkurent pro každou cílovou skupinu zákazník (jedná se o znaky a výrobce nabízející zákazníkm podobné produkty). Prezentace podstaty strategie cílovým zákazníkm Marketingový mix jako rozhodnutí o cen, distribuci atd.
1.3
Marketingový mix vysoké školy
Marketingový mix je soubor marketingových nástroj, které škola využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cíl na cílovém trhu5. Pt P marketingu školy tvoí: 1. 2. 3. 4. 5.
product (tj. výrobková politika neboli vzdlávací program školy), price (cena, cenová politika), placement (distribuce, distribuní politika vzdlávacího programu), promotion (komunikace, tj. komunikaní politika školy), people (lidé, personální zabezpeení procesu vzdlávání).
Použití nástroj marketingového mixu se zamuje pedevším na6: x pizpsobení studijní nabídky školy potebám student, x poskytování studijní nabídky v cen odpovídající výši její vnímané hodnoty, x dodání vzdlávacích služeb školy ve správném míst a v dobrém edukaním prostedí, x podporu služeb školy vhodnými nástroji propaganího mixu, x vytvoení marketingov orientované organizaní struktury školy atp. Díve než mže být marketingový mix použit, je nutné vyešit problém tzv. segmentace (segmentation), zacílení (targeting) a umístní/pozicování (positioning). Segmentace je proces, pi kterém si VŠ urí svj potenciální trh a tento si rozdlí na menší skupiny možných student s podobnými potebami a zájmy. Poté, co VŠ segmentuje svj trh, musí vyhodnotit jednotlivé segmenty a rozhodnout se, na který se zamí (nap. velký a stabilní segment s dostateným tempem rstu). Dále musí uinit rozhodnutí, jaké prostedky použije k získání student pro svj vzdlávací program a jak jej na trhu školských služeb umístí. Tržní umístní školy úzce souvisí s image školy, tzn. jakou pozici v mysli zákazník škola ve vztahu k jiným školám má7.
5
Kotler P.:Marketing Management. 10. vyd., Grada Publishing 2001, Praha, str. 32 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy, Zlín 1996, str. 24 7 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy, Zlín 1996, str. 222 6
13
1.3.1
Výrobní a výrobková politika
Za výrobek/produkt, resp. službu VŠ považujeme její vzdlávací program8. Pro tržní umístní školy je jedním z dležitých faktor šíe a kvalita nabídky školy. Z poskytování vzdlávacích služeb vyplývají specifické požadavky, které souvisejí s uplatováním tzv.9: 1. vnitního marketingu (motivování a práce s pracovníky školy), 2. interaktivního marketingu (profesionalita práce se zákazníky školy). Vzdlávací program školy tvoí ást vzdlávací nabídky školy. Ta je tvoena tzv. komplexním kurikulem školy10: 1. vzdlávací program školy (tzv. formální kurikulum), 2. neformální kurikulum (rozšiující aktivity školy), 3. skryté kurikulum (na první pohled neviditelné stránky života školy). Jádro vzdlávacího programu je tvoeno studijním plánem, studijními osnovami pedmt a profilem absolventa. Vzhledem k rostoucí konkurenci VŠ je dležitá kvalita vzdlávacích služeb, která je vyhodnocována programy evaluace kvality, které využívají tzv. vzdlávací indikátory11. Pi posuzování kvality dochází ke srovnávání tchto indikátor s pedem stanovenými kritérii. Základem posuzování kvality je hodnocení podmínek vzdlávacího procesu, hodnocení vstup vzdlávacího programu, hodnocení vlastního prbhu vyuovacího procesu a jeho výstup. Pi posuzování kvality nelze opomenout skutenost, jak kvalitu vzdlávání vnímají její rozhodující zákazníci. Mezi cesty ke zvyšování i udržování spokojenosti patí nap. obsah a forma komunikace mezi managementem školy, uiteli a žáky, jejich informovanost, pozornost vnovaná studentm prvních roník atd.
1.3.2
Cenová politika
Cena je obecn výše penžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek i službu. Ve školství ovšem tento obvykle dležitý tržní nástroj ztrácí z velké ásti svou funkci, nebo v souasnosti platí za služby poskytované vzdlávacími institucemi pouze posluchai soukromých VŠ (dále jen SVŠ). Vzdlání samozejm není v R poskytováno zdarma, nebo za nj platí všichni daoví poplatníci, a už tuto službu využívají i nikoliv. Zprostedkovaná smna má za následek nefunknost ceny jako nástroje regulujícího tržní poptávku a nabídku. Zavedení školného na veejných VŠ (dále jen VVŠ) je jednou z klíových otázek nové vlády R12. Pestože se na VVŠ neplatí školné, univerzity poádají rzné úelov zamené kurzy vyžádané podnikovou sférou a kurzy dlouhodobého vzdlávání, na jejichž úhrad se úastníci 8
SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy, Zlín 1996, str. 279 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy, Zlín 1996, str. 225 10 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy, Zlín 1996, str. 225-226 11 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy, Zlín 1996, str. 253 12 Více viz
9
14
podílejí. Dalšími píjmy univerzit jsou poradenské služby, úast na výzkumu, projekty, pronajímání místností atd. Na stran výdajové hrají nemalou roli mzdy pracovník univerzit, investiní a neinvestiní prostedky, což rovnž spadá do oblasti cenové politiky.
1.3.3
Komunikaní politika13
Komunikaní politika hraje v život univerzity velkou roli. Univerzita mže využít formy osobní komunikace, vztah k veejnosti (public relations, resp. hojn používaná a známá zkratka PR) a reklamu. Veškeré komunikaní záležitosti musí být doplnné vnitro-organizaní komunikaní politikou. Obsah sdlení, který by ml být peliv sestaven ve vztahu k cílové skupin píjemc, závisí na tech faktorech: x Píjemci sdlení – potenciální studenti, rodie, zástupci podnik, veejnost, tisk, subjekty vzdlávací soustavy, x Cílech sdlení – nap. zvýšení zájmu potenciálních student, píznivé pedstavy o škole – v našem pípad je cílem získat kvalitní potenciální studenty SVŠ, ale také pízniv ovlivnit skupiny nacházející se v okolí student, tzn. rodie, firmy (aby mly zájem na pijímání absolvent ESF) atp., x Form komunikace – tedy osobní komunikace, reklama a PR. Úinné sdlení by mlo vyjadovat cíle školy a sdlovaná informace by mla mít na píjemce oekávaný efekt. Vztah zákazník ke školám prochází uritými fázemi a v závislosti na tom, o jakou fázi se jedná, je uren nejvhodnjší obsah a forma sdlení, nap. dle modelu AIDA, tj. Awareness (upoutání pozornosti), Interest (vzbuzení zájmu), Desire (vyvolání pání), Action (dosažení akce). Efektivita osobní komunikace závisí z velké míry na verbálních a neverbálních schopnostech pracovník školy (významnou roli hrají nap. úsmv, obleení, upravenost, osobnost, dvryhodnost, bezprostednost atp.). Dležitá je jejich empatie k lidem, se kterými picházejí do kontaktu, také nadšení a dvra týkající se práce školy. V rámci osobní komunikace je možné využívat osobní návštvy zástupc VŠ u student (potenciálních zájemc) stedních škol a pímé kontakty s pedagogickými pracovníky, kteí pomáhají pi výbru VŠ (pi osobním jednání je vhodné používat konkrétní informace, nap. o potech absolvent, úspšných absolventech, uplatnní v praxi atp.). Osobní komunikace má pes vysoké asové nároky adu výhod, nap. jde o vysokou schopnost upoutat pozornost, vysokou srozumitelnost pedávaného sdlení, existenci obousmrného toku informací, rychlou a pesnou zptnou vazbu atp. PR je vytváení píznivých pedstav, které chce VŠ na veejnosti mít. Veejností v tomto pípad myslíme všechny zákazníky a partnery školy, ale také zamstnance. Mezi hlavní cíle PR patí14: 1. Budování povdomí školy, vzdlávacího programu, nebo jeho ásti. 2. Budování dvryhodnosti školy.
13 14
Machková H., Sato A., Zamykalová M.a kol.: Mezinárodní obchod a marketing. Praha 2002, str. 116 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. Zlín 1996. str. 309
15
3. Stimulování zájmu zákazník o služby školy, ale také o možnou spolupráci. 4. Snižování náklad na efektivní komunikaci školy s veejností. Škola usiluje o to mít dobré jméno u celé veejnosti (nejdležitjší skupinou jsou studenti, rodie, zamstnanci, podniky zamstnávající absolventy, místní komunita, sponzoi). Pokud ztratí dobré jméno u nkteré z tchto skupin, dostává se do problému, nebo nap. podniky mohou ztrácet zájem o spolupráci, tedy o absolventy dané školy. Objektivní informace zjiš ujeme pomocí marketingového przkumu nejlépe formou dotazníkového šetení a zjištné postoje poté slouží jako podklad pro další zpracování plán pro (nejen) PR. Škola mže využít pro PR množství nástroj jako nap. tiskové konference, zprávy a události, vystoupení zástupc školy v rozhlase, na konferencích atp., informace o zajímavých akcích poádaných školou. Dalším nástrojem jsou tištné materiály školy (výroní zprávy, informaní letáky a brožury), audiovizuální materiály, webové stránky atd. Jedním z klíových moment vytváejících a posilujících identitu školy je design školy. Kvalitní design pomáhá získat dvru ve služby školy a zvyšovat její image. Image školy vytváí charakteristika školy, která ji odlišuje od konkurence (nap. šíe nabídky studijních program a jejich kvalita, budova a umístní školy, špikové vybavení, vizuální symboly, které využívá atp.). Odlišení školy však nemusí být komplexní, mohou být zdraznny jen nkteré významné odlišnosti. Reklama je tetí forma komunikace, kterou je možné ve školství uplatnit. Reklamou rozumíme placenou formu neosobní, masové komunikace. Jejím cílem je informovat zákazníky, ovlivnit jejich chování, pipomínat existenci školy, zvýšení poptávky po službách školy, tvorba pozitivní, silné image školy, posílení finanní pozice školy, motivace pracovník školy atp. Cílové skupiny jsou opt potenciální studenti, rodie žák, specifické skupiny, absolventi, potenciální sponzoi a široká veejnost. Nejpružnjšími a relativn levnými médii jsou regionální rozhlas, tištná média (noviny a asopisy), inzerce na Internetu, nov také na webových systémech sloužících zejména k tvorb sociálních sítí (nap. Facebook15). Další možností je reklama v televizi, pro vysoké školy jde ovšem o pomrn neekonomickou variantu (v úvahu pichází pouze regionální, pípadn internetová televize). Jednou z nejlepších propagací školy jsou ovšem kvalitní a spokojení absolventi. Tato spokojenost a píznivý pohled na školu a ústní zprostedkování kladného názoru známým, rodim a veejnosti je pro školu tou nejlepší reklamou a má za následek vyšší budoucí poptávku po službách školy.
1.3.4
Distribuní politika
Distribuce je jedním z nejvíce opomíjených nástroj marketingového mixu. Ovšem zodpovzení otázek „komu, kdy a kde“ bude vzdlávací program dodán je velmi podstatné. Cílem distribuce je vytvoení co nejlepších podmínek pro studium programu. Distribucí vzdlávacího programu pedevším chápeme:
15
Facebook je rozsáhlý spoleenský webový systém sloužící zejména k tvorb sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztah a zábav. Má cca 400 milion aktivních uživatel (údaj z února 2010)
16
1. umístní školy vetn její dostupnosti (nap. zízení poboek školy), vnitní vybavenost školy a pracovní prostedí 2. rozvrh vyuovacích hodin (pizpsobený poptávce) 3. zpsob distribuce vzdlávacího programu (prezenní, kombinovaná, distanní forma atp.)
1.3.5
Lidé
Rozhodující roli ve výuce hraje lidský faktor, je jedním z prvk determinujících kvalitu vzdlávacího programu. Personální politika vedení školy musí odpovídat stanoveným cílm a strategii rozvoje školy.
1.4
Marketingové analýzy
Ped zahájením tvorby nových strategií je nutné provést vhodné marketingové analýzy. Pro tuto práci jsem zvolila analýzy SWOT, PEST a analýzu vnitního prostedí, které jsou níže podrobnji vysvtleny. Jako píklad dalších asto používaných analýz mžeme uvést nap. BCG matice16 i Porterovu analýzu.
1.4.1
Analýza SWOT17
SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky spolenosti, hrozby (Threats) a píležitosti (Opportunities) spojené s podnikatelským zámrem, projektem, strategií nebo i restrukturalizací proces. Obecn díky ní dokážeme komplexn vyhodnotit fungování firmy (v našem pípad školy), nalézt problémy nebo nové možnosti rstu. SWOT je souástí strategického (dlouhodobého) plánování. Tato analýza spoívá v rozboru a hodnocení souasného stavu firmy (vnitní prostedí) a souasné situace okolí firmy (vnjší prostedí). V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, píležitostmi a silnými stránkami. Tyto synergie pak v záptí mohou být použity pro stanovení strategie a rozvoje firmy.
