Analýza vývoje ekonomiky České republiky a její mezinárodní konkurenceschopnosti za rok 2011

Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Květen 2012

Analýza vývoje ekonomiky České republiky a její mezinárodní konkurenceschopnosti za rok 2011

MPO – odbor ekonomických analýz

OBSAH


Strana

A. ANALÝZA VÝVOJE EKONOMIKY ČR ZA ROK 2011 .................................................................... 4 EXECUTIVE SUMMARY ................................................................................................................................................ 4 I. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................. 7 I.1 Výkonnost ekonomiky ........................................................................................................................................ 7 I.1.1 Ekonomický růst ...................................................................................................................................................................7 I.1.2 Reálná konvergence .......................................................................................................................................................... 11 I.2 Trh práce a jeho efektivita................................................................................................................................ 14 I.3 Cenový a fiskální vývoj ..................................................................................................................................... 22 I.3.1 Cenový vývoj ...................................................................................................................................................................... 22 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ........................................................................................................................................ 26 I.3.3 Fiskální vývoj ...................................................................................................................................................................... 29 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání ...................................................................................................................... 33 I.4 Měnová politika ............................................................................................................................................... 36 I.4.1 Měnová politika ................................................................................................................................................................. 36 I.4.2 Směnné kurzy .................................................................................................................................................................... 39 I.4.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................................... 41 I.5 Kapitálový trh................................................................................................................................................... 46 I.5.1 Globální trhy....................................................................................................................................................................... 46 I.5.2 Kapitálový trh v ČR............................................................................................................................................................. 50 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ................................................................................................................................. 56 II.1 PRŮMYSL ........................................................................................................................................................ 56 II.1.1 Průmyslová výroba a produktivita .................................................................................................................................. 56 II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu ........................................................................................................................................... 73 II.1.3 Postavení průmyslu v mezinárodním srovnání .............................................................................................................. 73 II.2 STAVEBNICTVÍ ................................................................................................................................................. 76 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita ......................................................................................................................... 76 II.2.2 Bytová výstavba, stavební povolení ................................................................................................................................ 82 II.2.3 Stavebnictví v EU .............................................................................................................................................................. 83 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ..................................................................................................................................... 84 II.3.1 Souhrnné výsledky............................................................................................................................................................ 84 II.3.2 Teritoriální a komoditní struktura ................................................................................................................................... 87 II.3.3 Očekávaný vývoj zahraničního obchodu ........................................................................................................................ 91 II.3.4 Vývoj obchodu v EU.......................................................................................................................................................... 92 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD V ČR.................................................................................................................................... 93 II.4.1 Vnitřní obchod v EU ......................................................................................................................................................... 96 II.5 INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................... 99 II.5.1 Přímé zahraniční investice ............................................................................................................................................... 99 PŘÍLOHA.............................................................................................................................................................. 103 Přehled významných obchodních a investičních projektů českých firem v roce 2011 .......................................... 103

2



B. ANALÝZA MEZINÁRODNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR V ROCE 2011........................................ 105 EXECUTIVE SUMMARY ........................................................................................................................................... 105 I.1 POJETÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ................................................................................................................ 106 I.2 Cenová a necenová konkurenceschopnost ..................................................................................................... 108 I.3 Vývoj v programech dle implementační struktury SMK .................................................................................. 112 1.3.1 Veřejný sektor................................................................................................................................................................. 113 1.3.2 Vzdělanost, zaměstnanost a mezinárodní srovnání .................................................................................................... 115 1.3.3 Podnikatelské prostředí ................................................................................................................................................. 119 1.3.4. Ekonomika globálních inovací ...................................................................................................................................... 122 I.4 Struktura zahraničního obchodu a přidaná hodnota vytvořená v ČR .............................................................. 126 METODICKÁ PŘILOHA ............................................................................................................................................. 141

Tabulková příloha

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.4.2012. 3



A. ANALÝZA VÝVOJE EKONOMIKY ČR ZA ROK 2011 EXECUTIVE SUMMARY Globální hospodářský vývoj byl v roce 2011 výrazně poznamenán dopady dluhové krize eurozóny. Silné finanční, fiskální a ekonomické nerovnováhy, které byly příčinou jejího vzniku v době nedávné krize, se nepodařilo zcela odstranit, což mělo za následek, že v první polovině minulého roku se obnovily destabilizační tendence. Původní optimistická očekávání další akcelerace ekonomického růstu tak zůstala nenaplněna, naopak v utlumeném prostředí celosvětový obchod oslaboval a podlomená důvěra a nezbytná fiskální opatření zároveň omezovala domácí poptávku. Zhoršující se ekonomické podmínky se v reálné ekonomice Evropské unie projevily zvolněním meziročního růstu hrubého domácího produktu na 1,5 % (proti 2 % v roce 2010) a ve 4. čtvrtletí dokonce na 0,9 %. Zpomalení se týkalo většiny zemí Unie, vysoce zadlužené ekonomiky Řecka a Portugalska se dokonce meziročně propadly. Pro vývoj v tuzemsku však bylo klíčové, že solidně rostla výkonnost jejích hlavních obchodních partnerů. Německo se sice také nevyhnulo zpomalení, ale celoročním růstem 3,0 % se zařadilo mezi nadprůměrně rostoucí země EU, stejně jako Slovensko, které růstu 3,3 % dosáhlo při stabilizované dynamice po celý rok. Ve středoevropském regionu si ale nejlépe vedlo Polsko s růstem 4,3 %, který podpořily především masívní investice spojené s přípravami na fotbalové mistrovství Evropy. Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím EU. Následky nedávné finanční a hospodářské krize však proces sbližování přerušily a současná výše produktu na obyvatele (v paritě kupního standardu) se pohybuje na cca 80 % průměru Unie. Protože krize současně vyostřila možnosti uplatnění na světových trzích, je základním předpokladem další konvergence nezbytnost přizpůsobit se změnám konkurenčního prostředí. Výkonnostní mezeru vůči EU se pravděpodobně nepodařilo snížit ani v minulém roce, protože hospodářská aktivita postupně ubírala na síle rovněž v České republice. Míra oslabování byla dokonce výraznější než v EU – hrubý domácí produkt vzrostl za celý rok o 1,7 %, ale ve 4. čtvrtletí pouze o 0,6 %. Přestože hlavní riziko zpomalení bylo spojováno se slabší zahraniční poptávkou (vzhledem ke značné otevřenosti domácí ekonomiky a její závislosti na exportu), ze struktury růstu hrubého domácího produktu je patrné, že na pomalejším růstu se podepsal zejména útlum domácí poptávky. Pokles výdajů zasáhl jak spotřebu, tak i tvorbu hrubého kapitálu. Konečná spotřeba oslabovala svůj prorůstový vliv již v předchozích třech letech a v roce 2011 růst výkonnosti ekonomiky dokonce zbrzdila. K poklesu celkové spotřeby o 0,7 % výrazněji přispěla vláda, jejíž úsporná opatření zaměřená na fiskální konsolidaci snížila výdaje veřejného sektoru o 1,4 %. Spotřeba domácností klesla o 0,5 %, a to zejména vlivem složité finanční situace vyvolané napjatou situací na trhu práce a pomalým mzdovým vývojem. Na investiční 4



aktivitu nepříznivě dopadlo jak omezení staveb z veřejných prostředků, tak i opatrnost firem při realizaci rozvojových programů, pramenící z nejisté budoucnosti. Důsledkem byl pokles fixního kapitálu o 1,2 %. V prostředí ochablé domácí poptávky byl hospodářský růst tažen výhradně zahraničním obchodem. Ten se vcelku úspěšně vyrovnával se sílící konkurencí na světových trzích, nicméně nezopakoval dvoucifernou dynamiku růstu obratu předchozího roku. Vývoz zboží a služeb vzrostl reálně o 11 % a po celý rok si udržoval předstih před růstem dovozu, jehož zpomalení na 7,5 % zapříčinila slabá domácí poptávka. Výsledkem příznivé relace mezi tempem vývozu a dovozu bylo meziroční zlepšení kladného salda zahraničního obchodu na téměř 157 mld. Kč (údaje ZO v metodice národních účtů). Omezená spotřeba domácností, a poté i slábnoucí ekonomika a nejistoty z dalšího vývoje (zejména v Evropě) tlumily nákladové inflační tlaky. Pomalu rostoucí míra inflace se v červnu zastavila na hodnotě 1,9 % a udržela se na ní až do konce roku (bylo to sice o 0,4 p.b. více než v roce 2010, nicméně v desetileté časové řadě jde o podprůměrný výsledek). Hlavním faktorem růstu inflace tak zůstaly světové ceny komodit, především ropy a potravin. Zvýšená poptávka zejména z Číny a Indie, podporovaná spekulacemi na komoditních trzích, se prostřednictvím světových a dovozních cen postupně promítala do cen výrobců a následně prosakovala i do spotřebitelských cen. K růstu cen přispěly rovněž úpravy regulovaných cen, vývoj měnového kurzu a v závěru roku i obchodníky vyvolané předčasné zdražení potravin. Přesto se ve srovnání se světem domácí inflace držela stále nízko. Oživení na trhu práce, charakterizované na počátku roku návratem k růstu zaměstnanosti, ubíralo postupně na intenzitě. Celková zaměstnanost (v pojetí národního účetnictví) se za celý rok meziročně zvýšila o 0,3 %, což obstaraly zvýšené počty podnikajících. Na druhé straně klesl stav zaměstnanců, což výrazně souviselo s jednorázovým faktorem odchodů do předčasného důchodu. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 8,6 %, a také na jejím meziročním poklesu o 1 p.b. se podílely odchody do předčasného důchodu. Ve mzdové oblasti pokračoval umírněný vývoj, průměrná měsíční nominální mzda meziročně stoupla pouze o 2,2 % a reálná o 0,3 % (ve 4. čtvrtletí dokonce klesla o 0,2 %). Sílící poptávková omezení dopadla také na odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Přesto průmysl dosáhl solidních celoročních výsledků a zahraniční obchod zvyšoval přebytek obchodní bilance i ve druhém pololetí. Kritická však zůstává situace ve stavebnictví. Průmyslová výroba se meziročně zvýšila o 6,9 %, ale po rychlém růstu v 1. čtvrtletí (12,3 %) vlivem silného oživení v Německu, její dynamika postupně zpomalovala. Hlavním tahounem byla jako tradičně výroba motorových vozidel, která vzrostla o 21,2 % a k meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla 3,7 proc. bodu. Dalšími odvětvími s významnějším vlivem na celkový růst byla především výroba strojů a zařízení (příspěvek 1 p.b.) a výroba pryžových a plastových výrobků (0,6 p.b.). Jedná se vesměs o odvětví spadající z

5



hlediska technologické náročnosti výroby do sektorů MEDIUM HIGH-TECH, resp. MEDIUM LOW-TEC, které tak zvýšily svůj podíl na produkci zpracovatelského průmyslu. Naproti tomu se zhoršila pozice technologicky nejvyspělejšího sektoru HIGH-TECH, zejména vlivem propadu výroby počítačů o téměř 10 %. Z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu je významné, že pokračovala příznivá relace rychlejšího vývoje produktivity práce než mezd snižující jednotkové mzdové náklady. Stavební produkce si meziročně pohoršila o 3,5 % a pokračovala v poklesu již třetím rokem v řadě. Na špatném výkonu odvětví se podepsala zejména úsporná fiskální opatření, která omezila infrastrukturní stavby. Navíc se stavebnictví potýká se slabou poptávkou ze strany firem i domácností vlivem přetrvávajících obav z budoucího ekonomického vývoje, resp. pomalého růstu mezd. V bytové výstavbě bylo zahájeno meziročně o 2,1 % bytů méně, počet dokončených bytů poklesl dokonce o 21,4 %. O tom, že odvětví ještě nedosáhlo svého dna, svědčí pokles zaměstnanosti o 5,9 %. Zahraniční obchod se zbožím (v běžných cenách) dosáhl navzdory sílícím problémům evropské ekonomiky velmi dobrých výsledků. Při růstu vývozu o 13,3 % a dovozu o 11 % skončila obchodní bilance rekordním přebytkem 191,5 mld. Kč, tj. o více než 70 mld. Kč meziročně vyšším. Výsledky opět potvrdily silnou závislost na státech Evropské unie. Do zemí evropské sedmadvacítky mířilo 83 % českého vývozu, zatímco podíl tohoto uskupení na českém dovozu činil téměř 64 % (nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo tradičně Německo, které se na vývozu podílelo 32 % a na dovozu 26 %). Ve zbožové struktuře se zvýšil podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na 54,4 % a aktivum dosáhlo 443 mld. Kč. Výrazně se naopak prohloubil schodek obchodu s minerálními palivy a chemickými výrobky. Tržby maloobchodníků posílily meziročně reálně o 1,9 %, ale předkrizovým přírůstkům se blíží jen zvolna. Celkovému výsledku pomohl především motoristický segment, vč. oprav motorových vozidel, a vyšší tržby specializovaných prodejen s počítači a komunikačními zařízeními, nebo v oblasti prodeje prostřednictvím internetu a zásilkové služby. Na druhé straně došlo k poklesu prodeje potravin o 3 %, což dokumentuje vážnost finanční situace mnoha domácností. Vlivem růstu cen se snížil prodej pohonných hmot o 3,5 %. Ve výhledu pro letošní rok nepředpokládáme, že slábnoucí zahraniční poptávce se podaří kompenzovat domácí výdaje. Konečnou spotřebu domácností bude i nadále stlačovat jejich nepříznivá příjmová situace a vyšší inflace, výdaje veřejného sektoru zase opatření k fiskální konsolidaci. Neočekáváme ani obrat v tvorbě fixního kapitálu, protože negativním směrem budou působit pesimistická očekávání a omezení veřejných investičních výdajů. Důsledkem tohoto vývoje pravděpodobně bude zastavení růstové tendence ve výkonnosti ekonomiky.

6



I. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ I.1 Výkonnost ekonomiky I.1.1 Ekonomický růst Tempo růstu HDP v průběhu roku oslabovalo…

Hospodářská aktivita během roku 2011 postupně ubírala na síle. Přestože hlavní riziko zpomalení bylo s ohledem na narůstající problémy eurozóny spojováno se slabší zahraniční poptávkou (vzhledem ke značné otevřenosti domácí ekonomiky a její závislosti na exportu do tohoto seskupení), ze struktury růstu hrubého domácího produktu je patrné, že na jeho nižším tempu se podepsal zejména útlum domácí poptávky. Hrubý domácí produkt se loni meziročně zvýšil o 1,7 % (ve stálých cenách), ale dost výrazně zaostal za dynamikou předchozího roku (v roce 2010 vzrostl HDP o 2,6 %). Optimistický předpoklad, že v roce 2011 by již mohlo být dosaženo absolutní úrovně produktu předkrizového roku 2008, tak nejenže nebyl naplněn, ale s ohledem na současný trend vývoje je nesplnitelný i pro letošní rok. Pod vlivem zhoršujícího se vnitřního prostředí začalo růstové tempo zpomalovat již od 3. čtvrtletí 2010. Nejdříve oslabil přínos konečné spotřeby a v roce 2011 i tvorby fixního kapitálu. O zvýšení výkonnosti ekonomiky meziročně o 0,6 % se tak ve 4. čtvrtletí 2011 plně zasloužil pouze zahraniční obchod, který vytvořil historicky nejvyšší kladné saldo.

…a v jeho závěru se ekonomika propadla do mírné recese

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí klesl o 0,1 %. I tento nepatrný pokles lze interpretovat tak, že se ekonomika v závěru minulého roku nacházela v recesi, protože k mezičtvrtletnímu poklesu (také o 0,1 %) došlo už ve 3. čtvrtletí (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě).

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

7


Z hlediska poptávky se zhoršilo zejména vnitřní prostředí, …


Také v celoročním výsledku pokryl na straně poptávky meziroční růst produktu výhradně vnější sektor, který se vcelku úspěšně vyrovnával se sílící konkurencí na světových trzích. Naopak negativní vliv měly vnitřní podmínky, protože dopady fiskální konsolidace, napjatá příjmová situace domácností poznamenaná pomalým mzdovým vývojem, a nejistoty ohledně budoucnosti se nezbytně promítly do nižší úrovně výdajů. Jednotlivé výdajové položky se na hospodářském vývoji podílely následovně:

…takže určujícím faktorem růstu byl zahraniční obchod,…

•

zahraniční obchod pokryl přírůstek produktu 2,6 p.b., což bylo nejvíce od roku 2005. Nicméně ztížené odbytové možnosti poznamenaly dynamiku jeho obratu, která nezopakovala dvoucifernou hodnotu předchozího roku. Vývoz zboží a služeb vzrostl reálně o 11 % a po celý rok si udržoval předstih před růstem dovozu, jehož zpomalení na 7,5 % zapříčinila slabá domácí poptávka. Výsledkem příznivé relace mezi tempem vývozu a dovozu bylo meziroční zlepšení kladného salda zahraničního obchodu o 37 mld. Kč, na téměř 157 mld. Kč (v metodice národních účtů);

…zatímco konečná spotřeba …

•

konečná spotřeba oslabovala svůj prorůstový vliv již v předchozích třech letech a v roce 2011 růst výkonnosti ekonomiky dokonce zbrzdila o 0,5 p.b. K poklesu celkové spotřeby o 0,7 % výrazněji přispěla vláda, jejíž úsporná opatření k ozdravení veřejných financí snížila výdaje veřejného sektoru o 1,4 %. Spotřeba domácností klesla o 0,5 %, protože v důsledku složité finanční situace bylo nuceno šetřit také obyvatelstvo. Čisté příjmy domácností se ve srovnání s předchozím rokem dokonce snížily (v průměru připadlo měsíčně na osobu 12 089 Kč, tj. o 31 Kč meziročně méně);

…a tvorba hrubého kapitálu měly zpomalující účinek

•

nižší výdaje na tvorbu hrubého kapitálu zpomalily růst ekonomiky o 0,4 p.b., z toho ve větší míře výdaje do fixního kapitálu (-0,3 p.b.), než do zásob (-0,1 p.b.). Na investiční aktivitu nepříznivě dopadlo jak omezení staveb z veřejných prostředků, tak i opatrnost firem při realizaci rozvojových programů. Tvorba fixního kapitálu klesla o 1,2 %, když propad investic do staveb byl jen částečně kompenzován růstem investic do strojů a zařízení, především do dopravních prostředků.

Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury od roku 2007 je uveden v grafu č. I.1.1.2 a podle čtvrtletí v roce 2011 v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

8



Graf č. I.1.1.2 Struktura výdajů na HDP (v p.b.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Pomalý meziroční růst nominálního produktu odrážel zhoršení směnných relací

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně jen o 0,9 %, na 3 807,2 mld. Kč. Jeho nižší růst (než v reálném vyjádření) byl ovlivněn poklesem implicitního deflátoru HDP o 0,7 %, a to zejména v důsledku pokračujícího nepříznivého vývoje směnných relací, které se již druhým rokem držely v záporných hodnotách. Loni tato hodnota činila 97,7, když deflátor vývozu zboží a služeb se meziročně zvýšil pouze o 0,3 %, zatímco deflátor dovozu zboží a služeb vlivem růstu cen komodit o 2,7 %. Proti snížení úhrnné cenové hladiny naproti tomu působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu, který vzrostl o 1,9 %.

Pomalejší růst hrubé přidané hodnoty vůči HDP byl kompenzován vyšší daní z produktů

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) meziročně o 1,5 %. Ve srovnání s hrubým domácím produktem rostla pomaleji, což dorovnala jeho druhá složka - daň z produktů, která se meziročně zvýšila (po výrazném zrychlení v závěru roku) o 1,7 %. Za tímto vývojem stálo především předzásobení tabákovými výrobky před změnou sazeb jejich spotřební daně k 1. lednu 2012.

Tahounem růstu hrubé přidané hodnoty zůstal zpracovatelský průmysl,…

Růst hrubé přidané hodnoty zcela zajistil zpracovatelský průmysl. V průběhu roku sice také ztrácel na dynamice, přesto meziročním růstem 9,8 % vyčníval nad dalšími odvětvími. Jako tradičně hlavní úlohu sehrála výroba motorových vozidel, která příznivě ovlivnila také produkci dodavatelských odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu. Z dalších váhově významných odvětví vzrostla hrubá přidaná hodnota v peněžnictví a pojišťovnictví o 5,6 % a v činnostech v oblasti nemovitostí o 3,9 %. Solidního výsledku dosáhlo zemědělství (růst 6,5 %), které těžilo z příznivých klimatických podmínek, ale při jeho nízkém podílu na hrubé přidané hodnotě ovlivnilo celkový růst jen nepatrně.

9



Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna %

Příspěvek ke změně proc.body

Podíl odvětví v % 2010

2011

NH celkem

1,5

1,5

100,0

100,0

v tom: Průmysl

5,1

1,6

30,3

31,0

z toho: zpracovatelský

9,8

2,3

23,3

24,3

Stavebnictví

-7,1

-0,5

7,2

6,7

Obchod a doprava

-0,7

-0,1

19,3

18,8

5,6

0,3

4,7

5,1

-4,8

-0,2

5,1

5,0

3,9

0,3

7,0

6,7

Peněžnictví a pojišťovnictví Informační činnosti Činnosti v nemovitostech

Pramen: ČSÚ, propočty MPO …její růst naopak brzdilo především stavebnictví

Na druhé straně o 7,1 % meziročně nižší hrubou přidanou hodnotu vytvořilo stavebnictví a o 4,8 % informační a komunikační činnosti. Stavební výroba se potýkala s pokračujícím oslabováním poptávky, na kterém se významně podílel jak pokles státních zakázek z důvodu rozpočtových omezení, tak i nízká investiční aktivita soukromého sektoru a domácností. Rozdílný vývoj v jednotlivých odvětvích změnil odvětvovou strukturu hrubé přidané hodnoty - viz graf č. I.1.1.3.

Graf č. I.1.1.3 Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Oslabení ekonomické aktivity bylo doprovázeno nižším růstem produktivity práce

Růst produktivity práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) výrazně zpomalil na 1,2 %, protože nižší růst hrubé přidané hodnoty byl doprovázen rostoucí zaměstnaností o 0,3 %. Produktivita pokryla přírůstek hrubé přidané hodnoty ze čtyř pětin a zbývající pětina připadla na vyšší počet pracovníků (v ekonomice pracovalo v průměru 5 067 tis. osob.). Vliv produktivity práce na růst ekonomiky se tak ve srovnání s předchozím rokem snížil. V roce 2010 (při 10



poklesu zaměstnanosti) zajistila produktivita práce celý přírůstek hrubé přidané hodnoty.

I.1.2 Reálná konvergence V rychlosti přibližování se ekonomické úrovni EU česká ekonomika zaostává za svými konkurenty…

Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím. Objemem vytvořeného hrubého domácího produktu na 1 obyvatele dosáhla (podle dostupných údajů) v roce 2010 cca 80 % průměrné výkonnosti EU-27 (ve standardu kupní síly) a zaujala tak v rámci Unie až 19. místo. Proti roku 2001 (kdy tato úroveň činila 73 %) je to sice solidní zlepšení, nicméně za posledních deset let dostihla ze zemí Evropské unie pouze úroveň Portugalska a v míře konvergence zaostávala za dalšími novými členskými zeměmi EU. Nejlépe si v tomto směru vedlo Slovensko, které za uvedené období zvýšilo hrubý domácí produkt na obyvatele z 52 % průměru EU na 74 %. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly, tj. jednotky, která smazává rozdíly mezi kupní silou jednotlivých národních měn.

…a současný vývoj nesignalizuje zlepšení

Česká republika se rychle přibližovala ekonomické úrovni EU v letech 2002 až 2007, kdy snížila svůj propad o 10 proc. bodů a dosáhla 83 % průměru EU. V závěru minulé dekády však prošla turbulentním obdobím na pozadí světové finanční a hospodářské krize, které mělo za následek, že proces reálné konvergence byl nejen přerušen, ale výkonnost její ekonomiky v porovnání s EU dokonce oslabila. Nevýrazný růst v minulém roce současně nenaznačuje obrat ve vývoji, spíše je pravděpodobné, že produkt na obyvatele v zásadě stagnoval na hranici 80 % průměru EU.

Reálná konvergence se opírá o dynamičtější růst produktu…

Snížení výkonnostní mezery za průměrem EU dosahují postkomunistické země především rychlejším hospodářským růstem, v jehož tempech jsou však značné rozdíly. V průměru za léta 2002-2011 kromě Slovenska a Polska dosahovaly rychlého růstu pobaltské republiky, ale jejich průměrné hodnoty za uvedené období (kolem 4 %) jsou poznamenány dvoucifernými poklesy produktu v krizovém roce 2009. Výkonnost české ekonomiky rostla průměrně o 3,3% (viz graf č. I.1.2.1).

11



Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt a produktivita práce (průměrný roční růst 2002-2011, v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO …i produktivity práce

Zvyšování výkonnosti ekonomik bylo doprovázeno růstem produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka). Graf č. I.1.2.1 dokumentuje, že její vývoj zhruba kopíroval trend hrubého domácího produktu. To znamená, že nižší výchozí úroveň také tohoto ukazatele korigovaly ekonomiky nových členských zemí rychlejším růstem, než dosahoval vyspělý svět a v jeho dynamice se navzájem dost lišily. Pomalejší růst produktivity práce v české ekonomice než u dalších konvergujících zemí svědčí zároveň o tom, že strukturální změny v sektorech s vysokou produktivitou byly v tuzemsku méně intenzivní. V úrovni produktivity práce dosahovala v roce 2010 Česká republika cca 73 % průměru EU, zatímco např. Slovensko už 81 %.

EU jako celek loni zpomalila,…

Ekonomické prostředí v EU bylo v minulém roce vlivem dluhové krize poznamenáno zhoršením celkové důvěry. Zároveň oslabila poptávka, protože konsolidace veřejných rozpočtů si vyžádala úsporná opatření a nižší aktivita na trhu produktů omezila obchodní výměnu. Růst hrubého domácího produktu EU-27 tak zpomalil na 1,5 % (proti 2 % v roce 2010) a ve 4. čtvrtletí dokonce na meziročních 0,9 %.

…ale vývoj byl značně diferencovaný jak podle zemí,...

Dynamika růstu jednotlivých zemí se výrazně lišila. K nejrychleji rostoucím ekonomikám se nadále řadily zejména nejzaostalejší země, Estonsko (7,6 %), Litva (5,9 %), nebo Lotyšsko (5,5 %), zatímco z vyspělých protějšků si nejlépe vedlo Švédsko (3,9 %). Naopak poklesu se nevyhnuly především zadlužené ekonomiky Řecka (podle předběžného odhadu -6,9 %) a Portugalska (-1,6 %) a vlivem výrazného propadu domácí poptávky ve 4. čtvrtletí také Slovinsko (-0,2 %). V hospodářské recesi se však nacházelo dalších šest zemí, vedle České republiky ještě Dánsko, Belgie, Holandsko, Itálie a Irsko. Z pohledu domácí ekonomiky je významné, že solidně rostla výkonnost jejích hlavních obchodních partnerů Německa (3,0 %) a Slovenska (3,3 %). Obě země 12



již překročily předkrizovou úroveň produktu, i když v případě Německa především díky rychlému růstu v první polovině roku. Naproti tomu Slovensko si v průběhu roku udržovalo v zásadě stabilní dynamiku a ve středoevropském regionu zaostalo jen za Polskem (4,3 %), jehož další oživení podpořily masívní investice spojené s přípravami na fotbalové mistrovství Evropy. Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu v roce 2011 (meziroční růst, v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO …tak i poptávkové struktury

Česká ekonomika vzrostla v roce 2011 o 0,2 p.b. více než průměr EU, v jeho druhé polovině však jevila výraznější známky zpomalování. Ze srovnání výdajových položek na hrubý domácí produkt vyplývá, že na rozdíl od ekonomik s vyváženější strukturou doplácela nejen na oslabení zahraniční poptávky, ale především na nižší domácí výdaje. Příčinou jejího zpomalení byla tedy tuzemská poptávka. Z grafu č. I.1.2.3, který srovnává vliv jednotlivých výdajů na hospodářský růst ve vybraných zemích, je patrné, že v České republice a na Slovensku byl jediným zdrojem růstu zahraniční obchod. To odráží fakt, že obě malé republiky jsou více závislé na zahraniční poptávce než Německo nebo Polsko, které mají větší domácí trh s vyšší koupěschopnou poptávkou, v daleko menší míře omezenou výdajovou restrikcí. V domácí ekonomice se vládní spotřeba meziročně snížila o 1,4 %. Zařadila se tak do třetiny zemí s nejhlubším poklesem veřejných výdajů, nicméně ekonomiky nejvážněji zasažené dluhovou krizí (což není případ České republiky) šetřily podstatně více.

13



Graf č. I.1.2.3 Struktura výdajů na HDP v roce 2011 (v p.b)

Pramen: ČSÚ, Štatistický úrad SR, Eurostat, European Central Bank, Central Statistical Office Of Poland, graf MPO

Domácí poptávka přispěla k růstu EU-27 především zásluhou konečné spotřeby. Naopak negativní dopad měla tvorba hrubého kapitálu, v jejíž struktuře se snížil stav zásob. Rozhodujícím zdrojem růstu, s více než polovičním podílem, však byl zahraniční obchod.

I.2 Trh práce a jeho efektivita Zaměstnanost v ČR se meziročně mírně zvýšila, populace však dlouhodobě stárne…

Trh práce v roce 2011 ožil jen nepatrně. Celková zaměstnanost stále nedosáhla předkrizové úrovně, ale dle statistiky ČSÚ byla v roce 2011 celkově o 0,3 % vyšší než v roce 2010. Roční zvýšení o 12,7 tis. osob bylo však nejnižším přírůstkem za růstová léta v časové řadě od roku 1995. Přírůstek celkové zaměstnanosti v roce 2011 nastal především díky zvýšenému počtu podnikajících, neboť pracovníků v roli zaměstnance v roce 2011 ubylo (-6,8 tis.). Ztráty zaměstnaneckých pracovních pozic nejsou sice tak vysoké jako v roce 2009 (-83 tis.) a v roce 2010, (-127 tis.), ale potvrzují skutečnost, že tvorba pracovních míst byla v naší ekonomice v roce 2011 nedostatečná. Nejvíce zaměstnanců ubylo ve stavebnictví, kde se v roce 2011 snížil oproti roku 2010 i počet podnikajících osob (-3,1 tis. osob). Nová pracovní místa na zaměstnanecký poměr zajistila lidem zejména odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (6,5 tis.). Celková zaměstnanost v roce 2011 stoupla nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (+10,8 tis. osob). Meziročně se zvýšily také počty zaměstnaných v odvětvích veřejné správy a obrany, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče (+2,5 tis. osob), avšak po hlubokém propadu v roce 2010 (-35,8 tis.), takže celková zaměstnanost (882 tis. osob) v těchto oddílech byla zhruba na úrovni roku 2007. Ve 4. čtvrtletí 2011 se zaměstnanost snížila proti stejnému období roku 2010 jen nepatrně, a to o 0,1 % (tj. o 3,3 tis. osob) na 4 915,5 tis. osob. Hlavním důvodem bylo snižování počtu osob v pozicích zaměstnanců jak ve státní, tak v soukromé 14



sféře. Tuto skutečnost opět částečně kompenzoval meziroční nárůst počtu podnikatelů o 16,7 tis. podnikatelských subjektů. V porovnání 4. čtvrtletí proti 3. čtvrtletí roku 2011 došlo rovněž ke snížení průměrného počtu zaměstnaných o 7,1 tis. osob. Ustal tak pozitivní trend z minulých, několika po sobě jdoucích čtvrtletí (od dubna 2010), kdy počet zaměstnaných osob trvale stoupal. Míra zaměstnanosti dosáhla 66,1 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2010 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,3 procentního bodu na 74,3 %, míra zaměstnanosti žen se zvýšila o 0,9 procentního bod na 57,7 %. Na mírném meziročním poklesu počtu zaměstnaných osob se významně nepodílel žádný konkrétní sektor národního hospodářství. V sekundárním sektoru činil ve 4. čtvrtletí 2011 meziroční přírůstek počtu pracujících osob 4,9 tis. osob (celkově 1 889,9 tis. osob), v terciárním sektoru došlo k mírnému poklesu o 2,6 tis. osob (celkově 2 882,4 tis. osob) a v primárním sektoru se snížil počet zaměstnanců o 5,3 tis. osob (celkově 143,2 tis. osob). Nepoměr mezi mírným poklesem celkové zaměstnanosti a rostoucí mírou zaměstnanosti je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity a také tím, že se tito lidé dostávají za hranici sledovaného věku tj. 64 let. Lze předpokládat, že uvedená disproporce bude působit i v příštím období, neboť stárnutí obyvatelstva České republiky bude přinášet při neměnné míře zaměstnanosti sledované skupiny pracujících osob ve věku 15-64 let významný pokles celkového počtu zaměstnaných osob. Ve statistikách lze vysledovat také tendenci lidí odcházet do předčasného starobního důchodu. V roce 2011 bylo přiznáno celkem 80 373 výplat předčasných starobních důchodů, zatímco v roce 2010 bylo předčasných důchodů 39 000. Populace dlouhodobě stárne, v současné době je v České republice zhruba 4 miliony zaměstnanců a 900 tisíc podnikatelů. Vyplácených starobních důchodů je v současnosti 2,3 milionu, tedy nejvíce v historii. Tento fakt je způsoben tím, že starší lidé jsou těžko zaměstnatelní. Zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že starší lidé se hůře učí novým věcem a mají pomalejší pracovní tempo. Jestliže přijde člověk před dovršením šedesáti let o práci, tak si vzhledem k malým možnostem uplatnit se znovu na trhu práce naopak hledá cestu, jak trh práce opustit a stává se tak ekonomicky závislým. Zaměstnanost lidí ve věku od 50 do 64 let se u nás pohybuje kolem jen 47 %. Pokud se nebude lépe dařit zaměstnávat i lidi starší než 50 let, může to pro naši ekonomiku znamenat do budoucna vážnou hrozbu. Nezaměstnanost ke konci roku vzrostla, meziročně je však nižší…

1

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) za celý rok 2011 dosáhla 8,6 % a byla o 0,4 p.b. nižší než v roce 2010. V lednu 2011 vzrostla míra nezaměstnanosti v České republice a z prosincových 9,6 % na 9,7 %. V únoru poklesla o desetinu procentního bodu, a to na 9,6 %. Ještě výrazněji se snížila v březnu na hodnotu 9,2 %. Pokles pokračoval i v dalších měsících. V dubnu se dostala na hodnotu 8,6 %, v květnu na 8,2 % a v červnu na 8,1 %. Klesající trend ukončil až měsíc červenec, kdy míra nezaměstnanosti

Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné.

15



vzrostla o desetinu procentního bodu na 8,2 % a na této úrovni zůstala i v měsíci srpnu. Další pokles pak nastal v září, a to na 8 %. Na roční minimum se míra nezaměstnanosti dostala v říjnu (7,9 %). V listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu (8 %) a v prosinci 2011 vystoupala až o 0,6 procentního bodu na hodnotu 8,6 %. V porovnání s prosincem 2010 (9,6 %) je však o jeden procentní bod nižší. Růst nezaměstnanosti na konci roku však patří ke každoročně se opakujícím jevům. Další snížení nezaměstnanosti by mohly přinést až jarní měsíce, neboť začnou nábory pro sezonní práce. Dle metodiky Českého statistického úřadu se obecná míra nezaměstnanosti snížila ve 4. čtvrtletí roku 2011, oproti stejnému období roku předchozího, o 0,5 procentního bodu na 6,5 %. Z dlouhodobého pohledu je tato úroveň obecné míry nezaměstnanosti nejnižší od 2. čtvrtletí roku 2009 a stále patří také k nejnižším v celé unii. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (2,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (24,3 %) a skupina osob s vyučením bez maturity (7,3 %). Vzdělanostní struktura se v rámci jednotlivých regionů ČR však výrazně liší. Největší podíl terciárně vzdělaných je v krajích, které mají města s vysokými školami. Tato města jednak produkují absolventy vysokých škol, zároveň také ve srovnání s jinými kraji nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s terciárním vzděláním. Největší podíl terciárně vzdělaných má Praha a Jihomoravský kraj, naopak kraje Plzeňský, Jihočeský a Středočeský mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva méně, přesto je jejich vzdělanostní struktura, vzhledem k většímu počtu lidí s maturitou, nadprůměrná. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání, má Ústecký a Karlovarský kraj. K 31. 12. 2011 bylo evidováno 35 508 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 6,6 % (v listopadu to bylo 7,1 %). Jejich úspěšnost při hledání uplatnění na trhu práce se v průběhu roku 2011 mírně zlepšila, neboť v porovnání s prosincem 2010 počet evidovaných absolventů poklesl o 1 849 osob. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 2009 2010 2011 meziroční změna 10/09 v p.b. meziroční změna 11/10 v p.b.

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

6,8 9,8 9,7

7,4 9,9 9,6

7,7 9,7 9,2

7,9 9,2 8,6

7,9 8,7 8,2

8,0 8,5 8,1

8,4 8,7 8,2

8,5 8,6 8,2

8,6 8,5 8,0

8,5 8,5 7,9

8,6 8,6 8,0

9,2 9,6 8,6

3,0

2,5

2,0

1,3

0,8

0,5

0,3

0,1

-0,1

0,0

0,0

0,4

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,5

-0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-1,0

Pramen: MPSV

Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO 2), očištěný od sezónních vlivů, se proti třetímu čtvrtletí roku 2011 snížil o 8,4 tis. osob a dosáhl počtu 2

Mezinárodní organizace práce

16



337,9 tis. osob. Porovnáme-li 4. čtvrtletí roku 2010 a 2011, pak se počet nezaměstnaných snížil o 25,1 tis. osob, což se projevilo téměř stejnou měrou v mužské i ženské populaci. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob dosáhl 42,6 %. Oproti roku 2010 se tedy jejich počet snížil o 15,9 tis. osob a ke konci roku 2011 činil 144,0 tis. osob. K 31. prosinci 2011 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 508 451 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 32 047 osob méně než ke konci měsíce listopadu. V porovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán pokles o 53 100 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl registrován v 75 okresech – nejvyšší nárůst byl v okresech Prachatice (o 24,0 %), Chrudim (o 19,3 %), Pelhřimov (o 18,6 %), Jindřichův Hradec (o 18,0 %), Jeseník (o 17,8 %) a Znojmo (o 17,5 %). Míru nezaměstnanosti vyšší či stejnou jako republikový průměr vykázalo 46 okresů, nejvyšší byla v okresech Jeseník (16,8 %), Bruntál (16,5 %), Most (15,6 %), Hodonín (14,5 %) a Znojmo (14,1 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,3 %), Praha-západ a hl. m. Praha (3,9 %), Mladá Boleslav (4,6 %), Benešov (4,9 %) a Prachatice (4,6 %). Skladba okresů se u tohoto ekonomického ukazatele v průběhu roku 2011 nijak výrazně nemění a rovněž jeho hodnoty zůstávají bez výraznějších výkyvů. Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

Pramen: MPSV, graf MPO

Z regionálního pohledu (dle krajů) je největší nezaměstnanost trvale v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském, a to již od roku 2009, kdy začala v důsledku hospodářské krize nezaměstnanost ve všech regionech stoupat. Růst nezaměstnanosti pokračoval ve všech krajích i v roce 2010. Postiženy byly především kraje s vyšším podílem průmyslu. V roce 2011 byl už ve většině krajů republiky zaznamenán pokles nezaměstnanosti, přičemž největší procentuální pokles se týkal právě kraje Karlovarského (z 10,8% v roce 2010 na 8,3 % v roce 2011) a také kraje Olomouckého (z 9,5 na 7,5 %). K mírnému nárůstu nezaměstnanosti naopak došlo v roce 2011 v Praze (rozdíl 1,1 %) a Středočeském kraji (rozdíl 0,6 %). Celkově je tedy možné konstatovat, že rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi kraji jsou v současné době menší. 17


Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti pro rok 2012


Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce3“ od společnosti Manpower Česká republika 4 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro druhé čtvrtletí 2012 nepříznivé náborové prostředí. Téměř 6 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 9 % předpovídá snížení pracovních sil a 84 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2012 hodnotu -3 %, po sezónním očištění je index -4 %. Čeští zaměstnavatelé jsou v současné době pesimističtí a ohledně přijímání nových zaměstnanců velmi opatrní. Zpomalení ekonomického růstu v eurozóně a nepříznivé zprávy ohledně vývoje na finančních trzích nutí společnosti k vyšší produkci při zachování stávajícího počtu zaměstnanců, případně ke snižování stavu pracovníků tak, aby udržely svoji konkurenceschopnost. Na pracovním trhu je však stále veliký zájem o pracovníky s technickým vzděláním, řemeslníky či obchodní zástupce. Firmy jsou rovněž značně opatrné ohledně zvyšování mezd. Z průzkumu, který mezi téměř osmi stovkami členských firem uskutečnila počátkem prosince Hospodářská komora ČR vyplývá, že téměř dvě třetiny firem mzdy v roce 2012 nezvýší, necelá pětina firem ještě není rozhodnutá, pouze 15 % dotázaných podniků tento krok plánuje. Některé firmy zapojené do průzkumu dokonce uvedly, že platy sníží. O mzdovém navýšení uvažují především velké společnosti a podniky střední velikosti s 50 - 250 zaměstnanci, malé firmy budou zvyšovat platy svých zaměstnanců pouze ve výjimečných případech. Ministerstvo financí uvádí ve svém průzkumu makroekonomických prognóz (33. Kolokvium 5 konané v dubnu 2012), že mírný pokles zaměstnanosti, s nímž pro rok 2012 instituce v průměru počítají, by měl být následován její stagnací v letech 2013 a 2015. Prognózy zúčastněných institucí v průměru počítají rovněž s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v letech 2012 až 2015. Růst objemu mezd a platů by podle aktuálních prognóz měl akcelerovat z 1,8 % v roce 2012 na 3,2 % v roce 2015. Ve své makroekonomické predikci z dubna 2012 uvádí Ministerstvo financí, že situace na trhu práce by měla odrážet pomalý růst ekonomiky a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje. Zaměstnanost by se v roce 2012 měla snížit o 0,5 %, pro rok 2013 počítá MF s její stagnací či mírným růstem o 0,1 %. Míra nezaměstnanosti, měřená metodikou výběrového šetření pracovních sil - VŠPS, používaná ČSÚ (je odlišná od metodiky registrované nezaměstnanosti užívané Ministerstvem práce a sociálních věcí), by z loňských 6,7 % měla v roce 2012

3

Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 64 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor.

4

Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa

5

Zjišťování konsensuální prognózy je standardní součástí přípravy makroekonomického rámce státního rozpočtu v České republice již od roku 1996. Na základě toho Ministerstvo financí ČR pořádá dvakrát ročně Kolokvium, tj. setkání zástupců relevantních státních i soukromých institucí. Konsensuální prognóza vzniká jako aritmetický průměr predikcí, které byly získány formou ankety ze standardizovaných dotazníků. Výsledky 33. kola šetření vycházejí z předpovědí 17 institucí (MF ČR, MPO, MPSV, ČNB, CERGE-EI, Cyrrus, Česká spořitelna, ČSOB, IES FSV UK, ING, Komerční banka, Liberální institut, Patria, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svaz průmyslu a dopravy ČR, UniCredit Bank). Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy EK, MMF a OECD. Až na výjimky se předpovědi MF ČR výrazněji neliší od průměru předpovědí ostatních institucí.

18



vzrůst na 7,0 %. K dalšímu mírnému nárůstu nezaměstnanosti by mělo dojít i v roce 2013. Objem mezd a platů by se v tomto roce mohl zvýšit o 1,5 % a v roce 2013 o 2,6 %. Pro rok 2012 předpovídá MF nominální růst mezd pouze o 2,0 %, což při předpokládané vyšší míře inflace bude znamenat reálný pokles celkové průměrné mzdy o 1,3 %. V roce 2013 by mělo dojít, v souvislosti se zlepšující se ekonomickou situací, k nominálnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,6 % (reálně o 0,3 %). Počet volných pracovních míst v ČR se meziročně zvýšil…

Celkový počet uchazečů o zaměstnání se ke konci roku 2011, ve srovnání s předchozím měsícem, zvýšil o 6,7 % (o 32 047 osob) na 508 451 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 však došlo k poklesu 53 100 osob. K 31. 12. 2011 evidoval Úřad práce ČR celkem 35 784 volných pracovních míst, což bylo o 1 048 míst méně než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání vyznívá situace o něco příznivěji, neboť oproti stejnému období roku 2010 zde došlo k nárůstu o 4 981 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 14,2 uchazeče, což je výrazné zlepšení proti loňskému roku, kdy v prosinci 2010 připadalo na jedno místo 18,2 uchazečů. Na druhou stranu – na počátku roku 2009 to bylo pouze 5,8 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci roku 2011 zaregistrováno v okresech: Třebíč (70,0), Děčín (49,7), Jeseník (48,5), Olomouc (47,1) a Hodonín (41,2). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 5 053, na jedno volné místo připadalo 6,6 uchazečů této kategorie.

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: MPSV, graf MPO

Situace absolventů na pracovním trhu se za několik posledních let výrazně zhoršila. Časy, kdy byl o mladé lidi těsně po vysoké a střední škole obrovský zájem, je patrně na dlouhou dobu pryč. Tento trend se netýká pouze ČR, podle dat Eurostatu vzrostla nezaměstnanost absolventů od roku 2008 téměř v celé Evropě. V některých zemích, včetně ČR, téměř dvojnásobně. Aby mladý člověk při hledání práce uspěl, měl by už při samotném výběru oboru studia přizpůsobit svou volbu nejenom individuálním schopnostem a preferencím, ale také požadavkům pracovního trhu. Dalším předpokladem úspěchu vysokoškolských absolventů je pak získání praxe během doby studia a to i za cenu, že se pro 19



začátek nabídne firmám zdarma. Z neplacené praxe se časem může stát pracovní úvazek a studenti s praxí v oboru disponují po svém absolutoriu nezanedbatelnou výhodou. Z posledních zveřejněných statistik ČSÚ vyplývá, že ze studentů denního studia ve věku 15 až 29 let v ČR v roce 2010 pracovalo pouhých 5 % a ve věkové kategorii 20 až 24 let pracovalo při denním studiu 8 % studentů. V EU i v eurozóně je stále více lidí bez práce…

Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci prosinci v ČR 6,8 %, což nás stále řadí na šesté místo v EU. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,0 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (4,0 %), Nizozemsku (4,6 %), Lucembursku (5,3 %), Německu (5,5 %) a na Maltě (6,4 %). Vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána ve Francii (10,1 %), v Maďarsku (10,9 %), v Bulharsku (11,5 %), v Portugalsku a na Slovensku (shodně 13,5 %), dále pak v Irsku (14,3 %) a ve Španělsku (22,9 %). Statistici odhadují, že bez práce v posledním měsíci roku 2011 bylo na 24 milionů lidí, z toho 16,5 milionu lidí žije v eurozóně. Množství nezaměstnaných stouplo v EU proti listopadu 2011 o 24 000 osob a v eurozóně o 20 000 osob. Proti prosinci roku 2010 narostlo množství lidí bez práce o 932 000 osob v Evropské unii a o 751 000 osob v eurozóně. V případě eurozóny nezaměstnanost dosahuje (či přesahuje) hodnotu 10 % již osmý měsíc v řadě. Na vývoji trhu práce v celé EU jsou nyní jasně znatelné dopady současné krize a nejrůznějších úsporných opatření, které jsou členské státy nuceny přijímat.

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 6 ve vybraných zemích EU-27 (prosinec 2011)

Pramen: Eurostat, graf MPO

6

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

20



Nejhůře ohledně nezaměstnanosti je na tom stále Španělsko, které má nejvyšší nezaměstnanost v Evropské unii. V závěrečných měsících roku 2011 nemělo práci už 22,8 % populace, což je nejvíce od roku 1994. Od roku 2008 se míra nezaměstnanosti ve Španělsku zvýšila dvojnásobně. V současnosti je dvakrát nad průměrem eurozóny. Podobná situace jako ve Španělsku je i v Řecku. Z údajů, které zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT vyplývá, že míra nezaměstnanosti v Řecku vystoupala v prosinci 2011 na 21 % (v listopadu to bylo 20,9 %). Počet mladých lidí bez práce v zemi poprvé překonal hranici 50 %. Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2011 stoupla na 17,3 %, v roce 2010 činila 12,5 %. Míra nezaměstnanosti v Řecku je téměř dvojnásobná ve srovnání s průměrem eurozóny. Průměrná mzda reálně poklesla…

Průměrná mzda v roce 2011 meziročně nominálně vzrostla o 2,0 %, reálně se však snížila o 0,4 %. V podnikatelské sféře došlo k reálnému snížení o 0,3 %, ve sféře nepodnikatelské poklesla o 0,8 %. Tuto skutečnost ovlivnily dva faktory, a to snížení nominálního růstu ve 4. čtvrtletí 2011, ale především zvyšující se cenová úroveň (inflace), neboť index spotřebitelských cen byl nejvyšším od roku 2008 a ve 4. čtvrtletí 2011 dosáhl hodnoty 102,4 %. Průměrné meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2011 bylo 0,4 %, zatímco ve 4. čtvrtletí 2010 pouze 0,2 %. Mezičtvrtletní vývoj cenové hladiny směrem nahoru pak ovlivnily zejména ceny v oddílech: potraviny a nealkoholické nápoje, odívání a obuv. Vývoj reálné mzdy byl v jednotlivých částech a odvětvích ekonomiky v průběhu roku 2011 poměrně odlišný. Zatímco v nepodnikatelské sféře průměrný plat reálně nerostl ani v jednom čtvrtletí roku 2011, v podnikatelské sféře byl první zaznamenaný pokles reálné mzdy až v závěru roku. Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se ve 4. čtvrtletí 2011 snížil o 0,6 % ke stejnému období předchozího roku. Zde se k pokračujícímu snižování stavu v nepodnikatelské sféře (-1,0 %) přidal i pokles zaměstnanců ve sféře podnikatelské (-0,5 %). K propadům počtu zaměstnanců, jak absolutně tak relativně, došlo v závěru roku 2011 u většiny sekcí národního hospodářství (CZ-NACE), k největším pak ve stavebnictví (-6,9 %), ubytování, stravování a pohostinství (-5,2 %) a veřejné správě a obraně (-4,4 %). Oporou českého hospodářství však zůstává zpracovatelský průmysl. Zde se počet zaměstnanců zvýšil o 17 tisíc, tj. +1,6 %. Pro několik málo sekcí našeho hospodářství však rok 2011 vyznívá příznivě, neboť zde vzrostl jak počet zaměstnanců, tak se i výrazněji zvýšila průměrná mzda. Patří sem sekce: ostatní činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; administrativní a podpůrné činnosti; peněžnictví a pojišťovnictví; informační a komunikační činnosti, ale i obchod.

