K ES ANSKÝ ASOPIS O RODIN
Zá í 2007
16
! "# ) +
! "$% " " !
, #&
$
!
&"
'
(
!
*
- . " / 01
2#
&
' !"
5 !
&
9
&
+
"'
+
6&
"
'" 3 #
4
"'7 "
#&
8
"
8
'&
: " '"
5
' 6
;
! " #
$%& '
Milí tená i, když se podívám z okna, vidím ulici, na které jsme si hráli jako d ti. M li jsme partu, s kterou jsme hrávali na schovku, fotbal, kriket, závody na kole, závody šnek a d lali i r zné lumpárny. B hem této doby postavili za cestou, která tvo ila hranici „našeho teritoria“, sídlišt s osmi a více patrovými paneláky. Také tam existovaly sídlištní party, ale vždy jsme se jich dost stranili. Na náš vkus tam d ti mluvily dost vulgárn , nezdravily, byly škodolibé, bez úcty k dosp lým, kradly a podrážely se mezi sebou. Z našeho pohledu si v podstat neum ly hrát, jen se po ád praly a hledaly, kde by sehnaly cigarety, vlastn se ani po ádn neum ly spole n na ni em domluvit. Naše parta je už dávno pry a mládež ze sídlišt si pot ebovala zv tšit teritorium, a tak zabrala „naši starou“ louku se stromy a rybní kem. Po ádá zde své dýchánky, které již zdaleka nejsou jen o cigaretách. Já sám mám dnes d ti, a tak uvažuji, kam je pustím ven? Zp soby sídlišt se p iblížily k našemu domu a prostor pro starou partu je ten tam. Cht l bych však v bec, aby mé d ti vyrostly v podobné part jako já? Vzhledem k poznání, které m li mí rodi e, si nem žu na nic st žovat. Cht li, aby z nás vyrostli slušní lidé, a to se jim poda ilo. Avšak já chci, abychom došli do plnosti Krista. Kde tedy pustit mé d ti na sluní ko a na erstvý vzduch? Které kamarády jim povolit, a které ne? Které prost edí je pro n vhodné, aby poznaly dobré v ci, které ve stá í jako když naleznou? Proto jsem tak vd ný za obecenství se spravedlivými, kte í piln pracují, aby nám p inesli další díl požehnání p ímo do našich domov . Nech tedy Vám i m toto další íslo asopisu P ikrytí pom že odpov d t na naše otázky ohledn výchovy d tí a fungování našich rodin v bec, tak, abychom byli schopni dojít jako celek do plné postavy Kristovy. Váš bratr v Kristu Tomáš Brcha 1
ekám, až se vdám aneb Kam máš up ený sv j pohled? Pavlína Davis
!
" ! "
"
#
$ ( #)
&
% %
+ !
-
" ( %(
%( &
, !( !
% ( + ! (
% %
,
! $#
( & #/
# !(
"
" %
"
! 1
#
"
% !
$ (
%
# 2+
! ,
$
% $ $&
+% ! !4 '
! % ! %
% %
( "
" & "
# !
, %
,
! ! &
%
" # 0 "
&
% !( & $ * % 2 & ( ! $ , ( ' % 3 3 . #
! #*
% " %3
( $
" %
&
! ($
% ,%
# /, "
% %
(
!
! (&! &
.
!
&
!
#' (
, !
#
! #'
( #*
& (
&
"
! ! ( (' ! % % ( #6! ! % 7 %
" !# 2
!
( & % $ !
! &
5 ( %! ,
% & (
+% (
%
!# / ! %
%( &
(
" !
&
& ! #
2 ! ( % & ($
&
+% ,
% !
& +%
! 5 '
& % # :
% % 3
+%
+
! +
& (% #:
+
,% !
7
#
" ( ; $ $
/, 7 # 7( & & & # 2 ! ( ( ( $ %
$ %
(
(
$ ( $ %
%!
(
&
!
%
% $ #/ #*
(
$( #
& ($ % ! (+ 1
!&
%
# <
! !
! & % '
* ( +% # ? &, ? 8 ( % 8
!
% #2
"
= #: (+ & ( > & ? ! +% !
8
…kolem sebe vidím mladé lidi, kte í brání svému vlastnímu požehnání tím, že místo poddanosti Bohu se poddávají vzpou e…
$& "
!
&
4) !
#
$
& (
!
" ($ % $
(+
( &%
& !
"
2( ( (
% 9
! ! %
%
" (
! ( %$ $ #/ ' # 2 ! " % & ! ! ! ( # ' ,% " +
+ &
* % &
! ( % +% 8
(
# 0 + %
( &
(
$
% %
# /! %
" %
! #)
* * % $
( " * %
(
+ ,
% * % 3
,
? ( %
)(
"
@ 4
)(
+
"
(
+ &
% "
5 *
( (
% &
) &
! ,% " (
! #
% %
(+
…brzy jsem pochopila, že pokud to Slovo neuvedu do praxe, z stane mi jen v hlav a nebude mít moc prom nit moji duši…
# ( ( ! ( & A# )
" #2 !
% ,%
#
&
" &
( " ( ( ! B B5 3 ( %$ & ( " & # ,% & + ! $ ( ( $ # . + % & " , $ ( " 5 * $ % ' % $ #) , $ ( , "& $ ( ( ( (+ ,% %( , % ( ( # 0 & ( ,% ( & ! % * % # <0 , + * % " + ( & & % " % % & % ( " #= * < ( 1 = (&! % ( C &, % ( #: ! % " " ( C # ! " " " 5 % ! % ( " & + D & ( " ( % +% @ ( $ & #E 4F " $ ( * " ! ! ! # * % ( ( ! & # % ! % 2( # / ,% " !4 . ( ( & 7 " , # 8 ! ! 7 ( 6 , ( #' ! ( + ! + ( & % % % ( & + ( # 4
.
+ % ( #2 !
+
%
%
"
% ( %$
"
"
: % (+
( $ %
(
! $ !
! +% ( ! % %( 0 & & %"
&
$ % % !
% (
! @ "
, (
$ %
%
%
( 4 /&
( &
#2 %
+%
(
+
" # ' " 4 ) ( ( + & & % % $ " ! # & $ % ( % (+ ,% $ % & # E% & ! & ! % % +% " % & ! H ( % #2 ! % % % % #
%
& % ! & # * & % (! " " 5 ( ( (
%
%
%
%
% ( # )"
( % # )( ( %+ (
" ( ,%
& " ( #'
!
"
% $G %
% %# 6 ,
" %
&
& $ ! ( %& (
(
# #E , % (
& 4 * ! " % ($ " , & " (+% ( & % $ ( % & %( + ( # / ( %! %! + !% % # ! ( " ( ! + ! ! & % & $ % ( # 6 & ; & ( > ( % ,% + ( !5 ! ( & ! ! (& #
)( & 4 )( &
; $ , %
&
>
" (
= ! #/ & %
%
+%
+
<& % ! !
+
( "
! -
! $ %
!
!
($
(
$ % "
5 %
(
&
&
&
&
%
-
&
, (+ E " &
! )
# ( $
# (
( $ " 6 6 #N "6 ( +% & % " ( " # ! 3
!
)#-# 6 (
%
%(
& % +%
!
$
( &
$# I %( % !
&
%
4:
6
# ,
% %
+ % !
$ +% 4 0
(
( %+ # ,% & (D % 8 %
#% ,% # <: D E M ( D ' !8 #= / ( ! % " & % % % ( & & ' ( ( ( % ,% # 4F $ $ ( $ $ ( @ ! + & ; + , & $ ; " ( $ ! % 3 /! & & ! &( #' " # + +G ,% " ( (
% ,% ! (!
% %
! )
#F ($
%
( %
Uv Mu, že pro tebe má jen to nejlepší, i když zrovna nejede podle tvého jízdního ádu.
6
$
($ %# *
5 (+ %
Pár tip pro ty, kte í se cítí osam le…
< 9 = >? + @ A BC @ 6 % ' 7 " '
O P = AFC + E ) O D@ C % M ? = N 9 MOQ I=Q I F?2A 9 @ 9 >@ N + D O >? ) = Q = P >? = ? ) = P + 9)
<=D @ A E @9 = ? ? F D% @ G = H I A = C @ 6 % 7 J
C ) B N= ? + ) ? @ 6 % ' 7 " 7"! #6
@ 9 2 NO @ D @ A BC , 9 I D1 C B 1 @ ! " ! ' " "#
@ 9 >K ) = C B L ) > 2 M NB D = A 1 B D @ $ # ' "
< 9 B AF ) ? @ 9 I F?2L I A >9 , D) I = 9 @ " ' " "#J
7
Sloužíte rády druhým?
Pokud je n co, co se feministickému hnutí protiví, pak je to služba. Ženy, které feminismus vyznávají, odcházejí do práce, která je bude bavit a zajímat, a budují si kariéru, která jim zajistí dostatek pen z, aby nemusely sloužit druhým. Netouží z stat doma, snaží se tomu všemožn vyhnout. Domov a rodina od nich totiž vyžaduje službu.
