Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti

Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ČR « Jiří Bušek (ČBA), Petr Dufek (ČSOB), Jaroslav Heřmánek (AV ČR), Martin Kupka (ČSOB), Luděk Niedermayer (Deloitte Czech Republic a ČBA), František Pavelka (BIVŠ) »

OBSAH

3

Předmluva ČBA

4 Úvod

Kapitoly 6

Vymezení cílů studie

10

Vývoj finančního sektoru v ČR

15

Alternativní metody pro měření konkurence na trhu

23

Bankovní sektor a reálná ekonomika

34 Shrnutí 36

Zdroje a prameny

Přílohy

38

Přístup ke službám a ochrana spotřebitele

40

Hodnocení spokojenosti klientů s bankovními službami

Předmluva ČBA

V České republice v letošním roce probíhají poměrně intenzivní debaty ohledně konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a strategie jejího zlepšování do budoucnosti. V rámci těchto diskusí vzniklo několik analýz a studií, kde je v rámci jednotlivých pilířů konkurenceschopnosti hodnocen (i na základě mezinárodních srovnání) i finanční sektor. Předkládaná studie ČBA (autorů J. Buška, P. Dufka, J. Heřmánka, M. Kupky, L. Niedermayera a F. Pavelky) si klade za cíl přispět do této debaty ohledně role tohoto pilíře, ale poněkud z jiného pohledu. Jsme toho názoru, že mezinárodní srovnání nejsou z hlediska „příspěvku“ finančního sektoru ke konkurenceschopnosti ekonomiky zcela relevantní (minimálně ne v případě ČR). Jako klíčové spatřujeme to, zda je finanční sektor schopen plnit s nízkými náklady finanční potřeby ekonomiky. Jak studie ukazuje, panuje v České republice na bankovním trhu ve většině produktů vysoce konkurenční prostředí, což je vždy nejlepší zárukou, že finanční sektor přispívá ke konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Zdravé konkurenční prostředí totiž vede ke zvyšování efektivnosti, tlaku na inovace a větší orientaci na zákazníka a přirozeně i tlaku na ceny a rozšiřování produktové nabídky. V konečném důsledku vždy profituje klient. Tato studie pokračuje v nastoleném trendu, kdy se Česká bankovní asociace věnuje i širším společensko-ekonomickým otázkám prostřednictvím publikování analýz svého Vědeckého grémia. Navazuje tak na analýzu ČBA „Růst státního dluhu, rizika pro ekonomiku, podniky, občany i finanční sektor“ z listopadu r. 2009 a analýzu „Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce“ z listopadu r. 2010. V podobném duchu vznikl v červnu 2011 i Komentář členů Vědeckého grémia k vládním návrhům penzijní reformy. Pavel Štěpánek Výkonný ředitel České bankovní asociace

Poděkování : Autoři děkují za cenné postřehy a připomínky Janu Vejmělkovi (KB), Heleně Horské (Raiffeisenbank), Jaromíru Šindelovi (CITI) a Janu Matouškovi (ČBA). Názory a stanoviska obsažená v této studii je třeba připisovat výlučně autorům a nemusejí se nutně shodovat s názory a stanovisky institucí, kde autoři působí, ani dalších zúčastněných subjektů.

Úvod

Termíny konkurence na trhu a konkurenceschopnost

Základní ambicí studie je proto nikoliv přijít

dnes patří k nejdiskutovanějším pojmům v diskusi

s originálním výsledkem v této oblasti a velmi silnými

o směrování ekonomik. Nejinak je tomu i v případě

závěry, nýbrž poskytnout čtenářům přehled metod

finančního, respektive bankovního sektoru, jimiž

a výsledků, kterými se vytyčená problematika sleduje.

se studie zabývá. A to i přesto, že náplň takovýchto

Nemalou roli hraje pochopení toho, jak autoři vnímají

diskusí se během času poměrně dramaticky měnila.

termíny stojící v názvu studie (což je součástí první kapitoly). Máme také zato, že základem porozumění tomu, jak dnes vypadá struktura českého finančního

Jestliže začátkem 90. let byla hlavním tématem u nás otázka takového zlepšení konkurence na trhu,

sektoru a jakou roli v ní hraje bankovní sektor, je

které zajistí poskytování základních bankovních

popis cesty, kterou se finanční a bankovní sektor

služeb pro rozjezd tržní ekonomiky, později se do

v předchozích 20 letech ubíral (to je obsahem

centra zájmu dostala interakce stability finančního

kapitoly druhé).

systému s ekonomickým vývojem. Došlo k tomu nejprve v souvislosti s rozsáhlými problémy na

Poměrně intenzivní diskuse o tom, zda je na

kapitálovém trhu, které vznikly podceněním potřeby

bankovním trhu dostatečná míra konkurence,

jeho regulace a dohledu nad jeho účastníky, a později

přinesla rozvoj sledování standardních postupů,

kvůli pádům malých českých soukromých bank

kterými se tato oblast analyzuje. Některé z těchto

a problémům velkých polostátních bank.

přístupů jsou uvedeny ve třetí části textu. Zahrnují jak techniky zaměřené na strukturu bankovního sektoru, tak i výsledky studií vycházejících z cen

Po poměrně krátkém období, kdy těmto diskusím

poskytovaných služeb.

dominovala otázka privatizace velkých polostátních bank, se pozornost, po stabilizaci bankovního systému a jeho počínající expanzi, přesunula do

Další část studie se poté zaměřuje na vývoj

poněkud zjednodušeně chápané oblasti nákladů

klíčových produktů bankovního sektoru, jež úzce

na bankovní služby.

souvisí s vývojem ekonomiky – a to bankovní úvěry. Ty jsou analyzovány jak z hlediska ceny, tak i objemu, v němž jsou poskytovány. Tato kapitola tedy

Intenzivní diskuse na téma ochrany spotřebitele – probíhající (nejen) v České republice po řadu

nemíří přímo k otázce konkurence na finančním či

let – musely ustoupit od konce roku 2008 opět

bankovním trhu, ale spíše k tomu, jakou roli hraje

záležitostem stability finančního sektoru a toho, do jaké

bankovní trh ve vývoji ekonomiky.

míry jeho nestabilita může ohrožovat vývoj ekonomiky, ovšem tentokrát de facto na globální úrovni.

Zvláštní postavení v diskusích o bankovním sektoru sehrává otázka jeho ziskovosti a struktury rozvahy (obvykle v souvislosti s poměrně nízkým poměrem

Díky tomu, že český finanční sektor jako jeden z nemnoha utrpěl krizí jen velmi malou újmu, a jejím

úvěrů a primárních vkladů). Také tyto aspekty jsou

hlavním projevem byly jevy vycházející z reálné

v této části diskutovány stejně tak jako porovnání

ekonomiky do finančního sektoru a ne naopak,

dalších měřitelných charakteristik popisujících stav

dochází v posledních měsících k zintenzivnění

bankovního sektoru (mezinárodní srovnání saturace

diskuse na téma konkurenceschopnosti české

pobočkami či bankomaty).

ekonomiky, jejíž součástí je také role finančního sektoru v jejím rámci.

Na mnoha částech studie je diskutována otázka regulace a dohledu nad finančním, zejména bankovním systémem. To je dnes vysoce aktuální

Již tento krátký exkurz naznačuje, že snaha pokrýt dokonce i jen část této oblasti je úkol velmi

otázka, která může další vývoj odvětví výrazně

ambiciózní. A není pochyb, že zvolené metody

ovlivnit. I když je z mnoha pohledů náš bankovní

a možné závěry, které jsou formulovány na konci

sektor nastaven směrem, který dnešní analýzy

textu, se ne vždy setkají s plným souhlasem čtenářů.

označují jako vhodný z hlediska stability (tedy zaměřený dovnitř ekonomiky a poskytující

ČBA – Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ČR

4

poměrně jednoduché produkty související s reálnou ekonomikou), nelze vliv těchto změn vyloučit, zejména v kontextu zahraničního vlastnictví drtivé většiny bankovního sektoru. Není zatím jasný definitivní směr, kterým se nová regulace v globálním kontextu vydá. Zřejmé však je, že jedním z hlavních zájmů politiků je snížit pravděpodobnost vzniku finančních krizí a hledat cesty, jakými omezit zapojení veřejných financí do řešení důsledků těchto krizí. Je zřejmé, že tento přístup může být do určité míry v konfliktu s předešlými doktrínami růstu konkurence na trzích a tlaku na snížení ziskovosti odvětví prostřednictvím růstu konkurence či posilování práv klientů. Není přitom vyloučeno, že některé charakteristiky finančních systémů dříve považované za jeho slabiny (např. vyšší ziskovost nebo nabídka jednodušších služeb) se stanou výhodami a naopak (například stav zemí s vysokým zastoupením finančního průmyslu a jeho vysokým podílem v ekonomice). Zřejmá je však jedna věc – tlak na přesun velké části bankovních služeb do kategorie „komodit“ (jako jsou telefonní služby či základní utility) představuje zásadní nepochopení toho, jaké charakteristiky má mít fungující, ekonomiku podporující a stabilní finanční či bankovní sektor. Úspěch každé banky totiž závisí do značné míry na tom, jak dokáže řídit rizika svých aktivních operací, které mají navíc většinou dlouhou dobu splatnosti. Většina předkládaných analýz se opírá o známé a již v minulosti používané přístupy či standardní metodologie vycházející z veřejně přístupných dat a závěrečná část se proto snaží o vyvození některých závěrů vycházejících z těchto analýz. I v případě, že čtenář nebude se závěry souhlasit, ale zároveň bude studii považovat za přínosný zdroj informací, splnila práce kolektivu autorů, oponentů a České bankovní asociace, kde v rámci Vědeckého grémia vznikla, svůj účel.


5

Kapitola 1 » Vymezení cílů studie

Předkládaná studie se zabývá otázkami

soukromých fondů) či jeho strukturou (poměrně liberální

konkurence ve finančním sektoru v České republice

postoj ke vstupu na trh či způsob privatizace velkých

a jeho rolí při zajišťování konkurenční schopnosti

státních bank).

celé ekonomiky. Dnešní stav nelze oddělit od vývoje, kterým prošly finanční sektor i celá ekonomika

Podstatným faktorem, který ovlivnil celou

v posledních dvou dekádách uplynulých od přechodu

ekonomiku i finanční sektor bylo postupné sbližování

ekonomiky od centrálního plánování k tržní ekonomice.

ČR s Evropskou unií a posléze vstup ČR do tohoto

Proto se studie zabývá (kromě srovnání indikátorů,

uskupení. Toto ovlivnilo nejen fungování ekonomiky

které konkurenci uvnitř finančního sektoru analyzují

(přirozenou orientací na obchod se zeměmi v EU),

přímo) i širšími otázkami, které s touto problematikou

ale i oblasti určování pravidel pro podnikání, jeho

souvisejí. Mezi ně patří jak pohled na dosavadní vývoj,

kontrolu či regulaci.

tak i výčet některých faktorů, které podobu finančního sektoru formují. Zejména výčet těchto faktorů

Výslednicí těchto faktorů je dnešní finanční sektor

nemůže být zcela kompletní, především díky tomu, že

v ČR, jehož hlavní charakteristiky jsou následující:

v důsledku finanční a ekonomické krize dochází nebo může dojít k podstatné změně architektury světového

•

Zásadní vliv nadnárodní regulace (EU).

•

Vysoká role bank, které jsou zaměřené

finančního systému. Nicméně tato otázka (vzhledem k nejasnostem zatěžujícím tento vývoj) není studií specificky řešena.

na působení na domácím trhu.

1.1. Ekonomika a finanční sektor, hlavní

•

faktory vývoje

Významná role finančních zprostředkovatelů u řady produktů.

Vývoj finančního sektoru je úzce provázán s vývojem

•

Jen pomalý vývoj ostatních sektorů s tím, že

ekonomiky. Rozvoj i struktura finančního systému jsou

možná změna struktury závisí i na politických

spojeny s tempem a způsobem ekonomického vývoje

rozhodnutích (penzijní fondy).

(růst a jeho struktura), institucionálním prostředím (zejména otázky zakotvení práva a jeho realizace)

Stav bankovního sektoru, jeho vývoj či preferenci

i některými ad hoc politickými rozhodnutími, která

jeho klientů ovlivnila řada faktorů, které v ČR

jeho stav formují (způsob regulace, eventuelní

dlouhodobě působí. Jsou jimi zejména:

privatizace bank a podobně). Dalším podstatným faktorem je chování klientů na obou stranách bilance

•

Vysoká míra makroekonomické stability, důvěra

finančních institucí, tedy v otázce alokace úspor

v českou měnu (malá atraktivita operací v cizí

či získávání zdrojů. Vedle faktorů jako je tradice je

měně).

toto chování výrazným způsobem determinováno makroekonomickým prostředím, stabilitou cen,

•

Způsob privatizace velkých českých bank.

•

Vysoká důvěra v bankovní sektor (vysoký

vývojem kurzu či kredibilitou země. Všechny tyto faktory v případě ČR viditelně ovlivnily

objem depozit u domácích bank) a v některých

formování dnešního finančního sektoru. Nemalou roli

případech nedůvěra v nebankovní instituce

hrály i státní zásahy - ty stojí do jisté míry za rozhodujícím

posílená špatnou zkušeností z 90. let i krizí roku

postavením bankovního sektoru na finančním trhu

2008.

(např. neúspěchem vzniku kapitálového trhu po kuponové privatizaci a jen pozvolným zlepšováním jeho regulace

•

nebo váháním s podporou penzijního systému s vyšší rolí 1)

Otevřený přístup na trh 1) a z toho pramenící konkurence na českém bankovním trhu

Což platí v principu a zejména s ohledem fungování principu jednotné evropské bankovní licence, tedy snadného způsobu otevření poboček ve všech členských zemích pro banky operující v jedné ze zemí Unie. V otázce přístupu „českých bank“ na trh není situace zcela jasná, neboť přístup k licenci komplikuje vyšší požadavek na počáteční kapitál české regulace (např. v Německu, Rakousku a ve Francii je požadován počáteční kapitál ve výši 5 mil. EUR - oproti 500 mil. Kč v ČR) a někdy pro žadatele náročný postup licenčního řízení.


6

•

Zlepšující se legislativní prostředí.

Ta je dána specifiky vývoje českého finančního sektoru (blíže viz kapitola 2), který dal vzniknout současné

•

Státní podpora některých finančních produktů

struktuře vlastnictví bankovního sektoru (s více než

či změny politik státu spoluurčující strukturu

95 % aktiv kontrolovanými zahraničními vlastníky 4)).

poptávky po finančních produktech.

