Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2013

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH SHRNUTÍ ................................................................................................................................................... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE .......................................................... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ........................................................................................................................................ 6 I.1.1 Ekonomický růst ................................................................................................................................................ 6 I.1.2 Reálná konvergence .......................................................................................................................................... 8 I.2 TRH PRÁCE.............................................................................................................................................................. 11 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ..................................................................................................................................... 18 I.3.1 Cenový vývoj ................................................................................................................................................... 18 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ....................................................................................................................... 21 I.3.3 Fiskální vývoj ................................................................................................................................................... 23 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání...................................................................................................... 26 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA ................................................................................................................................................. 29 I.4.1 Měnová politika .............................................................................................................................................. 29 I.4.2 Směnné kurzy .................................................................................................................................................. 31 I.4.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................. 34 I.5 KAPITÁLOVÝ TRH .................................................................................................................................................... 40 I.5.1 Globální trhy .................................................................................................................................................... 40 I.5.2 Kapitálový trh v ČR .......................................................................................................................................... 41

II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ...................................................................................................... 44 II.1 PRŮMYSL ............................................................................................................................................................... 44 II.1.1 Průmyslová výroba ......................................................................................................................................... 44 II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu .......................................................................................................................... 55 II.1.3 Mezinárodní srovnání vývoje průmyslu ......................................................................................................... 56 II.2 STAVEBNICTVÍ ....................................................................................................................................................... 58 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení .......................................................................... 58 II.2.2 Bytová výstavba ............................................................................................................................................. 63 II.2.3 Stavebnictví v EU ............................................................................................................................................ 64 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ........................................................................................................................................... 66 II.3.1 Souhrnné výsledky ......................................................................................................................................... 66 II.3.2 Teritoriální struktura ...................................................................................................................................... 69 II.3.3 Komoditní struktura ....................................................................................................................................... 71 II.3.4 Zahraniční obchod EU .................................................................................................................................... 74 II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu ................................................................................................ 77 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD .................................................................................................................................................. 78 V.4.1 Vnitřní obchod v EU ....................................................................................................................................... 81 II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ............................................................................................................................. 84

Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31. 12. 2012

2



SHRNUTÍ Světová ekonomika se ze složitého období nevymanila ani ve druhé polovině roku 2012. Na pozadí dluhové krize v eurozóně je globální prostředí nadále zatíženo nepříznivým sentimentem ústícím v postupné oslabování ekonomické aktivity, které se projevuje jak na poli mezinárodní obchodní výměny, tak i v oblasti domácích výdajů. V kontextu evropského vývoje je patrné, že v roce 2012 převažoval nepříznivý vliv poklesu domácí poptávky, vyvolaný především úspornými opatřeními vlád a nejistotami z budoucnosti. Není proto divu, že Evropská unie zápolí s ekonomickou recesí, do které se eurozóna již propadla. V mezičtvrtletním srovnání (které je určující pro definování technické recese) se o minimální růst EU-27 ve 3. čtvrtletí (0,1 %) zasloužily jak velké ekonomiky eurozóny, Německo (0,2 %) a Francie (0,2 %), tak také země, které neplatí eurem, Velká Británie (1,0 %) a Švédsko (0,5 %). Ještě rychleji rostly pobaltské republiky, ale jejich váha je v rámci Unie nevýrazná. Nicméně i tyto méně rozvinuté země se zasloužily o kladný výsledek EU-27, na rozdíl od eurozóny, kterou stáhly do mínusu (-0,1 %) především země z její periférie. Srovnání proti stejnému období předchozího roku přináší ještě horší výsledky, protože v průměru klesla jak EU-27 jako celek (-0,4 %), tak zejména eurozóna (-0,6 %). Pro obě uskupení také platí, že dochází k potlačení především domácího užití, tj. spotřeby domácností a tvorby hrubého kapitálu. Zatímco však spotřeba a investice se snížily více v eurozóně, v případě zásob naopak v Unii jako celku. Při prakticky neutrálním vlivu vládní spotřeby tak byl ekonomický výkon EU-27 i eurozóny podporován hlavně zahraničním obchodem (rostoucím vývozem a klesajícím dovozem). Domácí ekonomika prodloužila sestupný trend, který započal postupným zpomalováním jejího tempa v roce 2011 a následně, v roce 2012, pokračoval přechodem do poklesu. Ve 3. čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil meziročně o 1,3 %, což je nejhorší výsledek od globální krize v roce 2009. Naopak zlepšení vývoje naznačuje mezičtvrtletní pohled (v přelomových fázích ekonomického cyklu lépe vystihující vývoj ekonomiky), podle kterého se pokles od počátku roku 2012 zmírňoval, až na 0,3 % ve 3. čtvrtletí. Česká republika však z hospodářské recese dosud nevybředla. Za poklesem výkonnosti ekonomiky stojí, přes určité ochlazení obchodní výměny v zahraničí, vnitřní problémy. Projevily se zejména dalším snížením domácí poptávky, které v roce 2012 nabylo takového rozsahu, že prorůstový vliv zahraničního obchodu (na rozdíl od roku 2011) už nestačil na kompenzaci tohoto propadu. Hlavní příčina spočívá v úsporných opatřeních, která naordinovala vláda k ozdravění veřejných financí.

3



Nejvíce, také vzhledem ke svému významnému zastoupení ve struktuře produktu, ubrala ekonomickému výkonu konečná spotřeba. Nicméně ve srovnání s první polovinou roku zmírnila propad na 1,7 %, k čemuž přispěla jak stagnace vládních výdajů, tak i snížení míry poklesu spotřeby domácností na 2,4 %. Vedle dopadů fiskální konsolidace je třeba příčiny slabších útrat domácností hledat také v napjaté příjmové situaci obyvatelstva, rostoucí nezaměstnanosti a obavách z dalšího vývoje. Snížily se nejen nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i potravin, alkoholu, tabákových výrobků, energie a dalšího zboží a služeb. Odlišným vývojem než spotřeba prošla od počátku roku 2012 tvorba hrubého fixního kapitálu. Její pokles ve 3. čtvrtletí o 2,3 % nenavázal na předchozí mírné oživení investiční aktivity, protože nedostatek zakázek bytových a nebytových budov a staveb znovu převážil nad růstem výdajů za strojní vybavení (přestože byl nově podpořen i růstem výdajů za dopravní prostředky). Na stavební produkci tak nadále dopadá omezení vládních investic a opatrnost firem i domácností při nejistém výhledu budoucího vývoje. Na druhé straně ani narůstající problémy vnějšího prostředí zatím nenarušily příznivý vývoj zahraničního obchodu. Růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) sice zpomalil na 4,7 %, ale udržel si rychlejší tempo před dovozem, jehož zpomalení na 1,6 % odráželo slabou domácí poptávku. Výsledkem předstihu vývozní dynamiky před dovozní bylo meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu, které odvrátilo ještě hlubší propad ekonomiky. Z pohledu vnitřních podmínek výrazný růst spotřebitelských cen v září nepatrně zvolnil na 3,2 %. Proinflačně nadále působil zejména vliv daňových změn, růstu cen energií a od léta zdražování potravin, jak vlivem slabší úrody, tak vyšších cen agrárních komodit na světových trzích. Opačný účinek měla omezená spotřebitelská poptávka, která tlumila nákladovou inflaci. Na trhu práce se slabší ekonomická kondice dosud plně neprojevila. Meziroční růst celkové zaměstnanosti dokonce zrychlil na 0,5 % (tj. zvýšení o 25,2 tis. osob na 4920,6 tis. osob), přičemž se o přírůstek v zásadě stejnou měrou podělili zaměstnanci i podnikatelé. Vzrostla však nezaměstnanost, když nižší poptávku po pracovní síle ovlivnil (vedle ochabující ekonomiky) také, pro konec léta tradiční, zánik pracovních míst sezónního charakteru. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v září 8,4 % a byla o 0,4 p.b. vyšší než před rokem. Dosud umírněný vývoj mezd dále zpomalil na nominálních 1,4 %, což opět nepostačilo ani k pokrytí inflace. Reálná mzda se proto dále snížila o 1,8 % (naposledy vzrostla ve 3. čtvrtletí 2011). Slábnoucí poptávka zasáhla také odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Průmyslová produkce klesá již druhé čtvrtletí, situace ve stavebnictví, které se nachází v hluboké krizi, se 4



nelepší. Rizikem pro zatím relativně příznivé výsledky zahraničního obchodu je hrozba evropské recese a vnitřní trh dusí klesající reálné příjmy domácností. V průmyslu pokračovalo ochlazování, které trvá již od druhé poloviny roku 2011. Růst produkce v 1. čtvrtletí 2012 dále zpomalil, ale poté již následoval pokles, který se ve 3. čtvrtletí prohloubil na 2 %. S ohledem na silné vzájemné vazby pocítil domácí průmysl zejména slábnoucí kondici ekonomik eurozóny, hlavně německé. Na propadu se významně podílela o 3,1 % nižší produkce rozhodujícího odvětví, výroby motorových vozidel (které se na celkových tržbách průmyslu podílí více než 23 %), ale i výroby počítačů (-14 %) a výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství (-11 %). V tradičním odvětví strojírenství zpomalil růst na 1,5 %. Při mírném růstu tržeb a snížení zaměstnanosti se produktivita práce v průmyslu zvýšila o 2,4 % a rostla o 1,6 bodu rychleji než reálná mzda. Reálné jednotkové mzdové náklady tak prodloužily pozitivní trend poklesu. Stavební produkce se dále hluboce propadá, ve 3. čtvrtletí byla o 5,7 % meziročně nižší. Rozhodující měrou se na tomto výsledku podílela rozpočtová omezení, rezultující v nedostatek zakázek typu velkých liniových staveb a bytových i nebytových komplexů. Hodnota nových zakázek v oblasti inženýrského stavitelství tak klesla meziročně o 26,6 % (18,8 mld. Kč), počet zahájených bytů o téměř 20 %, z toho v bytových domech o 46 %. Ubývá disponibilních kapacit, zaměstnanost byla nižší o 5 %. Dynamika obratu zahraničního obchodu (podle přeshraniční statistiky) značně zpomalila, jako odraz zostřujících se podmínek na odbytových trzích. Při meziročním zvýšení vývozu o 6,4 % a dovozu o 1,3 % vzrostlo kladné saldo obchodní bilance na téměř 72 mld. Kč, což bylo cca o 36 mld. Kč meziročně více. Rozhodující část exportu směřovala tradičně do zemí EU (80 %), přičemž nejvyššího přebytku bylo dosaženo s Německem (57 mld. Kč) a Slovenskem (25 mld. Kč). Naopak nejhlubší schodek vykázala bilance s Čínou (75 mld. Kč). Ve zbožové struktuře byly opět tahounem stroje a dopravní prostředky, které se na vývozu podílely 52,6 % (jejich podíl se však proti srovnatelnému období předchozího roku snížil o 1 p.b.). Tržby v maloobchodě se ve 3. čtvrtletí dále snížily, ale jejich meziroční pokles o 1,3 %, byl mírnější než v předchozím čtvrtletí. Ve struktuře prodejů se zvýšil podíl nepotravinářského zboží na úkor potravin (prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 0,6 %, zatímco potravin se propadl o 3,2 % a prodloužil tak období svého poklesu na šest čtvrtletí). Do klesajících prodejů se promítá převládající pesimismus v náladě domácností, vyvolaný jejich obavami z budoucnosti a složitou příjmovou situací. Za 1. - 3. čtvrtletí klesl HDP o 0,9 % a nic nenasvědčuje tomu, že by tendence poklesu mohla být v krátkodobém horizontu zastavena. Předpokládáme proto, že výkonnost domácí ekonomiky se v roce 2012 propadla o více než 1 % a v roce 2013 bude pravděpodobně stagnovat. 5



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika prohloubila pokles svého výkonu…

Domácí ekonomické prostředí je nadále zatíženo nepříznivým sentimentem, který je odrazem jak prohlubující se dluhové krize v eurozóně, tak vnitřních příčin ústících ve výrazný útlum domácí poptávky. Propad ekonomiky proto pokračoval i ve 3. čtvrtletí, kdy se hrubý domácí produkt snížil meziročně o 1,3 %, na nejhorší výsledek od globální krize v roce 2009. Nepříznivý vývojový trend se však prosazuje již delší dobu, v roce 2011 nejdříve postupným zpomalováním tempa ekonomiky a poté (v roce 2012) jeho přechodem do poklesu. Zároveň se zveřejněním údajů o HDP za 3. čtvrtletí ČSÚ revidoval časovou řadu čtvrtletních účtů za léta 2009-2011. Změnil tím pohled na nedávné období, protože podle zpřesněných dat ekonomika zrychlovala meziroční růst až do 1. čtvrtletí 2011, zatímco původní údaje uváděly růstový vrchol již ve 3. čtvrtletí 2010. Změny doznala také výše kulminace růstu, která se z původních 3,3 % zmírnila na 3,0 %. V celoročních výsledcích byla dynamika HDP v roce 2010 snížena na 2,3 % (původně 2,6 %) a v roce 2011 zvýšena na 1,9 % (proti 1,7 %).

…a nadále se nachází v recesi

V mezičtvrtletním srovnání klesl produkt ve 3. čtvrtletí (proti 2. čtvrtletí) o 0,3 %. I po zpřesnění údajů platí, že česká ekonomika rostla mezičtvrtletně naposledy ve 2. čtvrtletí 2011. Období technické recese se však zkrátilo pouze na rok 2012, protože původní pokles ve 4. čtvrtletí 2011 o 0,2 % byl opraven na stagnaci (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě).

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

6


Do mínusu ekonomiku stahuje slabá domácí poptávka


Pohled na strukturu výdajů ukazuje, že přes další zhoršení odbytových možností na zahraničních trzích stojí za poklesem výkonnosti ekonomiky ochabující domácí užití. Jeho snížení v roce 2012 totiž nabylo takového rozsahu, že prorůstový vliv zahraničního obchodu (na rozdíl od roku 2011) už nepostačuje na kompenzaci tohoto propadu. Hlavní příčina spočívá ve fiskální restrikci, kterou ve své hospodářské politice prosazuje vláda s cílem ozdravit veřejné finance. Podle zpřesněných čtvrtletních údajů postihla úsporná opatření nejdříve vládní výdaje (již od 4. čtvrtletí 2010), zatímco na konečnou spotřebu domácností dolehla až počínaje rokem 2012 (to je změna proti původním údajům, které vykazovaly pokles spotřeby domácností už po celý rok 2011). U investic nová data potvrdila, že jejich vývoj v posledních dvou letech je bez trendu, a v zásadě se pohybuje v rozpětí mezi dvouprocentním růstem a stejným poklesem. Ve vztahu k zahraničí je z revidovaných dat nadále patrná tendence zpomalování růstu obratu, při rychlejší dynamice vývozu zboží a služeb než jejich dovozu.

Ve 3. čtvrtletí se jednotlivé výdajové položky v meziročním srovnání vyvíjely takto (vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele): Pokles konečné spotřeby…

•

konečná spotřeba zmírnila propad na 1,7 %, především díky stagnaci vládních výdajů. Naopak spotřeba domácností pokračovala v poklesu, i když jeho míra se snížila na 2,4 %. Vedle úsporných opatření vlády se k dalším příčinám nižších útrat domácností řadí jejich napjatá příjmová situace, rostoucí nezaměstnanost a obavy z budoucího vývoje. Nižší výdaje obyvatelstva se týkaly především nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i potravin, alkoholu, tabákových výrobků, energie a dalšího zboží a služeb,

…a tvorby fixního kapitálu…

•

tvorba hrubého fixního kapitálu se snížila o 2,3 % a nenavázala na mírné oživení z první poloviny roku. Nízká investiční aktivita je dána jak omezením vládních investic, tak opatrností firem a domácností při nejistém výhledu dalšího vývoje. Pokračoval pokles investic do bytových a nebytových budov a staveb, naopak výdaje za strojní vybavení a dopravní prostředky vzrostly,

…byl částečně kompenzován čistým exportem

•

růst vývozu zboží a služeb ve stálých cenách zpomalil na 4,7 %, nicméně si udržel předstih před dovozem, jehož výraznější zpomalení na 1,6 % odráží slabou domácí poptávku. Výsledkem tohoto vývoje bylo meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu, které odvrátilo hlubší propad ekonomiky.

Pokles už zasáhl také nominální produkt

Hrubý domácí produkt v běžných cenách se meziročně snížil o 0,4 % na 956,4 mld. Kč. Klesl tedy méně než v reálném vyjádření, o což se zasloužil růst úhrnné cenové hladiny (vyjádřený implicitním deflátorem HDP) o 0,9 %. Zvýšily se ceny výdajů domácností na konečnou spotřebu (o 1,6 %), fixního kapitálu (o 1,1 %) a výdajů vládního sektoru (o 0,6 %). Opačným směrem pak působil nepříznivý vývoj směnných relací, který odrážel pomalejší vývoj deflátoru vývozu zboží a služeb (3,3 %), než deflátoru jejich dovozu (3,8 %).

Hrubá přidaná hodnota se meziročně snížila stejně jako HDP

Na nabídkové straně ekonomiky je vývoj hrubé přidané hodnoty v rozhodující míře určován průmyslem. Zhoršující se odbytové možnosti v zahraničí již v roce 2011 vedly k tomu, že odvětví postupně ubíralo na síle a s ním i celková výkonnost ekonomiky. Tento trend se v roce 2012 ještě zvýraznil. Ve 2. čtvrtletí 7



hrubá přidaná hodnota průmyslu už stagnovala a ve 3. čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,5 % (poprvé od roku 2009). Vzhledem ke své velké váze tak průmysl významně ovlivnil propad celkové hrubé přidané hodnoty o 1,3 %. Nepříznivý vliv na vývoj hrubé přidané hodnoty mělo nadále stavebnictví (pokles o 10 %), které čelí nedostatku zejména velkých zakázek, vč. bytové výstavby. V zemědělství vyvolala hluboký propad (-12,8 %) nižší úroda. Na druhé straně je od počátku roku 2012 patrné oživení v činnostech v oblasti nemovitostí, které osciluje kolem sedmiprocentního růstu.

Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2012

(sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách)

NH celkem v tom: Průmysl z toho: zpracovatelský Stavebnictví Obchod a doprava Peněžnictví a pojišťovnictví Informační činnosti Činnosti v nemovitostech

Meziroční změna % -1,3 -2,5 -1,2 -10,0 0,4 -4,3 0,1 6,7

Příspěvek ke změně proc.body -1,3 -0,7 -0,3 -0,7 0,1 -0,2 0,0 0,5

Podíl odvětví v % 3. Q 2011 100,0 29,8 23,4 6,7 19,7 4,9 5,1 6,7

3. Q 2012 100,0 30,2 24,5 6,1 19,8 4,4 5,1 7,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Tendence poklesu je patrná také u produktivity práce

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) klesla o 1,6 % a podle aktuálních dat ČSÚ už padá od počátku roku 2012. Naopak, navzdory ochabující ekonomické aktivitě, zaměstnanost zatím pokračovala v mírném růstu (0,3 %). V ekonomice pracovalo v průměru 5127 tis. osob (v metodice národních účtů).

I.1.2 Reálná konvergence Česká republika stále zaostává za ekonomickou úrovní EU

Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím Unie. Objemem vytvořeného hrubého domácího produktu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2010 cca 80 % průměrné výkonnosti EU-27 (ve standardu kupní síly) a zaujala tak v rámci Unie 19. místo. Na této úrovni stagnovala také v roce 2011, což sice znamenalo, že si meziročně polepšila o dvě místa (před problémové Portugalsko a Řecko), ale v procesu reálné konvergence nedosáhla žádného posunu. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly, tj. jednotky, která smazává rozdíly mezi kupní silou jednotlivých národních měn.

Rychleji konvergují méně rozvinuté ekonomiky

Snížení výkonnostní mezery za průměrem EU dosahují postkomunistické země především rychlejším hospodářským růstem, v jehož tempech jsou však značné rozdíly. V průměru za léta 2002-2011 si nejlépe vedlo Slovensko, Litva a Polsko (nad 4 %), rychlého růstu dosahovaly také pobaltské republiky Estonsko 8



a Lotyšsko, ale jejich průměrné hodnoty za uvedené období jsou poznamenány dvoucifernými poklesy produktu v krizovém roce 2009. Při průměrném růstu Unie o 1,3 % rostla výkonnost české ekonomiky za posledních deset let v průměru o 3,3%. Nástup recese během globální finanční a hospodářské krize přinesl značné rozdíly v meziročních tempech jednotlivých ekonomik. Jedinou zemí, která se vyhnula hospodářskému poklesu, bylo Polsko.

Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100)

Pramen: Eurostat, graf MPO Vývoj v Unii byl ve 3. čtvrtletí 2012 značně diferencovaný,…

Také vývoj v roce 2012 charakterizovaly výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Přes meziroční pokles EU-27 ve 3. čtvrtletí o 0,4 %, si růst udrželo deset ekonomik Unie (zatím nejsou dostupná data za Lucembursko, Maltu a Irsko). Nejlépe si vedly ty méně rozvinuté, jako Lotyšsko (růst 5,3 %), následované Estonskem (3,4 %) a Litvou (3,3 %). Pro vývoj v tuzemsku je však důležité, že stále solidně roste výkonnost klíčových zemí pro český export, Německa a Slovenska.

…poměrně příznivě se jeví u hlavních obchodních partnerů

Německá ekonomika sice zpomalila na meziročních 0,9 % (podle neočištěných údajů 0,4 %), ale recesi zatím úspěšně odolává. Zásluhu na tom měla dobrá kondice vnějšího sektoru, charakterizovaná reálným růstem vývozu zboží a služeb o 4,2 % (podle neočištěných údajů). Naopak lepšímu výsledku bránila domácí poptávka, jejíž pokles zasáhl jak tvorbu fixního kapitálu (v položce strojů a zařízení), tak tentokrát i spotřebu domácností (poprvé od roku 2009). Slovensko se podle ekonomického růstu řadí k těm lepším zemím Unie, jeho meziroční dynamika neklesla v roce 2012 pod 2,6 %. Nadále těží z dobré kondice vnějšího sektoru (zejména vývozu automobilů), který je však stále více vystavován sílícím tlakům na zvýšení produktivity práce, aby obstál v mezinárodní konkurenci. Naproti tomu domácí poptávka zůstává slabá v důsledku vysoké nezaměstnanosti. 9


ČR se mírou poklesu řadí do spodní třetiny Unie


Hlubší meziroční propad reálné výkonnosti než Českou republiku (-1,3 %) postihl ve 3. čtvrtletí dalších osm zemí Unie, vesměs z periférie eurozóny, vč. Slovinska, ale i Maďarsko. Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Graf č. I.1.2.2 Vývoj HDP ve 3. čtvrtletí 2012 (změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se výkon EU-27 jako celku zvýšil o 0,1 %, což stačilo k tomu, aby toto seskupení opustilo technickou recesi. Podle dostupných dat Eurostatu v ní zůstává vedle České republiky dalších sedm zemí Unie, nově se mezi ně zařadilo Finsko, naopak z recese razantně vystoupila Velká Británie (růst 1 %).

10



I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost v ČR ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla…

Celková zaměstnanost se ve 3. čtvrtletí 2012 zvýšila proti stejnému období roku 2011 o 25,2 tis. osob, (tj. o 0,5 %) na 4 920,6 tis. osob. Na jejím zvýšení se podíleli téměř stejnou měrou zaměstnanci i podnikatelé, kdy počet osob v pozici zaměstnanců meziročně vzrostl o 12,6 tis. (podíl z celkové zaměstnanosti činil 81,8 %) a počet podnikatelů v souhrnu vzrostl o 12,7 tis. (podíl z celkové zaměstnanosti činil 18,2 %). Průměrný počet zaměstnaných (očištěný od sezónních vlivů) se ve 3. čtvrtletí proti 2. čtvrtletí 2012 zvýšil o 19,4 tis. osob. Jedná se o druhé mezičtvrtletní zvýšení za sebou, kdy došlo k růstu počtu zaměstnaných osob. Průměrný počet zaměstnaných (očištěný od sezónních vlivů) se ve 3. čtvrtletí proti 2. čtvrtletí 2012 zvýšil o 19,4 tis. osob. Jedná se o druhé mezičtvrtletní zvýšení za sebou, kdy došlo k růstu počtu zaměstnaných osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) dosáhla 67,1 % a ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2011 vzrostla o 0,9 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,8 procentního bodu na 75,3 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,1 procentního bodu na 58,6 %. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se ve 3. čtvrtletí t.r. podílel na zvýšení zaměstnanosti nejvíce terciální sektor, ve kterém vzrostl počet pracujících osob o 16,9 tis. na celkových 2 886,9 tis. osob. V sekundárním sektoru počet pracujících osob stagnoval při celkovém počtu 1 879,9 tis. osob. V primárním sektoru, kde je dlouhodobým trendem snižování počtu pracujících a jehož význam je ve vyspělých ekonomikách zeslaben, se ve sledovaném období počet osob překvapivě zvýšil o 8,7 tis. na celkových 153,6 tis. osob. Z analýzy, kterou zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že v letech 1995 až 2011 dochází v jednotlivých sekcích národního hospodářství dle klasifikace CZNACE k významným změnám ve struktuře zaměstnanosti. Zaměstnanost lidí do 40 let se téměř ve všech sekcích primárního a sekundárního sektoru snížila. Detailnější pohled (úroveň jednotlivých oddílů klasifikace CZ-NACE) pak ukazuje, že nejvíce se zaměstnanost snížila ve specializovaných stavebních činnostech, v rostlinné a živočišné výrobě a také v dříve silných oddílech textilního a oděvního průmyslu, jejichž výroba patří v ČR mezi tradiční a má u nás hlubokou historii. Počet pracujících této věkové kategorie naopak vzrostl ve výrobě motorových vozidel, v plastovém a kovodělném průmyslu a nejvíce pak v oddíle výroby počítačů. V terciálním sektoru došlo v analyzovaném období k velkému úbytku počtu pracujících v maloobchodu, v sektoru veřejné správy a obrany i v pozemní dopravě. Zjevný je vzestup zaměstnanosti v sekcích profesní, vědecké a technické činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče a ubytovaní, stravování a pohostinství. Pozoruhodně se pak zaměstnanost zvýšila v sekci informačních a komunikačních technologií, a to na více než trojnásobek hodnoty roku 1995. Porovnání zaměstnanosti osob do 40 let v zemích EU podle odvětvových sektorů v roce 2011 ukazuje, že podíl pracujících v sekundárním sektoru průmyslu a služeb je v ČR nejvyšší ze všech členských států (podíl na celkové zaměstnanosti je 39,3 %). Podíl pracujících v terciálním sektoru je naopak druhým nejnižším v EU (podíl na celkové zaměstnanosti je 58,6 %). 11



Z modelů předpokládaného vývoje trhu práce, který vypracoval Český statistický úřad spolu s Institutem pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), je patrné, že při nezměněné úrovni zaměstnanosti (podle věku i pohlaví) klesne v České republice do roku 2050 podíl zaměstnaných osob na necelých 38 % z celkového počtu obyvatel. V roce 2011 byl tento podíl 46,6 %. Na základě této studie je pro udržení přijatelné míry zaměstnanosti potřeba výrazně zvýšit podíl žen na trhu práce (a s tím související částečné pracovní úvazky) a počet starších pracujících. Demografický vývoj naznačuje, že trh práce nezapojuje mladší a starší osoby a využívá především osoby ve středním produktivním věku, což povede ke stálému snižování počtu zaměstnaných osob. Absorbuje-li trh práce mladší a starší osoby, je možné z velké části eliminovat negativní důsledky stárnutí obyvatel. Meziroční růst zaměstnanosti byl překvapivě doprovázen růstem nezaměstnanosti…

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) vzrostla ke konci třetího čtvrtletí na 8,4 %. V srpnu a v červenci 2012 činila shodně 8,3 %. V meziročním srovnání pak byly hodnoty za měsíce červenec a srpen 2012 o 0,1 p.b. vyšší, a za měsíc září 2012 činila meziroční změna +0,4 p.b. Konec léta je tradičně poznamenán zánikem pracovních míst sezónního charakteru a mírným nárůstem nezaměstnanosti. Zřetelný vzestup míry nezaměstnanosti pak nastává především ke konci roku. Dle metodiky Českého statistického úřadu (definice ILO) dosáhla obecná míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2012 hodnoty 7,0 %, což je o 0,4 p.b. více než ve 3. čtvrtletím roku 2011. Průměrný počet nezaměstnaných osob se oproti 2. čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 3,2 tis. osob na celkových 367,9 tis. osob. Meziročně tak došlo ke zvýšení o 25,3 tis. nezaměstnaných osob. Přibylo také osob dlouhodobě nezaměstnaných, jejichž podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil ke konci 3. čtvrtletí 43,1 %. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (3,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak nadprůměrnou míru nezaměstnanosti má skupina osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (7,8 %). Tradičně vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (28,3 %). Lidé se základním vzděláním mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období, neboť zájem zaměstnavatelů o tuto kategorii pracovníků je na trhu práce stále poměrně malý. K 30. září 2012 bylo evidováno 34 599 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 7,0 %. Uplatnění absolventů na trhu práce se oproti stejnému období roku 2011 jen mírně zlepšilo, neboť jejich počet poklesl o 714 osob. Poslední výzkumy mezi absolventy škol, především mezi vysokoškoláky (tzv. studentský barometr), kteří si po studiu hledají práci, ukazují, že mnohem důležitější než výše nástupního platu je pro ně perspektivní odvětví a zajímavá náplň práce. Mladí pracovníci u firem také velmi oceňují možnost dalšího vzdělávání.

1

Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné.

12



V souvislosti se současnou ekonomickou stagnací, kvůli které mohou firmy přijít o velkou část svých zakázek, což se následně projeví na trhu práce propouštěním zaměstnanců, spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v polovině září program „Vzdělávejte se pro stabilitu“. Tento program umožňuje zaměstnavatelům ponechat po dobu 6 měsíců své pracovníky doma. Zaměstnanci se v této době budou rekvalifikovat a přitom dostávat 60 % platu. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Jedná se tedy o formu dohody zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. Důvodem pro jeho zavedení je skutečnost, že pomáhá překonat dočasný pokles poptávky způsobem výhodným pro všechny strany. Na uvedený program budou použity prostředky z evropských vzdělávacích fondů. Na pobočkách po celé republice je nyní 23 přihlášek a zhruba 44 dalších firem o podmínkách s úředníky vyjednává.

Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

2009

6,8

7,4

7,7

7,9

7,9

8,0

8,4

2010

9,8

9,9

9,7

9,2

8,7

8,5

8,7

2011

9,7

9,6

9,2

8,6

8,2

8,1

8,2

2012 meziroční změna v p.b. 2009/2010 meziroční změna v p.b. 2010/2011 meziroční změna v p.b. 2011/2012

9,1

9,2

8,9

8,4

8,2

8,1

3,0

2,5

2,0

1,3

0,8

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,6

-0,4

-0,3

-0,2

listopad prosinec

8,5

8,6

8,5

8,6

9,2

8,6

8,5

8,5

8,6

9,6

8,2

8,0

7,9

8,0

8,6

8,3

8,3

8,4

8,5

0,5

0,3

0,1

-0,1

0,0

0,0

0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-1,0

0,0

0,0

0,1

0,1

0,4

0,6

Pramen: MPSV

K 30. září 2012 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 493 185 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 6 492 osob více než ke konci měsíce srpna. V porovnání se stejným obdobím roku 2011 (tj. k 30. 9. 2011) byl zaznamenán nárůst o 18 070 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl registrován v 64 okresech - největší nárůst byl zaznamenán v okresech Praha-západ (o 4,7 %), Český Krumlov (o 4,2 %), Frýdek-Místek (o 4,1 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (shodně o 4,0 %). Míru nezaměstnanosti stejnou nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 47 okresů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v okresech Most (15,8 %), Bruntál (15,6 %), Chomutov a Karviná (shodně 13,9 %), Děčín a Ústí nad Labem (shodně 13,6 %), Hodonín (13,4 %) a Sokolov (13,0 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,5 %), hl. m. Praha a Praha-západ (shodně 4,4 %), Mladá Boleslav (4,8 %), a Rokycany (4,9 %).

13



Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

Pramen: MPSV, graf MPO Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti

Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce 2“ od společnosti Manpower Česká republika 3 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro první čtvrtletí 2013 nepříznivé náborové prostředí. Pouze 3 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 11 % předpovídá snížení pracovních sil a 85 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje ukazatel Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2013 hodnotu -8 %. V meziročním srovnání je tak index o 4 p.b. slabší. Po sezónním očištění je hodnota indexu -4 %, což je v meziročním srovnání o 3 p.b. méně. Celkový výhled pro příští období je tedy spíše nepříznivý. Zaměstnavatelé jsou vzhledem ke stále trvající nejistotě na světových trzích velmi opatrní a náborové plány jsou tudíž poměrně nízké. V porovnání dle odvětví předvídají v prvním čtvrtletí roku 2013 nárůst pracovních sil zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví. Nejsilnější náborové aktivity predikuje zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov (Index +9 %). Naopak nejslabší aktivity očekávají velkoobchod, maloobchod, finance a další služby podnikům (Index -6 %). Odvětví zpracovatelského průmyslu předpokládá vcelku pozitivní náborové prostředí (Index +3 %). V meziročním srovnání se náborové plány zvýšily v pěti z deseti odvětví. Z regionálního pohledu očekávají zaměstnavatelé mírně optimistické náborové prostředí v Praze (Index +7 %). Nízký Čistý index trhu práce (-4 %) předpovídají Čechy, na Moravě je dokonce hodnota Indexu -9 %. V meziročním porovnání je Index slabší o 10 p.b. na Moravě a o 5 p.b. v Čechách. V Praze se naopak Index meziročně zvýšil, a to o 5 p.b.

2

Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 64 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor.

3

Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa.

14


Počet volných pracovních míst se ve 3. čtvrtletí meziročně mírně zvýšil…


K 30. září 2012 evidoval Úřad práce ČR celkem 40 809 volných pracovních míst, což bylo o 1 750 méně než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání je situace příznivější, neboť oproti stejnému období roku 2011 zde došlo k nárůstu o 1 014 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 12,1 uchazeče, což je naopak zhoršení proti loňskému roku, kdy v září 2011 připadalo na jedno místo v průměru 11,9 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci měsíce září zaregistrováno v okresech: Bruntál (42,4), Teplice (41,4), Jeseník (32,2) a Třebíč (31,2). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 5 973 a na jedno volné místo připadalo 5,8 uchazečů této kategorie, což je meziročně nepatrné zhoršení (září 2011 = 6 409 volných pracovních míst; na jedno volné místo připadlo 5,5 uchazečů této kategorie). Pro studenty, absolventy bez praxe či dlouhodobě nezaměstnané osoby, vracející se na pracovní trh, je bezesporu zajímavý společný projekt MPSV a ministerstva školství "Stáže ve firmách", který pomáhá lidem, shánějícím práci z důvodu nedostatku praxe. Zároveň umožňuje firmám vychovat si zaměstnance podle vlastních potřeb a získat potřebnou praxi, která bývá častým požadavkem pro získání pracovního místa, už během studia. Projekt také nabízí firmám způsob, jak proškolit nové zaměstnance tak, aby jejich dovednosti odpovídaly požadavkům zaměstnavatele. Projekt je realizován Fondem dalšího vzdělávání, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Doba trvání projektu je od června 2012 do října 2014 s tím, že stáže ve firmách (v délce 1 až 6 měsíců) byly zahájeny v září 2012. Dle informací MPSV se během prvního měsíce do tohoto projektu zapojilo téměř 270 zaměstnavatelů a přes 1200 uchazečů o stáž.

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: MPSV, graf MPO Vysoká nezaměstnanost v EU i eurozóně trvá…

Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM (očištěná od sezónních vlivů) byla v ČR podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci září t.r. 6,8 %. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,6 %. Míra nezaměstnanosti nižší než v ČR byla v Rakousku (4,4 %), Lucembursku (5,2 %), 15



Nizozemsku (5,4 %), Německu (5,4 %) a na Maltě (6,4 %). Míra nezaměstnanosti vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána ve Francii (10,8 %), Itálii (10,8 %), Bulharsku (12,4 %), na Slovensku (13,9 %), v Portugalsku (15,7 %) a dále pak v Irsku (15,1 %), v Řecku (25,4 % - údaj za srpen 2012) a ve Španělsku (25,8 %). Podle evropského statistického úřadu bylo v září v EU 25,75 mil. nezaměstnaných, přičemž mezi členskými státy EU existují v míře nezaměstnanosti veliké rozdíly. Zatímco v Rakousku nezaměstnanost v září činila 4,4 %, ve Španělsku to bylo 25,8 %. V Řecku je bez práce zhruba každý čtvrtý člověk. Česká republika si zatím vede vcelku dobře i v měsíci říjnu 2012, kdy podle metodiky Eurostatu dosáhla míra nezaměstnanosti 7,3 %. Velkým problémem nadále zůstává nezaměstnanost mezi mladými (pod 25 let), která v říjnu 2012 v EU činila 23,4 % a v eurozóně 23,9 %. V Řecku to však bylo 57 % a ve Španělsku 55,9 %. Naopak v Německu činila nezaměstnanost této věkové kategorie 8,1 % a v Rakousku 8,5 %.

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 4 ve vybraných zemích EU-27 (červen 2012)

Pramen: Eurostat (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Řecko a Maďarsko - poslední dostupný údaj k 31.8.2012 Ceny stoupají rychleji, než rostou mzdy…

Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí 2012 meziročně nominálně vzrostla o 1,4 %, tj. o 348 Kč (činila 24 514 Kč). Její růst však nestačil pokrýt inflaci, která činila 3,3 %, což způsobilo reálné snížení průměrné mzdy o 1,8 %. Hlavním důvodem je zpomalení dynamiky v podnikatelské sféře, kde byl nominální růst mezd o 1,3 % mezičtvrtletně nižší o 1 p.b. V nepodnikatelské sféře byla v tomto čtvrtletí nominální průměrná mzda o 232 Kč vyšší, reálně však klesla jak sféra podnikatelská, která pokles reálné průměrné mzdy zažívá až v letošním roce, tak sféra nepodnikatelská, kde je pokles reálné průměrné mzdy nepřetržitý už od 3. čtvrtletí 2010.

4

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

16



Pokud se týká jednotlivých sekcí našeho hospodářství dle klasifikace CZ-NACE, došlo k nárůstu reálné mzdy u třech z nich, u ostatních sekcí došlo k reálnému propadu. U pěti sekcí nastal dokonce nominální pokles. Evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) se ve 3. čtvrtletí 2012 snížil o 1,1 %, oproti stejnému období předchozího roku došlo k poklesu o cca 41 tisíc. Kumulativní údaje za 1. až 3. čtvrtletí 2012 ukazují nominální nárůst průměrné mzdy o 2,4 %, po zohlednění nárůstu inflace o 3,4 % však došlo k reálnému snížení mezd o 1,0 %. Nepříznivý vývoj za celé období dokresluje pokles počtu zaměstnanců o 0,9 %, tj. o 32,6 tis. osob. K výraznému zvyšování početních stavů docházelo pouze v činnostech v oblasti nemovitostí (o 7,6 %), kde však bylo doprovázeno poklesem nominální průměrné mzdy o 4,9 %. Z pohledu jednotlivých sfér došlo k podobnému růstu výdělků, a to nominálně o 2,3 % v podnikatelské a o 2,6 % v nepodnikatelské sféře. Také pokles počtu zaměstnanců se týkal obou sfér, v podnikatelské sféře o 0,9 % a v nepodnikatelské o 0,5 %.

Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků


17



I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Inflace ve 3. čtvrtletí jen nepatrně zvolnila, …

Výrazný nárůst spotřebitelských cen na počátku roku 2012, který si udržel vysoké tempo i v dalších měsících, v průběhu 3. čtvrtletí přece jen mírně zpomalil. Za jeho úrovní stály, a budou se projevovat i v dalších měsících, nákladové faktory. Inflace byla tažena souběžným působením několika vlivů daňovými změnami, růstem cen energií a od léta pokračujícím zdražováním potravin, na kterém se podepsaly slabší úroda a vyšší ceny agrárních komodit na světových trzích. Nákladovou inflaci však nadále tlumila omezená spotřebitelská poptávka, reflektující fiskální konsolidaci, ale i pokles reálných mezd a slabá domácí ekonomika. Průměrná míra inflace od počátku roku plynule rostla, v září skončila na 3,2 % (z červnových 2,8 %) a v listopadu stagnovala na říjnové úrovni 3,3 %.

…zejména v důsledku stagnace tržních a zpomalení růstu regulovaných cen

Spotřebitelské ceny v průměru za 3. čtvrtletí 2012 vzrostly meziročně o 3,3 %, což bylo o 0,1 p.b. méně než ve 2. čtvrtletí. Růst tržních cen se stabilizoval na úrovni 2. čtvrtletí, tj. 2,1 %, růst regulovaných cen zpomalil na 8,3 % (z 9,5 % ve 2. čtvrtletí). •

V oddíle bydlení, voda, energie, paliva zpomalil meziroční růst cen na 4,8 % (z 5,4 % v předchozím čtvrtletí). Čisté nájemné stouplo na 4,7 % (z 5,6 % ve 2. čtvrtletí), z toho regulované vzrostlo o 11,1 % a tržní o 1,9 %. Cena elektřiny byla ve všech čtvrtletích roku 2012 vyšší o 4,2 %, ceny vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,6 %. Po výrazném meziročním růstu cen zemního plynu na počátku roku, který se postupně snižoval (vliv efektu zdražení cen v průběhu roku 2011), stouply ceny ve 3. čtvrtletí opět o 14 % (ve 2. čtvrtletí o 22 %).

•

Zvolnění meziročního růstu cen v oddíle doprava na 2,8 % (z 3,2 % v 2. čtvrtletí) bylo ve 3. čtvrtletí ovlivněno zejména poklesem cen automobilů. Proti působil růst cen pohonných hmot, které opět v srpnu a září výrazně přidaly (ceny benzínu Natural 95 i motorové nafty překonaly v září svá historická maxima).

•

Současně se prohloubil meziroční pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 5,7 %. Pokračoval i pokles cen oděvů a obuvi o 4,1 %, resp. o 1,9 %, audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat, stravovacích a ubytovacích služeb.

•

Potraviny a nealkoholické nápoje zrychlily meziroční cenový růst na 7,2 % (z 6,8 % v předchozím čtvrtletí), zejména ceny ovoce a zeleniny, které se vyznačují výraznými sezónními vlivy (ceny ovoce vzrostly o 12,9 %, zeleniny o 11,6 %). Rostoucí tendenci měly ceny masa, které byly vyšší o 8,5 %. Naopak zpomalení nastalo u pekárenských výrobků a obilovin, mléka, sýrů, vajec, cukru, kávy aj. Pokles cen pokračoval u olejů a tuků, které byly nižší o 2,4 %.

•

Ke zrychlení meziročního cenového růstu v oddíle zdraví na 9,9 % ve 3. čtvrtletí (z 9 % v předchozím) přispělo zvýšení cen léků a jejich doplatků o 9,7 %.

18



Graf č. I.3.1.1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, graf MPO V listopadu se inflace poprvé v roce 2012 dostala pod hranici 3 %

Inflace v listopadu překvapivě zpomalila meziroční dynamiku růstu na 2,7 % (z 3,4 % v říjnu), a to ve většině oddílů spotřebního koše. Důvodem byl především výrazný růst cen v listopadu předchozího roku, když obchodníci v předstihu reagovali na zvýšení snížené DPH od ledna 2012. Ten se proto projevil hlavně v sektoru potraviny a nealkoholické nápoje, kde zpomalil meziroční růst např. cen mléka na 0,5 % (z 2,4 % v říjnu), jogurtů na 4,2 % (z 8,2 % v říjnu) a ovoce na 4,9 % (z 9 % v říjnu). Svou roli pravděpodobně sehrála i nejistota, jaká sazba DPH bude platit v příštím roce. V oddíle bydlení zmírnil růst cen zemního plynu na 7,7 % (z 13,2 % v říjnu), v důsledku jeho zdražení také právě od listopadu 2011. Zpomalení cenového růstu v oddíle doprava ovlivnily ceny pohonných hmot, které snížily meziroční růst na 3,1 % (v říjnu 7,8 %). Rozhodující vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen však měly, i přes zvolnění jejich růstu, i nadále ceny v oddíle bydlení, voda, energie, paliva. Pod úrovní předchozího roku se stále držely ceny odívání a obuvi (o 4,4 %, resp. o 1,6 %), i bytového vybavení a zařízení domácnosti, kde pokračoval pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost (o 4,7 %).

Dynamika růstu dovozních cen polevila…

Zpomalení růstu cen klíčových surovin na světových trzích se projevilo i ve zvolnění tempa růstu dovozních cen, takže ve 3. čtvrtletí stouply o 4,7 % (z 5,7 % v předchozím). V prvních dvou měsících 3. kvartálu byly sice taženy vzhůru vývojem dovozních cen energetických surovin a komodit s vyšším stupněm zpracování, přesto jejich červnový 6,6% růst klesl na 5,8 % v srpnu, pod vlivem slábnoucího růstu světových cen neenergetických surovin. K zářijovému zpomalení na 2,8 % pak přispěly všechny skupiny dovozu. Ceny minerálních paliv zmírnily růst na 11,7 % z 20,5 % (podobně jako v předchozím čtvrtletí byl pohyb těchto dovozních cen velkou měrou ovlivněn meziročním oslabením kurzu koruny k dolaru), zmírnil se i meziroční růst cen potravin na 8,6 %, živočišných a rostlinných olejů na 2,6 %, chemických výrobků na 2,3 %, strojů a dopravních prostředků na 2,4 %.

19



Ceny průmyslových výrobců ve 3. čtvrtletí 2012 prodloužily trend poklesu meziročního růstu v průměru na 1,6 % (z 1,8 % ve 2. čtvrtletí), pozorovaný již od konce roku 2011. Byl výsledkem snížení intenzity působení nákladových tlaků na ceny výrobců (oslabil příspěvek cen dovážených energetických surovin a polotovarů). Na dosaženém výsledku se nejvíce podílely ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných produktů, které vzrostly meziročně v průměru o 11 %, chemických látek a výrobků o 6,4 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,2 % (z toho se výrazně zvýšily ceny rostlinných a živočišných olejů a tuků a průmyslových krmiv shodně o 8,1 %, klesly ceny mlýnských a škrobárenských výrobků o 7,5 % a mléčných výrobků o 5,8 %). Výrazněji klesly ceny těžby a dobývání o 3,2 %.

… a začala se projevovat mírnějším růstem cen průmyslových výrobců

Ceny průmyslových výrobců v listopadu zpomalily meziroční růst na 1,6 % (z 1,9 % v říjnu). Cena ropy Brent se stabilizovala a netlačila ceny rafinovaných ropných produktů nahoru, takže ty zpomalily intenzitu růstu na 5,9 % (z 9,7 % v říjnu). Výrazně zatím rostly ceny chemických látek a výrobků o 12,1 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly taženy vzhůru o 4,6 % cenami výrobců v zemědělství - z toho ceny průmyslových krmiv, rostlinných a živočišných olejů stouply shodně o 19,8 %, mlýnských a škrobárenských výrobků o 4,8 %. Naproti tomu se snížily ceny těžby a dobývání o 3,1 % a obeckých kovů a kovodělných výrobků o 2,2 %.

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2011 l eden březen

červen

2012 zá ří

pros i nec průměr l eden

únor

březen duben květen

červen červenec s rpen

zá ří

říjen

l i s topa d

Ceny - s potřebi tel s ké

1,7

1,7

1,8

1,8

2,4

1,9

3,5

3,7

3,8

3,5

3,2

3,5

3,1

3,3

3,4

3,4

- průmys l ových výrobců

4,6

6,3

5,5

5,6

4,6

5,6

4,1

3,6

3,0

2,2

1,7

1,5

1,3

1,9

1,7

1,9

1,6

- s ta vebních pra cí

-0,5

-0,4

-0,6

-0,5

-0,5

-0,5

-0,6

-0,8

-0,8

-0,7

-0,6

-0,5

-0,5

-0,4

-0,6

-0,6

-0,6

- zeměděl s kých výrobců

23,0

31,0

27,1

9,9

3,6

19,4

0,7

-3,6

-2,8

-2,8

-2,6

0,2

2,4

4,6

10,3

12,5

14,6

4,6

5,3

0,4

5,0

5,1

4,3

7,0

5,8

4,2

4,5

6,1

6,6

5,5

5,8

2,8

2,2

- dovozní

2,7

Pramen: ČSÚ Ceny stavebních prací se stále drží pod úrovní roku 2011

Ceny stavebních prací setrvaly i ve 3. čtvrtletí v průměru o 0,4 % pod úrovní roku 2011. Pokračující deflace ve stavebnictví potvrdila absenci domácích poptávkových tlaků. Sektoru se stále nedaří. Útlum ekonomiky spolu se zpřísněním rozpočtových opatření redukují zakázky jak z privátní, tak i veřejné správy. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly v průměru o 0,8 %.

Ceny zemědělských výrobců od června rychle rostly

Zpomalování růstu cen zemědělských výrobců, projevující se od druhé poloviny roku 2011, vyústilo v únoru 2012 v meziroční pokles, který však netrval dlouho. V červnu se ceny přehouply zpět do kladných hodnot (0,2 %) a v létě nabraly již poměrně slušné tempo meziročního růstu, které v září dosáhlo 10,3 % (v listopadu 14,6 %). V průměru za 3. čtvrtletí tak meziročně stouply o 5,6 % (ve 2. čtvrtletí byly ještě nižší o 1,7 %). O jejich růst se zasloužily zejména ceny rostlinných výrobků, které povýšily v průměru za kvartál o 9,4 %, pod vlivem růstu cen agrárních komodit na světových trzích a podprůměrné domácí úrody (vyšší byly ceny obilovin o 10,2 %, olejnin o 12,2 % a zeleniny o 17,8 %, naopak klesly ceny brambor o 11,4 %). Stoupající ceny v rostlinné výrobě se začaly přenášet do živočišných produktů, které vzrostly o 0,8 % (mj. v důsledku růstu cen vajec o 45 %, prasat o 14,1 % a skotu o 12,4 %, nižší byly ceny mléka o 12 %). 20



Ceny průmyslových a zemědělských výrobců od počátku roku opisovaly volatilní ceny ropy, resp. slabou světovou úrodu, která vytvořila příznivé klima pro zvyšování cen potravin. Na vývoji cen v průmyslu však začíná být patrný i tlak nižšího zájmu o průmyslovou produkci, v důsledku slabé domácí i zahraniční poptávky. Zatímco ještě před rokem se tyto ceny zvyšovaly o téměř 6 %, nyní dynamika jejich růstu výrazně zpomalila a prostor pro případný růst cen v průmyslu téměř vymizel, resp. jej vyplnily vyšší nákladové tlaky v potravinářství. A tak v důsledku slabé poptávky roste tlak na snižování marží, vyšší efektivitu a produktivitu. Nepříznivý vývoj ve stavebnictví, které inkasuje dopady úsporných fiskálních opatření a slabou ekonomickou aktivitu, zatím nevytváří prostor pro růst cen stavebních prací.

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Globální ekonomika přibrzdila, inflaci zatím držela na uzdě, …

Světová ekonomika zvolnila tempo růstu, její výkon v roce 2012 opět táhla Čína. Některé vyspělé země zpomalily na pokraj stagnace, a zejména ty evropské se propracovaly až do recese. Stejně jako před rokem, hlavním tématem zůstala dluhová krize v eurozóně, avšak v již pokročilejším stadiu. Fungování eurozóny, závislé na mnohdy nestandardních intervencích ECB, půjčkách a fiskálních transferech, přineslo problémy řadě zemí, zejména těm, které současně inkasují dopady tvrdých úsporných opatření. Nicméně inflaci se v globální ekonomice zatím dařilo tlumit, úroveň jejího růstu se lišila v závislosti na vnitřních podmínkách jednotlivých zemí, z vnějšku ji pak ovlivňovaly zásahy spojené s evropskými dluhy, ale i geopolitická nestabilita a drahé komodity.

… která v ČR byla volnější, než v EU

S inflací se potýkaly všechny regiony Evropské unie a zatím ji táhly pouze nákladové faktory. Domácí HICP, který se v předchozích letech dlouhodobě pohyboval pod úrovní průměru EU, po lednovém cenovém skoku, mírném zklidnění ve 2. čtvrtletí (na 3,8 %) a poklesu ve 3. čtvrtletí (meziročně v průměru na 3,4 %), stále, i když s menším rozdílem, překonává zcela regulérně jak průměr zemí eurozóny, tak i celé EU (o 0,9 p.b., resp. o 0,8 p.b.). Důvodem vyššího růstu tuzemského HICP byly dopady administrativních zásahů – zejména zvýšení snížené sazby DPH, zdražení cen energií a některých potravin, i vysoké ceny pohonných hmot. Česká inflace se tak začala stále více prosazovat a v rámci EU zařadila ČR mezi země s její vysokou hodnotou. Evropské státy se ve svých výsledcích lišily, v závislosti na struktuře ekonomiky, hospodářském vývoji, ale i na míře přijatých reformních opatření. S inflací se v září nejvíce potýkalo Maďarsko a Rumunsko, nejméně Řecko a Švédsko (viz graf č. I.3.2.1). V Německu její meziroční růst také zpomalil. Největší podíl na vzestupu spotřebitelských cen v EU jako celku měly sektory dopravy (pohonné hmoty) a bydlení (energie).

21



Graf č. I.3.2.1 Spotřebitelská inflace v zemích EU a USA v září 2012 (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Krotit inflaci se dařilo USA, …

Americká ekonomika se nacházela v lepší kondici než ta evropská. Její zatím křehký růst (ve 3. čtvrtletí zrychlil na 3,1 % z 1,3 % v předchozím), podporovaný především velmi uvolněnou měnovou politikou Fedu, i relativně vysokou spotřebou domácností, byl však provázen dalším prohlubováním již tak dost vysokého deficitu veřejných financí. Výsledky ekonomiky posunuly meziroční inflaci v USA ve 3. čtvrtletí, i když jen přechodně, na vyšší úroveň, z 1,4 % v červenci (což je nejnižší hodnota od prosince 2010), na 2 % v září a 1,8 % v listopadu (když ještě v září 2011 kulminovala na 4,7 %).

… ale i Číně

S problémy se potýkala i Čína, na kterou evropská krize také dolehla. Tato druhá největší ekonomika světa zpomalovala již sedmý kvartál v řadě a zároveň rostla ve 3. čtvrtletí nejméně od roku 2009. Důvodem byly klesající domácí investice a chřadnoucí poptávka největších obchodních partnerů, především z Evropy, která byla dlouhé roky největším příjemcem čínského exportu. Čínským firmám se tak snižoval příliv objednávek a klesaly tržby. Vedle USA se však také Číně dařilo nejen držet inflaci (z 4,1 % v závěru roku na 2,2 % v červnu a 1,9 % v září), ale dokonce ji přiblížit dvouletému minimu a vytvořit prostor pro další stimulování ekonomiky (s ohledem na hospodářský výkon země inflace do 4 % nepředstavuje výraznější problém). Ke zmírnění inflace přispělo hlavně zlevnění potravin, které mají na růstu tamních spotřebitelských cen největší podíl.

Naopak ceny v průmyslu rostly v ČR pomaleji než v EU

Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii rostly rychleji než v tuzemsku. V Evropské unii jako celku stouply meziročně v průměru za 3. čtvrtletí o 2,3 % nejvíce na Kypru o 6,4 %, v Bulharsku o 6,1 % a v Rumunsku o 5,6 %. V ČR vzrostly ve 3. čtvrtletí meziročně v průměru o 1,6 %, ještě méně v Německu o 1,4 %, kdežto na Slovensku přidaly o 4 %. Pod úroveň předchozího roku klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,3 %. Spolu se zpomalováním globální ekonomické aktivity mají ceny komodit tendenci k poklesu, a návazně i ceny výrobců ke snižování tempa růstu. Nicméně podle agregovaného indexu naměřené 22



výsledky jsou do jisté míry zkreslující, protože úroveň cenového růstu je závislá na struktuře hospodářství, od které se odvíjí váha jednotlivých odvětví v indexu, jejich rozdílná náročnost a tím i citlivost na vývoj cen vstupů.

I.3.3 Fiskální vývoj Nižší než plánovaný schodek státního rozpočtu ...

Státní rozpočet za 1. až 3. čtvrtletí 2012 skončil kumulovaným deficitem ve výši 71,4 mld. Kč, nejnižším od roku 2008. V meziročním srovnání to byl výsledek příznivější o 33,7 mld. Kč. Přestože ke splnění alikvoty celkových rozpočtovaných příjmů chybělo ke konci září 58,7 mld. Kč, určitým pozitivem byl alespoň jejich mírný meziroční růst (o 15,3 mld. Kč, tj. o 2,1 %). Čerpání výdajů bylo meziročně nižší vlivem nižších převodů záloh regionálnímu školství (odlišně načasovaných proti roku 2011) o cca 13 mld. Kč a redukce kapitálových výdajů o 9,1 mld. Kč. Schodek narůstal zejména v první polovině roku, kdy také v květnu kulminoval (1. čtvrtletí -22,7 mld. Kč, 2. čtvrtletí -49 mld. Kč), za samotné 3. čtvrtletí zůstalo hospodaření státní pokladny vyrovnané (viz tabulka č. I.3.3.1). Deficit státního rozpočtu za tři čtvrtletí dosáhl v relaci k HDP 1,9 %. V průběhu 4. čtvrtletí schodek na objemu více přibíral než ubíral a v prosinci podle předběžných výsledků stoupl na 101 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se tedy roční deficit snížil o více než 40 mld. Kč, proti schválenému rozpočtu o 4 mld. Kč. Za pozitivním výsledkem říjnového salda stálo obnovení proplácení prostředků z evropských fondů (13,3 mld. Kč) a převod prostředků na kompenzaci deficitu důchodového systému (14,4 mld. Kč).

Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu(v mld. Kč) 2012

2011

Měsíc

Saldo kumulované

Příjmy Saldo za měsíc

Výdaje

Saldo

Saldo za měsíc

kumulované

Leden

10,61

10,61

100,19

79,20

20,99

20,99

Únor

-22,82

-33,43

167,47

184,02

-16,55

-37,54

Březen

-25,20

-2,38

258,45

281,13

-22,68

-6,13

Duben

-67,50

-42,30

336,35

381,10

-44,75

-22,07

Květen

-81,46

-13,96

399,53

478,58

-79,05

-34,30

Červen

-62,85

18,61

504,64

576,36

-71,72

7,33

Červenec

-61,05

1,80

597,43

649,12

-51,69

20,03

Srpen

-87,30

-26,23

665,12

732,14

-67,02

-15,33

Září

-105,13

-17,85

757,14

828,56

-71,41

-4,40

Říjen

-91,48

13,65

887,64

938,94

-51,31

20,12

-125,93

-34,45

961,34

1039,21

-77,87

-26,57

Listopad

Pramen: MF ČR Státní rozpočet na rok 2012 byl schválen se schodkem 105 mld. Kč, s příjmy 1084,7 mld. Kč a výdaji 1189,7 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2011 znamenalo růst celkových příjmů o 2,7 % a pokles celkových výdajů o 0,1 %. Ve srovnání se skutečností roku 2011 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 71,9 mld. Kč (o 7,1 %), výdajů o 34,2 mld. Kč (o 3 %) a se snížením schodku o 37,8 mld. Kč (o 26,5 %). Rozpočtovými opatřeními k 30. 6. 2012 23



byly navýšeny příjmy na 1087,2 mld. Kč a celkové výdaje na 1192,5 mld. Kč, schodek se tak zvýšil o 0,3 mld. Kč. … při slabém růstu příjmů, zejména daňových …

Na příznivějším vývoji celkových příjmů ve srovnání s předchozím rokem se pozitivně projevilo oživení výběru daňových příjmů (DPH), který se však v úhrnu, i přes přijatá legislativní opatření, výrazně nedařilo naplňovat. Inkaso daní (bez pojistného na sociální zabezpečení) činilo ke konci září 70,5 % rozpočtu (v předchozím roce 71,2 %), při meziročním růstu o 9 mld. Kč tj. o 2,3 %. Rozpočet přitom počítal s růstem o 38,1 mld. Kč, tj. o 7,3 % proti skutečnosti 2011. Na neplnění rozpočtovaných daňových příjmů se nejvíce podepsalo slabé inkaso DPH. Z tabulky č. I.3.3.2 vyplývá:  inkaso daní z příjmů právnických osob naplnilo jako jediné alikvotu rozpočtovaných příjmů (na 82,5 %, když v roce 2011 dosáhlo plnění na 77,2 %) a vzrostlo meziročně o 5,8 mld. Kč. Rozpočet této daně počítá s růstem o 4 % proti skutečnosti 2011;  inkaso daně z přidané hodnoty meziročně vzrostlo o pouhé 3,3 mld. Kč, tj. o 2,3 %, s plněním rozpočtu pouze na 64,7 %, což je o 7,1 p.b. nižší plnění než v září 2011. Rozpočet přitom počítá s růstem inkasa o 29,7 mld. Kč, tj. o 15,5 % proti skutečnosti 2011. To měla zajistit především novela zákona o DPH, která s účinností od ledna 2012 zvýšila sníženou sazbu DPH z 10 na 14 %. V souvislosti s touto změnou došlo i ke změně parametrů rozpočtového určení daní;  inkaso daně z příjmů fyzických osob bylo o 2 mld. Kč, tj. o 3 %, nad úrovní skutečnosti stejného období roku 2011, s plněním na 72,1 % (v roce 2011 na 63,5 %). Rozpočet počítal s nárůstem o 1,5 % proti skutečnosti 2011. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla téměř 59 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 73,4 % a meziročním růstu o 0,5 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Rozpočet této daně je pod úrovní skutečnosti roku 2011 o 1,3 % především z důvodu zvýšení slevy na dítě o 1 800 Kč ročně;  opětovné neplnění inkasa spotřební daně (včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) a jeho 1,4% meziroční pokles. Nejvíce klesl výběr nejvýznamnější položky, daně z minerálních olejů, v důsledku poklesu spotřeby drahých pohonných hmot u domácností i autodopravců, včetně přeshraničních nákupů za příznivější ceny. Nenaplněn zůstal i výběr daně z tabákových výrobků, kde na další zvýšení sazeb od 1. 1. 2012 reagovali prodejci předzásobením se výrobky s nižší sazbou před jejím zvýšením. Rozpočet přitom optimisticky počítal s růstem spotřební daně o 2,2 % proti skutečnosti 2011.

… včetně pojistného na sociální zabezpečení …

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti meziročně stouply o 5,2 mld. Kč, tj. o 1,9 %, při plnění na 72,2 % rozpočtu (v roce 2011 72,9 %). Rozpočet ale počítá s růstem o 4,7 % proti skutečnosti 2011. Z celkové části připadlo na důchodové pojištění 246,5 mld. Kč, tj. 72,2 % rozpočtu, při meziročním růstu o 4,6 mld. Kč, tj. o 1,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 4,7 % proti skutečnosti 2011. Očekávaný vysoký propad daňových příjmů vč. pojistného na sociální zabezpečení v objemu cca 30-35 mld. Kč ke konci roku 2012 by měl být na straně výdajů vykompenzován především vázáním výdajů ve výši 23,6 mld. Kč. Další úspory by měla přinést kapitola Státní dluh (úspora cca 18,2 mld. Kč) a oblast sociálních dávek (úspora 6 mld. Kč). Rizikem zůstávají příjmy z EU, jejichž celkovou výši je obtížné predikovat. 24



… i v důsledku pozastavení příjmů z EU …

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech bylo vybráno o 1 mld. Kč více než v září 2011 a dosáhly 59,3 % rozpočtu po změnách (v roce 2011 to bylo 54,4 %). Schválený rozpočet uvažuje s meziročním poklesem o 0,1 % proti rozpočtu 2011. Růst příjmů rozpočtu mimo daňovou sféru byl částečně korigován především nižšími příjmy z EU, které vlivem pozastavení proplácení některých operačních programů meziročně klesly o 3 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Příjmy z rozpočtu EU za 1. - 3. čtvrtletí činily celkem 55,2 mld. Kč (plnění na 53,1 %).

… zajistilo nižší čerpání výdajů, zejména odlišné načasování záloh regionálnímu školství ...

Z celkových výdajů za 1. - 3. čtvrtletí 2012 bylo čerpáno o 65,8 mld. Kč méně, než činí alikvota celoročního rozpočtu po změnách (v roce 2011 to bylo méně o 56 mld. Kč). Čerpány byly zejména běžné výdaje, které oproti minulému roku klesly o 9,4 mld. Kč. Výrazně však byly ovlivněny nižšími transfery regionálnímu školství o cca 13 mld. Kč, neboť v roce 2011 byly do konce září převedeny zálohy za celý rok, kdežto v roce 2012 zbývá doplatit zálohu za poslední dva měsíce roku. Největší objem z běžných výdajů (přes 40 %) byl tradičně vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání se meziročně zvýšilo o 22,5 mld. Kč. Na tomto relativně vysokém růstu sociálních dávek se projevila změna metodiky, kdy dávky pomoci v hmotné nouzi, zdravotně postiženým a příspěvek na péči nejsou od roku 2012 již transferem do územních rozpočtů, ale jsou sociálními dávkami vyplácenými úřady práce. Z nich rostly pouze dávky důchodového pojištění o 6,4 mld. Kč (o 2,3 %). Saldo důchodového účtu se za tři čtvrtletí meziročně prohloubilo o 1,7 mld. Kč. Deficit důchodového účtu ke konci září 2012 stoupl již na 35,3 mld. Kč a podílel se tak na celkovém schodku státního rozpočtu polovinou. Ostatní sociální dávky naopak klesly (státní sociální podpora o 2 %, prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 19 %, dávky nemocenského pojištění o 11,8 %). Ve srovnání s předchozím rokem významně rostly i neinvestiční transfery státním fondům o 11,5 %, příspěvkovým organizacím o 10,2 %, dále výdaje na státní dluh o více než 7 % a o více než 19 % se zvedly odvody do rozpočtu EU. K objemově největšímu meziročnímu snížení čerpání výdajů došlo u neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně (o 31 mld. Kč).

25



Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2012 (v mld. Kč) 2011 Skutečnost leden září

2012 Rozpočet Skutečnost po změnách leden září

% Plnění

Index 2012/2011

Příjmy celkem

741,87

1087,17

757,14

69,6

102,1

Daňové příjmy celkem

658,87

945,54

673,13

71,2

102,2

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně, včetně energetických Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy

64,41 64,84 140,14 102,14

92,00 85,60 221,60 142,30

66,36 70,65 143,40 100,72

72,1 82,5 64,7 70,8

103,0 109,0 102,3 98,6

272,08 15,26 82,99

384,01 20,03 141,63

277,31 14,69 84,01

72,2 73,3 59,3

101,9 96,3 101,2

Výdaje celkem

847,00

1192,47

828,56

69,5

97,8

764,93 333,68 275,47 82,07

1085,71 491,26 382,51 106,77

755,57 356,17 281,84 72,98

69,6 72,5 73,7 68,4

98,8 106,7 102,3 88,9

z toho:

v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje

Pramen MF …a redukce kapitálových výdajů

Kapitálové výdaje pokračovaly v poklesu (meziročně o 9,1 mld. Kč), když v jejich rámci se snížily zejména investiční transfery státním fondům o 9,2 mld. Kč. Naopak k meziročnímu navýšení o 2,7 mld. Kč došlo u investičních výdajů na předfinancování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Státní dluh za 1. - 3. čtvrtletí 2012 vzrostl o 152,9 mld. Kč

Schodkové hospodaření státního rozpočtu vedlo k dalšímu zrychlení růstu státního dluhu, z 1499,4 mld. Kč na počátku roku již na 1652,3 mld. Kč, tj. o 10,2 % (jeho nepřetržitý růst začal v roce 1997, po poklesech v letech 19931996). Vnitřní dluh se zvýšil o 110,9 mld. Kč a vnější o 42,1mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 20 emisí státních pokladničních poukázek, o objemu 176,5 mld. Kč. Pokračovalo vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Kromě půjček emisemi státních dluhopisů byly čerpány i půjčky od EIB ve výši 860 mil. Kč.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Vzhledem k tomu, že údaje o veřejných rozpočtech jsou k dispozici vždy až po skončení sledovaného roku (po zpracování závěrečných účtů), jsou v této kapitole pro informaci využita data z predikce veřejného dluhu Mezinárodního měnového fondu pro rok 2012, která byla zveřejněna na podzim roku 2011.

26



Strukturální nesourodost zemí, nedodržování pravidel Maastrichtu a Paktu stability jako hlavních problémů fungování EU,…

Projekt Evropské unie, zejména eurozóny, na zrychlení ekonomického výkonu na úroveň zajišťující světovou konkurenceschopnost, se nedařilo naplňovat, naopak v posledních letech přetrvává riziko jejího kolapsu. I když se v současnosti jako největší problém jeví dluhová krize eurozóny, hlavní příčinou jejích problémů je a bude především její strukturální nesourodost, nevyhovující institucionální uspořádání a nedostatečné respektování a vymáhání pravidel. K prohlubování rozdílů mezi zeměmi přispěla i jednotná měnová politika. Kapitál proudil do všech zemí i za cenu vyššího rizika. Snadný přístup k levným úvěrům podněcoval rychlý růst soukromých i veřejných výdajů. Docházelo tak k přehřívání méně rozvinutých ekonomik a zastírání strukturálních rozdílů mezi jednotlivými zeměmi.

…vyústilo v dramatické zadlužování, zejména periferních států

Některé země EU nevyužily období hospodářské konjunktury ke konsolidaci veřejných financí. Deficity jejich vládních rozpočtů se podílejí na dalším růstu vládních dluhů viz graf č. I.3.4.1, které rostou dlouhodobě vysokým tempem (polovina zemí překračuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh 60 % HDP). Nejvíce zadlužené Řecko se svými nesplatitelnými dluhy, které si před krizí dlouhodobě žilo nad poměry, drží nad vodou již více než dva roky obrovská finanční podpora především z eurozóny. Problémy se přesunuly z Athén i do Říma. Přestože italský veřejný dluh (historicky nejvyšší) o objemu 1,9 bilionů eur, tj. 121 % HDP (hranici nad 100 % drží už více než deset let) je v poměru k výkonu na druhé pozici, průmyslová Itálie, jako třetí největší ekonomika Evropy, má lepší pozici k řešení konsolidace svých veřejných financí. Lépe na tom nejsou Portugalsko, ani Irsko. Španělsko trápí jiné problémy. Ačkoliv není až tak zadluženou zemí, nejvíce trpí splasklou bublinou realitního trhu a nízkou konkurenceschopností. ČR se v mezinárodním srovnání drží dle uvedené prognózy na celkem dobré sedmé pozici, nebezpečná je však zrychlující se dynamika růstu jejího zadlužení (od roku 2000 se několikanásobně zvýšilo).

Není dluh jako dluh, tam, kde Evropská unie již panikaří, USA směle utrácejí

Spojené státy americké hospodaří s deficitem federálního rozpočtu větším než 16 bilionů dolarů a jejich dluh vystoupal na úroveň zhruba 105 % HDP. Americe však nehrozí ztráta důvěry investorů a odliv kapitálu, protože jsou vyspělou velmocí, která stále určuje pravidla na globálním trhu. Do budoucna však budou muset i ony začít šetřit, zatím ale mají dostatek času na to, aby si své úspory a zvyšování daní načasovaly na dobu vyššího hospodářského růstu.

27



Graf č. I.3.4.1 Zadlužení vybraných zemí EU v roce 2012 (predikce v % HDP)

Pramen: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database

28



I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika Centrální banky pokračovaly v monetární stimulaci ekonomiky

Evropská reálná ekonomika zůstává slabá, zatížená vlekoucí se dluhovou krizí v některých členských zemích eurozóny. Evropská centrální banka proto čelila silnému tlaku, aby po dvou vlnách programu na dodání dlouhodobé likvidity bankám na přelomu roku 2012 zaujala ještě aktivnější přístup k řešení krize, což také nakonec učinila. S cílem podpořit slábnoucí hospodářkou aktivitu se centrální banky světa uchylují k uvolňování monetární politiky nejdříve standardními úrokovými nástroji, ale pokud již úrokový kanál vyčerpaly, i nestandardními opatřeními. Do budoucna přitom jejich kroky vyvolávají obavy z vyšší míry inflace, která obecně zvýhodňuje dlužníky oproti věřitelům.

ECB nejprve snížila úrokové sazby na historická minima…

Na zhoršující se ekonomickou situaci v eurozóně, která nadále čelí značným rizikům, reagovala ECB v první polovině července snížením své klíčové úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, na historicky nejnižší hodnotu 0,75 %. Po zkušenosti s dvěma operacemi LTRO současně také srazila depozitní sazbu na nulu, aby tak přiměla komerční banky úvěrovat reálnou ekonomiku, namísto ukládání si volných prostředků na jejích účtech. Tento plán byl úspěšný přinejmenším v tom, že úložky finančních institucí přes noc u ECB podstatně poklesly (z hodnoty 808,5 mld. EUR před snížením depozitní sazby na 324,9 mld. EUR těsně po její eliminaci na 0 %). Po únorové druhé vlně LTRO, kdy ECB napumpovala do systému 529,5 mld. EUR, totiž podstatná část této půjčené likvidity skončila zpět u ECB, kam ji banky raději se ztrátou, avšak do bezpečí, ukládaly (viz graf č. I.4.1.1).

Graf I.4.1.1 Vklady nadbytečné likvidity bank přes noc (overnight depozita) u ECB (v mld. EUR)

Pramen: ECB, graf MPO … potom i výrazně slovně intervenovala a představila podmíněný program nákupu dluhopisů

Pod tíhou špatných zpráv z periferie eurozóny, zejména obavou o Španělsko a nervozity z možného přelití problémů také do Itálie, ale také neschopností politiků rychle a účinně zasáhnout, se ve druhé polovině července pod značný tlak dostalo euro. Měnový kurz eura vůči dolaru krátkodobě prolomil hodnotu 1,21 USD/EUR, když na intenzitě nabraly spekulace o možném rozpadu 29



eurozóny. ECB proto poměrně razantně slovně zasáhla, když její prezident Mario Draghi prohlásil, že společná evropská měna je nezvratná a pro její záchranu udělá centrální banka v rámci svého mandátu cokoliv. V září potom ohlásila spuštění neomezeného programu nákupu státních dluhopisů s názvem přímé monetární transakce (Outright Monetary Transaction), který má pomoci odstranit vážná pokřivení na dluhopisových trzích. Intervence ECB je podmíněna zapojením členského státu eurozóny do nápravného programu, či úvěrové linky s účastí záchranných fondů EFSF/ESM, kdy se příjemce pomoci zpravidla musí zavázat k plnění přísných rozpočtových cílů. Operace v rámci nově představeného programu mají být plně sterilizovány (nemělo by tak docházet k růstu měnové báze), zacíleny jsou na krátkodobější dluhopisy se splatností 1-3 roky. Fed spustil třetí kolo kvantitativního uvolňování

Také centrální banka USA, která drží rekordně nízkou základní úrokovou sazbu v pásmu 0-0,25 % už od konce roku 2008, přistoupila k dalšímu uvolnění měnových podmínek, aby pomohla posílit hospodářský růst a snížit míru nezaměstnanosti. Po předchozím prodloužení operace Twist proto Fed v září zahájil v pořadí již třetí kolo tzv. kvantitativního uvolňování, v rámci kterého hodlá nakupovat zejména hypotéční zástavní listy a další cenné papíry kryté hypotékami, za které ručí stát. Na rozdíl od předešlých dvou kol, Fed tentokrát nevytyčil žádný předem definovaný časový ani finanční rámec. Dokud americká ekonomika nenabere na síle, hodlá nakupovat aktiva rychlostí 40 mld. USD za měsíc. Zároveň prodloužil příslib držet téměř nulovou sazbu, a to přinejmenším do poloviny roku 2015.

ČNB ve 3. čtvrtletí základní úrokovou sazbu držela, v listopadu ji srazila až na technickou nulu

Nastavení monetární politiky České národní banky zůstalo ve 3. čtvrtletí (po poklesu o 25 bazických bodů repo sazby na 0,5 % a lombardní sazby na 1,50 % v závěru června) stabilní. Na zhoršující se výhled tuzemské ekonomiky, reflektující zpomalování zahraniční poptávky při velmi slabé domácí poptávce, ČNB zareagovala až ve 4. čtvrtletí hned dvojím snížením základních úrokových sazeb až na historicky nejnižší hodnoty (od počátku října a znovu ještě v listopadu) a 2T repo sazba klesla na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 %, lombardní sazba na 0,25 %. Tím, že srazila základní úrokové sazby na technickou nulu, prakticky vyčerpala standardní úrokový nástroj k ovlivňování měnové politiky, který přislíbila ponechat na současných hodnotách až do doby, než se v ekonomice objeví výraznější inflační tlaky. Centrální banka také rozhodla pozastavit prodej části výnosů z investování do devizových rezerv, čímž v souladu s předchozími slovními intervencemi proti koruně vyslala určitý signál, že případné další uvolňování měnové politiky by pravděpodobně probíhalo přes devizové intervence na trhu.

Klientské úrokové sazby se dostaly na rekordně nízké úrovně …

Uvolněná měnová politika ČNB se následně promítla do rekordně nízkých klientských úrokových sazeb. Průměrná úroková sazba z nových korunových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) totiž v září poklesla na 2,37 %, tj. o 0,7 p. b. oproti červnu, čímž vytvořila nové historické minimum. Proti červnu poklesla o dvě desetiny procentního bodu, na 3,62 % také průměrná úroková sazba z podnikových úvěrů (stavy obchodů), což opět představovalo nejnižší vykázanou hodnotu.

30



… tempo růstu úvěrů podnikům však dále zpomalilo, …

Klientské úrokové sazby sice atakují historická minima, bankovní instituce však zvýšené riziko u některých podniků, či celých odvětví, související také s celkovým zhoršujícím se ekonomickým výhledem, promítly do zpřísnění svých úvěrových standardů. Jak vyplývá z nedávno zavedeného průzkumu ČNB, banky nejčastěji požadovaly vyšší zajištění úvěrů a dále vyšší průměrné marže a marže u rizikových úvěrů. Přísnější podmínky bank při poskytování úvěrů, společně se slabší poptávkou podniků po cizích zdrojích financování, vedly k dalšímu zpomalení dynamiky podnikových úvěrů, jejichž meziroční tempo růstu od počátku roku zvolňovalo z prosincových 6,1 % na zářijových 2,3 %.

… zlepšila se však kvalita úvěrového portfolia

Kvalita úvěrového portfolia, měřená podílem úvěrů v selhání na celkovém objemu úvěrů, dosáhla v září nejlepší úrovně za poslední téměř tři roky, když činila 7,4 % (tj. zlepšení o 0,4 p.b. oproti stavu na konci června). To bylo způsobeno jednak výše uvedeným meziročním růstem celkového objemu úvěrů, jednak poklesem úvěrů klasifikovaných jako v selhání (na konci září meziroční snížení o 10,7 %, zatímco v prosinci loňského roku pokles o skromnějších 3,3 %).

Graf č I.4.1.2 Úvěry nefinančním podnikům celkem (v mld. Kč) a podíl úvěrů v selhání (v %)

Pramen: ČNB, propočty a graf MPO

I.4.2 Směnné kurzy Pád eura vůči dolaru zastavila až rázná slovní intervence šéfa ECB…

Vývoji na eurodolarovém trhu dominovala, stejně jako v předchozím období, pokračující dluhová krize eurozóny. Pozitivní sentiment z únorové záplavy dlouhodobé likvidity, dodané Evropskou centrální bankou, neměl dlouhého trvání. Opětovné přiostření situace ve 2. čtvrtletí vyvolalo napětí kolem Španělska, jehož bankovní sektor se stále nevyrovnal s následky splasknutí realitní bubliny. Vysoká zadluženost autonomních regionů, které se postupně upínají na pomoc státu, v kombinaci s rekordně vysokou nezaměstnaností v zemi a klesajícím hospodářstvím, vzbuzovala obavy, že přislíbená mezinárodní pomoc až 100 mld. EUR pro bankovní sektor nebude dostačující a určitou formu pomoci bude muset obdržet i celá země. Rozvíření spekulací o možném rozpadu měnové unie dostaly pod značný tlak euro, které se ke konci července krátkodobě podívalo za hodnotu 1,21 USD/EUR. Od tohoto lokálního dna se 31



odrazilo až po energickém výstupu prezidenta ECB Maria Draghiho, který prohlásil, že pro záchranu eura udělá v rámci svého mandátu cokoliv, a že to bude dostatečné. … a následné ohlášení programu nákupu dluhopisů

Po této silné slovní intervenci šéfa ECB začalo euro nabírat na síle z průměrných 1,23 USD/EUR, vykázaných v červenci, až na zářijových 1,29 USD/EUR, přesto však bylo euro v září meziročně slabší o bezmála 7 %. Společnou evropskou měnu také posílilo následné oznámení o spuštění programu na neomezený nákup dluhopisů zemí eurozóny na sekundárním trhu, což představuje pomoc šitou na míru hlavně Španělsku a Itálii. Kromě toho dolar oslaboval také kvůli ohlášení třetí vlny kvantitativního uvolňování, které má probíhat časově neomezeně tempem 40 mld. USD měsíčně.

Odhodlání ECB udržet celistvou eurozónu podpořilo chuť k riziku a koruna vůči euru posílila …

Oslabování české koruny vůči euru v předcházejícím čtvrtletí vystřídalo v průběhu 3. kvartálu její opětovné posilování, když její směřování primárně sledovalo vývoj v eurozóně před domácími fundamentálními faktory. Koruna se tak svezla na pozitivním sentimentu, který na finanční trhy vneslo rázné prohlášení prezidenta ECB udělat maximum pro záchranu eura. Vůči euru tak koruna z maxim na konci června, kdy se krátkodobě přiblížila hranici 26 CZK/EUR, kterou naposledy atakovala v listopadu loňského roku, zhodnotila v září až na roční minimum 24,44 CZK/EUR. V září tedy průměrně zpevnila o 3,5 % oproti červnu, v porovnání s koncem minulého roku si koruna připsala 3,1 %, v meziročním srovnání však téměř přešlapovala na místě, když mírně oslabila o 0,7 %.

Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/EUR (leden – listopad 2012)

Pramen: ČNB, graf MPO … i vůči dolaru

Změna nálady na trhu, vyvolaná příslibem Evropské centrální banky zaujmout aktivnější roli při řešení dluhové krize, otočila ve 3. čtvrtletí i směr koruny na páru s dolarem. Z červencových maxim 21,13 CZK/USD, kam koruna naposledy vystoupala přibližně před dvěma roky, postupně posílila až na zářijových 18,66 CZK/USD, kdy ji ještě podpořilo, resp. dolar krátkodobě oslabilo, ohlášení další vlny pumpování peněz do americké ekonomiky. V porovnání s koncem předchozího čtvrtletí tak koruna v září zpevnila vůči dolaru o 6 %, oproti konci 32



roku 2011 v podstatě stagnovala, výrazně však oslabila meziročně (o 7,9 %), když inkasovala pohyby eura vůči dolaru.

Graf č. I.4.2.2 Nominální kurz CZK/USD (leden – listopad 2012)

Pramen: ČNB, graf MPO Reálný kurz vyjadřuje konkurenceschopnost domácí produkce a zboží vůči zahraničí. Zahrnuje nejen změnu nominálního kurzu národní měny, ale i změnu relativních cen (měřené indexem spotřebitelských cen) vůči ostatním ekonomikám. Pokles reálného kurzu (hodnota nižší než 100 oproti základnímu období) implikuje reálné znehodnocení, a tedy tendenci k růstu cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců na zahraničním trhu. Reálné posilování koruny vůči euru v průběhu 3. čtvrtletí opět nabralo na intenzitě

Zrychlení reálné apreciace koruny vůči euru v průběhu 3. čtvrtletí o 5,9 % (proti prosinci 2008) bylo výsledkem nominálního zhodnocení směnného kurzu o 5,3 %, zvýrazněného kladným inflačním diferenciálem. Cenový nárůst v ČR, měřený harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, totiž v září v porovnání se stanovenou bází dosáhl 8,3 %, zatímco v eurozóně činil jen 7,9 %.

Graf č. I.4.2.3 Vývoj kurzu koruny vůči euru (v %, 12/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO 33


Reálné znehodnocení koruny vůči dolaru se téměř zastavilo


Reálné oslabování koruny vůči dolaru nastartované v květnu se v průběhu 3. čtvrtletí 2012 postupně vyčerpalo, takže v září koruna reálně znehodnotila už jen o 0,4 % (oproti konci roku 2008). To bylo výsledkem nominálního posílení vzájemného kurzu o 1,2 % a záporného inflačního diferenciálu, jehož vliv převážil, protože inflace v ČR (8,3 %) byla nižší než v USA (10,1 %).

Graf č. I.4.2.4 Vývoj kurzu koruny vůči dolaru (v %, 12/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha Česká republika setrvává i nadále v mírné recesi a jedinou růstovou složkou částečně kompenzující pokles domácí poptávky po spotřebním a investičním zboží a službách zůstává čistý export, ačkoliv i jeho přírůstky v průběhu roku postupně klesají. Přetrvávající trend růstu obchodní bilance a návazně i stále vysoký přebytek výkonové bilance tak významně přispěly ke kladnému souhrnnému výsledku platební bilance České republiky. Výsledek platebních vztahů se zahraničím posílil devizové rezervy

Souhrnné saldo platební bilance České republiky v kumulaci za 1. - 3. kvartál 2012 bylo již tradičně výsledkem vývoje na dvou hlavních účtech. Schodku běžného účtu, který se však meziročně o téměř polovinu zlepšil, a který byl umazán přílivem zdrojů zejména na finanční účet. Celkové platební vztahy se zahraničím zajistily zvýšení devizových rezerv o 5 mld. Kč.

34



I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Zlepšení deficitu běžného účtu opět zajistil vysoký přebytek výkonové bilance, …

V roce 2012 pokračoval trend meziročního poklesu deficitu běžného účtu, který byl v kumulaci za 1.-3. čtvrtletí tentokrát poměrně výrazný (48 %). Důvodem je značný růst přebytku obchodní bilance, kde se v nižší dynamice růstu dovozů (meziročně o 5,1 %) než vývozů (o 7,6 %) odrazil pokles domácí poptávky. Běžný účet platební bilance v samotném 3. kvartále vykázal deficit 50,7 mld. Kč, ale díky vysokému přebytku v 1. čtvrtletí se dostal za 1. - 3. čtvrtletí do kumulovaného schodku 47,9 mld. Kč. Hlavní podíl na tom tradičně měl deficit bilance výnosů (v kumulaci 202 mld. Kč). Růst aktiva výkonové bilance také přispěl ke zlepšení poměru schodku běžného účtu k HDP na roční bázi na 1,7 %.

…hlavně pokračující růst přebytku obchodní bilance…

Výkonová bilance vykázala kladné kumulované saldo 162 mld. Kč. Její přebytky však od počátku roku klesají a ve 3. čtvrtletí činily už jen 43,3 mld. Kč. Na tomto kladném saldu výkonové bilance se největší měrou podílel přebytek obchodní bilance (30,2 mld. Kč), který od počátku roku narostl na 121,5 mld. Kč, a který zajistil vyšší růst vývozu zboží nad dovozem. Přebytek bilance služeb dosáhl za 1. – 3. čtvrtletí relativně dobrý výsledek 40,5 mld. Kč, ačkoliv se meziročně snížil o téměř čtvrtinu kvůli vysokému růstu dovozů v položce ostatních služeb. Ke kladnému saldu bilance služeb tak přispěla položka dopravy vlivem meziročního růstu příjmů a hlavně stabilizující položka cestovního ruchu, které meziročně rychleji rostly příjmy před výdaji.

35



I.4.3.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Naproti tomuto již několik čtvrtletí po sobě trvajícímu trendu postupného snižování deficitu běžné bilance, transakce uskutečněné na finančním účtu vedou ke zhoršování investiční pozice České republiky. Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí k 30. 9. 2012 činil 2034,1 mld. Kč, od počátku roku vzrostl o 7,3 % a meziročně o 5 %. …a zlepšení schodku bilance výnosů

Celý běžný účet nadále stahuje do záporného salda výrazně pasivní bilance výnosů (v kumulaci za 1. -3. čtvrtletí 202 mld. Kč), která ale již druhým rokem snižuje schodek (meziročně o 9 %) a současně tím pomáhá k lepšímu výsledku běžného účtu. Bilance běžných převodů v důsledku poklesu čistých příjmů z rozpočtu EU a pasivní bilance soukromých převodů ve 3. kvartále skončila záporným saldem ve výši 4,7 mld. Kč a prohloubila svůj kumulovaný deficit na 7,9 mld. Kč.

Finanční účet rostl zejména vlivem čistého přílivu zahraničního kapitálu ve 3. čtvrtletí…

Deficit běžného účtu platební bilance je i nadále profinancováván jednak přebytkovým kapitálovým účtem (v kumulaci 7 mld. Kč), z větší části však kladným saldem finančního účtu. Finanční účet narostl v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí na 60,5 mld. Kč, primárně jej naplnil čistý příliv zahraničního kapitálu v objemu 38,9 mld. Kč ve 3. kvartálu.

… nejvíce přímých investic

Čistý příliv prostředků v položkách přímých investic a portfoliových investic přispěl k přílivu kapitálu na finanční účet nejvíce (v souhrnu 193,3 mld. Kč). Do tuzemských podniků jen ve 3. čtvrtletí připlynul objem přímých investic ze zahraničí ve výši 53,9 mld. Kč, což je srovnatelné s předchozím kvartálem a v součtu za 1. – 3. čtvrtletí představuje 145,1 mld. Kč. Naproti tomu tuzemské subjekty za stejné období proinvestovaly v zahraničí kapitál v objemu 20,4 mld. Kč. Nákupy domácích vládních dluhopisů nerezidenty společně s emisemi dluhopisů tuzemských podniků v zahraničí měly nejvýznamnější podíl na přílivu zahraničního kapitálu v položce portfoliových investic, jež dosáhly 68,6 mld. Kč za 1. – 3. čtvrtletí.

