Škola porozumění a bezpečí, školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP pro ZV)

Základní škola Bohutín, okres Příbram

ŠVP pro ZV, Škola porozumění a bezpečí

5.verze 2013/2014

Škola porozumění a bezpečí, školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP pro ZV)



1

2

5.verze 2013/2014

Identifikační údaje.......................................................................................................................................................................................................4 1.1

Název ŠVP.............................................................................................................................................................................................................................. 4

1.2

Údaje o škole.......................................................................................................................................................................................................................... 4

1.3

Zřizovatel............................................................................................................................................................................................................................... 5

1.4

Platnost dokumentu............................................................................................................................................................................................................... 5

Charakteristika školy...................................................................................................................................................................................................6 2.1

Úplnost a velikost školy......................................................................................................................................................................................................... 6

2.2

Charakteristika pedagogického sboru................................................................................................................................................................................. 6

2.3

Dlouhodobé projekty............................................................................................................................................................................................................. 6

2.4

Další údaje.............................................................................................................................................................................................................................. 7

2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

3


Charakteristika žáků.....................................................................................................................................................................................................................................7 Podmínky školy............................................................................................................................................................................................................................................7 Spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) a dalšími sociálními partnery....................................................................................................................................................8 Vlastní hodnocení školy...............................................................................................................................................................................................................................9

Charakteristika školního vzdělávacího programu....................................................................................................................................................12 3.1

Zaměření školy.................................................................................................................................................................................................................... 12

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie, společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků............................................................................................................................................................................................................................ 15 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6

4

Kompetence k učení...................................................................................................................................................................................................................................15 Kompetence k řešení problémů..................................................................................................................................................................................................................16 Kompetence komunikativní.......................................................................................................................................................................................................................17 Kompetence sociální a personální..............................................................................................................................................................................................................17 Kompetence občanské................................................................................................................................................................................................................................18 Kompetence pracovní................................................................................................................................................................................................................................19

3.3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami....................................................................................................................................20

3.4

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných................................................................................................................................................................ 22

3.5

Začlenění průřezových témat............................................................................................................................................................................................. 24

Učební plán................................................................................................................................................................................................................31 4.1

Tabulace učebního plánu pro 1. a 2. stupeň...................................................................................................................................................................... 31


4.2

5

5.verze 2013/2014

Poznámky k učebnímu plánu.............................................................................................................................................................................................. 33

Učební osnovy............................................................................................................................................................................................................34 5.1

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE......................................................................................................................................................................... 34

5.1.1 5.1.2 5.1.3

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA...........................................................................................................................................................................................................34 CIZÍ JAZYK..............................................................................................................................................................................................................................................37 DALŠÍ CIZÍ JAZYK.................................................................................................................................................................................................................................40

5.2

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE................................................................................................................................................................................ 42

5.2.1

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE........................................................................................................................................................................................................42

5.3

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE..................................................................................................................................................45

5.3.1

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE...........................................................................................................................................................................45

5.4

ČLOVĚK A JEHO SVĚT................................................................................................................................................................................................... 47

5.4.1

ČLOVĚK A JEHO SVĚT..........................................................................................................................................................................................................................47

5.5

ČLOVĚK A SPOLEČNOST.............................................................................................................................................................................................. 52

5.5.1 5.5.2

DĚJEPIS.....................................................................................................................................................................................................................................................52 VÝCHOVA K OBČANSTVÍ....................................................................................................................................................................................................................55

5.6

ČLOVĚK A PŘÍRODA...................................................................................................................................................................................................... 57

5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5

FYZIKA.....................................................................................................................................................................................................................................................57 CHEMIE....................................................................................................................................................................................................................................................60 PŘÍRODOPIS............................................................................................................................................................................................................................................62 INTEGROVANÝ PŘEDMĚT ČLOVĚK A ZDRAVÍ..............................................................................................................................................................................66 ZEMĚPIS...................................................................................................................................................................................................................................................69

5.7

UMĚNÍ A KULTURA......................................................................................................................................................................................................... 71

5.7.1 5.7.2

HUDEBNÍ VÝCHOVA.............................................................................................................................................................................................................................71 VÝTVARNÁ VÝCHOVA........................................................................................................................................................................................................................73

5.8

ČLOVĚK A ZDRAVÍ......................................................................................................................................................................................................... 76

5.8.1 5.8.2

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.........................................................................................................................................................................................................................76 TĚLESNÁ VÝCHOVA.............................................................................................................................................................................................................................79

5.9

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE................................................................................................................................................................................................ 81

5.9.1

5.10 5.10.1 5.10.2

6


ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE.......................................................................................................................................................................................................................81

DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY........................................................................................................................................................................ 83 DRAMATICKÁ VÝCHOVA....................................................................................................................................................................................................................83 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY.......................................................................................................................................................................................................................87

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků........................................................................................................................................................................96



5.verze 2013/2014

1 Identifikační údaje 1.1 Název ŠVP Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP pro ZV),

Škola porozumění a bezpečí, vzdělávací program je devítiletý. 5. verze 2013/2014 ŠVP byl zpracován podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ve verzi platné od 1. 9. 2013. Vzdělávání probíhá denní formou.

1.2 Údaje o škole Základní škola Bohutín, okres Příbram Adresa: Bohutín 37 262 41 Bohutín Ředitelka školy: Mgr. Vladimíra Melicharová Kontakty :

318 676 217 škola 739 039 560 ředitelka školy e-mail : [email protected] webové stránky: www.zsbohutin.cz



5.verze 2013/2014

1.3 Zřizovatel Obec Bohutín Adresa:

Obecní úřad Bohutín Vysoká Pec 74 262 41 Bohutín

Kontakty :

tel, fax: 318 676 224 e-mail : [email protected] webové stránky: www.obec-bohutin.cz

1.4 Platnost dokumentu Dokument vstupuje v platnost dne 1. 9. 2013 pod číslem jednacím: 79/2013.

Mgr. Vladimíra Melicharová, ředitelka školy

razítko školy

ŠVP ZŠ Bohutín projednala školská rada Předseda: Kateřina Hrdinová

podpis



5.verze 2013/2014

2 Charakteristika školy 1.5 Úplnost a velikost školy Základní škola Bohutín, okres Příbram, je úplná základní škola s prvním a druhým stupněm, většinou s jednou třídou v každém ročníku. Od 1. ledna 2000 je škola právním subjektem, pracuje jako příspěvková organizace, zřizovatelem je Obec Bohutín. Kapacita školy je 225 žáků. Škola sdružuje ještě školní družinu s plně naplněnou kapacitou 75 žáků a odloučenou školní jídelnu s kapacitou 150 jídel. Jsme školou vesnickou, obec Bohutín leží šest km jihozápadně od okresního města Příbram. V roce 2012/2013 školu navštěvovalo 161 žáků. Žáci do naší školy dojíždějí i ze spádových obcí Lázu, Vysoké, Třebska, Narysova a Modřovic, v posledních letech přibývají i žáci z Příbrami, Rožmitálu pod Třemšínem a dalších vsí z okolí.

1.6 Charakteristika pedagogického sboru Personální podmínky jsou poměrně stabilizované, o výchovu a vzdělání žáků školy se stará ředitelka, zástupkyně ředitelky a patnáct stálých pedagogů. Ve školním roce 2013/2014 nastupují tři nové mladé paní učitelky. Jejich nástupem začíná obnova pedagogického sboru způsobená odchody učitelů do důchodu. Z celkového počtu je polovina pedagogů místních, ostatní dojíždějí z Rožmitálu pod Třemšínem a z Příbrami. Dalšími zaměstnanci, rovněž místními, jsou školnice, uklízečka a všechny zaměstnankyně školní jídelny. Personál školy spolu vytváří dobré podmínky pro spolupráci pedagogů, žáků a rodičů. Všichni pedagogové spolupracují na tvorbě školních cílů, plánů, strategií. Ředitelka školy na pedagogy přenáší kompetence i zodpovědnost k plnění úkolů. Všichni pedagogové se podílejí na několikaleté tvorbě našeho ŠVP. Vedením školy je trvale podporováno další vzdělávání pedagogických pracovníků. Učitelé tuto možnost využívají. Vedení školy se snaží učitele směřovat a motivovat k účasti na seminářích, které vedou k naplňování cílů a plánů školy. Nyní je prioritní vzdělávání napomáhající tvorbě a realizaci školního vzdělávacího programu a získávání dalších zajímavých metod a forem práce, dovedností pro rozvoj individuální práce se žáky a využívání interaktivních tabulí, získávání nových poznatků pro prohloubení znalostí ve vyučovaných předmětech i získávání manažerských dovedností.

1.7 Dlouhodobé projekty Škola byla dne 15. června 2006 po roční přípravě přijata do sítě projektu „Zdravá škola“, jehož garantem je Státní zdravotní ústav v Praze. Jeho pracovníci prověřili situaci ve škole a schválili čtyřletý plán školy. Od roku 2011/2012 pokračujeme ve druhé čtyřleté etapě tohoto projektu.



5.verze 2013/2014

Program „Školy podporující zdraví“ má tři hlavní zásady (pilíře): 1. Pohoda prostředí (pohoda věcného, sociálního a organizačního prostředí) 2. Zdravé učení (smysluplnost, spoluúčast a spolupráce, motivující hodnocení) 3. Otevřené partnerství (škola - model demokratického společenství, škola - kulturní a vzdělávací středisko obce). Cílem programu je rozvíjet životní kompetence každého žáka tak, aby úcta ke zdraví a schopnost chovat se zodpovědně ke zdraví svému i druhých patřily mezi jeho životní priority. Rovněž jsme zapojeni v síti škol Ekoškola.

1.8 Další údaje 1.8.1 Charakteristika žáků Žáci naší školy jsou místní nebo dojíždějí z okolních vsí. Jsou vesměs klidnější, méně průbojní než městské děti. Občas se objevují problémy s financováním nákladů vznikajících se školním vzděláváním, rodiny jsou nuceny šetřit. Rodiče mají zájem umísťovat děti do školní družiny i v časných ranních hodinách.

1.8.2 Podmínky školy Každým rokem je část školy rekonstruována. V roce 2001 byly zrekonstruovány a zmodernizovány toalety. V roce 2005 byly obnoveny vnitřní rozvody a radiátory topení, kotelna byla kompletně přebudována, kotle na uhlí byly vyměněny na elektronicky a dálkově řízený kotel na LTO. Ze školního málo využívaného cvičného pozemku pro pracovní vyučování jsme vytvořili krásnou zatravněnou zahradu s prolézačkami a stolky, ale i se sportovním vybavením pro míčové hry. Před sluncem a deštěm je možné se schovat do altánu. Zahrada je ohraničena novým vkusným dřevěným plotem. Je využívaná pro výuku, pro pobyt dětí o přestávkách, pro školní družinu i pro hry dětí z obce. Od roku 2008 máme nové krásné prostory v půdní vestavbě. Vznikla nová moderní prostorná školní družina, ředitelna a skladové prostory v hodnotě 2 milionů korun. Další družina včetně cvičné kuchyně vznikla v roce 2012. Pro nedostatek prostor k výuce byla v roce 2013 zrušena školní šatna a místnost přeměněna na třídu. Nejrozsáhlejší rekonstrukcí školy je celková výměna oken a dveří a zateplení školy v roce 2013. Prvním nově pořízeným vybavením v roce 1996 byly žákovské lavice a židle, následovala vypalovací pec, hrnčířské kruhy, vybavení obou školních družin nábytkem, koberci, záclonami. V roce 2013 máme novou a větší vypalovací pec, v pěti třídách bude vyměněn žákovský nábytek.



5.verze 2013/2014

Vlastními silami jsme vytvořili počítačovou učebnu rozšířenou o propojení do školní sítě včetně připojení k internetu, od roku 1998 v rámci grantu telefonem, od června 2006 bezdrátovým vysokorychlostním připojením. V hardwaru i softwaru dohromady je majetek téměř v hodnotě jednoho celého ročního rozpočtu školy na provoz. V roce 2006 byla zakoupena první interaktivní tabule Activ Board. V letech 2011 a 2012 následovaly další interaktivní tabule Smart Board V roce 2007 byl instalován nový hardware v počítačové učebně, od roku 2009 jsou funkční anténní a datové rozvody po celé škole. Z programu EU OPVK byla v roce 2011 - 2013 škola dovybavena dalšími počítači a učitelskými notebooky, byly rekonstruovány rozvody v počítačové učebně. Všechny počítače jsou vybaveny legálními operačními a antivirovými programy, kancelářským SW a výukovými programy. Na podnět žákovského parlamentu má víc než polovina dětí šatní skříňky ovšem ve velice stísněných podmínkách, první až třetí třída mají malou šatničku. Na prvním stupni je podle potřeby nový nábytek, lavice a koberce. Ve všech třídách byly postupně vyměněny tabule. Pod linoleem v novější části budovy jsme objevili parkety a nechali jsme je zrekonstruovat, v ostatních místnostech je položeno linoleum nebo koberce. Kulturnější prostředí je ve sborovně, máme příruční učitelskou knihovnu i skříňky pro ukládání nejpoužívanějších osobních pomůcek pro výuku s oboustranně tisknoucí kopírkou. Prostory sborovny jsou bohužel nevyhovující, nevejdou se do ní všichni učitelé ani jejich materiály potřebné pro výuku, škola již nemá žádné volné prostory. Postupně se obměňuje vybavení školy pomůckami, každý rok jsou obnovovány a doplňovány nástěnné tabule, mapy a pomůcky pro odborné předměty, hračky a hry do školní družiny. Každoročně je vložena velká částka do techniky, dokumentujeme dění vlastními videokamerami a digitálními fotoaparáty, máme ozvučovací techniku s mikrofonem a elektronickými klávesami. Téměř všem žákům můžeme zapůjčit vybavení na lyžařský kurz.

1.8.3 Spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) a dalšími sociálními partnery Informace se k rodičům dostávají přímým kontaktem s učiteli, elektronicky nebo písemnou formou. Zavedeny jsou žákovské knížky, prvostupňové děti používají záznamníčky. V několika třídách se předávají informace e-mailem, což někteří rodiče odmítli, a tak jsou stále často využívána i tištěná oznámení a pozvánky. Mnoho informací umísťujeme na školní webové stránky. Všichni rodiče mají možnost kdykoli po domluvě s vyučujícím a ředitelkou školy navštívit vyučovací hodinu. Rodiče nezaujaly pravidelné měsíční konzultace s učiteli – účast byla nízká, a proto jsme obnovili ještě i klasické schůzky. V některých třídách se setkávají společně žáci, rodiče a učitelé. Rodiče mohou kdykoli požádat o spolupráci učitele, a to i telefonicky nebo elektronicky. V roce 2012 se uskutečnily poslední volby zástupců rodičů a pedagogů do školské rady Základní školy Bohutín, okres Příbram. Školská rada aktivně pracuje, schází se několikrát ročně. Od školního roku 1996 pracuje přímo ve škole pobočka ZUŠ, děti nemusí dojíždět do Příbrami nebo do Rožmitálu. Škola se stále víc otevírá veřejnosti. Od prvního vystoupení žáků na vánoční besídce v roce 1996 přibyly i velikonoční besídka, vystoupení ke Dni matek, velikonoční a vánoční jarmarky, dny otevřených dveří, koncerty ZUŠ. Od roku 2005 se loučíme se žáky



5.verze 2013/2014

devátých tříd na zahradní slavnosti. Všechny akce jsou bohatě navštěvovány, spolupracují a účastní se i místní hasiči a fotbalový klub Litavan. Úspěšně se rozvíjí spolupráce s mateřskými školami ve Vysoké Peci, Lázu a ve Třebsku. Důležitá je spolupráce s poradenskými zařízeními v Příbrami – Pedagogicko-psychologickou poradnou, Střediskem výchovné péče, K-centrem, Střediskem Magdalena - i jinde, např. Ústavem národního zdraví v Praze. Na škole pracuje žákovský parlament, děti mají možnost aktivně zasahovat do dění školy, podílí se na tvoření zásad chování. Z podnětu žákovského parlamentu sponzorujeme, děti v Africe, plameňáka v pražské ZOO, darovali jsme hračky dětskému oddělení nemocnice v Příbrami, instalovali jsme nápojový automat.

1.8.4 Vlastní hodnocení školy Každoročně probíhá vlastní hodnocení školy. Evaluační činnost je nedílnou a permanentně probíhající součástí práce školy, která nám poskytuje zpětnou vazbu, vede nás k naplňování cíle – stát se efektivní školou. Vlastní hodnocení naší školy se periodicky opakuje - vychází z hodnocení práce školy v předchozích letech. Plánování a vlastního hodnocení školy se účastní všichni pedagogové. (1) Vlastní hodnocení školy je zaměřeno na: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, d) účinnost opatření podle písmene c) obsažených v předchozím vlastním hodnocení. (2) Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou vždy: a) podmínky ke vzdělávání, b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci), vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům. Kritéria a nástroje se mění se změnami strategie rozvoje školy a změnami v ročních plánech školy.



5.verze 2013/2014

Každoročně je vyhodnocováno naplňování a realizace našeho školního vzdělávacího programu. Podle závěrů tohoto hodnocení bude ŠVP upravován. Autoevaluace školy Tabulka obsahuje možná kritéria a nástroje naší školy:

Výuka

Školní klima

Hodnocení žáků

cíle a kritéria - zjišťování úrovně znalostí a dovedností, úrovně podpory rozvoje schopností a budování postojů - zjišťování efektivity výuky - zjišťování, zda jsou rozvíjeny klíčové kompetence žáků - zjišťování kvality písemného projevu žáků - zjišťování použití výukových nástrojů, metod a forem práce - zjišťování náročnosti výuky - zjišťování míry individualizace výuky - zjišťování propojení učiva s reálným životem - zjišťování vztahů ve škole mezi žáky, učiteli, rodiči, mezi nimi navzájem - cílem je dosáhnout přátelského a bezpečného prostředí motivující k učení, - budování důvěry - monitorování stavu nežádoucích jevů

- zjišťování zda jsou kritéria pro hodnocení srozumitelná, jasná, zda jsou žáci o pravidlech informováni, zda jsou pravidla dodržována - zjišťování zda žáci používají sebehodnocení - zjišťování zda je používáno pozitivní

nástroje - rozbor žákovských prací (nejen čtvrtletních) - portfolia žáků a učitelů - kompetenční model učitele - hospitační činnost - testování - modelové situace - řízené rozhovory - dotazníky - pozorování - hodnocení projektů

časové rozvržení odpovídá - dotazníky ve školním roce - učitelé 2013/2014 (a dále každé tři - vedení školy roky) - analýza SWOT dle plánu - rozvržení dle plánu kontrolní činnosti - testy dle časového rozpisu institucí

schránka důvěry modelové situace rozhovory dotazníky (SWOT) projekty preventivní programy dramatizace třídnické hodiny komunitní kruhy rozbor žákovských prací modelová situace analýza výsledků vzdělávání (čtvrtletních prací, žákovských knížek, pololetních statistik) - hospitace - ČŠI

- dotazníky ve školním roce 2013/2014 (jinak každé tři roky) - komunitní kruhy průběžně - školní parlament průběžně

-

-

třídní učitelé výchovná poradkyně vedení školy žáci rodiče

- dle plánu kontrolní činnosti - vedení školy - podle potřeb školy - učitelé - výstupní hodnocení dle zákona I. pololetí šk. roku



5.verze 2013/2014

motivační hodnocení

Práce učitelů

Vedení školy

Spolupráce s rodiči

Materiální a technické podmínky

- používat sebehodnocení především při rozboru hodin - zjišťovat, zda jsou promyšlené cíle výuky, metody, nástroje a kritéria - zjišťovat, zda se učitelé sebevzdělávají a zda aplikují nové poznatky ve výuce a předávají zkušenosti kolegům - kontrolovat, zda jsou dodržována pravidla hodnocení - sledovat ochotu k tvůrčí práci - sledovat, zda se učitel podílí na osobním růstu žáka - stanovení osobních cílů ped. rozvoje učitelů - zjišťovat, jaký je vztah ředitel školy – učitelé - zjišťovat, jaká je podpora učitelům ze strany ředitele - zjišťovat, jaká je práce vedení školy - zjišťovat, zda se daří komunikovat s rodiči žáků, zda jsou brány názory rodičů v potaz v situacích týkajících se jejich dětí - zjišťovat, zda se pořádají akce pro rodiče a veřejnost, zda se daří zapojovat rodiče do života školy - zjišťovat, zda má škola potřebné podmínky k naplnění cílů, které si formulovala - zjišťovat, zda je vybavení učitelům i žákům dostupné a využívané - zjišťování, zda je zařízení a vybavení bezpečné a funkční

-

hodnotící rozhovory rozbor hospitovaných hodin dotazníky systematické sledování reflexe žáků vzájemné pozorování učitelů

- dotazníky - analýza SWOT

-

dotazníky třídní schůzky, konzultace rozhovory školská rada hodnocení akcí školy ankety

-

hospitační činnost dotazníky rozhovory kontroly BOZP, PO revize mapování potřeb

- dle plánu kontrolní a hospitační činnosti - rozhovory průběžně - dotazníky ve školním roce 2013/2014 (jinak každé tři roky)

-

vedení školy učitelé vzájemně rodiče žáci

- dotazníky ze školního roku - vedení školy 2013/2014 (jinak každé tři - učitelé roky) - rodiče - analýza SWOT dle plánu - dotazníky ze školního roku 2013/2014 (jinak každé tři roky) - třídní schůzky - připomínky a návrhy rodičů průběžně - ostatní dle potřeby - dle plánu kontrolní a hospitační činnosti - plán BOZP a PO - průběžně - dotazníky ve školním roce 2013/2014 (jinak každé tři roky)

-

třídní učitelé vedení školy výchovná poradkyně rodiče školská rada

- všichni pracovníci - vedení školy - preventista školy


Škola porozumění a bezpečí, ŠVP pro ZV

5.verze 2013/2014

3 Charakteristika školního vzdělávacího programu 1.9 Zaměření školy Východiska Nový školský zákon1 zavádí kurikulum, které se od předchozích kvalitativně liší. Chceme změnit systém školství i jeho institucí. Abychom dosáhli trvalé změny, jsou potřebné změny nejen na úrovni právní normy, ale i na úrovni samotného státu, kraje, školy, rodičů, učitelů, což dnes není zdaleka naplněno. Úkolem školy potažmo učitelů už není naučit žáky pouze znalostem a vědomostem, ale dovést žáky i k nabytí kompetencí, které jim umožní úspěšné uplatnění v jejich dalším životě. Učivo již není pouhým cílem vzdělávání, ale nezbytné množství znalostí a dovedností se stává stavebními základy pro naplňování cílů školy a učivo se tak stává hlavně prostředkem ke vzdělávání žáka.