Ježíš však u il: „Ale kdo z vás nejv tší jest, bu služebníkem vaším.“ (Matouš 23:11) Také ekl: „...Syn lov ka nep išel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil,...“ (Matouš 20:28) a dal nám p íklad, který m žeme následovat. Sloužíte rády druhým? Bible íká, že žena byla u in na pomocnicí svému muži, služebnicí. Pro naše kultura tolik nesnáší sloužení? Nejohavn jší v cí na sv t je sobectví, a p itom se zdá, že je to práv to, co tolik lidí nejvíce chce. Opakem sobectví je sloužit ostatním. A být služebníkem je p ekrásná v c. Ježíš povolal všechny k es any, chlapce, d v ata, muže i ženy, aby byli milujícími služebníky. Jako žena máš však ke služb nejvíce p íležitostí. Není to úžasné? Ti, kte í slouží, jsou v tšinou u druhých oblíbeni. P emýšlely jste n kdy o tom, pro se v p íb zích ze starých dob mluví o matkách s takovou úctou a vážností? Je to proto, že slouží svým rodinám tolika r znými zp soby – p ipravují jídlo, perou prádlo, uklízejí d m a starají se o množství dalších mali kostí. Služebník, který usilovn a v rn pracuje, je zárove tím, kdo je nejvíce milován. Nem li bychom však sloužit druhým ze sobeckých motiv . Možnost sloužit je p ece tou nejnádhern jší výsadou, kterou žena má. Neo ekávej však, že až se staneš ženou, za neš najednou ráda sloužit. Takové v ci se v život nestávají p es noc. Do nových životních etap se nedostáváme z ni eho nic za ohlušujícího zvuku „velkého t esku“. Musíme do nich dor stat. Postupn si na n zvykáme, u íme se jednu v c po druhé. Jak se tedy m žeš u it být služebnicí? Je tolik zp sob , jak sloužit druhým, i když jsi stále ješt malé d v e a bydlíš doma u svých rodi . Z ejm 8
nenajdeš nikoho, kdo by proti tomu n co namítal (a pokud ano, najdi jen jiný zp sob, jak sloužit). Pokud se chceš u it být mladou ženou, hledej každou p íležitost, kde m žeš posloužit. Nejprve si udržuj p kn uklizený sv j pokoj a postel m j vždy ustlanou. Pak si všímej v cí, které nejsou uklizené ve vašem dom a ekni si: „To m žu ud lat já.“ (Samoz ejm se nejprve zeptej rodi , než to ud láš.) Je mýdlo v držá ku rozb edlé? Pro bys to nedala do po ádku práv ty? Nestíháte doma prát prádlo? Pro nenabídneš, že vypereš jednu nebo dv pra ky? Neustele si tv j bratr nikdy postel? Pro mu ji neusteleš, místo aby sis na n j st žovala? Je na zahrad plevel, který ne a ne zmizet? Pro si ho nevezmeš na starost? St žovat si je p irozená sobecká reakce na t žkosti i nep íjemnosti, které nás v život potkávají. Sloužit druhým je však v takových situacích lepším ešením. Jak asto se cítíš š astná, když si st žuješ? Bezpochyby ne moc asto! Ale když skute n pochopíš postoj služebníka, budeš sama p ekvapená, jak dob e se budeš cítit. Mnohé mladé dívky tak netrp liv touží být mladými ženami! D v ata instinktivn v dí, že ženství je nádherná v c. Tak pokud se chceš už te u it laskavému ženství, nejlepší místo, kde za ít, je služba druhým. Pro to nezkusit už dnes? Autor neznámý
9
09
$
"& 5 7 " ' " & R3
?S 7
T /:
1
2#
& ' '" $ % & ' () (pokra ování – 16. ást)
#"
=
&
*
'
'"
7 $" 5
Správné užití výplaty má zásadní význam pro získání vlády nad dít tem a ta je nutným p edpokladem k tomu, aby výchova byla ú inná. Je jasné, že velení dít ti tvo í pouze jednu stránku výchovy, což bude z ejmé z následující kapitoly. Nicmén dít , které nemá úctu k autorit rodi , nebude p ijímat jejich vyu ování a nebude možno jej ádn vychovat. Pro n které rodi e p edstavuje výplata z r zných d vod zásadní p ekážku. V této kapitole se na tyto d vody zam íme a navrhneme ešení. N které d ti jsou mnohem snadn ji vychovatelné než jiné. Zdá se, že mají touhu init to, co se líbí jejich rodi m. V o ekávání p ijímají jejich p íkazy a není jim zat žko poddat se vlád rodi . Je p irozené, že takové d ti jsou pro své rodi e pot šením. V tšina d tí však do této kategorie nepat í a dokonce i ty nejpoddan jší d ti se as od asu b hem d tství vzep ou ve vzpou e. Rodi e musí být ve st ehu, protože tiché dít m že být ve vzpou e pasivn . Je snadné p ehlédnout vzpouru, která neklade žádný zjevný odpor. Opa ným extrémem je dít , nad kterým zdánliv nelze kontrolu v bec získat. Pokud je schopno dít se silnou v lí zatvrzele odolávat proutku s úšklebkem na tvá i, p edstavuje zna ný problém. Jeho vzdor autorit a silná v le napovídají, že m že jít o potenciální kriminální živel (ty samé vlastnosti však mohou nazna ovat, že se jedná o budoucího v dce, u n hož je silná v le dopln na vysokou inteligencí). Pokud výplata nezabírá, znamená to, že n co 10
není v po ádku: proutek je p íliš malý, chlapec je již p íliš velký na to, aby ho dostala pod kontrolu matka, nebo se state n pokouší zdrtit rodi e tím, že bude mít siln jší v li než oni. Je-li dít tak velké, že nad ním není schopen získat vládu ani jeho otec (p íkladem m že být dospívající mladík), pak je z ejm na výchovu již p íliš pozd . Dodatek A této knihy „Nad je pro rodi e, kte í selhali“ m že poskytnout odpov di na n které otázky. Je-li dít velmi tvrdohlavé, nemusí to nutn znamenat, že nad ním nelze získat vládu, ale spíše to, že vás p elstilo. Chlapci jsou toho schopni už ve v ku deseti let. Pokud matka projevila známky slabosti (ned slednost, frustraci nebo nervové zhroucení) b hem p edchozích konflikt , dít po ítá s tím, že ji nakonec rozloží. Sv j vzdor používá jako hru v nad ji, že matku v její slabosti zažene do kouta. Jeho taktika spo ívá v tom, že obrátí její slabost proti ní samotné, tak aby ho nakonec nechala, a si d lá, co chce. ešením v takové situaci je, aby si matka uv domila, co se d je, a pevn se rozhodla nad svojí slabostí pro dobro dít te zvít zit. Musí se obrnit proti konfliktu, který p ed ní stojí. Musí zcela zm nit náhled, který na ni její dít má, a musí mu p edat jasný signál, že se v žádném p ípad nenechá zastrašovat. V takové situaci je naprosto žádoucí, aby se do situace vložil otec a dít ubezpe il, že nedopustí, aby dít matku p emohlo. Otc v zásah je zcela nevyhnutelný tehdy, když je dít v období dospívání nebo již nad matkou zvít zilo. Když matka není schopna mít nad dít tem vládu nebo se nedá o ekávat, že by toho byla schopna, musí nastoupit otec a ujmout se plné zodpov dnosti za nastavení pravidel a vynucení poslušnosti. (Zvláštní zaopatení, které B h p ipravil pro rodiny, kde chybí otec nebo matka, bude vysv tleno pozd ji.) Vnit ní p ekážky, které brání Božímu jednání Stává se pom rn asto, že i rodi e, kte í porozum li, jakým zp sobem mít vládu nad d tskou vzpourou, mají tendenci si hledat okliku a výplat svých d tí se vyhnout. Znalost toho, co je t eba d lat, je však n co zcela jiného, než to skute n d sledn uplat ovat. ádná výchova d tí vyžaduje as a energii. P edevším však vyžaduje rodi e, kte í mají charakter. Musí být schopni pot ebu dít te být vychováno nad adit svým vlastním zájm m. Musí být ochotni poddat se Božímu zp sobu jednání a up ednostnit jej p ed svými vlastními názory. Rodi e, kte í sami žijí ve h íchu vzpoury v i Bohu, Jeho Slovu nebo Jím ustanoveným princip m a autoritám, vychovají s nejv tší pravd podobností vzpurné d ti. Pokud jsou sami rebelové, budou p i pokusu o nastavení pravidel a zajišt ní jejich dodržování zakoušet velké t žkosti. Svoji vlastní neposlušnost se pak pokusí omluvit tím, že si najdou „lepší“ cestu, jak své 11
d ti vychovat. Jestliže dosp lý lov k není schopen jednat se svojí vlastní vzpourou p ed Bohem, jist nebude schopen d sledn uplat ovat principy, které Boží slovo p edkládá. Bu bude p íliš povolný, nebo p esmíru p ísný, nebo se v d sledku své vlastní nestability bude pohybovat mezi dv ma extrémy. Dokonce i rodi e, kte í cht jí init Boží v li, musí zvít zit nad svojí vlastní h íšnou p irozeností a názory, které jsou založené na klamné filozofii. Jsme závislí na Božím slovu, protože nám p ináší správný pohled na výchovu, a také p ímo na Hospodinu v tom, že je to On, kdo nám dává schopnost podle poznání také jednat. Všichni rodi e, kte í cht jí být ve výchov úsp šní, musí rozeznat a odmítnout následující výmluvy a p ekážky: 1. Neznalost Božího zp sobu jednání. Nikdo nem že init Boží v li, pokud neví, jaká je. Z toho d vodu je nutné, aby rodi e zvládli informace o výchov d tí studiem Bible a biblických pom cek, jako je nap íklad tato kniha. Rodi e by své d ti m li vyu ovat na téma „Co Bible íká o výchov d tí“, tak aby d ti pochopily, co je zdrojem rodiovské autority a pravidel. 2. Arogance. Lidská pýcha je v bec nejv tší p ekážkou poslušnosti Boha. Rodi e, kterým se dostalo vysokého vzd lání v lidské moudrosti a filozofiích (obzvlášt pak v psychologii), budou muset uplatnit zna nou dávku obez etnosti, aby se jejich poznání nepovýšilo nad Boží slovo (2. Korintským 10:5,6). Pýcha není výhradní záležitostí vzd laných. Ti, kte í jsou nevzd laní, mohou být arogantní ve svém nedostatku poznání a odmítat informace, které jsou v rozporu s jejich názory. Pýcha na vlastní názor se projevuje v odmítnutí Boží pravdy a p ijetí lidské autority místo ní. Typickým projevem takového nastavení mohou být formulace jako: „Zvládnu to lépe po svém.“ „Moje dít je prost jiné.“ „Každé dít je jiné a musí se vychovávat jinak.“ „Každý ví, že neexistuje žádná jediná a správná cesta.“ „Lidská moudrost našla lepší zp sob.“ „Jak by mohlo na tak složitý problém existovat jednoduché ešení?“ nebo dokonce: „Lidé už jsou p íliš civilizovaní na to, aby pot ebovali používat hrubou sílu.“ Ti, kdo p ijali fakt, že B h lov ku p edal nad asové principy, aby byl jeho život úsp šný, se nesmí nechat ovliv ovat t mi, kdo Boží slovo odmítají. 3. Vlastní h íšná p irozenost rodi . Vzhledem k tomu, že n kolik posledních generací své d ti nevychovalo, v tšina z nás jsou sob st ední lidé. Máme sklon být leniví a sobe tí. V podstat se nám naše d ti vychová12
vat ani nechce. Chceme si hrát nebo být baveni, a pokud je to možné, vyhýbáme se zodpov dnosti. Naše pohodlnost nás vede k tomu, abychom hledali cesti ky, jak se vyhnout konflikt m. Schováváme se za tvrzení jako: „D ti budou vždy jen d tmi.“ Nebo: „Je to jen p echodné období v jeho život .“ Je samoz ejm pravdou, že d ti budou d tmi, ale zárove platí i to, že d tmi z stanou, pokud budou ponechány bez výchovy. Ten fakt je v dnešní dob zjevný, protože existuje tolik nevychovaných dosp lých lidí. Rodi e si nechávají utéci p íležitosti k výchov prost tím, že své d ti nechávají procházet obdobími vývoje, aniž by je n jak usm r ovali. Ze všech nejsmutn jší jsou však z ejm ti k es anští rodi e, kte í užívají nesprávné pochopení lásky a milosti k tomu, aby omlouvali liberálnost svých d tí. K es ané také klamou sami sebe, když se domnívají, že B h bude jejich d ti vychovávat místo nich. Dokud dít žije pod autoritou rodi , je jeho výchova výhradn jejich zodpov dností. D vody, které rodi m brání získat nad d tmi vládu prost ednictvím výplaty, spadají do t í kategorií. První p ekážkou je odmítnutí Boha. Projevuje se negativním postojem k vyu ení se z Božího slova nebo neposlušností v i tomu, co je z Božího slova již známé. Jediný zp sob nápravy je u init pevné rozhodnutí, kdo bude vládnout. Jedinec se rozhoduje, zda Bohu dovolí, aby vládl On, nikoli jeho vlastní povýšená v le. Druhou p ekážkou je neznalost Božího slova. To lze napravit pravidelným navšt vováním dobrého shromážd ní, ve kterém se d sledn vyu uje Boží slovo, a také osobním studiem Bible. T etí p ekážkou je h íšná p irozenost lov ka, která se ho neustále snaží zotro ovat. ešení této nejzávažn jší p ekážky spo ívá v dosažení zralosti v poznání Božího slova a v d sledné poddanosti Jeho v li a vedení a sm rování Ducha Svatého. Mají-li rodi e získat vládu nad dít tem, které se vzpouzí jejich autorit , pak k výplat proutkem neexistuje žádná jiná alternativa. Co není výplatou Stejn tak jako je d ležité v d t, v em výplata spo ívá, je d ležité rozpoznat, co výplata není. Výplatou nejsou: • Slovní nadávky. Výplata neznamená n koho se vat, vyhrožovat mu nebo je et v návalu hn vu. To jsou spíše projevy hysterického záchvatu u dosp lého lov ka. Takové chování pouze podpo í neúctu dít te v i rodi ovské autorit a odhalí neschopnost rodi e vládnout. Takový rodi nemá vládu sám nad sebou. Poda í-li se dít ti dostat rodi e do stavu, 13
kdy ztrácejí vládu sami nad sebou, dokázalo si, že jeho rodi mu nemá právo vládnout. • Žadon ní nebo žebrání, aby se vzpurné dít pod ídilo. Rodi e asto takového p ístupu používají: „Zlatí ko, mamince se d lá tak špatn , když neposloucháš. Prosím, ud lej, co ti íkám.“ Je-li dít ve vzpou e, pak takový p ístup jenom umocní jeho pohrdání autoritou. Slova ponau ení a napomenutí již dít zavrhlo a další mluvení není výplatou. Když rodi e vzpurné dít prosí a p emlouvají, dostalo je p esn tam, kde je cht lo mít – poddané své v li, ve stavu, kdy vyjednávají o svých právech. • Trest. Výplata není to samé co trest. Je mnoho typ trest , ale pouze jeden zp sob výplaty. Jakýkoli trest, jako nap íklad izolace dít te, omezení jeho výhod nebo jakýkoli další p ístup, který se vyhýbá ádnému užití fyzické bolesti, vzpouru dít te nep em že. Užití trestu na vzpurné dít pouze vyp sobí v tší zatvrzelost a rozvine nenávist v i autorit . Dá se to p irovnat k pokusu zastavit úto ícího lva vodní pistolkou. Jenom ho to rozzu í. Nebo je to jako bychom p imá kli pojistný ventil papi áku, abychom se zbavili hluku. Na chvíli bude ticho, ale nakonec dojde k explozi. Je-li vzpurné dít potrestáno za neposlušnost, ale se vzpourou samou se nejedná, vnit ní p etlak vzdorovitosti jen nar stá. Vzpurné dít , se kterým se jedná tímto zp sobem, nakonec vybuchne jako tlakový hrnec. • Psychologická manipulace. Žádná technika manipulace nem že nahradit výplatu. Techniky, jakými jsou nap íklad debata, podplácení, p esm rování pozornosti dít te, hraní na jeho city i zneužívání jeho h íšné p irozenosti, zastrašování i podvád ní, d tskou vzpouru nep emohou. Jejich užití m že vést k do asnému uklidn ní situace, ale stejn jako u tlakového hrnce p etlak vzpoury nelze neprodyšn uzav ít. Spíše je nutno uhasit ohe . Dít , kterým rodi e manipulovali, možná jejich podvod nikdy neodhalí, ale také nezíská vychování. Jako dosp lý lov k bude postrádat sebeovládání. N které d ti takovou hru nakonec prokouknou a manipulativní techniku obrátí proti rodi m samým. Jiné d ti, když zjistí, jak byly manipulovány, zase úctu k rodi m zcela ztratí.
