Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Leden 2012

Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

MPO – odbor ekonomických analýz


EXECUTIVE SUMMARY ........................................................................................................................................... 2 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE .......................................................................... 6 I.1 Výkonnost ekonomiky ............................................................................................................................................ 6 I.1.1 Ekonomický růst .............................................................................................................................................. 6 I.l.2 Reálná konvergence .......................................................................................................................................... 8 I.2 Trh práce ................................................................................................................................................................. 9 I.3 Cenový a fiskální vývoj ........................................................................................................................................ 16 I.3.1 Cenový vývoj ................................................................................................................................................. 16 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ..................................................................................................................... 19 I.3.3 Fiskální vývoj ................................................................................................................................................ 21 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání .................................................................................................... 24 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice...................................................................................................... 26 I.4.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 26 I.4.2 Směnné kurzy, cenová a nákladová konkurenceschopnost ............................................................................ 28 I.4.3 Vnější rovnováha ........................................................................................................................................... 30 I.4.4 Přímé zahraniční investice ............................................................................................................................. 35 I.5 Kapitálový trh ....................................................................................................................................................... 39 I.5.1 Globální trhy .................................................................................................................................................. 39 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ....................................................................................................................................... 41 II. PRŮMYSL ............................................................................................................................................................... 45 II.1 Průmyslová výroba .............................................................................................................................................. 45 II.2 Produktivita a konkurenceschopnost jednotlivých odvětví ................................................................................. 52 II.3 Očekávaný vývoj v průmyslu .............................................................................................................................. 54 II.4 Mezinárodní srovnání .......................................................................................................................................... 55 III. STAVEBNICTVÍ ................................................................................................................................................... 56 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení ................................................................................ 56 III.2 Bytová výstavba ................................................................................................................................................. 61 III.3 Stavebnictví v EU .............................................................................................................................................. 62 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................................................... 64 IV.1 Souhrnné výsledky ............................................................................................................................................. 64 IV.2 Teritoriální struktura .......................................................................................................................................... 67 IV.3 Komoditní struktura ........................................................................................................................................... 68 IV.4 Zahraniční obchod EU ....................................................................................................................................... 71 IV.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu ................................................................................................... 74 V. VNITŘNÍ OBCHOD ............................................................................................................................................... 75 V.1 Vnitřní obchod v EU ........................................................................................................................................... 78

Příloha

Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v 3. čtvrtletí 2011 .......................................... 81

Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 12. 2011. 1



EXECUTIVE SUMMARY Ekonomické prostředí ve druhé polovině roku bylo zatíženo dalším prohloubením dluhové krize eurozóny a sílícími obavami o její prosáknutí do reálné ekonomiky, s negativním dopadem na globální růst. Vývoj v Evropské unii, resp. v Německu (na kterém jsou domácí výrobci nejvíce závislí) je však pro otevřenou českou ekonomiku rozhodující. Výkonnost EU-27 zpomalila ve 3. čtvrtletí na meziročních 1,4 %, lépe si ale vedlo Německo. Jeho růst o 2,6 % sice představuje také zpomalení, ale struktura výdajů na produkt zároveň ukazuje, že největší evropské ekonomice pomáhá to, že není závislá pouze na zahraniční poptávce. Naopak německý růst byl tažen především domácí poptávkou, na které se prakticky stejnou měrou podílely vyšší výdaje na konečnou spotřebu i investice. Česká ekonomika dlouhodobě reálně konverguje k vyspělým zemím EU. Dopady nedávné finanční a hospodářské krize však proces sbližování přerušily a současná výše produktu na obyvatele (v paritě kupního standardu) se pohybuje na cca 80 % průměru Unie. Protože krize současně vyostřila možnosti uplatnění na světových trzích, je základním předpokladem další konvergence nezbytnost přizpůsobit se změnám konkurenčního prostředí. Výkonnostní mezeru vůči EU se však pravděpodobně nepodaří snížit ani v roce 2011. Ve 3. čtvrtletí meziroční růstové tempo domácí ekonomiky dále zmírnilo a úrovní 1,2 % zaostalo za dynamikou Unie. Ekonomický růst jako tradičně zachraňovala exportně orientovaná výroba motorových vozidel, která příznivě ovlivnila také produkci dodavatelských odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu. Chmurnější obraz však poskytují mezičtvrtletní data, podle kterých tuzemská ekonomika proti 2. čtvrtletí dokonce oslabila o 0,1 p.b. a stojí na pokraji technické recese (definované jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích za sebou). Naproti tomu v Evropské unii se produkt proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,2 %. Již od počátku roku 2010 lze ve struktuře tuzemského produktu pozorovat trend posilování vnějšího sektoru na úkor domácí poptávky. Je tomu tak v důsledku snižování domácích výdajů, což se pak nezbytně promítá do výraznější ztráty tempa ekonomického růstu, než je tomu v případě ekonomik s větším domácím trhem a rozsáhlejší koupěschopnou poptávkou, omezenou v daleko menší míře rozpočtovou restrikcí. Ve 3. čtvrtletí byl domácí růst již tažen výhradně zahraničním obchodem. Ten sice vlivem zhoršujících se vnějších podmínek zpomalil dynamiku růstu obratu, postupně však zvyšuje předstih tempa růstu vývozu před dovozem (vývoz zboží a služeb ve stálých cenách vzrostl meziročně o 8,8 % a dovoz o 3,1 %), a tím vylepšuje přebytek obchodní bilance. Domácí poptávka ekonomický růst brzdila. Příčnou její ochablosti jsou restriktivní fiskální opatření, která výrazně omezila rozsah realizovaných veřejných staveb, a také nejistoty spojené s dalším 2



vývojem ovlivňující investiční aktivitu firem i domácností (hrubá tvorba fixního kapitálu se snížila o 1,9 %). Zároveň pokračuje útlum konečné spotřeby, jako odraz složité příjmové situace domácností a úsporného chování vládních institucí (konečná spotřeba klesla o 1,1 %). Na nabídkové straně ekonomiky průmysl postupně ztrácí na síle, nicméně nadále plní úlohu hlavního faktoru růstu. Jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně reálně o 4,7 %, z toho zpracovatelského o 10,9 %. Díky dynamickému růstu a také vysokému váhovému zastoupení ve struktuře ekonomiky tak průmysl zcela pokryl celkové zvýšení hrubé přidané hodnoty o 1,1 %. Další tuzemská odvětví, s výjimkou peněžnictví a činností v oblasti nemovitostí, výrazně pokulhávala. Pokles hrubé přidané hodnoty postihl zejména stavebnictví, informační a komunikační činností a zemědělství. Na změny výkonnosti ekonomiky reagují charakteristiky trhu práce s určitým zpožděním. Proto ještě ve 3. čtvrtletí doznaly dalšího zlepšení, nicméně jeho míra od počátku roku slábne. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 0,3 %, a to jak zásluhou růstu počtu podnikatelů, tak i zaměstnanců. Míra registrované nezaměstnanosti klesla v září na 8,0 %, tj. o 0,2 proc. bodu proti srpnu (o 0,5 p.b. meziročně), když k jejímu příznivému vývoji přispěly vyšší odchody do předčasného důchodu realizované za původních podmínek. Ve mzdové oblasti pokračoval umírněný vývoj, který byl tažen podnikatelskou sférou. Výplaty v nepodnikatelské sféře reálně klesají již od 2. čtvrtletí 2010. Slábnoucí domácí ekonomika a výdaje domácností omezené fiskální restrikcí a nízkým růstem reálných mezd silně omezily prostor pro růst cen. Průměrná míra inflace se od června držela převážně na úrovni 1,9 % (kde setrvala až do listopadu). Jejím zdrojem zůstaly světové ceny komodit, hlavně ropy a zemědělských plodin (tlačené nahoru zvýšenou poptávkou po surovinách zejména z asijských zemí), které se postupně promítaly do cen výrobců a následně přelévaly i do spotřebitelských cen. Ve srovnání se světem se však domácí inflace držela stále velmi nízko. Poptávková omezení se také projevila na výsledcích odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. V zásadě to platí i o vývoji v říjnu, kdy však zahraniční obchod příjemně překvapil. Průmyslová výroba dále ubrala na tempu, ve 3. čtvrtletí její růst meziročně oslabil na 3,7 %. Na výkonnost odvětví doléhá ochlazení ekonomické aktivity u hlavních obchodních partnerů a propad domácí poptávky, i když zpomalující efekt měla i vyšší základna předcházejícího roku. Nejlepších výsledků dosáhla výroba motorových vozidel s dvouciferným růstem produkce, naopak další významná odvětví zpracovatelského průmyslu si připisovala buď zpomalený růst (strojírenství, výroba kovových konstrukcí, výroba elektrických zařízení), nebo dokonce pokles (výroba počítačů, potravinářský průmysl, chemický průmysl). Značný propad produkce výroby počítačů (o 19,5 %) vedl současně k tomu, že ve zpracovatelském průmyslu se snížil podíl sektoru HIGH-TECH (o 2,8 p.b. na 9,8 %) ve prospěch středně a méně technologicky náročných výrob.

3



V průmyslu se zvýšila zaměstnanost (meziročně o 2,7 %) a rostla také produktivita práce, i když její tempo zpomalilo na 2,6 % (také na těchto výsledcích se pozitivně projevil rozhodující vliv výroby motorových vozidel, která zvýšila zaměstnanost o 7,7 % a produktivitu o 9,4 %). Růst produktivity práce v průmyslu byl nadále rychlejší než vývoj reálné mzdy a reálné jednotkové mzdové náklady tak prodloužily žádoucí trend jejich poklesu. Výrazně se propadla stavební produkce, ve 3. čtvrtletí byla o 8,4 % meziročně nižší. Pokles se dotkl zejména inženýrského stavitelství (- 14,6 %), které je postiženo úspornými opatřeními vlády. Stavebnictví se zároveň potýká se slabou poptávkou firem a domácností, protože přetrvávají nejistoty ohledně dalšího vývoje. Negativní dopad má i srovnatelná základna, která zahrnuje masivní dokončování fotovoltaických elektráren v předchozím roce. O tom, že odvětví ještě nedosáhlo svého dna, svědčí pokles zaměstnanosti o 7,2 %. Dynamika zahraničního obchodu (podle přeshraniční statistiky) ve 3. čtvrtletí proti první polovině roku značně zpomalila, a to především vlivem přetrvávajících problémů eurozóny (a také vysoké srovnávací základny roku 2010). Při meziročním zvýšení vývozu o 10 % a dovozu o 6,8 % dosáhlo kladné saldo obchodní bilance téměř 36 mld. Kč, což představuje meziroční zlepšení o cca 21 mld. Kč. Data za tři čtvrtletí jsou zároveň příslibem rekordního celoročního přebytku. Převážná část exportu směřovala tradičně do zemí EU (82,5 %), přičemž nejvyššího aktiva obchodní bilance bylo dosaženo s Německem (57 mld. Kč) a Slovenskem (25,5 mld. Kč). Nejhlubší schodek naopak vykázal obchod s Čínou (73 mld. Kč). Ve zbožové struktuře byly opět tahounem stroje a dopravní prostředky, které se na vývozu podílely 53,4 % a na dovozu 40,6 %. V říjnu vnější sektor přerušil tendenci oslabování růstu obratu a opět vylepšil přebytek obchodní bilance (meziročně o téměř 12 mld. Kč). Další oživení zahraničního obchodu je však vzhledem k hrozící recesi eurozóny málo pravděpodobné, protože rozhodující podíl exportu směřuje do tohoto seskupení. Maloobchodní tržby vlivem složité příjmové situace domácností ve 3. čtvrtletí prakticky stagnovaly, o jejich meziroční zvýšení o 0,5 % se postaral motoristický segment. Slábnoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě je doprovázen změnou struktury prodejů, ve které se zvyšuje podíl nepotravinářského zboží na úkor potravin (prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 0,8 %, zatímco potravin klesl o 2,7 %). Podle forem prodeje je patrný nárůst mimo prodejny, stánky a trhy, a to především prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (8,9 %). Na základě aktuálních poznatků očekáváme, že růst výkonnosti české ekonomiky v roce 2011 zpomalí pod 2 %. Tento odhad odráží další oslabení růstové tendence ve zbytku roku, a to především v důsledku zhoršujícího se vnějšího prostředí a úsporných opatření, které přijala vláda ke konsolidaci veřejných financí. 4



Hlavním tématem současného ekonomického vývoje je otázka, zda se eurozóně podaří zvládnout její dluhovou krizi. Jasnější odpověď zatím nedal ani prosincový summit EU usilující o prosazení přísnějších fiskálních pravidel s cílem vytvořit silnější hospodářskou unii. Proto převládají spíše negativní výhledy rostoucích rizik globální ekonomiky, které prohlubují nejistotu na finančních trzích a zesilují tlak recese. V utlumeném ekonomickém prostředí celosvětový obchod pouze stagnuje a podlomená důvěra a nezbytná fiskální opatření zároveň omezují domácí poptávku. Tyto trendy se pravděpodobně udrží ještě několik čtvrtletí, a dá se předpokládat, že následně zhorší i situaci na trhu práce.

5



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky I.1.1 Ekonomický růst Domácí ekonomika rostla slabším tempem,…

Domácí ekonomika se ve 3. čtvrtletí 2011 potýkala se ztíženými podmínkami. Vnější prostředí bylo poznamenáno dalším ochlazením ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů a útlum domácí poptávky zasáhl nejen konečnou spotřebu, ale tentokrát nově i tvorbu hrubého kapitálu. Hrubý domácí produkt se sice meziročně zvýšil o 1,2 %, ale za dynamikou 2. čtvrtletí zaostal o 0,8 p.b. Tendence oslabování hospodářského růstu se tak již protáhla na jeden rok. Zároveň s HDP za 3. čtvrtletí ČSÚ revidoval časovou řadu čtvrtletních účtů. Částečně tím změnil pohled na nedávné období, protože podle nových údajů se ekonomika ve 2. čtvrtletí 2009 propadla na dno poklesem až o 5,8 %, zatímco původní data uváděla snížení o 4,8 %. Současně bylo následné oživení intenzivnější, ale kratší. Vrchol růstu činil 3,3 %, proti původním 2,8 %, a bylo ho dosaženo již ve 3. čtvrtletí 2010, tedy o dvě čtvrtletí dříve.

…proti 2. čtvrtletí dokonce klesla

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se růst ve 3. čtvrtletí dokonce snížil o 0,1 p.b. Ekonomika tak stojí na pokraji recese, protože špatné zprávy, které přicházejí ze světa, a slabá domácí poptávka, dávají jen malou naději na oživení v závěru roku 2011 (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě).

Graf č. I.1.1 - Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Jediným zdrojem růstu byl zahraniční obchod,…

Ve struktuře produktu roste od počátku roku 2010 (s výjimkou 3. čtvrtletí 2010) význam vnějšího sektoru na úkor domácí poptávky. Ve 3. čtvrtletí 2011 čistý vývoz pokryl již celý meziroční přírůstek produktu. Vlivem zhoršení vnějšího prostředí však dynamika obratu zahraničního obchodu zpomalila, takže poprvé od počátku roku 2010 nedosáhla dvouciferné hodnoty. Vývoz zboží a služeb vzrostl meziročně reálně o 8,8 % a zvýšil předstih před 6



růstem dovozu. Naproti tomu dovoz oslabil tempo na 3,1 %, když reagoval na nízkou domácí poptávku. Výsledkem bylo výrazné meziroční zlepšení kladného salda zahraničního obchodu s pozitivním vlivem na ekonomický růst. Výše přebytku (39,2 mld. Kč) více než třikrát překonala úroveň srovnatelného období předchozího roku. … k negativnímu vlivu konečné spotřeby…

Ekonomický růst tedy brzdila domácí poptávka, a to jak vlivem nižších výdajů na konečnou spotřebu, tak i na investice. Domácí poptávka klesá od počátku roku 2011, protože příjmová situace domácností nedoznává zlepšení a šetří také vláda. K meziročnímu snížení celkových výdajů na konečnou spotřebu o 1,2 % výrazněji přispěla vláda, jejíž restriktivní fiskální opatření snížily výdaje veřejného sektoru o 3,0 %. Pokles spotřeby domácností o 0,4 % se projevil především v omezení výdajů za potraviny, nápoje a tabákové výrobky.

…se nově připojila tvorba hrubého kapitálu

Nejistota kolem dalšího vývoje a úsporná opatření vlády mají nepříznivý dopad také na investiční aktivitu. Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla o 1,9 %, když propad investic do staveb a strojního zařízení byl jen částečně kompenzován růstem investic do dopravních prostředků. Vlivem mimořádně vysoké srovnatelné základny se poprvé v roce 2011 snížil stav zásob. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Pomalý meziroční růst nominálního produktu odrážel zhoršení směnných relací

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně jen o 1,1 % na 957,8 mld. Kč. Je to nižší růst než v reálném vyjádření, ovlivněný poklesem implicitního deflátoru HDP o 0,1 %, a to zejména v důsledku nepříznivého vývoje směnných relací (deflátor vývozu zboží a služeb meziročně klesl o 0,2 %, zatímco deflátor dovozu zboží a služeb se zvýšil o 1,3 %). Naopak proti snížení úhrnné cenové hladiny působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu (růstem 1,7 %).

Růst hrubé přidané hodnoty zcela zajistil zpracovatelský průmysl

Vývoj hrubé přidané hodnoty na nabídkové straně ekonomiky je v rozhodující míře určován zpracovatelským průmyslem. Ve 3. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně reálně o 1,1 % a zpracovatelský průmysl (jehož přidaná hodnota vzrostla dokonce o 10,9 %) pokryl celý její přírůstek (také díky vysokému váhovému zastoupení). Z ostatních odvětví rostlo nejvíce peněžnictví a pojišťovnictví (8,7 %) a dále činnosti v oblasti nemovitostí (6,2 %). Pokles naopak postihl především stavebnictví (-7,0 %), informační a komunikační činnosti (-4,5 %) a také zemědělství (-3,8 %).

Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2011 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách)

NH celkem v tom: Průmysl z toho: zpracovatelský Stavebnictví Obchod a doprava Peněžnictví a pojišťovnictví Informační činnosti Činnosti v nemovitostech

Meziroční změna

Příspěvek ke změně

Podíl odvětví v %

%

proc.body

3.Q 2009

1,1 4,7 10,9 -7,0 -1,8 8,7 -4,5 6,2

1,1 1,4 2,6 -0,5 -0,3 0,4 -0,2 0,4

100,0 30,5 23,3 7,3 19,3 4,6 5,1 6,9

3.Q 2010 100,0 31,0 24,2 6,5 19,0 5,0 5,0 6,8

Pramen: ČSÚ, propočty MPO 7



Růst produktivity práce zpomalil

Hrubá přidaná hodnota (růst 1,1 %) tedy vzrostla o něco méně než hrubý domácí produkt (1,2 %), protože zvýšení daně z produktů (o 1,3 %) nestačilo plně pokrýt pokles objemově méně významných dotací na produkty (-5,9 %). Prakticky celý přírůstek hrubé přidané hodnoty zajistila produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka), která vzrostla o 1,0 % (zvýšení zaměstnanosti o 0,1 % mělo na hospodářský růst podstatně nižší vliv). V předchozím roce, v důsledku poklesu zaměstnanosti, byl růst produktivity rychlejší než produktu.

I.l.2 Reálná konvergence Česká republika přestala dohánět ekonomickou úroveň EU

Domácí ekonomika dosáhla v roce 2010 cca 80 % průměrné výkonnosti EU27 a zaujala tak v rámci tohoto seskupení až 19. místo. V meziročním srovnání si dokonce pohoršila, protože dopady světové finanční a hospodářské krize na ni dolehly tíživěji než na Unii jako celek. Po období stabilizovaného vývoje, během kterého se přibližovala ekonomické úrovni Evropské unie, tak byl trend reálné ekonomické konvergence přerušen. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly.

V roce 2004, v době vstupu České republiky do Evropské Unie, dosahovala její ekonomická úroveň 78 % průměru EU, když z postkomunistických zemí na tom bylo lépe pouze Slovinsko. Od té doby nové členské státy postupně snižují svou výkonnostní mezeru k průměru Unie s tím, že rychlejší míry konvergence v zásadě dosahují méně rozvinuté ekonomiky. Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Slovensko

ČR

Francie

Německo 2004

Švédsko

Rakousko

USA

2010

Pramen: Eurostat, graf MPO Vývoj EU byl ve 3. čtvrtletí 2011 značně diferencovaný,…

Vlivem dluhové krize eurozóny je aktuální vývoj Evropské unie ve znamení zpomaleného růstu. Ve 3. čtvrtletí se její výkonnost meziročně zvýšila v průměru pouze o 1,4 %, výrazně se však lišila růstová dynamika mezi jednotlivými zeměmi. K nejrychleji rostoucím ekonomikám se nadále řadí 8



zejména nejzaostalejší země, Estonsko (růst 7,9 %), Litva (7,3 %), nebo Lotyšsko (5,3 %), zatímco z vyspělých protějšků si nejlépe vedlo Švédsko (4,6 %). Z pohledu české ekonomiky je významné, že solidního růstu dosáhli také její hlavní obchodní partneři Německo (2,6 %) a Slovensko (3,2 %), i když se nevyhnuli oslabení růstu. Domácí ekonomika si nevedla tak úspěšně, když za průměrným růstem EU27 mírně zaostala. Ze srovnání výdajové struktury hrubého domácího produktu vyplývá, že na rozdíl od univerzálněji zaměřených ekonomik doplácí nejen na oslabení zahraniční poptávky, ale především na nižší domácí výdaje. Příčinou nižšího růstu je tedy tuzemská poptávka.

… na výkonu české ekonomiky se projevil útlum domácí poptávky

Graf č. I.l.2.2. srovnává vliv jednotlivých výdajových položek na hospodářský růst v České republice, EU, Německu a Polsku. Je z něj patrné, že na rozdíl od sousedních zemí byl ve 3. čtvrtletí 2011 tuzemský růst tažen pouze čistým exportem. To odráží fakt, že Česká republika je více závislá na zahraniční poptávce než Německo nebo Polsko, které mají větší domácí trh s vyšší koupěschopnou poptávkou, omezenou v daleko menší míře výdajovou restrikcí. Graf č. I.1.2.2 Struktura výdajů na HDP ve 3. čtvrtletí 2011 (v p.b.) 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 ČR Spotřeba domácností

EU-27 Spotřeba vlády

Německo Tvorba hrubého kapitálu

Polsko Čistý vývoz

Pramen: ČSÚ, Eurostat, Statistisches Bundesamt Deutschland, Central Statistical Office Of Poland

V EU-27 ovlivnily růst všechny výdajové položky, ale rozhodujícím faktorem (s více než polovičním podílem) byl zahraniční obchod.

I.2 Trh práce Zaměstnanost od druhého čtvrtletí 2010 stále roste…

Celková zaměstnanost (dle statistiky ČSÚ) se ve třetím čtvrtletí roku 2011 zvýšila proti stejnému období loňského roku o 16,8 tis. osob (o 0,3 %) na 4 928,9 tis. osob. Meziroční vzestup celkového počtu zaměstnaných osob byl způsoben jak nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců, tak růstem počtu podnikatelů. V porovnání s druhým čtvrtletím tohoto roku se průměrný počet zaměstnaných zvýšil o 7,4 tis. osob. Jde tedy o neustálý, i když pozvolný, nárůst zaměstnaných osob, a to již šesté čtvrtletí v řadě. 9



Míra zaměstnanosti dosáhla 66,1 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2010 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,3 procentního bodu na 74,6 %, míra zaměstnanosti žen se zvýšila o jeden procentní bod na 57,4 %. Míru zaměstnanosti pozitivně ovlivňoval vývoj v nejstarší desetileté skupině produktivního věku 55-64letých. U těchto osob míra zaměstnanosti neustále roste a je vyšší nejen v porovnání s údaji před rokem, ale převyšuje i úroveň z roku 2008. Je to důsledek zvýšení věkové hranice pro ukončení ekonomických aktivit, ať už z důvodu zvyšování věku potřebného pro vznik nároku na důchod či prodlužování vlastní pracovní činnosti jako rozhodující podmínky pro zachování si životní úrovně. Česká republika náleží v rámci EU mezi země s mírně nadprůměrnou mírou zaměstnanosti. Růst celkové zaměstnanosti se již delší dobu projevuje především v sekundárním sektoru, kde ve třetím čtvrtletí tohoto roku činil meziroční přírůstek počtu pracujících 30,6 tis. osob. Pro naši ekonomiku je vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru, především pak ve zpracovatelském průmyslu (podíl 26,5 %), charakteristický a je zároveň nejvyšším ze všech zemí EU. K nejvyšším v Evropě patří rovněž náš podíl pracujících ve stavebnictví a v těžbě a dobývání nerostných surovin. V terciálním sektoru však došlo oproti minulému čtvrtletí k poklesu, a to o 5,7 tis. osob. Zde je zaměstnanost nejvyšší v sekci dopravy a skladování. V primárním sektoru stále přetrvává tradičně nízký počet zaměstnaných osob, jejichž počet se mění jen nevýznamně. Růst úrovně zaměstnanosti se ve sledovaném čtvrtletí projevil naprostým poklesem počtu osob nezaměstnaných jeden rok a déle, kde ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 došlo ke snížení o 20, 8 tis. osob a jejich počet tak činil 139,6 tis. osob. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob z celkového počtu nezaměstnaných osob ve 3. čtvrtletí činil 40,4 %. Česká republika tak patří k několika málo zemím v Evropě, kde se podíl dlouhodobé nezaměstnanosti meziročně snížil. Hlavním tahounem růstu zaměstnanosti během ekonomického oživení ve 3. čtvrtletí 2011 byl převážně exportně orientovaný průmysl, těžící z oživení příznivého vývoje zahraniční poptávky. Nezaměstnanost meziročně poklesla…

Dle metodiky Českého statistického úřadu klesla obecná míra nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí letošního roku, oproti stejnému období roku předchozího, o 0,5 procentního bodu na 6,6 %. Z dlouhodobého pohledu je tato úroveň míry nezaměstnanosti nejnižší od 2. čtvrtletí roku 2009 a zároveň patří také k nejnižším v celé unii. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,9 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (24,0 %). K 30. 9. 2011 bylo evidováno 35 313 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 7,4 % (v červenci to bylo 5 % a v srpnu 5,8 %). Jejich úspěšnost při hledání uplatnění na trhu práce se v průběhu roku 2011 mírně zlepšila. Zatímco v letech 2008–2010 míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů stoupala ve všech kategoriích vzdělání, nejrychleji pak u absolventů s nižší úrovní vzdělání, v roce 2011 se situace absolventů na trhu práce začíná stabilizovat. V první polovině letošního roku 10



byly zaznamenány poměrně velmi malé výkyvy tohoto ukazatele. Mírný pokles byl patrný v případě absolventů nižší úrovně vzdělání. Stále však platí, že téměř každý pátý vyučený absolvent zůstává bez pracovního uplatnění. Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO), očištěný od sezónních vlivů, se proti druhému čtvrtletí roku 2011 snížil o 15,1 tis. osob a dosáhl počtu 346,0 tis. osob. Porovnáme-li 3. čtvrtletí roku 2010 a 2011, pak se počet nezaměstnaných snížil o 28,2 tis. osob, což se projevilo stejnou měrou v mužské i ženské populaci. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) v měsíci září 2011 klesla oproti dvěma předcházejícím měsícům (červenec a srpen shodně 8,2 %) na 8,0 %. Nezaměstnanost v září obvykle klesá, tentokrát byl však její pokles rychlejší. Do statistik totiž na jedné straně přibylo méně absolventů a na straně druhé odcházelo z úřadů práce více lidí. Pokles byl rovněž způsoben odchodem lidí do předčasných penzí ještě za starých podmínek. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

2009 2010 2011

6,8 9,8 9,7

7,4 9,9 9,6

7,7 9,7 9,2

7,9 9,2 8,6

7,9 8,7 8,2

8,0 8,5 8,1

8,4 8,7 8,2

8,5 8,6 8,2

8,6 8,5 8,0

8,5 8,5 7,9

8,6 8,6 8,0

9,2 9,6

meziroční změna 10/09 v p.b.

3,0

2,5

2,0

1,3

0,8

0,5

0,3

0,1

-0,1

0,0

0,0

meziroční změna 11/10 v p.b.

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,5

-0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

9

10

11

12

Pramen: MPSV

Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 11

míra nezaměstnanosti v %

10 9 8 7 6 5 4 1

2

3 2008

4

5

6 měsíc 2009

7

8 2010

2011

Pramen: MPSV, graf MPO 1

Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné.

11



K 30. září 2011 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 475 115 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 6 420 osob méně než ke konci předchozího měsíce. V porovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán pokles o 25 366 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 64 okresech – nejvyšší pokles byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,4 %), Prachatice (o 6,2 %), Žďár nad Sázavou (o 4,8 %) a Plzeň-město (o 4,3 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,7 %), Bruntál (14,2 %), Jeseník (13,9 %), Děčín (13,2 %) a Karviná (13,0 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují okresy Praha-východ (3,4 %), Praha-západ a hl. m. Praha (4,0 %), Mladá Boleslav (4,7 %), Benešov (4,9 %) a Prachatice (4,6 %). Skladba okresů se u tohoto ekonomického ukazatele v průběhu roku 2011 nijak výrazně nemění, rovněž jeho hodnoty zůstávají bez výraznějších výkyvů. Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti pro 4. čtvrtletí 2011

Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce“ ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro čtvrté čtvrtletí 2011 stagnaci náboru pracovních sil. 7 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 6 % předpovídá jeho snížení a 85 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro čtvrté čtvrtletí 2011 hodnotu +1 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím je index o 2 procentní body slabší, ale v meziročním srovnání hlásí zaměstnavatelé zlepšení o 3 procentní body. Z odvětvového hlediska hlásí nejoptimističtější Index pro zlepšení náborového prostředí obory zpracovatelského průmyslu (+10 %) a druhý kladný Index +6 % připadá zaměstnavatelům v sekcích Ubytování a stravování a Finance. Nejhůře situaci ohledně nárůstu pracovních sil pociťují zaměstnavatelé sekce Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov (Index -12 %) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde je Index -10 %. Z regionálního pohledu budou největší náborové příležitosti tradičně v Praze s Čistým indexem trhu práce +7 %, což je oproti minulému čtvrtletí zlepšení o 2 procentní body. V Čechách bude situace na trhu práce poměrně nejistá s Indexem 0 %. Hůře už na tom bude Morava, kde se předpokládají utlumené náborové aktivity s indexem -2 %. Důležitým faktorem pro vytváření nových pracovních příležitostí je samozřejmě i zájem investorů, pro které je poloha České republiky ve středu Evropy stále lákadlem. Můžeme nabídnout jak kvalifikovanou pracovní sílu, tak i finanční podporu ve formě investičních pobídek či dotací z evropských fondů. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest zprostředkovala za I. pololetí 2011 celkem 123 investičních projektů v celkové hodnotě 16,3 mld. Kč. Oproti stejnému období roku 2010 jde o nárůst 132 %. Investoři se zde chystají vytvořit téměř 8 tisíc nových pracovních míst. Nejvíce projektů (34), po jejichž realizaci by mělo vzniknout 1 836 nových pracovních míst, zaznamenal Jihomoravský kraj. O největší projekt se v tomto období postarala společnost LEGO Group, která investovala 1,6 mld. Kč. V Kladně rozšíří výrobu a zaměstná 600 lidí. Následují firmy, které přislíbily investici v hodnotě 1,4 mld. Kč a spadají do odvětví výroby dopravních prostředků: Robert Bosch a Mubea Engineering AG. Společnost Mubea Engineering se chystá v rámci projektu vytvořit 608 nových pracovních míst, to je nejvíce ze všech firem, které si v prvním pololetí tohoto roku vybraly pro svou investici ČR.