36


Splácení krátkodobých závazků tuzemských bank vedlo k odlivu prostředků v položce ostatních investic


Nárůst zdrojů u přímých a portfoliových investic byl v rámci finančního účtu částečně korigován odlivem prostředků v položce ostatní investice, který dosáhl za 1. – 3. kvartál pasivního salda 139,4 mld. Kč. Nejvýznamněji se na tomto odlivu finančních prostředků do zahraničí ve 3. čtvrtletí podílel značný pokles krátkodobých závazků tuzemských obchodních bank vůči zahraničí v objemu 51,1 mld. Kč. Podíl na pasivním saldu ostatních investic má rovněž splácení vládou přijatých úvěrů od EIB.

Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

Stav devizových rezerv ČNB k 30. 9. 2012 dosáhl výše 784 mld. Kč (tj. 40,6 mld. USD, resp. 31,5 mld. EUR) a v průměru za 1. – 3. čtvrtletí by pokryl 3,3 měsíčního objemu dovozu zboží a služeb, což je stále považováno za bezpečnou mez. Ke konci prosince 2012 devizové rezervy centrální banky stouply na 852,9 mld. Kč. Zahraniční zadluženost se ve 3. čtvrtletí snížila

Zahraniční dluh ČR k 30. 9. 2012 oproti konci 2. čtvrtletí se snížil na 1887,3 mld. Kč (tj. o 2 %, v meziročním srovnání to však znamená nárůst o 3,2 %), vlivem výraznějšího poklesu zadluženosti bankovního sektoru vůči zahraničí (o 64,8 mld. Kč, tj. 13,6 %), který tak zmenšil svůj podíl na celkové zadluženosti na 21,8 % z 24,8 % dosažených ke konci předchozího kvartálu. Vládnímu i podnikovému sektoru zadluženost naopak mírně vzrostla (mezičtvrtletně o 12,6 mld. Kč, tj. 2,4 %, resp. podnikovému sektoru o 13,1 mld. Kč, tj. 1,4 %). Celkově hodnota zahraničního dluhu představovala 49,1 % HDP, což i přes nepatrné zlepšení stále překračuje obecně uznávanou „bezpečnou“ hranici 40 %.

37



Graf č. I.4.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Dlouhodobá ani střednědobá vnější rovnováha nemusí být automaticky demonstrována dosažením nulového salda celkové platební bilance, neboť zahrnuje mj. položku krátkodobý dluhový kapitál, který představuje velmi nestabilní zdroj profinancování deficitů běžné bilance. Za ekonomickou rovnováhu platební bilance je proto častěji považována vyrovnanost běžného účtu, neboť při nulovém saldu běžného účtu platební bilance nedochází ke změně investiční pozice země. Nejčastěji bývá uváděno, že deficit běžného účtu vyjádřený poměrem k hrubému domácímu produktu by neměl překročit hranici 5 %. Relativní velikost schodku běžného účtu ČR se meziročně zlepšila o 1,6 p. b.

Českou republiku charakterizují, spolu s dalšími post-transformačními ekonomikami, deficity běžného účtu platební bilance. Chronické schodky běžného účtu způsobuje deficitní bilance výnosů, kde významnou roli sehrál masivní příliv zahraničního kapitálu do domácí ekonomiky ve formě přímých investic v předchozích letech a následný transfer části výnosu z takto investovaného kapitálu zpět. Relace deficitu běžného účtu k hrubému domácímu produktu představovala ve 3. kvartálu 1,7 % (propočet na bázi ročních klouzavých úhrnů), což je meziroční zlepšení o 1,6 p. b. Schodek běžného účtu proto v uvedeném rozsahu nezakládá rizika pro makroekonomickou nerovnováhu ekonomiky.

Vnější vztahy jednotlivých zemí eurozóny se postupně zlepšují, ačkoliv rozdíly zůstávají výrazné

Z hlediska toků v rámci běžné bilance mezi eurozónou a zbytkem světa pokračuje trend ve vykazování mírných přebytků. Tento vývoj je v ostrém kontrastu s vývojem běžných účtů členských zemí eurozóny, které jsou v procesu reálné konvergence (např. Portugalsko či Řecko), a které převážně vykazují vysoké deficity svých běžných účtů. V rámci eurozóny jsou tyto schodky vytvořeny nejvíce „jižním křídlem“ eurozóny a kompenzovány stále vysokými přebytky Německa. Avšak např. Portugalsku či Španělsku se v průběhu posledních let relativně úspěšně daří deficity běžného účtu snižovat. Srovnání deficitů běžné bilance k HDP zachycuje graf č. I.4.3.5.

38



Graf č. I.4.3.5 Salda běžných účtů v poměru k HDP

(v %, propočet na bázi ročních klouzavých úhrnů)

Pramen: ČNB, ČSÚ, ECB, Eurostat, BEA, IMF a centrální banky příslušných zemí

39



I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Na světové akciové trhy se ve 3. čtvrtletí vrátilo oživení, ...

Přestože hlavní akciové trhy vstoupily do roku 2012 růstem, v tomto trendu brzy nastal obrat. Důvodem byly horší výsledky americké ekonomiky, obavy ze zpomalení Číny a hlavně přetrvávající nejistota a hledání východisek z dluhové a hospodářské krize v Evropě, které utlumily ve 2. čtvrtletí celý finanční trh. Akcie smazaly předchozí zisky a opět přešly do ztrát. Poklesem vstoupily ceny akcií i do 3. čtvrtletí, stačil však jen komentář presidenta ECB z konce července, že udělá vše pro záchranu eura, a nálada na trzích se jako mávnutím proutku obrátila. Další úlevu přidal i americký FED, který spustil další kolo kvantitativního uvolňování, a na trhy se znovu vrátilo oživení.

… ceny akcií rostly …

Ze zklidnění situace na trzích profitovaly ceny amerických i evropských akcií, asijské zůstaly v minusu. Americký burzovní S&P 500 stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 6,8 % (meziročně o 24,8 %), průmyslový DJIA posílil o 5,4 % (meziročně o 21,5 %) a technologický Nasdaq 100 o 7,5 % (meziročně 26,8 %). Ekonomika USA, podporovaná Fedem, ve 3. čtvrtletí potvrdila zlepšení svého stavu, když rostla nejrychleji od posledního kvartálu 2011 (meziročně o 3,1 %). Tempo růstu vývozu a tvorba zásob vyrovnaly slabší výdaje spotřebitelů a pokles firemních investic. Velkým problémem zůstala a v dalším období ještě setrvá vysoká nezaměstnanost (přestože míra nezaměstnanosti klesá, nové pracovní příležitosti rostly jen pomalu), od příštího roku očekávané hluboké vládní škrty, růst daní a zpomalení globální poptávky, zvláště v Číně a Evropě.

Graf č. I.5.1.1 Výkonnost vybraných akciových trhů k 30.9.2012

Pramen: HN, graf MPO … i v Evropě

Důvěra trhů se vrátila i do Evropy. Akciové trhy šly nahoru, navzdory tomu, že dluhová krize donutila četné firmy snižovat objem výroby, odkládat investice a propouštět. Investory na burzách jako by skličující zprávy z reálné ekonomiky, která postupně padá do recese, nezajímaly. Stejně jako mnozí ekonomové, 40



spoléhali pravděpodobně na to, že centrální banky v Evropě (i střední) přijmou další opatření k oživení slabých ekonomik, zejména v Itálii, Španělsku, Portugalsku a v beznadějně skomírajícím Řecku. Dařilo se zejména německému indexu DAX, který vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 14,2 % (meziročně dokonce o 30 %), pařížskému CAC 40 s růstem o 7,5 % (meziročně naopak klesl o 13,5 %), i londýnskému FTSE 100 o 4,5 % (meziročně posílil o 7,5 %). Lépe než tuzemský index PX si vedly polský WIG i maďarský BUX, které posílily shodně o 8,3 % (meziročně o 15,5 %, resp. o 18,9 %). Ruský index RTS se vymanil z předchozích výrazných ztrát a posílil proti 2. čtvrtletí o 12,2 % (meziročně 9 %). Naproti tomu asijské indexy propadly, japonský index Nikkei proti předchozímu čtvrtletí o 2,3 % (meziročně vzrostl o cca 1 %), čínské indexy zhruba o 7 % (meziročně o 5 %). Cena ropy opět přidala

O tom, že ropa je volatilní komoditou a nižší červnové ceny nemusejí vydržet dlouho, přesvědčily svět trhy, které po červnovém evropském summitu hned vylétly vzhůru. Cena ropy proto od července neustále rostla a k její korekci došlo až ve druhé polovině září. Vzhůru ji pohánělo přerušení dodávek z různých lokalit, neklid na Blízkém východě a sankce uvalené na Írán, které drží jeho produkci na nejnižší hodnotě za několik let. Nárůstu cen energetických surovin nahrával i slabý dolar, který v září výrazně oslabil, když se od něj odvrátili spekulanti. Ropa Brent se od počátku roku zatím obchodovala v průměru na 112 dolarech za barel. Do konce roku se nicméně očekává útlum globální poptávky, jehož příčinou je současný pomalý růst světové ekonomiky a cena ropy v průměru za celý rok by se měla blížit 110 dolarům za barel, do konce roku by se proto měla pohybovat mezi 105 a 110 dolary za barel.

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Český PX se pohyboval od počátku roku jak na houpačce, pomohla mu slíbená podpora eura, ...

Když evropská dluhová krize v prvním pololetí přesměrovala zájem investorů od rizikových aktiv a akciové trhy inkasovaly ztráty, hlavní index Burzy cenných papírů Praha PX daleko více zaostal za výkonností světových i regionálních indexů. Ve 3. čtvrtletí si pražský trh konečně polepšil, když díky červencovému příslibu ECB ohledně záchrany eura a v souladu s trendem na akciových trzích, posílil i jeho index PX (o 5,8 % proti předchozímu čtvrtletí, meziročně o 2,1 %). Koncem září dosáhl na hodnotu 953,4 bodu. Příčinou slabší výkonnosti indexu PX v posledním roce byl nižší kapitálový výnos investorů, když dividendový výnos českých titulů zůstal průměrný.

… která dala ve 3. čtvrtletí impulz k růstu akciových titulů

Na pražské burze získávaly zejména tituly, které v předchozím čtvrtletí významně ztrácely. Nejúspěšnějšími byly akcie mediální společnosti CME, které přidaly o 21,7 %, a obou bank - Erste o 14,4 % a KB o 11,5 %. Akcie CME posílily po oznámení splacení dluhopisů se splatností před rokem 2015, díky zdrojům z emisí akcií a dlouhodobých dluhopisů. Akcie bankovních titulů výrazně těžily z optimismu po příslibu podpory ECB k záchraně eura. Zpevnily i akcie Pegasu o 11 %, který zatím měl progresivní dividendovou politiku a výrazně rozšiřuje výrobní kapacity. Velmi dobré výsledky oznámilo také AAA Auto, kterému dodal růstový impuls mj. plán hlavního akcionáře na prodej jeho podílu. Nejhůře si ve 3. čtvrtletí vedly akcie Orca, které kvůli výprodejům po emisi nových akcií spadly na historické minimum, zatímco zobchodované objemy byly na počátku září rekordně vysoké. Společnost pokračovala ve své restrukturalizaci a snížení zadlužení jí dává velkou šanci na přežití. 41



Erste Bank se také stala nejziskovější pražskou akcií od počátku roku, když posílila o 26,3 %. Akcie společnosti ČEZ umazaly sice část ztrát z předchozího čtvrtletí, ale proti počátku roku zůstaly slabší o 7 %, což částečně zmírnila vyplacená dividenda. I přes pokračující pokles cen silové elektřiny se jedná o firmu finančně silnou a expandující i do obnovitelných zdrojů. Telefonica CR je naopak od počátku roku silnější o 3 %, navzdory vyplacení první části dividendy. Na tom má podíl probíhající zpětný odkup akcií a blížící se listopadová výplata mimořádné části dividendy. KIT Digital v každém čtvrtletí ztratil přes 15 %, od počátku roku oslabil o 66 % a je tak nejztrátovějším pražským titulem. V červenci pak oznámil záměr přestěhovat své vedení z Prahy do New Yorku (kde se jeho akcie obchodují na Nasdaqu) a v souvislosti s tím požádat o dobrovolný delisting svých akcií z pražské burzy.

Graf č. I.5.2.1 Vývoj obchodů na BCPP (v mld.Kč, index PX - změny oproti předch. čtvrtletí)

Pramen: BCCP, graf MPO Obchodní aktivita na BCPP klesla

Objemy obchodů na pražské burze se snížily, když ve 3. čtvrtletí 2012 uskutečnila transakce za pouhých 208,8 mld. Kč, což znamená proti předchozímu čtvrtletí pokles o 14,9 % (meziročně o 21,1 %). Obchody s akciemi mírně stouply, proti historicky nejslabšímu předchozímu čtvrtletí o 8 % (meziročně však spadly až o 42,8 %), na 57,9 mld. Kč. Tržní kapitalizace akciového trhu (28 emisí, z toho 14 domácích a 14 zahraničních) se v důsledku růstu cen proti předchozímu čtvrtletí zvýšila a k 30. 9. 2012 činila 1085,3 mld. Kč. Naopak objem ochodů s dluhopisy sice klesl o 21,3 % (meziročně o 7,5 %), na hodnotu 151 mld. Kč, ale jejich podíl na celkových obchodech činil 72,3 %. Struktura obchodů zůstala stejná, nadále jí dominuje pět akciových titulů (ČEZ s 37 % obchodů, následovaný Komerční bankou s 25 % a Erste Bank s 15 %).

Mírně si polepšily obchody v RMSystému

České burze cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje především na drobné a střední investory, se ve 3. čtvrtletí také dařilo lépe. Uskutečnila obchody jen za 1 mld. Kč, jejich objem však stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 5,3 % (meziročně však propadl o 46,4 %). Její index RM rovněž vzrostl o 6,3 % (meziročně se téměř nezměnil) a 30. 9. 2012 uzavřel na 1 885,44 bodu. 42


Prognóza vývoje pro akciové trhy není příliš optimistická


Výhled pro akciové trhy zůstává spíše negativní. Důvody jsou stále stejné. Nízká úroveň sentimentu, spolu s dosud vágním řešením dluhové krize, poznamenává ekonomickou aktivitu zemí Evropské unie, zasahuje však i americkou ekonomiku, stejně jako hospodářství některých rozvojových zemí. Dalším výkyvům se tak akciové trhy nevyhnou, ani s nadějí očekávaných intervencí centrálních bank, protože jak kroky ECB, tak i tištění peněz v USA nevyřeší ekonomickou realitu. Nízká konkurenceschopnost ekonomik periferních zemí a rostoucí pesimismus domácností, ale i v podnikatelské sféře, potlačí Evropu dále do recese. Problémy eurozóny budou i nadále podporovat averzi k riziku na trzích a ceny akcií se budou aktivovat spolu s politickými otřesy, či pouze kopírovat vývoj globální ekonomiky.

43



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmyslová výroba Snížený růst zahraniční a propad domácí poptávky za poklesem průmyslu ve 3. čtvrtletí 2012

V roce 2011 dosáhla celková průmyslová produkce vysokého růstu (o 6,5 % v průběhu roku však, zejména v jeho druhé polovině, růst průmyslové produkce významně zpomaloval). V roce 2012 ochlazování průmyslové produkce dále pokračovalo (po mírném růstu v 1. čtvrtletí o 2,9 %, následoval ve 2. čtvrtletí pokles o 1,5 %). Ve 3. čtvrtletí 2012 průmyslová produkce dále propadla o 2 %. Na nepříznivém vývoji se projevilo oslabení ekonomik a pokles průmyslu v eurozóně a zejména v Německu, které se odrazilo, vlivem silné vzájemné vazby, na vývoji průmyslové produkce v ČR. Tento vývoj byl predikován nejen zahraničními předstihovými ukazateli, ale i domácím konjunkturálním průzkumem ČSÚ, který signalizoval snižování výrobní činnosti a oslabování důvěry podnikatelů. Domácí výrobní sektor byl tažen slábnoucí zahraniční poptávkou, při propadu domácí poptávky. Na vývoji zpracovatelského průmyslu se projevily problémy evropského automobilového průmyslu a odrazily se ve 3. čtvrtletí 2012 u rozhodujícího odvětví výroby motorových vozidel (s podílem 23,1 % na celkových tržbách průmyslu) snížením výroby (o mínus 3,1 %). Vedle automobilového průmyslu zaznamenala i některá další významná odvětví snížení výroby např. výroba počítačů (o mínus 14 %), výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství (o mínus 11,3 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o mínus 1,8 %). Snížený růst evidovalo tradiční strojírenství (o plus 1,5 %). Zpomalující efekt měla i základna předcházejícího roku (ve 3. čtvrtletí 2011 se průmyslová produkce zvýšila o 3,2 %) a o jeden den nižší počet pracovních dní.

Graf č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce včetně trendu (meziroční změna v %)


44



Růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) ve 3. čtvrtletí 2012 ochladl a zvýšil se o 1,6 %, snížený růst evidovaly i tržby z přímého vývozu na 2,1 %, které se na celkových tržbách průmyslu podílely 54,1 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí, odvětví jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl - přílohová část).

Tabulka č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

2. Q

červenec

srpen

září

3. Q

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D)

2,9

-1,5

4,2

-2,4

-6,8

-2,0

-5,2

-0,8

1,3

-9,1

-12,3

-6,9

C Zpracovatelský průmysl

3,4

-2,1

3,8

-2,0

-7,0

-2,0

D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

1,7

4,9

9,5

-5,5

-1,3

0,7

7,4

1,7

6,9

0,5

-2,1

1,6

B Těžba a dobývání

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání

-0,7

-10,3

-5,5

-13,0

-12,5

-10,6

C Zpracovatelský průmysl

8,6

2,4

8,0

2,2

-1,5

2,7

D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

1,9

-4,1

-4,3

-18,2

-7,4

-10,0

Pramen: ČSÚ Vzrostla pouze výroba energií, u ostatních seskupení produkce poklesla

V členění průmyslu podle hlavních průmyslových seskupení vzrostla produkce pouze u výroby energií o 0,1 % (v jednotlivých čtvrtletích si udržovala mírný růst). Vývoj v ostatních seskupeních byl ovlivněn poklesem produkce. Snížená investiční aktivita se odrazila nižší výrobou pro investice o 2,1 %. Výroba pro krátkodobou spotřebu a pro mezispotřebu oslabila o 2,5 %, resp. o 2,2 %. Menší poptávka ze strany obyvatelstva se projevila propadem výroby pro dlouhodobou spotřebu o 4,3 %.

Pokles produkce sektoru HIGH-TECH, ostatní sektory zaznamenaly mírný růst

V členění podle technologické náročnosti ve 3. čtvrtletí 2012 produkce poklesla u sektoru HIGH-TECH o 2,6 % (podíl se snížil o 0,5 bodu na 9,3 %). Za nepříznivým vývojem byl pokles u rozhodující výroby počítačů. Ostatní sektory zaznamenaly mírný růst produkce. U největšího sektoru MEDIUM-HIGH-TECH se produkce zvýšila o 4,4 % (podíl byl vyšší o 0,8 bodu a dosáhl 47,6 %). V tomto sektoru má významné postavení automobilový průmysl, výroba elektrických zařízení, strojírenství a výroba ostatních dopravních zařízení. Růst produkce evidoval i sektor MEDIUM-LOW-TECH o 2,7 % (jeho podíl stagnoval na 27,6 %). V sektoru je zahrnuto především hutnictví a výroba pryžových a plastových výrobků. Mírně vzrostla i produkce LOW-TECH o 0,9 % (podíl se snížil o 0,3 bodu na 15,6 %). Tento sektor zahrnuje především tzv. „malá odvětví“ (např. textilní a oděvní průmysl, kožedělní průmysl, dřevozpracující průmysl, výroba nábytku atd.).

45



Tabulka č. II.1.1.2. Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (podíl v %, rozdíl v bodech) CZ-NACE

Tržby z průmyslové

Podíl na tržbách

Podíl na tržbách

Rozdíl 2012-2011

činnosti

zpracov. prům.

zpracov. prům.

meziroční změna

2011

2012

Zpracovatelský průmysl celkem

2,7

100,0

100,0

0,0

HIGH-TECH

-2,6

9,8

9,3

-0,5

MEDIUM HIGH-TECH

4,4

46,8

47,6

0,8

MEDIUM LOW-TECH

2,7

27,6

27,6

0,0

LOW-TECH

0,9

15,9

15,6

-0,3

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování

Produkce zpracovatelského průmyslu se ve 3. čtvrtletí 2012 snížila o 2,0 %, za kterým byl snížený růst zahraniční poptávky (na 5,9 %) a pokles domácí poptávky (o 1 %). Z celkového počtu 24 odvětví produkce vzrostla v šesti odvětvích, které se podílely na celkových tržbách průmyslu 24,8 %. K růstovým odvětvím patřilo koksování a rafinérské zpracování ropy (+15,4 %), výroba chemických látek a přípravků (+10 %), výroba elektrických zařízení (+8,6 %), výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (+6 %), výroba nápojů (+2 %) a výroba strojů a zařízení (+1,5 %). U ostatních odvětví se produkce snížila. Ve zpracovatelském průmyslu se tržby (v b.c.) zvýšily o 2,7 % a tržby z přímého vývozu o 3,4 %. Na tržbách zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 58 %, na celkových tržbách průmyslu 53,8 %. Vývoj odvětví byl ovlivněn vysokým zářijovým růstem

V koksování a rafinérském zpracování ropy má rozhodující podíl rafinérské zpracování ropy (na celkových tržbách odvětví se podílí 97,4 %). V rámci průmyslu patří ke strategicky důležitým odvětvím národního hospodářství, na celkových tržbách průmyslu se ve 3. čtvrtletí 2012 podílelo 4,9 %. Z oborů se zvýšila výroba rafinérských ropných produktů (měřeno tržbami) o 30,1 % (podíl 97,4 %). Naopak výroba koksárenských produktů se snížila o 14,6 % (podíl 2,6 %). Za růstem ve sledovaném období bylo vysoké zářijové zvýšení produkce (o 115,8 %), ovlivněné loňskou odstávkou výrobního zařízení v Chemparku v Záluží v září 2011 (produkce poklesla o 52,8 %). Červenec i srpen 2012 evidovaly pokles produkce (o 9,7 %, resp. o 4,7 %). V oblasti zpracování ropy a petrochemie je v ČR nejvýznamnější Unipetrol (patří k prvním z hlediska obratu, od roku 2005 je součástí největší rafinérské a petrochemické skupiny ve střední Evropě - PKN Orlen). Výsledky skupiny Unipetrol byly ovlivněny v rafinérském segmentu nárůstem objemu zpracované ropy o 11 % (využití výrobních kapacit bylo na úrovni 93 %) a vyššími rafinérskými maržemi. V petrochemickém segmentu byl vývoj ovlivněn přeceňováním zásob, kdy prodejní objemy petrochemických produktů mezičtvrtletně vzrostly o 13 %. Výsledky maloobchodního segmentu ovlivnily nižší marže z motorové nafty. Maloobchodní prodeje byly meziročně nižší, zejména u benzínu, a to v důsledku úsporného chování zákazníků (vysoká cena benzinu) a s ohledem na recesi domácí ekonomiky. Svou roli sehrála i cenová nevýhoda domácích prodejců pohonných hmot ve srovnání se sousedními zeměmi (např. s Rakouskem a Polskem). 46



Podle údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se spotřeba benzinu v letošním roce sníží o desetinu (spotřeba benzinu klesá každoročně od roku 2005, je to dlouhodobý trend související s obměnou vozového parku na dieselové motory). Spotřeba nafty stagnuje i přes vysoké ceny. Podle údajů Sdružení autodopravců Česmad Bohemia tankují dopravci cenově výhodnější naftu v cizině. Ještě v roce 2009 tankovalo v ČR 55 % dopravců. Téměř 3 roky po zvýšení spotřební daně jich tankuje doma jen 37 % (to se promítá do nižších výběrů daně). Za růstem chemického průmyslu zvýšená zahraniční i domácí poptávka

Odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků nachází uplatnění prakticky ve všech oblastech ekonomiky. Výroba chemických látek a chemických přípravků meziročně vzrostla o 10 % a na celkových tržbách průmyslu se podílí 4,7 %. Nejvyšší nárůst zaznamenaly menší obory, např. výroba ostatních chemických výrobků o 77,9 % (podíl 4,9 %), výroba chemických vláken o 30 % (podíl 1,6 %). Z významnějších oborů se zvýšila produkce u výroby plastů v primární formě o 18,9 % (podíl 48,4 %) a výroba základních anorganických látek o 15,5 % (podíl 6,4 %). O úspěšnosti odvětví svědčí vývoj zakázek ve 3. čtvrtletí 2012 - celkové zakázky se zvýšily o 16,1 % (nejvyšší růst zakázek z vybraných odvětví v průmyslu), z toho zahraniční o 16,7 % a domácí zakázky o 15,4 %. Jejich vývoj naznačuje, že příznivý vývoj chemického průmyslu bude pokračovat i v následujícím období.

Vysoká zahraniční poptávka ovlivnila elektrotechnický průmysl

Pro odvětví výroby elektrických zařízení je charakteristická kompletační povaha výrobků a zařízení, zahrnuje výrobky k dalšímu zpracování ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, dopravě a spojích a ve spotřebitelské sféře. Elektrotechnický průmysl je sektorem, který je charakteristický vysokým podílem přidané hodnoty, na celkových tržbách průmyslu se podílí 5,9 %. Výroba elektrických zařízení meziročně vzrostla o 8,6 %. Z oborů nejvyšší nárůst zaznamenala výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 30,2 % (podíl 32,4 %), výroba elektrických vodičů a kabelů o 14,5 % (podíl 15,8 %), výroba elektroinstalačních zařízení o 9,4 % (podíl 2,3 %) a výroba elektrických osvětlovacích zařízení o 8 % (podíl 10,9 %). Odvětví těžilo ve 3. čtvrtletí 2012 z vysoké zahraniční poptávky (růst o 17,1 %), zatímco domácí poptávka pouze mírně vzrostla (o 2,6 %).

Dynamicky rostla výroba jízdních kol, letadel a železničních dopravních zařízení

Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků, skladbou svého sortimentu, patří k proexportním odvětvím zabezpečujícím dopravní prostředky pro zahraniční i domácí dopravce. Zahrnuje prostředky pro železniční, tramvajový a letecký park, v menší míře vyrábí lodě, motocykly a jízdní kola a vozíky pro invalidy. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení meziročně vzrostla o 6 % a na celkových tržbách průmyslu se ve sledovaném období odvětví podílela 1,5 %. Za příznivým výsledkem byl růst zahraniční poptávky (o 7,3 %) a realizované kontrakty na výrobu rozhodujících železničních dopravních prostředků. Nejvyšší nárůst produkce evidovala výroba jízdních kol o 41,7 % (podíl 4,7 %), výroba letadel a jejich motorů o 28,5 % (podíl 24,7 %) a rozhodující výroba železničních lokomotiv a vozového parku o 8,8 % (podíl 69,2 %).

Zvýšená výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů

Výroba nápojů patří k tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu. Meziročně výroba nápojů vzrostla o 2 % a na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,9 %. Za příznivým vývojem byla zvýšená poptávka (v 1. a ve 2. čtvrtletí 2012 produkce poklesla). Vyšší spotřeba a výroba byla evidována v červenci 47



(+8 %), která byla ovlivněna zvýšenou průměrnou teplotou. Z oborů zaznamenala nárůst výroba sladu o 29,5 % (podíl 6,9 %), výroba nealkoholických nápojů, stáčení do lahví o 14,3 % (podíl 31,5 %) a výroba piva o 5,1 % (podíl 51,6 %). U výroby sladu patří ČR k zemím s dlouholetou produkcí a k šestici největších exportérů v zemích EU. Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli bylo Polsko, které se podílí na exportu 41 %, dále Rumunsko s 11,6 % a Německo, kam se vyvezlo 10,2 %. K významným importérům našeho sladu patří i Velká Británie. Za růstem výroby nealkoholických nápojů v ČR byla rostoucí obliba točených limonád. Zatímco prodeje balených nealkoholických nápojů a piva v době ekonomické krize spíše klesají, někteří výrobci točených limonád hlásí nárůst produkce až o desítky procent. Jedničkou mezi točenými limonádami je Kofola, oblibu zpět získává také dříve velmi rozšířená malinovka (např. Sodovkárny Kolín v posledních čtyřech letech zaznamenali průměrný roční nárůst poptávky po limonádě v sudech o 20 %). Výroba piva těží z úspěchu ochuceného piva Cool Lemon (novinka pražského Staropramenu). Vedle tohoto pivovaru se snažily na trh s ochucenými pivy proniknout i některé další pivovary (např. Zlatopramen, Prazdroj, Samson). Přibývají i malé restaurační pivovary a vzrůstá oblíbenost nefiltrovaného piva. Zvýšenou výrobu nápojů ovlivnil i návrat turistů do ČR. I přes krizi si strojírenství zachovává mírný růst

Druhým nejvýznamnějším odvětvím domácího průmyslu (po automobilovém průmyslu) byla ve 3. čtvrtletí 2012 výroba strojů a zařízení, která meziročně vzrostla o 1,5 % a jejíž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 7,4 %. Toto tradiční odvětví svým rozsahem zasahuje do celého hospodářství, zahrnuje produkci pro další investice a stroje a výrobní zařízení. Je indikátorem budoucího stavu a dalšího rozvoje hospodářství. Z oborů vyššího růstu dosáhla výroba motorů a turbín o 32,4 % (podíl 6,1 %), výroba zemědělských a lesnických strojů o 29,5 % (podíl 6,5 %), výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví o 22,9 % (podíl 9,9 %) a výroba strojů pro všeobecné účely o 10,9 % (podíl 6,6 %). Na příznivý vývoj odvětví měly vliv dokončené kontrakty. Vedle kontraktů působily i realizované investice (např. společnosti Siemens Elektromotory s.r.o. do výstavby výrobní haly v Mohelnici se zahájením výroby elektromotorů v roce 2012).