Filosofie školy Školní vzdělávací program naší školy vychází z cílů základního vzdělávání uvedených ve školském zákoně, klíčových kompetencí v RVP ZV, kterých má žák dosáhnout a z dosavadního života školy. Náš školní vzdělávací program jsme pojmenovali Škola porozumění a bezpečí. Obzvlášť pojem porozumění nabývá v dále uvedených souvislostech širší význam a na jeho základě lze také přiblížit filosofii našeho ŠVP. V začátcích práce na našem ŠVP bylo v první řadě nutné porozumění učitelů změnám, jejichž účastníky se stáváme. Při zpracování našeho školního kurikula jsme vycházeli z porozumění potřebám a možnostem naší školy, našich tříd a zejména z porozumění potřebám našich žáků, případně přání jejich rodičů. Dále bylo a je pro nás důležité porozumět a pochopit, jak se lidský mozek učí, jaké podmínky musí být splněny, aby proces učení mohl probíhat. Poučení jsme čerpali hlavně v knize S. Kovalikové2. Z podobných základů vychází i Program „Školy podporující zdraví“3, do kterého jsme zapojeni. Za nejdůležitější pokládáme splnění podmínky, že žák není ohrožen nevhodným a nebezpečným prostředím, 1

Zákon č.561/2004 Sb. KOVALIK, S.: Integrovaná tématická výuka, 1995 3 HAVLÍNOVÁ A KOL., Program podpory zdraví ve škole, 1998 2



5.verze 2013/2014

ohrožujícími vztahy a nemotivujícím hodnocením. Princip být neohrožen stresem při své práci velmi pěkně podporuje výuka matematiky podle profesora Hejného, kterou zavádíme do výuky. Usilujeme tedy o porozumění mezi učitelem a žáky i o porozumění mezi žáky navzájem, tak aby se minimalizovala skutečná či domnělá nebezpečí ve vzájemných vztazích. Úkolem učitelů je vytvořit a pěstovat atmosféru důvěry a důvěryhodnosti, která žákům umožňuje hledat pomoc, ptát se, zvládat obtížné situace a těšit se do školy. Chceme dosáhnout toho, aby se žáci cítili uznáváni druhými. Žáci jsou v naší škole také spolutvůrci pravidel soužití třídy a prostřednictvím školního parlamentu i pravidel školy. Vytváříme prostředí, které podněcuje co nejvíce z 19 lidských smyslů (nejen pět často jmenovaných). Chceme vytvářet prostředí plné možností, prostředí, které nabízí informace, uspokojuje zvídavost a v co největší míře odráží život a přirozený svět. Také proto často učíme v přírodě, v okolí školy, ale i na exkurzích, v galeriích, navštěvujeme různá kulturní a sportovní zařízení. Hlavní pomůckou žáka by neměla být učebnice, ale reálné věci a zkoumání reálných dějů, jejichž smysl je zřejmý. Starším žákům sdělujeme, jak to co se učíme, dále v životě využijí. Zprostředkované poznatky poskytují různorodé odborné knihy, encyklopedie, video, CD a DVD nahrávky a výukové programy. Žák pozná lépe smysl obsahu učiva a porozumí, proč se učí, porozumí potřebě vzdělávat se. Smysluplné učení splňuje učivo přiměřené věku, smysluplné učení je také individuálně závislé na dosavadních zkušenostech, které dále rozvíjí. Individuální přístup je nutný tedy z důvodu rozdílné úrovně myšlení žáků i z důvodu rozdílného typu inteligence, způsobu učení a paměti žáka. Nechceme zadávat úkoly na úrovni, které mozek není schopen zpracovat, což vede k nepochopení a pouhému memorování. Individuální přístup nám umožňuje rozvinout žáka v jeho nadání, přispívá k dosahování maxima rozvoje jeho schopností. Porozumění integrovaným žákům s různými druhy zdravotního postižení včetně specifických poruch učení (SPU) obohacuje děti o vzájemnou toleranci, rozvoj schopnosti spolupracovat a pomáhat. Integrovaným dětem pomáháme posílit jejich osobnost, napravit handicapy (vady řeči a SPU) díky individuálnímu přístupu i reedukaci. Smyslem základní školy v etapě základního vzdělávání je vybavit žáka klíčovými kompetencemi – k učení, k řešení problémů, kompetencemi komunikativními, sociálními a personálními, kompetencemi občanskými a pracovními. Důležité je vzdělávat v souvislostech, nikoli jen v odtržených pojmech. Výstupem je rozvoj znalostí, dovedností, schopností a vytváření správných návyků a postojů budovaných v předmětech ŠVP Porozumění a bezpečí. Vycházíme z oblastí a oborů RVP. Náš školní program je zaměřen na všeobecné vzdělávání, není specializován na rozvoj žádného předmětu v rozšiřující úrovni. Objevují se v něm ale také nové předměty, buď přímo dané RVP nebo vytvořené pro naši školu v rámci disponibilních hodin. Zde jsme jako prioritní nastavili výuku cizích jazyků, které žákům umožní porozumět lépe jiným kulturám, životu a tradicím v cizích zemích zejména na cestě do Evropy. Od třetího ročníku je vyučována angličtina, od sedmého ročníku němčina jako druhý cizí jazyk. Zaměřujeme se na komunikační dovednosti. Rádi bychom se zapojili do mezinárodního projektu, dosud žáci mohou nezávisle na škole navštěvovat cizí země, ale také konverzovat pomocí médií. 13



5.verze 2013/2014

Využívání moderní komunikační a výpočetní techniky a informačních zdrojů se žáci učí v předmětu informatika už i na prvním stupni, využívání výpočetní techniky zavádíme postupně do všech předmětů. Počítač se stává důležitým pracovním nástrojem. Současně žáky učíme porozumět práci s informacemi. V rámci globalizace světa narůstá množství informací, se kterými se musíme vyrovnávat. Chceme žáky naučit potřebné informace vyhledávat, třídit a využívat. Abychom dobře využili naše přírodní podmínky, je z disponibilní dotace mírně posílena výuka ekologického přírodopisu, který zahrnuje také průřezové téma environmentální výchovy a částečně integruje nový obor Výchova ke zdraví. Ta v součinnosti se zapojením do projektu Zdravá škola vede žáky ke zdravému životnímu stylu včetně porozumění nebezpečím, které na děti číhá. Snažíme se v naší škole všechna nebezpečí eliminovat a upozorňovat žáky na nebezpečí mimo školu. Proto je také v názvu ŠVP škola bezpečí, a to ve významu bezpečí fyzického i psychického (nestresujícího). Součástí výchovy ke zdraví je i naplňování minimálního preventivního programu a organizování zájmové mimoškolní činnosti. Ke vzájemnému porozumění pak velmi přispěje další nový předmět, dramatická výchova. Dramatická výchova zlepšuje komunikaci a tím i vztahy ve skupině. Učí vzájemně spolupracovat, rozvíjí fantazii a tvořivost i empatii, kultivuje emoce. Posiluje schopnost vzájemně si naslouchat. Prostředky dramatické výchovy nabízí také různé úhly pohledu, což může změnit postoj k určitému jevu. To vede k respektování odlišností a tím i k větší toleranci. Na základě budování a vytvoření nepoškozujících vztahů ve třídě a vzájemnému porozumění se žáci postupně učí spolupráci (kooperaci) při řešení problémů. Od první třídy se učí spolupráci, nikoli pouhému sdílení úkolů, nejdříve ve dvojicích, trojicích a s rozšiřováním nabídky možných rolí ve skupině i ve větších skupinách. Skupiny představují způsob, jak funguje svět. Snažíme se, aby aktivní činnosti žáků převažovaly před pasivním nasloucháním. K tomu nám napomáhá používání různorodých metod a forem, které podněcují aktivitu žáků. Při vlastní činnosti je dávána dětem zpětná vazba, ze strany učitele i spolužáků. Postupně se naučí dávat zpětnou vazbu sami sobě, porozumí své osobnosti, naučí se plánovat, rozhodovat a objektivně se sebehodnotit. Naším společným cílem je vzdělávat a vychovávat žáky tak, aby byli co nejlépe připraveni na jejich další život. Chceme, aby naši školu opouštěly děti všeobecně vzdělané přirozenou aktivitou a samostatností, děti schopné formulovat vlastní názor, děti otevřeně a slušně vystupující, uvědomující si svoji sounáležitost s lidmi i přírodou, děti připravené se neustále vzdělávat.

14



5.verze 2013/2014

1.10 Výchovné a vzdělávací strategie, společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu rámcových vzdělávacích programů je učivo chápáno jako prostředek k osvojení očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života.

1.10.1

Kompetence k učení

-osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení      

V učení klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Zařazujeme metody, které podporují zvídavost, zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly. Využíváme pozitivního hodnocení, neboť dobré výsledky podporují motivaci žáků k další práci. Využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků. Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch. Nabízíme dostatek informačních zdrojů a učebních impulsů (nabídek) - knihovna, internet, exkurze atd. 15



5.verze 2013/2014

 Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat, propojovat informace se skutečným životem.  Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému a své řešení si dokázali obhájit.  Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Kalibro, Pythagoriáda, matematický Klokan ap.).  Zařazujeme do výuky problémové vyučování, umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry, ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty.  Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života.  K logickému řešení problémů používáme miniprojekty.  Žáci prezentují své názory myšlenkami a nápady ve školním parlamentu a na internetových stránkách ZŠ Bohutín.  Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží a olympiád.  Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže, Den dětí, zahradní slavnost, jarmarky).  Děti vedeme k aktivnímu podílu na organizaci vzdělávání, k poznání smyslu vlastní práce.  Snažíme se stanovovat dílčí cíle, pracovat v motivujícím prostředí a s přiměřeným učivem, což by ve svém výsledku mělo vést k přirozené výuce bez stresů.  Snažíme se o kladné hodnocení toho, co žák zvládá a ne toho, co neumí, o hodnocení formou zpětné vazby.

1.10.2

Kompetence k řešení problémů

– tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy  Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názoru jiných.  Mimo klasického frontálního vyučování častěji zařazujeme aktivizující metody učení.  Snažíme se nepředkládat žákům poznatky v hotové podobě, ale rozvíjet u nich schopnost logického uvažování, podporovat netradiční způsoby řešení problémů na základě kritického zhodnocení informací.  Pomocí začleňování metod kooperativního učení vedeme děti ke vzájemné spolupráci při vyučování.  Uplatňujeme mezipředmětové vztahy a základní myšlenkové operace (analýza, syntéza, srovnávání, třídění, zobecňování, abstrakce).  V praktických cvičeních se žáci učí objevovat vzájemné vztahy a příčiny jevů a dějů přírodních, společenských aj. 16



5.verze 2013/2014

 Umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřovat výsledky řešení a zvážit jejich uplatnění v praxi.  Nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení.  Ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají.  Důraz klademe na prožitkové vyučování.

1.10.3

Kompetence komunikativní

- všestranně a účinně komunikovat  Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu, podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami i komunikaci s jinými školami (projekt Sokrates).  Podporujeme různé formy komunikace (ústní, písemnou, pomocí uměleckých či technických prostředků atd..).  Vedeme žáky k dodržování zásad komunikační etiky (věcnost, schopnost naslouchat, respektování jiných názorů)  Ke komunikaci a informovanosti ve škole využíváme nástěnky, školní parlament a internetové stránky ZŠ Bohutín.  Žáci mají možnost samostatné ústní, písemné i elektronické prezentace (samostatné práce, projekty, referáty, řízené diskuse apod.).  K prezentaci projektů využíváme počítačovou učebnu a multimediální učebnu s interaktivní tabulí.  Žáci pravidelně prezentují školní akce v místním a regionálním tisku.  Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí.  Učíme žáky pracovat v týmu, vzájemně spolupracovat a společně prožívat, a tím poznávat sebe sama i ostatní.  Učíme je rozpoznat vše, co narušuje dobré vztahy mezi žáky a vést je k odmítavému postoji vůči těmto jevům.  Zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starší − mladší, akce pro rodiče a veřejnost).

1.10.4

Kompetence sociální a personální

- spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých  Jsou stanovena jasná pravidla pro soužití ve škole - práva, povinnosti, i sankce v případě porušení stanovených pravidel. 17



5.verze 2013/2014

 Na tvorbě pravidel ve třídách se podílejí sami žáci.  Důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podílejí, vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování.  Žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament.  Preferujeme a prosazujeme atmosféru demokracie, přátelství a spolupráce, spolupracujeme s rodiči a dalšími partnery.  Učíme žáky chápat osobní odpovědnost za výsledky společné práce, samostatně se rozhodovat a za svá rozhodnutí nést důsledky.  Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, kooperativní učení, vzájemnou pomoc ve výuce.  Učíme žáky argumentovat a vhodnou formou prosazovat své zájmy, ctít mravní hodnoty a dodržovat zásady slušného jednání, svobodu a demokracii nezaměňovat za anarchii, chápat principy a fungování demokracie v osobním životě i ve škole a společnosti.  Vysvětlujeme žákům bohatství a složitost citového života, učíme je orientovat se ve vlastním citovém životě a vztazích, uvědomit si svou citovou nevyzrálost v období dospívání a otevřeně a kultivovaně projevovat své city, nebát se s pomocí dospělých řešit své citové vztahy a problémy.  Respektujeme individuální rozdíly (národnostní, kulturní), integrujeme žáky vyžadující speciální péči.  Alespoň jednou ročně organizujeme školní jarmarky (vánoční, velikonoční), či vystoupení ke Dni matek, na nichž spolupracují žáci všech ročníků.  Starší žáci připravují pro mladší spolužáky soutěže, Den dětí, zahradní slavnost.  Sociální kompetence a vztahy si žáci také sami vyvozují při školních akcích a v praktických cvičeních a úkolech (při hodinách TV, školních výletech, exkurzích, na lyžařském kurzu apod.).

1.10.5

Kompetence občanské

- projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost uplatňující svá práva a plnící své povinnosti  Za spoluúčasti dětí pečujeme o čistotu prostředí školy, dbáme na vhodné, účelné, funkční, estetické, a bezpečné prostředí pro výuku.  Vyžadujeme od žáků již od prvního ročníku, aby si vytvářeli svá vlastní třídní pravidla.  Společně se žáky vytváříme školní řád - vyžadujeme, aby se k jeho obsahu žáci vyjádřili prostřednictvím zástupců třídy ve školním parlamentu. 18



5.verze 2013/2014

 Vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu.  Dbáme na důslednou prevenci šikany a násilí, kouření a drog, podporujeme kritické postoje k negativním projevům ve škole i společnosti.  Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.  Denní režim organizujeme časově i obsahově ve prospěch žáků, dbáme na zdravý stravovací a pitný režim, na hygienické přestávky v učení, pohybové relaxační přestávky (velké přestávky trávíme za příhodného počasí vždy na školní zahradě), na naší škole je dostatečná nabídka pohybových aktivit pro každého.  Prosazujeme environmentální výchovu, snažíme se vychovávat ekologicky myslící jedince, žáky vedeme k třídění odpadů (viz environmentální plán školy).  Vedeme žáky k solidaritě s druhými, k ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, k přírodě a ke kulturním, etickým a estetickým hodnotám. Zdůrazňujeme ohleduplnost vůči starým a nemocným lidem.  Rozvíjíme schopnost empatie žáků – žáci např. z výtěžků jarmarků sami přispívají nemalé částky na nejrůznější dobročinné a charitativní akce (hračky pro dětské oddělení příbramské nemocnice, finanční pomoc obětem tsunami, příspěvek pro ohrožené děti v Afghánistánu, sponzorování plameňáka v pražské ZOO).  Žáky zapojujeme do projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů, se vstupem České republiky do Evropské unie apod.  Aplikujeme multikulturní výchovu vedoucí k porozumění odlišného způsobu života lidí z jiných kultur.

1.10.6

Kompetence pracovní

- poznat své reálné možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci  Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do pracovních činností, vedeme je k osvojování základních pracovních dovedností a návyků. Výsledky své práce mají možnost prezentovat při akcích školy – výstavky, jarmarky apod.  Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností své další profesní orientace.  Umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče.  Umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími).  Zapojujeme žáky do přípravy školních projektů. 19



5.verze 2013/2014

 Vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení.  Různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi – cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia.  Žákům pomáháme při volbě povolání i výběrem volitelných předmětů.  Nabízíme celou řadu zájmových útvarů, čímž podněcujeme u žáků zájem o další profesní orientaci.  Poskytujeme informační a poradenskou činnost v oblasti profesní orientace žáků, žáci mají možnost též využívat internet či speciální CD Volba povolání.

1.11 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se na naší škole uskutečňuje formou individuální integrace do běžných tříd. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu vycházíme z konkrétní identifikace a popisu speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které jsou poskytovány odbornými pracovišti. Žákům jsou vytvářeny podmínky pro úspěšné vzdělávání v rámci jejich vlastních možností. O žáka pečuje třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími dané třídy, výchovný poradce, v případě potřeby i asistent pedagoga. Výchovný poradce a třídní učitel zajišťují:  diagnostiku žáka (spolupráce s PPP, SVP a dalšími odbornými pracovišti)  realizaci potřebné péče ve škole (IVP, odpovídající metody a formy práce, specifické učebnice, kompenzační a didaktické pomůcky, materiály, výukové programy)  zprostředkování další odborné péče a kontrolní vyšetření (konzultace s odborníky – psycholog, speciální pedagog, logoped, sociální pracovník)  kompenzaci SPU (reedukace jedna hodina týdně)  poradenství rodičům, žákům, učitelům, doporučení literatury týkající se výchovných a výukových problémů Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je řešeno individuálně podle typu problému.

20



5.verze 2013/2014

1.1.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žáků je třeba uplatňovat při jejich vzdělávání kombinaci speciálně pedagogických postupů. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace a dalších specifických dovedností žáků. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné školní prostředí, respektování individuality žáka, využívání podpůrných opatření, zohlednění druhu, stupně a míry postižení. Důležitá je spolupráce s rodiči či zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky. Žákům se zdravotním postižením je v souladu s právními předpisy umožněno působení asistenta pedagoga. Pro žáky s tělesným postižením je škola přístupná bezbariérovým vchodem. V rámci naší školy integrujeme žáky se speciálními poruchami učení a chování v běžné třídě a realizujeme podpůrná opatření v rámci individuálního vzdělávacího plánu. Plány jsou vypracovávány na základě doporučení pedagogickopsychologické poradny nebo střediska výchovné péče. Nejčastěji se v naší škole objevují SPU - dyslexie, dysgrafie a dysortografie v různých stupních. V těchto případech využíváme nejčastěji individuální přístup: rytmizaci zátěže, práci v kratších celcích, dáváme dostatek času na vypracování úkolu, poskytujeme častější zpětnou vazbu, pochvalu, povzbuzení, kontrolujeme pochopení zadání a prodlužujeme výklad podle potřeb žáka, využíváme práci ve dvojicích a skupinách, přizpůsobujeme náročnost úloh. Při hodnocení práce těchto žáků vycházíme taktéž z doporučení poradny, nehodnotíme specifické chyby. Dále naši školu navštěvují žáci, u kterých byl diagnostikován syndrom ADHD s poruchami školního chování. Při práci s těmito dětmi uplatňujeme klidné, trpělivé, laskavé a důsledné vedení, rozvíjíme sociální dovednosti a samostatnost, nevhodné chování se snažíme řešit okamžitě, pokud to situace umožňuje, upřednostňujeme přirozené důsledky a nápravu před jinými tresty. Pochvalou posilujeme pozitivní chování. Dítě podporujeme, chválíme a oceňujeme nejen dobrý výsledek, ale i snahu, pohotovost a dílčí úspěchy. Na impulzivitu reagujeme bez emocí, v klidu, necháme nejdříve afekt dítěte odeznít se snahou přenést zodpovědnost za chování dítěte na něj. Žákům umožňujeme dostatek svobodného pohybu, nejlépe venku. Ve všech činnostech těmto dětem poskytujeme stálý zájem a maximální podporu. Na úrovni ŠVP je možné po dohodě s rodiči přizpůsobit obsah vzdělávacích oborů vymezených RVP ZV v individuálním vzdělávacím plánu v souladu se speciálně vzdělávacími potřebami žáka. Do IVP mohou být rovněž zařazeny vyučovací předměty podle druhu zdravotního postižení nebo znevýhodnění. Rodičům žáků se zdravotním postižením je nabídnuta dohoda o způsobu klasifikace. 21



5.verze 2013/2014

1.1.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Žáci s tímto znevýhodněním se na naší škole příliš nevyskytují. Termínem sociálně znevýhodnění se označují děti pocházející ze sociálně, kulturně nebo jazykově odlišného prostředí, v němž vyrůstají žáci majoritní populace. Žáci se obtížněji integrují díky svým jazykovým odlišnostem, různým hodnotovým žebříčkům či celkovému stylu života. Učitel se orientuje v rodinném prostředí žáků a volí vhodné přístupy, které ve třídě vytváří příznivé společenské klima. Využívá individuální či skupinové péče, případně pomoci asistenta pedagoga, volí odpovídající metody a formy práce, používá specifické učebnice a materiály, pravidelně se žáky komunikuje a spolupracuje s odborníky. U žáků z kulturně nebo jazykově odlišného prostředí je pozornost věnována osvojení českého jazyka, seznámení s českým prostředím. Na úrovni ŠVP je možné po dohodě s rodiči přizpůsobit obsah vzdělávání v individuálním vzdělávacím plánu v souladu se speciálně vzdělávacími potřebami žáka. Rodičům žáků je nabídnuta dohoda o způsobu klasifikace.

1.1 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Usilujeme o maximální využití potenciálu žáků a snažíme se je podporovat v jejich osobnostně-sociálním rozvoji. Při identifikaci žáků mimořádně nadaných a následné péči spolupracujeme s odborníky PPP a s rodiči. Výchovný poradce a třídní učitel zajišťují:  identifikaci a následnou péči o mimořádně nadaného žáka, spolupráci s PPP, spolupráci s rodiči  zapojení do skupiny vrstevníků vzhledem ke specifikům žáka  sestavení individuálního vzdělávacího plánu Metody a formy práce s mimořádně nadanými žáky:  vlastní pracovní tempo  řešení úloh umožňujících kreativitu,  zadávání specifických úkolů  doplňování, rozšiřování a prohlubování vzdělávacího obsahu  zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů 22


 


5.verze 2013/2014

vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech využití nadaných dětí při práci ve dvojicích nebo skupině

V rámci vyučování matematiky projevují nadaní žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úkoly) i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších hodinách mohou pracovat podle individuálního vzdělávacího plánu, jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Je jim dáván prostor pro hlubší bádání a zkoumání. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň atd. Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách. Žáci také mohou od I. třídy navštěvovat umělecké obory zřízené na naší škole pobočkou Základní umělecké školy J. J. Ryby Rožmitál pod Třemšínem. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo školou uměleckou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy, nebo mimo ni. Reprezentují školu. K rozvíjení talentu přispívají rovněž povinně volitelné předměty. Žáci si od sedmé třídy mohou zvolit své zaměření vzdělávání podle jejich zájmu či oboru, ve kterém vynikají. Nabídnuty jim jsou obory přírodovědné, informačnětechnologické, sportovní nebo matematické. Další příležitostí pro nadané žáky jsou předmětově zaměřené olympiády, ve kterých se mohou dostat až do státních kol. Žáci se zúčastňují soutěží sportovních, matematických, jazykových, přírodovědných či dějepisných. Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka a v rámci osobnostní výchovy rozvíjet jejich toleranci a ochotu pomáhat slabším spolužákům. 23



5.verze 2013/2014

1.2 Začlenění průřezových témat Průřezová témata jsou naplňována zejména integrací do realizovaných vzdělávacích obsahů předmětů, některá jsou ve větší míře využita v rámci projektů.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Název tematického okruhu Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení Interpelace vztahu med. sdělení a reality

1.

2.

3.

ČJ

5. INF

ČJ ČJ

PRO - výstava -Časopisy pro děti a dospívající

VV

VV, PČ

VV

ČJ, ČaS, TV

PRO - Redakce

ČJ, VL, PŘ

PRO - Třídní noviny

Stavba mediálního sdělení Vnímání autora med. sdělení

4.

VV

Fungování a vliv médií ve společnosti Práce v realizačním týmu

PROJEKTOVÝ DEN - Kniha přítel člověka 1. - 5. třída Kniha přítel člověka (6. - 9. třída)

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Název tematického okruhu Občanská společnost a škola

1.

2.

3.

4.

5.

ČaS, VV

ČaS,Pč

Pč, VV

Pč

ČaS

ČaS

Občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě 24



Principy demokracie jako vlády a způsobu rozhodování

VV

5.verze 2013/2014

VV

VV

Slavíme svátky - Vánoce, Velikonoce (6.- 9. třída) Možnosti volby (6. - 9. třída)

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Název tematického okruhu

1.

2.

3.

4.

5.

Evropa a svět nás zajímají

HV, PČ, VV

HV, PČ, VV

Čas, HV, PČ, VV

HV, VV, Aj

HV, VV, Aj

HV, VV, TV, INF, Aj

ČaS, Aj

3.

4.

5.

VV, ČaS

HV, VV

HV, VV

ČaS

HV, TV

HV, TV

TV

TV

Objevujeme Evropu a svět

ČaS

Jsme Evropané

PROJEKT Sportovní hry 1. - 5. třída Náš region, naše vlast, EU (6. - 9. třída) Praha - srdce Evropy (6. - 9. třída)

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Název tematického okruhu

1.

2.

Kulturní diference Lidské vztahy

ČaS

Etnický původ

ČJ, HV, TV, AJ, NJ

Multikultura Princip sociálního smíru a solidarity

ČJ, HV, TV, AJ, NJ

25



5.verze 2013/2014

PROJEKT Sportovní hry 1. - 5. třída Den jazyků (3. -9. třída)

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Název tematického okruhu 1. 2.

3.

4.

5.

Rozvoj schopnosti poznávání

M, ČaS,Pč

M, ČaS,Pč,Aj

M, ČaS,Pč,Aj

TV,M,ČaS,Pč,Aj

Sebepoznání a sebepojetí

ČaS

HV, TV

TV

Seberegulace a sebeorganizace

TV

TV

TV,VV

TV,VV

TV,VV

Kreativita

HV,VV

HV, VV

HV, VV

HV, TV,M,VV

HV TV, INF, VV

Poznávání lidí

ČaS, HV

ČaS, HV

ČaS, HV

ČaS, HV

ČaS, HV

M, VV

M, VV

ČJ, VV, Aj

VV, Aj

INF, VV, Aj

Kooperace a kompetice

M

ČJ, M, TV

M, INF, TV, VV

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

M

M

INF,M,ČaS

ČaS, M,Pč

Psychohygiena

Mezilidské vztahy Komunikace

Hodnoty, postoje, praktická etika

ČJ, INF

PROJEKT Sportovní hry 1. - 5. třída

26



5.verze 2013/2014

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 1.

Název tematického okruhu

2.

3.

4.

5.

Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí

ČaS

Vztah člověka a prostředí

VV, Pč

ČaS

ČaS ČaS

VV, ČaS, Pč

VV, ČaS, Pč

VV, ČaS,Pč

ČaS,Pč

PROJEKTOVÝ DEN Zimní radovánky 1. - 5. třída PROJEKT Sportovní hry 1. - 5. třída

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Název tematického okruhu Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení Interpelace vztahu med. sdělení a reality Stavba mediálního sdělení Vnímání autora med. sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Práce v realizačním týmu

6.

7.

8.

9.

Čj, Z, Inf

Čj, Inf, DV, Nj

Čj, Z, Inf, Nj

Čj, D, Pč, Nj

Čj

Čj

Čj

Čj

Nj, DCj, Vv

Čj, Inf, Nj, DCj

D, Vv Čj, D, Pč, Nj, DCj, VO

Inf

Inf, DV

Inf

D, Čj

HV,

HV

HV, Inf, D, Čj

D, HV

Inf, VO

Inf

Inf, VO

Pč

PROJEKTOVÝ DEN Kniha přítel člověka 1. - 9. třída PROJEKT Rozumět médiím 6. - 9. třída 27



5.verze 2013/2014

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Název tematického okruhu Občanská společnost a škola Občanská společnost a stát

6.

7.

8.

9.