Proto pro většinu z vlastníků není ani tak cílem investice využívat českou část své skupiny pro expanzi na třetí trhy, ale zejména pro využití potenciálu pro

1.2. Konkurenční schopnost finančního sektoru

poskytování finančních služeb uvnitř české, v minulé dekádě rychle rostoucí ekonomiky.

Konkurenceschopnost finančního sektoru patří ke klíčovým předpokladům rozvoje ekonomiky. Zahrnuje

Soukromé komerční banky jsou standardními

rozsah nabízených produktů, jejich dostupnost (z hlediska schopnosti je získat) či ocenění. Zároveň

podnikatelskými subjekty směřujícími k tvorbě zisku,

však pro pohled na konkurenční schopnost finančních

na rozdíl od státních bank ČMZRB a ČEB (ve spojení se

institucí není vhodné uplatňovat stejná měřítka jako

státní pojišťovnou EGAP), které mají ve vínku přímou

třeba na průmysl, kde je významným indikátorem

podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky.

prosazení se v otevřené nadnárodní soutěži – tedy

Přesto platí, že i všechny tuzemské komerční banky

prosazení českých produktů na zahraničních trzích.

mají eminentní zájem na dlouhodobé konkurenční

Klíčovým parametrem finančního sektoru je totiž

schopnosti tuzemské ekonomiky. Klíčovým zdrojem

v podmínkách ČR to, v jaké míře je schopen zajišťovat

zisku bank jsou aktivní operace, tedy hlavně úvěrování

potřeby domácí ekonomiky, podporovat či naopak

a pouze dlouhodobě konkurenceschopné podniky mají

brzdit její rozvoj.

šanci pokračovat v ekonomické aktivitě (a splácet dluhy) a expandovat (tzn. vyžadovat dodatečné financování), podporovat zaměstnanost (a tím

Otázka konkurenceschopnosti českého finančního sektoru v mezinárodním srovnání z pohledu

i spotřebu obyvatel) nebo platit daně („plnit“ státní

schopností českých finančních institucí působit

rozpočet 5)).

v zahraničí se pak jeví jako sekundární a vyžaduje Další z otázek spojených s posuzováním konkurenční

poněkud jiný pohled. V rámci něj lze pohlížet na finanční sektor jako na odvětví ekonomiky, které

schopnosti sektoru je také ta, jakou roli v hodnocení

nabízí službu, kterou může poskytovat i subjektům

má hrát rozsah poskytovaných nástrojů či tempo

mimo českou ekonomiku. I když jistě existují oblasti,

zavádění inovací. V těchto oblastech lze legitimně

ve kterých existuje teoreticky prostor pro významný

očekávat, že český finanční sektor nevykazuje vždy

rozvoj (například v oblasti poskytování infrastruktury

nadprůměrné výsledky. Zatímco např. v sektoru

pro fondy kolektivního investování), český finanční

komerčního bankovnictví, platebních karet,

sektor jako celek 2) nemá objektivně (z pohledu

internetového bankovnictví apod. rychle klesá rozdíl

konkurence v této oblasti, struktuře finančního

mezi českým bankovním sektorem a vyspělými

systému ČR a preferencí vlastníků rozhodujících

západními bankovními systémy, v některých dalších

institucí) ambici stát se globálním či regionálním

oblastech není dosaženo „západní“ úrovně (např.

finančním centrem 3).

investiční instrumenty, správa aktiv apod.). Důvodem je vedle malé velikosti trhu vývojem objektivně potlačená část nebankovního sektoru, role existence

Zaměření českého finančního sektoru směrem „dovnitř ekonomiky“ je silně podporováno jeho

samostatné měny (zpomaluje zavádění produktů), či

strukturou zejména v oblasti bankovního sektoru.

relativně krátká doba od překonání bankovní krize

2) 3) 4) 5)

Zmínit je však třeba spíše izolované oblasti, ve kterých je nadnárodní konkurenční schopnost podstatná – např. atraktivita burzy pro zahraniční emitenty či prostředí pro fungování nadnárodních investičních fondů. V tomto případě však nejde o klasickou konkurenčních schopnost finančního sektoru ale spíše o atraktivitu v oblasti poskytování služeb na nadnárodní úrovni. Finanční krize roku 2008 navíc ukázala nemalá rizika pro stát, jehož finanční sektor je výrazným způsobem angažován v jiných zemích (Island, Irsko částečně také i Rakousko). Jedná se o vlastní výpočet autorů na základě dat ČNB a výročních zpráv bank (jako banky „kontrolované“ zahraničním kapitálem jsou vnímány i např. stavební spořitelny, které jsou ve statistikách ČNB vedeny jako dceřiné společnosti „českých“ mateřských bank – ty jsou však vlastněny zahraničními vlastníky). Banky jsou mj. i největším držitelem českého státního dluhu, mají tedy také eminentní zájem na dlouhodobé schopnosti státu platit své dluhové závazky a také na tom, aby nedocházelo (např. růstem rizikové přirážky) k propadům ceny státních dluhopisů.


7

konce 90. let. V té souvislosti však platí, že samotná

Klíčové pro pohled na to, zda finanční sektor

dostupnost sofistikovaných finančních nástrojů

urychluje či brzdí rozvoj české ekonomiky, je

neznamená automaticky efektivnější finanční trhy

tedy to, do jaké míry je český finanční systém schopen

více podporující ekonomický růst. Právě souběh

s nízkými náklady plnit potřeby české ekonomiky,

rychlého rozvoje některých produktů, neadekvátní

podporovat její udržitelný rozvoj či zda není

transparence či regulace s někdy nízkou kompetencí

dokonce brzdou konkurenceschopnosti tuzemské

klientů přispěla a přispívá ke vzniku finančních

ekonomiky.

a ekonomických krizí. Jak je uvedeno v kapitole 2, otázka takovéhoto Žádný pohled na konkurenční schopnost odvětví se

pohledu na finanční sektor v ČR nebyla do

nemůže vyhnout pohledu na cenu, za kterou sektor

poslední doby akcentována, neboť otázky samotné

produkuje své zboží. V tomto kontextu je třeba do

stability finančního sektoru měly logicky vyšší

tohoto pohledu zahrnout některé podstatné faktory.

prioritu. Až rostoucí důraz na problematiku budoucího směrování české ekonomiky a její

•

Prvním z nich je, že velikost finančního

konkurenceschopnosti otevřel i v ČR diskusi

sektoru má dopad na ceny jednotlivých

k pozici finančního sektoru z tohoto pohledu.

produktů. V případě malé velikosti trhu jsou

Vítaně tak rozšířil pohled na konkurenční

ceny jednotlivých produktů obvykle vyšší,

schopnost českého finančního sektoru za

zatímco ve větším lze kombinací nižších

obvykle veřejností akcentovanou (a velmi obtížně

cen ale většího množství prodaných služeb

objektivně měřitelnou) problematiku ceny

(úspory z rozsahu) dosáhnout vyšší ziskovosti.

bankovních služeb.

Tento aspekt platí jak pro absolutní velikost trhu (velikost ekonomiky), tak relativní, tedy

1.3. Výsledky širších porovnání

bohatství či monetizaci. Cílem této studie nebude podrobně •

Druhým je zjevná nezdůvodnitelnost často

analyzovat existující mezinárodní srovnání

využívaného konceptu používání cen

konkurenceschopnosti, např. Global

očištěných o cenovou úroveň ekonomiky. Je

Competitiveness Index Světového ekonomického

jistě pravda, že relativně chudší země (s vyšším

fóra (ta v některých oblastech musí

ERDI) obvykle vykazují nižší mzdy, což přispívá

z objektivních důvodů spoléhat na měkká data

k nižším nákladům institucí na zaměstnance

typu výběrových šetření mezi respondenty,

i některé služby. Proti tomuto však stojí právě

která někdy vedou k překvapivým závěrům 6))

problém menší velikosti sektorů v relativně

či Světové banky (Doing Business). Na místo

méně bohatých zemích. Klíčovým faktorem,

komplexních studií tohoto typu se studie

který je často opomíjen je investiční náročnost

spíše soustředí na jednotlivé aspekty, které

odvětví z hlediska nadnárodně poskytovaných

konkurenční schopnost finančních sektoru

moderních technologií (ICT) či zařízení

ovlivňují či postupy, na základě kterých se

(bankomaty a podobně). U těchto nezbytných

konkurenční schopnost či struktura trhů sleduje.

komodit neplatí, že banky ze zemí s nižším bohatstvím (HDP na hlavu) jsou schopné

6) 7) 8)

Nicméně i přesto výsledky těchto studií do

nakupovat technologie za nižší ceny, neboť

mozaiky pohledu na poněkud abstraktní pojem

se v řadě případů jedná o globální produkty

konkurenceschopnosti finančního sektoru patří.

nadnárodních firem. Realitou je opak, kdy

Dokládá to například fakt, že si je jako východisko

menší objem nakupované technologie často

studií, které jsou však zaměřeny podstatně šířeji,

spíše zvyšuje jednotkové ceny.

zvolil NERV

7)

a MPO 8).

Například u otázky „cenová dostupnost finančních služeb“ je (v Global Competitiveness Index, WEF 2010) ČR hodnocena na 96. místě ze 139 sledovaných zemí, o jednu pozici před Zimbabwe. Tento výsledek, například v kontextu nákladů na úvěry obtížně koresponduje s „tvrdými“ daty: průměrné úrokové sazby z úvěrů podnikům jsou na srovnatelné úrovni s vyspělými státy EMU (např. v únoru 2011 byly průměrné sazby z nových úvěrů podnikům v ČR na 3,71 % oproti 3,77 % v EMU). NERV: Rámec strategie konkurenceschopnosti (M. Mejstřík a kol.), březen 2011 MPO: Analýza konkurenceschopnosti České republiky, 2010


8

Některé kritické názory na český finanční sektor

vliv na úrokové marže, a tedy i zisk, některých

v minulosti (i ve zmíněných studiích) se dostaly do

bank. Na konci kapitoly je uveden pohled na

jisté míry do konfliktu s pohledem na český finanční

ziskovost českých bank.

sektor determinovaným jeho schopností vyrovnat se s ekonomickou a finanční krizí. V tomto kontextu

V přílohách jsou uvedeny nejprve regulační

lze zaznamenat názory výrazně akcentující

a samoregulační iniciativy zlepšující přístup klienta

vysokou kvalitu bankovního sektoru, jeho stabilitu

k bankovním službám. Obsaženy jsou i výsledky

a dobře fungující dohled a regulaci, které dle

průzkumu pro ČBA zaměřeného na to, jakým

jejich proponentů zajistily tento velmi omezený

způsobem vnímají klienti některé charakteristiky

dopad krize na (v zahraničí velmi postižený) sektor

bankovního sektoru a jeho služeb.

bank. Druhý extrém představuje názor, který poukazuje na vysokou ziskovost bank v letech 2009, 2010 a (doposud) i 2011, která z tohoto pohledu naznačuje na nízkou úroveň konkurence, jež zajišťuje sektoru i v dobách ekonomického zpomalení vysoký zisk na úkor podpory ekonomiky. Jakkoliv jsou zmíněné faktory v obecné rovině relevantní k diskusi, abstrahují od kontextu, ve kterém se český bankovní sektor vyvíjel a který měl - přinejmenším do jisté míry - na jeho vývoj v posledních dvou letech vliv. Kapitola 2 proto zasazuje český bankovní sektor do širšího rámce finančního sektoru a stručně popisuje jeho vývoj. Tento popis umožní lépe pochopit některá místní specifika a odlišnosti (struktura finančního sektoru, bilance apod.). Kapitola 3 nejprve analyzuje pomocí různých standardně užívaných nástrojů míru konkurenčnosti v bankovním sektoru s cílem zjistit, zda v ČR existuje situace malé konkurence na tomto trhu, která by mohla brzdit konkurenceschopnost celé ekonomiky. V této kapitole je také obsaženo cenové srovnání s vyspělými zeměmi Evropské unie, které umožní blíže stanovit, zda právě z hlediska cen bankovních služeb nedochází k podrývání konkurenceschopnosti ČR. V kapitole 4 jsou nastíněny poznatky z oblasti úvěrování a reálné ekonomiky (tedy zda finanční trh fakticky nabízí dostatečně široké množství produktů za příznivé ceny). Zde je také uveden pohled na strukturu celého finančního sektoru (ta souvisí např. s rozmanitostí nabídky), na aktivní stranu bilance bank (dostupnost a náklady na úvěry) a pasivní stranu rozvahy bank. Otázka struktury bankovních zdrojů je zajímavá z pohledu odlišnosti struktury pasivní strany bilance českých bank od bank v zahraničí. Tato odlišnost může mít


9

Kapitola 2 » Vývoj finančního sektoru v ČR

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat ČNB a ČSÚ

Graf 2.1 » Finanční sektor v ČR (údaje v % k HDP)

Stejně jako ve většině evropských zemí sehrává

Z grafu jsou patrné dvě podstatné skutečnosti.

bankovní systém roli hlavního nástroje transformace

První z nich byl dopad problémů ve finančním

volných úspor do investic. K další relokaci kapitálu

sektoru, který začal koncem 90. let a trval několik

dochází ale i prostřednictvím kapitálového trhu, byť

let. Dokumentuje ho mimo jiné podstatné zpomalení

ve výrazně menším rozsahu (a ve velmi malém i v ev-

růstu velikosti finančního sektoru. Zároveň data

ropském kontextu).

ilustrují i to, že k hlavním problémům a poté i změně došlo v bankovním sektoru, což jasně ukazuje poměr úvěrů a aktiv k HDP.

Český finanční trh prošel od počátku ekonomické transformace několika etapami vývoje. Zpočátku,

Mimo to je vidět, že podíly dalších dvou klíčových

zejména díky kuponové privatizaci, získal výrazný stimul rozvoje především kapitálový trh. Poměrně

nebankovních součástí finančního sektoru byly

liberální licenční politika také umožnila rozvoj

touto turbulencí zasaženy méně a vykazují v zásadě

malých domácích bank.

pozvolný, ale setrvalý růst (což je dáno i jejich nízkou výchozí pozicí).

Kombinací více faktorů došlo koncem 90. let 2.1. Formování české bankovní soustavy

de facto k rozpadu této architektury a postupně k dalšímu růstu podílu bank na celém sektoru.