48



Tabulka č. II.1.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

3. čtvrtletí 2012 / 3. čtvrtletí 2011 Ukazatel

tržby z

tržby z

evid.

produkt.

průměrná

mzda

jednotkové

průměrná

produkce

prodeje

přímého

počet

práce

mzda

přepočt.

mzdové

mzda

(IPP)

vl. výr.

vývozu

zaměst.

z tržeb

nominál.

indexem

náklady

Kč

a služeb

v b.c.

cen

ve b.c. B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozv. el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

C

Skutečnost

průmysl.

výrobců

nominální

reálné

-6,9

-10,6

-16,5

-2,1

-8,7

2,5

5,9

12,3

16,0

29 548

0,7

-10,1

-273,5

-1,2

-8,9

2,3

0,5

12,3

10,3

39 818

Zpracovatelský průmysl

-2,0

2,7

3,4

-0,8

3,5

2,4

0,6

-0,1

-2,8

25 152

10

Výroba potravinářských výrobků

-1,7

0,6

7,8

-2,7

3,4

0,4

-1,5

-2,9

-4,8

20 736

11

Výroba nápojů

2,0

8,1

33,8

-3,4

11,8

-1,6

-4,9

-12,0

-14,9

30 670

12

Výroba tabákových výrobků

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

13

Výroba textilií

-3,8

-1,0

10,2

-0,6

-0,3

2,2

1,9

2,5

2,2

19 720

14

Výroba oděvů

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

16

-7,8

2,3

4,8

-9,7

13,3

0,6

-0,3

-11,1

-11,9

13 739

-15,0

-9,5

-5,9

-12,2

3,1

6,0

4,5

2,7

1,3

15 551

Zprac. dřeva, výr. dřev. výr., kr. výr. náb.

-7,4

0,4

3,9

-3,6

4,1

3,9

4,4

-0,2

0,3

21 183

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

-0,6

-0,3

-2,9

-1,4

1,1

5,2

7,6

4,0

6,4

25 478

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

-12,6

-8,5

-13,6

-2,5

-6,1

2,7

3,0

9,4

9,7

24 926

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výr.

15,4

28,3

13,3

-5,3

35,5

-1,0

-10,8

-26,9

-34,2

35 481

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

10,0

14,2

19,8

-0,7

15,0

2,7

-3,5

-10,7

-16,1

27 218

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

-4,3

0,0

9,0

2,3

-2,3

6,1

2,2

8,6

4,6

30 054

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

-1,8

5,1

3,8

-2,3

7,6

1,8

-0,7

-5,4

-7,7

23 486

23

Výroba ostatních nekov. minerál. výrobků

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévár.

25

Výr. kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístr.

27 28 29

Výr. motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

31 32 33

-6,1

-4,7

2,2

-0,3

-4,4

1,3

1,3

6,0

6,0

26 959

-11,3

-11,3

-10,0

-3,5

-8,2

-0,4

3,8

8,5

13,0

25 993

-0,6

3,5

1,4

2,8

0,7

1,0

-0,7

0,3

-1,4

24 465

-14,0

-3,9

-4,8

-10,1

6,9

2,6

2,8

-4,1

-3,9

24 186

Výroba elektrických zařízení

8,6

12,8

17,7

0,1

12,7

4,3

5,8

-7,5

-6,2

24 736

Výroba strojů a zařízení

1,5

6,7

3,5

1,4

5,3

2,4

1,4

-2,7

-3,7

25 974

-3,1

0,3

2,6

1,0

-0,7

2,4

1,7

3,1

2,4

27 232

6,0

14,3

3,4

6,3

7,5

4,2

4,2

-3,1

-3,1

27 262

Výroba nábytku

-7,9

-7,2

-6,7

-8,7

1,6

3,8

4,1

2,1

2,4

19 784

Ostatní zpracovatelský průmysl

-5,4

1,3

-3,3

-2,7

4,1

3,5

3,4

-0,6

-0,7

21 141

Opravy a instalace strojů a zařízení

-4,4

-4,0

3,4

0,0

-4,0

4,5

3,8

8,8

8,1

31 617

Průmysl celkem

-2,0

1,6

2,1

-0,8

2,4

2,4

0,8

0,0

-1,6

25 709

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Ve 3. čtvrtletí 2012 poklesla produkce ve zpracovatelském průmyslu v sedmnácti odvětvích, které se na tržbách průmyslu podílely 67,6 % (ve stejném období předcházejícího roku v deseti odvětvích s podílem na celkových tržbách průmyslu 38,5 %). Největší snížení produkce (o více než deset procent zaznamenala čtyři odvětví - výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 14,4 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (o 10,7 %), výroba usní a souvisejících výrobků (o 10,1 %) a výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství (o 10 %). U ostatních odvětví bylo evidováno nižší snížení produkce. Rozhodující výroba motorových vozidel (podíl na tržbách průmyslu byl 23,1 %) zaznamenala pokles produkce o 3,1 %. Vývoj výroby počítačů ovlivněn sníženou poptávkou a poklesem prodejů

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů patří k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Podle svého podílu na celkových tržbách průmyslu (7,1 %) je na třetím místě po výrobě motorových vozidel (23,1 %) a po výrobě strojů a zařízení (7,4 %). Nepříznivý vývoj byl ovlivněn poklesem prodejů počítačů, který ve 3. čtvrtletí 2012 klesl o 14 %. Výrazněji se propadl 49



prodej notebooků o 16 %, poptávka po klasických PC byla nižší o desetinu. V uživatelských segmentech se nejhlouběji propadla poptávka velkých společností, dvouciferný pokles postihl i domácí poptávku a poptávku malých podniků. Ve snížené poptávce se projevilo i zpomalení ekonomiky. Nezanedbatelnou roli mohlo sehrát i čekání na nový operační systém Windows 8, jehož prodej koncem října zahájil softwarový gigant Microsoft a negativní nálada spotřebitelů, vycházející z nepříznivých ekonomických podmínek. Poptávku po osobních počítačích tlačí dolů stoupající konkurence ze strany počítačových tabletů a chytrých telefonů (např. celosvětový prodej tabletů se podle výzkumné společnosti IDC ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil téměř o polovinu. Naopak zástupci společnosti Dell oznámili v tomto období pokles tržeb o 11 %, v nastávajícím čtvrtletí však společnost, díky vánoční horečce očekává růst až o 5 %). S výjimkou letošního prvního čtvrtletí se trh stolních počítačů zmenšuje již dva roky. Pro příští rok výzkumná společnost IDC zvýšila odhad celosvětového prodeje počítačových tabletů na 172,4 milionů z letošních 122,3 milionů (+41 %). Odhad vychází ze zvýšené spotřebitelské poptávky. Za nižší produkcí byl pokles tisku a rozmnožování nahraných nosičů

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů patří v rámci zpracovatelského průmyslu k méně významných odvětvím (podíl na celkových tržbách průmyslu ve 3. čtvrtletí 2012 byl 0,6 %). Jeho role je především v šíření tištěných a nahraných produktů pro rozvoj kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi. Pro odvětví je charakteristická značná investiční náročnost a potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly. Odvětví se v současné době potýká se sníženým zájmem veřejnosti o tištěná periodika. Z rozhodujících oborů se snížil tisk ostatní, kromě novin (zahrnuje např. tisk časopisů, knih, brožur, reklamních katalogů, map, atlasů a papírnického zboží) o 9,6 % (podíl 73,2 %). Vývoj v tomto oboru byl ovlivněn v oblasti tisku knih zvýšením DPH o 5 % a stále širší využívání elektronické komunikace, což má negativní dopad na tisk dříve oblíbených pohlednic a jiných dopisnic. V oblasti rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku poklesla produkce o 12,4 % (podíl 11,9 %). V tomto oboru dochází k výraznému celosvětovému poklesu prodeje nosičů. Tento stav je způsoben rozšířeným pirátským stahováním titulů z internetu, především z důvodu vysokých cen výlisků. Snížení produkce evidovalo i vázání a související činnosti (zahrnuje vázání a konečnou úpravu knih, časopisů, brožur, katalogů atd.) o 7,7 % (podíl 5,7 %).

Vysoké dovozy nepříznivě ovlivnily výrobu obuvi

Výroba usní a souvisejících výrobků patří v rámci zpracovatelského průmyslu k malým odvětvím (spolu s výrobou oděvů se na celkových tržbách průmyslu podílí jen 0,1 %). Z oborů propadla výroba obuvi o 21,2 % (podíl 37,1 %) a výroba brašnářských a sedlářských výrobků (zahrnující výrobu kufrů, kabelek, výrobků z usní nebo umělé kůže např. jako hnací řemeny, ploché těsnění) se snížila o 0,7 % (podíl 62,9 %). Výroba bot je nepříznivě ovlivňována vysokými dovozy levné obuvi z Číny (průměrná dovozní cena páru bot je 37 Kč), které nemohou domácí výrobci konkurovat. Čeští výrobci, zejména malé a střední podniky tak nemají možnost umístit svou produkce na tuzemském trhu (podle České obuvnické a kožedělné asociace však poptávka po obuvi české provenience roste). Částečnou obranou českých podniků je orientace na výrobu dětské obuvi, která je z hlediska domácích norem náročnější na výrobu a na kvalitu, a které čínská výroba neumí konkurovat.

50



Za poklesem hutnictví byla snížená globální poptávka

Výroba základních kovů, hutní zpracování, slévárenství patří k významným odvětvím, které se na celkových tržbách průmyslu ve 3. čtvrtletí 2012 podílela 5,5 % (mezičtvrtletně se její podíl snížil o 0,8 bodu). Největší světový výrobce oceli ArcelorMittal (sem patří i největší česká ocelárna ArcelorMittal Ostrava), se ve třetím čtvrtletí propadl do ztráty. Způsobilo to zpomalení čínské ekonomiky a pád eurozóny do recese, který vyvolal propad globální poptávky po oceli a výrazné snížení ceny. ArcelorMittal se podílí na světové produkci oceli 6-7 %. Nepříznivé podmínky ocelářského průmyslu se odrážejí i na vývoji u největšího tuzemského výrobce - Třineckých železáren. Z oborů vykázala nejhlubší propad výroba a hutní zpracování mědi o 24,3 % (podíl 1,2 %). Rozhodující výroba surového železa, oceli a feroslitin se snížila o 17 % (podíl 58,6 %), poklesla i výroba odlitku z litiny o 13,2 % (podíl 5 %) a výroba ocelových trubek a dutých profilů o 2,3 % (podíl 10,9 %). Na základě nepříznivého vývoje Světové sdružení pro ocel snížilo předpověď letošního růstu poptávky po oceli na 2,1 % z dubnového odhadu 3,6 %. Loni poptávka vzrostla o 6,2 %. Na další vývoj budou negativně působit vysoké ceny elektřiny, jako důsledek poplatků za obnovitelné zdroje. Pro příští rok chtějí Třinecké železárny proinvestovat přibližně 2 mld. Kč. Nejdůležitějším úkolem bude udržení stability podniku a zvýšení konkurenceschopnosti. Investice budou zaměřeny na snižování negativních dopadů na životní prostředí včetně využívání druhotných surovin v technologickém cyklu.

Pokles prodejů aut v EU se projevil na nižší produkci domácích automobilek

Mírné snížení produkce zaznamenala rozhodující výroba motorových vozidel (s více než pětinovým podílem na celkových tržbách průmyslu). Významnou pozici měla výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, která se na tržbách automobilového průmyslu podílela 57 %, podíl výroby motorových vozidel byl 43 %. Za nepříznivým vývojem automobilového průmyslu byla ochabující poptávka po automobilech. Pokles prodejů byl zaznamenán na šesti za sedmi v současné době největších evropských trzích v Německu, ve Francii, v Italii, ve Španělsku, v Nizozemí a v Belgii. Trh vzrostl ve Velké Británii. Všechny společně tvoří 81 % evropského trhu osobních automobilů. Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se ve 3. čtvrtletí 2012 snížila produkce osobních automobilů (včetně malých užitkových) o 10,5 %, (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Pokles evidovala i výroba autobusů o 9,1 %. Růst naopak zaznamenala výroba nákladních automobilů o 10,1 %. Z domácích automobilek se zvýšila výroba u HYUNDAI o 21,8 %, při růstu domácího prodeje o 38,7 % a vývozu o 21,3 %. Podíl automobilky na výrobě osobních vozů se meziročně zvýšil na 28,3 % (o 7,5 bodu). U rozhodující automobilky ŠKODA AUTO se produkce snížila o 16,5 %, domácí prodej byl nižší o 0,8 %, zatímco vývoz se zvýšil o 7,3 % - zahrnuje i prodej značek vyrobených a montovaných v zahraničních pobočkách. Podíl automobilky na výrobě osobních vozů se meziročně snížil na 51,8 % (o 3,7 bodu). Pokles produkce zaznamenala i automobilka TPCA o 24,6 %, při zvýšení domácího prodeje o 5 % (ve sledovaném období bylo prodáno 299 vozů). Vývoz se snížil o 24,7 %, když téměř veškerá produkce je určena na zahraniční trh. Podíl automobilky se snížil a dosáhl 19,9 % (o 3,8 bodu). U automobilky KAIPAN (ve Smržovce) byly ve 3. čtvrtletí 2012 vyrobeny 2 vozy na zakázku pro domácího odběratele. 51



Podle SAP poklesla výroba autobusů o 9,1 %, ze značek byla nižší produkce u IRISBUS o 8 % (při podílu 89 %) a u SOR o 10,4 % (podíl 11 %). Naopak vzrostla výroba nákladních automobilů o 10,1 %, když u Avie byla vyšší o 35,8 % (podíl 63,8 %), naopak pokles produkce vykázala Tatra Kopřivnice o 17,4 % (podíl 36,2 %). Výroba automobilů v ČR v roce 2012 mírně klesne, loňského historického maxima patrně nedosáhne. Sdružení automobilového průmyslu ČR předpokládá, že české továrny vyrobí 1,187 milionu aut, loni jich bylo o sedm tisíc více. Výroba osobních aut v ČR se za tři čtvrtletí zvýšila meziročně o 0,3 % na 898 453 vozů. Rostla tak výrazně pomaleji než za pololetí, kdy stoupla o 5 %. Meziroční zvýšení produkce vykázal za tři čtvrtletí pouze Hyundai Nošovice, a to o téměř 32 % na 230 334 osobních aut. Mladoboleslavské Škodě Auto domácí výroba klesla o skoro 1 % na 498.666 vozů, pokračoval pokles výroby i v kolínské TPCA. Za devět měsíců automobilka vyrobila 169 450 vozů, což je o 22,5 % méně než před rokem. Pokles produkce a zakázek v eurozóně a v Německu se projevil na domácích zahraničních zakázkách

Rozhodujícím ukazatelem směřování dalšího vývoje průmyslové produkce byly celkové nové zakázky u vybraných oddílů, které se ve 3. čtvrtletí 2012 meziročně zvýšily o 3,8 % (v srpnu a v září mírně poklesly). Snížená poptávka a pokles produkce v eurozóně a v Německu se projevila díky silné vzájemné vazbě zpomalením růstu zakázek v ČR. Zahraničí zakázky byly vyšší o 5,9 %, na vývoji zakázek mají rozhodující podíl (ve 3. čtvrtletí 2012 se na celkových zakázkách podílely 70,2 %). Největší zvýšení zahraničních zakázek z vybraných oborů evidovala výroba chemických látek a přípravků (o 19,3 %), výroba elektrických zařízení (o 17,8 %) a výroba textilií (o 17,2 %). Domácí zakázky poklesly o 1 %, když významně se snížily u farmaceutických výrobků a přípravků (o 27 %) a u výroby základních kovů (o 12,4 %). Naopak se zvýšily u výroby elektrických zařízení (o 11,4 %) a u výroby chemických výrobků a přípravků (o 7,4 %). Vývoj v jednotlivých měsících třetího čtvrtletí je zachycen v grafu č. II.1.1.3. Za zářijovým vývojem byl pokles produkce v eurozóně i v Německu. Předstihové ukazatele eurozóny a Německa stanovené pro říjen ukazují na další snížení výrobního sektoru. Indexy nákupních manažerů (PMI) pro tento sektor se dostaly mírně nad úroveň 45 bodů - úroveň 50 bodů je hranicí mezi růstem a snížením produkce.

52



Graf č. II.1.1.2 Vývoj nových zakázek u vybraných oddílů včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: sleduje se u vybraných oddílů CZ-NACE 13,14,17,20,21,24-30

V následujícím grafu je zachycen vývoj nových celkových, zahraničních a domácích zakázek v jednotlivých měsících třetího čtvrtletí včetně vývoje tržeb u vybraných odvětví.

Graf č. II.1.1.3 Vývoj nových zakázek včetně tržeb u vybraných oddílů (meziroční změna v %)


53



Vývozní možnosti jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu zachycuje graf č. II.1.1.4, v němž je zachycen vývoj podílu tržeb z přímého vývozu na tržbách jednotlivých odvětví. Vývozně nejživější byla ve 3. čtvrtletí 2012 výroba farmaceutických výrobků a přípravků, jejichž tržby z přímého vývozu dosáhly 82,5 % tržeb tohoto odvětví (meziroční zvýšení o 6,8 bodu). Vysoký meziroční růst evidovala i výroba textilií vyvážející 74,6 % produkce (zvýšení o 7,6 bodu). K dalším vývozně úspěšným odvětvím patřila výroba elektrických zařízení vyvážející 76,8 % produkce (zvýšení o 3,2 bodu). Rozhodující výroba motorových vozidel vyvezla ve sledovaném období 68,1 produkce (zvýšení o 1,5 bodu).

Graf č. II.1.1.4 Podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu ve 3. čtvrtletích 2011 a 2012 (v %)

Pramen: ČSÚ, graf a propočty MPO Produktivita práce předstihla růst reálné mzdy

Mírný růst tržeb (o 1,6 %) a snížení zaměstnanosti (o 0,8 %) se projevily zvýšením produktivity práce o 2,4 %, která předstihla růst reálných mezd o 1,6 bodu. Nižší růst produktivity práce měl vliv na stagnaci nominálních jednotkových mzdových nákladů, zatímco jednotkové mzdové náklady reálné si udržely pokles. 54



Produktivita práce se zvýšila ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu, nejvíce v koksování a rafinérském zpracování ropy o 35,5 %, ve výrobě chemických látek a přípravků o 15 % a ve výrobě oděvů o 13,3 %. Naopak poklesla v sedmi odvětvích, nejvýrazněji ve výrobě základních kovů, hutním zpracování a slévárenství o 8,2 %.

Tabulka č. II.1.1.4 Vývoj relace mezd a produktivity práce

(organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Číslo řádku

3.Q. 2009

3.Q. 2010

3.Q. 2011

1.Q. 2012

2.Q. 2012

3.Q. 2012

Průměrná nominální mzda

1

4,7

3,3

3,3

4,4

3,4

2,4

Průměrná mzda přepočt. indexem cen průmysl. výrobců

2

10,4

1,1

-2,0

0,8

1,6

0,8

Produktivita práce

3

0,3

13,5

2,6

6,6

1,9

2,4

Nominální

1/3

4,4

-9,0

0,8

-2,1

1,5

0,0

Reálné

2/3

10,1

-10,9

-4,9

-5,5

-0,3

-1,6

Jednotkové mzdové náklady

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ

II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu V závěru roku 2012 můžeme očekávat pokles produkce

Závěr roku 2012 bude ve znamení poklesu průmyslové produkce (produkce se snížila ve 2. i ve 3. čtvrtletí). Snižující se výroba je reakcí na pokles zakázek (např. v září 2012 se celkové zakázka snížily o 5,2 %, rozhodující zahraniční zakázky byly nižší o 4,1 % a domácí zakázky propadly o 7,4 %). Nepříznivé vyhlídky průmyslu pro závěr roku potvrzují výsledky konjunkturálního průzkumu ČSÚ, v nichž průmyslové podniky očekávají další zpomalení tempa výrobní činnosti. Nízké hodnoty vykazují i další předstihové ukazatele (index nákupních manažerů PMI) zpracované pro ČR, které se v říjnu nadále snížily (na 47,2 bodu) a dosáhly nejnižší hodnoty od srpna 2009 (hodnota 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem produkce - pod touto hranicí se index drží již sedm měsíců). Nepříznivé hodnoty vykazují i zahraniční předstihové ukazatele eurozóny a Německa a dosahující velmi nízkých hodnot (45,3 bodu, resp. 45,7 bodu). Snížila se i důvěra německých podnikatelů, která v říjnu klesla nejníže od února 2010 a překonala nejhorší odhady. Pro závěr roku bude důležitý vývoj rozhodujícího automobilového průmyslu. Problémy evropského automobilového průmyslu se projevily na domácí výrobě, když celková výroba osobních vozů se v říjnu snížila o 2,4 % (pokles produkce u Škody Auto o 6,2 % a TPCA o 13,6 %, zatímco automobilka Hyundai dosahovala růstu o 14,4 %). Navzdory zhoršujícím se ekonomickým podmínkám se však podařilo automobilce Škoda (podíl na celkové výrobě osobních aut více než 55 %) dosahovat velmi dobrých prodejních výsledků zejména ve východní Evropě a na tzv. „emerging markets“ (v Rusku, v Číně a v Indii). Zde jsou však zahrnuty i prodeje značek vyrobených a montovaných v zahraničních pobočkách. Pokles automobilového průmyslu se nepříznivě odráží na jeho dodavatelských odvětvích. Vzhledem k dosavadním výsledkům, vývoji domácích i zahraničních předstihových ukazatelů můžeme pro rok 2012 předpokládat snížení průmyslové produkce (díky růstu v 1. čtvrtletí) o další zhruba o 0,5 %. 55


V roce 2013 můžeme očekávat mírný růst průmyslové produkce


Z vývoje průmyslu v závěru roku 2012 je patrné zpomalování ekonomik eurozóny a Německa a můžeme očekávat na začátku následujícího roku další slábnutí zahraniční poptávky (díky dluhové krizi v eurozóně), což se bude projevovat vlivem silné vzájemné provázanosti na domácím průmyslu. Podle předpovědi německé Deutsche Bank bude ještě na začátku roku 2013 čelit německé hospodářství krizi v EU. V druhé polovině roku má dojít k růstu soukromé spotřeby, které vyvolá zvýšení produkce v nosných odvětvích tamního průmyslu (automobilovém, elektrotechnickém, chemickém, v kovoprůmyslu a ve farmaceutickém průmyslu). Současně se má zvýšit i vývoz. Zhruba podobným vývojem projde i hospodářství ČR, k oživení by měla přispět především obnovená zahraniční poptávka a sílící domácí poptávka. Příznivý vývoj německého průmysl se odrazí opětovným zvýšením rozhodujících zahraničních zakázek v ČR. Důležitý bude i vývoj automobilového průmyslu, který táhne celou ekonomiku (s více než pětinovým podílem na celkové průmyslové produkci). Jednotlivé automobilky připravují pro rok 2013 řadu novinek. Hyundai zavádí do výroby nový model třídveřové sportovnější varianta i30 a chtějí naplnit plánovanou kapacitu závodu (300 tis. vyrobených vozů za rok). Škoda Auto na rozdíl od jiných značek nebude snižovat investiční výdaje (zahájení výstavby nového vývojového centra motorů v Mladé Boleslavi) a připravuje sedm novinek (včetně Octavie třetí generace a Rapid hatchback). Nejméně optimistická vyjádření přicházejí z kolínské TPCA. Klesající trend by měl pokračovat i v roce 2013, kdy produkce nepřesáhne 180 tis. vozů (v roce 2011 bylo vyrobeno 270 tis. vozů, v roce 2012 se předpokládá výroba 215 tis. vozů, na přelomu desetiletí vyjíždělo z linky více než 300 tis. vozů). Pro zachování příznivého vývoje poptávky po českých vozech (podle vedoucích představitelů SAP) bude nutné dále rozšířit aktivity na rozvíjející se trhy v Číně, Jižní a Severní Americe a v Rusku.

II.1.3 Mezinárodní srovnání vývoje průmyslu Průmyslová produkce se ve 3. čtvrtletí 2012 snížila v EU-27 o 1,8 %, v eurozóně o 2,1 % a v ČR o 2 %

Na vývoji domácího průmyslu se vzhledem k těsným obchodním a ekonomickým vztahům ve 3. čtvrtletí 2012 projevilo oslabení ekonomik a pokles průmyslu eurozóny, včetně Německa. Hodnota korelačního koeficientu ukázala na silnou vzájemnou vazbu mezi vývojem průmyslové produkce ČR a eurozóny (0,940), a ČR a Německa (0,924). Pro výpočet byly použity údaje za leden 2009 až září 2012. Následující graf potvrzuje těsnou vzájemnou vazbu.

56



Graf č. II.1.3.1 Vývoj průmyslové produkce v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, Eurostat, graf a propočty MPO

Podle propočtů MPO z údajů Eurostatu se ve 3. čtvrtletí 2012 průmyslová produkce meziročně snížila v zemích EU-27 o 1,8 %, v eurozóně o 2,1 %. Z dosud dostupných údajů růst produkce zaznamenala Litva (o 7,6 %), Lotyšsko (o 8,3 %), Slovinsko (o 2 %) a Švédsko (o 0,1 %). Průmyslová produkce poklesla v Lucembursku (o 6,4 %), v Itálii (o 5,7 %) v Řecku a ve Španělsku (shodně o 5,1 %). Pokles průmyslu evidoval i náš nejdůležitější obchodní partner Německo (o 1,5 %). Při porovnání ČR se sousedními zeměmi vyšší růst zaznamenalo Slovensko (o 16,1 %), za jehož růstem se skrývá automobilový průmysl (zejména díky rozšíření výrobních kapacit společnosti Kia Motors Slovakia) a Polsko (o 1,4 %).

57



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavebnictví zaznamenalo další propad

Ani ve třetím čtvrtletí 2012 se stavebnictví nepodařilo dostat z útlumu a meziročně zaznamenalo pokles o 5,7 %. Velkou měrou se na této skutečnosti podílel pokles zakázek z důvodů rozpočtových omezení, kdy hodnota nových zakázek v oblasti inženýrského stavitelství byla oproti stejnému období minulého roku nižší o 26,6 %, v hodnotovém vyjádření nižší o 18,8 mld. Kč. Výkon stavebnictví se v červenci snížil meziročně o 0,5 %, v srpnu o 4,7 % a v září dokonce o 10,6 %.

Graf č. II.2.1.1 Index stavební produkce (meziroční změna, s.c.)

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, graf MPO

Produkce inženýrských staveb se potýká s poklesem

Nejhlubší pokles zaznamenalo opět inženýrské stavitelství, jehož produkce se oproti loňskému třetímu kvartálu, snížila o 10,2 %. Pozemní stavitelství zaznamenalo propad mírnější, když meziročně kleslo o 3,6 %. Inženýrské stavitelství se potýká s poklesem produkce již od počátku roku 2012, kdy vešla v platnost řada opatření týkající se úspor v oblasti vládních výdajů.

58



Graf č. II.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna, s.c.)


Vzhledem k napjatým finančním vztahům v období recese nelze očekávat počátkem roku 2013 zlepšení, naopak se může krize ve stavebnictví ještě více prohloubit, vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research realizované ve spolupráci s KPMG Česká republika. Zaměstnanost ve stavebnictví dále klesla, mzda opět vzrostla

Vývoj v odvětví se odrazil i na zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 5,0 %. Začíná se tak vyplňovat prognóza Svazu podnikatelů ve stavebnictví, kteří odhadovali pokles počtu zaměstnanců v roce 2012 o 5,1 %. Průměrná nominální mzda přitom ve stavebnictví vzrostla o 3,4 % a vyšplhala se tak na 30 298 Kč, což je i nadále podstatně více než-li průměrná mzda v České republice, která ve třetím čtvrtletí dosáhla 24 514 Kč. Produktivita práce, měřená podílem indexu stavební produkce a indexem počtu zaměstnanců, dosáhla ve třetím čtvrtletí záporné hodnoty, když klesla o 0,7 % ve srovnání s loňským rokem. Nominální jednotkové mzdové náklady se ve stavebnictví meziročně zvýšily o 4,1 %, naopak reálné jednotkové mzdové náklady se snížily o 3,4 %.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %)

2010

2011

2012 (1.Q)

2012 (2.Q)

2012 (3.Q)

Průměrná nominální mzda

2,6

1,2

2,7

-2,3

3,4

Průměrná reálná mzda*

1,1

-3,4

-2,9

-8,5

-4,1

Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.)

-4,9

6,2

-5,5

-0,5

-0,7

Nominální jednotkové mzdové náklady

7,9

-4,7

8,7

-1,8

4,1

Reálné jednotkové mzdové náklady

6,3

-9,0

2,7

-8,0

-3,4

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, úprava a dopočty MPO * průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací ** ZSV = základní stavební výroba

59


Pokles cen stavebních prací trvá


Index cen stavebních prací oslabil i ve třetím kvartálu. V porovnání s loňským obdobím se snížil o 0,5 %. Pokles cen tak dále odráží slabou poptávku po stavebních pracích a snahu výrobců jít mnohdy i pod vlastní náklady pro získání zakázek.

Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a jejich orientační hodnota

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, graf MPO Orientační hodnota vydaných stavebních povolení rostla

Orientační hodnota povolených staveb se ve třetím čtvrtletí 2012 vyvíjela příznivě. Povoleny byly stavby o celkové hodnotě celkem za 102,9 mld. Kč, což je v porovnání s loňským obdobím o 31,3 % více, a to především díky stavebnímu povolení velkých staveb pro energetiku a průmysl v srpnu 2012. U bytových budov došlo u orientační hodnoty vydaných zakázek k meziročnímu snížení o 20,3 %, což je v hodnotovém vyčíslení o 21 325 mil. Kč méně, a naopak u nebytových budov meziroční index vzrostl o 26,7 %, což odpovídá výši 26 928 mil. Kč.

Podlahová plocha nových budov klesla u bytových domů a u nebytových naopak rostla

Rozsah výstavby podlahové plochy v porovnání se třetím čtvrtletím loňského roku vzrostl o 15,6 % (jde o 1 605,9 tis. m2), přičemž podlahová plocha bytových budov klesla o 21,2 %. U nebytových prostor vzrostla o 68,4 %, především v důsledku povolení výstavby velkých polyfunkčních komplexů.

