20. SBORNÍČEK
Z BURZY K LETNÍ ČINNOSTI
vydáno u příležitosti XX. Burzy nápadů a materiálů k letní činnosti konané v Brně 4.3.2006
BURZA NÁPADŮ K TÁBORŮM … LETOS JIŽ PO DEVATENÁCTÉ I vloni proběhla jako součást táborového víkendu Burza nápadů a materiálů k táborům. Poprvé se nekonala v Lužánkách, ale přímo v místě víkendu se školením k táborům na ZŠ Tuháčkova. Sál a přísálí velikostí vyhovoval, nástěnky byly nahrazeny polystyrénovými deskami. Pořadatelské zázemí vytvořili vedoucí z PS Vinohrady – Zdenka Jemelková, Marcela Koláčková, Lucie Špundová, Kateřina Konečná. Mockrát díky. A co jste mohli letos na Burze vidět: 1. Martina Mikulcová z 3.SMT Brno přinesla příspěvek SUPERGAL – parafráze na SUPERSTAR, … na stánku bylo minikino s filmem z tábora, … 2. Milan „Světlušák“ Bořek z Litomyšle představil CTH Trosečníci z Vlaštovky (příspěvek o hře je i ve sborníčku), 3. Blanka Rouhová z Litomyšle představila tábor pro rodiče s dětmi , tentokrát s CTH Kouzlíme pohádku (příspěvek o hře je i ve sborníčku), 4. Do třetice jsme mohli vidět CTH Hlavolamov , který se hrál na celostátním táboře AMD ČR v Budislavi a byl za měřen na řešení záhad, rébusů, hlavolamů, na znovu objevování různých her, výrobu her a hraní netradičních sportovních činností, …(představil ho Josef Coufal z Litomyšle, krátký příspěvek je i ve sborníčku), 5. Puťák Český ráj – to byl příspěvek Evy Kovaříkové z PS Jedovnice 6. Trochu z jiné misky byl příspěvek Táborové stavby a zařízení, které se osvědčily od Michala Pipoty z 69.PS Brno . Mohli jsme tam vidět následující – Bažina aneb tak bydlí vedoucí, vodácký (nejen) vlajkový stožár a ekologické svícení (použití solárního panelu…) … všechny 3 věci si budete moci přečíst v příštím sborníčku anebo pro netrpělivé zajistíme kontakt na autory. 7. V říši pohádek jsme se ocitli v příspěvku 7.PS BRNO – Borač. Hru představovala Jana Kolářová. Autorka CTH Dana Kumprechtová nám přislíbila příspěvek do příštího sborníčku. 8. Největší upoutávku egyptskou Sfingu měla CTH Cesta do Egypta od Jany Bejšovcové z Ivanovic na Hané. 9. Země Bantuů, tak se jmenovala táborová hra , kterou zde představil Michal „Myšák“ Němec z 32.PTO Severka (najdete ji v příloze 19.Sborníčku). 10. Do prostředí mafie jste se mohli dostat pokud jste navštívili stánek 13 PS S.T.O. Pavučina a seznámili se s jejich hrou Rodinný podnik (i její stručný popis můžete najít ve sborníčku z burzy) 11. Klubko vytvořilo ještě zvláštní stánek , kde jste si na dýchací figuríně mohli vyzkoušet zda ovládáte umělé dýchání, tento stánek pak fungoval ještě jako praktická dílna. 12. Nechyběl zde ani stánek www.borovice.cz se svými nabídkami tradičních služeb. Letos vyšel sborníček a má číslo 19. A co v něm naleznete? Kromě již výše avizovaných příspěvků Trosečníci z Vlaštovky, Kouzlíme pohádku, Hlavolamov, Země Bantuů Divoký západ - kolonizace území, autoři 2.junácký oddíl DVOJKA Brno, popis svátku čarodějnic s podmínkami Kruhu ohně od Blanky Rouhové, Poklad pajdavýho Johnyho aneb Zlato z Deadwood City z tábora Tažných ptáků (příspěvek zpracoval Milan Matyáš), do Řecka a Olympie se dostanete s táborovou hrou 172.PTO Pegas (zpracoval Kondr) . A musím poděkovat Martě Pitermannové z 3.SMT Brno, že se svými přáteli sestavila příspěvek …aby se o nás vědělo … www.milicov.cz, kterém je popsán příspěvek z 18.burzy o využití internetu pro zpravodajství z tábora. Celkem 10 příspěvků a navíc článeček o loňské burze (aby vše bylo zaznamenáno). Dvě praktické dílny na téma Táborové rukodělky zajistily Zdenka a Marcela z PS Vinohrady, Danka Kabelková z PS Vlci, třetí dílna byla již zmíněná První pomoc – umělé dýchání. Kdo potřeboval získal zde i nové vydání Táborových vševědů č. 2 až 10. Největší zájem byl o Táborový vševěd č.10 – Kuchař …. Burzy se podle sčítacích lístečků zúčastnilo 88 člobrdíků, byly zde tradiční stánky vydavatelství Mravenec, skautské prodejny Skaut – Ginkgo (představili zde středověký rytířský stan), netradiční stánek AG FOODS s ochutnávkou nápojů. Před blížící se 20. burzou si musíme odpovědět na několik otázek: Chce krajská rada být i nadále garantem této akce? Má být i nadále spojena s táborovým „víkendem“? Měl na nižší účast vliv únorový termín, změna místa burzy, chřipková epidemie, …? Rád bych našel dalšího veslaře (tak jako v pohádce), kterému bych akci předal a mohl po 20 letech vyskočit z loďky na břeh. Máme před sebou ještě skoro celý rok, ale čas neúprosně běží, .. pokud má někdo chuť pár let veslovat na „lodičce“ Burza nápadů k táborům, nechť se mi ozve. Pavel <ŠiP> PS. Přikládám odezvu z www.borovice.cz "RAIN STUDIO - Pavel Hofrichter"
5.3.2005 20:17:30 „Sbornicek cislo 19 na Borovici lame rekordy, jen v minulem tydnu byl otevren 490 x (nahlednuti do nej, nebo stahnuti). Do Brna zdravi Bobr.“
2
Český rok aneb nebojte se táborů rodičů s dětmi Autor: Koláčková Marcela, DDM Junior Pravdou je, že tábor pro rodiče a děti má své výhody – nemusíte řešit ukládání dětí, dbát na suché oblečení, první den řeknete pravidla tábora – režim, párkrát ho zopakujete a jste v pohodě. A samozřejmě jsou tu i nevýhody – jste nuceni řešit neřešitelné (Bobánek od vedle křičí, v poledním klidu není klid....) Dobré je když se sejde kolektiv rodin, které znáte a víte co od nich můžete očekávat a oni od vás. Tyto tábory pořádáme třetím rokem. Naší výhodou je právě to, že se s více jak polovinou účastníků známe z kroužku Klubíčko, kam maminky s dětmi každý čtvrtek a pátek chodí. Letní tábor v roce 2005 nabídl prožít za týden celý rok. Díky pestrosti našich tradic to byla dobrá náplň na motivaci: ROK NA VSI Tři vedoucí připravujeme program pro 50 účastníků cca 17 rodin. Na přípravě tábora se podílí jedna a ostatní dvě jdou dobře na ruku hlavně co se týká převleků, srandiček a pomoci. Věk dětí: od 2 let – 5 let Všechny hra a soutěže jsou přizpůsobeny věku dětí. Rodiče zapojujeme do soutěží poměrně často a to buď samostatně nebo ve většině případů společně s dětmi. Každé dítko dostalo sešit – sloužil k motivaci LT ( stanoviště zimní hrátky – šála a za získané body si děti domalují proužek, pytlík na kuličky – domalovávání kuliček...) Seznámení Na začátku je třeba se řádně seznámit. Neboť se nám na táboře scházejí i nové rodiny, Děti: děti nachytáme nejvíce na písničky a pohybové písničky. Opět mi nahrává to, že děti mě znají a znají i spoustu her a písniček z Klubíčka: Indiáni, Hoky – koky, Petrova studánky i Kolo kolo mlýnský. Zjišťuji jejich jména snažím se hádat a na pomoc mám Mařenku a Jeníčka, kteří nás po celý tábor provázejí. Rodiče: zábrany tykání jsou odbourány po první hře a další kontakt mezi dospěláky je ihned lepší Motivace Náš tábor se stal vesnicí se spoustou řemeslníků, ovšem i profesionální švadlena se na tomto táboře další hrou promění např. v řeznici Hra boj o řemesla – po táboře jsou rozvěšeny nápisy s řemesly + obrázek, kterých je víc než rodin. Každá rodina má možnost výběru. Ovšem pokud se rozhodne hledat lepší je možné, že na ně zůstane právě nechtěný hrobník. Nápis s řemeslem je třeba vymalovat a vyvěsit na chatku. Úkol pro rodiče – do zítřejšího poledne vyrobit vývěsní štít Je LEDEN a do naší vesnice přicházejí Tři králové (opět nahrála mi zde společná motivace tábora pro děti od 6 let, kteří nám motivovaly náš tábor. Děti se vyřádily na maskách a rodiče se nestačili divit.) Velký průvod táborem doprovází Tři malé krále zpěvem My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem Vám V lednu obvykle sněží – tak i nás zastihne sněhová vánice, při které se vyřádí jak děti tak i rodiče. A když napadl sníh je třeba postavit sněhuláky.