Moderní český bankovní systém existuje 20 let. Z hlediska procesu tvorby konkurenceschopnosti

Významnější roli dále hrají penzijní fondy a pojišťovny. Segment trhu obchodující s akciemi

bank lze rozlišit dvě základní období: etapu vývoje

či jinými formami majetkových investic (rizikový

do roku 2000 a etapu vývoje po roce 2000.

kapitál) je vyvinut v relativně malém rozsahu (více údajů o struktuře českého finančního sektoru

První etapa (1989 – přelom tisíciletí)

obsahuje kapitola 4). Toto období je charakteristické formováním nové Z hlediska vývoje finančního sektoru v ČR je

struktury finančního sektoru, následným pádem

zajímavý časový pohled na klíčové indikátory vývoje

řady jeho součástí a poté konsolidací české bankovní

finančního sektoru. Těmi jsou velikost finančního

soustavy. Hlavní faktory tohoto období byly následující:

sektoru (měřená poměrem aktiv finančního sektoru k HDP) a indikátory popisujícími vývoj klíčové

•

součásti finančního sektoru – bankovního sektoru.

Přechod od administrativně řízené ploché (jednostupňové) bankovní soustavy k soustavě


10

dvoustupňové, opírající se o vznikající finanční

problémům s nastartováním ekonomiky

trhy a tržní principy.

privatizovaných podniků začaly postupně dostávat do finančních problémů. K záchraně

•

Přeměna doposud existujících státních

těchto bank byl vypracován a realizován nejdříve

specializovaných bank na banky universální,

tzv. Konsolidační program I, zaměřený na

komerční. Jejich hlavním posláním bylo

ozdravění aktiv státních bank od špatných úvěrů

přispět k privatizaci ekonomiky, přeměně

z období do roku 1989 v objemu přes 100 miliard

orientace mezinárodních ekonomických vztahů

Kč. Brzy po něm následoval tzv. Konsolidační

a k přechodu ekonomiky na principy tržního

program II, který se zaměřoval na očištění aktiv

hospodářství.

těchto bank od špatných privatizačních úvěrů. Konsolidační program II zároveň zahrnoval

•

Vznik nových malých a středních bank s českým

i projekt přípravy těchto státních bank na jejich

kapitálem. Tyto nové banky byly zakládány

privatizaci. Náklady na realizaci Konsolidačního

skupinami nově vznikajících podnikatelů

programu II včetně přípravy privatizace jsou

a privatizátorů. Ve svých počátcích měly spíše

oceňovány na 225 miliard Kč 9).

jen regionální charakter, zaměřovaly se (někdy •

i v rozporu s pravidly pro podnikání bank) na

České soukromé komerční banky se jedna

úvěrovou podporu podnikání svých akcionářů.

po druhé postupně dostávaly do problémů

Měly tak většinou pouze minimum zkušeností

s likviditou. V některých případech šlo

s bankovním podnikáním.

o důsledky nadměrné spekulace, podceňování tržního rizika, respektive nedostatečné znalosti

•

Zahraniční kapitál vstupoval do bankovní

řízení tržního rizika. V neposlední řadě zde

industrie zejména cestou zakládání nových

měla vliv i vysoká úvěrová angažovanost vůči

bank nebo otevíráním poboček. Objevovaly se

jedné osobě nebo vůči propojeným osobám (ač

problémy s nedokonalou znalostí vnitřního,

regulací zakázané). Nezřídka docházelo i ke

nerozvinutého tržního prostředí a právního

střetu zájmů. Spekulativní motivy se projevovaly

rámce podnikání.

jako nezvládnutý problém zejména u středně velkých bank. Vysoká úvěrová angažovanost

•

Principy bankovní regulace a dohledu byly

byla problémem spíše malých bank. Otázka

teprve formovány, obezřetnostní opatření

střetu zájmů byla obecně spojena se skladbou

měla spíše administrativní charakter. Panovala

akcionářů, kdy banky úvěrovaly podniky,

poměrně velká benevolence při zakládání

v nichž měly svou majetkovou účast.

nových bank. • •

Zcela zásadní negativní roli v tomto procesu

Počínaje rokem 1995 byl umožněn vznik

sehrálo velmi nekvalitní právní prostředí a slabá

družstevních záložen, jejich regulace

vynutitelnost tehdejšího, fakticky slabého

byla minimální, zkušenosti s bankovním

práva věřitelů. Ta zřejmě motivovala dokonce

družstevnictvím (dle autorů navazujícího na

i k rozvoji jevů obsahově blízkých ekonomické

tradice první republiky) byly hlavně teoretické

kriminalitě 10) (později označovaných za

a v praxi nevyužitelné.

tunelování), jež nebyly systémem postihovány a měly jasné hmatatelné dopady na zdraví finančního sektoru

Z hlediska vývoje české bankovní soustavy je možné charakterizovat „výsledky“ této etapy takto: • •

Důsledkem pak bylo mj. téměř masové odebírání

Velké státní banky, zaměřené zejména na

bankovních licencí (celkem jich bylo do roku

podporu privatizačních projektů se díky

2001 odebráno 25, celkově 29). Regulátor, Česká

9) P. Řežábek, Konsolidační instituce a jejich historie v ČR, ČNB, 2008. 10) Ačkoliv se většina pozorovatelů shodla na protiprávní povaze řady operací, jen minimum jejich aktérů bylo za tyto činnosti pravomocně odsouzeno a jen velmi málo se jich vůbec dostalo před soud.


11

Druhá etapa (od roku 2000 do dnes)

národní banka, zřídil „Stabilizační program“ pro 13 malých bank (v roce 1997, kdy byl Stabilizační program uveden v život, bylo do něj zařazeno

V tomto období došlo k formování klasického

6 malých bank, tj. téměř polovina z fungujících

fungujícího bankovního a finančního trhu, který

malých bank 11) ).

navíc prokázal vysokou míru stability v období šoku v podobě nástupu světové krize v roce 2008.

•

Družstevní záložny nesehrály z hlediska konkurenceschopnosti bankovní soustavy

Nejvýznamnějším rysem této etapy je silný průnik

prakticky žádnou roli. Za čtyři roky (1996 -

zahraničního kapitálu do českého bankovnictví

1999) nashromáždily primární deposita ve

a praktické vytěsnění českého kapitálu z českého

výši 10,7 mld. Kč. Ve vztahu k primárním

bankovního trhu. A to i přesto, že v posledních letech

depozitům nacházejícím se v komerčních

prvního desetiletí tohoto století se na trhu objevily

bankách v celkovém objemu 992,1 miliard

po delší době nové české komerční banky s českým

Kč (z toho domácnosti 699,2 mld. Kč) to

kapitálem.

však nepředstavovalo žádnou ekonomickou sílu. Svými 1,07 % vůči celkovým primárním

Jestliže v letech 1994/1995 činil podíl českých bank

depozitům a 1,53 % vůči primárním depozitům

na celkovém počtu bank s licencí 60%, na přelomu

domácností uloženým u komerčních bank

tisíciletí to bylo už jen 33 % a v letech 2009/2010 to

se jednalo o skutečně jen nepatrnou část

bylo už jen necelých 19 procent z celkového počtu

finančního sektoru, což se projevilo i jen

fungujících bank 12).

malým rozkolísáním trhu primárních depozit způsobeného následnými hromadnými krachy

Tuto tendenci potvrzuje i vývoj vlastnické struktury

družstevních záložen.

kapitálu. Od roku 2002 se podíl zahraničních subjektů na vlastnictví bankovního kapitálu pohybuje trvale

Z toho všeho lze usoudit, že celková situace

nad 80 %. Je zde sice určitá tendence k poklesu

v českém bankovním sektoru nevytvářela

tohoto podílu (např. od roku 2004, kdy podíl zahraničí

v posledním desetiletí 20. století příliš příznivé

na bankovním kapitálu dosáhl svého maxima, 85,8 %,

podmínky pro zvyšování úlohy bank ať už při

snížil na 80,3 % v roce 2009), což souviselo více

posilování konkurenceschopnosti samotného

s formálně-právními faktory než se změnou

bankovního sektoru nebo při posilování

struktury sektoru 13).

konkurenceschopnosti české ekonomiky. Většina opatření státu, regulátora a dohledu byla přijata za

Po vstupu České republiky do Evropské unie se

účelem zvládnutí přechodu od administrativních

v bankovním konkurenčním prostředí spolu s aplikací

metod regulace ke kvalitnímu dohledu a regulaci

jednotné bankovní licence objevily i nové fenomény.

a poté zejména jako snaha o udržení, ne-li přímo

Jednak jde o určitou tendenci ze strany mateřských

o záchranu, stability finančního systému.

bank měnit své dříve založené banky na pobočky a nové vstupy na trh realizovat touto cestou 14). Dále

Jak ukazuje stručný přehled první etapy vývoje

se jedná o růst zájmu zahraničních bankovních

českého bankovního systému, snaha posilovat

a úvěrových institucí o poskytování přeshraničních

konkurenční schopnost tohoto sektoru a tím podporovat

služeb 15) do ČR (v roce 2005 108 zájemců, 2006 145

rozvoj ekonomiky nebyla v tomto kontextu stěžejní

zájemců, 2007 už 198 zahraničních bank podalo

agendou státu.

oznámení, 2008 252 bank a k 31.3.2011 to bylo již 299

11) 12) 13) 14) 15)

Dějiny bankovnictví v českých zemích, F. Vencovský a kol., 1999, str. 499. V tom jsou ale zahrnuty i dvě banky se státní účastí (Českomoravská záruční a rozvojová a Česká exportní banka), které jsou určeny k podpoře malého a středního podnikání a k podpoře exportu. Tento pokles podílu zahraničního kapitálu je možné připsat spíše změnám souvisejícím se vstupem České republiky do Evropské unie než nástupu českého kapitálu. Na druhou stranu je celá tato statistika silně zkreslena existencí bankovních skupin, kdy dceřiné banky (např. stavební spořitelny) jsou v metodice ČNB vedeny jako „české banky“, ačkoliv jsou zprostředkovaně přes mateřské banky kontrolovány zahraničním kapitálem. Právní forma pobočky dává bankovní skupině větší flexibilitu z hlediska využití kapitálu (tedy efektivně snižuje náklad na kapitál) a znamená také obvykle jednodušší regulatorní prostředí. Tato forma působení na trhu umožňuje poskytování určitého spektra služeb bez faktického vzniku pobočky či banky na českém trhu. Počet subjektů formálně tuto možnost využívající však nemusí odpovídat o tom, jak velký je rozsah těchto aktivit.


12

bank členských zemí Evropské unie, které ohlásily

o pozitivní roli bankovního sektoru při zvyšování

zájem o poskytování přeshraničních služeb).

konkurenceschopnosti naší ekonomiky a o růstu konkurence uvnitř samotného bankovního sektoru.

Dokončením postupné privatizace velkých komerčních bank realizované na principu vstupu

2.2. Regulace bank a její vliv

zahraničního strategického partnera (rakouský, belgický, francouzský kapitál) a konsolidací malých

Formování pravidel pro bankovní dohled a jejich

a středních bank se výrazně zvětšil prostor pro

vynucování na regulovaných institucích hrály (vedle

konkurenční boj mezi bankami navzájem. Tento

objektivně obtížného ekonomického prostředí

konkurenční boj však měl a doposud má některé

a chyb v oblasti etablování kvalitního a funkčního

specifické rysy:

právního rámce podnikání) podstatnou roli ve vývoji bankovního sektoru. Tento dohled vznikal prakticky

•

Vedle cenové konkurence se konkurence

“od nuly“ a jen postupně mohl využívat tvořící se

soustřeďuje především na kvalitu služeb

rámec standardů pro nadnárodní postupy při regulaci

- např. individuální charakter poskytování

a dohledu nad bankami, které se od 90. let rodily

služeb (institut osobních bankéřů), komplexnost

v rámci pracovních skupin basilejské Banky pro

nabídky (balíčky služeb s určitými bonusy),

mezinárodní platby.

originalita (např. „hypotéka naruby“), inovativnost produktů (např. banko

Hlavní milníky tohoto procesu zahrnuje

pojištění) apod. •

následující přehled:

Konkurence se také výrazně diverzifikuje podle

•

Za první etapu můžeme považovat léta 1990 –

segmentů a sektorů (viz kapitola 3.1). Důsledkem

1994 představující etapu vzniku a prvních kroků

je vedle již dříve vysoce konkurenčního

utváření bankovního dohledu. Jednalo se o období

prostředí v segmentu bonitních korporátních

vytváření základního regulatorního prostředí,

klientů i rostoucí konkurence ve většině oblastí

kdy byla vytvořena první soustava požadavků

retailového bankovnictví (zejména hypoték).

na zakladatele bank a byly podnikány první kroky k obezřetnému chování bank. Požadavek

•

Český bankovní trh, i přes vstup České

minimálního základního kapitálu byl postupně

republiky do Evropské unie, se díky

zvyšován z původních 50 milionů Kč až na

svému charakteru soustřeďuje převážně

současných 500 milionů Kč, což vytvořilo jistou

a v rozhodující míře na vnitřní trh. Svědčí

barieru vstupu do odvětví (zřejmě s cílem přispět

o tom skutečnost, že k 31.3.2011 jen 6 bank

ke zkomplikování možnosti získat bankovní licenci

oznámilo zájem o poskytování přeshraničních

některým potenciálním žadatelům o vstup na trh).

bankovních služeb a 4 banky měly pobočky v zahraničí. To je dáno hlavně vlastnickou

•

Druhou etapu vývoje bankovního dohledu

strukturou (zahraniční vlastnictví se širokou

představují léta 1995 až 2000. Jde o období

škálou přítomnosti na evropském trhu), kdy

rozvoje bankovního dohledu a jeho

tuzemské banky a pobočky jsou využívány

standardizace. Byla započata implementace

hlavně pro uspokojování potřeb tuzemské

pravidel známých pod názvem Basel I a posílena

ekonomiky a ne pro mezinárodní expanzi.

pravidla obezřetného podnikání bank (kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost

•

Družstevní bankovnictví po konsolidaci hraje

apod.) Také došlo k přijetí první střednědobé

jen velmi okrajovou úlohu a větší záložny se

koncepce rozvoje bankovního dohledu a vývoj

postupně transformují na univerzální banky.

svým způsobem vyvrcholil v roce 2000 spuštěním pravidel kapitálové přiměřenosti zahrnujících nejen úvěrové, ale i tržní riziko.

