Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2012

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Říjen 2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2012

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH EXECUTIVE SUMMARY........................................................................................................................................... 2 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE .......................................................................... 5 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ........................................................................................................................... 5 I.1.1 Ekonomický růst .............................................................................................................................................. 5 I.1.2 Reálná konvergence ......................................................................................................................................... 8 I.2 TRH PRÁCE ......................................................................................................................................................... 9 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ ...................................................................................................................... 17 I.3.1. Cenový vývoj ................................................................................................................................................ 17 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ..................................................................................................................... 20 I.3.3 Fiskální vývoj ................................................................................................................................................ 22 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání .................................................................................................... 25 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA ....................................................................................................................................... 26 I.4.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 26 I.4.2 Směnné kurzy ................................................................................................................................................ 28 I.4.3 Vnější rovnováha ........................................................................................................................................... 31 I.5 KAPITÁLOVÝ TRH ......................................................................................................................................... 36 I.5.1 Globální trhy .................................................................................................................................................. 36 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ....................................................................................................................................... 37 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ........................................................................................................................ 40 II.1 PRŮMYSL ......................................................................................................................................................... 40 Produkce, zaměstnanost a produktivita .................................................................................................................. 40 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 50 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení .......................................................................... 50 II.2.2 Bytová výstavba ........................................................................................................................................... 55 II.3. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ............................................................................................................................... 57 II.3.1 Souhrnné výsledky ....................................................................................................................................... 57 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 60 II.3.3 Komoditní struktura...................................................................................................................................... 62 II.3.4 Zahraniční obchod EU .................................................................................................................................. 65 II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu ............................................................................................. 67 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD......................................................................................................................................... 69 II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ............................................................................................................. 73

Tabulková příloha

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 9. 2012

1



EXECUTIVE SUMMARY Globální ekonomické prostředí je nadále zatěžováno dluhovou krizí eurozóny. V posledním období se v očekáváních jejího řešení střídaly vlny pesimismu s mírným optimismem, přičemž ve srovnání s počátkem roku převládalo zvýraznění rizik. Zatím se politikům totiž nepodařilo nalézt účinný lék na komplexní řešení problému, dosud přijatá opatření byla vesměs zaměřena na tlumení následků, než odstranění jeho příčin. A to k obnově důvěry trhů nestačí. V Evropě nízká úroveň sentimentu, spolu s úspornými opatřeními k ozdravení veřejných financí, nepříznivě poznamenala ekonomický výkon, zvláště u nejvíce zadlužených ekonomik eurozóny. Hrubý domácí produkt EU-27 se meziročně snížil o 0,3 %, což byl první pokles od roku 2009. Zajímavý pohled však poskytuje jeho struktura, protože přes všechna očekávání ochlazení obchodní výměny dosahuje zahraniční obchod, s růstem reálného vývozu o 3 %, stále solidních výsledků. Naopak domácnosti snížily spotřební výdaje o 0,5 % a investiční výdaje klesly o 2 %, protože úsporná opatření vlád a obavy z dalšího vývoje jsou patrné v celoevropském kontextu. Vývoj podle zemí byl výrazně diferencovaný, růst si udržela zhruba polovina ekonomik Unie (ze zatím neúplných údajů Eurostatu). Nejlépe si vedlo Lotyšsko (4,3 %), následované Slovenskem (3 %) a s růstem výkonnosti nad 2,5 % ještě Litvou, Estonskem a Polskem. Dobrou kondicí se může pochlubit také Německo, i když tempo vlivem omezení staveb z veřejných prostředků zpomalilo na 1 %. Česká ekonomika pokračovala v poklesu, ve 2. čtvrtletí zaostala úroveň jejího hrubého domácího produktu za stejným obdobím předchozího roku o 1 %. Hlubší propad reálné výkonnosti postihl dalších šest zemí Unie, vesměs z periférie eurozóny, ale také Slovinsko. V mezičtvrtletním srovnání se tuzemský produkt naposledy zvýšil ve 2. čtvrtletí minulého roku, což v délce technické recese řadí Českou republiku na roveň problémových zemí eurozóny, Španělska, Kypru a Itálie. Déle se s recesí potýká už jenom Řecko, Portugalsko a Slovinsko. Obdobně jako v Unii, také v domácí ekonomice se zatím daří vnějšímu sektoru. Nicméně od počátku letošního roku už jeho přínos nepostačuje na krytí stále klesajícího domácího užití, které doplácí na opatření k fiskální konsolidaci. Spotřební výdaje domácností prohloubily meziroční pokles na 3,3 %, protože vedle restriktivních opatření vlády k ozdravení veřejných financí doléhaly na chování obyvatelstva také pokles reálné mzdy, napjatost na trhu práce a obavy z dalšího vývoje. Ve struktuře nákupů se nižší poptávka projevila především u předmětů dlouhodobé spotřeby (pokles téměř o pětinu), ale i potravin, nápojů, tabákových výrobků, dopravních služeb a dalších položek. Šetřila rovněž vláda, která snížila výdaje o 0,9 %.

2



Nadále nevýrazná byla investiční aktivita, jež úzce souvisela s omezením vládních investic a opatrností firem při jejich rozhodování o dalším vývoji. Tvorba fixního kapitálu tak stagnovala na úrovni předchozího roku, změnila se ale její struktura, ve které stoupl podíl strojního vybavení na úkor stavebních investic, vč. do obydlí. Celkově však hrubý kapitál hospodářský růst stlačoval, protože se snížil stav zásob. Navzdory slabému výkonu ekonomiky průměrná míra inflace plynule rostla, v červnu až na 2,8 % (proti březnovým 2,4 %). Stejně jako v 1. čtvrtletí byl zdrojem jejího růstu souběh několika jednorázových vlivů, zejména úpravy DPH, růstu cen potravin i regulovaných cen a postupné prosakování vysokých vstupních nákladů a slabší koruny. Tyto dopady byly rozhodující, protože nákladovou inflaci tlumila omezená spotřebitelská poptávka, reflektující fiskální konsolidaci a pokles reálných mezd. Také trh práce zatím neodrážel nižší výkonnost ekonomiky. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 0,2 % (tj. téměř o 12 tis. osob na 4 888 tis. osob), když přírůstek podnikatelů bez zaměstnanců dosáhl více než 53 tis osob. Nicméně vývoj nezaměstnanosti se zhoršil, když přerušil tendenci svého meziročního poklesu trvající od počátku minulého roku. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v červnu 8,1 %, což ve srovnání s předchozím rokem už znamenalo stagnaci. V oblasti mezd pokračoval umírněný vývoj, charakterizovaný růstem nominální mzdy o 2,3 % a poklesem reálné o 1,1 %, přičemž dynamika v podnikatelské a nepodnikatelské sféře byla tentokrát shodná. Pokles reálné mzdy však podnikatelská sféra zažívá až v letošním roce, zatímco v nepodnikatelské tento negativní trend trvá již od 3. čtvrtletí 2010. Klíčovým odvětvím domácí ekonomiky je průmysl, který vytváří téměř třetinu její produkce. V minulém roce se zhoršující odbytové možnosti v zahraničí vedly k tomu, že postupně začal ztrácet na síle a s ním i celková výkonnost ekonomiky. Tento trend se letos ještě zvýraznil, když ve 2. čtvrtletí produkce průmyslu dokonce, poprvé od roku 2009 klesla, meziročně o 0,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu rostla pouze čtyři odvětví, ale rozhodující, více než čtvrtinový, podíl na celkových tržbách si udržel automobilový průmysl. Zejména díky jemu, ale také elektrotechnickému průmyslu a strojírenství, se ve struktuře technologické náročnosti výroby zvýšila váha tržeb sektoru MEDIUM HIGH-TECH (na téměř polovinu celého odvětví). Na druhé straně k jejímu snížení došlo u nejvyspělejšího sektoru HIGH-TECH (na 9 %), a to především vlivem poklesu produkce počítačů. Zcela odlišným vývojem prochází stavebnictví, které se z hlubokého propadu dosud nevymanilo. Pokles jeho produkce o 5,1 % se však ve srovnání s 1. čtvrtletím přece jen zmírnil, protože významnější pozemní stavitelství již dosáhlo úrovně předchozího roku. Přetrvávajícím problémem je nedostatečná poptávka, zejména ze strany veřejného sektoru, který strádá pod vlivem úsporných opatření vlády.

3



Postiženo je hlavně inženýrské stavitelství, jehož pokles za 2. čtvrtletí t.r. (-15,8 %) představuje nejhorší výsledek odvětví od roku 2001, kdy se začala tato data sledovat. Ochabující výkon průmyslu má za následek, že ve vztahu k zahraničí postupně ubírá na tempu obrat obchodu se zbožím (v běžných cenách). Dynamika vývozu ve 2. čtvrtletí zpomalila na 6 % a opustila již teritorium dvouciferné úrovně, ve kterém se pohybovala od počátku roku 2010. Při současném růstu dovozu mírně nad 2 % dosáhl přebytek obchodní bilance dalšího zlepšení, když jeho úroveň 71,6 mld. Kč byla meziročně téměř o 29 mld. Kč vyšší. Nejvyšší aktivum vykázal tradičně obchod s Německem (64 mld. Kč), největší deficit pak obchod s Čínou (68 mld. Kč). Z komodit vývozu dominoval opět obchod se stroji a dopravními prostředky, jehož podíl činil téměř 55 %. Slábnoucí spotřebitelská poptávka si vybrala svoji daň také na vnitřním trhu, kde po období dvouletého růstu maloobchodní tržby klesly o 2,4 %. Na tomto výsledku se výrazněji podepsal motoristický segment, než vlastní maloobchod, který však nepříznivý trend nižších prodejů potravinářského zboží a pohonných hmot ještě prodloužil. Tržby za nepotravinářské zboží stagnovaly. Naopak svoji pozici si upevnil internetový obchod, jako nejrychleji rostoucí způsob nákupu. Mezi jeho hlavní přednosti patří šíře nabídky, pohodlí při zprostředkování, i nižší ceny srovnatelného zboží. Nejistota ohledně budoucího vývoje v eurozóně i ve světě zůstává velká, takže stávající tendence budou pravděpodobně pokračovat i ve zbytku letošního roku. To znamená, že klesající zahraniční poptávka nebude nadále postačovat na pokrytí nižších domácích výdajů, které jsou zatěžovány restrikcí v souvislosti s narovnáváním veřejných rozpočtů. Důsledkem tohoto vývoje by v celoročním výsledku měl být pokles výkonnosti domácí ekonomiky blížící se 1 %.

4



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika pokračovala v propadu…

Zhoršující se globální makroekonomické prostředí na pozadí neřešené dluhové krize eurozóny stále výrazněji dopadá na tuzemskou ekonomiku. Její výkonnost ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 1,0 %, což je nejhorší výsledek v pokrizovém období. Nepříznivé tendence oslabování ekonomické aktivity jsme svědky již od 3. čtvrtletí 2010 (kdy bylo dosaženo růstového vrcholu), nicméně k propadu HDP do červených čísel došlo až v letošním roce. Přitom pokles ve 2. čtvrtletí se dále prohloubil, přestože již odezněl metodicko-účetní vliv, který stál za nepříznivým výsledkem 1. čtvrtletí t.r. (viz graf č. I.1.1.1). Podle ČSÚ byla v 1. čtvrtletí úroveň HDP ovlivněna mimořádným poklesem objemu daní z produktů, který souvisel hlavně s předzásobením tabákovými výrobky v závěru minulého roku před změnou jejich sazeb k 1. lednu 2012.

…a nadále zápolí s technickou recesí

V mezičtvrtletním srovnání se hrubý domácí produkt snížil o 0,2 %. To znamená, že po poklesu ve dvou předchozích čtvrtletích ekonomika pokračovala v recesi (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě).

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokles způsobila nižší spotřeba…

Hlavní příčinou propadu ekonomického výkonu byla slabá domácí poptávka, především v konečné spotřebě. Spotřební výdaje domácností (ve stálých cenách) prohloubily meziroční pokles na 3,3 %, protože míra intenzity restriktivních opatření vlády ke konsolidaci veřejných financí, která na obyvatelstvo doléhají již druhým rokem, letos ještě zesílila. Nižší sklon ke spotřebě však souvisel také s poklesem reálné mzdy, napjatostí na trhu práce 5



při stagnující nezaměstnanosti a obavami z budoucího vývoje. Domácnosti snížily své výdaje především za nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby (téměř o pětinu), ale i za potraviny, nápoje, tabákové výrobky, dopravní služby a další položky. Šetřila rovněž vláda, která snížila výdaje o 0,9 %. Celkově tak konečná spotřeba zbrzdila růst o 1,9 p.b. …a tvorba hrubého kapitálu, …

Tvorba hrubého fixního kapitálu stagnovala na úrovni předchozího roku, ale výrazně se změnila její struktura. Vzrostly zejména výdaje za strojní vybavení (cca o 10 %), ale řádově stejně klesly investice do obydlí. Investoři vydali rovněž méně za dopravní prostředky (-5 %) a ostatní budovy a stavby (-4 %). Nižší investiční aktivita v oblasti stavebních prací souvisela jednak s omezením vládních investic, ale i opatrností firem při jejich rozhodování o dalším vývoji. Neutrální vliv fixního kapitálu byl současně doprovázen snížením stavu zásob, takže nepříznivý dopad celkové tvorby hrubého kapitálu na výkon ekonomiky činil 1,3 p.b.

…které přebytek zahraničního obchodu nestačil nahradit

O růst na poptávkové straně se tak zasloužil výhradně vnější sektor, který prodloužil tendenci rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (meziročně 3,9 %) před jejich dovozem (1,1 %), a to zásluhou obchodu se zbožím. Export si udržuje nadále solidní výkonnost, zatímco dovozy stahovala utlumená domácí poptávka. Výsledkem bylo výrazné meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu s kladným vlivem 2,1 p.b. na ekonomický růst.

Nepříznivý vliv domácí poptávky ještě zesílil

Zatímco úlohu nositele růstu plnil zahraniční obchod po celý loňský rok, a zároveň se mu dařilo kompenzovat rostoucí pokles domácí poptávky, v letošním roce se její propad prohloubil do takové míry, že zvrátil vývoj ekonomiky do mínusu. Dokumentuje to graf č. I.1.1.2, který uvádí vliv jednotlivých výdajových položek na ekonomický růst od počátku minulého roku. Je z něj patrné, že rozhodující dopad na zpomalování a následný pokles hospodářského výkonu měla převážně spotřeba, jejíž brzdící účinek vzrostl z 0,4 p.b. v 1. čtvrtletí 2011 až na 1,9 p.b. ve 2. čtvrtletí letošního roku.

Graf č. I.1.1.2 Struktura výdajů na HDP (v p.b.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO 6



Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Nominální produkt zatím rostl

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně o 0,4 % (na 952 mld. Kč), ale ve srovnání s 1. čtvrtletím (1 %) zpomalil. Jeho růst zajistilo zvýšení úhrnné cenové hladiny o 1,4 %, které bylo ovlivněno především růstem cen výdajů domácností na konečnou spotřebu o 3,4 % a fixního kapitálu o 1,7 %. Opačným směrem působil nepříznivý vývoj směnných relací, který odrážel pomalejší vývoj deflátoru vývozu zboží a služeb (3,4 %), než deflátoru jejich dovozu (4,8 %).

Tvorba hrubé přidané hodnoty klesla,…

Hrubá přidaná hodnota meziročně klesla o 0,3 %, tedy méně než hrubý domácí produkt. Rozdíl byl dán snížením daní z produktů (o 5,9 %, které způsobila především daň z přidané hodnoty) a pomalejším růstem dotací na produkty (2,6 %).

…protože průmysl již nestačil kompenzovat propady dalších odvětví

K poklesu tvorby hrubé přidané hodnoty došlo při diferencovaném odvětvovém vývoji. Přes další zpomalení, tradičně nejlepších výsledků dosáhl zpracovatelský průmysl růstem 4,8 %, o který se nejvýrazněji zasloužila výroba strojů a zařízení a také výroby elektrických zařízení. Naopak prohlubující se pokles hrubé přidané hodnoty postihl stavebnictví (o více než 10 %), horší výsledky ve srovnání s minulým rokem zaznamenala i odvětví telekomunikace, pojišťovnictví a obchodu.

Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2012 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna % NH celkem v tom: Průmysl z toho: zpracovatelský

Příspěvek ke změně proc.body

Podíl odvětví v % 2. Q 2011

2. Q 2012

-0,3

-0,3

100,0

100,0

1,4

0,4

31,3

32,1

4,8

1,2

24,3

25,2

-11,6

-0,8

6,7

6,0

Obchod a doprava

-1,1

-0,2

19,6

19,2

Peněžnictví a pojišťovnictví

-2,0

-0,1

4,7

4,5

Informační činnosti

-7,1

-0,4

4,9

4,7

3,0

0,2

6,6

6,8

Stavebnictví

Činnosti v nemovitostech

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Nově klesá produktivita práce

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) klesla o 0,6 %. Podle aktuálních dat ČSÚ jde o její první pokles od roku 2009 (původní údaj hrubé přidané hodnoty, ze kterého rezultovalo snížení produktivity již v 1. čtvrtletí t.r., byl zpřesněn). Naopak, navzdory ochabující ekonomické aktivitě, zaměstnanost pokračovala v mírném růstu (0,3 %), v ekonomice pracovalo v průměru 5 078 tis. osob (v metodice národních účtů).

7



I.1.2 Reálná konvergence Výkonnostní mezera za EU zůstává stejná

Výkonnost české ekonomiky stagnovala v roce 2011 cca na 80 % průměru EU-27, což v rámci tohoto seskupení stačilo na 18. místo. Meziročně sice došlo ke zlepšení o jedno místo (před problémové Portugalsko), ale v procesu reálné konvergence nebylo dosaženo žádného pokroku. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly.

Průměrné úrovni Unie se naopak z dlouhodobějšího pohledu rychleji přibližují její další nové země s nižší startovní úrovní. Nejlépe si v tomto směru vede Slovensko, které od vstupu do EU v roce 2004 zvýšilo hrubý domácí produkt na obyvatele z 52 % průměru EU na 74 % (viz graf č. I.1.2.1).

Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100)

Pramen: Eurostat, graf MPO Evropská ekonomika se pohybuje na hraně recese

Současný vývoj v Evropské unii nadále zatěžují rizika vyvolaná neřešenou dluhovou krizí eurozóny a sílící obavy z obnovení recese. Její hrozba se stává čím dál pravděpodobnější, protože po stagnaci na počátku roku se ve 2. čtvrtletí výkon hospodářství EU-27 snížil mezičtvrtletně o 0,1 %. Vývoj v jednotlivých zemích je výrazně diferencovaný, do recese se propadlo již sedm zemí Unie, vč. České republiky (zatím však nejsou k dispozici údaje za čtyři země).

Výsledky jednotlivých zemí se značně liší

Lepší obrázek nepřinesla ani data z meziročního srovnání, podle kterých ekonomika Unie klesla o 0,3 %. Růst HDP (ze zatím neúplných údajů) si udržela zhruba polovina členských zemí, kterým vévodí Lotyšsko (4,3 %), následované Slovenskem (3 %) a s růstem výkonnosti nad 2,5 % ještě Litvou, Estonskem a Polskem. Na druhém konci tohoto žebříčku jsou země z periférie eurozóny, tj. Řecko (-6,2 %), Portugalsko (-3,3 %) a Itálie (-2,5 %). 8



Největší obchodní partner České republiky, Německo, si vedlo relativně dobře, i když jeho meziroční růstová dynamika dále zpomalila na 1 %. Růst podporoval vnější sektor a spotřeba, zatímco investiční aktivita oslabila zejména vlivem omezení staveb z veřejných prostředků. Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu ve 2. Q 2012 (v %)

Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO Příjemně překvapil zahraniční obchod

Obdobně jako v České republice, také v EU-27 stála za poklesem výkonnosti nižší domácí poptávka. Spotřební výdaje domácností se ve 2. čtvrtletí meziročně snížily o 0,5 % a investiční výdaje o 2 %, protože obavy z dopadů recese jsou patrné v celoevropském kontextu. Přes zostřené podmínky při zbožové výměně naopak hlubšímu poklesu bránil zahraniční obchod (s růstem vývozu 3 % a dovozu 0,3 %) a částečně také vládní spotřeba (0,4 %).

I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost v ČR se ve 2. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně zvýšila…

Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2012 zvýšila proti stejnému období roku 2011 o 11,8 tis. osob, (tj. o 0,2 %) na 4 888,1 tis. osob. Příčinnou bylo především zvýšení počtu osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců (o 53,5 tis. osob). Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2011 vzrostl i počet podnikatelů v souhrnu, a to o 37,8 tis. na 908,1 tis. Jejich podíl činil 18,6 %. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 2. čtvrtletí proti 1. čtvrtletí 2012 zvýšil o 10,2 tis. osob. Po dvou mezičtvrtletních poklesech tak nastal opět růst zaměstnanosti, který v podstatě navázal na období nepřetržitého zvyšování zaměstnanosti tj., od 2. čtvrtletí 2010 do 3. čtvrtletí 2011. Míra zaměstnanosti dosáhla 66,5 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím roku 2011 vzrostla o 0,8 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila 9



o 0,5 procentního bodu na 74,6 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,0 procentního bodu na 58,1 %. Nutno však připomenout fakt, že v příštích letech bude docházet k významnému poklesu pracovní síly, neboť silné poválečné ročníky začínají postupně odcházet do důchodu a na trh práce přicházejí populačně slabé ročníky z poloviny devadesátých let. Stárnutí populace je problém, který se netýká pouze obyvatelstva naší republiky, jde o problém celoevropský a je způsoben hlavně dvěma faktory. Prvním z nich je nízká porodnost a tím druhým prodlužování průměrného věku dožití. V důsledku toho stoupá na trhu práce podíl starších osob nejen v ČR, ale i ve všech evropských zemích. Český statistický úřad zveřejnil analýzu, ve které je zdokumentován dlouhodobý dopad populačního vývoje na věkovou skladbu obyvatelstva České republiky. Z analýzy vyplývá, že v budoucnu razantně poroste tzv. index stáří. Zároveň byl vypočten i tzv. index ekonomického zatížení, který zohledňuje vývoj počtu osob s nárokem na starobní důchod – na začátku roku 2011 připadalo na sto osob v produktivním věku od dvaceti let až po věk vzniku nároku na starobní důchod (zákon č. 155/1995 Sb.) 68 závislých osob (0-19letých a osob s nárokem na důchod). Je patrné, že zvyšování věku odchodu do důchodu významně ovlivní pracovní aktivitu obyvatelstva ve vyšším věku a změní dopad populačního vývoje na výši celkové zaměstnanosti. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se ve 2. čtvrtletí t.r. podílel na zvýšení zaměstnanosti nejvíce terciální sektor, ve kterém se zvýšil počet pracujících osob o 15,2 tis. na celkových 2 868,6 tis. osob. V sekundárním sektoru počet pracujících osob spíše stagnoval při celkovém počtu 1 872,2 tis. osob. V primárním sektoru, který představuje velký podíl na ekonomikách rozvojových zemí, ale ve vyspělých ekonomikách je jeho význam spíše utlumen se, jako již tradičně, snížil počet pracujících, a to o 2,7 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti byl ve 2. čtvrtletí hlavně sezonním jevem …

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) poklesla ke konci druhého čtvrtletí v meziměsíčním srovnání o 0,1 p.b. na 8,1 %. V květnu 2012 činila 8,2 % a v dubnu 8,4 %. V meziročním srovnání pak byly hodnoty téměř shodné, až na měsíc duben, kdy byla průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2012 o 0,2 p.b. nižší než v témže měsíci předchozího roku. Současný pokles míry nezaměstnanosti je však pouze sezonním jevem a její hodnota se již blíží k letošnímu dnu. Vyšších hodnot dosáhne míra nezaměstnanosti opět s příchodem absolventů škol na trh práce v průběhu třetího čtvrtletí, neboť podnikatelský sektor stále nevytváří dostatek nových pracovních míst. Přestože od začátku roku 2012 počet volných pracovních míst rostl, a to téměř o 10 tisíc, je jejich počet pořád velmi nízký. V měsíci červnu hlásily úřady práce nejméně "nových" nezaměstnaných od května 1997, přesto se však nedařilo najít práci pro ty uchazeče, kteří byli na úřadech práce evidování v minulých měsících. Dle metodiky Českého statistického úřadu dosáhla obecná míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí 2012 hodnoty 6,8 %, což je v naprosté shodě s 2. čtvrtletím roku 2011. Průměrný počet nezaměstnaných osob se oproti 1. čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 5,3 tis. osob na celkových 350,9 tis. osob,

1

Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné.

10



meziročně pak došlo k nepatrnému snížení, a to o 0,5 tis. osob. Snížení se významně neprojevilo v ženské ani v mužské populaci. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (2,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak nadprůměrnou míru nezaměstnanosti má skupina osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (7,4 %). Tradičně vysokou míru nezaměstnanosti, která stále narůstá, vykazuje skupina osob se základním vzděláním (28,3 %). Lidé se základním vzděláním mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období, neboť zájem zaměstnavatelů je o tuto kategorii pracovníků na trhu práce poměrně malý. Situaci by mohla zlepšit schválená novela školského zákona, podle které budou moci lidé s ukončeným základním vzděláním složit zkoušku, která bude podobná maturitě a může zvýšit jejich šance na trhu práce. Zkouška by měla mít podobu státní maturity, lidé ji budou moci složit ze všech maturitních předmětů, a to včetně zkoušky z cizího jazyka. Zkouška však nebude nahrazovat plnohodnotné středoškolské vzdělání, bude placena uchazečem a uchazeč se na ni musí také sám připravit. Požadavky zaměstnavatelů na úroveň dosaženého vzdělání pracovníků nadále porostou a nekvalifikovaní pracovníci budou jen velmi obtížně nalézat uplatnění. Činnosti, které mohou v současnosti provádět pracovníci bez úplného středoškolského vzdělání, budou stále náročnější a zaměstnavatelé budou i na tyto pozice najímat pracovníky s vyšší úrovní dosaženého vzdělání a alespoň s minimální praxí v daném oboru. Tento trend postihne především mladé lidi. Dle analýzy, kterou zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání, dojde k větší polarizaci pracovních míst – předpokládá se úbytek středně náročných pozic ve prospěch vysoce náročných a méně náročných s tím, že do roku 2020 podíl pracovníků s vyšší kvalifikací vzroste na 35 % (z 29 % v roce 2010), podíl pracovníků se středním vzděláním bude stabilní (50 %) a klesne podíl pracovníků s nižším vzděláním a bez vzdělání (ze současných zhruba 20 % přibližně na 15 %). K 30. červnu 2012 bylo evidováno 19 869 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 4,2 %. Uplatnění absolventů na trhu práce se oproti stejnému období roku 2011 mírně zlepšilo, neboť jejich počet poklesl o 3 802 osob.

Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

2009

6,8

7,4

7,7

7,9

7,9

8,0

8,4

2010

9,8

9,9

9,7

9,2

8,7

8,5

2011

9,7

9,6

9,2

8,6

8,2

8,1

2012 meziroční změna v p.b. 2009/2010

9,1

9,2

8,9

8,4

8,2

8,1

3,0

2,5

2,0

1,3

0,8

meziroční změna v p.b. 2010/2011

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

meziroční změna v p.b. 2011/2012

-0,6

-0,4

-0,3

-0,2

listopad prosinec

8,5

8,6

8,5

8,6

9,2

8,7

8,6

8,5

8,5

8,6

9,6

8,2

8,2

8,0

7,9

8,0

8,6

0,5

0,3

0,1

-0,1

0,0

0,0

0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-1,0

0,0

0,0

-8,2

-8,2

-8,0

-7,9

-8,0

-8,6

Pramen: MPSV 11



Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO 2), očištěný od sezónních vlivů, se proti 1. čtvrtletí roku 2012 zvýšil o 5,3 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob dosáhl 350,9 tis. (z toho 180,6 tis. žen), přičemž meziročně se celkový počet nezaměstnaných snížil pouze o 0,5 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se rovnoměrně projevil v mužské (o 0,8 tis.) i v ženské populaci (o 0,3 tis.). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob dosáhl 44,3 %. K 30. červnu 2012 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 474 586 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 7 513 osob méně než ke konci měsíce května. V porovnání se stejným obdobím roku 2011 (tj. k 30. 6. 2011) byl zaznamenán pokles o 4 189 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 71 okresech – největší pokles byl zaznamenán v okresech Jeseník (o 8,8 %), Jindřichův Hradec (o 5,8 %), Šumperk (o 4,6 %), Znojmo (o 4,5 %), Klatovy (o 4,3 %) a Písek (o 4,0 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 44 okresů. Nejvyšší byla v okresech Most (15,4 %), Bruntál (15,2 %), Děčín a Karviná (shodně 13,4 %), Ústí nad Labem (13,3 %) a Chomutov (13,2 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,1 %), hl. m. Praha a Praha-západ (shodně 4,1 %), Mladá Boleslav (4,5 %), Pelhřimov (4,8 %) a Plzeň-jih (4,9 %). Z regionálního pohledu (dle krajů) je nejvyšší nezaměstnanost stále v krajích Ústeckém (12,8 %) Moravskoslezském (10,9 %), Olomouckém (10,0 %) a Karlovarském (9,6 %). Přes 9% nezaměstnanost mají také kraje Liberecký a Jihomoravský. K regionům s nejnižší mírou nezaměstnanosti patří dlouhodobě Praha (4,1 %) a kraje Plzeňský (6,1 %) a Středočeský (6,7 %).

Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

Pramen: MPSV, graf MPO

2

Mezinárodní organizace práce

12


Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti


Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce 3“ od společnosti Manpower Česká republika 4 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro třetí čtvrtletí 2012 nepříznivé náborové prostředí. Téměř 7 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 6 % předpovídá snížení pracovních sil a 83 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje ukazatel Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro třetí čtvrtletí 2012 hodnotu +1 %, po sezónním očištění je index -1 %. Celkový výhled je tedy spíše negativní, náborové plány jsou nižší, než je v tomto období běžné. Ve zprávě z výsledků průzkumu se říká, že jarní a letní období obvykle znamená oživení ve stavebnictví, zemědělství, ubytování a stravování. V letošním třetím čtvrtletí jsou tyto tři sektory zdrženlivější v nabírání nových zaměstnanců než v předchozích letech. I přes tuto skutečnost je nadále nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací řemeslníka, obchodního zástupce, IT specialisty nebo mechanika. V porovnání dle odvětví předvídají ve třetím čtvrtletí roku 2012 nárůst pracovních sil zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví. Nejsilnější náborové aktivity hlásí stavebnictví (+10 %). Naopak nejslabší aktivity hlásí těžba nerostných surovin (-11 %)). V porovnání s předchozím čtvrtletím se Index zvýšil v sedmi odvětvích, meziročně ve třech odvětvích. Z regionálního pohledu očekávají zaměstnavatelé pozitivní náborové prostředí v Praze (index +10 %). Nižší Čistý index trhu práce -4 % hlásí Čechy, Morava zůstává s Indexem +2 % stabilní. V porovnání s minulým čtvrtletím index posílil ve všech třech regionech, meziročně pouze v Praze, a to o 5 p.b. Ministerstvo financí uvádí ve svém průzkumu makroekonomických prognóz (33. Kolokvium 5 konané v dubnu 2012), že mírný pokles zaměstnanosti o 0,3 %, s nímž pro rok 2012 instituce v průměru počítají, by měl být následován její stagnací v roce 2013. Prognózy zúčastněných institucí v průměru počítají rovněž s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v letech 2012 až 2013, který by v ročním průměru neměl přesáhnout 7 %. Růst objemu mezd a platů by podle aktuálních prognóz měl akcelerovat ze 1,8 % v roce 2012 na 2,7 % v roce 2013. Vývoj spotřebitelských cen bude výrazně ovlivněn změnami nepřímých daní, zejména DPH. Podle zúčastněných institucí dosáhne v roce 2012 průměrná míra inflace 3,3 %, v roce 2013 pak 2,2 %. Příští Kolokvium se bude konat v listopadu 2012.

3

Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 64 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor.

4

Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa

5

Zjišťování konsensuální prognózy je standardní součástí přípravy makroekonomického rámce státního rozpočtu v České republice již od roku 1996. Na základě toho Ministerstvo financí ČR pořádá dvakrát ročně Kolokvium, tj. setkání zástupců relevantních státních i soukromých institucí. Konsensuální prognóza vzniká jako aritmetický průměr predikcí, které byly získány formou ankety ze standardizovaných dotazníků. Výsledky 33. kola šetření vycházejí z předpovědí 17 institucí (MF ČR, MPO, MPSV, ČNB, CERGE-EI, Cyrrus, Česká spořitelna, ČSOB, IES FSV UK, ING, Komerční banka, Liberální institut, Patria, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svaz průmyslu a dopravy ČR, UniCredit Bank). Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy EK, MMF a OECD. Až na výjimky se předpovědi MF ČR výrazněji neliší od průměru předpovědí ostatních institucí.

13


Počet volných pracovních míst v ČR se meziročně zvýšil…


K 30. červnu 2012 evidoval Úřad práce ČR celkem 42 779 volných pracovních míst, což bylo o 886 méně než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání je situace poměrně příznivá, neboť oproti stejnému období roku 2011 zde došlo k nárůstu o 4 363 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 11,1 uchazeče, což je zlepšení proti loňskému roku, kdy v červnu 2011 připadalo na jedno místo 12,5 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci měsíce června zaregistrováno v okresech: Třebíč (41,7), Teplice (35,1), Bruntál (34,4), Děčín (32,7) a Hodonín (32,5). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6 281, na jedno volné místo připadalo 3,2 uchazečů této kategorie, což je meziročně jen nepatrné zlepšení (červen 2011 = 6 068 volných pracovních míst; na jedno volné místo připadlo 3,9 uchazečů této kategorie).

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: MPSV, graf MPO EU i eurozónu stále sužuje vysoká nezaměstnanost…

Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla v ČR podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci červnu 6,7 %. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,4 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (4,5 %), Nizozemsku (5,1 %), Lucembursku (5,4 %), Německu (5,4 %) a na Maltě (5,2 %). Vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána ve Francii (10,1 %), Itálii (10,8 %), v Maďarsku (11,0 %), v Bulharsku (12,4 %), na Slovensku (13,8 %), v Portugalsku (15,4 %) a dále pak v Irsku (14,8 %), v Řecku (23,1 % - květen 2012) a ve Španělsku (24,8 %).

14



Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 6 ve vybraných zemích EU-27 (červen 2012)

Pramen: Eurostat, graf MPO Poznámka: Řecko - poslední dostupný údaj k 31.5.2012

EU i eurozónu stále trápí vysoká nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných lidí v sedmnácti zemích s jednotnou měnou v červnu sice nerostl, ale zůstal na rekordních 17,8 milionech, což je 11,2 %. Míra nezaměstnanosti se nezměnila ani v celé Evropské unii, kde činila 10,4 % a bez práce je tak přes 25 milionů lidí. Nejhorší situace je ve Španělsku (24,8 %) a v Řecku (23,1 %), kde je bez práce téměř každý čtvrtý člověk. Problematickými se však začínají stávat také Itálie a Francie. V obou zemích už nezaměstnanost překročila 10% hranici. Důvodem je především strach zaměstnavatelů najímat za současné politické a ekonomické nejistoty nové zaměstnance. U ekonomů se prohlubují obavy, že nezaměstnanost bude nadále růst, neboť velké průmyslové celky jsou nuceny zrušit tisíce pracovních míst kvůli radikálním úsporným opatřením a podnikatelská důvěra je velmi slabá. V Řecku dosahuje míra nezaměstnanosti už více než dvojnásobku průměru eurozóny. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Nyní se neutěšenou situaci snaží řešit výdajovými škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku. Řecko chce také začít naplňovat tzv. Plán pracovních rezerv. Do rezerv má být převedena část současných státních zaměstnanců, kteří by měli po určitou dobu pobírat část mzdy a poté by měli být propuštěni. Jednalo by se cca o 30 až 40 tisíc lidí. Evropská komise v reakci na rostoucí nezaměstnanost v Evropské unii navrhla, aby se členské země zaměřily na vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, a to v odvětví zelené ekonomiky, ve zdravotnictví a v odvětvích nových technologií, kde by mělo vzniknout v příštích letech více než dvacet milionů pracovních míst. Podmínky pro vznik nových pracovních míst by podle plánu měly členské státy vytvářet formou pobídek nebo podporou pro začínající

6

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

15



firmy. EK také navrhuje, aby státy provedly daňové úpravy a přesunuly daňové zatížení z oblasti zaměstnanosti na oblast ekologických daní. Reálné mzdy klesají…

Průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí 2012 meziročně nominálně vzrostla o 2,3 %, tj. o 546 Kč (činila 24 626 Kč), reálně se však snížila o 1,1 %. Na nominálním růstu se podílely dva faktory: výplata mimořádných odměn v určitých odvětvích a státní svátky, které připadly na pracovní dny tak, že lidé čerpali dovolenou na tzv. prodloužený víkend. V podnikatelské i nepodnikatelské sféře se v tomto čtvrtletí mzdové úrovně sblížily a byl vykázán shodný nominální růst o 2,3 %, i reálný pokles o 1,1 %. Pokles reálné mzdy zažívá podnikatelská sféra až v letošním roce, ve sféře nepodnikatelské je tento negativní trend neustálý již od 3. čtvrtletí 2010. Pokud se týká jednotlivých sekcí našeho hospodářství dle klasifikace CZ-NACE, došlo k nárůstu reálné mzdy u pěti z nich, u třinácti se průměrná mzda naopak reálně snížila. U tří sekcí nastal dokonce nominální pokles. Největší nárůst mezd zaznamenal sektor peněžnictví a pojišťovnictví (+4,9 %) a sektor informačních a komunikačních činností (+2,9 %). Nejhůře se pak dařilo stavebnictví, kde průměrná nominální mzda klesla o 2,8 % a rovněž sektoru ubytování, stravování a pohostinství (pokles průměrné nominální mzdy o 1 %). Evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) se ve 2. čtvrtletí 2012 snížil o 1,0 % oproti stejnému období předchozího roku, v souhrnu o cca 38 tisíc. Největší pokles zaměstnanců vykazují sektory: stavebnictví (-3,5 %), ubytování, stravování a pohostinství (-3,1 %) a doprava a skladování (-2,6 %). Naopak navýšení počtu zaměstnanců zaznamenal sektor peněžnictví a pojišťovnictví (+1%) a sektor informačních a komunikačních činností (+0,3 %). Spotřebitelské ceny (inflace) se ve 2. čtvrtletí 2012 zvýšily o 3,4 %.

Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků

Pramen: ČSÚ, graf MPO

16



I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1. Cenový vývoj Inflace ve 2. čtvrtletí mírně polevila, …

Skokový nárůst inflace na počátku roku, který držel vysoké tempo i v dalších měsících, v průběhu 2. čtvrtletí přece jen naznačil mírné zvolnění. Stejně jako v 1. čtvrtletí jeho zdrojem byl souběh několika jednorázových vlivů, zejména úpravy DPH, růstu cen potravin i regulovaných cen, ale i postupného prosakování vysokých vstupních nákladů a slabší koruny. Nákladová inflace však byla nadále tlumena omezenou spotřebitelskou poptávkou reflektující fiskální konsolidaci, poklesem reálným mezd, i slabou domácí ekonomikou. Průměrná míra inflace, která počátkem roku překročila hranici dvou procent, plynule rostla, v červnu až na 2,8 %, z 2,4 % v březnu (vyšší hodnoty dosáhla naposledy v červenci 2009). V srpnu se již dostala na 3,1 %.

…zejména v důsledku zpomalení růstu jak tržních, tak i regulovaných cen

Spotřebitelské ceny v průměru za 2. čtvrtletí 2012 vzrostly meziročně o 3,4 %, což bylo o 0,3 p.b. méně než v 1. čtvrtletí. Růst tržních cen zpomalil na 2,1 % (z 2,3 % v 1. čtvrtletí) a růst regulovaných na 9,5 % (z 9,8 % v 1. čtvrtletí). Zvolnění cenového růstu se projevilo zejména v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, zdraví a doprava, v menší míře u oddílů alkoholické nápoje, tabák a bydlení. Naproti tomu v oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 4,3 %, z toho ceny ve školních jídelnách o 7,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zpomalil cenový růst především u pekárenských výrobků a obilovin, olejů a tuků, cukru a kávy, a to z důvodu vzestupu jejich cen v loňském 2. čtvrtletí (vliv vysoké srovnávací základny). Ceny chleba byly meziročně vyšší o 6,9 %, mléka o 0,9 %, cukru o 4,6 % a kávy o 20,2 %. Ceny běžného pečiva se nezměnily, ceny olejů a tuků se snížily o 1,2 %. U zeleniny došlo ke zmírnění cenového poklesu, naopak ceny ovoce rostly. Ceny v oddíle zdraví po výrazném růstu v 1. čtvrtletí (o 9,8 %) z důvodu zvýšení snížené sazby DPH a regulačního poplatku zbrzdily meziroční tempo růstu na 9 %. Zvolnění meziročního růstu cen v oddíle doprava na 3,2 % (ze 4 % v 1. čtvrtletí) bylo ovlivněno nižším růstem cen pohonných hmot ve 2. čtvrtletí 2012, které po sedmi měsících růstu konečně začaly v květnu klesat. K mírnějšímu zpomalení meziročního cenového růstu došlo i v oddíle bydlení, a to díky snížení růstu cen zemního plynu (efekt zdražení cen v červnu 2011), které i tak byly meziročně vyšší o 22 %. Čisté nájemné se zvýšilo o 5,6 %, z toho regulované o 13,6 % a tržní o 2 %. Cena elektřiny byla vyšší o 4,2 %. Vzrostly i ceny vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,4 %.

Současně se prohloubil meziroční pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost a mobilních telefonů a naopak zmírnil pokles cen u oděvů a audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat. V srpnu 2012 inflace opět zrychlila růst

Po červencovém poklesu spotřebitelské ceny v srpnu svůj meziroční růst opět zrychlily na 3,3 %. Jeho hlavním zdrojem byly ceny v dopravě, které inkasovaly výrazné zvýšení cen pohonných hmot o 6,5 % (z 3,1 % v červenci). Nicméně dominantní vliv na úroveň cenové hladiny spotřebitelských cen mají nadále ceny bydlení a potravin. V bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 14 %, elektřiny o 4,2 %, vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,6 %. Čisté nájemné vzrostlo o 4,4 %, z toho regulované o 10,6 % a tržní o 1,6 %. Z potravin stouply ceny masa o 7,9 %, vajec o 62,3 %, jogurtů o 13,1 %, ovoce o 13,6 %, 17



zeleniny o 14,4 %. Meziroční cenový růst zbrzdily ceny odívání a obuvi, které klesly o 5 %, resp. o 2,5 %; pokračoval i pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 5,8 %, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu o 5,6 % a mobilních telefonů o 7,1 %.

V následujících měsících by se inflace měla držet na úrovni zhruba 3,6 %. Její vyšší než očekávaný růst ovlivní slabá světová úroda, která již nyní zvyšuje ceny agrárních komodit na globálních trzích a na kterou také cenami začali předčasně odpovídat domácí pěstitelé i obchodníci. Částečně by jej mohla kompenzovat silnější koruna. Své by mohla sehrát i příliš volatilní cena ropy, která dnes reaguje na sebemenší projev geopolitické i ekonomické nestability.

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2011 leden březen červen

září

2012 prosinec

průměr

leden

únor

březen duben květen červen červenec

Ceny - spotřebitelské

1,7

1,7

1,8

1,8

2,4

1,9

3,5

3,7

3,8

3,5

3,2

3,5

3,1

- průmyslových výrobců

4,6

6,3

5,5

5,6

4,6

5,6

4,1

3,6

3,0

2,2

1,7

1,5

1,3

- stavebních prací

-0,5

-0,4

-0,6

-0,5

-0,5

-0,5

-0,6

-0,8

-0,8

-0,7

-0,6

-0,5

-0,5

- zemědělských výrobců

23,0

31,0

27,1

9,9

3,6

19,4

0,7

-3,6

-2,8

-2,8

-2,6

0,2

2,4

4,6

5,3

0,4

5,0

5,1

4,3

7,0

5,8

4,2

4,5

6,1

6,6

5,8

- dovozní

Pramen: ČSÚ Dynamika růstu dovozních cen začala zrychlovat

Klesající trend růstu dovozních cen z 1. čtvrtletí, podpořený zpomalením tempa růstu cen klíčových surovin na světových trzích, se ve druhém čtvrtletí zastavil. Dovozní ceny hned v dubnu obrátily směr vývoje a meziročně přidaly (z 4,2 % v březnu na 6,6 % v červnu). Byly taženy vývojem dovozních cen energetických komodit, které i přes meziroční pokles světových cen ropy vykazovaly stále vysoká tempa růstu, dále i komodit s vyšším stupněm zpracování a zejména vlivem zřetelného oslabení měnového kurzu (zejména CZK/USD). Ve srovnání s 1. čtvrtletím se jejich průměrný meziroční růst nezměnil, když dosáhl 5,7 %. Nejvíce se na něm podílely ceny minerálních paliv, které vzrostly ve 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 18,3 %, dále chemikálií o 4,8 %, průmyslového spotřebního zboží o 4,5 % a strojů a dopravních prostředků o 4,4 %. Ceny neklesly v žádné ze sledovaných skupin.

Ceny průmyslových výrobců dále zvolňují tempo růstu

Ceny průmyslových výrobců ve 2. čtvrtletí 2012 prodloužily trend poklesu meziročního růstu v průměru na 1,8 % (z 3,6 % v 1. čtvrtletí), pozorovaný již od konce roku 2011. Byl výsledkem snížení intenzity působení nákladových tlaků na ceny výrobců (výrazně oslabil příspěvek cen dovážených energetických surovin a polotovarů a vliv dovážených neenergetických surovin byl již nevýrazný). Zároveň pokračovalo zpomalování růstu cen výrobců v potravinářském průmyslu, odrážející s určitým zpožděním vývoj cen agrárních vstupů. Na dosaženém výsledku se nejvíce podílely zejména ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných produktů, které vzrostly meziročně v průměru o 8,1 %, chemických látek a výrobků o 6,4 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,1 % (z toho se výrazně zvýšily ceny ostatních potravinářských výrobků o 8,1 %, masa a masných výrobků o 4,7 %, nápojů o 4,1 %, kdežto ceny mlýnských a škrobárenských výrobků se snížily o 10,8 %, rostlinných a živočišných olejů a tuků o 7,1 % a mléčných výrobků o 3,1 %). Významně klesly ceny těžby a dobývání o 5,1 %. 18



Také v červenci ceny průmyslových výrobců, již osmý měsíc v řadě, pokračovaly v poklesu tempa meziročního růstu (na 1,3 %, z 1,5 % v červnu). Klesly ceny mlýnských a škrobárenských výrobků o 10,1 %, mléčných výrobků o 6,4 %. Ceny těžby a dobývání se snížily o 54,1 %, z nich zejména ceny černého, hnědého uhlí a lignitu o 7,7 %. Nadále rostly především ceny koksu a rafinovaných ropných produktů o 5,1 % chemických látek a výrobků o 5,3 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku stouply o 1,4 %, z toho ceny ostatních potravinářských výrobků o 7,9 %, masa a masných výrobků o 4,6 %, a nápojů o 3,9 %.

Graf č. I.3.1.1 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Ceny stavebních prací se stále drží pod úrovní roku 2011

Sektoru stavebnictví se stále nedaří a zůstává v útlumu. Ceny stavebních prací proto i ve 2. čtvrtletí 2012 setrvaly pod úrovní předchozího roku (meziročně v průměru o 0,6 %). Pod ní je drží nižší investiční aktivita, související jak s omezením výdajů veřejného sektoru na infrastrukturu, tak i obezřetností korporátního sektoru vůči investicím, nepřetržitě již od března 2010. Nicméně ve 2. čtvrtletí snížily pokles proti předchozímu čtvrtletí v průměru o 0,1 p.b. a v srpnu potvrdily tendenci mírného snižování meziročního poklesu na 0,4 % (v červnu i v červenci byly meziročně o 0,5 % pod úrovní předchozího roku). Naopak ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví sledují spíše vývoj cen výrobců v průmyslu, takže meziročně rostou - ve 2. čtvrtletí zrychlily tempo růstu v průměru na 1,6 % (proti 1. čtvrtletí o 0,3 p.b.), v červenci ho opět zvolnily na 1 %.

Pokles cen zemědělských výrobců se v květnu zastavil

Zpomalování růstu cen zemědělských výrobců z druhé poloviny minulého roku vyústilo v únoru 2012 v meziroční pokles, který však vydržel jen čtyři měsíce, když v červnu opět přešel v zatím nevýrazný růst (0,2 %). V průměru za 2. čtvrtletí se tak dostaly ceny meziročně o 1,7 % pod úroveň předchozího roku. O jejich pokles se zasloužily ceny rostlinných výrobků, které spadly v průměru o 7 %, pod vlivem mírného snížení cen komodit, příznivých klimatických podmínek, i domácí sklizně v minulém roce. Ceny brambor byly nižší o 42,3 %, obilovin o 7,3 % 19



a ovoce o 4,3 %, ceny zeleniny naopak vzrostly o 11,5 %. Ceny živočišných výrobků pokračovaly v nepřetržitém růstu, meziročně v průměru o 5,8 %, a to v důsledku skokového zvýšení cen vajec, v průměru za kvartál o 79,7 %, prasat o 15,8 % a skotu o 9,3 %. Klesly ceny mléka o 4,2 %. Ceny zemědělských výrobců v červenci nabraly již poměrně slušné tempo růstu, když přidaly meziročně o 2,4 % (z 0,2 % v červnu). V rostlinné výrobě vzrostly po sedmi měsících ceny o 3,1 % (ceny zeleniny byly vyšší meziročně o 26,1 %, ovoce o 19,8 % a olejnin o 12 %; ceny brambor byly naopak nižší o 13,6 %). V živočišné výrobě se zvedly ceny o 1,4 % (vyšší byly ceny vajec o 64 %, prasat o 13,2 %, skotu o 11,5 % a drůbeže o 0,5 %, naproti tomu významněji klesly ceny mléka o 10,7 %). Výstupy domácích výrobců tak začínají velice rychle reflektovat slabou úrodu v některých částech světa, která zvýšila ceny agrárních komodit na globálních trzích.

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Globální ekonomika přibrzdila, ale svět sužují obavy z inflace, …

Svět i česká ekonomika se v roce 2012 ocitly na tenkém ledě, když pokračovaly ve zpomalování výkonu, některé země, zejména evropské, se propracovaly do recese, ale obavy z dalšího vývoje přetrvávaly i v hospodářsky silnějších státech. Stejně jako před rokem zůstala tématem číslo jedna dluhová krize v eurozóně, letos však již v pokročilejším stadiu. Fungování eurozóny závislé na nestandardních intervencích ECB, půjčkách a fiskálních transferech, nepřineslo doposud efektivní výsledky. Hrozí proto značné problémy nejen finančnímu sektoru, ale i reálné ekonomice v řadě zemí, především těm, které inkasují dopady tvrdých úsporných opatření. I když se inflaci ve 2. čtvrtletí dařilo tlumit, především dluhy Evropy a s nimi spojené zásahy, ale i geopolitická nestabilita a drahé komodity ji postupně potáhnou vzhůru.

… která je tentokrát vyšší v ČR než v EU

S inflací se potýkaly všechny regiony evropské unie, ale táhly ji zatím pouze nákladové faktory. Přestože se domácí HICP dlouhodobě pohyboval pod úrovní průměru EU, po jeho lednovém skoku a mírném zklidnění ve 2. čtvrtletí (meziročně v průměru na 3,8 %) překonal zcela regulérně jak průměr zemí eurozóny, tak i celé EU (o 1,3 p.b., resp. o 1,2 p.b.). Důvodem vyššího růstu tuzemského HICP byly dopady administrativních opatření – zejména zvýšení domácích sazeb DPH, zdražení cen energií a vysoké ceny pohonných hmot. Česká inflace se tak začala stále více prosazovat a v rámci EU se posunula k zemím s její nejvyšší hodnotou. Evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se ve svých výsledcích lišily. Nejvíce s inflací v červnu zápasilo Maďarsko a Estonsko, nejméně Švédsko (viz graf č. I.3.2.1). Také v Německu její meziroční růst v březnu zpomalil. Největší podíl na vzestupu spotřebitelských cen v EU měly sektory dopravy (pohonné hmoty) a bydlení (energie).

20



Graf č. I.3.2.1 Spotřebitelská inflace v zemích EU a USA v červnu 2012 (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Zkrotit inflaci se podařilo Americe, …

Americká ekonomika vstoupila do roku 2012 v podstatně lepší kondici než ta evropská. Její výkon ve 2. čtvrtletí podpořila zlepšující se situace na trhu práce, která povzbudila spotřebitelskou poptávku. Příznivější výsledky ekonomiky posouvaly meziroční inflaci v USA na stále nižší úroveň, z prosincových 3,4 % na 1,5 % v červnu a 1,4 % v červenci (což je nejnižší hodnota od prosince 2010), když ještě v září 2011 kulminovala na 4,7 %. Hospodářské zotavení USA je však zatím velmi křehké, také americká ekonomika se potýká s vysokým zadlužením, spotřebitelské ceny byly pod tlakem drahých surovin, pohonných hmot a energií.

… ale i Číně

Ekonomika Číny, jako jeden z hlavních motorů globálního růstu, rostla ve 2. čtvrtletí, kvůli oslabení exportu i domácí spotřeby, nejpomaleji za téměř tři roky. Čínským firmám se vlivem slabých mezinárodních trhů snížil příliv objednávek a klesly tržby. Vedle USA se také Číně podařilo zredukovat inflaci (4,1 % v závěru roku na 2,2 % v červnu), která se tak dostala na nejnižší úroveň od ledna 2010. Potvrdil se tak trend jejího postupného poklesu, který trvá od loňského července, kdy kulminovala na 6,5 %. Ke zmírnění inflace přispělo hlavně zlevnění potravin, které zde mají na růstu spotřebitelských cen největší podíl. S ohledem na vysoký hospodářský výkon země (ve 2. čtvrtletí 7,6 %) by však inflace do 4 % neměla představovat výrazný problém.

Naopak ceny v průmyslu rostly v ČR pomaleji než v EU

Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii rostly rychleji než v tuzemsku. V Evropské unii jako celku stouply meziročně v průměru za 2. čtvrtletí o 2,3 % nejvíce opět v Maďarsku o 7,1 %, v Litvě o 5,7 % a Lotyšsku o 4,2 %. V ČR vzrostly v 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 3,6 %, v Německu o 2 % a na Slovensku o 4 %. Klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,4 %. Spolu se zpomalováním globální ekonomické aktivity mají jak ceny komodit tendenci k poklesu, tak návazně ceny výrobců ke snižování růstu, resp. také k absolutnímu poklesu. Nicméně dosažené výsledky podle agregovaného indexu jsou do jisté míry zkreslující, protože úroveň 21



cenového růstu je závislá na struktuře hospodářství, od které se odvíjí váha jednotlivých odvětví v indexu, jejich rozdílná náročnost a tím i citlivost na vývoj cen vstupů.