3
K zimním radovánkám patří i zimní soutěže: hod sněhovou koulí, bruslení, sněhová věž, hod sněhovou koulí na cíl, ukořisti čepici, stopovaná lesní zvěře.
Je tu ÚNOR a také čas masopustu. Než nastane masopustní veselice, je třeba odhalit kdo se skrývá za maskou (trasa po stanovištích) Masopust se opět odehrává společně s táborem dětí. Nejprve je třeba připravit masku a rodiče dostali úkol připravit vystoupení a samozřejmě zapojit i děti. Tady dochází k rozdělení táborníků na čtyři vesničky, které soutěží o to kdo více umí. Body jsou přidělovány 4, 3, 2, 1 a ve většině případů 4, 4, 4, 4 - i snaha se velice cení. Na tomto táboře opravdu není důležité VYHRÁT. Masopust – průběh: přehlídka masek, krátké představení vystoupení vesnic – písnička, scénka
rej masek, zpěv, tanec a zábava „Už je konec masopustu, Už je konec muziky.....“ Svátky dlouho očekávaného JARA (třetí den tábora) – je tu BŘEZEN! Zima byla opravdu dlouho a nechceme ji už více, tak vynášíme Morenu k nedalekému potoku, cestou říkáme říkanky o jaru. Po vhození Moreny do vody se objevuje JARO a každému rozdává květiny. Smrt neseme ze vsi – nové léto do vsi Smrt plave o vodě – nové léto k nám jede Písnička VĚNEČEK „Upleteme věneček, ze všech jarních kytiček zapleteme do věnečku lístek, kvítek či větvičku jaké jméno máš?“ „PETRKLÍČ“ „Tak pojď mezi nás“ Trasa s kytičkami – poznej kytku (jednoduché jarní květiny) Na VELIKONOCE barvíme vajíčka – vystřižené a pomalované z papíru, sázíme květiny – pomalování květináče + větvička polepená žlutým krepákem jako zlatý déšť Mrskut proběhne nečekaně a předem připravené mrskačky vyšlehají i kluky a taťky. DUBEN je tu a slet čarodějnic se chystá! Výroba koštěte – klacek a papír – dostatečně dlouhé i pro rodiče. S koštětem absolvují rodiny trasu s přeletem, nadletem, podletem... jde o zkoušku, zda jsou schopny odletět na večerní slet. Trasa s úkoly samozřejmě probíhá na koštěti. Některé děti pojaly za nutné celou trasu zametat, jiné ji odmítly na koštěti proletět – možnost získala mamka či taťka. Na konci trasy čekala na všechny opravdová čarodějnice, která naučila děti tanec a písničku JARMARKU, zahájila slet, vybrala nejstarší čarodějnici.... V dubnu když se oteplí rádi děti cvrnkají kuličky. Kuličkiáda proběhla formou stanovišť: cvnk do hradu, do dálky, hod kuličkou do kytičky, atd.
4
KVĚTEN a ČERVEN se nese v duchu Svátků letního slunovratu. Sluníčka není nikdy dost, tak je třeba si jej vyrobit z keramiky a doplést pedigem. Stavění MÁJE a velká bojovka v lese /boj o vlajky/. A na závěr slunovratu si barvíme trička – točená batika. (viz. foto 1.str.) Kdes chodila dnešní noci? Sbírat bejlí na nemoci. Kdopak s tebou chodil, kdo tě lesem vodil? Nejmilejší přítel – sám svatý Jan Křtitel. Svatojánský oheň nechyběl ani na našem táboře. Opékání kynutého těsta – hadů, byl tečkou za letnicemi. ČERVENEC - dopoledne patřilo k volnu, které rodinky využily k plavání, návštěvě koníků, ovšem nechyběla motivace: vydat se na zkušenou do světa. Úkolem bylo naučit se něco nového, básničku, písničku, latinsky… SRPEN byl ve znamení JARMARKU. Na stanovištích si děti vyrobily nebo vyzkoušely: • zdobení perníků u perníkářů • u ševce se naučily zavazovat tkaničku • preclíkáři učili plést preclíky • hasiči stříkali na cíl • selka přenášela vajíčka • barvířka barvila košilky …..atd.
Večerní hra „Vsaď, vyhráš snad“ Před zadáním úkolu si družstva vsadí na hráče - pomůže předem připravená tabulka (na jednoho z každého družstva, nebo dva, celé družstvo. Záleží na zadání úkolu.). • děti malovaná písnička • děti hod papírem • rodiče slovo pozpátku • děti kimovka • všichni hledání motýlka Úkolů je možné vymyslet hodně, záleží na pozornosti dětí. Po ukončení úkolu přichází vyhodnocení – a doplnění do tabulky V měsíci ZÁŘÍ se chodí do školy. Bohužel i naši školkáčci i předškolkáčci do školy musí. Cesta je daleká – jde o trasu s úkoly: počítání, malování, hledání….atd. Úkoly neminou ani rodiče „škola je škola“. Na závěru trasy čeká paní učitelka a zjistí, co se děti naučily. Podzim přiblížil a je tu ŘÍJEN, začalo foukat ze strnišť – hurá, budeme pouštět draky. Výroba draků byla jednoduchá – igelitové sáčky, lihovky na pomalování, fáborky a klacků je dost. Ovšem pouštění v bezvětří byl problém. A tak se běhalo a běhalo. Let na rychlost, krásu, … .atd. A když děti už měly pouštění dost, běhali s draky rodiče – a rádi. Podzim je krásný!
5
K pozdnímu podzimu patří i zabijačky. Masa není nikdy dost, tak i rodinky dostaly za úkol sehnat co nejvíce prasátek. Běhalo se „jako“ do obchodu a protože nikdo neunese celé prase najednou bylo, prase rozstříhané na více částí, nafocených na různobarevných papírech. Úkolem rodin bylo na závěr poskládat co nejvíce rochátek ze stejné barvy. LISTOPAD – zima se hlásí o slovo, prší a je nečas. Na špatnou náladu i počasí je nejlepší si hrát v listopadu s Martinem. Než se vydáme za pokladem a Martinem na bílém koni, je třeba si vyrobit lucerničky, které by nám na cestu dobře posvítily. A k pokladu nás přivedou bílé podkovy.
Je PROSINEC a vrabec prosí mějte lásku v duši a listonoši…. (Z. Svěrák ☺) Bílé Lucie prolétly našim táborem a kdo měl uklizeno dostal dobrůtku, ale ti co na pořádek nedbají, se zlou se potáží – byli pomázáni uhlím. (Rodiče se nestačili divit, když jim do chatek vtrhly Lucie – stádo 30 dětí. A kontrolovaly jak mají či nemají uklizeno)
Mik miku, mik miku Mikuláš, Přinesl nám zimní čas…….. Přinesl i Mikuláše – čerta – anděla, někteří z nás krásně zarecitovali básničku, zazpívali písničku. Ovšem některé děti to zabalily hned jak uviděly ty tři vzádu. Miku byl hodný a naděloval i zlobivcům a věřte – nevěřte, bylo jich tu docela dost. Protože je prosinec a většinou napadne sníh, také i nám napadl POSLEDNÍ SNÍH TOHOTO LÉTA, užili jsme si bobování, lyžování a řádila pekelná vánice.
6
Vánoce jsou tady, vánoce jsou tady ….. před posledním táborákem, nás čeká po štědrovečerní večeři, nazdobený stromeček a po ním plno dárečků. Nejprve zpíváme koledy, ale spíše jsou slyšet víc rodiče než děti. Ty se totiž nemohou dočkat, jak budou rozbalovat. N
Na závěr tábora nechyběla ani stezka odvahy v pravé a nefalšované tmě. Poslední tečkou pro děti byl Silvestr – jeho slavení bylo tradičně netradiční – vypálením pár ohňostrojů a přípitek s čajíkem ukončil náš tábor. Pravda, rodiče si Silvestr užili o něco déle jak děti a i pro ně byla připravena stezka odvahy.