Inf

Inf, EnP, Vv

Inf, EnP

VO, EnP

VZ, VO

VZ, Vv.

D

D, VO, Vv

VO

D, VO

TV, VO

D, TV, VO

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako vlády a způsobu rozhodování

D, TV

TV

PROJEKT Slavíme svátky - Vánoce, Velikonoce 1. - 9. třída PROJEKT Možnosti volby 6. - 9. třída

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVR. A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Název tematického okruhu Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

6.

7.

8.

9.

D, Inf, Aj, VO

D, Inf, Aj

D, Inf, Aj

D, Pč, Nj, Aj, Vv

Z, Aj

Z, Aj

Z, Aj

Z, Aj

D, DV, HV

Z, D, DV, HV

D, Z, HV

D, HV

PROJEKT Sportovní hry 1. - 9. třída PROJEKT Náš region, naše vlast, EU 1. - 9. třída PROJEKTOVÝ DEN Praha - srdce Evropy 1. - 9. třída PROJEKTOVÝ DEN Cesta Evropskou unií za jeden den 6. - 9. třída

28



5.verze 2013/2014

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Název tematického okruhu

6.

7.

8.

9.

Z, D, HV, TV, VO

D, DV, HV, TV, VO, Vv

D, HV,Čj, TV, VO

HV, Čj, TV

TV, VO

D, DV, TV, VO, Vv

D, NJ, DCj, TV, VO

Nj, TV, VO

D

D

D, ČZ

Př,Z

D, Inf, Aj

Inf, DV, Čj, Aj

Čj, Inf, HV, Aj, VO

Čj, HV, DCj, Aj

D

Rv

D

D, VO

Název tematického okruhu

6.

7.

8.

9.

Rozvoj schopnosti poznávání

Čj, M, F, Př, D, Z, DV, Nj, Aj, TV, Vv

Čj, M, F, D, DV, Nj, DCj , Aj , TV, Vv, VO

Čj,M,F,Ch,D, Aj, TV, VO, Vv

M,F,Ch,D,Z, Pč, NJ,DCj, Aj, TV, Vv

DV, TV

DV ,Čj , TV, VO

Čj, TV, Vv

Čj, TV

VO, VZ

ČZ

Čj

VO Vv, Pč, Hv, Tv, DV, Inf, Čj, VO

ČZ

Vv, Pč, Hv, Tv, DV, Inf, Čj Čj, Aj, TV

Čj, Aj, TV, VO

Čj, Aj, TV, VO, ČZ

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikultura Princip sociálního smíru a solidarity PROJEKT Sportovní hry 1.- 9. třída PROJEKTOVÝ DEN Den jazyků 3. - 9. třída

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí

29

Vv, Pč, Hv, Tv, Inf, Čj Vv, Pč, Hv, Tv, Pč,Čj Čj, Př, Aj, TV


Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika


DV, TV, VZ Čj, Hv, DV, Inf, Nj, Aj

5.verze 2013/2014

D, TV, ČZ Hv, Inf, NJ, DČj, Čj, Aj, VO, Vv

D, TV

Čj, Tv, Pč, DV

DV, TV, VO, VZ Čj, Hv, DV, Inf, Nj, DCj, Aj, VO Čj ,Tv ,Pč , DV, VO, EnP

Tv, Pč, EnP

Tv, Pč, VO, EnP

M, F,

M, F, VO, EnP

M, F, Ch, EnP

M, F, Ch, EnP

Inf, DV

Inf, DV, VO, EnP

Inf, EnP

EnP

7.

8.

9.

ČZ

EP

Z, VZ, EP, EnP

ČZ, EnP

D, EP, EnP

Pč, D, TV, EP, EnP

ČZ, TV, EnP

TV, EP, EnP

Hv, Nj, DCj, Čj, Aj

PROJEKT Sportovní hry 1. - 9. třída PROJEKT Významné osobnosti minulosti a současnosti 6. - 9. třída PROJEKT Poznáváme se navzájem 6. - 9. třída

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Název tematického okruhu Ekosystémy Základní podmínky života

6. Z, EP Z, EP

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka a prostředí

Z, D, TV, EP

PROJEKTOVÝ DEN Den Země 6. - 9. třída PROJEKT Třídění odpadu 1.-9. třída PROJEKT Energie 6. - 9. třída PROJEKT Co dýcháme, co pijeme - zdroje našeho regionu 6. - 9. třída PROJEKT Měření čistoty ovzduší 6. - 9. třída

30



5.verze 2013/2014

2 Učební plán 2.1 Tabulace učebního plánu pro 1. a 2. stupeň 1. stupeň celkem za týden

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Předmět

1.

2.

3.

4.

5.

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura

Český jazyk

9

9

8

7

7

40

Cizí jazyk

Anglický jazyk

3

3

3

9

5

5

5

24

1

1

Matematika

Informační a komunikační technologie

Informatika

Člověk a jeho svět

Člověk a svět

2

2

3

3

4

14

Hudební výchova

Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

7

Tělesná výchova

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

Dramatická výchova


1

1

1

0

3

3

22

25

25

26

118

14

Člověk a zdraví

Celková povinná časová dotace

118

20

31

5

5

Matematika a její aplikace

Umění a kultura

4

disponibilních

4

2



5.verze 2013/2014

2. stupeň 6.

7.

8.

9.

celkem za týden

disponibilních

Český jazyk a literatura Český jazyk

4

4

4

4

16

1

Cizí jazyk

Anglický jazyk

3

3

3

3

12

Další cizí jazyk

Německý jazyk

0

2

2

2

6

6

Matematika a její aplikace

Matematika

4

4

4

4

16

1

Informační a komunikační technologie

Informatika

1

1

1

0

3

2

Dějepis

Dějepis

2

2

2

2

8

Výchova k občanství

Výchova k občanství

1

1

1

1

4

Fyzika

Fyzika

2

1

2

2

7

Chemie

Chemie

2

2

4

Přírodopis

Ekologický přírodopis

2

2

0

2

6

Zeměpis

Zeměpis

2

2

2

1

7

Hudební výchova

Hudební výchova

1

1

1

1

4

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

2

1

1

2

6

Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví

1

1

Tělesná výchova

Tělesná výchova

2

2

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Jazyk a jazyková komunikace

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví

Předmět

2

Člověk a zdraví

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1



1

1

Disponibilní časová dotace

Volitelné předměty

0

29

2

2

122

32

3

2

Integrovaný předmět

Celková povinná časová dotace

1

8 2

2

1

4

1

0

0

2

2

1

2

2

5

5

30

32

31

122

24



5.verze 2013/2014

2.2 Poznámky k učebnímu plánu Tabulka počtu hodin učebního plánu podle vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů vycházejících z RVP ZV uvádí počet hodin jednotlivých vyučovaných předmětů ve vazbě na jednotlivé oblasti a obory RVP včetně využití disponibilních hodin. Ve Školním vzdělávacím programu Škola porozumění a bezpečí dochází k následujícím úpravám jednotlivých vyučovacích předmětů: Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura je vyučován předmět Český jazyk, který naplňuje celý obsah vzdělávacího oboru. Současně je část očekávaných výstupů naplňována v předmětu Dramatická výchova, který je vyučován na prvním i druhém stupni. Ve výuce cizích jazyků nabízí učební plán výuku anglického jazyka jako prvního cizího jazyka od třetí třídy a německého jazyka jako dalšího - druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie je předmět Informatika vyučován jako samostatný předmět na prvním stupni v 5. ročníku. V 1. – 4. ročníku vzdělávací oblast nemá samostatný předmět, žáci získávají potřebné kompetence v rámci ostatních vyučovacích předmětů. Aplikace dovedností z předmětu využívají žáci takřka ve všech předmětech od 1. do 9. ročníku. Na druhém stupni je Informatika povinným předmětem v 6. – 8. ročníku, v 9. ročníku je volitelným předmětem. Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět jsou naplňovány ve stejnojmenném předmětu, který zahrnuje tradiční, dříve vyučované předměty Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda. Jsou zde také zahrnuty výstupy oboru Výchova ke zdraví. Předmět Člověk a zdraví vznikl integrací očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Přírodopis z oblasti Člověk a příroda a vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je naplňována v předmětu Pracovní činnosti. Vzhledem k tomu, že předmět Pracovní činnosti je především předmětem činnostním, je výuka v 1. až 3. ročníku při jednohodinové dotaci propojována s předmětem Výtvarná výchova. Předmět Pracovní činnosti na II. stupni obsahuje čtyři tematické okruhy z osmi nabízených v RVP: Pěstitelské práce a chovatelství; Design a konstruování; Využití digitálních technologií; Svět práce. 33



5.verze 2013/2014

Z oblasti Doplňující vzdělávací obory je vyučován předmět Dramatická výchova. Jako volitelné předměty jsou nabízeny předměty Environmentální praktika, Sportovní aktivity, Informatika, Přírodovědná praktika z fyziky a chemie. V rámci projektů a projektových dnů je výuka rozvržena nepravidelně (mimo vyučovací plán a rozvrh hodin).

3 Učební osnovy Osnovy jednotlivých předmětů jsou uspořádány podle vzdělávacích oblastí vzdělávacích oborů.

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI, VZDÉLÁVACÍ OBORY A PŘEDMĚTY: Vzdělávací obsahy vyučovacích v samostatném souboru v Excelu).

předmětů

následují

po

charakteristikách

(v

elektronické

podobě

3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 3.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk je zařazen jako samostatný vyučovací předmět ve všech ročnících, 2. stupeň navazuje na 1. stupeň. Hodinové dotace se v jednotlivých ročnících liší (jsou uvedeny v učebním plánu školy). V 1. ročníku má předmět komplexní charakter. Od 2. ročníku je členěn na složky: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Hodinové týdenní dotace jednotlivých složek závisí na vyučujícím, většinou na 1. stupni mírně převažuje Jazyková výchova. Ve výuce na 2. stupni se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. S českým jazykem je úzce spjat předmět Dramatická výchova, který se vyučuje v 2. a 3. třídě. 34



5.verze 2013/2014

Na druhém stupni se vyučovací předmět Český jazyk a literatura vyučuje v 6., 7., 8. a 9. ročníku – čtyři hodiny týdně. V 6. a 7. ročníku je zaveden doplňující předmět Dramatická výchova, který se vyučuje jednu hodinu týdně. Složky vzdělávacího obsahu: Komunikační a slohová výchova – žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky a prožitky, volit vhodné jazykové prostředky. Jazyková výchova - žáci získávají vědomosti a dovednosti k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova je základem přesného srozumitelného vyjadřování. Literární výchova - žáci poznávají prostřednictvím vhodné četby základní literární druhy, postupně získávají a rozvíjejí čtenářské návyky, formulují vlastní názor o díle. Vytváří si pozitivní vztah k literatuře a dalším druhům umění založených na uměleckém textu a rozvíjí si emocionální a estetické vnímání. Cílem vyučování českému jazyku je rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu a osvojování spisovné podoby jazyka. Důraz je kladen na zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace, vytváření pozitivního vztahu k literatuře, získávání a využívání informací z jazykových příruček, slovníků a masmédií. Osvojené dovednosti získané v českém jazyce umožní žákům rozvíjení poznatků v ostatních vyučovacích předmětech. V rámci předmětu se realizují některé okruhy průřezových témat – osobnostní a sociální výchova, mediální výchova, multikulturní výchova a výchova demokratického občana. Žák je veden ke zformulování svých myšlenek v ústním i písemném projevu, k emocionálnímu a estetickému vnímání slovesných uměleckých děl, ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a s ostatními dospělými ve škole i mimo ni, ke čtení s porozuměním a k práci s informacemi. Učí se obhajovat svůj názor, naslouchat názorům jiných a vhodně argumentovat. Při výuce se mohou uplatňovat všechny formy a metody práce – skupinové vyučování, kooperativní vyučování, problémové vyučování, projekty, frontální vyučování a jiné podle potřeb žáků nebo cílů výuky. Snahou vyučujícího je docílit, aby se žák dokázal racionálně sebehodnotit, znal kritéria, podle kterých je hodnocen učitelem v ústním i písemném sdělení. Hodnocení se opírá o výsledky písemných a ústních projevů, úrovně vlastní prezentace a míry zapojení do spolupráce. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti spisovné podoby českého jazyka a schopnost užívat jazyka i jako nástroje získávání informací. Výuka probíhá v kmenových třídách, v multimediální pracovně, příležitostně v učebně výpočetní techniky i v jiných zařízeních mimo školu (např. knihovna, galerie, divadla, kina, muzea, apod.), která podporují vytváření postoje žáků k jazyku a k vyjadřování. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  učitel rozvíjí u žáků základní čtenářské dovednosti, 35


      


5.verze 2013/2014

učitel vede žáky k používání slovníků, encyklopedií, jazykových příruček, gramatických přehledů a dalších pomůcek či zdrojů, učitel předkládá materiály k vyhledávání, zaznamenávání a třídění učíme žáky ověřovat věrohodnost získané informace v různých zdrojích (ověřený podklad) a prakticky je využívat, dbáme na uvádění pojmů do souvislostí, vedeme žáky k stanovení vlastních postupů a kritérií pro dosažení stanovených cílů, učitel provádí s žáky rozbor chyb, věnuje pozornost práci s chybou, učitel vyžaduje od žáků dodržování stanovených termínů.

Kompetence k řešení problémů  učitel doporučuje vhodnou odbornou literaturu,  učitel vede žáky ke spolupráci při řešení některých problémů  učitel podporuje uvážlivé rozhodování na základě dostupných informací, posuzování jejich důležitosti a vzájemné návaznosti,  učitel poskytuje žákům prostor pro zaujímání vlastního stanoviska a účast v diskusi, ve které jsou všechny příspěvky respektovány, a pro obhajování svých rozhodnutí,  učitel upozorňuje žáky na sledování vlastního pokroku při zdolávání problému, povzbuzuje je,  učitel společně s žáky vyhodnocuje kvalitu zpracovaných úkolů,  zabýváme se analýzou vybraných přečtených textů, posouzením či porovnáním jejich obsahu. Kompetence komunikativní  učitel vede žáky (s přihlédnutím k věku a zvláštnostem) k porozumění různým typům textů a záznamů,  učitel podporuje u žáků tvořivou reakci na texty,  vyzýváme žáky k uplatnění osobitosti v projevu, k vyjádření vlastního názoru odpovídajícími stylistickými prostředky,  učitel podněcuje žáky k diskusi o zjištěných informacích a k výstižné formulaci názorů,  učitel vyžaduje aktivní naslouchání druhým, vhodný projev souhlasu či nesouhlasu,  učitel využívá podle možností komunikační a informační technologie. Kompetence sociální a personální 36


    


5.verze 2013/2014

učitel při některých činnostech zapojuje žáky do spolupráce ve skupinách a vytváří tak podmínky pro rozvíjení sociálních dovedností, učitel klade důraz na dodržování domluvených pravidel, učitel vyžaduje od žáků stanovení cíle, způsobu jeho dosažení, sestavení kritérií pro společnou práci a jejich dodržování, učitel vybízí k výměně názorů a zkušeností, k jejich porovnávání, k diskusi, učitel upevňuje víru žáka ve vlastní schopnosti, vytváří prostor pro sebehodnocení.

Kompetence občanské  učitel předkládá žákům ukázky z literárních děl, která podněcují k vyjádření jejich osobního postoje (příroda, ekologie, vztahy, hodnoty,…),  učitel motivuje žáky k zájmu o kulturní dědictví,  učitel poskytuje vhodné náměty pro samostatné tvoření a improvizaci,  učitel aktivně zapojuje žáky do kulturního dění ve škole i v obci (návštěva kulturních akcí, jejich organizování, kulturní vystoupení pro veřejnost,…),  učitel respektuje individuální zvláštnosti žáků (věk, schopnosti, pracovní tempo,…). Kompetence pracovní  učitel klade důraz na dodržování vymezených pravidel chování a bezpečnosti,  učitel dbá na dodržování zásad hygieny práce,  učitel vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k přípravě na plnění úkolů a při jejich zpracování.

3.1.2 CIZÍ JAZYK NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ANGLICKÝ JAZYK - 1. CIZÍ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah předmětu Anglický jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a oboru Cizí jazyk. 37



5.verze 2013/2014

Žáci začínají s povinnou výukou anglického jazyka ve 3. třídě s časovou dotací 3 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, někdy v počítačové učebně, kde si žáci prakticky ověřují a rozšiřují své znalosti a dovednosti. Předmět je vyučován v dopoledních hodinách. V 5. třídě je výuka zpestřena přiměřeným projektovým vyučováním. V jazykové výuce je upřednostněna schopnost základní komunikace a porozumění. Ve 3. třídě se výuka zaměřuje především na mluvené slovo, schopnost reagovat na pokyny a schopnost jednoduché komunikace. Čtení a zvláště psaní a znalost gramatiky jsou vnímány spíše okrajově. Ve 4. a 5. třídě se rozšiřuje schopnost komunikace, rozvíjí se porozumění psanému textu a žáci si osvojují základy jednoduchých gramatických jevů. Výuka v 6. – 9. třídě navazuje na výuku na prvním stupni, s časovou dotací 3 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách a pro praktické ověření a rozšíření znalostí a dovedností v počítačové učebně /dle možností/. Výuka probíhá převážně v dopoledních hodinách. V 6. – 9. třídě je opět zařazováno projektové vyučování s ohledem na věkové zvláštnosti žáků. Rozvíjejí se komunikační schopnosti žáků, porozumění mluvenému slovu a psanému textu. Žáci jsou vedeni k aktivnímu používání jazyka. Prohlubují se znalosti gramatiky. Výuka průběžně seznamuje žáky s reáliemi anglicky mluvících zemí. Ve vyučovacím předmětu jsou v průběhu všech ročníků postupně realizována všechna průřezová témata. Při hodnocení žáků 1. stupně učitel sleduje aktivitu žáků, schopnost jednoduché komunikace, porozumění mluvenému slovu, schopnost hovořit o základních tématech a reagovat na pokyny učitele. Ve 4. a 5. třídě jsou do hodnocení zahrnuty také výsledky jednoduchých testů a aktivita žáků. Hodnocení žáků 2. stupně vychází z jejich schopnosti komunikovat, porozumět mluvenému slovu a psanému textu, z písemného projevu, výsledků testů a aktivní schopnosti používat jazyk. Výuka anglického jazyka směřuje především k těmto cílům - pochopení anglického jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání - zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k anglickému jazyku v rámci interkulturní komunikace - rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků při výuce anglického jazyka,  na prvním stupni vytváří pozitivní vztah k učení se anglickému jazyku prostřednictvím písniček, básniček a her,  vede žáka k tomu, aby v běžném životě využíval získané jazykové a komunikativní dovednosti, 38


    


5.verze 2013/2014

žák je veden k vyhledávání, zpracovávání a používání potřebné informace v textech a podle možností a vybavení školy i na internetu, učitel motivuje žáka k samostatnému zdokonalování svých znalostí a dovedností v jazyce, např. formou výuky s prvky projektového vyučování zařazuje práci s jazykovými příručkami a slovníky, využívá ve výuce metodu práce s chybou, vede žáka k hodnocení výsledků svého učení.

Kompetence k řešení problémů  učitel vytváří modelové situace, které vedou žáka k rozpoznání, pojmenování a řešení problému,  žák je veden k hledání a aplikování vhodné a dostupné informace vedoucí k řešení problému,  učitel zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastní zkušenosti a úsudek, využívá prvky metod kritického myšlení,  podporuje týmovou nebo skupinovou spolupráci při řešení problémů,  žák je veden k samostatnému rozhodování a odpovědnosti,  je motivován k překonávání problémů. Kompetence komunikativní  učitel na prvním stupni vede žáka ke komunikaci a naslouchání v rámci situací, které jsou mu věkově blízké,  postupně u žáka rozvíjí vyšší úroveň porozumění a komunikace v anglickém jazyce,  žák je veden prostřednictvím komunikace s učitelem a pomocí dalších materiálů k vnímání zvukové stránky jazyka,  učitel vede žáka k výstižnému a kultivovanému projevu,  podporuje žáka v prezentaci svých myšlenek a názorů,  na prvním stupni navozuje atmosféru, která žáka vede k přirozenému používání jazyka,  pozitivní motivací posiluje sebedůvěru žáka při praktickém používání anglického jazyka,  vytvářením modelových situací (popř. prostřednictvím mezinárodní spolupráce) vede žáka k propojení jazyka s praktickým životem,  podle možností a podmínek školy využívá informační a komunikační technologii. Kompetence sociální a personální 39


    


5.verze 2013/2014

učitel při výuce využívá prvky skupinové výuky a kooperativního učení a klade důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich následné respektování žáky, rozvíjí u žáka schopnost přijímat a střídat role v rámci pracovního týmu, uplatňuje individuální přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (talentovaní žáci, žáci se specifickými poruchami učení), vnáší přátelskou atmosféru do procesu výuky, působí na žáka ve smyslu pozitivních vztahů k druhým i k sobě samému, na prvním stupni využívá při výuce citové vazby, vlastní prožitky a zkušenosti žáka (rodina a blízké okolí).

Kompetence občanské  učitel vede žáka ke schopnosti zaujímat postoje k různým situacím a vhodně reagovat na danou situaci,  žák je veden k základním principům dodržování společenských norem,  učitel podporuje ve smyslu evropské sounáležitosti u žáka zdravé národní a regionální uvědomění,  vede žáka k ochraně kulturního i přírodního dědictví a tradic evropských a světových národů,  prostřednictvím prvků skupinové a týmové práce podporuje vzájemnou pomoc a toleranci mezi žáky. Kompetence pracovní  žák je veden ke schopnosti plánovat a organizovat své činnosti a vhodně rozvrhnout svůj čas,  učitel vede žáka k dodržování a plnění jeho povinností a závazků a k hodnocení jeho práce, čímž rozvíjí jeho svědomitost a smysl pro zodpovědnost,  volí takové postupy a metody, které u žáka podněcují pocit nutnosti znát a používat cizí jazyk na trhu práce i v cizojazyčném prostředí.