1.4.2
Analýza PEST
PEST analýza je moderní metodou rozboru makrookolí. Okolí podniku dlí do ty základních faktor18: 1. Politické a legislativní – nap. stabilní politická situace, lenství v mezinárodních a nadnárodních organizacích (typu EU), 2. Ekonomické – nap. stav a prognóza vývoje základních ekonomických ukazatel (hrubý domácí produkt, inflace, nezamstnanost, salda veejných rozpot a zahraniního obchodu), 3. Sociální a demografické – typu životní úrove a styl obyvatelstva, charakteristika pracovní síly, vzdlanost, demografická struktura a vývoj, ochrana životního prostedí, 4. Technické a technologické.
16
BCG matice oznauje portfoliový model strategie, který vyvinula americká spolenost „The Boston Consulting Group“ (odtud BCG). Matice ukazuje spojitosti mezi tempem rstu obchod a konkurenní pozicí spolenosti. 17 Zpracováno podle 18 Podle jejich poáteních písmen je analýza nazvána.
17
Je poteba zdraznit, že cílem PEST analýzy není analyzovat všechny složky jednotlivých faktor, ale najít ty složky, které mají pro podnik význam, jinými slovy, které pro nj mohou znamenat njakou významnou píležitost (šanci) nebo naopak hrozbu. Analýza by rovnž mla usilovat o stanovení njaké pravdpodobnosti, se kterou k této šanci nebo hrozb dojde.
1.4.3
Analýza vnitního prostedí
Charakter vnitního prostedí je jednou z hlavních determinant dalšího rozvoje školy. Vnitní zdroje každé VŠ lze rozdlit do dvou oblastí. Jde o zdroje nemateriálního (nap. know-how VŠ, její historie, tradice, dobrá image atp.) a materiálního (vybavení školy, finanní síla, poet a aprobace vyuujících) charakteru.
1.4.4
Marketingové prostedí vysoké školy
Z obecného pohledu lze marketingové prostedí dlit na19: 1. Vnitní prostedí, do kterého zaazujeme kulturu organizace, mezilidské vztahy, organizaní model, kvalitu managementu, kvalitu pracovník a materiální prostedí. 2. Vnjší prostedí, které se dále dlí na: a) Mikroprostedí, které je tvoeno faktory ásten kontrolovatelnými – lidmi, a to jak uvnit podniku (interní), tak pedevším mimo podnik (externí). Mikroprostedí školy je tvoeno zákazníky (studenty), rodii, absolventy, zamstnavateli, vlastníky, viteli, ministerstvem školství, školskými úady, dárci, sponzory, mecenáši, partnerskými školami, partnerskými podniky a organizacemi, konkurenními školami, dodavateli a veejností. b) Makroprostedí - na tyto faktory nemá škola prakticky vbec žádný vliv, nemže je žádným zpsobem kontrolovat, a proto se o nich hovoí jako o faktorech nekontrolovatelných, determinujících. Patí k nim faktory demografické, ekonomické, pírodní, technologické, politicko-právní a sociáln-kulturní.
1.5
Marketingový výzkum
Marketingový výzkum je souhrn aktivit, které zkoumají všechny ásti marketingové praxe. Marketingový výzkum dlíme na výzkum v terénu, kdy se zjiš ují primární informace (dotazníky, ankety) nebo na výzkum tzv. „od stolu“, kdy se využívají sekundární informace poizované pvodn za jiným úelem (nap. statistické roenky). Marketingový výzkum má následujících pt etap: 1. Definování problému – ujasnní cíle výzkumu, pro výzkum provést, na co má být zamen, co se oekává od jeho výsledk, 2. Vytvoení plánu výzkumu (projektu) - v návaznosti na cíle výzkumu uruje, kde a jak získat informace, jaké zvolit metody a techniky výzkumu a asové rozvržení zjiš ování informací. Plán obsahuje cíl, metody, techniky, velikost zkoumaného vzorku, zpsob zpracování informací a termíny, v jakých budou jednotlivé fáze výzkumu provádny, 3. Sbr informací - získávání primárních a sekundárních informací, 19
Foret M., Procházka P., Urbánek T.: Marketing základy a principy, Brno 2003, str. 50 - 52
18
4. Analýza údaj - zpracování shromáždných informací, zjiš ování statistických ukazatel. Vychází z cíl výzkumu a umožuje pijmout doporuení, 5. Závry a zpracování doporuení - sestavení a prezentace závrené zprávy, která obsahuje stanovení pedmtu a cíle výzkumu (podle zadání), pehled metodických pomcek, popis zkoumaného souboru, shrnutí základních poznatk s pomocí graf a tabulek a doporuení pro ešení zkoumaného problému. Pi výzkumu se využívají ti metody, jde o pozorování, dotazování (przkum) a experiment. Podle zpsobu kontaktu se rozlišuje dotazování (przkum) osobní, písemné, telefonické a elektronické. Elektronické dotazování využité v této práci (viz kapitola 4) má mnoho vlastností podobných písemnému dotazování, navíc ale využívá poítaovou techniku. Výhodou je možnost kontaktu tazatele a respondenta, jde o levnou techniku dotazování, umožuje rychlejší a snadnjší zpracování údaj. Pi sestavování dotazníku je dležité jeho správné formulování, musí být jasná hlavní myšlenka dotazníku, na koho se s ním budeme obracet, musí být pizpsoben uživatelm nebo spotebitelm. Otázky formulujeme jasn a srozumiteln, aby byly vykládané naprosto jednoznan. Dležité je také používání správného jazyka, otázky musí mít logické poadí. Struné shrnutí kapitoly Tato kapitola strun vysvtluje základní marketingové pojmy, ve vtšin pípad již vztažené k problematice vysokého školství. Konkrétn jde o pojmy marketing vysoké školy, marketingová strategie, marketingový mix VŠ (výrobková, cenová, komunikaní a distribuní politika, lidé), marketingové analýzy (SWOT, PEST a analýza vnitního prostedí), marketingové prostedí vysoké školy a marketingový výzkum.
19
2
TERCIÁRNÍ VZDLÁVÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE
2.1
Obecn
Vysoké školy jako nejvyšší lánek vzdlávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdlanosti, nezávislého poznání a tvrí innosti a mají klíovou úlohu ve vdeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji spolenosti. Vysoká škola uskuteuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdlávání. Typ vysokoškolské vzdlávací innosti je uren typem uskuteovaných akreditovaných studijních program (tj. bakaláský, magisterský a doktorský)20. Vysoké školy se dlí na univerzitní nebo neuniverzitní, na základ toho, zda škola mže (univerzitní) uskuteovat všechny typy studijních program a v souvislosti s tím vdeckou a výzkumnou, vývojovou, umleckou nebo další tvrí innost anebo nemže. Vysoká škola neuniverzitní uskuteuje bakaláské studijní programy a mže též uskuteovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, umleckou nebo další tvrí innost, nelení se na fakulty21. Univerzity v prbhu svého nkolik století trvajícího psobení22 procházely od svého vzniku nejrznjšími zmnami organizaních struktur, které souvisely jak s politickými a hospodáskými podmínkami své doby, tak také se stavem a vývojem lidského poznání. eské univerzity a VŠ bývaly oznaovány jako školy státní. Od roku 1998 jsou dleny podle vysokoškolského zákona na školy státní (vysoké vojenské školy), veejné a soukromé. V souasnosti psobí na trhu vysokého školství v R 26 veejných23, 2 státní a 46 soukromých24 VŠ. Školy státní a veejné jsou pevážn financovány státem, piemž je jim ze zákona garantována nezávislost z hlediska jejich vnitního uspoádání a ízení. To mže mít urité dsledky související s marketingem vysokých škol. Ten, kdo má moc rozhodovat o osudu univerzity, má také povinnost nejen administrativn školu spravovat, ale také ji strategicky ídit podle zásad moderní manažerské teorie. Pokud se klade draz na autonomii univerzity, musí být také autonomn ízena. Moderní univerzita jednoznan vyžaduje moderní styl ízení. Jedním z projev tohoto stylu ízení je píklon k marketingu a používání marketingových nástroj. Již ped úinností zákona o VŠ u nás otevíraly nkteré zahraniní VŠ své poboky, aniž by mly akreditace svých studijních obor. Tyto poboky zahraniních vysokých škol sice poskytovaly vysokoškolské vzdlávání studentm v R s diplomy zahraniních univerzit, jednalo se ovšem spíše o výjimky bez jakékoliv konkurence existujícím VVŠ. Nicmén šlo o subjekty, které ekaly na možnost psobit v oblasti vysokého školství oficiáln jako SVŠ akreditované MŠMT. Souasn vznikaly i nkteré tuzemské subjekty zamené na další
20
Zákon . 111/1998 Sb., o vysokých školách, §1 a 2 Zákon . 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 2 22 Univerzita Karlova byla založena v roce 1348, VUT v Praze roku 1717. 23 Viz píloha . 2 24 Viz píloha . 1 21
20
vzdlávání dosplých a postupn si pipravovaly podmínky pro transformaci na SVŠ (nap. Akademie Jana Amose Komenského, která existovala pvodn jako vzdlávací agentura). Konkurence VVŠ a SVŠ nezaala ani rokem 1999, kdy byla schválena novela zákona o vysokých školách, která umožovala jejich zizování, ale až mnohem pozdji. Postupné zakládání SVŠ a pomalý nárst student tchto škol byl považován VVŠ za urité zpestení nabídky placeného studia, což bylo spíše považováno za pozitivní krok, který umožní studium i tm studentm, kteí nemohou být pijati ke studiu na VVŠ s ohledem na limity stanovené MŠMT. SVŠ se ovšem zaaly velmi rychle rozvíjet a v prvních fázích získávaly i pomrn snadno potebné akreditace25. Je zcela zejmé, že v této dob neexistovala ucelená koncepce MŠMT o rozvoji SVŠ. Na vzdlávacím trhu se tím pádem objevila disproporce v nabídce studijních obor a poptávce zájemc o studium a toto byl poátek vzniku konkurenního prostedí. Samotná konkurence SVŠ a VVŠ se netýká všech obor, postihuje zejména humanitní, manažerské obory, obchod, politologii. SVŠ psobí v oblastech, které nekladou nároky na technické vybavení, a proto nejsou pedmtem studia na SVŠ technické obory. Konkurenci je však nutné chápat zejména v oblasti pedagog. Vznik SVŠ nepinesl nárst vysokoškolských uitel, bylo je nutné „pevzít“ z VVŠ. Z poátku pracovali pedagogové VVŠ škol pro VVŠ i SVŠ. S nárstem poštu student a rozšiováním studia i na magisterské obory (píp. i doktorské studium) je tlak na nárst potu uitel SVŠ (zejména docent a profesor) stále vyšší. Nkteí pedagogové odcházejí z VVŠ úpln, jiní uí na SVŠ jako externisté, je ale jasné, že zde také existuje jakási disproporce. Personální zabezpeení studijního programu se pi podání nových žádostí o akreditaci SVŠ ídí standardy Akreditaní komise pro posuzování žádostí o akreditaci, rozšíení akreditace a prodloužení doby platnosti akreditace studijních program a jejich obor. Základní rozdíl mezi VVŠ a SVŠ se týká financí. Píjmy do rozpotu VVŠ tvoí píspvek MŠMT na vzdlávací innost a úelové dotace. Další píjmy tvoí dotace na výzkumnou innost a specifický výzkum, o který VVŠ bojují v soutžích s ostatními VŠ. Podstatnou ást rozpotu VVŠ také tvoí hospodáská a vlastní innost univerzity. Naopak právnická osoba, která získala oprávnní psobit jako SVŠ, je povinna zajistit si finanní prostedky pro vzdlávací a vdeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovaní, umleckou a další tvrí innost sama. Ministerstvo mže poskytnout SVŠ psobící jako obecn prospšná spolenost dotaci na uskuteování akreditovaných studijních program a program celoživotního vzdlávání, s nimi spojenou vdeckou, výzkumnou, vývojovou a inovaní, umleckou nebo další tvrí innost. SVŠ mže ministerstvo poskytnout také dotaci na stipendia (podmínky dotací, jejich užití a zútování se ídí obecnými pedpisy pro nakládání s prostedky státního rozpotu). Výše dotací se pak uruje na základ dlouhodobého zámru SVŠ a jeho každoroní aktualizace, dlouhodobého zámru ministerstva, typu a finanní náronosti akreditovaných studijních program, potu student a dosažených výsledk ve vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové a inovaní, umlecké nebo další tvrí innosti a její náronosti. Poskytování dotací SVŠ na výzkum a vývoj se ídí zvláštními právními pedpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje26.