21



Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků


I.3 Cenový a fiskální vývoj I.3.1 Cenový vývoj Inflace koncem roku 2011 přidala, …

Hlavním faktorem růstu inflace v roce 2011 zůstaly světové ceny komodit (především ropy a potravin), z domácích se připojily úpravy regulovaných cen a vývoj měnového kurzu, v závěru roku i obchodníci s předčasným zdražením potravin. Zvýšená poptávka po surovinách, zejména z východních zemí (Čína, Indie), podporovaná spekulacemi na komoditních trzích, se prostřednictvím světových a dovozních cen postupně promítala do cen výrobců a následně prosakovala i do spotřebitelských cen. Přesto se ve srovnání se světem domácí inflace držela stále nízko. Nákladové tlaky byly tlumeny omezenou spotřebou domácností související s fiskální restrikcí a s nízkým růstem reálných mezd, poté i slábnoucí ekonomikou a nejistotami z dalšího vývoje (zejména v Evropě). Pomalu rostoucí míra inflace se v červnu zastavila na hodnotě 1,9 %, na které se držela až do prosince 2011. Je to sice o 0,4 p.b. více než v roce 2010, nicméně v desetileté časové řadě je to podprůměrný výsledek.

… zejména v důsledku zvýšení tempa růstu cen potravin a bydlení …

Pohyb hladiny spotřebitelských cen v roce 2011 ovlivnily zejména:  ceny potravin a nealkoholických nápojů, které začaly stoupat již na konci roku 2010 a v průměru za rok 2011 vzrostly o 4,6 % (v roce 2010 pouze o 1,5 %), když jejich meziroční růst se po celý rok držel v rozmezí 3,7 % až 6,7 %. Např. ceny chleba se zvýšily meziročně v průměru o 15,6 %, běžného pečiva o 25,6 %, mouky o 29,9 %, mléka o 11,9 %, másla o 12,6 %, jedlých olejů o 21 %, cukru o 21,4 % a kávy o 18,1 %. Naproti tomu klesly ceny zeleniny, vč. brambor, o 7,1 %. Za zdražením potravin v závěru roku stálo plánované zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % v lednu 2012. Obchodníci navýšili ceny s předstihem ve snaze získat dočasně větší marži na zboží a zopakovali tak situaci z konce roku 2007 (před daňovou reformou 2008);

22



 ceny v oddíle bydlení, voda, energie a paliva, kde se zejména projevilo postupné zvyšování cen zemního plynu, které v průměru za rok 2011 vyrostlo až na 11,8 %. Ceny elektřiny se po jejich zvýšení v lednu o 4,8 % na této úrovni držely po celý rok. Vodné a stočné zdražilo v průměru o 6,2 %, resp. o 5,8 %, čisté nájemné o 2,9 %, z toho regulované o 7,6 %;  ceny dopravy, závislé zejména na rostoucích cenách pohonných hmot, kde meziroční růst kolísal v rozmezí 7,2 % až 12 % a odvíjel se jak od pohybu cen na světových trzích, tak i od volatility základny předchozího roku. V průměru za rok vzrostly ceny pohonných hmot o 9,9 %, z toho benzínu Natural 95 o 8,9 % (s ročním maximem 35,21 Kč/l v červnu) a ceny motorové nafty o 12 % (v prosinci dosáhla maximálních hodnot ve své historii 35,58 Kč/l);  vývoj cen v oddílech odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, rekreace a kultura, který několik posledních let vzestup cenové hladiny naopak tlumí, díky setrvalému mírnému poklesu cen oděvů, obuvi, přístrojů a spotřebičů pro domácnost, mobilních telefonů, a zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu, atd. Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (v p.b.) průměr za rok 2010 Úh rn

průměr

2011 Leden

Únor

Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen

Září

Říjen Listopad Prosinec

za rok 2011

1,5

1,7

1,8

1,7

1,6

2,0

1,8

1,7

1,7

1,8

2,3

2,5

2,4

1,9

potraviny a nealkoholické nápoje

0,3

0,7

0,7

0,6

0,7

1,2

0,8

0,8

0,6

0,7

0,9

0,9

0,9

0,8

alkoholické nápoje, tabák

0,4

0,3

0,4

0,3

0,2

0,3

0,3

0,2

0,3

0,2

0,3

0,2

0,2

0,3

odívání a obuv

-0,1

-0,2

-0,2

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

0,0

0,0

-0,1

-0,1

bydlení, voda, energie, paliva

0,5

0,7

0,6

0,6

0,5

0,5

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,9

1,0

0,7

bytové vybavení, zařízení domácností, opravy

0,0

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

0,0

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

zdraví

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

0,1

0,1

0,2

0,1

doprava

0,3

0,2

0,3

0,3

0,3

0,2

0,2

0,2

0,3

0,4

0,5

0,5

0,3

0,3

pošty a telekomunikace

-0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

rekreace a kultura

-0,1

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,2

-0,1

-0,1

-0,2

vzdělávání

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

stravování a ubytování

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

ostatní zboží a služby

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

v tom:

Pramen: ČSU V lednu a únoru 2012 inflace dále intenzívně rostla

Poptávková inflace v ČR zůstala záporná i na počátku roku 2012, dominantní vliv na meziroční růst celkové hladiny spotřebitelských cen, který v lednu ještě posílil, opět měly hlavně ceny bydlení a potravin. Jejich růst vyvolala změna snížené sazby DPH, k potravinám se přidaly ceny tepla, vody, léků, jízdného, stravování, ubytování, aj. V lednu proto inflace skokově meziročně vzrostla na 3,5 %, v únoru až na 3,7 % (z 2,4 % v prosinci), tj. na nejvyšší úroveň od konce roku 2008. Meziroční růst zaznamenaly ceny téměř všech potravin chleba o 16,2 %, běžného pečiva o 18,9 %, masa o 7,3 %, vajec o 26,3 %, mléka o 8,1 %, sýrů o 6,4 %, cukru o 32,7 %, kávy o 33,6 %. Razantně vzrostly ceny bydlení - zemního plynu o vysokých 25,1 %, vodného o 11,8 %, stočného o 10,1 % a tepla o 6,8 %. Čisté nájemné bylo vyšší o 5,7 %, z toho regulované o 13,8 % a tržní o 1,9 %. Ceny elektřiny se zvýšily o 4,2 %. Stouply i ceny léků a jejich doplatků o 9,5 %. Pod úrovní předchozího roku zůstaly pouze ceny oděvů a obuvi, pokračoval pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost a snížily se i ceny mobilních telefonů. Průměrná míra inflace se zvedla v lednu o 0,2 p.b., na 2,1 %, v únoru na 2,2 %. 23



Dovozní ceny zrychlily růst, …

Růst dovozních cen v roce 2011 byl tažen vysokými cenami klíčových surovin na světových trzích a v závěru roku i oslabováním měnového kurzu koruny. Dovozní ceny tak v meziročním srovnání zdvojnásobily tempo růstu (v průměru na 4,3 % proti 2 % v roce 2010), když kulminovaly v listopadu růstem o 7,6 %. Vysoké ceny komodit nejvíce postihly dovozní ceny primárních výrobků (ceny minerálních paliv vzrostly v průměru o 24,4 %, ostatních surovin o 23,1 %, polotovarů o 5,1 % a ceny chemikálií o 4,9 %). Dovozní ceny komodit s vyšším stupněm zpracování sice zůstaly pod úrovní předchozího roku (ceny strojů a dopravních prostředků v průměru o 2,7 % a ceny průmyslového a spotřebního zboží o 1,3 %), zaznamenaly však ve 4. čtvrtletí po devíti, resp. jedenácti, měsících opětovný růst. Stouply i dovozní ceny potravinářských výrobků, meziročně v průměru o 1,5 % (v roce 2010 o 0,3 %).

…který se promítl do cen průmyslových výrobců, zejména rafinérských produktů

Narůstající dovozní ceny surovin a polotovarů se přenesly do cen průmyslových výrobců, které absolvovaly nejvyšší meziroční vzestup od roku 2005 (v průměru o 5,6 %). Odehrál se zejména v prvním pololetí, v červnu ceny naznačily jeho pokles, který vyústil ve stagnaci, aby se v prosinci ceny konečně vrátily na lednovou úroveň 4,6 %. Ve všech čtvrtletích roku cenovou hladinu v průmyslu nejvýrazněji ovlivňovaly vysoké ceny koksu a rafinovaných ropných produktů, které v průměru meziročně stouply o 22,9 % (narostly již v roce 2010 o 30,7 %), dále chemických látek a výrobků o 8,6 %, obecných kovů a kovodělných výrobků o 8,5 % (vzrostly zejména základní kovy, surové železo a ocel) a těžby a dobývání o 6,9 % (ropa a zemní plyn). Zároveň téměř všechna odvětví postihl růst cen elektřiny, plynu a páry, v průměru meziročně o 4 % (které ještě v roce 2010 byly o 1,3 % pod úrovní předchozího roku). Na celkovém meziročním růstu cen v průmyslu se významně podílely i ceny výrobců v potravinářském průmyslu, které stouply v průměru o 7,7 % (nejvíce mlýnské, pekařské a cukrářské výrobky, dále i rostlinné, živočišné oleje a tuky), jejich dynamika růstu však v závěru roku zpomalila v návaznosti na oslabení nákladových tlaků plynoucích z klesajících cen agrárních vstupů. V poklesu setrvaly jen ceny dopravních prostředků v průměru o 1,9 % a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 2,3 %.

Na počátku roku 2012 ceny v průmyslu růst ještě zpomalily

V lednu i v únoru tempo růstu cen průmyslových výrobců dále zvolnilo (meziročně na 4,1 %, resp. na 3,6 %). Cenovou hladinu stále nejvíce ovlivňovaly vyšší ceny koksu a rafinovaných ropných produktů (v únoru meziročně o 19,6 %). Ceny ropných produktů stoupaly již dvacet šest měsíců v řadě. Dále zpomalil růst cen potravinářských výrobků, nápojů a tabáku na 5,5 % a obecných kovů a kovodělných výrobků na 3,3 %. Naopak vyšší tempo růstu nastoupily ceny v sektoru zásobování vodou (v únoru meziročně o 8,1 %). Klesaly pouze ceny elektrických zařízení (v únoru meziročně o 1,1 %).

24



Graf č. I.3.1.1 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Ve stavebnictví pokračoval trend stagnace cen

Rok 2011 přinesl další propad sektoru stavebnictví, a ani predikce zatím není příznivá. Pokles produkce se projevil v cenách stavebních prací, které zůstaly i v roce 2011 pod úrovní předchozího roku (v průměru meziročně o 0,5 %, v roce 2010 o 0,2 %), kde se drží již od března 2010. Příčinou propadu oboru a cen jeho výstupů je redukce veřejných výdajů na infrastrukturu (zejména v inženýrském stavitelství), přetrvávající slabá poptávka, tvrdá konkurence a nejistota ohledně dalšího vývoje domácí i světové ekonomiky. Klíčovou prioritou stavebních firem tak zůstane v příštím období zvýšení efektivnosti svého fungování, a nastartování investic. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví kopírovaly vývoj cen v průmyslu a vzrostly meziročně v průměru o 2,8 % (v roce 2010 o 0,6 %).

Ceny zemědělských výrobců radikálně zpomalily růst,…

Intenzivní meziroční vzestup cen zemědělských výrobců v první polovině roku 2011 (v dubnu až na 31,8 %) od září razantně redukoval svoji dynamiku (v prosinci až na 3,6 %). Za tímto oslabením stálo zvolnění růstu cen zemědělských komodit na světových trzích v závěru minulého roku, spojené s příznivými klimatickými podmínkami a dobrou domácí sklizní, která byla z dlouhodobého hlediska výrazně nadprůměrná. Ceny zemědělských výrobců v úhrnu za celý rok byly ještě relativně vysoké (meziročně o 19,4 %), v důsledku razantního růstu cen rostlinných výrobků (v průměru o 29,9 %, s vrcholem 57,2 % v dubnu), když byly částečně korigovány nižším a stabilnějším růstem cen živočišné produkce (o 7,6 %). Meziročně vyšší byly ceny obilovin o 46,9 %, olejnin o 40 %, brambor o 16,5 % a ovoce o 12,3 %; naopak nižší byly zejména ceny zeleniny, a to o 24,2 %. Ceny živočišných výrobků ovlivnily hlavně ceny mléka, které zdražilo o 12,7 %, růst ostatních produktů nebyl již tolik výrazný - prasat o 3 %, skotu o 4,8 % a drůbeže o 8,8 %, snížily se pouze ceny vajec o 12,5 %.

... a v únoru 2012 poprvé po roce a půl meziročně klesly

V lednu 2012 se ceny zemědělských výrobců ještě držely o 0,7 % nad úrovní předchozího roku, v únoru poprvé po osmnácti měsících růstu pod ni o 3,6 % klesly. Ceny v rostlinné výrobě se v únoru propadly o 12,7 %, nižší byly především ceny brambor o 55,1 % a zeleniny o 51,9 %, snížily se i ceny obilovin 25



o 9,8 % a olejnin o 9,1 %. V živočišné výrobě se ceny zvýšily o 9,1 %, v důsledku růstu cen vajec o 52,4 % a prasat o 17,7 %. Ceny skotu a drůbeže byly vyšší shodně o 6,0 %, ceny mléka o 3,0 %.

Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - dovozní

2,2

1,9

1,7

2,5

5,4

2,8

3,6

6,3

1,0

1,0

2,3

1,5

2,4

1,9

-0,3

3,0

2,6

1,6

5,3

4,1

-0,2

4,5

-0,8

-3,1

3,6

1,2

4,6

5,6

2,5

3,0

3,2

2,9

4,4

3,9

3,8

4,5

0,3

1,2

-0,4

-0,2

-0,5

-0,5

-5,2

-9,2

4,9

2,2

26,6

16,5

-22,8

8,8

-12,7

-24,9

23,6

5,4

3,6

19,4

2,9

0,3

-2,0

0,8

-1,3

-1,0

-2,2

-3,3

-3,2

-3,5

5,9

2,0

5,1

4,3

Pramen: ČSÚ

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Světová ekonomika se potýkala s vysokým potenciálem inflace a nízkým růstem

Světová ekonomika v roce 2011 zvolnila tempo růstu, některé evropské země se dokonce vrátily zpět do recese a velký optimismus nepřetrvával ani v silné německé ekonomice. Všeobecně svět sužovala geopolitická nestabilita, drahé suroviny, dluhy, i tvrdší asijská konkurence. Vysoká zadluženost Evropy, řešená převážně fiskální restrikcí a dalšími dočasnými administrativními zásahy, spolu s dražšími energiemi, táhla inflaci směrem vzhůru. Úroveň jejího růstu se však lišila v závislosti na vnitřních podmínkách jednotlivých ekonomik.

Téměř po celý rok rostla inflace v EU rychleji než u nás …

Dlouhodobý vývoj spotřebitelských cen (viz graf č. I.3.2.1) ukazuje, že v mezinárodním měřítku se inflace v ČR přibližně do poloviny roku 2009 pohybovala nad úrovní průměru EU. Důvodem jejího vyššího růstu byla administrativní opatření (úpravy nepřímých daní a růst regulovaných cen), která vešla v platnost v roce 2008. Po odeznění jejich vlivu domácí inflace více méně kopírovala trend vývoje spotřebitelských cen v zemích EU, ale s nižší mírou růstu, která jí vydržela až téměř do konce roku 2011. Dopady dalšího zvýšení domácích sazeb DPH, zdražení energií a pohonných hmot však tuto tendenci ukončily a česká inflace se od počátku roku 2012 začíná stále více prosazovat a zrychlovat svoji růstovou dynamiku.

26



Graf č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen v ČR, Evropské unii a v USA (meziroční změna)

Pramen: Eurostat, graf MPO … v celé Evropě ji táhly vysoké ceny komodit

S nákladovou inflací se potýkaly téměř všechny regiony, nicméně domácí meziroční harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) si vedl ve srovnání s ostatními zeměmi EU po celé 1. pololetí 2011 velmi dobře, když stagnoval převážně na úrovni 1,9 %. Od 3. čtvrtletí se však začal pozvolna zvyšovat, v závěru roku zrychlil na 2,8 %, překonal eurozónu (2,7 %) a těsně se přiblížil k průměru zemí EU 27 (3 %). V lednu a v únoru 2012 poskočil meziročně až o 1 p.b. (na 3,8 %, resp. 4 %) a zcela regulérně překonal jak průměr zemí eurozóny, tak i celé EU (2,7 %, resp. 2,9 %). Evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se ve svých výsledcích významně lišily. Nejvíce s inflací v prosinci zápolilo Slovensko (meziročně o 4,6 %) a Polsko (o 4,5 %), nejméně Švédsko (o 0,4 %). V Německu naopak její meziroční růst zpomalil na 2,3 % (z 2,8 % v listopadu). Největší podíl na vzestupu spotřebitelských cen v EU měly, podobně jako v ČR, sektory dopravy (pohonné hmoty) a bydlení (energie).

V rámci EU skončila ČR na 3. místě

I přes výrazný růst míry inflace v roce 2011 (o 0,9 p.b.) se ČR posunula v rámci EU směrem k zemím s jejím nejnižším přírůstkem (viz graf č. I.3.2.2). Vývoj a rozptyl míry inflace ve vybraných zemích je patrný z tabulky uvedené v příloze.

27



Graf č. I.3.2.2 Míra inflace v členských zemích EU a USA v roce 2011 (v %)

(průměr indexů za posledních 12 měsíců k průměru za předchozích 12 měsíců)

Pramen: Eurostat, graf MPO Americe i Číně se podařilo inflaci významně snížit

Na americkou inflaci i celou ekonomiku působilo výrazné snížení vládních výdajů a také napětí z evropské dluhové krize, které tlumily její výkon. V závěru roku však kondici ekonomiky podpořilo mírné oživení spotřebitelské poptávky a pomalu se zlepšující situace na trhu práce. Příznivější vyhlídky již od září (kdy kulminovala na 4,7 %) posouvaly meziroční inflaci v USA na stále nižší úroveň, až na 3,4 % v prosinci. Také americké ceny byly pod tlakem dražších pohonných hmot a ostatních surovin. Číně se podařilo snížit inflaci v závěru roku na 4,1 % (v únoru 2012 až na 3,2 %) a potvrdil se tak trend jejího postupného poklesu, který trval od loňského července, kdy kulminovala 6,5 % (nejvyšší hodnota za poslední tři roky). Ke zmírnění inflace přispělo zejména zlevnění potravin, které mají v tamním indexu velký vliv. I když je zde inflace vyšší než v západních zemích, s ohledem na vysoký hospodářský růst země nepředstavuje tentokrát výrazný problém (ve 4. čtvrtletí 2011 rostla ekonomika průměrným tempem 8,7 %). Nicméně potenciál pro další růst spotřebitelských cen je značný, již proto, že hlavní prioritou čínské ekonomiky pro rok 2012 je stimulace spotřebitelské poptávky, která má vyrovnat oslabení vnější poptávky a zabránit prudkému zpomalení hospodářského růstu. Inflaci na únorové úrovni si země pravděpodobně dlouho neudrží.

Ceny v průmyslu pomáhají udržovat konkurenceschopnost českých výrobců

Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii rostou rychleji než v tuzemsku nepřetržitě od roku 2008. V dlouhodobé časové řadě od roku 2000 překonali domácí výrobci cenový růst v EU pouze třikrát (v roce 2001, 2004 a 2007). V EU jako celku stouply ceny průmyslových výrobců proti minulému roku v prosinci o 4,9 % - nejvíce v Litvě o 9,5 %, v Lotyšsku o 8,9 % a Spojeném království o 8,2 %. V ČR vzrostly o 4,6 %, v Německu o 4 % a na Slovensku o 2,5 %. Klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,3 %. Komparace cenového vývoje v jednotlivých zemích pomocí agregovaného indexu je však do jisté míry zkreslující, protože výše souhrnného indexu, resp. úroveň cenového růstu, jsou závislé na struktuře hospodářství, od které se odvíjí váha jednotlivých odvětví v indexu, jejich rozdílná náročnost a tím i citlivost na vývoj cen vstupů. Vývoj cen průmyslových výrobců ve vybraných zemích uvádí tabulka v příloze. 28



I.3.3 Fiskální vývoj Záporné saldo státního rozpočtu představovalo 3,8 % HDP

Hospodaření státního rozpočtu se již od února 2011 pohybovalo v záporných hodnotách a za celý rok zakončilo kumulovaným deficitem ve výši 142,8 mld. Kč, což je výsledek o 7,6 mld. Kč horší než byla jeho rozpočtovaná výše po změnách (proti předchozímu roku to však znamená výsledek lepší o 13,6 mld. Kč). Vykázaný schodek státního rozpočtu představuje 3,8 % HDP, což je méně o 0,3 p.b., než v roce 2010 a o 1 p.b. proti roku 2009. Tento výsledek byl dosažen navzdory výraznému zpomalení ekonomiky a v situaci, kdy státní pokladna vybrala jen 94 % plánovaných příjmů a 97 % daní do státního rozpočtu. Z časové řady od roku 1993, kterou znázorňuje graf č. I.3.3.1 je patrné, že nůžky mezi výdaji a příjmy se výrazně rozevřely v roce 2009, kdy vysoký růst výdajů nebyl adekvátní pomalému růstu příjmů. S tímto vývojem korespondoval i skokový nárůst schodku, který se v loňském roce dařilo korigovat jen pomalu.

Graf č. I.3.3.1 Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (v mld. Kč)

Pramen: MF, graf MPO Deficit státního rozpočtu na rok 2011 byl schválen ve výši 135 mld. Kč

Nesplnění rozpočtu ovlivnily zejména výpadky transferů z EU a nevybrané daně,…

Státní rozpočet na rok 2011 byl schválen se schodkem 135 mld. Kč, s příjmy 1 055,7 mld. Kč a výdaji 1 190,7 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2010 znamenalo růst celkových příjmů o 3,3 % a celkových výdajů o 0,5 %. Ve srovnání se skutečností roku 2010 počítal rozpočet s nárůstem příjmů o 55,3 mld. Kč (o 5,5 %), výdajů o 33,91 mld. Kč (o 2,9 %) a se snížením schodku o 21,4 mld. Kč (o 13,7 %). Rozpočtovými opatřeními byly zvýšeny příjmy o 19,1 mld. Kč a výdaje o 19,3 mld. Kč, takže schodek se prohloubil o 0,2 mld. Kč. Celkem bylo provedeno 764 rozpočtových opatření, což je o 23 méně než v roce 2010.

V hospodaření státního rozpočtu se negativně projevilo především nízké plnění příjmů státního rozpočtu, kde chybělo 62,1 mld. Kč. Z nich 26,2 mld. Kč představovalo nenaplnění rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení, ostatní výpadky se týkaly zejména příjmů určených na krytí výdajů na společné programy ČR a EU.

29



Důvodem nedodržení rozpočtované výše schodku byly i některé mimorozpočtové vlivy. Jednalo se např. o zrušení 50% zdanění státních příspěvků u stavebního spoření (vliv 5,4 mld. Kč), o mimořádný odvod do rozpočtu EU po revizi růstu HDP (vliv 5 mld. Kč) a o pozastavení proplácení plateb z EU, které jsou předfinancovány z národních zdrojů (cca 12,8 mld. Kč). Tyto výpadky byly částečně kompenzovány úsporami zejména v kapitole Státní dluh (cca 16,2 mld. Kč) a VPS (12,2 mld. Kč). ... které však rostly v meziročním srovnání

Rozpočtované celkové i daňové příjmy nebyly naplněny v téměř žádné položce. Lepší výsledek, než uvažoval rozpočtový plán, byl dosažen pouze u výběru cla (plnění na 144,2 %). Celkové příjmy se meziročně zvýšily pouze o 12,4 mld. Kč a daňové o 26,4 mld. Kč. Jednotlivé daňové příjmy se vyvíjely následovně (viz tabulka č. I.3.3.1 ):  největší růstovou dynamiku zaznamenaly spotřební daně (včetně tzv. energetických daní - daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv, a od roku 2011 odvodů z elektřiny ze slunečního záření), jejich výběr stoupl meziročně o 6,4 %, tj. o 8,4 mld. Kč. Přesto zůstaly nenaplněny, protože rozpočet na rok 2011 počítal s růstem o 9,9 mld. Kč, tj. o 7,6 % proti skutečnosti 2010. Příjem z nově vybíraných odvodů z elektřiny ze slunečního záření činil 5,9 mld. Kč, takže roční předpoklad 4,2 mld. Kč byl naplněn na 141,4 %;  inkaso daně z příjmů fyzických osob meziročně vzrostlo pouze o 3,1 mld. Kč, takže jeho plnění se snížilo na 89,3 % (v roce 2010 dosáhlo 99,1%). Rozpočet přitom počítal se 16% růstem proti skutečnosti 2010. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 81,4 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 98,5 % a meziročním nárůstu o 5,1 mld. Kč, tj. o 6,7 % (rozpočet přitom počítal s růstem o 8,3 % proti skutečnosti 2010). Příčinou nenaplnění rozpočtu je pravděpodobně nižší než očekávané meziroční zvýšení objemu vyplacených mezd, zvýšení celkového objemu vyplácených daňových bonusů na vyživované děti, aj.;  na dani z přidané hodnoty bylo inkasováno o 4,1 mld. Kč více než v předchozím roce, ale to je o 3,2 mld. Kč méně než předpokládal rozpočet (rozpočet počítal naopak s jejím celoročním růstem o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 % proti skutečnosti 2010). Meziroční zvýšení inkasa, se kterým rozpočet počítal, nebylo tak výrazné jako v roce 2010, kdy došlo ke zvýšení obou sazeb o 1 p.b.;  na dani z příjmů právnických osob bylo vybráno o 4 mld. Kč méně než v předchozím roce. Rozpočet přitom počítal s poklesem o 2,7 % proti skutečnosti 2010 a zůstal nenaplněn o 1,7 mld. Kč. Na výši inkasa se projevil odpis ztrát, které firmy utrpěly během hospodářské krize, i legislativní změny, zejména pokles sazby daně z 20 % na 19 % a u srážkové daně osvobození příjmů z licenčních poplatků. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti stouply meziročně také méně, než počítal rozpočet (o 11 mld. Kč). Rozpočet přitom uvažoval s růstem o 4,9 % proti skutečnosti 2010 a zůstal nenaplněn o 6,5 mld. Kč. Z celkové částky bylo na důchodové pojištění vybráno 327,9 mld. Kč, tj. 98,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 10,1 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Zde se projevil vliv horší než očekávané ekonomické situace (mj. např. nižší vyměřovací náklady). 30



Nízký příjem přijatých transferů z EU

Výrazně klesly nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery (meziročně o 14 mld. Kč), takže nenaplnily rozpočet po změnách o 35,9 mld. Kč. Jejich pokles byl důsledkem především nižších transferů z rozpočtu EU, které dosáhly pouze 66 % rozpočtu, tj. 90 mld. Kč (to je meziroční pokles o 6,8 mld. Kč, kdežto schválený rozpočet naopak uvažoval s růstem příjmů z rozpočtu EU o 22 mld. Kč).

Výdaje šetřil veřejný sektor

Z celkových výdajů byly v roce 2011 čerpány zejména běžné výdaje, které oproti minulému roku stouply o 1 %, tj. o 10 mld. Kč. Největší objem z celkových výdajů (přes 30 %) byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání se meziročně zvýšilo o 13,2 mld. Kč, (z toho důchody vzrostly o 21,9 mld. Kč, tj. o 6,3 %). Některé další sociální dávky naopak meziročně klesly, jako např. státní sociální podpora (- 4,8 mld. Kč), prostředky na podpory v nezaměstnanosti (- 3 mld. Kč). Vysokou dynamiku růstu vykázaly i výdaje na neinvestiční nákupy a související výdaje – úroky a ostatní finanční výdaje (+ 6,9 mld. Kč) a poskytnuté zálohy, jistiny, záruky a vládní úvěry (+5 mld. Kč) a dále neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (+5 mld. Kč). Pokles běžných výdajů naopak postihl výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné (-8 mld. Kč), neinvestiční transfery státním fondům (-7,3 mld. Kč) a obcím (-2,8 mld. Kč). Pokles kapitálových výdajů (meziročně o 11,4 mld. Kč) ovlivnily zejména nižší investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (-10,2 mld. Kč) a investiční transfery státním fondům (-8,5 mld. Kč).

Tabulka č. I.3.3.1 Plnění státního rozpočtu v roce 2011 v mld. Kč (v mld. Kč) 2010 Skutečnost Příjmy celkem Daňové příjmy celkem z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně, včetně energetických Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje

2011 Rozpočet Skutečnost % Plnění Index po změnách 2011/2010 1000,38 1074,83 1012,76 94,2 101,2 863,86 916,45 890,25 97,1 103,1 87,49 86,30 187,82 130,86 1,66

101,50 84,00 195,10 140,80 1,20

90,61 82,30 191,89 139,21 1,73

89,3 98,0 98,4 98,9 144,2

103,6 95,4 102,2 106,4 104,2

355,84 13,89 136,52 1156,79

373,29 20,56 158,37 1210,01

366,82 17,69 122,51 1155,52

98,3 86,0 77,4 95,5

103,1 127,4 89,7 99,9

1026,57 430,91 346,21 130,22

1084,43 445,75 368,09 125,58

1036,65 444,07 368,07 118,87

95,6 99,6 100,0 94,7

101,0 103,1 106,3 91,3

Pramen: MF

31


Mandatorní výdaje opět vzrostly

Státní dluh v roce 2011 stoupl o 155,3 mld. Kč


Mandatorní výdaje stouply meziročně o 24,6 mld. Kč, na 652,7 mld. Kč, což je o 3,9 % více než v roce 2010 (96,3 % rozpočtu po změnách). Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 54,3 % v roce 2010 na 56,6 % v roce 2011. Na jejich meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění, výdaje na obsluhu státního dluhu, státní záruky a odvody a příspěvky do rozpočtu EU.

Deficit státního rozpočtu generoval další růst státního dluhu, který tak z 1344,1mld. Kč na počátku roku 2011 vyšplhal ke konci roku již na 1499,4 mld. Kč, tj. hodnotu, která představuje 39,4 % HDP. Jeho nepřetržitý růst, který začal již v roce 1997 a akceleroval v roce 2009 meziročně o 17,8 %, však již podruhé v řadě zpomalil tempo na 11,6 % (z 14,1 % v roce 2010). Vnitřní dluh se zvýšil o 145,9 mld. Kč a vnější dluh o 9,4 mld. Kč. Finanční prostředky určené ke splátkám státního duhu a k pokrytí schodku státního rozpočtu byly kryty půjčkami, které v roce 2011 činily celkem 464,3 mld. Kč. Bylo realizováno 31 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 237 mld. Kč, prodejem spořících státních dluhopisů si stát vypůjčil 20,4 mld. Kč, prodejem krátkodobých půjček 20,4 mld. Kč, střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu 180,3 mld. Kč a v zahraničí 0,9 mld. Kč. Byly čerpány také půjčky od Evropské investiční banky v celkové výši 5,3 mld. Kč.

Graf č. I.3.3.2 Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 (v mld. Kč, % HDP)

Pramen: MF, graf MPO Územní celky hospodařily se schodkem

Hospodaření územních rozpočtů skončilo mírným schodkem 2,7 mld. Kč (rozpočet předpokládal schodek ve výši 11,1 mld. Kč), který vykázaly jak kraje (1,5 mld. Kč), tak i obce (1,2 mld. Kč), a poprvé od začátku svého fungování také regionální rady (0,2 mld. Kč). V plusu (0,3 mld. Kč) zůstaly jen dobrovolné svazky obcí (DSO). Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti) činily 404,1 mld. Kč, s meziročním poklesem o 20,6 mld. Kč (plnění rozpočtu na 89,5 %). Celkové výdaje ve výši 406,8 mld. Kč byly meziročně nižší o 19,1 mld. Kč (s plněním rozpočtu na 87,9 %). 32



Schodek veřejných rozpočtů klesl, zůstal však stále vysoký…

Do hospodaření veřejných rozpočtů se sice promítla realizovaná konsolidační opatření a deficit veřejných rozpočtů v roce 2011 meziročně o 8,1 mld. Kč klesl, nicméně objemem ve výši 171,4 mld. Kč, tj. 4,5 % HDP (údaje ve statistickém standardu GFS 2001), zůstal i nadále velmi vysoký. Výsledný schodek veřejných rozpočtů byl po letech 2009 a 2010 třetí nejhorší v historii ČR. Ke snížení deficitu došlo zejména u hospodaření státního rozpočtu, mírné zlepšení hospodaření zaznamenaly také zdravotní pojišťovny, zhoršení se naopak projevilo u místních rozpočtů a zejména pak u mimorozpočtových fondů. Ve srovnání se schválenou rozpočtovou dokumentací pro rok 2011 byl však schodek o 29,1 mld. Kč vyšší.

… při zpomalení tempa růstu příjmů …

Celkové příjmy veřejných rozpočtů objemem 1 432 mld. Kč, tj. 37,6 % HDP, prodloužily mírnou růstovou trajektorii (meziročně o 9,2 mld. Kč), která však značně zpomalila tempo. Zatímco v roce 2010 vzrostly meziročně o 2,8 % v roce 2011 pouze o 0,6 %. Ve srovnání s původními předpoklady byly příjmy nižší o 89 mld. Kč (z více než 70 % šlo o nenaplněné příjmy z EU, celkové daňové příjmy byly nižší o 23 mld. Kč).

… a stagnaci výdajů…

Celkové výdaje veřejných rozpočtů téměř stagnovaly. Meziročním růstem o 1,1 mld. Kč, tj. o 0,1 % (oproti loňskému poklesu 1,8 %), dosáhly výše 1 603,4 mld. Kč a oproti předpokladu rozpočtu byly nižší o 59,9 mld. Kč. Rozhodující část výdajů byla realizována formou běžných transferů a sociálních dávek (62,1 % celkových výdajů). Největší část (cca 75 % výdajů státního rozpočtu) mezi těmito transfery představují mandatorní výdaje. Tendence růstu těchto výdajů má negativní dopad, neboť vytěsňuje ostatní veřejné výdaje, které by mohly mít produktivnější formu využití.

… zadlužení ČR dále rostlo

Vývoj dluhu veřejných rozpočtů kopíroval deficitní hospodaření veřejných rozpočtů, proto v roce 2011 zadlužení dále vzrostlo, meziročně o 138,7 mld. Kč na 1565,1 mld. Kč, tj. 41,1 % HDP (z 37,8 % v roce 2010). Jeho růstová dynamika však také mírně zpomalila na 9,7 % (z 13,4 % v roce 2010 %), nicméně jeho vysoká růstová dynamika zůstává rizikem do budoucna. Z grafu č. I.3.3.2 je patrné, že objem dluhu se od roku 2006 téměř zdvojnásobil.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání EU snížila rozpočtový deficit o celé 2 p.b.

Většině států Evropské unie i eurozóny se v loňském roce dařilo redukovat rozpočtové schodky, meziročně se pohoršily jen Slovinsko a Kypr. V eurozóně se snížil průměrný deficit rozpočtu na 4,1 % (z 6,2 % v roce 2010) a v celé EU na 4,5 % (z 6,5 % v roce 2010). I když šlo o výrazný pokles, nestlačila zatím Evropa veřejné schodky pod svoje dlouhodobé kritérium 3 % HDP. Za zmínku stojí výrazný obrat pozice Maďarska, které se dostalo meziročně z rozpočtového vládního schodku 4,2 % HDP v roce 2010 do plusu 4,3 % HDP v roce 2011, ale i pozitivní výsledky tuzemské ekonomiky, která dokázala snížit rozpočtový deficit na 3,1 % HDP (z 4,8 % v roce 2010 a 5,8 % v roce 2009). Přehled o hospodaření veřejných rozpočtů (podle metodiky ESA 95) v % HDP podává graf č. I.3.4.1.

33



Graf č. I.3.4.1 Hospodaření vládních rozpočtů v zemích EU v roce 2011 (v % HDP)

Pramen: Eurostat, graf MPO Celkový vládní dluh zemí EU dále rostl a ke konci roku 2011 již činil přes 10,4 bilionů eur

Ačkoliv se deficitní hospodaření rozpočtů unijních států, řešené tuhou fiskální konsolidací, zlepšuje, nedokázalo zatím zastavit trend jejich rostoucího zadlužení (viz graf č. I.3.4.2). V celé eurozóně stoupl vládní dluh na 87,2 % HDP (z 85,3 % v roce 2010) a v EU na 82,5 % HDP (z 80 % v roce 2010). Nejvíce zadluženými zeměmi jsou krizí zmítané Řecko a Itálie, Athény hranici 100 % překračují od roku 2005 a Řím již druhé desetiletí zcela pravidelně. Skutečným šampionem v nárůstu vládního dluhu je Irsko, jehož dluh vzrostl raketově z 24,7 % HDP v roce 2007 až na 108,2 % HDP v roce 2011, poté, co jeho vláda inkasovala problémy finanční krizí postiženého bankovního sektoru, v kombinaci s dopady následné globální recese v letech 2008 a 2009. Nárůst vládního dluhu je meziročně zaznamenán u dvaceti států EU. V šesti zemích celkové zadlužení meziročně kleslo, v jedné se nezměnilo.

34



Graf č. I.3.4.2 Zadlužení zemí EU k 31.12.2011 (v % HDP)

eurozóna 87,2 % HDP

Pramen: Eurostat, graf MPO Více než polovina zemí nedostala své dluhy pod hranici Maastrichtu

Evropa dlouhodobě usiluje o to, aby země redukovaly své dluhy pod hranici 60 % HDP. Čtrnáct států EU však tuto hranici v roce 2011 překročilo a neplní tak limit maastrichtského konvergenčního kritéria, potvrzeného Paktem stability a růstu. Mezi ně patří i největší ekonomičtí giganti Evropy - Německo, Francie a Velká Británie, jejichž dluhy stouply během cca tří let o téměř 30 %, na více než 80 %. Nelze však říci, že země s nejnižším zadlužením jsou na tom automaticky dobře. Např. Estonsko, i když patří mezi premianty, se potýkalo s vážnou hospodářskou krizí, z níž se dostalo díky razantním reformám samo. Na druhé straně stojí Řecko, které ani s velkorysou úvěrovou pomocí a v důsledku hlubších potíží celé ekonomiky, nevybředne hned tak z recese. Řada ostatních zemí, např. Španělsko se potýká s problémy, které ani tak nesouvisí s rozpočtovou neukázněností, ale s problémy tamního finančního sektoru po splasknutí realitní bubliny, s nízkou konkurenceschopností, poklesem spotřeby, vysokou nezaměstnaností, a z toho vyplývající značnou nedůvěrou finančních trhů. ČR v této mezinárodní konkurenci obstála a umístila se na velmi dobré sedmé pozici. Dluh oproti průměru zemí EU byl poloviční, tj. 41,2 % HDP, ale také stoupl (z 38,1 v roce 2010). I přes tento pozitivní výsledek je nutno považovat zadlužení naší ekonomiky za vysoké, zejména s ohledem na jeho růstovou dynamiku v posledních letech.

35



Z uvedeného mezinárodního srovnání vývoje veřejných financí je patrné, že Česká republika si nevede v rámci Evropy špatně. Proto by nastavené fiskální restrikce neměly v dalším období zbytečně podvazovat spotřebu a brzdit její ekonomický růst a tím i konvergenci.

I.4 Měnová politika I.4.1 Měnová politika Úrokové sazby ponechala ČNB beze změny…

Po slibném začátku roku dostihla domácí exportně orientovanou ekonomiku dluhová krize eurozóny a začal jí postupně docházet dech. Slabá domácí spotřebitelská poptávka brzdila nákladové inflační tlaky pramenící z nepříznivých podmínek na světovém trhu komodit, takže inflace se nestala problémem české ekonomiky. To umožnilo České národní bance pokračovat v uvolněném nastavení měnové politiky z května 2010. Tehdy na podporu hospodářství snížila základní úrokovou sazbu na rekordních 0,75 %.

… prodloužila také platnost mimořádných dodávacích repo operací

Na konci 3. čtvrtletí reagovala ČNB na eskalaci krize v Evropě rozhodnutím ponechat v platnosti dvoutýdenní dodávací repo operace. Tyto mimořádné půjčky, ručené státními dluhopisy, byly zavedeny v roce 2008 jako jedno z protikrizových opatření na podporu mezibankovního trhu. Nástroj však nebyl domácími bankami příliš využíván, protože díky přebytku celkových vkladů nad úvěry, na rozdíl od většiny ostatních evropských bank, disponují dostatkem hotovosti. Prodloužena byla rovněž platnost devizových swapů sloužících k dodání korunové likvidity za eura.

ECB začala měnovou politiku nejprve zpřísňovat, na konci roku ji opět uvolnila…

Navzdory negativním dopadům na ohrožené periferní země eurozóny, upřednostnila ECB v první polovině roku obavy z rostoucí inflace, když nejprve v dubnu, a posléze i v červenci, utáhla měnové kohouty. Základní úrokovou sazbu však v listopadu a v prosinci, i přes vyšší růst cenové hladiny (v září, říjnu a listopadu činil meziročně 3 %), opět vrátila na 1 %. Krizové nastavení měnové politiky upřednostnila ve snaze podpořit skomírající ekonomický růst, zatěžovaný navíc snahou o fiskální konsolidaci.

… eskalace dluhové krize ji také přiměla zesílit nákupy dluhopisů periferních zemí …

Vyhrocující se situace na dluhopisových trzích, snaha o jejich stabilizaci a zabránění zamrznutí mezibankovního trhu, přinutila ECB k některým bezprecedentním krokům. Využívala kontroverzní program pro trhy s cennými papíry (Securities Markets Programme), který zahájila již v květnu 2010 a v rámci kterého na sekundárních trzích nakupuje dluhopisy některých ohrožených zemí eurozóny, jejichž výnosy nebezpečně rostly. Po určitém období vyčkávání své nákupy zintenzivnila v srpnu 2011, kdy trhy zachvátila panika z rozšíření dluhové krize do Španělska a Itálie. Patrné je i listopadové zesílení nákupů vyprodávaných evropských dluhopisů, v reakci na přísnější kapitálová pravidla pro banky a v souvislosti s očekáváním dalšího přiostření dluhové krize. Objem nakoupených dluhopisů v rámci speciálního programu ECB na konci roku 2011 představoval 2,3 % HDP eurozóny (ke konci března 2012 činil 214,2 mld. EUR, jak je uvedeno v grafu č. I.4.1.1.)

36



Graf č. I.4.1.1 Hodnota nakoupených dluhopisů v rámci programu ECB pro trhy s cennými papíry (v mld. EUR)

Pramen: ECB, graf MPO … a zavést nový program na dodání dlouhodobé likvidity

Nově nasadila ECB proti krizi v eurozóně na sklonku roku doplňkový program LTRO (Longer-Term Refinancing Operation), v rámci kterého poskytla finančním institucím tříleté levné půjčky a snížila také požadavky na kolaterál přijímaný k jejich zajištění. Úročení těchto úvěrů se odvíjí od hlavní sazby ECB, která je v současnosti na historickém minimu 1 %. Cílem operace bylo zvýšení dlouhodobé likvidity bankovního sektoru a motivace bank, aby více kupovaly dluhopisy zemí eurozóny. Zájem předčil očekávání, když v prosincovém kole 523 bank požádalo ECB o úvěry ve výši 489,2 mld. EUR. Nicméně takto získané prostředky i se ztrátou převážně ukládaly zpět u ECB, což svědčilo o tom, jak již byla narušena důvěra a fungování mezibankovního trhu. V rámci druhého a posledního ohlášeného kola programu vyhověla ECB na konci února požadavkům 800 bank, kterým dodala likviditu za 529,5 mld. EUR. Celkově tak poskytla finančnímu sektoru nevídanou finanční injekci v objemu převyšujícím bilion EUR. Přebytečná likvidita bank však částečně skončila zpět na účtech ECB, kam si ji banky přes noc ukládaly sice za minimální úrok, avšak do bezpečí. Podpořila i nákup rizikovějších aktiv v podobě dluhopisů slabších zemí eurozóny, do reálné ekonomiky, prostřednictvím úvěrů podnikům a domácnostem, však zatím příliš neplynula.

Fed stále udržoval téměř nulové sazby, po ukončení QE2 stimuloval ekonomiku operací Twist

V USA panuje extrémně uvolněná měnová politika již od konce 2008, kdy Fed snížil základní úrokovou sazbu téměř na nulu, aby zmírnil dopady finanční a hospodářské krize. Z nekonvenčních opatření na podporu ekonomiky implementoval již druhé kolo tzv. kvantitativního uvolňování (Quantitative Easing 2), v rámci kterého přímo nakoupil vládní dluhopisy za přibližně 600 mld. USD. Po červnovém ukončení QE2 se v září Fed rozhodl v rámci tzv. operace Twist prodloužit průměrnou splatnost amerických dluhopisů. Do poloviny roku 2012 hodná prodat krátkodobější vládní dluhopisy za 400 mld. USD a za ně obratem nakoupit dluhopisy s delší splatností, opět s cílem stimulovat hospodářství. Počínaje lednem 2012 hodlá Fed za účelem větší transparentnosti svého rozhodování zveřejňovat prognózu vývoje úrokových sazeb. Po vzoru jiných centrálních bank ve světě tak vůbec poprvé zavedl inflační cílování, když 37



v dlouhodobém výhledu stanovil jako optimální inflaci v blízkosti 2 %. Přestože americká ekonomika zaznamenala na počátku letošního roku určité příznivé signály, přislíbil Fed na její podporu udržovat historicky nízké sazby až do konce roku 2014. Úvěry nefinančním podnikům rostly umírněně, jejich kvalita se pozvolna lepšila

Stabilní nastavení úrokových sazeb ČNB, v kombinaci se zhoršujícími se vyhlídkami evropské a spolu s ní i domácí ekonomiky, se v polovině roku projevily dalším mírným poklesem klientských sazeb. Průměrná úroková sazba ze zůstatků úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům poklesla o 0,1 p.b., na 3,9 %. Podniky, mající zkušenosti s nedávnou globální krizí, se však chovaly zdrženlivě, což odrážel umírněný meziroční růst poptávky po úvěrech (průměrně za rok o 4,8 %, kdežto za rok 2010 o 4,8 % klesly). Cena a dostupnost bankovních úvěrů tak v roce 2011 podpořila českou ekonomiku víc, než byl její růst (1,7 %). Nicméně banky se při řízení svého rizika chovaly obezřetně. Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech nefinančním podnikům, se velmi pozvolna lepšila (až na 8,2 % v závěru roku, tj. o 0,8 p.b.). Toto zlepšení bylo dáno jednak poklesem úvěrů v selhání, jednak již zmíněným růstem úvěrů. Jejich celkový objem však, jak ilustruje graf I.4.1.2, zatím stále zaostává za hodnotami z konce roku 2008.

Graf č. I.4.1.2 Úvěry nefinančním podnikům celkem (v mld. Kč) a podíl úvěrů v selhání (v %)

Pramen: ČNB, propočty a graf MPO

38



I.4.2 Směnné kurzy Oslabování dolaru vůči euru zastavila až eskalace dluhových problémů eurozóny a obavy o budoucnost společné evropské měny,…

Směnný kurz koruny byl jako již tradičně určován událostmi ve světě a jejich dopady na hlavní referenční měny před domácími fundamentálními faktory. Téměř celá první polovina roku 2011 se nesla ve znamení oslabování dolaru vůči euru z lednového maxima 1,29 USD/EUR až na bezmála 1,49 USD/EUR z počátku května (tj. o 15,2 %). Dolar negativně ovlivňovala extrémně uvolněná měnová politika americké centrální banky a především neochota ji měnit, zatímco v eurozóně bylo očekáváno její dřívější utažení (došlo k němu v dubnu a poté ještě v červenci). Neutěšený stav veřejných financí panoval na obou stranách Atlantiku, od září však jednoznačně převládly obavy o budoucnost eura, které dolaru opět dodaly sílu, takže se koncem roku opět obchodoval na lednových maximech vůči společné evropské měně.

… které ani koruně nedovolily dál posilovat vůči dolaru,…

Koruna vůči dolaru kopírovala vývoj na eurodolarovém trhu. Proto nominální kurz CZK/USD v prvních měsících roku posiloval z lednového minima 19,102 až na maximum 16,265 na počátku května (tj. o 14,9 %), v porovnání s prosincem 2010 tak v průměru za tento měsíc zpevnil o více než desetinu. Silná koruna do určité míry tlumila rostoucí ceny komodit, zejména ropy a potravin, takže domácí ekonomika těžila z jejího protiinflačního působení. Stupňující se nejistota z dopadů dluhové krize na celou Evropu se však na konci 3. čtvrtletí podepsala i na koruně, která z regionálních měn zatím odolávala nejvíce. Koruna obrátila trend a nejenže ztratila získané pozice, ale prolomila i hranici 20 CZK/USD, kam se naposledy podívala v červenci 2010. Momentální pozice koruny vůči dolaru a také euru jsou zachyceny v grafu I.4.2.1.

Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/USD a CZK/EUR (pravá osa)

Pramen: ČNB, graf MPO … ale ani vůči euru

Na trhu s eurem koruna na počátku roku profitovala z pozitivního sentimentu krátkodobých investorů vůči emerging markets, když zpevnila z lednových 25,085 až na celoroční maximum 24,010 CZK/EUR na počátku února (tj. o 4,3 %). Poté kurz bez výraznějšího trendu osciloval v pásmu 24,0 – 24,6 CZK/EUR a o české koruně se v té době spekulovalo jako o určitém bezpečném přístavu v regionu. Naposledy se koruna přiblížila hranici 24 CZK/EUR v závěru srpna, 39



když ratingová agentura Standard & Poor’s zvýšila hodnocení ČR rovnou o 2 stupně na známku AA- se stabilním výhledem. Od září však v souvislosti s vyhrocením problémů v Evropě došlo ke zpomalení ekonomické aktivity a zhoršení výhledu do budoucna, což spolu se skeptičtějším pohledem trhů na celý středoevropský region kvůli nestandardním krokům maďarské vlády srazilo jeho měny. Koruna sice dlouho odolávala růstu rizikové averze, na rozdíl od polského zlotého a maďarského forintu, nakonec však ani ona nevydržela nápor špatných zpráv a začala oslabovat, v listopadu se krátkodobě podívala i za hranici 26 CZK/EUR, kterou naposledy atakovala v červnu 2010. Tento slabší kurz koruny v závěru roku pomohl českým exportérům, kteří za své vývozy inkasovali vyšší zisky. Oslabování koruny ve 4. čtvrtletí vystřídalo v 1. čtvrtletí 2012 její opětovné posilování. Optimismus dodala finančním trhům záplava likvidity ze strany ECB a úspěšná směna řeckých dluhopisů držených soukromými věřiteli, která byla jednou z podmínek pro čerpání dalšího záchranného úvěru. V březnu zhodnotila koruna v porovnání s prosincem o 3,3 % a obchodovala se tak přibližně na zářijových hodnotách (24,7 CZK/EUR). Na páru s dolarem zesílila oproti prosinci o 3,5 % a v závěru 1. kvartálu 2012 se vrátila na 18,5 CZK/USD, naposledy dosažených na počátku listopadu minulého roku.

V 1. čtvrtletí 2012 začala koruna umazávat svoje předchozí ztráty

Přesto byla koruna nejúspěšnější měnou ve středoevropském regionu

Navzdory oslabení koruny vůči euru, a především k dolaru, v posledním čtvrtletí 2011, byla česká koruna nejúspěšnější středoevropskou měnou loňského roku. Jak je vidět z grafů I.4.2.2, jako jediná dokázala meziročně zpevnit vůči euru (v průměru o 2,8 %), zatímco forint a zlotý oslabily. Vůči dolaru meziročně posílily všechny středoevropské měny, koruna ovšem nejvíce (v průměru o 7,4 %). Dařilo se jí i v delším období, když v porovnání s nominálním kurzem v roce 2004, tj. vstupu do EU, zhodnotila nejvýrazněji v regionu (o 22,9 % vůči euru, resp. 31,2 % vůči dolaru).

Graf č. I.4.2.2 Změny nominálního kurzu středoevropských měn vůči euru (v %) Oslabení národní měny vůči EUR

Posílení národní měny vůči EUR

Česká republika

Maďarsko

Polsko -15%

-10%

-5%

0%

5%

2011/2004

10%

15%

20%

25%

2011/2010

Pramen: národní centrální banky, výpočty a graf MPO

40



Graf č. I.4.2.3 Změny nominálního kurzu středoevropských měn vůči dolaru (v %) Oslabení národní měny vůči USD

Posílení národní měny vůči USD

Česká republika Maďarsko

Polsko -5%

0%

5%

10% 2011/2004

15%

20%

25%

30%

35%

2011/2010

Pramen: národní centrální banky, výpočty a graf MPO

I.4.3 Vnější rovnováha Platební bilance skončila deficitem

Zostření problémů v eurozóně ve 2. polovině roku se na platební bilanci ČR (v národním pojetí) podepsalo nebývale slabým přílivem peněz ze zahraničí na finanční účet (meziroční propad o 49,6 % na 87,9 mld. Kč). Ten proto nestačil, na rozdíl od předchozích let, pokrýt odliv zdrojů na běžném účtu, a to ani i při meziročním zlepšení jeho záporného salda (o 25,6 % na 109,1 mld. Kč). Vzájemná kompenzace deficitů a přebytků uvnitř platební bilance si vyžádala čerpání devizových rezerv v objemu 17,2 mld. Kč. Vývoj hlavních účtů platební bilance je zachycen v grafu č. I.4.3.1.

Graf č. I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO … navzdory zlepšení schodku běžného účtu …

Dluhová krize eurozóny a z ní pramenící nejisté vyhlídky evropských, ale i světové ekonomiky, se zatím významně do vývoje domácího běžného účtu platební bilance nepromítly. Schodek běžného účtu v meziročním srovnání se

41



naopak o celou čtvrtinu zlepšil. Navzdory poklesu hospodářského výkonu zejména v EU přebytek výkonové bilance stoupl (meziročně o 24,2 % na 160,3 mld. Kč) a pomohlo i mírné snížení schodku bilance výnosů (o 4,6 % na 271,9 mld. Kč). Celkově tak deficit běžného účtu představoval 2,9 % HDP (meziroční zlepšení o 1 p.b.), což pro ČR neznamená vážnější hrozbu a vnější rovnováha zůstává její silnou stránkou. … za kterým stál zejména obchod zbožím …

Ve struktuře běžného účtu (viz graf č. I.4.3.2) i nadále dominovalo záporné saldo bilance výnosů, které nebylo přebytky na ostatních účtech ufinancovatelné. O nejvyšší příliv zdrojů ze zahraničí (94 mld. Kč), se postaral rekordně příznivý výsledek obchodní bilance vytvořený hlavně v 1. polovině roku. Meziročně se jeho kladné saldo zvýšilo o tři čtvrtiny, tažené rychlejší dynamikou růstu vývozu (meziročně o 12,6 %) před dovozem (11 %). Podrobnější analýze zahraničního obchodu podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) se věnuje kapitola IV.

Graf č. I.4.3.2 Vývoj hlavních podúčtů běžného účtu (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO … přebytek obchodu službami se naopak ztenčil…

V porovnání s minulým rokem slabšího, nicméně stále poměrně slušného, přebytku dosáhla bilance služeb (pokles o 11,9 % na 66,3 mld. Kč), která pravděpodobně inkasovala dopady zhoršování ekonomického prostředí, včetně vysokých cen pohonných hmot. Objemově nejvýznamnější položka, cestovní ruch, meziročně poklesla o 6,7 % na 54,4 mld. Kč, když se zvýšily výdaje na pracovní cesty rezidentů do zahraničí (odliv zdrojů do zahraničí při soukromých cestách českých občanů se naopak mírně snížil) při slabém poklesu příjmů, také hlavně z pracovních cest nerezidentů do ČR. Saldo dopravy přispělo k přebytku bilance služeb jen 12,3 mld. Kč, za jeho meziročním třetinovým poklesem stál růst výdajů u silniční dopravy, při stagnujících příjmech. Hodnota záporného salda ostatních služeb (0,4 mld. Kč) již nijak významně celkový přebytek bilance služeb nekorigovala.

… příznivý vliv na běžný účet měl i slabší odliv dividend

Deficity běžného účtu způsobuje záporné saldo bilance výnosů, které souvisí s masivním přílivem zahraničního kapitálu v minulosti a následnou repatriací jím vytvořeného zisku zpět do zahraničí. V minulém roce si takto přímí zahraniční investoři na dividendách poslali 181,5 mld. Kč, což je o téměř desetinu méně 42



než vykázal rekordní rok 2010. Pozitivní je, že se meziročně zvýšil předpokládaný objem reinvestovaného zisku (o 16,4 % na 88,4 mld. Kč), který se v bilanci výnosů sice projeví se záporným znaménkem, avšak tyto prostředky zůstávají v domácí ekonomice a jsou s kladným znaménkem zaznamenány na finančním účtu. Ke zmírnění záporného salda bilance výnosů (o 4,6 % tj. 9 mld. Kč) přispěl nejen pokles nákladů, ale i růst výnosů rezidentů (o 4,4 % tj. 4,1 ml. Kč), zejména z portfoliových investic v zahraničí. Příliv zdrojů na finanční účet se propadl o polovinu …

Hlavní protipoložku deficitnímu běžnému účtu dlouhodobě tvoří přebytky na finančním účtu. V průběhu minulého roku se však příliv zahraničního kapitálu do ČR, vlivem problémů v eurozóně a z nich rostoucí nejistoty na finančních trzích ve 2. polovině roku, citelně utlumil (meziročně o 49,6 % na 87,9 mld. Kč). Tento značný propad zdrojů již nedokázal kompenzovat odliv finančních prostředků na běžném účtu.

… vlivem poklesu přímých investic …

Ve struktuře finančního účtu (viz graf č. I.4.3.3) bylo v minulém roce objemově nejvýznamnější kladnou položkou saldo přímých investic (75,2 mld. Kč), kterých však meziročně také přiteklo o pětinu méně. Jejich podrobnější analýze je věnována samostatná kapitola VI.

Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních podúčtů finančního účtu (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO … a zejména útlumem přílivu portfoliových investic …

Nervozita kolem dluhové krize v eurozóně, vyvolávající napětí na evropských dluhopisových trzích, podstatně snížila celkovou chuť zahraničních subjektů investovat do nákupu dluhopisů. Zatímco v předchozích dvou letech platily portfoliové investice za tahouna přílivu zahraničního kapitálu do ČR, v roce 2011 byl zredukován na pouhých 5,8 mld. Kč (meziročně o 96,2 %). Zahraniční portfolioví investoři jich nakoupili jen za 19,8 mld. Kč (meziroční pokles o 86,1 %), zatímco české subjekty investovaly do zahraničních dluhopisů, především díky silnému 1. čtvrtletí, v úhrnu za loňský rok 16,7 mld. Kč (ještě v roce 2010 převážily jejich odprodeje). V atmosféře všeobecné nedůvěry na finančních trzích se příliš nedařilo ani akciím. V případě obchodů s nimi u zahraničních subjektů, i přes silné odprodeje ve 3. čtvrtletí, nakonec převládly nákupy českých akcií ve výši 0,3 mld. Kč. Naopak domácí akcioví investoři se svých podílů, zejména v 1. čtvrtletí, zbavovali (celkový odliv zdrojů ve výši 2,4 mld. Kč). 43



… pozitivně se naopak projevil příliv ostatního kapitálu

Čistý tok ostatních investic změnil v roce 2011 směr, když jich ze zahraničí přiteklo za 9,8 mld. Kč. To bylo způsobeno jak zvýšením přílivu zdrojů ze zahraničí meziročně na trojnásobek (59,6 mld. Kč), tak i zmírněním odlivu prostředků do zahraničí zhruba o polovinu (49,8 mld. Kč). Z časového hlediska převládl příliv krátkodobého (60,9 mld. Kč) nad odlivem dlouhodobého kapitálu (51,2 mld. Kč).

Devizové rezervy se zvýšily jen nepatrně

Stav devizových rezerv ČNB ke konci roku 2011 činil 803,4 mld. Kč (tj. 31,1 mld. EUR, resp. 40,3 mld. USD), což v korunovém vyjádření představuje zvýšení o 0,8 % v porovnání s prosincem 2010. Kromě kurzových rozdílů, i výsledku operací s nimi, si čerpání devizových rezerv v objemu 17,2 mld. Kč vyžádalo pokrytí deficitu platební bilance. Rezervy pokrývaly v průměru 3,6 měsíčního dovozu zboží a služeb v minulém roce, což je, i přes mírné zhoršení oproti předchozímu období (3,9 v roce 2010), stále považováno za udržitelnou mez. K 31.3.2012 stav devizových rezerv v korunách poklesl na 797,3 miliard.

Na růstu zahraničního dluhu se nejvíce podílel podnikový sektor

Zahraniční dluh ČR (viz graf č. I.4.3.4) ke konci loňského roku vzrostl na 1 872,6 mld. Kč (o 6 % oproti konci prosince 2010) a představoval již 49,2 % HDP. K tomu přispěl zejména růst krátkodobých závazků podnikového sektoru (o 63,3 % na 210,2 mld. Kč) ve formě čerpaných dovozních úvěrů a mezipodnikových půjček. Podíl tohoto sektoru na celkovém dluhu vůči zahraničí se tak zvětšil na 49,7 % (o 1,7 p.b. proti prosinci 2010). Z časového hlediska potom narostl podíl krátkodobého dluhu na 29,5 % (o 4,9 procentního bodu v porovnání s koncem roku 2010).

Graf č. I.4.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Saldo běžného účtu vyjádřené v % HDP je jedním ze základních indikátorů vnější rovnováhy. Ideální stavem je nulové saldo, což znamená, že se ekonomika nachází v rovnovážném stavu vůči zahraničí. Jako ještě „bezpečná“ hranice schodku běžného účtu, implikující vnější ekonomickou nerovnováhu, se nejčastěji se uvádí 5 % HDP. 44


Relativní velikost schodku běžného účtu ČR nenaznačuje vnější ekonomickou nerovnováhu


Dlouhodobě deficitní běžný účet ČR je primárně generovaný záporným saldem bilance výnosů. Domácí výkonová bilance zůstává od roku 2004 (od vstupu ČR do EU) kladná, takže ani relativně vysoký deficit neznamená vážnější nerovnováhu české ekonomiky vůči zahraničí. Jeho snížení za rok 2011 meziročně o čtvrtinu představovalo pokles ukazatele rovnováhy o procentní bod, na 2,9 % HDP. Do budoucna přitom očekáváme ještě další pozvolné zlepšování indikátoru. Slovensko, které má podobnou strukturu ekonomiky, si ve sledovaném období (viz graf č. I.4.3.5) prošlo oproti ČR výraznější externí nevyvážeností. V minulém roce nicméně dosáhlo velkého zlepšení, když se jeho běžný účet díky rekordní obchodní bilanci stal mírně přebytkovým a představoval 0,1 % HDP (tj. téměř ideální stav).

Některé země eurozóny čelí značným externím nerovnováhám

Srovnání tohoto ukazatele pro vybrané země eurozóny ukazuje na hluboké vnější nerovnováhy, kterým musí některé ekonomiky čelit. Na jedné straně stojí státy, které dlouhodobě vykazují vysoké přebytky běžného účtu, kam patří silně proexportně založené Německo, Švédsko (dále ještě např. Lucembursko, Nizozemsko). Naopak některé periferní země jako Portugalsko a Španělsko (dále Řecko, Kypr) generují jeho vysoké schodky, ke kterým přispěla nadměrná spotřeba na dluh, kterou do určité míry umožnily financovat soukromé investice z přebytkových zemí.

Graf č. I.4.3.5 Saldo běžného účtu platební bilance (v % HDP)

Pozn.: Srovnání není plně kompatibilní, protože ČR používá při sestavování výkonové bilance národní princip (tj. podle změny vlastnictví), kdežto ostatní státy data z přeshraniční statistiky zahraničního obchodu. Pramen: Eurostat, graf MPO

45



I.5 Kapitálový trh I.5.1 Globální trhy Dluhy Evropy vyvolávaly nervozitu na akciových trzích a ceny akcií se pohybovaly jak na houpačce

Světové finanční trhy procházely v roce 2011 velmi bouřlivým vývojem, kterým silně reagovaly na pokračující geopolitickou nestabilitu, fiskální nerovnováhu v USA, na dluhovou krizi eurozóny, provázenou fiskální restrikcí jejích periferních zemí, i na menší poptávku z rozvíjejících se trhů. Kromě těchto globálních problémů se pak každý kontinent potýkal se zcela odlišnými potížemi a domácími krizemi, které také měly na jejich akciové indexy zásadní vliv.

Graf č. I.5.1.1 Vývoj vybraných akciových indexů (stav ke konci roku, v bodech)

Pramen: HN, graf MPO Hlavním tahounem se staly akcie v USA,…

Volatilita a mohutné turbulence, vyvolané panikou investorů z eskalace krize, dopadly na světové burzy zejména ve druhé polovině roku, kdy jejich trhy zasáhla masivní vlna výprodejů (vývoj a výkonnost vybraných akciových trhů znázorňují grafy č. I.5.1.1 a I.5.1.2). Otěže držely americké akcie, které v meziročním srovnání zůstaly jako jediné v kladných hodnotách. I když investoři ve Spojených státech řešili kromě evropských problémů také velikost státního dluhu USA, americká ekonomika s pomalu se zotavujícím trhem práce se zejména v závěru roku nedostala pod tak výrazný tlak jako ta evropská, a přitáhla investory k nákupům akcií, které tak umazaly ztráty, inkasované zejména v srpnu. Tamním firmám se dařilo překonávat očekávání trhu, profitovaly na slabším dolaru, velkých exportech, zisky udržovaly redukcí nákladů a prozatím vydělávaly i na uspokojivé spotřebitelské poptávce. Brzdou růstu pro ně byly, stejně jako pro ostatní země, vysoké ceny primárních vstupů a rostoucí obavy z možného zpomalení ekonomiky.

46



Graf č. I.5.1.2 Výkonnost vybraných akciových trhů k 30.12.2011

Pramen: HN, graf MPO … výrazný propad naopak zaznamenaly v Evropě, …

Nervozita a nedůvěra na hlavních evropských trzích, podporované hrozbou bankrotu Řecka, dluhovými problémy Portugalska, Španělska a poté i Itálie, stáhly výrazně dolů evropské burzy, pražská nebyla výjimkou. Akciové indexy zemí západní Evropy se vyvíjely v souladu s ekonomickým výhledem, mírou v jaké měly tamní banky v portfoliu zejména řecké dluhopisy, i s ohledem na riziko státního bankrotu Řecka. Nejlépe dopadl akciový index Velké Británie FTSE, když propadl „pouze“ o cca 6 %. Britská ekonomika si vedla v roce 2011 (a i v letošním si dle očekávání povede) lépe než ekonomika eurozóny. Do nejlepší trojky záporných indexů v Evropě se zařadil ještě slovenský SAX a německý DAX, na špici nejméně úspěšných však stál český PX.

… nejvíce ale spadly indexy asijské

Nejvíce však klesly asijské trhy, zejména čínský a indický – ten dokonce o 36 %, kde poslední makroekonomické indikátory signalizovaly zpomalení ekonomiky. Na propadu japonského indexu Nikkei se podepsala březnová katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima, náklady na následnou obnovu země, výpadek poptávky po japonském exportu, její silná měna – to vše posunulo Japonsko do recese a akciové trhy do mínusu.

47



Graf č. I.5.1.3 Vývoj cen komodit k 31.12.2011 (v %, meziročně)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Vývoj cen akcií ovlivňovaly také světové ceny surovin

V atmosféře obav z budoucího vývoje si v roce 2011 růst držely ceny komodit, zejména drahých kovů, ale i ropy. Zatímco tzv. necyklické suroviny zaznamenaly jasný nárůst, klasické cyklické suroviny (např. měď, ropa, hliník, uhlí, zinek a nikl) se rozhýbaly relativně pozdě. Motorem jejich růstu byla averze k riziku (nebo naopak ochota investorů podstoupit určité riziko), která pobízela investory k jejich akumulaci a vytlačila ceny nahoru (viz graf č. I.5.1.3).  Cena zlata jako alternativní investice velmi vytrvale rostla až do září, tažena oslabováním dolaru, stále se vyhrocující situací v předlužené Evropě a obavami z rozpadu eurozóny, respektive společné měny. Poté přišla silná korekce a cena klesla z cca 1 900 na 1 600 USD za troyskou unci; přesto zlato od počátku roku podražilo o téměř 20 %.  Ekonomické problémy stojí i za růstem cen stříbra, které v uplynulém roce zažilo dokonce dvě velké korekce. Jeho cena v závěru roku činila téměř 1939 GBP/unci, od počátku roku stříbro zhodnotilo o cca 7 %. Vzestup cen této komodity je přičítán i poklesu produkce v posledních šedesáti letech, způsobenému vyčerpáním zásob a uzavíráním dolů.  Bouřlivé období zažila opět ropa. Nejprve na jaře její cena prudce stoupala (např. Brent v dubnu v průměru na 122,72 USD za barel, tj. od počátku roku o 28 %) v důsledku občanské války v Libyi a zvyšujícího se napětí na Blízkém východě, přes léto mírně zlevnila pod vlivem rostoucích obav ze zpomalení ekonomiky USA a hrozby další možné recese. Klíčovým faktorem zůstávalo tempo růstu světového hospodářství. V závěru roku se ropa Brent ustálila na cca 108 USD/barel a proti počátku roku tak vzrostla o více než 12 %. Vývoj na trhu s touto surovinou se očekává i nadále volatilní, kromě zavedení sankcí a embarga na dodávky íránské ropy, včetně rizika možného konfliktu v Íránu, který je jejím druhým největším vývozcem, hlavní hybnou silou bude i nadále vývoj globální ekonomické aktivity a v jeho rámci především v rozvíjejících se ekonomikách, i řešení problémů eurozóny. Cenám ropy také neprospívají budoucí kontrakty na finančních trzích.

48



 Cena zemního plynu na světových trzích od ledna 2011 klesala, a díky výraznějšímu oslabení ve 2. pololetí roku, zejména v jeho závěru, spadla proti počátku roku 2011 o více než 27 %. Pokles světových cen této komodity lze vysvětlit růstem produkce a zásob, v kombinaci s netradičně teplým začátkem zimy. V kontrastu s tímto vývojem cena zemního plynu na domácím trhu naopak stoupá. Je otázkou, zda vysoké náklady na distribuci, služby operátora, výnosy dodavatelů, růst DPH apod., které tvoří konečnou cenu, jsou ekonomicky únosné pro odběratele, zejména pak pro tuzemský průmysl a zbytečně nesnižují jeho konkurenceschopnost. Růst cen lze vysvětlit i oslabováním kurzu koruny vůči USD, to ovšem platí jen pro poslední čtvrtletí minulého roku, ale pro předchozí období roku to je irelevantní argument.  Elektrická energie i při stagnující spotřebě a příznivých klimatických podmínkách zažila velice úspěšný rok. Zatímco ještě v předchozím roce patřila mezi zaostávající cyklické suroviny, byla v roce 2011 velice zvýhodněna. V důsledku událostí v jaderné elektrárně Fukushima 1 a následného rozhodnutí Německa o odstávce nejstarších reaktorů v SRN se citelně zvedly ceny elektřiny v Evropě. Co se týče cenového vývoje na pražské energetické burze, např. futures kontrakt na dodávku elektřiny v roce 2012 se dostal až těsně pod 60 EUR za MWh. To sice není dobrá zpráva pro konkurenceschopnost domácích podniků, ale měla pozitivní vliv zejména pro ČEZ, který bude těžit z vyšších cen elektřiny i v roce 2013.  Také většina zemědělských komodit v roce 2011 zlevnila (nejvíce bavlna, kakao a cukr), a to zejména v jeho druhé polovině, díky mimořádné sklizni. Na počátku roku 2012 se extrémní volatilita na světových trzích ztlumila

Výrazný pokles volatility, patrný od počátku tohoto roku, představoval pro mnoho investorů značnou úlevu, i když to lze zatím považovat za přechodný jev. Důvodem se stala klidnější situace okolo dluhové krize eurozóny a příznivější makroekonomická data přicházející ze světových ekonomik. V plné síle se tak dostavil tzv. lednový efekt, když akciové trhy jak v USA, tak i v Evropě posílily o více než 10 % (burzovní S&P 500 +10,4 % a DAX +12,4 %). Ke snížení napětí v celém finančním systému, především ale na dluhopisových trzích ve Španělsku a Itálii, podstatně přispěly neomezené tříleté tendry ze strany ECB, které dodaly novou likviditu bankám a snížily náklady na refinancování vládních dluhů. Je teď na členských státech eurozóny, zda se jim za tři roky podaří dostatečně konsolidovat státní finance. V roce 2012 lze však očekávat spíše eskalaci problémů zadlužené Evropy a tím i zvýšenou averzi na trzích, bez fiskálních a měnově politických zásahů vlád a centrálních bank budou ceny akcií opisovat výsledky a vývoj světové ekonomiky.

49



I.5.2 Kapitálový trh v ČR

28.12.2011

22.11.2011

Philip Morris

ČEZ

14.10.2011

Telefonica O2

8.9.2011

Pegas

Fortuna

4.8.2011

Unipetrol

28.6.2011

AAA Auto

24.5.2011

VIG

Komerční banka

Kit Digital

NWR

Orco

Erste Bank

CME

18.4.2011

Loňským premian- Graf č. I.5.2.2. Výkonnost titulů v rámci PX Indexu v roce 2011 tem a jediným titu(v %) lem na pražské bur40 ze, který od počátku 20 roku zvýšil svoji hodnotu, byly akcie 0 společnosti Philip -20 Morris (+ 24 %), a to PX Index -40 hlavně díky vysoké- 25,6 % mu dividendovému -60 výnosu v relativně -80 stabilním sektoru podnikání. Za dobrými výsledky firmy stál zejména lepší vývoz, když cigaretový trh Pramen: BCPP, graf MPO v ČR poklesl a její tržní podíl také. V dalším období bude firma čelit dalšímu růstu spotřebních daní, které mohou tlačit spotřebitele k levnější konkurenci. Ostatní tituly na pražské burze oslabily (pět společností dokonce o více než 50 %), přičemž míra poklesu odpovídala finančním a provozním možnostem, či cykličnosti odvětví, kde působí. Nejméně ztratily akcie společnosti ČEZ (-0,4 %),Telefónica O2 (-0,5 %) a dále i Pegas (-3,9 %).

14.3.2011

Neúspěšnějším titulem roku na BCPP byla společnost Philip Morris

7.2.2011

Nervozita na hlavních Graf č. I.5.2.1 Vývoj indexu PX v roce 2011 ( v bodech) evropských trzích 1350 zasáhla dominovým 1300 efektem i pražskou 1250 burzu. V kontextu 1200 turbulentního vývoje 1150 byl její hlavní index PX 1100 jedním z nejvíce 1050 911,1 bodu 1000 postižených repre- 950 zentantů akciových 900 trhů, v porovnání 850 s hlavními světovými 800 akciovými indexy utrpěl ještě citelnější ztráty. Neúspěchy pražské burzy se nedají Pramen: BCPP, graf MPO přirovnat (snad jen trendem záporného růstu) ani k vývoji západoevropských indexů, ale ani k vývoji ostatních důležitých regionálních indexů, polskému WIG 20 i maďarskému BUX. Hůře dopadly už jen některé indexy asijské. Sestupnou tendencí trpěl český index již od května a v průběhu celého roku ztratil 25,6 %, přičemž velká část tohoto poklesu se odehrála ve 3. čtvrtletí. Rok 2011 zakončil index PX na úrovni 911,1 bodu, která znamenala návrat k pokrizovým hodnotám z poloviny roku 2009 (na minimum se dostal 25. 11. hodnotou 843 bodů). Na ceně akcií pražské burzy se negativně projevil i zhoršující se výhled pro evropskou i světovou ekonomiku a navíc většina velkých investorů se stahovala z rozvíjejících se trhů, kam, bohužel, stále zařazují i Českou republiku. 3.1.2011

Index PX ztratil za rok více než čtvrtinu

50



Akcie ČEZ prošly několika výkyvy, nicméně v průběhu roku plně využily rostoucí ceny elektřiny. Na počátku roku společnost nejprve těžila z rozhodnutí Německa zavřít nejstarší jaderné elektrárny, ale pozdější tlak na zpřísnění evropské regulace jaderných energetických zdrojů přinesl nejistoty ohledně budoucí výrobní kapacity ČEZ. Výsledky ČEZu v první polovině roku byly také poznamenány malým ziskem z povolenek. Ve 3. čtvrtletí společnost obdržela bezplatné emisní povolenky, byla však, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti, zasažena zhoršujícím se makroekonomickým výhledem. V roce 2012 je očekáván obrat k růstu zisku (cca o 6 %), a to díky zvýšení produkce v jaderných a obnovitelných zdrojích, předprodané kapacitě, plánované akvizici Energotransu a hlavně cenám elektřiny, které mají vyšší potenciál k růstu než poklesu. Záležet bude také na cenách povolenek, hnědého uhlí a na dalším ekonomickém vývoji. Titul bude podporovat i slabší koruna. Dvojciferné poklesy nebyly výjimkou

Dvojciferným poklesem rok 2011 zakončily všechny ostatní tituly. Společnost Fortuna (-11,8 %) po dynamickém růstu v online segmentu a úspěchu se stíracími losy vstoupila do relativně slabšího období, když náklady na rozjezd loterijního projektu a zvýšení daní negativně ovlivnily její finanční výsledky. Pro firmu se nabízejí v roce 2012 možnosti růstu díky startu online sázení v Polsku (které by mělo být podpořeno fotbalovým EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině) a loterijnímu projektu, kterému by se mělo stále více dařit v souvislosti s rozrůstající se sítí terminálů (zásadní obrat k lepšímu lze očekávat spíše až počátkem roku 2013). Akcie firmy Unipetrol (-12,3 %) patřily v roce 2011 k těm stabilnějším, i když oživení marží v odvětví zpracování ropy se nekonalo a situace je stále špatná. Negativní vliv měly pokles ekonomické aktivity a prodeje paliv v regionu. V segmentu petrochemie se kladně projevil příspěvek povolenek k vypouštění oxidu uhličitého. I když se Unipetrol potýkal s propadem marží u rafinérských produktů, cena jeho akcií v průběhu roku byla podporována spekulacemi o možném převzetí či expanzi. Rafinérské marže se koncem minulého roku přiblížily k nule a nepomohl ani rozdíl v cenách ropy Brent-Ural, který v minulosti vylepšoval výsledky. Vzhledem ke globálnímu ekonomickému vývoji se nedá pro rok 2012 počítat s výraznějším zlepšením, protože trh pravděpodobně zůstane velice opatrný ke komoditním titulům. Do 20% poklesu cen akcií se vešla ještě firma AAA Auto (- 19,5 %), které se dařilo v roce 2011 zvyšovat prodeje. Společnost otevřela a chystá se ještě otevřít v letošním roce nové pobočky v ČR a v SR, současně vstoupila i na ruský trh. Pro další vývoj firmy bude klíčové zakomponování nově koupených společností CarWay do skupiny, spotřebitelská nálada, a také to, zda se jí podaří udržet solidní prodejní marže.

Těžké ztráty inkasovaly hlavně developerské, mediální i těžařské společnosti, …

Mezi tituly citlivými na vývoj hospodářství se nadále nejhůře dařilo akciím developerských společností. Propadákem roku na pražské burze se stala firma ECM, která zbankrotovala, a obchodování s emisí bylo v červenci na neurčito pozastaveno. Developer Orco (-53,4 %) vykázal pokles tržeb a cestou prodeje aktiv se snažil řešit splatnost svých závazků. V restrukturalizaci bude pokračovat i v roce 2012, klíčovým faktorem pro budoucí vývoj společnosti zůstává refinancování dluhu. Vysoce zadlužená je i mediální společnost CME, což se odrazilo i na poklesu jejích akcií (-66,6 %), kterým nepomohl ani ohlášený růst tržeb a zisku. Těžební společnost NWR (-50,6 %) se přes původně optimistický 51



výhled poptávky na trhu s koksovatelným uhlím potýkala se snížením jeho cen ve světě a růstem těžebních nákladů. I v době recese však bude koksovatelné uhlí stále strukturálně silnou komoditou, zejména díky poptávce z rozvíjejících se asijských trhů, pomáhat si také může produkčním mixem. NWR v 1. pololetí založilo novou holdingovou společnost se sídlem ve Spojeném království, která výměnou akcií získala akcie dosavadního nizozemského NWR. Nová registrace umožnila zahrnutí akcií NWR do indexu FTSE 250 London Stock Exchange, což by mělo rozšířit akcionářskou základnu společnosti. … ale i banky

Poražený zůstal i bankovní sektor, výkonnost jeho akcií po celý rok odrážela velice opatrný přístup investorů k finančním institucím kvůli jejich vysoké expozici vůči zadluženému Řecku a ostatním ohroženým zemím, i když to není případ přímo českých ústavů. Erste Bank (-61%) byla zvlášť silně zasažena zhoršením dluhové krize eurozóny a doplatila i na své předchozí nákupy bank v Rumunsku a v Maďarsku. Její maďarská pobočka čelila riziku velkých ztrát kvůli vládnímu plánu zafixovat měnové kurzy pod současnými spotovými kurzy v rámci splátek cizoměnových hypoték domácností. Nicméně Erste Group jako první velká bankovní skupina drasticky přecenila toxické dluhopisy zemí postižených evropskou dluhovou krizí včetně dceřiných firem v Maďarsku a Rumunsku. O něco lépe skončila Komerční banka (-25,2 %), a to jen díky zpětnému odkupu akcií, který banka odstartovala. Její velice slušné hospodaření postihl odpis hodnoty řeckých dluhopisů, akcie se dostávaly pod prodejní tlak také v důsledku řeckého problému, který tvrdě dopadl na mateřskou Société Générale.

Graf č. I.5.2.3 Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %)

Pramen: BCPP, graf MPO Obchodní aktivita na pražské burze i v roce 2011 klesala

Turbulence na akciových trzích postihly tržní kapitalizaci burzovního trhu s akciemi (26 emisí, z toho 15 domácích a 11 zahraničních), která spadla koncem roku na 1 060,8 mld. Kč (koncem roku 2010 činila 1 388 mld. Kč), tj. o 23,6 %. Současně klesaly i objemy obchodů s akciemi, meziročně o 4,8 % na 371 mld. Kč, i když míra jejich poklesů výrazně zpomalila. Průměrný denní

52



objem akciových transakcí činil téměř 1,5 mld. Kč a byl tak 5,2 % pod denním průměrem roku 2010. Obchodům nadále dominovalo pět největších titulů, které se podílely na více než 90% obratu a které současně disponují nejvyššími váhami v indexu PX. Na akciích ČEZ se odehrálo téměř 40 % tržní aktivity, následovaly akcie obou bank (Komerční banka 22 % a Erste Bank 13 %). V roce 2011 vstoupila na hlavní trh energetická společnost E4U (Energy For You), která se zabývá investicemi do obnovitelných zdrojů (titul se však neobchoduje v hlavním segmentu burzy SPAD). Plánované IPO ČSOB bylo v červenci zrušeno, neboť belgická finanční skupina KBC se rozhodla se souhlasem EK ponechat si svůj podíl v ČSOB a raději prodat polské společnosti Kredyt Bank a Warta. Pražskou burzu opustila developerská společnost ECM. Odchod oznámila společnost KIT DIGITAL, která by se měla koncem 2. čtvrtletí 2012 přesunout na londýnskou burzu. Několik firem oznámilo plán vstupu na veřejný trh, např. energetický holding EPH (společný projekt J&T a PPF), cestovní kancelář Exim Tours, či firma Mountfield.

Obchody s dluhopisy na BCPP naopak výrazně stouply (meziročně o 18,5 %) na hodnotu 628 mld. Kč a jejich podíl na celkových obchodech činil 62,9 %. Počet emisí se snížil o 11, na 95. Obchodů s deriváty se uskutečnilo za 194,3 mil. Kč a se strukturovanými produkty za 133,9 mil. Kč. Vývoj na BCPP v časové řadě od počátku obchodování přibližuje tabulka č. I.5.2.1.

Obchodům s dluhopisy se dařilo

Tabulka č. I.5.2.1 Vývoj obchodování na BCPP Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Celkový objem obchodů (v mld. Kč)

Počet emisí (stav ke konci období)

62,0 195,4 393,2 679,5 860,2 1187,5 1222,8 1987,2 1793,1 1367,5 1172,1 1574,4 1447,9 1521,9 1495,1 1049,6 919,8 999,0

1055 1764 1750 412 402 290 245 186 153 146 134 135 142 164 149 141 133 121

Tržní kapitalizace (v mld. Kč, stav ke konci období) A + PL 353,1 478,6 539,2 495,7 416,2 479,6 442,9 340,3 478,0 644,5 975,8 1330,8 1592,0 1841,7 1091,7 1293,5 1388,0 1060,8

dlouhopisy 50,0 87,8 136,9 174,0 198,1 231,1 280,1 319,4 372,5 505,5 577,0 x x x x x x x

Pramen: BCPP Lednový efekt se dostavil v plné síle i v tuzemsku

Pokles volatility na finančních trzích přinesl v lednu více méně klid i na pražskou burzu. Index PX zpevnil proti minulému měsíci o 7,9 % a zdá se, že se situace obrátila. Dařilo se zejména bankovním institucím, poté, co ECB zklidnila situaci v evropském finančním sektoru poskytnutím neomezené tříleté likvidity za symbolický úrok. Skokanem měsíce se stala rakouská Erste Bank, která přidala více než 27 %, následovaná Komerční bankou (+12,7 %). Kromě 53



společností Philip Morris a Pegas, které skončily v minusu, ostatní tituly posilovaly. Situace v Evropě však není zdaleka tak stabilní, stále chybí důslednost a shoda lídrů eurozóny na efektivním řešení dluhové krize. Cenové poklesy se nevyhnuly ani RMSystému…

RM-Systém, česká burza cenných papírů, která obchoduje s akciemi předních českých i zahraničních společností, jako např. ČEZ, Telefónica O2, Unipetrol, Komerční banka, Erste Bank, NWR, Volkswagen, Intel aj., prožila ve vleku světových událostí druhé nejhorší období za posledních pět let (horší situace panovala jen v roce 2008, ve kterém index burzy RM-Systém odepsal 42,9 %).

… jeho index RM si pohoršil o třetinu

V roce 2011 ztratil index RM téměř třetinu své hodnoty (meziročně 29,7 %) a 30. 12. 2011 zakončil na 1 771,4 bodu. Z pohledu objemů obchodů se zase o tak špatný rok nejednalo, zobchodovaný objem transakcí ve výši 6,1 mld. Kč klesl meziročně o 3 % (průměrný denní objem obchodů dosáhl cca 35 mil. Kč). I přes výrazné poklesy většiny titulů obchodovaných na burze RM-Systém, některé naopak profitovaly. Nejlépe si v roce 2011 vedly akcie společnosti McDonald´s, kterým díky stabilním dividendovým výnosům a rostoucím tržbám zajistili investoři zhodnocení o 39,3 %. Další společností, která výrazně posilovala, byl americký výrobce polovodičů a mikroprocesorů Intel Corporation. Díky rekordním tržbám i vysokým maržím si akcie firmy polepšily o 24,6 %. Největší ztráty odepisovali akcionáři společnosti ECM, která skončila v insolvenci. Nedařilo se ani akciím mediální společnosti CETV, které klesly zejména příjmy z reklamy, ale ziskovost si udržela. V této situaci jí nepomohly ani pravidelné prodeje akciových podílů. Obchodované akcie odepsaly 66,1 % a jejich cena zůstala v těsné blízkosti minim z roku 2009.

Na PXE bylo 2. pololetí obdobím rekordů roku

Pražská energetická burza - Power Exchange Central Europe, a.s., (PXE), dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha a součást skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG), obchoduje s elektrickou energií s místem dodání v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Objemy obchodů na ní v celkovém objemu 24 375 054 MWh si v roce 2011 udržely solidní úroveň roku předchozího (což je ale 16% pokles proti roku 2009), ale za vyšší hodnotu (1,33 mld. EUR). Ceny na domácím trhu s elektřinou vylétly nahoru, když těžily jednak z příznivé situace na světových trzích komodit, ještě více je však povzbudil německý projekt odchodu od jádra a nejistoty kolem budoucnosti jaderné energetiky a tím i cen elektřiny. Obchodovány byly hlavně finanční futures (20 061 968 MWh). Lépe se obchodům vedlo ve 2. pololetí, kdy také zdolaly dva rekordy roku. Se zobchodovaným objemem 3 438 860 MWh se srpen stal pro PXE nejlepším měsícem roku a 9. prosince byl dosažen rekordní denní objem obchodů ve výši 552 287 MWh (v obou případech s podporou obchodů OTC zúčtovaných prostřednictvím PXE, kdy podmínky kontraktů vyjednávají účastníci mezi sebou).

Průměrná cena elektřiny na PXE stoupla meziročně o 13 %

Ceny elektřiny u kontraktů na 1 rok pro ČR se v roce 2010 pohybovaly v rozmezí 48,65 – 57,90 EUR/MWh (v průměru 53,96 EUR/MWh), kam se dostaly z obchodního minima 40,40 EUR/MWh, naměřeného v roce 2009 (viz graf č. I.5.2.4). To svědčí o tom, že cena elektřiny na tuzemské energetické burze pravděpodobně dosáhla svého dna v roce 2009.

54


Ceny české elektřiny atakovaly ceny jejích největších evropských výrobců


Ceny elektrické energie na pražské burze (Base Load 1 Year) stále těsněji sledovaly trend vývoje cen německých (viz graf č. I.5.2.4), které zdražily hned po odstavení sedmi nejstarších reaktorů, a v červnu překonaly ceny elektřiny francouzské. V srpnu také česká elektřina otestovala hranici cen francouzských, kterou podruhé opět překonávala téměř celý prosinec. To je nepříznivá zpráva zejména pro český průmysl (i pro všechny koncové spotřebitele), protože vysoké ceny elektrické energie snižují jeho konkurenceschopnost.

Graf č. I.5.2.4 Vývoj cen elektrické energie na PXE a EEX (Base Load, 1 Year)

Pramen: PXE a EEX, graf MPO

55



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmyslová výroba a produktivita I přes zpomalení dosáhl průmysl v roce 2011 vysokého růstu, za kterým byl vývoj automobilového průmyslu

V roce 2010 zaznamenala průmyslová produkce, díky silnému oživení Německa a zotavování ve významných ekonomikách EU, vysoký růst (o 10,3 %). Tento vývoj zesílil v 1. čtvrtletí 2011, kdy produkce vzrostla na 12,3 %. Ve 2. čtvrtletí došlo k mírnému oslabení na 9 % (v 1. pololetí produkce vzrostla o 10,8 %). Ve druhé polovině roku zpomalení pokračovalo, za kterým byla vedle sníženého růstu evropské a globální poptávky propad domácí poptávky (ve 2. pololetí produkce vzrostla o 3,4 %). Průmysl tak byl tažen zahraniční poptávkou. V roce 2011 se průmyslová produkce meziročně zvýšila o 6,9 % a i přes zpomalení v druhé polovině roku dosáhla vysokého růstu (z 24 odvětví zpracovatelského průmyslu bylo 18 odvětví růstových). Hlavními faktory růstu byly vedle zahraniční poptávky i schopnost průmyslových podniků na tuto poptávku adekvátně reagovat, dostupnost pracovních sil a energií a zároveň zvýšená produktivita práce. Hlavním tahounem meziročního růstu byla výroba motorových vozidel (růst o 21,2 %), jejíž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 24,2 % (meziroční zvýšení o 1,8 bodu). Vývoj v tomto odvětví byl svým podílem nejvýznamnější pro celý průmysl. Poptávka po produkci odvětví rostla nejen u našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa, ale i v dalších zemích eurozóny, navzdory tamnímu ekonomickému zpomalení a poklesu spotřebitelské poptávky (zejména v závěru 2011). Rozhodující podíl měla výroba osobních a malých užitkových vozidel, která se na výrobě motorových vozidel podílela 99,5 %. Za příznivým vývojem byla především automobilka Škoda auto s trvale silnou dynamikou, spojenou s vysokým růstem prodejů. Zvýšenou produkci evidovala i automobilka Hyundai, produkce poklesla pouze u automobilky TPCA. Z rostoucí výroby profitovali i jejich tuzemští dodavatelé. Z dalších odvětví dosáhla více než dvouciferného růstu výroba ostatních dopravních zařízení (o 22,1 %), opravy a instalace strojů a zařízení (o 15,1 %), výroba usní a souvisejících výrobků (o 13,3 %), výroba strojů a zařízení (o 12,3 %), výroba elektrických zařízení (o 10,5 %) a výroba pryžových a plastových výrobků (o 10,1 %). Z významnějších odvětví nejvíce poklesla výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů (o mínus 9,8 %).

56



Graf č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce, tržby z přímého vývozu a domácí tržby včetně trendu (meziroční změna v %)


Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) se v roce 2011 zvýšily o 8,6 %, za kterými byly převážně tržby z přímého vývozu s růstem 17,2 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 52,9 %). Domácí tržby evidovaly mírný růst o 0,2 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí a odvětví jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl - přílohová část. Tabulka č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

2. Q

3. Q

říjen

listopad

prosinec

4. Q

ROK 2011

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D)

12,3

B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

9,0

3,7

1,7

5,4

2,0

3,1

6,9

2,7

10,1

4,3

-11,8

-10,4

-5,4

-9,4

1,3

15,3

10,0

4,5

2,8

5,9

3,7

4,2

8,3

-4,5

-1,5

-5,6

-1,5

10,2

-6,4

0,3

-2,8

14,0

9,9

5,5

4,5

7,7

3,5

5,3

8,6

D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

9,9

12,5

2,0

-4,3

-2,5

5,3

-0,8

5,5

15,9

10,3

6,3

5,9

8,7

5,9

6,9

9,7

-1,5

2,0

-5,6

-7,9

-0,2

-16,2

-9,0

-3,8

D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

Pramen: ČSÚ Růst výroby pro investice a pro mezispotřebu

Podle hlavních průmyslových seskupení vzrostla produkce u výroby pro investice o 15,9 %. Při vysokém růstu produkce na začátku rok se zvýšila investiční aktivita průmyslových podniků (v 1. čtvrtletí o 23,7 %). Slábnutí v druhé polovině roku se 57



projevilo u podniků omezováním investic a vyčkáváním (ve 4. čtvrtletí byl růst 11,1 %). V porovnání s předcházejícím rokem však dosáhla příznivého výsledku. Růst evidovala i výroba pro mezispotřebu, která se zvýšila o 5,7 % (při meziročním snížení růstu o 5,6 bodu). Na nižším růstu se projevila omezená kooperace nadnárodních společností. U ostatních seskupení byl zaznamenán pokles, mírnější u výroby energií a u výroby pro krátkodobou spotřebu (o 0,7 %, resp. o 2,3 %). Hluboký propad u výroby pro dlouhodobou spotřebu (o 13,8 %) byl i přes zvýšení zaměstnanosti a nominální mzdy ovlivněn nízkou poptávkou obyvatelstva. Tabulka č. II.1.1.2 Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %) Váhy roku 2005

2008

Rok 2009 2010

100,0

0,4

-13,4

pro mezispotřebu

35,5

0,1

pro investice

21,3

pro dlouhodobou spotřebu

2011 2. Q 3. Q

2011

1. Q

10,3

6,9

12,3

9,0

3,7

3,1

-16,7

11,3

5,7

14,5

6,7

2,5

-0,3

0,8

-14,1

16,8

15,9

23,7

18,2

11,9

11,1

2,1

13,3

-22,4

3,2

-13,8

-14,8

-13,2

-12,9

-14,3

pro krátkodobou spotřebu

19,9

-5,6

-4,1

0,2

-0,7

1,7

1,5

-4,5

-1,4

pro výrobu energií

21,2

1,4

-3,9

3,2

-2,3

-3,7

2,1

-4,1

-2,8

Průmysl celkem

4. Q

v tom:

Pramen: ČSÚ Poznámka: jedná se o organizace s 50 a více zaměstnanci. Podíl MEDIUM HIGH-TECH se zvýšil, zatímco HIGH-TECH poklesl

V členění produkce podle technologické náročnosti výroby se snížil podíl HIGH-TECH (o 2,8 bodu na 9,9 %). U této skupiny poklesla produkce u rozhodující výroby počítačů a elektronických a optických přístrojů. Snížil se podíl i u LOW-TECH (o 0,6 bodu na 15 %), kde vývoj nepříznivě ovlivnila výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů, výroba papíru a výroba nábytku. Vzrostl naopak podíl MEDIUM HIGH-TECH (o 2,5 bodu na 48,3 %), kde má rozhodující pozici automobilový průmysl, z dalších strojírenství, elektrotechnický a chemický průmysl. Vzrostl podíl i MEDIUM LOW-TECH (o 0,9 bodu na 26,8 %) s hutnictvím, výrobou kovových konstrukcí a s výrobou pryžových a plastových výrobků.

58



Tabulka č. II.1.1.3 Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (podíl v %, rozdíl v p.b.) Tržby z prům.