60



Tabulka č. II.2.1.2 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změny v %)

2011 1. Q Počet vydaných stavebních povolení v tom: z celku:

2. Q

2012 3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

-5,1

6,0

2,1

1,5

-3,7

-13,6

-9,2

nová výstavba

-7,7

5,8

3,2

-1,9

-0,7

-15,2

-9,7

změna dokončených staveb

-1,9

6,2

0,7

-6,0

-6,2

-11,7

-8,7

bytové budovy

-0,2

6,1

-1,2

0,0

-10,0

-16,9

-15,4

nebytové budovy

-4,5

11,0

2,9

7,2

3,0

-8,0

-4,2

-14,9

-7,7

-12,5

-5,1

stavby k ochraně životního prostředí ostatní stavby

-25,5

4,3

10

4,6

7,8

-0,1

3,4

2,7

-1,8

-3,7

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, úpravy a dopočty MPO

Tabulka č. II.2.1.3 Orientační hodnota vydaných stavebních povolení (meziroční změny v %)

2011

2012

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Orientační hodnota povolených staveb

21,4

-17,5

-28,8

-26,4

29,5

-22,5

31,3

v tom:

nová výstavba

32,7

-20,5

-38,2

-31,7

-40,0

-31,1

0,6

změna dokončených staveb

-3,5

-10,1

-2,7

-15,5

2,1

-3,3

85,1

z celku:

bytové budovy

12,0

0,7

0,4

-3,9

-10,4

-20,1

-20,3

nebytové budovy

-2,5

-8,9

26,3

-25,2

5,4

-20,0

26,7

stavby k ochraně životního prostředí

-28,6

-37,3

-69,5

-54,7

-53,0

-45,5

-4,7

ostatní stavby

115,5

-30,6

-21,5

-26,6

-53,5

-14,7

-10,6

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, úpravy a dopočty MPO Hodnota nově uzavřených zakázek klesla

Pokles stavebnictví ve třetím čtvrtletí 2012 se projeví i v hodnotě nově uzavřených zakázek. Ačkoliv počet všech kontraktů klesl o 4,6 %, jejich celková hodnota se propadla o 13,3 % a činila 40,4 mld. Kč. Snížení poptávky zasáhlo nejvíce inženýrské stavitelství, kde se hodnota nových zakázek snížila o 26,6 % na 18,8 mld. Kč. Nové zakázky pozemního stavitelství meziročně vzrostly o 3,0 % na 21,6 mld. Kč. Průměrná hodnota jedné nově uzavřené stavební zakázky byla ve třetím čtvrtletí 3,4 mil. Kč, což znamená meziroční snížení o 9,1 %.

61



Graf č. II.2.1.4 Vývoj stavebních zakázek (v milionech Kč)


Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek

(podniky s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 2011

2012

1. Q

2. Q

3. Q

Nové zakázky v tuzemsku

37,8

-23,6

-23,4

v tom:

12,4 67,6

-22,6 -23,6

-22,6 -23,9

pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

-9,2

-46,1

13,8

13,3

-7,0 -10,5

-37,3 -53,1

6,9 -29,5

3,0 -26,6

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 Počet uzavřených stavebních zakázek byl opět meziročně nižší

Počet nových stavebních zakázek podniků s 50 a více zaměstnanci ve třetím čtvrtletí ve stavebnictví klesl o 4,6 % na celkově 11 762 uzavřených kontraktů. Ke konci třetího čtvrtletí měly podniky dále uzavřeno 12,1 tisíc zakázek, což je meziročně o 9,7 % méně. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 144,3 mld. Kč. Hodnota rozpracovaných zakázek tak oproti loňskému období poklesla o 13,1 %. Propad počtu nových zakázek ve stavebnictví byl ve třetím čtvrtletí ovlivněn nižší zahraniční poptávkou, která vyjádřená v počtu uzavřených zakázek meziročně poklesla o 9,2 %. Domácí zakázky zaznamenaly pokles o 13,1 %. Zakázky ve sledovaném období ve veřejném sektoru se snížily o 18,6 %, v soukromém sektoru se snížily o 13,5 %.

62



Tabulka č. II.2.1.5 Stav stavebních zakázek

(podniky s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 2011

Stav ke konci období v tom:

tuzemsko v tom:

2012

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

6,6

-0,3

-1,2

-4,8

-10,1

-8,4

-13,1

6,6

-0,3

-1,2

-4,2

-10,1

-8,4

-13,1

veřejné

-1,6

-8,6

-7,8

-7,6

-11,6

-13,0

-18,6

soukromé

31,8

29,6

25,7

17,6

1,5

-2,0

-13,5

-5,3

-22,8

36,9

-39,9

-38,2

-0,9

31,3

zahraničí

Pramen: ČSÚ, prosinec 2011, úpravy a dopočty MPO Hypoteční trh v rámci celého roku posiluje, bylo silné léto

Ve třetím čtvrtletí roku 2012 poskytly banky celkem 16 895 hypoték, což je meziročně o 6 % více. Celková hodnota hypotečních úvěrů činila 27,7 mld. Kč, což je o více než dvě mld. Kč méně, resp. o 3,8 % méně. Za vyšší poptávkou po hypotéčním financování stojí stále klesající úroková sazba hypotečních úvěrů, která podle ukazatele Hypoindex společnosti Fincentrum činila v červenci 3,59 %, v srpnu 3,55 % a v září 3,46 %. Úroková sazba hypoték se tak v září dostala na nejnižší rekordní hodnotu ve své historii.

II.2.2 Bytová výstavba Počet zahájených bytů klesl meziročně o 19,6%

Počet zahájených bytů se ve třetím čtvrtletí 2012 meziročně snížil o 19,6 % na 5 710 bytů. Na snížení měla největší podíl výstavba bytů v nebytových budovách, která meziročně klesla o 18,6 %. Další oblastí s významným poklesem byla výstavba nástaveb, přístaveb a vestaveb bytových domů, která meziročně klesla o 45,8 %. Špatných výsledků dosáhla stavební úprava nebytových prostor, když meziročně klesla o 48,2 %. Naopak ke zlepšení došlo u výstavby v rodinných domech, která ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 18,6 %.

Graf č. II.2.2.1 Vývoj stavebních zakázek (v milionech Kč)

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, graf MPO 63



Počet dokončených domů pro seniory se výrazně propadl

Příznivá statistika byla zaznamenána u dokončených bytů, kterých meziročně přibylo o 4,4 %. Celkem se tak za třetí čtvrtletí podařilo dokončit 6 905 bytů. Propadu se ale nevyhnuly domovy a penziony pro seniory, jejichž výstavbový boom posledních let výrazně propadl. Počet dokončených domů tohoto typu byl tak ve srovnání s loňským rokem o 88,1 % nižší. Významně poklesl i počet přístaveb k bytovým domům, a to o 27,9 %.

Vyhlídky pro stavebnictví nejsou příznivé

Českému stavebnictví se stále nedaří dosáhnout předkrizových hodnot z roku 2007. Z průzkumu společností CEEC Research a KPMG Česká republika provedeného mezi stavebními firmami v ČR a na Slovensku vyplývá, že naprostá většina ředitelů těchto společností očekává, že krize českého stavebnictví se bude dál prohlubovat. Průměr předpovědí ředitelů společností zabývajících se inženýrským nebo pozemním stavitelstvím ukazuje na pokles sektoru o 4,4 % v roce 2013 a o další 1,4 % v roce 2014. Na úbytku zakázek by se měla projevit jak snížená poptávka ze strany veřejného, tak ze strany soukromého sektoru. I přes možné plány v oblasti dopravní infrastruktury nelze očekávat velké množství veřejných zakázek, jako tomu bylo v předchozích letech. V důsledku nepříznivé ekonomické situace lze rovněž očekávat větší tvorbu úspor domácností, což se společně s nižší kupní silou projeví na poklesu tvorby stavebních zakázek. Negativní vývoj sektoru pak nezvrátí ani poptávka firem, u níž v důsledku ekonomického vývoje také nelze předpovídat zvýšení investičních výdajů.

II.2.3 Stavebnictví v EU Stavebnictví EU pomalu klesá

Eurozóna a Evropská unie se ve třetím čtvrtletí 2012 dostala mírně do záporných čísel. V Evropské unii meziroční index stavební produkce se v červenci snížil o 1,2 %, v srpnu se zvýšil o 0,2 % a v září se snížil o 1,8 %. V eurozóně byla situace obdobná. V červenci index vykázal růst o 0,3 %, v srpnu o 0,6 % a září zakončil v záporné hodnotě mínus 1,4 %. Ze zářijového měsíčního srovnání vyplývá, že mezi členskými státy výroba ve stavebnictví klesla v jedenácti a vzrostla ve třech státech. Největší pokles byl zaznamenán v Portugalsku (-13,4%) a v Itálii (-8,0%), naopak největší zvýšení proběhlo ve Slovinsku (17,1%) a v Německu (2,7%). Z meziročního srovnání vyplývá, že výroba ve stavebnictví klesla ve dvanácti a vzrostla ve dvou členských státech. Největší pokles byl zaznamenán v Portugalsku (-18,2%) a Itálii (-17,8%) a zvýšení ve Švédsku (4,5%) a Německu (4,0%). Z dostupných informací vyplývá, že stavebnictví v EU a eurozóně bude do konce roku 2012 spíše stagnovat. Zlepšení se očekává v průběhu roku 2013 a to díky plánovaným investicím, přičemž Německo a Francie budou i nadále představovat největší stavební trhy v EU.

64



Graf č. II.2.3.1 Stavební produkce v EU (meziroční změny)

Pramen: Eurostat, ČSÚ; prosinec 2012, graf MPO

V grafu č. II.2.3.1 je zobrazeno porovnání indexů meziročních změn jednotlivých sledovaných skupin, tedy Evropské unie, eurozóny a České republiky.

65



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod zvolnil tempo růstu

Ve třetím čtvrtletí roku 2012 si zahraniční obchod udržel postavení tahouna české ekonomiky. V meziročním srovnání si vývoz polepšil o 6,5 % a dovoz o 1,6 %. Velice dobrý výsledek zaznamenala obchodní bilance, která dosáhla hodnoty 70,34 mld. Kč, což je meziročně o 97,06 % vyšší hodnota. Jedná se tak o druhý nejlepší dosažený výsledek v historii ČR. Ačkoliv zahraniční obchod ČR ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání zaznamenal zlepšení, jeho dynamika, zvláště v druhé polovině čtvrtletí, byla na sestupu. Důvodem je snížení poptávky po subdodávkách v eurozóně a EU a snížení domácí poptávky, která pramení z nejistoty z budoucího vývoje. Největšího obratu dosáhl zahraniční obchod s vyspělými tržními ekonomikami (87,9 %). Značnou část z nich přitom tvořily členské země Evropské unie, jejichž podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR činil 80,4 %.

Aktivum obchodní bilance významně narostlo

Největší kladné saldo obchodní bilance zaznamenala ČR v obchodu s Německem a Slovenskem, dále pak s Velkou Británií, Francií a Rakouskem. Meziročně narostla obchodní bilance nejvýrazněji s Německem, Velkou Británií, Rakouskem a také se Slovenskem. Úzká spolupráce ČR se zeměmi EU na poli zahraničního obchodu tak naší zemi dopomohla k udržení růstu zahraničního obchodu i přes pokles jeho dynamiky.

Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, graf MPO Importu i exportu ČR se dařilo

Ve stálých cenách se více dařilo dovozu, v běžných cenách naopak vývozu. Podle ukazatelů v běžných cenách ve sledovaném období meziročně vzrostl jak vývoz (o 6,4 %), tak i dovoz (o 1,3 %). Nízká čtvrtletní hodnota dovozu byla ovlivněna především zářijovou zápornou hodnotou. Z pohledu stálých cen se zahraniční obchod vyvíjel cestou meziročního nárůstu dovozu o 4,6 % a nárůstu vývozu o 3,1 %. Pro dovoz i vývoz září vyznělo jako nejslabší měsíc pro obě porovnání. 66



Tabulka II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance – 3. čtvrtletí 2012 Měsíc

Červenec

Srpen

Září

3.Q.2012

Vývoz (meziroční změna v %)

11,3

8,2

0,6

6,4

Dovoz (meziroční změna v %)

6,2

1,4

-3,3

1,3

Saldo 2012 v mld. Kč

24,0

16,3

31,6

71,8

Saldo 2011 v mld. Kč

12,0

1,3

22,4

35,7

Meziroční změna salda (v mld. Kč)

12,0

15,0

9,2

36,1

Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

4,5

3,5

1,4

3,1

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

5,4

5,6

2,8

4,6

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 Ceny vývozu i dovozu meziročně vzrostly

Vývozní i dovozní ceny ve třetím čtvrtletí zaznamenaly v meziročním srovnání nárůst, mezičtvrtletně však klesly. Dovozní ceny se meziročně zvýšily o 4,7 %, vývozní ceny vzrostly o 3,3 %. Nejvyšší nárůst hodnoty indexu na straně importu zaznamenaly potraviny, na straně exportu tomu bylo u strojů a zařízení. Směnné relace se meziročně zvýšily o 0,4 p.b. na hodnotu 98,7 %. Přehled směnných relací u dílčích komodit, členěných dle SITC, uvádí tabulka č. II.3.1.2.

Koruna meziročně oslabila vůči euru i dolaru

Vývoj cen v zahraničním obchodě byl ovlivněn i kurzem koruny vůči cizím měnám. Kurz eura se průměrně obchodoval za 25,07 CZK/EUR, mezičtvrtletně česká měna vůči euru posílila o 0,8 %, avšak meziročně oslabila o 2,8 %. Průměrný kurz koruny vůči americkému dolaru ve 3. čtvrtletí činil 20,07 CZK/USD. Mezičtvrtletně česká měna oslabila o 1,7 %, v meziročním srovnání o 16,2 %.

Graf č. II.3.1.2 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %)


67



Tabulka č.II.3.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy Indexy cen vývozu Skupiny SITC

Indexy cen dovozu

Směnné relace

3.Q.2011

3.Q.2012

3.Q.2011

3.Q.2012

3.Q.2011

3.Q.2012

Celkem

101,6

103,3

103,4

104,7

98,3

98,7

0 potraviny

105,4

105,2

100,3

109,2

105,1

96,3

1 nápoje a tabák

103,6

105,3

107,7

110,8

96,2

95,0

2 suroviny

108,5

103,0

112,9

96,3

96,1

107,0

3 minerální paliva

109,1

97,4

126,0

114,7

86,6

84,9

4 tuky

102,6

98,2

129,4

103,5

79,3

94,9

5 chemikálie

108,3

103,1

104,8

103,3

103,3

99,8

6 tržní výrobky

105,5

102,2

104,2

100,4

101,2

101,8

7 stroje a dopr. prostředky

97,7

104,0

96,3

104,2

101,5

99,8

8 průmyslové spotř. zboží

100,9

104,3

98,3

103,4

102,6

100,9

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 Podíl zahraničního obchodu na celkovém HDP se dále zvýšil

Podíl zahraničního obchodu na HDP ČR ve 3. čtvrtletí roku 2012 meziročně vzrostl. Podíl dovozu na HDP se ve sledovaném období meziročně zvýšil o 3,7 procentního bodu na hodnotu 70,9 % a podíl vývozu na HDP narostl o 4,5 procentního bodu na hodnotu 75,4 %. Výše uvedené změny zapříčinil pokles HDP. Z progrese trendu vývoje zahraničního obchodu i stavu absolutních indikátorů, charakterizujících míru jeho příspěvku k celkovému HDP ČR, vyplývá, že zahraniční obchod si i nadále udržuje roli hlavního tahouna domácí ekonomiky. V průběhu sledovaného období došlo rovněž k meziročnímu zvýšení míry otevřenosti české ekonomiky, a to na 59,1 % z původních 55,8 % (měřeno ukazatelem obratu zahraničního obchodu ku produkci).

ZO v národním pojetí

Přeshraniční statistika ČSÚ neumožňuje zachytit, jaká vytvořená hodnota připadá v rámci globálních hodnotových řetězců na jednotlivé země. ČSÚ si tuto problematiku uvědomuje, a proto za účelem co nejvěrnějšího zachycení tvorby hodnoty začala vykazovat statistiku zahraničního obchodu také v metodice národních účtů, která je založena na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

Velmi dobré výsledky vykázal zahraniční obchod i na základě metodiky změny vlastnictví (národní pojetí). Ve třetím čtvrtletí 2012 se vývoz meziročně zvýšil o 7,5 % (+43,5 mld. Kč) na 625,9 mld. Kč a dovoz o 3,4 % (+19,7 mld. Kč) na 593,6 mld. Kč. Dařilo se i obchodní bilanci. Zatímco v roce 2011 dle metodiky změny vlastnictví vykázala zápornou hodnotu ve výši 13,218 mld. Kč, v letošním roce obchodní bilance vykázala hodnotu 15,551 mld. Kč.

68



Graf č. II.3.1.3 Zahraniční obchod ČR v metodice založené na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty


II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovalo 80,4 % vývozu

Ve třetím čtvrtletí roku 2012 se opět projevila úzká provázanost českého obchodu se zeměmi Evropské unie. Do zemí EU směřovalo 80,4 % celkového domácího vývozu, což představuje meziroční pokles o 2,1 p. b. Dovoz ze zemí EU představoval 64,7 %, což je v meziročním srovnání o 1,2 p. b. více. Čeští exportéři se snaží nalézt pro své výrobky v době recese nové odbytiště mimo eurozónu, což se jim daří především na východních trzích a v Latinské Americe (viz tabulka II.3.2.2).

Tabulka č. II.3.2.1 Podíly uskupení a zemí na zahraničním obchodě ČR ve 3. čtvrtletí 2012 3.Q 2011 Evropská unie (EU 27) Eurozóna (17) Německo Brazílie Rusko Indie Čína Jižní Afrika

3.Q 2012

vývoz

dovoz

vývoz

dovoz

82,5 65,1 32,4 0,3 3,4 0,5 1,1 0,4

63,5 50,2 25,5 0,3 5,3 0,4 12,5 0,2

80,4 62,8 31,9 0,3 3,9 0,4 1,0 0,3

64,7 50,7 25,8 0,3 5,5 0,4 11,1 0,2

Údaje v %

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, tabulka MPO

69



Tabulka II.3.2.2: Meziroční srovnání teritoriální struktury zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí Období

mil.Kč Obrat

Země s vyspělou tržní ekonomikou

Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) Ostatní země s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Rozvojové země Asie Rozvojové země Ameriky Státy s přechod. ek. bez SNS Společenství nezávislých států

Čína Nespecifikováno Celkem

994 012,1

7-9/2012 1 030 658,8

Německo

Mimoevr. přech. a státní ek.

7-9/2012 1 138 276,9 7-9/2011

Evropská unie (EU 27)

Ruská federace

7-9/2011 1 086 427,7

7-9/2011

394 745,6

7-9/2012

409 226,8

7-9/2011

26 717,2

7-9/2012

30 835,3

7-9/2011

65 698,4

index 104,8 103,7 103,7 115,4

Vývoz 620 872,2 652 045,0 574 755,7 596 261,1 225 983,7 236 411,3 16 149,4 16 851,3 29 967,1

index 105,0 103,7 104,6 104,3 129,9

Dovoz 465 555,5 486 231,9 419 256,4 434 397,8 168 761,9 172 815,5 10 567,8 13 984,0

7-9/2012

76 782,8 116,9

38 932,6

37 850,2

75 307,5

25 176,7

50 130,8

7-9/2012

79 445,6

7-9/2011

59 328,6

7-9/2012

58 103,0

7-9/2011

10 411,1

7-9/2012

15 149,1

7-9/2011

10 686,8

7-9/2012

9 455,3

7-9/2011

90 074,2

7-9/2012

97 941,3

7-9/2011

58 986,0

7-9/2012

66 191,2

7-9/2011

92 631,6

7-9/2012

84 400,2

7-9/2011

90 194,6

7-9/2012

81 653,8

7-9/2011

2 084,3

7-9/2012

3 127,7

7-9/2011 1 357 212,1 7-9/2012 1 412 647,0

97,9 145,5 88,5 108,7 112,2 91,1 90,5 150,1 104,1

30 966,4 16 316,8 19 202,5 5 092,8 7 478,6 7 362,9 6 005,3 34 792,5 43 662,4 23 646,0 29 189,9 7 888,5 8 231,8 7 477,1 7 473,3 358,5 580,2 696 451,5 741 491,2

123,0 117,7 146,8 81,6 125,5 123,4 104,4 99,9 161,8 106,5

104,4 103,6 102,4 132,3

35 731,3

7-9/2011

105,5

index

48 479,2 43 011,8 38 900,6 5 318,3 7 670,5 3 323,8 3 450,0 55 281,7 54 278,8 35 340,1 37 001,3 84 743,1 76 168,4 82 717,5 74 180,5 1 725,8 2 547,5 660 760,6 671 155,8

Bilance 155 316,8 165 813,1 155 499,2 161 863,3 57 221,8 63 595,8 5 581,7 2 867,3 -5 764,2

105,9 96,7 90,4 144,2 103,8 98,2 104,7 89,9 89,7 147,6 101,6

1 082,5 -24 954,1 -17 512,8 -26 695,1 -19 698,1 -225,5 -191,9 4 039,1 2 555,4 -20 489,1 -10 616,4 -11 694,1 -7 811,4 -76 854,5 -67 936,7 -75 240,5 -66 707,1 -1 367,3 -1 967,3 35 690,8 70 335,4

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012, tabulka MPO Podíl USA a Spojeného království na celkovém vývozu rostl nejdynamičtěji

Z teritoriálního hlediska bylo ve třetím čtvrtletí roku 2012 pro zahraniční obchod ČR opět nejvýznamnější destinací Německo. Podíl na celkové hodnotě exportovaných komodit dosáhl hodnoty 31,9 %, což je meziročně o 0,5 p. b. méně. Na druhé příčce se umístilo Slovensko s podílem 7,8 % (-1,2 p. b.), následované Polskem a Ruskem (viz příloha č. 3). Dynamicky se ve třetím čtvrtletí vyvíjel export do USA (meziroční nárůst podílu na celkovém vývozu o 20,9 %), Spojeného království (nárůst o 15,3 %), Japonska a také do Ruska (viz tabulka č. IV. Zahraniční obchod - tabulková příloha).

Nejvyššího přebytku obchodní bilance dosáhla ČR s Německem

Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance dosáhla ČR s Německem, kde hodnota vzrostla meziročně o 10,7 % na 64,1 mld. Kč (zvýšení o 6,8 mld. Kč). Druhého největšího aktiva dosáhlo saldo obchodu se Slovenskem. Meziročně se jeho přebytek zvýšil o 8,3 % a vykázal hodnotu 27,6 mld. Kč (+2,3 mld. Kč). 70



Následovala Velká Británie s aktivem 22,2 mld. Kč (+2,8 mld. Kč) a Francie s 13,2 mld. Kč ( -1,0 mld. Kč).

Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2012 Země ČR celkem Německo Slovensko V. Británie vč. ostrovů Francie vč. MC a zámoří Rakousko Švýcarsko Belgie

Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč)

Bilance ZO (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

0

1

2

3

4

5

71,8 64,1 27,6 22,2 13,2 12,7 6,0 5,7

36,2 6,8 2,3 2,8 -1,0 2,5 1,6 0,2

-5,3 -2,0 4,8 0,5 -0,2 -0,8 0,0 -0,6

1,0 0,0 0,9 0,1 -0,3 0,0 -0,1 0,0

2,5 2,8 0,0 0,0 0,2 2,4 0,1 -0,1

-45,2 -1,9 2,9 -0,2 -0,1 3,0 0,1 -0,1

1,1 -0,2 0,8 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0

-27,0 -13,9 1,5 -2,0 -3,4 -0,7 -1,2 -2,5

6 8,1 5,5 1,7 2,3 0,5 0,5 1,2 0,0

7

8

9

106,4 59,4 9,8 18,0 14,5 6,3 5,0 7,2

21,3 14,3 5,4 3,5 2,0 1,9 1,3 1,8

-0,3 0,2 -0,1 0,0 0,0 -0,2 -0,4 0,0

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 Nejvyšší pasivum obchodní bilance vykázal obchod s Čínou

Nejvyšší schodek obchodní bilance byl vykázán ve třetím čtvrtletí ČR opět v obchodě s Čínou. Jeho výše dosáhla hodnoty 66,5 mld. Kč, což je mezičtvrtletně o 2,0 mld. Kč méně. Meziročně se schodek snížil o 8,8 mld. Kč. Druhý nejvyšší deficit dosáhl obchod s Japonskem (- 11,2 mld. Kč), s nímž se pasivum ve sledovaném období meziročně zvýšilo o 0,3 %. V žebříčku zemí, s nimiž má ČR největší deficity obchodní bilance, se na třetí pozici zařadila Jižní Korea a Rusko, u kterého se deficit mezičtvrtletně snížil o 1,7 mld. Kč, meziročně o 3,9 mld. Kč.

Tabulka č. II.3.2.4 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2012 Země Čína Japonsko Jižní Korea Ruská federace Norsko vč. SJ Polsko Itálie

Bilance ZO (mld. Kč) -66,5 -11,2 -10,9 -7,8 -3,0 -2,7 -1,8

Meziroč. změna (mld. Kč) 8,8 -0,3 -0,1 3,9 -4,4 -3,3 -3,5

Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč) 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

-0,4 0,1 0,0 0,3 -0,1 -3,0 -1,1

0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 -0,3 0,8

0,2 0,5 0,0 -1,6 0,0 0,4 1,1

0,0 0,0 0,1 -32,1 -5,6 -1,8 -0,1

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 -0,1

-1,0 -0,2 -0,4 1,6 0,0 0,9 -2,1

-3,9 -1,8 -1,2 1,3 0,4 -2,3 -1,0

-49,9 -8,8 -8,9 20,0 2,0 3,8 1,0

-11,5 -0,9 -0,6 2,5 0,3 -1,0 -0,4

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012

II.3.3 Komoditní struktura Nejdůležitějším obchodním artiklem byly stroje a dopravní prostředky

Nejdůležitější komoditou obchodovanou na mezinárodní úrovni jsou již tradičně stroje a dopravní prostředky. Vývoz této skupiny výrobků dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2012 40% podílu na celkovém exportu ČR. Dovoz tohoto typu produkce ve stejném období dosahoval 52,6 % objemu z celkového dovozu. Dalšími významnými obchodními artikly byly výrobky tříděné podle materiálu, jež dosáhly 18 % podílu na vývozu a 17,7 % na dovozu, dále chemikálie (které se 71



na celkovém vývozu podílely 11,4 %, na dovozu 6,5 %) a zboží (jejichž podíl na celkovém vývozu byl 10,3 % a 11,7 %). Vývoj zahraničního obchodu, tříděného nomenklatury zboží SITC, za třetí čtvrtletí roku 2011 č. II.3.3.1.

průmyslové spotřební na celkovém dovozu podle mezinárodní a 2012 ilustruje graf

Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 3. čtvrtletí 2012 Celkem

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Vývoz (podíl v %)

100

5,1

0,7

2,9

4,1

0,2

11,4

18,0

40,0

10,3

0,3

Dovoz (podíl v %)

100

3,6

0,7

2,8

11,3

0,3

6,5

17,7

52,6

11,7

0,1

Saldo 2011 (v mld. Kč)

35,7

-8,0

0,2

-1,7

-43,5

-0,3

-27,7

4,5

103,4

9,6

-0,9

Saldo 2012 (v mld. Kč)

71,8

-7,3

0,6

1,5

-45,8

1,0

-28,5

10,6

121,3

17,5

-0,7

Meziroční změna salda

36,1

0,7

0,4

3,2

-2,3

1,3

-0,8

6,1

17,9

7,9

0,2

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 Pozn.:

0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Graf č. II.3.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC ve 3. čtvrtletí 2011 a 2012 (v mld. Kč)

Pramen: ČSÚ: prosinec 2012, graf MPO Aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 121,3 mld. Kč

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal ve sledovaném období aktivum ve výši 121,3 mld. Kč, což je o 17,9 mld. Kč více než ve třetím čtvrtletí 2011. Vývoz této skupiny posílil o 4,2 %, dovoz naopak poklesl o 0,7 %. Nejvýznamněji se na obchodu se stroji a dopravními prostředky podílela silniční vozidla, jejichž vývoz byl roven 29,8 % exportu skupiny a 15,6 % celkového exportu. Nejdůležitější položkou silničních vozidel pak byly osobní automobily spolu s díly a příslušenstvím motorových vozidel.

72



Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 3.čtrvtletí 2012 Vývoz

Obchodní bilance

Dovoz

3.Q 2012 Meziroč. Podíl na Podíl na 3.Q 2012 Meziroč. Podíl na Podíl na 3.Q 2012 Meziroč. (mil. Kč) změna vývozu celk. (mil. Kč) změna dovozu celk. (mil. Kč) změna (%) skupiny vývozu (%) skupiny dovozu (mil. Kč) (%) (%) (%) (%) SITC 7 - celkem

389 802

4,2

100,0

71 - stroje a zařízení k výrobě energie

21 314

6,9

5,5

2,9

18 466

72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

19 454

7,5

5,0

2,6

5 699

2,9

1,5

0,8

49 715

10,6

12,8

6,7

75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat

59 211

-1,5

15,2

76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku

39 817

1,9

10,2

73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu

77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

52,6 268 541

-0,7

100,0

40,0

121 261

17 837

-0,3

6,9

2,8

2 848

1 434

13 952

-9,2

5,2

2,1

5 501

2 759

4 600

-11,8

1,7

0,7

1 098

773

32 822

4,4

12,2

4,9

16 893

16 879

8,0

47 268

-2,8

17,6

7,0

11 942

5 696

5,4

33 540

5,4

12,5

5,0

6 276

-981

72 025

8,2

18,5

9,7

65 319

4,8

24,3

9,7

6 705

2 409

116 001

3,0

29,8

15,6

49 503

0,5

18,4

7,4

66 498

3 100

6 562

5,6

1,7

0,9

3 066

13,0

1,1

0,5

3 496

-743

Pramen: ČSÚ, prosinec, 2012

Graf č. II.3.3.3 Hodnota vývozu osobních automobilů (SITC 781) v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 graf MPO Registrace osobních automobilů v EU se meziročně snížily

Negativním signálem pro český vývoz je klesající poptávka po automobilech v zemích EU. Podle údajů Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) bylo za prvních devět měsíců letošního roku registrováno celkem 9 368 327 nových automobilů, což představuje meziroční pokles o 7,6 %. Vývoj na jednotlivých automobilových trzích byl význačný tím, že s výjimkou trhu s automobily Velké Británie, který zaznamenal expanzi o 4,3 %, došlo ve všech ostatních zemích k poklesu. V Německu kvantum nově registrovaných motorových vozidel kleslo o 1,8 %, ve Španělsku o 11 %, ve Francii o 13,8 % a v Itálii o 20,5 %.