25
Akreditaní komise, která novým institucím udluje takzvaný státní souhlas, od roku 1999 posuzovala už pes 150 žádostí. 26 Zákon . 111/1998 Sb., o vysokých školách § 18, 39 a 40
21
2.2 Tendence ve vývoji eské spolenosti a vysokého školství Tato podkapitola využívá informací z materiálu MŠMT R, Dlouhodobého zámru vzdlávací, vdecké, výzkumné, vývojové a inovaní, umlecké a další tvrí innosti pro oblast vysokých škol na období 2011-2015 a pedkládá z nj stžejní údaje (demografický vývoj, dynamický vývoj sektoru soukromého vzdlávání, uplatnní absolvent a stále zvyšující se nutnost disponovat kvalitním titulem atp.) vysvtlující dležitost marketingového pístupu ESF a opodstatnnost tvorby nových marketingových strategií.
2.2.1
Poty student
Zatím poslední publikovaná zpráva OECD27 z roku 2009, která využívá údaje za rok 2006/2007, ukázala výrazné posuny umístní eské republiky v mezinárodním srovnání zpsobené stálým zvyšováním absolutního potu student v R. V roce 2006/2007 se na VŠ (veejné, státní i soukromé) poprvé zapsalo 54 % populace odpovídajícího vku (ješt v roce 2000 to bylo mén než 25 %), do akademického roku 2009/2010 61,5 %. Dokonce i po odpotu odhadu zdvojených (opakovaných) zápis je zejmé, že podíl poprvé zapsaných do terciárního vzdlávání v roce 2009/2010 pesáhl dv tetiny populace odpovídajícího vku. Do magisterských studijních program pechází více než 80 % bakalá. Tak rychlému nárstu potu student neodpovídá ekonomická situace, ani schopnost vysokého školství se pizpsobovat a mít pro každého z širokého spektra zájemc o studium odpovídající nabídku. V dsledku blížícího se demografického zlomu se navíc v polovin nastupujícího desetiletí do vku 19 –21 let zanou dostávat podstatn slabší vkové roníky, což bude mít na kvantitativní vývoj vysokého školství významné dopady. Souasný poet poprvé zapsaných do terciárního vzdlávání totiž absolutn pevyšuje velikost celého odpovídajícího populaního roníku v roce 201628.
2.2.2
Institucionální vývoj
V souladu s expanzí systému v potech student pokraoval v minulých letech institucionální rozvoj eského vysokého školství, piemž obzvlášt dynamický byl v sektoru soukromého vysokoškolského vzdlávání. V letech 2006 až 2009 vzniklo 10 nových SVŠ. Významná byla rovnž transformace 3 SVŠ na školy univerzitního typu. V sektoru VVŠ probíhal naproti tomu extenzivní institucionální rozvoj na úrovni fakult. Ve sledovaném období po roce 2006 vznikla sice pouze jediná nová neuniverzitní VVŠ, oproti stavu na konci roku 2005 však bylo vytvoeno 17 nových fakult, které se etablovaly vtšinou transformací samostatných vysokoškolských ústav nebo vydlením z fakult již díve existujících. Významným jevem posledních let je rovnž velký rozmach nových detašovaných pracoviš VVŠ i SVŠ. Na základ dosud nesoustavného sledování tchto pracoviš ovšem vznikají odvodnné obavy z nevyrovnané kvalitativní úrovn výuky a akademických inností mimo hlavní sídla VŠ. Specifický problém pedstavují poboky zahraniních VŠ, o nichž má ministerstvo pehled pouze v pípad, že zažádají o zaazení do pílohy . 3 vyhlášky . 322/2005 Sb. o dalším 27
Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development) 28 Zpracováno dle , strany 6-7.
22
studiu, popípad výuce, které se pro úely státní sociální podpory a dchodového pojištní považují za studium na stedních nebo vysokých školách, ve znní pozdjších pedpis29.
2.2.3
Demografický vývoj
V polovin 90. let dorazila na VŠ demografická vlna vysokého potu narozených v polovin 70. let. Do vysokoškolského vku se dostala kohorta30, která dosahovala tém k 200 tisícm osob v jednotlivých vkových ronících. Ve druhé polovin 90. let však pišel z hlediska VŠ demografický zlom, bhem nhož se velikost odpovídajících vkových kohort snížila na 130 –140 tisíc, tedy zhruba o tvrtinu. V dsledku toho se ovšem mnohem rychleji zaal zvyšovat podíl zapsaných na VŠ a v návaznosti na to – avšak s nkolikaletým zpoždním – i podíl absolvent VŠ z odpovídající vkové kohorty. V následujícím pibližn desetiletém demografickém období (zaínajícím zhruba od roku 2002 –2005) se velikost vysokoškolských vkových kohort tém pestává mnit (setrvává na jakési demografické plošin). Odráží pomrn stagnující demografický vývoj v 80. letech minulého století, kdy se poet narozených dtí stabilizoval. Mezi roky 2002 a 2009 se prmrná velikost roníku ve vku 19 –21 let jen mírn zmenšila ze 139 na 135 tisíc osob, tedy pouze o 3 %. Rst potu zapsaných, student i absolvent se proto v posledních letech Graf. . 1 Vývoj potu obyvatel R do roku 2030
Pramen: Euroekonom.cz, dostupné na
promítá s tém shodnou dynamikou do rstu jejich podílu v odpovídajících vkových kohortách. Vývoj demografických kivek ovšem zeteln ukazuje, že stagnující velikost vysokoškolských vkových kohort je pouze doasná. Další demografický zlom totiž VŠ eká v letech 2013 – 2016, kdy zane prudce klesat píslušná vková kohorta nejprve pro zapsané, vzáptí pro studenty a pozdji i pro absolventy VŠ. Kolem roku 2025 se vysokoškolské
29
Zpracováno dle , strana 7-8 30 Kohorta soubor jedinc zrozených v uritém asovém úseku
23
populaní kohorty zanou krátkodob opt zvyšovat31.
2.2.4
Vývoj vzdlanostních poteb trhu práce
Situace vysokoškolák na pracovním trhu v R je dlouhodob píznivá a prozatím lepší než postavení i uplatnní stejn vzdlaných absolvent ve vtšin západoevropských zemí. Náklady na vysokoškolské studium vykazují rychlou návratnost, a to jak z pohledu státu (prostednictvím zvýšených výnos daní), tak v rovin individuální. Vysokoškoláci oproti absolventm nižších stup vzdlání vykazují nižší nezamstnanost, kratší dobu hledají své první zamstnání, získávají vyšší mzdy, lepší sociální postavení i jistotu práce, astji pracují ve vystudovaném oboru a celkov jsou se svou prací spokojenjší. Výzkumy ovšem také ukazují, že v zamstnatelnosti a uplatnní absolvent existují zetelné rozdíly mezi absolventy jednotlivých vysokých škol. Rozdíly jsou ovlivnny psobením samotných škol (oborová struktura absolvent, forma a obsah studia, úrove pedagogické práce i celkové studijní klima). Bhem nkolika let se zane postavení a uplatnní absolvent VŠ pravdpodobn postupn pibližovat k absolventm ostatních vzdlávacích úrovní (relativn tedy zhoršovat), podobn jako je tomu i ve vtšin ostatních evropských zemí. Vysokoškoláci se astji než dnes zanou ocitat mezi nezamstnanými a na pracovních místech, která nebudou odpovídat jejich kvalifikaci. Díky expanzi vysokého školství v posledních deseti letech bude v R v roce 2020 na trhu práce okolo jednoho a tvrt milionu osob s terciárním vzdláním. Zatímco v pracovní síle budou vysokoškoláci pedstavovat okolo 25 %, pracovní místa urená pro n budou tvoit jen asi 20 % ze všech pracovních míst. Vysokoškolák bude tedy víc než odpovídajících pracovních míst. Znamená to, že lidé s terciárním vzdláním zanou postupn obsazovat i místa, na kterých v souasnosti pracují lidé s nižším vzdláním, pedevším stedním s maturitní zkouškou. Do roku 2020 se na trhu práce v R zdaleka nejvíce zvýší poet vysokoškolák s ekonomickým vzdláním (jejich podíl mezi vysokoškoláky vzroste z 16 % na zhruba 20 %), proto je dležité, aby mli kvalitní vysokoškolské vzdlání32. Odborníci se shodují v názoru, že v prostedí velké konkurence a menšího potu zájemc nakonec pežijí pouze kvalitní VŠ a to jak soukromé, tak také veejné. Situace by se mla tedy ustálit (v nejlepším pípad) na tom, že vedle sebe budou psobit pouze kvalitní i prmrné veejné i soukromé školy a nekvalitní zaniknou. Studenti asem pijdou na to, že není dležité získat titul kdekoli, ale získat ho na kvalitní škole, která je uznávaná potenciálními i stávajícími zamstnavateli.
31
Zpracováno dle , strana
8 32
Zpracováno dle , strany 8-10
24
2.3
Ekonomicko- správní fakulta Masarykovy univerzity33
ESF, první polistopadová fakulta MU, byla založena roku 1990 a výuku zahájila v záí 1991. Jejím hlavním posláním je rozvíjení výuky a výzkumu v oboru ekonomických vd. Zamení vdecko-výzkumné innosti fakulty vychází z oborové struktury a profilace fakulty a ovlivuje dlouhodobé výzkumné zamení jednotlivých kateder. V souasnosti je výzkumné zamení fakulty orientováno zejména do oblasti výzkumu konkurenní schopnosti eské ekonomiky (projekt Výzkumná centra), dále na hodnocení efektivnosti veejného sektoru, vývojové tendence organizaních struktur a ízení podnik, využití lidských zdroj firmy, regionální rozvoj a jeho ekonomické aspekty. Fakulta se podílí na ešení vdeckovýzkumných projekt, rozvíjí dlouhodobou spolupráci s výzkumnými ústavy a dalšími institucemi státní správy a samosprávy. V souasné dob poskytuje ekonomické vzdlání tém tyem tisícm student v prezenní a kombinované form bakaláského, magisterského a doktorského studia. S cílem otevít studium na fakult pro více zájemc z praxe jsou do studijní nabídky zaazeny i výukové aktivity celoživotního vzdlávání. Absolventi fakulty mají široké uplatnní v praxi, nap. v oblastech bankovního managementu, jako odborníci na soudobou teoretickou ekonomii, vedoucí pracovníci v neziskových státních i nestátních organizacích, mohou psobit jako znalci ekonomických proces pi vývoji informaních technologií a pi jejich provozování, vykonávat rzné funkce v penžnictví a pojiš ovnictví. Dále se mohou uplatnit jako koncepní národohospodái, v analyticky zamených funkcích finanních a bankovních institucí, orgánech státní správy, v ekonomické publicistice i poradenství. ada z nich se podílí na ízení podnik, v podnikatelské innosti zvlášt v oblasti cestovního ruchu, v institucích regionálního rozvoje a správy nebo v ekonomických funkcích ve veejném a nestátním neziskovém sektoru.
2.4
Brno International Business School, a.s.34
BIBS je soukromá akciová spolenost založená v roce 1998 partnerskými subjekty z Velké Británie, Itálie a eské republiky, za úelem poskytování manažersko-ekonomických vysokoškolských studií. V roce 2005 získala statut SVŠ dle eského práva. Klíovým partnerem BIBS je britská univerzita Nottingham Trent University (dále jen NTU) (resp. její ekonomická fakulta Nottingham Business School), která poskytuje licence na výuku vtšiny vysokoškolských program školy (BA HONS, MSc., MBA, LLM, PhD.). Všechny programy Nottingham Business School kladou draz na skloubení teorie a praxe, praktickou využitelnost získaných znalostí a jejich neustálý vývoj tak, aby odrážely nejmodernjší ekonomicko-manažerské trendy. Od roku 2009 BIBS také zahájila stálou spolupráci s finskou School of Business and Economics, University of Jyväskylä pi poskytování mezinárodního doktorského programu pro podnikatele a manažery (PhD.).
33 34
Zpracováno podle Zpracováno podle
25
Posláním školy je podpora a rozvoj podnikatelského ducha a tím prosperity ekonomiky v R a na Slovensku organizováním manažerského vzdlávání na úrovni srovnatelné s manažerským vzdláváním v prmyslov rozvinutých západních zemích. Škola se odborn profiluje jak v ekonomicko-manažerských, tak právnických oborech. Snaží se o vyvážené propojení teorie s praxí. Krom vzdlávání a rozvoje spektra i dalšího zvyšování kvality nabízených ekonomicko-manažerských program je jednou z priorit školy i oblast ekonomicko-manažerského výzkumu, který od roku 2007 aktivn rozvíjí, jak v rámci doktorských program DBA a PhD., tak zapojením do mezinárodních výzkumných projekt. Úzce také spolupracuje s podnikatelskou sférou. V souasné dob patí se svými tém 3000 studenty v bakaláských, magisterských, doktorských a manažerských programech MBA k nejvtším soukromým podnikatelským školám v R35. Struné shrnutí kapitoly Tato kapitola informuje nejprve obecn o sfée terciárního vzdlávání, poté pedkládá tendence ve vývoji eské spolenosti a vysokého školství (poty student, institucionální a demografický vývoj, vývoj vzdlanostních poteb trhu práce), které poukazují na nutnost vysokých škol mít propracovanou marketingovou strategii pro úspšný konkurenní souboj. Závr kapitoly patí struné charakteristice klíových vysokých škol, resp. fakult, a to BIBS a ESF.
