Ústavní péče o děti z nefunkčních rodin v Libereckém kraji

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o

Ústavní péče o děti z nefunkčních rodin v Libereckém kraji

Sociální práce

Vypracovala:

Vedoucí práce:

Michaela Kalousová

PaedDr. Jana Černá

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Liberci, dne 22. 4. 2012

…………………………………………… Michaela Kalousová

1

Poděkování

Děkuji PaedDr. Janě Černé za odborné vedení a pomoc, kterou mi poskytla při zpracování absolventské práce. Vyslovuji též poděkování pracovníkům Dětského centra Sluníčko v Liberci a jeho ředitelce Mgr. Anně Vereščákové.

2

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................... 5 1 CÍLE PRÁCE ....................................................................................................... 6 1.1 Hlavní cíl.............................................................................................................. 6 1.2 Dílčí cíle ............................................................................................................... 6 2 TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................. 7 2.1 Funkce rodiny ..................................................................................................... 7 2.2 Typy nefunkčních rodin ...................................................................................... 8 2.3 Ústavní výchova.................................................................................................. 9 2.3.1 Funkce ústavů ......................................................................................... 10 2.4 Osobnost dítěte z hlediska jeho vývoje ............................................................ 14 2.5 Příčiny umístění do kojeneckého ústavu či dětského domova ........................ 16 2.6 Zařízení ústavní výchovy v Libereckém kraji..................................................... 17 2.6.1 Dětský domov Frýdlant........................................................................... 17 2.6.2 Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Chrastava ...................................................................................... 18 2.6.3 Dětský diagnostický ústav a SVP Liberec ................................................ 19 2.6.4 Dětský domov a speciální škola Krompach............................................. 20 2.6.5 Dětské centrum Sluníčko ........................................................................ 21 2.6.6 Dětský domov, Jablonné v Podještědí .................................................... 22 2.6.7 Dětský domov Semily.............................................................................. 23 2.6.8 Dětský domov Česká Lípa ....................................................................... 24 2.6.9 Dětský domov se školou Hamr na Jezeře ............................................... 24 2.7 Legislativa související s péčí o děti a jejich právy ............................................. 25 3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 26 3.1 Úvod.................................................................................................................. 26 3.2 Vlastní průzkum ................................................................................................ 26 3.2.1 V jaké konkrétní oblasti se věnujete problematice péče o děti? ........... 27 3.2.2 Kolik let se věnujete problematice péče o děti, resp. jak dlouho pracujete v oboru?.............................................................................................. 28 3.2.3 Sledujete současnou diskuzi na téma postupného rušení dětských domovů? ............................................................................................................. 29 3.2.4 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ............................................... 30 3.2.5 Jak byste hodnotili stávající úroveň ústavní péče o děti v ČR? .............. 31 3.2.6 Domníváte se, že je třeba stávající systém ústavní péče změnit?.......... 32 3.2.7 Domníváte se, že v případě avizovaného rušení části zařízení pro výkon ústavní péče lze tento úkon plně nahradit pěstounskou péčí? .......................... 33 3.2.8 V čem tkví dle Vašeho názoru největší přednosti stávajících zařízení ústavní péče? ...................................................................................................... 34 3.2.9 Jaké jsou dle Vašeho názoru slabiny stávajících zařízení ústavní péče?.34 3.2.10 Jaká úskalí mohou dle Vašeho názoru záměr výrazného zvýšení počtu pěstounských rodin ovlivnit? .............................................................................. 35

3

3.2.11 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezení funkce dětských domovů, umísťování dětí menšinového etnika do pěstounských rodin?........................................................................................... 36 3.2.12 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí se zdravotním handicapem do pěstounských rodin?................................................................. 37 3.2.13 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí staršího věku do pěstounských rodin?........................................................................................... 38 3.2.14 Domníváte se, že dětské domovy budou mít i v budoucnu významnou roli v péči o děti?................................................................................................. 39 3.2.15 Pokud jste odpověděli na předcházející otázku kladně, jakou roli budou v budoucnu dětské domovy zastávat dle Vašeho názoru především? ... 40 4 DISKUZE ......................................................................................................... 41 ZÁVĚR.................................................................................................................... 43 ZUSAMMENFASSUNG ............................................................................................ 44 BIBLIOGRAFIE......................................................................................................... 46 PŘÍLOHY................................................................................................................. 49

4

ÚVOD V minulosti jsem měla možnost pracovat v Dětském centru Sluníčko v Liberci, jehož součástí je dětský domov pro děti do tří let. Tato práce se mi velmi líbí a o to víc mě zaujala současná diskuze odborníků i laické veřejnosti na téma, jak dál v ústavní péči dětí v České republice. Předně jsem zmapovala zařízení působící v této oblasti na půdě Libereckého kraje a dále jsem se pokusila na základě osobního jednání, diskuzí a vypracovaného dotazníku zmapovat názory odborníků, působících v samosprávě nebo příspěvkových organizacích, na stávající péči a údajné záměry Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ráda bych získala potvrzení či vyvrácení hypotézy, že stávající systém dětských domovů je třeba změnit včetně doporučení a námětů k jeho případnému zkvalitnění. Podle mluvčí tohoto ministerstva se totiž chystá rušení kojeneckých ústavů, od 1. ledna 2014 by se pak nemělo do dětského domova dostat žádné dítě mladší tří let. Kojenecké ústavy zůstanou i nadále, ale nebudou již lůžkovými zařízeními v dnešní podobě, stanou se odbornými pracovišti, jejichž hlavním cílem bude pomoc pěstounským rodinám. Velká práce by pak čekala sociální pracovníky, kteří dnes mají k dispozici příslušná zařízení a tím řeší řadu problémových situací. Problémem je a zůstane umísťování do pěstounských rodin menšinového etnika, dětí se zdravotním handicapem a dětí staršího věku. Pěstouni budou lépe odměňováni, budou mít k dispozici odbornou službu, resp. podporu. Bude těžší se mezi pěstouny dostat, cílem náročnějšího výběru bude, aby pěstounské rodiny pokud možno neselhávaly.

5

1 CÍLE PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Spolu s přehledem zařízení ústavní péče o děti z nefunkčních rodin v Libereckém kraji získat názory odborníků na její kvalitu a možná zlepšení.

1.2 Dílčí cíle Sestavit stručný přehled zařízení ústavní péče o děti z nefunkčních rodin v Libereckém kraji. Zmapovat názory odborníků z řad pracovníků dětských domovů a Odboru sociální péče Magistrátu města Liberec na kvalitu ústavní péče v souvislosti se záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky změnit její stávající systém.

6

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Funkce rodiny: a) biologicko - reprodukční (sexuální) – zabezpečuje udržení života početím a porozením nového člověka (nejde jen zplodit a přivést na svět dítě, ale zabezpečit mu všechny potřebné podmínky pro život a pro jeho další vývoj) b) ekonomicko-zabezpečovací – hmotné zabezpečení (příprava stravy, úklid, vedení domácnosti) c) socializačně - výchovná – zájem a péče o dítě, jeho výchova, porozumění jeho vývoji a potřebám, rozvíjení jeho dispozic a schopností, prosazování jeho nejlepšího zájmu; proces socializace – rodina je jedna ze tří primárních společenských skupin (skupina rodiny; skupina předškolní, školní, pracovní; skupina vrstevníků) d) emocionální funkce – vázána na zralé lidi, je nejdůležitějším kohezivním faktorem rodiny (koheze = soudržnost). [http://www.sos-ub.cz/prevence/hyp24a.pdf, 10]

Helus (2007) uvádí deset funkcí rodiny vůči dítěti: 1. uspokojování základních primárních biologických a psychických potřeb dítěte v raných stádiích jeho života 2. uspokojování potřeby organické přináležitosti dítěte, která by dávala základ povědomí, že patří do spolehlivých a láskyplných mezilidských vztahů, 3. poskytování akčního prostoru pro jeho aktivní projev, činnou seberealizaci, součinnost s druhými, 4. uvádění dítěte do vztahu k věcem rodinného vybavení, konstituce důležité životní osy „já mám“, resp. „my máme“, pocitu soukromého vlastnictví, 5. vytváření základů pro genderové sebepojetí, prožitku sebe sama jako chlapce či dívky, 6. poskytování působících vzorů, modelů a příkladů jako pole pro vcítění dítěte a jeho identifikaci,

7

7. zakládání a rozvíjení vědomí povinnosti, zodpovědnosti, ohleduplnosti a úcty jako něčeho samozřejmého v průběhu zapojování dítěte do společných činností, 8. otevírání příležitosti vejít skrze vztahy s příbuznými do mezigeneračních vztahů, a tím hlouběji proniknout do chápání lidí různého věku, jiného založení, postavení apod., 9. navozování

představy

o

širším

okolí,

příbuzenství

a

o

světě

prostřednictvím příbuzných a přátel, aby dítě získávalo představu o světě profesí, občanských povinností apod., 10. nabízení útočiště, prostoru, kde se děti mohou svěřit, očekávat radu a pomoc, zvláště v období vstupu dítěte do školy, v období nezdarů a životních krizí [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/S/Socializace, 9]