Podíl na tržbách

Podíl na tržbách

činnosti

zprac. průmyslu

zprac. průmyslu

Rozdíl

meziroč.změna

2010

2011

2011-2010

-1,0 -16,9 6,4 1,0 -14,3

1,1 10,7 0,4 0,4 12,6

1,0 8,1 0,4 0,3 9,9

-0,1 -2,6 0,0 0,0 -2,8

11,9 8,6 11,8 14,3 17,5

4,7 0,1 5,5 7,4 24,9

4,8 0,1 5,6 7,7 26,7

0,1 0,0 0,1 0,3 1,8

24,1

1,1

1,2

0,1

11,7 15,6

2,1 45,8

2,1 48,3

0,0 2,5

12,2 12,8 5,5 17,6 15,0 13,3

4,1 6,5 3,6 6,2 5,5 26,0

4,2 6,7 3,4 6,7 5,8 26,8

0,1 0,2 -0,1 0,5 0,3 0,9

10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výr. dřevěných, korkových výr., kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zprac. prům. - 325 Výr. lékařských a dentálních nástrojů */ Celkem

6,4 1,9 2,7 14,2 1,0 14,3 8,1 2,3 3,2 1,2 7,8 5,7

6,2 2,0 0,4 1,2 0,2 0,1 1,4 1,9 0,8 0,6 0,7 15,6

6,1 1,8 0,4 1,3 0,2 0,1 1,4 1,8 0,7 0,6 0,7 15,0

-0,2 -0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 -0,1 0,0 0,0 0,0 -0,6

Zpracovatelský průmysl celkem

9,7

100,0

100,0

0,0

CZ-NACE

HIGH-TECH 21 Výroba zákl. farmaceutických. výrobků a přípravků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů 303 Výroba letadel a jejich motorů, kosmic. lodí a souvisejících zařízení 325 Výroba lékařských a dentálních nástrojů Celkem

MEDIUM HIGH-TECH 20 Výroba chemických látek a chem. přípravků 254 Výroba zbraní a střeliva 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení 29 Výroba motor. voz. (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výr. ostatních dopravních prostř. - 303 Výroba letadel, motorů atd. */ 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Celkem

MEDIUM LOW-TECH 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kov. konstrukcí - 254 Výroba zbraní a střeliva */ Celkem

LOW-TECH

Pramen. ČSÚ */ Rozdíl mezi obory CZ-NACE Poznámka: případné rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování. Za růstem průmyslu byla zahraniční poptávka, při propadu domácí poptávky

Ve zpracovatelském průmyslu se v roce 2011 produkce zvýšila o 8,3 % a i přes zpomalení v druhé polovině roku (ve 2. pololetí byl růst 4,4 %) dosáhla vysokého růstu. Z 24 odvětví zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 90,5 %) bylo 18 odvětví s růstem (jejich podíl byl 72 %). Za příznivým výsledkem byla především zahraniční poptávka, zatímco domácí poptávka propadla. Vysoký růst evidovaly odvětví s vysokým podílem zahraničního kapitálu a svým uplatněním na trzích EU a především na německém trhu. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (příspěvek +3,7 bodu, růst o 21,2 %), výroba strojů a zařízení (příspěvek +1 bod, růst o 12,3 %) a výroba pryžových a plastových výrobků (příspěvek +0,6 bodu, růst o 10,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu se tržby (v b.c.) zvýšily 59



o 9,7 % a tržby z přímého vývozu (v b.c.) o 17,5 %. Na tržbách zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 62,9 %, na celkových tržbách průmyslu 56,3 %. Při růstu tržeb (o 9,7 %) a zvýšené zaměstnanosti (o 3,4 %) se produktivita práce ve zpracovatelském průmyslu zvýšila o 6,1 %. Vysoký růst produkce a prodejů u automobilky Hyundai a Škody Auto

Rozhodujícím odvětvím ekonomiky a hlavním tahounem růstu průmyslu v období krize byla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s růstem produkce o 21,2 %. Podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 24,2 % (v září 2011 se zvýšil až na 26,4 %). Odvětví má proexportní charakter, podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví dosáhl 65,8 %. V rámci odvětví měla významnou pozici výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, která se na tržbách automobilového průmyslu podílela 54,4 %, podíl výroby motorových vozidel byl 45,6 %. Příznivý vývoj tržeb (o 17,5 %) a zvýšená zaměstnanost (o 7,3 %) se projevily růstem produktivity práce o 9,5 %. V roce 2011 bylo podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) v ČR vyrobeno 1 220 769 silničních vozidel (nárůst o 11,5 %), z toho 1 200 990 motorových vozidel (nárůst 11,5 %) a 17 779 přípojných vozidel (nárůst 11 %). Rozhodující podíl měla výroba osobních a malých užitkových vozidel, která se na výrobě motorových vozidel podílela 99,5 %. Z jednotlivých automobilek měla významnou roli ŠKODA AUTO, jejíž produkce se zvýšila o 16,8 % (podíl na výrobě osobních aut byl 56,3 %), vývoz o 16,5 % a při mírně zvýšeném domácím prodeji o 0,3 %. Škoda dosahovala velmi dobrých prodejních výsledků, s trvale silnou dynamikou spojenou s vysokým růstem na trzích v Rusku, Indii, Číně a Austrálii. Vysoký růst evidovala i automobilka HYUNDAI s vyšší produkcí o 25,5 % (podíl 21 %), při zvýšení vývozu o 25,3 % a tuzemského prodeje o 32,2 %. Zde byl vývoj ovlivněn i přesunem sériové výroby modelu Hyundai ix35 do Nošovic ze slovenského závodu Kia Motors Slovakia u Žiliny (od 1. července 2011), který nestačil pokrývat zvýšený zájem zákazníků po tomto modelu. Produkce poklesla pouze u automobilky TPCA o 8,5 % (podíl 22,7 %). Výsledky byly ovlivněny poklesem prodejů malých vozů na trzích západní Evropy

Graf č. II.1.1.2 Výroba osobních automobilů v ČR v letech 2008 - 2011 (počet vozidel)

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu (SAP), graf MPO Poznámka: v celkovém počtu vyrobených aut je zahrnuta i výroba automobilky Kaipan (např. v roce 2011 byly vyrobeny 3 vozy). 60



Produkce nákladních automobilů se podle SAP snížila o 8,3 % a o pětinu poklesl vývoz. Z výrobců evidovala výrazný pokles kopřivnická automobilka TATRA, u které se produkce propadla o 24,6 % a vývoz se snížil o 39 %. Pro zlepšení pozice automobilka zahájila v říjnu 2011 sériovou výrobu nového modelu Phoenix, který se má stát vlajkovou lodí firmy. Tatra chce tento model prodávat v celé Evropě a hodlá s ním proniknout i do Jižní Ameriky a na Blízký východ. Pro rok 2012 předpokládá s výrobou asi 1200 vozů Phoenix. Naopak u letňanského výrobce nákladních aut Avia Ashok Leyland se zvýšila produkce o 23,4 %, vývoz byl vyšší o 40,5 % a tuzemský prodej vzrostl o desetinu. Vedle nákladních vozů automobilka pokračovala v dodávkách podvozků a kabin pro elektromobily a v prodeji podvozků pro autobusy. V roce 2011 byla uzavřena pro další růst dohoda o distribuci vozidel s partnery ve Francii, Turecku a Izraeli. Podle SAP se zvýšila výroba autobusů o 31,4 %, vývoz byl vyšší o 29,9 % a tuzemský prodej o 18,9 %. Z jednotlivých značek se zvýšila produkce u IRISBUS IVECO o 36,4 % (podíl 83,4 % na výrobě autobusů), při růstu vývozu o 38,8 %, zatímco tuzemský prodej se snížil o 14,9 %. Růst evidoval i výrobce autobusů SOR o 13,6 %, když jejich vývoz se snížil o 46,2 %, zatímco domácí prodej byl vyšší o 50,8 %. Podle očekávání Svazu dovozců automobilů by měl v roce 2012 prodej automobilů v ČR stagnovat nebo mírně klesnout. V tomto roce mají převažovat prodeje firmám (podíl firem /spotřebitel je zhruba 60/40). Obnova vozových parků byla již pro vyšší servisní náklady zahájena v roce 2011. U prodejů v západní Evropě se očekává pokles prodejů o 4 %, a další vývoj bude ovlivněn způsoben řešení současné krize. Příznivý vývoj prodejů má pokračovat ve východní Evropě a také v Číně, Indii a Rusku, kde chce např. automobilka Škoda Auto kvůli zvýšeným prodejům rozšířit výrobní kapacity. V rámci své růstové strategie uvažuje automobilka v příštích letech s uváděním nového modelu na trh každých šest měsíců. Například s prvním modelem, pětidveřovým vozem Citigo se veřejnost seznámila na březnovém ženevském autosalonu v roce 2012. Vysoký růst výroby evidovala výroba motocyklů a výroba železničních lokomotiv a vozového parku

Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků patří charakterem k proexportním odvětvím a skladbou svého sortimentu zajišťuje dopravní prostředky pro domácí dopravce. Zahrnuje prostředky pro železniční, tramvajový a letecký park, v menší míře vyrábí lodě, motocykly a jízdní kola a vozíky pro invalidy. Za dosaženým příznivým výsledkem byly realizované kontrakty, kdy celkové zahraniční zakázky vzrostly v roce 2011 (o 15,8 %) a tuzemské zakázky (o 46,4 %). Vysoký růst tuzemských zakázek byl dán obnovou vozových parků a vývojem zakázek v předcházejícím roce (v roce 2010 byl pokles o 20,4 %). V odvětví má rozhodující pozici výroba železničních lokomotiv a vozového parku, kde se produkce zvýšila o 26,1 % (podíl 70 %). U tohoto oboru se zvýšily zahraniční zakázky o 28,9 % a tuzemské zakázky o 52,6 %. Z dalších oborů vysoký růst evidovala výroba motocyklů o 63,7 % (při malém podílu 1,2 %) a výroba letadel o 6,4 % (podíl 23,5 %). Růst tržeb (o 19,5 %) a zaměstnanosti (o 6,6 %) se projevil v růstu produktivity práce o 12,1 %.

61



Na pokračování příznivého vývoje ukazují nové kontrakty např. Škoda Vagonka, dceřiná společnost Škody Transportation, získala v Litvě kontrakt za necelých 39 milionů eur (zhruba 960 milionů korun). Dodá tam pět dvoupodlažních souprav v letech 2012 až 2014. Společnost CZ Loko Česká Třebová podepsala kontrakt na modernizaci lokomotiv za 46 mil. eur s rozložením do let 2011 až 2014. Společnost Škoda Transportation a.s. zvítězila ve výběrovém řízení maďarského města Miškolc na dodávku 31 nízkopodlažních tramvají za celkově 2 mld. Kč. Součást zakázky jsou i deset let trvající servisní služby. Z dalších pak společnost České loděnice a.s. zahájila v září 2011 stavbu dvou nových lodí (za 146 mil. Kč), obě s 90metrovým trupem pro nizozemského zákazníka na přepravu kontejnerů nebo sypkého materiálu. Čeští výrobci kolejových vozidel budou pokračovat ve výrobě a rekonstrukci lokomotiv a vagónů pro České dráhy a.s. Opravy a instalace strojů a zařízení ovlivněny růstem výrobních odvětví

Vysoký růst produkce zaznamenaly opravy a instalace strojů a zřízení (při malém podílu na celkových tržbách průmyslu 1,9 %). Toto odvětví zahrnuje opravy za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje i provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) pro zajištění optimálního fungování a zabránění provozním poruchám těchto výrobků. Zaměřuje se na přestavby a modernizaci používaných strojů a zařízení, má přímé vazby na jiná výrobní odvětví. Spadá sem i odborná instalace strojů a zařízení. Z oborů evidovaly nárůst instalace strojů a zařízení o 13,4 % (podíl 42,6 %), opravy strojů o 7,4 % (podíl 28,2 %). Nejvíce rostl opravy a údržba letadel o 71,6 % (s malým podílem 3,3 %). Odvětví má přímé vazby na výrobu strojů a zařízení a výrobu kovodělných výrobků a jsou závislé na finanční situaci podniků. Růst u těchto odvětví bude mít příznivý vývoj na opravy a instalaci strojů a zařízení. Další vývoj může být ovlivněn zpomalováním růstu výrobních odvětví.

Situace v kožedělném průmyslu se stabilizovala, vysoký růst u výroby brašnářských a sedlářských výrobků

Odvětví výroby usní a souvisejících výrobků patří k nejmenším v rámci zpracovatelského průmyslu (podíl na celkové průmyslové produkci byl 0,1 %). Stále si zachovává proexportní orientaci, což je výsledkem zaměření na specializované výrobky a na spolupráci se zahraničními podniky. Ve velké míře je podřízena módnosti. Na příznivém vývoji se podepsala úspěšná restrukturalizace se zaměřením na užší specializaci ve výrobě galanterie a módních doplňků. V roce 2011 se situace v kožedělném průmyslu stabilizovala, což se odrazilo vysokým růstem tržeb (o 14,3 %). Při zvýšení zaměstnanosti (o 4,7 %) vzrostla produktivita práce o 9,1 %. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo ve výrobě brašnářských a sedlářských výrobků (výroba kabelek, kufrů a výrobků z usní), s růstem výroby o 27,6 % (podíl 55,4 %). Slušného výsledku dosáhli (i přes asijskou konkurenci - dovozy z Číny) domácí výrobci obuvi, jejíž produkce se zvýšila o 2 % (podíl 44,6 %). Podle České obuvnické a kožedělné asociace je v tuzemsku několik menších podniků rodinného typu, které se soustředí na výrobu specializované obuvi a servis pro zákazníka. V důsledku relativně nízkého zájmu supermarketů mají malé a střední podniky velmi omezenou možnost umístit své produkty na tuzemském trhu, přestože spotřebitelé mají o toto zboží zájem a poptávka by (podle průzkumů) mohla růst. Někteří z producentů to řeší zřizováním vlastních, podnikových prodejen. Odvětví dlouhodobě soupeří s dovozy laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí, které snižují zájem o domácí produkci. Pro zvýšení 62



konkurenceschopnosti domácí produkce je nutné vytvářet příznivé podmínky pro vstup zahraničního kapitálu a získávání prostředků ze strukturálních fondů, rozvíjení výroby a její modernizaci. Zvýšená zahraniční poptávka příznivě ovlivnila vývoj strojírenství

Výroba strojů a zařízení má v rámci zpracovatelského průmyslu, pro svou dlouhou tradici, významnou pozici. Z hlediska podílu na celkových tržbách průmyslu (podíl 7 %) je hned za automobilovým průmyslem a výrobou počítačů. Svým rozsahem zasahuje do celého sektoru národního hospodářství, zahrnuje produkci určenou pro další investice a stroje a zařízení provádějící výrobní činnost. Ukazuje na směřování a další rozvoj hospodářství. Na odvětví má příznivý vliv systém podpory podnikání rozpracovaného do různě zaměřených programů, včetně programů podpory vědy, výzkumu a inovací. Z významných oborů se zvýšila výroba zemědělských a lesnických strojů o 31,8 % (podíl 5,7 %), výroba ostatních čerpadel a kompresorů o 23,8 % (podíl 10 %) a výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 11,5 % (podíl 19,4 %). Nevýraznější nárůst výroba zaznamenala výroba strojů na výrobu plastů a pryže o 148,7 % (při malém podílu 0,7 %). Růst tržeb (o 14,3 %) a zaměstnanosti (o 6,6 %) se projevil růstem produktivity práce o 7,2 %. Pokračování dosavadního příznivého trendu potvrzují nové kontrakty uzavřené domácími podniky. Např. strojírenská společnost ČKD Blansko Small Hydro uzavřela nové kontrakty na dodávky turbín pro malé vodní elektrárny (za 98 mil. Kč). Zakázka je dlouhodobá a bude realizovaná do jara 2013. Společnost rovněž získala významnou zakázku z Ázerbájdžánu (za 400 mil. Kč), kam má spolu se Siemensem dodat technologii pro místní vodní elektrárnu. Škoda Power uzavřela významné kontrakty na dodávku parních turbín ve Velké Británii a Německu. Oba jsou v objemu stovek milionů korun. Zařízení budou zprovozněna v roce 2013. Příznivou zprávou pro strojírenství a kovodělný průmysl je skutečnost, že Spojené státy podporují další rozvoj jaderné energetiky v ČR a jsou připraveny v této oblasti dále spolupracovat. Můžeme proto předpokládat, že dosavadní růst produkce se i nadále udrží.

Vývoj elektrotechnického průmyslu byl ovlivněn zahraničními zakázkami

Pro odvětví výroby elektrických zařízení je charakteristická kompletační povaha výrobků a zařízení. Zahrnuje výrobky, které jsou určeny k dalšímu zpracování ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, dopravě a spojích a ve spotřebitelské sféře. Ve zpracovatelském průmyslu mají významnou pozici dodávky technologií pro energetiku pro silný růstový potenciál a know-how. Elektrotechnický průmysl je sektorem, který je charakteristický vysokým podílem přidané hodnoty. Zpracovává a spotřebovává relativně malé objemy materiálů a energie a nadměrně nezatěžuje životní prostředí. Vyznačuje se velkým potenciálem, což je dáno rostoucím významem elektronických a elektrotechnických prvků ve většině finálních průmyslových produktů. Na rozdíl od automobilového průmyslu nevyžaduje takovou teritoriální blízkost dodavatelsko-odběratelských řetězců a jeho výrobky se vyznačují jednodušší logistikou, která není tolik ovlivněna dopravními náklady. Výrobci v odvětví tak mohou pohotověji reagovat na měnící se podmínky globální ekonomiky a rychleji se rozhodovat o změně lokalizace, což platí zejména v případě velkých firem. Na celkových tržbách průmyslu se podílí 5,1 %. Vysokého nárůstu produkce dosáhla výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 18,4 % (podíl 20,4 %), výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 18,3 % (podíl 28,2 %) a výroba baterií a akumulátorů o 16,8 % (podíl 6,3 %). Růst tržeb (o 11,8 %) a zaměstnanosti (o 7,2 %) se odrazil růstem produktivity práce o 4,3 %. Na další vývoj odvětví ukazuje růst zahraničních zakázek (o 11,6 %). O příznivém vývoji svědčí i nové investice, např. Siemens staví v Mohelnici na Šumpersku montážní halu na výrobu elektromotorů (za 12 mil. eur), která má být uvedena do provozu v březnu 2012. V příštích letech se také očekává nárůst poptávky po technologiích pro energetiku, kvůli nutné obnově a nová 63



výstavba elektráren a tepláren (v Evropě a Asii) nezbytných na pokrytí rostoucí poptávky po energiích. Růst gumárenského a plastikářského průmyslu ovlivněn rozvojem automobilového průmyslu

K dynamicky se rozvíjejícím odvětvím patřila i výroba pryžových a plastových výrobků, jejíž produkce nachází uplatnění v automobilovém průmyslu, jako rozhodující dodavatel komponentů. Vedle automobilového průmyslu produkce nachází uplatnění i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu, ve strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu a v obalovém průmyslu. Největšího nárůstu tržeb dosáhla výroba ostatních pryžových výrobků o 21,3 % (podíl 12,1 %), výroba plastových obalů o 14,2 % (podíl 7,9 %) a výroba ostatních plastových výrobků o 13,5 % (podíl 23,2 %). Rozhodující výroba pryžových plášťů byla vyšší o 13,3 % (podíl 33,7 %). K výraznému nárůstu poptávky po zimních pneumatikách došlo v říjnu 2011, od kdy byla povinnost jezdit až do března za jistých klimatických podmínek výhradně na zimních pneumatikách. Prodeje se tak zvýšily o desítky procent současně i s jejich cenou. Růst tržeb (o 12,8 %) a zaměstnanosti (o 6,2 %) se projevil růstem produktivity práce o 6,2 %. Trvalý zájem o dopravní prostředky vyvolává potřebu investic do výstavby nových dodavatelských organizací. Korejská společnost GS Caltex chce v Karviné postavit továrnu na plastové díly (zahájení výstavby v březnu 2012 a dokončení v září). Od jejího dokončení v ní plánuje dosáhnout obratu 68 mil. eur. GS Caltex dodávají plastové díly automobilkám jako je Hyundai Motor, nebo výrobcům bílé a domácí techniky jako je LG Electronics či Haier. Výrobce plastových dílů pro automobilový průmysl OMB composites EU postaví novou výrobní halu ve svém závodě v Králíkách na Ústeckoorlicku (za 40 mil. Kč). Stavba potrvá zhruba rok a půl. Firma Mitas v dubnu 2012 zahájil provoz ve svém prvním americkém závodě na výrobu zemědělských a průmyslových pneumatik v Charles City (stát Ohio). Výrobní portfolio závodu bude určeno výhradně pro americký trh. Mitas bude v USA investovat celkem 52 mil. USD a s náběhem plné kapacity počítá v roce 2013. Kromě toho firma investovala i do své další zahraniční akvizice - závodu v srbské Rumě, který dodává zemědělské pneumatiky zejména do Ruské federace, a to cca 86 mil. Kč. Firma Rehau, Moravská Třebová v nedalekém Jevíčku nedávno otevřela provoz na výrobu plastových automobilových komponentů. Ve Šluknově firma Plaston CR díky rozšíření výroby zvýšila výrobní kapacitu plastových dílů. O investiční pobídku požádala společnost Continental HT Tyres - jedná se rozšíření výroby pneumatik pro osobní automobily v Otrokovicích nákladem více než 2 mld. Kč. Zvýšení kapacity plastových dílů pro automobilový průmysl ohlásily firmy Hanhwa Czech a Tanex Plasty, což je odštěpný závod společnosti Gumotex Břeclav. Výrobce pryžových těsnění, hlavně do dveří automobilů, Saar Gummi Czech připravuje investici ve výši 230 mil. Kč do výstavby nového závodu na vývoj nových typů gumárenských směsí. Plný provoz se očekává začátkem roku 2014.

Automobilový průmysl ovlivnil i výrobu technických textilií …

I přes velký konkurenční tlak, zejména za strany asijských výrobců, dosáhla výroba textilií v roce 2011 příznivého výsledku. Za tímto vývojem byl především dynamický vývoj automobilového průmyslu, který se projevil zvýšenou výrobou technických textilií (např. textilie pro vybavení motorových vozidel, kordové tkaniny pro pneumatiky, impregnované tkaniny, potahované tkaniny hnacích řemenů). Příznivě se projevila i racionalizační opatření podniků zaměřených na odbyt, která vedla k posílení odbytu do západní Evropy a zaměření na menší zakázky. Oproti výrobcům ze třetích zemí (z jihovýchodní Asie) ovládajícím větší část trhu, mají domácí výrobci výhodu v kvalitnější výrobě a zaručení přístupného servisu. Domácím textilním výrobcům se dařilo pronikat i na trhy 64



třetích zemí, například do západní a centrální Afriky, kam společnost Veba, Broumov dodávala oděvní brokáty. V tomto sortimentu patří společnost k absolutní světové špičce. Dařilo se také výrobcům ostatních technických textilií, jako např. pro hygienické potřeby, stavebnictví, zemědělství. Největšího nárůstu produkce dosáhla výroba ostatních technických a průmyslových textilií (pro motorová vozidla, tkaniny pro pneumatiky apod.) o 27,4 % (podíl 27,1 %), tkaní textilií o 12,9 % (podíl 39,1 %) a výroba netkaných textilií a výrobků z nich o 12,8 % (podíl 13,6 %). Rostoucí tržby ve výrobě textilií (o 14,2 %) a zvýšená zaměstnanost (o 1,7 %) se projevily růstem produktivity práce měřené měsíčními tržbami na zaměstnance o 12,2 %. Pro zvyšování konkurenceschopnosti a rozvoj textilního průmyslu je nutná spolupráce podniků s výzkumnými pracovišti a přístup tuzemských podniků k nejnovějším textilním technologiím a materiálům. Zlepšená obchodní politika přinese lepší přístupy na třetí trhy, zejména v rozvojových zemích. Na pokračování příznivého vývoje odvětví ukazují nově uzavřené kontrakty, např. výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens (jeden z hlavních evropských výrobců s provozními dceřinými společnostmi ve Znojmě a Bučovicích) podepsal na konci září 2011 s významným zákazníkem tříletý kontrakt na dodávky textilií za 200 mil. eur. Společnost vyrábí textilie pro hygienické potřeby, průmysl, stavebnictví, zemědělství a další specializované sektory. V minulém roce společnost zahájila výstavbu nového výrobního závodu v Egyptě, přičemž celková výše investice je 60 mil. EUR. … a výrobu kovových konstrukci a kovodělných výrobků

K odvětvím, nacházející své uplatnění ve většině zpracovatelského průmyslu, patří výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Přímo navazuje na hutní výrobu a zvyšuje přidanou hodnotu materiálových vstupů. Je jedním z nejdůležitějších dodavatelů úspěšných odvětví (automobilový průmysl a strojírenství), kterým dodává komponenty pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Dalším významným odběratelem produkce je stavebnictví, které se však potýkalo s hlubokou krizí. Největšího nárůstu tržeb dosáhlo obrábění o 23,8 % (podíl 10 %), výroba nástrojů a nářadí o 22,7 % (podíl 6,5 %), kování, lisování, ražení a válcování o 19,9 % (podíl 8 %) a výroba kovových konstrukcí o 8,8 % (podíl 17 %). Růst tržeb (o 14,8 %) a zaměstnanosti (o 7,6 %) se odrazil v růstu produktivity práce o 6,7 %. Na vývoji se projevil růst u odvětví, které mají s kovodělnou výrobou těsnější vztahy (automobilový průmysl, strojírenství a elektrotechnický průmysl). Budoucí rozvoj bude ovlivněn zahraničními zakázkami (v roce 2011 se zvýšily o 15,2 %). Domácí podniky se snaží stále více pronikat na zahraniční trh zemí, jejichž ekonomická síla roste (např. na čínský, indický a brazilský trh).

Zahraniční a zejména domácí poptávka za růstem hutnictví

Růst automobilového průmyslu, výroby ostatních dopravních prostředků a strojírenství se příznivě projevily zvýšenou zahraniční a zejména domácí poptávkou u výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství. Za příznivými výsledky byla největší hutní společnost ČR ArcelorMittal Ostrava, která kromě domácího trhu polovinu své produkce vyváží do 50 zemí celého světa a Třinecké železárny. Z jednotlivých oborů zaznamenala vysoký nárůst produkce výroba surového železa a oceli o 21,7 % (podíl 62,2 %), výroba odlitků z oceli o 45,5 % (podíl 2,4 %) a výroba odlitků z lehkých neželezných kovů o 23,2 % (podíl 3,7 %). Rostoucí tržby (o 17,6 %) a zvýšená zaměstnanost (o 2,8 %) se odrazily v růstu produktivity práce o 14,4 %. Světová výroba oceli v roce 2011 činila 1.527 mld. tun a v roce 2012 bude pokračovat v růstu, navzdory nepříznivým ekonomickým výhledům, které 65



uvádí MEPS (International) Ltd. v nejnovějším vydání publikace „World Steel Outlook". Důvodem jsou nové projekty bydlení a výstavby v rozvojových zemích, které mají podle očekávání podpořit zvyšování aktivit v průmyslu Snížený zájem o periodika za nižším růstem odvětví

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se potýká se sníženým zájmem veřejnosti o tištěná periodika a všichni vydavatelé novin a časopisů hlásí nižší výrobu. Produkce tohoto odvětví vzrostla o 1,4 % a tržby o 3,2 %. Citelný dopad do oblasti tisku knih bude mít zvýšení DPH o 5 %, kde se předpokládá pokles výroby, zvýšení cen knih a snížený odbyt. Částečným řešením může být vydávání více titulů v nižších nákladech a následný výprodej v síti Levných knih. Navíc stále větší konkurencí se pro tisk knih stávají „elektronické knihy“, které získávají na popularitě, především u mladší generace. Digitalizace knih přitom postupuje rychlým tempem, zpřístupňuje veřejnosti i dříve obtížně dostupnou literaturu a navíc stahování přes internet je jednoduché. Vážnou konkurencí pro toto odvětví je stále širší využívání elektronické komunikace, což má negativní dopad na tisk dříve oblíbených pohlednic a jiných dopisnic. Rostoucí tržby (o 3,2 %) a snížená zaměstnanost (o 2,6 %) se odrazilo v růstu produktivity práce o 6 %. V oblasti rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku dochází k výraznému celosvětovému poklesu prodeje nosičů. Tento stav je způsoben rozšířeným pirátským stahováním titulů z internetu, především z důvodu vysokých cen výlisků, ale také na trh uvedenými, i když zatím nepříliš úspěšnými, záznamovými formáty jako je CACD nebo BLU RAY. Tato vysoce kvalitní média však vyžadovala také vysoce kvalitní a patřičně cenově náročnou domácí aparaturu. V současné době je patrné, že pro rozhodující konzumenty populární hudby (mládež), je standardem MP 3 přehrávač a různé druhy flash karet s možností přehrávání v multimediálních zařízeních, včetně možnosti legálního či nelegálního stahování zvukových i obrazových záznamů.

Za vývojem chemického průmyslu byla zahraniční poptávka

Produkty výroby chemických látek a chemických přípravků nachází uplatnění ve všech oblastech hospodářství. Jeho výroba meziročně vzrostla jen o necelé jedno procento, ale tržby, v souvislosti s vysokými cenami vstupů, se zvýšily o 11,9 %. Na výrazném růstu tržeb se podílely výrobkové skupiny, jejichž váha je v odvětví nejvyšší - výroba základních organických a anorganických látek, výroba plastů v primární formě a dále též výroba nátěrových hmot. Investiční aktivita zde byla v roce 2011 slabší nežli v navazujícím gumárenském a plastikářském průmyslu, avšak i zde připravují některé společnosti významné investice. Např. Precheza ze skupiny Agrofert předpokládá v příštích letech zvýšit produkci své základní komodity - titanové běloby. Součástí investice, s celkovým nákladem přesahujícím jednu miliardu korun, bude též rekonstrukce výrobny kyseliny sírové. Společnost AIR PRODUCTS v lokalitě Teplice s nákladem 191 mil. Kč realizuje rozšíření stávající výroby technických plynů (plynný kyslík a dusík) s náběhem výroby v květnu 2013, společnost Jotun Powder Coatings (CZ) připravuje rozšíření výroby práškových barev v Trmicích nákladem téměř 900 mil. Kč s dokončením v roce 2014. Růst tržeb (o 11,9 %) a zaměstnanosti (o 1,2 %) se projevil růstem produktivity práce o 10,6 %. Podle předběžných odhadů Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) v roce 2011 vzrostla výroba chemických látek a chemických přípravků v EU-27 o cca 1,1 %, stále však ještě zaostává za dosavadním maximem z roku 2007 o 4,3 bodu. V roce 2012 se s ohledem na vážné finanční problémy v eurozóně očekává nárůst výroby jen o půl procenta. Podobný vývoj lze předpokládat

66



i v ČR, kde by se růst tržeb mohl s ohledem na těsné vazby na chemický průmysl EU-27 pohybovat kolem 1 % až 5 %. Nedostatek dřevní hmoty ovlivnil vývoj papírenského průmyslu

V odvětví výroby papíru a výrobků z papíru produkce meziročně vzrostla pouze o 0,2 %, zatímco tržby se zvýšily o 2,3 %. Tento vývoj byl způsoben likvidací zastaralých výrobních kapacit, ale také požadavky velkých odběratelů, především tiskáren, na specifické vlastnosti papíru pro tiskové stroje. Ty nebyly domácí výrobci schopni zajistit a tak odběratelé byli nuceni papír požadovaných parametrů a kvality dovážet ze zemí EU. Přitom výroba papíru je vysoce energeticky náročná i přes využívání části odpadního tepla a problémem je také používání velkého množství chemických látek a následně jejich odstraňování z odpadních vod. Rostoucí tržby (o 2,3 %) a pokles zaměstnanosti (o 3,6 %) se odrazilo v růstu produktivity práce o 6 %. Optimistické výhledy papírenského odvětví by měla podtrhovat skutečnost, že se jedná o odvětví surovinově založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívajících možností snadné recyklace své produkce. Pro další rozvoj odvětví bude nutné dosáhnout konsenzu mezi požadavky ekologických hnutí a ekonomickým zájmem ČR v oblasti využívání obnovitelné suroviny dřeva.

V roce 2011 produkce poklesla ve zpracovatelském průmyslu v pěti odvětvích (v předcházejícím roce 2010 byla produkce nižší rovněž v pěti odvětvích, jejichž pokles však nebyl tak hluboký). V jednotlivých čtvrtletích roku 2011 se počet odvětví s poklesem produkce zvyšoval (ze čtyř odvětví v 1. čtvrtletí, až na deset odvětví ve 4. čtvrtletí). Tato odvětví se na celkových tržbách průmyslu podílela 18,5 %. Největší celoroční snížení produkce zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů o 9,8 %, výroba koksu a rafinérské zpracování ropy o 9,3 %, a zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků o 5 %. Menší pokles produkce evidovala výroba potravinářských výrobků o 4,6 % a výroba nábytku o 0,5 %. Hluboký propad domácí poptávky ovlivnil výrobu počítačů

K významným odvětvím zpracovatelského průmyslu patří výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. I přes snížení podílu na celkových tržbách průmyslu (o 2,3 bodu na 7,4 %) je za rozhodující výrobou motorových vozidel. V tomto odvětví převažují podniky se zahraniční účastí, které se na celkových tržbách odvětví podílejí 96,8 %. Za nepříznivým vývojem byly nižší celkové nové zakázky o 16,9 %, kde výrazný propad zaznamenaly tuzemské zakázky o 59,7 % (podíl na celkových zakázkách byl 22,8 %). Nové zakázky ze zahraničí naopak vzrostly o 21 %. Z významnějších oborů se snížila výroba počítačů a periferních zařízení o 10,4 % (podíl 56,9 %), výroba spotřební elektroniky o 43,7 % (podíl 18,8 %) a výroba elektronických součástek o 18,9 % (podíl 9,6 %). Současně působila i vysoká základna roku 2010, kdy se produkce zvýšila o 26,1 % (dosáhla nejvyššího ročního nárůstu produkce). Příznivě se vyvíjely v roce 2010 i celkové nové zakázky (růst o 23,8 %) a zejména domácí zakázky (růst o 35,9 %). Pokles tržeb (o 16,9 %) a nižší zaměstnanost (o 4,9 %) se projevily v roce 2011 ve snížení produktivity práce o 12,6 %. Pokles prodejů stolních počítačů a notebooků v ČR se ani v roce 2012 nezastaví. Nejvýraznější propad se očekává především v prodejích výpočetní techniky domácnostem. Pro běžného uživatele budou kvůli špatné ekonomické situaci i ty nejlevnější modely prakticky nedostupné. Situace nebude uspokojivá ani ve firemním sektoru, který bude nucen v roce 2012 řešit mnohem závažnější problémy, než je obnova výpočetní techniky. V roce 2012 se tak bude prodávat méně počítačů dražších modelů. Celkový meziroční pokles prodeje se očekává na úrovni 30 %.

67


Snížená spotřeba pohonných hmot a menší objem dovozu ropy za poklesem rafinérského zpracování


Za poklesem koksování a rafinérského zpracování ropy byl vývoj u zpracování ropy (na celkových tržbách odvětví se podílelo 95,7 %). Významně se snížil dovoz od našeho největšího dodavatele Ruska (o 17 %, podíl na celkovém dovozu ropy byl 59,2 %). Za sníženým dovozem byla nejen komplikovaná hospodářská situace, ale i postupný přechod na biopaliva a odstávka rafinerie v Litvínově v září. U vedoucí skupiny Unipetrol se v oblasti zpracování ropy a petrochemie objem zpracované ropy meziročně snížil o 9,4 %. Pokles dovozu ropy může souviset i s dlouhodobým snížením spotřeby pohonných hmot, hlavně u benzinu. Část obyvatelstva přechází na naftu, nebo plyn a jejich poptávka je nižší. Svou roli měla i cenová nevýhoda domácích prodejců ve srovnání se sousedními zeměmi (např. s Rakouskem a Polskem). Díky vysokým cenám vstupní suroviny (index cen průmyslových výrobců se vzrostl o 22,9 %) se tržby (v b.c.) zvýšily (o 12,2 %). Vyšší tržby a výrazný pokles zaměstnanosti (o 15 %) se projevily v roce 2011 růstem produktivity práce o 32 % (nejvyšší růst ve zpracovatelském průmyslu). Podle hodnocení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v roce 2012, v celosvětovém měřítku očekává zvýšení cen ropy, nehledě na krizi v eurozóně a na další ekonomické problémy. Ve svém hodnocení na rok 2012 OPEC předpovídá meziroční nárůst světové spotřeby o 1,1 mil. barelů denně.

Za sníženou produkcí zpracování dřeva byl nedostatek dřeva a omezování výroby

Zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků patří mezi menší odvětví (na celkových tržbách průmyslu se podílí 1,3 %), s nejstarší tradicí a produkcí nacházející uplatnění téměř ve všech oblastech hospodářství. Není závislé na dovozech, zpracovává výhradně domácí surovinu. Průmyslově se zpracovává skoro devadesát procent vytěženého surového dřeva, přesto v porovnání ČR s vyspělými státy EU ve využívání dřevní hmoty zaostáváme. Odvětví založená na bázi dřeva mají společný problém, a tím je zásobování dřevní hmotou a negativně se zde promítají také potíže způsobované s.p. Lesy ČR, které nemají vyřešený systém tzv. tendrů. Navíc pravidelnost dodávek dřevní hmoty nepříznivě ovlivňují klimatické jevy. Nedostatek dřeva se v závěru roku projevil na cenách (v roce 2011 se zvýšily ceny výrobců o 7,1 %). Růst tržeb (o 8,1 %) a nižší zaměstnanost (o 0,3 %) se projevily zvýšením produktivity práce o 8,3 %. Rozhodující pro další vývoj dřevozpracujícího odvětví bude udržení a zvýšení konkurenceschopnosti výrobků. Je proto nutné pokračovat v zavádění nových technik a technologií a uplatňování moderních metod řízení. Důležité bude i soustředění výrob do větších celků, které mají větší předpoklady k dosažení vyšší produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu a se zahraničními partnerskými organizacemi a podniky.

Za poklesem potravinářského průmyslu byla nižší produkce masa

Výroba potravinářských výrobků patří mezi významné odvětví zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílí 5,5 %), zabezpečuje výživu obyvatelstva nezávadnými, kvalitními a dostupnými produkty v širokém sortimentu. V odvětví má významnou roli výroba masných výrobků a výroba mléka. Za nepříznivým vývojem byly rostoucí dovozy a pokles tuzemské produkce. Celkově se produkce masa (včetně drůbežího) meziročně snížila o 6,2 %, z toho výroba hovězího a telecího masa o 2,9 % (podíl na celkové výrobě masa byl 14,2 %), rozhodující výroba vepřového masa byla nižší o 4,7 % (podíl 52 %) a výroba drůbežího masa o 9,6 % (podíl 33,7 %). Vzrostla pouze výroba skopového a kozího masa o 9 % (při nepatrném podílu). 68



Po tříletém poklesu se nákup mléka v roce 2011 zvýšil o 2,3 %. Rostoucí tržby (o 6,5 %) a pokles zaměstnanost (o 2,5 %) se odrazily v růstu produktivity práce o 9,2 %. Pro posílení konkurenceschopnosti v rámci EU bude nutné věnovat pozornost zvyšování kvality potravin a obohacování jejich sortimentu s využitím účinného marketingu. Marketingová podpora produkce tak může přispět k opětnému růstu výkonnosti výroby potravinářských výrobků. Důležité bude i využít možností zahraničního obchodu ve vztahu k třetím zemím. Výroba nábytku ovlivněna nepravidelnými dodávkami dřevní hmoty a krizí stavebnictví

Ve výrobě nábytku se projevil vliv nepravidelných dodávek dřevní hmoty a dodávek dřevotřískových desek pro další zpracování. Odvětví navíc trpělo sníženým odbytem, což bylo způsobeno více vlivy, především krizí ve stavebnictví - poklesem výstavby nových bytů a kancelářských prostor. Běžným se stal odklad nákupu nového nábytku za účelem obnovy či rekonstrukce starších bytů. Novým trendem je výroba vícegeneračního nábytku, tj. s růstem dítěte roste nábytek. Mírný růst tržeb (o 6,5 %) a při poklesu zaměstnanosti (o 5 %) se projevily růstem produktivity práce o 6,5 %. Vážným konkurenčním problémem pro odvětví je nárůst počtu velkoprodejen nábytku zahraniční provenience, které nabízejí levný nábytek, avšak oproti dražšímu nábytku českých výrobců méně kvalitní.

Rostl podíl vývozně orientovaných odvětví

V rámci celkových tržeb měl rozhodující podíl zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 90,5 % (meziroční posílení o 0,9 bodu). Tento růst byl kompenzován poklesem energetické sekce. Zvýšená zahraniční poptávka se promítla do změny struktury, kdy růst zaznamenaly převážně vývozně orientovaná odvětví. Největší nárůst podílu zaznamenala výroba dopravních prostředků (o 1,8 bodu), hutnictví (o 0,5 bodu) a strojírenství (o 0,4 bodu).

69



Tabulka č. II.1.1.4 Vývoj podílu odvětví na celkových tržbách průmyslu v roce 2011 (podíl v %)

Průmysl celkem B

Těžba a dobývání

ROK

1.Q.

2.Q.

3.Q.

4.Q.

ROK

Rozdíl

2010

2011

2011

2011

2011

2011

2011-2010

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

0,0

2,8

2,5

2,8

2,8

2,7

2,7

-0,1 -0,9

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

7,7

8,8

5,6

5,5

7,2

6,8

C

Zpracovatelský průmysl

89,6

88,8

91,6

91,7

90,1

90,5

0,9

10 Výroba potravinářských výrobků

5,6

5,4

5,3

5,8

5,5

5,5

-0,1

11 Výroba nápojů

1,8

1,4

1,9

1,9

1,6

1,7

-0,1

12 Výroba tabákových výrobků

0,4

0,3

0,3

0,4

0,3

0,3

0,0

13 Výroba textilií

1,1

1,2

1,3

1,2

1,0

1,2

0,1

14 Výroba oděvů

0,2

0,2

0,2

0,1

0,2

0,2

0,0

15 Výroba usní a souvisejících výrobků

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

16 Zpracování dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě výr. náb.

1,3

1,2

1,3

1,3

1,2

1,3

0,0

17 Výroba papíru a výrobků z papíru

1,7

1,7

1,5

1,7

1,5

1,6

-0,1

18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,0

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

3,7

3,4

4,1

3,9

3,9

3,8

0,1

20 Výroba chemických látek a chemických přípravků

4,2

4,6

4,4

4,4

3,9

4,3

0,1

21 Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípravků

1,0

0,9

0,9

0,9

0,9

0,9

-0,1

22 Výroba pryžových a plastových výrobků

5,8

6,0

6,1

6,3

5,9

6,1

0,2

23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

3,2

2,6

3,4

3,6

2,9

3,1

-0,1

24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

5,6

6,3

6,2

6,3

5,5

6,1

0,5

25 Výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

5,0

5,1

5,4

5,5

5,3

5,3

0,3

26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů

9,6

7,2

7,3

7,5

7,4

7,4

-2,3

27 Výroba elektrických zařízení

5,0

4,9

5,1

5,2

5,3

5,1

0,2

28 Výroba strojů a zařízení

6,6

6,5

7,1

7,0

7,3

7,0

0,4

29 Výroba motor. vozidel (kromě motoc.), přívěsů a návěsů

22,3

24,8

24,3

23,4

24,2

24,2

1,8

30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

1,3

1,4

1,4

1,3

1,7

1,5

0,1

31 Výroba nábytku

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,0

32 Ostatní zpracovatelský průmysl

1,0

0,9

0,9

1,0

1,0

1,0

0,0

33 Opravy a instalace strojů a zařízení

1,8

1,5

1,9

1,9

2,2

1,9

0,1

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Hlavním nositelem růstu byly zahraniční zakázky

Ukazatelem vypovídajícím o dalším směřování průmyslu byl objem celkových nových zakázek, který se u vybraných oborů v roce 2011 zvýšil o 5,4 % (meziroční zpomalení růstu o 10,7 bodu). Zahraniční zakázky byly ovlivňovány vývojem v zemích eurozóny a především u našeho nejdůležitějšího partnera Německa. Ve sledovaném období vzrostly o 12,1 % (zpomalení o 4,7 bodu). Na celkových zakázkách se podílely 68,2 %. Domácí zakázky naopak propadly o 5,1 %, jejich vývoj byl ovlivněn vysokou základnou předcházejícího roku (v roce 2010 byl jejich růst 15,2 %).

70



Graf č. II.1.1.3 Vývoj zakázek u vybraných oddílů a tržeb za vybrané oddíly (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: sleduje se u vybraných oddílů CZ-NACE 13,14,17,20,21,24-30, zakázky celkem ve 3. čtvrtletí 2011 stagnovaly

V následujícím grafu je zachycen vývoj zahraničních a domácích zakázek v jednotlivých měsících roku 2011. Graf č. II.1.1.4 Vývoj nových zakázek u vybraných oddílů v roce 2011 (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ Rostoucí produktivita práce předstihla růst reálných mezd

Růst tržeb (o 8,6 %) a zvýšená zaměstnanost (o 3 %) se projevily v roce 2011 zvýšením produktivity práce o 5,4 %, která předstihla růst reálných mezd. Růst produktivity práce měl vliv na pokles jednotkových mzdových nákladů nominálních i reálných. 71



Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu se produktivita práce zvýšila, nejvíce v koksování a rafinérském zpracování ropy o 32 % (při významném poklesu zaměstnanosti), v hutnictví o 14,4 % a v opravách a instalaci strojů a zařízení o 12,9 %. U dalších čtyř odvětví byla překročena hranice deseti procentního růstu. Pokles produktivity práce evidovala dvě odvětví: výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 12,6 %) a výroba farmaceutických výrobků a přípravků (o 2,6 %). Při mezinárodním porovnání produktivita práce na zaměstnance nedosahuje v ČR úrovně v EU27. Její výše (podle posledních dostupných údajů za rok 2010) se pohybuje na 73,5 % úrovně dosahované v EU27 (od roku 2000 se úroveň v ČR zvýšila o 7,9 bodu).

Tabulka č. II.1.1.5 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změny v %) Rok 2011 / Rok 2010 Ukazatel

Skutečnost

prům.

tržby z

tržby z

evid.

produkt.

průměr.

mzda

jednotkové

prod.

prodeje

přímého

počet

práce

mzda

přepočt.

mzdové

(IPP)

vl. výr.

vývozu

zaměst.

z tržeb

nominál.

indexem

náklady

a služeb

v b.c.

cen

ve b.c. B

průměrná mzda

výrobců

nominální

reálné

Kč

euro

dolar

1,3

5,5

7,2

-3,1

8,9

4,1

-2,6

-4,4

-10,6

31927

1299

1805

-2,8

-3,8

-9,7

-0,4

-3,4

3,7

-0,3

7,3

3,2

42539

1730

2405

C

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl

8,3

9,7

17,5

3,4

6,1

3,4

-2,3

-2,6

-7,9

25032

1018

1415

10

Výroba potravinářských výrobků

-4,6

6,5

10,6

-2,5

9,2

1,3

-7,5

-7,2

-15,3

20703

842

1170

11

Výroba nápojů

3,5

2,0

-2,7

-6,0

8,4

1,0

0,6

-6,8

-7,2

31462

1280

1779

12

Výroba tabákových výrobků

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

13

Výroba textilií

7,2

14,2

17,6

1,7

12,2

3,6

-4,0

-7,6

-14,4

19290

785

1019

14

Výroba oděvů

4,0

1,0

5,9

-9,0

11,0

0,1

-0,4

-9,8

-10,3

13750

559

777

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

13,3

14,3

20,3

4,7

9,1

1,8

-0,6

-6,7

-8,9

14439

587

816

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., korkových výr.

-5,0

8,1

6,6

-0,3

8,3

0,4

-6,2

-7,3

-13,4

20205

822

1142

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

0,2

2,3

3,3

-3,6

6,0

2,3

-2,2

-3,5

-7,8

24992

1017

1413

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

1,4

3,2

30,5

-2,6

6,0

-2,0

-1,6

7,6

-7,2

24359

991

1377

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výr.

-9,3

12,2

-3,8

-15,0

32,0

9,5

-10,9

-17,1

-32,5

36986

1504

2091

20

Výroba chemických látek a chem. příp.

0,9

11,9

14,7

1,2

10,6

3,8

-4,4

-6,1

-13,5

27525

1120

1556

21

Výr. farmářských výrobků a přípravků

2,2

-1,0

18,1

1,7

-2,6

0,0

-1,8

2,7

0,8

29124

1185

1647

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

10,1

12,8

15,2

6,2

6,2

2,2

-1,7

-3,8

-7,5

23594

960

1334

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výr.

2,8

5,5

5,6

2,0

3,5

4,0

4,4

0,5

0,9

27004

1098

1527

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů,

5,5

17,6

19,5

2,8

14,4

5,1

-7,6

-8,2

-19,2

26251

1068

1484

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výr.

26

Výr. počítačů, elektron. a optických přístr.

27

Výroba elektrických zařízení

10,5

11,8

18,0

7,2

4,3

3,4

1,9

-0,9

-2,3

24717

1005

1397

28

Výroba strojů a zařízení

12,3

14,3

18,1

6,6

7,2

4,1

3,9

-2,9

-3,1

25579

1040

1446

29

Výroba motor. vozidel (kromě motocyklů)

21,2

17,5

20,3

7,3

9,5

4,7

6,9

-4,4

-2,4

27807

1131

1572

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zaříz.

22,1

19,5

22,2

6,6

12,1

3,9

4,3

-7,3

-6,9

26882

1093

1520

31

Výroba nábytku

-0,5

1,2

4,3

-5,0

6,5

0,2

-0,5

-5,9

-6,6

18883

768

1068

32

Ostatní zpracovatelský průmysl

33

Opravy a instalace strojů a zařízení

D

Průmysl celkem

7,2

14,8

17,6

7,6

6,7

4,3

1,5

-2,3

-4,8

24277

988

1376

-9,8

-16,9

23,5

-4,9

-12,6

-0,9

1,5

13,4

16,1

23550

958

1331

3,0

5,6

5,0

2,7

2,8

2,3

1,5

-0,5

-1,3

20314

826

1148

15,1

11,8

35,4

-1,0

12,9

2,7

0,7

-9,0

-10,8

30685

1248

1735

6,9

8,6

17,2

3,0

5,4

3,3

-2,2

-2,0

-7,2

25759

1048

1456

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, při přepočtu průměrné mzdy byl použit průměrný směnný kurz za rok 2011 - 1 euro = 24,584 Kč a 1 dolar = 17,688 Kč

72



II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu Pro rok 2012 můžeme očekávat stagnaci průmyslové produkce

Pro rok 2012 lze očekávat slábnutí zahraniční poptávky (díky dluhové krizi v eurozóně), což se bude projevovat, vlivem silné vzájemné provázanosti, na domácím průmyslu. Zahraniční předstihové ukazatele (index PMI) naznačují pokles výrobní aktivity v eurozóně a v Německu. I konjunkturální průzkum ČSÚ ukázal na zhoršení celkové ekonomické situace v průmyslu. Průmyslové podniky pro začátek roku očekávají zpomalení tempa výrobní činnosti. Současně předpokládají zpomalení růstu výroby pro investice, která se má týkat ze čtyř pětin obnovy výrobních zařízení, méně prostředků bude vyčleněno na rozšíření výrobních kapacit a pořízení nových technologií. Vedle toho bude v první polovině roku nepříznivě působit i vysoká základna předcházejícího roku. Na druhé straně však bude důležitý vývoj automobilového průmyslu, který táhne celou ekonomiku (se zhruba čtvrtinovým podílem na celkové průmyslové produkci). Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) by se v roce 2012 mohlo vyrobit přes 1,2 mil. aut (v roce 2011 to bylo 1,195 mil. aut), což je nárůst zhruba půl procenta. Příznivý vývoj automobilového průmyslu pokračuje i na začátku roku 2012. Dominující automobilka Škoda Auto uvažuje pro další rozvoj o výrobě nové generace Seatu Toledo v mateřském závodě v Mladé Boleslavi společně s modelem verze Škody Rapid. Vedle toho se připravuje na výrobu třetího modelu vedle Fabie a Octavie. Pro zachování poptávky po českých vozech bude (podle SAP) nutné, dále rozšiřovat aktivity na rozvíjejících se trzích v Číně, Indii, Jižní a Severní Americe a v Rusku. Automobilka Škoda úspěšně zahájila rok 2012, její prodeje se v prvních dvou měsících zvýšily o 11,6 % (v lednu o 10,2 %, v únoru o 13,1 %). Příznivých výsledků dosahuje na trzích východní Evropy, Asie, západní Evropy a i na trzích střední Evropy. Automobilka Hyundai zahájila na začátku roku 2012 výrobu nové generace modelu Hyundai i30, který vyniká kvalitou, designem a využívá nejmodernější technologie. Ambicí tohoto modelu je podle vedení automobilky stát se nejprodávanějším vozem v ČR. Příznivý vývoj automobilového průmyslu se bude zpětně projevovat na dodavatelských odvětvích. Vedle automobilového průmyslu se na začátku roku daří elektrotechnickému průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílí 5,2 %), chemickému průmyslu (podíl 4,7 %) a strojírenství (podíl 6 %). S poklesem domácích zakázek a nově i zahraničních zakázek se na začátku roku potýká výroba počítačů (podíl 7 % podíl odvětví v roce 2010 byl 9,6 %). Pokles produkce eviduje (z významnějších odvětví) i potravinářský průmysl (podíl 5,4 %). Pro rok 2012 můžeme očekávat stagnaci průmyslové výroby (nebo mírný pokles o zhruba 1 %).