35
Informace o potech student jsou platné k srpnu 2009.
26
3
ANALÝZY EKONOMICKO- SPRÁVNÍ FAKULTY
Funkními oblastmi MU jsou vzdlávání, vdecko-výzkumná oblast a oblast vnjších vztah. Práce se bude ve své další ásti zabývat funkní oblastí vzdlávání, která pedstavuje nosnou oblast financování univerzity.
3.1
SWOT analýza
Tato analýza není obecnou SWOT analýzou ESF, ale popisuje silné a slabé stránky a píležitosti a hrozby, které se týkají tématu diplomové práce.
3.1.1 x x
x x x x x x x x
zalenní ESF do MU deklaruje kvalitní zázemí fakulty, organizování kurz (široké spektrum) pro zamstnané zákazníky, poskytování rekvalifikaních kurz podle poptávky individuálních zákazník i firem, poádání mezifakultních kurz, vysoká poptávka po studiu36, schopnost získávat netradiní typy student37 do kombinované formy studia, diverzifikace poptávky po studiu, zkvalitování kvalifikaní struktury akademických pracovník, zavádní informaních technologií v podpoe výuky, zmny v organizaci výuky a ve výukových metodách, pístupnost programové nabídky pro osoby se specifickými nároky vyplývajícími ze zdravotního stavu, model vnitního hodnocení studijních obor za úasti externích hodnotitel a zástupc zamstnavatel, vysoká motivace a profesionalita akademických i administrativních pracovník.
3.1.2 x x x
Silné stránky
Slabé stránky
relativn nízká schopnost ESF získávat studenty z region mimo pirozenou spádovou oblast, nepatrný podíl zahraniních uitel a výzkumných pracovník na celkovém potu akademických pracovník38, relativn vysoké poty neúspšných student - ve spojení s vysokou výbrovostí na vstupu mohou data signalizovat nap. problémy v organizaci studia a kvalit podpory student (chybjící i nedostatené poradenství v pípad studijních potíží apod.)39
36
Konkrétn pihlášek do kombinovaného bakaláského studia oboru Management v akad. roce 2009/2010 bylo víc jak dvojnásobek pijatých student (1300/600). 37 Jde o studenty s výrazným pohybovým a smyslovým postižením a osoby ve výkonu trestu. 38 V roce 2009/2010 pobývalo a vyuovalo (kurzy nebo bloková výuka) na ESF 13 zahraniních uitel a výzkumných pracovník (na celkový poet 120-130 uitel a výzkum. pracovník ESF) 39 V roce 2009 bylo neúspšných student v bakaláském studiu v kombinované form ve všech tech ronících 833 (což odpovídá 51,58 % všech).
27
3.1.3 x x x x x
diferenciace výukových program, reagující na przkum poptávky, propracovaná marketingová komunikace ESF podporovaná RMU, orientace na zahraniní studenty ze zahranií, pizpsobování pedagogické innosti potebám a podmínkám zamstnaných student – draz na rozvoj kombinovaného studia, spolupráce ESF s veejnou správou a podniky na úrovni regionu. Koordinace rozvojových strategií partner a jejich vzájemná spolupráce ve výzkumných, inovaních a vzdlávacích aktivitách.
3.1.4 x x x
3.2 1. x x
x
Píležitosti
Ohrožení
snižující se poty student s ohledem na demografický vývoj obyvatelstva (ad podkapitola 2.2.3), konkurence SVŠ, pokraující pokles normativního financování státu pipadajícího na studenta.
PEST analýza Politické a legislativní faktory jednání vlády o zavedení odloženého školného s bodem výše bude souviset novela zákona o vysokých školách, fakulta bude nucena klást ješt vtší draz na tvorbu atraktivní kampan pro nábor nových student, kteí si budou díky školnému mnohem více rozmýšlet volbu vysoké školy. nárst potu vysokých škol
2. x
Ekonomické faktory možné zavedení školného by znamenalo více finanních prostedk do rozpotu fakulty.
3. x
Sociální a demografické faktory blížící se demografický zlom (viz podkapitola 2.2.3) znamená snížení potu zájemc o studium zvyšující se životní úrove souvisí s vtší touhou po vyšší úrovni vzdlávání zvyšující se zájem o prestižní vysokoškolské vzdlání lidé chtjí mít lépe placenou práci asto pístupnou pouze s kvalitním vzdláním, proto dávají pednost studiu ped volným asem zvyšuje se obousmrná mobilita – více student ze zahranií, více student z R se vydává do zahranií
x x x x x 4. x x
Technické a technologické faktory technický a technologický vývoj jde stále kupedu, což mže fakulta využívat k nákupu nap. nových audiovizuálních pomcek pro zlepšování a modernizaci výuky. zavedení strukturovaného studia vedoucí k diferenciaci stup vzdlávání
28
3.3
Analýza vnitního prostedí
Tato kapitola popisuje stávající marketingový mix fakulty související se studiem oboru Management v kombinované form, který poté hodnotí v následující kapitole pímo jeho studenti 1. roníku a slouží jako výchozí bod pro návrh marketingové strategie uvedené v závrené kapitole. Tato a následující kapitoly se zabývají situací zjednodušen uvedenou ve schématu . 1 Tzn. osoba z cílových skupin náborové kampan (SŠ student nebo zamstnaný lovk) bu pomocí propagace ESF nebo díky absolventm ESF, se dozvídá o studiu na ESF (píp. si doplní další informace o studiu díky vhodn strukturovaném webu fakulty a/nebo navštíví pípravné kurzy), podá si pihlášku, úspšn složí pijímací zkoušky, zapíše se ke studiu a stane se studentem ESF. Fakulta jí nabídne krom špikové výuky také vše, co by ml kvalitní absolvent mít a znát, nap. praxe v oboru, studium v zahranií, ovládání tzv. soft skills (to, zda uvedené využije je pouze na ní, ale je dležité, že škola tuto škálu možností nabídla). Po absolvování se ze studenta/studentky stává (cíl fakulty a také návrh marketingové strategie) spokojený absolvent, který šíí dál dobré povdomí o fakult a potažmo tak získává nové zájemce o studium.
29
Schéma . 1 Kolobh marketingového mixu psobícího na zájemce o studium/studenta/ absolventa zájemce o studium (absolvent SŠ nebo zamstnaný lovk)
pomocí propagace ESF (pípadn od absolvent) se dozví o produktu (vzdlávací program) => 1. impuls
2. impuls webové stránky vhodná struktura (= uvedení všech výhod ESF),
touhu studovat umocní podání pihlášky
úspšné složení píjímacích zkoušek
pípravné kurzy k pijímacím zkouškám
zapsání se ke studiu
student ESF = zákazník
ESF zajišuje a poskytuje možnost mít: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
titul z prestižní školy kvalitní vzdlání perfektní znalost min. 1 cizího jazyka praxe v oboru (R nebo zahranií) studium v zahranií tzv. znalost soft skills
spokojený absolvent Pramen: Zpracováno autorkou diplomové práce
3.3.1
Produkt
Vzdlávací program školy (tzv. formální kurikulum) Produktem zde máme pedevším na mysli nabídku vzdlávacího programu ESF Ekonomika a management, obor Management v kombinované form studia. Tento program je akreditován do 5. 12. 2011.
30
Podpora studia Pijímací ízení Zájemci o studium naleznou na webu veškeré potebné informace, nap. seznam studijních program, na které se lze aktuáln pihlásit, elektronickou pihlášku ke studiu, informace o Testu studijních pedpoklad. V pípad zájmu mohou také využít pípravné kurzy. Studijní oddlení Administrativní úkony, agendu pijímacího ízení a mnoho dalších inností spojených se studiem zajiš uje studijní oddlení fakulty, které je metodicky vedeno prodkanem pro studium. Studenti kombinované formy studia se mohou na základ pedchozího rozhovoru telefonem nebo domluvy e-mailem se svou studijní referentkou dostavit na studijní oddlení ve stedu až do 18.00 hodin. Studijní oddlení posílá k vyplnní všem studentm anketu40 (zatím poslední nesla název „Studenti ESF o studijním oddlení 2009“), ve které mohou studenti vyjádit svj názor k jeho innosti. Studijní oddlení na základ výsledk této ankety neustále zkvalituje svou innost smrem ke studentm. Organizace výuky Studenti fakulty ke svému studiu využívají moderní Informaní systém (dále jen IS) MU41, kde na jednom míst naleznou nap. svj rozvrh, zapsané pedmty, získané známky, prbžné testy, zapisují se zde na zkoušky, odevzdávají on-line semestrální práce, hodnotí výuku vyplnním pedmtové ankety a mnoho dalšího. Díky ISu se nap. nemusejí osobn dostavovat poátkem každého semestru k zápisu (pouze v prvním semestru), nemusejí mít index atp. K lepší orientaci pi studiu jim slouží tzv. manuál studenta42. Vzdlávací zahraniní pobyty student Kombinovaní studenti mají možnost využít k výjezdu na zahraniní VŠ programu Erasmus43 (fakulta vystavuje na svém webu lánky o studijních pobytech student44), poradí jim a pomohou na zahraniním oddlení fakulty. Toto oddlení spolupracuje s Centrem zahraniních studií MU45 (CZS). CZS se zabývá propagací, navazováním a podporou vzájemných vztah se zahraniními univerzitami, zajiš ováním mezinárodní mobility (student, uitel a administrativních pracovník), pípravou a vedením cizojazyných program (krátkodobých i semestrálních program a letních škol). Odborné stáže a praxe student v R46 a zahranií47 Studenti mají v rámci pedmt Praxe, Stáže a Projekty v bakaláských (a magisterských) programech) šanci se dostat do bližšího kontaktu s ekonomickou realitou obor, které studují. Vykonávají urenou práci pro poteby dané firmy nebo úadu a to podle pokyn garanta nebo 40
Více viz / 41 Více viz 42 Více viz 43 Více viz 44 Zde 45 V oblasti studia student MU v zahranií a krátkodobého studia zahraniních student na MU plní i funkci manažerského a marketingového pracovišt. 46 Zpracováno dle 47 Zpracováno dle
31
uitele pedmtu na stran fakulty a souasn zmocnné osoby ze strany dané firmy nebo úadu. Studenti ESF mohou využít množství program pro výjezd na praxi do zahranií. Podobn jako u vzdlávacích pobyt (viz výše) je šance získat grant pes program Erasmus. Cizí jazyky Pouze prezenní studenti ESF mají povinnost absolvovat alespo jeden pedmt vyuovaný v cizím jazyce. Povinnost absolvovat výuku v cizím jazyce mohou splnit také semestrálním studijním pobytem na partnerské univerzit v zahranií organizovaným fakultou nebo pracovním pobytem v zahranií v rámci programu Erasmus (viz výše) i podle jiných fakultních smluv. Výuka tzv. soft skills Studentka MU Monika Maleková se v rámci své bakaláské práce „Možnosti rozvoje soft skills na Masarykov univerzit48“ zabývala výukou tzv. soft skills na MU, potažmo ESF. Soft skills, také nazývané sociální kompetence nebo mkké dovednosti, jsou takové dovednosti, které zlepšují výkon i kvalitu života jedince. Jsou také asto vyžadovány zamstnavateli na pozice všech úrovní. Z przkum vyplývá, že soft skills jsou pro absolventy vysokých škol velkým problémem, nebo zamstnavatelé hodnotí jejich mkké dovednosti jako nedostatené. ESF nabízí studentm množství pedmt49, které mžeme adit do této kategorie, nap. Presentation Skills, Rozvoj komunikaních a manažerských dovedností, ízení lidských zdroj atp. Kariérní a poradenské centrum MU Kariérní centrum MU bylo založeno v roce 2008 jako poradenská a personální agentura pro studenty a absolventy všech obor MU. Cílem aktivit je vytváení kontakt student s budoucími zamstnavateli, pechod absolvent do praxe, zptných vazeb zamstnavatel vi MU. Poradenské centrum MU50 nabízí uchazem o studium, souasným studentm a absolventm MU možnost konzultací ve studijní, profesní a psychologické oblasti. Zázemí student a studentský život Studenti mohou využívat služeb knihovny MU, univerzitní poítaové studovny MU, Elportálu - E-learningu na MU a portálu elektronických informaních zdroj. I kombinovaným studentm se nabízí možnost využívat nejen krátkodobé ubytování (v pípad víkendových tutoriál i vykonávání zkoušek) bu na Garni hotelu Vinaská nebo na aktuáln volném lžku v prbhu roku, ale zhruba od listopadu (kdy na kolejích bývají volná lžka) je možné domluvit si i dlouhodobé ubytování. Kombinovaným studentm písluší právo volit a také kandidovat ve volbách do Studentské komory Akademického senátu fakulty. Mohou se zapojit do rzných studentských spolk a studentských aktivit51 nebo si zasportovat52.