2.2 Typy nefunkčních rodin Přehled funkčnosti rodiny Celkem 85 % rodin lze považovat za funkční. Jako problémové rodiny lze označit cca 13 % procent rodin, kde je třeba sledování, začlenění do preventivních prohlídek pediatrem. Dysfunkční rodiny představují 2 %, nutná je již tzv. sanace rodiny (ozdravení, přijetí opatření k nápravě a pomoc). Afunkčních rodin je asi 0,5 %, jediným řešením je odebrání dítěte. [http://www.sos-ub.cz/prevence/hyp24a.pdf, 10]

Funkční rodiny jsou rodiny, ve kterých jsou dobré interpersonální vztahy a které jsou schopny zajistit dobrý vývoj a výchovu dítěte. Rodina také společně hovoří o blízké i vzdálené budoucnosti, plánuje společné činnosti, pomáhá dětem hledat zařazení ve společnosti, očekává, že dítě bude dále v životě rozvíjet to, co mu rodiče svou prací i výchovou předali. Problémové rodiny jsou rodiny, ve kterých dochází přechodně k narušení osobních vztahů nebo k tíživé ekonomické či bytové situaci, ale není přitom ohrožen zdravý vývoj dítěte. Rodina je obvykle schopna situaci zvládnout sama nebo jen za 8

pomocí malé společenské podpory. Může to být situace matky s dětmi po rozvodu, dlouhodobá vážná nemoc matky, péče o dlouhodobě nemocné či postižené dítě. V dysfunkční rodině se výchova dětí nedaří, rodiče nejsou schopni zajistit sociální, někdy ani základní potřeby dítěte, vývoj dítěte je ohrožen. Často jde o rodiny, kde došlo k narušení vzájemných vztahů mezi rodiči, kde dochází ke zneužívání drog, k nadměrnému požívání alkoholu, o rodiny s velmi nízkým příjmem, se špatnou úrovní bydlení. Rodiče často nejsou dost zodpovědní, nevyřídí pro rodinu ani sociální podpory a dávky (životní minimum, rodinné přídavky), na které mají ze zákona nárok. Takové rodiny nazýváme rodinami dysfunkčnímu. Dysfunkční rodina potřebuje pomoc sociálních institucí. Afunkční rodiny jsou rodiny, které ztratily svou funkci, děti jsou ohroženy, je nutno zajistit péči o ně v jiném prostředí, mimo rodinu. Afunkčních rodin je v naší společnosti málo, ale pokud rodina taková selhává, je třeba jednat rychle a pomoc pro děti zajistit bez dlouhých odkladů. [ROZSYPALOVÁ, ČECHOVÁ, NEKLANOVÁ, 2003]

2.3 Ústavní výchova Formou náhradní výchovy je také ústavní výchova. K nařízení ústavní výchovy soudem a k podání návrhu orgánem sociálně-právní ochrany se přistupuje tehdy, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže ze závažných důvodů rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte ji nemohou nebo nechtějí zabezpečit. Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen vždy zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí, tj. svěřením do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, do pěstounské péče nebo osvojením, neboť náhradní rodinná péče má pochopitelně přednost před péčí ústavní. Pokud dítě nemůže být umístěno do některé z výše uvedených forem náhradní rodinné péče, ukládá § 46 odst. 2 zákona o rodině soudu zkoumat, zda by nebylo vhodné dítě umístit do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

9

V případě nařízení ústavní výchovy nebo umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má soud povinnost nejméně jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření nebo zda není možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči. V rámci přezkoumávání si soud zejména vyžádá zprávy od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany, opatří si vyjádření dítěte, je-li to možné s ohledem na věk a rozumovou vyspělost dítěte, a vyzve rovněž rodiče k vyjádření jejich stanoviska. Ústavní výchova může být nařízena jen u nezletilého dítěte a z důležitých důvodů ji může soud prodloužit až o 1 rok po dosažení jeho zletilosti. [http://www.sternberk.eu/admin/upload/3718-7.-ustavni-vychova.pdf, 13]

2.3.1 Funkce ústavů Jednou z funkcí je podpora a péče, která je v popředí v zařízeních poskytujících náhradu za nefunkční nebo chybějící rodinu (kojenecké ústavy, dětské domovy, ústavy pro svobodné matky s dětmi). Ve všech takových zařízeních je poskytováno chybějící zázemí či péče, bez nichž se klient nemůže obejít. Kdyby tyto ústavy neexistovaly, kvalita života jejich klientů by byla nepřiměřeně nízká, v některých případech by nebyli schopni v běžných podmínkách přežít. Další funkcí je léčba, výchova a resocializace. Tato funkce je v popředí v nemocnicích, léčebných a rehabilitačních ústavech, v zařízeních pro rizikovou mládež, v zařízeních pro propuštěné vězně. Společným jmenovatelem je úsilí o změnu stavu, předpokládá se, že klient opustí ústav v jiném stavu, než v jakém do něj přišel. Poslední funkcí ústavů je omezení, vyloučení a represe. Tato funkce je v popředí ve věznicích, v psychiatrických zařízeních s nedobrovolnými pobyty, ve sběrných táborech pro uprchlíky. Kdyby tato zařízení neexistovala, společnost by byla ohrožena kriminálními osobami, lidmi trpícími akutní psychózou, neznámými cizinci. Pro mladé lidi bez zázemí funkční rodiny představují pracovníci zařízení zdroje podpory, jež by jinde a v této podobě dostupné nebyly.

10

Většina dnešních ústavů byla založena či formována v době poválečné. Převrat roku 1989 přinesl změnu politického uspořádání, změnu ideologie, nikoli změnu institucí. Naprostá většina personálu byla vzdělávána a získávala zkušenosti v období reálného socialismu, což na mnohých zanechalo nesmazatelné stopy ve výkonu profesionální role. Prakticky každý člověk u nás začíná svou životní dráhu krátkodobým pobytem v ústavní péči jako novorozenec v porodnici. Snadná dostupnost odborné péče měla v tradičních porodnicích svůj nepříznivý rub v oddělení rodičky od rodiny, v oddělování rodičky od novorozence hned po porodu a v neosobní profesionální péči, v níž bylo s matkami zacházeno leckdy necitlivě, úzce medicínské hledisko akceptující hygienu ignorovalo všechny další aspekty této náročné životní situace. Situace odloučení je riziková zejména v těch případech, kdy se dítě narodí nezralé, nemocné nebo poškozené. I za těchto okolností by měl být maximálně podpořen kontakt matky s dítětem, případně její stálý pobyt ve zdravotnickém zařízení, kde je dítě hospitalizováno. Pro některé děti je pobyt v porodnici začátkem série ústavních pobytů, pokračující kojeneckým ústavem a dětským domovem, která končí až v dospělosti. Tradiční ústavní péče o děti, které nemají rodiče, má riziko dobře známé a dobře pojmenované: deprivační syndrom. Děti vychovávané ve větších skupinách, v nichž se na směny mění pečující osoby, jsou několikanásobně méně než v rodině podněcovány ze strany dospělého a mají také několikanásobně méně příležitostí samy dospělého upoutat svým projevem. Péče je redukována na krmení, přebalení, podání hračky. Zcela chybí možnost rozvinutí dlouhých interakčních sekvencí, při nichž za normálních okolností kontakt matky s dítětem sílí a opadá za vzájemného zrcadlení nálad a soustřeďování pozornosti na stejný cíl. Ne všechny děti vyrůstající v ústavech jsou takto ,,vztahově podvyživeny“, výzkumná šetření interakce v ústavech ukázala, že hezké a snadno komunikující děti jsou schopny vázat pozornost dospělého pečovatele po dobu až čtyřikrát delší než jejich méně šťastní vrstevníci. V situaci, kdy má jedna sestra na starost 10-12 stejně 11

starých dětí, nemůže ale ani dobře komunikující dítě dostat to, co má doma jedno dítě, jemuž se plně věnuje jedna matka. V ústavní děti působí při srovnání se svými vrstevníky vychovávanými v rodinách jako méně nadané, pomalejší, úzkostné a bojácné, zatížení mnoha druhy zlozvyků, jejich vztahy k lidem jsou mělčí a přelétavější, i když příležitost ke kontaktu vyhledávají až nutkavě. Tyto následky ústavní výchovy nazýváme deprivačním syndromem, jsou tím vážnější a tím hůře odstranitelné, čím dříve se dítě do ústavní péče dostalo a čím déle v ní bylo. Nejmenší děti nemají schopnost spolupracovat s dětmi stejně starými při spontánní hře, naopak, překážejí si a ručí se navzájem. Schopnost kooperace při hře se začíná rozbíjet ve věku 3-4 let. Předtím dítě kooperuje dobře jen s partnerem starším a vstřícnějším, než jakým je vrstevník, což platí po celé předškolní období, i když se v druhé polovině tohoto období spolupráce s vrstevníkem někdy daří, nebývá dlouhodobá a stále má blízko ke sklouznutí do rivality. Proto je třeba považovat velké dětské kolektivy, v nichž je dění jen málo řízeno dospělou osobou, za prostředí výchovně nevhodné. Zhruba polovina ústavních zařízení pro nejmenší děti u nás má podobu ,,klasických“ kojeneckých ústavů. V nich je péče poskytována dětem do jednoho roku, někde je poskytována i matkám těchto dětí. Druhá polovina zařízení pro nejmenší děti jsou kojenecké domovy kombinované s dětskými domovy. Ty pečují o děti do tří let. Oba typy zařízení zatím spadají do resortu Ministerstva zdravotnictví, i když se již několik let diskutuje o předání Ministerstvu práce a sociálních věcí. Náklady na jejich provoz hradí zřizovatel, což je nejčastěji okresní úřad. Jen dva ústavy tohoto druhu existují v České republice jako součást velké nemocnice. Provoz ústavu tohoto typu je samozřejmě velmi nákladný, protože krom výdajů na děti, matky a personál zahrnuje i zdravotní péči, kterou vyžadují hendikepované děti. Z ní hradí zdravotní pojišťovny jen malou část péče vysoce specializované a akutní. Rodiče dětí, pokud jsou známí a pokud jsou schopni platit, přispívají podle stávajících předpisů na pobyt dítěte v ústavu měsíčně částkou, která kryje skutečné celkové náklady na péči o jejich dítě za jeden až dva dny. 12