14
Žádná z t chto náhražek výplaty nepovede k vít zství nad vzpourou. Jsou to pouze krátkozraké pokusy lé it p íznaky namísto ešení jádra problému. Užijeme-li na dít ve vzpou e nadávky, doprošování, trestání nebo manipulaci, p inese to pouze negativní odezvu. Vyvine se u n ho nenávist a nedostatek úcty k autoritám obecn . Bude trp t pocitem odcizení od rodi , bude upadat do sebelítosti, sebeospravedl ování, a dokonce m že mít sklon k mu ednictví. Rodi e, kte í používají takové metody namísto ádné výplaty, nikdy v podstat konflikt nevy eší. V kone ném d sledku to negativn ovliv uje i rodi e. Odcizí se dít ti a nejsou schopni projev opravdové lásky. V d sledku frustrace z toho, že nemají v ci pod kontrolou, p esouvají sv j pocit viny na dít . asto se pak stává, že jsou v i dít ti pomstychtiví, neustále dávají najevo sv j nesouhlas a astokrát úto í v hn vu, aby si s dít tem „vy ídili ú ty“. Není-li konflikt vzpoury ešen, mezi dít tem a rodi em nelze navázat obecenství a harmonii. Existují spíše do asná p ím í mezi jednotlivými výbuchy d tské vzpoury a rodi ovskou snahou dít ve frustraci sm rovat nebo omezovat. N kte í rodi e se nakonec s malým tyranem smí í kv li zachování „pokoje“, a tak žijí zdeprimovaní v podstat pod jeho nadvládou. Následující obrázek ukazuje tento stav odcizení:
LÁSKA ODMÍTNUTA
NEMÁ ÚCTU
ZPOCHYBNIL AUTORITU U ENÍ ODMÍTNUTO NARUŠENÝ VZTAH
REBEL: NEBUDE NASLOUCHAT NEBUDE POSLOUCHAT ZAVRHL AUTORITU
RODI E BEZ VLÁDY
KONFLIKT
Obr. 18.1 – Odcizení Jediný zp sob, jak mohou rodi e postavení autority, která byla podkopána vzpurným dít tem, znovu obnovit, je užití výplaty. Je to jediný zp sob, jak ukon it odcizení, frustraci a pocit nešt stí, který je d sledkem stavu vzpoury. Je to jediný zp sob, jak se do rodiny m že navrátit harmonie, pokoj 15
a ád, aby rodi e mohli nerušen pokra ovat v napl ování své zodpov dnosti, tj. d ti vyu ovat. Následující kresba znázor uje návrat ke správnému ádu:
RODI E MAJÍ VLÁDU
MOHOU VYU OVAT DÁVAT POKYNY VAROVAT NAPOMÍNAT
MOHOU PROJEVOVAT LÁSKU
MOHOU ŽEHNAT
OBNOVENÝ POKOJ A VZTAH
RESPEKTUJE AUTORITU NASLOUCHÁ A POSLOUCHÁ
DÍT VE SPRÁVNÉM POSTAVENÍ
Obr. 18.2 - Harmonie Ovoce výplaty Žid m 12:11b - než potom rozkošné ovoce spravedlnosti p ináší [trestání] t m, kte íž by v n m pocvi eni byli. S návratem k normálnímu stavu se vrací i úcta k rodi m jako k autoritám. Op t jsou v postavení, kdy mohou své dít vyu ovat vydáváním pokyn , varováním a napomenutím. Je-li dít ve správném nastavení, bude op t poslouchat a plnit je. Vztah obecenství mezi rodi i a dít tem s sebou nese pokoj a harmonii. Rodi e mohou svobodn svoji lásku dít ti r znými zp soby vyjad ovat a požehnat mu. Správn vychované dít bude napl ovat biblické p ikázání poslušnosti a úcty v i rodi m. Rodi e, kte í za nou svým d tem velet v ranném v ku a d sledn v tom pokra ují, mohou t chto cíl dosáhnout dlouho p edtím, než se dít dostane do v ku puberty. P estože jsou poslušnost a úcta rozho16
dující faktory, ur it nejsou kone ným cílem výchovy. Jsou to pouze prost edky k jeho dosažení. Boží cíl rodi ovské výchovy Deuteronomium 6:6,7 - A budou slova tato, kteráž já p ikazuji tob dnes, v srdci tvém. A budeš je asto op tovati syn m svým, a mluviti o nich, když sedneš v dom svém, když p jdeš cestou, a léhaje i vstávaje. P ísloví 22:6 - Vyu uj mladého podlé zp sobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní. Efezským 6:4 - A vy otcové nepopouzejte k hn vu dítek svých, ale vychovávejte je v cvi ení a v napomínání Pán . Božím zám rem je, aby d ti byly vyu eny podle Jeho slova a v d ly, jak mají žít své životy. Nejpodstatn jší d sledek toho, že se dít nau í poslouchat a ctít své rodi e, je, že pak bude p ipraveno od nich p ijímat vyuování. Jediný zp sob, jak lov k p ijme vyu ování n koho druhého, je uznání, že ten druhý je v postavení u itele. Ctí-li dít rodi e, pak má respekt k jejich slov m a je p ipraveno na výuku. Dít , které se nau ilo poslouchat, je p ipraveno rozvinout schopnost sebeovládání. Nadvláda rodi nad dít tem až do tohoto bodu hrála roli vn jší síly, která sm rovala jeho požadavky a silné touhy. Výplata sloužila jako bolestivé varování, které dít ti pomáhalo získat sebekontrolu. Hrozba fyzické bolesti plnila funkci vn jší síly jako protiváha pokušení. Pon vadž se dalo spolehnout na d slednost rodi , kdy za vzpouru p icházela výplata, m lo dít vždy možnost vybrat si, jakou cestou se vydá. Bu se mohlo poddat svým žádostem a obdržet výplatu, nebo své žádosti potla it a vyhnout se bolesti. Nyní musí porozum t, pro se vlastn má ovládat, aniž by mu hrozilo donucování zven í. Shrnutí: Velení vašim d tem V této kapitole jsme se zam ili na aspekt velení p i výchov d tí. Nyní bychom m li mít dobré porozum ní toho, co velení znamená a pro je pro d ti nezbytné. Zjistili jsme, že pokud se ujmeme zodpov dnosti dít omezovat, je nutno po ítat s konfliktem, a tento konflikt jsme schopni ztotožnit se vzpourou, která pramení z d tské svévole. Také jsme prostudovali ešení, které na vzpouru p edepisuje Boží slovo – výplatu. Následující body jsou shrnutím nejpodstatn jších princip obsažených v této kapitole. 17
• Velení je aspekt výchovy, p i kterém rodi e získávají poslušnost a úctu svých d tí. • Dokud dít p ijímá právo rodi jej sm rovat a omezovat, mají je rodi e pod kontrolou. • Cht jí-li mít rodi e dít pod kontrolou, musí po ítat s konflikty. • Pokud dít úmysln odmítá p ijmout autoritu rodi , je ve vzpou e. • Výplata je Boží zp sob, jak skoncovat se vzpourou a navrátit dít pod autoritu a vládu jeho rodi . • Výplata je ízený výkon fyzické bolesti, který má p im t dít vzdát se vzpoury a op t p ijmout autoritu rodi . • Rodi e mají vyplácet pomocí tenkého proutku. • Rodi e nemají vyplácet v hn vu, s cílem zp sobit bolest nebo šrámy, vynutit si slzy nebo lítost nebo vyventilovat svoji frustraci. • Výplata je výrazem pravé lásky a projev p íslušnosti k rodin . • Výplata není slovní napadání, diskuse, trest nebo ignorování vzniklého konfliktu. • Výsledkem výplaty je obnova správného vztahu mezi dít tem a rodiem. Tento vztah je p edpokladem k tomu, aby rodi mohl dosáhnout Božího zám ru v život dít te – výchovy. • Kone ným cílem velení je dít p ipravit pro to, aby mohlo p ijímat ponau ení z Božího slova a aby se u n ho mohlo rozvinout sebeovládání. Následující oddíl se bude v novat druhému aspektu výchovy d tí - výuce. Pomocí výuky si dít rozvíjí standardy. Ve fázi výuky se dít u í p emýšlet o d vodech, pro ho rodi e vedli a omezovali. U í se být vyzrálým dosp lým, který zná smysl svého života. Výuka je možná pouze tehdy, pokud se dít poddá svým rodi m. Dodate né úvahy Téma týrání d tí Osobn jsem p esv d en, že v tšina p ípad týrání d tí má svoji p í inu v tom, že rodi e prožívají frustraci z nezvladatelné vzpoury svých d tí, a tedy nikoli a priori z touhy zp sobit bezmocnému dít ti bolest. Jestliže rodi e správn neužívají výplaty, je pravd podobné, že jejich d ti boudou ím dál tím vzpurn jší. Nakonec jejich samolibí nebo pasivní rodi e vybuchnou vzteky. Vhodné užití výplaty by v tšinu takových citových výbuch eliminovala. 18
N kte í rodi e, kte í jsou skute n nemocní, alkoholici nebo jsou pod vlivem drog, skute n fyzicky, citov a dokonce i sexuáln týrají své vlastní nebo adoptivní d ti. Tito by m li být soudn stíháni v plném rozsahu zákona. Nicmén p es relativn nízký po et t chto ztracených existencí se náš národ stal posedlým v obžalobách z týrání d tí. Tato posedlost se obrátila dokonce i proti racionálním rodi m, kte í ádn uplat ují biblický princip výplaty p i jednání se vzpourou d tí. Postoj americké ve ejnosti se dramaticky m nil s každou generací dosp lých, kte í za ali rozhodovat. asopis Parade uve ejnil 15. kv tna 1994, že v roce 1986 zastávalo 84 % rodi t lesné tresty; v roce 1991 to bylo 67 % a v roce 1994 už jen 56 %. Bude-li tento trend pokra ovat, pak budou v roce 2000 dv t etiny národa proti t lesným trest m. Instituce Division of Child and Youth Services (DCYS) pracuje po celé zemi v rozporu s platnou legislativou. Bez jediného d kazu je schopna získat soudní p íkaz k domovní prohlídce, odejmout vám d ti, vyžadovat, abyste se podrobili psychologickým test m, a p ipravit vám bídný život na adu let – to vše na základ jednoho anonymního udání (n koho, kdo vás prost jen nemá v oblib ). M že to být váš léka , sestra, zuba , u itel ve škole, soused, p íbuzný nebo dokonce vaše vlastní d ti. P ipomíná to n komu praktiky nacistického N mecka? Kniha autorky Mary Pride nazvaná The Child Abuse Industry (v p ekladu Pr mysl týrání d tí) za íná t mito slovy: Minulý rok bylo falešn obvin no z týrání d tí p es milion severoamerických rodin. Tyto rodiny, lidé jako jsem já nebo vy, trp ly v r zné mí e. N které si pouze prožily ponížení z vyšet ování kv li týrání d tí a pak byly „propušt ny“. P estože jejich jména jsou pro podez ení z týrání d tí zanesena v ú edních listinách na dobu od p ti let až natrvalo, jsou to ti, kdo m li št stí. Jiní, kte í to št stí nem li, byli donuceni podrobit se povinným výchovným program m. Jiní p išli o domy a zruinovali své bankovní ú ty ve snaze se t mto nespravedlivým obvin ním bránit. Mnozí p išli o svá zam stnání. Ti poslední, a to je ze všeho nejsmutn jší, p išli o své d ti. Jsem p esv d en, že pro p íští generaci m že být otázka t lesných trest zkouškou vyznání k es anské víry. Víra amerických k es an nebyla nikdy prozkoušena hrozbou, že by museli zem ít v arén . N kte í k es ané již museli vyznat rozhodnutí t lesn trestat na sv dectví toho, že budou spíše poslouchat Boha než lov ka (Skutky 5:29). Kniha „Co íká Bible o výchov d tí“ byla již n kolikrát použita p i soudních procesech jako argument biblické výchovy a ospravedln ní t lesných trest . Jistý profesor, který píše knihu proti t lesným trest m, se nechal slyšet, že tato kniha nejlépe p edkládá k es anský náhled na t lesné tresty: 19