48
MALEKOVÁ, Monika. Možnosti rozvoje v soft skills na Masarykov univerzit [online]. c2009 Dostupné z WWW: . 49 Více viz 50 Více viz < http://www.rect.muni.cz/pcentrum/> 51 Více viz 52 Více viz
32
Rzné Kvalita a sledování kvality ESF (MU) Sledování kvality, výsledky przkum mezi studenty, udržení a zvyšování kvality vzdlávacích inností a akademického života je jednou ze strategických priorit MU. Metodické ízení mechanism sledování a zajiš ování kvality má na starosti Odbor pro strategii RMU. Nezastupitelnou složkou sledování kvality je hodnocení studia z pohledu student a absolvent vysoké školy. MU realizuje dotazníková šetení zamená na nkolik cílových skupin. Studenti MU mají možnost vyjádit se ke kvalit jimi studovaných pedmt prostednictvím tzv. pedmtové ankety, která je integrována do IS MU53 a probíhá na konci každého semestru. Studenti v ní hodnotí zajímavost, pínosnost a obtížnost pedmtu, náronost na pípravu, dostupnost studijních zdroj, jak uitel uí a jeho odbornost. Lze také uvést volný textový komentá.54 Výsledky ankety se primárn zabývají vedoucí píslušných kateder, které daný program garantují, závažnjší problémy se eší na úrovni fakulty. Anketa slouží k bžným korekcím a úpravám sylab, pi vážnjších problémech dochází i k personálním zmnám. MU také kontinuáln sleduje uplatnní svých absolvent v praxi a zjiš uje jejich názory na kvalitu poskytnutého vzdlání. Získávání zptné vazby od absolvent se dje prostednictvím dvou pravideln realizovaných przkum „Ukonení studia na MU – Ohlédnutí a perspektiva“ a „Uplatnní absolvent MU v praxi“55. Dotazníkové šetení „Ukonení studia na MU - ohlédnutí a perspektiva" je realizováno v období, kdy studenti MU koní své studium na MU a chystají se na pechod do praxe. Przkum je zamen pouze na studenty prezenního magisterského studia a zabývá se vyhlídkami absolvent na získání zamstnání a hodnocením studia na MU. Cílem przkumu „Uplatnní absolvent MU v praxi" je hodnocení pedpoklad, jež pro absolventy vstupující do praxe vytvoilo studium VŠ, a jejich uplatnní na trhu práce. Przkum je realizován pouze mezi absolventy denního magisterského studia po jednom až dvou letech v praxi. V letech 2007 a 2009 probhl u poslucha prvních roník studujících na MU v 1. semestru svého studia przkum „Motivace a oekávání student prvních roník na MU". Przkum byl zamen na hodnocení pijímacího ízení a informací pro uchazee, motivaci a oekávání spojená se studiem a faktory, které rozhodují pi výbru univerzity56. Na konci roku 2005 byla na MU uskutenna mezi studenty a zamstnanci anketa zamující se na nkolik vybraných oblastí zájmu, zejména na celkové prostedí a materiáln-technické vybavení na univerzit a kvalitu nejrznjších servisních inností. Ve srovnávacích žebících VŠ vydávaných deníkem Lidové noviny (dále LN) se ESF umístila v posledních tyech letech dvakrát na prvním a dvakrát na druhém míst57. Hlavní žebíek je složen ze ty dílích index. První ti tvoí pomroví ukazatelé z pijímacího ízení (image oboru, obtížnost vstupních test a kvalita student a konkurenceschopnost oboru), poslední index pak udává (ne)úspšnost absolvent na trhu práce. Dle žebíku uplatnní absolvent VŠ na trhu podle nezamstnanosti v roce 2008 taktéž uvedených v LN je 53
Více viz Více viz pedmtová anketa 55 Více viz 56 Více viz 57 Více viz 54
33
nezamstnanost absolvent ESF prakticky zanedbatelná58. Projekty ESF Fakulta je zapojená do množství projekt, které mají spojitost s tématem diplomové práce59, jde nap. o projekt Inovace bakaláských a navazujících magisterských studijních program na ESF MU, který se zamuje na unikátní inovaci spoleného studijního základu pi využití klíových prvk zvýšení flexibility a kreativity absolvent. Ve spolupráci s partnery pi procesu ešení inovace bude možné dosáhnout vtší uplatnitelnosti na trhu práce. Redefinice a minimalizace spoleného základu jednotlivých studijních obor reflektuje výzkum, který na trhu práce ESF MU realizovala v roce 2007, v nmž bylo osloveno více než 200 firem, které definovaly svoje pedstavy o profilu absolventa. Dále mžeme zmínit projekt Kariérní rst akademických pracovník MU jako prostedek kvalitativního posílení výzkumu a vzdlávání, ve kterém je ESF jedním ze spoluešitel. Projekt napomáhá dosažení jednoho z cíl dlouhodob uskuteované koncepce kvalifikaního a kariérního rstu akademických pracovník MU formulované v Dlouhodobém zámru vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti MU do roku 201060 a tím je pispt k udržení a posílení postavení MU jako výzkumné univerzity s kvalitní a vyváženou vzdlávací a výzkumnou a vývojovou inností. Pi samozejmé podpoe zvyšování kvalifikace akademických pracovník smuje tato koncepce pedevším k posílení stability a kvalitativní úrovn tým vedených profesory a docenty. Projektovou podporu MU má na starost Odbor pro vdu a výzkum RMU a Odbor projektové podpory RMU.
3.3.2
Cena
ESF je fakulta VVŠ, a proto na ní studenti neplatí školné. Píjmy do rozpotu tvoí (viz výše podkapitola 2.1) píspvek MŠMT na vzdlávací innost a úelové dotace, dotace na výzkumnou innost a specifický výzkum, dále hospodáská a vlastní innost univerzity, nap. poplatky úastník rzných úelov zamených kurz (viz výše) a kurz dlouhodobého vzdlávání, na jejichž úhrad se úastníci podílejí. Dalšími píjmy jsou poradenské služby, úast na výzkumu, projekty, pronajímání místností atd. Fakulta vybírá poplatky spojené se studiem61, konkrétn jde o poplatek za prodlouženou dobu studia62; poplatek za další studium63; poplatek za prodlouženou dobu studia v dalším studiu64; poplatek za úkony spojené s pijímacím ízením65. Fakulta má také množství sponzor66. Studenti naopak získávají finanní podporu od fakulty formou stipendií67.
58
Více viz Žebíek Uplatnní. Lidové noviny, 2009, 9. bezna 2009, píloha Akademie, dostupné na 59 Více viz 60 Viz 61 Dle ustanovení § 58 zákona íslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon ve znní pozdjších pedpis a pílohy íslo 6 ke Statutu Masarykovy univerzity 62 Viz lánek 4 Pílohy . 6 Statutu MU 63 Viz lánek 5 Pílohy . 6 Statutu MU 64 Viz lánek 6 Pílohy . 6 Statutu MU 65 Viz § 58 odst. 1 zákona . 111/1998 o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon ve znní pozdjších pedpis 66 Viz 67 Viz
34
3.3.3
Komunikace
Propagací a komunikací fakulty se zabývá oddlení vnjších vztah. Toto oddlení zajiš uje komunikaci ESF zejména s médii, uchazei o studium, absolventy, partnery a sponzory fakulty. Organizuje akce pro studenty, absolventy i zamstnance (nap. fakultní ples, setkání se sponzory, absolventský majáles), pipravuje oslavy významných událostí (v roce 2009 se podílelo na organizování vybraných akcí v rámci oslav 90. výroí založení MU) a poskytuje PR zázemí (tiskové zprávy, reklamu, propaganí materiály) pro konference organizované na fakult. Metodicky je vedeno prodkankou pro vnjší vztahy. Toto oddlení úzce spolupracuje s Odborem vnjších vztah a marketingu RMU, stejn jako s tiskovou mluví MU. Aktivn též podporuje Spolek absolvent a pátel MU. Vztahy se stedními školami Na jae 2006 zahájila MU program spolupráce se stedními školami nazvaný Partnerství ve vzdlávání, jehož cílem je rozvíjení užší institucionalizované spolupráce s tmito školami jak v R, tak také v zahranií. Tímto zpsobem tedy probíhá osobní komunikace školy, potažmo ESF, s potenciálními zákazníky. Public Relations (PR) neboli vztahy k veejnosti Fakulta poádá dvakrát ron Den otevených dveí, šachové turnaje, vánoní setkání, aktuáln se pipravují oslavy 20. výroí. Pravideln aktualizuje informaní letáky a brožury, nabízí také audiovizuální materiály. MU vydává msíník MU Muni.cz68 a revue MU Universitas69, ESF vydává odborný asopis Národohospodáský obzor70 . Design fakulty (vizuální styl, logotypy71) se odvíjí od designu MU, návrhy propaganích materiál, stejn tak i nap. inzerát (viz dále) si pipravuje oddlení vnjších vztah samo ve spolupráci s externím grafikem. Média jsou o aktualitách fakulty obeznámena pes Tiskový odbor RMU, širší veejnost je mže najít pímo na webových stránkách (fakulta také vydává tiskové zprávy, pípadn vytváí pozvánky pro média)72. Na webu fakulty je možné nalézt také aktuality, kalendá akcí, galerii událostí, videozáznamy a lánky o aktuálních událostech na MU, potažmo ESF. Reklama Dosavadní reklama fakulty nebyla cílena zvláš na kombinované studenty. Fakulta využila v minulém roce svj rozpoet na reklamu na financování televizního spotu na stanici Óko, na inzerci v klasických pílohách pro vysokoškoláky (nap. šlo o pílohu LN Vysoké školy, píloha Reflexu Kam po maturit, v Respektu, pílohu Hospodáských novin Jak na vysoké školy). Nebyl využit regionální rozhlas ani inzerce na Internetu (nap. na portálech, které sdružují informace pro zájemce o VŠ nebo na sociálních sítích typu Facebook. Fakulta má na Facebooku svou tzv. „fanpage“, plus je o ní nov vytvoená informace na Wikipedii). Fakultní komunikace byla doplnna centrální komunikací smrem k potenciálním studentm, zajiš ovaná Odborem vnjších vztah a marketingu RMU. Hlavním nástrojem pro komunikace byly internetové portály. 68
Více viz Více viz 70 Viz 71 Více viz 72 Viz 69
35
Kvalitní a spokojení absolventi Jednou z nejlepších propagací školy jsou její kvalitní a spokojení absolventi, proto je nutné jim nabídnout co nejlepší produkt a zázemí a co nejrozsáhlejší možnosti týkající se praxe, studia v zahranií atp. (viz výše). MU má zájem o zptnou vazbu od svých absolvent, což dokládají realizované przkumy (viz podkapitola 3.3.1.3). Souasn MU, potažmo ESF zahájila systematickou komunikaci se svými absolventy s cílem udržení kontaktu pro pípadné setkávání a spolupráci do budoucna73.
3.3.4
Distribuce
ESF má (bezbariérové) sídlo v Brn, na ulici Lipová (s dobrou dostupností MHD). Fakulta také provozovala od roku 2003 poboku v Teli. Ovšem vzhledem k tomu, že nešlo o spádovou oblast a z dvodu vyerpání místního potenciálu klesal poet pihlášek pod únosnou mez. Z tohoto dvodu byla poboka v Teli v akademickém roce 2008/2009 uzavena.74 Kombinované studium je uskuteované v sídle fakulty o víkendech v rámci semestru. Pro studenty kombinované formy studia není úast ve výuce povinná, nevyplývá-li z obsahu programu nco jiného. Popis pedmt v katalogu pedmt musí zahrnovat požadavky na jejich absolvování v. požadované míry úasti. Pednášky, které jsou vyuované v pednáškových sálech P1 (aula), P2, P3 a P10 jsou zaznamenávány v tzv. studiu online, pakliže k tomu dá píslušný vyuující souhlas. Automaticky jsou všechny pednášky z tchto poslucháren „živ“ vysílány a studenti je mohou sledovat pes Internet v pímém penosu. K záznamm pak mají pístup pouze studenti, kteí mají tyto pedmty zapsané. Studenti mají k dispozici k vtšin pedmt souhrnné uební materiály, tzv. distanní studijní opory (dále jen DSO) a na IS také veškeré další podklady ke studiu, nap. tzv. autokorekní testy. Termíny zkoušek jsou vypisované v pedtermínech a ádných termínech zkouškového období o víkendech a v týdnu. Z výše uvedeného vyplývá, že je kombinované studium koncipované jako maximáln vstícné k (obvykle) zamstnaným studentm. Na MU funguje celouniverzitní Stedisko pro pomoc studentm se specifickými nároky75, jehož úkolem je zajiš ovat, aby studijní obory akreditované na univerzit byly pístupné studentm se smyslovým nebo jiným handicapem.