II.1.3 Postavení průmyslu v mezinárodním srovnání Vývoj zakázek v eurozóně a v Německu ovlivňovaly zahraniční zakázky

Vývoj průmyslu v roce 2011 závisel na vývoji zahraničních zakázek (při propadu domácích zakázek). Jejich růst ovlivňovaly zakázky v zemích eurozóny a především u našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa, který se v druhé polovině roku snižoval. Z grafu je patrná silná vzájemná vazba vyjádřená hodnotou korelačního koeficientu. Mezi ČR a eurozónou dosáhl hodnoty 0,968 73



a mezi ČR a Německem 0,956. Výpočty korelačních koeficientů byly provedeny v časové řadě leden 2009 až prosinec 2011. Graf č. II.1.3.1 Vývoj celkových zakázek v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, Eurostat, propočty MPO Vývoj průmyslu v eurozóně a v Německu ovlivnil růst domácího průmyslu

Na výkonnosti českého průmyslu se vzhledem k velmi těsným obchodním a ekonomickým relacím, projevilo v roce 2011 postupné oslabení ekonomik a snížení růstu průmyslu v zemích eurozóny a Německa. Hodnota korelačního koeficientu ukázala na silnou vzájemnou vazbu mezi vývojem průmyslové produkce ČR a eurozóny (0,953), u ČR a Německa (0,935). Z dalších zemí byla vysoká hodnota korelačního koeficient např. mezi ČR a Francií (0,953), Velkou Británií (0,948), Slovenskem (0,935), Itálií (0,932) a Polskem (0,905).

Graf č. II.1.3.2 Vývoj průmyslové produkce v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, Eurostat, propočty MPO 74


Průmyslová produkce se v eurozóně zvýšila o 3,7 %, v ČR o 6,9 %


Při mezinárodním porovnání se v roce 2011 průmyslová produkce (podle propočtů MPO z údajů Eurostatu) v eurozóně meziročně zvýšila o 3,7 %. Za příznivým výsledkem byl především vývoj v 1. pololetí (růst o 5,4 %), ve 3. čtvrtletí si produkce zachovala nižší růst (o 4,2 %), ale ve 4. čtvrtletí již poklesla (o 0,3 %). Největší roční nárůst (z dosud dostupných údajů) zaznamenalo Estonsko (o 18,9 %), Lotyšsko (o 9 %), Litva (o 8,1 %). Z dalších zemí vyšší růst produkce evidovalo Německo (o 7,6 %), Švédsko (o 7,3 %), Francie (o 2,5 %) a Finsko (o 2,1 %). Naopak nejvíce průmyslová produkce poklesla v Řecku (o 8,6 %), v Norsku (o 4,3 %), v Lucembursku (o 3,1 %) a v Belgii (o 2,7 %). Při porovnání ČR se sousedními zeměmi vyšší růst zaznamenalo Polsko (o 7,6 %), u Slovenska byl stejný růst jako v ČR (o 6,9 %).

75



II.2 STAVEBNICTVÍ Stavební výroba v roce 2011 klesla o 3,5 %

Stavební produkce v České republice v roce 2011 meziročně poklesla o 3,5 % a navázala tak na trend propadu patrný již od roku 2008. Snížení produkce se nevyhnulo pozemnímu ani inženýrskému stavitelství. Negativně odvětví ovlivnila především globální ekonomická situace, jejímž důsledkem omezily firmy i domácnosti investice do stavebních činností. Výdaje v roce 2011 snižoval také veřejný sektor, a to především v oblasti budování a rekonstrukce infrastruktury. Zastaven byl v roce 2011 rovněž program Nový panel, určený k podpoře obnovy starších panelových domů. Projevit se ve výsledku stavební produkce mohl i klesající boom výstavby fotovoltaických elektráren a snížená poptávka po jejich budování v zahraničí, především v Německu.

II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Vývoj stavebnictví v posledních letech ilustruje Graf č. II.2.1.1 Od ekonomicky slabého roku 2008 je v odvětví patrná stagnace a v dalších letech pak již citelný pokles produkce. Tempo propadu se ale snižuje, v roce 2011 poklesla produkce meziročně o 3,5 %. Graf č. II.2.1.1 Index stavební produkce (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Slibný začátek roku utlumil další vývoj

V rámci čtvrtletí se stavebnictví v loňském roce vedlo dobře v prvních třech měsících roku, kdy vzrostlo o 5,9 %, srovnání je ale zkresleno rekordně nízkou základnou z roku 2010 (- 22,7 %). Nejlepších výsledků, tak stavebnictví dosáhlo ke konci roku 2011, v prosinci zaznamenalo meziroční nárůst o 14,4 %. Tento vývoj byl způsoben především plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty k 1. lednu 2012, a tedy i vyšší poptávkou po stavebních pracích v závěru roku. Průběh meziročních čtvrtletních indexů stavební produkce demonstruje graf č. II.2.1.2

76



Graf č. II.2.1.2 Vývoj stavební produkce v jednotlivých čtvrtletí (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Klesla produkce jak pozemního, tak inženýrského stavitelství

Podobně jako v roce 2010, klesla i v roce 2011 produkce jak pozemního, tak inženýrského stavitelství. Objem výstupu obou oborů byl v loňském roce charakterizován podobným průběhem. Zatímco první čtvrtletí roku začalo slibně výrazným meziročním růstem, kdy se pozemní stavitelství zvýšilo o 9,1 % a inženýrské se vzchopilo z (-7,5 %) v posledním čtvrtletí roku 2010 na (-2,3 %), druhé a třetí čtvrtletí se opět propadlo. Opětovný růst zaznamenalo odvětví až na konci roku, nejsilnějším byl v tomto směru především prosinec 2011, v němž pozemní stavitelství poskočilo na meziročních kladných 14,5 % a inženýrské si podle tohoto měřítka polepšilo dokonce o 15,6 %. Rok 2010 představoval pro stavebnictví velmi nízkou základnu. Lepší vývoj v roce 2011 tak lze částečně připisovat i tomuto faktu. Pozemní stavitelství kleslo v uplynulém roce o mírných 0,4 %, inženýrské se meziročně propadlo o 9,7 %. Na nižší výkonnost odvětví měl výrazný vliv pokles vložených státních prostředků do infrastruktury a nižší ochota firem investovat do stavebních prací. Vliv na nižší poptávku měla i tvorba úspor domácností. Investice soukromého sektoru zbrzdil i vývoj evropské ekonomiky spojený s nejasnými tržními prognózami.

77



Graf č. II.2.1.3 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Reálné mzdy klesly, produktivita práce vzrostla

Krize ve stavebnictví pokračovala i v roce 2011. Počet pracovníků odvětví v podnicích s 50 a více zaměstnanci klesl meziročně o 5,9 %. Průměrná nominální mzda se oproti roku 2010 zvýšila o 1,5 % a činila 29 206 Kč, tedy více než je celorepublikový průměr 24 319 Kč. Zatímco nominální mzdy ve stavebnictví v roce 2011 vzrostly o 1,5 %, reálně získali pracovníci za svou práci méně o 0,4 p.b. I kvůli snížení počtu zaměstnanců vzrostla po dvou letech v odvětví produktivita práce, a to o 2,6 %. Zároveň došlo ke snížení jednotkových nominálních (o 1,0 %) a jednotkových reálných nákladů (o 2,9 %).

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změny v %)

Průměrná nominální mzda

2009

2010

2011

3,1

2,6

1,5

Průměrná reálná mzda*

2,1

1,1

-0,4

Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.)

-0,7

-4,9

2,6

Nominální jedn. mzdové náklady

3,8

7,9

-1,0

Reálné jedn. mzdové náklady

2,8

6,3

-2,9

Pramen: ČSÚ, březen 2012 Počet vydaných stavebních povolení vzrostl, jejich hodnota ale klesla

V roce 2011 bylo vydáno celkem 107 231 stavebních povolení, což ve srovnání s rokem 2010 představuje 1,4% nárůst. Z celkového počtu připadá 59 226 na nové stavby, dalších 48 005 povolení se týkalo změn staveb již dokončených. Vývoj počtu stavebních povolení ilustruje graf č. II.2.1.4, v komparaci s orientační hodnotou staveb je vývoj v odvětví reprezentován i tabulkou č. II.2.1.1.

78



Graf č. II.2.1.4 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota staveb

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO

Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno ve druhém čtvrtletí, za celý rok vzrostl jejich počet v procentním vyjádření v komparaci s předchozím rokem o 1,4 %. Tabulka č. II.2.1.2 Vývoj počtu a povolených staveb Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet vydaných SP

140 822

149 339

153 622

142 941

135 391

117 384

122 242

112 674

105 743

107 231

Orient. hodnota povolených staveb (mil. Kč)

242 212

286 228

315 072

325 824

360 945

357 708

390 836

407 611

398 839

339 937

1 720

1 917

2 051

2 279

2 666

3 047

3 197

3 618

3 772

3 170

Prům. hodnota 1 SP (tis. Kč)

Pramen: ČSÚ, březen 2012

Na rozdíl od počtu vydaných stavebních povolení orientační hodnota staveb v loňském roce poklesla. Ve srovnání s rokem 2010 se snížila o 14,8 %. Nejvíce se propadla hodnota nové výstavby (o 17,5 %), hodnota změn dokončených staveb poklesla o 8,2 %. Výrazně menší byla i orientační hodnota nebytových prostor, ta meziročně klesla o 15,7 %. Zajímavý vývoj zaznamenaly stavby na ochranu životního prostředí. Po rozmachu výstavby fotovoltaických elektráren v roce 2010, a tedy i vysoké srovnávací základně, byl pro rok 2011 v souvislosti se snížením dotací očekáván výrazný pokles. Tento typ staveb na tempu růstu sice ubral, počet vydaných stavebních povolení na ochranu životního prostředí ale klesl jen o 2,8 %, což je vzhledem k okolnostem velmi dobrý výsledek. Nižší zájem o tyto stavby se ale přece jen projevil. Orientační hodnota staveb na ochranu životního prostředí klesla meziročně o 40,2 %. Menší propad zadaných stavebních povolení by tak mohl signalizovat větší zájem o jiný typ staveb. Nové podlahové plochy v roce 2011 meziročně ubyly o 2,5 %. Poklesla především vystavěná plocha nebytových prostor, a to o 17,3 %. Podlahová plocha bytových staveb se snížila o 2,6 %. Nižší orientační hodnota povolených staveb s úbytkem podlahové plochy bytů naznačuje stavbu spíše menších jednotek. 79



Tabulka č. II.2.1.3 Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb (meziroční změny v %) Vydaná stavební povolení za rok 2011 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

94,9

106,0

102,1

101,5

121,4

82,5

71,2

73,6

nová výstavba

92,3

105,8

103,2

98,1

132,7

79,5

61,8

68,3

změna dokončených staveb

98,1

106,2

100,7

106,0

96,5

89,9

97,3

84,5

bytové budovy

99,8

106,1

98,8

100,0

112,0

100,7

100,4

96,1

nebytové budovy

95,5

111,0

102,9

107,2

97,5

91,1

73,7

74,8

stavby k ochraně životního prostředí

74,5

104,3

107,5

103,1

71,4

62,7

46,7

73,2

ostatní stavby

99,9

103,4

100,6

96,8

215,5

69,4

111,2

99,3

Celkem v tom: z celku:

Orientační hodnota staveb v roce 2011

Pramen: ČSÚ, březen 2012 Počet stavebních zakázek vzrostl o 18,1 %

Počet uzavřených stavebních zakázek v České republice vzrostl v loňském roce o 18,1 % na celkově 47 007 uzavřených kontraktů. Celková hodnota uzavřených zakázek ale klesla o 12,2 % a činila 173 mld. Kč.

Graf č. II.2.1.4 Vývoj stavebních zakázek

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO

Pokles zakázek v odvětví táhly v roce 2011 především kontrakty ze zahraničí, jejichž hodnota se meziročně snížila o 39,9 %. Nižší byla i hodnota již zmiňovaných veřejných zakázek, ta poklesla o 7,6 %. Hodnota soukromých zakázek z tuzemska posílila oproti předchozímu roku o 17,1 %. Nezanedbatelným faktem ale zůstává přetrvávající vliv velmi slabé základny z roku 2009, a tak i přes růst ve srovnání s daty roku 2010, je celková hodnota nových zakázek o 28,2 % nižší, než v roce 2008.

80



Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty nových zakázek (podniky nad 50 zaměstnanců) Nové zakázky v tuzemsku

2.Q 2011

3.Q 2011

4. Q 2011

137,8

70,9

68,0

76,3

pozemní stavitelství

112,4

85,3

70,6

75,3

inženýrské stavitelství

167,6

63,1

66,0

77,0

celkem v tom:

Index (stejné období předchozího roku = 100) 1.Q 2011


Tabulka č. II.2.1.5 Stav stavebních zakázek (podniky nad 50 zaměstnanců) Stav ke konci období

Index (stejné období předchozího roku = 100) 1.Q 2011

2.Q 2011

3.Q 2011

4. Q 2011

Celkem

106,6

96,2

94,3

83,2

v tom: tuzemsko

108,1

98,5

98,4

96,2

veřejné

98,4

88,7

88,5

85,3

soukromé

131,8

123,0

118,4

103,8

94,7

76,1

62,4

25,0

v tom: zahraničí

Pramen: ČSÚ, březen 2012 Hypoteční trh rostl

Lepší výsledky zaznamenal hypoteční trh, který v roce 2011 poskytl hypotéky o objemu 117 miliard korun, což představuje přibližně 40procentní meziroční nárůst. Trend částečně ovlivnil i růst daně z přidané hodnoty k 1. 1. 2012. Trh stavebního spoření ale v produkci nových úvěrů poklesl o 20 %, společně s hypotéčními úvěry tak byly poskytnuty prostředky v celkové hodnotě 167 mld. Kč, tedy třetí největší objem prostředků od roku 2001, od kdy se objem těchto úvěrů sleduje.

Vyhlídky pro rok 2012 jsou spíše negativní

V roce 2012 lze očekávat ve stavebnictví další propad. Negativní vývoj předpokládá jak Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS), tak společnost CEEC Research, která pravidelně zpracovává výhledové studie oboru společně s firmou KPMG Česká republika Ipsos Tambor. Hlavní příčinu dalšího poklesu spatřují členové SPS především v současném ekonomickém vývoji. Postrádají ale i prorůstová opatření, která by odvětví mohla pomoci. Z průzkumu společnosti CEEC Research a KPMG mezi řediteli stavebních společností vyplývá, že by pokles v roce 2012 mohl být ještě výraznější než v uplynulém roce, nevylučují ani propad o 8,3 %. Návrat k růstu pak neočekávají ani v roce 2013. Výhled pro odvětví tak ani pro tento rok není pozitivní. Negativně vývoj ovlivní vyšší daň z přidané hodnoty, lepší ale nebude ani situace domácností a firem, ty v očekávání horších ekonomických podmínek investují do méně finančně náročných stavebních projektů. Jedním z mála příznivých faktorů pro české stavebnictví by mohlo být zachování nízkých úrokových sazeb, či obnovení projektu Zelená úsporám.

81



II.2.2 Bytová výstavba, stavební povolení Počet nově zahájených bytů klesl o 2,1 %

V České republice byla v roce 2011 zahájena výstavba celkem 27 535 bytů, což je v meziročním srovnání o 2,1 % méně. Rok 2010 byl ale charakteristický výrazným propadem počtu zahájených bytů, základna z tohoto období tak byla velmi slabá. Oproti roku 2009 se tak počet zahájených bytů propadl o 26,3 %. Výrazně poklesla bytová výstavba zahájená v nebytových budovách, a to o 24,9 % a v bytových domech (o 13,5 %). O 30,7 % meziročně naopak narostla výstavba bytů v domovech-penzionech či domech pro seniory.

Graf č. II.2.2.1 Bytová výstavba

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Počet dokončených bytů se snížil o 21,4 %

Počet dokončených bytů již druhým rokem klesá. Zatímco v roce 2010 se meziročně propadl o 5 %, v loňském roce ubylo dokončených bytů o dalších 21,4 %. Celkově se v roce 2011 podařilo dokončit 28 628 bytových jednotek. Nejvíce mezi dokončenými byty klesly byty v domovech-penzionech, nebo domovech pro seniory, kde se po velkém boomu v roce 2010 (nárůst o 153,9 %) počet dokončených bytových jednotek snížil o 80,6 %. O 39,9 % se snížily i dokončené nové byty v bytových domech.

Rok 2012 zřejmě nepřinese v oblasti bytové výstavby oživení

Další pokles počtu zahájených bytů a nižší orientační hodnota povolených staveb naznačují, že ani rok 2012 expanzi bytové výstavby nepřinese. Počet zahájených i dokončených bytů podle slabého růstu počtu vydaných povolení v letošním roce pravděpodobně opět klesne. Odvětví nepomůže ani stále se snižující orientační hodnota staveb. Do roku 2013 přináší naději možná obnova programů na podporu rozvoje bydlení. Další výstavbě může pomoci i stálý nízký stav úrokových měr hypotéčních úvěrů.

82



II.2.3 Stavebnictví v EU Krize ve stavebnictví byla v roce 2011 v celé EU

Krize ve stavebnictví se projevovala v roce 2011 ve většině států Evropské unie, v červnu byl přitom propad nejdramatičtější – v EU poklesla stavební produkce meziročně o 6,5 %, v eurozóně dokonce o 10,8 %.

Graf č. II.2.3.1 Stavební produkce v EU a eurozóně v roce 2011 (meziroční změny v %)

Pramen: Eurostat, březen 2012, úpravy a graf MPO

Velmi dobrých výsledků dosáhlo sousední Německo. Na začátku roku 2011 vzrostla jeho stavební produkce až o 56 %, optimisticky rok i zakončilo, a to s meziročním vzrůstem o 44 %. Kromě zmiňovaného propadu v červnu, se naopak pozitivní výkyv odehrál i v prosinci, kdy se výstup odvětví v EU meziročně zvýšil o 8,6 %. Stavebnictví v tomto období pomohlo až netypicky teplé počasí, které téměř po celé Evropě uspíšilo stavební činnost firem. Skokově vzrostla i produkce v eurozóně, přidala si meziročně na 10,1 %. Průběh roku byl ale v celé Evropě celkově charakteristický stagnací se sklonem k poklesu produkce ve stavebním odvětví.

83



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod ČR skončil v roce 2011 rekordním přebytkem 191,5mld. Kč

Zahraniční obchod ČR dosáhl v roce 2011, navzdory kulminujícím problémům evropské ekonomiky, velmi dobrých výsledků. Přebytek obchodní bilance činil 191,5 mld. Kč, což bylo o 70,3 mld. Kč více než v předchozím roce. Tempa růstu vývozu i dovozu si udržela dvouciferné hodnoty; export v meziročním srovnání posílil o 13,3 % a import o 11 %. Výrazně lépe se českému zahraničnímu obchodu dařilo v první polovině roku, kdy vývoz i dovoz dosahoval rekordních hodnot. Druhé pololetí již bylo ovlivněno prohlubující se krizí eurozóny, ale i přesto zahraniční obchod vykázal solidní růst ve všech měsících tohoto období. Příznivou statistiku ještě více podtrhuje skutečnost, že vychází ze srovnání s velmi úspěšným rokem 2010, ve kterém vývoz i dovoz posilovaly rekordním tempem 18,4 %, resp. 21,2 %. Výsledky za rok 2011 opět potvrdily silnou závislost ČR na státech Evropské unie. Do zemí evropské sedmadvacítky mířilo v loňském roce 83 % českého vývozu a podíl tohoto uskupení na českém dovozu činil 63,8 %. Hlavním tahounem vývozu byly i v loňském roce stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl na celkovém exportu dosáhl 54,5 %, samotná silniční vozidla přitom tvořila 17 %.

Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR v letech 2000-2011 (běžné ceny)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, graf MPO Tempo růstu vývozu ve druhé polovině výrazně předstihlo tempo růstu dovozu

Zatímco po celý rok 2010 rostl dovoz rychlejším tempem než vývoz, v loňském roce se tento trend obrátil. Tempa růstu importu i exportu dosahovaly v prvních pěti měsících roku podobných hodnot, od června pak vývoz začal znatelně předstihovat dovoz. Saldo obchodní bilance vykázalo kladnou hodnotu ve všech měsících roku.

84



Graf č. II.3.1.2 Zahraniční obchod ČR v jednotlivých měsících roku 2011 (běžné ceny)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, graf MPO Podíl exportu na HDP dále podstatně vzrostl

Export zůstal i v loňském roce hlavním tahounem české ekonomiky. Jeho podíl na hrubém domácím produktu činil 74,8 % a výrazně se tak zvýšil z předloňských 67,8 %. Podíl dovozu na HDP pak posílil na 70,7 % z přechozích 64,6 %. Ve srovnání s rokem 2010 také podstatně vzrostla míra otevřenosti České republiky, a to na 72,8 % z předloňských 66,2 %.

Tabulka č. II.3.1.1 Vývoz, dovoz, saldo obchodní bilance v jednotlivých čtvrtletích (běžné ceny) 2010 1.-4.Q

1.Q

2.Q

2011 3.Q

4.Q

1.-4.Q

Vývoz (meziroční změna v %)

18,4

20,6

14,1

9,9

9,5

13,3

Dovoz (meziroční změna v %)

21,2

21,6

13,1

6,5

4,9

11,0

Saldo v mld. Kč

121,2

54,4

44,4

36,4

56,2

191,5

Meziroční změna salda v mld. Kč

-28,4

4,9

10,8

21,9

32,6

135,3


Výsledky zahraničního obchodu v roce 2011 ovlivnily zejména tyto faktory: •

Oživení evropské a světové ekonomiky, které se v první polovině roku velmi pozitivně projevilo na vývoji zahraničního obchodu. Kulminující evropská dluhová krize naopak utlumila tempo českého vývozu i dovozu ve druhém pololetí.

•

Přetrvávající slabá poptávka ze strany tuzemských domácností, která byla důsledkem nepříliš příznivé situace na trhu práce a negativních spotřebitelských očekávání, zbrzdila tempo růstu dovozu.

•

Růst průmyslové produkce, který za minulý rok dosáhl poměrně vysokého tempa 6,9 %, byl orientován zejména na zahraniční poptávku.

•

Vývoj směnných kurzů; koruna v průměru za celý rok 2011 posílila vůči euru o 2,8 % a dosáhla tak kurzu 24,6 EUR/CZK. Ještě výrazněji koruna posílila vůči americkému dolaru, a to o 7,8 %. Průměrný směnný kurz činil 17,7 USD/CZK. 85


•


Rostoucí ceny vývozu i dovozu; v průměru za celý rok se vývozní ceny zvýšily o 1,7 % a dovozní ceny o 4,3 %. Zvýšení cen bylo ovlivněno především vývojem u minerálních paliv, jejichž importní ceny stouply průměrně o 24,4 % a exportní o 13 %. Směnné relace dosáhly v úhrnu za celý rok negativní hodnoty 97,5 %.

Graf č. II.3.1.3 Meziroční změny cen vývozu, dovozu, směnné relace (v %)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, graf MPO

Tabulka č. II.3.1.2 Index cen vývozu, dovozu, směnné relace Skupiny SITC Celkem

Indexy cen vývozu

Indexy cen dovozu

2010

2010

2011

2011

Směnné relace 2010

2011

99,0

101,7

102,0

104,3

97,1

97,5

0 potraviny

100,8

107,1

100,3

101,5

100,5

105,5

1 nápoje a tabák

101,2

103,2

96,7

107,0

104,7

96,4

2 suroviny

126,9

110,5

109,5

123,1

115,9

89,8

3 minerální paliva

104,8

113,0

121,7

124,4

86,1

90,8

4 tuky

103,4

105,0

98,1

128,6

105,4

81,6

5 chemikálie

106,5

107,4

99,9

104,9

106,6

102,4

6 tržní výrobky

98,1

105,8

101,5

105,1

96,7

100,7

7 stroje a dopr. prostředky

96,9

97,5

98,9

97,3

98,0

100,2

8 průmyslové spotř. zboží

97,2

100,6

97,2

98,7

100,0

101,9

Pramen: ČSÚ, březen 2012, graf MPO Zahraniční obchod v národním pojetí

Výše uvedené údaje o zahraničním obchodě vycházejí z přeshraniční statistiky ČR, ve které se definice vývozu a dovozu opírá o moment překročení hranice státu. Tato metodika však neumožňuje zachytit, jaká vytvořená hodnota připadá v rámci globálních hodnotových řetězců na jednotlivé země. ČSÚ proto za účelem co nejvěrnějšího zachycení tvorby hodnoty začal vykazovat statistiku zahraničního obchodu také v metodice národních účtů, která je založena na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 86



Podle metodiky změny vlastnictví (národní pojetí) posílil vývoz meziročně o 12,6 % a dovoz přidal o 10,8 %. Saldo obchodní bilance pak vykázalo aktivum 15,1 mld. Kč. Graf č. II.3.1.4 Zahraniční obchod ČR v metodice národního pojetí (běžné ceny)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, graf MPO

II.3.2 Teritoriální a komoditní struktura Do zemí Evropské unie mířilo 83 % českého exportu

Převážná většina českého exportu i importu byla v loňském roce realizována v rámci Evropské unie. Do zemí evropské sedmadvacítky mířilo celkem 83 % českého vývozu a podíl těchto států na dovozu činil 63,8 %. Oproti předloňskému roku se tak závislost na EU téměř nezměnila (v roce 2010 se EU na vývozu podílela 84 % a na dovozu 63,4 %). Export do EU se meziročně zvýšil o 11,9 % a import posílil o 11,8 %. Obchodní bilance se státy Evropské unie tak skončila aktivem ve výši 672,5 mld. Kč, což bylo o 74,1 mld. Kč více než v roce 2010. V rámci EU obchodovala České republika nejvíce se zeměmi eurozóny, hlavním obchodním partnerem bylo již tradičně Německo.

Tabulka č. II.3.2.1 Podíly uskupení a zemí na zahraničním obchodě ČR v roce 2011 vývoz Evropská unie 83,0% Eurozóna 65,6% Německo 32,1% Pramen: ČSÚ, březen 2012 Nejvyššího kladného salda dosáhl již tradičně obchod s Německem

dovoz 63,8% 50,6% 25,6%

Nejvyššího přebytku obchodní bilance dosáhla Česká republika v obchodě s Německem. Vývoz do tohoto teritoria vzrostl meziročně o 12,5 % a dovoz posílil o 11,7 %. Aktivum obchodní bilance činilo 236,6 mld. Kč a meziročně tak bylo o 31,1 mld. Kč vyšší. Druhou nejvýznamnější zemí podle výše dosaženého přebytku bylo Slovensko. Zahraniční obchod s touto zemí skončil aktivem 104,5 mld. Kč, což bylo o 13,2 mld. Kč více než v roce 2010. Mezi pětici států, s nimiž ČR vykázala nejvyšší přebytky, se dále zařadila Velká Británie (79,3 mld. Kč), Francie (69,7 mld. Kč) a Rakousko (42,9 mld. Kč). 87



Tabulka č. II.3.2.2 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance Dosažené M eziroč. Země

aktivum

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země

změna

v mld. Kč

v mld. Kč v mld. Kč Celkem ČR

191,5

70,3 stroje a dopr. prostř.

443,2 průmysl.spotř.zboží

47,7 tržní výrobky

21,6 nápoje a tabák

Německo

236,6


232,0 průmysl. spotř. zboží


14,4 suroviny

Slovensko

20,2 potraviny

17,4 minerální paliva

0,9 14,2

104,5



Spojené království

79,3




7,7 potraviny

Francie

69,7



9,0 suroviny

0,9

Rakousko

42,9


27,9 suroviny



4,5

Belgie

23,1



6,8

Švédsko

22,6





0,5

Švýcarsko

20,1




1,3 suroviny

0,2

Španělsko

17,3




1,0 suroviny

0,7

Itálie

14,8

-3,2 stroje a dopr. prostř.

20,9 suroviny


3,1

7,4 0,7


Schodkem naopak skončila bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU. Nejvyššího pasiva dosáhla ČR v obchodě s Čínou, a to 304,7 mld. Kč. Oproti loňskému roku tak došlo k dalšímu prohloubení schodku s touto zemí o 32,1 mld. Kč. Druhý nejvýznamnější deficit obchodní bilance byl zaznamenán v obchodě s Ruskem (50,3 mld. Kč), ten se však oproti loňsku snížil o 12,5 mld. Kč. Vysoké pasivum dále vykázal obchod s Japonskem (44,7 mld. Kč), Koreou (39,9 mld. Kč) a Ázerbájdžánem (27,2 mld. Kč).

Nejvyšší schodek vykázal obchod s Čínou

Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance Země

Celkový

M eziroč.

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC)

deficit

změna

podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč

v mld. Kč v mld. Kč Čína Rusko

-304,7 -50,3

-32,1 stroje a dopr. prostř. 12,5 minerální paliva

-240,1 průmysl. spotř. zboží -44,3 tržní výrobky -111,6 suroviny

-9,2 tržní výrobky

-15,6 chemikálie

-3,8

-1,2

Japonsko

-44,7



-6,1 průmysl. spotř. zboží

-5,3 chemikálie

-1,1

Korea

-39,9




-3,1 chemikálie

-0,8

Ázerbájdžán

-27,2

-6,3 minerální paliva

-30,5

Thajsko

-21,4


-17,3 suroviny



-0,7

M alajsie

-20,4


-17,4 suroviny



-0,4 -0,2

Tchaj-wan

-17,9




-2,0 chemikálie

Singapur

-13,0


-12,2 chemikálie


-0,3

Irsko

-11,3

0,2 chemikálie

-4,7 potraviny



-0,5

Pramen: ČSÚ, březen 2012 Stroje a dopravní prostředky tvořily 54,5 % vývozu

Z hlediska komoditní struktury se na příznivém vývoji zahraničního obchodu podepsaly nejvíce stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl na vývozu činil 54,5 % a byl tak téměř stejný jako v roce 2010. Na dovozu se pak stroje a dopravní prostředky podílely 41,9 %, což bylo o 1,5 p.b. více než v předchozím období. Meziročně se vývoz této komoditní skupiny zvýšil o 13,2 %, dovoz o 7,2 % a aktivum obchodní bilance skončilo přebytkem ve výši 443,2 mld. Kč.

88



Tabulka č. II.3.2.4 Komoditní struktura zahraničního obchodu Celkem

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Vývoz (podíl v %) Dovoz (podíl v %) Saldo 2010 (v mld. Kč) Saldo 2011 (v mld. Kč)

100,0 100,0 121,2 191,5

3,2 4,6 -36,3 -31,0

0,6 0,6 2,4 0,9

2,8 3,0 11,3 0,2

3,7 10,6 -137,6 -176,2

0,2 0,2 0,5 -1,0

6,3 10,9 -93,1 -112,0

17,7 18,1 5,1 21,6

54,5 41,9 336,3 443,2

10,9 9,8 33,1 47,7

0,1 0,2 -0,4 -1,9

Meziroční změna salda

70,2

5,3

-1,5

-11,0

-38,6

-1,6

-18,9

16,6

106,9

14,6

-1,5

Pramen: ČSÚ, březen 2012 Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Tabulka č. II.3.2.5 Stroje a dopravní prostředky Vývoz 2011 mil. Kč

S ITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Dovoz

meziroč. podíl na podíl na změna vývozu celkovém skup. vývozu

1 564 770

13,2

100,0

83 972 71 525 22 824 187 758 241 241 168 922 272 987 488 786 26 755

11,7 24,3 22,1 18,2 10,0 11,8 11,7 13,0 8,3

5,4 4,6 1,5 12,0 15,4 10,8 17,4 31,2 1,7

2011 mil. Kč

54,5 1 121 591 2,9 2,5 0,8 6,5 8,4 5,9 9,5 17,0 0,9

82 790 55 494 19 368 126 837 217 203 145 350 254 833 206 876 12 840

Obchodní bilance

meziroč. podíl na podíl na změna dovozu celkovém skup. dovozu

7,2

100,0

16,4 30,0 43,4 19,5 8,2 6,8 -7,7 13,3 -24,4

7,4 4,9 1,7 11,3 19,4 13,0 22,7 18,4 1,1

meziroční změna mil. Kč

2011 mil. Kč

41,9 443 180 106 904 3,1 2,1 0,7 4,7 8,1 5,4 9,5 7,7 0,5

1 182 16 031 3 456 60 922 24 038 23 573 18 154 281 910 13 915

-2 857 1 183 -1 728 8 190 5 521 8 530 49 855 32 025 6 185

Pramen: ČSÚ, březen 2012 Silniční vozidla se na vývozu podílely 17 %

Klíčovou roli sehrál již tradičně automobilový průmysl, který se na celkovém vývozu podílel 17 %. Export silničních vozidel vzrostl v meziročním srovnání o 13 %, dovoz přidal 13,3 % a bilance této skupiny tak vykázala rekordní aktivum 281,9 mld. Kč. To představuje meziroční zlepšení o 32 mld. Kč. Celkem bylo v roce 2011 vyrobeno v České republice rekordních 1 200 990 motorových vozidel. Produkci výrazně zvýšila mladoboleslavská Škoda Auto (o 16,8 %) a nošovická Hyundai (o 25,5 %), kolínská TPCA naopak zaznamenala mírný pokles výroby (o 8,5 %). Exportováno bylo loni 1 339 903 motorových vozidel.

Tabulka č. II.3.2.6 Výroba a prodej automobilů v roce 2011 rok 2011 výroba celkem (motorová vozidla) * z toho: osobní a užitková vozidla Nákladní Autobusy motocykly a mopedy

1 200 990

tuz. prodej

výroba

tuz. prodej

vývoz

1 339 903

11,50

3,15

11,80

podíl počtu silničních vozidel 97,89 83,19 99,03 0,11 0,35 0,07 0,29 0,79 0,24

11,44 -8,30 31,32

3,02 1,43 18,87

11,77 -20,46 29,94

47,83

8,24

52,73

0,09

67 401

meziroční změny v % vývoz

0,12

0,08

Pramen: SAP, únor 2012 Pozn.: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2011 i zásoby dříve vyrobených aut 89



Automobilovému průmyslu se dařilo i navzdory klesající evropské poptávce

Český automobilový sektor se tak vyvíjel příznivě i navzdory klesající poptávce po automobilech v Evropské unii. V loňském roce se registrace automobilů v EU podle sdružení ACEA počtvrté v řadě snížily, a to o 1,7 % na 13,1 milionu vozů. Pokles přitom zaznamenala většina evropských trhů; ve Francii se prodej snížil o 2,1 %, ve Velké Británii o 4,4 %, v Itálii o 10,4 % a ve Španělsku o 17,7 %. Výjimku tvořilo Německo, ve kterém se registrace zvýšily o 8,8 %.

Vysoké aktivum zaznamenaly také tržní výrobky a průmyslové spotřební zboží

Dalšími významnými obchodními artikly ČR byly tržní výrobky tříděné podle materiálu (podíl na exportu 17,7 %, na importu 18,1 %) a průmyslové spotřební zboží (podíl na exportu 10,9 %, na importu 9,8 %). Vývoz obou těchto skupin posiloval meziročně dvouciferným tempem a výrazně tak přispěl k navýšení celkového aktiva.

Negativně celkovou bilanci ovlivnila zejména minerální paliva

Naopak negativní vliv na celkovou obchodní bilanci měla především minerální paliva. Pasivum obchodu této skupiny se meziročně prohloubilo o 38,6 mld. Kč na 176,2 mld. Kč. Meziroční růst dovozu minerálních paliv dosáhl 22,6 % a výrazně tak předstihl zvýšení vývozu o 14,5 %. Na tomto vývoji se podepsaly vysoké ceny ropy, které především v úvodu loňského roku prudce vzrostly. Cena ropy Brent se v loňském roce meziročně výrazně zvýšila, v průměru se na světových trzích obchodovala za 114,66 USD/barel. Ropa WTI také prudce podražila, její průměrná cena za celý rok činila 96,0 USD/barel.

Graf č. II.3.2.1 Vývoj cen ropy na světových trzích (průměry z denních záznamů)

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO Struktura dovozu dle předpokládaného užití

Téměř polovina dovozu směřujícího do ČR v roce 2011 byla určena pro výrobní užití. Oproti předchozímu období se tento poměr mírně zvýšil na 49,4 % ze 48,9 %. Podíl výrobků pro investiční užití se oproti loňsku téměř nezměnil, dosáhl 30,1 %.

90



Tabulka č. II.3.2.7 Struktura dovozů dle předpokládaného užití 2010 Dovozy pro: Investiční užití Osobní spotřeba Výrobní užití

mld. Kč

%

mld. Kč

2011 %

index 11/10

724,5 506,8 1180,3

30,0 21,0 48,9

805,8 550,0 1322,0

30,1 20,5 49,4

111,2 108,5 112,0

Pramen: MPO Pozn. vč. dopočtů (rok 2010 definitivní údaje, rok 2011 revidované údaje dle závěrky k 28.2.2012) HI-TECH výrobky

Ve srovnání s rokem 2010 se mírně zvýšil podíl HI-TECH výrobků na českém exportu, a to na 16,7 % z 16,4 %. Vyvážely se zejména výrobky z oboru výpočetní techniky a elektroniky a komunikací. Příznivou zprávou je, že se obchodní bilance s HI-TECH výrobky výrazně zlepšila. I když obchod s těmito produkty skončil i v loňském roce schodkem (9,5 mld. Kč), hodnotíme velmi pozitivně skutečnost, že se toto pasivum meziročně snížilo o výrazných 55 mld. Kč. Vývoz HI-TECH se sledovaném období zvýšil o 14,7 % a dovoz o 1,3 %.

Vývoz a dovoz z hlediska stupně zpracování

Z hlediska stupně zpracování drží i nadále dominantní podíl na vývozu i dovozu výrobky s vyšším stupněm zpracování, zejména strojírenské a elektrotechnické výrobky.

Tabulka č. II.3.2.8 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování podíl v % Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování A. Výrobky s nižším stupněm zpracování Potraviny a suroviny pro výrobu potravin Suroviny vč. energetických a druhotné odpady Polotovary B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování Strojírenské a elektrotechnické výrobky Ostatní finální výrobky

vývoz

dovoz

2010

2011

2010

2011

13,1 4,0 3,4 5,7 84,8 60,4 24,3

12,8 4,1 3,1 5,5 84,9 60,8 24,2

21,9 5,6 8,8 7,4 74,4 48,6 25,8

22,5 5,6 9,5 7,4 73,5 47,1 26,4

Pramen: MPO Pozn. vč. dopočtů (r. 2010 dle závěrky k 26.8.2011, r. 2011 dle závěrky k 27.1.2012)

II.3.3 Očekávaný vývoj zahraničního obchodu Výhled do roku 2012 je optimistický

Vývoj zahraničního obchodu ČR v roce 2012 bude záviset především na dalším průběhu evropské dluhové krize. Podle posledních výsledků konjukturálních průzkumů z ledna a února můžeme být pro následující měsíce mírně optimističtí. Ekonomická nálada se zlepšila jak v České republice, tak v zemích Evropské unie. Pozitivní je zejména vývoj v Německu, kde důvěra v ekonomiku dosahovala na začátku roku několikaměsíčních maxim. Příznivým údajem je také objem zakázek českých průmyslových podniků, který stále roste, i když mírnějším tempem než v roce 2011. Očekáváme tedy, že v příštím roce si zahraniční obchod udrží pozitivní trend, ale oproti loňskému roku vlivem přetrvávajících problémů eurozóny oslabí. 91


Vývoj zahraničního obchodu v lednu 2012


V prvním měsíci letošního roku dosáhl český zahraniční obchod velmi solidních výsledků. Podle předběžných údajů přeshraniční statistiky se český export zvýšil meziročně o 11 % a import přidal o 6,3 %. Obchodní bilance vykázala nejvyšší aktivum od vzniku České republiky, a to 29,6 mld. Kč. Oproti loňskému lednu tak došlo k vylepšení bilance o 11,7 mld. Kč.

II.3.4 Vývoj obchodu v EU Evropská unie

Zahraniční obchod Evropské unie skončil stejně jako v předchozích letech deficitem, který se oproti loňsku mírně snížil na 154,1 mld. EUR z předchozích 159,5 mld. Kč. Vývoz zemí evropské sedmadvacítky posílil meziročně o 13 % a dovoz se zvýšil o 12 %. Podobně jako v České republice dosahoval vývoz i dovoz v prvních měsících roku dvouciferného tempa růstu, které od května začalo výrazně zpomalovat. Obchodní bilance přitom vykázala pasivum ve všech sledovaných měsících.

Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU v jednotlivých měsících roku 2011

Pramen: Eurostat, prosinec 2011, graf MPO Pozn.: statistika zachycuje pohyb zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU a také vzájemný obchod mezi členskými zeměmi, sezónně očištěná data Německo, Slovensko

V rámci EU dosáhlo suverénně nejvyššího přebytku obchodní bilance Německo, a to 157,0 mld. EUR. Jeho vývoz se meziročně zvýšil o 11 % a dovoz přidal 13 %. Druhý nejvýznamnější obchodní partner ČR, Slovensko, vykázal aktivum ve výši 1,5 mld. EUR. Slovenský export meziročně posílil o 17 % a import se zvýšil o 13 %.

92



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD V ČR Maloobchodní tržby vzrostly o 1,9 %

Ani v roce 2011 se hodnoty růstu tržeb maloobchodníků nevrátily na předkrizovou úroveň, tržby maloobchodu ale i tak reálně posílily o dobrá 1,9 %. Celkovému výsledku pomohl především motoristický segment, včetně oprav motorových vozidel. Výrazně tržby vzrostly i ve specializovaných prodejnách s počítači a komunikačními zařízeními, nebo v prodeji prostřednictvím internetu či zásilkové služby.

Graf č. II.4.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Výsledky táhlo první čtvrtletí

Vývoj maloobchodu byl v roce 2011 charakterizován prudkým růstem tržeb v prvním čtvrtletí roku, kdy se meziročně reálně zvýšily o 4,8 %. V dalších čtvrtletích byl již růst slabší, ve druhém dosáhl 1,2 %, ve třetím si polepšil o 0,5 %. Lepší výsledky zaznamenalo poslední čtvrté čtvrtletí, tržby se v něm meziročně reálně zhodnotily o 1,2 %.

Maloobchod táhly dopravní prostředky

K meziročně lepším výsledkům maloobchodu podstatně přispěl oddíl obchod, opravy a údržba motorových vozidel, který oproti roku 2010 posílil o 5,4 %. Maloobchodní tržby bez tohoto segmentu vzrostly ve stálých cenách o slabá 0,4 %.

Dařilo se i prodeji přes internet, počítačovým a komunikačním zařízením

Dramaticky tržby poskočily v oddílu prodeje prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby, zvedly se zde meziročně o 11,8 %. Údaj potvrzuje rostoucí oblibu nákupů přes internet. Dobré výsledky si připsaly i maloobchodníci zabývající se počítačových a komunikačních zařízení, jejich tržby vzrostly o 8,1 %.

prodejem

Naproti tomu tržby maloobchodů s potravinami poklesly meziročně o 1,2 %. Specializované prodejny s potravinami si pohoršily o něco více, jejich tržby klesly o 1,6 %. Nejvýrazněji se ale snížil prodej ve stáncích a na trzích, pohoršil si o 12,8 %. Úspory domácností v loňském roce jsou tak nejvíce patrné právě v těchto oblastech.

93


Tržby za pohonné hmoty klesaly


Tržby za pohonné hmoty, tak jako v předchozím roce, klesaly ve všech sledovaných čtvrtletích. V meziročním srovnání s předchozím rokem se ve stálých cenách propadly o 3,6 %. Z grafu č. II.4.2 je patrné, že spotřebitelé reagovali na zvyšující se ceny pohonných hmot poklesem spotřeby. Řada řidičů, včetně dopravců, využila nižší ceny pohonných hmot v zahraničí a tankovala mimo území ČR.

Graf č. II.4.2 Fyzický objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Motoristickému segmentu se dařilo

Motoristickému segmentu se dařilo v průběhu celého roku 2011, oddíl obchodu, oprav a údržby motorových vozidel vzrostl již na začátku roku (v prvním čtvrtletí) o 12 % a i přes snížení tempa růstu si ve druhém čtvrtletí přidal 1,8 % a ve třetím 4,1 %, čtvrté představovalo meziroční nárůst o 3 %. Dynamiku jeho růstu ve srovnání s tržbami maloobchodu bez motoristického segmentu zobrazuje tabulka č. II.4.1 a graf č. II.4.3.

Tabulka č. II.4.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (s.c., meziroční změny v %) 2010

Maloobchod včetně motoristického segmentu Obchod, opravy a údržba motorových vozidel Prodej pohonných hmot (p.h.) Maloobchod kromě p.h.

2011

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

-0,2

2,1

1,6

1,5

4,8

1,2

0,5

1,2

3,2 -3,6 -1,2

8,4 -0,5 -0,8

7,0 -9,0 1,3

8,7 -9,6 0,3

12,0 -5,5 3,0

1,8 -3,6 1,8

4,1 -2,0 -0,7

3,0 -3,1 2,9


94



Graf č. II.4.3 Index tržeb maloobchodu celkem a obchodu s motorovými vozidly (meziroční změny v %)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Klesl disponibilní důchod i úspory

Disponibilní důchod domácností vzrostl v roce 2011 jen mírně, přičemž spotřeba dosahovala podobných hodnot jako v letech předcházejících. Zatímco na začátku roku domácnosti vydaly na spotřebu méně než v roce 2010, spotřeba v závěru roku byla vyšší. Snížení disponibilního důchodu a zachování výdajů vyvolalo pokles tvorby úspor domácností, který byl patrný po většinu uplynulého roku.

Graf č. II.4.4 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny)

Pramen: ČSÚ, březen 2012, úpravy a graf MPO Důvěra spotřebitelů rekordně klesla

Také důvěra spotřebitelů zůstala v roce 2011 na velmi nízké úrovni, v závěru roku se však v očekávání dalšího zhoršení ekonomické situace ještě více propadla. Oproti průměru roku 2005 se nálada spotřebitelů v jednotlivých 95



měsících zhoršovala v průměru o 1,9 %. Důvěra podnikatelů zůstala poměrně nízká, její vývoj byl ale v průběhu roku stabilní. Graf č. II.4.5 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2005)

Pramen: ČSÚ, únor 2012, graf MPO Ekonomicky slabý bude i rok 2012

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ jsou očekávání ohledně ekonomické a finanční situace pro rok 2012 spíše negativní. Obavy panují zejména z vývoje na trhu práce. Téměř polovina spotřebitelů na konci roku 2011 uvedla, že s ohledem na ekonomický vývoj spíše spoří. Pokles zaznamenal ke konci roku i indikátor podnikatelské důvěry, ani podnikatelé nemají pocit, že by jejich hospodaření nabíralo do příštího roku na kondici. Na druhou stranu objem prodejů osobních automobilů na začátku roku 2012 předčil očekávání. V roce 2012 nelze předpokládat silný nárůst tržeb maloobchodů, celkový výsledek by ale mohly pozitivně ovlivnit, tak jako v minulých letech, rostoucí prodeje v automobilovém průmyslu. Potenciál růstu tržeb v roce 2012 představuje i oblast prodeje prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby, či prodej počítačových a komunikačních zařízení.

II.4.1 Vnitřní obchod v EU Obrat obchodníků se v druhé polovině roku ustálil

V průběhu celého roku 2011 byly na obratech maloobchodníků v Evropské unii patrné skokové změny zřejmě úzce související se stavem a očekáváními vývoje evropské ekonomiky. Zatímco první dva měsíce roku tržby výrazně posílily (i díky srovnání se slabou základnou roku 2010), v dalších měsících byl patrný pokles a velmi nestálý průběh. Situace se uklidnila až ve třetí čtvrtině roku, kdy výkyvy oslabily, a obrat se vyvíjel poměrně stabilně, i když nadále oslaboval. Průběh meziročního srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropě je zobrazen v grafu č. II.4.1.1

96



Graf II.4.1.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu (vyjma automobilového průmyslu) v EU (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, duben 2012, graf MPO Čeští i němečtí obchodníci své ekonomické vyhlídky vidí lépe než Evropa

Příznivě viděli ekonomickou situaci čeští i němečtí obchodníci, tuzemští obchodníci hodnotili vyhlídky svého podnikání dokonce kladněji. Zatímco český index důvěry maloobchodníků se s různě velkými výkyvy držel celý rok v kladných hodnotách (s výraznějším poklesem v posledních měsících roku), index důvěry německých obchodníků se dostal v srpnu pod pomyslnou neutrální hranici. Průběh ale nabral od října až po první měsíce roku 2012 pozvolný růstový trend. Naproti tomu index důvěry evropských maloobchodních podnikatelů zůstal po celý rok v záporných hodnotách a dále se vytrvale propadal.

Graf č. II.4.1.2 Důvěra obchodníků v ekonomiku

Pramen: Eurostat, duben 2012, graf MPO

97


Německu i Česku se relativně daří, EU a eurozóna růst zpomaluje


Zatímco v oblasti ekonomického očekávání jsou čeští spotřebitelé oproti svým evropským protějškům více skeptičtí, důvěra českých maloobchodních prodejců se drží dlouhodobě nad evropským průměrem. Obrat tržeb je podle průběhu velmi citlivý na aktuální ekonomické podmínky, v průměru je spíše kladný, ke konci roku však stagnuje. Podobný trend je pak patrný i v sousedním Německu. Horší průběh však zaznamenala v roce 2011 Evropská unie jako celek, potažmo členské státy eurozóny. Obrat tržeb v těchto uskupeních spíše stagnoval, ke konci roku klesal. Dobrý vývoj nezaznamenala ani důvěra spotřebitelů a maloobchodních prodejců.