Kojenecké ústavy slouží primárně pro dlouhodobé pobyty dětí, kterým rodina nemůže nebo nechce poskytovat přiměřenou péči. Jsou to děti ohrožené týráním nebo zanedbáváním,

děti

opuštěné

a

děti

vážně

zdravotně

postižené,

obvykle

s kombinovanými vadami. Menší část dětí se do ústavu dostane proto, že se narodí rodičům, kteří je opustí (matka porodí a uteče z porodnice). Některé ústavy poskytují i krátkodobou pomoc dětem z rodin, v nichž rodiče nemohou poskytovat péči dětem, protože jsou vážně nemocní, prodělávají odvykací léčbu v protialkoholní nebo protidrogové léčebně, jsou ve vězení, přišli o byt apod. V některých kojeneckých ústavech jsou zřízena oddělení pro matky s dětmi, která umožňují krátkodobé i dlouhodobé pobyty těhotným matkám a matkám s malými dětmi, jež pro výchovu dítěte nemají vhodné podmínky (nezletilé matky z diagnostických a výchovných ústavů, matky žijící v konfliktním domácím prostředí.) Někde jsou přijímány k pobytům i matky s psychiatrickým onemocněním, drogově závislé matky, u nichž je podezřením že dítě týrají nebo zanedbávají. Většina dětí je do ústavů přijímána na základě předběžného rozhodnutí soudu, jemuž předchází podnět z odborů péče o dítě, z porodnic, z dětských klinik, od pediatrů, někdy i od rodičů a prarodičů dítěte. Kromě vlastní péče o děti poskytují některé ústavy zácvikové programy rodičům, kteří mají těžkosti v péči o zdravé, případně postižené dítě, přípravné kurzy žadatelům o adopci, případně o svěřené dítěte do pěstounské péče a průběžné kontroly dětí předaných z ústavu do náhradní rodinné péče. Při některých kojeneckých ústavech fungují i rodičovské kluby adoptivních rodičů a pěstounů. Děti jsou po dovršení příslušné věkové hranice předávány buď do jiného ústavu (dětského domova nebo ústavu sociální péče), nebo náhradní rodinné péče (adopce či pěstounská péče). Rozhodnutí o nezájmu biologických rodičů je podmíněno jejich přítomností při soudním

projednávání

věci.

Novela

zkrátila

dobu

potřebnou

k prokázání

,,kvalifikovaného nezájmu“ rodičů o dítě ze dřívějších šesti měsíců na dva. Rodiče opuštěných dětí jsou však často neznámí nebo nezvěstní. Novela zákona o rodině navíc předepisuje, že biologická matka může dát souhlas k osvojení dítěte až šesti týdnů po

13

porodu, v té době však již některé matky ztratí kontakt s dítětem, s porodnicí, s kojeneckým ústavem i se státními orgány péče o dítě. Odborně kvalifikovaný personál tvoří lékaři, psychologové, pedagogové, rehabilitační pracovnice, sociální pracovnice a zdravotní sestry. Jeden náš ústav zaměstnává i právníka. Ústavy mají třísměnný provoz. Počet dětí, kterým se může jedna sestra během jedné směny věnovat, se dnes pohybuje mezi 8 - 10. Má-li sestra na svém oddělení několik těžce postižených dětí, němá prakticky možnost věnovat se jiným činnostem než základní zdravotní péči o tyto postižené. Ale i na těch odděleních, kde jsou děti zdravé, je jedna pečující osoba na takový počet dětí velice málo. Evropskému standardu by odpovídaly dvě postižené, resp. čtyři nepostižené děti na jednu sestru během jedné směny. [MATOUŠEK, 1999]

2.4 Osobnost dítěte z hlediska jeho vývoje Prenatální vývoj je nejdynamičtější období života. Plod rozlišuje zvuky již ve 4. – 5. měsíci; dokáže diferencovaně reagovat na zvuk, hudbu, lidský hlas, tlak, bolest, pohyb. Plod v tomto období získává předpoklady pro budoucí samostatný život mimo tělo matky, je schopen působit na své okolí a získává schopnost sociální interakce. V posledních 2 měsících je plod schopen nejjednodušších forem učení, je schopen těžit ze zkušenosti. Novorozenecké období trvá od narození do ukončeného 28. dne. Období adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky. Období je to značně specifické, proto se postupně vyčlenil i lékařský obor – neonatologie. Následky perinatální patologie – asfyxie a infekce z porodních cest se významně podílejí na nemocnosti. V tomto období je nejvyšší mortalita z celého dětství. Kojenecké období začíná 29. den a končí v den prvních narozenin dítěte. Období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje. Symbolicky období vrcholí prvním krůčkem a prvním slovem (kolem jednoho roku). Z hlediska nemocnosti je to druhé nejvýznamnější období (hned po předchozím). Doznívá význam vrozených vad, mohou se objevit pozdní následky asfyxie (např. dětská mozková 14

obrna). Velký podíl na nemocnosti mají infekce. V prvních měsících života je nejintenzivnější přírůstek hmotnosti. Za první rok vyroste o 25 cm. Na konci by mělo mít délku 75 cm. Porodní hmotnost se ve 4. měsíci zdvojnásobí (zhruba 7 kg), okolo roku ztrojnásobí (cca 10 kg). Batolecí věk je období ohraničené 1. a 3. narozeninami dítěte. Je to období postupného osamostatňování dítěte. Díky pohybu se seznamuje s okolním světem, díky řeči zdokonaluje komunikaci s ostatními lidmi. Ve 12. – 18. měsíci se uzavírá velká fontanela a končí se prořezávání mléčných zubů. V psychosociálním vývoji chůze umožní dítěti opouštět matku a zkoumat okolí. Pro 2. rok života jsou pak typické výchovné problémy – dítě si vytváří představu o tom, co ze svého okolí si může podmanit – rodiče by mu neměli bránit, ale měli by určit hranice. Spolu s pocitem sebe sama začíná vnímat pocity druhých. V tomto věku začíná chápat pocity jiného dítěte, které se uhodilo, díky tomu začíná kontrolovat vlastní agresivitu, začíná chápat správné a nesprávné, vědomí špatného činu může vést k úzkosti. Předškolní období je v rozmezí mezi 3. a 6. rokem. Na závěr tohoto období je většina dětí schopna nastoupit do školy. Tempo růstu v tomto období je nejnižší z celého dětského věku (ročně přibere 1,5 kg a vyroste 5 cm). V psychosociálním vývoji dítě ještě nedokáže dobře oddělit skutečnost od fantazie (bojí se snů a představ), vnímá svět egocentricky, nechápe vztah mezi příčinou a následkem. Neživým předmětům přisuzuje lidské pocity, myslí si, že lidé ovládají všechny přírodní děje. Nereálné myšlení vrcholí mezi 3 – 4 lety. Oproti předchozím paralelním hrám (děti si hrají vedle sebe) je dětská hra více kooperativní (děti si hrají spolu). Školní období začíná po 6. narozeninách dítěte – tedy sedmým rokem, kdy většina dětí začíná povinnou školní docházku. Konec období se nedá jednoznačně vymezit, obvykle ukončení spojujeme s počátkem dospívání. Období trvá různou dobu, nelze ho ztotožňovat s obdobím školní docházky. Děti nemají výrazné agresivní či sexuální sklony, většinu energie věnují škole a kamarádství s vrstevníky téhož pohlaví.