3.1.3 DALŠÍ CIZÍ JAZYK NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: NĚMECKÝ JAZYK – DALŠÍ CIZÍ JAZYK – 2. STUPEŇ Vyučovací předmět Německý jazyk – Další cizí jazyk vychází ze vzdělávacího oboru RVP ZV Další cizí jazyk. Vyučuje se jako samostatný předmět od 7. do 9. ročníku v časové dotaci dvou vyučovacích hodin týdně. Výuka je zaměřena na osvojení základních pravidel komunikace v běžných každodenních situacích, jednoduchá sdělení, základní tematické 40



5.verze 2013/2014

okruhy, slovní zásobu a základní gramatické struktury, potřebné k rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních řečových dovedností. Další cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem a poskytují základ pro dorozumívání se žáků v rámci integrované Evropy a světa. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života jiných zemí a jejich odlišných kulturních tradic. Přispívá k zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace. Hodnocení žáků vychází ze schopnosti komunikace, porozumění mluvenému slovu a psanému textu, z písemného projevu, výsledků testů a aktivní schopnosti používání jazyka. Výuka probíhá převážně v počítačové učebně, v multimediální pracovně nebo klasické třídě. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  posilujeme sebedůvěru žáků a vedeme je k pozitivní motivaci při výuce německého jazyka  žáci jsou vedeni k využívání získaných jazykových dovedností v běžném životě  učitel vede žáky k poznávání smyslu a cíle učení  žáci jsou vedeni k vyhledávání, zpracování a používání potřebných informací z různých zdrojů Kompetence k řešení problémů  žáci jsou vedeni k týmové a skupinové spolupráci při řešení problémů  učíme žáky hledat a aplikovat vhodné a dostupné informace vedoucí k řešení problémů  učíme žáky samostatně rozhodovat a nést odpovědnost Kompetence komunikativní  motivujeme žáky k pečlivé výslovnosti  prostřednictvím komunikace a dalších materiálů jsou žáci vedeni k vnímání zvukové stránky jazyka  vedeme žáky k výstižnému a kultivovanému projevu  postupně rozvíjíme vyšší úroveň porozumění a komunikace v německém jazyce  vytvářením modelových situací vedeme žáky k propojení komunikačních znalostí jazyka s praktickým životem Kompetence sociální a personální  vedeme žáky ke vzájemné spolupráci ve dvojici, skupině, týmu 41


 


5.verze 2013/2014

rozvíjíme u žáků schopnost přijímat a střídat role v rámci pracovní skupiny vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k druhým i k sobě samému, k sebekontrole

Kompetence občanské  učíme žáky zaujímat postoje k různým situacím a vhodně reagovat  vedeme žáky k ochraně kulturního i přírodního dědictví a tradic evropských a světových národů  vedeme žáky k principům dodržování společenských norem Kompetence pracovní  vedeme žáky k plánování a organizování své činnosti  vedeme žáky k dodržování a plnění povinností a k hodnocení své práce  učíme žáky pracovat s různými informačními zdroji

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 3.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Tato oblast je založena na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Matematika klade důraz na porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům a jejich vzájemným vztahům. Přesnost matematických pojmů a pravidel pro zacházení s nimi přispívá k rozvoji abstraktního myšlení žáků. Řešení matematických úloh je vede k logickému usuzování a srozumitelné argumentaci. V matematice se uplatňují metody zaměřené na samostatnou práci žáků, na řešení problémů, na práci ve skupinách, počtářské soutěže, didaktické hry a sebekontrolu. Žáci se v matematice učí využívat též prostředky výpočetní techniky, především kalkulátory a různé typy výukových programů na počítači. Vzdělávací obsah na 1. a 2. stupni je rozdělen na čtyři tematické okruhy: Číslo a početní operace (1. stupeň), Číslo a proměnná (2. stupeň). 42



5.verze 2013/2014

Závislosti, vztahy a práce s daty. Geometrie v rovině a v prostoru. Nestandardní aplikační úlohy a problémy. V tematickém okruhu „Číslo a početní operace“ si žáci na 1. stupni osvojují pojem čísla jako určitého počtu věcí, dále dovednost provádět aritmetické operace a učí se propojovat je s reálnou situací. Tematický okruh „Číslo a proměnná“ na 2. stupni prohlubuje učivo o číslech přirozených a rozšiřuje číselný obor na čísla celá a racionální (desetinná čísla a zlomky). V tematickém okruhu „Závislosti, vztahy a práce s daty“ si žáci na 1. stupni uvědomují změny a závislosti známých jevů. Sami dokáží vytvářet tabulky a grafy. Na 2. stupni se žáci seznamují s postupy při sběru a zpracování dat. Z tabulek, diagramů a grafů analyzují určité typy změn a závislostí, v jednoduchých případech je zapisují matematickým předpisem (lineární funkce, přímá a nepřímá úměrnost, trojčlenka). V tematickém okruhu „Geometrie v rovině a prostoru“ žáci na 1. stupni určují, modelují a znázorňují geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti geometrických útvarů učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, obvod a obsah. Zdokonalují svůj grafický projev. Na 2. stupni poznávají rovinné a prostorové útvary, popisují a porovnávají jejich vlastnosti, objevují geometrické tvary v reálném životě. Důležitou součástí tohoto okruhu je měření velikosti úhlů a odhad, výpočty obvodů a obsahů rovinných obrazců, povrchu a objemu těles, aplikace Pythagorovy věty v rovinných a prostorových situacích. Žáci se vyjadřují výstižně a srozumitelně prostřednictvím matematické terminologie a symboliky. Nedílnou součástí jsou „Nestandardní aplikační úlohy a problémy.“ Na 1. stupni se žáci učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky. Na 2. stupni je tento tematický okruh propojen se všemi předcházejícími okruhy. Cílem tohoto tématu je ukázat žákům využitelnost matematiky při řešení problémů, rozvíjet jejich tvůrčí myšlení, naučit se spolupracovat ve skupině a posilovat své sebevědomí. Matematika na 1. stupni vychází z přirozené touhy dětí mladšího školního věku počítat a kreslit. Žáci se v matematice učí řešením úloh a činnostmi, při nichž je využíváno všech pomůcek upevňujících názor. Matematika na 1. a 2. stupni by měla žáka vybavit tak, aby ji mohl bez obtíží dále používat v praktickém životě i v dalším vzdělávání. Má dítěti otevřít cestu k řešení mnoha úloh a situací, které život přináší a vede žáky k přesnému logickému myšlení. Prolíná celým základním vzděláním a vytváří předpoklady pro další studium. Vyučovací předmět Matematika na 1. stupni se vyučuje v 1. ročníku v 4hodinové týdenní dotaci, v dalších ročnících v 5hodinové týdenní dotaci. Významným prvkem ve výuce matematiky je zavedení metody výuky podle profesora Hejného. Předmět Matematika má na 2. stupni od 6. do 9. ročníku časovou dotaci 4 hodiny týdně. Předmětem Matematika na 1. a 2. stupni prolíná průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách, v multimediální pracovně, v učebně výpočetní techniky i v jiných zařízeních mimo školu, která podporují vytváření postoje žáků k matematice a přírodním vědám vůbec (např. hvězdárna, knihovny). 43



5.verze 2013/2014

Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  učitel rozvíjí poznávací schopnosti žáků  učitel propojuje matematické vztahy, pojmy a symboly s konkrétními představami žáků  učitel propojuje učivo matematiky s životními zkušenostmi žáků  učitel uplatňuje individuální přístup k žákovi  učitel vytváří u žáků zásobu matematických nástrojů (pojmů, početních operací, algoritmů, metod řešení úloh)  učitel podporuje rozvoj abstraktního myšlení  učitel podporuje u žáků vzájemné porovnávání použitých matematických postupů a získaných výsledků  učitel vede žáky k vyhodnocování výsledků úlohy vzhledem k jejímu zadání Kompetence k řešení problémů  učitel podporuje samostatnost a tvořivost žáků  na 1. stupni učitel formou her a zajímavých úkolů podporuje rozvoj tvořivosti a logické úvahy  učitel zadává takové úkoly (problémy), při jejichž řešení žáci aplikují naučené matematické postupy  při řešení úkolu (problému) klade učitel důraz na rozbor úkolu a stanovení jednotlivých kroků potřebných k jeho vyřešení  učitel nabízí žákům úlohy, které vycházejí z reálného života a vedou k řešení problémů (matematizace reálných situací)  učitel podporuje u žáků nalézání různých variant řešení dané úlohy  učitel vede žáky k ověřování reálnosti získaného výsledku  učitel používá prvky skupinové práce při řešení problémů Kompetence komunikativní  učitel seznamuje žáky s užíváním matematického jazyka včetně matematické symboliky  učitel rozvíjí dovednost verbálního vyjadřování žáků – zdůvodňováním matematických postupů, vyslovováním hypotéz, čtením diagramů a grafů  učitel rozvíjí dovednost přeformulovat text, vyjádřit podstatné informace v něm obsažené symbolicky, obrázkem, grafem, tabulkou  učitel vede žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci 44



5.verze 2013/2014

Kompetence sociální a personální  učitel vede žáky ke spolupráci při řešení problémů ve skupině  učitel rozvíjí dovednost žáků komunikovat s ostatními členy skupiny, taktně vyjadřovat svůj souhlas či nesouhlas s názory ostatních  učitel na prvním stupni učí žáky při didaktických hrách sebehodnocení svých výkonů Kompetence občanské  učitel vede žáky k vzájemné pomoci  učitel rozvíjí důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh  učitel formuje některé rysy žákovy osobnosti – trpělivost, vytrvalost, přesnost, pečlivost, soustředěnost  učitel poukazuje na skutečnost, že matematické vzdělání je součástí lidské kultury (historie matematických poznatků) Kompetence pracovní  učitel zohledňuje pracovní tempo jednotlivých žáků  učitel na prvním stupni upřednostňuje při řešení geometrických úloh kreslení a vybarvování, překládání a stříhání papíru, modelování (stavby ze stavebnic)  učitel na druhém stupni vyžaduje při řešení geometrických úloh rýsováním dodržování stanovených pravidel a přesnost  učitel klade důraz na dohodnutou kvalitu práce a zodpovědný přístup k zadaným úkolům  učitel vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci

3.3 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 3.3.1 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: INFORMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu

45



5.verze 2013/2014

Vyučovací předmět informatika se vyučuje jako samostatný předmět v 5., 6. 7. a 8. ročníku 1 hodinu týdně, v 9. ročníku je volitelným předmětem. Vzdělávací oblast nemá v 1. – 4. ročníku samostatný předmět, žáci získávají potřebné kompetence v rámci ostatních vyučovacích předmětů. Výuka na 2. stupni navazuje na žákovské výstupy informatiky na 1. stupni a rovněž na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Využívá vazeb na další vzdělávací oblasti a obory na 1. i 2. stupni. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky, orientovat se ve světě informací, zpracovat získané informace a využít je v dalším vzdělávání i v praktickém životě. Získané dovednosti jsou nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce, podmínkou profesního růstu a rozvíjení zájmové činnosti. Žáci si prohlubují získané vědomosti a dovednosti při práci s informačními a komunikačními technologiemi, zejména při využití výpočetní techniky a internetu. Sledují vývojové trendy informačních technologií, učí se využívat možností, které jim nabízejí textové, tabulkové a grafické editory. Dokáží ověřit věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzují jejich závažnost a vzájemnou návaznost, odhadnou důležitost a nezávadnost obsahu zdrojů informací z internetu. Internet se pro žáky stává důležitým komunikačním prostředkem při využití příslušných programů a nástrojů. Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s textem, s tabulkami a grafikou, a k tvorbě prezentací. Uplatňují základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů používají elektronickou poštu. Pracují s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví. Dovednosti získané v tomto vzdělávacím oboru umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech oblastech základního vzdělávání a jsou jejich součástí. Průřezová témata ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsou realizována především při práci s internetem (vyhledání informace, ověření její věrohodnosti, následné zpracování), při práci v textovém a grafickém editoru i tabulkovém procesoru, při prezentacích práce. Možnosti výpočetní techniky žáci využijí při zpracování samostatných prací, referátů, či projektů zaměřených na průřezová témata. Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu informatika, nalezneme zejména mediální výchovu a osobnostní výchovu, výchovu demokratického občana. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na individuálním řešení problému, zpracovávání informací a následné prezentaci vlastního řešení. Hodnocení sleduje schopnosti žáků realizovat získané dovednosti a vědomosti v praktických úlohách a při jejich prezentaci. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: 46



5.verze 2013/2014

Kompetence k učení  vedeme žáky k používání různých informačních zdrojů při vyhledávání potřebných informací  vedeme žáky k efektivnímu vyhledávání na Internetu  pomocí vhodně zadávaných úloh vedeme žáky k samostatnému objevování možností využití počítačů v praktickém životě Kompetence k řešení problémů  vedeme žáky k tvořivému přístupu při řešení úloh  podporujeme využívání výpočetní techniky při řešení problémů  vedeme žáky k ověřování pravdivosti informace získané z Internetu či z jiných médií  vyučující působí v roli konzultanta - žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce  podporujeme žáky v hledání vlastních postupů a řešení  vedeme žáky k samostatnému hledání a nacházení adekvátních řešení, jejich posuzování a k práci s chybou  podporujeme diskuse vedoucí k objasnění a obhájení svých názorů, věcnou argumentaci Kompetence komunikativní  vedeme žáky k používání odborných termínů z oblasti výpočetní techniky  podporujeme moderní způsoby komunikace  rozvíjíme komunikativní dovednosti žáků v úředním styku  žáci se učí pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty  při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii - e-mail, chat, telefon, apod.) Kompetence sociální a personální  vedeme žáky k vzájemné pomoci  rozvíjíme schopnost žáků kriticky zhodnotit svoji práci i práci ostatních Kompetence občanské  vedeme žáky k dodržování konvencí a pravidel při elektronické komunikaci  upozorňujeme na rizika spojená s používáním nelegálního softwaru 47


 


5.verze 2013/2014

seznamujeme žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla apod.), při zpracovávání informací žáky vedeme ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými médii

Kompetence pracovní  žáci jsou vedeni k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s výpočetní technikou  vedeme žáky k možnosti využití ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

3.4 ČLOVĚK A JEHO SVĚT 3.4.1 ČLOVĚK A JEHO SVĚT NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČLOVĚK A SVĚT – 1. STUPEŇ Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Člověk a svět je integrovaný předmět přírodovědných a vlastivědných témat. Tato komplexní oblast vymezuje obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. V rámci výuky pořádá škola exkurze, návštěvy výstav a turisticko-ekologické vycházky. Tento vyučovací předmět je zařazen samostatně v 1. a 2. ročníku po dvou hodinách týdně, ve 3. a 4. ročníku tři hodiny týdně a v 5. ročníku čtyři hodiny týdně. Vzdělávací obsah tohoto předmětu je členěn do pěti tematických okruhů:  Místo kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví Praktickými činnostmi a úkoly získávají žáci kladný vztah k místu jejich bydliště a naší zemi. Postupně si osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se základními právy a povinnostmi člověka. Orientují se v dějích a čase. Samostatným vyhledáváním a zkoumáním informací je vyvolán u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství 48



5.verze 2013/2014

regionu a celé země. Důraz je kladen na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů (učebnice, encyklopedie, internet, návštěva knihovny, společné návštěvy památek, výstav atd.). Žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Na základě praktického poznávání okolní krajiny i získaných informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, o vlivu lidské činnosti na přírodu a přispívat k ochraně přírody. Žáci též poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví člověka. Vyučovací předmět Člověk a svět využívá metod a forem práce založených především na žákovské spolupráci, na práci ve dvojicích a menších pracovních skupinách, na vzájemném učení se na základě prezentací žáků, které vycházejí ze schopnosti orientovat se v informačních zdrojích, z projektů, projektových dnů a exkurzí. Tento vyučovací předmět zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat osobnostní a sociální výchovy, výchovy demokratického občana, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchovy, environmentální výchovy mediální výchovy. Cíle jsou naplňovány prostřednictvím vlastních zkušeností žáka, schopností použít získané dovednosti a vědomosti, schopností pracovat s informacemi, schopností formulovat a obhajovat vlastní názory. Charakteristika - 1. období Vzdělávací oblast Člověk a svět vymezuje vzdělávací obsah, který se týká člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Žáci poznávají sebe i své okolí, učí se vnímat lidi, vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek, krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, pozorovat je a chránit je. Žáci se učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života včetně situací ohrožení. Cíle jsou naplňovány prostřednictvím vlastních zkušeností žáka. Žáci docházejí k novým poznatkům na základě vlastních činností a přímého pozorování. Žáci mohou různé jevy a věci pozorovat (např. při řízených činnostech na vycházkách, při pokusech, při zacházení s nástroji a předměty). Průběžně a v souvislosti s různými vyučovacími předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování zaznamenali různými způsoby, písemně i výtvarně. V tomto období využíváme co nejvíce regionálních přírodních i společenských jevů. Charakteristické pro výuku prvouky v 1. období základního vzdělávání je její prolínání s učivem ostatních předmětů. Prolínání témat dává možnost vytváření projektů. Výuku vhodně doplňují obrazy, videozáznamy, filmy, besedy, vycházky i exkurze. Charakteristika - 2. období 49



5.verze 2013/2014

Výuka předmětů Přírodověda a vlastivěda navazuje na výchovné a vzdělávací cíle předmětu Prvouka. Tyto cíle jsou rozšiřovány v pěti tematických okruzích. Místo, kde žijeme – žáci se učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Důraz je kladen na praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků například v dopravní výchově. Lidé kolem nás – žáci si postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Seznamují se základními právy a povinnostmi člověka v demokratickém státě, poznávají svět financí. Lidé a čas se žáci učí orientaci v dějích a čase. V tomto okruhu se vychází od nejvýznamnějších událostí rodině, obci a regionu a postupuje se až po nejdůležitější okamžiky historie naší země. Rozmanitost přírody – žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, poznávají rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Učí se hledat důkazy o proměnách přírody souvisejících s přechody ročních období. Učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu. Hledají možnosti jak přispět k ochraně přírody a zlepšení životního prostředí. Člověk a jeho zdraví _žáci poznávají především sebe jako člověka jako živé bytosti. Poznávají zdraví jako stav biopsycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i společenství lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka. Charakteristické pro výuku tohoto období je samostatné vyhledávání, získání a zkoumání informací z dostupných zdrojů (učebnice, encyklopedie, internet, návštěva knihovny, společné návštěvy památek, výstav atd.). Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Vede žáky k: utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojováním historických, zeměpisných a kulturních informací rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů 50



5.verze 2013/2014

samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání k efektivní a bezkonfliktní komunikaci v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  učitel nabízí žákům různé způsoby a strategie učení, které jim umožní samostatně si organizovat a řídit učení,  žáci jsou vedeni k aktivnímu vyhledávání a třídění informací,  učitel poskytuje žákům pomocí vhodných metod prostor pro vlastní pozorování, experimentování a porovnávání získaných poznatků,  učitel propojuje teoretické poznatky s realitou a umožňuje žákům poznávat smysl a cíl učení,  na základě prožitku vlastního úspěchu jsou žáci vedeni k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání. Kompetence k řešení problémů  učitel vede žáky k vnímání problémových situací ve škole i mimo školu,  učitel zdůrazňuje, že každý problém má své řešení,  žákům jsou předkládány různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému,  žákům je nabízena možnost ověřování správnosti řešení problému a srovnávání řešení problému jiným postupem,  učitel zdůrazňuje sledování vlastního pokroku žáků při zdolávání problémů,  pomocí skupinové práce, projektového vyučování a kooperativního učení vede učitel žáky k efektivní spolupráci na řešení problému,  učitel povzbuzuje žáky, pozitivně hodnotí jejich snahu. Kompetence komunikativní 51


   


5.verze 2013/2014

žáci jsou seznamováni s různými typy textů a obrazovým materiálem k probíraným tématům, učitel rozvíjí u žáků dovednost správně a výstižně formulovat myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události, žáci jsou vedeni k vyjadřování vlastních názorů v přiměřené mezilidské komunikaci, k naslouchání názorům druhých a k jejich respektování, žákům je nabízena možnost využívat informační a komunikační prostředky.

Kompetence sociální a personální  učitel posiluje sebedůvěru žáků a jejich důvěru ve vlastní schopnosti,  žáci jsou vedeni k oceňování vlastních názorů i přínosů a k respektování názorů druhých,  učitel žákům nabízí možnost podílet se na sestavování kritérií a pravidel pro činnost skupiny,  pomocí skupinové práce, kooperativního učení a projektového učení jsou žáci vedeni k práci ve dvojicích a ve skupině,  učitel rozvíjí schopnost žáků přijmout roli v týmu,  žáci jsou vedeni k chápání různých sociálních postavení lidí v historii naší země a vyvozování analogie k současnosti. Kompetence občanské  u žáků je posilována sounáležitost s regionem a potřeba udržování tradic,  na základě příkladů z historie jsou žáci vedeni k respektování přesvědčení druhých,  učitel motivuje žáky k hledání možností aktivního zapojení do ochrany životního prostředí,  žáci jsou vedeni k chápání základních vztahů v různých ekosystémech a k porozumění problematice související s ochranou přírody,  učitel pobízí žáky k vytváření vlastních pravidel a k jejich dodržování,  učitel nabízí žákům možnost zapojit se do kulturního dění školy a obce. Kompetence pracovní  žáci jsou seznamováni s vlastnostmi některých materiálů,  učitel poukazuje na zdravotní a hygienická rizika při práci, vedeme žáky k eliminaci těchto rizik,  žákům je předkládána možnost pracovat podle návodu nebo předem stanoveného postupu,  žákům je umožněno hledat a realizovat vlastní postupy,  učitel vytváří příležitosti pro samostatnou i týmovou činnost, 52


 


5.verze 2013/2014

žáci jsou vedeni k dodržování pravidel a bezpečnosti při různých aktivitách, kterých se zúčastňují, učitel vyžaduje plnění povinností a termínů prací.

3.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST 3.5.1 DĚJEPIS NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: DĚJEPIS - 2. STUPEŇ Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6. - 9. ročníku 2 hodiny týdně. Navazuje na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni a rovněž na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Využívá vazeb na další vzdělávací oblasti a obory na 2. stupni. Žák je veden k pochopení dějinných procesů, které ovlivňují vývoj společnosti. Historické jevy a děje jsou vnímány komplexně. Dějepis seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí náležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích. Utvářejí si pozitivní hodnotový systém opřený o historickou zkušenost lidstva. Dějepis zahrnuje část tematických okruhů všech průřezových témat. Žák je veden k samostatné práci, k práci ve skupině. Učí se samostatně vyhledávat, interpretovat, srovnávat, analyzovat, kriticky hodnotit a zpracovávat informace z různých zdrojů, zároveň se učí utvářet si vlastní názor, obhajovat a korigovat ho v diskusi. 53



5.verze 2013/2014

Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Hodnotí se zejména schopnost využít nabytých dovedností a vědomostí při řešení konkrétních problémů. Výuka probíhá v kmenových třídách, v multimediální pracovně, příležitostně v učebně výpočetní techniky i v jiných zařízeních mimo školu (např. knihovna, galerie, divadla, kina, muzea, kulturní památky apod.), která podporují vytváření postoje žáků k historii a k vyjadřování. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  pozitivní motivací vedeme žáky ke kladnému vztahu k dějinám  vedeme žáky k přijímání komplexního pohledu na společenské vědy a zvláště dějiny  vedeme žáky k správnému užívání příslušných odborných termínů, znaků a symbolů  vedeme žáky k vyhledávání, shromažďování, třídění a porovnávání potřebných informací v souladu se zadanými kritérii  podporujeme žáky ve využívání poznatků z jiných předmětů, ve využívání vlastních zkušeností a v uplatňování teoretických poznatků v praxi  umožňujeme žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok  při hodnocení používáme pozitivní motivaci Kompetence k řešení problémů  podporujeme vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich ověřování  podporujeme žáky v hledání vlastních postupů a řešení  vedeme žáky k samostatnému hledání a nacházení adekvátních řešení, jejich posuzování a k práci s chybou  podporujeme diskuse vedoucí k objasnění a obhájení svých názorů, věcnou argumentaci  vedeme žáky k vnímání společenských problémů během dějinného vývoje Kompetence komunikativní  stanovíme společně s žáky pravidla vzájemné komunikace  řídíme a ovlivňujeme vzájemnou komunikaci mezi žáky i s učitelem  zajímáme se o náměty, názory, zkušenosti žáků  podporujeme žáky v přijímání a respektování názorů druhých, k vzájemnému naslouchání  vedeme žáky k interpretaci a prezentaci zpracovaných informací, textů, obrazových materiálů apod. 54



5.verze 2013/2014

Kompetence sociální a personální  vytváříme v hodinách příznivé klima  podporujeme práci ve skupině na základě vytvořených pravidel  vedeme žáky k získávání a přijímání role ve skupině  utváříme u žáků pocit zodpovědnosti za své jednání  vedeme žáky k ochotě pomoci a schopnosti o pomoc požádat  podporujeme spoluúčast žáků při hodnocení svých výsledků a jejich sebehodnocení  zařazujeme prvky týmové práce a učíme žáky tolerovat vzájemné odlišnosti  motivujeme žáky k prožití pocitů radosti z dobrého výsledku společné práce Kompetence občanské  vedeme žáky k přijetí základních principů, ze kterých vycházejí společenské normy a zákony  vedeme žáky k respektování názorů a práv druhých, k vědomí vlastních práv a povinností ve škole i mimo ni  vedeme žáky k ochraně kulturního dědictví předků i z hlediska evropského a světového  podporujeme reflexi současného společenského dění  pěstujeme v žácích pozitivní vztah k tradicím, k národnímu, historickému a kulturnímu dědictví  vedeme žáky k zodpovědnému rozhodování s ohledem na danou situaci Kompetence pracovní  v hodinách vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí  vedeme žáky k dodržování vymezených pravidel a k plnění stanovených termínů a závazků  vedeme žáky k dodržování pravidel hygieny a bezpečnosti práce  podporujeme praktické využívání osvojených teoretických poznatků

3.5.2 VÝCHOVA K OBČANSTVÍ NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 55



5.verze 2013/2014

Předmět Výchova k občanství je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Výchova k občanství, které stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Předmět je vyučován v 6. – 9. ročníku s hodinovou dotací. Cílem předmětu je pomáhat žákům při orientaci ve významných okolnostech společenského života a při zaujímání postojů ke společenským problémům. Vede žáky k pochopení vlastní osobnosti, podobnosti a odlišnosti lidí. Umožňuje žákům uvědomit si odpovědnost za vlastní život. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem a rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů, včetně činností armády, kolektivní obrany a ukazuje možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Přispívá k osobnímu rozvoji a utváření vztahů ke skutečnosti. Žáci si postupně formují vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života a formují si vědomí odpovědnosti za svůj vlastní život. Tento předmět přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. Jsou vedeni k sebepoznávání. Ve výuce se využívá práce ve skupině, prezentace vlastních názorů v diskusi, exkurze, projekty, přednášky, výstavy. Výuka probíhá v kmenových třídách, v multimediální pracovně, příležitostně v učebně výpočetní techniky i v jiných zařízeních mimo školu (např. knihovna, galerie, divadla, kina, muzea, apod.), která podporují vytváření správných postojů žáků. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  vedeme žáky k utváření dovednosti vyhledávat informace z různých zdrojů, třídit je, zpracovat z nich údaje použitelné pro život,  předkládáme příklady spolehlivých informačních zdrojů s tématy zapadajícími do probíraného námětu,  učíme žáky pracovat s informacemi na ověřeném podkladu,  předkládáme vybrané materiály ze života školy, obce a regionu tak, aby žáci mohli uvádět věci do souvislostí,  podporujeme žáky v rozvíjení dovednosti předat získané informace v souvislosti se známými skutečnostmi. Kompetence k řešení problémů  doporučujeme žákům samostatně či ve spolupráci s ostatními hledat vhodný způsob k řešení problému, volit nejvhodnější a objasňovat jeho podstatu, 56


  


5.verze 2013/2014

snažíme se vést žáky k aktivnímu podílu na utváření takového prostředí, kde se všechny názory a postoje respektují, vyhledáváme s žáky informace vztahující se k životu, na základě těchto dostupných informací se učí žáci učinit uvážlivé rozhodnutí, vedeme žáky k porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a svých zkušeností v oblasti vztahů, sebepoznání a aktivit souvisejících se životem ve společnosti.