73



Tabulka č. II.3.3.3 Výroba a prodej motorových vozidel za třetí čtvrtletí 2012 3. Q 2012 Výroba

Tuz. prodej

Vývoz

Celkem motorová vozidla

243 709

19 967

325 916

Osobní a užitková vozidla

236 214

15 833

322 917

Nákladní

306

81

187

Autobusy

855

79

826

Motocykly a mopedy

703

23

652

Pramen: SAP, listopad 2012 Poznámka: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2012 i zásoby dříve vyrobených aut Největší pasivum zaznamenala minerální paliva

Vývoj bilance negativně ovlivnil především zahraniční obchod s minerálními palivy. Ve třetím čtvrtletí roku 2012 byla dovezena minerální paliva o celkové hodnotě 75,8 mld. Kč. Ve stejném období roku 2011 byla do ČR tato komodita importována v množství, odpovídajícím hodnotě 71,6 mld. Kč. To se rovná meziročnímu nárůstu dovozu této komodity o 5,5 % (v peněžním vyjádření). Vývoj ceny ropy ilustruje graf č. II.3.3.3.

Graf č. II.3.3.3 Ceny ropy na světových trzích (USD/barel)

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

II.3.4 Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod celé EU rostl pomaleji

Vývoj zahraničního obchodu ČR zachycuje graf č. II.3.4.1. Export EU ve třetím čtvrtletí roku 2012 vzrostl o 1,7 % a dovoz o 2,8 %. To je podstatné zhoršení oproti třetímu čtvrtletí roku 2011, kdy byly hodnoty ukazatelů meziročního nárůstu importu i exportu lepší. Na druhé straně se ve sledovaném období snížilo záporné saldo obchodní bilance o 7,3 %, což lze hodnotit jako velmi pozitivní výsledek.

74



Na rozdíl od ČR zahraniční obchod EU skončil ve sledovaném období schodkem.

Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU

Pramen: Eurostat, prosinec 2012, graf MPO Poznámka: statistika zachycuje pohyb zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU a také vzájemný obchod mezi členskými zeměmi, sezónně očištěná data Vývoz táhlo kapitálové zboží, součásti a příslušenství

Hlavním tahounem zahraničního obchodu evropské sedmadvacítky bylo ve třetím čtvrtletí roku 2012 „kapitálové zboží (mimo dopravní prostředky), součásti a příslušenství“. Objem vývozu a dovozu tohoto obchodního artiklu dosáhl 11,88 mld. EUR resp. 30,12 mld. EUR. Mezi další obchodované komodity, jež se na celkovém obchodu EU podílely v analyzované periodě největší měrou, spadají „dopravní prostředky, součásti a příslušenství“ plus také „průmyslové dodávky jinde nespecifikované“ (viz tabulka č. II.3.4.1). Na obchodní bilanci EU nejnegativněji působilo záporné saldo obchodu se spotřebním zbožím jinde neuvedeným, jak ukazuje tatáž tabulka.

Tabulka č. II.3.4.1 Meziroční srovnání - zahraniční obchod EU podle typu zboží Vývoz

EU 27 3.Q 2012 (mld. EUR)

Klasifikace BEC 1. Potra vi ny a ná poje 2. Průmys l ové dodá vky ji nde nes peci fi kova né 3. Pa l i va a ma zi va 4. Ka pi tá l ová zboží (mi mo dopra vní pros tředky), s oučá s ti a přís l uš ens tví 5. Dopra vní pros tředky, s oučá s ti a přís l uš ens tví 6. Spotřební zboží ji nde neuvedené 7. Zboží ji nde neuvedené Cel kem

Dovoz

Změna Meziroční 3.Q 2012 3Q/2Q 2012 změna (%) (mld. EUR) (%)

Saldo

Změna Změna Meziroční 3.Q 2011 3.Q 2012 3Q/2Q 2012 3Q/2Q 2012 změna (%) (mld. EUR) (mld. EUR) (%) (%)

1,15 8,57 0,29

18,4% -3,8% 25,3%

-2,0% -10,3% 47,7%

1,02 12,33 0,19

-5,8% -5,9% 184,4%

-5,9% -6,0% 235,0%

-0,13 -4,41 0,16

0,12 -3,76 0,10

48,5% 5,5% -29,1%

11,88 8,95 2,32 0,17 33,54

-7,8% 6,4% 23,3% 2,0% -0,6%

-9,3% -13,9% -13,4% -18,7% -10,6%

30,12 3,36 27,62 0,15 75,48

-7,0% 3,9% 7,5% -1,0% -0,7%

-6,9% 3,7% 8,2% -1,0% -0,7%

-19,13 5,33 -26,14 0,02 -44,21

-18,24 5,59 -25,31 0,02 -41,95

-5,4% -21,9% 10,7% -62,7% 9,0%

Pramen: Eurostat, prosinec 2012, sezónně neočištěná data Nejvíce se na vývozu i dovozu podílelo Německo

Největší měrou k objemu celkového exportu EU přispělo Německo. Na vývozu EU se podílelo 25 % a na dovozu 20 %. Pětici zemí s největším vývozem poté doplnilo Nizozemsko, Francie, Itálie a Velká Británie (viz graf č. II.3.4.2). 75



Z hlediska dovozů EU figuruje stejná pětice států (viz graf č. II.3.4.3). Podíl ČR na celkovém vývozu EU byl přibližně 3% a podíl na celkovém dovozu asi 2,5%.

Graf č. II.3.4.2 Podíl jednotlivých zemí na vývozu EU (leden až září 2012)

Pramen: Eurostat, prosinec 2012, neočištěná data

Graf č. II.3.4.3 Podíl jednotlivých zemí na dovozu EU (leden až září 2012)

Pramen: Eurostat, prosinec 2012, neočištěná data

76



II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu Důvěra v tuzemskou ekonomiku v prosinci mírně vzrostla, přesto je hluboce v záporu

Ukazatele důvěry v domácí ekonomiku v prosinci vzrostly. Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku meziměsíčně posílil o 1,1 bodu a ustálil se na hodnotě mínus 3,9 bodu. Meziročně však klesl o 2,2 bodu. K meziročnímu poklesu největší měrou přispěl pokles důvěry v oblasti průmyslu (-10,0 bodů), dále pokles důvěry v podnikatelské sféře (-3,7 bodu) a ve stavebnictví (-3,5 bodu). Naopak lepší situace meziročně panovala v obchodě (+3,0 body), ve službách (+3,3 bodu) a překvapivě u spotřebitelů (+3,8 bodu). Meziměsíčně si v prosinci o 0,9 bodu na hodnotu 83,1 bodu polepšil i souhrnný indikátor důvěry, který meziměsíčně vzrostl ve všech sledovaných oblastech. Meziročně si indikátor polepšil v obchodě (+2,6 bodu), ve službách (+2,3 bodu) a u spotřebitelů (+3,9 bodu).

Roste důvěra v evropskou ekonomiku

V prosinci si dobře vedl i index ekonomického sentimentu ESI, který sestavuje Evropská komise za účelem odhadu vývoje HDP. Důvěra v ekonomiku EU v prosinci potřetí v řadě meziměsíčně vzrostla, tentokráte z hodnoty 88,1 na hodnotu 88,4 bodu. Zlepšení zaznamenal i sentiment v eurozóně, když meziměsíčně vzrostl o 1,3 bodu na hodnotu 87,0 bodu. Index ekonomického sentimentu ZEW, který se snaží předpovídat vývoj německé ekonomiky v následujících 6 měsících, si v listopadu skokem polepšil o 22,6 bodu na hodnotu 6,9 bodu a poprvé od května 2012 se tak vrátil do kladných hodnot. Důvodem jsou pozitivní ekonomické zprávy z USA a Asie, které by mohly následně ovlivnit i ekonomiku eurozóny.

PMI v Německu i v eurozóně mírně klesl

V prosinci naopak mírně klesl index nákupních manažerů (PMI) v Německu, když se snížil o 0,8 bodu na hodnotu 46,0 bodu. Index PMI pro eurozónu si i díky poklesu indexu v Německu pohoršil o 0,1 bodu na hodnotu 46,1 bodu a zůstal tak po sedmnácté pod hranicí 50 bodů. Index si polepšil v Holandsku (49,6 bodu), Itálii (46,7 bodu) a Francii (44,6 bodu), naopak poklesl v Rakousku (48,1 bodu), Španělsku (44,6 bodu) a Řecku (41,4 bodu). Pozitivně překvapil index nákupních manažerů v Polsku, který stoupl na hodnotu 48,5 bodu namísto očekávaného poklesu na 48,0. Jedinou zemí, jejíž index setrvává nad 50 bodovou hranicí, je Irsko (51,4 bodu). Zahraniční obchod ČR bude bezesporu i ve čtvrtém čtvrtletí hlavním tahounem české ekonomiky. Negativně jej však bude ovlivňovat slabá zahraniční poptávka a klesající domácí poptávka. Výsledky zahraničního obchodu se budou odvíjet od ekonomické situace v eurozóně a především sousedního Německa. Ačkoliv byly již několikrát zhoršeny hospodářské výhledy Německa na tento i příští rok, dle dosažených ekonomických výsledků a hodnot předstihových indikátorů se nejspíše do recese, na rozdíl od jiných evropských států, nedostane. Můžeme tedy spíše usuzovat, že by se ekonomická situace Německa a eurozóny v příštích měsících již dále neměla podstatně zhoršovat. Pokud se domněnka potvrdí, můžeme s určitým zpožděním očekávat v roce 2013 pozitivní vliv i na český zahraniční obchod.

77



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD Maloobchodní tržby i ve třetím čtvrtletí klesly

Maloobchodní tržby ve třetím čtvrtletí roku 2012 meziročně poklesly o 1,3 %. Navázaly tak na trend poklesu druhého čtvrtletí roku 2012, kdy maloobchodní tržby poklesly o 2,4 %. Za poklesem stojí především slabá domácí poptávka provázená pomalým růstem mezd a obavami obyvatelstva z dalšího vývoje ekonomiky. Domácnosti jsou ve svých výdajích opatrné, více spoří a oddalují nákupy. Ke zvýšení maloobchodních tržeb v roce 2012 došlo pouze v prvním čtvrtletí, kdy meziročně vzrostly o 1,9 %. Měsíc červenec zaznamenal pokles reálně o 0,8 % především díky poklesu prodeje potravin. V srpnu maloobchodní tržby mírně vzrostly o 0,1 % díky mírnému zvýšení prodeje pohonných hmot, které bylo ovlivněno omezením zahraničních dovolených ve prospěch domácích destinací. V posledním měsíci tohoto čtvrtletí, v září, vzrostly meziročně tržby o 0,4%. Září je také označováno za měsíc nákupů oděvů a obuvi.

Graf č. II.4.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ; prosinec 2012, graf MPO Tržby internetových prodejců a obchodů s počítačovou a komunikační technikou se drží v růstu

Potvrdil se však trend rostoucí obliby nákupu přes internet, který rostl po celé sledované období. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2012 vzrostl internetový prodej o 5,4 % a ve druhém čtvrtletí o 7,4 %, ve třetím čtvrtletí pozitivní trend pokračoval a meziročně vzrostl o 8 %. Pouze mírné zlepšení zaznamenaly specializované prodejny s počítačovou a komunikační technikou, jež si oproti loňsku polepšily o 0,9 %. Obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot se meziročně snížil o 4,4 %.

78



Tabulka č. II.4.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) 2010

2011

2012

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

Maloobchod včetně motoristického segmentu Obchod, opravy a údržba motorových vozidel Prodej pohonných hmot (p.h.)

-0,2

2,1

1,6

1,5

4,8

1,2

0,5

0,9

1,2

-2,4

-1,3

3,2 -3,6

8,4 -0,5

7,0 -9,0

8,7 -9,6

12,0 -5,5

1,8 -3,6

4,1 -2,0

4,0 -3,4

1,5 0,8

-4,1 -3,8

-2,8 0,8

Maloobchod kromě p.h.

-1,2

-0,8

1,3

0,3

3,0

1,8

-0,7

0,2

1,1

-1,2

-1,0

Pramen: ČSÚ, prosinec 2012 Objem prodeje pohonných hmot mírně rostl

Cena pohonných hmot se ve třetím čtvrtletí zvyšovala. Přesto byl objem prodeje pohonných hmot oproti loňsku o 0,8 % vyšší. Pokles prodejů v tomto roce byl evidován pouze ve 2. čtvrtletí, když klesl o 3,8 %.

Prodej potravin klesá

Maloobchod mimo prodeje pohonných hmot klesl ve třetím čtvrtletí o 1,0 %, z toho se prodej potravin propadl o 3,2 %, naopak prodej nepotravinářského zboží stagnoval se slabými 0,6 %. Tržby maloobchodu se zbožím v nespecializovaných prodejnách klesl o 3,0 %.

Graf č.II.4.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ; prosinec 2012, graf MPO Disponibilní důchod a spotřeba mírně rostly

Disponibilní důchod ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,9 %, což v absolutních hodnotách znamená nárůst o 10 mld. Kč (nárůst z 528 mld. Kč na 538 mld. Kč). Konečná spotřeba domácností se meziročně ve třetím čtvrtletí snížila o 0,8 %, což v hodnotovém vyjádření činí 4 mld. Kč (pokles z 509 mld. Kč na 505 mld. Kč.) Úspory se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 25,6 %, což dokládá opatrnost domácností, které spíše finanční prostředky ukládají. 79



Graf č. II.4.3 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny)

Pramen: ČSÚ; prosinec 2012, graf MPO Indikátory důvěry setrvaly v záporných hodnotách

Indikátory důvěry podnikatelů i spotřebitelů vycházející z šetření Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí setrvale propadaly. V červenci a v srpnu index stagnoval na hodnotě – 14,8 bodu, v září se lehce zvýšil o 0,3 p. b. na hodnotu -14,5 bodu. Indikátor důvěry spotřebitelů se ve sledovaném období držel hluboko v záporných hodnotách. V červenci dosáhl hodnoty mínus 26,7 bodu. V srpnu došlo k mírnému zlepšení na hodnotu - 25,6 bodu, nicméně hodnota v září se propadla na hodnotu -28,2 bodu. Zářijová hodnota se tak přiblížila k nejnižší zaznamenané hodnotě z letošního května, která činila - 29,4 bodu. Změna v maloobchodních tržbách se v červenci dostala na hodnotu -16,6 bodu, v srpnu ještě poklesla o -2,3 bodu na hodnotu -19,3 bodu. V září došlo k mírnému zlepšení na hodnotu -18,3 bodu.

Graf č. II.4.4 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2005)

Pramen: ČSÚ; prosinec 2012, graf MPO 80


Oživení zatím nelze očekávat


Oživení maloobchodu nelze očekávat ani v následujících měsících. Z průzkumu vyplývá snížení zásob a větší nedůvěra zákazníka. Spotřebitelé se nadále obávají růstu cen. Ve čtvrtém čtvrtletí lze očekávat mírné zlepšení, díky spotřebitelům, kteří budou zvyšovat své nákupy v souvislosti s prosincovými svátky a s možnostmi výhodných nákupů v povánočních výprodejích. Lze uvažovat i na tendenci spotřebitelů k předzásobení se produkty a službami v souvislosti se zvýšenou sazbou DPH v příštím roce. Pro následující měsíce a především první čtvrtletí nového roku však žádné zásadní změny nelze očekávat.

V.4.1 Vnitřní obchod v EU Evropská unie stagnuje či mírně zhoršuje

Stejně jako v ČR stagnovaly maloobchodní prodeje ve třetím čtvrtletí i v ostatních státech Evropské unie. Zatímco obrat maloobchodu v ČR ve sledovaném období, kromě září, kdy meziročně klesl o 0,4 %, mírně rostl (v červenci o 0,1 % a v srpnu o 0,7 %), na Slovensku zaznamenal pokles ve všech třech měsících sledovaného období. V červenci meziročně klesl o 0,5 %, v srpnu a v září meziročně poklesl shodně o 0,4 %. Lepších výsledků se nedočkalo ani Německo. Maloobchodní obrat v červenci klesl o 0,8 % a v srpnu o 0,5 %. Mírné zlepšení přineslo až září, když meziročně obrat vzrostl o 0,5 %. Trend poklesu v maloobchodním prodeji zachycují i hodnoty za celou Evropskou unii a eurozónu. Zatímco v červenci maloobchod v obou seskupeních meziročně rostl shodně o 0,1 %, v srpnu se hodnoty dostaly do záporných hodnot a uskupení vykázala hodnotu mínus 0,2 %. V září v Evropské unii maloobchod meziročně klesl o 0,2 %, v eurozóně klesl o 0,6 %.

Graf č. II.4.1.1 Obrat maloobchodních podniků v EU (meziroční změny v %)

Pramen: Eurostat; prosinec 2012, graf MPO

81


Indexy důvěry převážně klesaly


Indexy důvěry spotřebitelů ve třetím čtvrtletí roku výrazně propadly. V červenci dosáhl index pro ČR hodnoty mínus 26,50 bodu, což je druhá nejlepší hodnota v průběhu roku 2012. V srpnu si index ještě pohoršil o 0,4 bodu na mínus 29,9 bodu. Nejnižších hodnot nabyl index v září, kdy vykázal hodnotu mínus 29,0 bodu, což je třetí nejhorší hodnota v dosavadním průběhu roku 2012. Nejnižší hodnota byla dosažena v květnu tohoto roku (mínus 30,0). Důvěra spotřebitelů klesla v EU i v eurozóně (červenec -20,2 bodu, srpen -22,7 bodu a září -24,0 bodu, resp. červenec -21,5 bodu, srpen -24,6 bodu a září -25,9 bodu). Index důvěry spotřebitelů v Německu zůstal v kladných hodnotách po celé sledované čtvrtletí (červenec 7,0 bodu, srpen 7,8 bodu a září 5 bodu).

Graf č. II.4.1.2 Index důvěry spotřebitelů v EU (meziroční změny v %)

Pramen: Eurostat; prosinec 2012, graf MPO Indikátory ekonomického sentimentu se propadají

Indikátor ekonomického sentimentu, vycházející z průzkumů důvěry mezi subjekty podnikajícími v maloobchodě a z důvěry spotřebitelů, se rekordně propadl jak v České republice, Slovensku, tak v Eurozóně. Indikátor je obecně chápan jako předstihový ukazatel ekonomické aktivity. Jeho hodnoty však ve třetím čtvrtletí roku 2012 skončily na velmi nízkých hodnotách. V červenci index pro ČR dosáhl hodnoty mínus 15,4 bodu, což je nejnižší hodnota indexu v tomto roce. V srpnu si index mírně polepšil na hodnotu mínus 14,4 bodu a v září na hodnotu mínus 14,3 bodu, nicméně i tak se jedná o velice nízké hodnoty. Slabých hodnot dosáhl indikátor ve sledovaném období i v Německu. Hodnoty po celé čtvrtletí zůstaly také záporném pásmu (červenec -3,2 bodu, srpen -4,2 bodu a září -5,3 bodu) a díky průběhu hodnot se neočekává, že by se index během krátké doby do kladných hodnot vrátil. Záporných hodnot dosáhl indikátor také v EU (červenec -11,0 bodu, srpen -13,0 bodu a září -13,8 bodu) i v eurozóně (červenec -12,1 bodu, srpen -13,9 bodu a září -14,8 bodu).

82



Graf č. II.1.3 Indikátor ekonomického sentimentu v EU

Pramen: Eurostat; prosinec 2012, graf MPO Ekonomika bude stagnovat

Důvěra obchodníků v ekonomiku v září mírně rostla, nicméně i přes tento signál se v nadcházejících měsících nepředpokládá pozitivnější vývoj ekonomiky. Optimismu nenasvědčuje ani nálada spotřebitelů, kteří hodlají více šetřit a nakupovat jen nutné věci běžné spotřeby. Možné mírné zlepšení lze očekávat ve spojení se svátky v závěru roku.

83



II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE PZI v tuzemsku meziročně vzrostly o 89,6 mld

Předběžné výsledky ČNB, týkající se přímých zahraničních investic za první tři čtvrtletí 2012, jsou optimistické. Investice do základního jmění spolu s reinvestovaným ziskem v tomto roce dosáhly hodnot, jakých nebylo dosaženo v předcházejících letech. Údaje potvrzují důvěru investorů v další vývoj v ČR a neodrazuje je ani současné hospodářské zpomalení v eurozóně. Česká republika se i nadále drží ve dvacítce investorsky nejatraktivnějších zemí a vede si lépe, než-li řada jiných zemí střední a východní Evropy. Přímé zahraniční investice v tuzemsku se za první tři čtvrtletí roku 2012 oproti stejnému období roku 2011 prudce zvýšily (+ 89,6 mld. Kč). Nejvýznamnější podíl na PZI v tuzemsku měly reinvestované zisky. Spolu se základním jměním ve třetím čtvrtletí dosáhly výše 33,0 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená nárůst o 30,2 mld. Kč. Předpokládaný objem reinvestovaného zisku zahraničními investory činil 29,8 mld. Kč, což v mezičtvrtletním srovnání je o 0,1 mld. Kč méně. Do navýšení základního kapitálu byly investovány prostředky ve výši 3,2 mld. Kč. Ostatní kapitál, tedy úvěrové vztahy mezi přidruženými podniky, vykázal čistý příliv prostředků ze zahraničí ve výši 20,9 mld. Kč.

Tuzemské investice v zahraničí ve výši 9,7 mld. Kč

Tuzemské přímé investice v zahraničí byly za tři čtvrtletí tohoto roku meziročně o 8,3 mld. Kč vyšší. Tuzemské podniky investovaly ve třetím čtvrtletí roku 2012 v zahraničí 9,7 mld. Kč, což je oproti předcházejícímu čtvrtletí o 5,1 mld. Kč více. Tuto částku naplňovaly finanční úvěry poskytnuté zahraničním dceřiným podnikům (4,7 mld. Kč) a předpokládaný objem reinvestovaného zisku (4,2 mld. Kč). Navýšení základního kapitálu dceřiných firem představovalo 0,7 mld. Kč.

Tabulka č. II.5.1 Přímé investice ve srovnání v letech 2010, 2011 a 3. čtvrtletí 2012 2010 PZI (v mld. Kč) Přímé investice v zahraničí

1.Q

2.Q

3.Q

2011 4.Q

1.-4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2012 4.Q

1.-4.Q

1.Q

2. Q

3. Q

1.-3.Q

9,6

-0,3

3,2

9,8

22,3

4,2

12,6

-4,6

8,2

20,4

6,2

4,6

9,7

20,5

- zá kl a dní jmění a rei nves tova ný zi s k

3,6

3,0

3,8

5,4

15,8

5,3

5,1

3,5

4,7

18,6

6,2

5,6

5,0

16,8

- os ta tní ka pi tá l

6,0

-3,3

-0,6

4,4

6,5

-1,1

7,5

-8,2

3,6

1,8

0,0

-1,0

4,7

3,7

23,5

29,9

40,8

23,0

117,3

17,3

47,1

-9,0

40,2

95,6

37,6

53,6

53,9

145,1

- zá kl a dní jmění a rei nves tova ný zi s k

27,1

28,8

42,1

23,1

121,1

27,2

29,3

2,8

21,1

80,4

32,0

78,9

33,0

144,0

- os ta tní ka pi tá l

-3,5

1,1

-1,3

-0,1

-3,8

-9,9

17,8

-11,8

19,1

15,2

5,5

-25,3

20,9

1,1

Přímé investice zahraniční v tuzemsku

Pramen: ČNB, předběžné údaje prosinec 2012, tab. MPO

84



Graf č. II.5.1 Přímé investice zahraniční v tuzemsku za předchozí roky a 3. čtvrtletí 2012

Pramen: ČNB, prosinec 2012, graf MPO

Graf č. II.5.2 Přímé investice v zahraničí za předchozí roky a 3. čtvrtletí 2012

Pramen: ČNB, prosinec 2012, graf MPO

Strukturu PZI do ČR podle zemí a odvětví ČNB nově zveřejňuje v přehledu za celý rok. Tyto informace budou k dispozici v roční analýze MPO. Vybrané PZI v ČR ve 3. čtvrtletí 2012

Společnost Grammer CZ s.r.o., největší zaměstnavatel na Tachovsku, uvedl do plného provozu obří halu na výrobu kompletních sedadel do nákladních automobilů Daimler a DAF. Investice dosáhla výše 300 milionů korun. Indický výrobce automobilových součástek Varroc postavil v českém závodě Nový Jičín novou halu o velikosti 2000 m2. Náklady do výstavby dosáhly 85



1,6 milionu dolarů (32 milionů Kč) a dalších 2,4 milionu dolarů (48 milionů Kč) bylo investováno do pořízení montážních linek a vstřikovacích lisů. Německý výrobce automobilových součástek Weppler Filter rozšířil svůj závod v Česku. Firma postavila ve svém areálu v Ostravě novou výrobní halu o velikosti 2000 m2 investicí 75 milionů Kč (3 miliony eur). Čínský výrobce automobilových součástek Yangzhou Auto Plastic Parts (YAPP Automotive Parts) investoval do svého nového závodu na výrobu plastových nádrží 250 milionů Kč (10 milionů eur).

86

Př ílohová část

OBSAH

Str ana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

5

III. STAVEBNICTVÍ

7

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V. VNITŘNÍ OBCHOD

9 14

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Strana 1

Měrná jednotka

2011

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

2012 3.Q

1.Q

2.Q

1.-2. Q

3 838,6 1,9 1 920,8 0,7 792,9 -2,5 28,5 3,3 916,0 -0,7 26,7 2 781,2 9,4 2 627,6 6,7 153,7

963,4 -0,5 474,3 -3,0 198,1 -2,0 7,0 -3,5 224,5 1,2 4,7 756,9 6,5 702,0 4,0 54,9

960,5 -1,0 476,8 -2,8 199,3 -1,6 7,2 0,8 236,9 1,9 -0,7 746,8 4,9 705,8 4,0 41,0

1 923,9 -0,7 951,1 -2,9 397,4 -1,8 14,2 -2,4 461,4 1,6 4,0 1 503,6 5,7 1 407,8 4,0 95,8

956,4 -1,3 472,6 -2,4 198,1 0,0 7,2 2,2 231,8 -2,3 -9,7 758,8 4,7 702,4 1,6 56,4

2 880,3 -0,9 1 423,7 -2,7 595,5 -1,2 21,3 -0,2 693,2 0,2 -5,7 2 262,4 5,4 2 110,2 3,2 152,2

2,4 0,5

3,4 -0,3

2,4 -1,1

2,8 -0,7

1,4 -1,8

2,4 -1,0

MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

Pramen: ČSÚ

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Strana 2

Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %) mezičtvrtletně 2011

meziročně 2012

2011

2012

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Lotyšsko

1,0

1,2

1,3

1,7

5,9

5,6

4,8

5,3

Estonsko

0,8

0,4

0,6

1,7

6,1

3,8

2,9

3,4

Litva

1,0

0,3

0,6

1,3

5,6

4,2

3,2

3,3

Slovensko

0,8

0,5

0,6

0,6

3,2

2,9

2,6

2,6

Polsko

0,8

0,5

0,2

0,4

4,2

3,5

2,3

1,9

Německo

-0,1

0,5

0,3

0,2

1,9

1,2

1,0

0,9

Švédsko

-1,1

0,5

0,7

0,5

1,2

1,3

1,3

0,7

Bulharsko

0,1

0,0

0,3

0,1

0,9

0,5

0,5

0,5

Rakousko

0,1

0,3

0,1

-0,1

1,1

0,7

0,4

0,4

Francie

0,0

0,0

-0,1

0,2

1,1

0,2

0,1

0,1

Spojené království

-0,4

-0,3

-0,4

1,0

0,7

-0,1

-0,5

-0,1

Belgie

-0,1

0,2

-0,5

0,0

0,9

0,4

-0,3

-0,3

EU-27

-0,3

-0,1

-0,2

0,1

0,8

0,1

-0,3

-0,4

eurozóna-17

-0,4

0,0

-0,2

-0,1

0,6

-0,1

-0,5

-0,6

Dánsko

-0,1

0,1

-0,7

0,1

0,3

0,2

-1,1

-0,6

Rumunsko

-0,2

-0,2

0,1

-0,5

2,3

0,9

1,1

-0,8

Finsko

-0,4

0,6

-1,1

-0,1

1,0

1,4

-0,2

-1,1

Nizozemí

-0,7

0,1

0,1

-1,1

-0,4

-1,0

-0,4

-1,4

Česká republika

-0,2

-0,6

-0,2

-0,3

0,6

-0,5

-1,0

-1,5

Maďarsko

0,1

-1,1

-0,4

-0,2

1,2

-1,3

-1,4

-1,6

Španělsko

-0,5

-0,4

-0,4

-0,3

0,0

-0,7

-1,4

-1,6

Kypr

-0,3

-0,6

-0,9

-0,5

-0,8

-1,7

-2,5

-2,3

Itálie

-0,7

-0,8

-0,7

-0,2

-0,5

-1,4

-2,4

-2,4

Slovinsko

-1,2

0,0

-1,1

-0,6

-1,0

-0,8

-2,3

-2,9

Portugalsko

-1,4

-0,1

-1,1

-0,8

-3,0

-2,3

-3,2

-3,4

Řecko

.

.

.

.

-7,9

-6,7

-6,3

-7,2

Malta

-0,7

-0,3

1,3

.

-0,5

-1,0

0,9

.

Lucembursko

-0,4

0,1

0,4

.

0,2

0,1

0,8

.

Irsko

0,6

-0,7

0,0

.

2,9

1,5

-0,5

.