Napsal jsem knihu, která se snaží podpo it argument proti užití t lesných trest , a to jak z perspektivy vlastního v deckého výzkumu, tak z pohledu lov ka, který má bytostný zájem o problematiku trestání d tí. Byl jsem velmi pot šen zjišt ním, že není t eba, abych s vámi na dané téma souhlasil proto, abych získal vaše svolení z vaší knihy rozsáhle citovat. O to více, že vaši knihu považuji za jednu z nejoteven jších a nejlépe formulovaných obhajob t lesných trest z biblické perspektivy, kterou jsem doposud nalezl. - Professor Philip J. Greven, Jr. Katedra historie, Rudgers University Dle mého soudu má k es an dv možnosti: • M že se strachovat, co mu m že u init lov k a satan, když bude poslouchat Boha (Viz Matouš 10:28 a Žid m 13:6, než se rozhodnete vydat touto cestou.); nebo • M že se pokusit zachovat svoji výchovu d tí v maximálním soukromí, a p esto následovat Boha a být p ipraven vydat sv dectví, bude-li to t eba (P ísloví 22:3). Vydáte-li se touto cestou, pak by se výplata nikdy nem la odehrávat na ve ejnosti nebo i p ed p íbuznými, o kterých si nejste jisti. Pokud se dít vzbou í na ve ejnosti, m žete jej vzít dom a jednat s problémem doma – i když je to t eba zcela nevyhovující. Vaše dít bude poci ovat dávku d ležitosti, že jste si s ním dali takovou práci, ale nebude chtít danou zkušenost již opakovat.
20
O spálené omá ce a jednom vít zství Ká a Bozd ková
V sobotu nás ekala pravidelná brigáda na církevním dom a na m vyšla ada s va ením. Rozhodla jsem se, že ud lám naše oblíbené ku e na paprice. Dala jsem se do díla, a aby mi šla práce líp od ruky, pustila jsem si kazetu z ned lního shromážd ní, kde sest i ka Kv tka mluvila s d tmi o radosti. To slovo se m hodn dotýkalo a velmi jsem si uv domovala, jak d ležité je udržet si vírou radost i v situacích, kdy se neda í. Dvanáct litr vo avé omá ky se za mého stálého míchání vesele va ilo a i já jsem byla v dobré nálad a s chválou na rtech. Dom p išel i m j manžel, a protože mi cht l pomoci, ekl, že ud lá ve e i. Byla jsem ráda. Za al smažit vaje né chleby. Za chvíli se ale zdálo, jako by se n co pálilo. To jsou asi ty smaženky, ekla jsem si a dál vesele míchala svou omá ku. Až za n jakou dobu mi došlo, že ta nelibá v n se nese z mého obrovského hrnce. To snad ne! A bylo po nálad . Omá ku jsme ihned p elili, ale ta spálenina z ní byla stále cítit. A co te ? – honilo se mi hlavou. Dva litry smetany a tolik masa, a te to všechno zkazím… Bylo mi do breku. Vtom se mi znovu vrátilo slovo o radosti. Pán mi dal v ten okamžik milost a já navzdory svým pocit m jsem p ede všemi NAHLAS vyznala slova písni ky: „Netrápím se, když se neda í, Ježíš písní srdce naplnil…“ B h mi pomohl a celá t žkost i špatná nálada ze m úpln spadly. To, co jsem ani ne ekala, se stalo. Druhý den, když jsme s d v aty na brigád omá ku ochutnaly, napadlo n koho p idat citrónovou š ávu. Ta pohltila alespo áste n spálenou chu a omá ka se dala v pohod jíst. Dokonce se našli i tací, kte í si p idávali. 21
Náš B h je dobrý a všemocný, tak se p esta me trápit nad zkaženými ob dy a povsta me ve chvále s d v rou v Jeho moc. íman m 5:1-5: „Ospravedln ni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista, skrze n hož i p ístup m li jsme vírou k této milosti, kterou stojíme, a chlubíme se nad jí slávy Boží. A nejen nad jí, ale chlubíme se ssouženími, v douce, že ssoužení p sobí trp livost, a trp livost zkušení (zkušenost), zkušení pak nad ji. A nad je nezahanbuje, nebo láska Boží rozlita je v srdcích našich skrze ducha svatého, který nám je dán.“ Jakub 1:2-4: „Považujte to jen za radost, brat i moji, když upadáte do r zných zkoušek, víte p ece, že zkoušení vaší víry p sobí vytrvalost. Nechte však vytrvalost pln p sobit, abyste byli dokonalí a úplní a nem li žádný nedostatek.“(NBK) Od té doby jsem m la n kolik p íležitostí k tomu, abych se nau ila udržet si radost v každé situaci. N kdy se to poda ilo, n kdy ne, ale mám nad ji, že nastane as, kdy mi Boží radost nic a nikdo nevezme.
Ješt jeden tip – pokud n co p esolíte, nastrouhejte do toho mrkev, pop ípad brambor.
22
)"
"
2
% &
! ( %$ (
&
AA
%#
&
& ( + $ ( " $ 2 ! + ( !!L $ ! " O# ( #6+ + " !!& +# ' " ( : (% & ( & ' % #) + ' % "% & & ( %+ ( !# 6 " " & " ( % ( #8 ( ( & ( % #) $ ($ " 5 1 & , ! 4
#E +
( &
!
Marchelle Web Grand Junction, Colorado, USA
2 !
+ $ $
%(
"
(
# P& % !(
% ( &
& % "
2 ! P&
%
(
( ( % * % ( + "
! " # / %
#
Marnie Sagor
[email protected] Paulden, Arizona, USA David and Marnie mají Joshuu (18), Amandu (15), Shannon (13), Hannu (8), Izáka (5) a Benjamína (3) Nancy Campbell Above Rubies Ministry PO Box 681687 Franklin, TN 37068-1687 www.aboverubies.org
23
)
& & . +( ( & %
( ! ( & & ( P " ! %+ $ " (
" & ! (,& $ % % %
$
+
#' (
& &
$ (#8
( & &
+# ) % "
, % " $ ( ($ ($ " % #6! ( #E $ & $ +% " % & ! ( Q& % ! !( # ( & & ( ! #I % ( + " ( D #) $ & $
2( $
2
>
24
JAK P EDAT D TEM SVÉ P ESV D ENÍ S. M. Davis
V Bibli existuje slovo, které lze snadno p ehlédnout. tete ho, víte o n m, ale je pro vás pouze sou ástí v ty. V Písmu se nachází 293krát. Když se zastavíte a p emýšlíte o n m, víte, že je d ležité, ale je možné minout jeho zásadní d ležitost. Nedávno jsem etl knížku, nebo spisek, a celá kapitola byla v nována tomuto slovu. Ani jsem netušil, jak d ležité to slovo je. Že není bezvýznamné, to jsem v d l, ale tak málo jsem rozum l jeho podstat . P ed lety vypráv l jeden evangelista tento p íb h: Ve stát Georgia kázal na mládežnické konferenci o vztahu mladých k jejich rodi m. Po výzv se p ihlásila šestnáctiletá dívka s tím, že by se cht la pod lit o sv dectví. Zpoátku váhal, ale pak si ekl, že jí musí dát prostor. Dívka se jmenovala Keyla. Vypráv la, jak jednoho dne p išla ze školy plná nadšení z toho, že ji kamarádi pozvali na n jakou akci. Když to íkala mamince, byla si jista, že i ona bude sdílet její nadšení a že ji ur it pustí. Když maminka uslyšela, kam a s kým chce jít, ekla Keyle: „V žádném p ípad t nemohu pustit na takové místo.“ Keylino o ekávání skv lé akce se v n kolika okamžicích rozt íštilo na tisíc kousk . Vztekle se podívala na maminku a ekla: „Mami, tohle není fér! Ty mi nedop eješ žádnou zábavu!“ Pak se oto ila, utekla po schodech do svého pokojí ku a padla na postel. Maminka šla za ní, tiše vstoupila do pokoje, sedla na okraj postele a za ala vysv tlovat: „Keylo, není pravda, že ti nep ejeme dobrou zábavu. Ale mám t i d vody, pro t tam, milá ku, nemohu pustit. Za prvé, je to v rozporu s pravidly našeho domu. Na taková místa nechodíme. Nikdo z nás na taková místa nechodí. Za druhé, mám obavy, co se tý e kamarád , s kterými chceš jít. Up ímn e eno, myslím, že to není ten správný okruh p átel. Bojím se nechat t trávit tolik asu s takovou skupinou lidí. A za t etí, Keylo, ten hlavní d vod, pro ti nedovolím jít (a p itom ji hladila po rameni) – nechci, abys tam šla, protože t mám ráda a chci pro tv j život to nejlepší. Keylo…, ekla jsem, že t mám ráda. Keylo, milá ku, mám t moc moc ráda!“ Keyla neodpov d la… Král David byl již starý muž. V noval mnoho asu a vynaložil množství finan ních prost edk na to, aby jeho syn Šalomoun mohl postavit nádherný chrám v Jeruzalém . Povolal svého syna a v 1. Paralipomenon 22:11-12 25
teme, co mu ekl: „Protož, synu m j, Hospodin bude s tebou, a š astn se povede, a vystavíš d m Hospodina Boha svého, jakož mluvil o tob . A však dejž tob Hospodin rozum (porozum ní) a moudrost, a ustanoviž t nad Izraelem, abys ost íhal zákona Hospodina Boha svého.“ Krátce nato David umírá. Šalomoun se nachází v situaci s neskute n velkou zodpov dností. První Královská 3:5 íká: „Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té, a ekl B h: Žádej za koli, a dám tob .“ Máme za to, že Šalomoun byl v té dob mladý, dospívající muž. Ve verši sedmém íká Šalomoun Bohu, jak nedostate ný se cítí být pro tento úkol. Ve verši osmém íká, jak velká zodpov dnost leží na jeho bedrech, a pak v devátém verši je jeho modlitba: „Dejž tedy služebníku svému POZNÁNÍ m u í, srdce rozumné (srdce porozuCO B h chce, abych m ní), aby soudil lid tv j, a aby d lal, rozeznal mezi dobrým a zlým; MOUDROST m u í, nebo kdo bude moci souditi tento JAK B h chce, abych lid tv j tak mnohý?“
to d lal,
a POROZUM NÍ m u í, PRO B h chce, abych d lal, to co chce.