12



Nezaměstnanost v říjnu 2011 poklesla o jednu desetinu na 7,9 %, navzdory odborníky očekávané 8% stagnaci. Indikátory trhu práce napovídají, že v příštím období se podmínky na trhu práce nikterak výrazně zlepšovat nebudou, spíše by měly zůstat více méně stejné. Růst počtu volných pracovních míst se zastavil a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se v říjnu zvýšil z 11,9 na 12,2. Další poklesy nezaměstnanosti přijdou, dle názorů odborníků, až v roce 2013, kdy by po výrazném ekonomickém zpomalení mohlo dojít k oživení ekonomického růstu. Počet volných pracovních míst v ČR se snížil…

Celkový počet uchazečů o zaměstnání se ke konci 3. čtvrtletí snížil o 1,3 % na 475 115 osob. K 30. 9. 2011 evidoval Úřad práce ČR celkem 39 795 volných pracovních míst, což bylo o 963 míst méně než v předchozím měsíci. Ač se dynamika růstu snížila, v meziročním srovnání vyznívá situace o něco příznivěji, neboť zde došlo k nárůstu o 4 695 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 11,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Děčín (38,7), Teplice (36,5), Bruntál (33,5), Jeseník (32,3) a Kroměříž (30,1). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6 409, na jedno volné místo připadalo 5,5 uchazečů této kategorie. Současné snížení počtu volných míst může souviset i s opatrností firem přijímat nové pracovníky, a to především vzhledem k přetrvávajícím nepříznivým zprávám z finančního sektoru. Malé a střední firmy, které na každý takovýto signál reagují jako první, oznamují pro příští rok menší či větší propouštění. Mezi obory, kde už nyní hrozí propouštění, patří stavebnictví (stálým vlivem je zde sezónnost) a dále textilní průmysl, potravinářství nebo průmysl automobilový. Propuštěným lidem pak může pomoci rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy budou nabízeny především u profesí, které se na trhu práce řadí mezi tzv. nedostatkové. Jedná se především o řemesla, jako jsou zámečníci, pokrývači, svářeči, ale třeba i kominíci. Hospodářská komora ve spolupráci s podnikateli vytvořila speciální webovou stránku Národní rekvalifikace s nabídkou volných míst a rekvalifikací. V tuto chvíli web nabízí 250 profesí. Do roku 2015 by jich mělo být 1 100.

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo 20,0 18,0

počet uchazečů

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9

4,0 2009

2010

2011

Pramen: MPSV, graf MPO

13


Nezaměstnanost v EU i eurozóně meziročně poklesla…


Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla podle posledních dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci září v ČR 6,6 %, což nás řadí na šesté místo v celé EU. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 9,7 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (3,9 %), Nizozemsku (4,5 %), Lucembursku (4,8 %) a Německu (5,8 %). Vyšší než průměr EU-27 byl zaznamenán v Maďarsku (9,9 %), ve Francii (9,9 %), v Bulharsku (11,9 %), v Portugalsku (12,5 %), na Slovensku (13,5 %), v Irsku (14,2 %) a ve Španělsku (22,6 %). Za Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Litvu a Velkou Británii nejsou údaje za září 2011 zatím k dispozici. (poslední dostupné údaje za červenec nebo srpen byly vyšší než míra nezaměstnanosti v ČR). Vážné problémy má Irsko, kde míra nezaměstnanosti a zároveň podíl nezaměstnaných déle než 1 rok meziročně významně vzrostl. Velmi nepříznivý vývoj nezaměstnanosti je v Řecku a kritická situace je ve Španělsku, kde míra nezaměstnanosti již dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních patnáct let. Závažný je také vývoj ve třech baltských státech Litvě, Lotyšsku a Estonsku, kde se obecná míra nezaměstnanosti meziročně sice snížila, ale zároveň došlo k podstatnému přesunu nezaměstnaných kratší dobu do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných.

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 2 ve vybraných zemích EU-27 (září 2011)

Pramen: Eurostat, graf MPO

Jak již bylo řečeno nejvyšší míra nezaměstnanosti, která stále roste a je zároveň v současné době i tou nejvyšší v Evropě, připadá již dlouhodobě na Španělsko (v září činila 22,6 %). Celkem bylo ve třetím čtvrtletí, podle údajů španělského statistického úřadu, bez práce 4,98 milionu Španělů. Zaměstnání tak nově ztratilo téměř 150 tisíc lidí, nejhorší byla situace ve službách, zemědělství a stavebnictví. Míra nezaměstnanosti v Řecku, dle posledních dostupných údajů, vystoupala v srpnu 2011 na nové maximum 18,4 %. V červenci činila v Řecku míra 2

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 14



nezaměstnanosti 16,5 %. Nejvíce postižena je skupina mladých lidí ve věku 15 až 24 let, v níž je bez práce 43,5 % lidí. To je dvojnásobek úrovně před třemi lety. Řecko má nezaměstnanost dlouhodobě vysoko nad průměrem Evropské unie i eurozóny. Podle sezonně přepočtených údajů byla nezaměstnanost v eurozóně v červenci na deseti procentech. Vývoj mezd byl z hlediska hospodářských odvětví silně diferencovaný…

V České republice rostou průměrné mzdy v posledních osmi čtvrtletích jen velmi pozvolna (oscilace mezi 0,1 až 0,9 %). Na tento vývoj mají vliv především dva činitelé, a to vývoj počtu zaměstnanců 3 a vývoj objemu mzdových prostředků. O pozitivní trend jde u objemu vývoje mzdových prostředků, kde v meziročním srovnání 2010/2011 došlo ve 3. čtvrtletí k celkovému zvýšení o 2 %. Počet zaměstnanců se však ve stejném období snížil o 0,3 % (o necelých 13 tisíc osob). Mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou se ve 3. čtvrtletí 2011 projevila opět různorodost mzdového vývoje. Zatímco v podnikatelské oblasti došlo k nárůstu průměrné mzdy o 2,7 %, v oblasti nepodnikatelské, kde výplaty reálně klesají dlouhodobě, to bylo pouze o 1,1 %. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře byl tak ve 3. čtvrtletí 2011 o 126 Kč nižší než průměrná mzda ve sféře podnikatelské. Značně diferencovaný byl vývoj z hlediska hospodářských odvětví, kdy v některých průměrné mzdy výrazně rostly (odvětví zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi a činnosti v oblasti nemovitostí), v jiných nominálně klesaly (veřejná správa a obrana, kulturní, zábavní a rekreační činnosti a vědecké a technické činnosti). Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl u průměrné mzdy v rámci celého národního hospodářství dosažen nominální růst 2,4 %, absolutně vyjádřeno činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v uvedeném období 24 089 Kč, což je o 562 Kč více než ve stejném období roku 2010. Celková průměrná reálná mzda ve 3. čtvrtletí 2011 meziročně vzrostla o 0,6 %. Faktor ovlivňující vývoj reálné mzdy – inflace, vyjádřená indexem spotřebitelských cen, ve 3. čtvrtletí tohoto roku činila 101,8 %, což je meziroční nárůst o 1,8 %.

Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků

Pramen: ČSÚ, graf MPO 3

Počet zaměstnanců = evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty (dle metodiky ČSÚ) 15



I.3 Cenový a fiskální vývoj I.3.1 Cenový vývoj Inflace rostla v ČR jen pomalu

Zdrojem inflace ve 3. čtvrtletí 2011 zůstaly světové ceny komodit, hlavně ropy a zemědělských plodin. Zvýšená poptávka po surovinách, přicházející zejména z asijských zemí, tlačila nahoru ceny na světových trzích a ty se postupně promítaly do cen výrobců a následně přelévaly i do spotřebitelských cen. Ve srovnání se světem se však domácí inflace držela stále velmi nízko. Také ji táhly nákladové faktory, ale poptávková inflace byla tlumena slábnoucí domácí ekonomikou a výdaji domácností omezenými fiskální restrikcí a pomalým růstem reálných mezd. Prostor pro růst cen byl tedy silně omezen a průměrná míra inflace od června setrvávala převážně na úrovni 1,9 %, kde zůstala až do listopadu.

Rychlejší růst spotřebitelských cen v sektorech bydlení a dopravy…

Spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2011 v meziročním srovnání stagnovaly zhruba na úrovni předchozích dvou kvartálů, když stouply v průměru o 1,8 %. Přestože v rámci spotřebního koše docházelo k obousměrným cenovým pohybům, ceny bydlení, potravin a dopravy měly nadále rozhodující vliv na meziroční cenový vývoj (viz tab. č. 1). Téměř vyrovnaným tempem rostly ve 3. kvartále ceny v sektorech bydlení a doprava (v průměru meziročně o 2,8 %, resp. 2,9 %). V oddíle bydlení je ovlivnilo zejména další zvýšení cen zemního plynu meziročně v průměru o 11,5 % (ve 2. čtvrtletí o 8,5 %). Ceny elektřiny vzrostly stejně jako v 1. a 2. čtvrtletí o 4,8 %. Čisté nájemné stouplo o 3,2 % (z 2,4 % v předchozím), z toho regulované o 8,8 % a tržní pouze o 0,8 %. Mírné zrychlení nastalo i v oddíle doprava, jednak vlivem vyšších cen pohonných hmot, které vzrostly v 3. čtvrtletí v průměru o 9,4 % (proti 9,1 % v předchozím), jednak i zpomalením poklesu cen automobilů na 3,5 % (ze 4,8 % ve 2. čtvrtletí).

… byl kompenzován zvolněním tempa růstu cen potravin

Nejvyšší meziroční tempo růstu si zachovaly ceny potravin a nealkoholických nápojů, přesto, že se v průběhu 3. čtvrtletí přechodně vydaly opačným směrem. Stále však na ně tlačily vysoké ceny zemědělských výrobců, a zvolnění růstu cen potravin v průměru na 4 % (z 5,1 % ve 2. čtvrtletí) ovlivnily především nižší ceny zeleniny a ovoce (meziročně o 16,3 %, resp. o 5,9 %). Za pomalejším cenovým růstem stál i vývoj cen ve 3. čtvrtletí předchozího roku, kdy došlo ke zvýšení cen některých položek. To se projevilo zejména u olejů a tuků, kde ceny másla ve 3. čtvrtletí zmírnily růst na 10,8 % (z 19,6 % v 2. čtvrtletí). Vysoký meziroční růst cen (10 až 40 %) pokračoval u mouky, mléka, jedlých olejů, rostlinných tuků, cukru, kakaa a kávy, ale i chleba o 24,7 % (z 15,1 %) a běžného pečiva o 35,5 % (z 29 %).

Ceny v sekci rekreace a kultura, odívání a obuv a zařízení domácnosti zůstaly pod úrovní předchozího roku

V oddíle rekreace a kultura, i přes sezónní růst cen dovolených, zůstaly ceny meziročně nižší v průměru o 2,3 %. Proti předchozímu roku klesly i ceny audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat (o 11,8 %). Meziroční pokles, který však ve 3. čtvrtletí zpomalil, pokračoval u oděvů, mobilních telefonů a služeb mobilních operátorů. Naopak k jeho prohloubení došlo u přístrojů a spotřebičů pro domácnost.

16



Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p.b.) 2011 průměr za rok Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen 2010 Úh rn

Září

Říjen Listopad

1,5

1,7

1,8

1,7

1,6

2,0

1,8

1,7

1,7

1,8

2,3

2,5

potraviny a nealkoholické nápoje

0,3

0,7

0,7

0,6

0,7

1,2

0,8

0,8

0,6

0,7

0,9

0,9

alkoholické nápoje, tabák

0,4

0,3

0,4

0,3

0,2

0,3

0,3

0,2

0,3

0,2

0,3

0,2

-0,1

-0,2

-0,2

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

0,0

0,0

0,5

0,7

0,6

0,6

0,5

0,5

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,9

bytové vybavení, zařízení domácností, opravy

0,0

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

0,0

-0,1

-0,1

zdraví

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

0,1

0,1 0,5

v tom:

odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva

doprava

0,3

0,2

0,3

0,3

0,3

0,2

0,2

0,2

0,3

0,4

0,5

pošty a telekomunikace

-0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

rekreace a kultura

-0,1

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,1

vzdělávání

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

stravování a ubytování

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

ostatní zboží a služby

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

Pramen: ČSÚ

Tržní ceny zpomalily ve 3. čtvrtletí růst na 1,2 % (z 1,3 % ve 2. čtvrtletí) a růst cen administrativně ovlivňovaných zrychlil na 4,5 % (ze 4 % v předchozím). Ve 4. čtvrtletí inflace intenzívně rostla

I když výkon ekonomiky zvolňoval, inflace naopak nabírala vyšší tempo růstu. Ze zářijových 1,8 % vyšplhala v říjnu na 2,3 %, v listopadu již na 2,5 %, a po 10 měsících se vrátila nad hranici 2 %. Za zrychlením růstové dynamiky stály především ceny potravin, nápojů a dopravy. V říjnu stouply ceny hovězího masa o 4,9 % (z 3,7 % v září), vajec o 14,6 % (z 6,7 % v září), rostlinných tuků o 14,7 % (z 12,7 % v září), minerálních a stolních vod o 9 % (z 5,6 % v září). Vyšší než v roce 2010 byly ceny chleba o 25,7 %, běžného pečiva o 34,9 %, mouky o 28,1 %, mléka o 9,2 %, cukru o 27,8 % a kávy o 26,3 %. Ceny ovoce vzrostly o 6,1 %, zatímco v září byly ještě meziročně o 6,4 % nižší. Ceny alkoholických nápojů stouply o 3,3 %. V dopravě v říjnu dále zdražily pohonné hmoty na 11,5 % (z 10,7 % v září) a snížil se pokles cen automobilů na 2,1 % (z 3 %). V oblasti bydlení v říjnu zdražil zemní plyn o 12,5 %, elektřina o 4,6 %, vodné o 6,2 %, stočné o 5,8 %, teplo a teplá voda o 1,7 %. Čisté nájemné vzrostlo o 3,7 %, z toho regulované o 9,3 % a tržní o 1,3 %. Za říjnovým vzestupem cen stál zejména plánovaný růst snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. I když se snížená sazba DPH zvýší až od ledna 2012, obchodníci začali zdražovat s předstihem ve snaze získat dočasně větší marži na zboží a zůstat „velkorysí“ v novém roce, kdy už ceny nebudou výrazně měnit. Opakuje se tak situace z konce roku 2007. Rychlejší růst domácích spotřebitelských cen bude zatím v dalších měsících limitován nízkou spotřebou domácností, omezenou fiskální restrikcí a nejistotami z dalšího vývoje dluhy zmítané evropské ekonomiky.

Tempo růstu dovozních cen se opět začalo zrychlovat…

Pokračující růst dovozních cen byl i ve 3. čtvrtletí tažen vysokými cenami klíčových komodit na světových trzích, ale stále ještě tlumenými příznivým vývojem měnového kurzu české koruny. Dovozní ceny hned v červenci obrátily směr, když začaly opět zvyšovat tempo růstu, meziročně v průměru na 3,4 % (ve 2. čtvrtletí kleslo na 2,4 %). Vysoké ceny dovážených surovin a polotovarů se nejvíce promítly do cen primárních výrobců (ceny minerálních paliv vzrostly v průměru o 26 %, ostatních surovin o 12,9 %, chemikálií o 4,8 %, a ceny 17



polotovarů o 4,2 %), naproti tomu dovozní ceny komodit s vyšším stupněm zpracování díky silné koruně i nadále klesaly (ceny strojů a dopravních prostředků v průmětu o 3,7 % a ceny průmyslového a spotřebního zboží o 1,7 %). …a promítat se do cen průmyslových výrobců, zejména rafinérských produktů

Ceny průmyslových výrobců zpomalily ve 3. čtvrtletí růstovou dynamiku meziročně v průměru na 5,6 % (z 6,0 % ve 2. čtvrtletí), když ještě v dubnu kulminovaly 6,4% růstem (nejvyšším od března 2005). Přestože vývoj cen průmyslových výrobců nadále ovlivňovaly vysoké dovozní ceny významných surovin, v jejich struktuře již byly patrné určité změny, zejména odeznívání vlivu vstupů z neenergických surovin. Nejvíce meziročně stouply, přestože zvolnily tempo růstu, ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků v průměru o 21,4 % (v 2. čtvrtletí o 21,9 %), obecných kovů a kovodělných výrobků o 9,6 % (ve 2. čtvrtletí o 10,9 %) a v potravinářském průmyslu o 9 % (v 9,3 % v předchozím). Ceny v chemickém průmyslu vzrostly ve 3. čtvrtletí meziročně v průměru o 9,6 %, takže naopak zpevnily o 3,1 p.b. proti předchozímu čtvrtletí. Do cen v průmyslu se přenášel i růst cen v odvětví elektřiny, plynu a páry (v průměru meziročně o 4 %). V poklesu setrvaly ceny dopravních prostředků o 1,6 % a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 2,3 %. V říjnu zůstalo tempo růstu cen průmyslových výrobců stejné jako v září, na úrovni 5,6 %. Významně vzrostly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů o 26,4 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 8,1 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 5,9 %. Meziročně klesly pouze ceny počítačů, elektronických a optických přístrojů o 0,8 %.

V říjnu meziroční růst stagnoval na úrovni září

Graf I.3.1.1 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Pouze ceny stavebních prací se držely pod úrovní roku 2010

Stavebnictví zažívá horší časy a ani vyhlídky nejsou dobré. Ceny stavebních prací proto setrvaly ve 3. čtvrtletí 2011 v průměru meziročně o 0,5 % pod úrovní předchozího roku, kde se drží již od března 2010. Příčinou propadu je redukce veřejných výdajů na infrastrukturu (zejména v inženýrském stavitelství), přetrvávající slabá poptávka po výstavbě bytů, konkurenční prostředí a nejistota ohledně dalšího vývoje domácí i globální ekonomiky. Ceny materiálů a výrobků 18



spotřebovávaných ve stavebnictví nadále sledovaly trend ve vývoji cen průmyslových výrobců a ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 2,5 % (ve 2. čtvrtletí o 3,1 %). Výrazný meziroční vzestup cen zemědělských výrobců, který kulminoval v dubnu 2011 hodnotou 31,8 %, ve 3. čtvrtletí konečně zmírnil (v průměru na 16,6 % z 18,2 % ve 2. čtvrtletí). Byl především pod vlivem stále ještě dvouciferného růstu cen rostlinných výrobků, meziročně v průměru o 25,2 % (ve 2. čtvrtletí o 52,6 %). Ceny obilovin vzrostly o 44,5 %, olejnin o 39 %, ovoce o 15 %, naopak klesly ceny zeleniny o 31,3 % a brambor o 3,1 % (ty ve 2. čtvrtletí ještě rostly o 64,4 %). Vysoký meziroční přírůstek byl také ovlivněn nízkou srovnávací základnou z roku 2010. Ceny živočišných výrobků zatím nevybočily z trendu rychlejší růstu, který drží od 2. poloviny roku 2010 a ve 3. čtvrtletí stouply v průměru o 7,3 % (ve 2. kvartále o 7,8 %). Vyšší byly ceny mléka o 11,6 %, drůbeže o 11 % a skotu o 4,8 %, ceny prasat se nezměnily. Za zářijovým i říjnovým oslabením meziroční dynamiky růstu cen zemědělských výrobců (na 9,9 % v září, na 7,3 % v říjnu), stál příznivější vývoj cen komodit na světových trzích, spojený s dobrými klimatickými podmínkami a návratem některých tradičních exportérů na světový trh. Zvolnění cen rovněž podpořila domácí sklizeň, která byla z dlouhodobého hlediska výrazně nadprůměrná a dále i sezónní překmit některých tradičně kolísavých položek zemědělských výrobců (brambory, zelenina).

Ceny zemědělských výrobců konečně zpomalily růst

Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2011

2010 leden březen červen září prosinec leden

únor březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

Ceny - průmyslových výrobců - stavebních prací

-1,5

-0,8

2,0

2,4

3,6

4,6

5,4

6,3

6,4

6,2

5,5

5,4

5,7

5,6

5,6

0,3

-0,1

-0,2

-0,3

-0,4

-0,5

-0,4

-0,4

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-0,5

-0,5

-0,5

- zemědělských výrobců

-6,3

-4,9

-2,7

16,4

23,6

23,0

29,7

31,0

31,8

31,5

27,1

23,6

16,4

9,9

7,3

- dovozní

-3,9

-2,6

4,9

6,2

5,9

4,6

4,3

5,3

4,7

2,1

0,4

2,4

3,0

5,0

6,9

Pramen: ČSÚ

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Inflace v Evropě zatím neustupuje

Nákladová inflace postihla celý svět a spotřebitelské ceny v jednotlivých zemích kopírovaly směr vývoje cen komodit, jen úroveň růstu inflace byla odlišná, v závislosti na vnitřních podmínkách jednotlivých ekonomik. Vývoj inflace v mezinárodním srovnání (graf č. I.3.2.1) znázorňuje, že přibližně do poloviny roku 2009 se míra inflace v ČR pohybovala nad úrovní míry inflace v EU (zejména v důsledku výrazných jednorázových dopadů reformních opatření, provedených v roce 2008 v domácí ekonomice). Poté domácí inflace více méně sledovala její vývoj, ale dosahovala vždy nižších hodnot. Další očekávání ve vývoji inflace v mezinárodním měřítku bude záviset na míře zpomalení ekonomické aktivity ve světě a na postupném uvolňování napětí pramenícího z vysokého zadlužení, zejména evropských zemí. To se bude odvíjet od schopnosti eurozóny přijít s rychlým a účinným řešením záchranného mechanismu a schopnosti fiskálně slabých států pokročit ve strukturálních reformách a opatřeních. Z tohoto pohledu bude nyní klíčový především vývoj v Itálii. Absence důvěryhodného politického řešení dluhové krize eurozóny by krizi jen prohloubila a její řešení zdražila. 19



Graf č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen v ČR, Evropské unii a v USA (meziroční změna)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Inflace rostla ve světě rychleji než u nás

S inflací se ve 3. čtvrtletí 2011 potýkaly téměř všechny regiony. Domácí harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který stagnoval téměř po celé 1. pololetí meziročně na úrovni 1,9 % (s výjimkou dubnových 1,6 %), se ve 3. čtvrtletí začal zvolna zvyšovat, v září na 2,1 %, v říjnu již výrazněji na 2,6 %. Přesto zatím zařadil ČR mezi země s nejnižší dosaženou inflací. Rostoucí HICP v EU 27 i v eurozóně začal sice na počátku 3. čtvrtletí snižovat meziroční růstovou dynamiku (na 2,9 %, resp. na 2,5 %), od září však znovu přešel do dalšího růstu a vyšplhal na 3,3 %, resp. 3 %. Evropské státy s rozdílným hospodářským vývojem se ve svých výsledcích lišily. Nejvíce s inflací v září zápolilo Estonsko (meziročně na 5,4 %), nejméně Irsko (na 1,3 %). Ke zrychlení cenového růstu došlo v řadě zemí EU - v Německu zrychlil cenový růst v září na 2,9 % (z 2,5 % v srpnu), na Slovensku na 4,4 % (z 4,1 % v srpnu). Vývoj a rozptyl inflace ve vybraných zemích je patrný z tabulky uvedené v příloze.

Graf č. I.3.2.2 Míra inflace v členských zemích EU a USA v září 2011 (v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Pozn.: míra inflace je průměr indexů za posledních 12 měsíců k průměru za předchozích 12 měsíců 20



Prozatím „solidní“ růst USA, hnaný fiskálními stimuly, ale podkopávaný slabou spotřebitelskou poptávkou a pokračujícím napětím na finančních trzích kvůli evropské dluhové krizi, posunul v průměru za 3. čtvrtletí inflaci na úroveň 4,5 %. V září skončil na zatím nejvyšším meziročním růstu v roce 4,7 % (mj. vlivem dražších pohonných hmot), a to i přes úsporná opatření vlády a stále vysokou nezaměstnanost. V čínské ekonomice se podařilo zkrotit tempo růstu inflace v září na 5,5 % (v listopadu až na 4,2 %), když ještě v červenci kulminovala na 6,5 % (nejvýše za tři roky). Ke zmírnění inflace zde přispělo zejména zlevnění potravin, které mají v jejich indexu velký vliv. Spolu s inflací zpomalila také čínská ekonomika, druhá největší na světě. Stejně jako ostatní země ji ohrožuje dluhová krize v eurozóně a slabší poptávka z USA. V Evropské unii rostly ceny průmyslových výrobců i nadále rychleji než v tuzemsku. Proti minulému roku stouply v září o 6,9 % - nejvíce ve Spojeném království o 13,3 %, v Litvě o 11,6 % a v Lucembursku o 9,6 %. V Německu vzrostly o 5,5 % a na Slovensku o 2,6 %. Klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,3 %. Při posuzování úrovně cenového růstu je však nutno brát na zřetel odlišnou strukturu ekonomik, od které se odvíjí váha jednotlivých odvětví v indexu. V cenách výrobců se zároveň odráží jejich náročnost a tím i citlivost na ceny vstupů. Vývoj cen průmyslových výrobců ve vybraných zemích uvádí tabulka v příloze.

I.3.3 Fiskální vývoj Záporné saldo státního rozpočtu představovalo 2,8 % HDP

Státní rozpočet zakončil 3. čtvrtletí 2011 kumulovaným deficitem ve výši 105,1 mld. Kč, což proti loňskému roku znamená výsledek horší o 5,6 mld. Kč. Hlavním důvodem jsou meziročně nižší celkové příjmy (o 0,5 %, zatímco rozpočet po změnách počítá s růstem o 6,9 %). I když v jejich rámci byly daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vyšší o 19,4 mld. Kč, nestačily kompenzovat meziroční pokles nedaňových a ostatních příjmů o 23,5 mld. Kč (z toho 15,8 mld. Kč představoval pokles transferů přijatých od EU a převodů z Národního fondu). V dalších měsících hospodaření státní pokladny dále prohloubilo schodek, který koncem listopadu přesáhl již 125 mld. Kč.

Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2010

Měsíc

Příjmy

Saldo

Saldo za

kumulované

měsíc

2011 Výdaje

Saldo

kumulované

Saldo za měsíc

Leden

13,09

13,09

92,57

81,96

10,61

10,61

Únor

-10,60

-23,69

157,70

180,52

-22,82

-33,43

Březen

-45,94

-35,34

253,37

278,57

-25,20

-2,38

Duben

-78,23

-32,29

325,97

393,47

-67,50

-42,30

Květen

-95,35

-17,12

398,95

480,41

-81,46

-13,96

Červen

-75,66

19,69

507,64

570,49

-62,85

18,61

Červenec

-69,01

6,65

591,06

652,11

-61,05

1,80

Srpen

-78,67

-9,66

654,84

742,12

-87,28

-26,23

Září

-99,56

-20,89

741,87

847,00

-105,13

-17,85

Říjen

-96,73

2,83

838,64

930,12

-91,48

13,65

-140,75

-44,02

906,46

1032,39

-125,93

-34,45

Listopad

Pramen: MF ČR 21


Deficit státního rozpočtu na rok 2011 byl schválen ve výši 135 mld. Kč

Růst daňových příjmů…


Státní rozpočet na rok 2011 byl schválen se schodkem 135 mld. Kč, s příjmy 1055,7 mld. Kč a výdaji 1190,7 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2010 znamenalo růst celkových příjmů o 3,3 % a celkových výdajů o 0,5 %. Ve srovnání se skutečností roku 2010 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 55,3 mld. Kč (o 5,5 %), výdajů o 33,91 mld. Kč (o 2,9 %) a se snížením schodku o 21,4 mld. Kč (o 13,7 %). Rozpočtovými opatřeními k 30. 6. 2011 byly zvýšeny příjmy i výdaje státního rozpočtu, schodek však zůstal na stejné úrovni.