Co dodat. Rok na vsi byl to týdenní tábor, na který budu ráda vzpomínat. Sešla se tady parta dobrých rodinek, děti byly někdy hodné, jindy ne – jak to bývá. Super bylo s jakou vervou a chutí se dospěláci zapojovali do her – to je velká motivace pro děti – a věta od jednoho taťky, který byl s námi poprvé, mluví za vše: „To, že se tady bude líbit dětem, to jsem tušil, ale že se to bude líbit i mě, to jsem nečekal.“ /Přes mé první začátky, kdy jsem se zuby nehty bránila vedení pravidelné či nepravidelné činnosti rodičů s dětmi, musím říci, že nevím proč./
7
Tábor na hradní zřícenině aneb I. česká škola čar a kouzel ve Zvířeticích Autor: Dáša Klimentová za Občanské sdružení P.T.Á.K. – Parta Táborníků A Kamarádů, Brno) Milí přátelé, i tentokrát se s vámi chceme podělit o pár nápadů z našeho loňského tábora, který jsme pořádali ještě pod ochrannými křídly CVČ Fantázie, pobočky JUNIOR-DDM. Téma na letní tábor 2005 jsme měli jasné dlouho dopředu. Jelikož se v našich řadách rozmohl počet fanoušků a příznivců knih J.K.Rowlingové o čarodějnickém učni Harrym Potterovi a protože pohádková témata se nám již dříve osvědčila, nechali jsme se inspirovat kouzelnickým světem a pro naše děti připravili I. ČESKOU školu čar a kouzel ve Zvířeticích. Kromě samotné pohádkové předlohy jsme využili zkušeností kolegů, kteří dělali tábory ”na Harryho Pottera” před námi a převzali jejich některé nápady a hry. Vlastní příběh jsme si ovšem vymysleli sami a také většina her vzešla ze závitů naší šedé kůry mozkové. Motivaci jsme zahájili již několik měsíců před započetím tábora. Tak především se nám podařilo splnit si sen – získali jsme pronájem tábořiště na skutečné hradní zřícenině – ve Zvířeticích u Bakova nad Jizerou. Dětem jsme doručili dopis, v němž jim ředitelka zvířetické školy Bimbule Úžasná sděluje, že byli vybráni do I.české školy čar a kouzel. Rodičům jsme táborový poukaz poslali zvlášť a informovali je o zvláštnosti umístění táborové základny a také jsme je poprosili, aby toto dětem neprozradili – mělo to být pro děti velké překvapení. Většina rodičů naši prosbě vyhověla a tak překvapení dětí po příjezdu bylo opravdu veliké a nefalšované, zvlášť když je ze své podobizny uvítal zakladatel kouzelnického rodu na zvířetickém panství, věhlasný čaroděj Krutoslav Zvěromilec (šlo o živý obraz; pro neznalé: postavy na obrazech a fotkách v kouzelnickém světě se normálně pohybují). Dne 16.7. 2005 tedy nastal ten slavný den, kdy byla naše škola otevřena a prvních 28 žáků mohlo být rozděleno moudrým kloboukem do 4 kolejí (družinek): Hadomoru, Krokodrápu, Nebesmíru a Pekelvíru (záměrně jsme si vymysleli názvy jiné, než jsou v knižní předloze). Každá kolej měla svůj erb a odměrný válec (děti si vše vyráběly samy), do nějž vhazovali kouzelnické zlato (=piškoty), které družstva získávala za umístění v jednotlivých hrách. V soutěži jednotlivců pak žáci získávali body do Turnaje kouzelníků. Všichni kouzelníci měli své hábity (které si nabatikovali v kombinaci černá + zvolená barva) a špičatý černý klobouk (taktéž vyráběný na táboře). Ve škole samozřejmě nemohly chybět předměty jako třeba péče o kouzelné tvory, věštění z run, kouzelné formule, jasnovidectví, lektvary a další…. Poklidnou atmosféru školního roku (kouzly zrychleného do mudlovského období čtrnácti letních dnů) však podstatně narušili 2 místní duchové, kteří na nás povolali zlé černokněžníky – skoro každý den jsme museli nějakého přemoci. Žáci však byli šikovní a tak mimo jiné překonali zlá kouzla čaroděje Modrovouse a Zababy, získali ochranné světlo Baby Jagy a osvobodili ze spárů magické teroristické organizace ZLOBR slavného alchymistu Humula Lupula. Nakonec se nám však podařilo překonat všechny překážky a mohli jsme otevřít prastarou skříňku, jež skrývala starodávný pergamen objasňující tajemství zvířetických duchů…… Tolik k motivaci celotáborové hry a nyní nabízím ochutnávku z našich her: Výuka jasnovidectví – závod dvojic Motivace: Nyní si můžete prověřit, jak jste na tom se svými věšteckými schopnostmi, jaké je vaše ”vnitřní oko”. Kdo není nadán těmito schopnostmi, bude se muset spolehnout na své nohy. (+ názorná ukázka ”věštění”) Hra: všechny dvojice (nejlépe z lidiček, kteří se dobře znají) vybíhají zároveň na trasu značenou fáborky (poběží zvlášť dvě až tři skupiny dvojic-dle věkových kategorií). Jakmile doběhnou ke stanovišti, tak se rozdělí a každý běží na jinou stranu. U označených stromů najdou úkol a list papíru (např. napište barvu, kterou napíše i váš kamarád z dvojice), napíší své jméno a co si myslí a pak běží zpět na stanoviště a zjistí, zda se jim podařilo shodnout. Pokud ano, pokračují dál, pokud ne, musí 1 z nich běžet zpět ke svému stromu a slovo opravit. Samozřejmě to na sebe nesmí pořvávat. Vítězí dvojice, která bude mít nejlepší čas. 8
V cíli je pak velký arch balícího papíru s tabulkou. V řádcích tabulky jsou napsána jména startujících dvojic, ve sloupcích jednotlivé úkoly a dvojice po svém doběhu do tabulky doplní, co kdo napsal. Z tabulky je pak pěkně vidět, jaká slova převažovala, kdo byl úspěšný věštec a kdo hodně běhal. Stanoviště: barva, jehličnatý strom, pohádková postava, seriál, zpěvák, herečka, vedoucí, zvíře, část těla, jméno jednoho z nás dvou,… Pomůcky: balicí papír s tabulkou, papíry, připínáčky, fixy, fáborky, stopky Délka hry: max.60 minut Hodnocení: nejlepší čas v dané kategorii, nepočítá se do celkového hodnocení dne, odmění se jednotlivci
Přemožení BABY JAGY Ochrana hradu proti zlým kouzlům Baby Jagy – kruhový závod družstev Motivace: povídání o čarodějnicích : čarodějnice jsou v podstatě hodné a strašně chytré ženské, nadané zvláštními schopnostmi, které umí hlavně dokonale vnímat přírodu. Jsou ale i ”zmutované” zlé odrůdy čarodějnic, např. ta anglická z lesů u Blair, perníková ježibaba a hlavně obávaná ruská Baba Jaga – ta žere lidské maso, obzvláště má ráda mlaďoučké, dětské masíčko…. Dostali jsme varování, že jedna taková Baba Jaga se usídlila v Zapovězeném lese a dělá si zálusk na studenty naší školy. Musíme ochránit hrad před jejími zlými kouzly. Hra: kruhový závod - družstvo vybíhá zároveň, společně oběhne 1 kolo a podívá se, jaká stanoviště na ně čekají, při druhém kole vždy někteří hráči zůstanou na stanovišti a začínají plnit úkol, jeden z hráčů dobíhá 2. kolo celé a teprve při třetím střídá jednoho hráče na 1.stanovišti. Ten běží na 2. stanoviště, kde vystřídá dalšího hráče, ten běží na 3.stanoviště, atd…. Hra trvá přibližně hodinu, pak se vyhlásí poslední kolo: při tom už nezůstávají hráči na stanovišti, ale přidávají se k družstvu a běží všichni společně do cíle. Hodnotí se splnění úkolů a počet uběhnutých koleček. Stanoviště: 1) stavění co nejvyšší pyramidy z kamenů 2) psaní pověsti (vymyšlené) na dané téma (oddíly si vylosují): pověst o hradu Zvířetice, o založení škol čar a kouzel ve Zvířeticích, o čarodějnicích ve Zvířeticích, o vodních tvorech v Jizeře - je zadán min. počet řádků a délka popsaného pergamenu 3) skládání tangramů - rozstříhané obrázky čarodějnických výjevů 4) tvorba velké mandaly z přírodního materiálu s hlavním motivem symbolu pro živly – země, voda, oheň, vzduch Po skončení závodu hráči představí své mandaly a později mohou zahrát svoji pověst. Pomůcky: balící papír, psací potřeby, 3x4 tangramy, obrázky symbolů živlů Hodnocení: podle splnění úkolů a počtu uběhnutých koleček Cesta pro ochraňující světlo Baby Jagy – večerní mírně strašidelná hra Motivace: Hrad jsme částečně ochránili, ale pro úplnou jistotu nám chybí jediný ochraňující prostředek, který vlastní samotná Baba Jaga – kouzelné ochraňující světlo. Abyste ho od Baby Jagy získali, musíte cestou překonat všechny překážky (je jich 7) a navíc jí přinést na výměnu dračí vejce (= syrové slepičí). To se nesmí cestou podchladit, proto ho ponesete v podpaží a budete se při jeho nošení střídat (vždy po překážce, tj.na stanovištích). Není to na čas, nespěchejte. Na každé překážce musíte zanechat jeden ochranný amulet (amulety děti vyráběly v rámci jiné hry toho dne). Hra: není na čas. Oddíly vyrážejí v dané pořadí po 10 minutách, jde s nimi vedoucí. S sebou si berou ochranné amulety, 1 baterku, šátky a psací potřeby. Půjdou po cestě směrem k Zapovězenému lesu. Cestou je 7 stanovišť s hořící svíčkou a úkolem, na každém stanovišti oddíly zanechávají 1 amulet: 1) Vyvěstěte si osud vaší cesty z run (na stanovišti bude k dispozici pytlíček s runovými kameny vyrobenými z keramiky, výuku čtení z run už v té době měly děti za sebou) 2) Zde působí oslepovací kouzlo Baby Jagy, váš amulet ochrání pouze polovinu z vás: rozdělte se do dvojic, jeden bude mít zavázané oči a druhý ho povede až k dalšímu stanovišti 3) kouzlo stále působí, zanecháte talisman a vyměňte si role vedoucího a slepce 4) Jak znáte své učitele? Napište všechna kouzelnická i celá mudlovská jména všech dospělých osob (včetně kuchaře,…), jejich věk, mudlovské povolání a co učí nebo dělají ve zvířetické škole. Vedoucí nesmí radit. 5) V okolí číhá netvor, aby zůstal ve své noře, použijte zaklínadlo Magická pouta: vyslovte KOMPENDES FERRUMIS a přitom rukama TUZLU = Tleskněte –Ukažte-Zkřižte na prsou-Luskněte-Ukažte. Nejdřív si to vyzkoušejte a pak teprve proveďte – je nutné zaklínadlo předvést správně!