Kompetence komunikativní  dáváme žákům dostatek prostoru, aby zdůvodnili a posoudili jednání své i ostatních jedinců a nacházeli nejvhodnější řešení problémů soužití,  vybízíme žáky k přemýšlení o předkládaných materiálech, textech, záznamech, k jejich využívání a reakci na ně,  předkládáme dostatek možností k porozumění různým textům a materiálům v oblasti jednotlivých tematických celků, s nimiž žáci pracují,  vedeme žáky k formulování vlastních názorů a jejich prezentaci vhodnou formou. Kompetence sociální a personální  pomocí prvků aktivního sociálního učení umožňujeme žákům osvojit si dovednosti potřebné pro rozhodování se z hlediska různých sociálních rolí,  vytváříme situace vhodné pro vzájemnou diskusi žáků na dané téma v menších skupinách i v rámci celé třídy,  při hledání odpovědí na zadané otázky zapojujeme všechny členy skupiny, umožňujeme jim tak aktivní naslouchání, obhajování vlastního stanoviska, tedy vzájemnou komunikaci. Kompetence občanské  zdůrazňujeme propojenost našich kulturních a historických tradic se vztahem k přírodě, posilujeme pozitivní postoje žáků k akcím organizovaným v rámci školy, obce,…  učíme žáky myslet v souvislostech při porovnávání lokálních a globálních problémů,  předkládáme žákům materiály, které jim pomohou uvědomit si význam odpovědného chování ke svému zdraví a ke své budoucnosti,  zdůrazňujeme rovnost lidí, potřebu tolerance a pomoci, využíváme situací ze života školy, obce, regionu,  na příkladech školního řádu a fungování zastupitelského úřadu zdůvodňujeme principy a význam státní správy, řádu a práva, vyvozujeme souvislosti mezi právem a povinnostmi. 57



5.verze 2013/2014

Kompetence pracovní  vedeme žáky k dodržování pravidel a bezpečnosti při různých aktivitách, kterých se zúčastňují,  vyžadujeme plnění povinností a termínů prací,  využíváme získaných znalostí a zkušeností k motivaci pro rozvoj osobnosti žáka a pro volbu budoucího povolání.

3.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 3.6.1 FYZIKA NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: FYZIKA – 2. STUPEŇ Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět fyzika navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, kde žáci pomocí jednoduchých pokusů zkoumali vlastnosti různých látek, učili se pozorovat jevy, které probíhají v přírodě, učili se porovnávat a měřit objem, čas, teplotu, sílu a hmotnost. V 6. až 9. ročníku budou uvedené jevy zkoumat podrobněji, neomezí se jen na pozorování jevů, ale naučí se vysvětlit, proč jevy probíhají tak, jak je pozorujeme. Při získávání nových poznatků a objevování fyzikálních zákonů budou používat pokusy, samostatnou práci, naučí se řešit fyzikální úlohy. Základním cílem fyziky je podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. Dále pak: rozvíjí u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, vede žáky k všestranné a účinné komunikaci, umožňuje žákům osvojit si strategii učení, pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti, uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti při rozhodování o profesní orientaci. Předmětem prolínají s průřezová témata Osobnostně - sociální výchova a Environmentální výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách, učebně informatiky a multimediální techniky. Žáci pravidelně navštěvují knihovnu a účastní se exkurzí. Předmět má v 6., 8. a 9. ročníku dvouhodinovou dotaci, v 7. ročníku se vyučuje jednou týdně. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení 58


        


5.verze 2013/2014

učitel klade důraz na výklad základních pojmů žáky seznamujeme s definicemi s důrazem na pochopení zákonitostí vedeme žáky k používání měřidly a tabulkami nabízíme žákům metody a formy práce, které napomáhají k vyhledávání, třídění a propojování informací týkajících se fyzikálních problémů, vedeme žáky k používání odborné terminologie, umožňujeme žákům samostatné měření, experimentování a porovnávání získaných informací a dat, poskytujeme žákům prostor pro nalézání souvislostí mezi získanými daty, vedeme žáky k dovednosti zobecnit ověřené hypotézy, učíme žáky vytvářet si časový plán, dodržovat stanovené termíny pro práci, hodnotit kriticky svůj pokrok, vyvozovat závěry a upravovat vlastní záměry.

Kompetence k řešení problémů  učitel navozuje problémové situace o průběhu a příčinách různých přírodních jevů  umožňujeme žákům experimentovat, žáci ověřují získané znalosti pokusy a laboratorními pracemi  vedeme žáky k nalezení problému a k vhodnému způsobu jeho řešení,  vytváříme modelové situace, ve kterých žákům nabízíme možnost řešit problémy prostřednictvím pokusů, praktických cvičení a pozorování,  při řešení problému vedeme žáky k používání myšlenkových operací jako syntéza, indukce, dedukce, zobecňování,  využíváme metody, které vedou k efektivnímu řešení problému,  podporujeme týmovou práci při řešení problému,  oceňujeme netradiční způsoby při řešení problému. Kompetence sociální a personální  metodami skupinové a kooperativní práce vedeme žáky ke spolupráci,  umožňujeme žákům komunikaci v týmu, obhajobu vlastních argumentů a vlastních postojů před členy týmu,  přispíváme k pozitivní náladě a atmosféře při skupinové práci,  posilujeme sebedůvěru žáků,  vedeme žáky k zodpovědnosti,  poskytujeme žákům prostor pro hodnocení výsledků vlastní práce vzhledem ke skupině i sobě samému. 59



5.verze 2013/2014

Kompetence občanské  vedeme žáky k šetrnému využívání elektrické energie,  umožňujeme žákům třídit odpad,  učíme žáky posuzovat efektivitu jednotlivých energetických zdrojů,  vedeme žáky k uvědomění si nutnosti používání obnovitelných zdrojů v budoucím životě jako prostředku pro zachování principů trvale udržitelného rozvoje,  pomocí mediálních prostředků seznamujeme žáky s globálními ekologickými problémy,  rozvíjíme dovednost navrhnout a odhadnout způsoby předcházení krizovým situacím a situacím ohrožujícím život a zdraví člověka. Kompetence komunikativní  žák je veden k vyslovování hypotéz  žák dokáže ve spolupráci s ostatními dojít k správným závěrům  žáci formulují otázky k probíranému učivu  žák je veden k vyvozování závěrů na základě diskuse, výkladu a zkoumání  podporujeme žáky v komunikaci mezi spolužáky, diskuzi a schopnosti respektovat názory druhých,  vedeme žáky k ústní i písemné formulaci myšlenek týkajících se fyzikálních problémů,  učíme žáky přesnému, logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci,  rozvíjíme u žáků schopnost vyjadřovat se pomocí odborných termínů,  nabízíme žákům možnost využívat informační a komunikační technologie. Kompetence pracovní  vedeme žáky k osvojování a dodržování pravidel bezpečné práce s fyzikálními přístroji a zařízeními, žáci jsou seznámeni s poskytnutím první pomoci při fyzikálních pokusech  vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí, rozvíjíme u žáků schopnost adaptovat se na změněné pracovní podmínky,  seznamujeme žáky s profesemi, které mají blízký vztah k fyzice,  při experimentování a provádění pokusů klademe důraz na ochranu vlastního zdraví a zdraví přítomných osob i ochranu životního prostředí.

60



5.verze 2013/2014

3.6.2 CHEMIE NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: CHEMIE – 2. STUPEŇ Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět chemie vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu chemie doplňuje a rozšiřuje učivo vyučovacích předmětů přírodopis a fyzika. Žáci se seznamují s příčinami, průběhem a chemickou podstatou různých přírodních jevů. Seznamují se i s lidskými aktivitami, které významně ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví. Žáci si osvojí dovednosti, které jsou nezbytné při zkoumání přírodních jevů na základě vlastního pozorování, měření a experimentů, učí se racionálně uvažovat a vyvozovat závěry. Předmět má v 8. a 9. ročníku dvouhodinovou dotaci. V 8. ročníku se postupně seznamují se základy obecné chemie a organické chemie. V 9. ročníku si osvojí poznatky především z organické chemie a biochemie. Předmět chemie: vede žáky k všestranné a účinné komunikaci vytváří u žáků vztah ke svému prostředí a přírodě učí žáky aktivně rozvíjet a chránit svoje zdraví podněcuje žáky k tvořivému myšlení a řešení problémů umožňuje poznávání souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností umožňuje chápání vlivu člověka na stav přírody a jeho závislost na přírodních zdrojích Předmětem se prolínají průřezová témata Osobnostně-sociální výchova, Multikulturní výchova, Mediální výchova a Environmentální výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách, učebně informatiky a multimediální techniky. Žáci pravidelně navštěvují knihovnu a účastní se exkurzí.      

Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  vedeme žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají,  rozvíjíme u žáků dovednost popisování procesů, vlastností, dějů a jevů, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení, 61


   


5.verze 2013/2014

umožňujeme žákům porovnávat výsledky, formulovat závěry na základě pozorování a experimentování samostatně či ve skupinách, poskytujeme žákům prostor pro zaznamenávání a zdokumentování experimentu, seznamujeme žáky s chemickými termíny, symboly a značkami, podporujeme jejich používání, učíme žáky zpracovávat informace z hlediska důležitosti a objektivity a využívat je k dalšímu učení.

Kompetence k řešení problémů  umožňujeme žákům vyhledávat informace týkající se probíraného učiva z různých zdrojů,  předkládáme žákům problémové situace z praktického života, které souvisejí s učivem chemie,  umožňujeme žákům volit různé způsoby řešení daného chemického problému a obhajovat rozhodnutí,  vedeme žáky k vysvětlování chemické podstaty různých chemických dějů a jevů z praktického života,  klademe důraz na propojení teorie s praxí,  simulujeme problémové úlohy a situace, ve kterých učíme žáky algoritmu řešení problému,  podporujeme netradiční řešení problému.  vedeme žáky k samostatnému pozorování a experimentování v rámci laboratorních prací Kompetence komunikativní  rozvíjíme dovednost komunikace, diskuze a argumentace při řešení zadaných chemických problémů,  vedeme žáky k výstižnému vyjadřování v písemném i mluveném projevu,  učíme žáky přesně, objektivně sdělovat postup a výsledky svých pozorování i experimentů,  podporujeme vzájemnou komunikaci při skupinové a kooperativní práci. Kompetence sociální a personální  metodami skupinové a kooperativní práce vedeme žáky ke spolupráci,  přispíváme k pozitivní náladě a atmosféře při týmové práci,  klademe důraz na vlastní zodpovědnost,  posilujeme sebedůvěru žáků,  podporujeme vzájemnou pomoc při řešení problému. Kompetence pracovní  učitel vede žáky k orientaci v ekologických a environmentálních problémech a jejich chemické podstatě  vedeme žáky k osvojování a dodržování pravidel bezpečné práce při používání materiálů, nástrojů a vybavení, 62


 


5.verze 2013/2014

vyžadujeme dodržování pravidel týkajících se ochrany vlastního zdraví, zdraví druhých a ochrany životního prostředí při manipulaci s vybranými chemickými látkami, poukazujeme na možnost využití poznatků v běžném životě i další profesní orientaci.

Kompetence občanské  vyžadujeme dodržování laboratorního řádu a pravidel pro bezpečnou práci s chemickými látkami,  vedeme žáky k pochopení základních ekologických souvislostí a problémů životního prostředí na základě popisu jednoduchých chemických dějů a jevů,  poukazujeme na důležitost zodpovědného chování v krizových situacích (první pomoc), vedeme žáky k dodržování hygienických návyků a pravidel práce, k péči o své zdraví i zdraví ostatních

3.6.3 PŘÍRODOPIS NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Ve výuce přírodopisu dáváme na naší škole přednost ekologickému zaměření, protože si myslíme, že lépe postihuje vztahy a souvislosti ve fungování přírody a umožňuje žákům více rozumět přírodním procesům. Mnohem důležitější než jméno rostliny je znalost jejích potřeb a nároků na prostředí, vztahů, které tato rostlina vytváří s ostatními organismy i činitelů, kteří ji mohou ohrožovat. Dalším argumentem je to, že biologický systém bývá velice často na základě nových poznatků revidován a opravován. Předmět Ekologický přírodopis je úzce propojen s předmětem Člověk a zdraví. Oba předměty směřují k uvědomění si, že člověk je součástí přírody a je na ní existenčně závislý. Žáci dostávají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Je nutné vážit si života a zdraví svého i ostatních lidí. Výuka má dvouhodinovou dotaci ve všech ročnících druhého stupně mimo 8. ročníku. Výuka probíhá v kmenových učebnách, příležitostně jsou pořádány exkurze a navštěvovány výstavy. V 6. a 7. ročníku se žáci postupně seznamují se základními pojmy a s ekosystémy, v rámci nichž se dostanou i k systému. Postupně je čeká les (jako nejrozšířenější český soubor ekosystémů), vodní ekosystémy, louky a přirozené či 63



5.verze 2013/2014

kulturní stepi, skály, hory, lidská sídla a jejich okolí, na závěr i světové ekosystémy (deštné pralesy, tajga, tundra, velehory, pouště, oceány, apod.) Obsah učiva 9. ročníku se týká geologie, vývoje Země, života a člověka. Vede k pochopení významu jednotlivých složek zdravého životního stylu. Ekologický přírodopis je koncipován jako předmět, který má žáky především motivovat k zájmu o přírodu a zároveň jim poskytnout základní informace o pestrosti přírody, rozmanitosti organismů a složitosti jejich vzájemných vztahů. Výklad je zaměřen na zajímavosti způsobu života jednotlivých druhů resp. skupin organismů, jejich nároků na přírodní prostředí, rozšíření na Zemi. Hlediska taxonomická jsou redukována, výklad postupuje od konkrétních, dětem více či méně známých informací o jednotlivých druzích, k obecným informacím fyziologickým a ekologickým. Výuka probíhá v kmenových třídách, v přírodě, učebně informatiky a multimediální techniky. Žáci pravidelně navštěvují knihovnu, muzea a účastní se exkurzí. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  motivujeme žáky k celoživotnímu učení,  podněcujeme žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací zejména v učebnicích, naučných encyklopediích, atlasech a v určovacích klíčích,  směrujeme žáky ke kritickému posuzování výsledků vlastního pozorování a experimentu a vyvozování závěrů z nich,  vedeme žáky ke správnému používání odborné terminologie a učíme je poznávat přírodniny a zakládat sbírky,  vedeme žáky k samostatnému domácímu zpracovávání zajímavých úkolů. Kompetence k řešení problémů:  předkládáme různé aktuální problémy související se životním prostředím, zdravím a nemocí člověka a vedeme žáky k hledání jejich příčin a objasňování jejich vzniku,  vytváříme prostor pro diskuzi a debatu o těchto problémech,  podporujeme žáky ve vyhledávání informací, na jejichž základě žák navrhuje řešení problémových situací,  zadáváme úkoly, které umožňují více postupů řešení,  vedeme žáky k aktivnímu řešení a schopnosti sdělit své stanovisko ostatním žákům a v diskusi ho obhájit, 64





5.verze 2013/2014

předkládáme problémová biologická témata předkládaná vyučujícím v podobě úkolů nebo formou dlouhodobých projektů či miniprojektů.

Kompetence komunikativní:  seznamujeme žáky s různými typy textů a obrazovým materiálem k probíraným tématům,  rozvíjíme dovednosti diskutovat o zjištěných informacích a výstižně se vyjadřovat,  povzbuzujeme žáka k zaujímání postoje k přírodě a k různým jevům v přírodě,  pomocí forem a metod kritického čtení a psaní vedeme žáka k samostatnému zpracovávání písemných poznámek z textu,  zařazováním skupinové práce vytváříme prostor pro spolupráci žáků na zadaných úkolech,  nabízíme možnost využívat různé informační a komunikační prostředky,  vedeme žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě během ústního zkoušení, referátu a diskuse. Kompetence sociální a personální:  vybízíme žáka, aby porovnával svůj názor s názorem odborníka,  směrujeme žáka k logické a věcné argumentaci k problémovým otázkám,  pomocí kooperativního učení a projektového učení vedeme žáky k práci ve dvojicích a ve skupině,  navozujeme situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti. Kompetence občanské:  vedeme žáka k nacházení vhodných způsobů využití volného času a rozpoznání nutnosti zachování zdraví pro svůj další život a správnou funkci ve společnosti,  povzbuzujeme k aktivní účasti v různých preventivních programech a k podílení se na jejich tvorbě,  pomocí metod zážitkového učení budujeme vytváření vztahu k přírodě v rámci celé planety,  podporujeme žáka k aktivnímu podílení se na zlepšení a ochraně životního prostředí,  vyžadujeme plnění povinností a termínů při zadaných úkolech,  vedeme žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých. Kompetence pracovní: 65


  


5.verze 2013/2014

vedeme žáka k dodržování vymezených pravidel bezpečnosti během exkurzí a různých praktických cvičení, poskytujeme možnosti pro zvládnutí používání nástrojů, materiálů a vybavení potřebných pro pozorování přírody a přírodnin a experimentování s nimi, zadáváme úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh.

Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  motivujeme žáky k celoživotnímu učení,  podněcujeme žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací zejména v učebnicích, naučných encyklopediích, atlasech a v určovacích klíčích,  směrujeme žáky ke kritickému posuzování výsledků vlastního pozorování a experimentu a vyvozování závěrů z nich,  vedeme žáky ke správnému používání odborné terminologie a učíme je poznávat přírodniny a zakládat sbírky,  vedeme žáky k samostatnému domácímu zpracovávání zajímavých úkolů. Kompetence k řešení problémů:  předkládáme různé aktuální problémy související se životním prostředím, zdravím a nemocí člověka a vedeme žáky k hledání jejich příčin a objasňování jejich vzniku,  vytváříme prostor pro diskuzi a debatu o těchto problémech,  podporujeme žáky ve vyhledávání informací, na jejichž základě žák navrhuje řešení problémových situací,  zadáváme úkoly, které umožňují více postupů řešení,  vedeme žáky k aktivnímu řešení a schopnosti sdělit své stanovisko ostatním žákům a v diskusi ho obhájit,  předkládáme problémová biologická témata předkládaná vyučujícím v podobě úkolů nebo formou dlouhodobých projektů či miniprojektů.  Kompetence komunikativní:  seznamujeme žáky s různými typy textů a obrazovým materiálem k probíraným tématům,  rozvíjíme dovednosti diskutovat o zjištěných informacích a výstižně se vyjadřovat,  povzbuzujeme žáka k zaujímání postoje k přírodě a k různým jevům v přírodě,  pomocí forem a metod kritického čtení a psaní vedeme žáka k samostatnému zpracovávání písemných poznámek z textu, 66


  


5.verze 2013/2014

zařazováním skupinové práce vytváříme prostor pro spolupráci žáků na zadaných úkolech, nabízíme možnost využívat různé informační a komunikační prostředky, vedeme žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě během ústního zkoušení, referátu a diskuse.

Kompetence sociální a personální:  vybízíme žáka, aby porovnával svůj názor s názorem odborníka,  směrujeme žáka k logické a věcné argumentaci k problémovým otázkám,  pomocí kooperativního učení a projektového učení vedeme žáky k práci ve dvojicích a ve skupině,  navozujeme situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti. Kompetence občanské:  vedeme žáka k nacházení vhodných způsobů využití volného času a rozpoznání nutnosti zachování zdraví pro svůj další život a správnou funkci ve společnosti,  povzbuzujeme k aktivní účasti v různých preventivních programech a k podílení se na jejich tvorbě,  pomocí metod zážitkového učení budujeme vytváření vztahu k přírodě v rámci celé planety,  podporujeme žáka k aktivnímu podílení se na zlepšení a ochraně životního prostředí,  vyžadujeme plnění povinností a termínů při zadaných úkolech,  vedeme žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých. Kompetence pracovní:  vedeme žáka k dodržování vymezených pravidel bezpečnosti během exkurzí a různých praktických cvičení,  poskytujeme možnosti pro zvládnutí používání nástrojů, materiálů a vybavení potřebných pro pozorování přírody a přírodnin a experimentování s nimi,  zadáváme úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh.

67



5.verze 2013/2014

3.6.4 INTEGROVANÝ PŘEDMĚT ČLOVĚK A ZDRAVÍ NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČLOVĚK A ZDRAVÍ

Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Člověk a zdraví, který je vyučován v 8. ročníku v dvouhodinové dotaci týdně směřuje k uvědomění si, že člověk je součástí přírody a je na ní existenčně závislý. Že je nutné vážit si života a zdraví svého i ostatních lidí. Výuka probíhá v kmenových učebnách. Ve vyučovacím předmětu je naplňována část vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a část vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Navazuje především na žákovské výstupy vyučovacích předmětů Výchova ke zdraví a Člověk a příroda. Cílem je sjednotit získané vědomosti a dovednosti ohledně člověka včetně jeho zdraví a porovnání s vývojem živočichů, přičemž se zohledňuje zařazení člověka v rámci systému do savců, hledají se spojitosti mezi člověkem a ostatními živočichy. Zdůrazňuje se komplexní pohled na vývoj, stavbu, funkci a chování člověka. Vede k uvědomění si nutnosti péče vlastní zdraví a prevenci proti nemoci či jinému poškozením zdraví. Předmět Člověk a zdraví je úzce propojen s předmětem Ekologický přírodopis. Oba předměty směřují k uvědomění si, že člověk je součástí přírody a je na ní existenčně závislý. Žáci dostávají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Je nutné vážit si života a zdraví svého i ostatních lidí. V předmětu se realizují průřezová témata, zejména osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova, mediální výchova. Využívají se metody a formy práce založené na spolupráci žáků ve skupinách a dvojicích, vzájemného učení na základě prezentací, řešení problémových úkolů a orientace v různých informačních materiálech. Vědomosti a dovednosti jsou aplikovány během projektů. Předmět svým charakterem i vzdělávacím obsahem velmi často přesahuje do dalších vzdělávacích oborů (Fyzika, Chemie, Zeměpis, Člověk a svět práce aj.) Z hlediska hodnocení žáka je snaha o objektivní sebehodnocení žáků, hodnotí se schopnost pracovat individuálně i ve skupinách, schopnost umět obhajovat vlastní názor i naslouchat druhým, řešit problémové úlohy a spolupracovat s ostatními. Součástí je i hodnocení testů a ústní projev prezentovaných prací. 68



5.verze 2013/2014

Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  pomocí různých metod vedeme žáky k osvojení specifické biologické terminologie,  podněcujeme žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací zejména v učebnicích, naučných encyklopediích, atlasech a na internetu,  směrujeme žáky ke kritickému posuzování výsledků vlastního pozorování a experimentu a vyvozování závěrů z nich. Kompetence k řešení problémů  předkládáme různé aktuální problémy související se životním prostředím, zdravím a nemocí člověka a vedeme žáky k hledání jejich příčin a objasňování jejich vzniku,  vytváříme prostor pro diskuzi a debatu o těchto problémech,  podporujeme žáky ve vyhledávání informací, na jejichž základě žák navrhuje řešení problémových situací. Kompetence komunikativní  seznamujeme žáky s různými typy textů a obrazovým materiálem k probíraným tématům,  rozvíjíme dovednosti diskutovat o zjištěných informacích a výstižně se vyjadřovat,  pomocí forem a metod kritického čtení a psaní vedeme žáka k samostatnému zpracovávání písemných poznámek z textu,  zařazováním skupinové práce vytváříme prostor pro spolupráci žáků na zadaných úkolech,  nabízíme možnost využívat různé informační a komunikační prostředky. Kompetence sociální a personální  vybízíme žáka, aby porovnával svůj názor s názorem odborníka,  směrujeme žáka k logické a věcné argumentaci k problémovým otázkám,  pomocí kooperativního učení a projektového učení vedeme žáky k práci ve dvojicích a ve skupině. Kompetence občanské  vedeme žáka k nacházení vhodných způsobů využití volného času a rozpoznání nutnosti zachování zdraví pro svůj další život a správnou funkci ve společnosti, 69


  


5.verze 2013/2014

povzbuzujeme k aktivní účasti v různých preventivních programech a k podílení se na jejich tvorbě, podporujeme žáka k aktivnímu podílení se na zlepšení a ochraně životního prostředí, praktickým nácvikem upevňujeme znalosti a dovednosti v základních pravidlech první pomoci v oblasti zdraví.

Kompetence pracovní  vedeme žáka k dodržování vymezených pravidel bezpečnosti během exkurzí a různých praktických cvičení,  poskytujeme možnosti pro zvládnutí používání nástrojů, materiálů a vybavení a experimentování s nimi,  vyžadujeme plnění povinností a termínů při zadaných úkolech.