Celkové příjmy státního rozpočtu klesly proti stejnému období předchozího roku o 4,1 mld. Kč, z nich daňové příjmy (bez pojistného SZ), které činí necelých 60 % příjmů rozpočtu, meziročně vzrostly o 10,5 mld. Kč (o 2,8 %). Daňové příjmy státu tedy sice meziročně rostou, ale méně, než rozpočet předpokládal. Plnění jednotlivých složek daňových příjmů se vyvíjelo následovně:  největší růstovou dynamiku zaznamenaly spotřební daně (včetně tzv. energetických daní - daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv, a od roku 2011 odvodů z elektřiny ze slunečního záření), které stouply meziročně o 6,7 %, tj. o 6,4 mld. Kč (rozpočet spotřební daně na rok 2011 počítá s růstem o 7,6 % proti skutečnosti 2010). Příjem z nově vybíraných odvodů z elektřiny ze slunečního záření činil 4,3 mld. Kč, takže roční předpoklad 4,2 mld. Kč již byl naplněn na 101,2 %;  inkaso daně z příjmů fyzických osob meziročně vzrostlo o 2,8 %, tj. o 1,7 mld. Kč, ale jeho plnění se snížilo (na 63,5 %, když v roce 2010 dosáhlo 71 %). Rozpočet přitom počítal se 16% růstem proti skutečnosti 2010. S ohledem na vývoj příjmů u daně placené na základě daňového přiznání a daně z příjmů vybírané srážkou se očekává, že schválený rozpočet nebude naplněn. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 58,4 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 70,7 % a meziročním nárůstu o 3,8 mld. Kč, tj. o 6,9 %. Letošní plnění je o 5,4 p.b. nižší proti stejnému období předchozího roku, rozpočet 2011 je ale nad úrovní skutečnosti roku 2010 o 8,3 %, především z důvodu snížení slev na poplatníka. Na základě vývoje pokladního plnění však MF očekává, že rozpočet této daně bude naplněn;  na dani z přidané hodnoty bylo inkasováno o 2,6 mld. Kč, tj. o 1,9 % více než v předchozím roce, s plněním na 71,8 % rozpočtu (rozpočet počítá s jejím celoročním růstem o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 % proti skutečnosti 2010). Výběr DPH za 3. čtvrtletí indikuje snížení meziročních nárůstů inkasa, pravděpodobně v souvislosti se zhoršením makroekonomických indikátorů ve druhém pololetí, které může způsobit nenaplnění rozpočtované částky o cca 3,5 mld. Kč;  na dani z příjmů právnických osob bylo vybráno o 6,3 %, tj. o 4,4 mld. Kč méně než v předchozím roce. Rozpočet přitom počítá s poklesem o 2,7 % proti skutečnosti 2010, když reflektuje odpis ztrát, které firmy utrpěly během celosvětové hospodářské krize, i legislativní změny, zejména pokles sazby daně z 20 % na 19 % a u srážkové daně osvobození příjmů z licenčních poplatků. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti meziročně stouply méně než počítal rozpočet (o 3,4 %, tj. o 9 mld. Kč, rozpočet uvažoval s růstem o 4,9 % proti skutečnosti 2010). Z celkové částky bylo na důchodové pojištění vybráno 241,9 mld. Kč, tj. 72,9 % rozpočtu, při meziročním růstu o 8 mld. Kč, tj. o 3,4 % (rozpočet uvažuje s růstem o 4,9 %).

22



… nestačil nahradit propad nedaňových a ostatních příjmů

Vysoký pokles nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů, meziročně o 23,5 mld. Kč, tj. o 22,1 %, byl především důsledkem nižšího příjmu transferů z rozpočtu EU (schválený rozpočet uvažoval s meziročním růstem o 15,7 % proti rozpočtu 2010, zejména s vyššími příjmy z rozpočtu EU o 22 mld. Kč). Ty činily 56,9 mld. Kč (plnění na 43,6 % rozpočtu), což je o 15,8 mld. Kč méně než v září minulého roku.

Výdaje šetřil hlavně veřejný sektor

Z celkových výdajů byly v 1.- 3. čtvrtletí 2011 čerpány zejména běžné výdaje, které oproti minulému roku stouply o 1,4 %, tj. o 10,8 mld. Kč. Největší objem z celkových výdajů (přes 30 %) byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání se meziročně zvýšilo o 11 mld. Kč, (z toho důchody vzrostly o 16,4 mld. Kč, tj. o 6,3 %). Některé další sociální dávky naopak meziročně klesly (státní sociální podpora o 3,5 mld. Kč, prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 2,3 mld. Kč, a aktivní politiku zaměstnanosti o 1,6 mld. Kč). Vysokou dynamiku růstu vykázaly i výdaje na obsluhu státního dluhu, když stouply o 7,3 mld. Kč. Pokles běžných výdajů postihl výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné a neinvestiční transfery státním fondům (shodně o 5,6 mld. Kč). Propad kapitálových výdajů (meziročně o 9,3 mld. Kč, tj. o 10,2 %) zapříčinil pokles např. investičních transferů státním fondům (o 6,3 mld. Kč) a investičních výdajů na předfinancování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU (o 5,4 mld. Kč).

Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2011 (v mld. Kč) 2010

2011

Index

Skutečnost

Rozpočet po

Skutečnost

% Plnění

leden-září

změnách *)

leden - září

Příjmy celkem

745,95

1069,02

741,87

69,4

99,5

Daňové příjmy celkem

639,45

916,45

658,87

71,9

103,0

Daň z příjmů fyzických osob

62,67

101,50

64,41

63,5

102,8

Daň z příjmů právnických osob

69,23

84,00

64,84

77,2

93,7

137,50

195,10

140,14

71,8

101,9

95,75

140,80

102,14

72,5

106,7

1,20

1,20

1,29

107,3

107,7

263,11

373,29

272,08

72,9

103,4

2011/2010

z toho:

DPH Spotřební daně, včetně energetických Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní

9,99

20,56

13,97

67,9

139,8

Nedaňové a ostatní příjmy

106,51

152,57

82,99

54,4

77,9

Výdaje celkem

845,51

1204,02

847,00

70,3

100,2

Běžné výdaje

754,15

1084,53

764,93

70,5

101,4

z toho : sociální dávky

322,66

446,01

333,68

74,8

103,4

z toho důchody

259,05

363,81

275,47

75,7

106,3

91,36

119,49

82,07

68,7

89,8

v tom:

Kapitálové výdaje

Pramen: MF *) rozpočet upravený k 30.6.2011

23


Státní dluh se za 1.- 3. čtvrtletí zvýšil o 112,7 mld. Kč


Deficit státního rozpočtu za 1. – 3. čtvrtletí se promítl do růstu státního dluhu, který z 1344,1mld. Kč na počátku roku vystoupal ke konci září již na 1456,8 mld. Kč. Jeho nepřetržitý růst, který začal v roce 1997 (po poklesech v letech 1993-1996), však zpomalil tempo na 8,4 % (ke konci září 2010 činilo 17,5 %, resp. 16,8 % v září 2009). Vnitřní dluh se zvýšil o 110,6 mld. Kč a vnější dluh o 2,1 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly v emisích SPP. Bylo realizováno 24 emisí státních pokladničních poukázek, o objemu 175,6 mil. Kč, primárně určených k financování dlouhodobého státního dluhu. Pokračovalo vydávání krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím a zahraničním trhu. Byly čerpány také půjčky od Evropské investiční banky v celkové výši 3,3 mil. Kč.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání V kapitole jsou využita pouze data o vývoji státních financí jednotlivých zemí EU, protože roční údaje o veřejných rozpočtech jsou k dispozici vždy až po skončení sledovaného roku (po zpracování závěrečných účtů). Z tohoto důvodu uvádíme v mezinárodním srovnání poslední dostupné údaje o vývoji státních rozpočtů (státního dluhu), tj. k 30.6.2011. Celkový státní dluh zemí EU činí přes 10 bilionů eur, tj. cca 250 bilionů Kč

Dluh se dluhem nesplatí

Přestože Evropa bojuje s dluhy již delší dobu, ty rostou dnes už takovým tempem, že téměř polovina zemí bohatě přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh (60 % HDP).

Prohlubující se deficitní hospodaření rozpočtů jednotlivých států EU, dosud neúspěšně řešené proklamovanou konsolidací veřejných financí, generovalo růst státních dluhů v zemích EU viz graf č. I.3.4.1. Na předních příčkách se umísťuje Itálie, která hranici 100 % překračuje již druhé desetiletí zcela pravidelně a Řecko, které vzhledem k téměř jistému bankrotu ani neuvádíme (neposkytuje již potřebné údaje). Španělsko, přestože nemá až tak vysoký dluh, je další zemí, která nejvíce balancuje na pokraji finanční propasti, protože trpí značnou nedůvěrou investorů, poklesem spotřeby, nezaměstnaností, splasklou bublinou realitního trhu (podobně jako USA v době finanční krize) a nízkou konkurenceschopností. Ostatní země na tom nejsou o mnoho lépe. ČR se v mezinárodním srovnání drží na poměrně dobré šesté pozici, nebezpečná je však dynamika růstu našeho zadlužení, které se od roku 2000 zvýšilo více než 4,6krát. Fiskální nekázeň, zejména periferních zemí eurozóny, je dnes již tak vysoká a tak rozprostřená, že bez dodatečných stimulů ECB ohrožuje nejen banky (které jim však ochotně půjčovaly), ale i penzijní a investiční fondy, pojišťovny i drobné střadatele, kteří v minulosti dluhopisy zadlužených zemí nakupovali. Dopady dluhové krize eurozóny a snahy za každou cenu řešit dluhy bankrotujících zemí dalšími dluhy však pocítí všichni. Dluhová krize není už jen evropský problém, ale globální, který začíná ohrožovat reálnou ekonomiku. Slabý pokrok, jehož ve snaze zabránit dalšímu šíření finanční krize evropští politici prozatím dosáhli, je dohoda sedmnácti zemí eurozóny na přísnějších pravidlech pro rozpočtově neukázněné země.

24



Graf č. I.3.4.1 Zadlužení vybraných zemí EU k 30. 6. 2011 v % HDP Estonsko Bulharsko Lucembursko

6,24 15,31 18,72

Rumunsko Litva Česká republika Slovensko

34,08 37,95 40,56 42,48

Slovinsko

44,83

Lotyšsko

45,05

Finsko

45,31

Dánsko Polsko Nizozemí Španělsko Kypr

eurozóna 87,38 %

47,49 55,79 63,90 65,25 66,84

Malta

71,58

Rakousko

72,49

Velká Británie Maďarsko

76,05 78,86

EU 27

81,00

Německo

81,31

Francie Belgie Irsko Portugalsko Itálie

86,20 98,29 104,65 106,27 121,50

Pramen : Eurostat, graf MPO

25



I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1 Měnová politika ČNB ponechala úrokové sazby beze změny…

Známky zpomalování globálního ekonomického růstu, umocněné neuspokojivým řešením dluhových problémů na obou stranách Atlantiku, zasáhly ve 3. čtvrtletí i otevřenou českou ekonomiku. Domácí hospodářství zpomalovalo tempo svého růstu a inflace zůstala nízká, i nadále pod tlakem nákladových faktorů, které tlumila slabá domácí poptávka. To umožnilo ČNB ponechat nastavení monetární politiky beze změny. Naposledy ČNB stimulovala ekonomiku snížením základních úrokových sazeb na rekordně nízké hodnoty v květnu 2010 (2T repo sazba 0,75 %, diskontní sazba 0,25 %, lombardní sazba 1,75 %).

… a prodloužila platnost mimořádných dodávacích repo operací

Na zhoršování situace kolem dluhové krize v eurozóně, šířící se obavy o stabilitu finančního sektoru a potenciální zadření mezibankovního trhu, reagovala ČNB v závěru čtvrtletí rozhodnutím o prodloužení platnosti dvoutýdenních dodávacích repo operací (mimořádné půjčky, úročené sazbou o 0,1 p.b. vyšší než základní úroková sazba a ručené státními dluhopisy se splatností 14 dní). Ty začala poskytovat jako součást protikrizových opatření k zajištění stability domácího finančního trhu a rozhýbání zablokovaného trhu se státními dluhopisy již v roce 2008. Tento krok centrální banka učinila i přesto, že český bankovní sektor, díky konzervativnímu chování klientů, generuje přebytek celkových vkladů nad úvěry a disponuje proto dostatkem hotovosti, takže není v období turbulencí na finančních trzích závislý na zdrojích ze zahraničí. Ač tento nástroj není v současnosti využíván, jeho samotná existence a možnost využití působí pozitivně. Prodloužena byla rovněž platnost devizových swapů sloužících k dodání korunové likvidity za eura.

ECB pokračovala ve zpřísňování měnové politiky, v listopadu překvapivě obrátila…

Na rozdíl od české ekonomiky se v roce 2011 eurozóna potýkala s vyšším růstem cenové hladiny, který se v květnu a v červnu vyšplhal na 2,7 %. Na počátku 3. kvartálu tak ECB naplnila očekávání trhů, když přikročila k dalšímu utažení měnové politiky zvýšením úrokové sazby z hlavních refinančních operací o 0,25 p.b. (na 1,5 %). V listopadu ovšem banka pod vedením nového prezidenta Maria Draghi překvapivě a jednomyslně svou politiku opět uvolnila. Snaha podpořit slábnoucí hospodářský výkon v EMU, zmítané dluhovou krizí, tak převládla nad rostoucí inflací. Po předchozím dvojím utažení měnových kohoutů má totiž ECB, na rozdíl od amerického Fedu, jistý manévrovací prostor před návratem do krizového nastavení měnové politiky.

… za podpory Německa zatím odolávala tlakům na měnové financování eurozóny

S dalším přiostřováním dluhové krize v eurozóně sílil tlak na ECB a její angažovanost při možném řešení. Jako jediná instituce totiž disponuje dostatečnými prostředky, kterými by mohl být rozpad eurozóny zastaven. Nicméně nakupování vládních dluhopisů ve velkém by, mimo ztráty nezávislosti a kredibility centrální banky, bylo vykoupeno roztočením inflační spirály. Proti monetizaci dluhu proto ostře vystupovalo Německo, které má s tištěním peněz své zkušenosti. S touto politikou prozatím nesouhlasila ani samotná ECB, která se kontroverznímu programu nákupu vládních dluhopisů bránila a stále opakovala, že je pouze dočasný a má omezený objem.

Fed stále udržoval téměř nulové sazby, ekonomiku chce nově podpořit operací Twist

Odlišná situace panovala v USA, kde se i přes intervence centrální banky nedařilo podpořit slábnoucí ekonomiku, především zlepšit situaci na trhu práce. Index bídy, který tvoří součet inflace a nezaměstnanosti (v září 3,87 + 9,1 tj. 12,97), vystoupal po nedávno ukončeném 2. kole kvantitativního uvolňování na rekordní hodnoty od dob ropných šoků. Proto se Fed v září rozhodl podpořit domácí poptávku 26



tentokrát prostřednictvím tzv. operace Twist. Její podstata spočívá v prodeji vládních dluhopisů se splatností do 3 let v objemu 400 mld. USD a současném nákupu dluhopisů s 6-30 letou splatností ve stejné hodnotě, od čehož si slibuje dlouhodobě nízké úroky. Dopad na ekonomiku, především na kýžené snížení nezaměstnanosti, není ovšem zcela jistý, zatím spustil lavinu výprodejů všech investičních instrumentů a posílil dolar. I přes příznivé úrokové sazby …

Stabilní nastavení úrokových sazeb ČNB se projevilo přetrvávající stagnací či mírným snížením klientských úrokových sazeb. Podmínky financování nefinančních podniků tak zůstaly velice příznivé a průměrná úroková sazba ze zůstatků úvěrů ve 3. čtvrtletí oproti předchozímu čtvrtletí poklesla o 1 p.b. na 3,9 %, sazba z nových úvěrů (bez kontokorentů, revolvingů a pohledávek z kreditních karet) se oproti červnu snížila o 0,2 p.b. a na konci září činila 2,8 %.

… podnikové úvěry rostly umírněně, kvalita úvěrového portfolia zatím stabilní

Nejisté ekonomické vyhlídky v tuzemsku, pramenící z problémů eurozóny, však nutily podniky chovat se obezřetně, aby je případné plné vypuknutí krize nezastihlo nepřipravené, jako tomu bylo před třemi lety po pádu investiční banky Lehman Brothers. Zdrženlivé chování tak odrážela jejich umírněná poptávka po úvěrech. Meziročně stav úvěrů nefinančním podnikům, po propadu v předchozím roce, rostl v roce 2011 pozvolna až na zářijových 6,6 %. Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech nefinančních podniků, zůstala stabilní a činila 8,5 % (ilustruje obrázek č. I.4.1.1). Před třemi lety, před vypuknutím finanční krize, přitom byla méně než poloviční.

Graf č. I.4.1.1 Úvěry nefinančním podnikům celkem (v mld. Kč) a podíl úvěrů v selhání (v %)

Pramen: ČNB, propočty a graf MPO

Banky mají úvěrovou emisi krytou vklady

Pozice českého bankovního systému zůstala i nadále dobrá. Úvěrovou emisi totiž tuzemské banky financovaly z vkladů střadatelů, nepotřebovaly si tedy obstarávat prostředky v zahraničí. Poměr korunových úvěrů ke vkladům činí bezmála 75 %, což představuje ve srovnání se zeměmi EU jednu z nejnižších hodnot. České banky jsou převážně vlastněné zahraničními bankovními skupinami, vůči kterým si dlouhodobě udržují pozitivní čistou vnější pozici, tzn., že svým matkám spíše půjčují.

27



I.4.2 Směnné kurzy, cenová a nákladová konkurenceschopnost V závěru 3. čtvrtletí oslabilo euro vůči dolaru …

Neschopnost politiků přijít s důvěryhodným řešením dluhové krize v eurozóně způsobila oslabování společné evropské měny vůči dolaru. To bylo koncentrováno především do září, kdy euro meziměsíčně ztratilo 3,7 % a spadlo až na hodnotu 1,3463 USD/EUR v závěru čtvrtletí. Od poloviny října začalo euro sílit, nicméně jeho další vyhlídky sráží sílící nejistota ohledně jeho budoucnosti, očekávané zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a předpokládané snížení úrokových sazeb ECB (k němuž došlo v průběhu 4. kvartálu). Dolaru také pomohla výše zmíněná operace Twist. V polovině prosince euro poprvé od ledna 2011 zdolalo psychologickou hranici 1,30 USD/EUR, když reagovalo na spekulace o možném hromadném snižování ratingů zemí eurozóny, což by ještě prohloubilo její krizi.

… a stáhlo s sebou i korunu

Pod tlak se dostala i koruna společně s dalšími středoevropskými měnami. Nastartovaný trend jejího posilování vůči dolaru tak ve 3. čtvrtletí zastavila špatná nálada na finančních trzích, pramenící z obavy dluhové nákazy a možné globální recese. Koruna průměrně znehodnotila o 2,2 % v porovnání s 2. kvartálem, když na konci září atakovala hranici 18,50 CZK/USD. Momentální pozice koruny vůči dolaru a euru jsou zachyceny v grafu č. I.4.2.1.

Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/USD a CZK/EUR (leden – říjen 2011)

Pramen: ČNB, graf MPO Vůči euru koruna v podstatě stagnovala

Obchodování koruny na trhu s eurem provází značná nervozita ohledně budoucnosti EMU, projevující se zvýšenou volatilitou. Nejednoznačný trend směřování koruny z předchozího čtvrtletí pokračoval i ve 3. kvartále. Domácí měnu podpořilo srpnové zlepšení ratingu ČR agenturou Standard & Poor's, se stabilním výhledem. Zvýšená riziková averze pramenící z šířící se dluhové krize postihla i regionální měny a způsobila, že v září začala koruna oslabovat a přibližovat se hranici 25 CZK/EUR, kterou následně na počátku listopadu prolomila. Průměrný nominální kurz ve 3. kvartále činil 24,388 CZK/EUR, což v průměru představovalo znehodnocení o 0,3 % v porovnání s předchozím obdobím.

28


Reálný efektivní měnový kurz jako indikátor konkurenceschopnosti

Cenová konkurenceschopnost vůči eurozóně stagnovala …


Reálný efektivní měnový kurz (REER) je jedním z indikátorů pozice ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti. Zohledňuje nejen vývoj nominálního kurzu koruny, ale i pohyb domácích a zahraničních spotřebitelských cen (CPI) či nákladů práce (ULC). Výsledná hodnota vyšší než 100 oproti základnímu období vyjadřuje tendenci ke snižování konkurenceschopnosti ČR a naopak. Ztráta cenové a nákladové konkurenceschopnosti je však částečně dána přirozenou konvergencí české ekonomiky k vyspělejším zemím, kterou ve sledovaném období podporuje i nominální posilování domácí měny.

Oproti referenčnímu období (1Q/2005) posílil ve 3. čtvrtletí 2011 nominální kurz koruny vůči euru o 18,7 %, reálně však o 7,7 p.b. více (deflováno spotřebitelskými cenami). Inflace v ČR rostla přibližně podobným tempem jako v eurozóně, pomyslné nůžky se začaly rozevírat od roku 2008, kdy inflace v domácí ekonomice zrychlila svou dynamiku růstu v porovnání s průměrem EMU. Inflační diferenciál, po mírném poklesu v předchozím období, ve 3. kvartále v podstatě stagnoval a nedovolil tak pokračovat v nastartovaném trendu mírného uzavírání pomyslných nůžek. V grafu č. I.4.2.2 je zachycen vývoj REER vůči eurozóně od roku 2005.

Graf č. I.4.2.2 Vývoj kurzu koruny vůči eurozóně (v %, 1Q/2005 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO

… nákladová se dále snižovala

Významněji se rozevíraly nůžky mezi domácí ekonomikou a eurozónou, pokud vezmeme v úvahu relativní jednotkové náklady práce. Ty totiž v ČR rostly rychlejším tempem než v zahraničí, přičemž mzdový diferenciál se neustále pozvolna zvyšuje. Ve výsledku tak kurz koruny ve 3. čtvrtletí reálně zhodnotil o 47,2 %, z čehož pouze dvě pětiny tvořila výše zmíněná nominální apreciace koruny. Ztráta nákladové konkurenceschopnosti je však částečně dána dlouhodobým procesem ekonomické konvergence českého hospodářství k vyspělejší eurozóně.

Vůči USA proces konvergence ve 3. čtvrtletí zpomalil

Proces konvergence domácí ekonomiky k ekonomice USA se ve 3. kvartále zpomalil, pod vlivem zvolnění tempa posilování nominálního kurzu CZK/USD (na 24,6 %). Z grafu č. I.4.2.3 je opět patrný intenzívní růst spotřebitelských cen v ČR v roce 2008, kdy přibližování se přes cenový kanál bylo významnější. Ten 29



se však zdá být již vyčerpán, na rozdíl od vývoje relativních mezd, kde REER posílil o 59,8 %, z čehož rovněž dvě pětiny odpovídaly nominálnímu vývoji směnného kurzu. Graf č. I.4.2.3 Vývoj kurzu koruny vůči USA (v %, 1Q/2005 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha Platební bilance skončila v pasivu, …

Zpomalování tempa růstu globálního hospodářství pocítila ve 3. čtvrtletí i otevřená česká ekonomika. Její platební bilance (sestavená podle národního konceptu zahraničního obchodu) inkasovala odliv zdrojů na běžném účtu (79,4 mld. Kč), který prostředky z finančního účtu (78,4 mld. Kč) nestačily plně kompenzovat. Vývoj hlavních účtů platební bilance je zachycen v grafu I.4.3.1.

Graf č. I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

30



… přesto, že deficit běžného účtu se meziročně snížil …

Odliv zdrojů na běžném účtu v kumulaci za 1. - 3. kvartál se ve srovnání s výsledkem za pololetí více než zdvojnásobil. Přesto se schodkem 79,4 mld. Kč představoval meziroční zlepšení o více než pětinu. Za ním stálo především rostoucí saldo výkonové bilance (meziročně o 22,3 %), ale i stagnace záporného salda bilance výnosů. Uvedený deficit běžného účtu představoval 2,8 % HDP (na bázi ročních klouzavých úhrnů 2,5 % HDP), což značí významné zlepšení oproti předchozímu období (o 1,2 p.b.). To v menší míře (v rozsahu do 0,3 p.b. v celé časové řadě od roku 1995) souvisí i s mimořádnou revizí národních účtů.

… vlivem rostoucího salda obchodní bilance …

Ve struktuře běžného účtu, jehož hlavní podúčty jsou zachyceny v grafu č. I.4.3.2, i nadále dominovalo dlouhodobě záporné saldo bilance výnosů, které nebylo přílivem zdrojů ze zahraničí na ostatních účtech ufinancovatelné. Dynamika vývozu si ve 3. čtvrtletí již neudržela dvojciferné tempo meziročního růstu (7,4 %), meziroční růst dovozu (3 %) však zpomalil ještě výrazněji. Celkově tak kumulovaný přebytek obchodní bilance ve výši 80,5 mld. Kč (meziroční růst o 63 %) zůstal objemově nejvýznamnější kladnou položkou běžného účtu. Podrobnější analýze zahraničního obchodu se zbožím podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) je věnována samostatná kapitola V.

Graf č. I.4.3.2 Vývoj hlavních účtů běžného účtu (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO … kladné saldo bilance služeb se i přes dobré výsledky 3. kvartálu snížilo …

Kladné saldo bilance služeb ve 3. čtvrtletí meziročně zrychlilo růst (o 8,4 % na 16,5 mld. Kč), nicméně tím ve výsledku pouze zmírnilo meziroční pokles jeho kumulovaného přebytku (51,3 mld. Kč), který činil 12,2 %. Nejvýznamnější stabilizační položce bilance služeb, cestovnímu ruchu, klesly o 4,5 % příjmy, přičemž výdaje o stejné procento vzrostly. Saldo cestovního ruchu (34,4 mld. Kč) se tak meziročně propadlo o 17 %, a to i přes rostoucí počet zahraničních turistů, kteří zamířili do ČR, a mírné prodloužení délky jejich pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních. V dopravě pokračoval trend růstu výdajů (o 11,4 %) při stagnaci příjmů, takže jeho saldo k přebytku bilance služeb přidalo jen 8,4 mld. Kč. Ve stejném objemu přispělo i saldo ostatních služeb, které jako jediné zaznamenalo meziroční zlepšení (růst o 284 %, tj. o 6,3 mld. Kč).

… odliv zdrojů na účtu bilance výnosů stagnoval

Hlavní příčinou deficitu běžného účtu je tedy záporné saldo bilance výnosů, které souvisí se zapojením zahraničních investic v ČR, když část z jejich zisků odtéká zpět zahraničním investorům. Ve 3. kvartále se již snížila výplata dividend 31



a objem předpokládané výše reinvestovaného zisku, které přispěly k meziročnímu poklesu odlivu zdrojů v bilanci výnosů (o 16,7 %). V předchozím čtvrtletí, které je pro výplaty dividend typické, však došlo k vysokému nárůstu odlivu peněz do zahraničí (meziročně o 28,2 %), což v kumulovaném výsledku za 1.-3. čtvrtletí zapříčinilo meziroční stagnaci záporného salda na tomto účtu. Přebytek na finančním účtu se meziročně o polovinu snížil …

V případě ČR tvoří hlavní protipoložku schodkovému běžnému účtu dlouhodobý přebytek na účtu finančním. Na jeho tocích se ve 3. čtvrtletí projevila prohlubující se dluhová krize v eurozóně a téměř došlo k zastavení přílivu kapitálu ze zahraničí (saldo se zvýšilo pouze o 3,7 mld. Kč). Celkem za tři čtvrtletí potom finanční účet objemem 78,4 mld. Kč propadl na polovinu úrovně předchozího roku. Primárně byl pokles způsoben dramatickým odlivem portfoliových investic a nízkým přílivem přímých zahraničních investic, tyto ztráty pomohlo korigovat kladné saldo ostatních investic, které vykázalo příliv zdrojů díky změně pozice podnikového sektoru vůči zahraničí (viz graf č. I.4.3.3).

Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních podúčtů finančního účtu (v mld. Kč)


… vlivem poklesu přílivu přímých investic …

Objemově nejvýznamnější kladnou položkou finančního účtu zůstaly přímé investice. Na jejich účet však ve 3. kvartále přitekly zdroje pouze ve výši 5,3 mld. Kč, takže jejich čistý příliv za 1.-3. čtvrtletí meziročně propadl o více než polovinu na 54,4 mld. Kč. Podrobnější charakteristice přímých investic se věnuje kapitola I.4.4.

… a čistým odlivem portfoliových investic …

Další příčinu významného poklesu přebytku na finančním účtu představoval čistý odliv portfoliových investic. Investice do domácích akcií a zejména do dluhopisů přitom ještě v předchozím roce platily za tahouna přílivu zahraničního kapitálu do ČR. Avšak v roce 2011, v souvislosti se zvýšenou nejistotou na finančních trzích poháněnou dluhovou krizí v eurozóně, zaznamenaly, podobně jako v dalších zemích, čistý odliv zdrojů (17,2 mld. Kč). Zahraniční investoři odprodávali ve 3. čtvrtletí tuzemské majetkové a méně i dluhové cenné papíry, ale jejich poptávka, zejména po domácích dluhopisech, z předchozího čtvrtletí, však v celkovém výsledku znamenala příliv zdrojů ze zahraničí ve výši 13,5 mld. Kč. Také domácí investoři ve 2. a především ve 3. kvartále začali s odprodeji zahraničních akcií a dluhopisů (výsledné kumulované záporné saldo 30,7 mld. Kč), ale zatím svoji velkou expozici z 1. čtvrtletí nezvrátili.

32



… pozitivně se naopak projevil příliv ostatního kapitálu

Nejenom portfoliové, ale i ostatní investice meziročně obrátily trend toku finančních zdrojů. O tuto změnu se zasadila především pozice bankovního sektoru (čistý příliv kapitálu 42,7 mld. Kč), kterému rostla pasiva zejména v podobě krátkodobých závazků vůči nerezidentům. V opačném směru působil zejména odliv podnikového kapitálu do zahraničí (5,2 mld. Kč), který tak zmírnil čistý příliv ostatního kapitálu do ČR na 35,7 mld. Kč. Z časového hlediska i nadále převládal příliv krátkodobého (70,4 mld. Kč) nad odlivem dlouhodobého kapitálu (34,7 mld. Kč).

Devizové rezervy se zvýšily

Stav devizových rezerv ČNB ke konci září činil 745,9 mld. Kč (tj. 30,1 mld. EUR, resp. 40,7 mld. USD), což v korunovém vyjádření představuje zvýšení oproti konci června o 2,4 %. To jde na vrub převážně kurzovým rozdílům, ale i výsledku operací s nimi. Tyto rezervy pokrývaly v průměru za 3. čtvrtletí 3,4 měsíčního objemu dovozu zboží a služeb, což představuje mírné zlepšení oproti minulému období a je stále považováno za udržitelnou mez. K 30.11.2011 se stav devizových rezerv dále zvýšil na 780,2 mld. Kč.

Záporné saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí stagnovalo

Dlouhodobě záporné saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí zastavilo na konci září svůj rostoucí trend, když v porovnání s koncem června stagnovalo na hodnotě 1972,4 mld. Kč (v meziročním srovnání nárůst o 7,9 %). Tento výsledek byl dán rychlejší dynamikou růstu zahraničních aktiv v rukou domácích subjektů (o 3,5 % oproti konci června), především bankovního sektoru. Proti tomu dále klesalo tempo růstu domácích aktiv v rukou zahraničních subjektů (o 1,9 % oproti konci června).

