ŠKOLNÍ ČASOPIS
ZŠ A MŠ, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, VĚTRNÁ 1063, příspěvková organizace II. ČÍSLO
2011/2012
Úvodní slovo šéfredaktora Vážené čtenářky, vážení čtenáři jsme tu pro Vás opět s novým, (těsně) předvánočním číslem školního časopisu. V časopise se dočtete o vánočních zvycích a vánočních tradicích, o novinkách a uplynulých událostech ve škole, o moderním snowboardování, zimní módě… dále nezapomínáme na recenzi knihy Pošták Davida Brina, počítačové hry a akční pecky Call of duty: Modern warfare a kino představení atd. Celá redakční rada, která pro Vás píše, Vám přeje pěkné vánoční svátky a následující prázdniny, ať už je strávíte jakkoliv. „Slavení“ Nového roku přečkejte ve zdraví. Těšíme se na Vás zase v novém roce – v roce 2012. Veselé čtení Vám přeje za celou redakční radu Mgr. Jan Zapletal
Vánoce Co jsou vlastně Vánoce?? Vánoce jsou podle křesťanské tradice oslavou narození Ježíše Krista a zároveň spolu s Velikonocemi a Letnicemi nejvýznamější křesťanský svátek. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu a církví jsou Vánoce slaveny již od 7. století. V Česku se ale Vánoce slaví 24. prosince, kterému se taky říká Štědrý den. K Vánocům patří tradice jako třeba vánoční stromek, betlém, dárky přinesené Ježíškem a samozřejmě cukroví.
Křesťanské slavení Vánoc Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánocemi. První adventní neděle označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ale tohle označování nemá žádný velký význam. Štědrý večer nepatří do křesťanských vánoc, je jim označován pouze konec adventu. Samotné Vánoční svátky začínají dnem 25. prosince a končí 6. ledna, kdy se slaví slavnost Zjevení Páně, také znám jako svátek Tří králů.
Tři králové
Vánoce v Česku Vánoce jsou považovány za jeden z nejdůležitějších svátků i mezi nekřesťany, kteří tráví Vánoce v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince a předchází jim čtyřtýdenní advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem. 24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti, mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy, a začíná samotná církevní oslava narození Krista. Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.
Jak se slaví Vánoce ve světě?? V Dánsku nadělují dárky skřítci. Ve Švédsku se slaví 13. prosince a podobá se to Mikuláši, jako třeba andělé. A na Havaji prý panuje zvyk, že si na Vánoce domů pořídí akvárium s ostencem běloskvrným jehož domorodé jméno je humu-humunuku-nuku-a-pua-a.
ostenec běloskvrný štědrovečerní večeře Tak tady máte pár věcí o Vánocích a myslím, že se na ně všichni těší už jen kvůli tomu, že budou prázdniny. Patrik Bartys
Co se děje ve škole?! Vánoční dílničky V předvánočním čase se na naší škole dne 9. 12. 2011 uskutečnily již tradiční vánoční dílničky. Děti si mohly vyrobit vánoční a upomínkové předměty pro své nejbližší. Účast rodičů i žáků naší školy byla úžasná. O týden později se na každoročních jarmarečních slavnostech na Masarykově náměstí utržilo z prodeje výrobků přes dva a půl tisíce korun.
Beseda se spisovatelkou Ve čtvrtek 15. 12. 2011 si žáci 4. třídy zpestřili adventní čas besedou s regionální spisovatelkou Evou Eliášovou, autorkou několika knih pověstí, pohádek a vyprávěnek z našeho regionu. Besedu pro děti připravila knihovna B. B. Buchlovana v Uh. Hradišti. Spisovatelka s dětmi poutavě vykládala o způsobu sbírání ukázala
lidových jim
pohádek, i
ukázky
sebraných lidových pohádek z našeho regionu, předčítala poutavě z knih, které napsala, hovořila o pověstech. Představila dětem svoje knihy, napsané v nářečí. Děti se tázaly na mnoho věcí z její práce. Na závěr krásně stráveného předvánočního času proběhla i autogramiáda.