15

Období dospívání začíná začátkem pubertálního vývoje a končí dosažením plné pohlavní zralosti a ukončením tělesného vzrůstu. U dívek začíná v průměru o 2,5 roku dříve (v průměru v 10 letech). U chlapců v průměru ve 12,5 letech, mezi pohlavími je variabilita ±2 roky. Od počátku uplynou obvykle 2 – 3 roky k dosažení plné pohlavní zralosti a 4 až 5 let do ukončení tělesného růstu. [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Rozd%C4%9Blen%C3%AD_d%C4%9Btsk%C3%A 9ho_v%C4%9Bku_a_charakteristiky_jednotliv%C3%BDch_obdob%C3%AD, 12]

2.5 Příčiny umístění do kojeneckého ústavu či dětského domova Rodiče se o dítě nemohou starat

Důvody spočívají v nepříznivých přírodních podmínkách a situacích (přírodní katastrofy, devastace prostředí), v poruchách fungování celé společnosti (válka, bída, hladomor) a při narušení celého rodinného systému (nemoc, úmrtí, invalidita, nepříznivý zdravotní stav dítěte, který mu zabraňuje žít doma).

Rodiče se neumějí či nedovedou starat o dítě

Jde o situace, kdy rodiče nejsou schopni zabezpečit dětem přiměřený vývoj a uspokojit jejich základní potřeby z důvodu vlastní nezralosti, neschopnosti vyrovnat se zvláštními situacemi jako je mimomanželské narození dítěte, handicapované dítě, dítě přijaté do náhradní rodiny a situace, kdy nejsou schopni přijmout základní společenské normy. Částečně sem lze zařadit i situaci dětí rozvádějících se či rozvedených rodičů, kteří nevědí, jak si počínat v těchto konfliktních podmínkách, situace, kdy rodiče dětem ubližují a používají je jako nástroj pro svou nenávist a odpor vůči druhému rodiči. Patří sem i situace, kdy se rodič nemůže o své dítě starat, neboť druhým rodičem, který má dítě ve své péči je mu v tom zabraňováno.

16

Rodiče se nechtějí o dítě starat

Příčiny spočívají v poruchách osobnosti rodičů (disharmonická osobnost, psychopatie, maladaptace), kteří si náležitě neplní rodičovské povinnosti. Zájem rodičů není dobrý, někdy je až hostilní. Rodiče neposkytují dětem potřebnou péči, v některých případech je opouštějí. Péči o dítě lze hodnotit jako nedostatečnou, žádnou nebo škodlivou a lze ji označit jako zanedbávání dítěte jak v oblasti somatické, tak psychické.

Rodiče dítě týrají a zneužívají

Rodiče mají k dětem nepřátelský až hostilní vztah, vědomě jim ubližují, týrají je a zneužívají. Děti jsou ohroženy na fyzickém i duševním zdraví. Takové zacházení může vést až k smrti dítěte. [http://www.planovanirodiny.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2006101202, 11]

2.6 Zařízení ústavní výchovy v Libereckém kraji 2.6.1 Dětský domov Frýdlant Dětský domov (dále jen DD) pečuje o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí DD. Do DD jsou přijímány děti ve věku od tří do osmnácti let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání. DD v plném rozsahu pečuje o děti umístěné v domově. Výchova a celý běh DD je organizován tak, aby byla co nejvíce nahrazena péče, kterou jim jinak zajišťuje plnohodnotná rodina. DD dále poskytuje zdravotní péči vybranými registrovanými lékaři.

17

Umístěným dětem je poskytováno plné přímé zaopatření: - stravování, ubytování, ošacení - učební pomůcky a potřeby pro vzdělávání - úhrada nezbytně nutných nákladů na vzdělávání v zařízení a mimo ně - náklady na zdravotní péči - kapesné v měsíci, dary a věcná pomoc při odchodu zletilých z DD - úhrada nákladů na dopravu do sídla OU, SOU, SŠ - úhrada nezbytných nákladů na kontakt s osobami odpovědnými za výchovu dítěte.

Dále mohou být dítěti poskytnuty dle podmínek a možností DD výdaje na: - potřeby pro využití volného času a rekreaci - kulturní, uměleckou, sportovní a oddechovou činnost v zařízení i mimo ně - účast na soutěžích, přehlídkách a rekreacích - dopravu k osobám odpovědným za výchovu

DD poskytuje podle podmínek a možností vzdělávací, terapeutické činnosti, rehabilitační programy a zdravotní programy. DD vytváří další případné podmínky pro plnění ustanovení příslušného Zákona 109/2002 Sb. Základní organizační jednotkou DD je rodinná skupina, která má nejméně šest a nejvíce osm dětí různého pohlaví a věku. Sourozenci jsou zařazováni do jedné rodinné skupiny pokud tomu nebrání vážné výchovné problémy. [http://www.ddfrydlant.cz/, 4]

2.6.2 Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Chrastava Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna v Chrastavě patří mezi školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Má svůj nový sportovní areál, zahradu, školní dílnu, stravovací zařízení. Je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou a v provozu je nepřetržitě 24 hodin 18

denně po celý rok. Na základě soudního rozhodnutí je v něm umístěno 44 chlapců ve věku 12 - 18 let. Jedná se o děti ze sociálně problémových a neúplných rodin. Rodiče jejich výchovu nezvládali a chlapci měli problémy s chováním i ve škole. Většina z nich se vedle záškoláctví a neúnosného chování dopouštěla nejrůznější trestné činnosti. Mají zkušenosti s drogami, nerespektovali základní pravidla sociálních norem. Ke školní práci a vzdělání měli zpravidla negativní vztah. Vzhledem k mentální retardaci jsou zařazování do zvláštní školy a odborného učiliště, které jsou součástí ústavu. Získání středního vzdělání v našem odborném učilišti je pro mnohé svěřence nejvyšším dosažitelným cílem. Právě vzdělání je základním pilířem úspěšné budoucnosti těchto chlapců. Desítka učňů absolvující ročně obor stavební výroba si do života odnáší často až mnohem později doceněný vklad. Práce s těmito chlapci je psychicky náročná, nevděčná a někdy i nebezpečná. Mnozí rodiče zpochybňují problémy svého dítěte a spolupráce s nimi je obtížná. [http://www.volny.cz/vudds-chrastava/, 14]

2.6.3 Dětský diagnostický ústav a SVP Liberec Dětský diagnostický ústav v Liberci (dále jen DDÚ) je největším diagnostickým ústavem v České republice. Kapacita je 60 lůžek, spádová oblast pokrývá Liberecký a Ústecký kraj. Součástmi DDÚ jsou střediska výchovné péče v Liberci – lůžková i ambulantní část, v Mostě – lůžková i ambulantní část, v Chomutově – ambulantní část. Dětský diagnostický ústav v Liberci dále sdružuje speciální základní a mateřskou školu praktickou školu a školní jídelnu. Do DDÚ jsou přijímány děti ve věku zpravidla od 3 let do ukončení povinné školní docházky, přičemž dětská populace je velmi pestrá, děvčata i kluci, děti s poruchami chování i bez poruch, děti týrané, zneužívané, či opuštěné, děti mentálně retardované – na hranici vzdělavatelnosti i děti intelektově nadané, např. i žáci víceletých gymnázií. 19

Děti z rodin, kde se žije na hranici chudoby nebo za ní a děti z rodin s velmi dobrým hmotným zabezpečením. Děti jsou přijímány na základě rozhodnutí soudu, či na základě dohody o dobrovolném pobytu. Dětský diagnostický ústav pracuje v komunitním terapeutickém systému s důrazem na systém, což je jeho velkou předností i výsadou. Má k tomu mimořádně dobré

personální

obsazení.

Kvalifikovaní

středoškoláci,

či

vysokoškoláci

s terapeutickým zaměřením a speciálně – pedagogickou kvalifikací. Kromě toho zaměstnává 5 psychologů a 2 etopedy. Cílem diagnostického pobytu je provést kvalitní diagnostiku, poskytnout první sociální pomoc a kvalitní terapii včetně krizové intervence a nastartovat změny v chování, či prožívání. Vřazení dítěte do DDÚ je při potížích v chování, či prožívání výhodné krom výše uvedených skutečností proto, že ačkoli je realizován terapeutický proces, žije dítě v prostředí, které velmi blízce modeluje jeho realitu – vrstevníci, školní zátěž, povinnosti, relaxace, kontakt se zázemím stotisícového města a tím i různá pokušení. Dítě není ve vzdálenější realitě zdravotnického zařízení, ale v jemu velmi blízkém školském světě. Diagnostický pobyt je zhruba dvouměsíční, zákonní zástupci přispívají na jeho finanční úhradu (příspěvek na stravné) dle výše příjmu. Na dobrovolný pobyt přispívají zákonní zástupci obligatorně. Zřizovatelem je MŠMT, zařízení je právním subjektem. [www.ddu-liberec.cz, 2]

2.6.4 Dětský domov a speciální škola Krompach Dětský domov a speciální škola Krompach je s kapacitou 48 dětí druhým největším domovem v Libereckém kraji. Dřívější panská budova se stájemi, které nyní slouží jako překrásná jídelna a společenská místnost, po válce sloužila jako škola v přírodě pro pražské děti, v polovině 60. let minulého století sloužila jako zvláštní internátní škola. V roce 2000 byl zbudován na dětský domov rodinného typu s kapacitou 50 dětí, a v roce 2004 byla