I.3.3 Fiskální vývoj Saldo státního rozpočtu za 1. pololetí bylo vysoce schodkové …

Státní rozpočet skončil v 1. pololetí 2012 kumulovaným deficitem ve výši 71,7 mld. Kč, (tj. 1,9 % HDP), což proti loňskému roku znamená výsledek horší o 8,9 mld. Kč. Nenaplněny zůstaly a meziročně dokonce klesly daňové příjmy (zejména inkaso DPH), i přesto, že byly zvýšeny některé sazby, poklesly také příjmy z EU. Ze strany výdajů pak byl schodek ovlivněn transfery prostředků na regionální školství (v letošním roce byla již v červnu převedena záloha na červenec a srpen, zatímco v roce 2011 byla většina zálohy zaslána až v červenci, což způsobilo v meziročním srovnání zkreslení výdajů a schodku o cca 10 mld. Kč). Schodek zatím kulminoval v květnu, poté se jeho objem snížil, nicméně v září se vrátil na úroveň konce 1. pololetí (-71,41 mld. Kč). Za „úspěchem“ červencového rozpočtu tedy více méně stojí časový faktor u přesměrování transferů.

Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu ( v mld. Kč) 2011 Měsíc

2012

Saldo

Saldo

kumulované

za měsíc

Příjmy

Výdaje

Saldo Saldo

za měsíc

kumulované

Leden

10,61

10,61

100,19

79,20

20,99

20,99

Únor

-22,82

-33,43

167,47

184,02

-16,55

-37,54

Březen

-25,20

-2,38

258,45

281,13

-22,68

-6,13

Duben

-67,50

-42,30

336,35

381,10

-44,75

-22,07

Květen

-81,46

-13,96

399,53

478,58

-79,05

-34,30

Červen

-62,85

18,61

504,64

576,36

-71,72

7,33

Červenec

-61,05

1,80

597,43

649,12

-51,69

20,03

Srpen

-87,30

-26,23

665,12

732,14

-67,02

-15,33

Pramen: MF ČR Státní rozpočet na rok 2012 byl schválen se schodkem 105 mld. Kč, s příjmy 1 084,7 mld. Kč a výdaji 1 189,7 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2011 znamenalo růst celkových příjmů o 2,7 % a pokles celkových výdajů o 0,1 %. Ve srovnání se skutečností roku 2011 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 71,9 mld. Kč (o 7,1 %), výdajů o 34,2 mld. Kč (o 3 %) a se snížením schodku o 37,8 mld. Kč (o 26,5 %). Rozpočtovými opatřeními k 30.6.2012 byly zvýšeny příjmy na 1087,2 mld. Kč a celkové výdaje na 1192,5 mld. Kč, schodek se tak zvýšil o 0,3 mld. Kč. … kvůli nenaplnění a propadu příjmů, zejména daňových …

Na vykázaném schodku se tedy podepsal výpadek příjmů, které klesly meziročně o 3 mld. Kč, a s plněním na 46,4 % byl jejich objem o 38,9 mld. Kč nižší než alikvóta rozpočtu po změnách. Nedaří se plnit daňové příjmy, které po přijetí legislativních opatření měly naopak meziročně stoupnout, částečně je to důsledek poklesu ekonomické aktivity. Rozpočet daňových příjmů (bez pojistného na sociální zabezpečení) počítal s meziročním růstem o 38,1 mld. Kč, tj. o 7,3 % 22



proti skutečnosti 2011. Jejich inkaso ke konci června 2012 představovalo pouze 45,6 % rozpočtu (48,4 % v pololetí 2011) a jejich objem byl o 24,9 mld. Kč nižší, než představuje alikvota rozpočtu po změnách. Meziroční pokles daňových příjmů (bez příjmů z pojistného na sociální zabezpečení) o 6,8 mld. Kč, tj. o 2,6 % ovlivnily:  pokles inkasa daně z přidané hodnoty meziročně o 2,5 mld. Kč, které dosáhlo o 6,9 p.b. nižší plnění než v červnu 2011. Roční rozpočet naopak počítal s růstem inkasa o 29,7 mld. Kč, tj. o 15,5 % proti skutečnosti 2011. Letošní zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 % a změna parametrů rozpočtového určení daní (zvýšení podílu rozpočtu na celostátním výběru DPH o 1,2 mld. Kč) tak zatím nepřineslo očekávaný efekt. Na DPH se nevybralo proti plánu téměř 19 mld. Kč, což je částečně důsledkem avizovaného poklesu spotřeby veřejného i soukromého sektoru. Přitom česká dolní sazba DPH je po Dánsku druhá nejvyšší v EU, např. Německo ji má poloviční;  neplnění inkasa spotřební daně (včetně tzv. energetických daní) a její 2,6% meziroční pokles je odůvodňován zvýšením sazeb tabákových výrobků od 1. 1. 2012 (resp. předzásobením se obchodníků výrobky s nižší sazbou před jejím zvýšením) a nižším výběrem daně z minerálních olejů (pokles spotřeby pohonných hmot domácností i autodopravců, přeshraniční nákupy za příznivější ceny, apod.). Rozpočet počítá s růstem o 2,2 % proti skutečnosti 2011;  snížení inkasa daní z příjmů právnických osob meziročně o 1,6 mld. Kč, i když jeho plnění přesáhlo alikvotu. V červnu se projevila úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani, ale také úhrada daně za rok 2011 u poplatníků s povinným auditem či využívajících služeb daňového poradce. Rozpočet počítá s růstem o 4 % proti skutečnosti 2011. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti také zůstaly nenaplněny, i když meziročně stouply o 5 mld. Kč. Rozpočet počítá s růstem o 4,4 % proti skutečnosti 2011 (např. rozšíření počtu osob povinně nemocensky pojištěných, povinnost platit pojistné z dohod o provedení práce, aj.). Z celkové části připadlo na důchodové pojištění 165 mld. Kč, tj. 48,3 % rozpočtu (loni to bylo 48,4 %), při meziročním růstu o 4,4 mld. Kč, tj. o 2,7 % (rozpočet uvažuje s růstem o 4,7 % proti skutečnosti 2011). Očekávaný propad daňových příjmů vč. pojistného na sociální zabezpečení ve výši cca 35 mld. Kč ke konci roku 2012 by měl být na straně výdajů vykompenzován především vázáním výdajů ve výši 23,6 mld. Kč. Další úspory lze očekávat v kapitole Státní dluh a v oblasti sociálních dávek. Rizikem však zůstávají příjmy z EU, jejichž celkovou roční výši je obtížné predikovat. … s přispěním poklesu příjmů z EU …

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery se snížily meziročně o 1,1 mld. Kč, tj. o 1,7 % s plněním na 44,6 % rozpočtu po změnách (v pololetí 2011 byly plněny na 42,1 % při meziročním poklesu o 11,8 mld. Kč, tj. o 15,5 %). Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z rozpočtu z EU (transfery přijaté z EU a Národního fondu), které dosáhly 42,1 mld. Kč, což představuje pouze 40,5 % rozpočtu po změnách a meziroční pokles o 4,1 mld. Kč.

… a kvůli rostoucím výdajům

Z celkových výdajů byly v 1. pololetí 2012 čerpány zejména běžné výdaje, které oproti minulému roku vzrostly o 11,2 mld. Kč, tj. o 2,1 % (rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2011 o 4,7 mld. Kč). Největší objem 23



z běžných výdajů (přes 40 %) byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání se meziročně zvýšilo o 15,5 mld. Kč. Na tomto relativně vysokém růstu sociálních dávek se projevila změna metodiky, kdy dávky pomoci v hmotné nouzi, zdravotně postiženým a příspěvek na péči nejsou od roku 2012 již transferem do územních rozpočtů, ale jsou sociálními dávkami vyplácenými úřady práce. Z nich rostly pouze dávky důchodového pojištění o 5,9 mld. Kč (o 3,2 %). Ostatní sociální dávky naopak klesly (státní sociální podpora o 2,8 %, prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 22,4 %, dávky nemocenského pojištění o 13 %).

Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2012 (v mld. Kč) 2011 2012 Skutečnost Rozpočet Skutečnost leden po změnách leden červen červen

% Plnění

Index 2012/2011

Příjmy celkem

507,64

1087,17

504,64

46,4

99,4

Daňové příjmy celkem

443,36

945,54

441,48

46,7

99,6

Daň z příjmů fyzických osob

39,81

92,00

41,42

45,0

104,0

Daň z příjmů právnických osob

50,47

85,60

48,92

57,1

96,9

DPH

94,60

221,60

92,14

41,6

97,4

Spotřební daně, včetně energetických

66,37

142,30

64,63

45,4

97,4

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

180,62

384,01

185,58

48,3

102,7

Ostatní

11,49

20,03

8,79

43,9

76,5

Nedaňové a ostatní příjmy

64,28

141,63

63,17

44,6

98,3

570,50

1192,48

576,36

48,3

101,0

Běžné výdaje

523,22

1085,71

534,43

49,2

102,1

z toho: sociální dávky

222,03

491,26

237,52

48,3

107,0

181,60

382,43

187,47

49,0

103,2

47,28

106,77

41,93

39,3

88,7

z toho:

Výdaje celkem v tom:

z toho důchody Kapitálové výdaje

Pramen: MF Pokračoval pokles kapitálových výdajů

V rámci kapitálových výdajů, které meziročně klesly o 5,3 mld. Kč, se snížily investiční transfery státním fondům o 6,2 mld. Kč a transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 0,6 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům naopak vzrostly o 7,6 mld. Kč.

Územní rozpočty vykázaly vyšší přebytek než loni

Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem, tentokrát ve výši 21,5 mld. Kč. Kladného salda bylo dosaženo na všech úrovních územních rozpočtů, v rozpočtech krajů činilo 2 mld. Kč, obcí a DSO 17,5 mld. Kč, regionálních rad 2 mld. Kč.

Státní dluh za 1. pololetí vzrostl o 136,3 mld. Kč

V návaznosti na schodkové hospodaření státního rozpočtu se zrychlil růst státního dluhu, z 1 499,4 mld. Kč na počátku roku již na 1 635,7 mld. Kč, tj. o 9,1 %, ke konci června (jeho nepřetržitý růst začal v roce 1997, po poklesech v letech 1993-1996). Vnitřní dluh se zvýšil o 88,4 mld. Kč a vnější o 47,9 mld. Kč. 24



Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 13 emisí státních pokladničních poukázek (tj. meziročně o 4 méně) o objemu 114,9 mld. Kč. Krátkodobé půjčky na domácím trhu přinesly 17,6 mld. Kč, prodej střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu 109,7 mld. Kč a dlouhodobé dluhopisy na zahraničním trhu 50,1 mld. Kč.

Graf č. I.3.3.1 Vývoj státního dluhu v ČR od roku 1993

Pramen: MF, graf MPO

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Vzhledem k tomu, že údaje o veřejných rozpočtech jsou k dispozici vždy až po skončení sledovaného roku (po zpracování závěrečných účtů), jsou v této kapitole informativně využita data z predikce veřejného dluhu Mezinárodního měnového fondu pro rok 2012, která byla zveřejněna na podzim roku 2011. Zvýšení hospodářského růstu a tím i daňového výnosu ...

Deficity vládních rozpočtů jednotlivých států EU podporují další růst vládních dluhů viz graf č. I.3.4.1. Dluhy evropských států rostou dlouhodobě vysokým tempem (polovina zemí překračuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh 60 % HDP). Dosud neúspěšná fiskální konsolidace bez důsledné redukce státních výdajů a bez stimulace prorůstových opatření na podporu ekonomik, podtrhují stále více spotřebitelskou poptávku a pro domácí firmy znamenají velké problémy na tuzemském i na světových trzích.

… snižuje riziko úpadku, zejména zemí Evropské unie

V čele zadlužených zemí stojí Řecko, které dosud samo neudělalo pro svou záchranu téměř nic a hrozí mu dříve či později bankrot, dále Itálie, lépe na tom nejsou Portugalsko ani Irsko. Španělsko trápí zase problémy odlišného charakteru. Ačkoliv není až tak zadluženou zemí, nejvíce trpí splasklou bublinou realitního trhu a nízkou konkurenceschopností. Česká republika se v mezinárodním srovnání drží dle uvedené prognózy na celkem dobré sedmé pozici, nebezpečná je však dynamika růstu jejího zadlužení (od roku 2000 se několikanásobně zvýšilo).

25



Graf č. I.3.4.1 Zadlužení vybraných zemí EU v roce 2012 (predikce v % HDP)

Pramen : International Monetary Fund, World Economic Outlook Database

I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika Monetární politika centrálních bank se dále uvolnila

Úleva, kterou přinesly dvě LTRO, pomohla krátkodobě finančním trhům, evropská reálná ekonomika zůstává slabá, postižená kombinací nervozity u firem i domácností, fiskální restrikce a utaženějších podmínek. Dluhová krize není zdaleka u konce a centrální banky světa za účelem stimulace klesající hospodářské aktivity uvolňují ještě více svou měnovou politiku a tam, kde již jsou sazby na nule, se snaží ekonomiku podpořit nestandardními opatřeními v podobě nákupu aktiv. Dopady těchto nekonvenčních kroků jsou přitom diskutabilní, mají však společného jmenovatele a tím jsou obavy z budoucí inflace. Zejména na ECB se stupňoval tlak ze všech stran, aby byla připravena přijmout výraznější roli v řešení krize.

Fed oznámil prodloužení operace Twist…

Americký Fed, který drží základní úrokovou sazbu v pásmu 0-0,25 % už od konce roku 2008, v průběhu 2. čtvrtletí ohlásil prodloužení operace Twist. Od loňského září jejím prostřednictvím nakoupil vládní dluhopisy s delší splatností a současně 26



prodával krátkodobější dluhopisy s cílem snížit úroky na vzdálenějším konci výnosové křivky, aby tím usnadnil refinancování hypoték a financování podniků. Program, na který Fed postupně vynaložil 400 mld. USD, měl být ukončen v červnu, avšak měnový výbor rozhodl o jeho prodloužení do konce letošního roku s rozpočtem dalších 267 mld. USD. Nicméně pro trhy bylo oznámení zklamáním, protože očekávaly masivnější příliv peněz. Ten přišel až v září, kdy bylo zahájeno v pořadí již třetí kolo tzv. kvantitativního uvolňování. … ECB snížila úrokovou sazbu na historické minimum až v červenci …

V eurozóně zůstalo nastavení monetární politiky ve 2. čtvrtletí stabilní. Nicméně problémy jižního křídla eurozóny, které už začaly podkopávat i důvěru v samotnou společnou měnu, již Evropská centrální banka nemohla dále ignorovat. V červenci proto snížila svou základní úrokovou sazbu na historické minimum 0,75 % a zároveň srazila depozitní sazbu na 0 %, aby tak odradila komerční banky od ponechávání přebytečné likvidity na jejích účtech. V září potom představila podmíněný program neomezeného nákupu státních dluhopisů zemí s vysokými náklady na úvěry (Outright Monetary Transactions), v rámci kterého chce cílit na kratší konec výnosové křivky a nakupovat tedy dluhopisy se platností jeden až tři roky.

… na rekordní minimum ji snížila i ČNB…

V ČR došlo k dalšímu uvolnění měnových kohoutů v závěru června, kdy bankovní rada České národní banky těsnou většinou rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na historické minimum 0,5 %. K tomuto kroku ji po více než dvou letech stabilních sazeb přiměl zhoršující se stav ekonomiky, zejména stále utlumená domácí spotřebitelská poptávka.

… a klientské úrokové sazby tím v červenci poslala dolů

Uvolnění měnové politiky ČNB se odrazilo i v rekordně nízkých klientských úrokových sazbách. Průměrná úroková sazba z nových úvěrů nefinančním podnikům se v průběhu 2. čtvrtletí přesto mírně zvýšila na červnová 3 %. V červenci už ale poklesla na 2,7 % a přiblížila se tak dosud historicky nejnižším hodnotám 2,62 % z počátku letošního roku. Průměrná úroková sazba z podnikových úvěrů byla ve 2. čtvrtletí neměnná a činila 3,86 %. V červenci pak poklesla na 3,72 %, čímž vytvořila nové minimum.

Tempo růstu úvěrů podnikům zpomalilo, kvalita úvěrového portfolia se velmi mírně zlepšila

Klientské úrokové sazby se pohybují na historicky velmi nízkých hodnotách, banky však zvýšené riziko, související se zhoršující se ekonomickou situací, promítly do zpřísnění svých úvěrových podmínek. Došlo tak k postupnému zpomalení úvěrové dynamiky, když meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům od počátku roku klesalo až na červnových 3,6 % (z prosincových 6,1 %). Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech, se opět lehce zlepšila, když se na konci června snížila na 7,8 % (tj. o 0,4 p.b. oproti stavu na konci prosince). To bylo způsobeno jak mírnějším růstem objemu úvěrů nefinančním podnikům, tak i zesílením poklesu celkového objemu úvěrů v selhání (na konci června meziročně na 4,6 %, z prosincových 3,3 %).

27



Graf č. I.4.1.1 Úvěry nefinančním podnikům celkem (v mld. Kč) a podíl úvěrů v selhání (v %)

Pramen: ČNB, propočty a graf MPO

I.4.2 Směnné kurzy Obavy o udržitelnost španělských veřejných financí poslali euro na páru s dolarem nejníže za 2 roky…

… a jeho propad pokračoval i v červenci

Neutěšená hospodářská situace v eurozóně se negativně projevila i na kurzu koruny vůči euru

Stejně jako v předchozím čtvrtletí, vývoj na eurodolarovém trhu zcela podléhal pokračující dluhové krizi v eurozóně. Euforie z únorové záplavy dlouhodobé likvidity ECB a březnová úspěšná směna řeckého dluhu v rukou soukromých věřitelů, včetně možnosti Řecka čerpat druhý záchranný úvěr, totiž neměla dlouhého trvání (v březnu činil kurz 1,32 USD/EUR). Opětovné přiostření situace v průběhu května bylo vyvoláno především napětím kolem Španělska, které tíží bankovní krize, vysoká zadluženost autonomních regionů, rekordní nezaměstnanost a klesající výkon ekonomiky. Nervozitu na trzích přiživila i politická nestabilita v Řecku, kde se po prvních předčasných volbách nepodařilo zformovat vládu a zvýšilo se tak riziko neplnění podmínek dohodnutého úsporného programu. Euro vůči dolaru oslabilo až na červnových 1,25 USD/EUR (meziročně o 12,9 %), kde se naposledy pohybovalo v červenci 2010. Oslabování eura vůči dolaru pokračovalo i v červenci, kdy zesílily obavy, že nejen španělský bankovní sektor, nýbrž i celá země bude potřebovat od svých evropských partnerů nějakou formu pomoci. Měnový kurz tak krátkodobě překonal hranici 1,21 USD/EUR a další znehodnocování eura zastavila až silná slovní intervence šéfa ECB Maria Draghiho, že pro záchranu eura udělá cokoliv.

Pod tíhou špatných zpráv z eurozóny, především problémů podkapitalizovaného španělského bankovního sektoru, otočila ve 2. čtvrtletí česká koruna trend nastartovaného posilování vůči euru z počátku letošního roku, když z dubnového maxima 24,60 CZK/EUR oslabila až na červnové minimum 25,96 CZK/EUR (tj. o 5,5 %). Krátkodobě se tak přiblížila hranici 26 CZK/EUR, kterou naposledy překonala na konci listopadu loňského roku. Oproti prosinci 2011 tak koruna v červnu mírně znehodnotila o 0,5 %, v meziročním srovnání byla slabší o 5,6 %. Na očekávané snížení základní úrokové sazby ČNB na historicky nejnižší úroveň v závěru června, kurz koruny vůči euru v podstatě 28



nereagoval. Naopak opětovné posilování koruny v průběhu července a srpna (viz graf č. I.4.2.1) podpořily rodící se plány na vznik evropské bankovní unie a příslib ECB k výrazné akci na záchranu společné evropské měny.

Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/EUR (leden – srpen 2012)

Pramen: ČNB, graf MPO … korunu oslabila i na páru s dolarem

Podobně se vyvíjel i kurz koruny vůči dolaru, který po vyprchání likviditní injekce od ECB začal oslabovat z dubnového maxima 18,49 CZK/USD na červnové minimum 20,93 CZK/USD (tj. o 13,2 %). Koruna tak nejen ztratila své letošní zisky, ale přiblížila se dokonce hranici 21 CZK/USD, kterou následně atakovala ve druhé polovině července a kde se naposledy pohybovala přibližně před 2 roky. Oproti prosinci 2011 tak koruna vůči dolaru v červnu znehodnotila o 5,7 %, v meziročním srovnání se propadla o 21,3 %. Momentální pozice koruny vůči dolaru jsou zachyceny v grafu č. I.4.2.2.

Graf č. I.4.2.2 Nominální kurz CZK/USD (leden – srpen 2012)

Pramen: ČNB, graf MPO 29



Reálný kurz je ukazatelem vyjadřujícím konkurenceschopnost domácí produkce a zboží vůči zahraničí. Zahrnuje nejen změnu nominálního kurzu národní měny, ale i relativních cen (měřené indexem spotřebitelských cen) vůči ostatním ekonomikám. Pokles reálného kurzu (hodnota nižší než 100 oproti základnímu období) implikuje reálné znehodnocení, a tedy tendenci k růstu cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců na zahraničním trhu. Reálné posilování koruny vůči euru zvolnilo tempo

Reálné posilování koruny vůči euru zpomalilo v průběhu 2. čtvrtletí své tempo. Zatímco v březnu její zhodnocení oproti základnímu období (prosinec 2008) činilo 6,9 %, v červnu už zmírnilo na 3 %. Reálnou apreciaci domácí měny ovlivnilo jednak přibrzdění nominálního zhodnocení vzájemného měnového kurzu (činilo 1,8 % v porovnání s koncem roku 2008), jednak kladný inflační diferenciál. Ten byl dán vyšší inflací v ČR, která v červnu dosáhla 8,6 %, zatímco v eurozóně jen 7,3 % oproti stanovené bázi.

Graf č. I.4.2.3 Vývoj kurzu koruny vůči euru (v %, 12/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO Vůči dolaru koruna reálně devalvovala

Výrazné nominální oslabení koruny vůči dolaru v závěru 2. kvartálu (v červnu průměrný měnový kurz vylétl na 20,47 CZK/USD) mělo vliv i na její reálné znehodnocení. To činilo 5,4 % oproti prosinci 2008 a bylo výsledkem nominálního oslabení domácí měny o 5,1 % a záporného inflačního diferenciálu, který byl dán nižším cenovým nárůstem v ČR (8,6 %) v porovnání s USA (v červnu 9,2 % oproti základnímu období).

30



Graf č. I.4.2.4 Vývoj kurzu koruny vůči dolaru (v %, 12/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha Operace se zahraničím si vyžádaly čerpání devizových rezerv

Prodlužující a prohlubující se dluhová krize eurozóny zatím vnější platební vztahy ČR výrazněji nezasáhla, na běžném účtu platební bilance se dokonce projevila spíše pozitivně. Běžný účet se překlopil do kladných čísel (16,3 mld. Kč), když vysoký přebytek obchodu se zbožím a službami (127,4 mld. Kč) byl tentokrát korigován nižším odlivem výnosů ze zahraničních kapitálových účastí (108,1 mld. Kč). Spolu s nevýznamným přílivem zdrojů na kapitálový účet (0,7 mld. Kč) a menším přebytkem finančního účtu (14,2 mld. Kč) však tyto tři účty nestačily pokrýt vysoké záporné saldo chyb, opomenutí a kurzových rozdílů (34,5 mld. Kč). Saldo celkových platebních vztahů ČR se zahraničím za 1. pololetí 2012 si proto vyžádalo čerpání devizových rezerv ČNB v objemu 3,4 mld. Kč (vývoj hlavních účtů platební bilance je zachycen v grafu č. I.4.3.1).

Graf č. I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

31


Běžný účet zatím zůstal v přebytku …


Podle údajů o vývoji platební bilance (v národním pojetí) silný růst čistého exportu pomohl zajistit přebytek výkonové bilance za 1. pololetí zhruba o třetinu vyšší než ve stejném období loňského roku, a spolu s meziročním poklesem schodku bilance výnosů (o více než pětinu) vytvořily poprvé od roku 2006 kladný výsledek běžného účtu v kumulaci za 1. pololetí (16,3 mld. Kč, když se meziročně zlepšil o téměř 150 %). Na bázi ročních klouzavých úhrnů poklesl schodek běžného účtu (58,6 mld. Kč) na 1,5 % HDP (o 1,4 p.b. oproti hodnotě tohoto ukazatele v 1. čtvrtletí), což znamená výrazné zlepšení vnější ekonomické nerovnováhy, která zůstává silnou stránkou ČR. Financován byl, stejně jako v předkrizovém období, především přílivem přímých zahraničních investic (na bázi ročních klouzavých úhrnů 91 mld. Kč).

Dluhová krize ještě v kumulaci za 1. pololetí nepoznamenala export zboží, který tak podržel slábnoucí výkon domácí ekonomiky. V rámci běžného účtu (viz graf č. I.4.3.2) se obchodu zbožím dařilo výborně a v 1. pololetí vykázal přebytek v hodnotě 101,4 mld. Kč (meziroční zvýšení o 61 %), který tak už za první polovinu roku překonal celkový historický výsledek loňského roku (94 mld. Kč). K příznivým údajům obchodní bilance přispěla i rychlejší dynamika růstu vývozu (za 1. pololetí růst meziročně o 8,9 %) před dovozem (6,1 %). Ta ovšem v samotném 2. čtvrtletí u obou meziročně zvolnila tempo růstu a v mezičtvrtletním srovnání hodnota vývozu i dovozu dokonce poklesla (o 1,6 % resp. 0,7 %). Podrobnější analýze zahraničního obchodu podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) se věnuje samostatná kapitola II.3.

… díky rekordní obchodní bilanci…

Graf č. I.4.3.2 Vývoj hlavních podúčtů běžného účtu (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO … a redukci schodku bilance výnosů…

Záporné saldo bilance výnosů, které je zatíženo zejména odlivem výnosů ze zahraničních investic v ČR, dlouhodobě stahuje celý běžný účet do deficitu. V 1. polovině roku však schodek bilance výnosů vykázal zmírnění čistého odlivu zdrojů (meziročně o 22,9 %, na 108,1 mld. Kč). To bylo příznivě ovlivněno poklesem transferu zdrojů do zahraničí (meziročně o 12,8 %, na 163,6 mld. Kč) vytvořeném ve 2. čtvrtletí, a růstem výnosů residentů (meziročně o 16,9 %, na 55,5 mld. Kč). Pozitivně se zde projevil především pokles výplaty dividend z přímých investic zahraničním investorům (meziročně o 39,8 %, na 53,9 mld. Kč). 32



… které bezpečně pokryly zhoršení bilance služeb a běžných převodů

Obchod se službami přinesl 26 mld. Kč, což je v meziročním srovnání o čtvrtinu slabší výsledek. V jeho struktuře se již tradičně dařilo cestovnímu ruchu, který za pololetí meziročně poskočil téměř o čtvrtinu, na 26,7 mld. Kč, k čemuž přispěla i rychlejší dynamika růstu celkových příjmů z cestovního ruchu (meziročně o 12,7 %) před výdaji (6,6 %). Meziročně o bezmála polovinu vzrostlo i kladné saldo dopravy, které vykázalo 9 mld. Kč. Konečný přebytek bilance služeb byl však korigován schodkem ostatních služeb ve výši 9,7 mld. Kč, který meziročně obrátil trend, když mu o více než pětinu vzrostly výdaje (zejména na zprostředkovatelské a jiné služby spojené s obchodem, a služby mezi podniky v rámci přímých investic), při stagnaci příjmů. Schodek bilance běžných převodů ve výši 3 mld. Kč (meziroční propad o 134,6 %) souvisel s poklesem příjmů z rozpočtu Evropské unie, vykázaném v průběhu 2. čtvrtletí.