98



II.5 INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ II.5.1 Přímé zahraniční investice Příliv zahraničních investic klesl o více jak 26 %

Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do České republiky zaznamenal v roce 2011 výrazný pokles. Zahraniční investoři tak zřejmě nalézali možnost lepších investičních příležitostí mimo ČR. Svůj kapitál pak spíše z tuzemska přesouvali k pokrytí finančních potřeb svých zahraničních společností. PZI tak v roce 2011 poklesly ve srovnání s předchozím rokem o více než 26 % a dosáhly hodnoty 95,6 mld. Kč. Nejvíce investic přiteklo ve druhém čtvrtletí roku (46 mld. Kč), vysoký přírůstek zaznamenalo i poslední čtvrtletí (31,1 mld. Kč). Naopak výjimečně nepříznivé byly měsíce duben až květen, kdy se PZI navýšily o slabou 1,1 mld. Kč. Zahraniční investice vzrostly nejvíce v oblasti reinvestovaného zisku, dosáhly zde 88,4 mld. Kč a posílily tak oproti roku 2010 o 7 %. Naopak výrazný propad zaznamenaly investice do základního kapitálu, v rámci nichž převládly dezinvestice, PZI v této oblasti v roce 2011 poklesly o 7,9 mld. Kč, což představuje meziroční snížení o 128 %. I příliv ostatního kapitálu se v roce 2011 propadl, dosáhl 15,2 mld. Kč, tedy meziročně méně o téměř 20 %.

Graf č. II.5.1.1 Struktura přímých zahraničních investic do ČR (v miliardách Kč)

Pramen: ČNB, březen 2012, graf MPO Nejvíce investic přiteklo z Německa

Nejvýznamnějším investorem bylo v roce 2011 Německo, ze kterého přiteklo do ČR celkem 44,8 mld. Kč, tedy téměř 47 % všech investovaných prostředků pocházejících ze zahraničí. Významná výše kapitálu byla v Česku rovněž investována ze Slovenské republiky, představovala příliv 20,8 mld. Kč. Třetím největším investorem bylo Rakousko s investovaným kapitálem ve výši 16,5 mld. Kč, následováno dále Nizozemím s 11,5 mld. Kč a Velkou Británií s investicemi v hodnotě 9,8 mld. Kč.

99



Ze států mimo eurozónu, včetně členských států EU, činil příliv zahraničních investic 37,7 mld. Kč, tedy 39,4 %, podíl zemí Asie na přílivu investic činil 8,3 %, hodnotově 7,9 mld. Kč. Graf č. II.5.1.2 Nejvýznamnější PZI do ČR v roce 2011 podle zemí (mld. Kč)

Pramen: ČNB, březen 2012, graf MPO Investice do základního kapitálu výrazně poklesly

PZI do základního kapitálu tuzemských firem v roce 2011 výrazně poklesly. Převládly v rámci nich dezinvestice a dosáhly tak výsledné hodnoty -7,9 mld. Kč, základní kapitál českých společností tak byl spíše uvolňován do ciziny. Nejvíce takto odteklo kapitálu do Lucemburska (-18,9 mld. Kč), Nizozemí (-9,9 mld. Kč) a Kypru (-1,4 mld. Kč). Svůj základní kapitál v tuzemsku naopak nejvíce navýšily firmy ze Spojeného království (o 8,5 mld. Kč), Rakouska (4,4 mld. Kč) a Švýcarska (2,6 mld. Kč). Vývoj v oblasti základního kapitálu lze vysvětlit především nepříznivou ekonomickou situací zahraničních „matek“ tuzemských společností, které se pravděpodobně snaží úbytek svých aktiv na evropských trzích kompenzovat právě kapitálem ze stabilních dceřiných společností v ČR. Třetí největší odliv prostředků byl realizován na Kypr, kde sídlí řada firem kvůli výhodným daňovým a podnikatelským podmínkám. Za přesunem kapitálu tak může být i případný spekulativní motiv.

PZI do základního kapitálu vzrostly nejvíce v oblasti obchodu a oprav motorových vozidel

Ze členění PZI do základního kapitálu podle jednotlivých odvětví je patrné, že nejvíce investic přilákal velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, kam firmy celkově umístily 3,2 mld. Kč. Zajímavé pro zahraniční investory bylo i stavebnictví (892,8 mil. Kč) a zpracovatelský průmysl (527,8 mil. Kč).

100



Graf č. II.5.1.3 PZI do základního kapitálu v roce 2011 podle odvětví (v mil. Kč)

Pramen: ČNB, březen 2012, graf MPO Reinvestovaný zisk měl na PZI největší podíl

Nejvýznamnější podíl na PZI měly reinvestované zisky. Nejvíce reinvestic směřovalo do zpracovatelského průmyslu, kam firmy umístily 33,2 mld. Kč. Vysoký podíl reinvestovaného zisku směřoval i do služeb (29,6 mld. Kč), z toho 17,3 mld. Kč do pojišťovacích a finančních činností; do oblasti výroby a infrastruktury energetického sektoru bylo reinvestováno 21,4 mld. Kč. Z teritoriálního hlediska přiteklo nejvíce reinvestovaného zisku z Německa (37,8 mld. Kč), Nizozemí (18 mld. Kč) a Rakouska (14,8 mld. Kč).

Ostatní kapitál opět vzrostl

V oblasti ostatních investic byl zaznamenán i v roce 2011 příliv. Stejně jako v roce 2010 tak převažoval pohyb splátek z úvěrů ze zahraničí do ČR. Jednalo se především o splátky úvěrů poskytnutých mateřským společnostem tuzemskými dceřinými podniky.

PZI do zahraničí v roce 2011 klesly o 37 %

Objem přímých zahraničních investic plynoucích z ČR do zahraničí v roce 2011 klesl meziročně o 37 % a dosáhl celkem 20,4 mld. Kč. Dramaticky v loňském roce poklesly investice do zahraničního základního kapitálu, jejich hodnota dosáhla 702,4 mil. Kč, což je pouhá desetina tohoto typu investic z roku 2010. Odliv ostatních investic poklesl o 86 % a činil 1,8 mld. Kč. Růst zaznamenal pouze tok kapitálu v podobě reinvestovaného zisku, který meziročně vzrostl o 22 % na 17,9 mld. Kč. Největší objem investic mířil z ČR do Nizozemí, směřovaly tam investice ve výši 5,3 mld. Kč, tedy 26 % z celkově investovaného kapitálu. Druhý největší podíl investic mířil do Německa, celkem 19 % v hodnotě 4 mld. Kč, následovalo Slovensko s 3,7 mld. Kč (18 %) a Indie s 2,2 mld. Kč (11 %). Výrazně přitom převažovaly investice ve formě reinvestovaného zisku.

101



Co se týče odvětvové struktury, nejvíce české podniky investovaly do odvětví služeb (14,7 mld. Kč), druhá nejvýznamnější byla oblast administrativní a podpůrné činnosti (9,6 mld. Kč) následována zpracovatelským sektorem (6,7 mld. Kč).

102



PŘÍLOHA Přehled významných obchodních a investičních projektů českých firem v roce 2011 Významné zahraniční obchodní aktivity českých firem v roce 2011

Mezi nejvýznamnější zakázky a investice českých podnikatelů v zahraničí patří následující projekty ‒

Zakázka na rozšíření a modernizaci rafinérie Sapugaskanda na Srí Lance, kterou získala brněnská firma Unis, a.s., hlavním kontraktorem by měla být MPI Group, a.s. Hodnota zakázky se odhaduje na 2,2 mld. USD.

‒

Novou tepelnou elektrárnu buduje v Turecku společnost Vítkovice Machinery Group, hodnota úvěru poskytnutého Českou exportní bankou se pohybuje okolo 330 mil. EUR.

‒

Společnost ČKD Praha DIZ, a.s. připravuje v Indii dodávku plynové elektrárny o výkonu 280 MW, hodnota uzavřené smlouvy je 295 mil. USD.

‒

Investice v hodnotě 220 mil. EUR společnosti PSG International, a.s., která realizuje výstavbu paroplynové elektrárny o výkonu 222 MW v Kurganské oblasti (Rusko).

‒

Zakázka společnosti PSJ a.s. ve výši 120 mil. EUR do výstavby obchodního a zábavního centra FORUM v Rjaznani (Rusko). V Tunisku pak získala firma kontrakt na obnovu, modernizaci a rozšíření nákladního přístavu Hammamet v hodnotě 56 mil. EUR.

‒

Inekon Group uzavřel kontrakt s vietnamskou společností Phu Son Joint Stock Cement Company na výstavbu cementárny v hodnotě 115 mil. EUR.

‒

Smlouvu na dodávku 31 nízkopodlažních tramvají pro dopravní podnik maďarského města Miskolc uzavřela společnost Škoda Transportation, a.s. Zakázka v hodnotě 2 mld. Kč bude realizována v průběhu dvou let, na dalších deset let bude dále uzavřena smlouva o plném servisu v hodnotě 175 mil. Kč.

‒

Výstavbu výrobní linky s kapacitou 20 tisíc tun netkané textilie uskutečnila v roce 2011 firma Pegas Nonwovens pro egyptskou firmu IDG. Hodnota investice činila 60 mil. EUR.

‒

Projekt CZ LOKO, a.s. na dodávku zařízení pro generální opravu dieselových lokomotiv pro běloruskou železnici (45 mil. eur).

‒

Firma Zetor Tractors, a.s. získala v Iráku zakázku na dodávku komponentů pro montáž 1 500 traktorů ve výši 800 mil. Kč.

‒

Škoda Kingway Electric získala v uplynulém roce zakázku na dodávky trakčních pohonů pro vozy metra v Čínské lidové republice, investice činí 0,5 mld. Kč.

‒

Mitas, český výrobce mimosilničních pneumatik, buduje ve státě Iowa (USA) nákladem 43,81 mil. USD nový závod, který začal produkovat koncem dubna 2012. Budou se zde vyrábět radiální zemědělské pneumatiky značek Mitas a Continental, určené výhradně pro severoamerický trh. Do roku 2016 vznikne cca 260 nových pracovních míst a roční výrobní kapacita by měla dosáhnout 12,6 tisíc tun pneumatik. 103


‒


Farmaceutická společnost Teva Czech Industries zahájila v listopadu 2011 v Opavě výstavbu provozu na výrobu tablet. Během dvou let zde najde zaměstnání zhruba 300 lidí. Nový komplex navazuje na výrobní halu, kterou Teva zprovoznila v roce 2010, a zvýší její výrobní kapacitu tablet na dvojnásobek.

Tyto a mnohé další kontrakty byly uzavřeny a alespoň z části i uskutečněny v roce 2011.

104



B. ANALÝZA MEZINÁRODNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR V ROCE 2011 EXECUTIVE SUMMARY Podmínkou udržitelného růstu každé ekonomiky, včetně České republiky, je její dlouhodobá konkurenceschopnost. Ta je přitom ovlivněna celou řadou faktorů. Mezi základní ukazatele úspěšnosti země na mezinárodních trzích patří zejména cenová, respektive nákladová, konkurenceschopnost. Pro jejich měření jsme si vybrali základní indikátory – reálný efektivní měnový kurz, jednotkové náklady práce a produktivitu práce. Na těchto tzv. „tvrdých“ datech ilustrujeme postupnou ztrátu cenové (i nákladové) konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ta je dána pouze z části přirozenou konvergencí k vyspělým ekonomikám. Hlavní příčinou je zejména zaostávání v technologickém vývoji, nízká míra zavádění inovací a výsledků vědy a výzkumu do praxe. Podle agregovaných výsledků zahraničního obchodu se sice zdá, že se české ekonomice zatím s touto ztrátou cenové konkurenceschopnosti daří vyrovnávat. Při podrobnějším pohledu do struktury ale vidíme, že současný stav v sobě skrývá řadu významných hrozeb a rizik. Výrazně narůstá dovozní náročnost českého exportu a přidaná hodnota vytvořená v ČR zdaleka neodpovídá vykazovanému objemu zahraničního obchodu. Kromě výrazných teritoriálních a komoditních závislostí je pro český zahraniční obchod charakteristická závislost na umístění výrob v rámci tzv. globálních hodnotových řetězců. Výroby v ČR se nacházejí v nižších patrech těchto řetězců, tedy v oblastech s nižší přidanou hodnotou, nižším zapojením VaV, závislých na rozhodnutích zahraničních centrál. Důležité je proto vytvoření podmínek pro posun v rámci hodnotových řetězců výše, směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou a větší autonomií v rozhodování. Vláda ČR si tyto výzvy i hrozby uvědomuje a proto v září 2011 přijala Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti (dále jen „Strategie“ nebo „SMK“), která na tyto výzvy reaguje a jejímž cílem je úspěšně se s těmito riziky a hrozbami vyrovnat. V této souvislosti analýza detailně sleduje vývoj v jednotlivých programech zaměřených na posílení konkurenceschopnosti, kterými jsou: veřejný sektor, vzdělávání a zaměstnanost, podnikatelské prostředí a ekonomika globálních inovací. V dnešním rychle se měnícím světě je nezbytné neustále sledovat vývoj české a světové ekonomiky a v jejich kontextu průběžně analyzovat vývoj faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost. Na jejich základě je pak možné relevantně posuzovat rizika a hrozby, kterým je ekonomika vystavena. To je jedním z hlavních cílů, který si klade předkládaný materiál.

105



I.1 POJETÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Definice konkurenceschopnosti dle OECD Konkurenceschopnost vyjadřuje schopnost společnosti, odvětví, regionů, národů a národních celků generovat relativně vysoké úrovně jak příjmů z výrobních faktorů, tak jejich využití na udržitelné úrovni za současného vystavení mezinárodní konkurenci. Česká republika je exportně zaměřená země. Zeměpisná poloha, levná pracovní síla a investiční příležitosti přilákaly v posledních dvaceti letech do země zahraniční kapitál spolu s moderními technologiemi. Statistiky nám však ukazují, že v posledních letech příliv investic zpomaluje, cena pracovní síly roste a s přispěním i ostatních faktorů ztrácí země na konkurenceschopnosti. Podle Světového ekonomického fóra se v roce 2011 Česká republika posunula v žebříčku hodnocení konkurenceschopnosti zemí o dvě příčky směrem dolů, z 36. na 38. pozici (Zdroj: The Global Competitiveness Report 2011). V jakých oblastech nejvíce zaostáváme, naznačuje níže uvedený graf. Pokud bychom porovnali výsledky měření s předcházejícími roky, zjistíme, že se problémové faktory stále opakují, některé si mění pouze pořadí. Korupce však problémovým faktorům každoročně vévodí. Graf č. 1: Překážky v podnikání v České republice vnímané respondenty v r. 2011 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Překážky v podnikání v ČR v r. 2011 (%)

Pramen: The Global Competitiveness Report 2011

Následující přehled ukazuje posun v jednotlivých pilířích konkurenceschopnosti v posledních třech letech a dává jasný signál, ve kterých oblastech se vytyčenému cíli spíše vzdalujeme.

106



Tab. č. 1: Jednotlivé pilíře konkurenceschopnosti a srovnání za 2009, 2010, 2011. Pilíře konkurenceschopnosti Index GCI

GCI

2009

2010

2011

31

36

38

1. Instituce

Institutions

62

72

84

2. Infrastruktura

Infrastructure

48

39

36

3. Makroekonomická stabilita

Macroeconomic stability

43

48

43

4. Zdraví a primární vzdělání 5. Vyšší vzdělání

Health and primary education Higher education and training Goods market efficiency Labor market efficiency

33

43

51

24

24

30

27

35

36

20

48

42

30

32

31

9. Velikost trhu

Technological environment Market size

40

42

40

10. Obchodní náročnost

Business performance

25

34

36

11. Inovace

Innovation

25

27

33

12. Rozvoj finančního trhu

Financial market development

42

48

53

6. Efektivita trhu zboží 7. Efektivita trhu práce 8. Technologické prostředí

hodnocení

Pramen: The Global Competitiveness Report 2009, 2010, 2011.

Patrný je především propad v hodnocení institucí veřejné správy, který je zapříčiněn nenastartováním reformy státní správy, vyšší korupcí a stavem v soudnictví. Možným východiskem by bylo přijetí nového služebního zákona, který by nově upravil práva a povinnosti úředníků ve státních úřadech a především elektronizace veřejné správy, která by snížila počty jednotlivých úkonů a celý proces by výrazně zrychlila a zefektivnila. Elektronizace by zasáhla i do oblasti soudnictví, kde se počítá s programy eSbírka a eLegislativa, které mají za cíl snížit počty úkonů, délku soudních řízení a celý proces zefektivnit. Elektronizace je však dlouhodobá, není možno ji zavést během krátkého časového období. S institucemi úzce souvisí i podnikatelské prostředí, na jehož formování se podílí právní prostředí a infrastruktura. Regulace podnikatelského prostředí ovlivňuje konkurenční schopnost domácích podniků a tedy i konkurenční schopnost ekonomiky jako celku. Důležitou roli v tvorbě podnikatelského prostředí hraje infrastruktura. Tento pilíř konkurenceschopnosti zaznamenal za poslední dva roky vzestup, který však není výsledkem lepší kvality silniční a železniční sítě, ale rozvojem informačních technologií a jejich využitím v ekonomice. V oblasti makroekonomické stability si postavení udržujeme, ČR je považována za ekonomicky stabilní a vyspělou zemi. V oblasti zdraví a vzdělání pozice naopak ztrácíme. Důvodem je pomalé tempo zavádění zejména školních reforem. Jejich prioritou jsou testování žáků na základních školách, jednotné státní maturity, školné a půjčky pro studenty. Jejich zavádění bohužel vázne. Ve zdravotnictví se nicméně 107



projevují zavedené reformy. Výdaje na zdraví od roku 2009 mírně klesají, pacienti si více na péči připlácejí ze svých zdrojů. Regulační poplatky, dentisté, optika atd. jsou příklady, kdy si pacient ze svého připlácí, což má pozitivní vliv na ozdravení financování zdravotní péče a na uvědomování si významu zdraví. Nejdůležitějším faktorem pro konkurenceschopnost jsou inovace, neboť představují klíčový nástroj na cestě k dlouhodobé ekonomické prosperitě. V této oblasti si Česká republika pohoršila a klesla z 25. místa na 33. místo.

I.2 Cenová a necenová konkurenceschopnost Cenová, respektive nákladová, konkurenceschopnost patří mezi základní ukazatele úspěšnosti země na mezinárodních trzích. Měří se pomocí tzv. reálného efektivního měnového kurzu (Real Effective Exchange Rate), protože reálné měnové kurzy zahrnují nejen vývoj nominálního kurzu, ale i vývoj cen a mezd v domácí ekonomice i u konkurentů. V kontextu ČR je však třeba zdůraznit, že ztráta konkurenceschopnosti je zčásti dána přirozenou (a také žádoucí) konvergencí domácí ekonomiky k vyspělejším státům. Ta by, podle odhadů, měla činit přibližně do 3 % reálného zhodnocení kurzu ročně. Reálný efektivní směnný kurz (REER) Nominální kurz, který je deflovaný podílem domácí a zahraniční cenové hladiny vyjádřené indexem spotřebitelských cen (CPI), nebo cen průmyslových výrobců (PPI), anebo podílem domácích a zahraničních jednotkových nákladů práce (ULC). Vyjadřují konkurenceschopnost domácí produkce a zboží vůči zahraniční. Pokles reálného kurzu (hodnota nižší než 100 oproti základnímu období) implikuje reálné znehodnocení, a tedy tendenci k růstu cenové/nákladové konkurenceschopnosti domácích výrobců na zahraničním trhu. Naopak nárůst reálného kurzu (hodnota vyšší než 100 oproti základnímu období) značí reálné posílení, vedoucí ke snižování konkurenceschopnosti tuzemských výrobků v zahraničí. Tento ukazatel zahrnuje nejen nominální změnu kurzu národní měny, ale i změnu cen/jednotkových nákladů práce vůči ostatním ekonomikám, a proto je považován za jeden ze základních indikátorů konkurenceschopnosti. Je však nutné poznamenat, že v dlouhém časovém horizontu ji ČR ztrácí v důsledku zvyšování vyspělosti domácí ekonomiky a růstu životní úrovně obyvatel (patrné především v mzdové oblasti). Vývoj za poslední tři roky, kdy světovou ekonomikou otřásla finanční krize a aktuální hrozbu stále představuje dluhová krize eurozóny, ukazují grafy č. 2 a 3. Z nich je patrné, že cenový kanál konvergence k vyspělosti eurozóny a USA se začíná vyčerpávat. Inflační vývoj v ČR se totiž přiblížil úrovni cenové stability a vyrovnal se cenovému růstu ve vyspělých západních ekonomikách již koncem 90. let (vyšší výkyvy domácí cenové hladiny byly vyvolány administrativními opatřeními, jako jsou úpravy regulovaných cen a daní) a z tohoto dlouhodobého pohledu česká ekonomika jako celek postupně ztrácela konkurenceschopnost – cenovou výhodu. Míra inflace v domácí ekonomice, v porovnání se základním obdobím (4. čtvrtletí 2008), vzrostla ve 4. čtvrtletí 2011 o 4,9 %, zatímco v eurozóně se zvýšila o 5,5 %, resp. o 6,1 % v USA. Tzn., že rychleji rostoucí spotřebitelské ceny na zahraničních trzích pomáhaly českým exportérům 108



krátkodobě inkasovat vyšší zisky. Reálně kurz koruny (deflováno spotřebitelskými cenami) vůči euru ve 4. čtvrtletí 2011 ve srovnání se 4. kvartálem 2008 nepatrně znehodnotil o 0,3 % (nominálně zhodnotil o 0,2 %), vůči dolaru reálně zhodnotil o 1,3 % (nominálně posílil o 2,4 %). V nízkoinflačním domácím prostředí bude tak v budoucnu vývoj cenové konkurenceschopnosti průmyslu i celé české ekonomiky stále více záviset na vývoji pracovních nákladů. Pro další období je proto jejich nadměrně rychlý růst rizikem, které by se mohlo odrazit ve snížení cenové konkurenceschopnosti. Proč reálný kurz ve vztahu k nákladům práce v ČR tak roste? Česká ekonomika jako celek totiž v delším časovém horizontu čelí kombinaci růstu nákladů na pracovní sílu a nominálnímu posilování kurzu koruny. Dosud pro ni však platilo, že reálné zhodnocování bylo spíše odrazem rostoucí produktivity, než nadměrného růstu mezd a cen, nebo neadekvátně rychlého nominálního zhodnocování. Graf č. 2: Vývoj kurzu koruny vůči euru (v %, 4Q/2008 = 100) 110

Index

105 100 95 90

Nominální kurz (převrácená hodnota)

REER deflovaný ULC

REER deflovaný CPI

Pramen: ČNB, Eurostat, OECD, graf a propočty MPO

109



Graf č. 3: Vývoj kurzu koruny vůči dolaru (v %, 4Q/2008 = 100) 125 120 115

Index

110 105 100 95 90 85

Nominální kurz (převrácená hodnota)

REER deflovaný ULC

REER deflovaný CPI

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, OECD, graf a propočty MPO

Při propočtu s jednotkovými náklady práce (Unit Labour Cost) nastane odlišná situace. Obecně platí, že země neztrácí svou konkurenceschopnost, pokud zvyšování nákladů práce nepřevýší její produktivitu. V odvětvích, která nejsou přímo vystavena mezinárodní konkurenci (typicky veřejná správa a služby), není dostatečný tlak na výkonnost, a ani růst mezd není mnohdy podložen adekvátním růstem produktivity práce. Projevuje se zde problém tzv. mzdové nákazy a tlak na vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sektory. Jednotkové náklady práce (ULC) Průměrné náklady práce na jednotku produkce představují jeden z klíčových indikátorů vývoje konkurenceschopnosti. Jsou dány poměrem celkových nákladů na práci a reálným výstupem, zohledňují tedy jak nákladové tlaky z trhu práce, tak i ekonomickou výkonnost danou produktivitou práce. Pokles jednotkových nákladů práce (hodnota nižší než 100 oproti základnímu období) znamená zvyšování nákladové konkurenceschopnosti podniků, které může být dosaženo poklesem nákladů spojených s prací, růstem produktivity práce, či jejich kombinací. Naopak růst tohoto ukazatele (hodnota vyšší než 100 oproti základnímu období) implikuje snižování konkurenční výhody prostřednictvím ceny. Pro srovnání jsou v grafu č. 4 uvedeny jednotkové náklady práce (ULC) za celou ekonomiku a také pouze za sektor zpracovatelského průmyslu. Jsou vypočítány jako poměr celkových nákladů na práci a reálné produkce, zohledňují tedy jak náklady práce, tak i její produktivitu. V porovnání se základním obdobím (4. čtvrtletí 2008) rostly jednotkové náklady práce nejrychleji v ČR, ve 2. čtvrtletí 2011 o 3,5 %, zatímco v eurozóně pouze o 1,9 %, v USA dokonce o 1 % poklesly. Firmy ve zpracovatelském průmyslu, který je díky otevřenosti ČR vystaven silné zahraniční konkurenci, musely adekvátně zareagovat na globální krizi, aby si zajistily svou existenci. ULC se v tomto sektoru snížily, produktivita podniků se vzhledem k jejich nákladům zvýšila, když ve 2. kvartále dosáhly poklesu o 6,4 % v porovnání s bází ve 4. kvartálu 2008.

110



Také v tomto případě však ztráta konkurenceschopnosti nemusela být tak velká, jak vyplývá z grafu. Základním problémem teoretického přístupu měření konkurenceschopnosti přes reálný kurz je opět konvergenční trend ekonomiky, vyvolaný růstem produktivity práce, technickým a kvalitativním vylepšováním výrobků. Graf č. 4: Vývoj jednotkových nákladů práce v celé ekonomice a ve zpracovatelském průmyslu (v %, 4Q/2008 = 100) 110

Index

105 100 95 90

ČR - celá ekonomika ČR - zpracovatelský průmysl

Eurozóna - celá ekonomika Eurozóna - zpracovatelský průmysl

USA - celá ekonomika USA - zpracovatelský průmysl

Pramen: OECD, graf MPO

Česká republika je (podle Global Competitiveness Report 2011–2012) klasifikována jako ekonomika poháněná inovacemi, a tedy přílišná orientace pouze na konkurování cenou by byla chybná. Velice důležitý je pro ni posun ke znalostní ekonomice, založený na kvalitativních (tzn. necenových) faktorech, jak je definuje např. Světové ekonomické fórum. Nepříznivým faktem je, že Česká republika ztrácí především v základních předpokladech, kterými jsou kvalitní institucionální zázemí a potírání korupce, dobudování a modernizace především silniční infrastruktury, systematické zvyšování kvality vzdělávání na všech úrovních. Efektivnost, s jakou jsou výrobní (i nevýrobní) faktory v ekonomice využívány, ukazuje jeden ze základních indikátorů nákladové konkurenceschopnosti, kterým je produktivita práce. Produktivita práce (PP) Produktivita práce obecně je vztah mezi (výrobními) výstupy a (výrobními) vstupy, který z dlouhodobého časového pohledu určuje změny v (výrobních) systémech podniků a institucí a následně i v celé ekonomice. Produktivita práce vyjadřuje poměr mezi množstvím vyrobené produkce a množstvím času spotřebovaného na jeho výrobu. Její úroveň tak ukazuje účinnost (efektivitu) využití výrobních faktorů práce. Pro měření úrovně a vývoje produktivity se zpravidla používá relace přidané hodnoty na pracovníka, nebo na odpracovanou hodinu. Hodinová produktivita práce však vyjadřuje přesněji výkonnost než produktivita na pracovníka. Produktivita je důležitý (ale zároveň ne jediný) faktor tvorby ekonomické přidané hodnoty. Z tohoto důvodu je pro účely hodnocení konkurenceschopnosti produktivita práce vyjádřena jako podíl vytvořené přidané hodnoty a počtu odpracovaných hodin v celé nefinanční sféře a následně ve zpracovatelském průmyslu. Tento ukazatel je součástí propočtu jednotkových pracovních nákladů, 111



a proto jejich vývoj má zhruba zrcadlový charakter. V období recese produktivita práce rostla, protože na zhoršující se podmínky v ekonomice podniky zareagovaly poklesem pracovních míst. Ve zpracovatelském průmyslu růst produktivity práce dosáhl vrcholu ve 2. čtvrtletí 2010 a následně rapidně zpomalil. Projevilo se tak opětovné zvýšení zaměstnanosti, ale i nárůst cen energetických a surovinových vstupů, které zvýšily výkonovou spotřebu na úkor přidané hodnoty. Ve 2. pololetí 2010 a ještě i ve 2. čtvrtletí 2011 produktivita práce meziročně opět klesla, zejména z důvodu zvýšení cen energií a surovinových vstupů. K jejímu růstu došlo opět od 3. čtvrtletí 2011, přičemž byl výraznější u zpracovatelského průmyslu, kde výrobci z důvodu udržení konkurenceschopnosti pružněji přizpůsobují pracovní náklady podmínkám trhu. Graf č. 5: Produktivita práce

Pramen: MPO

I.3 Vývoj v programech dle implementační struktury SMK Vzhledem k tomu, že při tvorbě Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti byly identifikovány silné vazby mezi jednotlivými kapitolami, je z praktických důvodů nezbytné, aby byla příprava širokého spektra opatření vzájemně koordinována. Na tyto potřeby reaguje Implementační struktura Strategie a definuje 4 programy spojující jednotlivé okruhy: I.

Program „Veřejný sektor“ spojuje opatření, která povedou k odstranění systémových nedostatků v nakládání s veřejnými prostředky a k efektivnímu uspořádání institucí, které zajišťují služby veřejného sektoru.

II.

Program „Vzdělání a zaměstnanost“ spojuje opatření, která povedou k větší návaznosti vzdělávání na měnící se požadavky trhu práce, zvýšení mobility na trhu práce, zaměstnanosti a snižování nákladů zaměstnavatelů na pracovní sílu.

III.

Program „Podnikatelské prostředí“ spojuje opatření, která povedou ke zlepšování prostředí pro podnikání v ČR včetně zpřehledňování právního prostředí a rozvoje infrastruktury.

IV.

Program „Ekonomika globálních inovací“ spojuje opatření, která povedou k posílení významu inovací jako zdroje konkurenceschopnosti ČR a dlouhodobému zvyšování životní úrovně.

112



Předkládaná analýza vychází z Analýzy mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou schválila vláda v roce 2011. Nicméně v aktuální Analýze za rok 2011 jsme opustili tradiční členění po pilířích a přizpůsobili jsme ji implementační struktuře.

1.3.1 Veřejný sektor Veřejný sektor má zásadní vliv na fungování ekonomiky, neboť určuje pravidla, za kterých dochází k hospodářské aktivitě. Kvalitní instituce jsou klíčové pro budování konkurenceschopné a na inovacích založené ekonomiky. Podíváme-li se na veřejný sektor z pohledu veřejných financí, je jednou z cest k udržitelnosti efektivní nakládání s veřejnými prostředky na výdajové stránce státního rozpočtu, na příjmové stránce je protějškem udržitelnosti efektivní systém daňové správy eliminující možnost daňových úniků. Kvalita vlády, veřejné správy a institucionálního prostředí je obecně ovlivněna působením negativních vlivů, z nichž nejvýznamnější je zřejmě míra korupce. Korupčnost je dána nedostatečně jasným oddělením státu a trhu, veřejné a soukromé sféry, nadměrnou a nesystémovou regulací. Důsledkem je snížení důvěryhodnosti země pro zahraniční investory, nízká efektivita využití zdrojů a potažmo ekonomická výkonnost. Korupce prohlubuje morální úpadek společnosti z důvodu narušení veřejného pořádku a fungování právního systému. Míra korupce, která je v České republice vyšší než v sousedních zemích, souvisí s málo transparentním a špatně fungujícím veřejným sektorem. Umístění ČR v mezinárodním srovnání Dle srovnání The Global Competitiveness Report za rok 2011 byla Česká republika z hlediska kvality veřejných institucí na 84. místě ze 142 sledovaných zemí. Mezi slabá místa patří i nadále možnost protěžování při rozhodování vládních úředníků, nadměrná regulační zátěž, slabá důvěra veřejnosti v politiky, nízká průhlednost hospodářské politiky vlády. I nadále dochází ke značnému plýtvání s veřejnými zdroji. Nejlepší kvalitu institucí i nadále vykazují Finsko, Dánsko a Švédsko. Můžeme říci, že ochrana duševního vlastnictví, důvěra veřejnosti v politiku, účelnost vládních výdajů, efektivita právního rámce, objektivní rozhodování státních úředníků, (ne)existence organizovaného zločinu, spolehlivosti veřejné správy, etického chování firem a ochrana práv menšinových vlastníků, jsou pro kvalitu podnikatelského prostředí nepostradatelné a to i za cenu mírné „přeregulovanosti“. Graf č. 6: Grafické porovnání institucí 1.21

1.01

1.02

1.20

1.03

1.19

1.04

1.18

1.05 Řecko

1.17

1.06

1.16

1.07

ČR Rakousko

1.15

1.08 1.14

1.09 1.13

1.12

1.11

1.10

Pramen: Global Competitiveness Report 2011

Švédsko

Pilíř 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21

Název Ochrana vlastnických práv Ochrana duševního vlastnictví Zpronevěra veřejných prostředků Důvěra v politiku Korupce Nezávislost soudů Klientelismus Plýtvání vládními prostředky Zatížení vládními regulacemi Efektivnost právního rámce při sporech Efektivnost právního rámce při regulacích Průhlednost vládních politik Náklady podniků v souvislosti s terorismem Náklady podniků v souvislosti s kriminalitou a násilím Organizovaný zločin Spolehlivost služeb policie Etické chování podniků Standardy auditu a jejich účinnost Efektivnost vedení podniků Ochrana zájmů minoritních akcionářů Síla ochrany investorů

113

Z výše uvedeného grafického znázornění je patrné, jak moc ČR ztrácí v jednotlivých pilířích na své vzory, Rakousko, nebo Švédsko. Pro srovnání uvádíme i úroveň Řecka. I když se jedná o tzv. „měkká data“, můžeme konstatovat, že zatímco si Rakousko a Švédsko svoji pozici ve srovnání udržují, ČR se v čase propadá (viz. graf č. 6). Aktuální vývoj v ČR Z výše uvedených výsledků je možné říci, že ČR musí provést dostatečné množství reforem, které zajistí kvalitní a efektivní fungování státní správy, což se následně odrazí v nižší fluktuaci, vyšší prestiži, v kvalitě zaměstnanců i jejich odměňování. Významné úspory a poskytování kvalitnějších služeb přinese elektronizace veřejné správy. Cílem elektronizace je propojení centrálních registrů, čímž dojde ke snížení počtu úkonů nutných k vyřízení určité agendy. Propojení centrálních registrů má být spuštěno k 1. 7. 2012. V efektivní státní správě se nesmí dublovat agendy či dokonce instituce. Za tímto účelem nově vzniknou takzvaná Inkasní centra, která umožní nový systém výběru daní a poplatků a dále umožní vyřízení maximálního objemu agend na jednom místě. Realizace Inkasních center je plánovaná k 1. 1. 2014. V oblasti soudnictví, nedílné součásti veřejné správy, je hlavním problémem délka soudního řízení. Z tohoto důvodu byla přijata reforma, která by měla zrychlit práci soudů a zajistit zlepšení vymahatelnosti práva (Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství). Usnadnění přístupu občanů k platnému právu a zajištění transparentnosti tvorby práva jsou předmětem projektů eSbírka a eLegislativa. Díky nim bude dosaženo lepší kvality regulace a zároveň bude probíhat přechod justice na elektronické spisy, což přinese snížení administrativních nákladů na soudní spory a povede k interaktivitě soudních rejstříků. Součástí projektu je i myšlenka zveřejňování vybraných rozhodnutí na internetu. Tato opatření jsou však spíše dlouhodobá. V průběhu roku 2012 je důležité pokračovat v implementaci již existujících doporučení a projektů vycházejících z přijaté Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a strategického dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015). Reformy státní správy jsou provázány se Strategií Evropa 2020. Výsledný efekt by měl přispět k úsporám v rozpočtech státu i soukromého sektoru díky zlepšení podmínek volné soutěže. Pro dosažení vyšší konkurenceschopnosti musí stát jednoznačně zamezit prorůstání korupce. Pokud tak neučiní, prohloubí se neschopnost státu realizovat účinnou hospodářskou politiku a i nadále bude klesat v mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti.



Silné stránky (+): • •

•

Vyšší míra bezpečnosti a stability než v ostatních státech po transformaci. Přijetí strategií (Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a strategického dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015). Jasná představa reforem.

Slabé stránky (-): • • • •

Rozsah korupce a zneužívaní veřejných fondů. Nízká transparentnost veřejné správy zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek. V soudnictví je hlavním problémem délka řízení a vymahatelnost práva obecně. Nedostatečná vynutitelnost zodpovědnosti orgánů veřejné moci.

Příležitosti – nutná opatření: • • •

Elektronizace – zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy. Profesionalizace služeb veřejné správy - reforma veřejné správy, která by zajistila nižší fluktuaci a vyšší prestiž a kvalitu zaměstnanců. Transparentní hospodaření s majetkem státu.

Hrozby: •

V případě nezamezení korupce odliv společností a následně PZI do jiných destinací.

1.3.2 Vzdělanost, zaměstnanost a mezinárodní srovnání Vzdělanost a zaměstnanost spolu souvisí a navzájem se ovlivňují. Pro zlepšení konkurenceschopnosti české ekonomiky je klíčové především zvyšování vzdělanosti, kvalifikace a mobility pracovní síly. Aby ČR vykazovala nízkou míru nezaměstnanosti, je nutné, aby školy vychovávaly odborníky a specialisty, aby stát uplatňoval liberální politiku zaměstnanosti a efektivní sociální politiku. K vyšší vzdělanosti je zapotřebí také kvalitních vzdělávacích zařízení a pedagogů, což dále souvisí s různými faktory. Jedním z faktorů, který s kvalitou vzdělání souvisí, je i procentní podíl výdajů z HDP na vzdělání.

115



Graf č. 7: Mezinárodní porovnání úrovně školství Popis podpilířů vzdělání

4.5.01 4.5.16

4.5.02

4.5.15

4.5.03

4.5.14

4.5.04

4.5.13

4.5.06

4.5.12

4.5.07 4.5.08

4.5.11 ČR

4.5.10

Řecko

4.5.09A

4.5.01

Celkové výdaje na vzdělání k HDP

4.5.02

Celkové výdaje na vzdělání na hlavu

4.5.03

Podíl žáků na učitele v základním vzdělání

4.5.04

Podíl žáků na učitele na druhém stupni

4.5.06

Procento dosažení vyššího vzdělání

4.5.07

Zahraniční studenti na 1000 obyvatel

4.5.08

Domácí studenti studující v zahraničí na 1000 obyvatel

4.5.09A

Matematciká gramotnost 15tiletých (PISA)

4.5.09B

Přírodovědecká gramotnost 15tiletých (PISA)

4.5.10

TOEFL test v %

4.5.11

Konkurenceschopnost vzdělávacího systému

4.5.12

Věda ve školním systému

4.5.13

Konkurenceschopnost vysokoškolského vzdělání

4.5.14

Stupeň uspokojení potřeb manažerského vzdělání

4.5.15

Negramotnost

4.5.16

Jazykové znalosti

4.5.05

Kolik žáků vystuduje druhý stupeň

4.5.09B

Rakousko Švédsko Pramen: Global Competitiveness Report 2011

Z výše uvedeného porovnání vyplývá, že ČR vynakládá ve srovnání se Švédskem či Rakouskem málo finančních prostředků na vzdělání. Zatímco Rakousko a Švédsko vynakládá více jak 5% z HDP, ČR zůstává na 4,3%, stejný rozdíl panuje i ve výdajích na hlavu (773 USD ČR, Rakousko 2.641 USD, Švédsko 3.592 USD). Zajímavý ukazatelem se jeví počet učitelů na jednoho žáka. Zatímco v ČR na prvním stupni připadá na jednoho učitele více jak 18 žáků, v Rakousku a Švédsku je to kolem 10 žáků. Pro dokreslení přikládáme i ostatní sledované parametry porovnání. Tab. č. 2: Číselné údaje k porovnání úrovně školství Údaje k porovnání Celkové výdaje na vzdělání k HDP Celkové výdaje na vzdělání na hlavu Podíl žáků na učitele v základním vzdělání Podíl žáků na učitele na druhém stupni Procento dosažení vyššího vzdělání Zahraniční studenti na 1000 obyvatel Domácí studenti studující v zahraničí na 1000 obyvatel Matematická gramotnost 15tiletých (PISA) Přírodovědecká gramotnost 15tiletých (PISA) TOEFL test v % Konkurenceschopnost vzdělávacího systému Věda ve školním systému Konkurenceschopnost vysokoškolského vzdělání Stupě uspokojení potřeb manažerského vzdělání Negramotnost Jazykové znalosti Kolik žáků vystuduje druhý stupeň

ČR

Řecko

Rakousko

Švédsko

4,30% 773 18,48 11,32 18,00% 2,68 0,90 493 500 91 5,00 4,54 5,21 5,53 1,00% 5,16

3,20% 974 10,29 7,88 28,00% 1,89 2,64 466 470 89 3,45 4,36 3,82 4,85 3,00% 7,89 91,00%

5,80% 2 641 11,63 10,58 19,00% 6,41 1,23 496 494 98 5,84 5,10 5,88 6,57 1,00% 6,80 84,50%

6,80% 3 592 9,55 9,68 41,00% 2,47 1,50 494 495 92 6,86 5,63 6,98 7,22 1,00% 8,30 99,20%

Pramen: Global Competitiveness Report 2011

116



Kvalita vzdělávacího systému Jedním z mála ukazatelů je porovnání světové konkurenceschopnosti, v němž se ČR, konkrétně v přírodovědných a matematických dovednostech, umístila na 24. místě ze 142 hodnocených zemí. Situace však není příliš povzbudivá. Výsledky mezinárodního výzkumu gramotnosti patnáctileté populace (PISA 2009), která každé tři roky průzkumy provádí, však upozorňují na pokles gramotnosti právě v oblasti matematické a přírodovědné gramotnosti, kde čeští žáci dosahují pouze průměrných výsledků. V matematice se čeští žáci od roku 2003 zhoršili nejvíce ze všech hodnocených zemí. V testu čtenářské gramotnosti žáci dosáhli absolutního propadu. Pro Česko, které se profiluje jako průmyslová a strojírenská země, je neúspěch ve znalostech matematiky a vědě nepříznivý, neboť pro průmyslové obory jsou tyto znalosti nezbytné. Ze srovnání je zřejmé, že jiné postkomunistické země, jako např. Polsko, Českou republiku ve vědních znalostech a matematice dokonce převyšují. Zajímavý je také nárůst těchto ukazatelů u Německa. Tab. č.3: Výsledky hodnocení PISA v letech 2003 až 2009 (vybrané země) Matematika Země Portugalsko Lotyšsko Maďarsko Polsko OECD - průměr Německo Rakousko Švédsko Česká republika

2003

2006

Čtení knih 2009

2003

2006

Věda 2009

2003

2006

2009

466,02

466,16

487,00

477,57

472,30

489,00

467,74

474,00

493,00

483,37

486,17

482,00

490,56

479,49

484,00

489,12

490,00

494,00

490,01

490,94

490,00

481,87

482,37

494,00

503,28

504,00

503,00

490,24

495,43

495,00

496,61

507,64

500,00

497,78

498,00

508,00

500,00

497,68

514,00

494,20

491,79

497,00

499,61

500,00

497,00

502,99

503,79

513,00

491,36

494,94

497,00

502,34

516,00

520,00

505,61

505,48

496,00

490,69

490,19

470,00

490,98

511,00

494,00

509,05

502,36

494,00

514,27

507,31

497,00

506,12

503,00

495,00

516,46

509,86

493,00

488,54

482,72

478,00

523,25

513,00

500,00

Pro kvalifikace a vyšší vzdělání se potvrzuje podobný trend jako v ostatních oblastech sociální vyspělosti, tj. že první tři místa v žebříčku Světového ekonomického fóra patří skandinávským zemím. Hodnocenými ukazateli jsou například kvalita vzdělávacího systému, počet uchazečů/absolventů středních a vysokých škol, kvalita matematického, manažerského a vědeckého vzdělání, úroveň následného vzdělávání akademického sboru, internetového přístupu na školách atd.

Aktuální vývoj Současný systém českého základního a středního školství plně neodráží postavení otevřené české ekonomiky. ČR staví priority na zavedení zjišťování srovnatelných výsledků na základních školách v páté a deváté třídě, zavedení státních maturit na středních školách, reformách vysokých škol, na zapojení středních škol do Strategie celoživotního vzdělávání a hodnocení úspěšnosti jednotlivých škol za účelem zavedení soutěživosti. Problémem českého školství se jeví absence zkušených manažerů na postu ředitelů škol. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy se pustilo v uplynulé dekádě do reformování českého školství. Některé reformy již v praxi fungují, jiné se zavádějí. Asi nejzásadnější změnou v českém školství za poslední roky bylo zavedení rámcových vzdělávacích programů (RVP), které od roku 2007 117



nahradily dosud využívané osnovy. Na první pohled by se mohlo zdát, že RVP jdou správnou a moderní cestou, tedy daly školám a pedagogům volnější ruku při sestavování Školních vzdělávacích plánů (ŠVP), namísto povinného dodržování centrálně stanovených osnov. Na straně druhé došlo k heterogenizaci výuky na jednotlivých školách, což může představovat problémy pro žáky při změně školy. V současné době zástupci VŠ a Ministerstva školství jednají o konečné podobě školských reforem, jejíž součástí je i zavedení školného. Souběžně s tím by měla být vyřešena i otázka způsobu financování půjček s kontingenčním splácením. Silné stránky (+): • •

ČR má oproti ostatním státům EU vysoký podíl populace, která dosáhla alespoň středoškolského vzdělání. V oblasti zaměstnávání efektivní právní rámec, tzn. čeští zaměstnavatelé nejsou svázáni velkým množstvím omezení jako v ostatních zemí EU (od 1.1.2012 platnost nového Zákoníku práce).

Slabé stránky (-): • • • •

Strmě klesající vědomostní úroveň žáků základních i středních škol (vyplynulo z mezinárodních šetření). Nízká mobilita pracovní síly zapříčiněná nepružným trhem s bydlením a neochotou stěhovat se za prací. Nízké výdaje na školství. Nulové propojení škol a budoucích zaměstnavatelů – týká se především učňovského školství.

Příležitosti: • • •

Vyšší zapojení do mobility ve vzdělávání. Užší propojení podniků, vědy, výzkumu a vzdělávání, tlak na diferenciaci a strukturování vysokých škol (cestou akreditací, zaměřením na kvalitu a financováním). Důraz na celoživotní vzdělávání – rozjezd kurzů.

Hrozby: • • •

Demografická křivka ohrožuje životaschopnost vysokých škol Nízký zájem o přírodní a technické obory - zvýší se závislost na dovozu pracovní síly. Systém regionálního školství bez významné změny ztratí schopnost udržovat krok s potřebami ekonomiky 21. století, a tím i potřebami pracovního trhu a vysokých škol.

118



1.3.3 Podnikatelské prostředí Význam podnikatelského prostředí pro konkurenceschopnost Podnikatelské prostředí je formováno celou řadou faktorů. Kromě makroekonomické stability, infrastruktury, institucionální kvality nebo kvalifikované pracovní síly je pro podnikatelské prostředí klíčová také kvalita regulace a úroveň státní správy. Uplatňovaná regulační opatření a regulační zátěž, které dopadají na podniky, ovlivňují náklady firem a jejich schopnost reagovat na tržní podněty. Regulace podnikatelského prostředí ovlivňuje konkurenční schopnost domácích podniků a tedy i konkurenční schopnost ekonomiky jako celku. Aktuální vývoj v ČR Při bližším pohledu na jednotlivé oblasti platí, že relativně nejlepšího výsledku je dosahováno v oblastech, které jsou nejvíce vzdáleny od domácího politického, administrativního a soudního vlivu (podmínky zaměstnávání, podmínky získávání úvěrů, podmínky zahraničního obchodu). Nejhůře hodnoceny jsou naopak oblasti, jejichž regulace má výrazně národní charakter (platba daní, ukončení podnikání, zahájení podnikání, vynutitelnost smluv). Nejhůře hodnocené oblasti donedávna spojovala existence nevyhovujících předpisů státní moci (soudy, finanční úřady, konkurzní správci atd.). Nepříznivé mezinárodní hodnocení ČR je v těchto třech oblastech dlouhodobě stabilní. Nadějí do budoucna jsou změny z roku 2008, kdy byla zahájena reforma justice a státních financí a byl přijat insolvenční zákon. Studie Světové banky srovnává kvalitu regulace podnikatelského prostředí, přičemž hodnotí deset oblastí, které jsou z hlediska regulace a administrativní zátěže klíčové zejména pro malé a střední podnikatele. Hodnocenými oblastmi jsou: zahájení podnikání, udělování (stavebních) povolení, podmínky zaměstnávání, registrace vlastnictví, získávání úvěrů, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv a ukončení podnikání. ČR se v roce 2012 umístila na 70 místě, což je meziroční polepšení o 6 míst. Podrobněji jsme porovnali úkon zahájení podnikání, který zahrnuje provedení několika administrativních kroků. Výsledkem jsou nevelké rozdíly v délce trvání procedur. V ukazatelích jsme srovnatelní s Rakouskem, na přiblížení se Švédsku však bude nutno počet procedur dále snížit. Graf č. 8: Zahájení podnikání (procedury, trvání) Trvání (dny) Švédsko

Počet procedur 15

3

Rakousko

28

8

ČR

9

10

Řecko

15 0

5

10

15

19 20

25

30

Pramen: Výpočty MPO z dat IFC

119



Vzhledem ke geografické poloze je pro ČR z pohledu podnikatelského prostředí důležitý stav infrastruktury. Infrastruktura je též jedním z rozhodujících faktorů při rozhodování investorů pro umístění výroby. ČR je tranzitní zemí s hustou dopravní sítí. Dobré spojení mezi regiony a kvalifikovaná pracovní síla, společně s kvalitní energetickou koncepcí představují významnou konkurenční výhodu. Z grafického znázornění úrovně infrastruktury lze vyčíst, že uvedené země jsou spíše taženy „infrastrukturou“, což znamená, že stav infrastruktur je v lepším stavu, než ostatní pilíře Indexu GCI sledovaných zemí. Graf č. 9: Úroveň infrastruktury ve srovnání s ostatními zeměmi GCI

Infrastruktura 5,61 5,74

Švédsko 5,14

Rakousko 4,52

ČR 3,92

Řecko 1,00

2,00

3,00

4,00

5,64

4,87

4,54

5,00

6,00

Pramen: Výpočty MPO z dat IFC

Porovnáme-li jednotlivé podpilíře infrastruktury zjistíme, že špatné postavení má ČR v oblasti kvality silnic, naopak v podpilíři kvality infrastruktury letecké dopravy a v oblasti kvality dodávek elektrické energie je srovnatelná se Švédskem a Rakouskem. Rovněž dobře si ČR republika stojí v oblasti mobilní telefonické dostupnosti. I informační technologie a jejich využití v ekonomikách a jsou významným elementem v celkové konkurenceschopnosti ekonomik jednotlivých zemí, což potvrzuje i tzv. Global Information Technology Report 2012 (GITR), produkt Světového ekonomického fóra (WEF). Využití informačních technologií v ekonomikách a jejich dopad na sociální a ekonomickou sféru jsou významným elementem v celkové konkurenceschopnosti ekonomik. Index GTR sleduje celkem 142 zemí, které tvoří 99% světového HDP. Česká republika se umístila na 42. místě a je v tomto srovnání na tom lépe než Itálie či Maďarsko, naopak zaostáváme za většinou západní Evropy a za Pobaltím, Malajsií, UAE, Chile. ČR se tak řadí do 3. kategorie zemí, společně se Španělskem, Itálií, Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Ruskem, Čínou, Kazachstánem, Chile, Panamou, atd. V nejvyšší kategorii se nachází skandinávské země, USA, Kanada, Velká Británie, Švýcarsko, Singapur, Holandsko. V druhé kategorii se nachází většina západoevropských zemí, Austrálie, Japonsko, atd. Brazílie, Indie a Jižní Afrika jsou ve čtvrté kategorii.