9
6) Váš zanechaný talisman vám dává hnací sílu – až k dalšímu stanovišti utíkejte. 7) Dál už vás čeká čarodějnice. Naučte se ochranný rituál a pak jděte k čarodějnici pro světlo. Nejprve předveďte ochranný rituál a pak se jeden z vás může vydat k čarodějnici s dračím vejcem. Dejte pozor, abyste se jí nedotkli! Pouze před ni položte vejce a ona vám za ně dá světlo. Zpět do hradu musíte jít mlčky – nesmíte promluvit ani vydávat zvuky. Nikoho a ničeho si nevšímejte. Cestou si vezmete zpět ochranné talismany. Až dojdete do hradu, uložte ochranné světlo na určené místo. Ochranný rituál: obstupte čarodějnici – utvořte kruh a držte se za ruce, při tom říkejte tato slova: , pak vyvolený vystoupí z kruhu a vymění vejce za světlo. Pozn.: Čarodějnice byla opravdu hnusná – nemluvila, jen sípala a kolébavým krokem vylezla ze své chatrče v temném lese. Byla už tma, atmosféru se podařilo zachovat – i někteří dospělí měli mrazení v zádech...☺ Čas hry: asi 2 hodiny, vrátí se už za tmy Pomůcky: 4 keramické lebky se svíčkou, 1hnusná ježibaba, pytlíček s runami, nadepsané úkoly, připínáčky, 4 syrová vejce
Boj za záchranu alchymisty Humula Lupula (autor - Zdenka Spisarová) Motivace: Do Zvířetic má dorazit celosvětově uznávaný alchymista Humulus Lupulus s ukázkou svého originálního alchymistického programu. (Den před údajným příjezdem je potřeba vylepit propagační letáček o příjezdu významného Humula Lupula a přehnaně vylíčit jeho skvělou alchymistickou show – vystupoval před královnou Alžbětou, prezidentem Klausem a je to světová špička ve svém oboru….) Ráno po probuzení je však všechno jinak, místo Humula se v táboře objeví úředník z Ministerstva kouzel se slovy, že Humulus byl cestou na Zvířetice unesen Teroristickou-magickou organizací Zlobr a je držen na tajném místě, studentům zvířetické školy nabízí bohatou odměnu za nalezení Humula a likvidaci Zlobra. (Všichni s radostí souhlasí☺) Jediná stopa k vypátrání Humula existuje v podobě vyděračského dopisu, který teroristi zanechali na místě únosu: v něm požadují výměnou za Humula kouzelná semena masožravé Adély nazelenalé (Adelus nazelenalus) z přísně střežené Čarodějné zahrádky starého Čáryfuka. Nikdo neví, kde kouzelná zahrádka leží, zašifrovaný text s přesným topografickým umístěním byl vyryt do hliněné destičky, ta však byla během padesátileté války mezi Obry a Trpaslíky zničena a její zbytky byly rozprášeny po okolí. Hledání hliněné destičky (dopoledne) • 20 zašifrovaných papírových útržků bude ukryto ve vymezeném prostoru v okolí tábora (okruh max 1,5 km od výchozího bodu) – na stromech, kamenech, pařezech….. • každá kolej představuje skupinu hledačů • pokud družstvo text najde, opíše ho, avšak kartičku s textem nechá na místě • družstvo, které přinese kartičku s tímto textem jako první, dostane 4 prémiové body, družstvo, které šifru vyluští jako první, dostane také 4 body (4 body za vyluštění šifry nemusí dostat družstvo, které přineslo znění z destičky jako první) • družstvo, které přinese šifru ze stejné kartičky jako druhé až poslední, získá vždy 1 bod, stejně tak získá 1 bod za vyluštění již před tím vyluštěné šifry • doba na hledání bude trvat cca 90 minut, poté se vyhlásí konec hledací části a družstva se budou muset do 5 minut vrátit do tábora (musí být v táboře komplet celá skupina), pokud tomu tak nebude, strhnou se za každé další dvě minuty, kdy bude družstvo neúplné, 3 body • v táboře budou mít družstva ještě 30 minut na vyluštění šifer a získání bodů • ve vyluštěném textu by se družstva měla dozvědět, kde leží kouzelná zahrádka Boj o semena (odpoledne) • upozornit na to, aby si děti vzaly oblečení, které se může zničit Cesta do zahrádky – okouzlení • družstva se pomalu blíží k místu, kde leží kouzelná zahrada, která se samozřejmě brání vstupu kohokoliv cizího – v její blízkosti dochází k různým nepříjemným událostem různého charakteru, v okamžiku, kdy se družstva dostatečně přiblíží dojde k tomu, že 1/3 z družstva oslepne a zhloupne
10
(musí slepě poslouchat), další oněmí a poslední 1/3 ztratí schopnost se hýbat a takto postiženi nemohou pokračovat v cestě dál, je potřeba se okouzlení zbavit, a jak, se řekne pouze třetině, která oněměla úkolem celého družstva je dostat se přes začarované území vytvořením improvizovaného mostu z materiálu, který je v okolí k dispozici • němí jsou mimořádně chytří, takže vymyslí jak a z čeho se most udělá, svůj přesný plán nakreslí na papír (jediní ví, co se má stavět a proč), až nakreslí, jak bude lávka vypadat a svůj nákres odevzdají vedoucímu, přijdou za nehybnými a bez kreslení a mluvení se jim pokusí vysvětlit, co je za úkol provést (a to tak, aby to co nejpřesněji odpovídalo tomu, co nakreslili na papír a odevzdali vedoucímu) • nehybní mohou mluvit a podle návodu od němých navigují slepé (slepí sami nemohou nic dělat, jsou nesmírně hloupí a proto musí čekat na pokyny od nehybných, kteří je navigují tak, aby se postavila lávka přesně podle plánu němých), slepí mezi sebou mohou mluvit, ale nesmí se navzájem vodit ani si nic vysvětlovat, to mohou pouze nehybní • teprve, až se povede slepým postavit lávku přes vytýčené území představující vodní příkop kolem zahrady, může družstvo pokračovat dál (vedoucí bodově ohodnotí, jak se praktický výsledek liší, od nákresu na papíru) Plot • dostat se do zahrádky není tak jednoduché, je obehnaná plotem, který je velmi vysoký a bez dveří, jediná možnost, jak se dostat dovnitř je prolézt plotem (natažení pavoučí sítě v blízkosti místa, kde se bude odehrávat boj o semena) • překonáním plotu se družstvo dostalo do zahrady k Adéle a semenům Zahrada • semena si úzkostlivě hlídá masožravá Adéla a je velmi těžké je získat • boj o semena podnikají všechna družstva najednou, počet semen si počítají do bodování zvlášť, avšak večer dají svoje zisky dohromady a osvobodit Humula jdou všichni naráz • semena jsou v kruhu o průměru cca 15 m a jsou představovaná míčky • vedoucí představují žahavé trichomy Adély, nesmí vstoupit do kruhu, pohybují se pouze mimo jeho vyznačenou výseč, členové družstva jsou v kruhu chráněni, a nesmí tam být chytání • chytání se provádí dotykem na jakékoliv části těla útočníka, obránci mají ruce namočené do roztoku bramborového škrobu s potravinářským barvivem (hráči jsou jen v plavkách nebo na sobě mají věci, které mohou poničit barvou) • jakmile je někdo ”označen” barvou, nesmí se dál pokoušet o vstup do kruhu, ale musí si zajít pro nový život – běh někam, kde bude jeden vedoucí, který nějak viditelně hráče označí, že může pokračovat dál v boji o semena • hraje se dokud jsou nějaká semena ve hře • jednotlivá družstva si spočítají získaná semena a jsou jim započítané body do celkového bodování Jakmile byla semeny byly získána, mohl být Humulus vysvobozen. Za své osvobození se alchymista dětem odvděčil – po setmění jim připravil nevídanou světelnou podívanou (takový malý ”ohňostroj” ze zábavné pyrotechniky, odpalované z věže hradu – samozřejmě jsme jej měli povolený místním úřadem). Pokud vás naše celotáborová hra zaujala a chystáte se dělat tábor na podobné téma, můžete se inspirovat. Své nápady nestrkáme do šuplíku a proto se i tentokrát chytáme vydat naši hru u vydavatelství Mravenec. Závěrem bych ráda za celou naši tábornickou partu poděkovala za dlouholetou pomoc a spolupráci všem z CVČ Fantázie, zejména Zdence Jemelkové.