P ed svou smrtí se David modlí za Šalomouna a vyprošuje pro n j „moudrost a porozum ní“. B h íká Šalomounovi, a žádá, o chce. Jeho prosbou bylo porozum ní.
Klí ové slovo, o kterém hovo ím, je „porozum ní“ (krali tí ho p ekládají také jako rozum nebo rozumnost – poznámka p ekladatele). Název mého poselství je: „Pro pot ebuješ porozum ní“ nebo „Jak p edat následující generaci naše p esv d ení“. P ed chvíli zde vp edu na pódiu stáli prarodi e, rodi e a jejich d ti. Doufáme, že tato rodina má jistá p esv d ení a jisté standardy. Jak je mohou p edat d tem, které B h vložil do jejich st edu? Chci vám íci, že jednou z nejúžasn jších v cí v život je porozum ní. A podobn , nejhorší následky p icházejí tam, kde je neporozum ní nebo nedorozum ní. Naslouchejte pozorn , prosím, této myšlence: Porozum ní má v život co do in ní s poznáním odpov dí na otázky „pro “. Kniha, kterou jsem zmínil na za átku a která m velice oslovila, se odkazuje na vynikající knihu se zvláštním názvem „Ježíšova léta dospívání (Teenage years of Jesus Christ)“. Tato kniha se zabývá myšlenkou moudrosti, poznání a porozum ní. Poznání m 26
u í, co B h chce, abych d lal, moudrost m u í, jak B h chce, abych to d lal, a porozum ní m u í, pro B h chce, abych d lal, to co chce. P emýšlejte o tom prosím. P ed n kolika týdny m po shromážd ní oslovil jeden bratr, který má dar duchovního vyu ování a asto mi p inese r zné poznámky ke kázání. P istoupil ke mn a dal mi do ruky karti ku, na které bylo napsáno: „Dokud nevíš ,pro ‘, není d ležité ,jak‘. P e etl jsem si to a ekl: „Cože?“ „Dokud nevíš ,pro ‘, ,jak‘ není d ležité.“ ekl jsem mu: „P emýšlím o tom, nerozumím tomu, ale zní to zajímav . Mohl bys to prosím rozepsat?“ A on to rozepsal. Mám to zde s sebou a p esn to odpovídá tomuto poselství. Napsal: „Když se za ínáme u it n jakou lekci, za neme úvodem. V úvodu jsou nastín ny cíle – zám ry kurzu v etn výhod, které získám, když materiálem úsp šn projdu. A už nazýváme úvod jakkoli, hledáme v n m odpov na otázku, pro bych se m l tento kurz u it. Velké ,PRO ‘. Dokud si neodpovím na všechny otázky ,pro ‘, otázky ,co‘ a ,jak‘ nemají význam, a jsou nám dokonce p ekážkou. Pokud píšeme lekci, kázání, knihu bez odpov di na otázku pro , pak je to chaotické pojednání s nejasným po átkem i koncem, s nepokrytými oblastmi, a hlavn bez záv ru.“ Píše dále: „Ve v erejším kázání jsi hovo il o zp sobu k tu. Zp sobem k tu odpovídáme na otázku, pro jsme k t ni. ekl jsi, že Kristus to p ikázal, že je to ve ejné ztotožn ní se se smrtí, poh bem a vzk íšením Ježíše. Když jsi ekl ,pro ‘ je k est nutný, otázka ,jak‘ p irozen následuje – pono ením do vody, které dokonale zobrazuje, ,pro ‘ k est. Pro ? Protože k est zobrazuje smrt, poh eb a vzk íšení Ježíše. Když vedeme lov ka ke Kristu, tak napl ujeme vzor, který je klí em pro spasení. Za prvé, všichni jsme h íšníci (to je odpov na otázku, ,pro ‘ je spasení d ležité). Za druhé, odplatou h íchu je smrt (to je odpov na otázku, ,pro ‘ je spasení nezbytné), a za t etí, Ježíš za nás zem el (to je d vod, ,pro ‘ je spasení k dispozici). ,Jak‘ p ijít ke spasení – to p ichází až po tom, co známe ,pro ‘. Jak musíme p ijít k Bohu, p iznat sv j stav bezmoci, požádat o dar spasení. Dokud není jasné ,pro ‘, ,jak‘ nemá v bec žádný smysl. Dokud nemáte n koho ztraceného, tak ho nem žete zachránit. Pozorná analýza každého úsilí zjeví, že ,jak‘ p irozen vyplývá z ,pro ‘, a dokonce je to univerzální pravda aplikovatelná na celý lidský život. Dokud neznáš ,pro ‘, ,jak‘ nemá význam.“ Porozum ní má co do in ní s odpov mi na životní otázky „pro “. V Nehemiáši v 8. kapitole se shromáždil velký zástup lidu, aby slyšel tení Božího slova. Verše 2 a 3 íkají toto: „Tedy p inesl Ezdráš kn z zákon p ed to shromážd ní muž i žen i všech, kte íž by rozumn (tj. s porozum ním, s rozumem) poslouchati mohli, prvního dne m síce sedmého. I etl v n m na 27
té ulici, kteráž jest proti brán vodné, od jitra až do poledne, p i p ítomnosti muž i žen, i kte ížkoli rozum ti mohli. A uši všeho lidu obráceny byly k knize zákona.“ Všimn te si, že ve dvou verších se mluví o t ch, kte í mohou rozum t a kte í rozum jí – Bible zde íká, že dosp lí i d ti mohli poslouchat a rozum t. Jedna z nejd ležit jších v cí, které m žete své d ti nau it – poslouchat tak, aby mohli rozum t. Rozdíl mezi miminkem a dospívajícím dít tem je v porozum ní. A te pozor! Dít se u í od chvíle po etí, ale nerozumí, co se u í. A hlavn nerozumí, pro je to tak d ležité, a jist ani nem že v d t, co s tím. Ale jen co trochu povyroste, automaticky za ne hledat porozum ní. Mami, pro drží m síc na obloze? Mami, pro psi št kají? Mami, pro je zmrzlina studená? Mami, pro n kte í lidé jezdí v invalidním k esle? Mami, pro bre íš u krájení cibule? Mami, pro ohe pálí? Mami, pro zvony zvoní? Mami, pro máme sny? Kdo z vás už takové otázky slyšel? N kdy nás d ti p kn vy erpají, že? Pro musíme spát? Pro auta pot ebují palivo? Pro vítr rozhání mraky? Pro mravenci tolik pracují? Pro pavouci jedí mouchy? Pro , pro , pro ..? Co dít d lá? Hledá porozum ní. Rodi e, poslouchejte m pozorn . B h chce, aby d ti rozum ly. Chce, aby mladí lidé rozum li, a chce, abychom my jako dosp lí rozum li. B h má zájem, abys v d l, emu v íš. Ve skute nosti v íš tomu, co víš, a pokud nevíš, emu v íš, pravd podobn tomu brzo v it p estaneš. B h má zájem, abys v d l, pro v íš tomu, emu v íš. M žeš otev ít Bibli a íci n komu nejen emu v íš, ale pro v íš tomu, emu v íš. Jednou se Ježíš oto il na u edníky (v Matouši 15:16) a zeptal se jich: „Ješt nerozumíte?“ Pak jim vše podrobn vysv tlil a ptal se: „Po ád nerozumíte?“ Pak jim znova vysv tlil, o em mluvil. V Markovi 12:33 Ježíš íká, že B h chce, abychom Boha milovali celým srdcem, celou duší a celou svou myslí (doslova rozumem, porozum ním). V Matouši totéž místo mluví o celém srdci, duši a mysli. Víte, že ím více porozum ní máte, tím více m žete milovat Boha? Poslouchejte pozorn ! Jsou lidé, i dnešního dne, kte í jsou na Boha nahn vaní, rozhn vaní, a kte í mají v i Bohu ho kost. Víte pro ? Protože Bohu nerozum jí. Kdyby Bohu rozum li, kdyby rozum li, pro B h d lá to, co d lá, a pro ned lá to, co ned lá, pak by na Boha rozhn vaní a nazlobení nebyli. ím více rozumíte, pro B h d lá ur ité v ci, tím více 28
m žete Boha milovat. Nem žete Ho milovat svou myslí, pokud nerozumíte, pro d lá to, co d lá. N kdo ekn te amen. V Lukáši v kapitole 24 šel Ježíš po cest do Emauz s dv ma u edníky. Bylo to po uk ižování a vzk íšení. A te pozor! Je již po uk ižování a po vzk íšení a Ježíš je zde n kolik dn , aby dokon il, co je t eba, než se ujmou díla Jeho u edníci. Ježíšovi spolucestující jsou smutní a skleslí. Ježíš s nimi krá í, povídá si s nimi a ptá se jich: „Pro jste tak smutní a skleslí?“ Oni mu íkají: „Neslyšel jsi, co se stalo v Jeruzalém ? Jak Ježíš musel zem ít?“ Nepoznali, kdo Ježíš je. Verš 45 íká: „Tedy otev el jim mysl, aby rozum li Písm m.“ Víte, co se stalo? Když jim Ježíš za al otvírat Písma a vysv tlovat je, porozum li, pro musel zem ít, a když s nimi za al lámat chléb, otev eli se jim o i a za ali se radovat. Vrátili se do Jeruzaléma plní nadšení. Jak se ze skleslosti dostali k radosti? Jak se ze zklamání dostali k nadšení? Jak se to stalo? Porozum ní! Ježíš vzal Písma a vysv tlil jim, pro se to vše muselo stát. Jeden z fascinujících obraz Písma je Ježíš v chrámu ve v ku 12 let. Marie a Josef Ho nechali za sebou a o t i dny pozd ji Ho našli, jak sedí v chrámu mezi doktory, „poslouchaje jich, a otazuje se jich. A d sili se všickni, kte íž jej slyšeli, nad rozumností (porozum ním) a odpov dmi jeho“. (Lukáš 2:46-47) Bible nám zde chce n co ukázat. Ukazuje nám, že Ve v ku 12 let by do v ku 12 let by dít m lo mít základní váš syn a vaše pochopení všech klí ových otázek života. dcera m li být Byli udiveni porozum ním dvanáctiletého Ježíše. Rozum l základ m klí ových otázek schopni odpov d t života a um l je vysv tlit. Byli udiveni jeho na klí ové otázky odpov mi. Za ali se ptát Ježíše a On um l života a m li by být odpovídat. Ve v ku 12 let by váš syn a vaše schopni vám íct, dcera m li být schopni odpov d t na klí ové pro v í, emu otázky života a m li by být schopni vám íct, pro v í, emu v í. Víte, že jim to pom že v í. p ekonat to, emu n kte í íkají asovaná bomba puberty? Od t inácti výše by chlapec a dívka m li být mužem a ženou. V tomto ase se porozum ní up es uje, rozši uje a piluje. Ježíš pokládal otázky, protože hledal porozum ní. A tím ukázal, že naše d ti mají hledat porozum ní a být schopné ho mít. Jednou z mých oblíbeným inností s mladými lidmi jsou otázky a odpov di. Miluji taková shromážd ní. Takže první tezí je, že porozum ní má co do in ní s odpov mi na životní otázky „pro “. 29
Za druhé, klí ovým zp sobem, jak p edávat víru, standardy a p esv d ení následujícím generacím, je dávat jim porozum ní. Pokud tak ne iníte, svou víru, své standardy a p esv d ení nové generaci nep edáte. Knihu P ísloví napsal Šalomoun pro svého syna. V kapitole 2:11-12 íká: „Když vejde moudrost v srdce tvé, a um ní duši tvé se zalíbí. Proz etelnost ost íhati bude tebe, a opatrnost zachová t , vysvobozujíc t od cesty zlé, a od lidí mluvících v ci p evrácené.“ Pak vysv tluje, kdo zlý lov k je a pro se nemáme odvažovat s ním chodit. Dále vysv tluje, kdo je postranní žena a pro s ní nesmíme jít. O co se Šalomoun snaží? Snaží se íct: „Podívej, pokud získáš porozum ní o zlém muži a cizí žen , ochrání t to od nebezpe í.“ íká o cizí žen : „mrká svýma o ima“ – prostudujte si to – „ e mi svými lahodí.“ D vata, nebu te t mi, které se neustále to í okolo muž , ústa plná lahodných e í. Jako žena máš jisté charakterové znaky a jist nechceš vlastnosti cizí ženy. Toto jsou rysy cizí ženy. A všichni moud í mužové, kte í se objeví v blízkosti takových žen, ute ou. Nez stanou v jejich blízkosti. Pro ? Protože mají porozum ní, pro v jejich blízkosti nesm jí být. P ísloví 2:18 íká: „K smrti se zajisté nachyluje d m její, a k mrtvým stezky její.“ Verš 19: „Kte ížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života.“ íká zde, že v život mladého muže, který se zaplete s cizí ženou, se stane n co, co je nevratiteln poškozeno. Je n co, co se v n m stane, co se až do konce jeho života nem že už nikdy úpln napravit. Ne ekl jsem, že mu nem že být odpušt no, ne ekl jsem, že Boží milost nefunguje, ne ekl jsem, že Boží milosrdenství není nové každého rána. Ale ekl jsem, ..dít pot ebuje že mladý muž, který se zaplete s cizí ženou, by si porozum ní m l uv domit ješt d íve, než se tak stane, že jde a celá kniha do smrti. Jde do domu mrtvé, a nikdy se nevrátí P ísloví ukazuje, do stavu, kde byl p edtím. Ve verši 20 – autor P ísloví st ídá pozitivní s negativním – se snaží vysv tlit svému synovi, pro se nesmí vyskytovat v blízkosti takové ženy: „Abys chodil po cest dobrých, a stezek spravedlivých abys ost íhal.“
že dít musí chápat, pro d lá to, co d lá.