Pramen: Eurostat

MPO - odbor ekonomických analýz

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr)

Strana 3

Měrná jednotka 2011

leden

únor

březen

1.Q

duben květen červen

2012 2.Q červenec srpen

září

3.Q

říjen

listopad prosinec 2012

%

-

2,1

2,2

2,4

-

2,6

2,7

2,8

-

2,9

3,1

3,2

-

3,3

3,3

%

1,9

3,5

3,7

3,8

3,7

3,5

3,2

3,5

3,4

3,1

3,3

3,4

3,3

3,4

2,7

% % % % % % % % % % % %

4,6 3,1 -2,2 2,8 -1,5 2,9 2,8 -0,9 -1,9 2,2 1,5 0,9

7,0 2,6 -3,1 5,5 -1,2 10,2 3,8 -1,0 -0,2 2,2 3,2 1,1

6,9 1,9 -3,0 5,6 -0,7 10,1 4,1 -0,9 -0,3 2,1 3,7 1,8

8,7 2,0 -3,8 5,6 -1,4 9,2 4,0 -1,9 -0,1 2,1 3,9 1,8

7,5 2,2 -3,3 5,6 -1,1 9,8 4,0 -1,3 -0,2 2,1 3,6 1,5

6,6 2,1 -2,7 5,6 -0,9 9,0 3,9 -1,3 -0,1 2,1 4,2 1,9

5,3 1,3 -2,5 5,7 -1,2 8,9 3,2 -1,5 0,0 2,2 4,0 2,2

8,4 2,7 -2,2 4,9 -1,2 9,1 2,4 -1,6 0,1 2,2 4,3 1,7

6,8 2,0 -2,5 5,4 -1,1 9,0 3,2 -1,5 0,0 2,1 4,1 1,9

7,0 2,1 -2,9 4,8 -1,6 9,9 1,9 -1,5 -0,8 2,2 4,1 1,6

7,3 2,3 -4,1 4,7 -1,4 9,9 2,9 -2,2 -0,6 2,3 3,9 1,9

7,3 2,4 -4,0 4,8 -1,4 10,0 3,7 -2,7 0,1 1,4 3,8 1,9

7,2 2,3 -3,6 4,8 -1,4 9,9 2,8 -2,1 -0,4 2,0 3,9 1,8

7,2 4,1 -3,1 4,7 -1,5 9,6 2,7 -3,3 0,2 1,6 3,9 2,2

5,9 3,6 -3,5 4,1 -0,4 9,5 1,1 -5,2 -0,1 1,6 3,6 2,6

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

5,5 -0,5 17,4

5,3 -0,6 14,4

5,0 -0,6 11,5

-

4,7 -0,6 8,7

4,3 -0,6 6,0

4,0 -0,6 4,0

-

3,6 -0,6 2,5

3,3 -0,6 1,6

3,0 -0,6 1,7

-

2,7 -0,6 2,2

2,4 -0,6 2,9

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

4,1 -0,6 0,7

3,6 -0,8 -3,6

3,0 -0,8 -2,8

3,6 -0,7 -2,0

2,2 -0,7 -2,8

1,7 -0,6 -2,6

1,5 -0,5 0,2

1,8 -0,6 -1,8

1,3 -0,5 2,4

1,9 -0,5 4,6

1,7 -0,6 10,3

1,6 -0,5 5,6

1,9 -0,6 12,5

1,6 -0,6 14,6

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

9,1

9,2

8,9

-

8,4

8,2

8,1

-

8,3

8,3

8,4

-

8,5

8,7

21,0

-37,5

-6,1

-22,7

-22,1

-34,3

7,3

-71,7

20,0

-15,3

-4,4

-71,4

20,1

-26,6

Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

5,6 -0,5 19,1 -

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč -142,8

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2011 2 994,1 5,2 2 664,5 4,7 1 538,4 4,1 1 126,2 5,5 1 961,5 4,6 1 007,7 5,0 953,8 4,2

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD

-6 348,0 5 312,6 3 779,4 -15 601,0 5 144,6 4 228,5 5 379,4 359,7 -2 872,9 3 560,8

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

40,3

Zahraniční zadluženost

mld. USD

93,9

Pramen: ČNB

Strana 4

leden

únor

březen

2 972,9 -0,7 2 709,6 1,7 1 553,9 1,0 1 155,7 2,6 1 965,2 0,2 1 007,9 0,0 957,2 0,4

2 992,8 0,0 2 718,1 2,0 1 561,8 1,5 1 156,3 2,7 1 972,5 0,6 1 008,7 0,1 963,8 1,0

2 978,5 -0,5 2 737,0 2,7 1 562,5 1,6 1 174,4 4,3 1 973,2 0,6 1 011,2 0,3 961,9 0,9

1.Q

duben

květen

červen

3 017,8 0,8 2 738,7 2,8 1 577,5 2,5 1 161,2 3,1 1 973,4 0,6 1 012,0 0,4 961,4 0,8

3 033,8 1,3 2 789,5 4,7 1 571,3 2,1 1 218,2 8,2 1 984,9 1,2 1 015,5 0,8 969,4 1,6

3 018,8 0,8 2 811,7 5,5 1 571,4 2,1 1 240,2 10,1 1 990,7 1,5 1 019,4 1,2 971,3 1,8

1 196,4 2 811,4 743,7 -2 420,6 1 081,8 1 640,9 1 962,8 1 321,3 242,1 -2 377,0 40,7

43,1

43,0 103,5

2.Q

2012 červenec 3 030,6 1,2 2 830,4 6,2 1 575,0 2,4 1 255,4 11,5 1 986,1 1,3 1 022,4 1,5 963,7 1,0

srpen

září

3 034,0 1,3 2 807,2 5,4 1 580,7 2,8 1 226,4 8,9 1 996,8 1,8 1 026,6 1,9 970,2 1,7

3 022,6 1,0 2 831,8 6,3 1 583,3 2,9 1 248,5 10,9 2 005,4 2,2 1 028,7 2,1 976,7 2,4

179,6 4 709,5 1 413,1 -5 782,5 1 123,4 4 124,0 4 679,6 2 079,4 -194,5 -5 015,5 43,4

39,2

39,5 94,6

3.Q

říjen

listopad

3 052,6 2,0 2 845,7 6,8 1 581,0 2,8 1 264,7 12,3 2 005,3 2,2 1 033,2 2,5 972,2 1,9

-2 349,3 6 214,2 2 064,2 -10 234,7 3 063,4 6 328,8 7 365,4 3 493,7 -1 272,9 -5 822,3 39,1

40,0

40,6 97,7

44,2

44,2

prosinec

4.Q

2012

II. PRŮMYSL

Strana 5

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) meziroční změna Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziroční změna Průměrná měsíční nominální mzda meziroční změna

Měrná jedn. % mld. Kč % mld. Kč

2011 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

2012 1. - 6. čevenec

6,9

3,4

5,6

0,1

2,9

1,5

-3,1

-2,7

0,8

4,2

3090,4

263,7

266,9

283,7

814,2

259,5

270,2

277,3

1621,1

245,8

8,6

9,4

10,7

2,8

7,4

3,6

-0,3

2,0

4,5

6,9

1635,4

142,9

143,1

152,0

438,0

138,8

146,2

153,5

876,6

134,1

%

17,2

14,6

12,8

3,3

9,8

5,2

0,7

6,1

6,8

10,4

tis. osob

884,9

883,0

883,7

886,4

884,4

883,4

885,5

885,4

884,6

885,9

%

3,0

1,3

0,7

0,4

0,8

-0,2

-0,1

-0,4

0,3

-0,6

Kč

25 759

25 549

24 649

26 588

25 596

25 936

28 087

26 039

26 142

26 436

%

3,3

5,1

5,1

2,5

4,2

2,2

5,9

2,0

3,8

4,5

Index produktivity práce*/

%

5,4

8,0

9,9

2,4

6,5

3,8

-0,2

2,4

4,2

7,5

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

5,4

15,1

12,3

0,5

9,1

0,8

6,5

-1,6

5,5

17,5

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) Nové zakázky z tuzemska (z b.c)

% %

12,1 -5,5

20,2 4,3

17,1 2,2

0,7 0,2

12,3 2,2

7,8 -12,1

10,2 -1,7

2,8 -10,6

9,6 -3,2

23,1 5,9

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.


srpen

září

-2,6 -6,8 237,9 257,4 0,5 -2,1 126,0 141,1 1,6 -4,3 883,3 883,1 -1,0 -0,8 25 743 24 946 3,0 -0,3 1,5 -1,3 -0,1 -4,0 0,6 -3,0 -1,6 -6,7

1. - 9.

říjen

0,0 4,1 2 362,2 280,3 3,6 5,8 1 277,8 151,5 5,3 4,7 884,4 884,2 -0,1 -0,5 25 998 26 647 3,3 4,5 3,7 6,3 5,0 6,0 8,5 5,7 -2,5 6,8

listopad

prosinec

1. - 12.

II. PRŮMYSL

Strana 6

- organizace s 50 a více zaměstnanci (3. čtvrtletí 2012)

CZ-NACE

Index

Tržby za prodej vlastních

Tržby z přímého vývozu

Průměrný evidenční

Prům.měs.tržby na 1 zam.

Počet

prům.

výrobků a služeb v mil. Kč

v mil. Kč

počet zaměstnanců

ve s.c.

jedn.

produkce

b. c.

meziroč.

Podíl b.c.

b. c.

meziroč.

Podíl*/

meziroč.

2012

změna

prům=100

2012

změna

prům=100

Podíl**/

Průměrná měsíční mzda

osob

meziroč.

Podíl

v Kč

meziroč.

Úroveň

v Kč

meziroč.

Úroveň

2012

změna

prům=100

2012

změna

prům=100

2012

změna

prům=100

změna 32 146

B

Těžba a dobývání

47

-6,9

18 256

-10,6

2,5

5 341

-16,5

0,7

29,3

-2,1

3,6

567 918

-8,7

67,8

2,5

114,9

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

99

0,7

36 305

-10,1

4,9

-2 506

-273,5

-0,3

-6,9

23 951

-1,2

2,7

1 515 806

-8,9

180,8

39 818

2,3

154,9

3 874

827 995

-0,8

93,7

829 109

3,5

98,9

25 152

2,4

97,8

-2,7

7,4

669 485

3,4

79,9

-3,4

1,3

1 246 087

11,8

148,7

C

-2,0

686 498

2,7

92,6

398 322

3,4

53,8

58,0

10

Výroba potravinářských výrobků

Zpracovatelský průmysl

388

-1,7

43 743

0,6

5,9

10 480

7,8

1,4

24,0

11

Výroba nápojů

58

2,0

14 377

8,1

1,9

2 797

33,8

0,4

19,5

12

Výroba tabákových výrobků

13

Výroba textilií

1 109

.

.

-3,8

8 453

. -1,0

.

.

1,1

6 305

.

.

65 338 11 538 .

.

10,2

0,9

74,6

18 799

.

.

.

.

-0,6

2,1

449 673

-0,3

29 548

20 736 30 670 .

53,6

0,4

80,7

-1,6

119,3

. 19 720

. 2,2

. 76,7

14

Výroba oděvů

74

-7,8

1 078

2,3

0,1

765

4,8

0,1

71,0

7 755

-9,7

0,9

138 993

13,3

16,6

13 739

0,6

53,4

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

27

-15,0

595

-9,5

0,1

442

-5,9

0,1

74,2

3 486

-12,2

0,4

170 753

3,1

20,4

15 551

6,0

60,5

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

112

-7,4

10 014

0,4

1,4

5 975

3,9

0,8

59,7

14 223

-3,6

1,6

704 062

4,1

84,0

21 183

3,9

82,4

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

94

-0,6

12 445

-0,3

1,7

7 408

-2,9

1,0

59,5

14 390

-1,4

1,6

864 859

1,1

103,2

25 478

5,2

99,1

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

60

-12,6

-8,5

0,6

0,3

42,5

8 859

-2,5

1,0

515 572

-6,1

61,5

24 926

2,7

97,0

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

4

15,4

28,3

4,9

1 941 4 636

-13,6

19

4 567 36 203

13,3

0,6

12,8

-5,3

0,2

18 183 459

35,5

2169,3

35 481

-1,0

138,0

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

121

10,0

34 821

14,2

4,7

21 421

19,8

2,9

61,5

1 991 23 367

-0,7

2,6

1 490 197

15,0

177,8

27 218

2,7

105,9

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

34

-4,3

6 314

0,0

0,9

5 208

9,0

0,7

82,5

9 040

2,3

1,0

698 404

-2,3

83,3

30 054

6,1

116,9

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

327

-1,8

47 083

5,1

6,4

25 819

3,8

3,5

54,8

60 073

-2,3

6,8

783 771

7,6

93,5

23 486

1,8

91,4

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

197

-6,1

25 420

-4,7

3,4

11 221

2,2

1,5

44,1

42 456

-0,3

4,8

598 730

-4,4

71,4

26 959

1,3

104,9 101,1

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

118

-11,3

40 818

-11,3

5,5

18 667

-10,0

2,5

45,7

41 705

-3,5

4,7

978 730

-8,2

116,8

25 993

-0,4

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

599

-0,6

40 786

3,5

5,5

27 567

1,4

3,7

67,6

86 307

2,8

9,8

472 572

0,7

56,4

24 465

1,0

95,2

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

119

-14,0

52 746

-3,9

7,1

40 577

-4,8

5,5

76,9

28 314

-10,1

3,2

1 862 910

6,9

222,2

24 186

2,6

94,1

27

Výroba elektrických zařízení

251

8,6

43 487

12,8

5,9

33 390

17,7

4,5

76,8

68 735

0,1

7,8

632 676

12,7

75,5

24 736

4,3

96,2

28

Výroba strojů a zařízení

489

1,5

54 634

6,7

7,4

39 220

3,5

5,3

71,8

95 399

1,4

10,8

572 688

5,3

68,3

25 974

2,4

101,0

267

-3,1

171 528

0,3

23,1

116 729

2,6

15,8

68,1

144 168

1,0

16,3

1 189 782

-0,7

141,9

27 232

2,4

105,9

55

6,0

11 037

14,3

1,5

6 605

3,4

0,9

59,8

18 769

6,3

2,1

588 031

7,5

70,2

27 262

4,2

106,0 77,0

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

31

Výroba nábytku

107

-7,9

3 565

-7,2

0,5

2 013

-6,7

0,3

56,5

10 563

-8,7

1,2

337 475

1,6

40,3

19 784

3,8

32

Ostatní zpracovatelský průmysl

115

-5,4

7 349

1,3

1,0

4 510

-3,3

0,6

61,4

21 330

-2,7

2,4

344 536

4,1

41,1

21 141

3,5

82,2

33

Opravy a instalace strojů a zařízení

149

-4,4

12 607

-4,0

1,7

2 972

3,4

0,4

23,6

30 312

0,0

3,4

415 916

-4,0

49,6

31 617

4,5

123,0

4 020

-2,0

741 060

1,6

100,0

401 157

2,1

54,1

54,1

884 092

-0,8

100,0

838 216

2,4

100,0

25 709

2,4

100,0

Průmysl celkem

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu Pramen: ČSÚ

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 7

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví

(u indexů stejné období min. roku = 100)

Měrná jedn.

2012

leden

únor

2012 březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

Index stavební produkce (s.c.)

%

96,5

93,1

84,1

93,9

98,9

96,7

90,8

99,7

96,7

90,0

95,7

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

94,1

94,5

95,4

95,4

95,7

96,0

96,1

95,5

95,0

94,5

96,1

Průměrná měsíční nominální mzda **/ Index

Kč %

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

29 206 26 481 26 346 28 959 28 826 29 355 28 032 101,5 106,2 104,8 107,7 96,2 101,9 99,4 MPO - odbor ekonomických analýz

30 915 30 842 29 114 31 150 102,8 105,8 101,7 105,4

listopad prosinec

2012

III. STAVEBNICTVÍ

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 8

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2012 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

počet %

32377 98,4

28 983 89,5

33 606 116

36 496 108,6

39 037 107,0

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

6 545 97,4

6 002 79,0

5 710 80,4

počet %

25207 106,2

24 758 98,2

27 291 110,2

27 127 99,4

32 268 119,0

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 446 94,7

28 628 78,6

6 230 101,9

6 819 126,4

6 905 104,4


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 9

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT 3. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

VÝVOZ 3. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


DOVOZ 3. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE změna 3. čtvrtletí 2011 3. čtvrtletí 2012 v% mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 412 647

100,0

4,1

741 491

100,0

6,5

671 156

100,0

1,6

1 357 212

1 412 646

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

1 138 277 1 030 659 30 835 76 783 79 446 9 060 98 336 84 400

80,6 73,0 2,2 5,4 5,6 0,6 7,0 6,0

4,8 3,7 15,4 16,9 5,5 -10,8 8,5 -8,9

652 045 596 261 16 851 38 933 30 966 5 655 44 013 8 232

87,9 80,4 2,3 5,3 4,2 0,8 5,9 1,1

5,0 3,7 4,3 129,9 23,0 -18,0 24,8 4,4

486 232 434 398 13 984 37 850 48 479 3 405 54 324 76 168

72,4 64,7 2,1 5,6 7,2 0,5 8,1 11,3

4,4 3,6 32,3 5,9 -3,3 4,4 -1,8 -1,1

155 317 155 499 5 581 -5 764 -24 954 3 632 -20 082 -76 855

165 813 161 863 2 867 1 082 -17 513 2 250 -10 311

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 130 455

80,0

5,8

367 797

86,0

6,1

492 659

73,4

5,5

134 027

-67 937

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Teritoriální struktura vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

782 783

100,0

11,3


696 173 640 969 17 178 38 026 30 048 6 520 40 066 9 562

88,9 81,9 2,2 4,9 3,8 0,8 5,1 1,2

9,2 8,3 6,6 28,1 13,7 9,2 49,1 37,6


682 560

87,2

10,6

1. čtvrtletí podíl v%


Ukazatel

mil.Kč




768 914

100,0

6,4

676 697 619 335 16 989 40 372 31 790 6 187 44 599 9 122

88,0 80,5 2,2 5,3 4,1 0,8 5,8 1,2

mil.Kč



741 491

100,0

6,5

2 293 188

3,9 2,4 5,8 33,8 16,5 2,8 47,7 19,8

652 045 596 261 16 851 38 933 30 966 5 655 44 013 8 232

87,9 80,4 2,3 5,3 4,2 0,8 5,9 1,1

5,0 3,7 4,3 29,9 23,0 -18,0 24,8 4,4

2 024 915 1 856 565 51 018 117 331 92 804 18 362 128 678 26 916

86,3

5,1

227 116

86,0

6,0

909 676





mil.Kč

mil.Kč


Kumulace meziroční 1.-3. Q 2012 změna v %

1.2 Teritoriální struktura dovozu


685 737

100,0

5,8

700 039

100,0

2,9

671 156

100,0

1,6

2 056 932


496 011 442 903 15 642 37 466 55 435 2 961 57 376 71 409

72,3 64,6 2,3 5,5 8,1 0,4 8,4 10,4

7,4 7,5 19,2 2,3 18,0 29,6 8,2 -13,3

501 678 445 243 14 286 42 149 55 153 3 193 58 853 78 605

71,7 63,6 2,0 6,0 7,9 0,5 8,4 11,2

2,6 2,2 0,4 7,8 16,0 -3,3 4,9 -4,5

486 232 434 398 13 984 37 850 48 479 3 405 54 324 76 168

72,4 64,7 2,1 5,6 7,2 0,5 8,1 11,3

4,4 3,6 32,3 5,9 -3,3 4,4 -1,8 -1,1

1 483 921 1 322 544 43 912 117 465 159 067 9 559 170 553 226 182


504 173

73,5

9,6

510 374

72,9

4,8

492 659

73,4

5,5

1 507 206

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

mil.Kč

mil.Kč

Kumulace meziroční 1.-3. Q 2012 změna v %

mil.Kč

Pramen: ČSÚ

mil.Kč


Ukazatel


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 11

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

podíl v %


741 491

100,0

6,5

26 710 5 109 21 022 30 045 2 170 47 893 131 162 389 802 86 480 1 099

3,6 0,7 2,8 4,1 0,3 6,5 17,7 52,6 11,7 0,1

21,6 19,5 5,9 6,9 68,9 9,7 3,9 4,2 13,4 32,4

3. čtvrtletí 2012

mil.Kč

Dovoz podíl v %

671 156

100,0

1,6

35 691

70 335

34 013 4 483 19 539 75 832 1 151 76 351 120 521 268 541 68 968 1 756

5,1 0,7 2,9 11,3 0,2 11,4 18,0 40,0 10,3 0,3

13,6 9,8 -9,2 5,9 -25,5 7,0 -1,0 -0,7 3,5 -2,0

-7 302 625 1 482 -45 786 1 019 -28 458 10 640 121 261 17 511 -657

-7 303 626 1 482 -45 787 1 019 -28 459 10 641 121 261 17 512 -657

mil.Kč

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ

Saldo obchodní bilance


3. čtvrtletí 2012


3. čtvrtletí 2011 3. čtvrtletí 2012 mil. Kč

mil. Kč

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 12

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 3. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


Dovoz 3. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance Meziroční změna 3. čtvrtletí 2011 3. čtvrtletí 2012 v% mil. Kč mil. Kč

236 411

100,0

4,6

172 815

100,0

2,4

57 222

63 596

5 674 592 6 151 7 579 92 10 258 41 679 134 336 29 679 372

0,8 0,1 0,8 1,0 0,0 1,4 5,6 18,1 4,0 0,1

14,5 11,3 -2,0 7,0 25,0 5,2 4,8 2,9 11,0 51,6

7 740 630 3 382 9 484 297 24 196 36 287 75 250 15 406 145

1,2 0,1 0,5 1,4 0,0 3,6 5,4 11,2 2,3 0,0

6,7 -0,9 11,2 7,1 -29,3 8,0 -1,0 1,2 2,9 8,3

-2 296 -104 3 234 -1 775 -346 -12 651 3 086 56 196 11 766 112

-2 066 -38 2 769 -1 906 -204 -13 938 5 392 59 086 14 273 227

2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 3. čtvrtletí 2012 podíl v % mil.Kč


Dovoz 3. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance 3. čtvrtletí 2011 3. čtvrtletí 2012 mil. Kč mil. Kč

68 804

9,3

9,9

40 899

6,1

9,6

25 283

27 905

7 617 1 205 1 860 10 155 835 5 556 13 168 20 469 7 696 241

1,0 0,2 0,3 1,4 0,1 0,7 1,8 2,8 1,0 0,0

18,2 4,8 33,6 3,6 55,3 8,1 4,6 13,3 7,2 -16,8

2 830 321 1 894 7 277 70 4 054 11 276 10 654 2 174 349

0,4 0,0 0,3 1,1 0,0 0,6 1,7 1,6 0,3 0,1

21,1 1,8 1,1 -6,0 -28,3 10,9 7,1 24,0 9,6 98,3

4 109 835 -482 2 064 441 1 482 2 055 9 471 5 195 114

4 787 884 -34 2 878 765 1 502 1 892 9 815 5 522 -107

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ




3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Obrat 3. čtvrtletí 2012 Země Rakousko Belgie Čína Německo Španělsko Francie Spojené království Maďarsko Itálie Japonsko Nizozemsko Polsko Rusko Slovensko Spojené státy Pramen: ČSÚ

mil. Kč

meziroč.změny v mil. Kč v%

57 586 28 704 81 654 409 227 22 712 54 843 49 511 32 676 49 967 18 180 46 409 92 852 66 191 109 703 31 027

54 378 28 308 90 225 394 626 23 882 56 134 42 941 30 033 53 556 16 032 45 995 89 024 58 994 99 912 26 541

5,9 1,4 -9,5 3,7 -4,9 -2,3 15,3 8,8 -6,7 13,4 0,9 4,3 12,2 9,8 16,9

Vývoz 3. čtvrtletí 2012 podíl v% 4,1 2,0 5,8 29,0 1,6 3,9 3,5 2,3 3,5 1,3 3,3 6,6 4,7 7,8 2,2

mil. Kč


35 077 17 179 7 473 236 411 12 968 33 974 35 792 17 397 23 986 3 474 23 493 45 160 29 190 68 804 17 004

32 299 16 875 7 481 226 015 13 810 35 170 31 178 15 644 27 570 2 558 24 170 44 802 23 655 62 606 14 064

8,6 1,8 -0,1 4,6 -6,1 -3,4 14,8 11,2 -13,0 35,8 -2,8 0,8 23,4 9,9 20,9

Dovoz 3. čtvrtletí 2012 podíl v% 4,7 2,3 1,0 31,9 1,7 4,6 4,8 2,3 3,2 0,5 3,2 6,1 3,9 9,3 2,3

mil. Kč


22 509 11 525 74 180 172 815 9 744 20 869 13 719 15 279 25 981 14 706 22 916 47 692 37 001 40 899 14 023

22 067 11 434 82 698 168 765 10 066 20 953 11 766 14 374 25 955 13 467 21 804 44 200 35 340 37 317 12 465


2,0 0,8 -10,3 2,4 -3,2 -0,4 16,6 6,3 0,1 9,2 5,1 7,9 4,7 9,6 12,5

Saldo obchodní bilance 3. čtvrtletí 2011 3. čtvrtletí 2012 meziroční změna podíl v% 3,4 1,7 11,1 25,7 1,5 3,1 2,0 2,3 3,9 2,2 3,4 7,1 5,5 6,1 2,1

v mil. Kč 10 234 5 449 -75 240 57 222 3 745 14 214 19 398 1 271 1 629 -10 910 2 365 590 -11 694 25 283 1 595

12 569 5 654 -66 707 63 596 3 223 13 106 22 073 2 117 -1 995 -11 232 577 -2 532 -7 811 27 905 2 981

2 335 205 8 533 6 374 -522 -1 108 2 675 846 -3 624 -322 -1 788 -3 121 3 883 2 622 1 385

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 14 2011

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

leden

únor

březen

1.-3.

duben květen červen

2012 1.-6. červenec srpen

září

1.-9.

říjen listopad prosinec

a) b)

102,7 101,8

103,5 102,4

103,1 101,9

100,9 99,6

102,4 101,2

97,0 95,9

98,9 97,9

99,5 99,0

100,3 99,3

100,4 100,3

100,1 99,2

97,4 96,7

100,0 99,1

102,4 102,2

100,3 99,5

a) b)

104,3 103,2

107,5 104,5

105,1 102,4

100,8 98,3

104,1 101,3

96,3 93,8

96,9 94,7

99,2 98,9

100,5 98,4

101,9 101,2

99,2 96,9

98,6 96,5

100,4 98,4

102,8 101,9

100,7 98,8

a) b)

103,0 105,4

103,9 104,3

103,0 103,2

98,6 98,4

101,4 101,5

94,5 94,0

93,7 93,6

98,5 99,6

98,3 98,4

100,0 100,8

94,5 95,3

94,0 95,6

97,7 98,1

100,8 102,6

98,1 98,7

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

102,6 100,3

103,4 101,7

103,1 101,2

101,9 100,2

102,8 101,0

98,0 96,8

101,0 100,0

99,8 98,7

101,1 99,7

100,5 100,0

102,0 100,8

98,5 97,1

100,8 99,5

103,0 102,0

101,1 99,9

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

107,2 96,6

114,7 104,8

110,3 99,7

106,8 98,0

110,4 100,8

100,1 92,9

104,1 98,2

100,7 96,5

105,6 98,1

105,6 102,2

107,6 101,1

108,0 99,2

106,3 99,2

107,1 99,9

106,4 99,3

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

101,7 100,9

101,3 101,2

101,8 101,5

101,0 100,6

101,3 101,1

97,6 97,5

100,3 100,3

99,6 99,0

100,2 100,0

99,4 99,6

100,8 100,7

96,6 96,8

99,7 99,6

102,1 102,4

100,0 100,0

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

102,9 98,6

100,0 96,6

102,6 99,2

102,2 97,7

101,6 97,8

97,2 94,2

101,5 99,6

101,8 98,6

100,8 97,6

98,9 96,7

102,3 99,7

96,7 94,1

100,2 97,3

101,0 98,2

100,4 97,5

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

103,1 98,7

99,7 96,4

102,6 99,2

102,3 97,7

101,5 97,8

96,9 94,0

101,5 99,7

102,0 98,8

100,8 97,6

98,8 96,7

102,3 99,8

96,9 94,4

100,2 97,3

100,7 98,1

100,3 97,5

a) b)

100,9 98,2

103,0 99,0

103,6 99,9

101,4 97,8

102,6 98,8

100,1 96,5

101,1 98,4

99,8 96,8

101,4 98,0

99,6 96,3

102,5 98,8

94,4 89,9

100,7 97,1

105,2 99,9

101,2 97,4

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

100,7 102,6

102,4 104,5

101,0 103,2

99,9 102,6

101,0 103,4

97,9 99,8

99,3 100,9

97,8 99,3

99,6 101,6

100,0 102,0

99,4 101,4

96,5 98,6

99,2 101,3

103,0 105,2

99,7 101,8

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

107,2 111,6

106,9 111,1

100,8 105,0

96,5 100,5

101,3 105,4

105,6 109,6

100,4 104,0

104,1 107,7

102,3 106,2

108,8 113,0

103,9 108,0

99,7 103,9

102,9 106,9

115,0 119,5

104,6 108,7

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

100,9 100,1

101,5 99,7

102,1 100,8

101,6 100,3

101,7 100,2

100,2 98,4

100,4 99,0

98,9 97,5

100,7 99,1

101,3 99,8

98,2 97,4

94,6 93,9

99,3 98,0

98,9 97,9

99,3 98,0

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

103,4 105,0

103,8 106,6

110,6 113,7

109,4 111,8

107,9 110,6

103,3 105,1

102,4 104,6

96,2 99,5

103,4 106,0

102,1 104,4

101,9 104,6

101,8 103,7

102,4 104,9

100,5 102,7

102,4 104,8

a) b)

99,9 97,5

100,8 96,7

99,0 94,7

98,6 94,5

99,5 95,4

98,8 94,6

99,4 95,3

100,3 96,2

99,5 95,3

100,9 96,8

96,3 92,8

91,1 88,0

97,9 94,0

98,1 94,8

97,9 94,0

a) b)

102,5 101,7

103,3 102,2

103,0 101,8

101,0 99,6

102,3 101,1

97,3 96,1

99,1 98,0

98,6 97,8

99,7 98,5

100,5 100,2

99,9 99,0

97,1 96,4

99,9 99,0

102,1 101,9

100,2 99,4

501,2 23 201 3,8

. . .

. . .

. . .

512,3 21095 1,7

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ - nominální (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

. . .

. . .

. . .

514,5 21 521 0,0

. . .

. . .

. . .

2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Recommend Documents