Tento vývoj naznačuje, že teprve počínaje prvním desetiletím 21. století se dá uvažovat


13

•

Za určitou mezietapu lze považovat období let

rozvoje tohoto sektoru. Jsou jimi možné změny

2001 – 2005. V té době probíhaly v návaznosti na

v oblasti jeho regulace a další vývoj ekonomiky.

přípravu na vstup do Evropské unie intenzivní práce na harmonizaci zákonů a pravidel

•

Do oblasti regulatorní spadá nejen obecně zpřísňující

upravujících fungování českého bankovního

se regulatorní prostředí pro fungování jednotlivých

systému s evropským právem. Zároveň bylo

bank a finančních institucí (jež může mít podstatný

připravováno sjednocení a integrování dohledu

dopad na finanční sektor i vývoj ekonomik), ale

nad celým českým finančním trhem „pod jednu

patří tam také kroky, které představují jistou extenzi

střechu“. Zvýšil se tlak dohledu na kvalitu řízení

procesu vytváření regulatorního rámce pro podnikání

rizika a finanční stabilitu.

bank:

Proces integrace dohledu nad finančním

•

sektorem vyvrcholil v roce 2006. Dohled nad

Rozvoj oblasti ochrany spotřebitelů v sektoru finančních služeb

bankami, družstevními záložnami, pojišťovnami, penzijními fondy a obchodem s cennými

•

Krizí vyvolané otázky role dohledu a regulace

papíry byl soustředěn pod Českou národní

v udržení makro stability (makroobezřetnostní

bankou - nejdříve v sektorové podobě, dnes

dohled)

v podobě funkcionální. Zároveň začala naplno implementace regulatorních pravidel známých

•

Specifické iniciativy v regulaci finančních

pod názvem Basel II. Byla vydána a uvedena

institucí, často s obezřetností ani ochranou

v život tomu odpovídající nová pravidla

spotřebitelů nesouvisející či související jen

obezřetného podnikání na finančních trzích.

volně (speciální daně, regulace odměňování a podobně)

Výše uvedený přehled historie bankovního dohledu v České republice ukazuje, že hlavním cílem regulace

Tyto prvky, které i přes vysoký stupeň stability

a dohledu bylo vytvoření rámce, který zajistí

a absenci řady rizikových oblastí se v jisté míře

stabilitu bankovního sektoru a jeho fungování 16).

budou promítat i do fungování českého finančního

Tento proces (v kontextu nastavení podmínek pro

sektoru, mění podmínky pro fungování bank a snižují

„standardní fungování, regulaci a dohled v oblasti

předvídatelnost jeho vývoje i fungování. Spolu se

finančního trhu“) byl ukončen kolem poloviny minulé

značnou nejistotou ohledně ekonomického vývoje,

dekády a od té doby probíhají v této oblasti změny

která dnes objektivně existuje (a zdá se, že se

srovnatelné s těmi ve vyspělých zemích zejména EU.

v dohledné době nesníží) pak komplikují rozhodování investorů v otázce investic do kapitálu bank a také

Otázky strategie formování sektoru či podpora

strategické směrování finančních institucí.

nebo omezení jeho vnitřní konkurence či stability nebyly v tomto procesu nijak podstatně zohledněny akcentovány, tedy pokud za jistou formu zásahu do konkurence nepovažujeme počáteční období devadesátých let (liberální vydávání bankovních licencí s cílem přizpůsobit nabídku finančních služeb rychle rostoucí poptávce) anebo období hledání strategických investorů na přelomu 20. a 21. století při privatizaci velkých státních bank. Poslední vývoj na globální úrovni ovlivňují dva externí faktory, které předkládají nové otázky dalšího 16) Některé země (např. Polsko) do doby, kdy jim to legislativa umožňovala, nevydávaly nové bankovní licence a nutily uchazeče o vstup na trh k převzetí existujících problémových bank. Jakkoli ČNB jistou dobu neudělila nové licence, tento přístup nebyl nikdy deklarován a fakticky nikdy nebyl uplatněn. Podstatnou změnu totiž přinesl vstup do EU, který fakticky český bankovní trh otevřel pro banky ze členských zemí Unie.


14

Kapitola 3 » Alternativní metody pro měření konkurence na trhu

Graf 3.1 » Herfindahl-Hirschmanův Index - obchodní banky 17)

V další dvou kapitolách je s využitím různých

proměnnou pro dosažený stupeň míry konkurence

v literatuře užívaných přístupů uveden pohled na

v odvětví 19). Herfindahl – Hirschmanův index (HHI)

otázku vztahu konkurenceschopnosti a bankovního

nabývá hodnot od 0 (v případě nulové koncentrace) do

sektoru. To naznačuje, zda a jak je tento sektor

10 000 (v případě maximální koncentrace).

schopen uspokojovat potřeby české ekonomiky a přispívat tím k jejímu udržitelnému rozvoji.

V databázi ČNB, která slouží jako zdroj uváděných dat, je k dispozici dostatek HHI spočtených pro různé segmenty

Na tento problém lze pohlížet dvěma způsoby. Prvním

českého bankovního sektoru, na jejichž základě si můžeme

z nich jsou přístupy měřící konkurenci na bankovním

utvořit dobrou představu o vývoji tržní koncentrace,

trhu, tedy zda na trhu panuje dostatečná konkurence

potažmo konkurenčnosti, těchto segmentů od ledna 2002.

v různých produktech, která podporuje inovace a ceny. Uvádíme v tomto kontextu výsledky Herfindahl-

V grafu 3.1 vidíme zřetelný pokles koncentrace na

Hirschmanova indexu (Kapitola 3.1) a Lernerova indexu

trhu hypotečních úvěrů na bydlení, s nímž kontrastuje

(3.2) a také tržní podíly hlavních bank (Kapitola 3.3).

absence dlouhodobého trendu vývoje koncentrace na

Současně (v kapitole 3.4) je tento problém sledován

trhu úvěrů ze stavebního spoření.

z pohledu srovnání úrovně cen bankovních služeb (resp. jejich rozptylu, který na intenzitu soutěže váže).

Graf 3.2 ilustruje setrvalý mírný pokles

Tento přístup ukazují výsledky studie Evropské komise.

koncentrace na trhu netermínovaných vkladů

V kapitole 3.5 se poté zabýváme otázkou dostupnosti

nefinančních podniků, doprovázený nejprve relativně

bankovních služeb pro klienty.

strmým poklesem koncentrace na trzích úvěrů pro nefinanční podniky, ale zejména termínovaných

3.1 Herfindahl – Hirschmanův index

vkladů nefinančních podniků (cca do roku 2004), po němž koncentrace v obou posledně jmenovaných

Herfindahl – Hirschmanův index 18) , se běžně používá

segmentech začala opět narůstat.

k měření koncentrace odvětví na trhu. Index klesá spolu se snižující se koncentrací odvětví (a naopak).

Zajímavým vývojem prochází tržní koncentrace

Koncentraci odvětví můžeme použít jako zástupnou 17) 18) 19)

v segmentech spotřebních úvěrů poskytovaných

V lednu 2009 skokově o 90,5 mld. Kč poklesl objem překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření a naopak o 105,5 mld. Kč stoupl objem hypotečních úvěrů na bytové nemovitosti – u jedné obchodní banky došlo k jednorázové reklasifikaci typu úvěru, došlo tedy k technickému posunu obou křivek, to nic nemění na trendu poklesu koncentrace na trhu. Je definován jako součet druhých mocnin tržních podílů (v %) každé firmy v odvětví, tedy, kde si je podíl na trhu i-té firmy a n počet firem v odvětví. Přirozeně mají tento index a v něm prezentovaná data svá omezení. Např. konkurence bude podhodnocena neboť zahrnuje pouze bankovní poskytovatele financování, ale již nezahrnuje nebankovní poskytovatele – např. spotřebitelských úvěrů, hypoték, kreditních karet apod. To nicméně nebrání tomu, aby jej mnoho antimonopolních úřadů užívalo jako základního ukazatele pro hodnocení celkové míry konkurence na daném trhu – např. americký protitrustový orgán ministerstva spravedlnosti považuje hodnoty mezi 1000 a 1800 jako mírně koncentrované, tedy dostatečně konkurenční http://www.justice.gov/atr/public/testimony/hhi.htm).


15

Graf 3.2 » Herfindahl-Hirschmanův Index - obchodní banky




16

Převzato: Market Power and Efficiency in the Czech Banking Sector

Tabulka 3.1 » Lernerův index v jednotlivých letech

Tabulka 3.2 » Lernerův index v jednotlivých letech: vážené statistiky

N

Median

Mean

S.D.

N

Median

Mean

S.D.

1994

87

60.13

59.01

30.97

1994

87

113.94

102.62

19.9

1995

110

16.94

13.6

49.48

1995

110

90.61

76.59

28.17

1996

99

14.73

2.46

71.12

1996

99

41.2

37.45

19.2

1997

106

-14.38

-26.88

83.67

1997

106

-31.36

-31.6

20.65

1998

86

8.77

10.94

24.26

1998

86

-0.1

-0.15

10.16

1999

99

32.16

30.76

31.73

1999

99

31.21

30.08

8.28

2000

100

30.37

31.11

23.96

2000

100

13.76

9.16

16.83

2001

92

24.4

29.12

24.79

2001

92

12.19

8.07

16.7

2002

92

17.1

17.03

27.7

2002

92

-2.51

-2.46

23.82

2003

88

50.95

43.44

30.93

2003

88

7.37

13.43

30.66

2004

75

55.11

45.74

27.66

2004

75

61.13

55.1

13.09

2005

76

44.8

42.09

26.67

2005

76

25.35

25.7

21.47

bankami, úvěrů z kreditních karet a debetních

navíc opět narůstá. Dlouhodobě nejnižší úrovně

zůstatků na běžných účtech obyvatelstva. V prvních

koncentrace měřené HHI zaznamenávají mezi

dvou případech je v grafu 3.3 patrný dlouhodobě

diskutovanými segmenty segment úvěrů nefinančním

klesající trend koncentrace, u kreditních karet

podnikům spolu se segmentem termínovaných

zpočátku velmi prudký, u debetních zůstatků na BÚ

vkladů obyvatelstva a živnostníků. To koresponduje

je situace nejednoznačná, přičemž po roce 2008

s názorem ČNB 20), že konkurence je na bankovním

koncentrace na tomto trhu opět roste.

trhu na vysoké a zvyšující se úrovni. Trh je současně velmi otevřený, neexistují podstatné regulatorní překážky volného přístupu na trh.

Pohled na graf 3.4 snadno přesvědčí o tom, že koncentrace na trhu vkladů ze stavebního spoření

3.2 Lernerův index

je dlouhodobě prakticky neměnná, zatímco na trhu netermínovaných vkladů obyvatelstva a živnostníků dochází od roku 2008 k jejímu významnému naředění

Další přístup k této otázce nabízí výzkumná

a u termínovaných vkladů téže klientské skupiny

práce autorů z ČNB 21), která hledá souvislost mezi

po (zpomalujícím se) snižování koncentrace naopak

vývojem konkurenčního prostředí a efektivností

k obnovení k mírnému nárůstu.

fungování českého bankovního sektoru na základě dat dostupných pro léta 1994-2005. Intenzita konkurence je měřena Lernerovým indexem 22) na úvěrovém trhu

S výjimkou „pionýrských časů“ trhu kreditních karet pozorujeme dlouhodobě nejvyšší koncentraci u trhu

s využitím zjištěné ceny úvěrů. Lernerův index je

debetních zůstatků na běžných účtech obyvatelstva.

inverzní mírou konkurence, tzn. jeho vyšší hodnota

Koncentrace v tomto segmentu v posledních letech

signalizuje méně konkurenční prostředí a naopak.

20) Např. Stanovisko České národní banky k materiálu Ministerstva financí - „Zlepšení podmínek v bankovním sektoru“ (1.12.2005) 21) Market Power and Efficiency in the Czech Banking Sector. Podpiera, Weill, Schubert, CNB Working Paper Series, 6/2007 22) Lernerův Index vyjadřuje sílu monopolu:

, kde P je cena MC jsou mezní náklady.


17

Graf 3.5 » Podíl jednotlivých skupin bank na aktivech bankovního sektoru

zdroj: ČNB)

zdroj: ČNB)

Graf 3.6 » Podíl jednotlivých skupin bank na úvěrech bankovního sektoru

3.3 Vývoj tržní pozice velkých bank

Výsledky výpočtů Lernerova indexu provedené autory shrnují tabulky 3.1 a 3.2 převzaté ze str. 14 citované práce:

Velikost bankovního sektoru v České republice postupně narůstá a v posledním roce odpovídala

V tabulkách není patrný žádný monotónní trend

z pohledu aktiv zhruba 114 % HDP, zatímco ještě před

naznačující sílící nebo naopak slábnoucí konkurenční

vstupem ČR do EU nedosahovala aktiva sektoru ani

prostředí v českém bankovním sektoru během celého

úrovně celého HDP (viz Graf 2.1) . Význam bankovního

sledovaného období. Zatímco v letech 1995-1997 a 2000-

sektoru se tak v průběhu času zvyšuje, i když zdaleka

2002 konkurence rostla, v obdobích 1998-1999 a 2003-2004

nedosahuje úrovně vykazované v obdobně velkých

naopak začala klesat, aby se v roce 2005 opět mírně zvýšila.

ekonomikách, a to především v důsledku teprve

Jako s odstupem nejvýznamnější vysvětlující proměnná

postupné penetrace klasických bankovních produktů

pro hodnotu Lernerova indexu, potažmo konkurence

a služeb (především v oblasti maloobchodu) a nízké

na českém trhu bankovních úvěrů, vyšel autorům po

aktivity tuzemských bank na zahraničních bankovních

provedené ekonometrické analýze růstu reálného HDP.

trzích (přeshraniční bankovnictví). Nicméně trend pozvolného růstu sektoru bank tak odpovídá vývoji tuzemské ekonomiky, kterou banky primárně financují.

Zajímavým závěrem citované práce je potvrzení negativní kauzality mezi konkurencí v českém bankovním sektoru a jeho nákladovou efektivností.

Největší tržní podíl si i nadále udržuje skupina tzv.