Příliv zdrojů na finanční účet se i přes solidní čistý příliv přímých investic o ¾ propadl …

Významnější změnou v platební bilanci, spojenou s krizí eurozóny, je výrazné oslabení přílivu zdrojů ze zahraničí na finanční účet, kam v úhrnu za pololetí přiteklo pouze 14,2 mld. Kč (meziroční pokles o 75,8 %). Přesto, že příliv

přímých investic už není tak masivní jako v minulosti, kdy zde kapitál chyběl, jejich výše je stále poměrně slušná. Zůstaly stabilizační položkou

a tahounem přílivu zahraničního kapitálu (viz graf č. I.4.3.3), stejně jako v předchozím roce, když meziročně vzrostly o 3 %, na 49 mld. Kč. Jejich podrobnější analýzou se zabývá kapitola II.5.

Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních podúčtů finančního účtu (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO … vlivem čistého odlivu ostatních investic…

Zhoršení aktivního salda finančního účtu evidentně způsobil čistý odliv kapitálu, zaznamenaný na účtu ostatních investic, ve výši 77,5 mld. Kč, který meziročně obrátil směr svého toku. Ze sektorového hlediska převládl odliv prostředků do zahraničí v bankovním sektoru (44,9 mld. Kč), který souvisel s růstem vkladů a úvěrů v zahraničí. Z podnikové sféry odteklo do zahraničí v průběhu 1. pololetí 29,4 mld. Kč, kde se promítlo poskytnutí úvěrů zahraničním odběratelům hlavně v 1. čtvrtletí. Objem finančních prostředků, které poslal do zahraničí vládní sektor (3,2 mld. Kč), byl ovlivněn splácením dlouhodobého úvěru od Evropské investiční banky.

33


… který nestačilo vykompenzovat ani výrazné zlepšení portfoliových investic


Také na účtu portfoliových investic se v letošním roce obrátil tok kapitálu, když v pololetí vykázal čistý příliv zdrojů ze zahraničí v objemu 40,2 mld. Kč. Ten souvisel se zájmem zahraničních investorů nakupovat české dluhopisy (hlavně v průběhu 1. kvartálu), který byl oproti 1. pololetí minulého roku více než trojnásobný (58,5 mld. Kč). Také u tuzemských investorů převládly nákupy zahraničních dluhopisů (15,6 mld. Kč), opět díky silnému zájmu v 1. čtvrtletí. Byly však o více než čtvrtinu menší než v pololetí minulého roku. Obchodování s akciovými tituly bylo výrazně slabší než na dluhopisovém trhu, protože akcie reflektovaly globální ekonomické problémy a přešly do ztrát. U nerezidentů převládl odprodej tuzemských akcií (odliv 0,5 mld. Kč), u rezidentů nákup zahraničních akcií (2,2 mld. Kč). Stav devizových rezerv ČNB ke konci června činil 803,8 mld. Kč (tj. 39,5 mld. USD, resp. 31,3 mld. EUR) a zůstal zhruba na úrovni konce minulého roku. Pokryly by v průměru za 1. pololetí 3,4 měsíčního objemu dovozu zboží a služeb, což je ještě považováno za bezpečnou mez.

Zahraniční zadluženost od počátku roku mírně vzrostla

Zahraniční dluh ČR (viz graf č. I.4.3.4) k 30.6.2012 od počátku roku mírně stoupl na 1895 mld. Kč (tj. o 1,2 %, v meziročním srovnání to znamená nárůst o 8,2 %). Zadluženost snížil podnikový sektor (o 42,8 mld. Kč), protože tuzemské dceřiné společnosti snížily stav čistých závazků vůči zahraničním mateřským anebo sesterským společnostem. Oběma dalším sektorům zadluženost narostla, zejména vládě (o 56,2 mld. Kč). Celková hodnota zahraničního dluhu představovala 49,6 % HDP, což stále překračuje obecně uznávanou „bezpečnou“ hranici ve výši 40 %.

Graf č. I.4.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Saldo běžného účtu vyjádřené v % HDP je považováno za jeden ze základních indikátorů vnější nerovnováhy. Ideálním stavem je saldo nulové, tzn. domácí ekonomika je v rovnováze vůči zahraničí. Za stále ještě bezpečnou hranici schodku běžného účtu bývá nejčastěji uváděn limit do 5 % HDP.

34



Relativní velikost schodku běžného účtu ČR se zlepšuje

Pro ČR je charakteristický deficitní běžný účet, který je však primárně generován záporným saldem bilance výnosů. To souvisí s masivním přílivem zahraničního kapitálu do země a následným, poměrně logickým, transferem části výnosu z něho zpět do zahraničí. Působení zahraničních firem nicméně pomohlo výkonové bilanci, aby se stala přebytkovou (od roku 2004), takže ani relativně vysoký deficit bilance výnosů by neměl zahraniční investory odrazovat. Poměr schodku běžného účtu k HDP se drží v bezpečném pásmu, ve 2. čtvrtletí díky silnému exportu a zmírnění odlivu výnosů do zahraničí poklesl o 1,4 procentního bodu oproti roku 2011 a představoval 1,5 % HDP (propočet na bázi ročních klouzavých úhrnů). Srovnání s vybranými zeměmi je uvedeno v grafu č. I.4.3.5.

Rozkolísanost vnějších vztahů jednotlivých států eurozóny se postupně lepší, nicméně je stále velká

Toky zboží, služeb, výnosy z práce, investic, kapitálu a jednostranné převody mezi eurozónou jako celkem a zbytkem světa v delším časovém období působí téměř vyrovnaně. Mezi jednotlivými zeměmi však existují značné rozdíly, které se postupem času pomalu narovnávají. Stále vysoké přebytky běžného účtu generuje exportně zaměřené Německo, zatímco jižní křídlo eurozóny vykazuje značné deficity. Španělsku a Portugalsku se je však během posledních let podařilo srazit o více než dvě třetiny.

Graf č. I.4.3.5 Saldo běžného účtu platební bilance (v % HDP, propočet na bázi ročních klouzavých úhrnů)

Pozn.: ČR používá při sestavování výkonové bilance národní princip (tj. podle změny vlastnictví), ostatní státy čerpají data o zahraničním obchodu z přeshraniční statistiky, a proto nejsou údaje plně srovnatelné. Pramen: národní centrální banky, ČSÚ, Eurostat, BEA, propočty a graf MPO

35



I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Na světové akciové trhy se vrátila nejistota ...

Přestože hlavní akciové trhy vstoupily do roku 2012 růstem, v tomto trendu brzy nastal obrat. Tlumící vliv na celý finanční trh mělo ve 2. čtvrtletí zpomalování ekonomické aktivity jednotlivých zemí a trh se začal znovu poddávat rostoucí rizikové averzi, zejména vůči regionům zadlužené Evropy. Zpátky do deprese dostaly trhy prohlubující se dluhové a strukturální potíže eurozóny, vágní politická rozhodnutí, neplněné sliby a důsledky rázných ozdravných opatření v periferních státech eurozóny, ale především nedůvěra ve zlepšení. Akcie smazaly předchozí zisky a přešly do ztrát.

… a ceny akcií uzavřely 2. čtvrtletí v minusu …

Na pozadí tohoto vývoje srazily ceny amerických, asijských, i evropských akcií do minusu i nejisté hospodářské výsledky firem. Americké indexy za samotné 2. čtvrtletí skončily v záporných hodnotách, i když jako jediné meziročně posílily. Burzovní S&P 500 klesl o 3,3 % (meziročně však přidal o 3,2 %), průmyslový DJIA spadl o 2,5 % (meziročně posílil o 3,9 %) a technologický Nasdaq 100 o 5,1 % (meziročně vzrostl o 12,7 %). Ve Spojených státech kromě fiskální nerovnováhy nutil investory k opatrnosti i vývoj celé řady indikátorů, které nepotvrdily výrazné zlepšení stavu ekonomiky, spojené s růstem nových pracovních příležitostí a zvýšenou spotřebitelskou poptávkou. Také loňský bouřlivý vývoj na finančních trzích přispěl k tomu, že je řada investorů opustila, nebo vyměnili akcie za jiné druhy investičních nástrojů.

Graf č. I.5.1.1 Výkonnost vybraných akciových trhů k 30. 6. 2012

Pramen: HN, graf MPO … zejména v Evropě, ale i v Asii

Do Evropy se důvěra trhů vrátila jen krátkodobě na počátku roku, neboť výkon jednotlivých ekonomik, postup fiskální konsolidace a neúspěšné snahy o eliminaci evropských dluhů vyvolávaly stále větší nervozitu investorů. Rozpočtové cíle problematického Španělska nejsou reálné, Řecko neudělalo za poslední dva roky v podstatě nic, aby zabránilo cestě ke krachu, tvrdá fiskální 36



opatření Portugalska sice určitá pozitiva vykázala, ale na úkor vysoké nezaměstnanosti a nízké spotřebitelské poptávky. Další země v regionu na tom nebyly o mnoho lépe, takže nepomohl ani relativně dobrý výkon bezpečné německé ekonomiky. Odklon od rizikových aktiv vedl k tomu, že akciové trhy inkasovaly ztráty, což se odrazilo zejména na výkonu evropských burzovních indexů, které propadly jak mezikvartálně, tak i meziročně. Německý DAX poklesl proti předchozímu čtvrtletí o 7,6 % (meziročně o 13 %), pařížský CAC 40 o 6,6 % (meziročně klesl o 19,7 %) a londýnský FTSE 100 o 3,4 % (meziročně o 6,3 %). Lépe než tuzemský index PX si vedly polský WIG i maďarský BUX, které se snížily o 1,1 %, resp. o 7 %, meziročně však taktéž propadly. Nejhůře však dopadl ruský RTS, když proti předchozímu čtvrtletí utrpěl ztrátu 17,6 % (meziročně 29,1 %). Z asijských spadl také japonský index Nikkei, ale čínské indexy jako jediné více méně stagnovaly, meziročně však také klesly. Pod tlak se dostaly i ceny komodit

Cena ropy Brent klesala téměř po celé 2. čtvrtletí 2012. Ze 125 USD/barel na počátku dubna se propadla ve druhé polovině června pod 90 USD/barel, což byla nejnižší hodnota od prosince 2010. Po krátké stagnaci se však na konci června vydala prudce vzhůru a během několika dnů se posunula až k hladině 100 USD/barel, kde setrvávala ještě první červencovou dekádu. Hlavními faktory, které tlačily počátkem dubna cenu ropy dolů, byl nárůst těžby v Saudské Arábii a zhoršení globálního výhledu, zejména v důsledku ekonomického vývoje v periferních zemích eurozóny. V květnu a v červnu se cenový pokles ještě urychlil, když horší než očekávaná data po Evropě a USA přicházela i z Číny. Velký podíl na vývoji cen ropy a ostatních komodit měl i posilující dolar, těžící z propadu eura, které bylo pod tlakem politického vývoje v Řecku a problémy bankovního sektoru Španělska, poté i jeho žádostí o finanční pomoc na záchranu bank.

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Český PX zaostal za většinou indexů

Stejně jako hlavní světové a regionální akciové trhy, vstoupil i ten tuzemský do roku 2012 plný optimismu, tento trend však nevydržel dlouho. Zatímco v 1. čtvrtletí (díky lednovým výkonům) hlavní index Burzy cenných papírů PX vzrostl o 6,8 %, po celé 2. čtvrtletí zůstal pod tlakem a oslabil o 7,4 % (meziročně o 26,5 %). V porovnání s hlavními světovými indexy byly jeho ztráty vyšší jak proti předchozímu čtvrtletí, tak zejména meziročně. Domácí tituly se sice obvykle vezou na vlně pohybu akcií v zahraničí, nicméně pražská burza má méně růstových titulů než jiné trhy, přitahuje jen dividendovým výnosem (zvláště v období nízkých úrokových sazeb). Čtvrtletní pohyb hlavního indexu PX ve srovnání s ostatními burzami určuje mj. vysoký podíl finančních titulů v bázi (téměř 50 %). V časovém sledu se tak index PX nacházel přibližně 54 % pod svým historickým maximem z října 2007, ale stále ještě cca 40 % nad svým mnohaletým minimem z března 2009.

Obchodní aktivita na BCPP stoupla jen díky dluhopisům

Objemy obchodů na pražské burze celkově vzrostly, ve 2. čtvrtletí 2012 zrealizovala transakce za 245,4 mld. Kč, což znamená proti předchozímu čtvrtletí nárůst o 11,3 % (meziročně o 19,1 %). V rámci globální averze k riziku také v Praze investoři přesouvali peníze z akcií do dluhopisů, obchodům s akciemi se nedařilo, a proti předchozímu čtvrtletí klesly o 33,3 % (meziročně až o 42 %), na 53,6 mld. Kč, což je nejhorší výsledek od 1. čtvrtletí 2003. Tržní kapitalizace akciového trhu (27 emisí, z toho 14 domácích a 13 zahraničních) se 37



v důsledku poklesu cen proti předchozímu čtvrtletí snížila (k 30. 6. 2012 činila 1021,8 mld. Kč). Atraktivních titulů je na BCPP málo, roste spíše zájem o zahraničí. Naopak objem ochodů s dluhopisy vzrostl o 36,9 % (meziročně až o 69 %), na hodnotu 191,8 mld. Kč a jejich podíl na celkových obchodech stoupl na 78,2 %. Struktura obchodů zůstala stejná, většina celkového obratu se soustředila do pěti největších akciových titulů (ČEZ s 37 % obchodů, následovaný Komerční bankou s 24 % a Erste Bank s 16 %). Graf č. I.5.2.1 Vývoj obchodů na BCPP (v mld. Kč, index PX - změny oproti předchozímu čtvrtletí)

Pramen: BCCP, graf MPO Téměř všechny akciové tituly během 2. čtvrtletí oslabily

Nejúspěšnějším pražským akciovým titulem ve 2. čtvrtletí 2012 byl Unipetrol, který jako jediný zůstal v plusových hodnotách a připsal si 0,7 %, následován společnostmi Philip Morris a AAA Auto, které však shodně poklesly o 0,6 %. Šest emisí z celkových čtrnácti utrpělo dvouciferné ztráty. Největším poraženým zůstal KIT Digital (-55 %) poté, kdy společnost vydala upozornění na nízký zisk a oznámila změny v managementu. Více než 30 % ceny umazaly akcie NWR a Orco. Akcie NWR byly pod prodejním tlakem, investoři se vyhýbali oborům navázaným na ceny komodit. Ještě o něco hůře (-40,5 %) dopadly akcie Orca, které propadly kvůli výraznému naředění akciových podílů a nejistotě spojené s restrukturalizací společnosti. V záporných hodnotách zůstal bankovní sektor, reprezentovaný Erste Bank (-20,6 %) a Komerční bankou (-4,6 %), nedařilo se ale ani energetické společnosti ČEZ (-11,8 %). Díky pozitivním výsledkům z počátku roku realizovaly tyto firmy slušné pololetní zisky (ČEZ překonal i nejoptimističtější odhady trhu, když mu čistý zisk ve 2. čtvrtletí stoupl meziročně o 90 %). V pětileté časové řadě vykázaly k pololetí 2012 společnosti obchodované na pražské burze téměř 23% propad zisku.

Nedařilo se ani obchodům v RM Systému

Ztráty si vybíral také RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., zaměřená především na drobné a střední investory, která ale obchoduje i s akciemi předních českých a zahraničních společností. Ve 2. čtvrtletí 2012 uskutečnila obchody jen za 1 mld. Kč, jejich objem klesl jak proti předchozímu čtvrtletí 38



(o 20,9 %), tak i meziročně (o 38,9 %). Její index RM rovněž propadl o 7,5 % (meziročně o více než 30 %) a 30. 6. 2012 uzavřel na 1773,3 bodu. Prognóza vývoje pro akciové trhy je spíše negativní

Výhled pro akciové trhy není příliš optimistický. Hlavními důvody zůstávají neřešená řecká dluhová krize, nepříliš povzbudivý výhled Španělska, Portugalska, Itálie, ale i dalších států, možný růst cen ropy či dalších komodit a zpomalení ekonomické aktivity také v Číně. Krize v eurozóně má dalekosáhlé dopady, zasahují americkou ekonomiku, stejně jako hospodářství některých rozvojových zemí. Dalším poklesům se tak akciové trhy pravděpodobně nevyhnou, ani s nadějí očekávaných intervencí centrálních bank, neboť evropské hospodářství je celkově ve špatné kondici a opět balancuje na hraně recese. Strukturální problémy eurozóny budou i nadále podporovat averzi k riziku na trzích a bez fiskálních a měnově politických rozhodnutí budou ceny akcií pravděpodobně pouze opisovat vývoj globální ekonomiky.

39



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Produkce, zaměstnanost a produktivita Ve 2. čtvrtletí 2012 průmyslová produkce poklesla

V roce 2011 dosáhla průmyslová produkce solidního růstu (o 6,5 %). Od 2. čtvrtletí 2011 však došlo k jejímu oslabování, které pokračovalo do konce roku. Za zpomalením byl snížený růst evropské a globální poptávky a propad domácí poptávky. Průmyslová produkce eurozóny snižovala svůj růst a vlivem silné vzájemné vazby se tento vývoj projevoval i na vývoji produkce v ČR. Ochlazování pokračovalo i v 1. čtvrtletí 2012, kdy se průmyslová produkce zvýšila o 2,9 %. Tento vývoj byl predikován zahraničními předstihovými ukazateli, i domácí konjunkturální průzkum ČSÚ signalizoval snižování růstu výrobní činnosti a oslabování důvěry podnikatelů. Domácí výrobní sektor byl tažen převážně zahraniční poptávkou. V grafu č. II.1.1 je zachycena vzájemná silná vazba mezi vývojem průmyslové produkce ČR, Německa a eurozóny, která je vyjádřena hodnotou korelačního koeficientu mezi ČR a Německem 0,9289. Ještě silnější vazba je mezi ČR a eurozónou s hodnotou korelačního koeficientu 0,9468. Za základ pro propočet byly brány měsíční hodnoty od ledna 2009 do června 2012.

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce v ČR, Německu a eurozóně včetně trendů (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, Eurostat, graf MPO

Průmyslová produkce ve 2. čtvrtletí 2012 meziročně klesla o 0,9 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dní vzrostla o 0,8 % (ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku bylo o dva pracovní dny méně). Dynamika v tomto období byla nejslabší od roku 2010, kdy se průmysl začal oživovat a táhnout českou ekonomiku. 40



U našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa, kam směřuje třetina českého vývozu, byl vývoj ovlivněn sníženou poptávkou, na kterou tamní průmyslové podniky reagovaly omezováním produkce a snižováním zaměstnanosti. To se projevilo v ČR sníženou vnější poptávkou a poklesem průmyslové produkce, přičemž vnitřní poptávka je dlouhodobě velmi slabá. Nedostatečná poptávka byla jedním z hlavních faktorů omezujících růst. Ve zpracovatelském průmyslu se ve sledovaném čtvrtletí zvýšila produkce ve čtyřech odvětvích. Rozhodující podíl na celkových tržbách průmyslu měl automobilový průmysl (25,4 %). Poklesy prodejů osobních automobilů v Evropě (v 1. pololetí 2012 o 6,3 %) se odrazil ve zpomalení růstu výroby osobních automobilů v ČR. Výrobu táhl především vývoz na východní trhy, které stále rostou, ale v porovnání s předcházejícím obdobím pomalejším tempem. V kumulaci za leden až červen se průmyslová produkce (měřeno IPP) zvýšila o 1 %, což představuje meziroční zpomalení o 9,8 bodu.

Graf č. II.1.2 Vývoj produkce, tržeb z přímého vývozu a nových zakázek včetně trendů (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Vzrostla výroba energií a výroba pro investice

V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se ve 2. čtvrtletí 2012 mírně zvýšila výroba energií o 2,6 %. Ekonomické problémy podniků se projevily na omezení investiční činnosti a odrazily se na významném snížení růstu výroby pro investice (meziročně o 16,5 bodu) na 1,6 %. Ostatní seskupení zaznamenala pokles produkce - výroba pro mezispotřebu o 3,7 %, výroba pro krátkodobou spotřebu o 3,5 % a výroba pro dlouhodobou spotřebu o 1,4 %.

41



Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb a jejich sekcí v roce 2012 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

duben

květen

červen

2. Q

Průmysl celkem (B+C+D)

2,9

2,2

-2,4

-2,2

-0,9

B Těžba a dobývání

-5,2

-3,5

0,1

0,9

-0,7

C Zpracovatelský průmysl

3,4

1,5

-2,5

-2,7

-1,3

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizov. vzduchu

1,7

12,3

-2,9

2,6

4,1

Průmysl celkem (B+C+D)

7,4

3,9

-0,4

2,1

1,8

B Těžba a dobývání

-0,7

-9,2

-13,5

-8,0

-10,3

C Zpracovatelský průmysl

8,6

4,5

0,9

2,4

2,5

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizov. vzduchu

-1,9

1,1

-13,2

0,9

-3,9

Index průmyslové produkce

Tržby z průmyslové činnosti (v b.c.)

Pramen: ČSÚ Růst sektoru MEDIUM HIGH-TECH ovlivněn automobilovým a elektrotechnickým průmyslem

V členění zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby měl rozhodující pozici sektor MEDIUM HIGH-TECH, zabezpečující téměř polovinu tržeb (49,7 %). Při růstu tržeb (o 5,8 %) se podíl sektoru na tržbách zpracovatelského průmyslu ve 2. čtvrtletí 2012 zvýšil o 1,6 %. Sektor zahrnuje růstová odvětví - automobilový a elektrotechnický průmysl a strojírenství. Mírně vzrostl sektor LOW-TECH (o 2 %), při snížení podílu o 0,1 bodu na 15 %. V tomto sektoru jsou méně významná odvětví průmyslu - potravinářský, oděvní, kožedělný, dřevozpracující průmysl a výroba nábytku. Mírný pokles produkce evidoval sektor MEDIUM LOW-TECH (o 0,4 %), jeho podíl se snížil o 0,8 bodu na 26,4 %. Sem patří odvětví napojená na automobilový průmysl např. gumárenský a plastikářský průmysl, dále hutnictví a výroba koksu a rafinérské zpracování ropy. Pokles produkce evidoval sektor HIGH-TECH (o 4,9 %), při snížení podílu o 0,7 bodu na 8,9 %. Sektor využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Snížení poptávky a pokles zaznamenala rozhodující výroba počítačů (o 6,3 %) se snížením podílu o 0,7 %.

Tabulka č. II.1.2 Vývoj zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (podíl v %, rozdíl v procentních bodech)

Zpracovatelský průmysl celkem HIGH-TECH MEDIUM HIGH-TECH MEDIUM LOW-TECH LOW-TECH

Tržby z průmyslové činnosti (meziroční změna)

Podíl na tržbách zpracov. průmyslu 2. Q. 2012

Podíl na tržbách zpracov. průmyslu 2. Q. 2011

Rozdíl 2012-2011

2,5 -4,9 5,8 -0,4

100,0 8,9 49,7 26,4

100,0 9,6 48,1 27,1

0,0 -0,7 1,6 -0,8

2,0

15,0

15,1

-0,1

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

42


Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla výroba ve čtyřech odvětvích


Ve 2. čtvrtletí 2012 se produkce zpracovatelského průmyslu snížila o 1,3 %. Pokles produkce byl vyvolán sníženým růstem zahraniční poptávky (o 6,8 %) a dalším poklesem domácí poptávky (o 8,4 %). Nižší růst zaznamenal rozhodující automobilový průmysl (na 4,2 %, na celkových tržbách průmyslu se podílel 25,4 %). V rámci zpracovatelského průmyslu se produkce zvýšila ještě v dalších třech odvětvích, ve výrobě ostatních dopravních prostředků (o 10,9 %), ve výrobě elektrických zařízení (o 2,7 %) a ve výrobě strojů a zařízení (o 2,2 %). Na celkových tržbách průmyslu se růstová odvětví podílela 40,1 %. U ostatních odvětví se produkce snížila. Ve zpracovatelském průmyslu se tržby (v b.c.) zvýšily o 2,5 % a tržby z přímého vývozu o 4,5 %. Na tržbách zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 58,2 %, na celkových tržbách průmyslu 53,6 %.

Vysoký růst produkce jízdních kol, letadel a železničního vozového parku

Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků obsahuje železniční, tramvajový a letecký dopravní park, v menší míře zahrnuje i výrobu lodí, jízdních kol a motocyklů. Svým sortimentem patří k proexportním odvětvím, současně zajišťuje i dopravní prostředky pro tuzemské spotřebitele. Z jednotlivých oborů největší nárůst produkce ve 2. čtvrtletí 2012 evidovala výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy o 36,9 % (podíl 6,6 %) a výroba letadel o 28,9 % (podíl 25,9 %). Rozhodující výroba železničních lokomotiv a vozového parku se zvýšila o 12,1 % (podíl 66,1 %). Plzeňská firma Škoda Transportation dodá ve spolupráci s ruskou společností Vagonmaš devět souprav o šesti vozech pro metro v Petrohradu (za 2 mld. Kč). Město chce navíc koupit dalších 30 souprav, což je pro Škodu potenciál pro novou zakázku. Díky referenci ze zakázky na petrohradské metro chce Škoda proniknout do dalších ruských měst. Společnost CZ Loko Česká Třebová podepsala kontrakt na modernizaci lokomotiv za 46 mil. eur do roku 2014. Čeští výrobci kolejových vozidel budou pokračovat ve výrobě a rekonstrukci lokomotiv a vagónů pro České dráhy a.s.

Automobilka Hyundai byla hlavním tahounem růstu výroby osobních vozů

Výroba motorových vozidel patří k rozhodujícím odvětvím ekonomiky svým vysokým podílem na celkových tržbách průmyslu (25,4 %). Odvětví má proexportní charakter, který potvrzuje vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví (65,7 %). Na celkových tržbách odvětví se výroba motorových vozidel podílela 45,9 %, významnou pozici měly výrobci dílů a příslušenství pro motorová vozidla s podílem 54,1 %. Stagnace a poklesy prodejů osobních automobilů v Evropě se začaly projevovat zpomalením růstu produkce osobních automobilů v ČR. Tempo růstu ve 2. čtvrtletí zpomalilo ochlazením poptávky na západoevropských trzích. Výrobu táhl vývoz na východní trhy (Rusko, Indie, Čína), které sice stále rostou, ale pomalejším tempem. Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se ve 2. čtvrtletí snížila výroba osobních a malých užitkových vozidel o 6,7 % (v 1. čtvrtletí byl růst 13,7 %). Za 1. pololetí 2012 se produkce zvýšila o 4,8 % (+ 662 529 vozů) - přes relativně nižší růst výroby se stále jedná o nejvyšší výrobu osobních automobilů dosaženou v tomto období. Hlavními tahounem byla ve 2. čtvrtletí 2012 automobilka HYUNDAI, jejíž produkce vzrostla o 27,8 % (podíl se zvýšil o 6,3 bodu na 25,6 %).