3.3.5
Lidé
Kvalitní pedagogové76 jsou „základ“, který vytváí obraz o škole. Požadavky na akademické pracovníky se odvíjí od jednotlivých pozicí, tj. profesor, docent, odborný asistent, asistent, lektor. Kvalifikaní pedpoklady stanoví katalog funkcí pro akademické pracovníky. Minimum je vysokoškolské vzdlání píslušného odborného zamení. U všech uitelských kategorií se pedpokládá znalost anglického jazyka. Pi obsazování míst docent a profesor 73
Více viz <www.absolventi.muni.cz> Více viz / 75 Více viz 76 Na fakult pednáší 13 profesor a 19 docent (údaj platný k 27. 5 .2010). 74
36
je povinností pednést pednášku, která je hodnocena komisí. U všech akademických pozic se pedpokládá kariérní postup, pedpoklady k vdecké práci apod. Zkušenosti s vdeckopedagogickou inností na vysoké škole mohou být rovnž požadavkem k pijetí. Pedagogické minimum na ESF není požadováno, nicmén pi rozhodování o pijetí je jeho absolvování rozhodn pínosem. Akademití pracovníci jsou hodnoceni pímými nadízenými tj. vedoucími kateder. Výsledek hodnocení je jednak pedpokladem pro prodlužování pracovního pomru, který je uzavírán na dobu uritou a jednak mítkem pro stanovení výkonnostního píplatku, který je pohyblivou ástí mzdového hodnocení. Personální oddlení zajiš uje komplexní výkon veškeré personální agendy spojené zejména s výbrem a pijímáním zamstnanc fakulty, dále pak péi o zamstnance, administraci jejich odmování, agendu zamstnaneckých výhod a agendu odborného rstu. Vede komplexní pracovnprávní administrativu, spravuje evidenci a nároky v oblasti dovolených, rozvržení pracovní doby, docházky aj. Výzkumní pracovníci mohou využít obousmrné mezinárodní mobility v rámci bilaterálních smluv mezi fakultou a druhou institucí, dále programu CEEPUS77 a Erasmus (pobyty pro uitele event. výzkumníky). Cílem je monitorování práce kolegy na zahraniní instituci. Uitelm, ešitelm grant a zamstnancm slouží k lepší orientaci v rzných oblastech života na fakult tzv. manuály. Absolventi ESF (MU) MU si uvdomuje dležitost udržování a upevování dobrých vztah se svými absolventy, proto zahájila systematické budování vztah s absolventy. Souasn podpoila založení Spolku absolvent a pátel MU (také viz podkapitoly 3.3.1.3. a 3.3.3.4). Struné shrnutí kapitoly Tato kapitola pedkládá ti typy analýzy ESF, které jsou vztažené k tématu diplomové práce. Nejprve jde o SWOT analýzu (tzn. silné a slabé stránky fakulty a také její píležitosti a hrozby), poté o strunou PEST analýzu. Draz je kladen na analýzu vnitního prostedí fakulty, která je (pro snadnjší porovnání s návrhem strategie v závrené kapitole) strukturovaná dle marketingového mixu.
77
CEEPUS neboli Central European Exchange Programme for University Studies) je stedoevropský výmnný univerzitní program zamený na regionální spolupráci v rámci sítí univerzit.
37
ZÁVR V uplynulých letech došlo k ohromnému institucionálnímu rozvoji eského vysokého školství (aktuáln jde o 26 veejných a 46 soukromých vysokých škol), piemž obzvlášt dynamický byl tento rozvoj v sektoru soukromého vysokoškolského vzdlávání (nap. v letech 2006 až 2009 vzniklo 10 nových SVŠ). V dsledku toho došlo také k expanzi v potech vysokoškolských student (v akademickém roce 2009/2010 se ke studiu zapsalo 61,5 % populace odpovídajícího vku). V letech 2013 – 2016 se terciárního sektoru ovšem výrazn dotkne demografický zlom, který zpsobí, že se VŠ ocitnou v siln konkurenním prostedí, a proto je ješt více než v minulosti nutné klást draz na marketingové ízení. Z hodnocení žebík kvality VŠ, przkum mezi absolventy, ale také dlouhodob vysoké poptávky po studiu vyplývá, že ESF nabízí již nyní vysoce konkurenceschopný produkt, resp. studijní program. I z mnou provedeného przkumu mezi studenty vyplynulo, že tém polovina z nich si nepodávala v minulém roce pihlášku na jinou VŠ, resp. fakultu, z ehož vyplývá, že byli díky vhodné propagaci, ale také vysoké prestiži fakulty jasn rozhodnutí. Oekávání týkající se studia jsou zatím naplnna u víc jak poloviny z nich. Pi komplexnjším hodnocení dotazovaní studenti vysoce oceují pístup studijního oddlení, odbornost, kvalitu, vstícnost a pedagogické schopnosti pednášejících, taktéž kvalitu výuky a vybavení fakulty, v neposlední ad pínos studia pro praxi. Mnoho student považuje své studium za spíše nároné i nároné. Je zejmé, že náronost studia je faktorem, který studenti vtšinou oceují (nebo se zejm nijak neprojevuje na pedchozím hodnocení) a vypovídá o zvyšujícím se povdomí veejnosti o nutnosti dosahovat kvalitní vzdlání. Pro zjištní konkurence ESF v odvtví SVŠ byla jako pedstavitel této sféry vybrána ke komparaci BIBS. Pi porovnání výsledk bylo zjištno, že fakulta nesdílí žádná negativa s BIBS, naopak sdílí mnohá pozitiva, z ehož vyplývá, že je, jak už bylo obecn uvedeno výše, skuten pln konkurenceschopná. Existuje pouze nkolik inovací, kterými by se mohla fakulta inspirovat (nap. zavedení flexibilnjšího zkouškového období, nebo necelých padesát procent dotazovaných student ESF stávající rozložení zkouškového období nevyhovuje). Pi hodnocení fakulty jejími dotazovanými studenty bylo vyzdviženo mnoho klad, které byly ovšem asto uvedené i jako negativa, pokud nedochází k jejich dslednému, píp. kvalitnímu dodržování. Jednou z výrazných výhod ESF v porovnání se SVŠ, je existence negativních pedsudk o SVŠ ve spolenosti (což potvrzuje i velké množství dotazovaných student ESF), které se jen velmi tžko daí odstraovat. Návrh marketingového mixu se týká oblasti produktu, ceny, distribuce, propagace a lidských zdroj. Produkt je samozejm možné v mnohém ohledu zlepšovat, dležité je zejména kontinuáln sledovat a dodržovat, píp. zvyšovat jeho kvalitu a i nadále zlepšovat zázemí student. Výhody ESF vyplývající z komparace s BIBS (který rozhodn dbá na marketingový zpsob ízení), je nutné dsledn propagovat (cílovou skupinou nejsou jen erství absolventi stedních škol, ale také zamstnaní lidé uvažující o rozšíení své kvalifikace formou získání vysokoškolského vzdlání) speciáln na sociálních sítích, které zažívají aktuáln velký boom a nejedná se zde o velké finanní položky. V otázce ceny a v souvislosti s diskuzemi nové vládní koalice o zavedení školného je pozitivem, že tém tetina dotazovaných student by byla ochotná platit za své studium 4 až 8 tis. K za semestr, nkteí dokonce i více jak 8tis. Víc jak polovina z nich by v pípad zavedení školného neuvažovala o pestupu na nkterou 75
ze svš. V otázce distribuce by mohlo být hlavní zajímavou inovací otevení poboky v R (nap. Ostrava, Praha) nebo na Slovensku (samozejm s co nejnižšími náklady), což by mohlo ovlivnit zmnu skladby student, která nyní samozejm odpovídá spádovým oblastem v okolí Brna. ESF se mže chlubit kvalitní základnou v oblasti lidských zdroj, kterou je vhodné více doplovat akademickými pracovníky ze zahranií (viz slabá stránka ve SWOT analýze). V úvodu této diplomové práce bylo vytyeno nkolik dílích cíl, které byly postupn splnny, konkrétn šlo o popis vybraných marketingových pojm souvisejících s tématem práce, dále obecná charakteristika terciárního vzdlávání v R s uvedením tendencí souvisejících s vývojem R a vysokého školství, struné pedstavení institucí ESF MU a pedstavitele konkurence z ad soukromých VŠ BIBS, poté analyzování fakulty za pomoci SWOT a PEST analýzy vnitního prostedí a pedložení a analýza dat a poznatk vzešlých z empirického przkumu. Hlavní cíl, tedy navržení nové marketingové strategii vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti MU, resp. ESF, byl také splnn, což dokládá pátá kapitola. Data získaná v prbhu realizace této práce považuji za potvrzení dobrého postavení veejné vysoké školy, Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, které dokládají nap. žebíky hodnocení ekonomických fakult Lidových novin. I pes zjištnou spokojenost student a jejich jednoznané rozhodnutí ke studiu ESF (46 %), je poteba vnímat situaci na terciárním trhu s ohledem na pokles demografické kivky obyvatelstva a je tedy nutné neustále pracovat na kvalit, známosti a prestiži fakulty. Masarykova univerzita je mezi eskými univerzitami v oblasti marketingu nepochybn lídrem, tuto pozici je ovšem poteba neustále upevovat a rozvíjet. Práce nepináší zásadní zmny i inovace marketingového mixu, spíše pedkládá množství drobných návrh, jejichž vhodné využití by mohlo pispt k dalšímu zdokonalení a propagaci produktu. Všechny z nich jsou reáln proveditelné, záleží pouze na vedení fakulty, jakou dá konkrétním návrhm váhu a také samozejm na jejím rozpotu. Hlavní význam práce považuji v jasném postoji student ESF k volb VVŠ i v pípad zavedení odloženého školného, což je v této chvíli v oblasti vysokoškolské politiky aktuálním tématem.