3.6.5 ZEMĚPIS NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ZEMĚPIS – 2. STUPEŇ Charakteristika vyučovacího předmětu Samostatný vyučovací předmět zeměpis vychází obsahově ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, navazuje na vyučovací předměty I. stupně Člověk a jeho svět. Předmět úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti (fyzika a přírodopis), a dále s předměty dějepis a výchova k občanství ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Zeměpis má přírodovědný i společenský charakter, umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních, hospodářských a sociálních podmínek života lidí v blízkém okolí, v regionech, na území České republiky, v Evropě a v dalších světadílech. Dále umožňuje žákům orientovat se ve světě a problémech současného lidstva, uvědomovat si civilizační rizika, spoluodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahů lidí k životnímu prostředí. V činnostní oblasti žáci získávají dovednosti potřebné pro práci s mapami, statistickými materiály a pro orientaci v nich. Samostatně vyhledávají a třídí informace z různých zdrojů. Učí se obhajovat výsledky své práce, komunikovat s lidmi, chápat pojmy demokracie, evropanství, národní kultura, vlastenectví. Vyučovací předmět zeměpis má časovou dotaci dvě hodiny týdně v 6. – 8. ročníku, jednu hodinu týdně v 9. ročníku. Výuka probíhá v kmenových třídách, učebně informatiky a multimediální techniky. Žáci pravidelně navštěvují zeměpisné dokumentární pořady, knihovnu a muzea. Zeměpis zahrnuje část tematických okruhů všech průřezových témat. Žák je veden k utváření dobrých mezilidských vztahů a k rozvoji komunikačních dovedností. Hodnotí úlohu občana v demokratické společnosti, učí se respektování kulturní, rasové a náboženské odlišnosti. Objasňuje důsledky globálních vlivů na životní prostředí. Žák se učí samostatně 70



5.verze 2013/2014

zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa. Pěstuje si tak kritický přístup ke zpravodajství a médiím vůbec. Žáci jsou vedeni k jasnému, zřetelnému a srozumitelnému vyjadřování svých vědomostí, názorů a postojů. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  učitel zadává práce, k nimž žáci vyhledávají, zpracovávají, třídí a hodnotí geografické informace,  učitel poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí, žáci si tak vytvářejí ucelenější představy o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím,  učitel vede k používání termínů, symbolů a znaků využívaných v oboru. Kompetence k řešení problému  učitel vede žáky k nalezení problému a k vhodnému řešení,  učitel podporuje týmovou práci, vede k obhajobě jejích závěrů,  učitel učí žáky vyhledávat informace z různých zdrojů, kombinovat a zobecňovat. Kompetence komunikativní  učitel vyžaduje na žácích samostatné formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů,  učitel vede žáky k přijímání a respektování názorů druhých,  učitel vede žáky k souvislému ústnímu i písemnému projevu,  učitel snaží se diskutovat se žáky. Kompetence sociální a personální  učitel učí rozdělování pracovních úkolů ve skupině,  učitel hodnotí výsledky činnosti skupin i jednotlivců,  učitel vede k respektování dobrých mezilidských vztahů,  učitel přispívá k pozitivní náladě při práci. Komunikace občanské  učitel objasňuje práva, povinnosti žáků, 71


    


5.verze 2013/2014

vede žáky k odpovědnosti za své chování, vede žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, vysvětluje žákům nutnost ochrany přírody, učitel učí žáky chování a ochraně za mimořádných událostí, učitel vede k respektování tradic a kultury.

Kompetence pracovní  učitel dohlíží na bezpečnou manipulaci žáků s pomůckami,  učitel informuje žáky o šíření moderních komunikačních a dopravních technologií, které mají úzký vztah k cestování,  učitel poukazuje na možnost použití poznatků v praktickém životě.

3.7 UMĚNÍ A KULTURA 3.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. - 9. ročníku 1 hodinu týdně. Realizuje se ve vzdělávací oblasti Umění a kultura. Žákovské výstupy na 2. stupni navazují na výstupy 1. stupně a rovněž na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Vyučovací předmět využívá vazeb na další vzdělávací oblasti a obory. Výuka probíhá v učebně hudební výchovy a v kmenových učebnách. Hudební výchova přináší umělecké poznávání světa, rozvíjí tvořivé schopnosti a vnímání uměleckých děl v historických souvislostech, vytváří kladný vztah ke kulturním hodnotám. Vzdělávací cíle školního vzdělávacího plánu předmětu hudební výchova vycházejí z tradiční české hudebnosti, která je rozvíjena v kontextu současné evropské kultury. Předmět podněcuje, rozvíjí a kultivuje přirozenou potřebu hudby, obohacuje estetické vnímání a prožívání světa. V souladu s přirozeným rozvojem žáků směřuje k tomu, aby žáci kultivovali svůj vkus a rozvíjeli své hudební schopnosti, cítění a tvořivost. 72



5.verze 2013/2014

Hudební výchova se skládá z vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností, které se vzájemně doplňují a vedou k aktivnímu vnímání zpěvu a hudby. Hudební činnosti rozvíjejí celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti a hudebních schopností. Nabyté schopnosti využívá žák při všech hudebních aktivitách (zpěvu, tanci, hře na nástroj, poslechu hudebních děl). Chápe umění jako prostředek komunikace, obohacuje svůj citový život a přistupuje tolerantně k různorodým kulturním hodnotám i projevům různých národů. Hudební výchova zahrnuje i některé tematické okruhy průřezových témat - osobnostní a sociální výchovu (respektování hodnot zvyků a tradic, uplatňování originality a tvořivosti), multikulturní výchovu (slohové a stylové zařazení), mediální výchovu a výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Využívá metody a formy práce založené na činnosti jednotlivce i celého týmu, schopnost prezentovat umělecké dovednosti před kolektivem, přípravu společných projektů a návštěvy kulturních akcí. Hodnocení a sebehodnocení žáka vychází z celkového kulturního projevu dítěte, z aktivního a tvořivého přístupu ke všem hudebním činnostem. Sleduje rostoucí úroveň získaných hudebních dovedností a schopnost tyto dovednosti dále rozvíjet a využívat při všech hudebních činnostech.

Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  pozitivní motivací vedeme žáky ke kladnému vztahu k hudbě  rozvíjíme individuální dovednosti a schopnosti žáků, jejich talent a nadání  vedeme žáky k správnému, intonačně čistému a rytmicky přesnému zpěvu v jednohlase a dvojhlase  vedeme žáky k správnému užívání příslušných odborných termínů, znaků a symbolů  podporujeme rozvoj aktivního zájmu žáků o poznávání a porozumění hudebním dílům  umožňujeme každému žákovi zažít úspěch  umožňujeme žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok Kompetence k řešení problémů  podporujeme žáky ve vyhledávání souvislostí a zákonitostí při poslechu hudebního díla  vedeme žáky k vzájemnému naslouchání  pozitivní motivací vedeme žáky k trpělivosti a k tomu, aby se nenechali odradit neúspěchem  podporujeme kreativitu žáků 73



5.verze 2013/2014

Kompetence komunikativní  zajímáme se o náměty, názory, zkušenosti žáků  vytváříme příležitosti pro častou komunikaci mezi žáky  vedeme žáky k všestranné a účinné hudební komunikaci  podporujeme žáky ve vyjadřování vlastních pocitů, prožitků a názorů při poslechu hudebního díla  rozvíjíme dechovými a hlasovými cvičeními správný a kultivovaný projev žáků Kompetence sociální a personální  vedeme žáky ke kritickému posuzování žánrů a stylů hudby  vedeme žáky k vzájemnému naslouchání a k ocenění kvalitního hudebního projevu ostatních  učíme žáky sebekritice při odhadování svých schopností a dovedností  uplatňujeme individuální přístup k talentovaným žákům  podporujeme integraci žáků se SPU a posilujeme jejich sebedůvěru kladným hodnocením jejich hudebních projevů  zařazujeme prvky týmové práce a učíme žáky tolerovat vzájemné odlišnosti  motivujeme žáky k prožití pocitů radosti z dobrého výsledku společné práce Kompetence občanské  vytváříme a podporujeme u žáků pozitivní postoj k uměleckým dílům  vedeme žáky k ochraně kulturního dědictví předků i z hlediska evropského a světového  vytváříme a upevňujeme u žáků pocit zodpovědnosti za předávání kulturního bohatství dalším generacím  žáky vedeme ke kritickému vyjádření postojů k uměleckým dílům z hlediska estetického cítění  umožňujeme žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  umožňujeme žákům návštěvy divadelních představení a koncertů  rozvíjíme hudební schopnosti a dovednosti žáků jejich zapojováním do kulturních akcí pořádaných školou nebo obcí Kompetence pracovní  v hodinách vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí  vedeme žáky k ochraně zdraví a dodržování hlasové hygieny při pěveckých činnostech  hrou na tělo a na hudební a rytmické nástroje rozvíjíme motoriku žáků  vedeme žáky k poznání pozitivních a psychohygienických účinků poslechu hudby 74





5.verze 2013/2014

rozvíjíme schopnosti a dovednosti u nadaných dětí a podporujeme uplatnění talentu při volbě povolání

3.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV. Výtvarná výchova umožňuje žákům vnímat okolní i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formujícího výtvarného myšlení. Rozvíjí přirozenou potřebu vlastního výtvarného vyjádření, fantazii, představivost, smysl pro originalitu, výraz a současně hledá a nalézá vazby mezi druhy umění na základě společných témat, vcítění se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot s vědomím osobní účasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti vede žáka k pochopení umění jako specifického způsobu poznání, prostředku komunikace; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby, opírají se o vnímání, cítění, prožitek a představy; k pochopení a uznání uměleckých hodnot; k uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k obohacování emocionálního života. Ve výtvarné výchově je dán prostor k seberealizaci, jedinečnosti i mnohosti vyjadřování žáků, které tvoří základ výchovy k empatii, toleranci a otevřenosti. Základní prostředky k dosahování cílů jsou vlastní činnosti žáků v neomezené škále výtvarných vyjadřovacích prostředků, materiálů a technik. Konkrétní výtvarná díla se stávají východiskem pro dialog učitele a žáka, směřující k chápání různorodosti skutečnosti a jejich vyjadřování. Vzhledem k tomu, že předmět Výtvarná výchova je především předmětem činnostním, je výuka v 1. až 3. ročníku při jednohodinové dotaci někdy propojována s pracovními činnostmi. Ve dvouhodinové dotaci je vyučován ve 4., 5., 6. a 9. ročníku, v jednohodinové dotaci pak v 7. a 8. ročníku. Množství a kombinace výtvarných prostředků a materiálů lze využít ve všech ročnících s tím, že kromě zavedených tradičních výtvarných prostředků a technik jsou tyto techniky obohaceny o nové, experimentální, moderní činnosti ve výtvarné výchově. Průřezová témata, která jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání a vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot se ve výtvarné výchově odrážejí v tématech: Osobnostní a sociální výchova (kreativita, komunikace, originalita, seberegulace, sebeorganizace, spolupráce) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (národní tradice, zvyky, evropská a světová kultura) Multikulturní výchova (lidské vztahy, tolerance, kulturní diference) 75



5.verze 2013/2014

Mediální výchova (vnímání autora mediálního sdělení, práce v realizačním týmu) Výchova demokratického občana (občanská společnost a škola, demokracie, rozhodování). Výuka probíhá na 1. i 2. stupni v kmenových třídách, v keramické dílně, učebně výpočetní techniky, multimediální učebně, v plenéru a také v galeriích a muzeích. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  uplatňujeme nové, netradiční formy práce a metody výuky ve výtvarné výchově,  aktivujeme žáky k praktickému využívání svých znalostí a osobních zkušeností vedoucích k získání osobitých výsledků při práci s výrazovými prostředky,  vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací z dějin výtvarné kultury,  umožníme žákům, aby se orientovali v nabídce informací o výtvarně vyjadřovacích prostředcích, výtvarných technikách a dějinách umění,  vyzýváme žáky k záměrnému pozorování okolí a k identifikaci výtvarně zajímavých míst,  rozvíjíme zájem žáků o kulturu,  využíváme pozitivního hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost. Kompetence k řešení problémů  předkládáme žákům otázky a úlohy vybízející k samostatnému uvažování o výtvarném ztvárnění problému,  zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje volbu postupu realizace,  umožňujeme žákům využívat vlastní zkušenosti s různými výtvarně vyjadřovacími prostředky a jejich kombinování,  organizujeme výuku tak, aby se žáci samostatně naučili vyhledávat a shromažďovat informace o výtvarném umění,  vedeme žáky k porovnání mediálních tvrzení a vlastních praktických zkušeností,  vyžadujeme prezentaci žákovských výtvarných prací,  společně s žáky vyhodnocujeme kvalitu realizovaných výtvarných prací, projektů, apod.,  organizujeme diskuse s žáky o získaných informacích z oblasti výtvarného umění, vyzýváme je k obhajování různých názorů, vedeme je k obhajobě svých děl a názorů. Kompetence komunikativní 76


    


5.verze 2013/2014

důsledně používáme odbornou terminologii v souvislosti s problematikou výtvarné výchovy, rozvíjíme neverbální způsoby komunikace (vyjádření pomocí barev, symbolů,…) vedeme žáky k prezentaci svých výtvarných děl a diskusi o nich, vytváříme podmínky pro vzájemnou výměnu názorů žáků nad svými díly i díly některých umělců, vytváříme podmínky pro navozování kontaktů mezi žáky různého věku (výtvarné projekty).

Kompetence sociální a personální  při hodinách výtvarné výchovy organizujeme práci žáků individuálně i ve skupinách a vytváříme tak příležitost pro rozvíjení osobnosti i komunikačních dovedností,  dodáváme žákům sebedůvěru při výtvarných činnostech, poskytujeme jim oporu radou a pomocí, umožňujeme každému žákovi zažít úspěch,  umožňujeme rozvíjení interakčních vztahových dovedností (aktivní naslouchání, obhajování díla, stanoviska, komunikování v týmu, vedení týmu, podřízení se, kooperace),  pozitivně hodnotíme vzájemnou týmovou práci, zdůrazňujeme rovný přístup všech žáků při řešení výtvarných úkolů,  podporujeme pozitivní sociální klima ve třídě, v rámci předmětu posilujeme vhodnými technikami sebedůvěru a rozvoj osobnosti žáka. Kompetence občanské  ve výuce výtvarné výchovy vytváříme příležitost pro rozvíjení empatie,  na různých ukázkách různých interpretů zdůrazňujeme rovnost lidí,  zdůrazňujeme potřebu vzájemné spolupráce,  na základě ukázek handicapovaných umělců vedeme žáky k ohleduplnosti k těmto lidem, ke schopnosti vcítit se do jejich problémů,  zdůrazňujeme naše kulturní tradice,  posilujeme pozitivní postoj žáků k uměleckým dílům, kulturním památkám, vedeme je k ochraně kulturního dědictví,  umožňujeme žákům zapojit se do výtvarných akcí a soutěží. Kompetence pracovní 77


   


5.verze 2013/2014

při výtvarné výchově vedeme žáky k formování pracovních dovedností (vytrvalost, odvaha tvořit, odpovědnost při výtvarných činnostech, cílevědomost), v rámci různých výtvarných činností rozvíjíme hrubou i jemnou motoriku a přispíváme k pracovní zručnosti, dbáme na dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při všech výtvarných aktivitách, umožňujeme žákům propojovat osvojené poznatky z více předmětů (výtvarné soutěže, školní projekty,…).

3.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ 3.8.1 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výchova ke zdraví je novým vyučovacím předmětem. Jeho cíle, zaměření a vzdělávací obsah vychází ze vzdělávacích oborů RVP ZV Výchova ke zdraví. Každá společnost usiluje o výchovu zdravého jedince a zdravé rodiny. Cílem vyučovacího předmětu je tedy vychovávat mladého člověka ke zdravému životnímu stylu, připravovat ho na život ve své budoucí rodině a na plnohodnotný život v moderní demokratické společnosti. Připravuje žáky řešit některé problémy související se zakládáním a vedením vlastní domácnosti. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací včetně krizových. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivce do občanského života. Vyučuje se v šestém a sedmém ročníku v jednohodinové dotaci. V osmém ročníku je výuka začleněna do integrovaného předmětu Člověk a zdraví. Vyučování probíhá nejen v učebně, ale i v tělocvičně, v přírodě a na exkurzích. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: 78



5.verze 2013/2014

Kompetence k učení  vytváříme pro žáky příležitosti k jejich zpracování a vyhodnocení,  vyhledáváme a třídíme informace týkající se problematiky ochrany a podpory zdraví, předkládáme tyto informace vhodnou formou žákům,  předkládáme žákům dostatek informačních zdrojů k problematice zdraví,  rozvíjíme zájem žáků o problematiku zdraví zadáváním vhodných úloh k řešení a témat do diskuse,  vyzýváme žáky k identifikaci nebezpečných míst v jejich okolí a k popisu rizikových situací,  diskutujeme s žáky o preventivních strategiích ochrany zdraví,  vedeme žáky k celoživotní potřebě pečovat o své zdraví i k ochraně zdraví ostatních. Kompetence k řešení problémů  předkládáme žákům otázky a úkoly vybízející k samostatnému uvažování o problému, k hledání souvislostí mezi způsobem života a zdravím,  vedeme žáky k uplatňování uvážlivých rozhodnutí v souvislosti se zahájením sexuálního života,  na základě získaných informací a zkušeností vyžadujeme prezentaci zadaných úkolů,  společně s žáky vyhodnocujeme kvalitu realizovaných úkolů, oceňujeme dobrou práci a kooperaci žáků,  povzbuzujeme žáky k dalším aktivitám zaměřeným na podporu zdraví. Kompetence komunikativní  při komunikaci vyžadujeme souvislé odpovědi na zadané otázky,  vybízíme žáky k písemnému zpracování vybraných témat a k prezentaci úvah týkajících se životního stylu, zdraví, vztahu člověka a životního prostředí, sexuality,  organizujeme besedy s odborníky,  ukazujeme žákům, jak využívat odborné texty, zprávy,…k argumentaci ve prospěch podpory zdraví. Kompetence sociální a personální  organizujeme práci žáků ve skupinách  učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.  rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role.  učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu.  podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. 79



5.verze 2013/2014

Kompetence občanské  vedeme žáka k nacházení vhodných způsobů využití volného času a rozpoznání nutnosti zachování zdraví pro svůj další život a správnou funkci ve společnosti,  povzbuzujeme k aktivní účasti v různých preventivních programech a k podílení se na jejich tvorbě,  podporujeme žáka k aktivnímu podílení se na zlepšení a ochraně životního prostředí,  praktickým nácvikem upevňujeme znalosti a dovednosti v základních pravidlech první pomoci v oblasti zdraví  vedeme žáky k ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných událostech a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí Kompetence pracovní  vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci.  při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí.  důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých povinností a závazků.  různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi – cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě dalšího studia.  cíleně posilujeme (motivujeme) žáky k dosažení jimi vhodně zvoleného dalšího studia (budoucího povolání).

3.8.2 TĚLESNÁ VÝCHOVA NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět tělesná výchova je zařazen samostatně v 1. – 9. ročníku v hodinové dotaci 2 h týdně. Výuka je realizována v tělocvičně školy a na školním hřišti. Tělesná výchova svým pojetím napomáhá rozvoji zdravého životního stylu a podporuje tělesnou a duševní pohodu. Vychází z nových trendů ve světě i u nás a akcentuje snahu vytvořit u žáků kladný vztah k celoživotním pohybovým aktivitám a sportu. Vede žáky k pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody. Žáci si osvojují nové pohybové dovednosti, učí se jednat podle pravidel a v duchu fair-play. V rámci svých individuálních možností jsou 80



5.verze 2013/2014

postupnými kroky vedeni k rozvoji vlastní tělesné i duševní zdatnosti. Velký důraz je přitom kladen na zdravotní tělesnou výchovu, koordinační a regenerační cvičení. Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu tělesná výchova, nalezneme především osobnostní a sociální výchovu. Výuka probíhá ve školní tělocvičně a na školním hřišti. Nedílnou součástí jsou projektové dny, během nichž je tělesná výchova též uskutečňována. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na spolupráci žáků (činnosti ve dvojicích, malých či větších týmech) a vzájemném učení na základě prezentace ve vlastních pohybových hrách. Zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat – zejména osobnostní a sociální výchovy, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech a v neposlední řadě i mediální výchovy. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  vedeme žáky k poznání vlastní fyzické i pohybové výkonnosti  vytváříme prostor pro dostatečné osvojování pohybových dovedností správnými metodickými postupy v tělesné výchově  opakujeme naučené pohybové dovednosti  vhodnou motivací představujeme žákům tělesnou aktivitu jako prostředek kompenzace psychického zatížení  pomáháme žákům při výběru vhodných kondičních, posilovacích nebo relaxačních cviků pro rozcvičení  zařazováním vhodných sportovních aktivit posilujeme u žáků sebekontrolu a sebeovládání  vhodně zvolenou zátěží při cvičeních učíme žáky rozpoznat zdraví prospěšné i zdraví ohrožující tělesné aktivity  vedeme žáky k zodpovědnosti za své zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty  zdůrazňujeme důležitost hygieny při tělesné výchově  vedeme žáky k otužování v tělesné výchově a při ostatních sportovních aktivitách  vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti při cvičení v tělesné výchově Kompetence k řešení problémů  pomáháme řešit herní situace a problémy (např. sestavováním družstev z rozdílně technicky a fyzicky výkonných žáků)  navozujeme problémové situace, které motivují žáky k týmové spolupráci, nutnosti stanovit taktiku hry  přidělením role rozhodčího připravujeme žáky jednat přiměřeně ve vypjatých situacích  umožňujeme žákům podílet se na přípravě vlastních sportovních akcí – plánovat, realizovat a hodnotit tyto akce 81





5.verze 2013/2014

přidělením role organizátora učíme žáky hájit své stanovisko, vyjádřit svůj názor

Kompetence komunikativní  učíme žáky vyjadřovat se přesně, konkrétně, jednoznačně a srozumitelně s možností využít názvosloví tělesné výchovy  dbáme na kulturní vyjadřování v hodinách tělesné výchovy  důrazem na dodržování pravidel vedeme žáky ke hře v duchu fair play  zařazováním mezitřídních a celoškolních soutěží a turnajů podporujeme vzájemnou komunikaci mezi věkově rozdílnými skupinami žáků Kompetence sociální a personální  v hodinách vyžadujeme dodržování pravidel bezpečnosti  umožňujeme žákům podílet se na vytváření pravidel chování při sportovních činnostech  podporujeme sportovní činnosti ve skupinách, kde je nutná spolupráce a podíl celé skupiny na dosaženém výsledku (lyžařské kurzy, sportovní utkání, turnaje)  při kurzech a v hodinách TV zařazujeme cviky, které vedou žáka k vzájemné pomoci (dopomoc a záchrana) Kompetence občanské  netolerujeme nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci  důsledně dbáme na dodržování pravidel chování  uplatňujeme pozitivní hodnocení a motivaci žáků  učíme žáky chování v krizových nebo zdraví a život ohrožujících situacích. Kompetence pracovní  praktickými ukázkami a modelovými situacemi seznamujeme žáky s technikou první pomoci  vyžadujeme vhodné sportovní vybavení pro výuku  na konci vyučovací hodiny zařazujeme její hodnocení  podle možností vedeme žáky k sebehodnocení  vhodnou motivací vedeme žáky k postupnému pohybovému sebezdokonalování a posilujeme jejich sebevědomí  dohlížíme na to, aby příprava cvičebního nářadí splňovala zásady bezpečnosti, a tím vedeme žáky k ochraně zdraví 82



5.verze 2013/2014

3.9 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE 3.9.1 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Praktické činnosti patří do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Tato vzdělávací oblast vychází z konkrétních životních situací, je zaměřena na praktické dovednosti a návyky. Je důležitou složkou pro uplatnění člověka ve společnosti a dalším životě. Výuka probíhá v kmenových učebnách, na školní zahradě a v bezprostředním okolí školy. Vzdělávání v oblasti Člověk a svět práce směřuje k vypěstování pozitivního vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu provedené práce. Žáci si osvojí základní pracovní dovednosti a návyky z různých oblastí pracovních činností, naučí se organizovat a plánovat práci, používat nářadí, nástroje a pomůcky používané při práci nejen ve škole, ale i v běžném životě. Při práci jsou žáci vedeni k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při plnění zadaných úkolů. Žáci se naučí orientovat v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce. Osvojí si potřebné poznatky a dovednosti pro možnost uplatnění v životě, což jim napomůže při rozhodování pro volbu vlastního profesního zaměření. Žáci se učí pracovat s různými materiály a tímto si osvojují konkrétní dovednosti. Upevňují si návyky hygieny práce, seznamují se zásadami bezpečnosti práce a jsou vedeni k jejich dodržování. Vzhledem k tomu, že předmět Pracovní činnosti je především předmětem činnostním, je výuka v 1. až 3. ročníku při jednohodinové dotaci je propojována s předmětem Výtvarná výchova. Předmět Pracovní činnosti je na 1. stupni rozdělen na čtyři tematické okruhy: Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů. Pracovní činnosti se na 2. stupni učí v 6. - 9. ročníku s jednohodinovou dotací. Vyučování probíhá ve školní dílně, na školní zahradě, v počítačové učebně a ve třídách. Předmět Pracovní činnosti je na 2. stupni rozdělen na čtyři tematické okruhy: Pěstitelské práce a chovatelství, Design a konstruování, Využití digitálních technologií, Svět práce. Pracovní činnosti v sobě zahrnují především tato průřezová témata: environmentální výchovu, osobnostní a sociální výchovu, mediální výchovu. Využívají metod a forem práce založených na žákovské spolupráci (kooperativní učení, práce ve dvojicích). Rozvíjí vzájemné učení na základě prezentace vlastních výrobků, zpracování informací a uplatňování znalostí a dovedností z ostatních předmětů. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: 83



5.verze 2013/2014

Kompetence k učení  učitel využívá pozitivní motivaci pro utváření trvalého zájmu o učení,  žákům je umožněno hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok při řešení praktických úkolů,  učitel navozuje situace pro sebehodnocení žáků, vzhledem k volbě budoucího povolání. Kompetence k řešení problémů  učitel předkládá náměty k samostatnému uvažování a řešení problémů spojených s volbou povolání, volbou dalšího studia a volbou vhodných pracovních postupů při plnění jednotlivých praktických úkolů,  učitel aktivuje žáky k uvažování o problémech při pěstování rostlin a jeho možném řešení (vede žáky k dialogu, kooperaci,…),  žáci jsou vybízeni k porovnání názorů týkajících se volby povolání, provozu a údržby domácnosti, pěstitelství a chovatelství a k jejich obhájení (argumentaci),  učitel promýšlí a plánuje způsob řešení problémů plynoucích z praktických činností. Kompetence komunikativní  při komunikaci ve výuce učitel vyžaduje souvislé odpovědi na zadané otázky,  učitel vytváří podmínky pro vzájemnou výměnu názorů žáků při dělbě práce a vzájemné spolupráci,  učitel ukazuje žákům, jak využívat odborné texty při hledání informací k tématům: Svět práce, Pěstitelství, chovatelství, Využití digitálních technologií, Design a konstruování  žák je veden k vyvozování závěrů na základě diskuse a získávání informací  žáci jsou vedeni k formulování otázek k probíranému učivu Kompetence sociální a personální  učitel vede žáky k práci ve skupinách a kooperování při řešení pěstitelských úkolů,  pozitivně učitel hodnotí dobrou týmovou práci při řešení profesní orientace,  učitel zdůrazňuje rovný přístup žáků k řešení zadaných úkolů. Kompetence občanské  učitel zdůrazňuje potřebu vzájemné spolupráce při vybraných pracovních činnostech,  žáci jsou vedeni k odpovědnému rozhodování a pohotovému jednání v situaci úrazu, 84


 


5.verze 2013/2014

učitel procvičuje s žáky první pomoc při úrazech v domácnosti, při styku se zvířaty a při úrazech způsobených při práci na školní zahradě a v okolí školy, učitel dbá na to, aby žáci byli spoluautoři nebo realizátoři esteticky podnětného prostředí školy.