Recenze knihy Pošťák Je to zase tady. Vánoce, Vánoce přicházejí. Tak zpívejme, přátelé! Ne? No jak chcete, mě taky moc do zpěvu není. Vždycky koncem prosince na mně padne špatná nálada. A když mám špatnou náladu, čtu knihy s poněkud tragičtější tématikou. Tak jsem se taky dostal ke knize Pošťák. Námět Pošťáka jsem znal už z dřívějška, jelikož byl i zfilmován. A tak jsem si myslel, že mě nic nepřekvapí. Spletl jsem se, zaprvé je filmové a knižní pojetí Pošťáka v mnohém rozdílné, a zadruhé film ani v nejmenším nedosahuje kvalit své psané předlohy. O tom, jak velkou
část
příběhu
filmaři prostě vynechali, radši ani nemluvit. A o čem že tahle kniha vlastně je? Svět, jak ho známe, je… no, řekněme, že už nevypadá tak hezky. Třetí světová válka se na něm dost
podepsala,
ať
už
umělými nemocemi, výbuchy atomových bomb nebo následnou jadernou zimou. Tolik legrace v pouhých třech letech, to je skutečně jen pro silné povahy. Ale kdo by tomu věřil, lidstvo, i když v mnohem menším počtu všechny tyhle katastrofy přežilo. Dokonce si občas zachovalo i nějaké ty technologie. Ale na druhou stranu, po všech přetrpěných nemocech se opět projevily dvě nejhorší – lidská hloupost a krvelačnost. A tak skupiny banditů, ať malé nebo velké, útočí na zbytky civilizace.
Asi takhle na tom bylo USA několik let. Prožívalo takovou dobu temna, řekl bych. A začalo se to měnit ve chvíli, kdy si hlavní hrdina knihy, muž jménem Gordon Krantz, než aby umrzl, oblékl předválečnou uniformu roky mrtvého pošťáka. Jestli se nad tímto někdo z vás pozastavil, nedivím se. Obyčejná poštovní uniforma. Co ta může dokázat? To Gordon ze začátku též nevěděl. Ale když léta trpícím lidem ukážete nějakou připomínku dřívějších, lepších časů a navíc přidáte historku o „Obnovených Spojených státech“, dělá to s nimi zázraky. A tak Gordon ve velmi krátkém čase vystřídá role potulného herce, pošťáka „Obnovených Spojených států“, zvěstovatele nového začátku, velitele vojsk a nakonec i otroka. A to vše jen díky již zmíněné uniformě. Jak jsem už neznačil, od této knihy jsem moc nečekal. Musím ale přiznat, že to byla chyba. Americký astrofyzik David Brin mě svým dílem Pošťák naprosto překvapil. Je v něm všechno to, co by ve správné knize mělo být, a možná ještě něco navíc. Ani jediný okamžik četby jsem nelitoval, že jsem po této knize sáhl. Jestli mi nevěříte, přečtěte si Pošťáka sami. Já se s vámi do příště loučím. Jakub Svinka
Snowboard a lyže Snowboard Pro ty co neví co to je, tak snowboard je takový sněžný skateboard ale má se při tom připlé nohy do vázání. Snowboardy se dělají nejčastěji s dřevěným nebo pěnovým jádrem, ale ty s dřevěným jádrem jsou kvalitnější.
Historie a začátky První pokusy o snowboardování začali v USA v 60. letech. Zlomovým rokem byl ale rok 1965, kdy Sherman Poppen spojil dvě lyže a přimotnoval k nim provázek a vznik první model snowboardu, ale jízda vypadala jak na surfování na vodě. Shermannovým úspěchem se nechal inspirovat Jake Burton Carpenter a začal vyrábět vlastní
modely
snowboardů. Jake rozpoznal chyby
a nevýhody
Sharmannovým snurfrem, a tak přimontoval na prkno první vázání. Později roku 1977 založil ve Vermonu firmu s názvem Burton Snowboards. V roce 1983 přišel Jeff Grell s prvním skutečně pevným vázáním, které stabilně spojovalo nohy
jezdce s prknem. S tímto vázáním bylo možné ovládat prkno i na tvrdém a nerovném
sněhu
rychlostech.
a
ve
velkých
Snowboarding
byl
z
počátku své existence brán nejprve jako
módní
výstřelek
či
exhibicionismus několika málo jedinců, nebyl uznávaný jako seriózní sport a zimní střediska nedovolovala vstup snowboardistů na vleky. V 90. letech se
snowboarding
stává
masovou
záležitostí a vývoje nových technologií se
chopily
lyžařské
mimo
jiné
koncerny,
i
díky
zavedené nimž
se
vybavení pro snowboarding rozrůstá s nebývalou dynamikou. Postupem času se snowboarding tak rozšířil, že je již Olympijským sportem.