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Monografie KOTLER, Philip. Marketing management [Kotler, 2001]. 10. rozšíené vyd. Praha : Grada, 2001. 719 s. : i. Profesionál. Bibliografie: s. 703-708. - Rejstík. ISBN 80-247-0016-6 SVTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín : Ekka, 1996. 382 s. : i. Bibliografie: s. 375-376. - Rejstík. ISBN 80-902200-8-8 MACHKOVÁ H., Sato A., ZAMYKALOVÁ M.a kol.: Mezinárodní obchod a marketing. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2002. ISBN 80-247-0364–5 FORET M., PROCHÁZKA P., URBÁNEK T.: Marketing základy a principy, Vyd. 1. Brno:Computer Press, 2003. ISBN 80-722-6888-0 Internetové zdroje Budoucí koalice se shodla na školném, strop je 10 000 za semestr, Novinky CZ [online] c2010, (cit. 8. 6. 2010). Dostupné z SWOT analýza [online] c2008, (cit. 28. 4. 2010). Dostupné z Dlouhodobý zámr vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové a inovaní, umlecké a další tvrí innosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, MŠMT [online] c2010, (cit. 1. 5. 2010). Dostupné z Graf vývoje potu obyvatel do roku 2030, Euroekonom [on line] c2004, (cit. 3. 3. 2010). Dostupné z dostupné na ESF MU Kdo jsme?[online] (cit. 3. 2. 2010). Dostupné z
BIBS [online] c2010, (cit. 3. 2. 2010). Dostupné z Komentá výsledk ankety „Studenti ESF o studijním oddlení 2009“ [on line] c2009, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z Informaní systém MU [online] c2010, (cit. 4. 2. 2010). Dostupné z Manuál studenta ESF [online] c2010, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z 77
Stipendijní programy Erasmus ESF [online] c2010, (cit. 5. 4. 2010). Dostupné z Online verze msíníku MU MUNI.CZ [online] c2010, (cit. 2.1. 2010). Dostupné z Praxe a stáže ESF [online] c2010, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z Pracovní stáže MU [online] c2010, (cit. 10. 4. 2010). Dostupné z MALEKOVÁ, Monika. Možnosti rozvoje v soft skills na Masarykov univerzit [online]. c2009 (cit. 1.5. 2010). Dostupné z WWW: . Pehled soft skills pedmt ESF [online] c2010, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z
Poradenské centrum MU[online] c2010, (cit. 2. 5. 2010). Dostupné z Studentské spolky a aktivity MU [online] c2010, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z Pedmtová anketa MU [online] c2010, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z Przkumy mezi absolventy [online] c2008, (cit. 15. 4. 2010). Dostupné z Motivace a oekávání student na MU [online] c2007, (cit. 2. 3. 2010). Dostupné z
Žebíek podle pijímacího ízení a uplatnní [online] c2009, (cit. 1. 4. 2010). Dostupné z Žebíek Uplatnní. Lidové noviny [online] c2009, (cit. 2.5.2010) Dostupné z ešené projekty MU [online] c2010, (cit. 1. 6. 2010). Dostupné z Dlouhodobý zámr MU [online] c2010, (cit. 2. 2. 2010). Dostupné z
78
Partnei a sponzoi ESF [online] c2010, (cit. 1. 6. 2010). Dostupné z Stipendia ESF [online] c2010, (cit. 2. 4. 2010). Dostupné z Universitas revue MU [online] c2010, (cit. 3. 5. 2010). Dostupné z Národohospodáský obzor ESF [online] c2010, (cit. 2. 4. 2010). Dostupné z Vizuální styl, logotypy a prezentace ESF [online] c2010, (cit. 2. 4. 2010). Dostupné z Média a aktuality ESF[online] c2010, (cit. 2. 6. 2010). Dostupné z Absolventi MU [online] c2010, (cit. 2. 6. 2010). Dostupné z Konec výuky v Teli [online] c2009, (cit. 1. 6. 2010). Dostupné z Stedisko pro pomoc studentm se specifickými nároky Teiresiás [online] c2010, (cit. 3. 4. 2010). Dostupné z Spolenost Google [on line] c2010, (cit. 16. 6. 2010). Dostupné z
Google dokumenty [on line] c2010, (cit. 4. 6. 2010). Dostupné z http://www.google.com/google-d-s/intl/cs/tour1.html Lifelong Learning Programme agentura NAEP[online] c2010, (cit. 3. 3. 2010). Dostupné z Legislativní prameny Zákon . 111/1998 Sb., o vysokých školách
79
SEZNAM TABULEK Tab. . 1 Základní informace k przkumu na BIBS a ESF
38
Tab. . 2 Pro si studenti BIBS podali pihlášku pouze na BIBS (plus porovnání se situací na ESF) 49 Tab. . 3 Pro si studenti ESF podali pihlášku pouze na ESF (plus uvedení možnosti zlepšení/inovace pro ESF)
50
Tab. . 4 Pozitiva BIBS, jak je vidí sami studenti (plus uvedení možnosti zlepšení/inovace pro ESF) 52 Tab. . 5 Negativa BIBS, jak je vidí sami studenti (plus uvedení situace na ESF)
53
Tab. . 6 Pozitiva ESF, jak je vidí sami studenti
54
Tab. . 7 Negativa ESF, jak je vidí sami studenti
55
Tab. . 8 Názory student BIBS a ESF týkající se výhod a nevýhod studia na SVŠ a VVŠ obecn (s komentáem k situaci na ESF) 63
SEZNAM GRAF Graf. . 1 Vývoj potu obyvatel R do roku 2030
23
Graf . 2 Pohlaví respondent BIBS, Graf . 3 Pohlaví respondent ESF
39
Graf. . 4 V kové rozmezí BIBS, Graf. . 5 V kové rozmezí ESF
40
Graf. . 6 Hlavní zdroj píjm student BIBS
40
Graf. . 7 Hlavní zdroj píjm student ESF
41
Graf. . 8 Demografická píslušnost student BIBS
41
Graf. . 9 Demografická píslušnost student ESF
42
Graf .10 Druh vystudované SŠ (BIBS), Graf .11 Druh vystudované SŠ (ESF)
42
Graf. . 12 Druh vystudované SŠ z hlediska, Graf . 13 Druh vystudované SŠ z hlediska financování studia (BIBS) financování studia (ESF) 42 Graf. . 14 Kolik dalších pihlášek na VŠ (mimo pihlášky na BIBS) si dotazovaní v roce 2009 podali celkem (BIBS) 43 Graf. . 15 Kolik dalších pihlášek na VŠ (mimo pihlášky na ESF) si dotazovaní v roce 2009 podali celkem (ESF) 43 Graf. . 16 Na jaké VVŠ si dotazovaní podali pihlášku v roce 2009 (BIBS)
44
Graf. . 17 Na jaké VVŠ si dotazovaní podali pihlášku v roce 2009 (ESF)
44
Graf. . 18 Na jaké SVŠ si dotazovaní podali pihlášku v roce 2009 (BIBS)
45
Graf. . 19 Na jaké SVŠ si dotazovaní podali pihlášku v roce 2009 (ESF)
45
Graf . 20 Na kolik VŠ byli dotazovaní v roce 2009 pijati (v %) (BIBS)
45
Graf . 21 Na kolik VŠ byli dotazovaní v roce 2009 pijati (v %) (ESF)
46
Graf . 22 Jakými informaními kanály se studenti BIBS dozv d li o BIBS
46
Graf . 23 Jakými informaními kanály se studenti ESF dozv d li o ESF
47
Graf . 24 Kritéria rozhodování pro výb r studia na BIBS (v %)
47
Graf . 25 Nejpodstatn jší kritérium rozhodování pro výb r studia na BIBS (v %)
48
Graf . 26 Kritéria rozhodování pro výb r studia na ESF (v %)
48
Graf . 27 Nejpodstatn jší kritérium rozhodování pro výb r studia na ESF (v %)
49
80
Graf . 28 Napln ní oekávání dotazovaných student týkající se BIBS
51
Graf . 29 Napln ní oekávání dotazovaných student týkající se ESF
51
Graf . 30 Hodnocení BIBS dle rzných kritérií
56
Graf .31 Hodnocení ESF dle rzných kritérií
56
Graf . 32 Hodnocení náronosti studia (BIBS)
57
Graf . 33 Hodnocení náronosti studia (ESF)
57
Graf . 34 Hodnocení rozvržení zkouškového období (BIBS)
58
Graf . 35 Hodnocení rozvržení zkouškového období (ESF)
58
Graf . 36 Zájem o využití stáží/výjezd do zahranií na partnerské univerzity (ESF)
58
Graf. . 37 Zdroje financování školného (BIBS), Graf. . 38 Zdroje financování náklad (ESF)
59
Graf. . 39 Uvažovali dotazovaní o pjce?(BIBS), Graf. . 40 Uvažovali dotazovaní o pjce? (ESF) 59 Graf. . 41 Jak vysoké školné by byli studenti ESF ochotni platit za semestr
60
Graf. . 42 Uvažovali by v pípad zavedení školného studenti o studiu na SVŠ?
60
Graf . 43 Existence pedsudk o SVŠ (BIBS), Graf . 44 Existence pedsudk o SVŠ (ESF)
61
Graf . 45 Existence pedsudk o VVŠ (BIBS), Graf . 46 Existence pedsudk o VVŠ (ESF)
61
SEZNAM OBRÁZK Obr. . 1 Sm na na trhu vzd lání
12
Obr.. 2 Propaganí mix pi náboru student
68
SEZNAM SCHÉMAT Schéma . 1 Kolob h marketingového mixu psobícího na zájemce o studium/studenta/ absolventa 30
81
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BA (Hons) BIBS CZS MU DSO ESF HR IS MU LLM MBA MSc. MŠMT R MU NTU OECD PEST
-
PhD. POT PR RMU SVŠ SWOT VŠ VVŠ
-
bakaláský titul „bachelor“ Brno International Business School, a.s. Centrum zahraniních studií Masarykovy univerzity distanní studijní opora Ekonomicko-správní fakulta oddlení lidských zdroj informaní systém Masarykovy univerzity titul „Master of Laws“ titul „Master of Business Administrative“ magisterský titul „Master of Science“ Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy R Masarykova univerzita Nottingham Trent University Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj analýza makrookolí, konkrétn faktor politických a legislativních, ekonomických, sociálních a demografických a technických/technologických titul doktor práce opravovaná tutorem Public Relations Rektorát Masarykovy univerzity soukromá vysoká škola analýza silných a slabých stránek, píležitostí a hrozeb firmy vysoká škola veejná vysoká škola
82
SEZNAM P ÍLOH Píloha . 1: Píloha . 2: Píloha . 3: Píloha . 4:
Jmenný seznam soukromých vysokých škol v R Jmenný seznam veejných vysokých škol v R Dotazník pro studenty 1. roníku B.I.B.S. a.s. Dotazník pro studenty 1. roníku ESF MU
83
Píloha . 1: Jmenný seznam soukromých vysokých škol v R Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a spoleenských vd, s.r.o. - Kolín Akademie STING, o.p.s. - Brno AKCENT College, s.r.o. - Praha Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. - Praha Archip, s.r.o. B.I.B.S., a.s. Brno International Business School Bankovní institut vysoká škola, a.s. - Praha CEVRO Institut, o.p.s. - Praha Evropský polytechnický institut, s.r.o. - Kunovice Filmová akademie Miroslava Ondíka v Písku, o.p.s. Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), s.r.o. - Praha Metropolitní univerzita v Praze, o.p.s. Mezinárodní baptistický teologický seminá Evropské baptistické federace, o.p.s. - Praha Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. NEWTON College, a.s. - Brno Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. - Praha Rašínova vysoká škola s.r.o. - Brno Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. - Praha Stedoeský vysokoškolský institut, s.r.o. - Kladno ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola - Mladá Boleslav Unicorn College s.r.o. - Praha University of New York in Prague, s.r.o. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. - Praha Vysoká škola aplikovaných ekonomických studií v eských Budjovicích, s.r.o. Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, spol. s r.o. Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeství, s.r.o. - Praha Vysoká škola ekonomiky a managementu, o.p.s. - Praha Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - eské Budjovice Vysoká škola finanní a správní, o.p.s. - Praha Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. Vysoká škola Karla Engliše v Brn, a.s. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Vysoká škola logistiky, o.p.s. - Perov Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. - Praha Vysoká škola mezinárodních a veejných vztah Praha, o.p.s. Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. - Brno Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Vysoká škola podnikání, a.s. - Ostrava Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. - Praha Vysoká škola sociáln-správní, Institut celoživotního vzdlávání Havíov, o.p.s. Vysoká škola tlesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. - Praha 1
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. - Praha Západomoravská vysoká škola Tebí, o.p.s.