Kompetence pracovní  učitel formuje důležité pracovní vlastnosti,  učitel vede žáky k dodržování pracovních postupů,  učitel podporuje vytrvalost, odpovědnost a cílevědomost při řešení běžných životních situací vyplývajících z praktických činností a volby profesní orientace,  učitel podporuje pracovní zručnost,  učitel umožňuje žákům pracovat s různorodým materiálem samostatně i v týmu, spolupracovat při návrhu i vlastním řešení,  učitel dbá na to, aby žáci byli spoluautoři nebo realizátoři esteticky podnětného prostředí školy,  žáci jsou vedeni ke zpracování různých nápadů a možností na základě volby a jednoduché argumentace,  učitel vede žáky k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech,  učitel promýšlí a plánuje způsob řešení jednotlivých úkolů.

3.10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY 3.10.1

DRAMATICKÁ VÝCHOVA

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět dramatická výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 2. až 4. ročníku 1 hodinu týdně, na druhém stupni se vyučuje jako samostatný předmět v 6. a 7. ročníku 1 hodinu týdně. Navazuje na výstupy vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Umění a kultura a Člověk a společnost. Podílí se též na realizaci průřezových témat. Využívá vazeb na další vzdělávací oblasti a obory na 1. i 2. stupni. Výuka probíhá v kmenových učebnách, v rámci výuky jsou navštěvována divadelní představení a výstavy.

85



5.verze 2013/2014

Dramatická výchova zlepšuje komunikaci a tím i vztahy ve skupině. Učí vzájemně spolupracovat, rozvíjí fantazii a tvořivost i empatii, kultivuje emoce. Posiluje schopnost vzájemně si naslouchat. Prostředky dramatické výchovy nabízí také různé úhly pohledu, což může změnit postoj k určitému jevu. To vede k respektování odlišností a tím i k větší toleranci. Dramatická výchova pracuje se základními výrazovými prostředky divadelního sdělení, kterými jsou lidský hlas a tělo, kultivuje je a směřuje k jejich vědomému používání v procesu dramatické a inscenační tvorby i v běžné komunikaci. Rozvíjí psychosomatické, komunikační a herní dovednosti a schopnosti prostřednictvím tvůrčích aktivit. Podporuje osvojování kompetencí - hlavně kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů a některých kompetencí sociálních a personálních, či občanských. Spolupracuje především s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova, které umožňuje žákům vyjadřovat a prezentovat své postoje, přijímat role a zkoumat témata a situace na základě vlastního jednání. Využívá prvků tvořivých činností, her, kooperativních aktivit a prvků dramatické výchovy, které vedou k lepšímu sebeporozumění, posilování sebedůvěry, pozitivnímu vnímání mezilidských vztahů a k podpoře schopnosti pracovat v týmu. V dramatické výchově jde o dva zásadní přístupy, jež se vzájemně kombinují a doplňují: 1. Dramatická výchova pracuje s literaturou jako s látkou, materiálem, který napomáhá dosahování specifických cílů oboru. Literatura je v tomto případě prostředkem dramatické výchovy. 2. Literatura využívá postupů dramatické výchovy jako prostředku k autentičtějšímu sblížení s literárním dílem. Dramatická výchova je v tomto případě prostředkem k poznávání literatury. Dramatická výchova používá celou řadu metod a postupů, se kterými se běžně setkáváme ve výuce (skupinové vyučování, kolektivní práce, práce v týmu, diskuse, vyprávění, tvůrčí psaní atd.). Základní jsou však tyto: 1. Metody a postupy sloužící k vybavení žáků potřebnými dovednostmi (cvičení a hry na rozvoj hlasových a pohybových dovedností, na koncentraci, napětí a uvolnění, smyslové vnímání, obrazotvornost a představivost, rytmické cítění, plynulost a barvitost mluveného projevu, kontakt, komunikaci a tvořivost). 2. Metody a postupy zaměřené na mapování tématu (myšlenka, názor, problém, vztahy, situace, postava, příběh apod.), na prověřování vlastních postojů a postojů ostatních k tomuto tématu, na poznávání sebe sama a ostatních (dramatické hry a improvizace založené na jednání v navozené a přijaté situaci a případně roli, provázené přímým prožitkem). 3. Metody a postupy směřující ke sdělování tématu a postojů k němu (symbolizace, práce s metaforou, s různými vyjadřovacími prostředky, strukturování a fixování improvizovaného jednání, dramatizace, metody tvorby divadelního představení atd.). Hodnocení žáka postihuje schopnost tvořit a improvizovat, míru zapojení do jednotlivých aktivit a osobní přínos pro týmovou spolupráci. Žáci by měli pochopit a pocítit, že jakýkoliv projev, který je podložen osobním prožitkem a poctivou snahou o vyjádření vlastního pocitu nebo postoje, je cenný bez ohledu na technickou dokonalost. Je důležité ocenit vedle skutečné kvality dosaženého výsledku hlavně míru vynaloženého úsilí, které žáci do své práce vložili. 86



5.verze 2013/2014

Postupně lze u žáků rozvíjet nejen schopnost sebehodnocení, ale i vzájemného hodnocení členů skupiny. Má vést k citlivému vyjadřování názorů na práci druhého, otevřenému vyslovení kritiky i k schopnosti jejího přijetí. Tato schopnost vnímat, pojmenovávat a formulovat své názory umožní žákům konstruktivně zhodnotit individuální i skupinovou práci v hodině a poskytuje zároveň učiteli zpětnou vazbu, aby mohl svou práci lépe korigovat a usměrňovat. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  pozitivní motivací vedeme žáky ke kladnému vztahu k dramatickému umění a divadelnímu sdělení  rozvíjíme individuální dovednosti a schopnosti žáků, jejich talent a nadání  podporujeme rozvoj aktivního zájmu žáků o poznávání a porozumění dramatickým dílům  umožňujeme každému žákovi zažít úspěch  podporujeme u žáků schopnost vnímat, pojmenovávat a formulovat své názory  umožňujeme žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok  při hodnocení používáme pozitivní motivaci Kompetence k řešení problémů  podporujeme žáky ve vyhledávání souvislostí a zákonitostí dramatického díla  rozvíjíme schopnost tvořit a improvizovat  vedeme žáky k vzájemnému naslouchání  pozitivní motivací vedeme žáky k trpělivosti a k tomu, aby se nenechali odradit neúspěchem  podporujeme vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich ověřování  podporujeme žáky v hledání vlastních postupů a řešení  vedeme žáky k samostatnému hledání a nacházení adekvátních řešení, jejich posuzování a k práci s chybou  podporujeme diskuse vedoucí k objasnění a obhájení svých názorů, věcnou argumentaci  podporujeme kreativitu žáků Kompetence komunikativní  stanovíme společně s žáky pravidla vzájemné komunikace  řídíme a ovlivňujeme vzájemnou komunikaci mezi žáky i s učitelem  zajímáme se o náměty, názory, zkušenosti žáků  rozvíjíme psychosomatické, komunikační a herní dovednosti a schopnosti žáků prostřednictvím tvůrčích aktivit 87


    


5.verze 2013/2014

podporujeme žáky ve vyjadřování vlastních pocitů, prožitků a názorů vedeme žáky k citlivému vyjadřování názorů na práci druhého, otevřenému vyslovení kritiky i k schopnosti jejího přijetí podporujeme žáky v přijímání a respektování názorů druhých, k vzájemnému naslouchání vedeme žáky k všestranné a účinné komunikaci rozvíjíme správný a kultivovaný projev žáků

Kompetence sociální a personální  vytváříme v hodinách příznivé klima  podporujeme práci ve skupině na základě vytvořených pravidel  vedeme žáky k získávání a přijímání role ve skupině  utváříme u žáků pocit zodpovědnosti za své jednání  vedeme žáky k ochotě pomoci a schopnosti o pomoc požádat  podporujeme spoluúčast žáků při hodnocení svých výsledků a jejich sebehodnocení  zařazujeme prvky týmové práce a učíme žáky tolerovat vzájemné odlišnosti  učíme žáky sebekritice při odhadování svých schopností a dovedností  uplatňujeme individuální přístup k talentovaným žákům  podporujeme integraci žáků se SPU a posilujeme jejich sebedůvěru kladným hodnocením jejich projevů  motivujeme žáky k prožití pocitů radosti z dobrého výsledku společné práce Kompetence občanské  vedeme žáky k přijetí základních principů, ze kterých vycházejí společenské normy a zákony  vedeme žáky k respektování názorů a práv druhých, k vědomí vlastních práv a povinností ve škole i mimo ni  vytváříme a podporujeme u žáků pozitivní postoj k umění  vedeme žáky k ochraně kulturního dědictví předků i z hlediska evropského a světového  vytváříme a upevňujeme u žáků pocit zodpovědnosti za předávání kulturního bohatství dalším generacím  žáky vedeme ke kritickému vyjádření postojů k uměleckým dílům z hlediska estetického cítění  umožňujeme žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  umožňujeme žákům návštěvy divadelních představení a koncertů  rozvíjíme hudební schopnosti a dovednosti žáků jejich zapojováním do kulturních akcí pořádaných školou nebo obcí 88



5.verze 2013/2014

Kompetence pracovní  v hodinách vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí  vedeme žáky k dodržování vymezených pravidel a k plnění stanovených termínů a závazků  umožňujeme žákům konstruktivně zhodnotit individuální i skupinovou práci v hodině  vedeme žáky k dodržování pravidel hygieny a bezpečnosti práce  podporujeme praktické využívání osvojených teoretických poznatků  hrou rozvíjíme motoriku žáků  rozvíjíme schopnosti a dovednosti u nadaných dětí a podporujeme uplatnění talentu při volbě povolání

3.10.2

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ENVIRONMENTÁLNÍ PRAKTIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální praktika je zařazen jako volitelný předmět v sedmém až devátém ročníku, kde se realizuje v jedno nebo dvouhodinové dotaci. Výuka navazuje na vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost. Výuka probíhá v kmenových učebnách, na exkurzích a vycházkách po okolí školy. Náplní praktika je rozšíření témat očekávaných výstupů výše uvedených oblastí a jejich předmětů. Základem aplikace v praktických úlohách a demonstrace v přírodě je pohled na témata z jiného úhlu, což vede k lepšímu pochopení zákonitostí v přírodě. Důraz je kladen na uvědomění si širšího pojetí vztahů člověka a jeho životního prostředí. V předmětu se odráží řada tematických okruhů průřezových témat, zejména environmentální výchovy, osobnostní a sociální výchovy a výchova k občanství. Ve výuce se využívají metody a formy založené na kooperaci při tvorbě vlastních návrhů ve skupině při pozorování přírodnin a přírodních jevů a porovnávání získaných informací, jejich vyhodnocení a tím vytváření správných postojů žáků. Nedílnou součástí je přímá práce v terénu na různých stanovištích a exkurze do přírody, do muzeí. V rámci celé výuky se rozvíjejí všechny kompetence. Hodnocení je zaměřeno na schopnosti plnit zadané úkoly samostatně i ve skupině, prezentovat vhodnou formou výsledky a názory, řešit problémové úkoly a prakticky se zapojit do různých aktivit. Výuka probíhá v kmenových třídách, v přírodě a v dalších institucích. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: 89



5.verze 2013/2014

Kompetence k učení  směrujeme žáky ke kritickému posuzování výsledků vlastního pozorování a experimentu a vyvozování závěrů z nich,  vedeme žáky k vytváření originálních materiálů k vyučovacím tématům. Kompetence k řešení problémů  podporujeme žáky k zapisování hlavních myšlenek a přehlednému sestavování poznámek,  vedeme žáky k praktickému ověřování poznatků a vědomostí formou experimentu nebo porovnáním výsledků v literatuře či na internetu. Kompetence komunikativní  seznamujeme žáky s různými typy textů a obrazovým materiálem k probíraným tématům,  nabízíme možnost využívat různé informační a komunikační prostředky,  podporujeme žáky v projevení osobitého přístupu při zpracování zadaných úkolů. Kompetence sociální a personální  vybízíme žáka, aby porovnával svůj názor s názorem odborníka,  podporujeme žáky v analyzování problémů týkajících se životního prostředí,  pomocí úkolů realizovaných v týmu vedeme žáky k zodpovědnosti za svůj přínos propráni týmu. Kompetence občanské  vybízíme žáky k podílení se na tvorbě preventivních programů,  podporujeme žáky v zapojení se do péče o životní prostředí a přírodu v okolí svého bydliště a školy. Kompetence pracovní vedeme žáka k dodržování vymezených pravidel bezpečnosti během exkurzí a různých praktických cvičení,  poskytujeme možnosti pro zvládnutí používání nástrojů, materiálů a vybavení potřebných pro pozorování přírody a přírodnin a experimentování s nimi,  vyžadujeme plnění povinností a termínů při zadaných úkolech. 90



5.verze 2013/2014

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: SPORTOVNÍ AKTIVITY Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět sportovní aktivity je zařazen jako volitelný předmět v 7. - 9. ročníku, kde se realizuje v jedno až dvouhodinové dotaci. Výuka navazuje na vzdělávací oblast Výchova ke zdraví. Výuka probíhá v tělocvičně školy, venku na zahradě, ve sportovní hale nebo na školním hřišti. Sportovní aktivity napomáhají rozvoji zdravého životního stylu a podporují tělesnou a duševní pohodu. Vycházejí z nových trendů ve světě i u nás a akcentují snahu vytvořit u žáků kladný vztah k celoživotním pohybovým aktivitám a sportu. Vedou žáky k pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody. Žáci si osvojují nové pohybové dovednosti, učí se jednat podle pravidel a v duchu fair-play. V rámci svých individuálních možností jsou postupnými kroky vedeni k rozvoji vlastní tělesné zdatnosti. Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu sportovní aktivity, je začleněna osobnostní a sociální výchova. Při výuce se využívají metody a formy práce založené na spolupráci žáků a rozvíjející individuální schopnosti. Součástí tematického okruhu je zejména osobnostní a sociální výchova a mediální výchova. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  vedeme žáky k poznání vlastní fyzické i pohybové výkonnosti  vytváříme prostor pro dostatečné osvojování pohybových dovedností správnými metodickými postupy  opakujeme naučené pohybové dovednosti  vhodnou motivací představujeme žákům tělesnou aktivitu jako prostředek kompenzace psychického zatížení  pomáháme žákům při výběru vhodných kondičních, posilovacích nebo relaxačních cviků pro rozcvičení  zařazováním vhodných sportovních aktivit posilujeme u žáků sebekontrolu a sebeovládání  vhodně zvolenou zátěží při cvičeních učíme žáky rozpoznat zdraví prospěšné i zdraví ohrožující tělesné aktivity  vedeme žáky k zodpovědnosti za své zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty  zdůrazňujeme důležitost hygieny při sportu 91





5.verze 2013/2014

vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti při cvičení

Kompetence k řešení problémů  pomáháme řešit herní situace a problémy (např. herní činnosti jednotlivce)  navozujeme problémové situace, které motivují žáky k týmové spolupráci  umožňujeme žákům podílet se na přípravě vlastních sportovních akcí  přidělením role organizátora učíme žáky hájit své stanovisko, vyjádřit svůj názor Kompetence komunikativní  učíme žáky používat sportovní terminologii  důrazem na dodržování pravidel vedeme žáky ke hře v duchu fair play  zařazováním mezitřídních a celoškolních soutěží a turnajů podporujeme vzájemnou komunikaci mezi věkově rozdílnými skupinami žáků Kompetence sociální a personální  v hodinách vyžadujeme dodržování pravidel bezpečnosti  umožňujeme žákům podílet se na vytváření pravidel chování při sportovních činnostech  podporujeme sportovní činnosti ve skupinách, kde je nutná spolupráce  v hodinách zařazujeme cviky, které vedou žáka k vzájemné pomoci (dopomoc a záchrana) Kompetence občanské  netolerujeme nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci  důsledně dbáme na dodržování pravidel chování  uplatňujeme pozitivní hodnocení a motivaci žáků  učíme žáky chování v krizových nebo zdraví a život ohrožujících situacích. Kompetence pracovní  praktickými ukázkami a modelovými situacemi seznamujeme žáky s technikou první pomoci  vyžadujeme vhodné sportovní vybavení pro výuku  na konci vyučovací hodiny zařazujeme její hodnocení  podle možností vedeme žáky k sebehodnocení  na konci vyučovací hodiny zařazujeme relaxační cviky 92





5.verze 2013/2014

dohlížíme na to, aby příprava cvičebního nářadí splňovala zásady bezpečnosti, a tím vedeme žáky k ochraně zdraví

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Z FYZIKY A CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět přírodovědná praktika z fyziky a chemie vychází obsahově ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, navazuje na vyučovací předměty 2. stupně Fyzika a Chemie. Vyučovací předmět přírodovědná praktika z fyziky a chemie navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, kde žáci pomocí jednoduchých pokusů zkoumali vlastnosti různých látek, učili se pozorovat jevy, které probíhají v přírodě, učili se porovnávat a měřit objem, čas, teplotu, sílu a hmotnost. V 8. až 9. ročníku budou uvedené jevy zkoumat podrobněji, neomezí se jen na pozorování jevů, ale naučí se vysvětlit, proč jevy probíhají tak, jak je pozorujeme. Při získávání nových poznatků a objevování fyzikálních a chemických zákonů budou používat pokusy, samostatnou práci, naučí se řešit fyzikální a chemické úlohy. Základním cílem předmětu je podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. Dále pak: rozvíjí u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, vede žáky k všestranné a účinné komunikaci, umožňuje žákům osvojit si strategii učení, pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti. Výuka probíhá v kmenových třídách, učebně informatiky a multimediální techniky. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  učitel klade důraz na výklad základních pojmů  žáky seznamujeme s definicemi s důrazem na pochopení zákonitostí  vedeme žáky k práci s měřidly a tabulkami  nabízíme žákům metody a formy práce, které napomáhají k vyhledávání, třídění a propojování informací týkajících se fyzikálních a chemických problémů,  vedeme žáky k používání odborné terminologie, 93


        


5.verze 2013/2014

umožňujeme žákům samostatné měření, experimentování a porovnávání získaných informací a dat, poskytujeme žákům prostor pro nalézání souvislostí mezi získanými daty, vedeme žáky k dovednosti zobecnit ověřené hypotézy, učíme žáky vytvářet si časový plán, dodržovat stanovené termíny pro práci, hodnotit kriticky svůj pokrok, vyvozovat závěry a upravovat vlastní záměry. vedeme žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, rozvíjíme u žáků dovednost popisování procesů, vlastností, dějů a jevů, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení, poskytujeme žákům prostor pro zaznamenávání a zdokumentování experimentu, seznamujeme žáky s chemickými termíny, symboly a značkami, podporujeme jejich používání, učíme žáky zpracovávat informace z hlediska důležitosti a objektivity a využívat je k dalšímu učení.

Kompetence k řešení problémů  učitel navozuje problémové situace o průběhu a příčinách různých přírodních jevů,  umožňujeme žákům experimentovat, žáci ověřují získané znalosti pokusy a laboratorními pracemi,  vedeme žáky k nalezení problému a k vhodnému způsobu jeho řešení,  vytváříme modelové situace, ve kterých žákům nabízíme možnost řešit problémy prostřednictvím pokusů, praktických cvičení a pozorování,  při řešení problému vedeme žáky k používání myšlenkových operací jako syntéza, indukce, dedukce, zobecňování,  využíváme metody, které vedou k efektivnímu řešení problému,  podporujeme týmovou práci při řešení problému,  oceňujeme netradiční způsoby při řešení problému,  umožňujeme žákům vyhledávat informace týkající se probíraného učiva z různých zdrojů,  předkládáme žákům problémové situace z praktického života, které souvisejí s učivem chemie a fyziky,  umožňujeme žákům volit různé způsoby řešení daného chemického problému a obhajovat rozhodnutí,  vedeme žáky k vysvětlování chemické podstaty různých chemických dějů a jevů z praktického života,  klademe důraz na propojení teorie s praxí,  simulujeme problémové úlohy a situace, ve kterých učíme žáky algoritmu řešení problému, 94



5.verze 2013/2014

Kompetence sociální a personální  metodami skupinové a kooperativní práce vedeme žáky ke spolupráci,  umožňujeme žákům komunikaci v týmu, obhajobu vlastních argumentů a vlastních postojů před členy týmu,  přispíváme k pozitivní náladě a atmosféře při skupinové práci,  posilujeme sebedůvěru žáků,  vedeme žáky k zodpovědnosti,  poskytujeme žákům prostor pro hodnocení výsledků vlastní práce vzhledem ke skupině i sobě samému. Kompetence občanské  vedeme žáky k šetrnému využívání elektrické energie,  učíme žáky posuzovat efektivitu jednotlivých energetických zdrojů,  vedeme žáky k uvědomění si nutnosti používání obnovitelných zdrojů v budoucím životě jako prostředku pro zachování principů trvale udržitelného rozvoje,  pomocí mediálních prostředků seznamujeme žáky s globálními ekologickými problémy, Kompetence komunikativní  žák je veden k vyslovování hypotéz,  žáky vedeme k tomu, aby ve spolupráci s ostatními došli ke správným závěrům,  žáci jsou vedeni k formulování otázek k probíranému učivu,  žák je veden k vyvozování závěrů na základě diskuse, výkladu a zkoumání,  podporujeme žáky v komunikaci mezi spolužáky, diskuzi a schopnosti respektovat názory druhých,  vedeme žáky k ústní i písemné formulaci myšlenek týkajících se fyzikálních a chemických problémů,  učíme žáky přesnému, logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci,  rozvíjíme u žáků schopnost vyjadřovat se pomocí odborných termínů,  nabízíme žákům možnost využívat informační a komunikační technologie. Kompetence pracovní  vedeme žáky k osvojování a dodržování pravidel bezpečné práce s přístroji a zařízeními, žáci jsou seznámeni s poskytnutím první pomoci při pokusech  vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí, rozvíjíme u žáků schopnost adaptovat se na změněné pracovní podmínky, 95


 


5.verze 2013/2014

seznamujeme žáky s profesemi, které mají blízký vztah k fyzice a chemii, při experimentování a provádění pokusů klademe důraz na ochranu vlastního zdraví a zdraví přítomných osob i ochranu životního prostředí.