Vyšší konkurence znamená pro finanční instituce

velkých bank 24) (viz Grafy 3.5-3.8), nicméně je zde

potřebu vynakládat vyšší náklady na udržení klientů,

vidět dlouhodobý pozvolný pokles podílu těchto čtyř

nebo, alternativně, na získávání nových klientů, což se

bank. Tato tendence je patrná jak v případě podílu na

ve finále může negativně promítnout do nižší finanční

úvěrovém, tak na depozitním trhu a v postatě i podílu

stability sektoru. Za zmínku jistě stojí i to, že k závěru,

na celé bilanční sumě. Ještě před vstupem do EU se

že vysoká a dále rostoucí míra konkurence může

zastoupení velkých bank na trhu úvěrů a depozit

představovat rizika pro finanční stabilitu dochází

podílelo více než 62 %, respektive 70 %, v posledním

i zpráva K. Reglinga a M. Watsona k příčinám irské

roce se jejich podíl – podle údajů ČNB – snížil na 50,5 %,

bankovní krize 23) .

respektive 60 %.

23) A Preliminary Report on The Sources of Ireland’s Banking Crisis, Klaus Regling and Max Watson, květen 2010, str. 28-29 24) Dle aktuální metodiky ČNB jsou velké banky všechny banky s bilanční sumou nad 200 mld. Kč (původně nad 100 mld. Kč). O střední banky se jedná při bilanční sumě 50-200 mld. Kč. Malé banky mají bilanční sumu do 50 mld. Kč.


18

Graf 3.7 » Podíl jednotlivých skupin bank na vkladech bankovního sektoru

zdroj: ČNB)

zdroj: ČNB)

Graf 3.8 » Podíl jednotlivých skupin bank na držbě cenných papírů vydaných vládními institucemi

Pokles tržních podílů největších bank na trhu jasně

financování státních dluhů než zbytek bankovního

odráží fakt rostoucí konkurence ze strany středních

sektoru a výrazně tak zajišťují fungování primárního

a malých bank orientovaných jak na drobnou, tak

i sekundárního dluhopisového trhu jako jednoho

i podnikovou klientelu, které v posledních letech

z pilířů fungující tržní ekonomiky, čímž se nijak

vykazují výraznou expanzi na straně úvěrů i depozit.

neomezují v aktivitě v rámci úvěrování soukromých

Zcela specifická pozice v tomto srovnání náleží

klientů. Umožňuje jim to výhodná likvidní pozice,

stavebním spořitelnám, jejichž podíl na úvěrovém

kterou ilustruje již zmiňovaný poměr úvěrů na

trhu rovněž narůstá, zatímco zastoupení na celkových

depozitech dosahující aktuálně 66 %, zatímco

vkladech a aktivech bankovního sektoru se změnilo

v případě středních a malých bank je to 164 %,

jen minimálně. Ukazuje se tak rostoucí aktivita

respektive 128 %. Celkově se dá říci, že pozice skupiny

stavebních spořitelen na úvěrovém trhu vedoucí

velkých bank v rámci celého bankovního sektoru ve

k rychlému vzestupu podílu úvěrů na vkladech, který

srovnání s obdobím vstupu ČR do EU v relativním

se v posledních letech stal jedním z nejsledovanějších.

vyjádření v důsledku rostoucí konkurence na trhu

Z původních 26 % vykázaných v roce 2003 se poměr

poklesla – pokud jde o aktiva, vklady i úvěry. Naopak

úvěrů ke vkladům vyšplhal až na aktuálních 68 %

silná zůstává v případě kapitálové síly, likvidity,

s tím, jak se stavební spořitelny ve stále větší míře

ziskovosti i financování českého státního dluhu.

zapojují do financování bytové výstavby. S tím zároveň došlo k výraznému omezení držby státních cenných

3.4 Srovnání výše poplatků za bankovní služby

papírů v portfoliích těchto spořitelen.

a dostupnost bankovních služeb

Stabilní a velmi likvidní pozice naproti tomu

Z hlediska výše poplatků za bankovní služby

umožňuje velkým bankám podílet se výrazněji na

vzniklo několik studií srovnávajících úroveň poplatků

financováních českého vládního dluhu bez toho, aby

v rámci regionu střední a východní Evropy (tímto

docházelo k tzv. vytěsňovacímu efektu. Z celkového

tématem se zabývají např. společnosti Scott and

objemu vládních dluhopisů nakoupených všemi

Rose, Capgemini), kde není příliš jasná metodologie

bankami drží ty velké ve svých aktivech 71 %, zatímco

a je i přes ambice pouze omezený záběr srovnávání.

ještě před osmi lety to bylo jen 57 %. S ohledem na

Z hlediska metodologického i celkového záběru je

tržní podíl jsou tak velké banky daleko aktivnější ve

nejpropracovanější studie Evropské komise z r. 2009 25).

25) Data Collection for Prices of Current Accounts Provided to Consumers, European Commission (Van Dijk Management Consultants in partnership with Centre for European Policy Studies), 2009


19

Graf 3.9 » Průměrný rozptyl cen uživatelských profilů v zemích EU

Evropská komise ve své studii srovnávala úroveň

Současně ČR patří k zemím se „silnou cenovou

poplatků za bankovní služby ve všech členských

konkurencí mezi finančními institucemi“28)

státech Evropské unie (i když se jednalo pouze

(vedle Belgie, Bulharska, Estonska, Finska, Litvy,

o služby spojené s užíváním běžného účtu), srovnávala

Maďarska, Irska, Nizozemí, Slovenska, Slovinska).

dále transparentnost těchto poplatků a úroveň cenově-

K tomu studie využila metodologii studia cenových

konkurenčního prostředí.

rozptylů jednotlivých „uživatelských“ profilů mezi finančními institucemi v rámci jedné členské země (viz Graf 3.9). Průměrný rozptyl v ČR činí 0,35

Celkově srovnání odhalila „pozoruhodné rozdíly

a tento průměr je tlačen nahoru především velkým

mezi členskými zeměmi co týče míry užití a cen jednotlivých bankovních služeb“

rozptylem u pasivního klienta „evropských služeb“

. Nové členské

26)

(0,69) a pasivního klienta „domácích služeb“ (0,71),

země využívají obecně nadprůměrně (oproti starým členským zemím) přepážkové transakce

u ostatních kombinací dosahují rozptyly 0,15 – 0,30 29).

.

27)

Z hlediska jednoduchosti konstrukce poplatků

Celkově dle výsledků studie zaujímá Česká republika „průměrné postavení“ co se výše poplatků

byla ČR pod evropským průměrem. Z hlediska

týče. Podrobněji byly identifikovány na základě

transparentnosti poplatků je ČR na nadprůměrné

intenzity užití služeb 4 typy klientů (aktivní,

evropské úrovni. Současně byla identifikována

průměrný, pasivní, základní) a 2 profily (jeden

„významná korelace mezi cenami a transparentností:

využívá průměrné domácí služby, jeden využívá

země s transparentními cenami mají obecně nižší

průměr služeb celé EU). Z hlediska těchto možných

ceny“ 30).

kombinací jsou poplatky v ČR pod evropským Ze závěrů studie tedy vyplývá, že mezi tuzemskými

průměrem (EU15 i EU27) v sedmi z osmi případů pouze náklady aktivního typu „evropského“ klienta

finančními institucemi panuje konkurenční prostředí,

jsou mírně nad průměrem EU. Všechny ostatní

ceny jsou v evropském kontextu nadprůměrně

„kombinace“ klientů mají náklady na bankovní služby

transparentní a ve většině případů pod evropským

podprůměrné.

průměrem.

26) 27) 28) 29) 30)

Dtto, str. 3. Dtto, str. 4. Dtto, str. 4. Dtto, str. 113-114. Dtto, str. 6.


20

Zdroj dat: ČNB a EBF

Graf 3.10 » Počet bankovních poboček v ČR

Zdroj dat: Sdružení pro bankovní karty (údaje k 30.6. 2011)

Graf 3.11 » Počty instalovaných bankomatů v ČR

Graf 3.12 » Počet obyvatel na bankovní pobočku ve vybraných zemích EU (stav k 31.12.2010)


21

Graf 3.13 » Průměrný rozptyl cen uživatelských profilů v zemích EU

ukazatel nicméně klesl již k zhruba 2600 obyvatelům na instalovaný bankomat). Vývoj v těchto oblastech v ČR ukazuje na podstatnou odlišnost v posledních letech. Důvodem je zejména snaha bank intenzivně využívat jiné komunikační kanály s klienty než „jen“ pobočky, což odráží podstatné zpomalení růstu jejich počtu. Náklady na jejich provoz, zejména v případě zahrnutí

Převzato z EU Banking Sector: Facts and Figures, 2010, EBF.

peněžních provozů do poboček, jsou totiž značné a promítají se do ceny služeb. Lze se domnívat, že podobné trendy probíhají (a budou probíhat) i jinde v Evropě. V případě ČR hraje ve statistikách poboček určitou roli i poměrně silná pozice nebankovních zprostředkovatelů při nabízení a prodeji bankovních služeb a naopak relativně menší rozvoj cross-sellingu na bankovních pobočkách. Naopak v případě rozvoje bankomatů a obdobných technologií lze očekávat další dynamický vývoj. Ten by měl souviset také se snahou převést část přepážkových peněžních operací na tyto technologie. Podstatnou roli hraje ovšem naproti tomu stále

3.5 Dostupnost bankovních služeb – počty

rostoucí dostupnost bezhotovostních plateb a jejich

bankomatů a poboček

další zjednodušení, které mohou společně snižovat potřebu peněžních operací klientů a tím ovlivnit

Další pohled na bankovní sektor nabízí srovnání

rychlost rozvoje této infrastruktury.

počtů poboček a bankomatů vzhledem k velikosti ekonomiky

31)

. Dle mezinárodních srovnání

se ukazuje (grafy 3.12 a 3.13), že saturace trhu bankovními pobočkami a bankomaty je v ČR na podprůměrné úrovni. Platí ovšem, že v posledních se letech zvyšují počty poboček a bankomatů a tedy dostupnost služeb pro klienty (grafy 3.10 a 3.11). Počet bankovních poboček na obyvatele v r. 2010 (5285 obyvatel na pobočku) sice nedosahuje dle statistik EBF průměru zemí eurozóny (2941 obyvatel na pobočku) 32), ale i v rámci eurozóny jsou velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi (viz graf 3.12). Podobná je situace i u bankomatů (graf 3.13), kde navzdory rychlému růstu počtu bankomatů dosahoval počet obyvatel na jeden bankomat ke konci r. 2009 v ČR 2900 (k 30.6.2011 by tento 31) 32)

Přirozeně, že to zcela nevypovídá o dostupnosti služeb pro klienty, především vezmeme-li v úvahu existenci ryze internetových bank s neexistující či velmi omezenou sítí poboček a vlastních bankomatů. Přesto mají i klienti těchto bank tyto služby dobře dostupné prostřednictvím nástrojů přímého bankovnictví. The Banking Sector Statistics Database 2010 – Interim Results, EBF (dostupné z www.ebf-fbe.eu). Tento údaj je však zkreslen mj. i tím, že v mnoha zemích fungují klasické „poštovní banky“ a tedy penetrace jejich pobočkami je na vysoké úrovni, kdežto ve statistikách ČNB nejsou mj. započítána kontaktní místa Poštovní spořitelny na pobočkách České pošty.


22

Graf 4.1 » Aktiva bank a vybraných finančních institucí (% aktiv finančního systému, % HDP)

Předešlá kapitola se zabývala nepřímým pohledem

mít vliv na úrokové marže některých bank. Na konci

na prostředí ve finančním (zejména bankovním)

kapitoly je obsažen pohled na ziskovost českých bank.

sektoru, tedy na to, do jaké míry konkurence na trhu zajišťuje dostupné a v rámci ekonomického prostředí

4.1. Rozvinutost finančního

příznivě oceněné služby pro klienty. Z pohledu klientů

zprostředkování v ČR

finančního sektoru je fakticky zajímavější otázka, zda český finanční trh nabízí nikoliv teoreticky, ale reálně

Český finanční trh je z pohledu zprostředkování

dostupné dostatečně široké množství produktů za

méně rozvinutý než trhy eurozóny (většiny původních

příznivé ceny. To se netýká jen produktů bankovního

členů) a je srovnatelný se stavem nových členských

sektoru, ale dostupnosti různých nástrojů, které

zemí EU. Základní segmenty zprostředkování nabízejí

finanční systémy rozvinutých zemí nabízejí.

obdobné služby a produkty, rozdíly mohou ale být ve škále, kvalitě a ceně. To se týká nejen bank ale

Toto hodnocení je ovšem mnohem méně objektivní

i pojišťoven – ty zabezpečují služby s menším podílem

a nevyhne se jak méně exaktním postupům (například

aktiv na HDP a zaostávají v nabídce produktů za

zohlednění rizika při oceňování produktů do

evropskou konkurencí. Zprostředkování nebankovních

budoucna), tak z pohledu individuálního pozorovatele

úvěrů doplňuje nabídku trhu tam, kde banky

rozporným výsledkům (ten na stav pohlíží obvykle

nepodnikají z důvodu podstupovaného vyššího rizika

z úhlu své individuální zkušenosti).

a z důvodu nízkého objemu jednotlivých obchodů.

Kapitola zahrnuje na úvod (Kapitola 4.1) detailnější

Významnou roli na finančním trhu mají

pohled na strukturu finančního systému. Ta má

zprostředkovatelé – nezávislé distribuční sítě. Ty

spojitost například s rozmanitostí nabízených

sehrávají podstatnou úlohu při prodeji některých

produktů či možnosti volby parametrů rizika

produktů (zejména ve vztahu k fyzickým osobám) a díky

a výnosu u produktů (z pohledu ex post). Otázky

svému silnému postavení v některých segmentech

související s poskytováním úvěrů (Kapitola 4.2 a 4.3)

trhu spoluurčují ceny i podmínky distribuce některých

jsou logicky v centru zájmu ekonomických subjektů

produktů a posilují konkurenci na trhu finančních služeb.

vzhledem k vysoké roli, jakou úvěrové financování u nás dnes hraje.

Mezinárodní srovnání také ukazuje, že větší země jako je Německo, Itálie, ale také Rakousko, mají více

Otázka struktury bankovních zdrojů je zajímavá

diversifikovaný finanční sektor, zatímco menší země

z pohledu odlišnosti struktury pasivní strany bilance

střední a východní Evropy mají podíly více soustředěné

českých bank od bank v zahraničí s tím, že tato může

v bankovním sektoru 33) - blíže viz Graf 4.1.

33) EU Banking Structures, ECB, September 2010, str. 18.