Kapitola 6, verš 32: „Ale cizoložící s ženou blázen jest…“ (v p ekladu KJV „nemá rozum“). íká: nerozumí, co d lá, je blázen. Kdyby opravdu, skute n , pln rozum l, co se stane a pro by m l z stat daleko od ní, pak by utíkal, aby si zachránil život. Byly tisíce a miliony t ch, kte í se zapletli s cizí ženou a zlým mužem, a pozd ji se dívali na sv j život a íkali: „Ó, kdybych rozum l, co se mi stane!“ 30
Všimn te si, že P ísloví vysv tlují pro , pro , pro . Práv v tom d lají rodi e jednu z nejv tších chyb. ekn me, že máte sedmileté dít a p istihnete ho, jak b ží po církevní místnosti. Chytnete ho za límec a eknete mu: „V církvi se neb há!“ Zeptá se: „Pro ?“ Takto se ptají, že? „Protože jsem ekl!“ Nevysv tlíte pro . O týden pozd ji v ásti církevní budovy vypukne požár. N kdo ekne vašemu osmiletému dít ti: „Rychle utíkej a p ines mi hasicí p ístroj!“ Co s tím ud lá? Pokud pob ží, neuposlechne otc v p íkaz. Ale nebyl by neposlušný, kdyby mu tatínek sv j p íkaz vysv tlil a ekl, pro rozkaz vydal. Místo: „Protože jsem ekl! Už nikdy v církvi neb hej! A pokud ano, bude zle!“ (Zle bude, když nep ib hne s hasicím p ístrojem) by m l tatínek íct: „Synku, nechci, abys b hal v církvi.“ „Pro ne?“ Tatínek si sedne, p itáhne svého synka k sob a ekne: „Synku, církev a zvlášt místo u kazatelny je místo, kde se shromaž uje Boží lid, aby uctíval Hospodina. Je neuctivé v i Bohu, pokud v církvi b háme a skota íme. A také, jsou zde starší lidé, které B h milostiv poslal do naší církve a m li bychom jim ukázal úctu, respekt a zájem. Pokud b žíš, m žeš n koho srazit a dostat ho do nemocnice. M žeš n komu zlomit ruku nebo nohu. A navíc, pamatuješ si, jak nás pastor prosil, abychom to ned lali?“ Te má porozum ní. Dostal n kolik d vod , pro nemá b hat v církvi. Te za ne ho et a n kdo vyk ikne: „Johne, rychle utíkej pro hasicí p ístroj!“ V krátké chvíli umí John zpracovat tatínk v p íkaz a zjistit, že toto je n co jiného, než o em mluvil tatínek. Nebude se na m zlobit, když pob žím pro hasicí p ístroj. Pro ? Protože odpov na toto „pro “ je jiná, a chlapec ud lá naprosto správn , pokud pob ží a p inese hasicí p ístroj. Dám vám další ilustraci ze života. Máte malé dít a má potíž z stat ve er v posteli. Dáte je do postele a eknete: „Z sta v posteli, v žádném p ípad z ní nevstávej!“ „Pro ?“ „Protože jsem ekl!“ Sta í to? Nesta í. Namítnete: „To musí sta it, ekl to rodi jako autorita, to musí sta it!“ Podívejme se na to. Co když vás dít skute n poslechne a p itom slyší svého mladšího bratí ka nebo sest i ku, jak se dusí ve vedlejší posteli? P emýšlí: „Nem žu vstát z postele, nem žu zavolat mámu, ekli mi, že v žádném p ípad nem žu vstát a že nesmím d lat žádný hluk!“ Toto jsou skute né životní situace, které se lidem staly. Tím hlavním d vodem, pro d láme to, co d láme, je úcta k Bohu a k ostatním – to je t eba d tem vysv tlit. „Pro chci, abys z stal v posteli? Chci, abys z stal v posteli, protože se musíš nau it sebeovládání. Musíš se nau it, že když maminka a tatínek eknou, že je as být v posteli, pak musíš poslechnout. Musíš se nau it ležet a usnout v ur itou hodinu. 31
Krom toho rušíš svého malého brat í ka, když stále vstáváš a uléháš – z stává také vzh ru.“ Nyní rozumí pro . Poslušností prokazuje úctu mamince a tatínkovi a ostatním. Dovolte, abych objasnil, co zde íkám. Dát dít ti porozum ní neznamená nechat ho používat zdržovací taktiku ve form kladení otázek, až byste za ali být frustrovaní z toho, že se vám neda í p im t je k poslušnosti. Položí vám otázku a stále dokola se ptá pro , pro , pro , a zdržuje. O tom nemluvím. Není t eba p ti minut, abych dít ti vysv tlil, pro musí vynést odpadkový koš. Ale m že trvat p t minut, než mu vysv tlíte, pro nechcete, aby udržovalo kamarádství s jinou mladou osobou, protože jsou duchovn Když vidíte slabí, a dva duchovn slabí lidé se strhávají vzpurného, navzájem. Proto nechcete, aby z stávalo tvrdohlavého v blízkosti takových kamarád . N kdy rodi a svévolného jen jednoduše cítí (vnímá), že n co není v po ádku, a up ímn íká: „Nejsem schopen mladíka, pak m žete íct, pro je to špatn , ale cítím nebezpe í…“ v d t, že kdesi To je také legitimní, pokud se to nestane pranezískal pot ebné vidlem místo výjimky. Jsou chvíle, kdy by dít porozum ní. m lo poslechnout a vy mu „pro “ vysv tlíte pozd ji. Ale obecn e eno, dít pot ebuje porozum ní a celá kniha P ísloví ukazuje, že dít musí chápat, pro d lá to, co d lá. Víte, pro n kte í rodi e jakoby ne a ne p estat s trestáním d tí výplatou na zadek? Protože svým d tem nedávají pochopení, které je pot eba. P ísloví 10:13 íká: „Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na h bet blázna ( lov ka bez porozum ní).“ Pokud dít opravdu nerozumí pro , pak ho pravd podobn budete muset trestat dvakrát až t ikrát více, než kdybyste si ud lali as a poctiv vysv tlili „pro “. Dít ti je 13 let, p ijde a íká vám: „V pátek ve er chci jít na brusle.“ Odpovíte: „Ne! Nep jdeš.“ Zeptá se: „Pro ?“ „Protože jsem ekl!“ Nebo odpovíte: „Nemusíš v d t pro , poslechni, co íkám!“ Možná to bude fungovat na páte ní ve er tento rok, ale nebude to fungovat na páte ní ve er za p t, deset let. Pokud máte p esv d ení ohledn hudby, která se bude poslouchat, lidí, se kterými dít bude, a atmosféry, která bude p ítomna, pak je pot eba pozorn , opatrn a s láskou vysv tlit verše z Písma, které o tom hovo í, aby dít m lo základ pro pochopení, aby chápalo nejen co d lá, ale pro to d lá. 32
Mladý lov k nepot ebuje pouze rozum t „pro “ pro jedno konkrétní rozhodnutí, protože tytéž principy, víru a p esv d ení bude pot ebovat pro mnoho dalších rozhodnutí, o kterých vy nyní nic nevíte. Musí rozum t pro , musí rozum t princip m, které ovliv ují rozhodnutí, které iní. Matky, vaše dcera musí chápat, pro jí nedovolíte chodit na sch zku. Musíte s ní o tom láskypln hovo it. Musí pochopit, pro ji chcete za každou cenu dovést až ke svatb . Tento týden jsem slyšel na jedné kazet tuto myšlenku: „Všechny aspekty morální zkaženosti v našem národ mají p ímý i nep ímý vztah k nezávaznému chození.“ To je výrok! ekl ho k es anský právník, jeden z nejuznávan jších muž Spojených stát . Pokra uje: „Chlapci bez otc , zapleteni do zlo in , rozvody, rozbité domovy, neúplné rodiny, finan ní krachy, potraty, pohlavn p enosné choroby – to vše má vztah k nezávaznému chození.“ A kon í v tou: „Boží plán pro manželství je pro naši spole nost ze sociálního hlediska tou nejrevolu n jší v cí.“ N kte í lidé si myslí, že kážu p íliš o manželství. Ale víte, pro si lidé myslí, že to není možné, že to nefunguje? P emýšlejte se mnou. Jaké je nejd ležit jší rozhodnutí v lidském život ? ekn te mi. Spasení? Ano, první nejd ležit jší rozhodnutí je spasení. Druhé nejd ležit jší (a to i ze sociálního hlediska) je manželství. Co se stane, když lidé nerozumí, co mají d lat, aby byli spaseni? Víte, je t eba to kázat znovu a znovu, dokud jim to nedojde. Tém v každém kázání znovu p ipomínám, že do nebe se nem žeš dostat skrze dobré skutky, skrze k est, skrze dobrý život, skrze lenství v církvi. Pro to opakuji stále dokola? Protože lidé v této oblasti nemají porozum ní. Co když lidé nev dí, jak vstoupit do manželství? Je t eba to kázat stále znovu a znovu. Kázání o tom, že filozofie nezávazného chození je špatná, je kázání, které má lidem pomoci pochopit, pro nesm jí toto nezávazné chození následovat. Kážu toto evangelium mnoho let. Ale vidím, jak stále lidé tuto hru hrají. Víte, v em je problém? Nerozum jí, pro nemohou tuto nezávaznou hru hrát. Je nutno zni it tuto modlu, než se budeš moci položit na oltá Pánu. A i když odložíte nezávazné chození, stále bude t eba dát si pozor, abyste si do manželství nevzali nepravou osobu. Poslouchejte. Nejd ležit jší otázka, kterou si mohou klást rodi e i mladí lidé, je: hodí se tito dva lidé k sob ? Jsou si tím pravým prot jškem? O em hovoím? Chci, abyste rozum li. Ve vztahu nebo v manželství jsou oblasti, kde rozdílnosti jsou skv lé a p itahují dva lidi k sob ; ale jsou oblasti, kde rozdíl33