120



Graf č. 10: Porovnání ČR v oblasti infrastruktury s Rakouskem, Švédskem a Řeckem Pilíř 2. 1 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06

2,01 2,09

2,02

Řecko 2,08

2,03

2.07 2.08 2.09

ČR

Název kvalita celkové infrastruktury kvalita silnic kvalita železniční infrastruktury kvalita infrastruktury přístavu kvalita infrastruktury letecké dopravy dostupnost leteckých míst kms / týden, milionech kvalita dodávek elektřiny pevná telefonní linka/100 osob předplatné mobilních telefonů 100/obyv.

Rakousko Švédsko

2,07

2,04 2,05

Pramen: The Global Competitiveness Report 2011, graf MPO

Srovnání s ostatními státy Průzkumy kvality podnikatelského prostředí podle jednotné metodiky provádí v ČR od roku 2001 Střední podnikatelský stav. K hodnocení stavu v jednotlivých oblastech hodnotí respondenti (z nichž až 90 % tvoří malé a střední podniky) stav v oblastech práva, správy, daní a financí. Tyto průzkumy (stejně jako průzkumy mezinárodních organizací) setrvale hodnotí podnikatelské prostředí ČR jako nepříznivé, bez ohledu na vstup do EU nebo změnu vlády. Světovému žebříčku podnikatelské kvality vévodí Singapur, Nový Zéland, Hongkong a Spojené státy. Tab. č. 4 : Postavení České republiky – meziroční výsledky Světové banky Doing business

2012

2011

rozdíl

Celkové hodnocení

64

70

6

Zahájení podnikání

138

130

-8

Žádosti o stavební povolení

68

65

-3

Registrace nemovitosti

34

48

14

Jak získat úvěr

48

45

-3

Ochrana investorů

97

93

-4

Daňové záležitosti

119

129

10

Obchodování přes hranice

70

69

-1

Vymáhání plnění ze smluv

78

79

1

Řešení úpadku

33

32

-1

Pramen: www.worldbank.org

Za nejproblematičtější oblasti, dle zdrojů Světové banky, považují podnikatelé oblasti zahájení podnikání (138. místo, -8 příček), k největšímu zlepšení došlo naopak v oblasti registru nemovitostí (34. místo, +14 příček). Celkově ČR obsadila 64. příčku v porovnání se 183. zeměmi.

121



Silné stránky (+) •

Naplánované reformy státní správy – boj proti korupci a reformy v soudnictví.

Slabé stránky (-): • •

Procedurální náročnost – v ČR je téměř vyloučené bez pomoci specialisty správně zaplatit daně nebo založit obchodní společnost. Slabý výkon příslušných orgánů státní moci (soudy, finanční úřady, konkurzní správci atd.)

Příležitosti: • •

Snaha o větší transparenci podnikatelského prostředí a zjednodušení administrativních povinností. Systematické snižování administrativní zátěže v ČR.

1.3.4. Ekonomika globálních inovací Význam inovací pro konkurenceschopnost Inovace hrají důležitou roli v konkurenceschopnosti. Inovace jsou nedílnou součástí moderních ekonomik a v současné době nabývají na významu. Inovace pomáhají zůstat evropským zemím konkurenceschopnými v globální ekonomice, pomáhají vytvářet nová pracovní místa a následně zlepšovat kvalitu života občanů. Inovace znamená dělat něco novým způsobem ve spojení se změnami v myšlení, produktech nebo procesech. V ekonomii je cílem inovací zvýšení hodnoty. Tyto změny vedou ke zvyšování bohatství v ekonomice a považujeme je za jeden z důležitých zdrojů ekonomického růstu. Úkolem vlád je vytvářet takové prostředí, které k tvorbě inovacím napomáhá. Inovací a jejím vlivem na konkurenceschopnost se od roku 2001 zabývá Unie inovací (Innovation Union Scoreboard, IUS). IUS poskytuje porovnání výkonnosti 27 států EU. Zahrnuje také Chorvatsko, Turecko, Island, Norsko, Švýcarsko, Japonsko, USA, Austrálii, Kanadu a Izrael. Zdrojem dat pro vytvoření IUS jsou statistické zdroje institucí jako EUROSTAT (Evropský statistický úřad) nebo OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), které jsou mezinárodně standardizované. IUS obsahuje i metodologii, podle které byla data shromažďována a zpracovávána. IUS je založen na širokém spektru indikátorů, které zahrnují například vytváření znalostí, inovační snahy firem, výstupy v podobě nových produktů nebo služeb. Postavení ČR v oblasti inovací ve srovnání se zeměmi EU popisuje tzv. souhrnný index inovací. Na základě seřazení dle inovačního indexu můžeme sledované země EU rozdělit do následujících kategorií: -

inovační lídři (Dánsko, Finsko, Německo a Švédsko), inovační následníci (Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Slovinsko a Velká Británie), země inovačního středu – (Česká republika, Řecko, Maďarsko, Itálie, Malta, Polsko, Portugalsko, Slovensko, a Španělsko), země skromných inovací – (Bulharsko, Litva, Rumunsko).

122



Graf č. 11: Srovnání ČR z pohledu inovací se zeměmi EU 27

Pramen: Innovation Union Scoreboard 2011, graf MPO

Důležitým faktorem pro podporu inovační aktivity podniků je vytvoření funkční inovační infrastruktury. Inovační firmy v tomto směru využívají například služby v oblasti transferu technologií, zprostředkování kontaktů a poradenství v oblasti duševního vlastnictví, poradenství v oblasti tvorby business plánů k uplatnění svých nápadů na světových trzích. Umístění ČR v mezinárodním srovnání V posledním žebříčku Global Competiveness Report se Česká republika umístila celkově na 33. místě mezi zeměmi, jejichž hospodářský vývoj je již tažen inovacemi. Za poslední dva roky je to pokles o osm příček. V ČR jsou v současné době tahounem inovací programy spolufinancované z fondů Evropské unie. Čerpání prostředků na inovace ze strukturálních fondů EU není dlouhodobě udržitelné. I když se dá vyjít z předpokladu, že i v budoucím programovacím období kohezní politiky EU 2014 – 2020 bude ČR čerpat podporu z těchto fondů, dosud však není rozhodnuto, kolik prostředků bude na inovační aktivity českých podniků alokováno. Je potřeba, aby české podniky uměly generovat dostatečné finanční zdroje, které potom investují do inovací. Srovnáme-li se se státy, které jsou ze skupiny “inovačních lídrů“ či „ inovačních následovníků“, zjišťujeme, že ve všech sledovaných ukazatelích jsme podprůměrní. Pro dokreslení jsme do srovnání přidali i Řecko, které nás předčí v počtu udělených patentů.

123



Graf č. 12: Srovnání ČR v oblasti inovací s Rakouskem, Švédskem a Řeckem Pilíř 12. 01

12.02 kvalita vědeckých výzkumných institucí 12.03 podnikové výdaje na vědu a výzkum

12. 07

12. 02

12. 06

12. 03 12. 05

Název pilíře

12.01 kapacity pro inovace

Řecko ČR Rakousko

12.04 spolupráce mezi univerzitami a podniky na vědě a výzkumu 12.05 vliv vládních zakázek na posílení technických inovací 12.06 dostupnost vědců a inženýrů 12.07 počet udělených patentů na mil. obyv.

Švédsko

12. 04

Pramen: The Global Competitiveness Report 2011, graf MPO

Česká republika za ekonomikami Švédska či Rakouska výrazně zaostává a měla by tedy přistoupit k reformě svého “inovačního systému“. Severské státy považují národní konkurenceschopnost za zásadní předpoklad toho, aby si byly schopny udržet svou vysokou životní úroveň i v budoucnu. Tyto země proto vybudovaly systém, který podporuje inovační firmy tím, že je propojuje s rizikovým kapitálem. Inovační firmy tak mají k dispozici potřebné finanční prostředky k tomu, aby se prosadily na zahraničních trzích dříve než jejich konkurence. Aktuální vývoj v ČR Aktivity pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky jsou v současné době roztříštěny mezi více úřadů. V osvědčené zahraniční praxi je přitom běžné, že oblast inovací spadá do působnosti jednoho ministerstva – zpravidla se jedná o ministerstvo hospodářství či průmyslu a obchodu. Bez ujasnění kompetencí v této oblasti si strategické řízení inovací nelze představit. Vzhledem k tomu, že ČR je zemí, jejíž ekonomika je do značné míry závislá na exportu, představuje významný údaj technologická náročnost exportu. Ve srovnání s rokem 2010 se mírně zvýšil podíl HITECH výrobků na českém exportu, a to na 16,7 % z 16,4 %. Podíl inovačních podniků v České republice se přitom pohybuje těsně pod průměrem EU. Zřetelné jsou relativně horší výsledky aplikovaného výzkumu, který je pro využití inovací v ekonomice zásadní. Podíváme-li se na vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby, zjistíme, že podíl na tržbách v HIGH-TECH výrobcích poklesl o -2,8 % z 12,6% na 9,9% v roce 2011. Výroba s vyšší přidanou hodnotou souvisí i vývojem výrobků a s objemem přihlášených patentů. V loňském roce bylo přihlášeno rekordní množství mezinárodních patentů. Celkem bylo podáno 181 900 přihlášek, což je o 10,7 % více než v roce 2010. V čele zemí s největším počtem přihlášek zůstávají Spojené státy, Japonsko a Německo, které dohromady podaly 58 % přihlášek. Na čtvrtém místě žebříčku se umístila Čína, kde bylo loni přihlášeno meziročně o 33,4 % více patentů. Dynamicky rostly také ostatní země BRIC. Rusko podalo v porovnání s přechozím rokem o 20,8 %, Brazílie o 17,2 a Indie o 11,2 % více patentových přihlášek. Česká republika sice registrovala o 9,5 % 124



více přihlášek než v roce 2010, nicméně se 150 patenty na tom jsme pouze o trochu lépe než například Barbados se 111 přihláškami.

Silné stránky (+): • • • • • •

Kvalita výzkumných institucí, kapacita pro inovace. Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace 2007—2013. Program pro konkurenceschopnost podniků, zvláště malých a středních (COSME). Zřízení seed fondu pro začínající inovativní firmy. Růst počtu vývojových center ve firmách. Kvantitativní posílení inovační infrastruktury – zvýšení počtu zařízení / organizací na podporu inovačního podnikání (vývojová centra a inkubátory).

Slabé stránky (-): • • •

Komplikovanost a finanční náročnost získání a udržení patentu. V rámci nadnárodních dodavatelských vztahů vysoká závislost exportu na úzké skupině výrobků. Nedostatečné propojení VaV se soukromým kapitálem.

Příležitosti: • •

Reforma zaměřená na rozvoj klíčových kompetencí a vědeckou výchovu. Podpora vědeckých a výzkumných institucí i podnikatelských subjektů k větší aktivitě v oblasti inovací.

Hrozby: • •

Trend poklesu zapojování malých a středních podniků do procesu inovací. Vyčerpávají se zdroje růstu – PZI

125



I.4 Struktura zahraničního obchodu a přidaná hodnota vytvořená v ČR Česká ekonomika je silně proexportně orientovaná a její růst tedy více než u jiných ekonomik závisí na tom, jak se daří jejím výrobkům uplatnit v mezinárodní konkurenci. Její otevřenost měřená poměrem exportu zboží a služeb k HDP dosahovala v roce 2010 68,2 %. Jak se českému exportu daří vyrovnat s postupným poklesem cenové konkurenceschopnosti? Při pohledu na agregované výsledky českého zahraničního obchodu v metodice tzv. přeshraniční statistiky, vidíme poměrně dynamicky rostoucí export a rekordní přebytky obchodní bilance. Zdá se tedy, že na první pohled se českému zahraničnímu obchodu daří. Pokud se ale podíváme pod povrch, hlouběji do struktury, zjistíme, že obrázek není zdaleka tak idylický a do budoucna skrývá řadu ohrožení. Výrazné propady v souvislosti s globální krizí na konci roku 2008 a v první polovině roku 2009 potvrzují křehkost exportní struktury a s tím spojená rizika. Graf č. 13: Zahraniční obchod

2008/1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2009/1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2010/1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2011/1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2012/1

35 30 25 20 15 10 5 % 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30

Saldo

Vývoz

35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30

mld. Kč

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

(běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo v mld. Kč)

Dovoz

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Roste export zboží a služeb na hlavu, i když za úrovní Německa, Rakouska či Finska stále značně zaostáváme. V posledních deseti letech se postupně zvyšoval také tržní podíl ČR na světovém exportu zboží a komerčních služeb. To bylo v protikladu s postupným poklesem podílu celé evropské sedmadvacítky. EU od roku 2004 svůj podíl na světovém vývozu ztrácí na úkor dynamicky se rozvíjejících zemí, tzv. emerging economies.

126



Graf č. 14: Export zboží a komerčních služeb na hlavu (USD/obyv.) 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

ČR

3 472

3 947

4 462

5 534

7 698

8 781

10 597

13 494

16 155

12 693

14 686

Německo

7 681

7 965

8 639

10 517

12 715

13 720

15 732

18 758

20 728

16 432

18 375

Francie

6 937

6 811

7 006

8 172

9 319

9 560

10 123

11 423

12 539

10 003

10 562

Rakousko

11 306

11 749

12 897

15 919

19 083

20 333

22 007

26 175

29 298

22 843

24 596

Slovensko

2 602

2 797

3 196

4 668

5 843

6 732

8 763

12 135

14 714

11 506

13 103

Polsko

1 102

1 196

1 338

1 700

2 315

2 769

3 442

4 427

5 397

4 327

4 927

USA

3 741

3 479

3 345

3 458

3 883

4 241

4 756

5 344

5 911

4 996

5 813

Čína

220

234

284

375

504

639

807

1 016

1 188

997

1 304

Finsko

10 388

10 097

10 671

12 383

14 648

15 703

17 962

21 403

24 133

16 897

17 351

Holandsko

17 675

17 510

18 500

22 023

27 035

30 423

34 145

40 279

46 271

36 856

41 324

Pramen: OECD, propočty MPO

Graf č. 15: Tržní podíl na světovém exportu

Pramen: WTO, propočty MPO

Dovozní náročnost exportu Nepříznivým jevem doprovázejícím český export je jeho rostoucí dovozní náročnost. Zatímco v roce 1995 bylo potřeba na sto korun exportu dovézt komponenty a suroviny za 29 korun, v roce 2000 to již bylo 45,6 korun a v roce 2005 48.3 korun. V mezinárodním srovnání tak společně se Slovenskem rostla dovozní náročnost českého exportu nejdynamičtěji.

127



Obecně sice platí, že čím menší a otevřenější ekonomika, tím větší dovozní náročnost, nicméně srovnatelné země jako Rakousko či Finsko se pohybují na daleko nižších úrovních dovozní náročnosti. Podíváme-li se pak podrobněji na dovozní náročnost dle oborové struktury, zjistíme, že dovozní náročnost roste přímo úměrně s technologickou úrovní výrobků. Nejnáročnější na dovozy jsou ve struktuře českého exportu počítače, které se řadí mezi technologicky nejvyspělejší HI-TECH výrobky. Jejich dovozní náročnost dramaticky vyrostla až na 85 %. Je to dáno zejména potřebou dovozu řady komponentů, ze kterých je finální výrobek určený na export v ČR kompletován. Zajímavý je v této souvislosti pohled na automobilový sektor. Zde dovozní náročnost mezi lety 1995 a 2000 výrazně vzrostla, aby pak do roku 2005 opět poklesla. Důvodem byla pravděpodobně skutečnost, že subdodavatelé automobilek „následovali“ výrobní závody umístěné v ČR. A zatímco nejprve bylo potřeba řadu dílů a komponentů pro automobily dovážet, po vybudování subdodavatelských kapacit v ČR nejen, že poklesla dovozní náročnost automobilového průmyslu, ale ČR se stala i významným vývozcem automobilových součástek. Graf č. 16: Náročnost exportu na import podle vybraných zemí

Graf č. 17: Náročnost exportu na import podle odvětví

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1995

2000

2005

ČR

29,1%

45,6%

48,3%

Německo

20,4%

25,8%

27,2%

Francie

19,8%

26,5%

27,0%

Rakousko

30,0%

34,6%

34,7%

Slovensko

35,4%

50,3%

48,6%

Polsko

16,8%

24,7%

30,6%

USA

9,5%

11,6%

12,5%

Čína

15,5%

19,6%

27,4%

Finsko

28,8%

33,4%

38,0%

Holandsko

33,3%

36,9%

34,9%



Směnné relace Z hlediska cenové konkurenceschopnosti jsou významným ukazatelem vývoje zahraničního obchodu směnné relace. Ty se již druhým rokem vyvíjejí nepříznivě. Dovozní ceny totiž rostou poslední dva roky nepřetržitě rychleji než ceny vývozní. V tomto vývoji se nepochybně odráží rostoucí ceny surovin a zejména minerálních paliv, které tvoří významnou část našeho dovozu. Na druhé straně v našem vývozu chybí výrobky s vysokou přidanou hodnotou, vytvořenou v ČR, jejichž cena by tento nepříznivý vývoj vyvážila, nebo alespoň výrazněji tlumila.

128



Graf č. 18: Směnné relace Směnné relace, vývozní a dovozní ceny ČR (meziroční změny v %) Směnná relace

Vývozní ceny

Dovozní ceny

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0 -8,0 -10,0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9. 10. 11. 12. 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9. 10. 11. 12.

2011

2010


Struktura vývozu Komoditní struktura českého vývozu se v posledních dvou dekádách dynamicky vyvíjela. Narostl především podíl strojů a dopravních prostředků, na něž připadá 54,5 % exportu. O vysoké koncentraci exportu do několika komodit svědčí skutečnost, že 10 nejvýznamnějších položek podle SITC3 představuje 40 % vývozu. V uvedeném období výrazně rostl zejména vývoz nejvýznamnější vývozní komodity – automobilů. Po roce 2003 jej svou dynamikou překonal vývoz výpočetní techniky, která se co do objemu stala druhým nejvýznamnějším oborem. Graf č. 19: Komoditní struktura vývozu České republiky celkem (mld. Kč)

Graf č. 20: Komoditní struktura vývozu České republiky celkem (%)

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály



Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu



Auta

Počítače

Auta

Počítače

Ostatní stroje

Průmyslové spotřební zboží

Ostatní stroje


Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity

Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity 3 000

Dovozní náročnost vývozu

29,1 %

45,6 %

100%

48,3 %

2 500 2 000 1 500

90% 80% 70% 60% 50% 40%

1 000 500

30% 20% 10%

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


129



Graf č. 21: Dovozní náročnost vývozu u nejdůležitějších komodit 1995

2000

2005

90 80 70 60 %

50 40 30 20 10 0

stroje a zařízení

počítače

elektrické spotřební a stroje komunikační elektronika

lékařské přístroje

motorová vozidla

ostatní dopravní zařízení

celkem


V teritoriální struktuře českého vývozu jsou závislosti ještě výraznější, když 83 % exportu směřuje do států Evropské Unie. V jejich rámci dominuje Německo, kam míří 32 % z celkového vývozu. Nicméně podíl Německa od roku 1999 klesá, i když nominálně vývoz do Německa stále roste. Tento relativní pokles je kompenzován vyšším vývozem do ostatních zemí EU. Za tímto vývojem je jednak vyšší míra vzájemných obchodních vztahů v rámci EU po přistoupení v roce 2004 a také větší zapojení českých produkčních kapacit do globálních hodnotových řetězců. V rámci globalizace dochází k fragmentaci výroby a české komponenty jsou jako subdodávky montovány v jiných zemích EU do finálních výrobků či jejich součástí. Jednotlivé části výrobního cyklu probíhají v odlišných zemích a finální montáž nakonec v zemi, která je nejvýhodněji umístěna z hlediska cílových trhů. Toky zboží mezi jednotlivými zeměmi pak z velké části odpovídají právě pohybu těchto meziproduktů v rámci výrobních hodnotových řetězců.

Slovensko

Rakousko

Ostatní EU

Čína

Rusko

Německo

Polsko

Slovensko

Rakousko

2001

Polsko

1998

Německo

Graf č. 23: Struktura vývozu České republiky s vybranými státy (%)

1996

Graf č. 22: Vývoz České republiky do vybraných států (mld. Kč)

Ostatní EU

Čína

Rusko

100%

2 500

90% 2 000

80% 70%

1 500

60% 50%

1 000

40% 30%

500

20% 10%



130

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2000

1999

1997

1995

1994

1993

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0% 1993

0



Struktura dovozu Také dovoz výrazně v čase rostl. Důvodem jeho růstu byl nejen nárůst domácí spotřeby a vyšší produkce, ale také zvyšování dovozní náročnosti vývozu. Komoditní i teritoriální závislosti dovozu jsou podobné jako u vývozu, i když nejsou tak výrazné. Opět dominuje dovoz strojů a dopravních prostředků a to zejména ze zemí EU. Největším partnerem je i v dovozu Německo, jehož podíl má i zde klesající tendenci, i když absolutně roste. Snižování podílu Německa je dáno především zvyšováním podílu dovozů z Číny. Jedná se opět převážně o důsledek zapojování ČR do globálních hodnotových řetězců, kdy zapojení čínských výrobců často nahrazuje původní subdodavatele a tím substituuje dovozy z Německa či jiných zemí EU. Svědčí o tom i struktura dovozu z Číny, jehož objem se za posledních pět let ztrojnásobil. Dominuje mu dovoz strojů a dopravních prostředků, který zahrnuje i komponenty pro výpočetní techniku. Často zmiňované spotřební zboží netvoří ani pětinu dovozu. Graf č. 24: Komoditní struktura dovozu České republiky celkem (mld. Kč)

Graf č. 25: Komoditní struktura dovozu České republiky celkem (%)









Stroje a dopravní prostředky




Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity

Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity 100%

3 000

90% 2 500

80% 70%

2 000

60% 50%

1 500

40% 1 000

30% 20%

500

10% 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010



Rakousko

Ostatní EU

Čína

Německo

Rusko

Polsko

Slovensko

Rakousko

2001

Slovensko

1998

Polsko

Graf č. 27: Struktura dovozu České republiky s vybranými státy (%)

1996

Graf č. 26: Dovoz České republiky z vybraných států (mld. Kč) Německo

0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Ostatní EU

Čína

Rusko

100%

2 500

90% 80%

2 000

70% 60%

1 500

50% 40%

1 000

30% 20%

500

10%


131

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2000

1999

1997

1995

1994

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993


1993

0%

0



Graf č. 28: Komoditní struktura dovozu České republiky z Číny (mld. Kč) Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv






Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity 300 250 200 150 100 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Přidaná hodnota – statistika národních účtů Rychlý růst exportu po roce 2004 vyvolaný přílivem přímých zahraničních investic zejména do proexportních oborů zpracovatelského průmyslu znamenal výrazný nárůst aktivního salda obchodní bilance. Odpovídá ale tomuto nárůstu exportu také hodnota skutečně vytvořená v ČR? Lepší obrázek si můžeme udělat, pokud se na statistiku zahraničního obchodu nedíváme pouze z pohledu evidence přechodu zboží přes hranice, ale vyjdeme-li z principu změny vlastnictví. V rámci zapojování do globální ekonomiky totiž v ČR působí podniky, které zde nemají sídlo, tzv. nerezidenti. Jejich podíl na zahraničním obchodu roste. Jde většinou o podniky, které jsou součástí nadnárodních firem a jejich prostřednictvím jsou výrobní kapacity lokalizované v ČR zapojeny do globálních hodnotových řetězců. Zapojení těchto kapacit v ČR je však často v hodnotově nižších částech těchto řetězců, jinými slovy: často se jedná o výroby náročné na dovozy komponentů, spíše kompletačního charakteru, s nízkou přidanou hodnotou. Přeshraniční statistika pak nedává, a z podstaty věci ani nemůže dát, přesnější obrázek o tom, jaká přidaná hodnota byla u vyváženého zboží vytvořena v ČR. Z tohoto důvodu začal ČSÚ v loňském roce zveřejňovat také statistiku zahraničního obchodu z pohledu národních účtů, která je založena na principu změny vlastnictví a která přidanou hodnotu lépe zachycuje. Obrázek o přidané hodnotě si můžeme udělat z grafu č. 29, který srovnává obchodní bilanci dosaženou podle obou metodik. Zatímco podle přeshraniční statistiky jsme loni dosáhli přebytek ve výši 190 mld. CZK, podle národních účtů to bylo o více než 170 mld. méně. Tedy hodnota vytvořená v ČR byla daleko nižší.

132



Z grafu dále vyplývá, že rozdíl mezi saldem dle národního pojetí a přeshraničního pojetí neustále roste. To znamená, že podíl přidané hodnoty na exportech v čase klesá. Částečně se může jednat také o důsledek optimalizace finančních toků v rámci nadnárodních řetězců. Porovnání vývozu do vybraných zemí podle obou metodik zahraničního obchodu je zřejmé z grafu č. 30. U největšího obchodního partnera SRN je pak v grafu č. 31 ukázán rozdíl u obou metodik při vývozu největších komoditních položek. Nejnepříznivější výsledky mezi pohybem výrobků a přidané hodnoty vykazuje výroba počítačů, následovaná vývozem strojů a elektrických zařízení. U vývozu automobilů a kovodělných výrobků je rozdíl minimální. Výroba počítačů i výroba motorových vozidel jsou dvě nejvýznamnější exportní odvětví, která jsou zároveň významně zapojená do globálních hodnotových řetězců. Způsob jejich zapojení je přitom velmi odlišný a odpovídá rozdílnému charakteru výroby. Pro výpočetní techniku je typický dlouhý hodnotový řetězec. Věda a výzkum, design a marketing jsou většinou soustředěny v domovském státě nadnárodní korporace (USA, Japonsko, Jižní Korea apod.). Výroba mikročipů je pak soustředěna např. v Japonsku, jejich montáž do základních desek v Jižní Koreji, další výrobní operace v Číně či dalších státech jihovýchodní Asie a pouze finální kompletace probíhá v ČR. Odsud pak jdou finální výrobky zákazníkům v západní Evropě. Výroba automobilů spoléhá spíše na kratší výrobní řetězec, kdy se subdodavatelé snaží umísťovat své výroby v okolí základní výrobní jednotky. V ČR se pak nacházejí výroby v různých částech hodnotového řetězce, včetně součástí hodnotového řetězce s vysokou přidanou hodnotou: výzkumu, designu a např. i marketingu. Přehled o tom, jak se podílejí zahraniční a domácí firmy na produkci a tvorbě přidané hodnoty podle vybraných odvětví podává graf č. 32. Automobilový průmysl má největší a vyrovnaný podíl firem pod zahraniční kontrolou na produkci i přidané hodnotě. Největší disproporce mezi podílem na produkci a přidané hodnotě vykazují počítače a elektronika, kde při vysokém podílu zahraničních firem na produkci je jejich podíl na přidané hodnotě výrazně nižší. O efektivnosti výše uvedených odvětví vypovídá graf č. 33, který ilustruje, jak velký podíl tvoří přidaná hodnota na jejich produkci v členění podle zahraničních a domácích firem. Vývoj podíl dovozu komponentů na vývozu počítačů (graf č. 34) ukazuje na míru zapojení do globálních hodnotových řetězců. Vyšší dynamika i podíl ČR ve srovnání s Čínou a Německem je dán jednak rozdílnou velikostí ekonomik, ale také pozicí v hodnotovém řetězci, kde v případě počítačů v ČR se jedná o převažující montážní charakter produkce. O významném postavení Číny v počítačových řetězcích vypovídá graf č. 35, zobrazující podíl a pořadí největších dovozců počítačů a komponentů z Číny. Podíl ČR je v tomto grafu navýšen o reexporty přes třetí země. Čína dominuje i na dovozu počítačů a komponentů do ČR (graf č. 36). Ve struktuře hodnotových řetězců pak ve vývozu počítačů a komponentů z ČR převažuje Německo, následované Velkou Británií a Nizozemskem (graf č. 37).

133



Graf č. 29: Saldo ZO České republiky (mld. Kč) Národní účty

Přeshraniční statistika

150

Graf č. 30: Vývoz do vybraných států v roce 2010 (mld. Kč) Národní učty

149,6

900 121,2

100

700

87,9

0

5,2

400

31,1

300

1,8

200 -20,6

-21,2 -50 2005

2006

2007

2009

2010

107,6119,7

100

18,3 23,2 Německo

Polsko

Rakousko

Prod.dom.

PH zahr.

Auta 291,4

300 250

226,0

200

Pryž a plasty

136,2 81,0

62,9

Počítače, ele. a optické stroj.

7%

95%

5% 37%

68%

32%

68%

32%

89,9 62,9


Elektrická zařízení

45% 91%

54,4 54,5

Kovodělné výrobky

Ostatní

9%

58%

42%

66%

0 Stroje

32%

55%

Zpracovatelský průmysl Počítače

93%

68% 98,7

50

Motorová vozidla

PH dom.

63%

Farmacie

100

Čína

Graf č. 32: Podíl na produkci a přidané hodnotě v roce 2011 Prod.zahr.


350

147,9 148,4

Slovensko


Graf č. 31: Vývoz ČR do Německa v roce 2010 položky s podílem nad 5% (mld. Kč) Národní účty

200,4217,3

141,2154,6

0

-44,3 2008


150

698,0

500

39,8

38,6

819,2

600

67,2 50

800


0%

20%

40%

34% 60%

80%

100%


134



Graf č. 33: Přidaná hodnota/Produkce v roce 2011

28,0%

60% 50%

18,2%

20%

70%

17,7%

25%

19,0%

30%

80%

26,8% 21,6%

35%

90%

Celkem

23,5% 28,6% 25,1%

33,2%

40%

Domácí 33,6% 33,2% 33,5%

Zahraniční

Graf č. 34: Podíl dovozu komponentů na vývozu počítačů

40% 30%

15% 4,1%

5%

6,8%

20%

10%

10% 0%

Zpracovatelský Počítače, ele. a průmysl optické stroj.

Farmacie

Pryž a plasty

Čína 25,78% 42,81% 52,36%

1995 2000 2005

0% Auta

ČR 46,25% 79,61% 84,97%

Německo 31,24% 39,28% 39,13%



Graf č. 35: Podíl na vývozu počítačů a komponentů z Činy Graf č. 36: Podíl na dovozu počítačů a komponentů do ČR v roce 2010 v roce 2010 60%

28,2%

25%

50%

19,0%

20%

49,7%

40%

15%

30%

10%

8,4% 20% 9,1%

10%

8,8% 4,5%

3,9%

3,2%

3,1%

2,1%

2,0%

Ireland

Singapore

Germany

0%

China

Czech Rep.

Rep. of Korea

Germany

Japan

Netherlands

China, Hong Kong SAR

USA

4,7%

United Kingdom

Australia

2,7%

Rep. of Korea

1,8%

Malaysia

2,5%

Netherlands

2,7%

0%

Japan

2,7%

Singapore

2,9%

France

5,2%

United Kingdom

5,7% 5%

Thailand

30%



Graf č. 37: Podíl na vývozu počítačů a komponentů z ČR v roce 2010 30% 26,3% 25% 20% 15% 11,2%

11,1%

10%

4,0%

4,0%

4,0%

3,7%

3,3%

3,1%

Switzerland

Russian Federation

Italy

Sweden

Poland

Austria

7,7%

5%

France

Netherlands

United Kingdom

Germany

0%

Pramen: WTO, propočty MPO 135



Strukturu užití dovozu počítačů a komponentů v ČR ukazuje graf č. 38. Významný podíl pro výkonovou spotřebu dále potvrzuje montážní charakter tohoto odvětví. Podobně je tomu i u struktury dovozu počítačů a komponentů z Číny (graf č. 39), kde je patný strmější nárůst po roce 2005 a „recesní zub“ v roce 2009. Graf č. 38: Dovoz počítačů do ČR (mil. USD) 12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

2 000

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Nerozlišeno pro konečné užití 701 725 610 698 637 726 1 140 1 590 1 765 2 004 1 975 Kapitálové investice 82 79 61 47 51 52 48 53 55 63 74 Spotřeba domácností 5 5 4 4 3 2 3 3 4 6 12 Výkonová spotřeba 130 216 205 282 258 366 498 544 647 1 275 1 587

2006 2007 2008 2009 2010 2 943 3 706 4 281 3 904 5 967 144

55

66

39

45

9

6

7

4

5

2 931 3 836 4 194 3 490 4 403


Graf č. 39: Dovoz počítačů do ČR z Číny (mil. USD) 6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Nerozlišeno pro konečné užití

0

8

13

45

50

55

241

619

773

754

568

858 1 176 1 362 1 614 3 233

Kapitálové investice

0

5

6

7

7

8

9

13

17

18

25

33

9

12

9

12

Spotřeba domácností

1

1

2

2

1

1

2

2

2

4

5

4

4

5

4

5

Výkonová spotřeba

0

4

5

10

14

35

87

138

193

374

560 1 008 1 576 2 219 1 705 2 024


Montážní charakter výroby počítačů potvrzuje i struktura vývozu produkce tohoto odvětví, kde podíl vývozu pro výkonovou spotřebu je výrazně nižší (graf č. 40). Z grafu je také patrný nepříznivý vývoj efektivnosti pro toto odvětví z hlediska ČR, kdy s nárůstem produkce v rámci hodnotových řetězců se prudce snížil podíl přidané hodnoty na produkci. K podobnému propadu podílu přidané hodnoty na produkci došlo také ve farmaceutickém průmyslu (graf č. 41), který ale nebyl tak strmý jako u výroby počítačů. Farmaceutické podniky si našly „své místo“ v hodnotových řetězcích a od roku 2006 tento podíl začal růst.

136



V gumárenském a plastikářském průmyslu si podíl přidané hodnoty na produkci udržuje dlouhodobě stabilní úroveň (graf č. 42), což svědčí o poměrně solidní pozici v hodnotových řetězcích. Ve struktuře užití vývozu je dominantní výkonová spotřeba a také významný podíl výrobků pro domácnosti, což je dáno charakterem produkce tohoto odvětví. Dobrou pozici v hodnotových řetězcích má i automobilový průmysl, o čemž svědčí stabilní úroveň podílu přidané hodnoty na produkci (graf č. 43). O pozici a roli firem v hodnotových řetězcích dává také informaci podíl výdajů na vědu a výzkum na produkci (graf č. 44). U výroby počítačů jsou tyto hodnoty prakticky na nule, podprůměrný podíl z hlediska zpracovatelského průmyslu má i gumárenský a plastikářský průmysl. Vysoký podíl vykazuje automobilový průmysl a zejména farmaceutický průmysl. Tyto hodnoty jsou do jisté míry ovlivněny charakterem odvětví. Graf č. 40: Vývoz počítačů z ČR (mil. USD) + podíl PH/Produkce 12 000

35%

30%

10 000

25% 8 000 20% 6 000 15% 4 000 10%

2 000

0

5%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


48


19

85 25

94 12

191 19

143 13

212 19

625 17

14

15

18

23

Spotřeba domácností

0

0

0

0

0

0

0

0

1

12

12

Výkonová spotřeba

38

116

103

152

137

280

392

548

572

756

960

PH/Produkce

0%

1 836 2 493 3 305 3 922 5 744 6 922 7 920 6 429 8 568 65

20

25

16

17

8

4

4

3

4

1 561 2 074 2 175 1 758 2 251

22,2% 32,6% 30,9% 15,1% 19,2% 27,6% 8,7% 2,6% 5,5% 2,6% 2,8% 0,7% 2,1% 2,4% 4,6%


Graf č. 41: Vývoz farmaceutických výrobků z ČR (mil. USD) + podíl PH/Produkce 1 800

42%

1 600 40% 1 400 1 200

38%

1 000 36% 800 600

34%

400 32% 200 0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Nerozlišeno pro konečné užití 106 Kapitálové investice 0 Spotřeba domácností Výkonová spotřeba PH/Produkce

124

129

116

115

115

154

146

187

273

383

545

732

893

897

1 035 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

2

2

5

81

111

114

125

120

136

141

156

202

266

292

324

408

514

516

589

30%

37,44%40,98%36,52%38,00%39,57%41,16%40,01%37,28%35,46%35,16%34,31%35,45%36,46%


137



Graf č. 42: Vývoz pryže a plastů z ČR (mil. USD) + podíl PH/Produkce 7 000

35,00%

6 000

30,00%

5 000

25,00%

4 000

20,00%

3 000

15,00%

2 000

10,00%

1 000

5,00%

0

0,00%

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Různé

0

0

0

0

0

0

0

13

0

0

38

77

0

0

0

28


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

87

103

108

124

142

170

213

266

368

468

529

680

830

971

751

890

502

696

808

1 012

1 078

1 185

1 311

1 684

2 077

2 786

3 266

3 803

4 936

5 518

4 562

5 352

Spotřeba domácností Výkonová spotřeba PH/Produkce

16,63% 23,56% 23,18% 23,87% 28,99% 26,75% 22,99% 26,12% 25,53% 23,80% 24,10% 23,13% 24,57% 23,93% 27,02%


Graf č. 43: Vývoz aut z ČR (mil. USD) + podíl PH/Produkce 30 000

25%

25 000

20%

20 000 15% 15 000 10% 10 000

5%

5 000

0

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


708

938

1 357

2 053

2 141

2 459

2 921

3 106

3 489

4 592

6 313

8 430 10 062 10 863 10 596 12 490


238

294

441

419

311

335

251

282

336

460

559

788

1 256

1 373

911

807

1

1

1

1

1

1

1

0

0

1

1

1

1

1

1

0

460

811

1 058

1 458

1 704

1 887

2 314

2 989

4 049

5 397

6 328

7 634

Spotřeba domácností Výkonová spotřeba PH/Produkce

2007

2008

2009

2010

0%

9 859 11 828 8 842 10 464

16,2% 22,0% 20,8% 17,3% 19,7% 16,5% 15,8% 18,1% 17,0% 21,8% 19,3% 18,6% 19,1% 18,0% 18,5%


Graf č. 44: Výdaje VaV na produkci 5%

14,17%

4%

3%

2%

1%

0%

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Auta

3,06%

1,92%

1,91%

2,16%

1,83%

1,70%

1,83%

1,67%

1,63%

1,57%

1,59%

1,37%

1,32%

1,48%

1,55%

Počítače

0,23%

0,01%

0,23%

0,02%

0,02%

0,03%

0,01%

0,01%

0,03%

0,04%

0,04%

0,01%

0,02%

0,04%

0,03%

Zprac.Prům.

0,55%

0,49%

0,55%

0,61%

0,56%

0,50%

0,49%

0,49%

0,52%

0,53%

0,60%

0,66%

0,55%

0,56%

0,67%

1,43% Pryž a plasty 0,44%

2,09%

1,08%

1,60%

2,21%

2,88%

2,73%

3,26%

2,77%

4,12%

3,28%

14,17%

3,90%

0,45%

0,38%

0,98%

0,35%

0,24%

0,15%

0,23%

0,20%

0,20%

0,40%

0,40%

0,26%

0,27%

0,30%

Farmacie

Pramen: OECD, propočty MPO 138



Případová studie - Bilance provázanosti výroby aut v Německu s dodávkami z ČR a vývoz automobilového průmyslu do Číny a Ruska Být součástí výrobního řetězce, resp. propojení subdodávek z ČR s výrobou a prodejem v Německu, je pro Českou republiku přínosné. Subdodávky automobilového průmyslu z ČR byly přetransformovány do finálních německých výrobků, (převážně luxusní značkové vozy), které by samotná ČR nebyla schopna vyprodukovat a především prodat na světových globalizovaných a již rozdělených trzích. Předpoklad, že bychom tyto subdodávky umístili jinde, je velmi nereálný. Bilance provázanosti výroby aut v Německu s dodávkami z ČR v roce 2009 (mil. USD) Auta+díly Celkem 20 353

Auta+díly do Nemecka 7 326

Auta + díly spotřeba 5 238

Auta "dodaná" do Německa 9 267 Podíl ČR na výrobě aut v Německu 3,0%

Auta + díly výroba aut 2 088 Guma+plasty Celkem 5 292

Guma+plasty do Nemecka 1 587

Guma+plasty výroba aut 848

Základní kovy Celkem 4 540

Základní kovy do Nemecka 1 116

Základní kovy výroba aut 621

Kovoděl.výrob. Celkem 6 044

Kovoděl.výrob. do Nemecka 2 084

Kovoděl.výrob. výroba aut 352

Stroje+zařizení Celkem 12 072

Stroje+zařizení do Nemecka 4 337

Stroje+zařizení výroba aut 1 418

Elekt.stroje Celkem 27 470

Elekt.stroje do Nemecka 8 140

Elekt.stroje výroba aut 2 157

tj. v mil. USD 9 370

Zůstává v Německu 4 029 Vývoz z Německa 5 341


Díky automobilové výrobě v Německu a díky účasti v automobilovém výrobním řetězci „dodáváme“ do Číny výrazně více produktů z automobilového průmyslu. Vývoz realizovaný bez Německa nemá vůči německým značkám šanci, neboť náš podíl na výrobě aut v Německu činí odhadem 3%. Pro německé firmy není až takový problém nahradit subdodávky z ČR subdodávkami z jiných zemí nebo vlastní výrobou. Graf č. 1: Vývoz automobilového průmyslu do Číny z ČR (mil. USD) Čína přímo

Čína přes Německo

600 500 400 300 200 100

2010

2009

2008

2006

2007

2005

2004

2002

2003

2001

2000

1998

1999

1997

1996

1995

0


139



Graf č. 2: Vývoz automobilového průmyslu do Ruska z ČR (mil. USD) Rusko přímo

Rusko přes Německo

900 800 700 600 500 400 300 200 100 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

0


U vývozu automobilů do Ruska je situace opačná než v případě vývozu do Číny. Přímý vývoz aut z ČR je výrazně vyšší než přes Německo, což pro nás znamená, že na ruském trhu máme stále velké šance se prosadit napřímo, nikoliv pomocí prostředníků. Na rozdíl od dlouhého výrobního řetězce počítačů je automobilový řetězec krátký a je zastoupen v celém rozsahu výrobního řetězce. Některé automobilky jsou zastoupeny ve výrobě, marketingu i vývoji, což značí i větší objem přidané hodnoty, který se pohybuje kolem 20% hranice. V mezinárodním srovnání vybraných zemí je přidaná hodnota na produkci v řetězci výroby počítačů v ČR téměř 20x nižší než v USA. Důvodem je ve většině případů zastoupení pouze finální kompletáže na konci výrobního řetězce a absence doprovodných aktivit, jako je marketing, věda a výzkum, které se soustředí v jiných zemích (USA, Japonsko, Jižní Korea). Inovace a investice do technologií v ČR nemají prostor na rozdíl od inovací v krátkém řetězci automobilového průmyslu, kde je také dosahováno vyšší přidané hodnoty díky zastoupení i ostatních doprovodných aktivit, nikoli pouze samotné výroby. Graf č. 3: Přidaná hodnota na produkci ve srovnání v automobilovém průmyslu, ICT a zprac. průmyslu v roce 2008 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Automobilový průmysl

ICT

ČR

18,0%

2,4%

Zprac.Prům. 25,3%

Švédsko

18,3%

36,1%

28,7%

Německo

21,9%

30,5%

29,6%

Maďarsko

18,8%

8,0%

22,3%

Korea

18,6%

16,6%

19,5%

USA

20,1%

47,8%

31,8%

Japonsko

26,2%

22,3%

32,9%


140



METODICKÁ PŘILOHA Zahraniční obchod se zbožím (přeshraniční) Poskytuje tradiční informaci o objemu obchodovaného zboží, které překročilo státní hranici. Podíl ČR na dovozu dané komodity v konkrétním státě Při posuzování podílu ČR na dovozu, např. aut do Číny, jsme provedli propočet následujícím způsobem: (přímý vývoz aut do Číny z ČR + dovoz aut vyrobených v ČR přes třetí země do Číny + propočet podílu na vývozu aut z třetích zemí prostřednictvím I-O tabulek)/dovoz aut do Číny celkem. Přímý vývoz aut z ČR do Číny znamená, že země odeslání z hlediska ČR je Čína. A z hlediska Číny je země původu ČR. Vývoz aut z ČR přes třetí země do Číny znamená, že země odeslání je např. Polsko a z Polska jsou auta vyrobená v ČR reexportována dále do Číny. Země odeslání hlediska ČR je Polsko. Z hlediska Číny je země původu ČR a ne Polsko odkud auta byla dodána. ČR se podílí také na vývozu aut z třetích zemí např. z Německa do Číny tím, že do Německa dodává komponenty pro výrobu aut. Tento podíl lze spočítat prostřednictvím I-O tabulky Německa. Zahraniční obchod vyjádřený v přidané hodnotě (změna vlastnictví) Světové hospodářství je díky globalizačním aktivitám stále více vzájemně propojováno a zboží a služby, které byly původně produkovány jako celek v jedné zemi, se vyrábějí jako část globálního produkčního řetězce napříč zeměmi. Faktory, které určují alokaci jednotlivých částí a stupňů produkce jsou: technologický pokrok, náklady, přístup ke zdrojům a trhům a stupeň reforem obchodní a hospodářské politiky. Tato fragmentace produkce znamená, že tradiční monitorování zahraničního obchodu na bázi přeshraniční statistiky přechodu zboží a služeb nemůže dávat adekvátní obrázek o významu obchodu k ekonomickému růstu, zaměstnanosti a strukturálnímu složení bilaterální obchodní bilance. Narůstající rozdíly mezi výsledky obchodní bilance a platební bilance, kdy hodnota pohybu zboží se stále více lišila od finančních toků v důsledku rychlého zapojování ČR do globální ekonomiky, vedly k novému pohledu na výsledky zahraničního obchodu. Na místo přeshraničního toku zboží jsou sledovány a měřeny toky přidané hodnoty, tj. pracovní náklady, finanční náklady, daně, odpisy a zisk, a to na principu změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. Měření je konsistentní s platební bilancí a národními účty. Dává obrázek o tvorbě a pohybu přidané hodnoty ve vztahu k nadnárodním firmám, operujících v globálních hodnotových řetězcích. Dovozní náročnost vývozu Objem dovozu, který je obsažen v produkci daného odvětví, určené pro vývoz. Představuje stupeň vertikální specializace a internacionalizace produkce a zároveň indikuje význam zahraničního obchodu pro ekonomický vývoj odvětví. Údaje poskytuje statistika OECD na bázi I/O 141



tabulek, které jsou dostupné a porovnatelné podle odvětví za 33 členských zemí OECD a 15 nečlenských zemí. Propočet příspěvku dovozu k produkci na vývoz je proveden na základě vzorce: u*Am(I-Ad)-1 EX/Σ EX, kde Am a Ad jsou koeficienty I/O matic pro dovozní, respektive domácí transakce, I je identická matice, u představuje 1xn vektor, jehož každý prvek se rovná 1 pro odpovídající dovoz, EX je vektor exportu. Vedle tohoto ukazatele lze sledovat také dovozní náročnost ekonomiky, kdy objem dovozu je poměřován k celkové produkci ekonomiky. Dovoz se tímto objeví také v produkci určené pro tuzemsko a ve zboží určené pro domácí trh prostřednictvím obchodních organizací. Produktivita práce na odpracovanou hodinu Vývoj podílu přidané hodnoty na odpracovanou hodinu. Vychází ze stejného zdroje dat jako ukazatel jednotkové mzdové náklady - navazují na sebe a jsou kompatibilní. Hodinová produktivita práce vyjadřuje přesněji výkonnost, než často užívaná produktivita na pracovníka. Komerční služby - služby očištěné od služeb spojených s diplomacií a armádou.