23

Zdroj: ECB, data 2009 - banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy

Kapitola 4 » Bankovní sektor a reálná ekonomika

Zdroj: ECB

Graf 4.2 » Bankovní aktiva, úvěry podnikům a klientské vklady v bankách (% HDP; 2009)

Zdroj: ECB

Graf 4.3 » Finanční aktiva jako % HDP ve vybraných zemích regionu (% HDP; 2009)

Zdroj: ČNB, ČSÚ

Graf 4.4 » Úvěry od nebankovních zprostředkovatelů (mld. Kč; % poměr-pravá osa)


24

Zdroj: ČNB, ČSÚ

Graf 4.5 » Rozdíly v objemech aktiv (mld. Kč v letech 2007-2010)

Podíl nebankovních aktiv v českém finančním

papíry. Za tohoto předpokladu se mění podíl bank

systému je nižší (14 %, tedy poloviční proti průměru

(78 %) a nebankovních finančních institucí (22

EU), což je mimo uvedené faktory důsledek menšího

%) v domácím finančním systému. Leasingové

zastoupení aktivit penzijních fondů či trhu životního

a factoringové společnosti doplňovaly trh úvěry

i neživotního pojištění

34)

. V případě penzijního

poskytnutými menším firmám a podnikatelům

připojištění či životního důchodového pojištění jsou

ve stabilním 23% poměru k bankovním úvěrům

důvody nižších podílů na aktivech dány historicky

nefinančním podnikům (viz graf 4.4)., rozsahem tyto

pozdějším rozvojem služeb a neprovedením penzijní

služby však nedosahují poměrů v zemích eurozony

reformy

35)

. Za nízkou účastí v investování do

podílových fondů stojí zřejmě konzervativní postoj části

Desintermediace vkladů a zhodnocení prostředků

klientů k těmto produktům (podpořený i nedávnou

v jiných než bankovních produktech mohou být spolu

krizí) i negativní zkušenosti z první poloviny 90. let.

s cenovými pohyby na trhu aktiv vysvětlením pro přesuny a pohyby v celkové struktuře aktiv finančního

Mezi evropskými zeměmi existují značné rozdíly

systému (viz Graf 4.5).

v investovaném majetku podílových fondů na HDP v r. 2009 (např. v ČR 2,7 %, SK 2,6 %, HU 8 %, PL 7 %,

Rozdíly v objemech aktiv před krizí a po krizi v letech

DE 44 %, AT 51 %) – viz Graf 4.3. Účast na investování

2007-2010 podávají signál o růstu bankovních aktiv,

do podílových fondů je u nás nízká, především

ke kterým přispěl návrat klientů po ztrátách z prodeje

kvůli výši podstupovaného rizika přímo podílníkem

podílových listů investičních fondů z let 2008 a 2009.

i kvůli výši úložky. Aktiva spravovaná investičními

Ztráty z investic a propad cen akcií a některých

fondy v evropských zemích nedosáhla ani koncem

dluhopisů ve většině domácích a zahraničních

roku 2009 objemů před krizí, propad cen a objemů

investičních fondů (akciových, smíšených,

aktiv se projevil i v českých fondech kolektivního

fondových, dluhopisových) přivedly drobné investory

investování.

k bankovnímu spoření a termínovaným vkladům.

Do finančního systému ČR patří také nebankovní

4.2. Vývoj úvěrování, dopad krize let 2008-9

zprostředkovatelé úvěrů a půjček (finanční leasing, splátkový prodej, factoring a forfaiting), investiční

Česká ekonomika, podobně jako další v rámci EU,

společnosti a nebankovní obchodníci s cennými 34) 35)

je výrazně závislá na financování prostřednictvím

Podíl finančních investic pojišťoven v relaci k evropským poměrům na HDP zůstává na stabilní pětinové úrovni zemí eurozóny. V porovnání penzijních systémů je patrný růst úspor v nových členských zemích - podíly na HDP dosahují podle země 3-7 %, v ČR a Slovensku 6 %, ale v Polsku 14 %. V daných zemích jsou rozdíly v úsporách na penzi zpravidla vyvolány systémovými odlišnostmi, v nastavení stimulů, principů dobrovolnosti a povinností spořit. Celkem sedm evropských zemí nemá založený srovnatelný systém odděleného povinného nebo dobrovolného pilíře připojištění na penzi.


25

Graf 4.6 » Vývoj úvěrů nefinančním podnikům a domácností (meziročně, %)

Graf 4.7 » Vývoj nových úvěrů (mld. CZK)

Graf 4.8 » Vývoj nových úvěrů domácností (mld. CZK)

Graf 4.9 » Podíl úvěrů se selháním (%)

bankovních úvěrů 36) . V období před krizí z let

Importovaná recese, která vedla k výraznému

2008-9 docházelo k velmi rychlému nárůstu objemu

propadu zakázek firemní sféry započatému na

úvěrů, a to nejen drobným klientům, ale i podnikové

podzim roku 2008 a omezování podnikových

klientele. V rámci pětiletého cyklu od vstupu do EU

investic, se promítla i do vývoje úvěrové emise v ČR.

se objem úvěrů nefinančním podnikům zvýšil na

Patrný byl především pokles krátkodobých úvěrů

téměř dvojnásobek, v případě domácností vzrostl

poskytovaných podnikovým klientům, kulminující

dokonce skoro na čtyřnásobek

37)

. Bankovní sektor

v průběhu roku 2009. Se zhruba půlročním

se tak prostřednictvím uvolněných úvěrových

zpožděním se ochlazení ekonomiky odrazilo i na

podmínek podílel na obnoveném růstu celé

snižování objemu poskytovaných střednědobých

ekonomiky 38).

úvěrů. Nicméně v případě dlouhodobých úvěrů poskytovaných nefinančním podnikům sice došlo

36) 37) 38)

Potřeba bankovních úvěrů nefinančním podnikům může být do určité míry vyvažována použitím vlastních zdrojů či použitím cizích zdrojů – kromě bankovních úvěrů podnikům od domácích bank jde o úvěry přijaté ze zahraničí, dále jde o obchodní úvěr a zdroje z emisí podnikových dluhopisů a emisí podnikových akcií. To je nicméně dáno i v porovnání se západní Evropou nízkou výchozí úrovní zadlužení domácností. Což ovšem neznamená, že existuje jasná kauzalita od objemu poskytovaných úvěrů k ekonomickému růstu. Stejně tak je totiž možno předpokládat, že to je růst ekonomiky, co stimuluje růst úvěrů. V každém případě by ovšem neschopnost bank urychlit úvěrování v době ekonomického růstu byla faktorem brzdícím tento růst.


26

Graf 4.10 » Bariéry růstu produkce v průmyslu (vlevo) a ve službách (vpravo) (ČSÚ, 24.8.2011)

rovněž ke zpomalení, avšak na rozdíl od krátkodobých

rostoucí rizika spojená se zhoršením finanční situace

a střednědobých půjček se neprojevil jejich faktický

domácností a na menší poptávku po hypotékách

pokles.

byl však méně intenzivní než v době před recesí. Přesto i tak zůstal přírůstek nových úvěrů na bydlení pozitivní 39).

Nejvíce markantní byl pokles úvěrové aktivity patrný v případě průmyslu, nicméně útlumu se nevyhnuly

S oživením ekonomiky, které bylo stále více patrné už

ani obchod, stavebnictví, zemědělství a realitní sektor, který v důsledku recese (a vlastně i následkem

od druhé poloviny roku 2009 se postupně začala měnit

předchozího živelného boomu) prochází delším

i úvěrová aktivita bank. Zastavil se pokles poskytování

obdobím propadu poptávky i realizovaných cen.

úvěrů a od poloviny roku 2010 je dokonce jasně

Průmyslové podniky čelily zhoršení finanční situace,

viditelný jejich obnovený růst. Část tohoto vzestupu

přesto finance nebyly hlavním problémem, se kterým

jde na vrub „solárnímu boomu“ vrcholícímu ve druhé

se v době recese musely vypořádávat. Tím hlavním

polovině roku 2010, nicméně oživení hospodářství jako

totiž nebyl nedostatek zdrojů, ale nedostatečná

takové se už v loňském roce na úvěrovém trhu začalo

poptávka, jejíž význam asi nejlépe reprezentují

také stále jasněji projevovat. Obnovený růst ekonomiky

konjunkturální průzkumy Českého statistického

s sebou přinesl i pokles tržních úrokových sazeb s tím,

úřadu. Nedostatečná poptávka byla totiž podniky

i v souladu s poklesem kreditního rizika, ačkoliv podíl

vyhodnocena jako největší bariéra pro další rozvoj

úvěrů se selháním (kategorie nestandardní, pochybné

průmyslu (viz graf 4.10).

a ztrátové úvěry) stále mírně narůstá. Dohromady se tyto úvěry podílejí v první polovině roku 2011 na všech úvěrech 6,3 % a pohybují se od 0,5 % (těžební průmysl)

Omezování úvěrové aktivity bank v ČR nebylo

do 16,1 % (odvětví ubytování a stravování).

v evropském kontextu v době recese nijak výjimečné. V době největšího ekonomického poklesu zažívalo

Celkově data naznačují, že po silném růstu úvěrů

propad úvěrů nefinančním podnikům dvacet zemí EU. A ještě v současné době je stagnace úvěrování patrná

před počátkem krize, který měl těsnou souvislost

ve více než desítce z těchto zemí. Pokles úvěrování se

s růstem s strukturou ekonomické aktivity, je změna

však v ČR, na rozdíl od 12 zemí EU, vůbec neprojevil

trendu i možný pomalejší růst v případě překonání

v segmentu domácností, kde pokračoval růst

krize ekonomiky spojený méně s chováním bank (i když

hypotečního financování i v době recese. S ohledem na

se pochopitelně objektivně rostoucí riziko obchodů

39) Navíc ve druhé polovině roku 2011 dochází k podstatnému urychlení v této oblasti, které může souviset ovšem se specifickými či krátkodobými faktory (zvýšení DPH a pokles nominálních úrokových sazeb v tomto segmentu).


27

Graf 4.11 » Nefinanční podniky – Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR

Graf 4.12 » Nefinanční podniky – Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR

(úvěry do 1 mil. EUR)

(úvěry nad 1 mil. EUR)

Graf 4.13 » Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (kontokorentní apod. úvěry)

do chování i cen bankovních produktů promítlo) a mnohem více odráží reálné podmínky v ekonomice. 4.3 Vývoj cen úvěrů

2008

2009

2010

AT

1,9

2,3

2,6

CZ

3,3

5,3

6,6

DE

2,9

3,3

n.a.

PT

1,9

2,5

3,7*

SK

3,2

4,3

5,8

SI

1,8

2,3

3,6*

HU

3,0

5,9

9,3**

PL

4,4

7,0

8,8**

Euro area

2,6

4,0

4,8

Poznámka: Údaje za eurozónu zahrnují stávající země eurozóny s vyjímkou Německa v roce 2010, pro které data nebyla

Vzhledem k vysoké závislosti české ekonomiky na bankovním financování (jak je popsáno v kapitolách

*Listopad 2010 **Září 2010

4.1 a 4.2) se z hlediska konkurenceschopnosti jeví jako zásadní otázka, za jaké ceny jsou úvěry poskytovány – tedy zda „cena úvěrů“ podnikům není brzdou

úvěry se srovnatelnými spready (a „maržemi“).

konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Grafy shrnují výsledky srovnání úrokových rozdílů (spreadů) průměrných sazeb z nových úvěrů podnikům

Jak vyplývá z grafů 4.11-4.13 (které stejně jako data celé kapitoly vycházejí z údajů ČNB a ECB),

v eurozóně a ČR oproti referenční refinanční sazbě 40)

české podniky mají v zásadě srovnatelné podmínky

(3M-PRIBOR a 3M-EURIBOR 41) ) – a to úvěrů

financování se zeměmi eurozóny, resp. banky poskytují

kontokorentních, menších úvěrů do 1 mil. EUR

40) 41) 42)

Tedy sazbě, za kterou je banka většinou schopna získat na mezibankovním trhu financování. Srovnávání úrokových sazeb na produkty v různých měnách je pochopitelně ne zcela přesné. Na druhou stranu je v praxi zřejmě v tomto kontextu jediné možné, přičemž porovnání marží nad referenční sazbu (jež je navíc na obě měny poměrně blízká) se jeví jako nejvhodnější i přes reálnou preferenci klientů porovnávat sazby nominální. Převzato z: Měnová politika a finanční stabilita v České republice, V. Tomšík, 30.3.2011


28

Zdroj: IMF FSI, GFSR

Tabulka 4.1 » Srovnání úvěrů v selhání v ČR, EMU a dalších vybraných zemí 42)

Graf 4.14 » Domácnosti – Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR


(úvěry na spotřebu)

(úvěry na bydlení)



(kontokorentní apod. úvěry )

(ostatní úvěry)

(v ČR ekvivalentně do 30 mil. Kč) a větších úvěrů nad

Tabulka 4.1 současně ukazuje, že banky „udržují“

1 mil. EUR poskytnutých nově v jednotlivých měsících.

pro podniky výše zmíněné srovnatelné spready vůči bankám vybraných zemí v EMU i za situace vyšších nákladů na riziko oproti eurozóně. Zatímco v ČR byla

Z uvedených grafů (4.11-4.13) je patrný nárůst spreadů v průběhu finanční a ekonomické krize

míra úvěrů v selhání (NPL) v r. 2010 na úrovni 6,6 %,

(související s výrazným nárůstem úvěrového rizika,

v EMU byl tento poměr na úrovni 4,8 % 43).

tedy i rizikové prémie), a to jak v eurozóně, tak Porovnání cen úvěrů poskytovaných pro

v ČR. U „menších“ úvěrů vzrostly průměrné spready z předkrizových 1-1,5 % na cca 2,5 % v roce 2011.

oblast domácností předkládá odlišný obrázek.