11
TÁBOR PRO RODIČE S DĚTMI Celotáborová hra: „Začarovaný ostrov pokladu“ Autor: Blanka „Blanča“ Rouhová, aa PS Marie Sedláčkové Litomyšl, Motivace: „Dlouhou dobu si lidé vyprávěli o tom, že na dalekém ostrově na neznámém místě je ukrytý poklad. Ovšem nikdo nevěděl přesně kde a nikdo nezjistil, jak se k němu dostat. Až jednou nečekaně a zcela náhodou objevili vládci v jednom starém domě v zaprášené truhlici starou listinu. Zjistili, že je v ní prastará mapa, na které je zakreslena cesta na daleký ostrov, na jehož území se nachází poklad.“ Každý den se objevil vládce území, které rodiče s dětmi museli projít, aby se dostali k vytouženému pokladu. K jednotlivým dnům a územím: 1.) ÚZEMÍ HOR Motivace: „Vyznačená cesta podle staré mapy, kterou děti nalezly na půdě, vedla do vysokých hor.“ Dopolední zaměstnání: Skřítkové z hor – výroba z ruliček od toaletního papíru a látek Odpoledne: a) Co do hor nepatří b) Objevil se vládce hor – děti k němu došli stezkou plnou s překvapením 2.) ÚZEMÍ LESA Motivace: „Pokračujeme dál v dobrodružném putování za pokladem a dostáváme se do území hustého lesa, kde musíme dávat dobrý pozor, abychom se neztratili. Zároveň ale můžeme vnímat krásu kolem sebe.“ Dopoledne: Lesní galérie – Rodiny dostaly pytlovinu a jejich úkolem bylo pomocí přírodnin vyrobit obrázek. Odpoledne: a) Poznávání přírody – Rodiny musely poznat 32 kytiček, keřů, stromů…. b) Jsi správný ZÁLESÁK? 3.) ÚZEMÍ MOŘE Motivace: „Dostali jsme se na území moře, kde se nedá pokračovat pěšky. Všude je plno vody, fouká silný vítr a šplouchají obrovské vlny. Jak se dostaneme na další území, záleží jen na nás.“
Dopoledne: POMOZTE VODNÍKOVI – Vodník se rozčiloval, že na vodě je nepořádek – hra –děti s rodiči museli najít 10 věcí. 5 z nich do vody patřilo a 5 jich do vody nepatřilo. To co do vody patřilo nechali ve vodě, to co do vody nepatřilo vzali. Došli k vodníkovi, ten je poslal na skládku a tam museli roztřídit věci do sklenic se správným označením. Odpoledne: Batikování
12
4.) ÚZEMÍ SMÍCHU Motivace: „Toto území projdou všichni bez sebemenších problémů. Je zde připravena celá řada úkolů pro pobavení všech, kdo toto území navštíví. Zábava a legrace, to je prostě senzace. Smějeme se celý den, přijď sem, budeš překvapen!“ Dopoledne: Zábavné dopoledne s úkoly (např.: při pouštění hudby se posílaly míčky. Při zastavení hudby u koho se míček zůstal musel splnit úkol – běž pro 1 dílek toaletního papíru, předveď zvíře pomocí pantomimy….) Odpoledne: Rodiny měly pro sebe, mohly si vyjet podle svých představ na kole do okolí. Kdo nejel byl pro něho připraven HVĚZDICOVÝ ZÁVOD. 5.) ÚZEMÍ HER Motivace: Jsem vládkyně her, dohlížím na to, aby hra měla smysl. Hry v lesích, na loukách cvičí naši rychlost, sílu, obratnost, vytrvalost. Obnovují fyzické a psychické síly, jsou jednou z nejlepších rekreací. Hry sehraný ve správný čas pomáhají naplnit sny dětí i dospělých a uvolnit překypující energii, ale hlavně zanechávají v člověku pocit, že prožil krásně léta svého života.“ Dopoledne: Hra – Hledej dvojice (dát dohromady všechna dvojice pexas) Odpoledne: a) Noemova archa ( děti do své archy hledaly dvojici zvířátek, pod dohledem NOA) b) CHAOS – rodiny musely plnit úkoly, které byly
rozházené po lese. Každá rodina děla na krku název nějakého trpaslíka a aby mohla splnit úkol musela si k úkolu přivolat další rodiny s daným názvem trpaslíka. Např. 1. úkol – Sednout si na bobek, otočit se jako kačenka a vyskočit. ( 1 Šmudla + 1 Kejchal). Za každý splněný úkol rodina dostala body…. 6.) ÚZEMÍ FANTAZIE Vládkyně území: Dívka s velkým lízátkem, prostě děvče s fantazií. Dopoledne: a) Rodiny vyrývaly do špalíčku ze sádry obrázek. b) Hádanky – rodiny po lese plnily hádanky Odpoledne: Cesta za POKLADEM k PANSKÉMU RYBNÍKU.
13
Celostátní tábor AMD - Budislav 2005 Kosmická cestovní kancelář Proxima (KCK) Autor: Bobeš - Josef Coufal, PS. M.Sedláčkové Litomyšl Celotáborová hra Kosmická cestovní kancelář Proxima, byla připravena pro účastníky celostátního debrujárského tábora v Budislavi, hru připravila programová vedoucí Jaroslava Pachlová ze Stráže u Tachova.
Po příjezdu všech dětí na táborovou základnu a rozdělení do jednotlivých oddílů se na prvním společném nástupu všichni dozvídají, že se stávají klienty první kosmické kanceláře a čeká je cesta do kosmu. V rámci své dovolené navštíví známé, ale i méně známé kosmické tělesa. Než se vydají na vlastní cestu naši kosmickou lodí, čeká účastníky základní výcvik pro kosmonauty- turisty. Po zvládnutí tohoto výcviku následuje vlastní let k jednotlivým kosmickým objektům a seznámení s nimi či případný průzkum.Po návštěvě poslední planety následuje šťastný návrat na zemi a závěrečná oslava.
Pomůcky: literatura z oblasti astronomie a kosmonautiky, model vnitřku raketoplánu s řídicím panelem, počítačové centrum k řízení raketoplánu, počítačový program Celestia, dalekohled pro pozorování noční oblohy a „fůru“ nadšenců pro vlastní přípravu a realizaci tábora. Jak to všechno bylo, ukáže náš fotoseriál.
14
15
Ekologické osvětlení Autor: Jarda Pipota, 41. PTO Dráčata, Brno Na našich táborech nemáme k dispozici elektřinu. Nijak nám nechybí. Petrolejky tvoří kouzlo večerů a řada mladších dětí se alespoň přesvědčí, že svítit se dá i bez elektřiny. Nicméně stoupající cena petroleje, slábnoucí zrak a zvýšení hygienických nároků na kuchyň nás dohnalo k řešení elektrického osvětlení. Zdrojem energie je pro nás slunce. Zakoupili jsme v GME solární panel, který dodává 12 V a 1 A (samozřejmě na plném slunci). Jako zásobník energie používáme NiCd baterie s kapacitou 16 Ah, které jsme sehnali za přijatelnou cenu. Lze samozřejmě využít i olověné baterie. Protože se jedná o sezónní využití, není nutno pořizovat speciální články pro solární zařízení, které jsou dosti drahé.
Pro vlastní svícení jsme si vyrobili měniče pro kompaktní zářivky. Používáme zářivky o příkonu 11 W, které mají světelný výkon jako 60 W žárovka. Světlo je dostatečné a přitom je spotřeba poměrně nízká. Svítidla jsou opatřena auto konektory a je možno je připojit k rozvodu v jídelně a v kuchyni. Běžně používáme 2 svítidla, která pro naše prostory dostačují. Kromě večerního vaření a uklízení je dostatek světla pro kreslení map, přípravu programu atd. Akumulátorů máme 2 sady (záložní), ale zatím vždy sluníčko stačilo dobíjet jednu sadu. Solární článek je trvale přes diodu připojen k akumulátorům a rozvod ke svítidlům je zapojen tamtéž. I když je zataženo, jsou články celý den dobíjeny menším proudem, což vyrovná spotřebu při večerním svícení. Energie stačí i na dobíjení mobilních telefonů přes autonabíječku. Solární panel je umístěn na střeše jídelny a podložen tak, aby směřoval na střed dráhy, po které se slunce pohybuje po obloze. Nejedná se o nic kritického. Směrujeme od oka a podkládáme špalkem a bohatě to dostačuje. Nejdražší částí celého zařízení je solární panel, který stojí kolem 5000 Kč. Malé levné panely nemají dostatečný výkon pro dobití akumulátorů! Akumulátory lze získat levněji (nemusí být úplně nové, jen je potřeba o ně pečovat). Měniče je možno si vyrobit (návod vyšel v Amatérském rádiu č.6 v roce 1999), chce to jen zkušenosti se spínanými zdroji (zapojení chce doladit!!). V současnosti jsem podobný měnič viděl v prodejně ZPA v Králově Poli asi za 400 Kč.