K růstu zahraničního dluhu ČR přispěl především bankovní sektor

Úroveň zahraničního dluhu ČR se ke konci září vyšplhala na 1862,9 mld. Kč (48,9 % HDP), což oproti konci června představuje zvýšení o 4,5 % (oproti konci loňského roku o 4,1 %). Za ním stál jak mírný růst vládního, tak i objemově nejvýznamnějšího podnikového, ale především bankovního sektoru, který souvisel s navýšením přijatých krátkodobých vkladů a půjček ze zahraničí. Zahraniční dluh bankovního sektoru včetně ČNB se tak zvýšil na 26,6 % celkového dluhu. Z časového hlediska vzrostl podíl všech krátkodobých závazků ČR na 29,7 %. Vývoj zahraničních závazků ČR je zobrazen v grafu I.4.3.4.

Graf č. I.4.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč)


33


Saldo běžného účtu v % HDP jako ukazatel vnější rovnováhy


Saldo běžného účtu vyjádřené v % HDP je jedním ze základních indikátorů vnější rovnováhy. Na tomto účtu platební bilance jsou zachyceny toky zboží a služeb, výnosy z práce, kapitálu, investic a jednostranné převody. Každá platba do zahraničí je jeho deficitní položkou, naopak příjmy z prodejů zboží a služeb (vč. transakcí) ze zahraničí znamenají přísun peněz do země. Ideální stav představuje, že je saldo běžného účtu nulové, což znamená, že ekonomika je v rovnovážném stavu. Případný schodek běžného účtu musí být financován buď přílivem kapitálu na kapitálový, či finanční účet, anebo čerpáním devizových rezerv. Nejčastěji se uvádí jako bezpečná hranice schodku běžného účtu, implikující vnější ekonomickou nerovnováhu, 5 % HDP.

Relativní velikost schodku běžného účtu ČR nenaznačuje vnější ekonomickou nerovnováhu

Deficitní běžný účet je dlouhodobě charakteristický pro ČR. Generuje ho záporné saldo bilance výnosů, které souvisí s masivním přílivem zahraničního kapitálu v minulosti a následným logickým odlivem části výnosů z něho zpět zahraničím vlastníkům. V posledních letech je tak vysoké, že je přebytky z obchodní bilance a bilance se službami neufinancovatelné. Poměr schodku běžného účtu k HDP se však v případě ČR ve sledovaném období s větší či menší rezervou držel v bezpečném pásmu, které by nemělo odrazovat investory. Poslední údaj záporného salda na běžném účtu za 1. -3. čtvrtletí představoval 2,8 % HDP, což značí zlepšení v porovnání s předchozí hodnotou (3,1 % HDP v roce 2010). Srovnání s vybranými zeměmi je uvedeno v grafu č. I.4.3.5.

Saldo běžného účtu eurozóny jako celku je téměř vyrovnané, mezi jednotlivými zeměmi jsou však velké rozdíly

Tento ukazatel pro 17 členských zemí eurozóny je ve sledovaném období téměř vyrovnaný, což se blíží ideálnímu stavu. Mezi jednotlivými státy však existují značné rozdíly. Vysoké přebytky na běžném účtu zaznamenává kupříkladu Německo a Švédsko, na druhou stranu pro periferní země jsou typické jeho vysoké schodky. Slovensku, které má podobnou strukturu ekonomiky jako ČR, se v průběhu času výrazně tento ukazatel zlepšoval, nejnovější údaj se přibližuje téměř rovnovážnému stavu.

Graf č. I.4.3.5 Saldo běžného účtu platební bilance vyjádřené jako % HDP

Pramen: národní centrální banky, Eurostat, ČSÚ, BLS, propočty a graf MPO

34



I.4.4 Přímé zahraniční investice Příliv PZI se meziročně snížil o 54,9 %

Celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) do České republiky za první tři čtvrtletí roku 2011 dosáhl 64,5 mld. Kč. V meziročním porovnání se přitom hodnota zahraničního kapitálu investovaného v ČR snížila o 54,9 %. Stejně jako v předchozích obdobích i za letošní první tři čtvrtletí přiteklo do ČR nejvíce investic ve formě reinvestovaného zisku, a to celkem 71,2 mld. Kč, přitom investice do základního kapitálu v Česku zaznamenaly výjimečně záporné saldo (-9,19 mld. Kč). Ve formě ostatního kapitálu byla investována do českých podniků částka 2,54 mld. Kč, i přes konečný kladný výsledek byl ale odliv např. do Belgie a Francie značný.

Graf č. I.4.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR (miliony Kč)

Pramen: ČNB; prosinec 2011, graf MPO Pozn.: do roku 1997 byly evidovány pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu

Investice do základního kapitálu se výrazně propadly

Jak je patrno z grafu č. I.4.4.2 bylo třetí čtvrtletí na příliv zahraničních investic velmi slabé. Změny oproti předcházejícímu čtvrtletí jsou markantní a ani meziroční porovnání na optimismu nepřidá. Zatímco mezičtvrtletně se příliv reinvestovaného zisku a základního kapitálu snížil o 90,4 %, meziročně byl nižší až o 92,8 %. Vyjádřeno v peněžních jednotkách činil tento investiční vklad ze zahraničí za třetí čtvrtletí 2,8 miliard korun. Tak nízké zvýšení bylo způsobeno jednak pravděpodobnou snahou firem šetřit v očekávání horších ekonomických výsledků v příštích obdobích a jednak znatelným odlivem kapitálu například do Lucemburska (-20,5 mld. Kč) či na Kypr (-1,3 mld. Kč). Ostatní kapitál zaznamenal v prvním pololetí odliv finančních prostředků ve výši 1,6 mld. Kč, kde nejvíce prostředků bylo převedeno do Belgie (-32,9 mld. Kč) a Francie (-10,1 mld. Kč).

35



Graf č. I.4.4.2 Vývoj a struktura PZI (miliony Kč)

Pramen: ČNB; prosinec 2011, graf MPO Nejvýznamnějším investorem bylo Německo

Z teritoriálního hlediska bylo pro Českou republiku nejdůležitější Německo, které za první tři čtvrtletí zajistilo přísun kapitálu ve výši 38,6 mld. Kč, což odpovídá 59,8 % z celkové hodnoty přímých zahraničních investic. Dalším tradičně významným investorem bylo Rakousko s 12 mld. Kč (18,6 %), Nizozemí s 11,3 mld. Kč (17,5 %) a Velká Británie s investovanými 8,9 miliardami korun (13,7 %). Do prvních sedmi nejvýznamnějších zemí se tentokráte dostalo i Švýcarsko, Slovensko a Korejská republika.

Graf č. I.4.4.3 PZI do ČR za první tři čtvrtletí podle zemí (miliardy Kč)

Pramen: ČNB; prosinec 2011, graf MPO

36


Nejvíce kapitálu přiteklo z OECD


Největší příspěvek k množství realizovaných zahraničních investic v České republice měly členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), které v tuzemsku proinvestovaly až 74,1 % z celkové sumy PZI. Dalším nejvýznamnějším uskupením byla tradičně Evropská unie (EU) s 65,9 %, přičemž 27,7 % objemu investic přišlo přímo ze států eurozóny. V rámci Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) přiteklo do ČR 5,9 % všech investovaných prostředků. V přímém geografickém rozdělení se očekávatelně největší množství přísunu kapitálu realizovalo z Evropy (78,5 %), dále z Asie (14,6 %) a Ameriky (8 %). Z ostatních geografických celků bylo uskutečněno jen 1 % všech PZI.

Graf č. I.4.4.4 PZI do ČR podle uskupení (% z celkového přísunu PZI)

Pramen: ČNB; prosinec 2011, graf MPO Investice v odvětví finančních a pojišťovacích činností klesly

Co se týká struktury investic do základního kapitálu podle odvětví, nejvíce jich přilákala oblast velkoobchodů, maloobchodů a motorových vozidel, kde za první tři čtvrtletí proinvestovaly zahraniční firmy 2,4 miliardy Kč. Velmi zajímavou investiční příležitostí byla v tomto roce i oblast tzv. ostatních služeb kam patří např. administrativní podpůrné činnosti, vzdělávání, zdravotnické služby apod. (2,1 mld. Kč), či již tradičně, oblast zpracovatelského průmyslu (1,1 mld. Kč). Naopak překvapivě klesl podíl investic do oblasti finanční a pojišťovací činnosti (-7,9 mld. Kč) a do oblasti informační a komunikační činnosti (-7,3 mld. Kč). Z odlivu investic ve finančnictví a pojišťovnictví lze usuzovat na možné přesuny kapitálu mezi českými finančními institucemi a jejich zahraničními mateřskými společnostmi. Tomuto faktu nahrává jak mnohdy nepříznivá ekonomická situace zahraničních bank, tak skutečnost, že největší množství kapitálu bylo převedeno do Belgie a Francie.

37



Graf č. I.4.4.5 PZI do základního kapitálu v 1.-3.Q 2011 podle odvětví (miliony Kč)

Pramen: ČNB; prosinec 2011, graf MPO

Významné PZI v ČR

Agentura CzechInvest oznámila za první tři čtvrtletí roku několik významných zahraničních investic. Dánský výrobce hraček LEGO investuje v Kladně dalších 1,2 mld. Kč. Firma plánuje podstatně rozšířit výrobu ve stávajícím podniku, přijmout hodlá 200 nových zaměstnanců. Japonský koncern Kyocera Group zahájil výstavbu druhé výrobní haly na solární panely v Kadani. Investice má dosáhnout 700 mil. Kč. Nová hala by měla být dokončena na podzim tohoto roku a práci by v ní mělo nově najít 400 pracovníků. Americká společnost Shape Corporation otevře v Plzni-Skvrňanech svůj první evropský závod. Vyrábět se zde budou automobilové systémy řízení nárazové energie a další profilové montážní celky. Plný provoz by měl začít fungovat v roce 2012, zaměstnat by měl 125 lidí. Světový výrobce sedacích modulů, interiérových prvků a elektroniky pro automobilový průmysl, společnost Johnson Controls, postavila nový závod v Ústeckém kraji. Výroba začne v červenci příštího roku se 40 zaměstnanci, při plném využití kapacity by mohlo práci najít až 200 lidí. Softwarová společnost Red Hat rozšíří své vývojové centrum v Brně. Celková výše investice činí 278 milionů Kč a umožní zaměstnat až 150 dalších vysokoškolsky vzdělaných vývojářů.

České investice v zahraničí se oproti loňsku snížily

Objem přímých zahraničních investic plynoucích z České republiky do zahraničí dosáhl kumulovaně za první tři čtvrtletí výše 10,2 mld. Kč a v meziročním srovnání tak byl o 45 % nižší. Nejvíce prostředků směřovalo z ČR ve formě reinvestovaných zisků (13,5 mld. Kč) a základního kapitálu (485 milionů Kč). Největším příjemcem českých PZI zůstalo Nizozemsko, ve kterém tuzemské subjekty realizovaly investice v hodnotě 3 mld. Kč. Významné množství kapitálu bylo alokováno také na Slovensku (2,7 mld. Kč) a v Německu (2,7 mld. Kč). 38



Nejvyšší podíl investic směřoval do odvětví služeb a to až 11,4 mld. Kč. Další významnou oblastí byly profesní, vědecké a technické činnosti (7,2 mld. Kč) a zpracovatelský průmysl (3,6 mld. Kč).

I.5 Kapitálový trh I.5.1 Globální trhy Šířící se dluhová nákaza vyvolala nervozitu na trzích

Dluhová krize v eurozóně a zhoršující se výhled světové ekonomiky zvýšily nejistotu ekonomických subjektů a negativně ovlivnily vývoj na globálních finančních trzích. Dluhové problémy Řecka, které se přenesly i do některých dalších zemí, a které se staly hlavním zdrojem nervozity mezi investory, se přes trhy začaly pomalu přelévat také do reálné ekonomiky. Akciové trhy proto ve 3. čtvrtletí procházely velmi bouřlivým vývojem. Vedle vysokých objemů obchodů jsme byli svědky výrazné fluktuace cen, kdy denní pohyby indexů o více než 5 % oběma směry nebyly výjimkou. Akcie takto silně reagovaly na pokračující geopolitickou nestabilitu, fiskální nerovnováhu v USA a nepříznivé zprávy o stavu americké ekonomiky, na fiskální restrikci periferních zemí eurozóny, i na menší poptávku z rozvíjejících se trhů.

Graf č. I.5.1.1 Výkonnost vybraných akciových trhů k 30. 9. 2011

Pramen: HN, graf MPO Ceny na světových akciových trzích ve 3. čtvrtletí propadaly, …

Další vlna krize dopadla také na světové burzy a jejich trhy zasáhla masivní vlna výprodejů. Takto mohutné výprodeje na akciových trzích se odehrály naposledy v prosinci 2008. Vysoká volatilita a mohutné turbulence, vyvolané panikou investorů, negativně ovlivnily ve 3. čtvrtletí vývoj cen na amerických, asijských, i evropských akciových trzích. Třeba ty evropské zažily nejhorší 3. kvartál od roku 2008 (výkonnost vybraných akciových trhů znázorňuje graf č. I.5.1.1).

… více na asijských,

Americké indexy nepropadly tak výrazně, trend lepších výsledků za 2. čtvrtletí pokračoval a společnostem se v souhrnu dařilo překonávat očekávání 39



trhu. Tamní firmy profitovaly zejména na slabším dolaru, velkých exportech, udržovaly zisky snižováním nákladů a prozatím vydělávaly i na uspokojivé spotřebitelské poptávce. Brzdou dalšího růstu pro ně zůstaly i nadále vysoké ceny primárních vstupů a obavy z možného zpomalení ekonomiky. … ale i v Evropě

Evropa se sice v srpnu konečně dohodla na novém záchranném plánu pro Řecko, ale zmatek, nedůvěra, relevantnost a hlavně platnost informací, které se v tomto prostředí stávaly věcí relativní, stáhly výrazně dolů evropské burzy, pražská nebyla výjimkou. Akcie na zdejších finančních trzích propadly o více než 20 %, na špici stál maďarský BUX, který navíc inkasoval zhoršující se ekonomický výhled Maďarska. Výrazně klesly také asijské trhy, zejména čínský, kde poslední makroekonomické indikátory signalizovaly zpomalení ekonomiky. V porovnání s hlavními světovými akciovými indexy utrpěl český index PX výrazně větší ztráty než např. americký S&P 500, či DJIA a evropský DJ Stoxx 600. Na druhou stranu byla jeho výkonnost srovnatelná s polským WIG 20, ale i západoevropskými indexy.

Graf č. I.5.1.2 Vývoj cen komodit od počátku roku do 30.9.2011 (v %)


Vývoj cen akcií ovlivňovaly také světové ceny surovin

Ve 3. čtvrtletí 2011 pokračoval vzestup světových cen komodit, započatý již v polovině předchozího roku. Růst si držely zejména ceny drahých kovů a ropa. Zlato zaznamenalo ve 3. čtvrtletí řadu nových rekordních úrovní. Motorem jeho růstu byla také dluhová krize, která pobídla investory k akumulaci a vytlačila ceny nahoru. Průměrná cena za čtvrtletí vytvořila maximum 1702 USD/unci, historické maximum 1921,15 USD/unci zdolalo zlato na počátku září (od počátku roku tak zhodnotilo o dalších více než 29 %). Celková poptávka po této komoditě stoupla ve 3. čtvrtletí o 6 %, na 1053,9 tun. Ekonomické problémy stojí i za růstem cen stříbra. Jeho strmý vzestup je přičítán i poklesu jeho produkce v posledních 60 letech, způsobenému vyčerpáním zásob a uzavíráním dolů. Jeho průměrná cena za čtvrtletí činila 2413,5 GBP/unci (od počátku roku zhodnotilo o více než 33 %). Cena ropy Brent se ustálila v pásmu 110 – 117 USD/barel (od počátku roku tak vzrostla o téměř 15 %). Trh s touto surovinou se očekává i nadále volatilní. Hlavní hybnou silou budou především makroekonomické faktory, výrazný pokles úrokových sazeb na rozvíjejících se 40



trzích, záchrana Řecka, nebo i jiné monetární a fiskální stimuly. Cena zemního plynu na světových trzích od ledna 2011 mírně klesala a díky oslabení ve 3. čtvrtletí od počátku roku spadla o 14 %. Růst jeho cen na domácím trhu je přičítán oslabování CZK vůči USD, což ale ve 3. čtvrtletí ještě byl irelevantní argument. Nahrává mu i vyvolaná averze k jaderné energetice v souvislosti s Japonskou Fukušimou a tím nutnost pokrýt rostoucí spotřebu elektřiny z jiných zdrojů. Ve výhledu na 4. čtvrtletí se dá očekávat, že zlato bude podporovat uvolněná politika centrálních bank a slabší dolar, ropu potom napětí kolem Íránu, který je jejím druhým největším vývozcem.

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Index PX ztratil přes 20 %

Negativní sentiment na hlavních evropských trzích, tažený přízrakem bankrotu Řecka, dluhovými problémy Itálie, Španělska a dalších případných kandidátů, zasáhl dominovým efektem i pražskou burzu. Její hlavní index PX, který trpěl sestupnou tendencí již od května, od počátku roku do konce září ztratil téměř 24 %, přičemž takřka k celému jeho poklesu došlo až ve 3. čtvrtletí (- 23,8 %). Index PX zakončil 3. čtvrtletí na 933,9 bodu a začal se tak nebezpečně přibližovat úrovním inkasovaným v krizovém období 2008 a 2009.

Graf č. I.5.2.1 Vývoj indexu PX

Pramen: BCCP, graf MPO Neúspěšnějším titulem byla společnost Philip Morris

Jediným titulem na pražské burze, který ve 3. čtvrtletí zvýšil svoji hodnotu, byly akcie společnosti Philip Morris (+17 %). Jedná se však o akcie s vysokým dividendovým výnosem (10-12 %) a nízkou expozicí vůči ekonomickému cyklu. Nejméně ztratily akcie společnosti Pegas (-0,7 %) a Telefonica O2 (-4,7 %), a akcie Unipetrolu (-1,7 %), které se navíc staly ve 3. čtvrtletí nejstabilnějším titulem. I když se Unipetrol potýkal s menšími maržemi u rafinérských produktů, cena jeho akcií byla podpořena spekulacemi o možném převzetí či expanzi. Akcie ČEZ (-12,3%) prošly několika zvraty. Společnost těžila z rozhodnutí Německa z 1. čtvrtletí zavřít staré jaderné elektrárny, ale pozdější tlak na zpřísnění evropské regulace jaderných energetických zdrojů přinesl nejistotu ohledně budoucí výrobní kapacity ČEZ. Ve 3. čtvrtletí 2011 společnost obdržela 41



bezplatné emisní povolenky, ale byla zasažena zhoršujícím se makroekonomickým výhledem, což postihlo také ostatní evropské energetické společnosti. Těžké ztráty inkasovaly hlavně developerské společnosti, …

Cyklické tituly, jako akcie developerů, mediálních, či těžařských společností, utrpěly těžké ztráty a ECM dokonce v červenci zbankrotovala, takže obchodování s jejími akciemi bylo pozastaveno. Developer Orco (-52,9%) vykázal obří pokles tržeb a cestou prodeje aktiv se snaží řešit blížící se splatnost svých krátkodobých závazků. Investory ve 3. čtvrtletí odradilo i vysoké zadlužení CME (-57,6 %) a v případě NWR (-52,4 %) ve světle makroekonomického výhledu očekávané snížení cen uhlí.

… ale i bankovní sektor

Erste Bank (-45,1 %) byla zvlášť silně zasažena zhoršením dluhové krize eurozóny. Její maďarská pobočka navíc čelí riziku velkých ztrát kvůli vládnímu plánu zafixovat měnové kurzy pod současnými spotovými kurzy v rámci splátek cizoměnových hypoték domácností. Výraznou podporou Komerční banky (-19,2 %) je zpětný odkup akcií, který banka odstartovala.

Obchodní aktivita na pražské burze však stoupla

Nervozita a turbulence na akciových trzích postihly tržní kapitalizaci burzovního trhu s akciemi (28 emisí, z toho 14 domácích a 14 zahraničních), která proti předchozímu čtvrtletí klesla a k 30. 9. 2011 činila 1072,7 mld. Kč. Zároveň však podpořily objemy obchodů, takže BCPP s celkovými transakcemi za 264,4 mld. Kč zaznamenala ve 3. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí 28,4% nárůst (meziročně o 25,9 %). Obchody s akciemi ve výši 101,3 mld. Kč stouply proti 2. čtvrtletí o 9,7 % (meziročně o 30 %) – např. srpnové objemy se meziročně více než zdvojnásobily, na 46,9 mld. Kč. Obchodům nadále dominovalo pět největších titulů, které se od ledna do září postaraly o 90 % obratu. Na akciích ČEZ se odehrálo 39 % tržní aktivity, následovaly akcie obou bank (Komerční banka 22 % a Erste Bank 13 %). Od října 2010 nevstoupil na hlavní trh žádný nový titul. Na konci srpna sice umístila své akcie na pražskou burzu energetická společnost E4U (Energy for you), avšak tento titul se neobchoduje v hlavním segmentu burzy (SPAD). Plánované IPO ČSOB bylo v červenci zrušeno, neboť belgická KBC se rozhodla se souhlasem EK ponechat si svůj podíl v ČSOB a raději prodat polské společnosti Kredyt Bank a Warta. Několik firem oznámilo plán vstupu na veřejný trh ve střednědobém výhledu, např. energetický holding EPH (společný projekt J&T a PPF) nebo cestovní kancelář Exim Tours.

Obchody s dluhopisy na BCPP stouply proti předchozímu čtvrtletí o 43,6 % (meziročně až o 22,7 %), na hodnotu 163,1 mld. Kč a jejich podíl na celkových obchodech činil 61,7 %.

42



Graf č. I.5.2.2 Vývoj obchodů na BCPP (v mld. Kč, index PX - změny oproti předch. čtvrtletí)

Pramen: BCCP, graf MPO

Výprodeje na BCPP ve 4. čtvrtletí pokračují

V říjnu nastal na pražské burze více méně klid. To však již neplatilo v listopadu, kdy došlo opět k výprodejům napříč spektrem většiny titulů, burza odepsala více než 5,5 % a 25. listopadu 2011 její PX index hodnotou 843 bodů spadl na nejnižší úroveň od dubna 2009. Podobně tomu bylo i na ostatních trzích. Důvodem je slábnoucí ekonomika Evropy a neschopnost lídrů eurozóny najít shodu na efektivní řešení dluhové krize. Dá se očekávat, že nedůsledné a zdlouhavé řešení fiskálních problémů bude podkopávat důvěru podnikatelů i spotřebitelů dlouhodobě a dále oslabovat světový finanční systém.

Obchodům v RM Systému se také dařilo

RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., zaměřená zejména na drobné a střední investory, realizovala ve 3. čtvrtletí transakce za 1,9 mld. Kč, které proti předchozímu čtvrtletí stouply o 55,5 % (meziročně o 68,5 %). Cenové poklesy se nevyhnuly ani tomuto trhu, takže jeho index RM si ve 3. čtvrtletí také pohoršil (o téměř 26 %, meziročně o 19 %) a 30. 9. 2011 skončil na 1881,36 bodu.

Na PXE bylo 3. čtvrtletí obdobím letošních rekordů

Domácí trh s elektřinou těžil jednak z příznivé situace na světových trzích komodit, ještě více ho však povzbudil německý projekt odchodu od jádra. PXE (Power Exchange Central Europe) proto ve 3. čtvrtletí zdolala dva rekordy roku 2011. Jednak 18. 8. dosáhla maximální denní objem obchodů ve výši 324 480 MWh a tím překročila objem 320 448 MWh z 15. 3. 2011, kdy Německo ohlásilo uzavření sedmi jaderných reaktorů a kdy cena ročního kontraktu CAL 12 vzrostla o téměř 6 % z 52,75 EUR na 55,90 EUR. Dále pak se srpen stal pro PXE nejlepším měsícem roku 2011, se zobchodovaným objemem 3 438 860 MWh (oproti červencovým objemům obchodů to znamenalo nárůst o 40 %). Vysokou aktivitu podpořily obchody OTC (podmínky kontraktů vyjednávají účastníci mezi sebou), které tvořily 57,25 % celkového objemu obchodů.

Ceny české elektřiny atakovaly ceny jejích největších evropských výrobců

Ceny elektrické energie na pražské burze (Base Load 1 Year) ve 3. čtvrtletí nadále sledovaly trend vývoje cen německých (viz graf č. I.5.2.3), které zdražily hned po odstavení sedmi nejstarších reaktorů, a v červnu překonaly ceny elektřiny francouzské. V srpnu také česká elektřina otestovala hranici cen francouzských (tu podruhé opět překonala začátkem prosince). To je nepříznivá 43



zpráva pro český průmysl (i pro všechny koncové spotřebitele), protože vysoké ceny elektrické energie snižují jeho konkurenceschopnost. Graf č. I.5.2.3 Vývoj cen elektrické energie na PXE a EEX (Base Load, 1 Year)

Pozn.: Base Load v r. 2007 na r. 2008, v r. 2008 na r. 2009, atd. Pramen: EEX, PXE, graf MPO

44



II. PRŮMYSL II.1 Průmyslová výroba Snížený růst zahraniční a propad domácí poptávky za oslabením průmyslu ve 3. čtvrtletí 2011

V roce 2010 zaznamenala průmyslová produkce, díky silnému oživení Německa a zotavování ve významných ekonomikách EU, vysoký růst (o 10,3 %), který v 1. čtvrtletí 2011 pokračoval a zesílil (na 12,3 %). Ve 2. čtvrtletí 2011 začala průmyslová produkce zpomalovat svůj růst (na 9,1 %), ale stále dosahovala solidního výsledku. Průmysl byl tažen zahraniční poptávkou, když domácí poptávka zaznamenala mírný pokles. Růst produkce průmyslu ve 3. čtvrtletí 2011 meziročně oslabil na 3,7 % (za tři čtvrtletí byl růst o 8,3 %). Za zpomalením byl vedle sníženého růstu evropské a globální poptávky, propad domácí poptávky. Hlavním tahounem meziročního růstu byla výroba motorových vozidel, která se ve sledovaném období zvýšila o 20,7 %. Vzrostl i podíl tohoto odvětví na celkových tržbách průmyslu (na 23,4 %, v září bylo dosaženo více než čtvrtinového podílu). Za příznivým vývojem byly především automobilky Škoda auto a Hyundai. Zejména mladoboleslavská automobilka dosahovala ve 3. čtvrtletí 2011 velmi dobrých prodejních výsledků. Trvale silnou dynamiku, spojenou s vysokým růstem prodejů zaznamenalo Rusko, Indie a Čína. Příznivý vývoj ovlivnil produkci dodavatelských odvětví (např. gumárenský a plastikářský průmysl). Zatímco automobilový průmysl dosahoval dvouciferného nárůstu produkce, ostatní významná odvětví zpracovatelského průmyslu si připisovaly snížený růst (strojírenství, výroba kovových konstrukcí, výroba elektrických zařízení), nebo pokles produkce (výroba počítačů, potravinářský průmysl, chemický průmysl). Zpomalující efekt měla i vyšší základna předcházejícího roku, což se projeví nejen v závěru roku 2011, ale i v první polovině roku 2012, kdy se předpokládají poklesy průmyslové výroby.

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce včetně trendu (meziroční změna v %)


45



Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) se ve 3. čtvrtletí 2011 zvýšily o 5,4 %, vyšší růst evidovaly tržby z přímého vývozu o 15,9 %, které se na celkových tržbách průmyslu podílely 53,7 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí, odvětví jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl přílohová část). Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

2. Q

Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

12,3 2,7 15,3 -4,5

9,0 10,1 10,0 -1,5

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

14,0 9,9 15,9 -1,5

9,9 12,5 10,3 2,0

červenec

srpen

září

3. Q

3,9 3,7 5,4 -11,0

5,8 12,0 5,7 4,4

1,6 -2,2 2,8 -9,2

3,7 4,3 4,5 -5,6

7,4 -2,0 8,7 -7,4

7,1 10,0 7,5 0,4

2,4 -1,9 3,3 -9,4

5,4 2,0 6,3 -5,6

Index průmyslové produkce

Pramen: ČSÚ Rostla výroba pro investice a pro mezispotřebu

V členění průmyslu podle hlavních průmyslových seskupení vzrostla produkce pouze u dvou seskupení. Trend postupného zpomalení výkonnosti ekonomiky se odrazil v omezování investiční aktivity průmyslových podniků. Ve 3. čtvrtletí 2011 se výroba pro investice zvýšila o 11,9 % (v 1. čtvrtletí vzrostla o 23,7 %, ve 2. čtvrtletí o 18,2 %). Mírný růst evidovala výroba pro mezispotřebu o 2,5 %, i u tohoto seskupení se však snižoval (z dosaženého růstu o 14,5 % v 1. čtvrtletí a 6,7 % ve 2. čtvrtletí). Z ostatních seskupení oslabila výroba energií (o 4,1 %) a výroba pro krátkodobou spotřebu (o 4,5 %), zatímco výroba pro dlouhodobou spotřebu propadla (o 12,9 %). Za tímto propadem byla nízká tuzemská poptávka ze strany domácností. Za růstem zpracovatelského průmyslu byla zahraniční poptávka, zatímco domácí poptávka významně propadla. Z celkového počtu 24 odvětví bylo 14 odvětví růstových. Na celkových tržbách průmyslu se růstová odvětví podílela 61,5 %. K meziročnímu růstu produkce přispěla ve 3. čtvrtletí 2011 nejvíce výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +3,5 bodu), výroba strojů a zařízení (příspěvek +0,5 bodu) a výroba pryžových a plastových výrobků (příspěvek +0,4 bodu).