nosti p edstavují zkázu. Je t eba porozum ní, v kterých oblastech si dvojice musí „sednout“, být na stejné vln , a v kterých oblastech m že a má být rozdílná. Nap íklad m že být v po ádku mít odlišnosti v osobnostních rysech a povahách. (Všimli jste si, že protiklady v osobnostních rysech se p itahuji? Víte, že odlišnosti v duchovních darech se p itahuji? Že odlišnosti v temperamentu se p itahuji?) Ale není správné, aby rozdíly a odlišnosti byly v oblasti u ení a víry. Tyto v ci musí ladit. Z Božího pohledu musí být odlišnost, respektive protiklad, v pohlaví. Nebudeme tady oddávat muže s muži nebo ženy s ženami. To se nikdy nestane! Na tomto míst se to nikdy nestane. Musíte být opa ného pohlaví. Na druhou stranu, standardy a p esv d ení by m ly být shodné, nikoli rozdílné. A nejen standardy a v rouka, ale také p esv d ení. Pokud si nejsou alespo blízké, tak se po vstupu do manželství dostanete do potíží. Jsou ty i hlavní oblasti, co se tý e standard , kde mladí lidé pot ebují porozum ní. Pot ebují v d t, pro v t chto oblastech v íte tomu, emu v íte. Cokoli z této tve ice, kde neporozum jí „pro “, je m že zni it: hudba, oblékání, nezávazné chození a p átelé. Pokud nev dí, pro posloucháte nebo neposloucháte jistou hudbu, pokud nerozumí, pro se oblékáte, jak se oblékáte, pokud nerozumí, pro ned láte to, co se v této dob d lává ve vztazích mezi chlapci a d v aty, pokud nerozumí, pro nemohou mít tuto osobu za p ítele, tak budou možná d lat p esn to, co jim íkáte. Na chvíli. Jsou to mocné oblasti, ve kterých sv t a satan pracují, aby získali p du v život jakéhokoli lov ka, ale p edevším mladého lov ka. Když vidíte vzpurného, tvrdohlavého a svévolného mladíka, pak m žete v d t, že kdesi nezískal pot ebné porozum ní, které pot eboval. Bible to íká. Žalm 32:9: „Nebývejte jako k a jako mezek, kte íž rozumu (porozum ní) nemají, jejichž ústa uzdou a udidly sev íti musíš, aby tob neškodili.“ O em mluví? Mluví o mladém lov ku, který nerozumí, pro by nem l být takový, jaký je, a je bláznivý jako osel nebo mezek – tvrdohlavý, vzpouzí se proti všem pravidl m, kontrolám. Pro ? Protože nerozumí. Job 28:28 íká: „…odstoupiti od zlého jest rozumnost.“ Neodstoupíte od zlého, dokud nebudete rozum t, pro se musíte od zlého odlou it. lov k bez rozumu uvidí zlé a vstoupí p ímo do n j. Mladí lidé, kte í vidí, co páchají drogy, se stanou narkomany, vstoupí do opilství a do všech možných bláznivých v cí. Pro ? Protože nerozum li, kam je to zavede. Vstoupí p ímo doprost ed špatné spole nosti.
34
P ísloví 1 o tom mluví. „Pro bys b žel se zlými lidmi?“ Mnoho lidí má naprostý nedostatek porozum ní o homosexualit . A je to horší a horší. Te m navštívili n jací lidé a íkali, že se jim nelíbí naše církev. Jeden z nich ekl: „ etl jsem váš lánek o homosexualit , který jste psal do novin.“ Pot eboval si to p e íst znovu, aby za al chápat, co se d je. Lidé dnes blázniv hovo í o tom, že se s tím lidé rodí a že si proto nemohou pomoci. Nerozum jí. Každý lov k je h íšník, který m že upadnout do jakéhokoli h íchu, v etn homosexuality. N kte í lidé snadn ji upadají do jistých h ích než do jiných. O em mluvím? Mluvím o tom, že klí ovým zp sobem, jak Pokud máte p edat standardy a p esv d ení další porozum ní, generaci, je p edat jim porozum ní. budete hledat Musí porozum t pro .
poznání.
P ísloví 8:14 íká: „U mne je rada a jistý úsp ch, já jsem rozumnost a sílu mám!“ (NBK) Je síla v tom být schopen íct: „V ím tomu a tomu proto, že…“ Miluji apologetiku. To slovo pochází z eckého slova, které znamená „obrana, defenzíva nebo odpov “. První Petrova 3:15: „Ale Pána Boha posv cujte v srdcích svých. Hotovi pak bu te vždycky k vydání po tu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z nad je té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní.“ Co zde íká? M li byste být schopni lidem dát odpov . Síla p esv d ení vychází z porozum ní. P ísloví 15:21 íká: „Bláznovství jest veselím bláznu, ale lov k rozumný (plný porozum ní) up ímo krá eti sm uje.“ P ísloví 24:3: „Moudrostí vzd lán bývá d m, a rozumností (porozum ním) upevn n.“ Jinde v P íslovích se píše, že moudrost je jako zlato a porozum ní je jako st íbro. Moudrost je známost toho, co B h chce, abyste d lali. Poznání íká, jak to máte ud lat, jak se na to B h dívá, a porozum ní je, pro to máte ud lat. Mladí lidé, pokud jste tak ješt neu inili, je as získat biblické d vody, pro d láte to, co jste se nau ili. Druhá Timoteovi 3:14 íká: „Ale ty z stávej v tom, emu ses nau il a o em jsi p esv d en. V z, od koho ses to nau il…“ (NBK) Net ásl se jako list ve v tru, ale byl ujišt n – p esv d en o tom, emu v í. Ví, emu v í. Pro potkáváte lidi, kte í jeden týden v í jedné v ci, druhý týden jiné? Protože se nikdy neujistili, neutvrdili v tom, emu v ili minulý týden. Pro potkáváte lidi, kte í p ijdou do církve, a pak se šest m síc neukáží? Protože se nikdy neujistili v tom, emu v í. Nikdy nerozum li, pro tomu v í. Nau ili jste se mnoho biblických pravd. M žu se vás na n co 35
zeptat? Máme ve sboru lidi, kte í sem chodí odmala. Sami by mohli dokon it p íb hy, které vykládá u itel. eknou vám, když u itel n co vynechá. Umí jmenovat knihy Bible, mohou citovat verš za veršem. A chci se vás zeptat: Otázka není, co znáte, ale pro to znáte. Protože pokud vše, co znáte, je mnoho z Bible, mohli byste klidn být muž, o kterém jsem mluvil v jiném kázání, který byl ateista a etl Bibli každý den. D vod, pro ji denn etl, byl ten, že se cht l hádat s k es any a najít na k es anství chyby. Nedávno se stalo, že dospívající mladík, který byl celý život vyu ován v církvi, byl ochrán n od filozofií sv ta a u en, že B h je stvo itel, za al v posledních m sících vystupovat jako obránce evoluce proti stvo ení. Moje otázka je: ujistili jste se v tom, emu v íte? Opravdu a stoprocentn víte, emu v íte? Máte své standardy a svou víru, nebo pat í tomu, kdo vám je jen p edal? Pokud nevíte pro , pak se to další generaci p edat nepoda í. První Korintským 14:20 íká: „Brat i, nebu te d tmi ohledn myšlení (porozum ní, rozumu), ale bu te jako nemluv ata ohledn zlého. Ohledn myšlení pak bu te dosp lí.“ (NBK) Nebu te jako malé d ti, které se snaží porozum t v cem typu, pro je m síc na obloze. Nebu te d tmi ve zp sobu svého porozum ní. V hn vu bu te jako d ti. O tom by se asi dalo také kázat, že? D ti zapomenou na to, že se p ed p ti minutami praly, a zase si hrají. Dosp lý se ješt p t let po hádce hádá. Je to tak? Ve zlosti bu te jako d ti, to je p íkaz od Boha. V porozum ní bu te muži. Je as, aby zde n kdo dozrál a zjistil, pro v í tomu, emu v í. Dnes nehovo ím o tom, emu v íte, ale že si musíte uv domit, pro tomu v íte. Musíte získat porozum ní. Za t etí, bez porozum ní lov k nebude hledat poznání. Mohu to íct pozitivn : Pokud máte porozum ní, budete hledat poznání. Vysv tlím vám to na p íkladu, kterému každý porozumí. Kdo z rodi tady kdy slyšel od dít te: „Miluji školu.“ Kdo to slyšel? Nebo: „Tohle moc rád studuji.“ eknu vám, pro to ne íkají. Protože nerozum jí, pro budou v budoucnu pot ebovat to, co se nyní musí u it. Pokud je m žete p im t k pochopení, pro budou v budoucnu pot ebovat to, co se nyní u í, pak se to stane jednou z nejmocn jších motivací, aby se to nau ili. Porozum ní je motivace k hledání poznání. P ísloví 15:14 je klí ový verš: „Srdce rozumného hledá um ní, ale ústa blázn pasou se bláznovstvím.“ Když rozumí, pro to pot ebuje, pak za tím p jde. Pokud m žete p esv d it n koho s charakterem, že se n co pot ebuje nau it, pak se to nau í. Pokud ho nem žete p esv d it, pak se to m že nau it, ale pravd podobn to zapomene. 36
Už jste se u ili n co jen proto, že jste museli, a absolvovali jste testy s dobrou i špatnou známkou? Cht li jste to mít co nejrychleji za sebou a už se k tomu nikdy nevrátit, že? A tak se i stalo, že? Známe to všichni. Povím vám p íb h. V tšinu svého života jsem m l ve škole dobré známky. Krom jedné zá ící výjimky. Když jsem byl v druhém ro níku gymnázia, za al jsem chodit na hodiny špan lštiny. Jedinkrát ve svém život jsem m l v žákovské knížce p tku – onoho podzimu ze špan lštiny. Z tohoto p edm tu jsem prost propadl. Já se špan lštinu necht l u it, nelíbila se mi, ale maturita vyžadovala, abych m l hodiny Bu te opatrní, aspo z jednoho cizího jazyka. Ale mn se zdálo když ostatní sm šné, šílené, pokoušet se nau it jiný jazyk. kritizujete. Vždy jsem už um l anglicky! A každý mi mohl Možná tím jen rozum t! Na severu mi ob as rozumí h , ale ukazujete jinak všichni rozum jí a já rozumím jim. Pro nedostatek svého bych se m l u it špan lštinu? Hodiny špan lštiny jsem nenávid l. Divím se, že jsem to porozum ní. nevzdal. P išla ke mn u itelka špan lštiny a íká: „Ov ovala jsem tvé známky, vždycky jsi m l skv lé známky, z n kterých p edm t samé jedni ky.“ Dodnes si ji pamatuji, byla to moc milá dáma. Odpov d l jsem jí: „Já špan lštinu prost nemám rád. Jste skv lá u itelka, prost se mi jen nelíbí studovat špan lštinu.“ 22. ledna téhož školního roku jsem se smí il s Bohem. V té dob se v naší církvi za alo mluvit o misijních cestách do zámo í… Okamžit mi to zaklaplo. „Aha, kdybych se nau il špan lsky, mohl bych to využít!“ P íští rok jsem se znovu nechal zapsat na dvouletý kurz špan lštiny a zakon il ho na výbornou. Pokud jazyk nepoužíváte, tak ho postupn zapomenete, ale je pravdou, že mohu jet do Bolívie, Mexika nebo dalších špan lsky mluvících zemí (a n kolik dn jsem tam byl), rozumím polovinu až dv t etiny toho, co se íká, a t etinu mohu i sám íct. Umím požádat o jídlo, dostat se z jednoho místa na jiné, vzít si taxi nebo najít autobus…, prost mohu do ur ité míry fungovat ve špan lštin . A pokud bych tam n kolik m síc z stal, budu hovo it velmi dob e. Kde byl ten rozdíl? Pochopil jsem, pro ji pot ebuji. Když rozumíš, pro n co pot ebuješ, za neš hledat poznání. Takže, za t etí, bez porozum ní nebude lov k hledat poznání. Za tvrté, porozum ní vám zabrání v kritice druhých. V knize Job ztratil spravedlivý Job své ovce, krávy, dobytek, velbloudy a pak tragicky všechny své d ti, pak ztratil své zdraví… Nakonec p išli jeho p átelé, aby ho t šili. 37