16
Vodácký (nejen) vlajkový stožár Autor: Jarda Pipota, 41. PTO Dráčata, Brno Popis tohoto stožáru jsem objevil v časopisu Junák z roku 1968. Protože téma naší CTH na táboře v Lysicích v roce 2001 bylo námořní - Poklad Rudého piráta, pokusili jsme se postavit tento stožár na tábořišti. Základem je běžný stožár, který je prodloužen čnělkou z tenčího kmínku. Nad spojem čnělky a stožáru je navlečeno příčné břevno vyrobené z tenčího prkna a seříznuté tak, aby se zužovalo ke koncům. Šikmé ráhno je zhotoveno z podobného kmínku jako čnělka. Náš stožár nebyl sklápěcí (jako ten z časopisu), ale byl řádně zasazen do země. Váha šikmého ráhna a celé zpevnění stožáru je provedeno dvěma stěžňovými záporami, napnutými k pořádným kolíkům. Úvazníky na všechna lanka jsme nepřipevňovali na stožár, ale na příčné břevno, připevněné ke dvěma kolíkům, zaraženým do země u paty stožáru. Namísto kladek jsme použili ocelová šroubovací očka (do stožáru se dříkem vrutu a do příčného břevna s metrickým závitem a řádnou podložkou). Šikmé ráhno je kyvně připojeno ke stožáru opět pomocí oka a kování volně spojeného šroubem. Pomocí lanek vedených od vrcholu šikmého ráhna přes očka na příčném břevnu až na úvazníky u paty stožáru se nastaví směr šikmého ráhna a sklon na 35° - 45°. Stožár by měl být natočen šikmým ráhnem k přístavu (tedy k vodě), pokud na tábořišti není voda, pak ke stanu náčelníka nebo ke klubovně. Svislá lanka mezi příčným břevnem a úvazníkem slouží k vyvěšování signalizačních vlajek. Lanek může být několik, ale pro naše účely jsme použili pouze po jednom lanku na každé straně břevna.Pokud použijete lanek více, měla by jejich vzdálenost být minimálně 40 cm, aby se vlajky nezaplétaly. Pro signalizaci jsme si ušili několik vlajek podle námořního vlajkového kodexu, a pro využití na táboře jsme vyvěsili vlastní táborový vlajkový kodex. Nástupy pak nevyhlašoval vedoucí píšťalkou, ale vyvěsil patřičný vlajkový signál a zazvonil na lodní zvon. Jen pro upřesnění: • státní vlajka se vztyčuje na šikmé ráhno • na vrcholu stožáru ( na prodlouženou čnělku) se vyvěšuje oddílová nebo klubová vlajka, která se nesnímá po celou dobu akce • na boční lanka vedoucí k příčnému břevnu se vyvěšují signalizační vlajky, případně vlajky hostí
17
O bozích a lidech CTH PS Marie Sedláčkové Litomyšl „Když Kronos vyvrhl Diovy bratry a sestry, rozhořel se boj mezi Titány a bohy. Zeus s podporou ostatních bohů a několika Titánů nakonec zvítězil a svrhl Titány do Tartaru. Pak se ujal vlády nad světem z hory Olymp. Jeho bratr Hádes si vylosoval vládu nad podsvětím a bratr Poseidón nad vodstvem. No – on si to Zeus uměl zařídit, aby vyhrál to, co chce…“ Když Zeus pohlédl na svět, zjistil, že krajiny jsou pusté a proto pověřil bratry Epiméthea a Prométhea, aby stvořili živé tvory. Epimétheus se toho úkolu chopil s velkou vervou, ale nebyl natolik bystrý a rozumný, jako jeho bratr, takže zprvu plýtval mnoha dovednostmi na různé tvory, a když na závěr stvořil člověka, zjistil, že mu již nic nezbylo. Tak tu stál člověk hloupoučký a slabý. Zeus se právem rozhodl něco takového smazat z povrchu zemského, ale na stranu lidí se postavil Prométheus. Přesvědčil Dia, že bude lidi učit, aby si sami zasloužili místo na zemi. A tak začal náš táborový příběh. Po příjezdu do tábora byli všichni rozděleni na základní prvky země, z nichž měl vzniknout člověk – chlapci dostali na krk cedulku „PRACH“ a dívky „VODA“. Nejprve byli svědky konečného boje Titánů a bohů a Diova nástupu na Olymp, tvorby prvních tvorů a nakonec přistoupili vždy „PRACH“ a „VODA“ k nádobě s blátem (voda spojena s prachem), namočili si do bláta ruku a svoji dlaň obtiskli na velký pergamen, který střežil jeden z nižších bohů. Pak společně odvalili jeden „kámen“ na staveniště, kde pod dohledem Chronose začali stavět své první stavení – první důkaz své nadřazenosti nad ostatními tvory. A byla to stavba chrámu jako důkazu poslušnosti bohů. Večer pak na hoře Olymp v chrámu Diově dozvěděli se, že Zeus je již jimi unaven a znechucen tím, jak nicotní a hloupí jsou. Po naléhání Prométhea jim však dal den a noc šanci. Když Zeus odešel, objevila se bohyně Héra, která byla velice rozladěna častými zálety svého muže a proto poradila Prométheovi a lidem, jak mohou zachránit svoji existenci na zemi. Bohové mají rádi divadlo a hry a proto musí každé společenství lidí secvičit, vyhlásit a sehrát „Božskou komedii“ pro obveselení bohů, kteří se tak začnou o lidi zajímat. Hned dalšího rána se objevila v osadě pod Olympem další návštěva. Bůh Éros. Nebyla to návštěva zrovna vítaná, protože tento drzí bůžek bezohledně střílel své šípy po mužích a ženách v nichž tak zapaloval plameny lásky a touhy. Takto střelené dvojice se pak k sobě musely náležitě chovat, psaly si básně, nosily květiny, prováděly drobné pozornosti, nosily si jídlo a tak. Každý oddíl v němž se někdo „střelený“ nacházel, musel dbát na to, aby se dotyčný náležitě choval a snažil, protože jinak se snesl hněv bohů na celý oddíl. A to si nikdo nepřál. Ještě toho večera se v chrámu Dia objevil jeho bratr Poseidón. Jakmile zjistil, že jeho odvěká rivalka Athéna lidmi pohrdá, jí na truc hned přislíbil, že se u Dia přimluví, když se lidé naučí ovládat lodě a válečné vozy. Když tu se zjevil Zeus, který se právě dozvěděl, jak Héra poradila lidem. Dal tedy lidem lhůtu deseti dnů. Pokud do té doby získají podporu ostatních bohů Olympu, bude uvažovat o tom, že je nezničí. A tak jsme začali dělat vše pro to, aby si nás bohové všimli a nalezli v nás zalíbení. V pondělí večer jsme byli podrobeni ostré kritice Afrodity. Lidé by měli mít smysl pro krásu a smyslnost. Měli by se ozdobit, obarvit svůj šat mnoha krásnými barvami, vyšperkovat se, aby se nějak odlišili od ostatních tvorů. Vzorem krásy jsou krásné šaty a doplňky oblečení. Barevné látky a krásné vzory, které na první pohled zaujmou a uchvátí.
