Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ekonomiky Analýza ČBA J. Bušek, P. Dufek, J. Heřmánek, M. Kupka, L. Niedermayer, F. Pavelka 27.3.2012
1
Zaměření analýzy • Není zaměřena na mezinárodní srovnávání „konkurencechopnosti finančního sektoru“ (WEF, Doing Business WB). • Zkoumá roli finančního sektoru v uspokojování „rozvojových“ a růstových potřeb české ekonomiky –konkurenceschopnosti ČR. • Historický kontext – mnoho českých specifik pro strukturu. • Konkurence v rámci sektoru – nejlepší garance pozitivního přínosu. • Cenové podmínky pro klienty – srovnání se zahraničím. • Dostupnost produktů a služeb – není nutná celá škála sofistikovaných exotických produktů, ale POPTÁVKA a POTŘEBY. 2
Český finanční sektor - struktura •
• •
Současná struktura a zaměření finančního sektoru zásadně ovlivněny vývojem (kuponová privatizace, oddalování reformy penzijního systému, privatizace velkých bank do rukou zahraničních vlastníků, atd.) Hlavní roli sehrává bankovní sektor (větší měrou než v EU), ostatní sektory rozvinuté v relativně menším rozsahu V rámci regionu srovnatelná struktura, ale poměrně vysoká „monetizace“ (hlavně vklady)
3
Bankovní sektor je otevřený konkurenci • Silná pozice bank na finanční trhu vznikala historicky • Poměrně otevřený byl a je přístup k české bankovní licenci, což dokládá rozvoj nových bank v poslední době • Dílem je to výsledkem přístupu evropských bank na trh v rámci jednotné licence • Roli hraje volné poskytování přeshraničních služeb • Postupně roste podíl „nebank“ na finančním sektoru, vývoj závisí i na politických rozhodnutích • Regulace a dohled jsou obdobné jako v EU • Překážky vstupu na trhu jsou poměrně malé.
4
Konkurence na bankovním trhu – HerfindahlHirschmannův Index a Lernerův Index Herfindahl-Hirschmanův Index - obchodní banky 3200 3000 2800 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 I.10
VII.10
I.11
VII.10
I.11
VII.09
I.09
VII.08
I.08
VII.07
I.10
Hypoteční úvěry na bydlení
I.07
VII.06
I.06
VII.05
I.05
VII.04
I.04
VII.03
I.03
VII.02
I.02
1200
Úvěry ze stavebního spoření
Herfindahl-Hirschmanův Index - obchodní banky 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000
Úvěry nefinančním podnikům
VII.09
I.09
VII.08
I.08
VII.07
I.07
VII.06
I.06
VII.05
I.05
VII.04
I.04
VII.03
I.03
I.02
800 VII.02
• Indexy koncentrace ukazuji odlišný vývoj dle typu produktů. • Obecně je klesající trend koncentrace - vysoká úroveň konkurence mj. na trhu hypoték a úvěrů nefinančním úvěrům, klesající koncentrace ale i u spotřebitelských úvěrů, kreditních karet, vkladů obyvatel apod. • Studie konkurence v oblasti úvěrů (Lernerův index) ukazují ve sledované době (1994-2005) kolísání úrovně konkurence.
Netermínované vklady nefinančních podniků
Termínované vklady nefinančních podniků
5
Podíl velkých bank na trhu – vliv na konkurenci Podíl jednotlivých skupin bank na úvěrech bankovního sektoru (zdroj: ČNB) 70 60
• Skupina „velkých bank“ si uchovává hlavní postavení, ale její podíl na celkových vkladech a úvěrech se postupně snižuje (od r. 2006 se podíl velkých bank na hrubých úvěrech snížil o 10 p.b.) • Výrazně posiluje role středních a malých bank (jak ve firemním, tak retailovém segmentu) • V některých sektorech hrají roli i nově vstupující konkurenti či nové produkty
50 velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny
40 30 20 10 0 31.12.2006
31.12.2007
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
Podíl jednotlivých skupin bank na vkladech bankovního sektoru (zdroj: ČNB) 70 60 50 velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny
40 30 20 10 0 31.12.2006
31.12.2007
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
6