Místo t šení na n ho úto ili. íkali mu, že musel spáchat n jaký hrozný h ích a že ho B h soudí, že to pot ebuje p iznat a vyznat. V Jobovi 17:4 Job mluví s Bohem a íká: „Srdce jejich p ikryl jsi, aby nerozum li…“ Víte, co tím íkal? Job taky nerozum l, co se d je, ale jeho p átelé už v bec ne. Pro ? Nem li ani tušení, že B h m že dopustit, aby Jeho d ti byly zkoušeny a vyšly isté jako zlato, a že nakonec Job bude mít dvakrát více než p edtím, bez ohledu na to, ím si prošel. Mám otázku: Nau ili jste se „pro “, která se musel nau it Job? P ísloví 11:12 íká: „Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný ml í.“ Poslouchejte m : Bu te opatrní, když ostatní kritizujete. Možná tím jen ukazujete nedostatek svého porozum ní. Už se vám stalo, že jste n koho kritizovali, a pak jste zjistili, že jste nev d li, co jste si mysleli, že víte? Za páté, jak m žete získat porozum ní? Nejprve o to žádejte Boha. To ud lal Šalomoun. Prosil, aby mu B h dal srdce, které rozumí. B h mu ho dal. Za …chcete-li druhé, poproste své rodi e, aby se za vás modlili a požehnali vám stejným požehnáním, kterým porozum ní, David požehnal Šalomounovi. První ParalipomePOU TE SE non 22:12: „A však dejž tob Hospodin rozum Z CHYB… a moudrost, a ustanoviž t nad Izraelem, abys ost íhal zákona Hospodina Boha svého.“ Jaké nádherné požehnání! Rodi e, pot ebujete se dívat na své d ti a íkat jim: „Pán ti dej porozum ní a moudrost.“ „Synu, a ti Pán ud lí moudrost a rozum. Modlím se za to.“ Modlete se za to, a oni obdrží. Pavel ekl tém totéž Timoteovi v 2.Timoteovi 2:7: „Mysli na to, co íkám, a kéž ti Pán dá ve všem porozum ní.“ (NBK) Cht l bych vyzvat mladé lidi, aby šli dom a s úctou požádali své rodi e, aby jim vysv tlili, pro máme toto p esv d ení. „Prosím, vysv tlete mi to.“ Poproste své rodi e. Za t etí (mluvíme o tom, jak získat porozum ní) – já bych to asi nezmínil, jenže v Bibli je to tak jasné. Naslouchejte svému pastorovi. Verše to íkají tak jasn , že od toho nejde odejít. Jeremiáš 3:15 íká: „Kdežto dám vám pastý e podlé srdce svého, kte íž pásti vás budou um le a rozumn (s porozum ním).“ Zám rem tohoto poselství je pomoci vám porozum t, pro pot ebujete porozum ní a jak ho p edat svým d tem. Pro kážu? Protože toužím po tom, aby lidé m li porozum ní. P ed n kolika týdny jsem odpovídal na otázky o vdovách. N kdo se m zeptal, a byla to výborná otázka: „Pro používáme p eklad King James Bible, a ne NIV 38
p eklad?“ Otev el jsem Lukáše 9:55 a nechal bratra, aby ho p e etl z p ekladu NIV, a pak jsem já p e etl p eklad KJV. Ukázal jsem na n m, jak n kolik slov, která Ježíš ekl, byla z p ekladu NIV zcela vypušt na. Pak jsme otev eli Lukáše 2:33 a dívali se, jak NIV oslabuje u ení o panenském narození Ježíše tím, že slovo „Josef“, které je v KJV, zam nili v NIV za slova „otec dít te“. V 1. Timoteovi 3:16 je oslaben výrok, že B h byl zjeven v t le (sarx) na výrok, že On se ukázal v t le (soma). Prošli jsme n kolik podobných verš . Pro jsme to d lali? Protože bratr pot eboval porozum ní. Slyším kazatele po celé Americe, jak íkají, že musíme íst p eklad KJV. Jsem pro, ale musíme v d t pro . Za tvrté, chcete-li porozum ní, pou te se z chyb. Všichni d láme chyby, že? Izaiáš 29:24 íká: „Aby bloudící duchem nabyli rozumnosti (porozum ní), a reptáci nau ili se um ní.“ íká, že pokud ud láš chybu a budeš o ní p emýšlet, modlit se a žádat Boha o pomoc, pak se z toho m žeš pou it a získat porozum ní, abys chybu neopakoval. Za páté, nau te se nechat vést Duchem svatým. Je zajímavé, že první zmínka o porozum ní se vztahuje na budování stánku Bezeleelem. V Exodu 31:3 a dále v této kapitole se píše, že ho B h naplnil Duchem Božím v moudrosti a v porozum ní. Vyhledávejte to, abyste byli vedeni Duchem Božím. Pom že vám získat porozum ní. Job 32:8 íká: „Ale vidím, že Duch Boží v lov ku a nadšení Všemohoucího iní lidi rozumné.“ Izaiáš 11:2-3 íká: „Na n mž odpo ine Duch Hospodin v, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a síly. Duch um ní a bázn Hospodinovy. A bude stižitelný v bázni Hospodinov (v angli tin : bude rychlého porozum ní v bázni Hospodinov )…“ Víte, že nemusíte mít rychlou mysl, abyste m li rychlé porozum ní? P emýšlejte o tom. asto dokonce m žete být rychlí v myšlení, ale pomalí v porozum ní. Nedávno mi B h dal takovou zkušenost – s n kým jsem hovo il, a jak jsme hovo ili, tak jsem v duchu p emýšlel: „Mohl bych strávit p t hodin poskytováním poradenství r zným lidem a nikdy se nikam nedostat.“ ekl jsem: „Pane, já pot ebuji pomoct.“ Volal jsem, aby m B h osvítil, a ze své milosti mi dal rychle porozum t. Nejsem lov k s rychlým myšlením, spíše naopak. Dokonce mám na svém modlitebním seznamu prosbu, aby mi B h dal myslet rychle, svižn . Opravdu, je to jedna z klí ových v cí, za které se pravideln modlím. Ale toho dne mi B h ze své milosti dal rychle porozum t, a já jsem okamžit v d l, co se musí stát, a b hem p ti minut se to s oním lov kem stalo. M povzbudilo, že B h n co takového m že ud lat. 39
Pamatujete na m j úvodní p íb h? Maminka Keyly se moud e snažila p edat své dcerce porozum ní. ekla jí t i d vody, pro ji necht la pustit na místo, kam cht la jít. „Milá ku, je to proti našim pravidl m, obávám se, co jsou tvoji kamarádi za , a miluji t .“ Opakovala to t ikrát. „Keylo, mám t ráda. Mám t moc ráda,“ a dotkla se jí. Keyla neodpov d la. Dívka stále p ed shromážd ním vydávala toto sv dectví a slzy jí stékaly po tvá i. ekla: „Není to tak, že bych svoji maminku nemilovala. Velice jsem ji milovala. Ale toho dne jsem mamince nic ne ekla. Možná druhý den, možná pozít í… Druhý den ráno jsem vstala a utíkala na školní autobus. Po cest do školy nás míjela rychle jedoucí sanitka, sv tla blikala a siréna houkala. Nem la jsem ani tušení, že jede pro moji maminku a že ji už nikdy neuvidím. Bylo pozd , abych mohla íct: ,Maminko, já t mám taky ráda.‘“ Slzy jí tekly po tvá i, když stála p ed skupinou mladých lidí na mládežnické konferenci. „Stokrát, stokrát jsem si p ála, abych ješt mohla své mamince íct, že ji mám moc ráda. Kdybych ji jen mohla zavolat telefonem a íct jí: ,Maminko, mám t moc ráda,‘ ud lala bych to hned. Kdybych jí mohla napsat dopis a íci: ,Maminko, mám t moc ráda,‘ ud lala bych to. Kdybych ji mohla potkat, obejmout a íct: ,Maminko, mám t moc ráda,‘ ud lala bych to. Stokrát bych cht la…“ Keylina maminka se snažila p edat své dce i porozum ní. Rodi e, p edávejte svým d tem porozum ní. Mladí, neodmítejte porozum ní, které vám dávají vaši rodi e. Nem žete být jako mezek nebo osel a odmítat porozum ní. Na za átku jsem íkal, že mnozí nemají porozum ní, pro pot ebují spasení. Myslí si, že p jdou do nebe, protože jsou dob í. Pravda je taková, že lov k se nem že zachránit sám. Pokud nep ijme o iš ující krev Pána Ježíše Krista, skon í v pekle na v ky. Rozumíte tomu? Kéž B h ud lá to, co pot ebuje, ve vašich životech dnešního dne. Amen.
40
S laskavým svolením autor z anglických originál p eložili P. Ježková, J. Kebrdlová, J. Kotrla, R. Oulický. Vydal: PATMOS MK R E 16353 Není-li uvedeno jinak, jsou texty Písma citovány z Bible kralické podle vydání z roku 1613. Novozákonní biblické citáty ozna ené NBK jsou p evzaty z Nové Bible kralické – Nový zákon. Copyright: 1998, 2000, 2001 Alexandr Flek Vydal: BIBLION, Rudolfovská 20, 370 01 eské Bud jovice, www.nbk.cz Citováno se svolením vydavatele. Materiály jsou nabízeny zdarma, a proto jsou neprodejné. Veškeré náklady jsou hrazeny spole enstvím PATMOS z dobrovolných dar . Vaše p ísp vky velmi oceníme. íslo ú tu: 51- 1945090257 / 0100, var. symbol 2000 Navštivte, prosíme, naše internetové stránky www.patmos.cz, kde nabízíme další materiály, kontakty a informace. Budeme rádi, když nám napíšete na e-mailovou adresu [email protected] nebo na adresu PATMOS, U Potoka 26, 252 65 Tursko.