Snurfer
Lyže Lyže jsou dvě podlouhlé desky se zvednutou špičkou, které se používají k lyžování.
Původně
dřevěné,
nyní
obvykle
ze
sklolaminátů,
anebo
jiných
kompozitních materiálů. Připevňují se k nohám pomocí lyžařského vázání. Historie Lyže lze považovat za jeden z nejstarších Byly
způsobů
důležitým
a
dopravy. mnohdy
i
jediným prostředkem umožňující pohyb v zasněženém prostředí, v zemích, kde po většinu roku byla sněhová pokrývka. Pravděpodobně vznikly ze sněžnic, postupným prodlužováním a zužováním. Na přelomu 18. a 19. století se ve Skandinávii
používaly lyže jak pro vojenské účely, tak v běžném životě, vytvořila se tak široká základna pro rychlý rozvoj lyžování. První závody na lyžích se uskutečnily v 19. století
v
Norsku.
Roku
1888
putoval norský cestovatel Fridtjof Nansen na lyžích do Grónska. Jeho výprava
se
stala
inspirací
pro
horaly z oblasti Alp, kteří přivezli lyže ze Skandinávie a rozšířili je ve své domovině. Severské lyžařské techniky
ovšem
nevyhovovaly
vysokohorskému terénu a tak v druhé polovině 19. století vzniklo Alpské lyžování. V českých zemích se lyže poprvé objevily 1887, kdy první lyže přivezl propagátor sportu Josef Rössler Ořovský. Typy lyží Rozdělují se podle délky a použití jako jsou běžecké, sjezdové, slalomové, skokanské a trikové. Tyhle všechny typy se ještě mnohdy rozdělují na různé další typy. Tak tady máte pár zajímavostí o lyžích a lyžování a snowboardech a snowboardování. Patrik Bartys
Móda Christmas fashion 2011-2012 Zima je velmi chladné roční období (i když to tak zatím nevypadá.) Přináší spoustu radovánek, jako jsou lyžování nebo sáňkování … Měli bychom se na to tedy teple obléknout. Kabátky, bundy i teplé kožichy budou mít výraz 20.
let.
Takže
jednoduché v barvách
a
budou klasické
hlavně
bílé,
béžové a černé. Samozřejmě zapomenout
nemůžeme na
to
nejpodstatnější. Správně zvolené
doplňky
dodají
oblečení správnou zimní vizáž. Čepice, rukavice, šály … nebojte se zapojit svou fantazii! Zvláštní místo v módě budou mít letos roláky. Není divu, jsou pohodlné, příjemné a v chladných zimních dnech krásně zahřejou. A
nakonec,
štědrovečerní
co
si
večeři?
vzít ...
To
ke už
nechám na vás, ale pořád bych zůstávala u rčení: „V jednoduchosti je krása.“ Šťastné a veselé.
Vaňková Eliška
Recenze počítačové hry Call of duty Modern warfare 3 Žánr hry je akční a zavede nás do současnosti. Ve světě vypukne 3. světová válka vyprovokovaná Ruskem a to napadne USA. Hrou nás budou provázet postavy Soap a Price, kteří unikají za vraždu amerického generála Shepherda, který se je pokusil zabít v minulém díle hry, Shepherdův plán však nikdo nezjistil. V jejich skrýši v Indii jsou napadeni vojáky ruského ultranacionalisty Vladimira Makarova. Po nějaký čas budeme mít pauzu od Soapa a Price. Ve hře budeme pokračovat za třetí postavu, ruského vojáka Yuriho. Po odrazení útoky na New York, se dostaneme do děje po půl roce. Ruský prezident letí do USA podepsat mírovou smlouvu. Jeho letadlo je však přepadeno Makarovými muži s cílem získat kody k jadernému arzenálu. Makarov prezidenta zajme a ruská armáda nevezme přepadení jako vnitřní problém a zahájí útoky na Evropu. Cesta uprchlíků povede přes Sierra Leone a Mogadišo s podezřením, že by se tu mohl Makarov skrývat, ale objevili něco, co by určitě nečekali. Děj po nějakou dobu bude ubíhat za člena jednotky která
SAS, se
bude
pokoušet
zoufale
ochránit
Londýn
před útoky.