20

podle zákona 49 kapacita dětí snížena na 48 dětí. K dětskému domovu patří také zvláštní škola, zvláštní škola praktická a mateřská škola. V dětském domově rodinného typu žijí děti ve skupinkách po 8, ke každé skupince jsou přiděleny dvě vychovatelky (popřípadě vychovatelka a vychovatel), které děti oslovují teto nebo strejdo. Každá takováto "rodina" má 3 dětské pokoje, jednu společenskou místnost, kuchyň a sociální zařízení. Jsou zde umístěny děti ze sociálně slabých rodin nebo děti s lehkým mentálním postižením. S turistickým vyžitím nemají krompašské děti žádný problém. V blízkosti Krompachu je mnoho turistických oblastí, stejně jako je v areálu domova sportovní hřiště. Jezdí se lyžovat na hory, každé dítě má vlastní nové kolo. Probíhá také spolupráce se 4 kilometry vzdáleným městem Jönsdorf, kam některé děti jednou týdně dojíždí na kroužek aerobiku. [ddkrompach.blog.cz, 6]

2.6.5 Dětské centrum Sluníčko Je příspěvkovou organizací Statutárního města Liberec. Poskytuje komplexní zdravotně - sociální a výchovnou péči v nepřetržitém provozu dětem od narození do tří let věku, jejichž duševní a tělesný vývoj je ohrožen nebo narušen z důvodů zdravotních nebo sociálních a jimž nelze zajistit řádnou péči v rodinném prostředí. Ze zdravotních důvodů může tuto péči poskytovat i dětem starším, zpravidla do věku 6 let. Toto zařízení poskytuje diagnostickou, terapeutickou, rehabilitační a poradenskou péči v oblasti zdravotní, výchovné a sociální. Vybavení zařízení a odborná erudice personálu umožňuje poskytovat komplexní péči i dětem se závažným handicapem. V zařízení se o děti 24 hodin denně stará kvalifikovaný zdravotnický personál, který

je

tvořen

pediatrem,

dětským

neurologem,

klinickým

psychologem,

rehabilitačními a sociálními pracovnicemi, dětskými a všeobecnými sestrami, speciálním pedagogem. Zařízení se snaží vytvořit podmínky co nejvíce podobné rodinným a podnětné prostředí, které by stimulovalo rozvoj dětských schopností a napomáhalo jim v 21

minimalizaci psychické deprivaci dětí. Snahou je hledání optimálních postupů pro zajištění co nejkratší doby pobytu dítěte v zařízení a umožnění brzkého návratu do vlastní funkční rodiny. Aby mohli tento zásadní cíl naplnit, musí usilovat o kvalitní spolupráci s biologickou rodinou. Rodičům můžou nabídnout odborné poradenství v oblasti zdravotní, psychologické nebo sociální. Aby nedocházelo ke zpřetrhání emocionálních vazeb mezi dítětem a rodičem umožňují jim v případě zájmu každodenní návštěvy v zařízení. Pokud však biologická rodina neprojevuje zájem či není schopna zajistit nezbytné zázemí, snaží se zařízení najít co nejrychleji náhradní rodinu. V tomto směru spolupracují se sociálními pracovníky, soudy a dalšími zainteresovanými odborníky. [www.kuliberec.cz, 1]

2.6.6 Dětský domov, Jablonné v Podještědí V současné době mají šest rodinných skupin, kde je vždy maximálně do deseti dětí, podle věku a pohlaví. Děti tak nejsou ochuzovány o cenné zkušenosti při styku s dětmi druhého pohlaví, ovšem skladbu skupiny je nutné volit tak, aby nedocházelo k nežádoucím sexuálním projevům. Menší děti bývají pojítkem celé rodinné skupiny, starší se také učí přímo v praxi péči o menší děti. Při tvorbě těchto rodinných skupin, jakož i při zařazování nově příchozích dětí dbají na zachování sourozeneckých vazeb, neboť tato citová vazba je často poslední, která dětem po odchodu z rodiny zbyla. Velký důraz kladou na školní přípravu dětí, neboť školní úspěch považují za jeden ze základů jejich dalšího aktivního zapojení do společnosti. Snaží se děti vést k odpovědnosti a samostatnosti při vypracování domácích úkolů, opakování učiva. Pravidelnou přípravou také posilují jejich školní

návyky.

Vychovatelé

pomáhají starším dětem s vysvětlováním nové látky. Význam přikládají i studiu jazyků a dovednosti obsluhovat počítač. Z tohoto důvodu jsou na každé rodinné skupině 22

alespoň dva počítače, děti také mají volný přístup k Internetu. Počítače mají zabudovány mnoho výukových programů - matematické, jazykové, zeměpisné, přírodovědné a děti také využívají textové editory k psaní různých textů. Zvláštní péči vyžadují romské děti, které přišly do dětského domova přímo z terénu. Tyto mívají problémy s českým jazykem, který do příchodu do našeho zařízení mnoho nepoužívaly. Z tohoto důvodu pak neprospívají i v ostatních předmětech. Také mnohdy nemají pozitivní náhled na vzdělání, nevnímají jej jako prostředek vedoucí k jejich osobnostnímu rozvoji a ke zvýšení budoucí životní úrovně. Jiný problém tvoří romské děti, které vyrůstaly od dětství v ústavech - mají malé ponětí o romské kultuře a mnoho se také ke svému romství nehlásí. V zařízení se věnují dětem i sportovní stránce, celodenní vycházky do okolí, výlety do větších měst. V dětském domově jsou vedeny zájmové kroužky jako například výtvarný, keramický, vaření, míčové hry, stolní tenis, volejbalový, florbalový, ekologicko - turistický. Více ovšem upřednostňují využití zájmových aktivit mimo dětský domov. Děti chodí do atletického oddílu, oddílu kopané, navštěvují ZUŠ, městskou knihovnu. Využívají i také tělocvičny základní školy, kam chodí hrát různé míčové hry. V dětském domově mají zázemí pro stolní tenis a přímo v areálu hřiště na kopanou a plácek s umístěným košem na streetball. [www.ddjablonnevp.cz, 5]

2.6.7 Dětský domov Semily V zařízení žije 16 dětí, dětský domov má dvě rodinné skupiny po osmi dětech. V současné době mají 3 chlapce a 13 dívek. 5 dětí navštěvuje základní školu Ivana Olbrachta v Semilech, 3 děti Základní školu praktickou v Semilech, 5 dětí učební obor na středních školách, 2 děti učební obor na odborném učilišti, 1 dívka studuje střední zdravotnickou školu. [http://www.dd-semily.cz/, 8]

23

2.6.8 Dětský domov Česká Lípa V tomto domově jsou děti a mladistvé s nařízenou ústavní výchovou od dvou let do plnoletosti. Ze zákona mohou být zde umístěné i děti, které se dále studiem připravují na samostatný život až maximálně do 26 let věku. Zařízení má tři rodinné skupiny, na každé dva kmenové vychovatele. [http://www.ddcl.webgarden.cz/, 3]

2.6.9 Dětský domov se školou Hamr na Jezeře Je to státní školská instituce pro realizaci ústavní a ochranné výchovy. Je příspěvkovou organizací

s právní

subjektivitou

a

jeho

zřizovatelem je MŠMT ČR. Zařízení vzniklo 1.9. 1967 a dnem 1. 7. 2003 se podle zákona 109/02 Sb. Z rozhodnutí MŠMT změnilo z Dětského výchovného ústavu na Dětský domov se školou. Od 1. 7. 2006 je kapacita zařízení 48 dětí. Součástí zařízení je základní škola. Domov spravuje majetek skládající se ze dvou internátů, budovy školy a jedné provozně - správní budovy. V období prázdnin je v internátní budově Berta možné ubytování pro školní skupiny dětí a dospělých. [http://www.volny.cz/dvu_hamr, 7]

Dále existují v Libereckém kraji tyto zařízení:

Dětský domov Dubá - Deštná, Klokánek – zařízení Fondu ohrožených dětí, Zvláštní zařízení pěstounské péče Jablonec nad Nisou a Dětský domov v Jablonci nad Nisou. Bližší údaje o těchto zařízeních se mi nepodařilo na internetu zjistit. .

24

2.7 Legislativa související s péčí o děti a jejich právy Současnou právní legislativu týkající se práv dětí obecně lze nalézt jednak ve Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě o právech dítěte, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dále pak v zákoně č. 134/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Oblast sociálně právní ochrany dětí řeší mj. zákon č. 315/2004 Sb. ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Výkonu ústavní výchovy se dotýká zákon č. 383/2005 Sb. ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

25

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Úvod Hlavním cílem výzkumu je zpracovat názory odborníků z řad pracovníků příspěvkových organizací v oblasti ústavní péče a odboru sociální péče Magistrátu města Liberec na záměr Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky změnit její stávající systém.