U větších úvěrů vzrostly spready z předkrizové úrovně

S výjimkou trhu hypotečních úvěrů (a „ostatních

0,5-1 % v ČR až k 2,5 %, aby se podobně jako v EMU

úvěrů“

vrátily k 1,5 %. U „kontokorentních apod.“ úvěrů (tedy

plynoucí ze zajištění úvěrů vedly k tlaku na ceny

úvěrů především na financování provozu) vzrostly

(a k výsledkům srovnatelným s daty za podniky),

spready v EMU až ke 3,8 % (v ČR těsně nad úroveň

jsou absolutní sazby i spready u některých dalších

3 %), aby se poté snížily zpět k úrovni 2,7-2,8 %

spotřebitelských produktů vyšší než v EMU. Důvody

v souvislosti s mírným ekonomickým oživením.

tohoto přetrvávajícího stavu souvisejí s dynamickým

43) 44)

44)

), kde rostoucí konkurence a nižší rizika

Tento údaj navíc odpovídá celému portfoliu úvěrů bank a relativně vyšší podíl úvěrů v selhání podniků (v ČR např. k 31.5.2011 8,45 %) je tak stále kompenzován relativně nižším podílem úvěrů v selhání obyvatel (5,23 %). Pod pojmem „ostatní úvěry“ chápeme v souladu s metodikou ČNB veškeré jiné úvěry domácnostem než „na nákup bytových nemovitostí“, „na spotřebu“ a „kontokorentních apod. úvěry“ – jedná se např. o úvěry živnostníkům.


29

Zdroj: ČNB, aktivní banky v roce 2010

Graf 4.18 » Klientské úvěry ke vkladům klientů (%; skupiny bank)

u klientů (čerpajících spotřebitelský úvěr), než je

Graf 4.19 » Podíl jednotlivých položek na celkových pasivech ČR

tomu na stabilizovaných trzích v EMU. Podstatným

(průměr 1.1.2009-31.3.2011)

vývojem v této oblasti a vyšším kreditním rizikem

faktorem je také to, že na mnoha trzích v malých spotřebitelských úvěrech byli nebankovní finanční zprostředkovatelé hlavními institucemi, které tlačily rozvoj trhu v segmentu s vyšším rizikem. Ti mají podstatně vyšší náklad na zdroje a vyšší cenu služeb, zatímco banky vstupovaly již na takto založený trh a obezřetně zahrnuly riziko do ceny půjček.

náklady domácností na úvěry je třeba vzít v potaz

Graf 4.20 » Podíl jednotlivých položek na celkových pasivech EMU

rozdíl marží u úvěrů na bydlení a spotřebu. Podíl úvěrů

(průměr 1.1.2009-31.3.2011)

Při pohledu na toto srovnání a jeho důsledky pro

na spotřebu na celkovém zadlužení domácností dnes dosahuje totiž „jen“ 22,8 %. 4.4. Zdrojová strana bankovního sektoru Stav zdrojové strany bank, vyjádřený poměrem úvěrů k vkladům 45) na úrovni kolem 78 %, který je v mezinárodním srovnání velmi příznivý, nevede bankovní sektor jako celek k výraznější potřebě získávat nové vklady či financovat se například emisemi obligací pro institucionální investory. To

a malých bank panuje celkový převis úvěrů nad

nicméně neplatí na úrovni jednotlivých bank - většina

vklady, což znamená, že jsou do určité míry závislé

klientských vkladů (k 31.12.2010 60 %) je deponována

na financování na mezibankovním trhu.

ve 4 velkých bankách, které mají poměr úvěrů Oproti zemím eurozóny je velký podíl pasiv bank

k vkladům na 66 %. Naopak ve skupině středních

v ČR tvořen klientskými depozity (v ČR v průměru 45) Navíc zkreslený údaji specializovaných bank, které se v zásadě nesoustředí na přijímání klientských vkladů (např. Hypoteční banka, ČMZRB, ČEB, Wüstenrot hypoteční banka).


30

Graf 4.21 » Podíl vybraných položek pasiv MFI v ČR a EMU

Graf 4.22 » Úrokové sazby z nových vkladů domácností (%)

Graf 4.23 » Úrokové sazby z nových vkladů nefinančních podniků (%) 67,9 % a v EMU v průměru 52,1 % - viz grafy 4.19 a 4.20). To se pozitivně projevuje především v dobách ekonomické nejistoty a turbulencí na finančních (a mezibankovních) trzích. Naopak, v důsledku tohoto stavu, probíhá transformace krátkodobých pasiv na dlouhodobá aktiva v ČR v širším měřítku než v eurozóně. Za období 1.1.2009 - 31.3.2011 je dle údajů ECB průměrně téměř 34 % pasiv měnových finančních institucí v ČR uložených v depozitech splatných na vyžádání, oproti 11,42 % v eurozóně (viz graf 4.21). Současně depozita s dohodnutou splatností nad 2 roky tvoří průměrně 3,64 % pasiv v ČR a 7,08 % v EMU. Emitované dluhopisy tvoří 6,67 % pasiv MFI ČR a 15,52 % pasiv MFI v EMU. vkladů totiž mají výrazně nižší cenu zdrojů, než

Z výše uvedeného vyplývá, že v ČR je relativně mnohem větší podíl zdrojů financování bank

je referenční sazba, od níž se většina úvěrů odvíjí.

s krátkodobou splatností, tedy se jedná o relativně

Tento zisk z vyšší marže je však vykupován rizikem

levnější zdroje avšak potenciálně (nikoliv však dosud

související s touto podstatnou transformací splatnosti

fakticky) méně stabilní. Zde i vzhledem k faktům

mezi pasivy (na viděnou) a aktivy (úvěry s delší

uvedeným v kapitole 4.3 (spready u podnikových úvěrů

splatností).

jsou jen mírně vyšší v ČR než v EMU) může být jeden Graf 4.22 ukazuje, že průměrné úročení nových

ze zdrojů ziskovosti bankovního sektoru (blíže viz

jednodenních vkladů domácností je v ČR mírně vyšší

kapitola 4.5). Banky s vysokým podílem krátkodobých


31

Graf 4.25 » Poměr aktiv bankovního sektoru k HDP v první polovině roku 2010

Graf 4.27 » ROA v první polovině roku 2010 (%)

Graf 4.26 » Poměr hotovosti a vkladů u centrální banky na celkových aktivech bank v první polovině roku 2010 (%)

vkladů k úvěrům naznačuje nízkou efektivitu bank v ekonomice – jejich neschopnost zdroje ve formě úvěrů do ekonomiky vracet. Tento závěr se nezdá být jediným možným vysvětlením. Mnohem logičtějším vysvětlením je kombinace historicky ověřené důvěry občanů v domácí měnu a finanční systém, které vedou k alokaci většiny úspor do domácích bank ve formě bankovních vkladů, spolu se stále poměrně silným sklonem k úsporám. Aktivní strana bank – v tomto případě úvěrování – se u nás vyvíjí odděleně od pasivní, neboť nedostatek zdrojů (a také přebytková pozice bank vůdči ČNB) nebrzdí úvěrování. Úvěrování se tak vyvíjí v souladu s úvěrovatelnou poptávkou v ekonomice a poměr bankovních úvěrů k HDP se

než v eurozóně. Naopak banky v eurozóně musí

zvyšuje od r. 2004 (jak ukazuje Graf 2.1).

klientům nabízet podstatně vyšší úročení vkladů s dohodnutou splatností, neboť ty hrají v jejich

4.5. Výnosy, stabilita

financování vyšší roli. U vkladů s výpovědní lhůtou je

a ziskovost bankovního sektoru

rozdíl mírně ve prospěch ČR, což je nicméně také dáno poměrně velkým podílem „přespořených vkladů“ (tj.

Český bankovní sektor je nesrovnatelně menší

po uplynutí vázací lhůty) ve stavebních spořitelnách.

v poměru k velikosti ekonomiky ve srovnání

Graf 4.23 prokazuje podobné trendy u úročení nových

s evropským benchmarkem. Zatímco podíl bankovních

vkladů nefinančních podniků – v tomto případě jsou

aktiv na HDP v Evropě dosahoval v roce 2009 zhruba

i jednodenní (s okamžitou splatností) vklady v ČR

347 %, v ČR to bylo jen 112,3 % (v r. 2010 pak 114 %).

nepatrně méně úročené než v případě EMU.

I když tento poměr v čase pozvolna narůstá, zůstává podstatně nižší než ve dvaceti zemích

Celkově ukazuje pohled na pasivní stranu

EU. Je výsledkem výhradní orientace tuzemského

bankovního sektoru dva podstatné závěry.

bankovního sektoru na český trh, která se odráží i v nižší zahraniční angažovanosti bank, a to jak na

Zaprvé platí, že „vyzdrojování“ českých bank

aktivní, tak na pasivní straně jejich bilancí. Ve svém

domácími vklady (zejména občanů) je velmi silné

důsledku to při poslední světové finanční krizi vedlo

a posiluje stabilitu finančního sektoru. V některých

i k minimalizaci negativních důsledků finančních

studiích je z toho vyvozováno, že silný poměr

otřesů na český trh.


32

Graf 4.28 » Poměr nákladů k výnosům v první polovině roku 2010 (%)

Graf 4.29 » Podíl poplatků na výnosech bank v roce 2009 (%)

Banky v tuzemsku jsou tedy vzhledem k velikosti

než u ostatních zemí. Obdobně velmi dobrou pozici

ekonomiky podstatně menší, ale na druhé straně

ČR je možné vysledovat i v případě ukazatele ROA

podstatně více likvidní a lépe kapitalizované.

(viz graf 4.27). Kombinace obezřetné strategie

Poměr kapitálu Tier 1 byl v první polovině roku

s kvalitním řízením rizik i v době vrcholící finanční

2010 v případě tuzemských bank v evropském

krize zajistilo, že ČR na rozdíl od řady evropských zemí

měřítku nadprůměrný. Tuzemské banky tak

nemusela tuzemským bankám pomáhat či je dokonce

procházely obdobím světové finanční krize jako

sanovat. To samo o sobě vytváří příznivé předpoklady

silně kapitalizované a vzhledem k relativně nízké

pro další vývoj hospodaření bank v budoucnu.

držbě problematických zahraničních cenných papírů odolávaly otřesům světových finančních trhů.

Pohled na strukturu výnosů ukazuje (graf 4.29), že české banky nejsou nijak výjimečné v závislosti na bankovních poplatcích. V poměru k celkovým výnosům byl například

Bankovní sektor v ČR vykazuje odlišné charakteristiky od hlavního evropského trendu (jak

v roce 2009 podíl poplatků pod úrovní průměru EU (21,4%

je vidět na většině grafů 4.25 – 4.29). Jak již bylo také

vs. 22,4 %). Z toho plyne, že větší než obvyklou roli stále

uvedeno, je ČR dlouhodobě zemí, kde je objem úvěrů

sehrávají v hospodaření výnosy úrokové.

nižší než objem vkladů deponovaných ve finančních institucích. V roce 2009 bylo takových zemí v rámci celé

Za solidní ziskovostí bankovního sektoru stojí

EU jen sedm. Navíc vývoj operací ČNB přivedl banky do

i úspěšné řízení nákladů. Poměr nákladů na výnosech

čisté depozitní pozice vůči centrální bance, což vytváří

(graf 4.28) je stabilně nízký a například v prvním

další likvidní rezervu pro případ fluktuací na peněžním

pololetí loňského roku byl třetí nejnižší v rámci

trhu. Tuzemské banky jsou na rozdíl od většiny

EU - činil necelých 44 %, zatímco průměr za celou

bankovních systémů v EU dlouhodobě nezávislé na

EU přesahoval 57 % a v Rakousku, které je nám

financování z centrální banky a své úvěrové i investiční

geograficky i velikostně blízké, dokonce 64,2 %.

aktivity financují výhradně tržními zdroji a vlastním kapitálem. Z toho vyplývá i nízká závislost tuzemských

Tyto faktory jsou hlavním předpokladem pozitivních

bank na financování z mezibankovního trhu, která byla

výsledků zátěžových testů pravidelně organizovaných

například v roce 2009 třetí nejnižší v celé EU.

Českou národní bankou, které potvrzují solidní kapitálovou výbavu českého bankovního sektoru. Díky

V neposlední řadě tuzemské banky vykazují

tomu je pravděpodobné, že bankám se bude i nadále

příznivější výsledky hospodaření ve srovnání

dařit pokrývat možné náklady na krytí potenciálních

s evropským trhem. Podle nejnovějších výsledků

ztrát vzniklých zhoršením kvality úvěrových portfolií,

za první polovinu roku 2011 dosahovala návratnost

jejichž vznik nelze v souvislosti s nejasným dalším

kapitálu (ROE) hodnoty 17,2 %, což bylo viditelně více

vývojem ekonomiky vyloučit.


33

Shrnutí

Dnešní strukturu finančního sektoru a to, jaká

V době předcházející vypuknutí finanční

v něm panuje konkurence a jak tato přispívá ke

a ekonomické krize patřila ke stěžejním otázkám

konkurenceschopnosti celé ekonomiky, determinoval

diskuse o finančním sektoru problematika toho,

poměrně krátký (dvacetiletý) vývoj sektoru od

zda na českém trhu panuje (zejména v bankovním

zahájení ekonomické transformace. Během tohoto

sektoru) dostatečná konkurence, a tedy i to, zda

historicky krátkého údobí se ve finančním sektoru

služby poskytované klientům „nejsou příliš drahé“.

odehrály mnohé jevy vycházející jak z povahy změn v ekonomice, tak i politických rozhodnutí či chyb.

Z tohoto pohledu jsou podstatná dvě zjištění,

Dnešní podoba finančního sektoru s hlavní rolí

ve studii uvedená. Prvním z nich je poměrně velká

bank je mimo jiné výsledkem neúspěšného rozvoje

otevřenost trhu 46) , druhým jsou výsledky analýz

kapitálového trhu počátkem 90. let (spojeného

zaměřených na tento problém. Jak indikátory

s kuponovou privatizací) a později také výsledkem

popisující tržní koncentraci, tak i studie zabývající

absence politické podpory rozvoje soukromých

se porovnáním úrovně poplatků ukazují, že ČR

penzijních fondů v podobném rozsahu jako v jiných

netrpí v tomto ohledu žádnými defekty. Pouze

zemích. Svou roli hraje také bohatství ekonomiky

v oblasti penetrace bankomaty, jež sice roste, ale

zaostávající za zeměmi Západní Evropy či jen

v mezinárodním srovnání vykazuje stále podprůměrné

pozvolný rozvoj nabídky některých finančních služeb.

výsledky, mohou být klienti tuzemských bank znevýhodněni (to však nepředstavuje nějakou

Přesto však mezinárodní srovnání ukazuje, že

brzdu konkurenceschopnosti).

takováto podoba finančního sektoru - s dominancí bank - není nijak výjimečná.