chemickými Hra
nás
zavede i do Paříže, kde schyluje
se
taky k tvrdým
bojům. Podíváme se do Prahy, Berlína i Moskvy. Konečná část děje bude probíhat v Dubaji, kde se rozhodne o osudu Makarova. Stane se vítězem války nebo dostane, co si zaslouží? Albert Fuchs
Do kina Velká vánoční jízda Zahraniční vánoční filmy pro děti to u nás v kinech nemají úplně snadné. V případě Velké vánoční jízdy se však tvůrcům podařilo trefit se přímo do černého. Zápletka Velké vánoční jízdy přitom na první pohled moc originality nenabízí. Ani na ten druhý. Hlavním hrdinou je Santův mladší syn Arthur, který má Vánoce rád, snaží se v rodinném byznysu pomáhat, jak jen to jde, ale obvykle úplně všechno pokazí (a jednou se i taktně naznačí, že možná zavinil nějaké ty ztráty na životech). Arthur se víceméně smířil s tím, že rodinný podnik převezme jeho inteligentnější a schopnější brácha Steve, tatík se však zatím do důchodu nechystá, protože když se mu teď povedlo rozdat dvě miliardy dárků během jedné noci, tak je jasné, že na to ještě pořád má. Jeden dárek však k plánované majitelce shodou okolností nedorazil a zbývá už jen pár hodin, než se mrňavá Gwen kdesi v Anglii probudí a zjistí, že její vysněné kolo pod stromkem není. Oficiálně celá vánoční akce dopadla úspěšně, tak proč se zabývat jedním dítětem? Arthur to ale vidí jinak a spolu se senilním dědou Santou, jeho pravděpodobně umírajícím sobem, obstarožními sáněmi a hyperaktivní bandou skřítků vyráží zachránit Vánoce. Příběh je ovšem to úplně poslední, co by vás mělo v kině zajímat. Respektive, řekněme to jinak – příběh vás nebude zajímat, protože Velká vánoční jízda nabere hned na začátku takové tempo a vy jednoduše nemáte šanci stíhat. Tvůrci pochopili, že jsou v jednadvacátém století a že dnešní děti nejsou zrovna zvědavé na nějaká ta poučování a klidnou atmosféru u stromečku. Chtějí akci, tempo, nápady, vtip a zábavu. A to všechno tu je. Už úvodní scéna, v níž vidíme, jakým způsobem Santa a jeho armáda skřítků zvládnou rozdávat dárky tisícům dětí najednou, je jednoduše boží. Člověk ani nestíhá sledovat všechny ty nápady, fóry, filmové odkazy a parodování žánrových klišé. Zkrátka nebuďte překvapení, až se vám při sledování toho, co všechno je nutné udělat, než se dárky dostanou k dětem, vytvoří na obličeji přiblbý úsměv.
Po naprosto odzbrojujícím úvodu se trochu zvolní, pořád však Velká vánoční jízda šlape až do konce výrazně svižněji než 90 % ostatních animáků. A sympatické na ní je hlavně to, že počítá jak s dospělými, tak i s dětmi. Název Velká vánoční jízda tady dokonale sedí. Vydechnete si totiž až na úplném konci a to jen proto, abyste si vychutnali povinné poselství o důležitosti Vánoc a rodiny. A nezáleží na tom, jak moc velcí cynici jste, tohle vás stejně nejspíš dostane. Od Úžasňákových tu jednoduše nebyl takhle „rychlý“ animák, v němž by fungovaly vizuální gagy, dialogové vtipy, akce i nějaká ta hlubší myšlenka. Je tedy škoda, že Velké vánoční jízdě malinko podráží nohy nevýrazné vizuální zpracování a že vypadá, jako kdyby ležela někde pět let v trezoru. Ačkoliv se animaci nedá upřít jisté kouzlo a stylizace působí celkem roztomile, tvůrcům v tomhle směru malinko ujel vlak. I tak jde ale o film, který byste v kině rozhodně neměli minout. Ve výsledku jde totiž o bezmála dokonalý rodinný animák, u něhož se pobaví děti i jejich rodiče. Jan Zapletal