3.2 Vlastní průzkum Vlastní průzkum je realizován formou dotazníku. Dotazníky jsem rozdala osobně nebo rozeslala e-mailem do všech zařízení ústavní péče v Libereckém kraji a na Oddělení sociálně právní ochrany dětí odboru sociální péče Magistrátu města. Z celkového počtu 50 dotazníků jsem jich zpět obdržela v požadovaném termínu celkem 36. Při celkovém procentuálním vyjádření jsem pro přehlednost zaokrouhlovala procenta na celá čísla, tam, kde respondenti zvolili více odpovědí na danou otázku, je tato skutečnost uvedena.

26

3.2.1 V jaké konkrétní oblasti se věnujete problematice péče o děti?

ve státní správě v příspěvkové organizaci (dětský domov apod.)

n =36 6 30

% 17 83

Graf č. 1 V jaké konkrétní oblasti se věnujete problematice péče o děti?

17 %

ve státní správě v příspěvkové organizaci

83 %

Z údaje vyplývá, že poměr respondentů působících ve státní správě

vůči

příspěvkovým organizacím je cca 1:4. V obdobném poměru byli respondenti také osloveni.

27

3.2.2 Kolik let se věnujete problematice péče o děti, resp. jak dlouho pracujete v oboru? n = 36 9 5 22

do 5 let do 10 let více než 10 let

% 25 14 61

Graf č. 2 Kolik let se věnujete problematice péče o děti, resp. jak dlouho pracujete v oboru?

25 %

do 5 let do 10 let více než 10 let

61 %

14 %

Více než 60 % respondentů pracuje ve svém oboru déle než 10 let, pouze čtvrtina má zkušenosti v praxi dobu kratší, než 5 let. Odpovědi tedy zahrnují ve větší míře názory odborníků víceméně zkušených.

28

3.2.3 Sledujete současnou diskuzi na téma postupného rušení dětských domovů? n = 36 32 4 0

ano, tato problematika mě zajímá pouze okrajově nesleduji

% 89 11 0

Graf č. 3 Sledujete současnou diskuzi na téma postupného rušení dětských domovů? 11 %

ano, tato problematika mě zajímá pouze okrajově nesleduji

89 %

Všichni respondenti se o současnou problematiku záměrů MPSV ČR zajímají, pouze 11 % z nich pak jen okrajově. Tento údaj podtrhuje skutečnost, že odpovědi na položené otázky nejsou nahodilé, ale mají svoji vypovídací hodnotu.

29

3.2.4 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? n = 36 0 25 1 10

ZŠ SŠ VOŠ VŠ

% 0 69 3 28

Graf č. 4 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

28 %

ZŠ SŠ VOŠ VŠ 3% 69 %

Mezi respondenty není zastoupen nikdo bez požadované kvalifikace, téměř třetina má pak dosažené vysokoškolské vzdělání.

30

3.2.5 Jak byste hodnotili stávající úroveň ústavní péče o děti v ČR? n = 36

nedostatečná dobrá vynikající jiná odpověď

0 22 12 2

% 0 61 33 6

Graf č. 5 Jak byste hodnotili stávající úroveň ústavní péče o děti v ČR? 6%

33 %

nedostatečná dobrá vynikající jiná odpověď 61 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně: Úroveň ústavní péče se liší dle jednotlivých zařízení. Záleží na možnostech zařízení, na zájmu zaměstnanců, na jejich iniciativě a ochotě objevovat něco nového. V některých zařízeních je pouze dostatečná, někde naopak dosahuje vynikající úrovně.

Jako nedostatečnou neoznačil úroveň ústavní péče žádný respondent, impulsem k záměru změny systému vede hlavně počet dětí v zařízení umístěných (údajně jeden z největších Evropě), nikoliv nedostatečná jeho nedostatečná úroveň.

31

3.2.6 Domníváte se, že je třeba stávající systém ústavní péče změnit? n = 36 1 30 3 2

určitě ano ano, částečně ne jiná odpověď

% 3 83 8 6

Graf č. 6 Domníváte se, že je třeba stávající systém ústavní péče změnit? 6%

3%

8%

určitě ano ano, částečně ne jiná odpověď

83 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně:

Mělo by dojít spíše k úpravě legislativy, upravující, resp. snižující mj. počty dětí ve výchovných skupinách apod. Pouze 6 % respondentů se domnívá, že není třeba měnit stávající systém ústavní péče. Tento údaj jednoznačně potvrzuje oprávněnost potřebných změn, byť pouze částečných (83 % respondentů).

32

3.2.7 Domníváte se, že v případě avizovaného rušení části zařízení pro výkon ústavní péče lze tento úkon plně nahradit pěstounskou péčí? n = 36 0 13 21 2

určitě ano ano, částečně ne jiná odpověď

% 0 36 58 6

Graf č. 7 Domníváte se, že v případě avizovaného rušení části zařízení pro výkon ústavní péče lze tento úkon plně nahradit pěstounskou péčí? 6% 36 %

určitě ano ano, částečně ne jiná odpověď 58 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně: Ne všechny děti jsou vhodné pro pěstounskou péči, některé jsou sociálně

nepřizpůsobivé, páchají trestnou činnost, dopouštějí se závadového chování, není o ně zájem. Z odpovědí jasně vyplývá názor, že pěstounská péče nenahradí stávající systém v plné míře.

33

3.2.8 V čem tkví dle Vašeho názoru největší přednosti stávajících zařízení ústavní péče? Na otázku odpovědělo 35 respondentů, tj. 97 %. Odpovědi se v mnoha ohledech shodují, lze je vyjádřit následovně: Do stávajících zařízení proniká idea rodinné péče, která pozměňuje jak prostředí ústavů, tak i vztah k dětem. Dětem je poskytována komplexní odborná péče sociální, zdravotní, rehabilitační i pedagogická. Stávající systém eliminuje možné přesouvání dětí od jednoho pěstouna k druhému, dětem je poskytnuto veškeré potřebné zázemí. V České republice je stála síť zařízení s dlouholetou tradicí a kvalitou včetně diagnostiky.

3.2.9 Jaké jsou dle Vašeho názoru slabiny stávajících zařízení ústavní péče? Na otázku odpovědělo 35 respondentů, tj. 97 %. Odpovědi se v mnoha ohledech shodují, lze je vyjádřit následovně: Děti nejsou citově vázány pouze k jedné osobě, nedostatky finančních prostředků neumožňují individuální péči, stále je poměrně velký počet dětí na jednoho pracovníka.

34

3.2.10 Jaká úskalí mohou dle Vašeho názoru záměr výrazného zvýšení počtu pěstounských rodin ovlivnit? n = 36 20 28 19 7

nedostatečný zájem uchazečů nedostatečná kvalifikovanost nedostatečná finanční podpora jiná odpověď

% 56 78 53 19

Graf č. 10 Jaká úskalí mohou dle Vašeho názoru záměr výrazného zvýšení počtu pěstounských rodin ovlivnit? 19 %

56 %

53 %

nedostatečný zájem uchazečů nedostatečná kvalifikovanost nedostatečná finanční podpora jiná odpověď 78 %

V této otázce respondenti vybírali více odpovědí najednou. Jiné odpovědi lze shrnout následně: Mezi další úskalí patří možné narušování soukromí pěstounů biologickými rodiči, náročnost odborné přípravy zájemců o pěstouny, nedostatek kvalitních zájemců obecně (kritériem pro rozhodnutí rozhodně nesmí být pouze ekonomické hledisko). Nedostatečná finanční podpora byla zařazena mezi možnými úskalími na poslední místo, naopak kvalifikovanost a zájem dostatečného počtu uchazečů považují respondenti za největší úskalí. Podle sdělovacích prostředků je třeba připravit údajně cca 500 nových pěstounů. 35

3.2.11 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezení funkce dětských domovů, umísťování dětí menšinového etnika do pěstounských rodin? n = 36 0 31 5

plynule obtížně jiná odpověď

% 0 86 14

Graf č. 11 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezení funkce dětských domovů, umísťování dětí menšinového etnika do pěstounských rodin?

14 %

plynule obtížně jiná odpověď

86 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně: Situace bude velmi složitá, zvýší se kriminalita, romské děti si v podmínkách ČR vezme zpravidla pouze romská rodina, nejspíš vzdálený příbuzný. O děti menšinového etnika nebude zájem, zůstanou-li v rodinách, zhorší se celková, už dnes napjatá situace společného soužití s majoritní společností. Umísťování dětí menšinového etnika do pěstounských rodin nebude rozhodně plynulé, jde zřejmě o jedno z největších úskalí. Z jiných odpovědí vyplývá, že větší možnost nabízí spolupráce se zájemci ze zahraničí.

36

3.2.12 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí se zdravotním handicapem do pěstounských rodin? n = 36 0 30 6

plynule obtížně jiná odpověď

% 0 83 17

Graf č. 12 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí se zdravotním handicapem do pěstounských rodin? 17 %

plynule obtížně jiná odpověď

83 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně: V případě těžce postižených dětí jde o hazard se životem. Spousta dětí je závislých na přístrojích, děti budou ohroženy na životě. Společnost není stále ještě na přijímání handicapovaných dostatečně připravena. Všichni respondenti se shodují na tom, že umísťování dětí se zdravotním handicapem do pěstounských rodin bude obtížné, nabízí se zde otázka, zda neponechat ve stávajících zařízeních určitou kapacitu jako nezbytnou rezervu.