Příloha

Zdroje použité při přípravě analýzy: The Global Competitiveness Report 2010 - 2011 http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf The Global Competitiveness Report 2009 2010 https://members.weforum.org/pdf/GCR09/GCR20092010fullreport.pdf The Global Competitiveness Report 2008 2009 https://members.weforum.org/pdf/GCR08/GCR08.pdf Mechanismus implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 a Strategie konkurenceschopnosti 2012 – 2020: Zpět na vrchol Statistika OECD http://stats.oecd.org/ ČSÚ http://www.czso.cz/ Databáze zahraničního obchodu UN Comtrade http://comtrade.un.org/db/

142

Př ílohová část

OBSAH

Str ana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

9

III. STAVEBNICTVÍ

11

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

13

V. VNITŘNÍ OBCHOD

18

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Pr ůměr ná měsíční mzda xxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná Pramen: ČSÚ

Měrná jednotka

2010

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

Strana 1

1.Q

2.Q

1.-2. Q

3 772,9 2,6 1 871,3 0,5 808,0 0,6 27,8 2,0 922,6 0,0 23,6 2 558,3 16,0 2 438,6 15,7 119,6

943,9 2,7 473,7 -0,4 200,5 -0,2 7,2 4,6 211,7 -2,4 15,2 704,7 18,4 669,1 16,0 35,6

948,6 2,1 472,3 -0,3 197,7 -1,1 7,0 -0,9 218,4 1,5 5,2 699,1 12,9 661,1 9,8 38,0

1 892,5 2,4 946,0 -0,4 398,2 -0,6 14,1 1,8 440,1 -0,4 20,4 1 403,8 15,6 1 330,2 12,8 73,6

1,9 0,4

2,1 0,4

2,2 0,4

2,2 0,4

2011 3.Q

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q

953,6 1,3 473,4 -0,6 198,9 -2,6 7,0 -1,4 237,5 -2,2 7,0 721,2 8,4 691,4 3,5 29,8

2 846,1 2,0 1 419,5 -0,4 597,1 -1,3 21,1 0,7 677,6 -1,0 27,4 2 125,1 13,1 2 021,6 9,5 103,4

961,1 0,6 477,5 -0,7 197,9 -1,7 7,0 -0,5 233,0 -1,7 -7,4 723,5 5,0 670,3 1,8 53,2

3 807,2 1,7 1 896,9 -0,5 794,9 -1,4 28,1 0,4 910,6 -1,2 20,0 2 848,6 11,0 2 691,9 7,5 156,7

2,4 0,6

2,2 0,4

2,0 -0,4

2,2 0,3

MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, meziroční změna v %)

Strana 2

Estonsko Litva Lotyšsko Polsko Švédsko Slovensko Rakousko Německo Finsko Rumunsko Malta Belgie Česká republika Bulharsko Francie Maďarsko EU-27 eurozóna-17 Nizozemí Lucembursko Dánsko Spojené království Španělsko Irsko Kypr Itálie Slovinsko Portugalsko Řecko Pramen: Eurostat

2006

2007

2008

2009

2010

2011

10,1 7,8 11,2 6,2 4,3 8,3 3,7 3,7 4,4 7,9 2,9 2,7 7,0 6,5 2,5 3,9 3,3 3,3 3,4 5,0 3,4 2,6 4,1 5,3 4,1 2,2 5,8 1,4 5,5

7,5 9,8 9,6 6,8 3,3 10,5 3,7 3,3 5,3 6,3 4,3 2,9 5,7 6,4 2,3 0,1 3,2 3,0 3,9 6,6 1,6 3,5 3,5 5,2 5,1 1,7 6,9 2,4 3,0

-3,7 2,9 -3,3 5,1 -0,6 5,8 1,4 1,1 0,3 7,3 4,1 1,0 3,1 6,2 -0,1 0,9 0,3 0,4 1,8 0,8 -0,8 -1,1 0,9 -3,0 3,6 -1,2 3,6 0,0 -0,2

-14,3 -14,8 -17,7 1,6 -5,0 -4,9 -3,8 -5,1 -8,4 -6,6 -2,7 -2,8 -4,7 -5,5 -2,7 -6,8 -4,3 -4,3 -3,5 -5,3 -5,9 -4,4 -3,7 -7,0 -1,9 -5,5 -8,0 -2,9 -3,3

2,3 1,4 -0,3 3,9 6,1 4,2 2,3 3,7 3,7 -1,6 2,3 2,3 2,7 0,4 1,5 1,3 2,0 1,9 1,7 2,7 1,3 2,1 -0,1 -0,4 1,1 1,8 1,4 1,4 -3,5

7,6 5,9 5,5 4,3 3,9 3,3 3,1 3,0 2,9 2,5 2,1 1,9 1,7 1,7 1,7 1,7 1,5 1,4 1,2 1,1 1,0 0,8 0,7 0,7 0,5 0,4 -0,2 -1,6 -6,9

MPO - odbor ekonomických analýz

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Mír a inflace (r oční klouzavý pr ůměr )

Měrná jednotka 2010

Strana 3

leden

únor

březen

1.Q

duben květen červen

2011 2.Q červenec srpen

září

3.Q

říjen

listopad prosinec 2011

%

-

1,6

1,7

1,7

-

1,8

1,8

1,9

-

1,9

1,9

1,8

-

1,9

1,9

1,9

-

Spotř ebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

%

1,5

1,7

1,8

1,7

1,7

1,6

2,0

1,8

1,8

1,7

1,7

1,8

1,7

2,3

2,5

2,4

1,9

% % % % % % % % % % % %

1,5 4,6 -2,6 1,7 -0,5 5,2 2,6 -2,1 -1,0 1,6 2,5 1,0

4,3 3,5 -3,5 2,7 -1,1 3,9 2,1 -1,3 -1,7 2,1 1,5 1,3

4,2 4,0 -3,7 2,4 -1,3 3,7 2,8 -1,2 -2,0 2,2 1,4 1,3

3,7 3,9 -3,0 2,4 -1,1 3,9 2,8 -1,2 -2,1 2,2 1,2 1,1

4,1 3,8 -3,4 2,5 -1,2 3,8 2,6 -1,3 -1,9 2,2 1,4 1,2

3,8 2,8 -1,6 2,1 -1,4 3,3 2,3 -1,1 -2,0 2,2 1,1 1,2

6,7 3,1 -2,1 2,1 -1,4 1,6 2,1 -0,9 -1,9 2,2 1,4 0,7

4,8 3,0 -2,7 3,0 -1,8 1,9 1,9 -0,8 -2,3 2,3 1,2 1,3

5,1 3,0 -2,1 2,4 -1,6 2,2 2,1 -1,0 -2,1 2,2 1,2 1,1

4,4 2,8 -2,5 2,8 -1,4 1,8 2,1 -0,5 -2,0 2,3 1,3 1,0

3,8 2,9 -1,8 2,8 -1,7 2,0 3,1 -0,5 -2,5 2,3 1,4 1,0

3,9 2,8 -1,3 2,7 -1,8 2,0 3,5 -0,5 -2,4 2,1 1,9 0,3

4,0 2,8 -1,8 2,8 -1,6 1,9 2,9 -0,5 -2,3 2,2 1,5 0,8

5,4 3,3 -1,0 2,8 -1,3 2,0 4,1 -0,5 -1,8 2,1 1,9 0,5

5,3 2,8 -0,8 3,4 -1,5 3,1 4,4 -0,8 -1,4 2,1 1,9 0,7

5,3 2,2 -2,5 3,9 -1,6 6,2 2,9 -1,1 -1,0 2,1 2,1 0,5

4,6 3,1 -2,2 2,8 -1,5 2,9 2,8 -0,9 -1,9 2,2 1,5 0,9

Ceny ve výr obní sféř e (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

1,7 -0,3 7,5

2,4 -0,3 10,5

3,0 -0,3 13,6

-

3,5 -0,4 16,7

3,9 -0,4 19,5

4,2 -0,4 22,2

-

4,4 -0,4 24,3

4,7 -0,5 24,9

5,0 -0,5 24,2

-

5,3 -0,5 22,9

5,5 -0,5 21,2

5,6 -0,5 19,4

-

Ceny ve výr obní sféř e (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

1,2 -0,2 5,4

4,6 -0,5 23,0

5,4 -0,4 29,7

6,3 -0,4 31,0

5,4 -0,4 27,9

6,4 -0,5 31,8

6,2 -0,5 31,5

5,5 -0,6 27,1

6,0 -0,5 30,2

5,4 -0,5 23,6

5,7 -0,5 16,4

5,6 -0,5 9,9

5,6 -0,5 16,6

5,6 -0,5 7,3

5,6 -0,5 5,3

4,6 -0,5 3,6

5,6 -0,5 19,1

Mír a nezaměstnanosti (stav ke konci období)

9,7

9,6

9,2

-

8,6

8,2

8,1

-

8,2

8,2

8,0

-

7,9

8,0

% 10,6

-33,4

-2,4

-25,2

-42,3

-14,0

18,6

-62,8

1,8

-26,2

13,7

-34,5

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč -156,4

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


-17,9 -105,1

8,6

-

-16,8 -142,8

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady kor unové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěr y kor unové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2010 2 845,0 3,3 2 545,6 3,6 1 478,5 5,4 1 067,1 1,1 1 875,5 3,0 959,9 7,0 915,6 -0,8

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD

-7 601,5 2 802,3 3 927,2 -14 803,2 9 053,7 4 917,0 6 117,0 7 729,7 -2 625,0 -805,3

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

42,5

Zahraniční zadluženost

mld. USD

94,2

Pramen: ČNB

leden

únor

březen

2 805,2 -1,4 2 536,5 -0,4 1 488,7 0,7 1 047,8 -1,8 1 885,7 0,5 960,0 0,0 925,7 1,1

2 802,3 -1,5 2 532,1 -0,5 1 490,3 0,8 1 041,9 -2,4 1 888,7 0,7 961,2 0,1 927,5 1,3

2 797,8 -1,7 2 544,0 -0,1 1 493,3 1,0 1 050,7 -1,5 1 895,7 1,1 965,4 0,6 930,3 1,6

Strana 4

1.Q

duben

květen

červen

2 833,7 -0,4 2 528,1 -0,7 1 511,3 2,2 1 016,9 -4,7 1 922,7 2,5 968,2 0,9 954,5 4,2

2 859,2 0,5 2 551,0 0,2 1 513,5 2,4 1 037,5 -2,8 1 914,4 2,1 973,5 1,4 940,9 2,8

2 834,1 -0,4 2 561,1 0,6 1 516,6 2,6 1 044,4 -2,1 1 925,3 2,7 978,8 2,0 946,4 3,4

1 274,5 1 889,9 795,6 -1 596,0 -1 397,8 736,6 971,3 -2 238,7 -788,9 717,7 41,4

42,1

42,4 99,2


2.Q

2011 červenec 2 848,8 0,1 2 579,0 1,3 1 520,0 2,8 1 059,0 -0,8 1 936,8 3,3 982,9 2,4 953,9 4,2

srpen

září

2 843,9 0,0 2 567,9 0,9 1 518,4 2,7 1 049,5 -1,7 1 939,5 3,4 988,0 2,9 951,6 3,9

2 868,9 0,8 2 616,3 2,8 1 528,0 3,3 1 088,3 2,0 1 947,6 3,8 991,6 3,3 956,0 4,4

-3 363,4 1 732,9 1 203,1 -6 612,8 4 933,3 2 040,3 2 788,2 1 738,9 -606,6 1 466,5 43,9

43,1

43,2 103,9

3.Q

říjen

listopad

prosinec

2 886,2 1,4 2 626,7 3,2 1 510,9 2,2 1 115,8 4,6 1 955,4 4,3 995,0 3,7 960,4 4,9

2 918,2 2,6 2 656,6 4,4 1 517,3 2,6 1 139,3 6,8 1 961,6 4,6 999,8 4,2 961,8 5,0

2 994,4 5,3 2 664,5 4,7 1 538,4 4,1 1 126,2 5,5 1 961,5 4,6 1 007,7 5,0 953,8 4,2

-3 332,7 455,2 1 086,4 -4 730,7 546,5 -250,5 -519,3 -107,3 -600,5 1 651,0 43,1

42,9

40,7 99,8

42,2

41,3

40,3 93,9

4.Q

2011

-926,4 1 234,5 694,3 -2 661,6 1 062,6 1 702,1 2 139,2 966,8 -876,7 -274,5

-6 348,0 5 312,5 3 779,4 -15 601,1 5 144,6 4 228,5 5 379,4 359,7 -2 872,7 3 560,7


Strana 5

Nezaměstnanost podle krajů Kraj

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 33 433 54 716 29 545 27 267 19 922 61 947 25 653 24 678 27 359 29 410 69 342 42 117 33 386 82 776 561 551

k 31.12.2010 počet míra volných nezaměstpracovních nanosti míst v % 5 743 4,1 3 599 7,7 1 850 8,5 2 161 8,2 748 11,4 2 238 13,9 1 417 10,5 1 365 8,4 2 165 9,9 916 10,7 2 955 10,9 1 210 12,5 1 245 10,7 3 191 12,4 30 803

9,6


počet uchazečů o zaměstnání 32 580 50 594 26 450 23 308 17 447 58 087 23 286 22 185 23 631 25 605 62 722 38 119 29 418 75 019 508 451

k 31.12.2011 počet míra volných nezaměstpracovních nanosti míst v% 7 465 3,9 4 054 7,1 2 073 7,5 2 603 7,0 1 088 9,8 1 974 12,9 1 780 9,5 1 624 7,5 2 609 8,4 921 9,4 2 775 9,8 1 065 11,4 1 590 9,4 4 163 11,2 35 784

8,6

29.2.2012 míra nezaměstnanosti v% 4,1 7,6 8,4 7,4 10,6 13,9 10,0 8,2 9,1 10,1 10,4 12,1 9,9 11,9 9,2


Strana 6

ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů)

ČR Eurozóna EU 27 */ Belgie Irsko Maďarsko Německo Polsko Portugalsko Rakousko Finsko Švédsko Lotyšsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko USA

2001 průměr

2002 průměr

2003 průměr

2004 průměr

2005 průměr

2006 průměr

2007 průměr

2008 průměr

2009 průměr

2010 průměr

4,5 2,4 2,2 2,4 4,0 9,1 1,9 5,3 4,4 2,3 2,7 2,7 2,5 3,7 7,2 8,6 2,8 2,8

1,4 2,3 2,1 1,6 4,7 5,2 1,4 1,9 3,7 1,7 2,0 1,9 2,0 3,9 3,5 7,5 3,6 1,6

-0,1 2,1 2,0 1,5 4,0 4,7 1,0 0,7 3,3 1,3 1,3 2,3 2,9 3,4 8,4 5,7 3,1 2,3

2,6 2,2 2,0 1,9 2,3 6,8 1,8 3,6 2,5 2,0 0,1 1,0 6,2 3,0 7,5 3,7 3,1 2,7

1,6 2,2 2,2 2,5 2,2 3,5 1,9 2,2 2,1 2,1 0,8 0,8 6,9 3,5 2,8 2,5 3,4 3,0

2,1 2,2 2,2 2,3 2,7 4,0 1,8 1,3 3,0 1,7 1,3 1,5 6,6 3,3 4,3 2,5 3,6 3,2

3,0 2,1 2,3 1,8 2,9 7,9 2,3 2,6 2,4 2,2 1,6 1,7 10,1 3,0 1,9 3,8 2,8 2,8

6,3 3,3 3,7 4,5 3,1 6,0 2,8 4,2 2,6 3,2 3,9 3,3 15,3 4,2 3,9 5,5 4,1 3,8

0,6 0,3 1,0 0,0 -1,7 4,0 0,2 4,0 -0,9 0,4 1,6 1,9 3,3 1,3 0,9 0,9 -0,2 -0,4

1,2 1,6 2,1 2,3 -1,6 4,7 1,2 2,7 1,4 1,7 1,7 1,9 -1,2 4,7 0,7 2,1 2,0 1,6

Pramen: Eurostat, BLS**/

1

2

3

4

5

1,9 2,3 2,8 3,7 0,2 4,0 2,0 3,5 3,6 2,5 3,1 1,4 3,5 4,9 3,2 2,3 3,0 2,0

1,9 2,4 2,9 3,5 0,9 4,2 2,2 3,3 3,5 3,1 3,5 1,2 3,8 4,2 3,5 2,0 3,4 2,6

1,9 2,7 3,1 3,5 1,2 4,6 2,3 4,0 3,9 3,3 3,5 1,4 4,1 4,3 3,8 2,4 3,3 3,3

1,6 2,8 3,3 3,3 1,5 4,4 2,7 4,1 4,0 3,7 3,4 1,8 4,3 3,7 3,9 2,0 3,5 3,9

2,0 2,7 3,2 3,1 1,2 3,9 2,4 4,3 3,7 3,7 3,4 1,7 4,8 3,1 4,2 2,4 3,4 4,4


Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné. */ do roku 2007 EU 25

2011 6 1,9 2,7 3,1 3,4 1,1 3,5 2,4 3,7 3,3 3,7 3,4 1,5 4,7 3,1 4,1 1,6 3,0 4,4

7

8

9

1,9 2,6 2,9 4,0 1,0 3,1 2,6 3,6 3,0 3,8 3,7 1,6 4,2 2,1 3,8 1,1 3,0 4,4

2,1 2,5 3,0 3,4 1,0 3,5 2,5 4,0 2,8 3,7 3,5 1,6 4,6 1,4 4,1 1,2 2,7 4,5

2,1 3,0 3,3 3,4 1,3 3,7 2,9 3,5 3,5 3,9 3,5 1,5 4,5 2,9 4,4 2,3 3,0 4,7

10 2,6 3,0 3,4 3,4 1,5 3,8 2,9 3,8 4,0 3,8 3,2 1,1 4,3 2,9 4,6 2,9 3,0 3,4**/

11 2,9 3,0 3,3 3,7 1,7 4,3 2,8 4,4 3,8 3,9 3,2 1,1 4,0 2,8 4,8 2,8 2,9 4,0

12 2,8 2,7 3,0 3,2 1,4 4,1 2,3 4,5 3,5 3,4 2,6 0,4 3,9 2,2 4,6 2,1 2,4 3,4

2011 průměr 2,1 2,7 3,1 3,5 1,2 3,9 2,5 3,9 3,6 3,6 3,3 1,4 4,2 3,1 4,1 2,1 3,1 3,2**/


Strana 7

Indexy cen průmyslových výrobců

(meziroční indexy průměrných hodnot)

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Průmysl celkem

113,1

105,3

107,6

104,8

104,9

104,9

101,0

104,9

102,9

99,5

99,7

105,7

103,0

101,6

104,1

104,5

96,9

101,2

105,6

Nerostné suroviny

110,1

100,1

102,1

104,2

108,2

106,1

106,5

96,3

102,0

100,4

100,6

104,1

113,4

100,0

106,9

114,5

96,1

105,7

106,9

108,7

97,5

100,6

104,0

107,6

105,6

106,9

95,4

102,1

99,7

100,3

105,5

117,3

99,3

108,8

117,8

97,6

105,7

107,0

Uhlí, lignit, rašelina Ostatní nerostné suroviny

120,6

118,4

111,3

106,0

111,5

109,0

104,8

101,5

101,2

102,5

101,6

100,1

101,3

102,1

101,7

103,0

102,2

99,9

100,4

114,1

105,4

108,4

104,9

104,8

104,5

100,1

105,7

102,6

98,7

99,7

106,0

102,0

100,7

103,5

103,2

94,4

101,5

105,8

Potravinářské výrobky a nápoje, tabák

118,0

105,6

106,6

108,6

107,7

105,7

97,1

103,4

106,3

99,0

98,9

104,8

98,9

98,6

104,4

106,8

95,5

98,0

107,7

Textilní a oděvní výrobky

114,1

104,4

106,2

104,4

104,1

105,7

101,8

100,8

102,7

98,6

99,0

100,3

99,2

100,2

100,5

99,7

100,2

100,5

105,3

Výrobky zpracovatelského průmyslu

Usně a výrobky z usní

105,0

101,4

111,8

104,1

101,9

106,3

102,4

99,9

103,7

102,0

100,1

99,7

101,4

100,4

100,4

102,1

100,7

101,2

102,4

Dřevo upravené, dřevěné výrobky

114,8

104,1

114,3

104,8

106,0

106,8

99,9

100,6

100,0

101,7

100,8

101,1

101,6

102,3

104,9

96,2

97,0

102,8

107,1

Vláknina, papír; tisk

101,1

103,2

123,0

98,5

95,2

105,8

99,5

111,5

103,8

98,3

99,0

100,0

99,9

100,4

102,8

97,7

97,1

99,6

104,6

Koks, rafinérské ropné výrobky

148,4

97,7

99,2

106,2

114,5

88,9

112,6

150,0

89,3

86,6

102,6

127,0

116,4

107,7

104,4

114,1

70,9

130,7

122,9

Chemické výrobky, vlákna

105,6

103,0

116,3

99,5

104,2

99,8

100,1

114,9

100,6

95,5

101,4

106,7

103,2

104,3

103,0

103,5

92,3

113,5

108,6

Pryžové a plastové výrobky

109,2

105,7

112,2

106,4

103,9

104,9

100,6

103,4

101,0

98,2

97,3

99,8

100,7

100,3

100,2

100,0

97,3

98,0

101,8

Základní kovy, hutní a kov. výrobky

107,6

104,5

109,8

103,1

103,5

108,5

96,9

102,2

102,5

97,4

99,9

118,5

106,8

99,3

106,7

105,0

89,2

101,3

108,5

Stroje a zařízení

115,4

111,7

106,2

107,5

105,2

104,7

102,1

101,6

101,6

101,7

100,4

101,5

102,8

101,7

102,9

102,5

101,7

98,5

100,2

Elektrické a optické přístroje a zařízení

116,4

106,4

106,0

103,5

105,1

103,5

102,2

103,0

101,4

99,7

99,4

99,5

99,1

102,1

101,5

96,6

100,2

103,4

101,5

Dopravní prostředky

111,3

107,8

105,9

105,4

101,8

103,3

100,1

101,0

104,9

100,7

99,7

99,7

97,9

98,7

98,9

94,7

100,5

95,5

98,1

104,2

108,4

102,9

103,8

104,2

106,7

105,3

104,2

105,4

104,6

99,3

103,9

107,2

107,5

107,4

109,9

110,9

98,7

104,0

Elektřina, plyn

Pramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 8

ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU

(meziroční změna v %)

Česká republika Eurozóna EU (27 zemí)* Belgie Německo Řecko Španělsko Irsko Maďarsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko

2001 12

2002 12

2003 12

2004 12

2005 12

2006 12

2007 12

2008 12

2009 12

2010 12

0,8 -0,7 -0,7 -1,7 0,1 1,3 -0,9 0,5 3,7 -2,3 1,6 0,6 7,5 2,2 -1,4 1,2

-0,7 1,3 1,4 2,6 0,6 3,3 2,0 3,2 3,5 0,0 0,8 1,3 3,7 2,3 0,0 5,4

0,9 0,9 1,2 -0,2 1,8 2,0 1,1 -0,7 7,6 0,3 2,3 0,0 2,1 8,7 0,3 -1,1

7,7 3,6 4,4 6,2 2,9 3,0 5,0 1,1 7,1 2,5 7,9 4,7 5,0 4,3 -0,8 3,1

-0,4 4,7 6,7 1,5 5,2 9,1 5,2 3,3 7,2 3,3 0,4 4,0 1,8 7,0 3,2 5,4

2,6 4,1 3,4 5,3 4,4 2,7 3,6 0,5 9,2 1,9 3,1 3,4 2,9 5,4 5,9 4,5

5,2 4,4 4,7 5,9 2,5 9,0 5,9 4,0 6,1 5,0 4,4 5,4 6,2 2,9 1,7 5,1

-0,1 1,2 1,9 1,3 4,0 -3,2 0,4 2,5 8,7 1,7 2,3 -1,1 3,5 5,9 0,3 3,0

-0,8 -2,9 -1,6 -2,7 -5,2 4,5 0,4 -1,4 0,7 0,2 2,8 0,8 -0,7 -5,1 -0,2 0,9

3,6 5,3 5,9 7,8 5,1 6,9 5,3 2,7 10,9 5,4 7,2 4,9 3,5 -0,8 9,7 5,8

Pramen: EUROSTAT *od roku 2007 vykazováno nově za EU 27


2011 1 4,6 5,9 6,4 9,0 5,5 6,7 6,8 4,0 9,6 5,6 7,3 5,8 4,0 1,9 8,1 2,5

2

3

4

5,4 6,6 7,1 10,2 6,3 8,0 7,6 3,9 9,2 5,6 8,4 6,4 4,8 3,4 7,7 0,9

6,3 6,8 7,5 10,2 6,1 8,1 7,8 5,4 8,7 6,3 9,6 7,0 4,8 3,3 8,8 2,9

6,4 6,8 7,8 10,6 6,4 7,9 7,3 5,0 6,4 5,9 9,4 6,6 5,0 3,1 8,5 2,9

5

6

7

8

9

10

6,2 6,2 7,1 9,7 6,1 7,2 6,7 5,3 3,2 5,2 7,8 5,9 3,6 3,2 8,0 2,3

5,5 5,9 6,8 9,0 5,6 6,3 6,7 5,2 1,5 4,7 6,9 5,8 3,7 2,5 7,2 1,5

5,4 6,1 7,0 8,4 5,7 8,7 7,5 5,0 3,4 4,1 7,0 5,7 3,7 2,0 7,3 1,0

5,7 5,8 6,7 7,1 5,4 7,5 7,1 4,7 3,4 4,0 7,0 5,5 3,8 1,9 7,5 1,1

5,6 5,8 6,9 6,9 5,5 8,1 7,1 4,2 5,9 4,2 7,3 5,5 3,6 2,6 6,2 -0,3

5,6 5,5 6,5 6,2 5,3 7,9 6,5 4,4 7,5 4,0 7,4 5,4 3,1 3,0 5,8 -0,7

11 5,5 5,4 6,4 5,7 5,2 7,2 6,3 3,8 7,9 4,5 7,8 5,2 2,9 3,2 5,8 0,1

12 4,6 4,3 4,9 4,5 4,0 5,7 5,2 4,4 7,4 3,0 7,1 4,4 2,6 2,5 2,8 -3,1

II. PRŮMYSL

Strana 9

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Pr ůmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) meziroční změna Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziroční změna Průměrná měsíční nominální mzda meziroční změna

Měr ná jedn.

2010

%

10,3 2 845,7 10,0 1 396,2 15,0 859,3 -4,7 24 928 4,3 15,4 16,1 16,8 15,2

mld. Kč % mld. Kč % tis. osob % Kč %

Index produktivity práce*/

%

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) Nové zakázky z tuzemska (z b.c)

% %

2011 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

1. - 6.

čevenec

srpen

září

1. - 9.

říjen

listopad

prosinec

1. - 12.

16,2 241,5 17,4 124,7 25,7 872,4 3,7 24 314 3,6 13,2 17,9 22,8 9,9

12,7 241,5 13,2 126,9 21,8 878,4 3,9 23 464 3,6 9,0 13,3 18,4 4,8

8,7 276,4 11,9 146,9 19,8 883,9 3,9 25 940 4,4 7,7 9,5 18,7 -4,8

12,3 759,4 14,0 398,6 22,2 887,2 3,8 24 576 3,9 9,8 13,4 19,9 2,9

4,7 250,9 7,7 132,2 14,7 885,3 3,9 25 376 2,8 3,7 9,1 9,9 7,9

14,6 271,3 14,8 145,2 22,7 886,4 3,8 26 548 6,0 10,6 5,6 11,2 -3,4

7,9 272,4 7,3 144,7 13,6 888,7 3,5 25 541 4,0 3,7 5,1 11,8 -5,0

10,8 1554,0 11,9 820,6 19,5 882,5 3,8 25 202 4,1 7,8 10,1 15,5 1,6

3,9 230,1 7,4 121,2 17,3 888,7 3,0 25 320 1,9 4,3 0,4 6,7 -9,1

5,8 237,3 7,1 124,0 16,2 890,1 2,8 25 036 4,8 4,2 -3,4 3,0 -13,6

1,6 263,9 12,4 147,6 14,4 888,1 2,4 25 027 3,9 9,8 2,6 12,7 -12,4

8,5 2 285,4 9,7 1 213,4 18,3 884,7 3,4 25 177 3,9 6,1 6,7 12,8 -2,8

1,7 265,5 4,6 144,7 14,5 886,9 1,9 25 561 3,1 2,6 2,1 8,4 -7,8

5,4 288,5 7,7 153,7 15,7 887,1 1,7 29 501 2,2 5,9 4,0 10,6 -6,8

2,0 251,0 3,5 123,6 12,0 882,4 1,7 27 453 0,3 1,8 -1,2 10,3 -17,1

6,9 3 090,4 8,6 1 635,4 17,2 884,9 3,0 25 759 3,3 5,4 5,4 12,1 -5,1

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.


II. PRŮMYSL

Strana 10

- or ganizace s 50 a více zaměstnanci (leden - pr osinec 2011)

Těžba a dobývání Výr . a r ozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpr acovatelský pr ůmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

Tržby za prodej vlastních Tržby z přímého vývozu Index výrobků a služeb v mil. Kč v mil. Kč Počet prům. jedn. produkce b. c. meziroč. Podíl b.c. b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ meziroč. 2011 změna prům=100 2011 změna prům=100 změna 49 1,3 5,5 2,7 7,2 0,8 30,5 82 855 25 284 99 -2,8 -3,8 6,8 -9,7 0,2 2,9 209 701 6 028 3 876 8,3 2 797 850 9,7 90,5 1 604 112 17,5 51,9 57,3 402 -4,6 6,5 5,5 10,6 1,2 22,5 169 678 38 196 59 3,5 2,0 1,7 -2,7 0,3 16,1 51 649 8 296 1 . . . . . . . . 110 7,2 14,2 1,2 17,6 0,8 69,9 35 915 25 102 76 4,0 1,0 0,2 5,9 0,1 68,1 4 876 3 322 29 13,3 14,3 0,1 20,3 0,1 71,2 2 591 1 845 115 -5,0 8,1 1,3 6,6 0,7 57,2 39 021 22 306 88 0,2 2,3 1,6 3,3 1,0 61,3 49 130 30 121 65 1,4 3,2 0,7 30,5 0,3 41,8 20 967 8 771 4 -9,3 118 448 12,2 3,8 16 551 -3,8 0,5 14,0 119 0,9 11,9 4,3 14,7 2,4 55,7 133 744 74 431 34 2,2 -1,0 0,9 18,1 0,7 70,7 28 445 20 124 329 10,1 12,8 6,1 15,2 3,4 55,8 187 021 104 448 200 2,8 5,5 3,1 5,6 1,4 44,4 96 394 42 846 116 5,5 17,6 6,1 19,5 2,7 44,9 187 052 83 975 578 7,2 14,8 5,3 17,6 3,6 67,1 164 996 110 775 122 -9,8 -16,9 7,4 23,5 5,7 77,0 227 621 175 343 236 11,8 5,1 18,0 3,7 71,4 10,5 112 859 158 057 484 12,3 14,3 7,0 18,1 5,1 73,2 215 655 157 942 265 21,2 17,5 24,2 20,3 15,9 65,8 746 962 491 715 48 22,1 19,5 1,5 22,2 0,9 63,5 45 119 28 639 125 -0,5 1,2 0,5 4,3 0,3 57,9 15 573 9 019 119 3,0 5,6 1,0 5,0 0,6 62,2 29 924 18 600 154 15,1 11,8 1,9 35,4 0,4 22,6 58 682 13 276

32 885 23 793 828 189 66 206 11 756 . 18 716 8 588 3 798 14 537 14 334 9 135 2 113 23 441 8 892 62 467 41 323 42 096 85 599 31 947 67 760 90 723 141 764 17 171 11 916 21 707 31 155

Pr ůmysl celkem

4 024

884 867

CZ-NACE

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

6,9

3 090 406

8,6

100,0

1 635 424

17,2

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

Pramen: ČSÚ


52,9

52,9

Průměrný evidenční počet zaměstnanců osob meziroč. Podíl 2011 změna prům=100 -3,1 -0,4 3,4 -2,5 -6,0

3,7 2,7 93,6 7,5 1,3 .

1,7 -9,0 4,7 -0,3 -3,6 -2,6 -15,0 1,2 1,7 6,2 2,0 2,8 7,6 -4,9 7,2 6,6 7,3 6,6 -5,0 2,7 -1,0 3,0

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c. v Kč meziroč. Úroveň 2011 změna prům=100 2 519 542 8 813 557 3 378 274 2 562 887 4 393 410

. . 2,1 1 918 928 1,0 567 753 0,4 682 191 1,6 2 684 264 1,6 3 427 537 1,0 2 295 247 0,2 56 056 926 2,6 5 705 547 1,0 3 198 926 7,1 2 993 912 4,7 2 332 706 4,8 4 443 455 9,7 1 927 545 3,6 7 124 969 7,7 2 332 596 10,3 2 377 068 16,0 5 269 052 1,9 2 627 631 1,3 1 306 930 2,5 1 378 543 3,5 1 883 552 100,0

3 492 509

8,9 -3,4 6,1 9,2 8,4

72,1 252,4 96,7 73,4 125,8

Průměrná měsíční mzda v Kč meziroč. Úroveň 2011 změna prům=100

12,2 11,0 9,1 8,3 6,0 6,0 32,0 10,6 -2,6 6,2 3,5 14,4 6,7 -12,6 4,3 7,2 9,5 12,1 6,5 2,8 12,9

54,9 16,3 19,5 76,9 98,1 65,7 1605,1 163,4 91,6 85,7 66,8 127,2 55,2 204,0 66,8 68,1 150,9 75,2 37,4 39,5 53,9

31 927 42 539 25 032 20 703 31 462 . 19 290 13 750 14 439 20 205 24 992 24 359 36 986 27 525 29 124 23 594 27 004 26 251 24 277 23 550 24 717 25 579 27 807 26 882 18 883 20 314 30 685

5,4

100,0

25 759

.

.

4,1 3,7 3,4 1,3 1,0

123,9 165,1 97,2 80,4 122,1 .

.

3,6 0,1 1,8 0,4 2,3 -2,0 9,5 3,8 0,0 2,2 4,0 5,1 4,3 -0,9 3,4 4,1 4,7 3,9 0,2 2,3 2,7

74,9 53,4 56,1 78,4 97,0 94,6 143,6 106,9 113,1 91,6 104,8 101,9 94,2 91,4 96,0 99,3 108,0 104,4 73,3 78,9 119,1

3,3

100,0

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 11

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví

(u indexů stejné období min. roku = 100)

Měr ná jedn.

2010

leden

únor

bř ezen duben

2011 květen čer ven čer venec sr pen

zář í

ř íjen

listopad pr osinec

2011

Index stavební produkce (s.c.)

%

92,9

105,2

110,1

105,9

93,4

96,5

95,2

88,1

89,4

92,9

92,0

97,7

114,6

96,9

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

97,0

98,2

98,1

97,9

96,5

95,9

95,3

93,0

93,1

92,3

91,5

91,2

92,5

94,1

Průměrná měsíční nominální mzda **/ Index

Kč %

30 392 29 401 28 485 29 851 100,5 109,3 103,4 101,1

33 322 102,9

35 163 100,9

29 206 101,5

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

28 734 25 026 25 153 28 068 30 063 28 818 28 222 102,5 102,4 103,1 102,1 97,7 106,7 97,3 MPO - odbor ekonomických analýz

III. STAVEBNICTVÍ 2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 12

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2011 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

počet %

32 377 98,4

28 983 89,5

33 606 116,0

36 496 108,6

39 037 107,0

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

6 719 107,1

7 593 94,6

7 104 92,6

6 119 99,2

27 535 97,9

počet %

25 207 106,2

24 758 98,2

27 291 110,2

27 127 99,4

32 268 119

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138

38 380 92,2

38 473 100,2

36 446 94,7

6 111 66,4

5 393 77,9

6 616 89,2

10 507 81,4

28 628 78,6


2011

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 13

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT Meziroční 2011 změna mil.Kč podíl v % v%

Meziroční VÝVOZ 2011 změna mil.Kč podíl v % v%

Meziroční DOVOZ 2011 změna mil.Kč podíl v % v%

SALDO OBCHODNÍ BILANCE

2010 mil.Kč

2011 mil.Kč

Celkový zahr aniční obchod ČR

5 547 172

100,0

12,2

2 869 321

100,0

13,3

2 677 851

100,0

11,0

121 241

191 470

Vyspělé tržní ekonomiky

Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

4 477 402 4 087 744 117 628 272 030 302 383 36 385 347 297 372 628

80,7 73,7 2,1 4,9 5,5 0,7 6,3 6,7

11,7 11,9 14,2 9,0 5,1 31,7 22,3 14,2

2 567 616 2 380 132 64 453 123 031 107 204 24 872 134 423 31 511

89,5 83,0 2,2 4,3 3,7 0,9 4,7 1,1

12,4 11,9 15,6 20,0 6,5 23,0 35,2 25,8

1 909 786 1 707 612 53 175 148 999 195 179 11 513 212 874 341 117

71,3 63,8 2,0 5,6 7,3 0,4 7,9 12,7

10,9 11,8 12,5 1,4 4,3 55,7 15,4 13,2

562 524 598 456 8 475 -44 407 -86 551 12 830 -85 008 -276 238

657 830 672 520 11 279 -25 969 -87 975 13 358 -78 451 -309 605

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

4 396 345

79,3

11,8

2 486 159

86,6

12,6

1 910 186

71,3

10,8

484 261

575 973

EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Ter itor iální str uktur a vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

703 203

100,0

20,6


637 349 591 566 16 108 29 674 26 417 5 203 26 525 6 950

90,6 84,1 2,3 4,2 3,8 0,7 3,8 1,0


617 104

Ukazatel

mil.Kč

Celkový zahr aniční obchod ČR Vyspělé tržní ekonomiky


2. čtvrtletí podíl v%


722 933

100,0

14,1

20,2 19,5 29,7 30,7 9,9 28,3 41,4 26,4

651 329 605 251 16 064 30 014 27 270 6 017 29 763 7 610

90,1 83,7 2,2 4,2 3,8 0,8 4,1 1,1

87,8

20,1

631 517



mil.Kč



694 595

100,0

9,9

748 590

100,0

9,4

2 869 321

13,9 13,5 18,8 20,2 3,6 32,8 25,1 18,2

619 034 573 088 16 151 29 795 25 160 6 894 34 791 7 885

89,1 82,5 2,3 4,3 3,6 1,0 5,0 1,1

9,0 8,6 15,2 12,2 5,0 17,2 27,5 29,4

659 904 610 227 16 130 33 547 28 356 6 758 43 345 9 067

88,2 81,5 2,2 4,5 3,8 0,9 5,8 1,2

7,4 7,0 2,2 18,4 7,7 17,4 46,3 29,2

2 567 616 2 380 132 64 453 89 488 107 204 24 872 134 423 31 511

87,3

14,0

599 181

86,6

9,4

638 358

85,3

7,7

2 486 159





mil.Kč

mil.Kč


Kumulace meziroční 1.-4.Q 2011 změna v %

1.2 Ter itor iální str uktur a dovozu mil.Kč

mil.Kč

Kumulace meziroční 1.-4.Q 2011 změna v %

mil.Kč

Celkový zahr aniční obchod ČR

648 761

100,0

21,6

678 562

100,0

13,1

658 158

100,0

6,5

692 370

100,0

4,9

2 677 851

Vyspělé tržní ekonomiky


461 655 411 747 13 140 36 768 47 244 2 244 53 016 82 705

71,2 63,5 2,0 5,7 7,3 0,3 8,2 12,7

17,2 19,1 17,0 -1,0 20,5 80,6 30,7 46,5

487 829 434 555 14 200 39 074 47 262 3 244 55 988 82 332

71,9 64,0 2,1 5,8 7,0 0,5 8,3 12,1

13,5 13,9 17,7 7,0 -1,8 81,3 13,4 20,1

463 761 417 607 10 550 35 604 49 720 3 263 55 290 84 347

70,5 63,5 5,4 7,6 7,6 0,5 8,4 12,8

5,7 6,7 -11,0 0,4 3,0 52,0 22,5 4,0

496 541 443 703 15 285 37 553 50 953 2 762 48 580 91 733

71,7 64,1 2,2 5,4 7,4 0,4 7,0 13,2

8,1 8,3 26,2 -0,8 -1,2 24,5 -1,7 -3,6

1 909 786 1 707 612 53 175 148 999 195 179 11 513 212 874 341 117


459 604

70,8

17,0

485 616

71,6

12,7

465 145

70,7

5,9

499 822

72,2

8,3

1 910 186


mil.Kč


Ukazatel

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



Strana 15

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahr aniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 2011 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

Dovoz 2011 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance 2010 2011 mil. Kč mil. Kč

2 869 321

100,0

13,3

2 677 851

100,0

11,0

121 241

191 470

91 658 17 218 80 807 107 517 4 837 180 389 507 111 1 564 770 311 453 3 561

3,2 0,6 2,8 3,7 0,2 6,3 17,7 54,5 10,9 0,1

20,2 2,6 6,5 14,5 5,3 9,9 16,5 13,2 11,0 19,6

122 689 16 270 80 590 283 728 5 869 292 423 485 464 1 121 591 263 766 5 461

4,6 0,6 3,0 10,6 0,2 10,9 18,1 41,9 9,8 0,2

9,0 13,2 24,7 22,6 44,1 13,6 12,8 7,2 6,6 62,9

-36 294 2 408 11 260 -137 573 519 -93 138 5 068 336 276 33 088 -374

-31 032 948 217 -176 211 -1 032 -112 033 21 647 443 180 47 687 -1 900

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ




Strana 16

2.1. Zbožová str uktur a zahr aničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahr aniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné






922 016

100,0

12,5

685 373

100,0

11,7

205 547

236 642

19 547 2 123 25 956 27 349 278 38 332 160 883 533 273 113 140 1 137

2,1 0,2 2,8 3,0 0,0 4,2 17,4 57,8 12,3 0,1

25,2 22,7 1,7 -10,7 61,4 12,7 14,5 13,7 12,0 14,1

28 599 2 303 11 794 39 501 1 488 90 225 146 480 301 283 63 394 307

4,2 0,3 1,7 5,8 0,2 13,2 21,4 44,0 9,2 0,0

5,3 5,6 23,9 53,1 76,1 10,2 7,9 9,7 13,3 148,7

-11 535 -451 16 007 4 828 -673 -47 868 4 768 194 499 45 099 873

-9 052 -180 14 161 -12 152 -1 210 -51 893 14 403 231 990 49 746 830

2.2. Zbožová str uktur a zahr aničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahr aniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné






256 783

100,0

18,2

152 243

100,0

20,9

91 348

104 540

26 551 4 578 6 468 37 585 2 207 22 072 47 102 80 370 28 732 1 118

10,3 1,8 2,5 14,6 0,9 8,6 18,3 31,3 11,2 0,4

21,1 1,7 -2,9 46,2 24,8 2,9 20,4 14,6 13,7 50,7

9 166 1 250 6 572 30 160 416 14 689 41 867 38 825 8 542 756

6,0 0,8 4,3 19,8 0,3 9,6 27,5 25,5 5,6 0,5

15,0 3,3 7,5 66,4 -51,1 26,0 13,1 13,2 7,1 4,4

13 960 3 291 547 7 589 917 9 799 2 115 35 812 17 298 18

17 385 3 328 -104 7 425 1 791 7 383 5 235 41 545 20 191 362

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ



3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Obrat 2011 Země Německo Slovensko Polsko Francie Rakousko Spojené království Itálie Nizozemsko Rusko Belgie Maďarsko Španělsko Spojené státy Čína Japonsko Pramen: ČSÚ

mil. Kč 1 607 389 409 027 355 212 243 106 221 653 180 316 222 681 187 967 235 538 118 857 123 483 105 208 108 189 363 723 65 050

Vývoz 2011

meziroč.změny v mil. Kč v% 174 446 65 791 46 327 28 112 20 759 6 241 16 209 16 849 38 081 12 257 12 874 794 9 920 44 745 -3 758

12,2 19,2 15,0 13,1 10,3 3,6 7,9 9,8 19,3 11,5 11,6 0,8 10,1 14,0 -5,5

podíl v% 29,0 7,4 6,4 4,4 4,0 3,3 4,0 3,4 4,2 2,1 2,2 1,9 2,0 6,6 1,2

mil. Kč 922 016 256 783 179 683 156 417 132 286 129 791 118 741 100 565 92 640 71 003 64 869 61 275 55 861 29 504 10 185

Dovoz 2011

meziroč.změny v mil. Kč v% 102 771 39 492 25 039 21 223 12 619 4 867 6 497 7 211 25 304 8 416 6 602 781 11 592 6 324 45

12,5 18,2 16,2 15,7 10,5 3,9 5,8 7,7 37,6 13,4 11,3 1,3 26,2 27,3 0,4

podíl v% 32,1 8,9 6,3 5,5 4,6 4,5 4,1 3,5 3,2 2,5 2,3 2,1 1,9 1,0 0,4

mil. Kč 685 373 152 243 175 529 86 689 89 367 50 525 103 940 87 402 142 898 47 854 58 614 43 933 52 328 334 219 54 864

Saldo obchodní bilance 2010 2011 meziroční změna

meziroč.změny v mil. Kč v% 71 675 26 299 21 288 6 889 8 140 1 373 9 711 9 638 12 777 3 841 6 272 14 -1 672 38 421 -3 803


11,7 20,9 13,8 8,6 10,0 2,8 10,3 12,4 9,8 8,7 12,0 0,0 -3,1 13,0 -6,5

podíl v% 25,6 5,7 6,6 3,2 3,3 1,9 3,9 3,3 5,3 1,8 2,2 1,6 2,0 12,5 2,0

v mil. Kč 205 547 91 348 402 55 394 38 440 75 772 18 015 15 590 -62 784 18 573 5 924 16 576 -9 731 -272 619 -48 527

236 642 104 540 4 153 69 728 42 919 79 266 14 802 13 163 -50 258 23 149 6 255 17 343 3 533 -304 716 -44 679

31 095 13 192 3 751 14 334 4 479 3 494 -3 214 -2 427 12 526 4 575 331 767 13 263 -32 096 3 848

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 18 2010

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

leden

únor

březen

1.-3.

duben květen červen

2011 1.-6. červenec srpen

září

1.-9.

říjen

2011 listopad prosinec

a) b)

99,6 101,3

106,9 107,3

105,7 105,9

102,1 102,0

104,7 104,8

103,8 103,5

104,4 103,9

97,8 96,7

103,2 102,9

99,2 98,3

103,5 102,3

100,8 99,5

102,5 101,9

103,3 101,5

102,4 100,5

102,9 101,6

102,7 101,9

a) b)

102,1 103,4

111,2 111,6

110,0 109,7

103,4 103,1

107,6 107,5

104,2 104,1

106,0 106,0

93,1 92,4

103,8 103,6

101,2 100,4

106,9 105,0

102,7 100,6

103,7 103,0

107,4 105,1

104,2 101,4

104,1 102,4

104,2 103,1

a) b)

99,2 107,0

115,2 120,0

109,8 113,2

103,2 106,4

108,3 112,0

102,5 106,6

105,0 108,5

89,6 91,9

102,9 106,2

99,5 101,7

104,5 106,5

100,9 102,4

102,5 105,4

107,4 108,5

101,5 102,5

103,1 103,8

103,0 105,4

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

99,8 99,1

104,5 103,2

104,2 102,7

101,6 99,8

103,3 101,8

104,3 102,0

104,2 101,7

101,5 99,2

103,3 101,4

99,1 96,9

103,2 100,6

100,7 98,3

102,5 100,4

101,9 98,7

102,6 99,6

102,8 100,8

102,6 100,4

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

109,3 94,3

104,0 93,0

110,5 98,9

103,9 92,3

105,9 94,5

108,0 96,6

108,3 98,4

102,2 94,2

106,0 95,5

104,8 96,7

111,7 100,9

106,6 95,4

106,6 96,3

107,5 95,5

111,1 97,8

106,7 97,5

107,1 96,5

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

98,2 99,9

104,6 105,0

103,1 103,3

101,2 101,1

102,9 103,0

103,5 103,0

103,3 102,4

101,3 100,1

102,8 102,4

97,9 97,0

101,5 100,5

99,6 98,8

101,7 101,1

100,8 99,3

101,3 99,9

102,3 101,1

101,8 101,0

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

99,6 100,5

104,0 101,9

104,5 102,4

102,2 99,5

103,5 101,2

107,8 104,5

102,4 97,4

104,1 99,0

104,1 100,7

98,3 93,8

103,9 99,3

103,8 99,3

103,4 99,6

102,9 97,3

102,7 97,2

102,3 96,6

103,1 98,8

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

100,1 100,9

104,2 102,0

105,0 102,8

102,6 99,8

103,9 101,5

108,3 104,9

102,5 97,3

104,2 98,9

104,4 100,9

98,2 93,6

104,0 99,4

103,9 99,2

103,6 99,6

103,3 97,4

102,8 97,0

102,2 96,5

103,3 98,9

a) b)

94,1 95,3

101,6 100,9

98,8 97,5

97,4 95,9

99,2 98,0

102,2 100,0

101,3 98,1

103,2 99,8

100,8 98,7

100,1 97,0

102,0 99,2

102,8 100,2

101,1 98,7

98,4 95,3

102,3 98,6

102,9 98,2

101,1 98,4

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

97,1 99,6

105,1 107,3

101,8 104,0

100,4 102,3

102,3 104,4

100,0 102,0

104,1 106,2

99,0 101,0

101,6 103,7

97,5 99,6

99,5 101,4

96,4 98,5

100,3 102,3

99,2 100,7

100,1 101,7

102,2 104,1

100,6 102,6

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

107,1 111,1

115,5 120,3

114,3 119,2

108,7 113,5

112,6 117,5

105,6 110,0

114,9 120,1

110,3 115,2

111,5 116,3

103,8 108,5

104,9 109,9

101,6 106,1

108,8 113,6

106,8 110,9

105,4 108,8

100,8 104,2

107,4 111,8

Ubytování, stravování a pohostinství

(CZ-NACE 55+ 56)

a) b)

96,7 95,8

103,6 102,4

101,6 100,3

101,8 101,2

102,4 101,3

104,2 104,1

104,5 104,3

104,5 104,0

103,5 102,9

99,3 99,3

99,5 98,9

99,5 98,2

102,0 101,4

98,3 97,2

98,6 97,1

99,6 98,6

101,4 100,6

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

97,5 100,8

102,3 104,2

98,6 100,0

104,0 105,4

101,8 103,3

109,0 111,1

106,0 108,5

110,6 111,9

105,7 107,5

104,6 106,7

102,9 104,5

101,0 102,2

104,6 106,3

103,4 104,0

101,1 102,7

109,1 110,3

104,3 105,9

a) b)

96,4 93,3

104,0 101,6

102,7 100,4

101,0 99,2

102,6 100,4

102,1 100,4

103,7 101,8

101,5 99,4

102,5 100,5

96,7 94,8

97,9 95,6

98,9 96,0

100,8 98,7

95,7 92,9

97,6 94,6

96,0 93,0

100,1 97,8

a) b)

99,4 100,8

106,5 106,9

105,4 105,5

102,1 101,9

104,5 104,5

103,2 102,8

104,4 103,9

98,4 97,3

103,2 102,9

99,2 98,4

103,1 102,0

100,6 99,4

102,4 101,9

102,8 101,2

102,0 100,2

102,6 101,4

102,6 101,8

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

502,5 21 535 4,6

. . .

. . .

501,2 23 201 3,8

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Pr ůměr ný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ Pr ůměr ná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ - nominální (meziroční změna v %)

500,1 20 822 1,2

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

499,7 20 381 2,4

502,5 21 260 3,9

. . .

Analýza vývoje ekonomiky České republiky a její mezinárodní konkurenceschopnosti za rok 2011

Recommend Documents