Výše poplatků a další mezinárodní srovnání Průměrný rozptyl cen uživatelských profilů v zemích EU
0,4
0,3
0,2
0,1
0 AT BE BG CY CZ DK EE FI FR DE GR HU IE
IT
LV LT LU MT NL PL PT RO SK SI ES SE UK
Počet obyvatel na bankovní pobočku ve vybraných zemích EU (stav k 31.12.2010) 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000
United Kingdom
Sweden
Switzerland
Poland
Romania
Latvia
Norway
Hungary
Denmark
Bulgaria
Portugal
Austria
Finland
Slovenia
Malta
Slovakia
Luxembourg
Italy
Cyprus
Ireland
France
Spain
Estonia
0
Czech Republic
1 000 Greece
•
0,5
Belgium
•
Dle studie EK (2009) vykazuje Česká republika „průměrné postavení“ co se výše poplatků týče – v 7 z 8 uživatelských profilů byla výše poplatků pod evropským průměrem. Současně ČR patří k zemím se „silnou cenovou konkurencí mezi finančními institucemi“ a je „nadprůměrně transparentní co se poplatků týče“. Z hlediska penetrace pobočkami a bankomaty existuje v evropském srovnání určitý prostor pro další rozvoj (nicméně metodické odchylky, rozvoj technologií a situace se zlepšuje)
Germany
•
0,6
7
Banky a reálná ekonomika Vývoj nových úvěrů (mld. CZK) 25 20 15 10 Nefinanční podniky Domácnosti
5 0 -5 -10 -15 Jan-07
• •
• • •
Jan-08
Jan-09
Jan-10
Jan-11
Po restrukturalizaci a nezbytné konsolidaci bankovního systému docházelo k rychlému růstu úvěrů i produktů. Importovaná recese (2008-2009) se promítla i do vývoje úvěrové emise – podobný vývoj i jinde v EU (nicméně v ČR způsobený primárně poklesem poptávky po úvěrech, ne problémy samotných bank). Od poloviny r. 2010 opět růst úvěrové aktivity (souvisí s oživením ekonomiky). Čísla ovlivňují často jednorázové faktory (boom nemovitostí, fotovoltaika a podobně). I v době opětovného zpomalování ekonomiky v druhé polovině r. 2011 rostl objem bankovních úvěrů rychleji než HDP (+5,97 % meziročně k 31.12.2011). 8
Vývoj cen úvěrů Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry do 1 m il. EUR)
Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (kontokorentní apod. úvěry)
Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry nad 1 m il. EUR)
3,5
4
3
3
3,5
2,5
2,5
3
2
2,5
1,5
1,5
1
1
0
0
0,5 0
Do 1 mil. EUR EMU
Nad 30 mil. Kč ČR
I.0 4 VI I. 0 4 I.0 5 VI I. 0 5 I.0 6 VI I. 0 6 I.0 7 VI I. 0 7 I.0 8 VI I. 0 8 I.0 9 VI I. 0 9 I.1 0 VI I. 1 0 I.1 1
I.0 4 VI I. 0 4 I.0 5 VI I. 0 5 I.0 6 VI I. 0 6 I.0 7 VI I. 0 7 I.0 8 VI I. 0 8 I.0 9 VI I. 0 9 I.1 0 VI I. 1 0 I.1 1
I.0 4 VI I. 0 4 I.0 5 VI I. 0 5 I.0 6 VI I. 0 6 I.0 7 VI I. 0 7 I.0 8 VI I. 0 8 I.0 9 VI I. 0 9 I.1 0 VI I. 1 0 I.1 1
0,5
Do 30 mil. Kč ČR
Nad 1 mil. EUR EMU
EMU
ČR
České podniky mají v zásadě srovnatelné podmínky financování s podniky v eurozóně. U domácností je rozdíl mezi trhem hypoték (srovnatelné marže) a ostatních úvěrů – vyšší marže souvisí zřejmě s rolí nebankovních účastníků a rizikem Dom ácnosti- Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry na spotřebu)
4,5
16
4 3,5
14
Dom ácnosti- Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (kontokorentní apod. úvěry )
12
3 2,5 2 1,5
%
%
10 8 6
1 0,5
4
0
0
ČR
EMU
ČR
EMU
I.11
I.10
VII.10
I.09
VII.09
I.08
VII.08
I.07
VII.07
I.06
VII.06
I.05
VII.05
VII.04
I.0 4 VI I. 0 4 I.0 5 VI I. 0 5 I.0 6 VI I. 0 6 I.0 7 VI I. 0 7 I.0 8 VI I. 0 8 I.0 9 VI I. 0 9 I.1 0 VI I. 1 0 I.1 1
2
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 I.0 4 VI I. 0 4 I.0 5 VI I. 0 5 I.0 6 VI I. 0 6 I.0 7 VI I. 0 7 I.0 8 VI I. 0 8 I.0 9 VI I. 0 9 I.1 0 VI I. 1 0 I.1 1
Dom ácnosti- Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry na bydlení)
I.04
•
%
2 1,5
1
0,5
•
%
%
%
2
ČR
EMU
9