43



U automobilky ŠKODA AUTO se produkce snížila o 1 % (při zvýšení podílu o 1,5 bodu na 57,5 %). Celkově se v tomto čtvrtletí snížila výroba osobních aut o 1 902 vozů (duben + 2 511 vozů, květen mínus 2 454 vozů a červen mínus 1 979 vozů). Za tímto výsledkem může být o dva dny nižší počet pracovních dní (denní výrobní kapacita závodu je více než tisíc vyrobených vozů) a v červnu ukončení výroby nejdostupnějšího modelu Octavie Tour. Příznivých prodejních výsledků dosáhla automobilka především na východních trzích. Naopak nižší produkci zaznamenala automobilka TPCA o 34,1 % (podíl se snížil o 7,8 bodu na 16,9 %). Podle SAP se ve 2. čtvrtletí 2012 zvýšila výroba nákladních automobilů o 6,8 %. Vysoký nárůst výroby zaznamenala Avia Ashok Leyland Motors o 40 % (při podílu 57,3 %). Produkce Tatry Kopřivnice se snížila o 25,3 % (při podílu 42,7 %). Nárůst výroby vykázaly i výrobci autobusů o 2,9 %, ze značek vzrostla produkce autobusů IRISBUS o 9,2 % (při podílu 87,3 %), produkce autobusů SOR se naopak snížila o 29,5 % (při podílu 11,6 %). Situace na evropských automobilových trzích se nevyvíjí příznivým směrem. Podle řady zahraničních studií se očekává, že k zásadnímu obratu nedojde ani v příštím roce. To má dopad nejen na evropské výrobce. Podle vedení SAP je důležitý růst produkce (v 1. pololetí 2012) u domácích automobilek Hyundai a Škoda, zatímco kolínská TPCA eviduje meziroční pokles výroby a snížení počtu zaměstnanců. Dosažené výsledky za pololetí nasvědčují, že by si domácí automobilový průmysl mohl udržet mírnou růstovou dynamiku. Přitom bude záležet na dalším vývoji zejména na evropských trzích a na rozvoji vývozu do dalších zemí. Plzeňská Škoda Electric, jeden z největších světových výrobců trolejbusů, dodá do bulharského hlavního města Sofie 50 nízkopodlažních trolejbusů za 360 mil. Kč. (provozovatel sofijské městské hromadné dopravy Stoličen Elektrotransport si už předloni od plzeňské Škody pořídil 30 těchto trolejbusů značky 26 TR Solaris). Růst zakázek ovlivnil výrobu elektrických zařízení

Výroba elektrických zařízení zahrnuje výrobky, které jsou využívány a určeny k dalšímu zpracování ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře (výroba elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrického zařízení pro domácnost). Největšího nárůstu produkce zaznamenala výroba elektrických osvětlovacích zařízení o 21,4 % (podíl 11,9 %), výroba elektrických spotřebičů pro domácnost o 16 % (podíl 4,6 %) a výroba neelektrických spotřebičů pro domácnost (neelektrická zařízení pro vaření a topení - sporáky, plotny, rošty, ohřívače vody atd.) o 12,3 % (podíl 1,5 %). Produkce významné výroby elektrických motorů, generátorů a transformátorů se zvýšila o 10 % (podíl 31,7 %). O pokračování příznivého vývoje odvětví svědčí růst zakázek, zejména v květnu a v červnu (např. v červnu se celkové zakázky zvýšily o 17,4 %, z toho zahraniční o 16,8 % a domácí zakázky o 18,7 %). Brněnská pobočka firmy ABB uvedla v polovině března 2012 do provozu novou výrobní halu a rozšířila výrobu průmyslových transformátorů. Roku 2011 firma vyrobila v Brně 130 000 ks průmyslových transformátorů. Spol. Mora Moravia, která patří do koncernu Gorenje, zahájí ve 2. polovině srpna 2012 výrobu sporáků, které dříve montovala finská firma. Mora proto přijímá nové zaměstnance. Závod v Lahti vyráběl ročně 53 tis. elektrických sporáků, celá výroba se přesunuje do Mory Moravia.

44


Za růstem strojírenství byly uzavřené kontrakty


Výroba strojů a zařízení patří mezi významná odvětví zpracovatelského průmyslu, svým podílem na celkových tržbách průmyslu (7,4 %) je na druhém místě za automobilovým průmyslem. Zahrnuje širokou paletu výrobních činností nepostradatelnou pro jakoukoliv investici do výrobní technologie. Příznivý vliv na vývoj odvětví měl systém podpory podnikání, který je rozpracován do různě zaměřených programů, včetně programů podpory vědy, výzkumu a inovací. Z oborů nejvyšší nárůst produkce zaznamenala výroba strojů na výrobu papíru o 61 % (podíl 0,7 %), výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví o 36,6 % (podíl 10,5 % a výroba zemědělských a lesnických strojů o 26,1 %, (podíl 6,6 %). Produkce významné výroby průmyslových chladících a klimatizačních zařízení naopak poklesla o 8,9 % (podíl 17,6 %). Příznivou zprávou pro další vývoj strojírenské výroby jsou nově podepsané kontrakty, kdy např. společnost TS Plzeň uzavřela kontrakt s francouzskou spol. Areva na dodávku nového kovacího lisu s lisovací silou až 9000 tun a manipulátoru 200 tun pro výrobní závod Arevy v Le Creusod v Burgundsku. Hodnota zakázky je 500 mil. Kč. Brněnský Zetor zahájil sériovou výrobu nového modelu Forterra HSX. Do konce roku chce firma vyrobit 400 ks tohoto modelu, v příštím roce dalších 900. První traktory zamíří do USA. Objednávky na novou řadu traktorů má firma také z Anglie, Nizozemska či Polska.

Z uvedených odvětví zpracovatelského průmyslu se produkce ve 2. čtvrtletí 2012 snížila v 19 odvětví. Pokles o více než deset procent evidovala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 13,6 %), výroba oděvů (o 11,4 %), opravy a instalace strojů a zařízení (o 11,2 %) a výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků (o 10,7 %). Za poklesem produkce bylo ochlazení zahraniční poptávky

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů svým podílem na celkových tržbách průmyslu (6,7 %) patří mezi významné odvětví za automobilovým průmyslem a strojírenstvím. Vývoj v odvětví byl výrazně ovlivněn zejména poklesem zahraniční poptávky. Podle technologické náročnosti patří mezi HIGHTECH oddíly. Největší pokles produkce evidovala výroba komunikačních zařízení o 36,8 % (podíl 6 %), výroba elektronických součástek o 35 % (podíl 6,1 %), výroba spotřební elektroniky o 0,7 % (podíl 20 %). Mírný pokles produkce zaznamenala rozhodující výroba počítačů a periferních zařízení o 0,1 % (podíl 57,7 %).

Dovozy ze třetích zemí oslabují vývoj oděvního průmyslu

Výroba oděvů patří v rámci zpracovatelského průmyslu k nejmenším odvětvím, jejíž produkce dlouhodobě oslabuje. Za tímto vývojem je zvýšená konkurence a vysoké dovozy ze strany třetích zemí (Čína, Vietnam) s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady. Z jednotlivých oborů největší pokles produkce nastal u výroby ostatních svrchních oděvů o 20 % (podíl 16,1 %), výroba pracovních oděvů o 16,7 % (podíl 15,7 %) a výroba ostatních oděvů a doplňků o 3,9 % (podíl 24 %).

Zhoršující se ekonomická situace podniků se projevila nižšími náklady na opravy a instalaci strojů a zařízení

Opravy a instalace strojů a zařízení zahrnují nutné opravy za účelem obnovy, funkčnosti strojů a zařízení a jejich instalaci. Má přímé vazby na výrobní odvětví a zaměřuje se na opravy, přestavbu a modernizaci používaných strojů a zařízení. Na vývoji odvětví se odráží zhoršující se finanční situace podniků a snižující se náklady na opravy a instalaci souběžně s nižším využíváním výrobních kapacit (na 81,4 %).

45



Z oborů největší pokles evidovaly instalace průmyslových strojů a zařízení o 22,8 % (podíl 36,7 %), opravy strojů o 9,7 % (podíl 30 %) a opravy elektrických zařízení (o 7,3 % (podíl 12,6 %). Další vývoj odvětví může být ovlivněn i dalším zpomalováním růstu výrobních odvětví. Farmaceutická výroba ovlivněna nižší spotřebou léčiv

Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků patří podle technologické náročnosti výroby k HIGH-TECH oddílům. Zahrnuje výrobu léčiv chemického nebo biologického původu a uspokojuje potřebu obyvatelstva po lécích. Přijetí zákona o dani z přidané hodnoty přineslo další zatížení rodinných rozpočtů a projevilo se snížením spotřeby léčiv. V odvětví jsou zastoupeny dva obory, v nichž se snížila produkce u výroby farmaceutických výrobků o 17,7 % (podíl 10,7 %) a výroba farmaceutických přípravků byla nižší o 7,4 % (podíl 87,3 %).

Nepříznivý vývoj zakázek v Německu a v eurozóně se projevoval na nižším růstu zakázek v ČR

Ukazatelem vypovídajícím o směřování dalšího vývoje průmyslu byl objem celkových nových zakázek ve vybraných oborech. Ve 2. čtvrtletí 2012 se mírně zvýšily o 1,8 % (mezičtvrtletní zpomalení o 7,3 bodu), z toho zahraniční zakázky byly vyšší o 6,8 % (mezičtvrtletní zpomalení o 5,5 bodu). Nižší růst byl ovlivněn vývojem zakázek v eurozóně a především u našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa (např. v 1. čtvrtletí 2012 u obou oblastí byl evidován pokles zakázek). Zahraniční zakázky se na celkových zakázkách podílely 70,4 %. Domácí zakázky oslabily o 8,4 %. Mezi vývojem zakázek je silná vzájemná vazba, která je vyjádřena hodnotou korelačního koeficientu mezi ČR a Německem hodnotou 0,9193, těsnější vazba byla mezi ČR a eurozónou s hodnotou 0,9356. V následujícím grafu je zachycen vývoj zahraničních i domácích zakázek v jednotlivých měsících roku 2012 včetně vývoje tržeb u vybraných odvětví.

Graf č. II.1.3 Vývoj zahraničních a domácích zakázek a tržeb ve vybraných odvětvích ve 2. čtvrtletí 2012 včetně trendů (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf a propočty MPO

46


Více než čtvrtinový podíl automobilového průmyslu na celkových tržbách průmyslu


Zpracovatelský průmysl má dominantní roli, na celkových tržbách průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2012 podílel 92,2 % (meziroční zvýšení o 0,7 bodu). Jeho růst byl kompenzován snížením podílu surovinové sekce (o 0,4 bodu) na 2,4 % a energetické sekce (o 0,3 bodu) na 5,4 %. U zpracovatelského průmyslu vzrostla zejména odvětví s vysokým podílem zahraničního kapitálu. Největší nárůst podílu na celkových tržbách průmyslu evidovala výroba motorových vozidel, která se zvýšila na 25,6 % (meziroční zvýšení o 1,2 bodu). Růst podílu zaznamenala i další úspěšná růstová odvětví - výroba elektrických zařízení (o 0,3 bodu) na 5,5 %, výroba strojů a zařízení (o 0,2 bodu) na 7,4 % a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 0,2 bodu) na 1,7 %. Mírně se zvýšil podíl i chemického průmyslu, gumárenského a plastikářského průmyslu a potravinářského průmyslu. Větší pokles podílu na celkových tržbách průmyslu zaznamenala výroba počítačů (o 0,6 bodu) na 6,7 % a hutnictví (o 0,5 bodu) na 5,8 %.

Graf č. II.1.4 Vývoj struktury tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve 2. čtvrtletí 2012 (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf a propočty MPO Poznámka: CZ-NACE 14 a 15 má na celkových tržbách průmyslu ve 2. čtvrtletí 2012 velmi malý podíl (0,1%).

47


Pokles produkce a oslabení růstu nových zakázek se projevil snížením zaměstnanosti


Snížený růst zakázek a pokles produkce se odrazily mírným meziročním snížením zaměstnanosti v průmyslu o 0,1 %. Její růst evidovalo šest, převážně úspěšných odvětví s růstem produkce a zakázek (např. automobilový průmysl, strojírenství, výroba ostatních dopravních prostředků). Konjunkturální průzkumy ČSÚ a šetření Svazu průmyslu potvrzují, že podniky nevidí vývoj v příštích měsících příliš optimisticky a očekávají spíše zhoršení situace v oblasti zakázek a zaměstnanosti. Ani v příštím roce se podle nich nedá očekávat, že by podniky začaly výrazněji nabírat nové zaměstnance. Současný vývoj naznačuje, že se problémy nevyhýbají ani automobilkám (např. automobilka s poklesem produkce TPCA do konce roku 2012 propustí 430 zaměstnanců). Pro následující vývoj bude nutné, zabránit situaci z předcházejících let a udržet u podniků zaměstnanost. V minulých letech byly podniky nuceny v nepříznivých obdobích propouštět i kvalifikované zaměstnance se specifickými znalostmi a zkušenostmi v dané profesi a obtížně následně přijímat a školit nové zaměstnance.

Tabulka č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změny v %) 2. čtvrtletí 2012 / 2. čtvrtletí 2011 Ukazatel

průmysl.

tržby z

produkce

prodeje přímého

(IPP)

tržby z

vl. výr.

vývozu

a služeb

v b.c.

evid.

produkt. průměrná

mzda

jednotkové

průměrná

počet

práce

mzda

přepočt.

mzdové

mzda

zaměst.

z tržeb

nominál.

indexem

náklady

Kč

cen

ve b.c. B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

C

Skutečnost

výrobců

nominální reálné

-0,7

-10,3

-16,4

-2,1

-8,4

1,3

1,8

10,6

11,1

4,1

-3,9

-146,3

-1,3

-2,7

2,3

0,6

5,1

3,4

40852

Zpracovatelský průmysl

-1,3

2,5

4,5

0,0

2,5

3,6

1,6

1,1

-0,9

25928

10

Výroba potravinářských výrobků

-1,1

2,7

9,5

-1,9

4,7

0,6

-0,9

-3,9

-5,3

20391

11

Výroba nápojů

-4,4

1,2

9,0

-3,7

5,1

0,6

-3,3

-4,3

-8,0

32157

12

Výroba tabákových výrobků

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

13

Výroba textilií

-0,7

2,3

9,0

0,6

1,7

4,5

4,7

2,8

3,0

19555

14

Výroba oděvů

-11,4

-8,9

-6,6

-8,2

-0,8

2,1

1,3

2,0

2,1

13770

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

-4,8

-2,0

-3,1

-9,0

7,7

7,6

5,6

-0,1

-1,9

15311

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

-7,5

4,8

8,1

-2,3

7,2

4,1

4,3

-2,9

-2,7

20894

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

-1,6

-0,3

-2,4

-1,7

1,4

2,0

3,5

0,6

2,1

24666

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

-4,2

-2,3

-6,1

-2,2

-0,1

4,3

4,6

4,4

4,8

24433

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

-8,0

0,1

-7,9

-4,4

4,7

-1,0

-8,4

-5,4

-12,5

38173

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

-1,0

5,8

10,4

-1,2

7,1

1,3

-4,8

-5,4

-11,1

28397

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

-10,7

-8,6

4,6

-1,4

-7,3

3,9

0,9

12,1

8,9

29203

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

-3,4

6,0

2,6

-1,0

7,1

2,5

-1,7

-4,3

-8,3

24030

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

-5,7

-4,6

4,1

0,1

-4,7

1,9

0,5

7,0

5,5

27153

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

-6,4

-6,1

-5,3

-1,2

-5,0

3,7

5,9

9,2

11,4

26564

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

-2,8

1,5

2,0

3,3

-1,8

2,5

0,8

4,3

2,6

24388

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

-13,6

-6,3

-10,1

-9,6

3,7

3,4

3,3

-0,3

-0,4

24048

27

Výroba elektrických zařízení

2,7

7,4

16,8

-0,3

7,7

7,6

8,2

0,0

0,5

25319

28

Výroba strojů a zařízení

2,2

4,8

5,7

2,4

2,4

4,1

3,3

1,7

0,9

26091

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

4,2

6,9

7,4

3,1

3,7

3,5

2,2

-0,2

-1,5

31095

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

10,9

17,3

29,9

6,6

10,1

2,9

2,6

-6,5

-6,8

27534

31

Výroba nábytku

-4,6

-2,1

-0,4

-8,9

7,5

5,8

6,0

-1,5

-1,4

19384

32

Ostatní zpracovatelský průmysl

33

Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem

33003

-2,8

4,3

2,8

-3,2

7,7

7,8

7,5

0,1

-0,2

21350

-11,2

-13,4

-11,7

-0,7

-12,8

1,9

0,8

16,9

15,6

30779

-0,9

1,8

3,9

-0,1

1,9

3,4

1,6

1,5

-0,3

26588

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

48


Jednotkové mzdové náklady nominální vzrostly, reálné si zachovaly pokles


Mírné zvýšení tržeb (o 1,8 %) a snížení zaměstnanosti (o 0,1 %) se odrazily ve 2. čtvrtletí 2012 růstem produktivity práce o 1,9 %. Její růst předstihl vývoj reálných mezd o 0,3 bodu. Snížený růst produktivity práce se projevil zvýšením jednotkových nákladů nominálních o 1,5 % a mírným snížením jednotkových nákladů reálných o 0,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu došlo k růstu jednotkových mzdových nákladů nominálních u dvanácti odvětví a reálných u jedenácti odvětví.

Graf č. II.1.5 Vývoj produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů včetně trendů (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Průmyslová produkce v červenci vzrostla o 4,2 %

V červenci 2012 se průmyslová produkce meziročně zvýšila o 4,2 % (po očištění od sezónních vlivů byla vyšší o 1,1 %). Na tomto výsledku se projevil o jeden den vyšší počet pracovních dní, nižší základna předcházejícího roku a příznivý vývoj rozhodujícího automobilového průmyslu a dalších významných odvětví elektrotechnický průmysl, strojírenství a výroba ostatních dopravních zařízení. Vedle toho se v tomto měsíci německá průmyslová produkce překvapivě vrátila k růstu (+1,3 %), včetně zakázek pro průmyslové podniky. To se projevilo na oživení domácích celkových zakázek zvýšením na 16 %. Vysoký růst zaznamenaly zahraniční zakázky o 22,7 % (na celkových zakázkách se podílely 70,8 %), domácí zakázky se zvýšily o 4,1 % (vzrostly po čtyřměsíčním poklesu). V červenci k meziročnímu růstu produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (+7,5 %), výroba elektrických zařízení (+19,7 %) a výroba strojů a zařízení (+10,1 %). Největší meziroční pokles evidovala méně významná odvětví - výroba usní (o 13,1 %), koksování a rafinérské zpracování ropy (o 9,7 %) a výroba nábytku (o 8,8 %). Z významnějších odvětví se snížila výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 8,6 %).

49



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Krize českého stavebnictví pokračovala i ve 2. čtvrtletí 2012

Dosažené výsledky ve 2. čtvrtletí 2012 ukazují na to, že se českému stavebnictví nedaří dostat z útlumu. Stavební produkce se ve sledovaném období meziročně reálně snížila o 5,1 % (v 1. čtvrtletí 2012 propadla o 9,4 %). Přetrvávajícím problémem byla nedostatečná poptávka, zejména ze strany veřejného sektoru. Veřejný sektor se v minulých letech na růstu odvětví významně podílel. Za propady produkce stojí zejména nepříznivý vývoj inženýrského stavitelství. Stavební produkce od počátku roku do konce června klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 23,7 %.

Graf č. II.2.1.1 Vývoj stavební výroby včetně trendu (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Za propadem byl nepříznivý vývoj inženýrského stavitelství

Z jednotlivých oborů se mírně zvýšilo pozemní stavitelství o 0,1 % (za růstem byl především vývoj v dubnu a v květnu s vyšší produkcí o 1,1 %, resp. o 2,6 %). Propad se ve 2. čtvrtletí 2012 týkal především inženýrského stavitelství, které se meziročně snížilo o 15,8 % a dosáhlo jednoho z největších snížení od roku 2001, kdy se začala tato data sledovat. Slabší výkonnost inženýrského stavitelství můžeme sledovat od poloviny loňského roku, kdy se naplno začala projevovat úsporná opatření vlády (graf č. II.2.1.2).

50



Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavebnictví (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Nepříznivý vývoj ve stavebnictví se projevil poklesem zaměstnanosti

Nižší stavební produkce a snížení počtu stavebních zakázek se odrazily v dalším poklesu zaměstnanosti (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve 2. čtvrtletí 2012 meziročně o 4 %. Průměrná mzda ve stavebnictví klesla o 0,9 % a činila 28 737 Kč. Snížená produkce a nižší zaměstnanost se odrazily na vývoji produktivity práce poklesem o 1,1 %. To se dále projevilo na zvýšení jednotkových nákladů nominálních i reálných. Podle odhadu Svazu podnikatelů ve stavebnictví se počet zaměstnanců v odvětví bude v roce 2012 nadále snižovat (očekává se pokles o 5,1 %). Určitá stabilizace odvětví se očekává až v roce 2013.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady: nominální reálné

2009

2010

2011

2012 (1.Q.) 2012 (2.Q.)

3,1 2,1 -0,7

2,6 1,1 -4,9

1,5 -0,4 2,6

6,3 6,8 -5,6

-0,9 -0,3 -1,1

3,8 2,8

7,9 6,3

-1,0 -2,9

12,6 13,1

0,2 0,8

Pramen: ČSÚ, úprava a dopočty MPO Poznámka: produktivita práce měřena podílem indexu stavebních prací a indexem počtu zaměstnanců Ceny stavebních prací se opět snížily

Index cen stavebních prací se ve 2. čtvrtletí 2012 snížil o 0,6 % (mezičtvrtletní snížení o 0,1 bodu). Ukazuje na slabou poptávku a potvrzuje, že české stavebnictví zůstává v krizi.

51



Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a jejich orientační hodnota

Pramen: ČSÚ, graf a propočty MPO Hluboký propad vydaných stavebních povolení o 13,6 %

Nepříznivý vývoj stavebnictví se ve 2. čtvrtletí 2012 projevil na počtu stavebních povolení propadem o 13,6 % (meziroční snížení o 4 069 povolení na 25 856 povolení). Propad táhl menší zájem o novou výstavbu, která evidovala pokles stavebních povolení o 15,2 %. Počet vydaných povolení u bytových budov se snížil o 16,9 % a u nebytových budov o 8 %. Ve stejném období předcházejícího roku byl růst (o 6,1 %, resp. o 11 %). Orientační hodnota staveb činila 73,1 mld. Kč a meziročně poklesla o 22,5 %. Významný pokles orientační hodnoty evidovala nová výstavba o 31,1 %. Z toho vyplývá, že se staví méně a převážně menší stavby.

Tabulka č. II.2.1.2 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změny v %) 2011 Počet vydaných stavebních povolení v tom: nová výstavba změna dokončených staveb bytové budovy z celku: nebytové budovy stavby k ochraně životního prostředí ostatní stavby

1. Q

2. Q

-5,1 -7,7 -1,9 -0,2 -4,5 -25,5 -0,1

6,0 5,8 6,2 6,1 11,0 4,3 3,4

2012

3. Q 2,1 3,2 0,7 -1,2 2,9 7,5 0,6

4. Q 1,5 -1,9 6,0 0,0 7,2 3,1 -3,2

1. Q

2. Q

-3,2 -0,7 -6,2 -10,0 3,0 8,6 -2,3

-13,6 -15,2 -11,7 -16,9 -8,0 -14,8 12,2

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO Nová podlahová plocha byla nižší o 24,2 %

Podlahová plocha nových budov povolených ve 2. čtvrtletí 2012 činila 1 329,2 tis. m2, což v meziročním porovnání znamená pokles o 24,2 %. Podlahová plocha povolených bytových budov klesla o 21,6 % a nebytových budov o 26,6 %.

52



Tabulka č. II.2.1.3 Orientační hodnota vydaných stavebních povolení (meziroční změny v %) 2011 Orientační hodnota povolených staveb v tom: nová výstavba změna dokončených staveb bytové budovy z celku: nebytové budovy stavby k ochraně životního prostředí ostatní stavby

2012

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

21,4 32,7 -3,5 12,0 -2,5 -28,6 115,5

-17,5 -20,5 -10,1 0,7 -8,9 -7,3 -30,6

-28,8 -38,2 -2,7 0,4 -26,3 -53,3 11,2

-26,4 -31,7 -15,5 -3,9 -25,2 -26,8 -0,7

-29,5 -40,0 2,1 -10,4 5,4 -35,2 -41,1

-22,5 -31,3 -3,3 -20,1 -20,0 -40,7 -11,1

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO Hodnota nově uzavřených zakázek poklesla o více než pětinu

Špatnou kondici odvětví potvrzují také údaje o nových stavebních zakázkách, jejich počet meziročně klesl o 32,7 % (podniky jich v tuzemsku uzavřely 9 839). Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 21,5 % a činila 34,8 mld. Kč. Z oborů výraznější pokles zaznamenalo inženýrské stavitelství o 16,4 mld. Kč (snížení o 34,8 %), pozemní stavitelství bylo nižší o 18,4 mld. Kč (o 4 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky ve 2. čtvrtletí 2012 činila 3,5 mil. Kč a byla meziročně vyšší o 16,7 %. Ke konci 2. čtvrtletí měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 11,5 tis. zakázek (pokles o 18,9 %), které představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 146,4 mld. Kč (snížení o 14,6 %).

Graf č. II.2.1.4 Vývoj stavebních zakázek

Pramen: ČSÚ, graf MPO

53



Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci) Nové zakázky v tuzemsku 1. čtvrtletí Celkem v tom:

2011 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

4. čtvrtletí


pozemní stavitelství

37,8 12,4

-23,6 -6,2

-23,4 -22,6

-9,2 -7,0

-46,1 -37,3

-21,5 -4,0

inženýrské stavitelství

67,6

-33,0

-23,9

-10,5

-53,1

-34,8

Pramen: ČSÚ Pokles stavu stavebních zakázek se v tuzemsku prohloubil

Na vývoji stavu stavebních zakázek na konci období se projevila přetrvávající krize stavebnictví. Ve sledovaném období se jejich stav dále prohloubil a poklesl o 14,6 %. Propad počtu zakázek byl vyvolán snížením domácí poptávky o 15,5 %, kde se snížila zejména poptávka veřejného sektoru o (o 19,7 %). Soukromá poptávka byla nižší (o 8,2 %) a poklesla poprvé od 2. čtvrtletí 2010. U zahraniční poptávky došlo ve 2. čtvrtletí 2012 k významnému snížení poklesu (na mínus 4,1 %).