Vysoký růst výroby a prodejů u Škody Auto

Hlavním tahounem růstu a rozhodujícím odvětvím ekonomiky byla výroba motorových vozidel, která zaznamenala nejvyšší nárůst produkce (o 20,7 %). Odvětví má výrazně proexportní charakter, o čemž svědčí vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví (66,2 %). Podíl na celkové průmyslové produkci (ve 3. čtvrtletí 2011) dosáhl 23,4 % (v září 26,4 %). Významnou pozici měla výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, která se na tržbách automobilového průmyslu podílela 54,9 %, podíl výroby motorových vozidel byl 45,1 %. Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se zvýšila produkce osobních automobilů (včetně malých užitkových) o 6,6 % a autobusů o 61,1 %. Pokles 46



evidovala výroba nákladních automobilů o 19,4 %. Rozhodující pozici měla výroba osobních vozů (s podílem 97,7 % na celkové produkci motorových vozidel). Z jednotlivých automobilek vysoký nárůst výroby evidovala ŠKODA AUTO o 15,5 % (podíl 55,5 % na výrobě osobních aut). Při domácím zvýšení prodeje o 1,5 % vzrostl vývoz o 11 % (zahrnuje i prodej vozů vyrobených v zahraničí). Automobilka dosáhla velmi dobrých prodejních výsledků, s trvale silnou dynamikou spojenou s vysokým růstem na trzích v Rusku, Indii, Číně a Austrálii. Růst výroby a prodejů zaznamenala automobilka HYUNDAI o 5,4 %, resp. o 5 % (podíl na výrobě osobních aut dosáhl 20,8 %). Produkce automobilky TPCA se snížila o 9 % (podíl 23,7 %), za kterým bylo snížení zahraniční poptávky (vývoz byl nižší o 9 %), když téměř celá produkce byla určena na zahraniční trh. Podle SAP se zvýšila výroba autobusů o 61,1 %, ze značek vzrostla produkce u IRISBUS o 72,9 % (při podílu 87,9 %) a u SOR o 11,6 % (podíl 11,1 %). Pokles produkce vykázala výroba nákladních automobilů, když Tatra Kopřivnice snížila produkci o 43,2 % (podíl 48,3 %). Naproti tomu se zvýšila výroba Avie o 32,1 % (podíl 51,7 %). Podle odhadu SAP se v roce 2011 zvýší výroba osobních automobilů o 9,5 % a autobusů o 20 %. Na druhé straně se očekává pokles výroby nákladních automobilů o zhruba 8 %. Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla z 94,9 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou (podíly podniků pod zahraniční kontrolou na tržbách v odvětvích zpracovatelského průmyslu jsou v tabulce č. II.2.2). Situace v kožedělném průmyslu se stabilizovala, odvětví dosáhlo vysokého růstu produkce

Výroba usní a souvisejících výrobků patří k odvětvím, které mají v rámci zpracovatelského průmyslu (spolu s výrobou oděvů) nejmenší podíl na celkových tržbách průmyslu (0,1 %). Dosažené výsledky naznačují, že se situace v kožedělném průmyslu stabilizovala. Velmi dobré výsledky byly ve výrobě brašnářských a sedlářských výrobků (zahrnuje výrobu kufrů, kabelek, výrobků z usní nebo umělé kůže např. jako hnací řemeny, ploché těsnění), jejíž výroba se zvýšila o 38,1 % (podíl 55,4 %). Lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat i ve zbytku roku v souvislosti s předvánočními nákupy. Výroba obuvi naopak poklesla o 6,7 % (podíl 44,6 %). Domácí výrobci obuvi se potýkali s asijskou konkurencí (dovozy z Číny a Vietnamu), které nemohou cenově konkurovat. Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla z 55,9 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

Vedle výroby motocyklů významně vzrostla výroba železničních dopravních zařízení

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení patří k proexportním odvětvím, které je charakteristické nabídkou dopravních prostředků. Za příznivým výsledkem byl růst zahraniční poptávky a podepsané kontrakty na výrobu rozhodujících železničních dopravních prostředků. Nejvyšší nárůst produkce evidovala výroba motocyklů o 104,1 % (podíl 1,4 %), rozhodující výroba lokomotiv a vozového parku se zvýšila o 20,7 % (podíl 73 %). Mírný růst zaznamenala i výroba jízdních kol o 2,5 % (podíl 3,9 %). U výroby motocyklů se očekává pro rok 2011 (podle Sdružení automobilového průmyslu) nárůst produkce o více než 45 %. Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla ze 49,2 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

47


Ve strojírenství si zahraniční zakázky zachovaly solidní úroveň


Výroba strojů a zařízení patří mezi významná odvětví zpracovatelského průmyslu, která svým rozsahem zasahuje do celého sektoru hospodářství. Zahrnuje produkci pro další investice a stroje a zařízení provádějící výrobní činnost, je indikátorem budoucího stavu a dalšího rozvoje hospodářství. Z významnějších oborů dosahovala vysokého růstu výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 19,3 % (podíl 19,1 %), výroba ložisek, převodů a ozubených kol o 22,5 % (podíl 5,5 %) a výroba zemědělských a lesnických strojů o 21,9 % (podíl 5,7 %). Z menších oborů se zvýšila výroba strojů na výrobu plastů a pryže o 129,2 % (podíl 0,8 %) a o více než třetinu se zvýšila výroba strojů pro metalurgii a výroba pecí a hořáků pro topeniště (s malými podíly 1,7 %, resp. s 0,4 %). Na základě dosavadního vývoje můžeme předpokládat zachování růstu odvětví. Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla z 68,6 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

Růst automobilového průmyslu ovlivnil vývoj gumárenských a plastikářských oborů

Ve zpracovatelském průmyslu má výroba pryžových a plastových výrobků významnou pozici jako rozhodující dodavatel komponentů, zejména pro automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl a pro obalový průmysl. Z jednotlivých oborů vzrostla výroba ostatních pryžových výrobků (desky, fólie, hadice, dopravníkové pásy a hnací řemeny) o 23,7 % (podíl 12,1 %) a výroba ostatních plastových výrobků (nádobí, kuchyňské vybavení a toaletní potřeby z plastů, izolační příslušenství) o 17,1 % (podíl 22,8 %). Rozhodující výroba plášťů se zvýšila o 8,1 % (podíl 33,1 %). Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla ze 76,4 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

Výroba elektrických zařízení očekává zvýšení tržeb a vývozu

Výroba elektrických zařízení je zaměřena na výrobky určené k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě, ve stavebnictví a ve spotřebitelské sféře. Pro odvětví je charakteristický kompletační charakter výrobků a zařízení. Z jednotlivých oborů nejvyšší nárůst zaznamenala výroba baterií a akumulátorů o 35,7 % (podíl 6 %), výroba elektrických osvětlovacích zařízení o 19,1 % (podíl 11,6 %) a výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 14,1 % (podíl 20,6 %). Vyšší růst byl i u výroby elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 8,1 % (podíl 27,3 %). Pokračování příznivého vývoje naznačuje vývoj zahraničních zakázek, které u výroby elektrických rozvodných a kontrolních zařízení vzrostly o 19,1 % a u výroby elektrických vodičů a kabelů o 9,1 %. Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla z 88,4 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

Za růstem hutnictví byla zvýšená zahraniční a domácí poptávka

Za příznivým vývojem výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství byl růst zahraniční a domácí poptávky. Příznivě se vyvíjela především poptávka ze strany automobilového průmyslu a výroby ostatních dopravních prostředků, které dynamizovaly výrobu ocelářských produktů. U nejvýznamnějšího oboru, výroby železa, oceli a plochých výrobků vzrostla produkce o 16,2 % (podíl 62,5 %). Z dalších oborů vyšší dynamiku vykázala výroba odlitků u oceli o 47,5 % (podíl 2,2 %), výroba odlitků z lehkých neželezných kovů o 24,1 % (podíl 3,7 %) a výroba odlitků z litiny o 19,3 % (podíl 5,2 %). Pro letošní rok se očekává celosvětové zvýšení produkce oceli zhruba o 5 %. Na tomto růstu by se měli podílet i domácí výrobci. Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla ze 49,9 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou. 48



Ve zpracovatelském průmyslu ve 3. čtvrtletí 2011 produkce poklesla v deseti odvětvích s podílem na celkových tržbách průmyslu 38,5 % (v předcházejícím čtvrtletí produkce poklesla v sedmi odvětvích s podílem na celkových tržbách průmyslu 23,9 %). Největší snížení produkce evidovalo koksování a rafinérské zpracování ropy o 18,9 % a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů o 12,6 %. U ostatních odvětví bylo zaznamenáno nižší snížení produkce. Nižší poptávka a zpracování za poklesem rafinérského průmyslu

V odvětví koksování a rafinérské zpracování ropy byl rozhodující vývoj v rafinérském zpracování ropy, které se na celkových tržbách odvětví podílelo 96,1 %. Nepříznivý vývoj ovlivnila nižší celková dodávka ropy o 23,3 %, když od našeho nejdůležitějšího dodavatele Ruska poklesla o 37,2 % (podíl na celkových dodávkách byl 53,2 %). U vedoucí skupiny Unipetrol (v ČR patří k nejvýznamnějším z hlediska obratu), se zaměřením na zpracování ropy a distribuci pohonných hmot, došlo ve 3. čtvrtletí 2011 k poklesu objemu zpracované ropy o 20 % (využití rafinérských kapacit na 74 %). Důvodem byla odstávka v Chemparku v Záluží. Objem prodejů rafinérských výrobků se ve sledovaném období snížil o 9 % (úsporná opatření obyvatelstva v očekávání vládních opatření). Svou roli měla i cenová nevýhoda domácích prodejců ve srovnání se sousedními zeměmi (např. s Rakouskem a Polskem). Zástupci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) očekávají pro letošní rok meziroční pokles dodávek benzinu na trh o 5 % až 7 % (nižší spotřeba benzinu je dlouhodobý trend související s obměnou vozového parku na dieselové motory). Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla z 99,8 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

Za sníženou produkcí počítačů byl propad domácí poptávky

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů patří z hlediska podílu na celkových tržbách (7,5 %), hned za rozhodující výrobu motorových vozidel. Za nepříznivým vývojem odvětví byl pokles celkových nových zakázek o 23,5 %, kde výrazný propad zaznamenaly tuzemské zakázky o 62,5 % (podíl na celkových zakázkách byl 22,5 %). Nové zakázky ze zahraničí naopak vzrostly o 11,3 %. Z významnějších oborů se snížila produkce ve výrobě spotřební elektroniky o 42,8 % (podíl 19,5 %), výroba elektronických součástek o 22,6 % (podíl 10,1 %) a nejvýznamnější výroba počítačů a periferních zařízení o 14,1 % (podíl 56,2 %). Současně působila i vysoká základna předcházejícího roku (ve 3. čtvrtletí 2010 se produkce zvýšila o 30,3 % a dosáhla nejvyššího růstu ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu). Produkce odvětví (měřeno tržbami) byla z 96,8 % zabezpečována podniky pod zahraniční kontrolou.

Zahraniční zakázky byly hlavním nositelem růstu průmyslové produkce

Vazba mezi růstem průmyslové produkce a nově uzavřenými zakázkami byla těsná (vyjádřená korelačním koeficientem 0,858) a naznačila vývozní možnosti jednotlivých odvětví a jejich další směřování. Celkové nové zakázky ve 3. čtvrtletí 2011 (ve vybraných oborech) meziročně mírně poklesly o 0,2 % (v jednotlivých čtvrtletích jejich růst zpomaloval z 12,7 % v 1. čtvrtletí a 6,2 % ve 2. čtvrtletí). Nové zahraniční zakázky vzrostly o 7,2 % a i přes zpomalování jejich růstu byly hlavním nositelem zvýšení průmyslové produkce. Vývoj domácího průmyslu ovlivňovaly zakázky v zemích eurozóny a především u našeho nejdůležitějšího partnera Německa.

49



Domácí zakázky propadly o 13,3 %, největší pokles evidovala výroba počítačů (o 62,8 %) a výroba elektrických zařízení (o 27,4 %). Vývoj u těchto odvětví byl ovlivněn vysokou základnou předcházejícího roku (ve 3. čtvrtletí 2010 domácí zakázky vzrostly u výroby počítačů o 50,9 % a u výroby elektrických zařízení o 17,1 %). Graf č. II.1.2 Vývoj nových zakázek u vybraných oddílů (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: sleduje se u vybraných oddílů CZ-NACE 13,14,17,20,21,24-30

V následujícím grafu je zachycen vývoj nových celkových, zahraničních a domácích zakázek v jednotlivých měsících třetího čtvrtletí včetně vývoje tržeb u vybraných odvětví. Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek včetně tržeb u vybraných oddílů (meziroční změna v %)


50



Vývozní možnosti odvětví zpracovatelského průmyslu naznačuje graf č. II.1.4. V něm je zachycen vývoj podílu tržeb z přímého vývozu na tržbách v jednotlivých odvětvích. Největší nárůst podílu o 26,3 bodu evidovala ve 3. čtvrtletí 2011 výroba počítačů, kde při poklesu produkce (o 12,9 %) a celkových zakázek (o 23,5 %) vzrostly zakázky ze zahraničí (o 11,3 %), zatímco domácí zakázky propadly o 62,5 %). Podobný vývoj zaznamenala i výroba farmaceutických výrobků a přípravků, kde podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví meziročně vzrostl o 16 bodů. Graf č. II.1.4 Podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu ve 3. čtvrtletí 2011 (v %)

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

51



II.2 Produktivita a konkurenceschopnost jednotlivých odvětví Zvýšení produktivity práce předstihlo růst reálné mzdy

Zpomalený růst tržeb (o 5,4 %) a nárůst zaměstnanosti (o 2,7 %) se odrazily ve 3. čtvrtletí 2011 zvýšením produktivity práce o 2,6 %, která předstihla růst reálných mezd. Ochlazování ekonomiky a snižování růstu průmyslové produkce se projevilo nižším růstem produktivity práce (viz tabulka č. II.2.1). Zpomalený růst produktivity práce měl vliv na zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominální, zatímco jednotkové mzdové náklady reálné si udržely pokles. Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu se produktivita práce zvýšila, nejvýrazněji v koksování a rafinérském zpracování ropy o 19,1 % (při mírném růstu tržeb významně poklesla zaměstnanost), ve výrobě nábytku o 10,7 % (podobná situace jako u předcházejícího odvětví). Ve výrobě motorových vozidel byla produktivita práce vyšší o 9,4 %, při růstu tržeb (o 17,8 %) a zaměstnanosti (o 7,7 %). Pokles produktivity práce evidovala čtyři odvětví: výroba počítačů (o 14 %), výroba farmaceutických výrobků a přípravků (o 6,3 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 1,7 %) a výroba strojů a zařízení (o 0,7 %). Při mezinárodním porovnání produktivita práce na zaměstnance nedosahuje v ČR úrovně v EU27. Její výše (podle posledních dostupných údajů za rok 2010) se pohybuje na 73,5 % úrovně dosahované v EU27 (od roku 2000 se úroveň v ČR zvýšila o 7,9 bodu).

Tabulka č. II.2.1 Vývoj relace mezd a produktivity práce (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná mzda přepočt. indexem cen průmysl. výrobců Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady Nominální Reálné

Číslo řádku

3.Q. 2008

3.Q. 2009

3.Q. 2010

1.Q. 2011

2.Q. 2011

3.Q. 2011

1 2 3

7,0 1,4 2,0

4,7 10,4 0,3

3,3 1,1 13,5

3,9 -1,4 9,8

4,3 -1,6 6,0

3,5 -2,0 2,6

1/3 2/3

4,2 -0,6

4,4 10,1

-9,0 -10,9

-5,4 -10,2

-1,6 -7,2

0,8 -4,9

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Vysoký růst produkce sektoru MEDIUM-HIGHTECH u sektoru HIGH-TECH produkce poklesla

Ve zpracovatelském průmyslu členěném podle technologické náročnosti výroby pokračovaly strukturální změny. Sektor HIGH-TECH, využívající vyspělé technologie a vytvářející vyšší přidanou hodnotu, zaznamenal ve 3. čtvrtletí 2011 výrazný pokles produkce (měřeno tržbami) o 17,3 % a jeho podíl na produkci zpracovatelského průmyslu se snížil o 2,8 bodu na 9,8 %. Za nepříznivým vývojem byl pokles produkce u rozhodující výroby počítačů (o 19,5 %) a u výroby farmaceutických výrobků (o 5,9 %). U největšího sektoru MEDIUM-HIGH-TECH se produkce zvýšila o 13,1 %, jeho podíl byl vyšší o 2,7 bodu a dosáhl 46,9 %. V tomto sektoru má významné postavení automobilový průmysl, výroba elektrických zařízení, strojírenství a výroba ostatních dopravních zařízení. Růst produkce evidoval i sektor MEDIUM-LOWTECH o 8,1 % a zvýšení jeho podílu o 0,4 bodu na 27,7 %. V sektoru je zahrnuto především hutnictví a výroba pryžových a plastových výrobků. Mírně vzrostla i produkce LOW-TECH o 4,7 %, při snížení podílu o 0,3 bodu na 15,7 %. Tento sektor zahrnuje malá odvětví s poklesem produkce, např. výroba nápojů, výroba oděvů. 52


V roce 2010 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj zatím nejvyššího podílu na HDP


Za klíčovou oblast pro rozvoj ekonomiky, růst její konkurenceschopnosti a vyváženého regionálního rozvoje, včetně snahy o kvalitativní změnu z montážní ekonomiky na znalostní je považován výzkum a vývoj a inovační aktivity. Z posledních dostupných údajů za rok 2010 (zveřejněných ČSÚ v listopadu 2011) dosáhly výdaje na výzkum a vývoj téměř 59,0 mld. Kč (meziroční nárůst o 6,7 %). To odpovídá 1,61 procentnímu podílu na HDP (jedná se o nejvyšší hodnotu od roku 1993). Bylo tak dosaženo nevyššího podílu na HDP (doposud byl nejvyšší podíl 1,55 % HDP v roce 2005). Za příznivým výsledkem byl meziroční nárůst investic o 6 %. Nejvíce vzrostly investice ze soukromých tuzemských podnikatelských zdrojů (4,2 mld. Kč). Hlavním zdrojem financování vědy a výzkumu byl podnikatelský sektor, který je zároveň hlavním sektorem jejich spotřebování (zhruba 60 %). Vzhledem k nadvládě podnikatelského sektoru bylo nejvíce finančních prostředků spotřebováno na experimentální vývoj. Z 24 odvětví zpracovatelského průmyslu se výdaje na výzkum a vývoj v roce 2010 zvýšily v 16 odvětvích. Z jednotlivých odvětví nejvíce ve výrobě elektrických zařízení o 31 % (podíl na celkových výdajích ve zpracovatelském průmyslu byl 6,1 %), ve zpracování dřeva a výrobě dřevěných výrobků o 30,6 % (podíl 0,1 %), ve výrobě kovových konstrukcí o 28,7 % (podíl 3,4 %), ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků o 19,9 % (podíl 1,7 %), v hutnictví o 18,9 % (podíl 1 %) a ve výrobě motorových vozidel o 18,5 % (podíl 41,1 %). O více než deset procent se zvýšily výdaje na vědu a výzkum u výroby potravinářských výrobků, výroby textilií, výroby pryžových a plastových výrobků, výroby nábytku, výroby ostatních dopravních zařízení a koksování a rafinérského zpracování ropy. Snížení výdajů na výzkum a vývoj evidovalo 7 odvětví, z významnějších ve výrobě počítačů, z dalších odvětví ve výrobě nápojů, ve výrobě oděvů, ve výrobě usní a výrobků z usní, ve výrobě papíru a výrobků z papíru, v tisku a rozmnožování nahraných nosičů a ve výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků (vlastnické vztahy jsou zachyceny v tabulce č. II.2.2 - podíly organizací pod zahraniční kontrolou na tržbách odvětví). I přes nízký podíl ČR na celkových výdajích na výzkum a vývoj (1,61 % HDP) ze zemí EU je jeho hodnota nejvyšší ze všech nových členských zemí (pro porovnání z posledních známých údajů za rok 2009 mělo největší podíl výdajů na HDP Finsko 3,96 %, z dalších zemí např. Německo 2,78 % HDP. Průměr zemí EU27 byl 1,92 % HDP). Inovační aktivity úzce souvisí s přežitím podniku na globalizovaném trhu a konkurenceschopností, která se konkrétně odráží v nepřetržitém procesu obnovování a zdokonalování produkce výrobků, výrobního procesu a ekonomického potenciálu podniků. Šetření o inovacích za rok 2010 bude ČSÚ zveřejněno v únoru 2012.

53



Tabulka č. II.2.2 Podíl organizací pod zahraniční kontrolou na tržbách odvětví (organizace se 100 a více zaměstnanci, podíl z tržeb v b.c.) CZ-NACE

Podíl

10 Výroba potravinářských výrobků

CZ-NACE

Podíl

CZ-NACE

Podíl

38,4

18 Tisk a rozmnož. nahran. nosičů

37,6

26 Výroba počít., elektr. a opt. přístr.

96,8

11 Výroba nápojů

77,5

19 Výroba koksu a raf. ropných výr.

99,8

27 Výroba elektrických zařízení

88,4

12 Výroba tabákových výrobků

100,0 20 Výroba chem. látek a přípravků

72,7

28 Výroba strojů a zařízení

68,6

13 Výroba textilií

54,4

21 Výroba zákl. farmaceuti. výr.

68,9

29 Výr. motor. voz., přív. a návěsů

94,9

14 Výroba oděvů

61,9

22 Výroba pryž. a plast. výrobků

76,4

30 Výroba ostat. dopr. prostř. a zař.

49,2

15 Výroba usní a souvisejíc. výrobků

55,9

23 Výroba ost. nekov. minerál. výr.

78,8

31 Výroba nábytku

37,6

16 Zprac. dřeva, výr. dřev. výr.

66,2

24 Výroba zákl. kovů, hutní zprac.

49,9

32 Ostatní zpracovatelský průmysl

76,2

17 Výroba papíru a výrobků z papíru

84,2

25 Výr. kov. konstr. a kovoděl. výr.

68,2

33 Opravy a instalace strojů a zaříz.

41,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

II.3 Očekávaný vývoj v průmyslu Pro závěr roku 2011 se očekává zpomalení průmyslové produkce

V závěru roku 2011 růst průmyslové produkce významně zpomaluje a dosahuje zatím nejslabších výsledků (v posledních dvou měsících můžeme očekávat i pokles produkce). Klesající tendenci vykazuje i vývoj celkových zakázek, když zahraniční zakázky si stále udržují růst, zatímco pokles domácích zakázek se od května stále prohlubuje. Nepříznivé vyhlídky průmyslu potvrzují také výsledky konjunkturálního průzkumu ČSÚ, v nichž průmyslové podniky očekávají zpomalení tempa výrobní činnosti a snížení zaměstnanosti. Nepříznivé hodnoty vykazují i zahraniční předstihové ukazatele eurozóny, Německa a zpracované i pro ČR. Indexy nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu se drží pod hranicí 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem. Vzhledem k dosavadním výsledkům, vývoji domácích i zahraničních předstihových ukazatelů můžeme pro rok 2011 předpokládat zvýšení průmyslové produkce (díky solidním výsledkům dosahovaným na začátku roku) zhruba o 7,0 %.

Pro rok 2012 můžeme očekávat mírný pokles průmyslové produkce

Pro rok 2012 lze očekávat další slábnutí zahraniční poptávky (díky dluhové krizi v eurozóně), což se bude projevovat vlivem silné vzájemné provázanosti na domácím průmyslu. Zahraniční předstihové ukazatele (index PMI) naznačují pokles výrobní aktivity v eurozóně a v Německu. I konjunkturální průzkum ČSÚ ukázal na zhoršení celkové ekonomické situace v průmyslu. Průmyslové podniky pro začátek roku očekávají zpomalení tempa výrobní činnosti. Současně předpokládají zpomalení růstu výroby pro investice, která se má týkat ze čtyř pětin obnovy výrobních zařízení, méně prostředků bude vyčleněno na rozšíření výrobních kapacit a pořízení nových technologií. Vedle toho bude v první polovině roku nepříznivě působit i vysoká základna předcházejícího roku. Na druhé straně bude důležitý vývoj automobilového průmyslu, který táhne celou ekonomiku (s více než pětinový podílem na celkové průmyslové produkci). Pro zachování poptávky po českých vozech (podle vedoucích představitelů SAP) tak bude nutné rozšířit aktivity na rozvíjející se trhy v Číně, Jižní a Severní Americe a v Rusku. Pro rok 2012 můžeme očekávat mírný celoroční pokles výroby zhruba o 1 %.

54



II.4 Mezinárodní srovnání Průmyslová produkce se v EU-27 zvýšila o 3,6 %, v eurozóně o 4,2 % a v ČR o 3,7 %

Vzhledem k těsným obchodním a ekonomickým relacím se na výkonnosti českého průmyslu ve 3. čtvrtletí 2011 projevilo oslabení ekonomik a snížení růstu průmyslu eurozóny a Německa (našeho nejdůležitějšího obchodního partnera). Hodnota korelačního koeficientu ukázala na silnou vzájemnou vazbu mezi vývojem průmyslové produkce ČR a eurozóny (0,955), u ČR a Německa (0,936). Pro výpočet byly použity údaje za leden 2009 až září 2011. Těsná vazba je patrná i z grafu č. II.4.1.

Graf č. II.4.1 Vývoj průmyslové produkce v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, Eurostat, propočty MPO

Ve 3. čtvrtletí 2011 se (podle propočtů MPO z údajů Eurostatu) průmyslová výroba meziročně zvýšila v zemích EU-27 o 3,6 %, v eurozóně o 4,2 %. Největší nárůst v rámci sedmadvacítky zaznamenalo (z dosud dostupných údajů) Estonsko (o 17,3 %), Lotyšsko (o 8,3 %), Litva (o 7,4 %) a Švédsko (o 5,7 %). Významný růst evidoval i náš nejdůležitější obchodní partner Německo (o 4,9 %). Průmyslová produkce poklesla v Řecku (o 5,8 %), v Portugalsku (o 2,6 %), ve Španělsku (o 1,4 %), ve Finsku (o 1 %) a ve Velké Británii (o 0,6 %). Při porovnání ČR se sousedními zeměmi vyšší růst zaznamenalo Polsko (o 5,7 %) a Slovensko (o 5,4 %).

55



III. STAVEBNICTVÍ III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavebnictví zaznamenalo další propad

Ani třetí čtvrtletí letošního roku nevrátilo stavební produkci do kladných čísel. Ta naopak zaznamenala oproti loňsku další propad na celkových (-8,4 %). Velkou měrou se na tomto faktu podílel pokles státních zakázek z důvodů rozpočtových omezení, kdy hodnota nových zakázek v oblasti inženýrského stavitelství byla oproti stejnému období minulého roku nižší o 34 %. Dalším negativním faktorem byla i úsporná opatření domácností, které vzhledem k rostoucím očekáváním horších hospodářských výsledků ekonomiky spíše šetří a do nové stavební produkce investují méně. Projevit se ve stavební produkci mohl i klesající boom výstavby fotovoltaických elektráren a snížená poptávka po jejich výstavbě v zahraničí, především v Německu.

Graf č. III.1.1 Index stavební produkce (meziroční změna, s.c.)

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, graf MPO

Zatímco začátek roku byl optimistický a naznačoval zlepšení, druhé čtvrtletí opět spadlo do záporných čísel, a ve třetím čtvrtletí se propad ještě prohloubil. Skutečnost navíc umocňuje fakt, že se jedná o srovnání s již tak stavebně slabým rokem 2010. Konkrétněji se výkon odvětví v červenci snížil o 11 %, v srpnu o 7,7 % a v září o 6,7 %. Produkce inženýrských staveb je na svém minimu

Nejhlubší pokles zaznamenalo opět inženýrské stavitelství, jehož produkce se oproti loňskému třetímu kvartálu, snížila o 14,6 % a dosáhla tak nejhoršího výsledku od roku 2001, kdy se začala tato data sledovat. Pozemní stavitelství zaznamenalo propad mírnější, proti loňsku za třetí čtvrtletí kleslo o 5,3 %. Inženýrské stavitelství se potýká s poklesem produkce již od začátku loňského roku, kdy vešla v platnost řada opatření týkající se úspor v oblasti vládních výdajů, což také ilustruje (graf č. III.1.2).

56



Graf č. III.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna, s.c.)


Ačkoliv je pro příští rok plánováno více státních zakázek v oblasti infrastrukturních staveb než letos, neočekávají stavební firmy zásadní zlepšení. Alespoň to vyplývá z analýzy společnosti CEEC Research realizované ve spolupráci s KPMG Česká republika. Zaměstnanost ve stavebnictví dále klesla, mzda opět vzrostla

Vývoj v odvětví se odrazil i na zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 7,2 %. Průměrná nominální mzda přitom vzrostla o 4,3 % a vyšplhala se tak na 29 428 Kč, což je i nadále více než průměrná mzda českého hospodářství, která v tomto období dosáhla 24 089 Kč. Produktivita práce, měřená podílem indexu stavební produkce a indexem počtu zaměstnanců, dosáhla i v tomto čtvrtletí záporných hodnot a svůj propad prohloubila (na -1,3 %). Mzdové náklady se pak ve stavebnictví opět zvýšily, a to jak v reálném, tak nominálním vyjádření.

Tabulka č. III.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda*

2009

2010

2011 (1.Q)

2011 (2.Q)

3,1

2,6

2,5

0,4

2011 (3.Q) 4,3

2,1

1,1

0,8

-1,4

2,5

-0,7

-4,9

8,1

-0,8

-1,3

Nominální jednotkové mzdové náklady

3,8

7,9

-5,2

1,2

5,7

Reálné jednotkové mzdové náklady

2,8

6,3

-6,7

-0,6

3,8

Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.)

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, úprava a dopočty MPO * ZSV = základní stavební výroba

57


Pokles cen stavebních prací trvá


Index cen stavebních prací oslabil i ve třetím kvartálu. V porovnání s loňským obdobím se snížil o 0,2 %. Pokles cen tak dále odráží slabou poptávku po stavebních pracích a snahu výrobců jít mnohdy i pod vlastní náklady pro získání zakázek.

Graf č. III.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a jejich orientační hodnota

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, graf MPO Orientační hodnota vydaných stavebních povolení výrazně klesla

Ani orientační hodnota povolených staveb se ve třetím čtvrtletí nevyvíjela příliš pozitivně. Povoleno bylo staveb celkem za 78,4 mld. Kč, což je v porovnání s loňským obdobím objem nižší o 28,8 % a zároveň nejnižší hodnota za poslední 4 roky. Přitom dominovalo velké množství zakázek s nízkou hodnotou, neboť počet nových povolení meziročně vzrostl o 2,1 %. Pokles se podle očekávání nejvíce dotkl staveb k ochraně životního prostředí, jejichž hodnota klesla o 53,2 %. Propad je způsoben především zahrnutím fotovoltaických elektráren do tohoto typu výstavby. U nebytových budov klesla hodnota o 26,3 %. Ostatní stavby si v tomto ohledu naopak polepšily a hodnota jejich výstavby ve třetím čtvrtletí vzrostla o 11,2 %.