37

3.2.13 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí staršího věku do pěstounských rodin? n = 36 0 31 5

plynule obtížně jiná odpověď

% 0 86 14

Graf č. 13 Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí staršího věku do pěstounských rodin? 14 %

plynule obtížně jiná odpověď

86 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně: Profesionální pěstoun by měl být připraven přijmout dítě jakéhokoli věku. Stáří dítěte by tedy nemělo hrát roli, na rozdíl od etnické příslušnosti, zdravotního stavu a chování. Stejně jako v předchozích dvou otázkách předpokládají všichni respondenti potíže při umísťování uvedených dětí do pěstounských rodin. Pomoci v této situaci by měla být dostatečná kvalifikovanost dostatečného počtu pěstounů s odbornou podporou zařízení pro ústavní péči, byť v novém režimu.

38

3.2.14 Domníváte se, že dětské domovy budou mít i v budoucnu významnou roli v péči o děti? n = 36 27 3 6

ano ne jiná odpověď

% 75 8 17

Graf č. 14 Domníváte se, že dětské domovy budou mít i v budoucnu významnou roli v péči o děti?

17 % 8%

ano ne jiná odpověď

75 %

Jiné odpovědi lze shrnout následně: Systém zcela bez dětských domovů je možný u malých dětí bez výchovných problémů, bez zdravotních omezení. Funkci výchovných ústavů a domovů podobného zaměření (dětské domovy se školou) nelze nahradit pěstounskou péčí. Tři čtvrtiny respondentů se domnívá, že významná role dětských domovů zůstane i v budoucnu, pouze 8 % věří, že jejich úloha končí. Z uvedeného vyplývá, že vládní záměr je v počátcích své diskuze a výraznou změnu ve stávajícím systému si málokdo dokáže dnes představit.

39

3.2.15 Pokud jste odpověděli na předcházející otázku kladně, jakou roli budou v budoucnu dětské domovy zastávat dle Vašeho názoru především? Na otázku odpovědělo 27 respondentů, tj. 75 %. Odpovědi se v mnoha ohledech shodují, lze je vyjádřit následovně: Není vyřešena otázka prevence ve vazbě na sociálně slabé rodiny, zcela chybí podpůrná práce s rodinami. Dětské domovy díky erudovanému personálu budou moci nabídnout poskytování terénních služeb problematickým rodinám, ale také novým pěstounským rodinám, dále mohou poskytovat ambulantní péči, mohou fungovat jako denní stacionáře, poskytovat poradenské službu a jiné aktivity, které výrazným způsobem podchytí rodiny s dětmi, které budou potřebovat pomoci. Dětské domovy budou zřejmě nadále zprostředkovávat náhradní rodinnou péči budou se starat hlavně o děti problémové a handicapované. V každém případě budou plně funkční do doby, než se najde potřebný počet pěstounských rodin, které v naší zemi nemají tradici.

40

4 DISKUZE V teoretické části absolventské práce jsem uvedla stručný přehled zařízení pro výkon ústavní výchovy v Libereckém kraji včetně dostupných údajů. Síť těchto zařízení je v současné době považována za dostačující, a to v celé České republice, nikoliv ovšem za zcela účelnou. Vysoké počty umístěných dětí s sebou přinášejí aktivity ať již různých nadací, nevládních organizací nebo osobností, které současný stav kritizují. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v současné době ústy svých představitelů signalizují změny, resp. omezení provozu stávajících zařízení a následný přesun ušetřených finančních prostředků pro pěstounské rodiny, jejichž počet má v nejbližší době vzrůst nejméně o pět set. Tato problematika neminula ani zařízení, ve kterém vykonávám odbornou praxi a přivedla mě k záměru, zmapovat formou dotazníku názory odborné veřejnosti z řad pedagogů a pracovníků státní správy v oblasti péče o děti. Z oslovených

50

respondentů

jsem

v požadovaném

termínu

obdržela

36 vyplněných dotazníků, jejichž výsledky se podrobně zabývám v praktické části této práce. Z výzkumu jednoznačně vyplynulo, že drtivá většina oslovených se o záměry příslušného ministerstva zajímá. Osud nejen kojeneckých ústavů a dětských domovů, ale hlavně dětí bez funkčních rodin jim není lhostejný. Zajímavá byla také poměrná shoda v názorech. Spolu s většinou respondentů se domnívám, že nakonec nebude možné umístit všechny děti do pěstounských rodin. Zařízení ústavní péče se v dohledné době nezruší, pouze do určité míry omezí. Do pěstounských rodin se jen obtížně dostanou děti handicapované nebo děti romského původu, o které nebude v majoritní společnosti odpovídající zájem. Příprava a získání potřebné pěstounské péče, která nemá v naší zemi příliš tradici ani široké zastoupení, bude pak zřejmě dlouhodobý proces.

41

Jedno je ovšem jisté již dnes a odpovědi v dotaznících mně tuto domněnku potvrdily. Všichni pracovníci, kteří mají co do činění s péčí o děti umístěné v zařízeních ústavní výchovy, jsou připraveni poskytnout své zkušenosti a názory a diskutovat o této problematice. Celkem 86 % respondentů odpovědělo, že si je vědomo potřeby stávající systém ústavní péče o děti změnit. Nyní je třeba využít tohoto potenciálu, aby změny, zamýšlené odpovědným ministerstvem, byly účelné a skutečně prospěšné.

42

ZÁVĚR Téma absolventské práce jsem si vybrala z důvodu svého působení v Dětském centru Sluníčko v Liberci a aktuálně probíhající veřejné diskuze k záměru Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zrušit či výrazně omezit provozy kojeneckých ústavů, v budoucnu pak i dětských domovů. Tato zařízení by měla mít funkci víceméně poradenskou. K uvedenému záměru vedou vysoké počty dětí vychovávaných mimo rodinné prostředí. Jak vyplynulo z neformálních rozhovorů, které jsem vedla s pracovníky dětského centra, ale i z odpovědí 36 respondentů z řad pracovníků dotčených organizací a státní správy, téměř všichni si uvědomují potřebu změny. Měla by jí však předcházet široká a srozumitelná diskuze s odborníky na danou oblast. Uvažované snížení počtu dětí v ústavních zařízeních bude znamenat vedle náročné přípravy kvalitních pěstounů také vysoké nároky na sociální pracovníky, kteří již nebudou mít možnost využívat současné sítě ústavní péče a budou nuceni řešit situaci ve spolupráci s biologickými rodiči nebo pěstouny. Rozšíření počtu pěstounských rodin o předpokládaných pět set bude znamenat mj. navýšení finančních prostředků, stejně tak jako navýšení dotací pro podporu problémových rodin. Předpokládané změny s sebou tedy přinesou nespočet úskalí, včetně zařazování problematických skupin dětí do péče pěstounských rodin. Oslovení pracovníci, působící v oblasti péče o děti, jsou připraveni podat pomocnou

ruku při tvorbě nového systému, zároveň však upozorňují na možné

komplikace a zdůrazňují prokazatelné klady stávajícího systému, kterých by mělo být v budoucnu využito s ohledem na dlouholetou tradici a nesporné výsledky. Některé zkušenosti ze zahraničí mohou být v našich podmínkách obtížněji realizované. Věřím, že tato diskuze, kterou alespoň v malé míře inicioval i můj výzkum, může vést ke konečnému úspěchu.

43

ZUSAMMENFASSUNG Institutionelle Pflege für Kinder aus funktionslosen Familien im Liberecer Bezirk Thema dieser Absolventenarbeit wählte ich aufgrund meiner Tätigkeit im Kinderzentrum „Sluníčko“ in Liberec und aufgrund aktuell verlaufender öffentlicher Diskussion zur Absicht des Arbeitsministeriums der Tschechischen Republik Betriebe der Säuglingsinstitute und in der Zukunft auch der Kinderheime abzuschaffen oder deutlich einzuschränken. Diese Einrichtungen sollten weiterhin mehr oder weniger nur Beratungsfunktion haben. Zu angegebener Absicht führt hohe Anzahl der Kinder, die außerhalb der Familie erzogen sind. Wie sich aus unformellen Gesprächen ergab, die ich mit den Mitarbeiter des Kinderzentrums führte, aber auch aus Antworten von 36 Befragten aus betroffenen Organisationen und der Staatsverwaltung. Fast alle sind sich dessen bewusst, dass eine Änderung notwendig ist. Vorher sollte es aber zu einer breiten und deutlichen Diskussion mit Fachspezialisten kommen. Beabsichtigte Minderung der Anzahl der Kinder in den Pflegeeinrichtungen wird neben der anspruchsvollen Vorbereitung der hochwertigen Pflegeeltern auch hohe Ansprüche auf Sozialmitarbeiter bedeuten. Diese werden keine Möglichkeit zur Ausnutzung des bestehenden Netzwerkes der institutionellen Pflege mehr haben und werden somit gezwungen die Situation in der Zusammenarbeit mit den biologischen Eltern oder mit den Pflegeeltern zu lösen. Verbreitung der Anzahl der Pflegeeltern um vorausgesetzte fünfhundert wird u. a. auch Erhöhung der Finanzmittel sowie Erhöhung der Subventionen für Unterstützung der Problemfamilien bedeuten. Vorgesehene Änderungen bringen eine Unmenge von Schwierigkeiten mit, inklusive der Einschaltung der problematischen Kindergruppen in die Betreuung der Pflegefamilien.