Tabulka č. II.2.1.5 Stav stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci)

1. čtvrtletí Celkem v tom:

tuzemsko v tom:

veřejné soukromé

zahraničí

Stav na konci období 2011 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí


6,6 8,1 -1,6 31,8

-0,3 2,3 -8,6 29,6

-1,2 3,4 -7,8 25,7

-4,2 1,1 -7,6 17,6

-10,1 -7,0 -11,6 1,5

-14,6 -15,5 -19,7 -8,2

-5,3

-22,8

-36,9

-39,9

-38,2

-4,1

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO Hypoteční úvěry posilují

Důležitým indikátorem rozvoje stavebnictví, který přináší mírný optimismus, je statistika hypotečního trhu. Ve druhém čtvrtletí letošního roku poskytly české banky celkem 19 062 hypotečních úvěrů (mezičtvrtletní změna o 11,5 %) v celkové výši 31,4 mld. Kč (mezičtvrtletní změna o 9,8 %). Dosažené výsledky naznačují růst hypotečních úvěrů občanům (počty úvěrů a jejich objemy) a patří k jedněm z nejsilnějších. Objem sjednaných hypotečních úvěrů se dokonce přiblížil hodnotě druhého čtvrtletí roku 2008, kdy banky poskytly hypotéky v objemu 34,6 mld. Kč. Na rekordní produkci hypotečních úvěrů měl vliv trend ze závěru loňského roku, naznačující stabilizaci cen nemovitostí v ČR, které povzbuzují poptávku po nemovitostech.

Stavebnictví se propadá v eurozóně i v celé EU

Stavebnictví zaznamenalo ve 2. čtvrtletí 2012 pokles jak v eurozóně (o 5,8 %), tak i v celé EU27 (o 5,9 %). V porovnání s přecházejícím čtvrtletím se propad u zemí eurozóny zpomalil (v 1. čtvrtletí snížení o 6,5 %), zatímco u zemí EU 27 naopak zrychlil (v 1. čtvrtletí snížení o 4,9 %). Ve sledovaném období evidovalo výraznější pokles inženýrské stavebnictví (v eurozóně o 7,3 %, v EU 27 o 9,9 %), pozemní stavebnictví se snížilo mírněji (v eurozóně o 5,8 %, v EU27 o 5,4 %). Ve 2. čtvrtletí stavebnictví mírně ožilo v Německu, když vykázalo růst o 1,6%. V porovnání s rokem 2005 se odvětví nejvíce propadlo ve Španělsku a Maďarsku, naopak nejvíce rostlo stavebnictví v Polsku. 54


Hodnocení ekonomické situace ve stavebnictví se zhoršilo


Pravidelný konjunkturální průzkum ČSÚ ve stavebních podnicích ukazuje na červnové snížení hodnocení ekonomické situace a snížení celkové poptávky. Respondenti očekávají neměnnost ve stavební činnosti. Celkově se důvěra ve stavebnictví v červnu snížila a je stále nižší než před rokem. Podle pravidelné kvartální analýzy společnosti CEEC Research, očekávají ředitelé stavebních společností, že trend z první poloviny roku 2012 bude pokračovat a sektor celoročně poklesne o 6,9 %. Návrat k růstu ovšem neočekávají ani v roce 2013. Podle vyjádření stavebníků pokud neporoste celé hospodářství, nezačne růst ani české stavebnictví.

II.2.2 Bytová výstavba Ve 2. čtvrtletí se počet zahájených bytů snížil o 21 %

Ve 2. čtvrtletí 2012 byla zahájena výstavba 6002 bytů, což je snížení o 21 %. Pokles táhla výstavba v bytových domech, ve kterých se počet nově zahájených bytů propadl o 43,3 %, výstavba v rodinných domech se snížila o 20,1 %. Významně se snížil i počet zahájených bytů v domovech - penzionech nebo domovech pro seniory o 41 % na 79 bytů. Růst zahájených bytů naopak evidovala výstavba bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům o 16,1 % a byty ve stavebně upravených nebytových prostorách o 15,7 %.

Graf II.2.2.1 Bytová výstavba (počet bytů)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet dokončených bytů se meziročně zvýšil o 26,4 %

Příznivější výsledky vykazují statistiky dokončených bytů, kterých bylo ve 2. čtvrtletí evidováno 6 819 dokončených bytů, což představuje nárůst o 26,4 % (ve stejném období předcházejícího roku byl pokles o 22,1 %). Počet dokončených bytů vzrostl v rodinných domech o 6,9 % (podíl na dokončených bytech 51,4 %) a v bytových domech o 46,8 % (podíl 26,5 %). Pokles nebyl evidován v žádné skupině dokončených bytů.

55


Do konce roku 2012 nedojde k oživení bytové výstavby


Vzhledem k poklesu počtu zahájených bytů, nižší orientační hodnotě povolených staveb a vývoji nových zakázek můžeme předpokládat, že v roce 2012 nedojde k oživení bytové výstavby. Vzhledem k nižší kupní síle domácností a vyšším nákladům na výstavbu nebude o nové byty zájem a kupující mohou preferovat starší výstavbu. K obratu ve vývoji bytové výstavby v roce 2013 by mohla přispět obnova programu rozvoje bydlení.

56



II.3. ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod rostl pozvolněji, bilance meziročně o 61,3% vyšší

Ve druhém čtvrtletí roku 2012 si zahraniční obchod ČR udržel velmi dobré tempo. Ve srovnání s výsledky druhého čtvrtletí loňského roku si export polepšil o 6,0 % a import o 2,1 %. I přes pozvolnější dynamiku obchodu dosáhla obchodní bilance hodnoty 71,6 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst aktiva o 61,3 %. Jedná se o druhý nejlepší dosažený výsledek v historii ČR. Největšího obratu dosáhl zahraniční obchod s vyspělými tržními ekonomikami (80,5 %). Většinu z nich přitom tvořily členské státy Evropské unie, s nimiž obrat zboží dosáhl 72,4 % z celkového objemu.

Pokles v důsledku dluhové krize byl minimální

Největšího kladného salda obchodní bilance dosáhla ČR v obchodě s Německem a Slovenskem, dále s Velkou Británií a Francií. Meziročně nejvíce vzrostlo obchodní saldo s Německem, Ruskem a Čínou. Úzká spolupráce především s evropskými trhy tak pomohla udržet rostoucí tempo zahraničního obchodu, bez ohledu na stav a rizika plynoucí z dluhové krize eurozóny.

Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR

Pramen: ČSÚ, září 2012, graf MPO Import ve stálých cenách rostl pozvolněji

Ve stálých i v běžných cenách se vývozu dařilo lépe, než-li dovozu. Dovoz v běžných cenách v květnu klesl na hodnotu 0,2 %, ve stálých cenách se ve stejném měsíci dostal na hodnotu -1,1 %. Pro vývoz byl taktéž květen slabším měsícem pro obě porovnání, nicméně v červnu se již hodnoty dostaly nad pětiprocentní hranici (6,1 %, resp. 5,6 % v s.c.).

57



Tabulka II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodí bilance v 2. čtvrtletí 2012 Měsíc

Duben

Květen

Červen

2. Q. 2012

Vývoz (meziroční změna v %)

7,9

4,2

6,1

5,8

Dovoz (meziroční změna v %)

5

0,2

1,3

1,9

Saldo 2012 v mld. Kč

22,0

23,1

29,4

74,5

Saldo 2011 v mld. Kč

13,2

13,5

17,6

44,3

Meziroční změna salda (v mld. Kč)

8,8

9,6

11,8

30,2

Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

8,4

2,8

5,6

1,5

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

4,8

-1,1

0,9

-2,8

Pramen: ČSÚ, září 2012 Vývozní i dovozní ceny rostly mírněji

Vývozní ceny ve druhém čtvrtletí po prudším vzrůstu na konci loňského roku a poklesu počátkem letošního roku v mírném poklesu pokračovaly. V meziročním srovnání se zvýšily o 3,9 %, oproti předcházejícímu čtvrtletí klesly o 0,1 %. Dovozní ceny mezičtvrtletně stagnovaly, v meziročním srovnání však přidaly 5,7 %. Směnné relace se oproti druhému čtvrtletí 2011 zvýšily na 98,3 % a po desáté v řadě tak skončily v záporných hodnotách. Přehled směnných relací u jednotlivých komodit uvádí tabulka č. II.3.1.2.

Koruna oslabila vůči euru i dolaru

Na vývoj cen v zahraničním obchodu působil mimo jiné i kurz koruny vůči cizím měnám. V analyzovaném čtvrtletí koruna oslabila vůči euru i vůči americkému dolaru. Kurz eura se průměrně obchodoval za 25,26 CZK/EUR, mezikvartálně tedy česká měna vůči euru oslabila o 0,71%, meziročně o 3,87%. Průměrný kurz amerického dolaru v prvním čtvrtletí činil 19,72 CZK/USD, mezikvartálně oslabil o 3,06 %, meziročně o 16,72 %.

Graf č. II.3.1.2 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %)

Pramen: ČSÚ, květen 2012, graf MPO

58



Tabulka č. II.3.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (meziroční změny v %) Indexy cen vývozu 2.Q.2011

Skupiny SITC Celkem

2.Q.2012

Indexy cen dovozu 2.Q.2011

2.Q.2012

Směnné relace 2.Q.2011

2.Q.2012

99,9

103,9

102,4

105,7

97,55

98,3

0 potraviny

108,8

102,4

99,6

106,3

109,23

96,3

1 nápoje a tabák

102,3

106,5

104,9

110,3

97,52

96,6

2 suroviny

107,9

105,2

131,9

100,2

81,80

105,0

3 minerální paliva

114,1

94,6

118,2

118,3

96,53

80,0

4 tuky

105,3

99,0

137,3

103,1

76,69

96,0

5 chemikálie

106,0

106,2

104,2

104,8

101,72

101,3

6 tržní výrobky

104,7

103,9

104,8

101,4

99,90

102,5

7 stroje a dopr. prostředky

95,0

104,4

94,6

104,4

100,42

100,0

8 průmyslové spotř. zboží

98,7

104,9

96,5

104,5

102,28

100,4

Pramen: ČSÚ, září 2012 Podíl vývozu celkovém HDP činil 79,0 %

I přes mezikvartální pokles podílu vývozu na HDP na 79,0 % (v prvním kvartálu 2012 činil 80,8 %) i podílu dovozu na 73,7 % (ze 75,1 % v předchozím čtvrtletí) zůstal zahraniční obchod ve druhém čtvrtletí roku 2012 hlavním motorem ekonomiky. Pokles podílu dovozu a vývozu byl zapříčiněn poklesem HDP. V důsledku změn se následně ve sledovaném období mírně snížila i míra otevřenosti České republiky. Dosáhla 76,3 %, což je o 0,6 p.b. méně (v předchozím čtvrtletí 76,9 %).

ZO i v národním pojetí vykázal dobrý výsledek

Přeshraniční statistika ČSÚ neumožňuje zachytit, jaká vytvořená hodnota připadá v rámci globálních hodnotových řetězců na jednotlivé země. ČSÚ si tuto problematiku uvědomuje, a proto za účelem co nejvěrnějšího zachycení tvorby hodnoty začala vykazovat statistiku zahraničního obchodu také v metodice národních účtů, která je založena na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

Podle metodiky změny vlastnictví (národní pojetí) vykázal zahraniční obchod české republiky rovněž dobrých výsledků. Vývoz se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,0 %, dovoz posílil o 3,7 %. Saldo obchodní bilance dosáhlo výše 27,8 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená meziroční nárůst o 20,2 mld. Kč. V mezikvartálním srovnání se jedná o pokles o 7,07 mld. Kč.

59



Graf č. II.3.1.3 Zahraniční obchod ČR v metodice založené na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty

Pramen: ČSÚ, červen 2012, graf MPO

II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovalo 80,5 % vývozu

Ve druhém čtvrtletí roku 2012 byla opět patrná úzká provázanost českého obchodu se zeměmi Evropské unie. Do EU zamířilo 80,5 % vyvážených komodit, dovoz ze zemí tohoto uskupení činil 63,4 %. Meziročně se export do EU zvýšil o 2,8 %, import si přidal o 2,2 %. Tabulka č. II.3.1 ilustruje podíly EU, zemí evropské měnové unie a Spolkové republiky Německo na zahraničním obchodu České republiky.

Tabulka č. II.3.2.1 Podíly uskupení a zemí na zahraničním obchodě ČR Evropská unie Eurozóna Německo Pramen: ČSÚ, září 2012

vývoz 80,5% 63,3% 31,1%

dovoz 63,4% 49,6% 25,1%

Podíl vývozu do Ruska roste, podíl Německa klesl

Z teritoriálního hlediska bylo v první části roku 2012 pro vývoz nejvýznamnější Německo s 30,4 % podílem na celkové hodnotě exportovaných komodit (meziročně -6,4 %), následováno Slovenskem s 8,7 % podílem (meziročně - 1,3 p.b.). Ve sledovaném čtvrtletí je rovněž patrný nárůst spolupráce s Ruskem, jehož podíl na vývozu se meziročně zvýšil o 46,6 % a činil 3,9 % z celkového exportu (meziročně + 0,6 p.b.). Výrazně také narostl vývoz do Číny, když si meziročně polepšil o 15,6 %. Jeho podíl na celkovém vývozu, 1,1 %, zůstal beze změny.

Nejvyšší přebytek obchodní bilance byl s Německem

Kladné saldo obchodní bilance bylo nejvyšší v obchodě s Německem, kde vzrostlo meziročně o 12,8 % na 85,9 mld. Kč (zvýšení o 9,7 mld. Kč). Druhého nejvyššího aktiva dosáhlo saldo obchodu se Slovenskem. Meziročně se jeho přebytek zvýšil o 8,4 % a činil 40,0 mld. Kč (meziročně více o 3,1 mld. Kč). Následovala Velká Británie s aktivem 32,0 mld. Kč, Francie s 24,5 mld. Kč a Rakousko se saldem ve výši 18,0 mld. Kč. 60



Tabulka č. II.3.2.2 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance ve 2. čtvrtletí 2012 Země

Dos a žené Mezi roč. a kti vum změna v ml d. Kč v ml d. Kč

Cel kem ČR Německo Sl ovens ko Spojené krá l ovs tví Fra nci e Ra kous ko Bel gi e Švéds ko Špa něl s ko Švýca rs ko Itá l i e

71,6 85,9 40,0 32,0 24,5 18,0 8,2 7,8 7,7 7,8 2,4

16,5 9,7 3,1 3,6 -1,0 1,7 0,7 -0,3 1,0 0,7 -3,8

Nejvyš š í a kti va v komodi tních s kupi ná ch (SITC) podíl ející s e na cel kovém výs l edku da né země v ml d. Kč s troje s troje s troje s troje s troje s troje s troje s troje s troje s troje s troje

a a a a a a a a a a a

dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř. dopr. pros tř.

123,3 59,6 10,9 19,3 18,3 7,7 7,5 5,0 6,7 5,7 3,8

průmys l .s potř.zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží průmys l . s potř. zboží

16,0 12,8 5,1 2,9 1,9 1,4 1,6 1,3 0,9 0,2 -0,1

tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky tržní výrobky

9,9 4,8 2,4 2,3 0,6 -0,1 0,0 -0,6 0,4 1,0 -1,1

Pramen: ČSÚ, září 2012 Nejvyšší deficit bilance v obchodě opět s Čínou

Nejhlubší schodek obchodní bilance zaznamenala ČR opět v obchodě s Čínou, jeho výše dosáhla 68,5 mld. Kč, což bylo mezikvartálně o 5,5 mld. Kč méně. Z meziročního srovnání se jednalo o snížení schodku o 7,6% (o 5,1 mld. Kč). Deficit se naopak nejvíce zvýšil v obchodní spolupráci s druhou nejvíce dovážející zemí do ČR - s Koreou. Dovozy do tuzemska převážily nad vývozy do Korey o 13,1 mld. Kč a meziročně si tak bilance obchodu s touto zemí pohoršila o 58,0 % (5,5 mld. Kč). Další záporné saldo zaznamenal obchod s Japonskem (-10,7 mld. Kč), Ázerbájdžánem (-7,6 mld. Kč) a Ruskem (-9,5 mld. Kč). Obchod s Ruskem meziročně snížil deficit obchodní bilance o 8,5 mld. Kč ( - 47,0 %).

Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance ve 2. čtvrtletí 2012 Země Čína Korea Rusko Japonsko Ázerbájdžán Thajsko Tchaj-wan Malajsie Norsko Singapur

Celkový M eziroč. deficit změna v mld. Kč v mld. Kč -68,5 5,2 -13,1 -5,5 -9,5 8,5 -10,7 1,3 -7,6 -2,3 -6,8 -0,5 -5,7 -1,5 -3,8 1,2 -2,5 0,5 -2,8 0,3

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč -54,6 průmysl. spotř. zboží -8,5 tržní výrobky -10,8 průmysl. spotř. zboží -0,7 tržní výrobky 20,3 průmysl. spotř. zboží 2,0 tržní výrobky -8,3 průmysl. spotř. zboží -1,1 tržní výrobky 0,2 průmysl. spotř. zboží 0,0 tržní výrobky -6,2 průmysl. spotř. zboží -0,2 tržní výrobky -5,0 průmysl. spotř. zboží -0,2 tržní výrobky -3,2 průmysl. spotř. zboží -0,3 tržní výrobky 2,6 průmysl. spotř. zboží 0,3 tržní výrobky -2,4 průmysl. spotř. zboží -0,1 tržní výrobky

-4,3 -1,2 0,7 -1,8 0,2 -0,2 -0,5 -0,1 0,4 0,1

Pramen: ČSÚ, září 2012

61



II.3.3 Komoditní struktura Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 2. čtvrtletí 2012 Celkem

0

1

2

3

4

5

6

Vývoz (podíl v %) Dovoz (podíl v %) Saldo 2011 (v mld. Kč) Saldo 2012 (v mld. Kč)

100,0 100,0 42,6 71,6

3,3 4,7 -23,0 -10,1

0,7 0,6 -2,1 1,5

2,9 2,8 -2,1 3,4

3,8 10,6 -109,7 -62,4

0,3 0,2 -1,4 1,2

6,1 11,0 -64,8 -41,0

17,7 18,1 10,6 13,8

Meziroční změna salda

29,0

12,9

3,6

5,5

47,3

2,6

23,8

3,2

7

8

9

54,8 42,7 263,3 172,1

10,2 9,0 26,2 22,4

0,1 0,2 -0,6 -1,0

-91,2

-3,8

-0,4

Pramen: ČSÚ, červen 2012 Poznámka:

0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

Nejvýznamnějším obchodním artiklem byly stroje a dopravní prostředky

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Nejdůležitější komoditou se v zahraničním obchodním styku již tradičně staly stroje a dopravní prostředky. Tato skupina výrobků se na českém vývozu ve druhém čtvrtletí podílela 54,8 %, na dovozu 42,7 %. Dalšími významnými obchodními artikly byly tržní výrobky tříděné podle materiálu (podíl na exportu 17,7 %, na importu 18,1 %) a průmyslové spotřební zboží (10,2 %, resp. 9,0 %). Vývoj zahraničního obchodu tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC za druhé čtvrtletí letošního a loňského roku ilustruje graf č. II.3.3.1.

Graf č. II.3.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC ve 2. čtvrtletí 2011 a 2012 (v mld. Kč)

Pramen: ČSÚ, červen 2012, graf MPO Aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 128,1 mld. Kč

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal ve sledovaném období aktivum ve výši 128,1 mld. Kč, což je o 15,8 mld. Kč více než v loňském druhém čtvrtletí. Vývoz této skupiny si meziročně polepšil o 5,7 %, dovoz posílil o 4,1 %. Nejvýznamněji se na obchodu se stroji a dopravními prostředky podílela skupina silniční vozidla, jejíž zastoupení ve vývozu činilo 17,7 %, na dovozu 62



8,5 % přičemž meziročně si skupina polepšila o 6,0 mld. Kč. Meziročně si polepšila také skupina ostatních dopravních prostředků o 3,0 mld. Kč a elektrických zařízení o 2,6 mld. Kč. Mezi nejdůležitější položky skupiny silničních vozidel patřily osobní automobily a díly a příslušenství. Hodnota vývozu osobních automobilů meziročně přidala 10,0 % a dosáhla hodnoty 78,22 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 7,1 mld. Kč. Hodnota vývozu dílů a příslušenství si meziročně připsala nárůst 5,8 %, když dosáhla hodnoty 51,4 mld. Kč, což je meziročně o 2,8 mld. Kč více.

Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 2. čtvrtletí 2012 Vývoz 2.Q 2012 mezi roč. podíl na mi l . Kč změna vývozu s kup.

Dovoz podíl na 2.Q 2012 mezi roč. podíl na cel kovém mi l . Kč změna dovozu vývozu s kup.

Obchodní bilance podíl na 2.Q 2012 mezi r. cel kovém mi l . Kč změna dovozu mi l . Kč

SITC 7 - celkem

419788

5,7

100,0

53,6

296534

4,1

100,0

43,1

128094

15815

71 - s troje a za řízení k výrobě energi e 72 - s trojní za řízení pro urči tá odvětví průmys l u 73 - kovozpra cující s troje 74 - s troje a zřízení vš eobecně užíva né v průmys l u 75 - ka ncel á řs ké s troje za řízení k a utoma t.zpra c.da t 76 - za říz.k tel ekomuni ka ci , zá zn.a reprodukci zvuku 77 - el ektri cká za řízení, přís troje a s potřebi če 78 - s i l ni ční vozi dl a 79 - os ta tní dopra vní a přepra vní pros tředky

23417 21291 6031 51420 60382 37838 70823 138382 10202

9,4 10,9 7,2 4,9 7,0 -13,8 3,0 9,2 68,8

5,6 5,1 1,4 12,2 14,4 9,0 16,9 33,0 2,4

3,0 2,7 0,8 6,6 7,7 4,8 9,0 17,7 1,3

25839 14757 4727 33796 54647 32672 64579 58567 6950

19,9 0,0 0,0 5,2 7,6 -11,8 -0,8 10,8 19,1

8,7 5,0 1,6 11,4 18,4 11,0 21,8 19,8 2,3

3,8 2,1 0,7 4,9 7,9 4,7 9,4 8,5 1,0

2422 6534 1303 17624 5735 5166 6244 79815 3251

2572 2090 402 697 87 -1688 2624 5988 3042

Pramen: ČSÚ, červen 2012

Graf č. II.3.3.2 Obchodní bilance osobních automobilů (SITC 781) v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, září 2012, graf MPO

63


Registrace nových osobních automobilů se v Evropě meziročně snížily


Vzhledem k velké závislosti české ekonomiky na vývozu a zároveň výraznému podílu komodit automobilového průmyslu na celkovém zahraničním obchodu, lze hodnotit nepříznivě údaje o počtu nově registrovaných automobilů publikované Asociací evropských výrobců automobilů (ACEA). Podle statistických informací ACEA meziročně za první pololetí letošního roku 2012 v zemích EU a EFTA klesla registrace nových osobních vozů o 6,31 %. Zatímco trh osobních vozů od ledna do června v Německu a Spojeném království meziročně zaznamenal ještě růst (+ 0,7 %, resp. +2,7 %), trhy ve Španělsku, Itálii a Francii zaznamenaly silný propad (-8,2 %, -21,0 %, resp. -21,6 %).

Tabulka č. II.3.3.3 Výroba a prodej motorových vozidel za první čtvrtletí roku 2012 2. čtvrtletí 2012

meziroční změny v %

Výroba

Tuz. prodej

Vývoz

Výroba

Tuz. prodej

Vývoz

celkem (motorová vozidla)

315 657

20 207

365 500

3,41

16,15

0,16

z toho: osobní a užitková vozidla nákladní autobusy

podíl počtu silničních vozidel 99,32 98,90 99,44 0,12 0,38 0,08 0,27 0,57 0,24

motocykly a mopedy

0,29

0,15

0,24

-3,62 6,76 2,89

16,71 5,48 -28,83

-0,20 14,06 4,24

171,38

-23,68

196,01

Pramen: SAP, září 2012 Poznámka: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2012 i zásoby dříve vyrobených aut Dovoz ropy objemově nižší o desetinu, hodnotově ale vzrostl o 6,6%

Podle interní statistiky MPO bylo za druhé čtvrtletí 2012 dovezeno do ČR celkem 1.682 mil. tun ropy v hodnotě 27,8 mld. Kč. Import za druhé čtvrtletí 2011 činil 1. 868 mil. tun v hodnotě 26,91 mld. Kč. Meziročně se jedná o pokles ve výši 10,0% objemu, v peněžním vyjádření o růst ve výši 6,6 %. Obchod s minerálními palivy skončil schodkem ve výši 44,7 mld. Kč. Z meziročního srovnání je nižší o 4,6 % a oproti loňskému druhému čtvrtletí se pasivum snížilo o 2,1 mld. Kč. Vývoj ceny ropy na světových trzích ilustruje graf č. II.3.3.3.

Graf č. II.3.3.3 Ceny ropy na světových trzích (USD/barel)

Pramen:www.kurzy.cz, graf MPO 64



II.3.4 Zahraniční obchod EU ZO EU vykázal ve 2. čtvrtletí pozitivní hodnoty

Velmi dobrých hodnot, jakých dosáhl zahraniční obchod České republiky ve druhém čtvrtletí, dosáhl i zahraniční obchod v Evropské unii. V meziročním srovnání byl vývoz ve druhém čtvrtletí vyšší o 12,8%, dovoz si ve stejném období polepšil o 4,7 %. Potěšitelná je především dynamika vývozu v červnu, kdy dosáhla 11,2 %. V meziměsíčním srovnání to znamená přírůstek o 4,5 procentního bodu. Vývoj exportu a importu, včetně salda v miliardách eur ilustruje graf č. II.3.4.1. V kumulaci za celé čtvrtletí dosáhlo pasivum zahraničního obchodu Evropské unie -16,6 mld. eur, což v meziročním srovnání znamená snížení o 28,0 mld.

Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU

Pramen: Eurostat Poznámka: statistika zachycuje pohyb zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU a také vzájemný obchod mezi členskými zeměmi, sezónně očištěná data Průmyslové dodávky tahounem vývozu

Hlavním motorem zahraničního obchodu evropské sedmadvacítky ve druhém kvartálu byly průmyslové dodávky zpracovatelského průmyslu. Mezikvartálně jejich vývoz vzrostl o 6,0 % a v období od dubna do června vykázaly aktivum ve výši 117,2 mld. eur. Kapitálové zboží (mimo dopravní prostředky), součásti a příslušenství vykázaly aktivum ve výši 111,5 mld. eur, dopravní prostředky 78,9 mld. eur. Negativně na obchodní bilanci působil dovoz paliv a maziv. Dovoz paliv a maziv dosáhl výše 129,2 mld. eur, což mezikvartálně znamená pokles o 7,9 %. Obchodní bilance evropské sedmadvacítky si mezikvartálně polepšila o 28,0 mld. eur, když skončila schodkem ve výši 16,6 mld. eur.

65



Tabulka č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU podle typu zboží EU27

Kl a s i fi ka ce BEC 1. Potra vi ny a ná poje 2. Průmys l ové dodá vky ji nde nes peci fi kova né 3. Pa l i va a ma zi va

vývoz dovoz s a l do 2.Q 2012 změna 2.Q 2012 změna 1.Q 2012 2.Q 2012 ml d. 2.Q./1.Q. ml d. 2.Q./1.Q. ml d. ml d. EURO) v% EURO) v% EURO) EURO) 22,4

3,6

23,9

0,6

-2,2

-1,5

117,2

2,9

106,0

0,9

8,8

11,2

30,9

3,7

129,2

-7,9

-110,4

-98,3

111,5

6,0

84,4

3,6

23,8

27,1

5. Dopra vní pros tředky, s oučá s ti a přís l uš ens tví

78,9

5,6

36,2

-1,6

37,9

42,7

6. Spotřební zboží ji nde neuvedené

55,1

1,7

53,3

-6,8

-3,1

1,7

7. Zboží ji nde neuvedené

3,5

12,3

2,1

1,0

1,0

1,3

Neza řa zeno

3,3

9,5

4,2

21,2

-0,4

-0,9

422,8

4,3

439,4

-2,4

-44,6

-16,6

4. Ka pi tá l ové zboží (mi mo dopra vní pros tředky), s oučá s ti a přís l uš ens tví

Cel kem

Pramen: Eurostat, červen 2012 Nejvíce vyváželo Německo

Největší podíl mělo z členských států Evropské unie na vývozu Německo, z jehož podniků pocházelo 27,8 % hodnoty celkově vyvezeného zboží. Pětici zemí s vysokým podílem na vývozu pak doplnila Velká Británie (11,0 %), Francie (10,8 %), Holandsko (7,4 %), Itálie (10,6 %) a Nizozemí (7,4 %). Jednalo se zároveň i o země s nejmarkantnějšími podíly na dovozu zboží do EU.