Pohled na pro ekonomiku klíčovou oblast – poskytování úvěrů – ukazuje nejen na poměrně

Existuje několik oblastí, v nichž se český bankovní

rychlý růst v poměru k růstu HDP, ale zejména

sektor přesto odlišuje od většiny sektorů v Evropě.

ve většině oblastí (s výjimkou spotřebních

Počínaje jasnou dominancí zahraničního vlastnictví

úvěrů domácnostem) i příznivé úrokové náklady

bank, přes jednoznačné zaměření na operace uvnitř

srovnatelné se zeměmi eurozóny.

ekonomiky (což do jisté míry snižuje bilanční sumu bank v poměru k HDP), jednoznačnou převahu operací

Pozornost zaslouží způsob, jakým český

v domácí měně či vysokým podílem primárních vkladů

bankovní a fakticky i finanční sektor prošly

(zejména „vkladů na viděnou“) v bilancích bank

krizí z let 2008-9. Stabilita bankovního sektoru

i v poměru k poskytnutým úvěrům.

je někdy mírně podceňovaným příspěvkem ke konkurenceschopnosti ekonomiky, ale právě světová

Některé z těchto charakteristik jsou občas

hypoteční a finanční krize z předchozích let ukázala

považovány za slabinu českých bank – zejména

ve většině vyspělých ekonomik zcela jasně, jaký

pokud se jedná o silný poměr depozit k úvěrům

nestabilita a problémy bankovního (a finančního)

či zahraniční vlastnictví. Tato hodnocení však

sektoru představují problém pro ekonomický růst

abstrahují od příčin, jež stojí za těmito fakty. Dnes

a konkurenceschopnost. Banky v ČR nejen že

často rozporovaná vlastnická struktura bank

nepotřebovaly státní podporu, ale zdá se dokonce, že

byla způsobena kolapsem většiny polostátních

jejich finanční síla způsobila, že reakce finančního

bank koncem 90. let, kdy rychlá privatizace

sektoru na vývoj v ekonomice byla spíše reálně

zahraničním vlastníkům a „vypůjčení si jejich

ekonomické povahy (reakce na pomalejší růst

kredibility“ byla zřejmě nejefektivnějším řešením

a objektivně vyšší riziko) než naopak (pokud by

vzniklé situace. Vysoký podíl primárních vkladů

banky díky svým finančním problémům prováděly

je zase důsledkem hlavně stability české koruny

restriktivní kroky ve vztahu k reálné ekonomice).

a důvěry občanů ve finanční sektor a nikoliv

Banky si udržely dokonce vysokou ziskovost.

důsledkem neschopnosti bank poskytovat úvěry,

Tento fakt by byl před krizí přičítán důsledkům

jak je někdy uváděno.

nedokonalé konkurence a vysokým cenám, ale

46) Termín „poměrně“ je uveden z důvodu relativně obtížnějšího přístupu k získání licence v ČR.


34

z pohledu dnešní optiky je podstatným faktorem pro

úzkého zaměření a poměrně vysoké a stabilní

zachování budoucí stability finančních institucí.

ziskovosti, která zvyšuje odolnost bilancí bank. Nemalou roli v poměrně příznivém hodnocení stability českého finančního systému také sehrává relativně

Zásadní otázkou spojenou s fungováním finančního sektoru v budoucnu budou změny v jeho regulaci, které

nízký státní dluh a obezřetná fiskální politika, což

jsou připravovány (v reakci na proběhlou krizi) na

jsou faktory, jejichž nesplnění dnes řadu finančních

globální i evropské úrovni. Bez ohledu na to, jaká přesně

systémů dostává do podstatných problémů.

bude výsledná podoba opatření a kdy efektivně vstoupí v platnost, bude pravděpodobně platit následující:

Přestože hodnocení českého finančního (zejména bankovního) systému vychází příznivě, další vývoj je dnes zatížen obrovskou nejistotou. V rámci ní se mění

1. Poměrně malý český finanční sektor zaměřený na podporu reálné ekonomiky relativně

pohledy i na některé otázky, které jsou tímto textem

jednouchými produkty odpovídá svou podstatou

diskutovány. Prioritou je dnes jednoznačně finanční

tomu, kam se snaží někteří regulátoři „bezpečné“

stabilita a poté taková finanční síla institucí, která

banky směrovat

47)

nepodvazuje rozvoj ekonomik. I přes řadu otázek

. To se jeví jako dobrá zpráva.

spojených s vývojem i stavem českého finančního systému není pochyb, že z tohoto pohledu si stojí naše

2. S tím souvisí i to, že dle dosavadních analýz

země doposud velmi dobře.

je přímý dopad navrhovaných opatření na české komerční banky spíše menší a většina se ho bude odehrávat spíše v kontextu celých finančních skupin než na úrovni jejich českých součástí. Klíčovou otázkou z hlediska vývoje ekonomik dnes je, zda finanční sektor představuje pro jejich další vývoj zdroj rizika, jako tomu bylo na počátku krize v roce 2008 a nebo zda naopak je schopen konkurenční schopnost ekonomiky podpořit. Opakující se finanční krize (spojené buď s bublinami na trzích aktiv nebo s problémy s některými třídami finančních aktiv) svědčí o tom, že obecně existují rizika pro ekonomiku vycházející z finančního sektoru respektive z jeho interakce s ekonomikou. Ambice tyto krize do budoucna zcela vyloučit však není reálná. Tržní soutěž soukromých subjektů včetně bank může totiž vždy vést ke vzniku situací i trendů, jejichž udržitelnost se ukáže ve světě vývoje nereálná. A stejně tak platí, že i nárůst požadavků na robustnost bankovních bilancí (růst kapitálových požadavků) či snížení rizika podnikání finančního průmyslu (přísnější regulací) může vést k takovému poklesu atraktivity tohoto podnikání, jež může růst ekonomik zásadním způsobem trvale poškodit. Z tohoto pohledu si stojí český bankovní sektor dobře – díky kombinaci výše zmíněného poměrně

47) Například britský koncept vydělení komerčního bankovnictví dle výsledků zprávy skupiny Lorda Vickerse (Independent Commission on Banking, Final Report, Recommendations, September 2011).


35

Zdroje a prameny:

•

A Preliminary Report on The Sources of Ireland’s Banking Crisis, Klaus Regling and Max Watson, květen 2010

•

Analýza konkurenceschopnosti České republiky, MPO, 2010

•

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2010, ČNB 2010.

•

Data Collection for Prices of Current Accounts Provided to Consumers, European Commission (Van Dijk Management Consultants in partnership with Centre for European Policy Studies), 2009

•

Dějiny bankovnictví v českých zemích, F. Vencovský a kol., 1999.

•

EU Banking Structures, ECB, September 2010.

•

EU Banking Sector: Facts and Figures, 2010, EBF.

•

Euro area MFI Interest Rate Statistics, ECB, January 2011.

•

Financial Stability Review, ECB, June 2010.

•

Focus on Eropean Economic Integration, Oesterreichische Nationalbank, Q4/2010.

•

Hlavní makroekonomické ukazatele ČR, ČSÚ, 1.4.2011

•

Independent Commission on Banking, Final Report, Recommendations, September 2011

•

Konsolidační instituce a jejich historie v České republice, Pavel Řežábek, 2008

•

Měnová politika a finanční stabilita v České republice, V. Tomšík, ČNB, 30.3.2011

•

Monthly Bulletin - Euro area, ECB, March 2011.

•

NERV: Rámec strategie konkurenceschopnosti (M. Mejstřík a kol.), březen 2011

•

Press Release on household and non-financial corporate sector interest rates, The National Bank of Hungary, January 2011.

•

NERV: Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání (verze k diskusi na workshopu dne 14.3.2011): Kapitola 5: Rozvoj finančních trhů

•

Stanovisko České národní banky k materiálu Ministerstva financí – „Zlepšení podmínek v bankovním sektoru“ (1.12.2005)

•

The Banking Sector Statistics Database 2010 – Interim Results, EBF

•

Transformační náklady na ozdravění a konsolidaci bankovního sektoru, ČNB, (http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_ informace_fin_trhy/archiv/banky/download/transfor_naklady.pdf)


36

•

World Bank: Doing Business 2011

•

World Economic Forum: Global Competitiveness Report, 2010-2011

•

Záznam z prezentace Konsolidační instituce a jejich historie v České republice, Pavel Řežábek , 2007 (http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20071105_cep.pdf)

•

Zprávy o dohledu nad finančním trhem 2006-2009, ČNB, http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_ trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/index.html

•

Zprávy ČNB: Bankovní dohled 1996 – 2005, ČNB http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/ souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/index.html

•

Zpráva o činnosti bankovního dohledu v České republice v letech 1990 – 1999, ČNB http://www.cnb. cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/banky/bd_op_zprava.html

•

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, březen 2011.

Zdroje dat: •

ČNB – statistické řady ARAD

•

ECB

•

ČSÚ

•

EBF

•

Statistiky sdružení pro bankovní karty (www.bankovnikarty.cz)


37

Příloha 1 » Přístup ke službám a ochrana spotřebitele

I když je zřejmě poptávka po finančních produktech

Vedle toho velké množství legislativy cílí vyšší

v ČR ve srovnání se západní Evropou méně náročná

stabilitu finančního systému přes zajištění větší

(také v důsledku nižšího bohatství ekonomiky),

ochrany části klientů. Vklady klientů v úvěrových

přístup klientů k bankovním službám se vylepšuje

institucích jsou nyní ze zákona pojištěny na 100 %

a zjednodušuje. Svou roli v tom sehrávají jak níže

až do ekvivalentu 100.000 EUR. 47)

popsané regulatorní iniciativy, tak poptávka veřejnosti či tlak odborných kruhů na rozvoj služeb.

Při hodnocení celkového dopadu těchto opatření je však nutno vzít také v potaz, že tyto kroky nejsou „zdarma“ a minimálně částečně jsou tyto náklady

V ČR jako v členském státu EU se poměrně velké množství legislativních návrhů ve finanční oblasti

promítány do cen bankovních služeb (přímo

věnuje zlepšování přístupu klientů ke službám. Velká

či nepřímo).

pozornost je tak věnována otázkám transparentnosti a informování klienta (rozsáhlá regulace poskytování

Oblast seberegulace představuje mnohdy efektivní

předsmluvních informací). U všech spotřebitelských

alternativu přímé, a často málo flexibilní a nákladné

úvěrů je např. povinně zveřejňována roční procentní

regulace. V ČR byl například v závěru r. 2009 přijat

sazba nákladů (RPSN), která vedle úrokové sazby

většinou členských bank ČBA Kodex mobility klientů,

kalkuluje i s poplatky spojenými s poskytnutím

který velmi zjednodušuje přechod retailových klientů

a správou tohoto úvěru. To umožňuje větší

od jedné banky ke konkurenční bance. Podobně

srovnatelnost nabídek různých poskytovatelů (a tím

byl v r. 2005 přijat standard ČBA upravující zásady

i posiluje konkurenci). Podobně Směrnice o trzích

poskytování předsmluvních informací souvisejících

finančních instrumentů navýšila ochranu investorů

s úvěry na bydlení. Vedle toho také např. existuje

a povinnosti poskytovatelů služeb v této oblasti.

Kodex vztahů mezi bankami a klienty, jenž byl

Také v oblasti platebního styku došlo k výrazným

naposledy v dubnu 2010 aktualizován.

regulačním posunům ve prospěch klientů - např. naposledy transpozicí evropské směrnice do novely zákona o platebním styku, účinného od listopadu 2009.

47) Přímé náklady jsou v podobě odvodů do Fondu pojištění vkladů, nepřímé představuje růst morálního hazardu a snímání odpovědnosti z klienta při volbě své úvěrové instituce. Na podobných principech jako FPV je založen Garanční fond obchodníků s cennými papíry.


38

Zlepšování komfortu a pozice klienta a zvětšování množství poskytovaných předsmluvních informací není však jedinou součástí snahy o zajištění dlouhodobě vyšší stability trhů a jejich „férovosti“. Většina provedených nezávislých průzkumů ukazuje, že finanční gramotnost klientů je stále na nedostatečně vysoké úrovni (stejně jako jejich ochota pročítat rozsáhlou smluvní a předsmluvní dokumentaci). V otázkách finančního vzdělávání se angažuje jak ČNB a MF, tak také např. ČBA (provozuje webový portál http://www.financnivzdelavani.cz a připravila speciální výukové listy pro druhý stupeň základních škol) a jednotlivé finanční instituce. Problémem dnes v této oblasti tak není ani tak nedostatek informací klientů či materiálů k zvýšení finanční gramotnosti spotřebitelů, ale jen pomalé využití tohoto potenciálu ke zvýšení kompetence uživatelů finančních služeb, a tím zajištění vyšší stability trhů i ekonomiky jako celku.


39

Příloha 2 » Hodnocení spokojenosti klientů s bankovními službami

Z výsledků rozsáhlého exkluzivního výzkumu, 48)

a bankomatů a kvalitu a dostupnost výpisů. Je

který pro ČBA uskutečnila na jaře r. 2011 společnost

pravdou, že s výší poplatků za služby nepanuje mezi

SC&C, vyplývá, že více než 80 % klientů je spokojeno

klienty spokojenost, ta je pro klienty ale současně

se svojí bankou a mediánová spokojenost je na úrovni

méně důležitá než výše zmíněné atributy.

8 na škále 0-10. Pro klienty je současně absolutně nejdůležitější celkové působení banky (stabilita,

Obecná spokojenost s bankovními službami je

důvěryhodnost) a individuální práce bankovního

v porovnání s jinými sektory na druhém místě

poradce (s těmito atributy panuje také největší

(po leteckých společnostech). Všechny tyto závěry

spokojenost). Jako středně důležité identifikují

platí jak pro jednotlivce, tak pro firmy.

klienti rychlost práce poradce, dostupnost poboček

Spokojenost s bankou: Výsledky na škále 0 (absolutně nespokojen) až 10 (absolutně spokojen), vlevo fyzické osoby, vpravo podniky.

Fyzické osoby důležitost jednotlivých atributů (levý) a spokojenost s jednotlivými atributy (pravý)

48) Průzkum byl proveden na více než 800 fyzických osobách a 400 firmách.


40

Podniky: důležitost (levý) vs. spokojenost (pravý) s bankovními službami

Spokojenost se službami vybraných institucí (vlevo fyzické osoby, vpravo firmy)


41

Poznámky

Poznámky

Poznámky

Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 tel.: +420 224 422 082 fax: +420 224 422 090 internet: www.czech-ba.cz e-mail: [email protected]

Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti

Recommend Documents