2
Píloha . 2: Jmenný seznam veejných vysokých škol v R Akademie múzických umní v Praze Akademie výtvarných umní v Praze eská zemdlská univerzita v Praze eské vysoké uení technické v Praze Janákova akademie múzických umní v Brn Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brn Ostravská univerzita v Ostrav Slezská univerzita v Opav Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita J. E. Purkyn v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v eských Budjovicích Vysoká škola umlecko-prmyslová v Praze Vysoké uení technické v Brn Západoeská univerzita v Plzni
3
Píloha 3: Dotazník pro studenty 1.roníku B.I.B.S. a.s. Konkurence veejných a soukromých VŠ v R, dotazník pro studenty 1.roníku B.I.B.S., a.s., program Ekonomika a management Vážená kolegyn/vážený kolego, ráda bych Vás tímto požádala o spolupráci. Studuji Ekonomicko-správní fakultu (ESF) Masarykovy univerzity (MU), navazující magisterský obor Veejná ekonomika (jsem absolventka B.I.B.S.,a.s.), a píši diplomovou práci na téma "Konkurence veejných a soukromých vysokých škol v R". Jako dležitý podklad mé práce budou sloužit informace/názory/postehy k danému tématu poskytnuté Vámi v tomto dotazníku. Výstupem práce bude jak návrh nové marketingové strategie, tak také doporuení managementu a dalším složkám B.I.B.S.,a.s. smující k rstu kvality služeb poskytovaných studentm, tedy Vám. Dotazník je zcela anonymní. Prosím Vás proto, abyste se pokusil/a (zejména u otázek s tzv. otevenou odpovdí) být co možná nejobšírnjší. Vím, že as je drahý, a proto si budu velmi vážit toho, když dotazník vyplníte. Peji Vám mnoho úspch ve Vašem studiu! S pátelským pozdravem a velkými díky, Veronika Šínová, BA *Povinné pole 1. Jste * muž žena 2. Váš vk se pohybuje v rozmezí: * 18 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 35
4
36 – 45 46 a více 3. Jste zamstnaný/á ? * ano, na plný pracovní úvazek ano, na ástený pracovní úvazek podnikám DPP/DP ne 4. Kraj, z kterého pocházíte je: * (Uvažujte prosím kraj, kde jste ml/a trvalé bydlišt v dob podání - rok 2009 - pihlášky na BIBS) Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Praha Stedoeský Vysoina Zlínský Plzeský Ústecký Královéhradecký Pardubický Karlovarský Liberecký Jihoeský nejsem oban/ka R 5. Stední škola, kterou jste vystudoval/a, byla * gymnázium odborná škola ekonomického zamení jiná odborná škola 5
6. Byla stední škola, kterou jste vystudoval/a veejná? * ano ne 7. Kolik dalších pihlášek (mimo pihlášky na BIBS) na VŠ jste si v roce 2009 podal/a ? * 0 1–2 3 a více 8. Pokud jste si v roce 2009 podal/a pihlášku i na jinou VŠ než je BIBS, uve te prosím na jakou VE EJNOU VŠ? * mžete vybrat více odpovdí eská zemdlská univerzita v Praze eské vysoké uení technické v Praze Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Mendelova univerzita v Brn Ostravská univerzita v Ostrav Slezská univerzita v Opav Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita J. E. Purkyn v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola technická a ekonomická v eských Budjovicích Vysoké uení technické v Brn Západoeská univerzita v Plzni Masarykova univerzita jiná možnost na žádnou veejnou VŠ jsem si pihlášku nepodal/a 6
9. Pokud jste si v roce 2009 podal/a pihlášku i na jinou VŠ než je BIBS, uve te prosím na jakou SOUKROMOU VŠ? * mžete vybrat více odpovdí Akademie STING, o.p.s. – Brno Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. – Praha Bankovní institut vysoká škola, a.s. – Praha Metropolitní univerzita v Praze, o.p.s. NEWTON College, a.s. – Brno Rašínova vysoká škola s.r.o. – Brno Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. University of New York in Prague, s.r.o. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola finanní a správní, o.p.s. – Praha Vysoká škola Karla Engliše v Brn, a.s. jiná možnost na žádnou soukromou VŠ mimo BIBS jsem si pihlášku nepodal/a 10. Pokud jste si v roce 2009 podal/a pihlášku POUZE na BIBS, mžete prosím vysvtlit, pro tomu tak bylo? 11. Na kolik dalších VŠ (nepoítaje BIBS) jste byl/a v roce 2009 pijat/a? * 0 1 2 a více podával/a jsem si pihlášku pouze na BIBS 12. Co pro Vás bylo podstatné pi podání pihlášky na BIBS? * mžete vybrat více odpovdí a) dobré jméno/prestiž BIBS b) kvalitní PEDAGOGOVÉ a ODBORNÍCI zde psobící c) DOSTUPNOST školy z hlediska dojíždní d) UPLATNNÍ absolvent e) studium OBORU, který mne zajímá f) moderní VYBAVENÍ školy g) DOPORUENÍ rodi/pátel/známých 7
h) DOPORUENÍ uitel ze stední školy Ostatní: 13. Které kritérium pro Vás bylo NEJPODSTATNJŠÍ? * 14. Které kritérium pro Vás bylo DRUHÉ nejpodstatnjší? * 15. Jak jste se o BIBS dozvdl/a? * mžete vybrat více odpovdí osobní návštva na Dni otevených dveí na BIBS prezentace na veletrhu vzdlávání (nap. Gaudeamus Brno) pátelé, známí rodie, sourozenci inzerce/lánky v tisku (noviny, asopisy) webové stránky BIBS propaganí materiály BIBS od student BIBS uitelé na stední škole Ostatní: 16. Jsou zatím splnna Vaše oekávání týkající se BIBS? * pokuste se prosím zhodnotit Váš celkový dojem ano ne nevím nedokážu posoudit 17. Co byste vyzdvihl/a na studiu BIBS? 18. Co Vám pi studiu BIBS vadí a co byste tedy navrhoval/a zmnit/zlepšit? 19. Oznámkujte prosím jak na BIBS hodnotíte: * 1 = výborný, 5 = nedostatený 1
2
3
4
5
kvalita výuky vstícnost pednášejících
8
1
2
3
4
5
odbornost pednášejících pedagogické schopnosti pednášejících vybavení školy pínos studia pro praxi pístup studijního oddlení 20. Jak celkov hodnotíte NÁRONOST STUDIA na BIBS? * 1 nároné
2
3
4
5 jednoduché
21. Vyhovuje Vám rozvržení zkouškového období? * zkoušky po oduení modul ano ne nevím 22. Existují podle Vás pedsudky týkající se SOUKROMÝCH VŠ? * ano ne nevím 23. Pokud ano (viz otázka .22), vypište prosím nkteré konkrétní pedsudky týkající se SOUKROMÝCH VŠ 24. Existují podle Vás pedsudky týkající se VE EJNÝCH VŠ? * ano ne nevím
9
25. Pokud ano (viz otázka . 24), vypište prosím nkteré konkrétní pedsudky týkající se VE EJNÝCH VŠ 26. Pokuste se prosím uvést, v em vidíte výhody a nevýhody studia na soukromých a veejných VŠ 27. Kdo se z nejvtší míry podílí na financování Vašich náklad souvisejících s Vaším studiem na BIBS? * sám/sama zamstnavatel moji rodie 28. Uvažoval/a jste o pjce na zaplacení výdaj spojených se studiem na BIBS? * ne ano, ale tuto možnost jsem zamítnul/a ano, vzal/a jsem si bankovní úvr ano, pjil/a jsem si mimo banku (rodie, pátelé, známí)
29. Co byste tímto rád/a vzkázal/a vedení BIBS? Odeslat
Používá technologii Dokumenty Google Ohlásit zneužití - Smluvní podmínky služby - Další smluvní podmínky
10
Píloha 4: Dotazník pro studenty 1. roníku ESF MU Konkurence veejných a soukromých VŠ v R, dotazník pro studenty 1.roníku Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, program Ekonomika a management, kombinovaná forma Vážená kolegyn/vážený kolego, ráda bych Vás tímto požádala o spolupráci. Studuji Ekonomicko-správní fakultu (ESF) Masarykovy univerzity (MU), navazující magisterský obor Veejná ekonomika, a píši diplomovou práci na téma "Konkurence veejných a soukromých vysokých škol v R". Jako dležitý podklad mé práce budou sloužit informace/názory/postehy k danému tématu poskytnuté Vámi v tomto dotazníku. Výstupem práce bude jak návrh nové marketingové strategie ESF MU, tak také doporuení managementu a dalším složkám ESF MU smující k rstu kvality služeb poskytovaných studentm této fakulty, tedy Vám. Dotazník je zcela anonymní. Prosím Vás proto, abyste se pokusil/a (zejména u otázek s tzv. otevenou odpovdí) být co možná nejobšírnjší. Vím, že as je drahý, a proto si budu velmi vážit toho, když dotazník vyplníte. Peji Vám mnoho úspch ve Vašem studiu! S pátelským pozdravem a velkými díky, Veronika Šínová uo 255166 *Povinné pole 1. Jste * muž žena 2. Váš vk se pohybuje v rozmezí: * 18 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 35
11
36 – 45 46 a více 3. Jste zamstnaný/á ? * ano, na plný pracovní úvazek ano, na ástený pracovní úvazek podnikám DPP/DP ne 4. Kraj, z kterého pocházíte je: * (Uvažujte prosím kraj, kde jste ml/a trvalé bydlišt v dob podání - rok 2009 - pihlášky na ESF) Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Praha Stedoeský Vysoina Zlínský Plzeský Ústecký Královéhradecký Pardubický Karlovarský Liberecký Jihoeský nejsem oban/ka R 5. Stední škola, kterou jste vystudoval/a, byla * gymnázium odborná škola ekonomického zamení jiná odborná škola 12
6. Byla stední škola, kterou jste vystudoval/a veejná? * ano ne 7. Kolik dalších pihlášek (mimo pihlášky na ESF) na VŠ jste si v roce 2009 podal/a ? * 0 1–2 3 a více 8. Pokud jste si v roce 2009 podal/a pihlášku i na jinou VŠ než je MU, uve te prosím na jakou VE EJNOU VŠ? * mžete vybrat více odpovdí eská zemdlská univerzita v Praze eské vysoké uení technické v Praze Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Mendelova univerzita v Brn Ostravská univerzita v Ostrav Slezská univerzita v Opav Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita J. E. Purkyn v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola technická a ekonomická v eských Budjovicích Vysoké uení technické v Brn Západoeská univerzita v Plzni jiná možnost na žádnou veejnou VŠ (krom MU) jsem si pihlášku nepodal/a
13
9. Pokud jste si v roce 2009 podal/a pihlášku i na jinou VŠ, než je MU, uve te prosím na jakou SOUKROMOU VŠ? * Akademie STING, o.p.s. – Brno Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. – Praha Bankovní institut vysoká škola, a.s. – Praha Brno International Business School, a.s. Metropolitní univerzita v Praze, o.p.s. NEWTON College, a.s. – Brno Rašínova vysoká škola s.r.o. – Brno Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. University of New York in Prague, s.r.o. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola finanní a správní, o.p.s. – Praha Vysoká škola Karla Engliše v Brn, a.s. jiná možnost na žádnou soukromou VŠ jsem si pihlášku nepodal/a 10. Pokud jste si v roce 2009 podal/a pihlášku POUZE na ESF MU, mžete prosím vysvtlit, pro tomu tak bylo? 11. Na kolik dalších VŠ/fakult (nepoítaje ESF) jste byl/a v roce 2009 pijat/a? * 0 1 2 a více podával/a jsem si pihlášku jen na ESF MU
12. Co pro Vás bylo PODSTATNÉ pi podání pihlášky na ESF? * mžete vybrat více odpovdí a) dobré jméno/prestiž ESF b) kvalitní PEDAGOGOVÉ a ODBORNÍCI zde psobící c) umožnní STÁŽÍ v rámci studia d) VÝJEZDY na zahraniní univerzity e) DOSTUPNOST školy z hlediska dojíždní 14
f) absence ŠKOLNÉHO g) zajištní UBYTOVÁNÍ h) UPLATNNÍ absolvent i) studium OBORU, který mne zajímá k) moderní VYBAVENÍ fakulty l) DOPORUENÍ rodi/pátel/známých m) DOPORUENÍ uitel ze stední školy Ostatní: 13. Které kritérium pro Vás bylo NEJPODSTATNJŠÍ? * 14. Které kritérium pro Vás bylo DRUHÉ nejpodstatnjší? * 15. Jak jste se o ESF dozvdl/a? * mžete vybrat více odpovdí osobní návštva na Dni otevených dveí na ESF prezentace na veletrhu vzdlávání (nap. Gaudeamus Brno) pátelé a známí rodie, sourozenci webové stránky ESF, Internet propaganí materiály ESF od student ESF uitelé na stední škole inzerce/lánky v tisku (noviny, asopisy) Ostatní: 16. Jsou zatím splnna Vaše oekávání týkající se ESF? * pokuste se prosím zhodnotit Váš celkový dojem ano ne nevím nedokážu posoudit 17. Co byste vyzdvihl/a na studiu ESF? 18. Co Vám pi studiu ESF vadí a co byste tedy navrhoval/a zmnit/zlepšit? 15
19. Oznámkujte prosím, jak na ESF hodnotíte: * 1= výborný, 5= nedostatený 1
2
3
4
5
kvalita výuky vstícnost pednášejících odbornost pednášejících pedagogické schopnosti pednášejících vybavení školy pínos studia pro praxi pístup studijního oddlení 20. Jak celkov hodnotíte NÁRONOST STUDIA na ESF? * 1 nároné
2
3
4
5 jednoduché
21. Vyhovuje Vám rozvržení zkouškového období? * všechny zkoušky kumulované do jednoho období v rámci semestru ano ne nevím 22. STÁŽE/VÝJEZDY do zahranií na partnerské univerzity: * tato možnost mne zajímá a chci ji využít tato možnost mne nezajímá, neuvažuji o ní zatím nevím, zda podobnou aktivitu využiji 23. Existují podle Vás pedsudky týkající se SOUKROMÝCH VŠ? *
16
ano ne nevím 24. Pokud ano (viz otázka . 23), vypište prosím nkteré konkrétní pedsudky týkající se SOUKROMÝCH VŠ 25. Existují podle Vás pedsudky týkající se VE EJNÝCH VŠ? * ano ne nevím 26. Pokud ano (viz otázka .25), vypište prosím nkteré konkrétní pedsudky týkající se VE EJNÝCH VŠ 27. Pokuste se prosím uvést, v em vidíte výhody a nevýhody studia na soukromých a veejných VŠ 28. Kdo se z nejvtší míry podílí na financování Vašich náklad souvisejících s Vaším studiem na ESF? * sám/sama zamstnavatel moji rodie 29. Uvažoval/a jste o pjce na zaplacení výdaj spojených se studiem na ESF? * ne ano, ale tuto možnost jsem zamítnul/a ano, vzal/a jsem si bankovní úvr ano, pjil/a jsem si mimo banku (rodie, pátelé, známí) 30. Kdyby bylo na ESF zavedeno školné, uvažoval/a byste radji o studiu na nkteré SOUKROMÉ vysoké škole? * ano ne nevím 17
31. Pedstavte si prosím, že je na ESF MU zavedeno školné. Zkuste prosím uvést, jak vysoké školné byste byl/a ochoten/ochotna maximáln platit za semestr, aniž byste uvažoval/a o pestupu na nkterou soukromou školu v R. * do 2 000 K 2 001 - 4 000 K 4 001 - 8 000 K více jak 8 000 K nevím o pestupu na soukromou VŠ bych neuvažoval/a v žádném pípad, studium na veejné VŠ bych ukonil/a
32. Co byste tímto rád/a vzkázal/a vedení ESF? Odeslat
Používá technologii Dokumenty Google Ohlásit zneužití - Smluvní podmínky služby - Další smluvní podmínky
18