Graf č. II.3.4.2 Podíl jednotlivých členských zemí na vývozu EU (leden - červen 2012)

Pramen: Eurostat, září 2012, graf MPO

66



Graf č. II.3.4.3 Podíl jednotlivých členských zemí na dovozu EU (leden - červen 2012)

Pramen: Eurostat, září 2012, graf MPO

II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu I přes ochlazování evropských ekonomik v důsledku dluhové krize, se českému zahraničnímu obchodu ve druhém čtvrtletí nebývale dařilo, což potvrzuje i dosažená hodnota obchodní bilance, která dosáhla druhé nejvyšší hodnoty v historii ČR. Úspěch se přičítá úzké obchodní spolupráci s Německem a vývozu strojů a zařízení, především vývozu osobních automobilů do zemí západní Evropy a Ruska. Předstihové ukazatele ale i nadále naznačují zpomalení výkonu německé ekonomiky a pro příští čtvrtletí tak již zřejmě nelze očekávat rekordní výsledky obchodní bilance. Zahraniční obchod by si ale i nadále měl udržet růstové tempo. Důvěra v tuzemskou ekonomiku mírně vzrostla

Celková důvěra v českou ekonomiku po předcházejícím čtyřměsíčním poklesu se v srpnu mírně zvýšila. Indikátor ekonomického sentimentu vzrostl v srpnu oproti červenci o 0,2 bodu a činil -3,6 bodu. Nárůst celkové důvěry nejvíce ovlivnila důvěra ve službách, která vzrostla meziměsíčně o 1,7 bodu na 24,0 bodu. Kladně hodnotili situaci i respondenti v podnikatelském sektoru, jejichž důvěra mírně vzrostla o 0,1 bodu na 2,4 bodu. Důvěra spotřebitelů dvakrát po sobě meziměsíčně vzrostla shodně o 1,0 bod a v srpnu skončila na hodnotě -27,3 bodu. V meziročním srovnání je však stále nižší. Negativně celkovou důvěru v českou ekonomiku ovlivnil indikátor důvěry u respondentů zabývajících se obchodem, který klesl po předešlém čtyřměsíčním růstu o -0,7 bodu na 9,0 bodu a index důvěry v průmyslu, který poklesl o 1,0 bod na -9,0 bodu. Ve stavebnictví index meziměsíčně stagnoval a hodnota důvěry zůstala na stejné úrovni jako v červenci, tj. na -43,0 bodu. Obavy ze zhoršení finanční situace a ze zvýšení nezaměstnanosti jsou stále vysoké a úmysl spořit se zvýšil.

67



Klesá však důvěra v evropskou ekonomiku

Lepších výsledků se v srpnu nedočkala ani eurozóna či Německo. Ekonomický sentiment v Evropě se podle indikátoru ESI snížil po čtvrté za sebou a skončil na hodnotě 86,1 bodu, což je nejnižší hladina od recese v roce 2009. Ukazatel ZEW charakterizující ekonomický sentiment v Německu, si v srpnu pohoršil na hodnotu -25,5 bodu, což je nejnižší hodnota indikátoru v tomto roce. Indikátor je však vysoko nad hodnotou záporného salda, který dosáhl v průběhu finanční krize v r. 2008, kdy hospodářská očekávání dočasně klesla pod mínus 60 bodů.

Výrobní aktivita mírně vzrostla

Index nákupních manažerů (PMI) v Německu meziměsíčně vzrostl o 1,7 bodu na hodnotu 44,7 bodu, což představuje poprvé zvýšení od počátku roku. Známky signalizující růst jsou však daleko. Nové objednávky a rozpracovanost v srpnu ještě klesly především díky poklesu domácí poptávky, nicméně ne tak prudce, jako tomu bylo v červenci. V eurozóně si v srpnu index mírně polepšil o 1,1 bodu na hodnotu 45,1 bodu.

68



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD Růst tržeb maloobchodu ve 2. čtvrtletí 2012 oslabil

Po solidním růstu tržeb maloobchodních prodejců v roce 2011 (+1,9 %) a pokračování v 1. čtvrtletí 2012 s růstem tržeb (+0,9 %), došlo ve 2. čtvrtletí 2012 k meziročnímu reálnému snížení tržeb v maloobchodě o 2,4 %. Naplnil se tak očekávaný vývoj vycházející z nižší spotřeby domácností a institucí. Růstu tak bránila slabá poptávka domácností, která byla ovlivněna přetrvávající nejistotou na trhu práce a doprovázená pomalým růstem reálných mezd. Obyvatelstvo, kvůli obavám z vývoje ekonomiky, omezilo nákupy průmyslového zboží (nákup lze snáze odložit) a potravin. Za jejich chováním bylo zvyšování DPH, které se projevilo už v závěru minulého roku, růst cen pohonných hmot a potravin a nejistota z dalšího vývoje ekonomické situace ve zbytku roku. V jednotlivých měsících maloobchod nejvíce poklesly tržby v dubnu (o 4,2 %) a v květnu (o 2,2 %). Vývoj v těchto měsících byl ovlivněn vyšší základnou předcházejícího roku, kdy maloobchodní tržby vzrostly o více než tři procenta.

Graf č. II.4.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Ochlazená poptávka se projevila sníženými prodeji automobilů

Nepříznivě se na výsledcích dosažených ve sledovaném období projevil výkon motoristického segmentu. Obchod, opravy a údržba motorových vozidel se snížily o 4,1 % (ve 2. čtvrtletí 2011 byl růst o 1,6 %). Vývoj v tomto období byl ovlivněn zejména vysokou srovnávací základnou minulého roku a snahou domácností omezit výdaje a spotřebu. Naopak poptávka byla tažena východními trhy, které sice rostly, ale pomalejším tempem.

69



Tabulka č. II.4.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (s.c., meziroční změny v %) 2010

Maloobchod včetně motoristického segmentu

2011

2012

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

-0,2

2,1

1,6

1,5

5,3

1,1

0,5

0,9

1,2

-2,4

Obchod, opravy a údržba motorových vozidel

3,2

8,4

7,0

8,7

13,2

1,6

4,1

4,0

1,5

-4,1

Prodej pohonných hmot (p.h.)

-3,6

-0,5

-9,0

-9,6

-4,3

-3,9

-2,1

-3,4

0,8

-3,8

Maloobchod kromě p.h.

-1,2

-0,8

1,3

0,3

3,0

1,7

-0,8

0,2

1,1

-1,2

Pramen: ČSÚ Ceny pohonných hmot ovlivnily jejich prodej

Klesající trend v maloobchodním prodeji pohonných hmot pokračoval, ve sledovaném období se snížily o 3,8 %. Tento vývoj byl ovlivněn vyššími cenami pohonných hmot a nižší spotřebou. Cenová nevýhoda domácích prodejců, ve srovnání se sousedními zeměmi (např. Polskem), nutila motoristy (zejména v příhraničních oblastech) k tankování v zahraničí. Tento způsob přeshraničního nákupu snižoval tržby u obchodníků a výnosy na daních u státu. U ostatních může působit i omezování jízd (vztah cen a objemu prodeje naznačuje graf č. II.4.2).

Graf č. II.4.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Prodej nepotravinářského zboží stagnoval

Maloobchod s nepotravinářským zbožím stagnoval (v 1. čtvrtletí 2012 vzrostl o 3,4 %). V této skupině se příznivě vyvíjely tržby počítačových a komunikačních zařízení (růst o 4,1 %), maloobchod s oděvy a koženým zbořím (růst o 2,1 %) a maloobchod s farmaceutickým, kosmetickým a zdravotnickým zbožím (růst o 1,8 %). Naopak největší pokles vykázal maloobchod ve stáncích a na trzích (pokles o 15,6 %) a maloobchod s výrobky převážně pro domácnost (pokles o 1,1 %).

70



Větší pokles tržeb evidovaly hypermarkety a obchodní domy

Prodeje potravinářského zboží ve druhém čtvrtletí poklesl o 2,9 % (pravidelný reálný měsíční pokles byl evidován od května 2011). Úbytek zákazníků zaznamenaly nespecializované prodejny (hypermarkety a obchodní domy), jejichž tržby se snížily o 3,1 %. Mírněji poklesly u specializovaných prodejen potravin, jejichž tržby se snížily o 2,2 %. I vývoj v této skupině byl ovlivňován přeshraničními nákupy. Spojením čerpání pohonných hmot a většího rodinného nákupu může nakupujícím ušetřit nemalou částku.

Internetové obchody dosahují velmi dobrých výsledků

Nejrychleji rostoucím způsobem nákupu, zejména pro nepotravinové zboží, je internetový obchod, pro svoji transparentnost, pohodlnost a šíři nabídky. Ve 2. čtvrtletí 2012 se jeho tržby zvýšily o 7,4 % a upevnily svou pozici. Prodeje prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby rostou již od poloviny roku 2010. Podle prodejců využívá nákupů stále větší okruh spotřebitelů, vedle mladých lidí se tímto způsobem naučili nakupovat i lidé středního a vyššího věku. Nakoupit zde elektroniku nebo dovolené je už samozřejmost, nově se přidávají i méně obvyklé druhy zboží, jako jsou potraviny. U tohoto způsobu prodeje má důležitou roli i nižší cenová hladina prodávaného zboží.

Graf č. II.4.3 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Mírné meziroční zvýšení disponibilního důchodu

Ve sledovaném období disponibilní důchod domácností zpomalil svůj růst na 0,7 % (v 1. čtvrtletí vzrostl o 1,1 %). To se projevilo v mírném růstu konečné spotřeby domácností o 0,1 %. Na druhou stranu výrazně vyšší byl objem úspor o 12,2 %, což potvrzuje, že domácnosti jsou ve svých výdajích stále opatrné.

Pokles spotřebitelské důvěry se prohloubil

Pokles spotřebitelské důvěry v tuzemskou ekonomiku ve 2. čtvrtletí 2012 se dále prohloubil. Její pokles se v porovnání s předcházejícím rokem snižoval. Ve srovnání s průměrným rokem 2005 byla spotřebitelská nálada nižší o 28,4 % (mezičtvrtletní zhoršení o 2,1 bodu). Ke zhoršení došlo i u podnikatelské důvěry, která byla o 11,7 % nižší při porovnání s průměrným rokem 2005 (mezičtvrtletní snížení o 2 body). 71



Graf č. V.4.4 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (změny proti průměrů roku 2005)

Pramen: ČSÚ, graf MPO U maloobchodu nelze očekávat oživení

Oživení maloobchodu nelze očekávat ani v následujících měsících. Z průzkumů mezi spotřebiteli vyplynuly obavy nejen ze zhoršení celkové ekonomické situace, ale ze zhoršení vlastní finanční situace. Obyvatelstvo je tak ve svých výdajích opatrné a své finanční prostředky raději ukládají. Spotřebu domácností budou brzdit další rozpočtové škrty a zvýšení sazby DPH. Spotřebitelé se nadále obávají růstu cen. Poptávku budou brzdit vládní reformy, které omezily příjmy zaměstnanců státního sektoru a zpřísnily vyplácení sociálních dávek.

72



II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE PZI v tuzemsku za první pololetí meziročně mírně nižší

Přímé zahraniční investice v tuzemsku se v prvním pololetí 2012 oproti stejnému období roku 2011 mírně snížily (-4,6 mld. Kč). Nejvýznamnější podíl na PZI v tuzemsku měly reinvestované zisky spolu se základním jměním, které ve druhém čtvrtletí dosáhly výše 78,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená nárůst o 49,6 mld. Kč a oproti prvnímu čtvrtletí 2012 se jedná o nárůst o 46,9 mld. Kč. Předpokládaný objem reinvestovaného zisku zahraničními investory činil 29,9 mld. Kč, což v mezičtvrtletním srovnání je o 1,1 mld. Kč více. Ostatní kapitál, tedy úvěrové vztahy mezi přidruženými podniky (poskytnutí finančních úvěrů tuzemskými firmami do zahraničí), vykázal čistý odliv prostředků do zahraničí ve výši 56,7 mld. Kč. Předběžné výsledky ČNB, týkající se přímých zahraničních investic za první pololetí 2012, jsou optimistické. Za první pololetí 2012 základní jmění spolu s reinvestovaným ziskem dosáhly hodnot, jakých nebylo dosaženo za celý předcházející rok 2011 a ve srovnání objemu za celý rok 2010 je jen o málo nižší. Zdá se, že údaje potvrzují důvěru investorů v další vývoj a neodrazují je ani současné ekonomické problémy v eurozóně.

Tuzemské investice v zahraničí ve výši 4,6 mld. Kč

Tuzemské přímé investice v zahraničí byly v prvním pololetí tohoto roku meziročně o 6 mld. Kč nižší. Tuzemské podniky investovaly ve druhém čtvrtletí roku 2012 v zahraničí 4,6 mld. Kč, což je oproti předcházejícímu čtvrtletí o 1,6 mld. Kč méně. Z toho 0,5 mld. Kč směřovalo na posílení základního kapitálu dceřiných firem. Předpokládaný objem reinvestovaného zisku dosáhl ve druhém čtvrtletí 5,0 mld. Kč. V úvěrových vztazích převažovalo splácení úvěrů tuzemským matkám v saldu 1 mld. Kč.

Tabulka č. II.5.1 Přímé investice ve srovnání v letech 2010, 2011 a 1.pololetí 2012 PZI (v mld. Kč) Přímé investice v zahraničí

1.Q

2.Q

2010 3.Q

4.Q

1.-4.Q

1.Q

2.Q

2011 3.Q

4.Q

1.-4.Q

1.Q

2012 2. Q

1.-2.Q

9,6

-0,3

3,2

9,8

22,3

4,2

12,6

-4,6

8,2

20,4

6,2

4,6

10,8

- zá kl a dní jmění a rei nves tova ný zi s k

3,6

3,0

3,8

5,4

15,8

5,3

5,1

3,5

4,7

18,6

6,2

5,6

11,8

- os ta tní ka pi tá l

6,0

-3,3

-0,6

4,4

6,5

-1,1

7,5

-8,2

3,6

1,8

0,0

-1,0

-1,0

23,5

29,9

40,8

23,0

117,3

17,3

47,1

-9,0

40,2

95,6

37,6

22,2

59,8

- zá kl a dní jmění a rei nves tova ný zi s k

27,1

28,8

42,1

23,1

121,1

27,2

29,3

2,8

21,1

80,4

32,0

78,9

111,0

- os ta tní ka pi tá l

-3,5

1,1

-1,3

-0,1

-3,8

-9,9

17,8

-11,8

19,1

15,2

5,5

-56,7

-51,1

Přímé investice zahraniční v tuzemsku

Pramen: ČNB, předběžné údaje září 2012, tab. MPO

73



Graf č. II.5.1 Přímé investice zahraniční v tuzemsku za předchozí roky a 1. pol. 2012

Pramen: ČNB, září 2012, graf MPO

Graf č. II.5.2 Přímé investice v zahraničí za předchozí roky a 1. pol. 2012

Pramen: ČNB, září 2012, graf MPO

Strukturu PZI do ČR podle zemí a odvětví ČNB nově zveřejňuje v přehledu za celý rok. Tyto informace budou k dispozici v roční analýze MPO. Vybrané PZI v ČR ve 2. čtvrtletí 2012

Španělská společnost Copreci CZ, s.r.o. se zaměřením na vývoj a výrobu komponentů domácích spotřebičů investuje do nového závodu v Bruntále 84 mil. Kč. (4,3 mil. USD). Americká společnost Fastenal Europe, s.r.o. investuje do svého závodu v Brně 75,5 mil. Kč. (3,9 mil. USD). Brněnská pobočka se specializuje na výrobu a prodej spojovacího materiálu. 74



Česká pobočka britské firmy NonStop Recruitment v Pardubicích získala na expanzi 38 mil Kč z evropských dotací. Centrum sdílených služeb pro nábor a oblast lidských zdrojů se bude věnovat i dalším ekonomickým oblastem a zaměřovat na zvýšení efektivity interních procesů. Náklady na zavedení nového modelu sektorové a geografické specializace jsou 65 milionů korun, více než polovinu částky pokryje dotace z Operačního programu Podnikání a inovace. Společnost Partner in Pet Food, s.r.o. se zaměřením na potravinářský průmysl (výroba a prodej krmiv pro psy a kočky značek Brasa, Propesko a Reno a krmiv pro malé hlodavce a papoušky) investuje 251,4 mil, Kč (13 mil. USD) do závodů v Táboře a v České Lípě. Nadnárodní společnost PPG Industries Czech Republic, s.r.o. rozšiřuje svůj tým v ČR (v Brně) pro zabezpečení centra strategických služeb. Investuje 6 mil. Kč (310 tis. USD). -

75

Přílohová část

OBSAH

Strana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

8

III. STAVEBNICTVÍ

10

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

12

V. VNITŘNÍ OBCHOD

17

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Strana 1

Měrná jednotka

2011

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

1.Q

2.Q

1.-2. Q

3 805,7 1,7 1 892,8 -0,6 792,5 -1,7 28,2 1,1 912,8 -0,9 20,6 2 850,4 11,1 2 691,6 7,5 158,8

954,0 -0,5 478,0 -2,4 202,0 -0,5 6,9 -3,3 218,1 1,6 -8,9 776,5 6,9 718,6 3,1 57,9

951,7 -1,0 471,1 -3,3 197,5 -0,9 7,1 0,0 232,3 0,0 -6,7 751,5 3,9 701,1 1,1 50,4

1 905,7 -0,8 949,1 -2,9 399,6 -0,7 13,9 -1,6 450,4 0,8 -15,5 1 527,9 5,4 1 419,7 2,1 108,3

2,4 0,5

3,3 -0,4

2,3 -1,1

2,8 -0,7

2012 3.Q

MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

Pramen: ČSÚ

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q


Strana 2

Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %) mezičtvrtletně 2011 Lotyšsko Slovensko Litva Estonsko Polsko Švédsko Rumunsko Rakousko Německo Bulharsko Francie Finsko EU-27 Belgie eurozóna-17 Nizozemí Spojené království Dánsko Maďarsko Česká republika Španělsko Slovinsko Kypr Itálie Portugalsko Řecko Lucembursko Malta Irsko Pramen: Eurostat

meziročně 2012

2011

2012

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

1,4 0,7 1,2 1,4 0,7 0,8 1,1 0,0 0,4 0,1 0,3 1,0 0,2 0,0 0,1 -0,3 0,6 -0,3 0,0 0,0 0,0 -0,2 -1,0 -0,2 -0,6 . 1,7 0,2 -1,1

0,9 0,8 0,8 0,1 0,8 -0,9 -0,1 0,2 -0,1 0,1 0,0 -0,7 -0,3 -0,1 -0,3 -0,6 -0,4 -0,3 0,1 -0,2 -0,5 -1,1 -0,2 -0,7 -1,4 . 0,1 -0,7 0,7

1,0 0,7 0,3 0,3 0,6 0,9 0,1 0,5 0,5 0,0 0,0 0,9 0,0 0,2 0,0 0,2 -0,3 0,3 -1,0 -0,8 -0,3 0,0 -0,4 -0,8 -0,1 . -1,5 -0,1 -1,1

1,0 0,7 0,5 0,4 0,4 1,4 0,5 0,2 0,3 0,3 0,0 -1,1 -0,1 -0,6 -0,2 0,2 -0,5 -0,5 -0,2 -0,2 -0,4 -1,0 -0,8 -0,7 -1,2 . . . .

5,8 3,2 6,7 8,1 4,0 3,9 3,2 2,1 2,7 1,4 1,5 3,7 1,4 1,4 1,3 0,9 0,5 -0,2 1,3 1,3 0,6 1,0 -0,3 0,4 -2,0 -5,0 2,5 2,2 0,8

5,7 3,3 5,2 5,1 4,0 1,2 2,2 1,1 1,9 0,9 1,2 0,8 0,8 0,9 0,6 -0,4 0,6 0,1 1,2 0,6 0,0 -1,0 -0,7 -0,5 -3,0 -7,5 1,0 0,1 2,9

5,4 3,1 3,9 3,7 3,5 1,6 1,2 1,1 1,2 0,5 0,3 1,8 0,1 0,4 0,0 -1,0 -0,2 0,3 -1,2 -0,7 -0,6 -0,7 -1,5 -1,4 -2,3 -6,5 0,0 -0,4 1,4

4,3 3,0 2,8 2,5 2,5 2,2 1,7 1,0 1,0 0,5 0,3 0,1 -0,3 -0,4 -0,5 -0,5 -0,5 -0,9 -1,0 -1,2 -1,3 -2,2 -2,4 -2,5 -3,3 -6,2 . . .

MPO - odbor ekonomických analýz

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr)

Strana 3

Měrná jednotka 2011

leden

únor

březen

1.Q

duben květen červen

2012 2.Q červenec srpen

%

-

2,1

2,2

2,4

-

2,6

2,7

2,8

-

2,9

3,1

%

1,9

3,5

3,7

3,8

3,7

3,5

3,2

3,5

3,4

3,1

3,3

% % % % % % % % % % % %

4,6 3,1 -2,2 2,8 -1,5 2,9 2,8 -0,9 -1,9 2,2 1,5 0,9

7,0 2,6 -3,1 5,5 -1,2 10,2 3,8 -1,0 -0,2 2,2 3,2 1,1

6,9 1,9 -3,0 5,6 -0,7 10,1 4,1 -0,9 -0,3 2,1 3,7 1,8

8,7 2,0 -3,8 5,6 -1,4 9,2 4,0 -1,9 -0,1 2,1 3,9 1,8

7,5 2,2 -3,3 5,6 -1,1 9,8 4,0 -1,3 -0,2 2,1 3,6 1,5

6,6 2,1 -2,7 5,6 -0,9 9,0 3,9 -1,3 -0,1 2,1 4,2 1,9

5,3 1,3 -2,5 5,7 -1,2 8,9 3,2 -1,5 0,0 2,2 4,0 2,2

8,4 2,7 -2,2 4,9 -1,2 9,1 2,4 -1,6 0,1 2,2 4,3 1,7

6,8 2,0 -2,5 5,4 -1,1 9,0 3,2 -1,5 0,0 2,1 4,1 1,9

7,0 2,1 -2,9 4,8 -1,6 9,9 1,9 -1,5 -0,8 2,2 4,1 1,6

7,3 2,3 -4,1 4,7 -1,4 9,9 2,9 -2,2 -0,6 2,3 3,9 1,9

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

5,5 -0,5 17,4

5,3 -0,6 14,4

5,0 -0,6 11,5

-

4,7 -0,6 8,7

4,3 -0,6 6,0

4,0 -0,6 4,0

-

3,6 -0,6 2,5

3,3 -0,6 1,6

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

4,1 -0,6 0,7

3,6 -0,8 -3,6

3,0 -0,8 -2,8

3,6 -0,7 -2,0

2,2 -0,7 -2,8

1,7 -0,6 -2,6

1,5 -0,5 0,2

1,8 -0,6 1,8

1,3 -0,5 2,4

1,9 -0,4 4,6

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

9,1

9,2

8,9

-

8,4

8,2

8,1

-

8,3

8,3

21,0

-37,5

-6,1

-22,7

-22,1

-34,3

7,3

-71,7

20,0

-15,3

Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

5,6 -0,5 19,1 -

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč -142,8

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


září

3.Q

říjen

listopad prosinec 2012

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku)

Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku)

obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku)

obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2011 2 994,1 5,2 2 664,5 4,7 1 538,4 4,1 1 126,2 5,5 1 961,5 4,6 1 007,7 5,0 953,8 4,2

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD

-6 348,0 5 312,6 3 779,4 -15 601,0 5 144,6 4 228,5 5 379,4 359,7 -2 872,9 3 560,8

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

40,3

Zahraniční zadluženost

mld. USD

93,9

Pramen: ČNB

Strana 4

leden

únor

březen

2 972,9 -0,7 2 709,6 1,7 1 553,9 1,0 1 155,7 2,6 1 965,2 0,2 1 007,9 0,0 957,2 0,4

2 992,8 0,0 2 718,1 2,0 1 561,8 1,5 1 156,3 2,7 1 972,5 0,6 1 008,7 0,1 963,8 1,0

2 978,5 -0,5 2 737,0 2,7 1 562,5 1,6 1 174,4 4,3 1 973,2 0,6 1 011,2 0,3 961,9 0,9

1.Q

duben

květen

červen

3 017,8 0,8 2 738,7 2,8 1 577,5 2,5 1 161,2 3,1 1 973,4 0,6 1 012,0 0,4 961,4 0,8

3 033,8 1,3 2 789,5 4,7 1 571,3 2,1 1 218,2 8,2 1 984,9 1,2 1 015,5 0,8 969,4 1,6

3 018,8 0,8 2 811,7 5,5 1 571,4 2,1 1 240,2 10,1 1 990,7 1,5 1 019,4 1,2 971,3 1,8

1 196,4 2 811,4 743,7 -2 420,6 1 081,8 1 640,9 1 962,8 1 321,3 242,1 -2 377,0 40,7

43,1

43,0 103,5


2012 1.-2.Q

červenec

srpen

3 030,6 1,2 2 830,4 6,2 1 575,0 2,4 1 255,4 11,5 1 986,1 1,3 1 022,4 1,5 963,7 1,0

3 032,8 1,3 2 807,2 5,4 1 580,7 2,8 1 226,4 8,9 1 996,8 1,8 1 026,6 1,9 970,2 1,7

39,1

39,9

863,2 5 224,2 1 338,6 -5 550,9 750,3 2 534,6 3 090,1 2 079,4 -194,6 -3 799,1 43,4

39,2

39,5 93,1

září

1.-3.Q

říjen

listopad

prosinec

2012


Strana 5

Nezaměstnanost podle krajů Kraj

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 32 101 48 517 23 648 22 099 17 381 55 615 22 771 19 943 21 202 22 386 58 431 34 359 27 556 72 766 478 775

k 30.6.2011 k 30.6.2012 počet míra počet počet míra volných nezaměst- uchazečů volných nezaměstpracovních nanosti o zaměst- pracovních nanosti míst v % nání míst v% 33 499 10 139 6 227 3,9 4,1 48 074 5 306 4 284 6,8 6,7 23 729 2 852 2 267 6,7 6,8 20 156 2 954 2 242 6,6 6,1 16 598 1 403 1 074 9,7 9,6 57 410 2 261 2 599 12,3 12,8 22 264 2 015 1 805 9,1 9,3 20 340 1 910 2 098 6,6 6,9 20 326 2 660 2 713 7,5 7,3 21 609 1 115 1 276 8,1 8,1 57 019 2 878 2 829 9,0 9,0 34 197 1 446 1 715 10,4 10,0 26 806 1 672 1 748 8,8 8,6 72 559 4 168 5 539 10,8 10,9 38 416

8,1


474 586

42 779

8,1

31.8.2012 míra nezaměstnanosti v% 4,4 6,9 6,9 6,4 10,0 13,0 9,6 7,2 7,6 8,4 9,3 10,1 8,9 11,1 8,3