Podlahová plocha nových budov se snížila

Rozsah podlahové plochy se v porovnání se třetím čtvrtletím loňského roku snížil o 8,5 %, přičemž podlahová plocha bytových budov klesla o 1,2 %, u nebytových o 17,4 %.

58



Tabulka č. III.1.2 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změny v %) 2010 1. Q

2011

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Počet vydaných stavebních povolení

93,0

95,3

91,0

96,2

94,9

106,0

102,1

v tom:

nová výstavba

90,2

95,9

90,8

97,4

92,3

105,8

103,2

změna dokončených staveb

96,8

94,5

91,4

94,7

98,1

106,2

100,7

bytové budovy

87,9

92,2

94,5

98,7

99,8

106,1

98,8

nebytové budovy

95,2

96,2

92,6

93,0

95,5

111,0

102,9

110,1

99,9

87,3

92,6

74,5

104,3

107,5

90,1

96,8

87,1

97,4

99,9

103,4

100,6

z celku:

stavby k ochraně životního prostředí ostatní stavby

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, úpravy a dopočty MPO

Tabulka č. III.1.3 Orientační hodnota vydaných stavebních povolení (meziroční změny v %) 2010

2011

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Orientační hodnota povolených staveb

92,8

114,0

92,7

92,2

121,4

82,5

71,2

v tom:

nová výstavba

96,7

133,3

102,0

94,3

132,7

79,5

61,8

změna dokončených staveb

85,4

83,5

74,1

88,1

96,5

89,9

97,3

bytové budovy

80,8

92,5

77,7

91,5

112,0

100,7

100,4

nebytové budovy

92,9

101,4

108,7

101,8

97,5

91,1

73,7

stavby k ochraně životního prostředí

180,3

205,7

161,6

106,8

71,4

62,7

46,7

ostatní stavby

69,0

119,0

68,4

76,1

215,5

69,4

111,2

z celku:

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, úpravy a dopočty MPO Hodnota nově uzavřených zakázek poklesla téměř o třetinu

Trend poklesu se projevil ve třetím čtvrtletí i v hodnotě nově uzavřených zakázek. Ačkoliv počet všech kontraktů vzrostl o 2,4 %, jejich celková hodnota se propadla o 32,0 % a činila 41,3 mld. Kč. Snížení poptávky zasáhlo nejvíce inženýrské stavitelství, kde se hodnota nových zakázek snížila o 34 % na 22,2 mld. Kč. Pozemní stavitelství pokleslo o 29,4 % na 19,1 mld. Kč. Průměrná hodnota jedné nově uzavřené stavební zakázky tak byla ve třetím čtvrtletí 3,6 mil. Kč a snížila se tedy o 33,6 %.

59



Graf č. III.1.4 Vývoj stavebních zakázek (v milionech Kč)


Tabulka č. III.1.4 Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 2010

2011

1. Q

2. Q

3. Q

Nové zakázky v tuzemsku

100,8

108,8

130,9

v tom:

118,2

104,0

129,9

86,0

111,5

131,7

pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

86,6

137,8

70,9

68,0

82,2

112,4

85,3

70,6

89,6

167,6

63,1

66,0

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011 Počet uzavřených stavebních zakázek byl opět meziročně nižší

Počet nových stavebních zakázek podniků s 50 a více zaměstnanci ve třetím čtvrtletí ve stavebnictví vzrostl o 2,4 % na celkově 11 327 uzavřených kontraktů. Ke konci třetího čtvrtletí měly podniky dále uzavřeno 12,4 tisíc zakázek (meziročně méně o 2,6 %), které představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 158,4 mld. Kč. Hodnota rozpracovaných zakázek tak oproti loňskému období poklesla o 5,7 %. Propad počtu nových zakázek ve stavebnictví byl toto čtvrtletí tažen nižší zahraniční poptávkou, která vyjádřená v počtu uzavřených zakázek meziročně poklesla o 37,6 %. Domácí zakázky zaznamenaly pokles nižší, sice o 1,6 %, přičemž největší úbytek byl zaznamenán u zakázek veřejného sektoru, které se snížily o 11,5 %. Zakázky soukromého sektoru posílily oproti loňskému třetímu čtvrtletí o 18,4 %, oproti letošnímu druhému čtvrtletí však zaznamenaly další snížení.

60



Tabulka č. III.1.5 Stav stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 2010

2011

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Stav ke konci období

75,9

86,2

93,3

85,4

106,6

96,2

94,3

v tom:

71,1

81,8

89,3

83,6

108,1

98,5

98,4

veřejné

69,0

76,9

78,7

72,7

98,4

88,7

88,5

soukromé

77,1

97,6

122,3

117,3

131,8

123,0

118,4

164,7

159,4

142,1

99,5

94,7

76,1

62,4

tuzemsko v tom: zahraničí

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, úpravy a dopočty MPO Hypoteční trh stále sílí

Trh hypotéčních úvěrů nadále posiluje. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku poskytly banky na českém území celkem 17 188 hypoték, v hodnotě 28,8 mld. Kč. Tato částka tak představuje 35,9% nárůst oproti minulému roku. Za vysokým zvýšením objemu hypoték se skrývá stále klesající úroková sazba tohoto finančního produktu, která podle ukazatele Hypoindex společnosti Fincentrum činila v červenci 4,13 %, v srpnu 4,09 % a v září 3,89 %. Cena hypoték se tak velmi blíží nejnižší sazbě, která v České republice byla naměřena v říjnu 2005 a činila 3,62 %.

III.2 Bytová výstavba Počet zahájených bytů klesl meziročně o 7,4 %

Počet zahájených bytů se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 7,4 % a dosáhl tak hodnoty 7 104 bytů. Na snížení měla největší podíl oblast výstavby bytů v nebytových budovách, která meziročně klesla o 50,1 %. Další oblastí s významným poklesem byla výstavba nástaveb, přístaveb a vestaveb bytových domů, která se meziročně propadla o 31 %. Lepších výsledků dosáhla stavební úprava nebytových prostor (+4,8%), zlepšení je ale zkresleno slabými loňskými výsledky v této oblasti. Na hranici loňských výsledků se celý rok drží i bytová výstavba v rodinných domech, která ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 %.

Graf č. III.2.1 Vývoj stavebních zakázek (v milionech Kč)

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, graf MPO 61


Počet dokončených domů pro seniory se výrazně propadl

Vyhlídky pro stavebnictví nejsou příznivé


Ještě méně příznivé jsou statistiky dokončených bytů, kterých meziročně ubylo o 10,4 %. Celkem se tak za třetí čtvrtletí podařilo dokončit 6 616 bytů. Propad táhly domovy a penziony pro seniory, jejichž výstavbový boom posledních let se výrazně propadl. Počet dokončených domů tohoto typu byl tak ve srovnání s loňským rokem o 73,1 % nižší. Významně poklesl i počet dokončených bytových domů, a to o 22,1 %. Výkony českého stavebnictví ještě neměly příležitost vrátit se do předkrizových hodnot roku 2007 a opět se výrazně propadají. Na konci tohoto roku je možné očekávat ještě zlepšení způsobené urychlovanou výstavbou a zadáváním zakázek před změnou DPH, která Českou republiku čeká příští rok. V roce 2012 lze ale vzhledem k vyšším nákladům na stavby a k nižší kupní síle obyvatel očekávat další pokles počtu zakázek a dokončené bytové výstavby. Z průzkumu společností CEEC Research a KPMG Česká republika provedeného mezi stavebními firmami v ČR a na Slovensku vyplývá, že naprostá většina ředitelů těchto společností očekává, že rok 2012 bude dalším rokem krize českého stavebnictví a návrat k růstu nelze očekávat ani v roce 2013. Průměr předpovědí ředitelů společností zabývajících se inženýrským nebo pozemním stavitelstvím ukazuje na pokles sektoru o 8,7 % v příštím roce a o další 1,1 % v roce 2013. Na úbytku zakázek by se měla projevit jak snížená poptávka ze strany veřejného, tak ze strany soukromého sektoru. I přes možné plány v oblasti dopravní infrastruktury nelze očekávat tak velké množství veřejných zakázek, jako tomu bylo v předchozích letech. V důsledku nepříznivé ekonomické situace lze rovněž očekávat větší tvorbu úspor domácností, což se společně s nižší kupní silou projeví na poklesu tvorby stavebních zakázek. Negativní vývoj sektoru pak nezvrátí ani poptávka firem, u níž v důsledku ekonomického vývoje předpovídat zvýšení investičních výdajů také nelze.

III.3 Stavebnictví v EU Stavebnictví EU snižuje propad

Zatímco eurozóna si v posledním čtvrtletí polepšila, Evropská unie jako celek se ve stavebnictví dále nacházela v červených číslech. Nejhorším měsícem pro evropské stavitelství byl červenec, kdy se hodnota indexu stavební produkce výrazně propadla a dosáhla nejnižších hodnot za posledních 12 měsíců. Červencová hodnota meziroční změny stavební produkce EU činila -11,1 %, v srpnu a září se situace mírně zlepšovala, a to až na zářijových -6,7 %. V eurozóně byla situace poněkud lepší. Po červnovém razantním propadu se ve třetím kvartálu dostalo stavebnictví do kladných čísel. V červenci se index vyšplhal na 2,6 %, v srpnu na 2 % a září zakončil s 0,2 %.

62



Graf č. III.3.1 Stavební produkce v EU (meziroční změny)

Pramen: Eurostat, ČSÚ; prosinec 2011, graf MPO

V grafu č. III.3.1 je zobrazeno porovnání indexů meziročních změn jednotlivých sledovaných skupin, tedy Evropské unie, eurozóny a České republiky.

63



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod zvolnil tempo růstu

Zahraniční obchod ČR ve třetím letošním čtvrtletí nadále posiloval, i když jeho dynamika oproti první polovině roku výrazně zpomalila. Za nižším tempem růstu vývozu i dovozu stály přetrvávající problémy eurozóny, které se negativně projevily na vývoji zahraniční poptávky. Horší statistiku však můžeme přičíst také vysoké srovnávací základně roku 2010, v jehož třetím čtvrtletí dosáhl růst exportu i importu velmi vysokého tempa 19,6 %, resp. 25,9 %.

Aktivum obchodní bilance bylo výrazně vyšší

Vývoz se ve třetím čtvrtletí roku zvýšil meziročně o 10 % a dovoz posílil o 6,8 %. Export i import se tak zvyšovaly výrazně pomaleji než v předcházejících čtvrtletích, kdy dosahovaly dvouciferného růstu. Aktivum obchodní bilance dosáhlo 35,8 mld. Kč a bylo tak meziročně o 21,3 mld. Kč vyšší. V kumulaci od ledna do září činil přebytek zahraničního obchodu 134,3 mld. Kč, což byla nejvyšší hodnota zaznamenaná za toto období v historii ČR. Data za první tři čtvrtletí tak potvrzují, že by měl zahraniční obchod v roce 2011 skončit rekordním přebytkem.

Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod ČR


Export ve stálých cenách rostl rychleji, import naopak pomaleji

Po eliminaci cenových vlivů vzrostl vývoz za první tři čtvrtletí meziročně o 15,3 %, v běžných cenách se export zvýšil o slabších 14,6 %. Dovoz ve stálých naopak rostl pomaleji, když meziročně přidal 11,7 %, zatímco import v běžných cenách posílil o 13,3 %. Tento vývoj způsobil výrazně vyšší růst dovozních cen.

64



Tabulka IV.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v roce 2011 Měsíc

Březen Duben Květen Červen Červenec

Srpen

Září

10,3

11,4

8,5

14,6

6,1

6,0

10,6

4,0

13,3

14,0

17,4

12,0

2,3

21,6

134,4

Leden

Únor

Vývoz (meziroční změna v %)

26,8

17,5

17,5

13,8

17,8

10,1

Dovoz (meziroční změna v %)

29,1

19,8

16,6

14,8

18,3

Saldo 2011 v mld. Kč

17,8

14,3

22,0

12,9

Saldo 2010 v mld. Kč

1-9/2011

16,9

15,5

17,2

13,1

12,8

7,7

3,2

0,7

10,1

97,6

Meziroční změna salda (v mld. Kč)

0,9

-1,2

4,8

-0,2

1,2

9,7

8,8

1,6

11,5

36,8

Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

27,4

18,8

17,4

14,2

19,8

14,0

11,6

10,9

6,5

15,3

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

24,8

16,8

13,2

12,4

18,2

8,1

5,9

9,6

1,3

11,7

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011

Ceny vývozu i dovozu mírně rostly

Vývozní ceny se ve třetím čtvrtletí, po mírném poklesu v předchozím kvartále, meziročně zvýšily o 1,6 %. Dovozní ceny meziročně přidaly 3,4 % a pokračovaly tak v růstu započatém ve druhém čtvrtletí 2010. Zvýšení cen bylo ovlivněno především vývojem u minerálních paliv, jejichž importní ceny stouply o 26 % a exportní o 9,2 %. Směnné relace se tak ve sledovaném období mírně zvýšily na hodnotu 98,3 % a setrvaly už sedmé čtvrtletí v řadě v negativních hodnotách. Přehled směnných relací u jednotlivých komodit uvádí tabulka č. IV.1.2. Na vývoj cen v zahraničním obchodě působil mimo jiné kurz koruny vůči zahraničním měnám. V uplynulém čtvrtletí koruna posílila vůči euru o 2,1 %, průměrný kurz činil 24,4 CZK/EUR. Průměrný směnný kurz k americkému dolaru dosáhl 17,3 CZK/USD a koruna tak byla o 10,5 % silnější než ve stejném období loňského roku.

Graf č. IV.1.2 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %)


65



Tabulka č. IV.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (meziroční změny v %) Indexy cen vývozu Skupiny SITC

Indexy cen dovozu

Směnné relace

3.Q.2010

3.Q.2011

3.Q.2010

3.Q.2011

3.Q.2010

3.Q.2011

Celkem

102,2

101,6

105,8

103,4

96,6

98,3

0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky 7 stroje a dopr. prostředky 8 průmyslové spotř. zboží

104,1 106,6 129,2 115,9 107,2 107,2 103,9 98,8 99,6

105,4 103,5 108,5 109,1 102,6 108,3 105,5 97,7 100,9

103,6 97,3 128,5 125,7 104,2 102,1 105,5 102,0 100,2

100,3 107,7 112,9 126,0 129,4 104,8 104,2 96,3 98,3

100,5 109,6 100,5 92,2 102,9 105,0 98,5 96,9 99,4

105,1 96,1 96,1 86,6 79,3 103,3 101,2 101,5 102,6

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011 Podíl zahraničního obchodu na celkovém HDP se dále zvýšil

ZO v národním pojetí

Zahraniční obchod zůstal i ve třetím čtvrtletí hlavním tahounem růstu ekonomiky. Podíl vývozu na HDP se dále zvýšil na 75,3 %. Na dovoz pak připadl podíl ve výši 71,2 %. Ve sledovaném období se zvýšila také míra otevřenosti české ekonomiky, která dosáhla 73,2 %. Přeshraniční statistika ČSÚ neumožňuje zachytit, jaká vytvořená hodnota připadá v rámci globálních hodnotových řetězců na jednotlivé země. ČSÚ si tuto problematiku uvědomuje, a proto za účelem co nejvěrnějšího zachycení tvorby hodnoty začala vykazovat statistiku zahraničního obchodu také v metodice národních účtů, která je založena na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

Zahraniční obchod se zbožím podle metodiky změny vlastnictví (národní pojetí) rostl pomalejším tempem. Vývoz se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 9,1 % a dovoz posílil o 4,8 %. Saldo obchodní bilance vykázalo schodek 1,4 mld. Kč. Graf č. IV.1.3 Zahraniční obchod ČR v metodice založené na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty


66



IV.2 Teritoriální struktura Výsledky třetího čtvrtletí opět potvrdily silnou závislost českého zahraničního obchodu na zemích Evropské unie. Do EU ve sledovaném období mířilo 82,5 % českého exportu, importováno bylo z tohoto seskupení 63,9 % zboží. Vývoz do států evropské sedmadvacítky vzrostl meziročně o 8,8 % na 573,9 mld. Kč a dovoz posílil o 7,6 % na 421,2 mld. Kč. Tabulka č. IV.2.1 ilustruje, že největší část vývozu i dovozu míří do zemí eurozóny, a zejména pak do Německa.

Do EU směřovalo 82,4 % vývozu

Tabulka č. IV.2.1 Podíly uskupení a zemí na zahraničním obchodě ČR vývoz Evropská unie Eurozóna Německo

dovoz

82,5% 65,1% 32,5%

63,9% 50,6% 25,6%

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011 Vývozy do Číny a Ruska mají rostoucí tendenci

Přestože Evropská unie zůstává dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, vývoj zahraničního obchodu ve třetím čtvrtletí ukazuje na vzrůstající důležitost trhů Ruska a Číny. Vývoz do Ruska posílil meziročně o 22,5 % a do Číny o 32,8 %. I když podíl těchto zemí na celkovém vývozu není významný, má rostoucí tendenci (podíl exportu do Ruska vzrostl ve 3. kvartále na 3,4 % z loňských 3,1 % a do Číny se zvýšil na 1,1 % z loňských 0,9 %).

Nejvyššího přebytku obchodní bilance dosáhla ČR s Německem, následovalo Slovensko a Velká Británie

Nejvyššího kladného salda obchodní bilance dosáhla ČR tradičně s Německem. Vývoz do tohoto teritoria vzrostl meziročně o 9,2 % na 225,7 mld. Kč a dovoz přidal 6,5 % na 168,9 mld. Kč. Aktivum obchodní bilance tak činilo 56,8 mld. Kč, což bylo o 8,7 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Druhého nejvyššího aktiva dosáhla ČR v obchodě se Slovenskem, který skončil přebytkem 25,5 mld. Kč. Pětici zemí, s nimiž má ČR největší přebytky pak doplnila Velká Británie (19,3 mld. Kč), Francie (14,0 mld. Kč) a Rakousko (9,8 mld. Kč).

Tabulka č. IV.2.2 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2011 Dos a žené Mezi roč. Země

a kti vum

změna

Nejvyš š í a kti va v komodi tních s kupi ná ch (SITC) podíl ející s e na cel kovém výs l edku da né země v ml d. Kč

v ml d. Kč v ml d. Kč Celkem ČR

35,8

21,4 stroje a dopr. prostř.

104,0 průmysl.spotř.zboží

4,1 nápoje a tabák

0,2

Německo

56,8

8,7 s troje a dopr. pros tř. 55,9 průmys l . s potř. zboží 11,5 tržní výrobky

3,2 s urovi ny

3,4

Sl ovens ko

25,5

4,0 s troje a dopr. pros tř.

5,3 potra vi ny

4,5 mi nerá l ní pa l i va

1,9

Spojené krá l ovs tví

19,3

0,5 s troje a dopr. pros tř. 16,4 tržní výrobky

2,2 průmys l . s potř. zboží

2,4 potra vi ny

0,2

Fra nci e

14,0

1,8 s troje a dopr. pros tř. 16,2 průmys l . s potř. zboží

2,2 s urovi ny

0,2


9,2 tržní výrobky

Ra kous ko

9,8

-1,0 s troje a dopr. pros tř.

6,2 s urovi ny



1,2

Švéds ko

4,9



1,1 ná poje a ta bá k


0,1

Bel gi e

4,8



1,5

Švýca rs ko

4,5




0,5

Špa něl s ko

3,6



0,7 s urovi ny

0,2

Rumuns ko

2,7


1,0 chemi ká l i e


0,6 potra vi ny

0,4


67



Naopak nejhlubšího schodku obchodní bilance dosáhla ČR ve třetím čtvrtletí v obchodě s Čínou. Meziročně se však deficit s touto zemí vlivem vyšších exportů mírně snížil, a to o 0,6 mld. Kč na 73,5 mld. Kč. Druhé nejvyšší záporné saldo bylo zaznamenáno v obchodě s Ruskem (11,6 mld. Kč), dále pak v obchodě s Koreou (10,8 mld. Kč), Japonskem (10,7 mld. Kč) a Ázerbajdžánem (9,1 mld. Kč).

Výrazně nejvyšší pasivum obchodní bilance vykázal obchod s Čínou

Tabulka č. IV.2.3 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2011 Země

Cel kový

Mezi roč.

Nejvyš š í defi ci ty v komodi tních s kupi ná ch (SITC)

defi ci t

změna

podíl ející s e na cel kovém defi ci tu da né země v ml d. Kč

v ml d. Kč v ml d. Kč

0,6 s troje a dopr. pros tř. -55,5 průmys l . s potř. zboží -12,8 tržní výrobky

-4,0 chemi ká l i e

-1,0

Čína

-73,5

Rus ko

-11,6

-1,5 mi nerá l ní pa l i va

Korea

-10,8


-9,4 tržní výrobky

-0,8 průmys l . s potř. zboží -0,7 chemi ká l i e

-0,2

Ja pons ko

-10,7




-0,3

-28,4 s urovi ny

-2,3 mi nerá l ní pa l i va


-0,3

Ázerbá jdžá n

-9,1

-9,6

Tha js ko

-5,2


-4,2 s urovi ny


Ma l a js i e

-5,1


-4,4 s urovi ny

-0,5 průmys l . s potř. zboží -0,3 tržní výrobky

-0,1

Tcha j-wa n

-3,9




-0,1

Si nga pur

-2,9


-2,8 chemi ká l i e

-0,2

Irs ko

-2,6

1,6 chemi ká l i e

-1,4 průmys l . s potř. zboží

-0,9 potra vi ny

-0,3 průmys l . s potř. zboží -0,2

-0,2 s troje a dopr. pros tř. -0,2


IV.3 Komoditní struktura Tabulka č. IV.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 2. čtvrtletí 2011 Celkem

0

1

2

3

4

5

6

Vývoz (podíl v %) Dovoz (podíl v %) Saldo 2010 (v mld. Kč) Saldo 2011 (v mld. Kč)

100,0 100,0 14,5 35,8

3,2 4,6 -9,0 -7,7

0,6 0,6 0,7 0,2

4,0 10,7 -37,3 -43,2

0,2 0,2 0,3 -0,2

6,3 10,9 -24,2 -27,9

18,1 18,5 1,2 4,1

Meziroční změna salda

21,4

9,2

-2,4

2,9 3,3 2,1 -1,7 45,3

37,1

-28,2

28,3

102,8

7

8

9

53,4 40,6 74,8 104,0

11,1 10,3 6,0 9,2

0,1 0,3 0,0 -0,9

-65,6

-6,9

0,0

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011 Pozn.:

0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

Nejdůležitějším obchodním artiklem byly stroje a dopravní prostředky

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Tahounem zahraničního obchodu byly ve 3. čtvrtletí tradičně stroje a dopravní prostředky. Tato skupina výrobků se na českém vývozu podílela 53,4 % a na dovozu 40,6 %. Dalšími významnými obchodními artikly byly tržní výrobky tříděné podle materiálu (podíl na exportu 18,1 %, na importu 18,5 %) a průmyslové spotřební zboží (podíl na exportu 11,1 %, na importu 10,3 %). Vývoj zahraničního obchodu dle Standardní mezinárodní klasifikace zboží v letošním a loňském třetím čtvrtletí ilustruje graf č. IV.3.1.

68



Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC ve 3. čtvrtletí 2010 a 2011 (v mld. Kč)

Pramen: ČSÚ: prosinec 2011, graf MPO

Aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 105,1 mld. Kč

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal ve sledovaném období aktivum ve výši 104,0 mld. Kč, což je o 29,3 mld. Kč více než v loňském třetím čtvrtletí. Vývoz této skupiny přidal meziročně 9,2 % a dovoz 0,8 %. Nejvýznamněji se na obchodu se stroji a dopravními prostředky podílela silniční vozidla, jejich vývoz činil 30,1 % exportu skupiny a 16,1 % celkového exportu. Nejdůležitější položkou silničních vozidel pak byly osobní automobily a díly a příslušenství motorových vozidel.

Tabulka č. IV.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 3.čtrvtletí 2011 Vývoz Dovoz Obchodní bilance 3.Q meziroč. podíl na podíl na 3.Q meziroč. podíl na podíl na 3.Q meziroční 2011 změna vývozu celkovém 2011 změna dovozu celkovém 2011 změna mil. Kč skup. vývozu mil. Kč skup. dovozu mil. Kč mil. Kč S ITC 7 - celkem

371 584

9,2

100,0

71 - stroje a zařízení k výrobě energie 19 959 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 17 303 73 - kovozpracující stroje 5 046 74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu 44 676 75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat 59 975 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 39 301 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 66 441 78 - silniční vozidla 111 888 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky 6 996

7,2 24,9 17,3 12,3 3,6 6,2 8,6 11,7 -3,5

5,4 4,7 1,4 12,0 16,1 10,6 17,9 30,1 1,9

53,4 267 564 2,9 2,5 0,7 6,4 8,6 5,7 9,6 16,1 1,0

18 295 14 938 5 144 31 228 53 513 31 090 61 243 49 355 2 757

0,8

100,0

40,6

104 020

29 258

11,9 38,5 50,9 11,8 2,0 -8,9 -18,2 13,6 37,1

6,8 5,6 1,9 11,7 20,0 11,6 22,9 18,4 1,0

2,8 2,3 0,8 4,7 8,1 4,7 9,3 7,5 0,4

1 663 2 365 -98 13 448 6 461 8 211 5 199 62 533 4 238

-617 -705 -991 1 586 989 5 325 18 903 5 766 -997

Pramen: ČSÚ, prosinec, 2011

69



Graf č. IV.3.2 Hodnota vývozu osobních automobilů (SITC 781) v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011 graf MPO, odbor ekonomických analýz

Registrace osobních automobilů v EU se meziročně snížily

Nepříznivým signálem pro český vývoz je klesající poptávka po automobilech v zemích EU. Podle údajů Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) bylo za prvních devět měsíců letošního roku registrováno celkem 10 121 423 nových automobilů, což představuje meziroční pokles o 1,1 %. Vývoj na jednotlivých automobilových trzích byl však různý; zatímco Německo si udrželo dvouciferný růst (10,8 %), ve Španělsku a Itálii registrace výrazně oslabily (-20,7 %, resp. -11,3 %).

Tabulka č. IV.3.3 Výroba a prodej motorových vozidel za první tři čtvrtletí 2011 1.- 9. měsíc roku 2011 výroba

tuz. prodej

meziroční změny v %

vývoz

výroba

tuz. prodej

vývoz

celkem (motorová vozidla)

900 107

49 048 1 013 461

11,53%

1,69%

10,80%

* z toho: osobní a užitková vozidla

podíl počtu silničních vozidel 97,74% 81,06% 99,04%

11,43%

1,47%

10,74%

-1,07%

1,95%

-17,59%

nákladní

0,10%

0,35%

0,07%

autobusy

0,26%

0,66%

0,21%

33,10%

25,24%

32,50%

motocykly a mopedy

0,11%

0,14%

0,09%

116,77%

62,75%

123,24%

Pramen: SAP, listopad 2011 Poznámka: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2011 i zásoby dříve vyrobených aut Největší pasivum zaznamenala minerální paliva

Negativně ovlivnil vývoj bilance zejména obchod s minerálními palivy, který skončil schodkem 43,2 mld. Kč. Oproti loňskému třetímu čtvrtletí se tak pasivum prohloubilo o dalších 5,9 mld. Kč. To bylo do jisté míry ovlivněno vysokými cenami ropy. Podle interní statistiky MPO bylo za třetí čtvrtletí dovezeno do ČR celkem 1626,2 tis. tun ropy v hodnotě 23,5 mld. Kč. Oproti stejnému období loňského roku se tak dovoz v objemovém vyjádření snížil o 23,4 %, v hodnotě naopak o 2,4 % posílil.

70



Graf č. IV.3.3 Ceny ropy na světových trzích (USD/barel)

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

IV.4 Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod celé EU také rostl pomaleji

Podobně jako v ČR zahraniční obchod celé Evropské unie ve třetím čtvrtletí ztrácel oproti prvnímu pololetí na tempu. Zatímco v úvodu roku vykazoval vývoz evropské sedmadvacítky dvouciferný růst, v červenci tempo výrazně oslabilo na 3,9 %. V srpnu se pak opět zvýšilo na 13,9 % a v září dále pokleslo na 9,5 %. Analogicky se vyvíjel dovoz zboží do EU, který ve třetím čtvrtletí vzrostl nejvíce v sedmém měsíci (o 10,6 %), v šestém a osmém měsíci vykázal slabší výsledek (5,3 %, resp. 6 %). Trend zahraničního obchodu EU tak zcela korespondoval s vývojem v ČR, což není vzhledem k silné provázanosti české a evropské ekonomiky překvapením. Na rozdíl od ČR však zahraniční obchod EU skončil ve sledovaném období schodkem. Celkové pasivum dosáhlo 38,9 mld. eur.

Graf č. IV.4.1 Zahraniční obchod EU

Pramen: Eurostat, prosinec 2011, graf MPO Poznámka: statistika zachycuje pohyb zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU a také vzájemný obchod mezi členskými zeměmi, sezónně očištěná data 71


Nejvyšší aktivum vykázal obchod s USA, největší schodek obchod s Čínou


Nejvyšší přebytek obchodní bilance Evropské unie vykázal za první tři čtvrtletí obchod s USA. Jeho aktivum dosáhlo 55,1 mld. eur, a to i přesto, že dovoz z tohoto teritoria rostl rychleji než vývoz (import meziročně přidal 9 %, export posílil o 8 %). Vysoké kladné saldo pak zaznamenal také obchod se Švýcarskem (21,2 mld. eur) a Tureckem (19,5 mld. eur). Negativně se na celkové bilanci podepsal zejména obchod s Čínou, který v prvních devíti měsících roku skončil schodkem 118 mld. eur. Vývoz do Číny přitom vzrostl o výrazných 29 %, dovoz se zvýšil mírněji o 6 %. Druhé největší pasivum vykázal obchod s Ruskem, a to 67,9 mld. eur.