18
V úterý večer se objevila Athéna, které se doneslo, že Poseidón se již o lidi zajímal. To samozřejmě nemohla nechat jen tak. Proto se objevila před osadou s nepřemožitelným Hrdinou, který jim předvedl všechny disciplíny turnaje, jenž byl důkazem, který měl prověřit jejich obratnost, sílu a šikovnost. Ve středu večer se objevil Hermés – bůh poutníků, obchodníků a zlodějů, který ve své vychytralosti pochopil, že lidé mají velkou budoucnost, pokud se jim dostatečně pomůže. Chtěl po lidech, aby se naučili po světě putovat, přenášet zprávy, šifrovat je a luštit a hlavně se v krajině dobře orientovat. Ve čtvrtek přijela do osady bohyně lovu Artemis, která si všimla, že lidé jezdí na vozech a zaujala ji i jejich „Božská komedie“. Lidé, kteří se nevyznají v ostatních živých tvorech kolem sebe, nenaučí se je stopovat a neumí zacházet s lukem a šípy pro ni nemají žádnou cenu. Úkol byl tedy jasný. Naučit se poznávat živočichy kolem sebe a hlavně vystopovat a ulovit lukem a šípy laň. V pátek přijel na válečném voze Áres přilákán odpolední podívanou na závody válečných vozů. Usoudil, že když jsou lidé tak lační po vítězství, mohl by se z nich stát dobrý nástroj pro jeho zalíbení ve válčení. Proto vyhlásil válečný turnaj na pondělní odpoledne. Turnajové disciplíny byly dvě. První disciplínou byl boj u sloupu jeden proti jednomu. Kdy oba bojovníci jsou přivázáni na dlouhých lanech, mají zavázané oči a obušek natřený barvou. Druhou disciplínou souboj na válečných vozech. Osádka vozu byl jeden vozka a válečník s malým štítem a obuškem natřeným barvou. V sobotu, když bohyně Démétér zjistila, že Zeus se k ní ohledně její dcery unesené Hádem nezachoval zrovna nejspravedlivěji, rozhodla se i ona podpořit Prométhea a jeho lidi. Lidé musejí být z něčeho živi a nic je neodliší od ostatních divokých tvorů tolik, jako pěstování vlastních plodin. Měli by se proto naučit rozeznávat rostliny okolo sebe. Určovat jedlé a jedovaté a co je nejdůležitější, měli by sami vypěstovat rostlinu. V neděli odpoledne přijeli do osady na návštěvu ostatní obyvatelé světa: nymfy, hesperydky a jiní „nadpozemští“ tvorové, aby se podívali, jak si Prométheovi lidé vedou. Proto pro ně bylo uspořádáno zábavné odpolední soutěžení, kde si mohli sami vyzkoušet dovednosti lidí. Samozřejmě se jednalo o rodiče, prarodiče a jiné návštěvníky našich táborníků. Večer se objevil na vrcholu Olympu Héfaistos, který je trochu pochroumaný, ale jinak veliký umělec. A nadto je velice zamilovaný do své ženy Afrodity. Jen si nějak není jistý, zda mu nezahýbá s Áreem. No, to je jedno. Héra – jeho matka, mu nařídila, aby i on promluvil s lidmi. Héra si tím opět kompenzovala nějaké Diovi zálety. Héfaistos je bůh ohně a řemesel, proto chtěl po lidech, aby se naučili rozeznávat různé druhy ohňů podle jejich využití. Naučili se rozdělávat a udržovat oheň a vrcholem jejich umění aby bylo vytvořit nějaké dílo pomocí ohně. Samozřejmě neměl na mysli požár. V pondělí odpoledne se uskutečnily na louce za osadou velkolepé válečné hry na počest boha Área a večer se v Diově chrámu objevila bohyně Hestia. Protože viděla, jak se Prométheovi lidé snaží a bohové na Olympu se tím dobře baví, nebo je používají jako nástroje při vyřizování různých vlastních neshod a hašteření, rozhodla se lidem napomoci. Vlastně proti všem ostatním bohům. Proto jim sdělila, že bohové nejvíce milují božskou ambrózii, která je velice lahodná. Nikdo si u bohů tak nepolepší jako ten, který jim tuto vynikající pochoutku „obětuje“. Je tedy na lidech, aby připravili „svoji“ nejchutnější ambrózii z přírodních produktů a „obětovali“ ji bohům v jejich svatyních. Lhůta, kterou dal Zeus lidem se blížila pomalu ke konci a ne všichni bohové byli na naší straně. Ještě zbývalo sehrát několik Božských komedií, které se vždy hrály po setmění formou stínového divadla za obrovským osvíceným plátnem. Mnohé úkoly ještě nebyly vykonány a některé svatyně, které lidé stavěli bohům, aby si je naklonili, rovněž nestály a svíce v nich nesvítily.
19
Večer se objevil bůh Apollón se svou lyrou. Podle něho jsou lidé velice povrchní a obyčejní. Krásně se oblékají, jezdí na vozech, loví a pěstují plodiny. Nemohou se však nikterak měřit s žádným z bohů, protože ač je jejich tělo stále dokonalejší, jejich duše je pustá a chudá. Vyzval tedy lidi, aby mu dokázali, že nejsou jen obyčejná zvěř vylézající z děr. Každá skupina lidí musela do následujícího večera složit báseň nebo píseň oslavující všechny bohy na Olympu. A tuto pak její řečníci či pěvci přednesli v Diově chrámu. Pak Apollón usoudil, zda lidé mají nějakou budoucnost. Náhle se Apollón podivně zkroutil, zacukal a pověsil si na krk symbol hlavního boha Dia. (Protože se v něj Zeus právě převtělil – je to přeci všemocný vládce bohů.) Zeus se představil a sdělí lidem, že je velmi dobře sleduje, že sice neví, co tím vším humbukem kolem nich Héra zamýšlí, ale když se postupně i ostatní bohové za ně přimlouvají, rozhodl se vyzkoušet si je i on. Do zítřejšího večera se mají lidé rozhodnout, jakou oběť budou pravidelně předkládat v jeho svatyni jemu – Diovi – nejvyššímu ze všech bohů. Podle toho usoudí, zda mají lidé právo na život. Lidé musí svůj díl obživy rozdělit na dvě části. Tu, kterou budou dopřávat sobě a tu, kterou obětují vždy Diovi. Když Zeus odešel, objevil se Prométheus, který vysvětlil lidem, že toto je úkol nejtěžší, ačkoliv tak nevypadá. A přišla středa, den rozhodující, kdy jsme zarecitovali a zapěli Apollónovi své básně a písně a rozhodli jsme jaké oběti budeme na zbytek času světa obětovat Diovi. Díky lstivosti některých lidí nemusel Prométheus ani zasahovat. Nakonec byly do jednoho vaku naházeny kosti a šlachy, pokryty silnou vrstvou voňavého tuku a do druhého všechno maso, pokryté nevábně vyhlížejícími vnitřnostmi. I předstoupili jsme před Dia, který měl nyní rozhodnout. Protože všichni bohové stáli na naší straně (někteří spíš na straně Héry, ale to bylo to samé ☺), a protože si Zeus při letmém pohledu ihned vybral krásně vonící tuk a nám nechal hnusné vnitřnosti, rozhodl a dal své slovo, že máme místo na zemi. Že nás jedním mávnutím nezničí. To bylo slovo, které jsme potřebovali, neboť vzápětí Zeus zjistil, že pod tukem jsou kosti a maso zůstalo nám pod vnitřnostmi. Tato lest ho neskutečně rozhněvala, ale protože dal právě své slovo, že nás nezničí, rozhodl se sebrat lidem oheň. Většina lidí se tomuto výstupu po odchodu z Olympu smála, ale jen do chvíle, kdy se zjistilo, že oheň není ani v kuchyni, ani ve sprše, ani nikde jinde, takže večer nic teplého není, teplá voda na mytí není, světlo pochodní není. Teplo není. Těsně před večerkou se objevil Prométheus, který sdělil lidem, že s pomocí Athény se mu podaří z Olympu uzmout pro lidi oheň, ale lidé si proň musí sami dojít pod horu. Bylo třeba vydat se na cestu hned následujícího dne dopoledne. Čtvrtek – den bez ohně. Snídaně byla studená, voda také, pití rovněž. Nikde ani plamínek. Skupiny lidí pod vedením nižších bůžků, kteří na ně dohlíželi celé dva týdny, když pomáhali Prométheovi učit, tyhle skupiny každá s vyhaslou pochodní se vydaly do skal přes mnohé nástrahy a těžké zkoušky, které důsledně prověřily všechny nabyté dovednosti a znalosti. Vydaly se pod horu, kde na ně čekal Prométheus s ohněm. Ti zdatnější a hlavně šikovnější byli do poledne zpět v osadě a svou pochodní zažehli oheň v kuchyni. Ti poslední došli až pozdě odpoledne, jednonozí, bezrucí, slepí, němí a chromí, ale i oni s ohněm. Proto večer Athéna všem blahopřála a vyzvala je, aby příštího dne na počest získání ohně pořádali hry a oslavy. Tyto hry musejí pak být zakončeny nocí planoucích ohňů. V pátek odpoledne konaly se tedy velkolepé hry a klání a večer pak zahořely plamínky ve všech svatyních vůkol a u velkého ohně, kde všichni v kruhu se veselili, objevil se náhle a nečekaně Prométheus, který pronesl mnoho moudrých slov a zmizel tak, jak se objevil, neboť tím, že uzmul pro lidi z Olympu oheň, dostal se do nemilosti Dia. V sobotu se lidé rozjeli do celého světa, aby učili jiné a své vědění a znalosti rozeseli všude tam, kam jen dosáhli. Aby tak lidstvo vzkvétalo a rostlo. A to bylo přesně to, pro co se Prométheus obětoval.