Zdrojová strana bankovního sektoru • Velký přebytek vkladů nad úvěry (poměr úvěrů k vkladům na úrovni 78 %) – neplatí však pro všechny banky (malé a střední banky převis úvěrů). • Oproti zemím EMU je velká část pasiv bank tvořena klientskými depozity (v ČR 67,9 %, v EMU 52 %) – pozitivní pro stabilitu v době turbulencí). • V ČR probíhá transformace krátkodobých pasiv (převážně vkladů na viděnou) na dlouhodobá aktiva v podstatně větší míře než v EMU – relativně větší podíl krátkodobých (levnějších) zdrojů. Podíl vybraných položek pasiv MFI v ČR a EMU
Úrokové sazby z nových vkladů domácností (%)
35.00% 4
30.00% 25.00%
3,5
20.00% 3
15.00%
Jednodenní ČR
10.00%
2,5
Jednodenní EMU
EMU
S dohodnutou splatností EMU S výpovědní lhůtou ČR
1,5
S výpovědní lhůtou EMU 1 0,5
.0
9
0 I.0
Emitov ané dluhopis y nad 2 rok y
Emitov ané dluhopis y 1-2 rok y
EMU ČR
S dohodnutou splatností ČR
2
9 V. 09 VI I.0 9 IX .0 9 XI .0 9 I.1 0 III .1 0 V. 10 VI I.1 0 IX .1 0 XI .1 0 I.1 1 III .1 1
ČR
Emitov ané dluhopis y do 1 rok u
T ermínov aná depoz ita nad 2 rok y
T ermínov aná depoz ita 1-2 rok y
D epoz ita na pož ádání
T ermínov aná depoz ita do 1 rok u
0.00%
III
%
5.00%
10
Banky a ziskovost Ziskovost bankovního sektoru 30
25
5
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
ROA v první polovině roku 2010 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 -0.5 -1.0 -1.5 -2.0 -2.5 IE
LV IE
LT
LV
EE
DK
GR
SI
GE
NL
IT
UK
FI
AT
SE
FR
BE
LU
PT
ES
CY
RO
SK
MT
PO
-3.0
Poměr nákladů k výnosům v první polovině roku 2010 140 120 100 80 60 40 20
NL
GE
IT
AT
BE
FR
LT
DK
SE
GR
PT
UK
SI
SK
PO
FI
CY
HU
EE
BG
RO
ES
0 LU
•
Zisk po zdanění / Tier 1 (%)
10
CZ
•
15
CZ
•
20
BG
•
Tuzemské banky na rozdíl od bank v EMU obecně menší, zato ale likvidnější a lépe kapitálově vybavené. Nízká závislost na mezibankovním financování i dodávání likvidity ze strany centrální banky. Ziskovost je poměrně vysoká (a to i v době krizové), i v mezinárodním srovnání. Slušná ziskovost je dána i důsledným řízením nákladů. Omezené růstové příležitosti v ČR a legitimní zájem vlastníků na návratnost investice.
MT
•
11
Hlavní závěry • Struktura finančního sektoru s „dominancí bank“ není v evropském kontextu nijak výjimečná a je dána historickým vývojem. • Česká specifika: vlastnictví, orientace dovnitř ekonomiky, podíl primárních vkladů, struktura vkladů či operace v domácí měně • Výsledky ukazují na dostatečnou (a zvyšující se) úroveň konkurence na trhu. • V oblasti poskytování úvěrů: rychlý růst objemu poskytnutých úvěrů (v relaci s růstem HDP), srovnatelné úrokové náklady se zeměmi eurozóny (a poplatky „průměrné“) – s výjimkou úvěrů na spotřebu. • Důsledné řízení nákladů, vývoj ekonomiky a zdravá struktura bilancí – ziskovost. Ziskovost sektoru je základem jeho stability. • Finanční sektor má přínos ke stabilitě a důvěře v ekonomiku, podporuje tak konkurenceschopnost země. • Není však zdaleka jediným faktorem, který konkurenceschopnost ovlivňuje 12
Do budoucna… • Samotný finanční sektor podporuje rozvoj ekonomiky. • Má v Evropě dnes neobvyklou kredibilitu a důvěru obyvatel. • Představuje však organicky vyvíjející se celek, který je ovlivňován mj. regulačními zásahy státu, ty mohou jeho stav zlepšit či zhoršit – na detailech významně záleží. • Sektor je významně směrován dovnitř ekonomiky, zhoršující se růstový potenciál může mít na fungování finančního sektoru postupně významný dopad. Na druhou stranu působí faktor významně menšího podílu finančního zprostředkování oproti zemím západní Evropy, tedy značného růstového potenciálu v této oblasti. • Je proto v bytostném zájmu finančního sektoru, aby: – ekonomika byla stabilní a zdravě rostla; – riziko země – státních dluhopisů – bylo stabilní, eventuálně klesalo.
• I proto ČBA iniciuje vznik obdobných studií. 13
Děkujeme za pozornost...
Prostor pro Vaše dotazy, poznámky...