Tabulka č. IV.4.1 Nejvýznamnější obchodní partneři EU vývoz změna v %

1.-9. 2011 USA Čína Rusko Švýcarsko Norsko Turecko Japonsko Inde Brazílie Jižní Korea

dovoz

191,9 99,6 79,0 89,7 34,6 55,4 35,6 30,1 26,2 23,8

1.-9. 2011

8 21 29 18 13 26 11 20 12 16

saldo

změna v %

136,7 217,6 146,9 68,4 70,3 35,9 50,7 30,0 29,1 27,0

9 6 26 11 22 16 4 22 22 9

1.-9. 2011 55,1 -118,0 -67,9 21,2 -35,6 19,5 -15,1 0,1 -2,9 -3,3

Pramen: Eurostat, prosinec 2011, sezónně neočištěná data Vývoz táhly tradičně stroje a dopravní prostředky

Hlavním tahounem zahraničního obchodu evropské sedmadvacítky byl tradičně zpracovatelský průmysl. V období od ledna do září dosáhlo aktivum této komoditní skupiny 178,5 mld. eur. Nejvýznamnějším obchodním artiklem byly stroje a dopravní prostředky, jejichž vývoz vzrostl meziročně o 15 %, dovoz posílil pouze o 1 % a obchodní bilance tak skončila přebytkem 149 mld. eur. Opačným směrem na celkovou bilanci působil obchod primárního průmyslu, který skončil schodkem 316,7 mld. eur. Největší vliv na záporné saldo této skupiny měly energie.

Tabulka č. IV.4.2 Zahraniční obchod EU podle typu zboží vývoz 1.-9. 2011 Primární průmysl Potraviny a nápoje Suroviny Energie Zpracovatelský průmysl Chemikálie Stroje a dorpavní prostředky Ostatní

dovoz

změna v %

1.-9. 2011

saldo

změna v %

1.-9. 2011

172,1 64,0 33,4 74,7 925,2 188,2 475,0 262,0

24 18 20 33 13 7 15 15

488,8 67,8 65,4 355,6 746,7 115,2 326,0 305,6

26 16 26 28 8 13 1 13

-316,7 -3,8 -32,0 -280,9 178,5 73,0 149,0 -43,6

Ostatní

29,4

3

22,1

6

7,3

Celkem

1126,8

15

1257,7

14

-130,9

Pramen: Eurostat, prosinec 2011, sezónně neočistěná data

72


Nejvíce se na vývozu i dovozu podílelo Německo


Nejvíce se na vývozu a dovozu EU v prvních třech čtvrtletích podílelo Německo, a to 24 %, resp. 20 %. Pětici zemí s největším podílem pak doplnila Francie, Nizozemí, Itálie a Velká Británie. Vývoz z České republiky činil 3 % celkového exportu EU a dovoz představoval 2 % celkového importu EU.

Graf č. IV.4.2 Podíl jednotlivých zemí na vývozu EU (1.-9. 2011)

Pramen: Eurostat, prosinec 2011, neočištěná data

Graf č. IV.4.3 Podíl jednotlivých zemí na dovozu EU (1.-9. 2011)

Pramen: Eurostat, prosinec 2011, neočištěná dat

73



IV.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu Prohlubující se dluhová krize eurozóny se v posledním čtvrtletí roku negativně projeví na vývoji zahraničního obchodu. Předpokládáme, že tempo růstu vývozu i dovozu bude ke konci roku silně zpomalovat. Naznačuje to převážná většina předstihových indikátorů, které vesměs počítají s prudkým ochlazením evropské i české ekonomiky. Důvěra v tuzemskou ekonomiku se nadále propadá

Pesimistická očekávání ohledně vývoje tuzemské ekonomiky potvrzuje listopadový konjukturální průzkum ČSÚ. Podle něj se důvěra v českou ekonomiku dále výrazně propadla, a to jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli. Hůře než v předchozím měsíci přitom hodnotí současnou situaci respondenti ve všech sledovaných odvětví, včetně klíčového průmyslu.

Výrobní aktivita bude oslabovat

Index nákupních manažerů (PMI), který pravidelně sestavuje společnost Market Economics, se v listopadu v téměř všech zemích eurozóny dostal pod neutrální hranici 50 bodů. Hodnota indikátoru nižší než 50 přitom signalizuje pokles výrobní aktivity v zemi. Pod touto hranicí se už druhý měsíc v řadě drží náš největší obchodní partner Německo. PMI pro ČR prolomil tuto hranici v listopadu poprvé od října 2009.

Předstihové ukazatele jsou rekordně slabé

Rekordně slabých výsledků dosahují i jiné předstihové indikátory. Index ekonomického sentimentu ESI vydávaný Evropskou komisí poklesl v eurozóně na nejnižší hodnotu od listopadu 2009. Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku měřená indexem ZEW se dostala dokonce na tříleté minimum.

74



V. VNITŘNÍ OBCHOD Maloobchodní tržby se i ve třetím čtvrtletí propadly

Tržby realizované maloobchodními prodejci zpomalily i ve třetím čtvrtletí roku 2011. Oproti druhému čtvrtletí tohoto roku klesly o 0,7 procentního bodu a meziročně vzrostly jen mírně, sice o pouhých 0,5 %. Nejvíce se tržby propadly v oblasti prodeje ve stáncích a na trzích a to o 13,1 %, dále v pohostinství, kde meziročně klesly o 2,97 p.b. Podobně nepříznivý výsledek ale zaznamenaly i maloobchody s potravinami (-2,7 %), či prodej knih a papírenského zboží (-1,8 %). Prodeje ovlivnily především rostoucí ceny komodit, které se promítly jak v sektoru pohostinství, tak potravinářství, velký podíl na nižší spotřebě má však i vyšší tvorba úspor domácností. Ekonomické ukazatele naznačují, že se spotřebitelé v posledních měsících připravují na možný nepříznivý ekonomický vývoj v příštím roce a snižují proto z opatrnosti své současné výdaje. Propad tržeb maloobchodníků byl přitom nejsilnější v červenci (-1,3 %), kdy ještě navazoval na významný pokles z června (-3,3 %). Měsíce srpen a září byly na tržby průměrné; zatímco v srpnu tržby oproti loňským datům vzrostly o 3 procentní body, v září spíše stagnovaly (+0,02 p.b.).

Graf č. V.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ; prosinec 2011, graf MPO

Tržby internetových prodejců a obchodů s počítačovou a komunikační technikou se drží v růstu

Prodej zboží přes internet pokračoval na rozdíl od předchozích sektorů v růstu, meziročně posílil o 8,9 procentního bodu. Dařilo se i specializovaným prodejnám s počítačovou a komunikační technikou, jež si oproti loňsku polepšily o 8,4 %. Obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot vzrostl meziročně o 1,9 %.

75



Tabulka č. V.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) 2009

2010

2011

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

Maloobchod včetně motoristického segmentu Obchod, opravy a údržba motorových vozidel Prodej pohonných hmot (p.h.)

-4,3 10,3 -2,8

-5,1

-5,4

-4,0

-0,2

2,1

1,6

1,5

4,8

1,2

0,5

-10,6 -5,9

-13,7 -0,5

-10,6 -1,7

3,2 -3,6

8,4 -0,5

7,0 -9,0

8,7 -9,6

12,0 -5,5

1,8 -3,6

4,1 -2,0

Maloobchod kromě p.h.

-1,5

-1,7

-2,2

-1,3

-1,2

-0,8

1,3

0,3

3,0

1,8

-0,7


Objem prodeje pohonných hmot stále klesá

Cena pohonných hmot se meziročně zvýšila o 10,2 %, na čemž nese hlavní podíl celosvětový růst ceny ropy a ropných produktů. Spotřebitelský trh na tento fakt očekávatelně reaguje sníženou poptávkou. Objem prodeje pohonných hmot byl oproti slabým výkonům loňského roku ještě o 2 p.b. nižší, prodaný objem tak dosáhl nejnižšího množství od prvního čtvrtletí loňského roku.

Prodej potravin klesá

Maloobchod mimo prodeje pohonných hmot klesl ve třetím čtvrtletí o 0,7 %, z toho se prodej potravin propadl o 2,7 %, naopak prodej nepotravinářského zboží stagnoval se slabými +0,8 %. Tržby maloobchodníku se zbožím v nespecializovaných prodejnách klesly o 2,8 %.

Graf č. V.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)


Disponibilní důchod a spotřeba stagnují

Disponibilní důchod ve druhém čtvrtletí meziročně stagnoval a v souhrnu dosáhl za Českou republiku 497 mld. Kč, což je v procentuálním vyjádření změna o +0,9 p.b. Stagnaci disponibilního důchodu provázela i stagnace spotřeby a růst úspor. Konečná spotřeba domácností vzrostla meziročně o pouhých 0,6 p.b., úspory se přitom zvýšily o 6,96 % a i přes mezikvartální snížení o 4,5 % tak potvrzují snahu domácností šetřit. 76



Graf č. V.3 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny)

Pramen: ČSÚ; prosinec 2011, graf MPO Indikátory důvěry znatelně klesají

Indikátory důvěry podnikatelů i spotřebitelů vycházející z šetření Českého statistického úřadu se ve třetím čtvrtletí setrvale propadaly. První dva měsíce třetího čtvrtletí se index podnikatelské důvěry propadal stálým meziměsíčním tempem (-0,8 bodů), v závěru propad zrychlil na (-2,3 b.). Dosáhl tak meziroční změny (-7,3 b.) v červenci, (-8,1 b.) v srpnu a za poslední rok nejnižší hodnoty (-10,4 body) v září. Indikátor důvěry spotřebitelů meziměsíčně nejvíce klesl mezi červencem a srpnem a to o 2,7 bodu, přičemž v červenci dosáhl v meziročním srovnání (-18,5 b.), v srpnu (-21,2 b.) a v září (-22,3 b.), což je zatím nejhlubší propad od března roku 2009. Z průzkumů mezi spotřebiteli je patrný jednoznačný trend negativních očekávání v oblasti ekonomické a finanční situace. Respondenti také ve zvýšené míře počítají se zvýšením nezaměstnanosti a obávají se růstu cen. Úroveň maloobchodních tržeb v cenách roku 2005 se v červenci významně propadla, přestože index dosáhl meziročních (+16,4 b.), jeho pokles v červenci vůči předcházejícímu měsíci byl 11,3 b. Ve zbývajících měsících čtvrtletí tržby opět nabraly růstové tempo a vzrostly meziměsíčně o 3,6 b. v srpnu a o 2 b. v září, dosáhly tak meziročního růstu 19,8 b. a 21,8 bodů.

77



Graf č. V.4 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2005)


Oživení zatím nelze očekávat

Data získaná ze šetření vnitřního obchodu ve třetím čtvrtletí naznačují postupný nástup hospodářského útlumu. Očekávání jak podnikatelů, tak spotřebitelů nejsou optimistická a ani jedna skupina zatím nepředpokládá zlepšení své ekonomické situace. Ve čtvrtém čtvrtletí lze ještě predikovat zlepšení – spotřebitelé budou zvyšovat své nákupy v souvislosti s prosincovými svátky a s možnostmi výhodných nákupů, lze uvažovat i na určitou tendenci spotřebitelů k předzásobení se produkty a službami, u nichž se příští rok změní DPH. Pro následující měsíce a především první čtvrtletí nového roku však žádné zásadní oživení očekávat nelze, pravděpodobnější je stagnace či mírná recese.

V.1 Vnitřní obchod v EU Evropská unie udržuje stále mírné tempo růstu obratu

Tržní stagnace patrná v maloobchodním prodeji v České republice se podobnou silou promítla ve třetím čtvrtletí i v ostatních státech Evropské unie. Zatímco obrat maloobchodních podniků v ČR meziročně mírně rostl, v červenci o slabých 0,2 %, v srpnu o 2 % a v září o 0,7 %, na Slovensku se například nevyhnul ani poklesu (v srpnu o 0,4 %). Lepších výsledků se dočkalo Německo, jehož maloobchodní obrat ke konci kvartálu vzrostl meziročně o 2,4 % a předčil tak i výstup EU a eurozóny. Za celou Evropskou unii a eurozónu lze ve třech měsících třetího kvartálu hovořit o stálém tempu růstu. Eurozóna v červenci skončila s výsledkem 1,7 %, v srpnu obrat vzrostl o 2 % a v září si mírně pohoršil na 0,7 %. V Evropské unii se obrat prodejů držel nad 2 % po celé čtvrtletí, v srpnu dosáhl až 2,5% růstu. Výsledky obou uskupení jsou však na zlomcích výkonů předchozích let.

78



Graf č. V.1.1 Obrat maloobchodních podniků v EU (meziroční změny v %)

Pramen: Eurostat; prosinec 2011, graf MPO Indexy důvěry rekordně klesají

Indexy důvěry spotřebitelů ve třetím čtvrtletí roku výrazně klesly. Nejnižších hodnot nabyl ukazatel ve třetím čtvrtletí ve Slovenské republice, kde v září činil (-26,5 bodů). Nejstrmější pokles však v tomto období zaznamenalo Německo, kde se hodnota indexu snížila ze srpnových 8,4 b. až na zářijovou hodnotu (-1,9 bodu). Propad byl patrný i v České republice, v září index po delším poklesu dosáhl (-10,4 bodů). Hodnoty ukazatelů důvěry spotřebitelů pro eurozónu a Evropskou unii jako celek indikují pokles již od června, své dosud nejnižší hodnoty nabyly v září, kdy v obou uskupeních dosáhly hodnoty (-19,1 b.).

Graf č. V.1.2 Index důvěry spotřebitelů v EU (meziroční změny v %)

Pramen: Eurostat; prosinec 2011, graf MPO

79


Indikátory ekonomického sentimentu se propadají


Indikátor ekonomického sentimentu vycházející z průzkumů důvěry mezi subjekty podnikajícími v průmyslu, službách, stavebnictví či v maloobchodě a z důvěry spotřebitelů, se rekordně propadl jak v České republice, tak v Evropské unii. Indikátor je vnímán jako předstihový ukazatel ekonomické aktivity, jeho pokles ve třetím čtvrtletí roku 2011 je tak do budoucna negativním znamením. Rekordní pokles na (-9,9 bodů) zaznamenal ukazatel v září v ČR, a výrazně poklesl i na Slovensku (-7,1 b.). Slabých hodnot ale dosáhlo i Německo (4,9 b.), a výjimečně záporného výsledku se dočkala jak eurozóna (-5 b.), tak Evropská unie (-6,1 b.).

Graf č. V.1.3 Indikátor ekonomického sentimentu v EU

Pramen: Eurostat; prosinec 2011, graf MPO

Ekonomika bude stagnovat

I přesto, že se obraty podniků, jak v ČR, tak v Evropské unii drží stále ještě nad hodnotami minulého roku, předstihové indikátory naznačují, že ani spotřebitelé, ani podnikatelé budoucím výsledkům ekonomiky nedůvěřují. Vývoj indexu spotřebitelské důvěry a indikátoru ekonomického sentimentu naznačuje, že příští měsíce nebudou pro růst ekonomiky evropských států příznivé, v příštích měsících tak lze uvažovat spíše na stagnaci až mírnější pokles.

80



Příloha: Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v 3. čtvrtletí 2011 Země Firma Společenství nezávislých států RF, Usinsk UNIS a.s.

Dodávky technologického zařízení pro rafinerii

Bauer Technics s.r.o

Dodávka zařízení pro masný kombinát na výrobu uzenin

Republika Komi RF, Kaliningradská oblast

RF, Omská oblast

Název projektu

Sklostroj Turnov CZ Výstavba sklárny v Omsku na s.r.o. výrobu obalového skla

Hodnota

24,6 mil. EUR Dokončeno v 8/2011 Připravuje se 2. etapa 10 mil. EUR Probíhá realizace 50 mil. EUR Probíhá realizace 220 mil. EUR

RF, Kurganská oblast

PSG International a.s.

Výstavba paroplynové elektrárny 222MW

INCO Engineering s.r.o.

Dodávka těžebních zařízení pro Gremjačinské naleziště draselných solí

38 mil. EUR

RF, Gremjačinsk

Papcel a.s.

Dodávka technologie provozu na výrobu papíru

30 mil. EUR

RF,Vologodská oblast

Výstavba zemědělské farmy v Borisově, BY

30 mil. EUR

Bělorusko, Borisov

Bauer Technics s.r.o.

Projekt probíhá, bude ukončen v 1. pol. 2012

Probíhá realizace

Probíhá realizace

1. etapa 15 mil. EUR

Ukrajina

Škoda JS, a.s.

Pokračuje dlouhodobá spolupráce s GP NAEK Energoatom při modernizaci a zvyšování bezpečnosti UA JE

BY, Minská oblast

Metrostav a.s.

Výstavba logistického centra ve městě Ščitomiriči

Podepsán kontrakt

Ukrajina

ÚJV Řež

Pokračuje dlouhodobá spolupráce s GP NAEK Energoatom

Probíhá etapovitá realizace

UZ (Uzbekistán)

Pragoimex a.s.

Dodávky 20 ks tramvají pro hl. město Taškent

UZ, město Angren

Papermillholding s.r.o., Litovel

Vytvoření společného podniku česká investice do UZ papírenského průmyslu „Sanoatkalinkogoz-savdo“ v hodnotě 3 mil. USD (a.s.) ve městě Angren

FitCraft Production a.s.

Realizace fotovoltaické elektrárny o výkonu 1 MWp

Probíhá etapovitá realizace

Podepsán kontrakt, ve 3. Q 11 byly dodány 2 ks v ceně 2 mil. USD

Velká Británie Wales, Rhosygilwen Mansion

81

Př ílohová část

OBSAH

Str ana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

8

III. STAVEBNICTVÍ

10

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

12

V. VNITŘNÍ OBCHOD

17

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Pr ůměr ná měsíční mzda xxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná Pramen: ČSÚ

Měrná jednotka

2010

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

Strana 1 2011 3.Q

1.Q

2.Q

1.-2. Q

3 772,9 2,6 1 871,3 0,5 808,0 0,6 27,8 2,0 922,6 0,0 23,6 2 558,3 16,0 2 438,6 15,7 119,6

951,6 2,8 474,4 -0,3 200,4 -0,4 7,2 4,6 213,9 -1,3 23,6 703,4 18,5 671,2 17,9 32,2

953,9 2,0 472,6 -0,3 198,3 -1,0 7,0 -0,4 231,9 3,1 8,8 698,4 13,2 663,1 11,3 35,3

1 905,5 2,4 947,0 -0,3 398,7 -0,7 14,2 2,1 445,8 1,0 32,4 1 401,7 15,8 1 334,3 14,5 67,4

957,8 1,2 474,1 -0,4 198,6 -3,0 7,0 -1,9 238,0 -1,9 0,9 721,1 8,8 681,9 3,1 39,2

2 863,3 2,0 1 421,1 -0,3 597,3 -1,5 21,1 0,7 693,8 0,0 33,3 2 122,8 13,3 2 016,2 10,4 106,7

1,9 0,4

2,1 0,4

2,2 0,4

2,2 0,4

2,4 0,6

2,2 0,4

MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q


Strana 2

Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %)

mezičtvrtletně 2010 Estonsko Litva Lotyšsko Švédsko Polsko Rakousko Slovensko Německo Finsko Belgie Česká republika Bulharsko Slovinsko Dánsko EU-27 eurozóna-17 Francie Nizozemí Kypr Maďarsko Itálie Spojené království Španělsko Rumunsko Portugalsko Lucembursko Malta Irsko Řecko Pramen: Eurostat

meziročně 2011

2010

2011

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

1,2 0,3 1,8 1,9 1,3 1,2 0,8 0,8 0,3 0,4 0,8 0,7 0,3 1,1 0,5 0,4 0,4 0,0 0,5 0,8 0,3 0,6 0,0 -0,7 0,3 0,7 0,5 0,3 -1,6

2,5 1,8 1,1 1,6 0,9 1,0 0,8 0,5 1,6 0,5 0,5 0,5 0,5 -0,3 0,2 0,3 0,3 0,7 0,4 0,1 0,1 -0,5 0,2 0,1 -0,6 2,8 1,2 -1,4 -2,8

2,4 3,5 0,5 0,8 1,1 0,8 0,9 1,3 0,3 1,0 0,9 0,5 0,1 0,1 0,7 0,8 0,9 0,8 0,0 0,3 0,1 0,5 0,4 0,7 -0,6 0,1 0,7 1,3 0,2

1,8 0,4 2,2 1,0 1,1 1,0 0,9 0,1 0,6 0,7 0,1 0,3 0,1 1,0 0,2 0,2 0,0 0,1 0,4 0,0 0,3 0,2 0,2 0,2 0,0 . . . .

5,0 1,6 2,6 6,6 4,6 2,8 4,0 4,0 3,5 2,0 2,6 0,0 1,5 3,2 2,3 2,0 1,6 1,8 2,0 2,4 1,4 2,5 0,2 -2,1 1,2 2,3 2,5 0,1 -4,1

6,7 4,6 3,5 7,6 3,9 3,3 3,3 3,8 5,4 2,1 2,7 3,7 2,2 2,6 2,1 2,0 1,4 2,3 2,5 2,4 1,5 1,5 0,6 -0,6 1,0 5,7 3,6 0,0 -7,4

8,5 6,8 3,4 6,4 4,4 3,9 3,5 4,6 4,8 3,0 2,8 3,3 2,1 1,9 2,4 2,5 2,1 2,8 1,6 1,6 1,0 1,6 0,9 0,3 -0,6 4,9 2,2 0,0 -5,5

8,4 6,2 5,7 5,3 4,5 4,1 3,5 2,8 2,7 2,5 2,2 2,0 2,0 1,9 1,7 1,6 1,6 1,5 1,4 1,2 0,8 0,7 0,7 0,3 -0,9 . . . .

MPO - odbor ekonomických analýz

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Mír a inflace (r oční klouzavý pr ůměr )

Měrná jednotka 2010

Strana 3

leden

únor

březen

1.Q

duben květen červen

2011 2.Q červenec srpen

září

3.Q

říjen

listopad prosinec 2011

%

-

1,6

1,7

1,7

-

1,8

1,8

1,9

-

1,9

1,9

1,8

-

1,9

1,9

Spotř ebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

%

1,5

1,7

1,8

1,7

1,7

1,6

2,0

1,8

1,8

1,7

1,7

1,8

1,7

2,3

2,5

% % % % % % % % % % % %

1,5 4,6 -2,6 1,7 -0,5 5,2 2,6 -2,1 -1,0 1,6 2,5 1,0

4,3 3,5 -3,5 2,7 -1,1 3,9 2,1 -1,3 -1,7 2,1 1,5 1,3

4,2 4,0 -3,7 2,4 -1,3 3,7 2,8 -1,2 -2,0 2,2 1,4 1,3

3,7 3,9 -3,0 2,4 -1,1 3,9 2,8 -1,2 -2,1 2,2 1,2 1,1

4,1 3,8 -3,4 2,5 -1,2 3,8 2,6 -1,3 -1,9 2,2 1,4 1,2

3,8 2,8 -1,6 2,1 -1,4 3,3 2,3 -1,1 -2,0 2,2 1,1 1,2

6,7 3,1 -2,1 2,1 -1,4 1,6 2,1 -0,9 -1,9 2,2 1,4 0,7

4,8 3,0 -2,7 3,0 -1,8 1,9 1,9 -0,8 -2,3 2,3 1,2 1,3

5,1 3,0 -2,1 2,4 -1,6 2,2 2,1 -1,0 -2,1 2,2 1,2 1,1

4,4 2,8 -2,5 2,8 -1,4 1,8 2,1 -0,5 -2,0 2,3 1,3 1,0

3,8 2,9 -1,8 2,8 -1,7 2,0 3,1 -0,5 -2,5 2,3 1,4 1,0

3,9 2,8 -1,3 2,7 -1,8 2,0 3,5 -0,5 -2,4 2,1 1,9 0,3

4,0 2,8 -1,8 2,8 -1,6 1,9 2,9 -0,5 -2,3 2,2 1,5 0,8

5,4 3,3 -1,0 2,8 -1,3 2,0 4,1 -0,5 -1,8 2,1 1,9 0,5

5,3 2,8 -0,8 3,4 -1,5 3,1 4,4 -0,8 -1,4 2,1 1,9 0,7

Ceny ve výr obní sféř e (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

1,7 -0,3 7,5

2,4 -0,4 10,5

3,0 -0,3 13,6

-

3,5 -0,4 16,7

3,9 -0,4 19,5

4,2 -0,4 22,2

-

4,4 -0,4 24,3

4,7 -0,5 24,9

5,0 -0,5 24,2

-

5,3 -0,5 22,9

5,5 -0,5 21,2

Ceny ve výr obní sféř e (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

1,2 -0,2 5,4

4,6 -0,5 23,0

5,4 -0,4 29,7

6,3 -0,4 31,0

5,4 -0,4 27,9

6,4 -0,5 31,8

6,2 -0,5 31,5

5,5 -0,6 27,1

6,0 -0,5 30,2

5,4 -0,5 23,6

5,7 -0,5 16,4

5,6 -0,5 9,9

5,6 -0,5 16,6

5,6 -0,5 7,3

5,6 -0,5 5,3

Mír a nezaměstnanosti (stav ke konci období)

9,7

9,6

9,2

-

8,6

8,2

8,1

8,2

8,2

8,0

7,9

8,0

% 10,6

-33,4

-2,4

-25,2

-42,3

-14,0

18,6

1,8

-26,2

13,7

-34,5

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč -156,4

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


-62,8

-17,9 -105,1

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel

Měrná jednotka

Peněžní zásoba M2 mld. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % Vklady kor unové mld. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyvatelstvo mld. Kč změna v % ostatní sektory mld. Kč změna v % Úvěr y kor unové mld. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyvatelstvo mld. Kč změna v % ostatní sektory mld. Kč změna v %

2010

leden

únor

březen

2 845,0 3,3 2 545,6 3,6 1 478,5 5,4 1 067,1 1,1 1 875,5 3,0 959,9 7,0 915,6 -0,8

2 805,2 -1,4 2 536,5 -0,4 1 488,7 0,7 1 047,8 -1,8 1 885,7 0,5 960,0 0,0 925,7 1,1

2 802,3 -1,5 2 532,1 -0,5 1 490,3 0,8 1 041,9 -2,4 1 888,7 0,7 961,2 0,1 927,5 1,3

2 797,8 -1,7 2 544,0 -0,1 1 493,3 1,0 1 050,7 -1,5 1 895,7 1,1 965,4 0,6 930,3 1,6

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD -5 992,5 mil. USD 2 802,4 mil. USD 3 927,2 mil. USD -13 193,9 mil. USD 9 489,6 mil. USD 4 963,8 mil. USD 6 721,1 mil. USD 8 075,2 mil. USD -2 521,3 mil. USD -865,6

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

42,5

Zahraniční zadluženost

mld. USD

95,4

Pramen: ČNB

Strana 4 1.Q

duben

květen

červen

2 833,7 -0,4 2 528,1 -0,7 1 511,3 2,2 1 016,9 -4,7 1 922,7 2,5 968,2 0,9 954,5 4,2

2 859,2 0,5 2 551,0 0,2 1 513,5 2,4 1 037,5 -2,8 1 914,4 2,1 973,5 1,4 940,9 2,8

2 834,1 -0,4 2 561,1 0,6 1 516,6 2,6 1 044,4 -2,1 1 925,3 2,7 978,8 2,0 946,4 3,4

1 198,0 1 912,8 766,9 -1 673,0 -823,5 744,9 977,2 -2 506,6 -788,4 1 552,8 41,4

42,1

42,4 101,3

2011 2.Q

červenec

srpen

září

2 848,8 0,1 2 579,0 1,3 1 520,0 2,8 1 059,0 -0,8 1 936,8 3,3 982,9 2,4 953,9 4,2

2 843,9 0,0 2 567,9 0,9 1 518,4 2,7 1 049,5 -1,7 1 939,5 3,4 988,0 2,9 951,6 3,9

2 868,9 0,8 2 616,3 2,8 1 528,0 3,3 1 088,3 2,0 1 947,6 3,8 991,6 3,3 956,0 4,4

-3 464,7 1 576,5 1 247,4 -6 586,2 5 289,8 2 118,6 2 761,0 1 738,9 -607,5 1 746,5 43,9

43,1

43,2 105,8

3.Q

říjen

listopad prosinec

2 886,2 1,4 2 626,7 3,2 1 510,9 2,2 1 115,8 4,6 1 955,4 4,3 995,0 3,7 960,4 4,9

2 916,6 2,5 2 656,4 4,4 1 517,3 2,6 1 139,1 6,7 1 961,6 4,6 999,7 4,2 961,8 5,0

42,2

41,4

-2 441,6 1 143,8 957,9 -4 401,8 212,5 307,6 26,8 -110,0 -600,7 763,7 43,1

42,9

40,7 101,6

2011


Strana 5

Nezaměstnanost podle krajů Kraj

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 32 876 49 197 23 646 24 369 17 773 57 734 24 008 20 961 22 829 24 046 60 612 36 104 30 180 76 146 500 481

k 30.9.2010 počet míra volných nezaměstpracovních nanosti míst v % 6 508 4,0 3 933 7,0 2 108 6,7 2 208 7,3 961 10,2 2 043 12,9 1 655 10,0 1 755 7,1 2 442 8,2 1 091 8,6 3 900 9,5 1 421 10,6 1 400 9,6 3 675 11,5 35 100

8,5


počet uchazečů o zaměstnání 32 904 48 512 22 810 21 574 17 067 55 682 22 776 19 799 20 917 22 419 57 811 33 946 27 384 71 514 475 115

k 30.9.2011 k 31.10.2011 počet míra míra volných nezaměst- nezaměstpracovních nanosti nanosti míst v% v% 6 874 4,0 4,0 4 437 6,6 6,8 2 355 6,4 6,4 2 518 6,3 6,5 1 248 9,4 9,6 2 567 12,3 12,4 1 792 9,1 9,2 2 039 6,6 6,6 3 168 7,3 7,4 1 441 8,1 8,1 2 941 8,8 8,9 1 446 10,0 10,2 1 755 8,5 8,8 5 214 10,7 10,7 39 795

8,0

7,9


Strana 6

ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA

(meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr ČR Eurozóna EU 27 */ Belgie Irsko Maďarsko Německo Polsko Portugalsko Rakousko Finsko Švédsko Lotyšsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko USA Pramen: Eurostat