20
„To bylo PEKLO“ aneb Čertovské hrátky – Dolní Lomná 2005 Autor: Míša Šulc aneb Miciu Lucius Akcius, Káťa Konečná aneb Kacius Lucius Hlavatus, „Jéňa“ Popelková aneb Jenius Lucius Programus, 43. PS Vinohrady Tajným přáním naší pionýrském skupiny bylo půjčit si na léto nějaké tábořiště v Beskydech. Až loni se nám podařilo sehnat tábor v Dolní Lomné a protože nás čekalo docela „drsné“ prostředí, samý kopec a pravidelné brození říčkou u tábořiště, motivace byla „to bude peklo!“ A taky bylo ☺ Děti-čertíci (samozřejmě v ďábelských kostýmech) byly hned první den po příjezdu uvítáni Nejvyššími mocnostmi pekelnými a rozděleni do družinek –co družinka to jedno peklo pod vedením oddíláka-Lucifera. V našem čertovském klání spolu soutěžila jednotlivá pekla o to kdo získá nejvíc duší hříšníků. Každý den byl ve znamení nějakého lidského hříchu a všechny hry se nesly v tomto duchu. Například při „lenosti“ musela pekla absolvovat složitou překážkovou dráhu – ovšem musela celou cestu nést jednoho z členů, kterého postihla „lenost“ a nemohl se hýbat. U „lhaní“ zase musela pekla projít trasou s kontrolami, které je naváděly na další cestu dle pravdivých nebo lživých odpovědí na otázku. A celým táborem se nesl fenomén večerních programů – megasoutěž ve všem možném SATAN STAR! Její moderátoři Laňka Grošová a Hulík Pozděchudý si brzy svými vtipnými glosami i nápaditými převleky získali srdce všech malých táborníků a tahle táborová verze televizní soutěže se stala největší táborovou událostí. Jako exkluzivní hosté se do pořadu zapojovali i vedoucí a instruktoři, takže se nám často stalo, že rozdováděné děti bylo hodně těžké donutit, aby si šly vyčistit zoubky a spát. Dalším zpestřením táborového dění byl „Argo“ ďábelský pes Nejvyšších mocností pekelných, který se hned první den při slavnostním nástupu utrhl, utekl do lesů a během celého tábora děti musely dávat pozor, aby je Argo nepřepadl a kdyby se „náhodou“ stalo, že jim nějaký člen družstva bude dlouho chybět, je docela možné, že ho Argo unesl do lesů a všichni musí zorganizovat záchranou výpravu. Zkrátka, děti se domů vrátily nadšené a plné úžasných „pekelných“ zážitků a vedoucí si po příjezdu autobusu a předání dětí mohli říct „bylo to fakt peklo, ale podařilo se“. Za programáky tábora Dolní Lomná 2005 Nejvyšší mocnosti pekelné vlastní krví …. 21
Městečka Autor: Muflonka, 66. PTO Brabouci Modřice Na všech oddílových akcích, kde měly děti alespoň chvíli volného času, začaly okamžitě stavět v lese „domečky pro skřítky“. Byla to činnost při které byli obdivuhodně jednotní, schopní se domluvit na cokoliv a akceptovat nápady i těch nejmenších. Moc se nám to líbilo a rozhodli jsme se, že obliby této činnosti využijeme na táboře. Vymysleli jsme celotáborovou hru MĚSTEČKA. Hráli jsme ji na táboře na Kratizně v roce 2003. V té době nám už děti povyrostly, takže jsme museli uvažovat i o tom aby to bavilo i ty starší. Hra se tedy sestávala ze dvou částí: ekonomicko strategické pro starší a stavební pro mladší. Na táboře jsme měli 5 věkově smíšených družin, které představovaly stavební společnosti, které se Konkurzní komise účastnily konkurzu pořádaného bankou. Banka hledala uděluje stavební společnost, která by postavila ideální a funkční město pro osídlení nově objevené planety, kde žijí STAVEBNÍ POVOLENÍ malincí lidé a je tam všude volný prostor. Konkurz firmě: probíhal formou stavby modelu města v reálných ke stavbě: podmínkách. Za běžnou táborovou činnost dostávaly od Firma splnila požadavky pro tuto stavbu Banky peníze (zápisy do bankovního účtu společnosti), a poplatek ve výši miliónů peněz složila u RB banky. za tyto peníze si kupovaly stavební povolení na jednotlivé stavby do svého městečka. Některé stavby byly něčím podmíněné (například: pro stavbu radnice musel být postaven určitý počet domů, pro stavbu hotelu museli mít všichni členové stavební společnosti za bodování pořádku ve stanech plný počet bodů v jeden den, na postavení hasičské zbrojnice museli zvládnout zapálit 20 svíček 8 sirkami, přičemž každý člen družiny musel použít alespoň jednu sirku a zapálit alespoň jednu svíčku, atd….). Každý den měla stavební společnost vyhrazený čas na stavbu. Ale dost povídání, hra byla docela složitá na vysvětlení dětem, takže jsme jednotlivé části vysvětlovali na několikrát. Příprava před táborem sestávala ve vytištění spousty papírů jako účty, stavební povolení, příprava kreditních karet pro stavebníky). Městečka-Kratizna
66. PTO BRABROUCI
datum
podpis
Městečka: Společnosti dostaly 8 m pásky, kterou si vymezily plochu městečka v lese u tábora – terén si mohly vybrat sami – jestli chtějí na ploše strom, pařez, kámen, dolík apod….Plochu městečka mohly během tábora zvětšovat přikoupením pozemků. Stavby: O stavební povolení na jednotlivé stavby žádaly společnosti na ranním nástupu, na večerním nástupu dostaly stavební povolení (pokud měly dost peněz a splněné podmínky pro stavbu) a druhý den mohly stavbu stavět. Úkolem starších bylo uhlídat aby pořád bylo co stavět a za co kupovat stavební povolení. Konkrétní stavby probíhaly tak, že každá družina dostala na začátku asi 4 m tenkého provázku a to byl jediný „nepřírodní“ materiál, který se mohl při stavbě použít. Jinak se používaly, kameny, větve, mech, šišky …… Doprovodné akce (samozřejmě mimo výlety, sportovní turnaje a hry v lese a další běžnou táborovou činnost): • Výroba pracovního oděvu (batikování triček) • Výroba dopravního prostředku (dřevěná koloběžka) • Výroba hliněných předmětů na vybavení městečka a jejich vypalování v ohni pod pekáčem
22
•
Obdělávání pole – děti dostaly asi 6 druhů semínek, okopaly si 1x1 m země a celých 14 dní pěstovaly obilniny a luštěniny – hodnotila se počáteční úprava pole a následná péče o ně.
Kreditní zkoušky stavebníků – vedoucí ke získání titulu „inženýr“: Děti měly kreditní karty upravení na zavěšení na krk a na ty dostávaly nalepené samolepky za složení zkoušek- každá zkouška měla dvě části a na každou část byly 3 pokusy: • Vytrvalost – běh po určitý čas, koníček po určitý čas • Obratnost – tělovýchovné prvky podle věku různé • Rychlost – přeskoky přes švihadlo, dřepy • Zručnost – užitečný a ozdobný výrobek z přírodního materiálu Na závěr tábora udělala každá společnost předváděcí akci svého modelu, kde všem ostatním vysvětlili co, kde a proč postavili, proč je právě jejich městečko nejlepší a mělo by vyhrát konkurz. Toto se vyhodnotilo (zvlášť vystoupení a zvlášť městečko), k tomu se přičetl počet peněz, které společnost za tábor získala (s ohledem na prostavění), dále se zohlednilo pole a splněné zkoušky a z toho se udělal výsledek. Společnost, která byla celou dobu první co se týkalo peněz a měla nejhezčí městečko, ale nepečovala o pole a nepřesvědčovala stavebníky aby plnili zkoušky se rázem ocitla na třetím místě. Perlička: Nejmladší členka z vítězné družiny se při závěrečném vyhodnocení, kdy jsme jim vysvětlili že vítězové konkurzu teď pojedou na novou planetu a začnou stavět město, rozplakala, že ona se nerozloučila s maminkou a nemůže odjet na cizí planetu a mamince to neříct. Myslím, že se hra povedla a dětem se líbila – moc to nechápu, ale malí i velcí 14 dní dennodenně stavěli v lese domečky a bavilo je to. Docela jsem se trefili i do počtu staveb a ceny za ně a do počtu vydávaných peněz v jednotlivé dny. Pokud budete mít někdo zájem o papírovou (v některých případech i elektronickou podobu) jednotlivých materiálů, o ceníky a případně vysvětlení podrobností k této hře, obraťte se na tvůrkyni hry Radku Matějkovou ([email protected]) nebo na mě jako potáborového shromažďovatele veškerých materiálů a účastníka tábora ([email protected]).
23
Sborníčky druhého desetiletí
Děkujeme všem kteří se podíleli v průběhu 20 let na přípravě a průběhu Burzy nápadů k táborům a přípravě 20-ti sborníčků z burzy. Poděkování patří i těm co pomáhali, ale nemohou tu být s námi: Petr Malík, Igor Slatkovský, Leo Alstern, Viktor Gella.
Plno slunce a krásných zážitků na táborech Vám přejí organizátoři Burzy PS. Svoje připomínky k Burze, ale hlavně příspěvky do příštího sborníčku (texty, foto, obrázky) nám můžete zaslat na adresu: JmKR Pionýra, Burza k LČ, Údolní 58a, P.P. 388, 659 88 Brno, e-mail: [email protected] Tento i starší sborníčky v elektronické versi najdete na adrese: www.jmpionyr.cz
Foto titulní strana: R.Pokorný, Rozloučení s táborem Dolní Libochová 2005
Vydalo KLUBKO – PVC při JmKR Pionýra Brno ( PVC = Pionýrské vzdělávací centrum) Zpracovali: Pavel Šimeček, Radek Pokorný Neprošlo jazykovou úpravou Brno 2006
24