44

Angesprochene Mitarbeiter, die im Bereich der Kinderfürsorge tätig sind, sind bereit bei der Bildung des neuen Systems zu helfen, gleichzeitig aber machen sie auf mögliche Komplikationen aufmerksam und betonen nachweisbare Vorzüge des bestehenden Systems, deren zukünftig in Anbetracht der langjährigen Tradition und unstreitige Erfolge genutzt werden soll. Einige ausländische Erfahrungen können in unseren Bedingungen schwieriger realisierbar sein. Ich glaube, dass diese Disskusion, die wenigstens in einem geringen Maß meine Untersuchung öffnete zum Endgelingen führen kann.

Schlüsselwörter: Säuglingsinstitute, Pflegeeltern, Arbeitsministerium, Kinderheime.

45

BIBLIOGRAFIE Monografie: 1. BECHYŇOVÁ, V., KONVIČKOVÁ, M., Sanace rodiny, sociální práce s dysfunkčními rodinami. Praha: Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-392-5. 2. ČÁBALOVÁ, D., Pedagogika. Praha : Grada, 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-29930. 3. KRAUS, B., Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008. 216 s. ISBN 978807367-383-3. 4. LANGMAJER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie. 2. aktualizované vydání, Praha: Grada, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 5. MATOUŠEK, O., Ústavní péče. Praha : Slon, 1999. 159 s. ISBN 80-85850-76-1. 6. MATOUŠEK, O., Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. 142 s. ISBN 80-85850-24-9. 7. MATĚJČEK, Z., Co děti nejvíce potřebuj. Praha: Portál, 1994. 101s. ISBN 80-7178006-5. 8. MATĚJČEK, Z., a kol., Osvojení a pěstounská péče., Praha: Portál, 2002. 152 s. ISBN 80-7178-3. 9. NĚMĚC, J. a kol., Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Aido, 2002. 120s. ISBN 80-7315-012-3. 10. ROZSYPALOVÁ, M. a kol., Psychologie a pedagogika I, pro střední zdravotnické školy. Praha: Informatorium, 2003. 186s. ISBN 978-80-7333-014-9. 11. ŘÍČAN, P., Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010. 208 s. ISBN 978-80-2473133-9. 12. STANĚK, M., Slovníček vybraných pojmů k občanské výchově pro 6 – 9 ročník základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Fortuna, 1994. 46s. ISBN 80-7168-152-0.

46

Praha:

13. ŠKOVIERA, A., Dilemata náhradní výchovy, teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha: Portál, 2007, 285s. ISBN 978-80-7367318-5. 14. ZBYNĚK G., NOVÁK T., Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada, 2008, 144 s. ISBN 978-80-247-1788-3.

Elektronické odkazy: 1. Dětské centrum Sluníčko Liberec. [online]. [cit. 2012–20-03]. Dostupné z WWW: . 2. Dětský diagnostický ústav Liberec. [online]. [cit. 2012–09-03]. Dostupné z WWW: . 3. Dětský domov Česká Lípa. [online]. [cit. 2012–20-09]. Dostupné z WWW: . 4. Dětský domov Frýdlant. [online]. [cit. 2012–05-03]. Dostupné z WWW: . 5. Dětský domov Jablonné v Podještědí. [online]. [cit. 2012–20-03]. Dostupné z WWW: <www.ddjablonnevp.cz>. 6. Dětský domov Krompach. [online]. [cit. 2012–21-11]. Dostupné z WWW: . 7. Dětský domov se školou Hamr na Jezeře. [online]. [cit. 2012–20-10]. Dostupné z WWW: . 8. Dětský domov Semily. [online]. [cit. 2012–25-03]. Dostupné z WWW: . 9. Funkce rodiny ke vztahu k dítěti. [online]. [cit. 2012–20-02]. Dostupné z WWW: . 10. Funkce rodiny. [online]. [cit. 2012–14-03]. Dostupné z WWW: .

47

11. Náhradní rodinná péče. [online]. [cit. 2012–4-03]. Dostupné z WWW: . 12. Rozdělení dětského věku a charakteristicky jednotlivých období. [online]. [cit. 2012–14-03]. Dostupné z WWW: . 13. Ústavní výchova. [online]. [cit. 2012–08-01]. Dostupné z WWW: . 14. Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Chrastava. [online]. [cit. 2012–08-01]. Dostupné z WWW: .

48

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Fotografie zařízení

49

Příloha č. 1 – dotazník Dobrý den, jsem si dobře vědoma Vaší pracovní vytíženosti, a již předem se tedy omlouvám, že si Vás dovoluji touto cestou požádat o vyplnění anonymního dotazníku se zaměřením na zařízení ústavní péče o děti. Výsledky budou zpracovány v rámci absolventské práce na toto téma, ráda Vám je v případě zájmu poskytnu. Vámi zvolené odpovědi zakroužkujte nebo zaškrtněte, některé odpovědi pak prosím dopište vlastními slovy. Děkuji Vám za laskavou vstřícnost, které si velmi vážím. Michaela Kalousová

Q1. V jaké konkrétní oblasti se věnujete problematice péče o děti?

a) ve státní správě b) v příspěvková organizaci (dětský domov apod.) c) jiná odpověď………………… ………………………………………………………………………………………..…

Q2. Kolik let se věnujete problematice péče o děti, resp. jak dlouho pracujete v oboru?

a) do 5 let b) do 10 let c ) více než 10 let

Q3. Sledujete současnou diskuzi na téma postupného rušení dětských domovů?

a) ano, tato problematika mě zajímá b) pouze okrajově c) nesleduji d) jiná odpověď………………… …………………………………………………………………………………………..

Příloha č. 1 – pokračování

Q4. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) ZŠ b) SŠ c) VOŠ d) VŠ

Q5. Jak byste hodnotili stávající úroveň ústavní péče o děti v ČR?

a) nedostatečná b) dobrá c) vynikající d) jiná odpověď………………… ………………………………………………………………………………………….

Q6. Domníváte se, že je třeba stávající systém ústavní péče změnit?

a) určitě ano b) ano, částečně c) ne d) jiná odpověď………………………………………………………………………………………………………………

Q7. Domníváte se, že v případě avizovaného rušení části zařízení pro výkon ústavní péče lze tento úkon plně nahradit pěstounskou péčí?

a) určitě ano b) ano, částečně c) ne d) jiná odpověď………… …………………………………………………………………………………………………

Příloha č. 1 – pokračování Q8. V čem tkví dle Vašeho názoru největší přednosti stávajících zařízení ústavní péče?

………………………………………………………………………………………………………………………………………

Q9.Jaké jsou dle Vašeho názoru slabiny stávajících zařízení ústavní péče?

………………………………………………………………………………………………………………………………………

Q10. Jaká úskalí mohou dle Vašeho názoru záměr výrazného zvýšení počtu pěstounských rodin ovlivnit?

a) nedostatečný zájem uchazečů b) nedostatečná kvalifikovanost pěstounských rodin c) nedostatečná finanční podpora pěstounských rodin d) jiná odpověď…………….. ………………………………………………………………………………………………

Q11. Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí menšinového etnika do pěstounských rodin?

a) plynule b) obtížně c) jiná odpověď………… ……………………………………………………………………………………………….

Q12. Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí se zdravotním handicapem do pěstounských rodin?

a) plynule b) obtížně c) jiná odpověď……………. ……………………………………………………………………………………………….

Příloha č. 1 – pokračování Q13. Jak bude dle Vašeho názoru probíhat, v souvislosti s uvažovaným omezením funkce dětských domovů, umísťování dětí staršího věku do pěstounských rodin?

a) plynule b) obtížně c) jiná odpověď…………… ………………………………………………………………………………………………..

Q14. Domníváte se, že dětské domovy budou mít i v budoucnu významnou roli v péči o děti?

a) ano b) ne c) jiná odpověď………….. ………………………………………………………………………………………………… Q15. Pokud jste odpověděli na předcházející otázku kladně, jakou roli budou v budoucnu dětské domovy zastávat dle Vašeho názoru především? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Příloha č. 2 – fotografie zařízení Dětský domov Frýdlant

Výchovný ústav, dětský domov se školou Chrastava

Dětský diagnostický ústav a SVP Liberec

¨

Příloha č. 2 – fotografie zařízení Dětský domov a speciální škola Krompach

Dětské centrum Sluníčko

Příloha č. 2 – fotografie zařízení Dětský domov Jablonné v Podještědí

Dětský domov Semily

Příloha č. 2 – fotografie zařízení Dětský domov se Česká Lípa

Dětský domov se školou Hamr na Jezeře