4,5 2,4 2,2 2,4 4,0 9,1 1,9 5,3 4,4 2,3 2,7 2,7 2,5 3,7 7,2 8,6 2,8 2,8

1,4 2,3 2,1 1,6 4,7 5,2 1,4 1,9 3,7 1,7 2,0 1,9 2,0 3,9 3,5 7,5 3,6 1,6

-0,1 2,1 2,0 1,5 4,0 4,7 1,0 0,7 3,3 1,3 1,3 2,3 2,9 3,4 8,4 5,7 3,1 2,3

2,6 2,2 2,0 1,9 2,3 6,8 1,8 3,6 2,5 2,0 0,1 1,0 6,2 3,0 7,5 3,7 3,1 2,7

1,6 2,2 2,2 2,5 2,2 3,5 1,9 2,2 2,1 2,1 0,8 0,8 6,9 3,5 2,8 2,5 3,4 3,0

2,1 2,2 2,2 2,3 2,7 4,0 1,8 1,3 3,0 1,7 1,3 1,5 6,6 3,3 4,3 2,5 3,6 3,2

3,0 2,1 2,3 1,8 2,9 7,9 2,3 2,6 2,4 2,2 1,6 1,7 10,1 3,0 1,9 3,8 2,8 2,8

6,3 3,3 3,7 4,5 3,1 6,0 2,8 4,2 2,6 3,2 3,9 3,3 15,3 4,2 3,9 5,5 4,1 3,8

0,6 0,3 1,0 0,0 -1,7 4,0 0,2 4,0 -0,9 0,4 1,6 1,9 3,3 1,3 0,9 0,9 -0,2 -0,4

1,2 1,6 2,1 2,3 -1,6 4,7 1,2 2,7 1,4 1,7 1,7 1,9 -1,2 4,7 0,7 2,1 1,8 1,6

1

2

3

4

5

1,9 2,3 2,8 3,7 0,2 4,0 2,0 3,5 3,6 2,5 3,1 1,4 3,5 4,9 3,2 2,3 3,0 2,0

1,9 2,4 2,9 3,5 0,9 4,2 2,2 3,3 3,5 3,1 3,5 1,2 3,8 4,2 3,5 2,0 3,4 2,6

1,9 2,7 3,1 3,5 1,2 4,6 2,3 4,0 3,9 3,3 3,5 1,4 4,1 4,3 3,8 2,4 3,3 3,3

1,6 2,8 3,3 3,3 1,5 4,4 2,7 4,1 4,0 3,7 3,4 1,8 4,3 3,7 3,9 2,0 3,5 3,9

2,0 2,7 3,2 3,1 1,2 3,9 2,4 4,3 3,7 3,7 3,4 1,7 4,8 3,1 4,2 2,4 3,4 4,2

2011 6


Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné. */ do roku 2007 EU 25

1,9 2,7 3,1 3,4 1,1 3,5 2,4 3,7 3,3 3,7 3,4 1,5 4,7 3,1 4,1 1,6 3,0 4,4

7

8

9

1,9 2,5 2,9 4,0 1,0 3,1 2,6 3,6 3,0 3,8 3,7 1,6 4,2 2,1 3,8 1,1 3,0 4,4

2,1 2,5 2,9 3,4 1,0 3,5 2,5 4,0 2,8 3,7 3,5 1,6 4,6 1,4 4,1 1,2 2,7 4,5

2,1 3,0 3,3 3,4 1,3 3,7 2,9 3,5 3,5 3,9 3,5 1,5 4,5 2,9 4,4 2,3 3,0 4,7

10 2,6 3,0 3,3 3,4 1,5 3,8 2,9 3,8 4,0 3,8 3,2 1,1 4,3 2,9 4,6 2,9 3,0 x

11 2,9 3,0 3,4 3,7 1,7 4,3 2,8 4,4 3,8 3,8 3,2 1,1 4,0 2,8 4,8 2,8 2,9 x

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 7

ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU

(meziroční změna v %)

Česká republika Eurozóna EU (27 zemí)* Belgie Německo Řecko Španělsko Irsko Maďarsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko

2001 12

2002 12

2003 12

2004 12

2005 12

2006 12

2007 12

2008 12

2009 12

2010 12

0,8 -0,7 -0,7 -1,7 0,1 1,3 -0,9 0,5 3,7 -2,3 1,6 0,6 7,5 2,2 -1,4 1,2

-0,7 1,3 1,4 2,6 0,6 3,3 2,0 3,2 3,5 0,0 0,8 1,3 3,7 2,3 0,0 5,4

0,9 0,9 1,2 -0,2 1,8 2,0 1,1 -0,7 7,6 0,3 2,3 0,0 2,1 8,7 0,3 -1,1

7,7 3,6 4,4 6,2 2,9 3,0 5,0 1,1 7,1 2,5 7,9 4,7 5,0 4,3 -0,8 3,1

-0,4 4,7 6,7 1,5 5,2 9,1 5,2 3,3 7,2 3,3 0,4 4,0 1,8 7,0 3,2 5,4

2,6 4,1 3,4 5,3 4,4 2,7 3,6 0,5 9,2 1,9 3,1 3,4 2,9 5,4 5,9 4,5

5,2 4,4 4,7 5,9 2,5 9,0 5,9 4,0 6,1 5,0 4,4 5,4 6,2 2,9 1,7 5,1

-0,1 1,2 1,9 1,3 4,0 -3,2 0,4 2,5 8,7 1,7 2,3 -1,1 3,5 5,9 0,3 3,0

-0,8 -2,9 -1,6 -2,7 -5,2 4,5 0,4 -1,4 0,7 0,2 2,8 0,8 -0,7 -5,1 -0,2 0,9

3,6 5,3 5,9 7,8 5,1 6,9 5,3 2,7 10,9 5,4 7,2 4,9 3,5 -0,8 9,7 5,8

Pramen: EUROSTAT *od roku 2007 vykazováno nově za EU 27


1 4,6 5,9 6,4 9,0 5,5 6,7 6,8 4,0 9,6 5,6 7,3 5,8 4,0 1,9 8,1 2,5

2

3

4

2011 5

6

7

8

9

5,4 6,6 7,1 10,2 6,3 8,0 7,6 3,9 9,2 5,6 8,4 6,4 4,8 3,4 7,7 0,9

6,3 6,8 7,5 10,2 6,1 8,1 7,8 5,4 8,7 6,3 9,6 7,0 4,8 3,3 8,8 2,9

6,4 6,8 7,8 10,6 6,4 7,9 7,3 5,0 6,4 5,9 9,4 6,6 5,0 3,1 8,5 2,9

6,2 6,2 7,1 9,7 6,1 7,2 6,7 5,3 3,2 5,2 7,8 5,9 3,6 3,2 8,0 2,3

5,5 5,9 6,8 9,0 5,6 6,3 6,7 5,2 1,5 4,7 6,9 5,8 3,7 2,5 7,2 1,5

5,4 6,1 7,0 8,4 5,7 8,7 7,5 5,0 3,4 4,1 7,0 5,7 3,7 2,0 7,3 1,0

5,7 5,8 6,7 7,1 5,4 7,5 7,1 4,7 3,4 4,0 7,0 5,5 3,8 1,9 7,5 1,1

5,6 5,8 6,9 6,9 5,5 8,1 7,1 4,2 5,9 4,2 7,3 5,5 3,6 2,6 6,2 -0,3

II. PRŮMYSL

Strana 8

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Pr ůmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) meziroční změna Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziroční změna Průměrná měsíční nominální mzda meziroční změna

Měr ná jedn.

2010

%

10,3 2 845,7 10,0 1 396,2 15,0 859,3 -4,7 24 928 4,3 15,4 16,1 16,8 15,2

mld. Kč % mld. Kč % tis. osob % Kč %

Index produktivity práce*/

%

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) Nové zakázky z tuzemska (z b.c)

% %

2011 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

1. - 6.

čevenec

srpen

září

1. - 9.

říjen

16,2 241,5 17,4 124,7 25,7 873,4 3,7 24 314 3,6 13,2 16,8 23,7 4,5

12,7 241,5 13,2 126,9 21,8 878,4 3,9 23 464 3,6 9,0 13,7 18,9 4,0

8,7 276,4 11,9 147,0 19,8 883,9 3,9 25 940 4,4 7,7 8,3 19,6 -10,9

12,3 759,4 14,0 398,6 22,2 878,2 3,8 24 576 3,9 9,8 12,7 20,7 -1,4

4,7 250,9 7,7 132,2 14,7 885,3 3,9 25 376 2,8 3,7 9,8 9,8 9,9

14,6 271,3 14,8 145,2 22,7 886,4 3,8 26 548 6,0 10,6 4,6 11,8 -8,5

7,9 272,4 7,3 144,7 13,6 888,7 3,5 25 541 4,0 3,7 4,5 11,5 -7,4

10,8 1554,0 11,9 820,6 19,5 882,5 3,8 25 202 4,1 7,8 9,3 15,7 -2,0

3,9 230,1 7,4 121,2 17,3 888,7 3,0 25 320 1,9 4,3 1,2 7,3 -9,6

5,8 237,3 7,1 124,0 16,2 890,1 2,8 25 036 4,8 4,2 -4,7 1,6 -16,4

1,6 264,0 2,4 147,6 14,4 888,1 2,4 25 027 3,9 0,0 2,8 12,4 -13,6

7,6 2 285,4 9,7 1 213,4 18,3 884,7 3,4 25 177 3,9 6,1 6,2 12,9 -5,7

1,7 265,5 4,6 144,7 14,5 886,9 1,9 25 561 3,1 2,6 2,9 9,0 -8,2

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.


listopad

prosinec

1. - 12.

II. PRŮMYSL

Strana 9

- or ganizace s 50 a více zaměstnanci (3. čtvr tletí 2011)

Těžba a dobývání Výr . a r ozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpr acovatelský pr ůmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

Index Počet prům. jedn. produkce meziroč. změna 48 4,3 99 -5,6 3 863 4,5 400 -4,9 59 -4,6 1 . 110 1,5 75 -1,1 29 21,0 114 -7,9 87 2,2 64 -0,3 4 -18,9 118 -2,6 34 -3,3 327 5,5 200 -1,5 115 5,8 576 1,8 122 -12,6 236 5,6 483 5,6 266 20,7 48 16,7 125 1,8 118 2,0 152 3,0

Pr ůmysl celkem

4 010

CZ-NACE

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

3,7

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl b.c. 2010 změna prům=100

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ 2010 změna prům=100

8 417 1 071 636 9 874 12 390 5 013 28 219 32 110 6 365 45 742 26 539 45 892 40 556 55 050 37 798 50 846 170 851 9 591 3 945 7 186 13 978

9,3 -4,3 20,1 2,0 3,9 2,9 1,6 9,4 -6,1 9,5 1,1 13,4 10,4 -19,5 7,6 6,2 17,8 13,6 5,1 2,6 -0,8

1,2 0,1 0,1 1,3 1,7 0,7 3,9 4,4 0,9 6,3 3,6 6,3 5,5 7,5 5,2 7,0 23,4 1,3 0,5 1,0 1,9

5 628 728 448 5 629 7 605 2 253 4 093 18 317 4 809 25 583 10 793 20 622 27 974 42 556 27 888 37 525 113 112 6 365 2 224 4 644 3 032

9,7 -4,4 25,5 1,1 5,4 34,6 -10,9 16,2 19,2 12,6 -0,2 13,2 16,4 22,1 18,0 15,6 21,1 28,5 5,8 3,4 25,2

0,8 0,1 0,1 0,8 1,0 0,3 0,6 2,5 0,7 3,5 1,5 2,8 3,8 5,8 3,8 5,1 15,5 0,9 0,3 0,6 0,4

66,9 67,9 70,4 -8,5 61,4 44,9 14,5 57,0 75,6 55,9 40,7 44,9 69,0 77,3 73,8 73,8 66,2 66,4 56,4 64,6 21,7

32 810 23 806 832 331 66 560 11 940 . 18 670 8 501 3 815 14 583 14 266 9 016 2 102 23 410 8 840 62 654 41 950 42 605 86 172 31 979 67 744 91 814 142 947 17 301 11 822 21 642 30 960

731 403

5,4

100,0

392 786

15,9

53,7

53,7

888 946

2,0 -5,7 6,3 7,7 -4,3

20 459 40 180 670 763 42 425 13 580 .

2,8 5,5 91,7 5,8 1,9 .

-1,9 34,8 16,2 12,0 -8,5

6 397 1 444 384 945 9 577 2 086 .

.

0,9 0,2 52,6 1,3 0,3 .

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

Pramen: ČSÚ

Průměrný evidenční počet zaměstnanců osob meziroč. Podíl 2010 změna prům=100


31,3 3,6 57,4 22,6 15,4 .

.

-3,2 -0,3 3,1 -2,7 -5,3

3,7 2,7 93,6 7,5 1,3 .

1,6 -6,0 5,3 -1,1 -3,5 -4,8 -14,7 0,5 0,3 5,6 2,8 3,6 6,8 -6,3 5,1 7,0 7,7 7,0 -5,0 0,9 -2,6 2,7

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c. v Kč meziroč. Úroveň 2010 změna prům=100 623 569 1 687 815 805 885 637 397 1 137 371

. . 2,1 450 827 1,0 126 013 0,4 166 653 1,6 677 076 1,6 868 519 1,0 556 032 0,2 13 424 955 2,6 1 371 653 1,0 720 064 7,0 730 070 4,7 632 625 4,8 1 077 146 9,7 470 639 3,6 1 721 438 7,6 557 952 10,3 553 796 16,1 1 195 202 1,9 554 339 1,3 333 688 2,4 332 022 3,5 451 493 100,0

822 775

5,3 -5,3 3,2 10,6 1,0

75,8 205,1 97,9 77,5 138,2

Průměrná měsíční mzda v Kč meziroč. Úroveň 2010 změna prům=100

7,6 1,8 14,0 3,1 7,7 8,0 19,1 8,9 -6,3 3,7 -1,7 9,5 3,3 -14,0 2,4 -0,7 9,4 6,1 10,7 1,6 1,8

54,8 15,3 20,3 82,3 105,6 67,6 1631,7 166,7 87,5 88,7 76,9 130,9 57,2 209,2 67,8 67,3 145,3 67,4 40,6 40,4 54,9

28 827 39 093 24 583 20 613 31 099 . 19 314 13 740 14 516 20 469 24 321 24 506 35 840 26 680 28 273 23 167 26 741 26 089 24 303 23 289 23 722 25 514 26 546 26 234 19 133 20 261 30 188

2,6

100,0

25 128

.

.

4,4 2,3 3,6 2,9 1,3

114,7 155,6 97,8 82,0 123,8 .

.

4,3 -0,8 3,1 2,2 2,5 0,0 10,2 3,7 -1,4 1,4 4,2 4,5 5,4 0,0 3,2 4,4 4,7 2,4 1,0 2,7 3,4

76,9 54,7 57,8 81,5 96,8 97,5 142,6 106,2 112,5 92,2 106,4 103,8 96,7 92,7 94,4 101,5 105,6 104,4 76,1 80,6 120,1

3,5

100,0

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 7

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví

(u indexů stejné období min. roku = 100)

Měr ná jedn.

2010

leden

únor

bř ezen duben

2011 květen čer ven čer venec sr pen

zář í

ř íjen

Index stavební produkce (s.c.)

%

92,9

105,2

110,1

105,9

93,4

96,5

95,2

88,1

89,4

92,9

92,0

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

97,0

98,2

98,1

97,9

96,5

95,9

95,3

93,0

93,1

92,3

91,5

Průměrná měsíční nominální mzda **/ Index

Kč %

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

28 734 25 026 25 153 28 068 30 063 28 818 28 222 102,5 102,4 103,1 102,1 97,7 106,7 97,3

30 392 29 401 28 485 29 851 100,5 109,3 103,4 101,1

listopad pr osinec

2011

III. STAVEBNICTVÍ 2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 8

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2011 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

počet %

32 377 98,4

28 983 89,5

33 606 116,0

36 496 108,6

39 037 107,0

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

6 719 107,1

7 593 94,6

7 104 92,6

počet %

25 207 106,2

24 758 98,2

27 291 110,2

27 127 99,4

32 268 119

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138

38 380 92,2

38 473 100,2

36 446 94,7

6 111 66,4

5 393 77,9

6 616 89,2


2011

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 12

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT Meziroční 3. čtvrtletí 2011 změna mil.Kč podíl v % v%

Meziroční VÝVOZ 3. čtvrtletí 2011 změna mil.Kč podíl v % v%

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE DOVOZ 3. čtvrtletí 2011 změna 3. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2011 mil.Kč podíl v % v% mil.Kč mil.Kč

Celkový zahr aniční obchod ČR

1 354 763

100,0

8,4

695 292

100,0

10,0

659 471

100,0

6,8

14 461

35 821

Vyspělé tržní ekonomiky

Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

1 086 817 995 018 26 726 65 073 74 577 10 151 90 277 90 844

80,2 73,4 2,0 4,8 5,5 0,7 6,7 6,7

8,0 8,3 3,3 4,9 3,3 26,4 24,1 4,2

619 865 573 870 16 179 29 816 25 142 6 886 35 156 7 879

89,2 82,5 2,3 4,3 3,6 1,0 5,1 1,1

9,1 8,8 15,4 12,3 4,9 17,1 27,6 29,3

466 952 421 147 10 547 35 258 49 434 3 265 55 121 82 965

70,8 63,9 1,6 5,3 7,5 0,5 8,4 12,6

6,5 7,6 -11,0 -0,5 2,4 52,1 22,0 2,3

129 491 136 227 2 161 -8 897 -24 315 3 737 -17 622 -75 025

152 913 152 723 5 632 -5 442 -24 292 3 622 -19 965 -75 087

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 068 230

78,8

8,2

599 936

86,3

9,5

468 294

71,0

6,7

108 792

131 643

EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Ter itor iální str uktur a vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

701 810

100,0

20,3


635 957 590 085 16 107 29 764 26 419 5 202 26 863 6 949

90,6 84,1 2,3 4,2 3,8 0,7 3,8 1,0


615 580

Ukazatel

mil.Kč

Celkový zahr aniční obchod ČR Vyspělé tržní ekonomiky


2. čtvrtletí podíl v%


720 998

100,0

13,8

19,9 19,2 29,7 31,1 9,9 28,3 41,0 26,4

649 386 603 312 16 063 30 011 27 273 6 017 30 209 7 608

90,1 83,7 2,2 4,2 3,8 0,8 4,2 1,1

87,7

19,8

629 542



mil.Kč



695 292

100,0

10,0

13,6 13,1 18,8 20,2 3,6 32,8 25,6 18,1

619 865 573 870 16 179 29 816 25 142 6 886 35 156 7 879

89,2 82,5 2,3 4,3 3,6 1,0 5,1 1,1

9,1 8,8 15,4 12,3 4,9 17,1 27,6 29,3

2 118 100 0 1 905 208 1 767 267 48 349 89 591 78 834 18 105 92 228 22 436

87,3

13,7

599 936

86,3

9,5

1 845 058





mil.Kč

mil.Kč


Kumulace meziroční 1-3. Q 2011 změna v %

1.2 Ter itor iální str uktur a dovozu mil.Kč

mil.Kč

Kumulace meziroční 1-3. Q 2011 změna v %

mil.Kč

Celkový zahr aniční obchod ČR

647 597

100,0

21,4

676 732

100,0

12,8

659 471

100,0

6,8

1 983 800

Vyspělé tržní ekonomiky


461 346 411 620 13 132 36 594 46 844 2 247 53 020 82 266

71,2 63,6 2,0 5,7 7,2 0,3 8,2 12,7

17,1 19,1 16,9 -1,4 19,5 80,8 30,6 45,7

486 450 433 294 14 190 38 966 47 107 3 243 56 009 82 035

71,9 64,0 2,1 5,8 7,0 0,5 8,3 12,1

13,1 13,6 17,6 6,7 -2,1 81,2 13,4 19,7

466 952 421 147 10 547 35 258 49 434 3 265 55 121 82 965

70,8 63,9 1,6 5,3 7,5 0,5 8,4 12,6

6,5 7,6 -11,0 -0,5 2,4 52,1 22,0 2,3

1 414 748 1 266 062 37 869 110 817 143 385 8 755 164 150 247 267


459 246

70,9

17,0

484 262

71,6

12,3

468 294

71,0

6,7

1 411 801


mil.Kč


Ukazatel

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



Strana 14

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahr aniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 3. čtvrtletí 2011 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

Dovoz 3. čtvrtletí 2011 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance 3. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2011 mil. Kč mil. Kč

695 292

100,0

10,0

659 471

100,0

6,8

14 461

35 821

22 450 4 316 20 014 27 616 1 317 43 852 125 975 371 584 77 349 817

3,2 0,6 2,9 4,0 0,2 6,3 18,1 53,4 11,1 0,1

19,6 -2,8 3,7 23,3 2,1 4,4 12,3 9,2 9,1 10,7

30 119 4 110 21 760 70 841 1 541 71 754 121 923 267 564 68 153 1 706

4,6 0,6 3,3 10,7 0,2 10,9 18,5 40,6 10,3 0,3

8,5 8,9 26,5 18,7 48,5 8,3 9,8 0,8 5,1 120,2

-8 972 669 2 110 -37 280 253 -24 243 1 194 74 762 6 006 -37

-7 669 206 -1 746 -43 225 -224 -27 903 4 052 104 020 9 197 -889

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ




Strana 15

2.1. Zbožová str uktur a zahr aničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahr aniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné






225 694

100,0

9,2

168 938

100,0

6,5

48 037

56 755

4 931 534 6 481 6 682 74 9 734 40 114 129 452 27 444 247

2,2 0,2 2,9 3,0 0,0 4,3 17,8 57,4 12,2 0,1

18,5 -2,7 -3,6 14,7 45,6 21,8 8,8 9,1 7,6 -7,3

7 266 626 3 083 8 436 426 22 554 36 944 73 600 15 896 107

4,3 0,4 1,8 5,0 0,3 13,4 21,9 43,6 9,4 0,1

8,7 0,0 31,0 13,2 85,1 4,2 6,7 3,7 13,7 248,8

-2 523 -77 4 370 -1 625 -180 -13 654 2 221 47 740 11 529 236

-2 335 -92 3 398 -1 754 -353 -12 819 3 170 55 852 11 548 141



2.2. Zbožová str uktur a zahr aničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahr aniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné



63 066

100,0

16,9

37 554

100,0

15,8

21 503

25 512

6 808 1 176 1 465 9 736 547 5 279 12 352 18 099 7 327 278

10,8 1,9 2,3 15,4 0,9 8,4 19,6 28,7 11,6 0,4

29,8 -3,5 2,9 45,6 33,0 -7,0 20,6 9,0 16,9 67,6

2 351 322 1 927 7 824 84 3 695 10 524 8 594 2 052 181

6,3 0,9 5,1 20,8 0,2 9,8 28,0 22,9 5,5 0,5

15,7 7,9 17,3 56,5 -55,3 26,8 5,1 6,0 1,1 -15,7

3 213 920 -217 1 686 223 2 762 231 8 498 4 236 -49

4 457 854 -462 1 911 463 1 584 1 827 9 505 5 275 97

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ




3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Obrat 3. čtvrtletí 2011 Země

mil. Kč

Německo 394 632 Slovensko 100 620 Polsko 88 430 Francie 56 589 Rakousko 54 673 Spojené králov 43 039 Itálie 53 562 Nizozemsko 45 990 Rusko 58 673 Belgie 27 847 Maďarsko 30 069 Spojené státy 26 298 Španělsko 23 895 Čína 88 396 Japonsko 15 733 Pramen: ČSÚ

meziroč.změny v mil. Kč v% 29 391 14 244 8 385 4 837 2 953 -1 212 4 614 2 979 9 874 2 691 2 423 2 801 1 405 3 114 -1 754

8,0 16,5 10,5 9,3 5,7 -2,7 9,4 6,9 20,2 10,7 8,8 11,9 6,2 3,7 -10,0

Vývoz 3. čtvrtletí 2011 podíl v% 29,1 7,4 6,5 4,2 4,0 3,2 4,0 3,4 4,3 2,1 2,2 1,9 1,8 6,5 1,2

mil. Kč 225 694 63 066 44 333 35 298 32 216 31 192 27 351 24 115 23 550 16 312 15 787 13 997 13 760 7 469 2 521

meziroč.změny v mil. Kč v% 19 055 9 126 4 559 3 302 1 000 -369 2 199 1 103 4 174 1 774 1 035 2 575 1 260 1 845 -90

9,2 16,9 11,5 10,3 3,2 -1,2 8,7 4,8 21,5 12,2 7,0 22,5 10,1 32,8 -3,4

Dovoz 3. čtvrtletí 2011 podíl v% 32,5 9,1 6,4 5,1 4,6 4,5 3,9 3,5 3,4 2,3 2,3 2,0 2,0 1,1 0,4

mil. Kč 168 938 37 554 44 097 21 290 22 457 11 847 26 211 21 876 35 122 11 535 14 282 12 302 10 136 80 927 13 212

meziroč.změny v mil. Kč v% 10 337 5 118 3 826 1 535 1 953 -842 2 415 1 875 5 700 917 1 388 226 146 1 269 -1 664


6,5 15,8 9,5 7,8 9,5 -6,6 10,1 9,4 19,4 8,6 10,8 1,9 1,5 1,6 -11,2

Saldo obchodní bilance 3. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2011 meziroční změna podíl v% 25,6 5,7 6,7 3,2 3,4 1,8 4,0 3,3 5,3 1,7 2,2 1,9 1,5 12,3 2,0

v mil. Kč 48 037 21 503 -496 12 241 10 712 18 873 1 355 3 011 -10 047 3 920 1 858 -653 2 510 -74 035 -12 266

56 755 25 512 236 14 008 9 759 19 345 1 140 2 239 -11 572 4 777 1 505 1 695 3 624 -73 459 -10 691

8 718 4 008 732 1 767 -953 473 -215 -772 -1 525 857 -353 2 348 1 114 577 1 574

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 17 2010 1.-12.

leden

únor

březen

1.-3.

duben květen červen

2011 1.-6. červenec srpen

a) b)

99,6 101,3

106,9 107,3

105,7 105,9

102,1 102,0

104,7 104,8

103,8 103,5

104,4 103,9

97,8 96,7

103,2 102,9

99,2 98,3

a) b)

102,1 103,4

111,2 111,6

110,0 109,7

103,4 103,1

107,6 107,5

104,2 104,1

106,0 106,0

93,1 92,4

103,8 103,6

a) b)

99,2 107,0

115,2 120,0

109,8 113,2

103,2 106,4

108,3 112,0

102,5 106,6

105,0 108,5

89,6 91,9

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

99,8 99,1

104,5 103,2

104,2 102,7

101,6 99,8

103,3 101,8

104,3 102,0

104,2 101,7

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

109,3 94,3

104,0 93,0

110,5 98,9

103,9 92,3

105,9 94,5

108,0 96,6

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

98,2 99,9

104,6 105,0

103,1 103,3

101,2 101,1

102,9 103,0

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

99,6 100,5

104,0 101,9

104,5 102,4

102,2 99,5

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

100,1 100,9

104,2 102,0

105,0 102,8

a) b)

94,1 95,3

101,6 100,9

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

97,1 99,6

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

Ubytování, stravování a pohostinství

(CZ-NACE 55+ 56) v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Pr ůměr ný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ Pr ůměr ná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ - nominální (meziroční změna v %)

září

1.-9.

říjen listopad prosinec

103,5 102,3

100,8 99,5

102,5 101,9

103,3 101,5

101,2 100,4

106,9 105,0

102,7 100,6

103,7 103,0

107,4 105,1

102,9 106,2

99,5 101,7

104,5 106,5

100,9 102,4

102,5 105,4

107,4 108,5

101,5 99,2

103,3 101,4

99,1 96,9

103,2 100,6

100,7 98,3

102,5 100,4

101,9 98,7

108,3 98,4

102,2 94,2

106,0 95,5

104,8 96,7

111,7 100,9

106,6 95,4

106,6 96,3

107,5 95,5

103,5 103,0

103,3 102,4

101,3 100,1

102,8 102,4

97,9 97,0

101,5 100,5

99,6 98,8

101,7 101,1

100,8 99,3

103,5 101,2

107,8 104,5

102,4 97,4

104,1 99,0

104,1 100,7

98,3 93,8

103,9 99,3

103,8 99,3

103,4 99,6

102,9 97,3

102,6 99,8

103,9 101,5

108,3 104,9

102,5 97,3

104,2 98,9

104,4 100,9

98,2 93,6

104,0 99,4

103,9 99,2

103,6 99,6

103,3 97,4

98,8 97,5

97,4 95,9

99,2 98,0

102,2 100,0

101,3 98,1

103,2 99,8

100,8 98,7

100,1 97,0

102,0 99,2

102,8 100,2

101,1 98,7

98,4 95,3

105,1 107,3

101,8 104,0

100,4 102,3

102,3 104,4

100,0 102,0

104,1 106,2

99,0 101,0

101,6 103,7

97,5 99,6

99,5 101,4

96,4 98,5

100,3 102,3

99,2 100,7

107,1 111,1

115,5 120,3

114,3 119,2

108,7 113,5

112,6 117,5

105,6 110,0

114,9 120,1

110,3 115,2

111,5 116,3

103,8 108,5

104,9 109,9

101,6 106,1

108,8 113,6

106,8 110,9

a) b)

96,7 95,8

103,6 102,4

101,6 100,3

101,8 101,2

102,4 101,3

104,2 104,1

104,5 104,3

104,5 104,0

103,5 102,9

99,3 99,3

99,5 98,9

99,5 98,2

102,0 101,4

98,3 97,2

a) b)

97,5 100,8

102,3 104,2

98,6 100,0

104,0 105,4

101,8 103,3

109,0 111,1

106,0 108,5

110,6 111,9

105,7 107,5

104,6 106,7

102,9 104,5

101,0 102,2

104,6 106,3

103,4 104,0

a) b)

96,4 93,3

104,0 101,6

102,7 100,4

101,0 99,2

102,6 100,4

102,1 100,4

103,7 101,8

101,5 99,4

102,5 100,5

96,7 94,8

97,9 95,6

98,9 96,0

100,8 98,7

95,7 92,9

a) b)

99,4 100,8

106,5 106,9

105,4 105,5

102,1 101,9

104,5 104,5

103,2 102,8

104,4 103,9

98,4 97,3

103,2 102,9

99,2 98,4

103,1 102,0

100,6 99,4

102,4 101,9

102,8 101,2

500,1 20822 1,2

. . .

. . .

. . .

501,2 20332 2,3

. . .

. . .

. . .

504,1 21 209 3,7

. . .

. . .

. . .

503,9 21 515 4,5

. . .

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

2011

Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

Recommend Documents