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 6

ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr ČR Eurozóna EU 27 */ Belgie Irsko Maďarsko Německo Polsko Portugalsko Rakousko Finsko Švédsko Lotyšsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko USA Pramen: Eurostat

4,5 2,4 2,2 2,4 4,0 9,1 1,9 5,3 4,4 2,3 2,7 2,7 2,5 3,7 7,2 8,6 2,8 2,8

1,4 2,3 2,1 1,6 4,7 5,2 1,4 1,9 3,7 1,7 2,0 1,9 2,0 3,9 3,5 7,5 3,6 1,6

-0,1 2,1 2,0 1,5 4,0 4,7 1,0 0,7 3,3 1,3 1,3 2,3 2,9 3,4 8,4 5,7 3,1 2,3

2,6 2,2 2,0 1,9 2,3 6,8 1,8 3,6 2,5 2,0 0,1 1,0 6,2 3,0 7,5 3,7 3,1 2,7

1,6 2,2 2,2 2,5 2,2 3,5 1,9 2,2 2,1 2,1 0,8 0,8 6,9 3,5 2,8 2,5 3,4 3,0

2,1 2,2 2,2 2,3 2,7 4,0 1,8 1,3 3,0 1,7 1,3 1,5 6,6 3,3 4,3 2,5 3,6 3,2

3,0 2,1 2,3 1,8 2,9 7,9 2,3 2,6 2,4 2,2 1,6 1,7 10,1 3,0 1,9 3,8 2,8 2,8

6,3 3,3 3,7 4,5 3,1 6,0 2,8 4,2 2,6 3,2 3,9 3,3 15,3 4,2 3,9 5,5 4,1 3,8

0,6 0,3 1,0 0,0 -1,7 4,0 0,2 4,0 -0,9 0,4 1,6 1,9 3,3 1,3 0,9 0,9 -0,2 -0,4

1,2 1,6 2,1 2,3 -1,6 4,7 1,2 2,7 1,4 1,7 1,7 1,9 -1,2 4,7 0,7 2,1 2,0 1,6

2,1 2,7 3,1 3,5 1,2 3,9 2,5 3,9 3,6 3,6 3,3 1,4 4,2 3,1 4,1 2,1 3,1 3,5

1 3,8 2,7 2,9 3,3 1,3 5,6 2,3 4,1 3,4 2,9 3,0 0,7 3,4 2,1 4,1 2,3 2,0 3,3

2 4,0 2,7 2,9 3,3 1,6 5,8 2,5 4,4 3,6 2,6 3,0 1,0 3,3 1,7 4,0 2,8 1,9 3,2

3 4,2 2,7 2,9 3,1 2,2 5,5 2,3 3,9 3,1 2,6 2,9 1,1 3,2 1,4 3,9 2,4 1,8 3,0

2012 4 4,0 2,6 2,7 2,9 1,9 5,6 2,2 4,0 2,9 2,3 3,0 1,0 2,8 1,5 3,7 2,9 2,0 2,3


Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné. */ do roku 2007 EU 25

5 3,5 2,4 2,6 2,6 1,9 5,4 2,2 3,6 2,7 2,2 3,1 0,9 2,3 0,9 3,4 2,4 1,9 1,5

6 3,8 2,4 2,5 2,2 1,9 5,6 2,0 4,2 2,7 2,2 2,9 0,9 2,1 1,0 3,7 2,4 1,8 1,5

7 3,3 2,4 2,5 2,0 2,0 5,7 1,9 4,0 2,8 2,1 3,1 0,7 1,9 0,9 3,8 2,6 2,2

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 7

ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %)

Česká republika Eurozóna EU (27 zemí)* Belgie Německo Řecko Španělsko Irsko Maďarsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

12 0,8 -0,7 -0,7 -1,7 0,1 1,3 -0,9 0,5 3,7 -2,3 1,6 0,6 7,5 2,2 -1,4 1,2

12 -0,7 1,3 1,4 2,6 0,6 3,3 2,0 3,2 3,5 0,0 0,8 1,3 3,7 2,3 0,0 5,4

12 0,9 0,9 1,2 -0,2 1,8 2,0 1,1 -0,7 7,6 0,3 2,3 0,0 2,1 8,7 0,3 -1,1

12 7,7 3,6 4,4 6,2 2,9 3,0 5,0 1,1 7,1 2,5 7,9 4,7 5,0 4,3 -0,8 3,1

12 -0,4 4,7 6,7 1,5 5,2 9,1 5,2 3,3 7,2 3,3 0,4 4,0 1,8 7,0 3,2 5,4

12 2,6 4,1 3,4 5,3 4,4 2,7 3,6 0,5 9,2 1,9 3,1 3,4 2,9 5,4 5,9 4,5

12 5,2 4,4 4,7 5,9 2,5 9,0 5,9 4,0 6,1 5,0 4,4 5,4 6,2 2,9 1,7 5,1

12 -0,1 1,2 1,9 1,3 4,0 -3,2 0,4 2,5 8,7 1,7 2,3 -1,1 3,5 5,9 0,3 3,0

12 -0,8 -2,9 -1,6 -2,7 -5,2 4,5 0,4 -1,4 0,7 0,2 2,8 0,8 -0,7 -5,1 -0,2 0,9

12 3,6 5,3 5,9 7,8 5,1 6,9 5,3 2,7 10,9 5,4 7,2 4,9 3,5 -0,8 9,7 5,8

12 4,6 4,3 4,9 4,5 4,0 5,7 5,2 4,4 7,4 3,0 7,1 4,4 2,6 2,5 2,8 -3,1

Pramen: EUROSTAT *od roku 2007 vykazováno nově za EU 27


2012 1 4,1 3,9 4,4 3,5 3,4 7,7 4,9 4,5 7,8 2,0 6,9 4,6 1,9 2,5 3,4 -0,6

2 3,6 3,7 4,5 3,6 3,2 6,9 4,7 3,8 7,6 2,6 5,6 4,2 0,7 4,0 3,9 0,2

3 3,0 3,5 3,8 2,8 3,4 6,7 4,4 3,1 7,4 1,5 4,3 3,7 0,6 4,3 2,7 -0,5

4 2,2 2,6 2,8 2,0 2,4 5,2 3,0 3,1 7,0 1,0 4,2 3,6 0,7 3,9 2,3 -0,5

5 1,7 2,3 2,4 2,5 2,1 5,1 3,2 2,1 7,4 0,6 4,6 3,2 1,3 4,1 2,1 -0,2

6 1,5 1,8 1,6 2,6 1,6 3,1 2,5 2,4 6,9 0,2 3,9 2,7 0,8 3,9 1,4 -0,4

7 1,3 1,8 1,5 2,7 0,9 4,1 2,6 1,6 6,1 0,2 3,3 3,0 0,9 3,7 0,9 -0,8

II. PRŮMYSL

Strana 8

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) meziroční změna Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziroční změna Průměrná měsíční nominální mzda meziroční změna

Měrná jedn.

% mld. Kč % mld. Kč

2011

2012

leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

1. - 6.

čevenec

6,9

3,4

5,6

0,1

2,9

2,2

-2,4

-2,2

1,0

4,2

3090,4

263,7

266,9

283,7

814,2

260,3

270,0

277,4

1621,9

245,8

8,6

9,4

10,7

2,8

7,4

3,9

-0,4

2,1

4,6

6,9

1635,4

142,9

143,1

152,0

438,0

139,2

146,0

153,4

876,6

134,1

%

17,2

14,6

12,8

3,3

9,8

5,4

0,5

6,0

6,8

10,4

tis. osob

884,9

883,0

883,7

886,4

884,4

886,1

886,3

886,2

885,3

885,9

%

3,0

1,3

0,7

0,4

0,8

0,1

0,0

-0,3

0,4

-0,6

Kč

25 759

25 549

24 649

26 588

25 596

23 924

28 128

26 012

26 143

26 436

%

3,3

5,1

5,1

2,5

4,2

2,2

6,1

1,9

3,8

4,5

Index produktivity práce*/

%

5,4

8,0

9,9

2,4

6,5

3,8

-0,4

2,4

4,2

7,6

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

5,4

15,1

10,6

-1,2

8,0

0,4

4,2

-2,9

4,3

16,0

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) Nové zakázky z tuzemska (z b.c)

% %

12,1 -5,5

17,7 10,2

15,3 1,7

-0,5 -2,5

10,5 3,2

7,5 -11,6

9,3 -5,3

1,4 -10,5

8,3 -3,1

22,7 4,1

MPO - odbor ekonomických analýz Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

srpen

září

1. - 9.

říjen

listopad prosinec

1. - 12.

II. PRŮMYSL

Strana 9

- organizace s 50 a více zaměstnanci (2. čtvrtletí 2012)

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

Index Počet prům. jedn. produkce meziroč. změna 47 99,3 99 104,1 3 894 98,7 392 98,9 58 95,6 1 . 111 99,3 74 88,6 29 95,2 112 92,5 95 98,4 60 95,8 4 92,0 122 99,0 34 89,3 329 96,6 197 94,3 118 93,6 600 97,2 119 86,4 250 102,7 490 102,2 267 104,2 54 110,9 110 95,4 117 97,2 150 88,8

Průmysl celkem

4 040

CZ-NACE

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

99,1

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu Pramen: ČSÚ

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

b. c.

meziroč.

Podíl b.c.

b. c.

meziroč.

Podíl*/

2012

změna

prům=100

2012

změna

prům=100

5 941 -260 432 879 10 785 2 836

-16,4 -146,3 4,5 9,5 9,0

-10,3 -3,9 2,5 2,7 1,2

19 735 43 623 744 338 45 015 14 725 .

2,4 5,4 92,2 5,6 1,8 .

35 467 6 680 50 405 25 557 46 601 41 801 53 880 44 167 59 530 206 960 13 556 3 622 7 857 12 512

1,2 0,1 0,1 1,3 1,6 0,6 4,1 4,4 0,8 6,2 3,2 5,8 5,2 6,7 5,5 7,4 25,6 1,7 0,4 1,0 1,5

807 695

1,8

100,0

osob

meziroč.

Podíl

v Kč

meziroč.

Úroveň

v Kč

meziroč.

Úroveň

2012

změna

prům=100

2012

změna

prům=100

2012

změna

prům=100

21 074 5 264 27 572 11 800 20 869 28 139 40 757 33 509 44 507 136 029 9 301 2 173 4 721 3 155

9,0 -6,6 -3,1 8,1 -2,4 -6,1 -7,9 10,4 4,6 2,6 4,1 -5,3 2,0 -10,1 16,8 5,7 7,4 29,9 -0,4 2,8 -11,7

0,9 0,1 0,1 0,8 0,9 0,2 0,5 2,6 0,7 3,4 1,5 2,6 3,5 5,0 4,1 5,5 16,8 1,2 0,3 0,6 0,4

73,9 70,7 75,5 59,3 58,6 38,8 12,9 59,4 78,8 54,7 46,2 44,8 67,3 75,6 75,9 74,8 65,7 68,6 60,0 60,1 25,2

32 222 23 928 830 050 64 926 11 458 . 19 075 8 000 3 628 14 393 14 403 9 002 2 038 23 448 8 904 60 789 42 185 41 954 85 884 28 972 68 404 95 174 145 152 18 600 10 747 21 462 30 398

438 560

3,9

54,3

54,3

886 201

.

2,3 -8,9 -2,0 4,8 -0,3 -2,3 0,1 5,8 -8,6 6,0 -4,6 -6,1 1,5 -6,3 7,4 4,8 6,9 17,3 -2,1 4,3 -13,4

9 956 1 136 629 10 832 12 671 5 025 32 944

Podíl**/

. 7 359 804 475 6 428 7 426 1 952 4 237


0,7 0,0 53,6 1,3 0,4 .

30,1 -0,6 58,2 24,0 19,3 .

.

Průměrná měsíční mzda

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c.

-2,1 -1,3 0,0 -1,9 -3,7

3,6 2,7 93,7 7,3 1,3

0,6 -8,2 -9,0 -2,3 -1,7 -2,2 -4,4 -1,2 -1,4 -1,0 0,1 -1,2 3,3 -9,6 -0,3 2,4 3,1 6,6 -8,9 -3,2 -0,7

2,2 0,9 0,4 1,6 1,6 1,0 0,2 2,6 1,0 6,9 4,8 4,7 9,7 3,3 7,7 10,7 16,4 2,1 1,2 2,4 3,4

521 930 142 032 173 240 752 561 879 739 558 236 16 165 003 1 512 586 750 279 829 177 605 840 1 110 771 486 716 1 859 731 645 674 625 491 1 425 815 728 823 336 988 366 094 411 613

1,7 -0,8 7,7 7,2 1,4 -0,1 4,7 7,1 -7,3 7,1 -4,7 -5,0 -1,8 3,7 7,7 2,4 3,7 10,1 7,5 7,7 -12,8

-0,1

100,0

911 413

1,9

.

612 468 1 823 077 896 738 693 330 1 285 152 .

-8,4 -2,7 2,5 4,7 5,1 .

67,2 200,0 98,4 76,1 141,0

1,3 2,3 3,6 0,6 0,6

124,0 153,4 97,5 76,8 120,9

57,3 15,6 19,0 82,6 96,5 61,2 1773,6 166,0 82,3 91,0 66,5 121,9 53,4 204,0 70,8 68,6 156,4 80,0 37,0 40,2 45,2

33 103 40 952 26 028 20 491 32 257 . 19 655 13 870 15 411 20 994 24 766 24 533 38 273 28 497 29 303 24 130 27 253 26 664 24 488 24 148 25 419 26 191 31 195 27 634 19 484 21 450 30 879

4,5 2,1 7,6 4,1 2,0 4,3 -1,0 1,3 3,9 2,5 1,9 3,7 2,5 3,4 7,6 4,1 3,5 2,9 5,8 7,8 1,9

73,6 52,0 57,7 78,7 92,8 91,9 143,4 106,8 109,8 90,4 102,1 99,9 91,8 90,5 95,2 98,1 116,9 103,5 73,0 80,4 115,7

100,0

26 688

3,4

100,0

.

.

.

.

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 10

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví

(u indexů stejné období min. roku = 100)

Měrná jedn.

2011

leden

únor

březen

duben

květen

2012 červen červenec srpen

Index stavební produkce (s.c.)

%

96,5

93,1

84,1

93,9

97,3

96,7

90,8

99,5

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

94,1

94,5

95,4

95,4

95,7

96,0

96,1

95,5

Průměrná měsíční nominální mzda **/ Index

Kč %

29 206 101,5

26 481 106,2

26 346 104,8

28 959 107,7

28 826 96,2

29 355 101,9

28 032 99,4

30 915 102,8

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci


září

říjen

listopad prosinec

2012

III. STAVEBNICTVÍ

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 11

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ


Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

počet %

32377 98,4

28 983 89,5

33 606 116

36 496 108,6

39 037 107,0

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

6 545 97,4

6 002 79,0

počet %

25207 106,2

24 758 98,2

27 291 110,2

27 127 99,4

32 268 119,0

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 446 94,7

28 628 78,6

6 230 101,9

6 819 126,4


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 12

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT 2. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

VÝVOZ 2. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


DOVOZ 2. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE změna 2. čtvrtletí 2011 2. čtvrtletí 2012 v% mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 460 461

100,0

104,5

766 037

100,0

106,2

694 424

100,0

102,6

44 266

71 613

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

1 170 318 1 056 762 31 235 82 321 86 802 9 375 102 923 87 552

80,1 72,4 2,1 5,6 5,9 0,6 7,0 6,0

102,6 101,6 103,1 118,8 116,0 100,6 119,9 97,3

673 824 616 466 16 988 40 370 31 788 6 587 44 189 9 122

88,0 80,5 2,2 5,3 4,1 0,9 5,8 1,2

103,5 101,9 105,7 133,8 116,4 109,5 148,5 119,8

496 494 440 295 14 247 41 951 55 014 3 192 58 734 78 430

71,5 63,4 2,1 6,0 7,9 0,5 8,5 11,3

101,5 101,1 99,9 107,3 115,7 96,6 104,8 139,9

162 165 169 238 1 834 -8 907 -20 244 2 714 -26 302 -74 724

177 330 176 170 2 741 -1 580 -23 227 2 992 -14 545 -69 308

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 166 269

79,9

104,3

661 026

86,3

104,7

505 243

72,8

103,8

144 621

155 784

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Teritoriální struktura vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

783 301

100,0

11,3


696 625 641 393 17 178 38 053 30 105 6 520 39 565 9 564

88,9 81,9 2,2 4,9 3,8 0,8 5,1 1,2


683 259

Ukazatel

mil.Kč


2. čtvrtletí podíl v%


766 037

100,0

6,2

1 549 338

9,2 8,4 6,7 27,9 13,9 25,3 47,1 37,6

673 824 616 466 16 988 40 370 31 788 6 587 44 189 9 122

88,0 80,5 2,2 5,3 4,1 0,9 5,8 1,2

3,5 1,9 5,7 33,8 16,4 9,5 48,5 19,8

1 370 449 1 257 859 34 166 78 423 61 893 13 107 83 754 18 686

87,2

10,7

661 026

86,3

4,7

1 344 285





mil.Kč

mil.Kč



mil.Kč


Kumulace meziroční 1.-2. Q 2012 změna v %

1.2 Teritoriální struktura dovozu mil.Kč


mil.Kč


Kumulace meziroční 1.-2. Q 2012 změna v %

mil.Kč


687 932

100,0

5,7

694 424

100,0

102,6

1 382 356


498 254 445 031 15 665 37 558 55 425 2 962 57 230 71 514

72,4 64,7 2,3 5,5 8,1 0,4 8,3 10,4

7,4 7,5 19,2 2,3 17,8 31,5 8,3 -13,6

496 494 440 295 14 247 41 951 55 014 3 192 58 734 78 430

71,5 63,4 2,1 6,0 7,9 0,5 8,5 11,3

101,5 101,1 99,9 107,3 115,7 96,6 104,8 139,9

994 748 885 326 29 912 79 509 110 439 6 154 115 964 149 944


506 302

73,6

9,7

505 243

72,8

103,8

1 011 545

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

mil.Kč


Ukazatel



Strana 14

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

podíl v %


766 037

100,0

6,2

25 570 5 413 22 109 29 245 1 998 47 036 135 561 419 788 78 401 917

3,3 0,7 2,9 3,8 0,3 6,1 17,7 54,8 10,2 0,1

21,4 15,1 9,2 9,6 135,9 -1,0 3,2 5,7 8,4 1,2

2. čtvrtletí 2012

mil.Kč

Dovoz podíl v %

694 424

100,0

2,6

44 266

71 613

32 770 4 345 19 677 73 911 1 159 76 380 125 685 296 534 62 352 1 611

4,7 0,6 2,8 10,6 0,2 11,0 18,1 42,7 9,0 0,2

6,2 5,5 -6,9 0,6 -20,5 1,6 -0,9 4,1 2,0 39,4

-9 790 588 -891 -46 782 -611 -27 628 4 539 112 279 11 192 -250

-7 200 1 068 2 432 -44 666 839 -29 345 9 876 123 254 16 049 -695

mil.Kč

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ

Saldo obchodní bilance


2. čtvrtletí 2012


2. čtvrtletí 2011 2. čtvrtletí 2012 mil. Kč

mil. Kč


Strana 15

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 2. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


Dovoz 2. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance Meziroční změna 2. čtvrtletí 2011 2. čtvrtletí 2012 v% mil. Kč mil. Kč

248 327

100,0

8,0

174 312

100,0

-0,4

54 847

74 015

4 558 576 6 733 7 946 214 9 776 42 378 138 124 27 410 372

1,8 0,2 2,7 3,2 0,1 3,9 17,1 55,6 11,0 0,1

15,6 9,1 2,3 28,1 497,3 -1,4 2,2 2,3 5,6 22,8

7 876 513 2 979 8 763 294 23 141 37 569 78 527 14 542 109

4,5 0,3 1,7 5,0 0,2 13,3 21,6 45,0 8,3 0,1

10,6 -18,7 -0,7 -13,0 -16,9 -0,7 -1,8 1,8 -3,4 36,5

-3 178 -103 3 581 -3 870 -318 -13 401 3 177 57 843 10 892 224

-3 318 63 3 754 -817 -80 -13 365 4 810 59 597 12 868 264

2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 2. čtvrtletí 2012 podíl v % mil.Kč


Dovoz 2. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


68 338

100,0

4,8

38 482

100,0

2,5

7 188 1 213 1 926 9 239 814 5 466 12 864 22 332 7 081 216

10,5 1,8 2,8 13,5 1,2 8,0 18,8 32,7 10,4 0,3

12,1 -2,1 26,8 0,9 79,5 -9,1 6,5 5,9 1,7 -16,5

2 568 310 1 592 6 056 100 3 838 10 507 11 387 2 007 118

6,7 0,8 4,1 15,7 0,3 10,0 27,3 29,6 5,2 0,3

16,5 -2,8 12,0 -19,5 -25,6 11,3 -1,5 18,3 0,6 -46,7

Saldo obchodní bilance 2. čtvrtletí 2011 2. čtvrtletí 2012 mil. Kč mil. Kč 27 617 0 4 207 919 97 1 628 320 2 563 1 406 11 473 4 966 38

29 856 4 620 902 334 3 183 715 1 628 2 357 10 945 5 074 99

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ



3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Obrat

Vývoz

Dovoz

2. čtvrtletí 2012

2. čtvrtletí 2012

2. čtvrtletí 2012

meziroč.změny Země

mil. Kč

v mil. Kč

v%

podíl v%

meziroč.změny mil. Kč

v mil. Kč

v%

podíl v%

Saldo obchodní bilance

meziroč.změny mil. Kč

v mil. Kč

v%

2. čtvrtletí 2011

2. čtvrtletí 2012

meziroční změna

podíl v%

v mil. Kč

Německo

412 400

7 520

1,8

28,2

238 087

196 130

3,6

31,1

174 312

-704

-0,4

25,1

125 390

134 313

8 923

Slovensko

106 820

4 081

3,8

7,3

68 338

61 163

4,8

8,9

38 482

921

2,5

5,5

30 888

33 862

2 973

Polsko

93 764

2 911

3,1

6,4

45 343

32 033

-1,3

5,9

48 421

3 487

7,8

7,0

28 265

29 237

971

Francie

61 809

-3 490

-5,6

4,2

39 677

6 348

-5,4

5,2

22 133

-1 209

-5,2

3,2

19 119

19 752

633

Rakousko

57 636

1 953

3,4

3,9

35 481

-194 383

4,2

4,6

22 155

536

2,5

3,2

17 010

18 482

1 472

Spojené království

49 202

21 870

44,4

3,4

35 942

5 260

7,8

4,7

13 260

309

2,4

1,9

14 957

16 305

1 348

Itálie

57 022

-961

-1,7

3,9

29 223

11 256

-4,8

3,8

27 798

497

1,8

4,0

19 020

18 055

-965

Nizozemsko

47 254

-1 540

-3,3

3,2

24 683

8 463

-4,9

3,2

22 571

-257

-1,1

3,3

15 351

15 176

-174

Rusko

70 669

10 961

15,5

4,8

30 562

18 307

46,6

4,0

40 106

1 242

3,2

5,8

18 069

19 457

1 387

Belgie

30 276

-489

-1,6

2,1

17 952

-47 226

-0,1

2,3

12 324

-474

-3,7

1,8

8 528

9 134

607

Maďarsko

33 262

2 335

7,0

2,3

17 233

-8 733

6,2

2,2

16 029

1 322

9,0

2,3

9 221

10 411

1 190

Spojené státy

35 993

8 661

24,1

2,5

18 461

16 389

38,7

2,4

17 532

3 510

25,0

2,5

7 800

10 408

2 608

Španělsko

27 168

-783

-2,9

1,9

16 347

-17 716

-0,8

2,1

10 820

-652

-5,7

1,6

7 625

7 728

102

Čína

85 133

-2 919

-3,4

5,8

8 297

-37 622

15,6

1,1

76 836

-4 040

-5,0

11,1

26 749

24 737

-2 011

Japonsko

17 418

1 288

7,4

1,2

3 375

-13 103

62,9

0,4

14 042

-16

-0,1

2,0

4 848

6 068

1 220

Pramen: ČSÚ


V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 17 2011

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

leden

únor

březen

1.-3.

duben

květen

červen

2012 1.-6. červenec

a) b)

102,7 101,8

103,5 102,4

103,1 101,9

100,9 99,6

102,4 101,2

97,0 95,9

98,9 97,9

99,5 99,0

100,3 99,3

100,4 100,3

a) b)

104,3 103,2

107,5 104,5

105,1 102,4

100,8 98,3

104,1 101,3

96,3 93,8

96,9 94,7

99,2 98,9

100,5 98,4

101,9 101,2

a) b)

103,0 105,4

103,9 104,3

103,0 103,2

98,6 98,4

101,4 101,5

94,5 94,0

93,7 93,6

98,5 99,6

98,3 98,4

100,0 100,8

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

102,6 100,3

103,4 101,7

103,1 101,2

101,9 100,2

102,8 101,0

98,0 96,8

101,0 100,0

99,8 98,7

101,1 99,7

100,5 100,0

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

107,2 96,6

114,7 104,8

110,3 99,7

106,8 98,0

110,4 100,8

100,1 92,9

104,1 98,2

100,7 96,5

105,6 98,1

105,6 102,2

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

101,7 100,9

101,3 101,2

101,8 101,5

101,0 100,6

101,3 101,1

97,6 97,5

100,3 100,3

99,6 99,0

100,2 100,0

99,4 99,6

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

102,9 98,6

100,0 96,6

102,6 99,2

102,2 97,7

101,6 97,8

97,2 94,2

101,5 99,6

101,8 98,6

100,8 97,6

98,9 96,7

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

103,1 98,7

99,7 96,4

102,6 99,2

102,3 97,7

101,5 97,8

96,9 94,0

101,5 99,7

102,0 98,8

100,8 97,6

98,8 96,7

a) b)

100,9 98,2

103,0 99,0

103,6 99,9

101,4 97,8

102,6 98,8

100,1 96,5

101,1 98,4

99,8 96,8

101,4 98,0

99,6 96,3

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

100,7 102,6

102,4 104,5

101,0 103,2

99,9 102,6

101,0 103,4

97,9 99,8

99,3 100,9

97,8 99,3

99,6 101,6

100,0 102,0

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

107,2 111,6

106,9 111,1

100,8 105,0

96,5 100,5

101,3 105,4

105,6 109,6

100,4 104,0

104,1 107,7

102,3 106,2

108,8 113,0

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

100,9 100,1

101,5 99,7

102,1 100,8

101,6 100,3

101,7 100,2

100,2 98,4

100,4 99,0

98,9 97,5

100,7 99,1

101,3 99,8

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

103,4 105,0

103,8 106,6

110,6 113,7

109,4 111,8

107,9 110,6

103,3 105,1

102,4 104,6

96,2 99,5

103,4 106,0

102,1 104,4

a) b)

99,9 97,5

100,8 96,7

99,0 94,7

98,6 94,5

99,5 95,4

98,8 94,6

99,4 95,3

100,3 96,2

99,5 95,3

100,9 96,8

a) b)

102,5 101,7

103,3 102,2

103,0 101,8

101,0 99,6

102,3 101,1

97,3 96,1

99,1 98,0

98,6 97,8

99,7 98,5

100,5 100,2

501,2 23 201 3,8

. . .

. . .

. . .

512,3 21095 1,7

. . .

. . .

. . .

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ - nominální (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

514,5 21 521 0,0

. . .

2012 srpen

září

1.-9.

říjen

listopad prosinec

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2012

Recommend Documents