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: INFORMATIKA (předmět vznikl v rámci projektu EU Peníze školám) Charakteristika vyučovacího předmětu Volitelný předmět Informatika se vyučuje 1 hodinu týdně v 9. ročníku. Výuka probíhá v učebně výpočetní techniky. Doplňuje a rozšiřuje učivo z předchozích ročníků a připravuje žáky na využití informačních technologií na středních školách. Využívá vazeb na další vzdělávací oblasti a obory na 1. i 2. stupni. Žáci si prohlubují získané vědomosti a dovednosti při práci s informačními a komunikačními technologiemi, zejména při využití výpočetní techniky a internetu. Sledují vývojové trendy informačních technologií, učí se využívat možností, které jim nabízejí textové, tabulkové a grafické editory. Dokáží ověřit věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzují jejich závažnost a vzájemnou návaznost, odhadnou důležitost a nezávadnost obsahu zdrojů informací z internetu. Internet se pro žáky stává důležitým komunikačním prostředkem při využití příslušných programů a nástrojů. Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s textem, s tabulkami a grafikou, a k tvorbě prezentací. Uplatňují základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů používají elektronickou poštu. Pracují s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví. Dovednosti získané v tomto vzdělávacím oboru umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech oblastech základního vzdělávání a jsou jejich součástí. Pomáhají zvyšovat efektivnost učení a racionálnější organizaci práce. Žáci jsou vedeni k odpovědnému a etickému přístupu k nevhodným informacím vyskytujícím se na internetu či jiných médiích. Učí se porovnávat informace a poznatky z většího množství informačních zdrojů, a tak dosáhnout větší věrohodnosti těchto informací. Učí se také hygienickým zásadám při práci s výpočetní technikou. Získané dovednosti jsou nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce, podmínkou profesního růstu a rozvíjení zájmové činnosti. Průřezová témata ve vzdělávací oblasti jsou realizována především při práci s internetem (vyhledání informace, ověření její věrohodnosti, následné zpracování), při práci v textovém a grafickém editoru i tabulkovém procesoru, při prezentacích práce. Možnosti výpočetní techniky žáci využijí při zpracování samostatných prací, referátů, či projektů zaměřených na průřezová témata. 96



5.verze 2013/2014

Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu informatika, nalezneme zejména mediální výchovu a osobnostní výchovu, výchovu demokratického občana. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na individuálním řešení problému, zpracovávání informací a následné prezentaci vlastního řešení. Hodnocení sleduje schopnosti žáků realizovat získané dovednosti a vědomosti v praktických úlohách a při jejich prezentaci. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  vedeme žáky k používání různých informačních zdrojů při vyhledávání potřebných informací  vedeme žáky k efektivnímu vyhledávání na Internetu  pomocí vhodně zadávaných úloh vedeme žáky k samostatnému objevování možností využití počítačů v praktickém životě Kompetence k řešení problémů  vedeme žáky k tvořivému přístupu při řešení úloh  podporujeme využívání výpočetní techniky při řešení problémů  vedeme žáky k ověřování pravdivosti informace získané z Internetu či z jiných médií  vyučující působí v roli konzultanta - žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce  podporujeme žáky v hledání vlastních postupů a řešení  vedeme žáky k samostatnému hledání a nacházení adekvátních řešení, jejich posuzování a k práci s chybou  podporujeme diskuse vedoucí k objasnění a obhájení svých názorů, věcnou argumentaci Kompetence komunikativní  vedeme žáky k používání odborných termínů z oblasti výpočetní techniky  podporujeme moderní způsoby komunikace  rozvíjíme komunikativní dovednosti žáků v úředním styku  žáci se učí pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty  při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii - e-mail, chat, telefon, apod.) 97



5.verze 2013/2014

Kompetence sociální a personální  vedeme žáky k vzájemné pomoci  rozvíjíme schopnost žáků kriticky zhodnotit svoji práci i práci ostatních Kompetence občanské  vedeme žáky k dodržování konvencí a pravidel při elektronické komunikaci  upozorňujeme na rizika spojená s používáním nelegálního softwaru  seznamujeme žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla…),  při zpracovávání informací žáky vedeme ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými médii Kompetence pracovní  žáci jsou vedeni k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s výpočetní technikou  vedeme žáky k možnosti využití ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

4 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Motto: Nikdo nemůže nikoho nic naučit, ale učitel může vytvořit takové podmínky, ve kterých se žák naučí něco sám.“ (Steen Larsen) “ Nejde o to být první, ale být nejlepší, jak dokážu…“ (T. Brdečková)

98



5.verze 2013/2014

Pravidla pro hodnocení žáků Pro hodnocení žáků jsou vytvořena nová Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Pravidla vycházejí z platných právních předpisů, zejména § 31, 38, 41, 45, 51, 51 - 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §14 až 23 prováděcí vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění, vyhlášky MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v platném znění. Dále bylo při jejich tvorbě přihlédnuto ke kritériím hodnocení dle RVP ZV (se změnami k 1. 9. 2013) a pravidlům hodnocení ověřených školami podporujícími zdraví, která se týkají poskytování zpětné vazby. Vytvořená pravidla hodnocení žáků stanovují v rámci školy pevnou a jasnou normu, která je pro žáky, učitele i zákonné zástupce žáků školy závazná.

Článek I Zásady hodnocení 1)

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka naší školy je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikací'), v některých případech je umožněna kombinace klasifikace a slovního hodnocení.

2)

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný

3)

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním 99



5.verze 2013/2014

předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 4)

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání, naznačuje další rozvoj žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Žák i zákonný zástupce žáka tak získává konkrétní informace o výsledku vzdělávání na základě hodnocení individuálního pokroku žáka.

Článek II Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 1) Základem efektivního hodnocení je především zpětná vazba, která se dá charakterizovat jako písemná nebo ústní informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Okamžitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování kvalit žáka je naopak rizikovým postupem, který může učení blokovat. Při poskytování zpětné vazby (popisem nebo konstatováním) musí být kladen důraz na vhodnou formulaci – přednost musí být dávána pozitivnímu vyjádření. 2) Používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků musí být v souladu se základní filosofií školního vzdělávacího programu, zejména s partnerským vztahem k žákům a soustavným vytvářením bezpečného prostředí. 3) Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení. 4) Součástí hodnocení musí být i sebehodnocení žáka, jeho schopnost posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí a osobní možnosti a rezervy. Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. 100



5.verze 2013/2014

5) Nedílnou součástí hodnocení je vzájemné hodnocení mezi žáky. Je proto velmi důležité učit žáky kriticky a objektivně posoudit nejen svůj výkon, ale i výkon druhých. 6) Při hodnocení se vždy posuzuje individuální pokrok žáka, při respektování jeho individuálních předpokladů bez srovnávání s ostatními spolužáky. 7) Důležitým prvkem procesu učení je práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím toho, že chybovat je normální, neboť je to nedílná součást procesu každého učení. Chyba a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení 8) Tradiční zkoušení žáků před celou třídou je omezováno a nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáka. 9) Pro přípravu na souhrnnější písemné práce je vhodné používat kooperativní vyučování, kde skupina zodpovídá za to, že látce rozumí všichni členové skupiny. 10)Výsledek skupinové práce se zásadně nehodnotí známkou, ale jednotliví členové skupiny hodnotí sami sebe, svůj přínos pro skupinu a své zapojení do práce skupiny. Současně by mělo probíhat vzájemné hodnocení jednotlivých členů skupiny. Známku získává žák od vyučujícího pouze za individuální výkon. 11)Stanovená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci žáků jsou zcela závazná pro všechny vyučující a musí být všemi vyučujícími dodržována.

Článek III Hodnocení a klasifikace na prvním a druhém stupni A) Hodnocení a klasifikace na prvním stupni Na prvním stupni se pro hodnocení žáků používají známky. 101



5.verze 2013/2014

Na konci I. a III. čtvrtletí jsou známky doplněny slovním hodnocením a sebehodnocením žáka písemnou formou. V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovní hodnocení - převážně ústní formou. Žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. Na žádost rodičů je možné žáka neklasifikovat a hodnotit pouze formou slovního hodnocení. Používá se metoda portfolia, tj. průběžné shromažďování ukázek toho, co dítě má zvládnuto, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Do portfolia se také ukládají krátké popisy (nikoliv hodnocení a interpretace) významnějších příhod, které dokumentují úroveň sociálních dovedností dítěte. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, tj. spolurozhodují, které ukázky budou do něj zařazeny. Portfolia jsou nepostradatelnou součástí rozhovorů s rodiči o vzdělávání jejich dětí. Součástí kooperativního vyučování je tzv. reflexe procesu (vyučující zařazuje čas na reflexi do plánu hodiny), tj. žáci hovoří o tom, jaké dovednosti (kompetence) potřebovali ke zvládnutí úkolu, co příště musí udělat jinak, jak a proč. Také se učí shodnout se ve skupině v názoru na kvalitu výsledku či efektivitě postupu. Učitelé se snaží získávat také zpětnou vazbu od žáků, tj. žáci mají prostor k vyjádření k průběhu výuky (např. vyjádření v komunitním kruhu, formou ankety apod.) B) Hodnocení a klasifikace na druhém stupni Na druhém stupni se pro hodnocení žáků používají známky. V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovní hodnocení (převážně ústní formou). Žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. Na konci I. a III. čtvrtletí jsou známky doplněny slovním hodnocením a sebehodnocením žáka písemnou formou. Pro sebehodnocení žáků a pravidelné poskytování zpětné vazby třídní učitelkou nebo dalšími vyučujícími je využívána žákovská knížka. Žáci se při kooperativním způsobu výuky učí hodnotit jednak individuální výsledek práce a také jeho přínos pro druhé. Žáci mají možnost navrhnout učiteli způsob, jakým prokáží zvládnutí dané látky. 102



5.verze 2013/2014

Písemné práce a testy musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Za koordinaci písemných prací a testů jsou ve svých třídách zodpovědní třídní učitelé.

Článek IV Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka naší školy na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikací'), v některých případech kombinací klasifikace a slovního hodnocení (viz dále – bod 4). 3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání do podoby klasifikace. 4) U žáků jejichž rodiče nebo zákonní zástupci žáka požádají o použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace je hodnocení kombinované. Kombinované hodnocení je nabízeno při výuce podle ŠVP a u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků mimořádně nadaných a žáků se státní příslušností jiného státu EU, ředitelka školy rozhodne o použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 6) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

103



5.verze 2013/2014

7) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 8) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 9) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 10)Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Článek V Opravné zkoušky a ukončení základního vzdělávání 1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu 104



5.verze 2013/2014

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu 3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kurzu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. 6) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku. 7) Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku. 8) Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce.

105



5.verze 2013/2014

Článek VI Hodnocení žáků na vysvědčení 1)

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé

2)

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání, naznačuje další rozvoj žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Žák i zákonný zástupce žáka tak získává konkrétní informace o výsledku vzdělávání na základě hodnocení individuálního pokroku žáka.

3)

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo uvolněn(a). Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo nehodnocen(a). 106



5.verze 2013/2014

4)

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

5)

Při hodnocení žáka na prvním stupni použije učitel pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni použije číslice nebo slovní označení stupně hodnocení. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2-chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) školského zákona b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením c) neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

107



5.verze 2013/2014

Článek VII Výchovná opatření 1)

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

2)

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.

3)

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy d) snížený stupeň z chování

4)

Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí řádu školy.

5)

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

6)

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

7)

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

108



5.verze 2013/2014

Článek VIII Klasifikace chování Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování daných školním řádem během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Žáci jsou hodnoceni a klasifikováni za své chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Poruší-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, zaujmou učitelé vůči takovému chováni etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu při výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré)  žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu  může se dopustit ojediněle méně závažných přestupků  je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit Stupeň 2 (uspokojivé)  chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu  žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu  opakovaně se dopustí méně závažných přestupků, zpravidla se přes napomenutí nebo důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků  narušuje výchovně vzdělávací činnost třídy i školy  ohrozí bezpečnost a zdraví vlastní nebo jiných osob Stupeň 3 (neuspokojivé)  chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování 109


 


5.verze 2013/2014

žák se dopustí takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob (př.: zastrašování, opakované ubližování, prokázaná šikana, drogy) záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost třídy a školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků

Článek IX Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:  pohovor s žákem samým, se zákonnými zástupci žáka, s kolektivem třídy apod.  soustavné sledování výkonů žáka a očekávaných výstupů, naplňování stanovených pravidel a kritérií v daném předmětu, porovnávání s předchozími výstupy  různé druhy zkoušek a projevů (písemné, ústní, praktické, grafické, pohybové apod.)  kontrolní práce, testy a praktické zkoušky  analýza výsledků činnosti žáka ve škole i mimo školu (např. písemné práce, kresby, výrobky apod.)  dotazníky  soustavné pozorování žáka (včetně diagnostického), sledování výkonů a připravenosti na vyučování  vedení portfolia (sběrné, výběrové nebo hodnotící)  konzultace s ostatními učiteli, výchovným poradcem, dle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden 2) Žák 1. – 5. ročníku je hodnocen učitelem průběžně slovně nebo klasifikací ze všech vyučovacích předmětů daného ročníku. 1x za čtvrtletí zapisuje třídní učitel písemně do žákovské knížky souhrnné hodnocení žáka a sebehodnocení z pohledu dosažených očekávaných výstupů dle školního vzdělávacího programu a dodržování pravidel chování daných školním řádem. 3) Žák 6. – 9. ročníku je hodnocen učitelem průběžně slovně nebo klasifikací ve všech vyučovacích předmětech. Vyučující užívá k hodnocení žáka výše zmíněných metod, forem a prostředků. Žák i zákonný zástupce žáka je seznamován 110



5.verze 2013/2014

v průběhu školního roku prostřednictvím žákovské knížky s výsledky vzdělávání ve všech vyučovacích předmětech, včetně předmětů výchovného charakteru. 4) Při jakékoli formě hodnocení žáka nenechává učitel žáka na pochybách, jak byl hodnocen. Oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Poskytuje zpětnou vazbu, rozvíjí samostatnost a odpovědnost žáka za vlastní vzdělání. Práce s chybou je součástí zpětné vazby. 5) Písemné zkoušky, kontrolní práce a jiné formy zjišťování dosahovaných výsledků vzdělávání jsou rozvrženy rovnoměrně na celý školní rok. Žáci jsou vždy předem seznámeni s obsahem a rozsahem písemné práce. 6) Učitel zahrne v celkovém hodnocení žáka kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé hodnocené období. 7) Učitel je povinen vést ucelenou a průkaznou evidenci o hodnocení žáka. Zákonní zástupci žáků jsou o prospěchu a chování žáků pravidelně informováni prostřednictvím žákovské knížky nebo na třídních schůzkách a konzultacích. Žáci mohou být přítomni jednání zákonných zástupců žáků s učiteli o jejich prospěchu a chování.

Článek X Obecné zásady hodnocení (klasifikace i slovní) 1)

Hodnocení žáků je integrální součástí celého výchovně vzdělávacího procesu. Pedagogové školy respektují, že jakémukoli hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné formulování cílů vzdělávání (očekávaných výstupů) a k nim náležejících kritérií hodnocení. Žák má právo vědět:  v čem a proč bude vzděláván  kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen  být hodnocen způsobem, který je motivující a prospívá jeho osobnostnímu rozvoji

2)

Se specifickými kritérii hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech jsou žáci i zákonní zástupci žáků seznámeni vyučujícími daných předmětů vždy na začátku školního roku. Tato kritéria vycházejí z obecných pravidel hodnocení 111



5.verze 2013/2014

žáků školy a přihlížejí ke specifikům jednotlivých vzdělávacích předmětů. V obecnější podobě jsou také obsažena ve školním vzdělávacím programu. 3)

Při hodnocení (průběžném i celkovém) učitel:  uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi  přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka i k možnému zakolísání ve výkonech žáka z důvodu určité indispozice  hodnotí a klasifikuje nestranně a spravedlivě  upřednostňuje hodnocení vycházející z odstupňovaných kritérií hodnocení

4)

Pro potřeby vnitřní klasifikace se učební předměty dělí do dvou skupin:  předměty s převahou teoretického zaměření a praktických činností  předměty s převahou výchovného a estetického zaměření

5)

Obecná kritéria hodnocená vyučujícími ve všech vyučovacích předmětech Hlavním účelem hodnocení a klasifikace je pozitivně motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu, naučit žáky, aby si zpětnou vazbu dokázali sami vytvářet a naučili se vlastnímu sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Učitel jim k tomu vytváří dostatečný prostor.

6)

Následující jednotlivá obecná kritéria jsou aplikována s přihlédnutím k věku žáků a obsahu učiva daného ročníku. a) práce žáka v hodině  stupeň a úroveň zvládnutí očekávaných výstupů dle ŠVP ZV (platných osnov) – znalostí, dovedností, příp. postojů a hodnot  rozvržení a využívání času stanoveného ke splnění úkolu  aplikace získaných poznatků a dovedností v konkrétních úlohách  samostatnost při řešení konkrétních zadání  komunikace na odpovídající úrovni  úroveň sebehodnocení  samostatnost při plánování a organizování vlastního vzdělávání  tvořivý přístup a nápaditost zpracování jednotlivých výstupů  práce s informacemi  dovednost kritického myšlení 112



5.verze 2013/2014

b) kvalita ústního projevu a písemných prací žáka  výstižnost a souvislost vyjadřování (časová i myšlenková návaznost)  prokázání pochopení tématu vkládáním vlastních myšlenek a názorů do projevu  schopnost diskutovat, neodklánět se od tématu, účast na diskusi  čitelnost, úprava, přehlednost a grafické zpracování písemností  pravopisná a syntaktická správnost  užívání odborného jazyka a terminologie daného vyučovacího předmětu  užívání vhodných jazykových prostředků, kultura projevu c) práce žáka ve skupině, týmu  spolupráce a kooperace ve dvojici, skupině, týmu (přijímání různých rolí, přínos pro skupinu, aktivita, naslouchání a kladení otázek)  schopnost pracovat se všemi členy skupiny, týmu  ochota podřídit se, ustoupit, ale také prosadit se, je-li to vhodné  úroveň komunikace  úroveň hodnocení práce druhých poskytování zpětné vazby

Článek XI Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností 1)

V jednotlivých vyučovacích předmětech se hodnotí: a) stupeň, úroveň a kvalita zvládnutí očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu b) schopnost vyjádřit vlastní názor k učební problematice c) schopnost diskutovat na dané téma d) práce s odbornými informacemi a odbornou terminologií e) uplatňování získaných vědomostí a dovedností daného vzdělávacího předmětu a aplikace znalostí a dovedností z jiných vyučovacích předmětů 113



5.verze 2013/2014

f) aktivní přístup, samostatnost a kreativita žáka při zpracování jednotlivých výstupů 2) Hodnotící stupnice prospěchu má pět základních stupňů: Stupeň 1 (výborný)  samostatně plní očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu  dokáže výstižně vyjádřit svoje myšlenky  při řešení úkolů užívá aktivně získané znalosti, vědomosti a dovednosti z daného předmětu, oblasti  podílí se na práci skupiny, týmu  projevuje zájem o předmět  ústní a písemný projev je pravopisně a syntakticky správný, výstižný, kulturně na úrovni  grafický projev je estetický, nápaditě zpracovaný  je schopen studovat vhodné texty, pracovat s informacemi  očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období na odpovídající úrovni kvalitně splněny Stupeň 2 (chvalitebný)  plní očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu  uvažuje samostatně, je schopen vyjádřit podstatu svého názoru  při řešení úkolů používá většinu získaných vědomostí a dovedností daného vyučovacího předmětu, chápe souvislosti mezi předměty a jevy jiných předmětů, oblastí  při práci se dopouští jen drobných chyb  projevuje zájem o daný vyučovací předmět  je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty, pracovat s informacemi  dokáže pracovat ve dvojici, skupině i týmu  ústní a písemný projev není vždy zcela pravopisně a syntakticky správný, ale je na odpovídající kulturní úrovni  očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období splněny Stupeň 3 (dobrý)  v podstatě plní očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu  v myšlení projevuje menší samostatnost, své myšlenky a některé názory nevyjadřuje přesně 114


       


5.verze 2013/2014

informace získává, zpracovává a vyhodnocuje s určitými obtížemi získané vědomosti a dovednosti dovede při práci používat s pomocí spolužáků nebo učitele chyby, kterých se dopouští, dovede s pomocí učitele nebo spolužáků odstraňovat v ústním a písemném projevu jsou nedostatky v pravopisné i syntaktické správnosti, kulturně není zcela odpovídající grafický projev je méně estetický, s určitými nedostatky je schopen samostatně studovat podle návodu učitele spolupracuje ve dvojici, skupině, týmu část očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu je v hodnoceném období splněna s určitými nedostatky

Stupeň 4 (dostatečný)  očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu, plní jen částečně  projevují se nedostatky ve vědomostech a dovednostech daného vyučovacího předmětu  v myšlení je znatelná nesamostatnost, myšlenky a názory vyjadřuje jen se značnými obtížemi  při práci se dopouští podstatných chyb  učební potíže překonává jen s častou pomocí učitele, spolužáků  je nesamostatný  ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti pravopisné i syntaktické, přesnosti a výstižnosti, kultura projevu neodpovídá  při samostatném studiu se projevují velké problémy, stejně i při práci s informacemi  do práce ve dvojici, skupině a týmu se zapojuje s obtížemi  očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období plněny jen částečně, některé až nedostatečně Stupeň 5 (nedostatečný)  většinu očekávaných výstupů daného učebního celku, vyučovacího předmětu, není schopen splnit  má závažné nedostatky ve vědomostech a dovednostech  není schopen vyjádřit svůj názor  na návodné otázky odpovídá často nesprávně  praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele 115


     3)


5.verze 2013/2014

v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti spisovné i syntaktické, přesnosti i výstižnosti, projev není na odpovídající kulturní úrovni grafický projev je neestetický některé chyby nedovede opravit ani s pomocí, nabízená pomoc ze strany učitele i spolužáků se jeví jako neúčinná není schopen zapojit se do práce ve dvojici, skupině, týmu většina očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu je v hodnoceném období plněna nedostatečně

Vedle základních hodnotících klasifikačních stupňů je v rámci vnitřní klasifikace naší školy možno užívat při průběžné klasifikaci také tzv. hodnotících stupňů přechodových (mínusů a plusů, hvězdiček, obrázků či podtržené známky). Tyto hodnotící přechodové stupně se mohou užít v případech, kdy se základní hodnotící klasifikační stupně jeví vyučujícímu pro klasifikaci jako příliš úzké, nedostatečné nebo výstupy jsou splněny nadmíru dobře nebo naopak s mírnými nedostatky, které ale ještě svou podstatou neodpovídají horšímu (nižšímu) hodnotícímu stupni. V každém případě je toto hodnocení použito pouze v písemnostech žáků (sešity, písemné práce), nikoli při celkovém hodnocení žáka. Tzv. plusy, hvězdičky, obrázky či podtržená známka mají kladnou hodnotící funkci a slouží i jako pochvala a další ocenění práce žáka.

Článek XII Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a estetického působení 1)

V jednotlivých vyučovacích předmětech se hodnotí: a) kvalita zvládnutí očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu b) přesnost vyjádření prostřednictvím vybrané formy (výtvarné, hudební, dramatické, pohybové) c) tvořivé užití osvojených technik, estetický projev d) zpracování daného tématu, obsahu a jeho interpretace – celkový dojem (estetické předměty) e) způsob práce s odbornými informacemi, užití odborné terminologie f) uplatňování získaných vědomostí a dovedností daného vzdělávacího předmětu, aplikace znalostí a dovedností z jiných vyučovacích předmětů g) aktivní přístup, samostatnost, kreativita při zpracování jednotlivých výstupů h) originalita nápadu i projevu (estetické předměty) ch) práce ve dvojici, skupině, týmová práce 116


2)


5.verze 2013/2014

Hodnotící stupnice prospěchu má pět základních stupňů Stupeň 1 (výborný)  v činnostech je velmi aktivní  pracuje samostatně, ve dvojici, ve skupině i týmu  plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí  projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný (estetické předměty)  osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje  očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období splněny na odpovídající kvalitní úrovni (osobní interpretace – estetické předměty) Stupeň 2 (chvalitebný)  v činnostech je aktivní  pracuje samostatně, ve dvojici, ve skupině i týmu  využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí  projev je esteticky působivý, originální, i když má menší nedostatky (estetické předměty)  tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky  má zájem o vyučovací předmět  očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období splněny Stupeň 3 (dobrý)  v činnostech je méně aktivní, tvořivý  je méně samostatný a pohotový  nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu  projev je málo působivý, dopouští se chyb (př. v pracovních postupech, hudební nauce apod.)  vědomosti a dovednosti mají četnější nedostatky a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele nebo spolužáků  nemá aktivní zájem o vyučovací předmět  část očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu je v hodnoceném období splněna s určitými nedostatky Stupeň 4 (dostatečný) 117


     


5.verze 2013/2014

je v činnostech málo aktivní a tvořivý rozvoj jeho schopností, dovedností a jeho projev jsou málo uspokojivé zadané výstupy řeší s častými chybami, výstupy nejsou na estetické úrovni vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele projevuje malý zájem o předmět očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období plněny jen částečně, některé nedostatečně

Stupeň 5 (nedostatečný)  v činnostech je převážně pasivní  rozvoj znalostí a dovedností je neuspokojivý  výstupy a projev nemají estetickou hodnotu  minimální osvojené dovednosti a návyky nedokáže aplikovat  neprojevuje zájem o práci  očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období plněny z větší části nedostatečně

Článek XIII Slovní hodnocení 1)

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění.

2)

V naší škole při slovním hodnocení vycházíme ze stejných hodnotících kritérií jako v případě použití klasifikačního stupně.

118



5.verze 2013/2014

Článek XIV Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1)

Zpětnou vazbou rozumíme bezprostřední, věcnou a velmi konkrétní informaci o výsledku činnosti. Zpětnou vazbu může poskytovat druhý člověk nebo může být obsažena v učební situaci. Jde o konstatování toho, co vidíme, slyšíme, myslíme si, cítíme. Posiluje vnitřní motivaci. Můžeme ji poskytovat také sami sobě.

2)

Sebehodnocení může zlepšit sebevědomí a výsledky učení. Pomáháme dětem hodnotit průběh a výsledky jejich učení. Pěstujeme v nich větší důvěru k sobě.

3)

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

4)

Chyba je chápána jako přirozený a důležitý prostředek procesu učení.

5)

Při sebehodnocení jde o:  podporu schopnosti sebehodnocení  podporu kladného vztahu k vlastnímu vzdělávání  podporu individuálních rozvojových možností žáků  respektování přirozených rozdílů ve způsobu učení  zjišťování naučeného a reflexi učení  pojmenování konkrétní úspěšnosti  posilování kladného vztahu k vlastnímu vzdělání  sledování a pojmenování obtíží a problémů  překonávání překážek učení + podpora samostatného opravování chyb  vytyčení cílů a plánů do budoucna, dalšího učení  zjišťování, kde a v čem žák potřebuje naši pomoc  posilování sebevědomí dítěte jakožto žáka

6)

Při školní práci vedeme žáka k hodnocení vlastních výkonů a výsledků. Žáci potřebují zjistit, v čem jsou úspěšní a kde potřebují pomoc, získat důvěru v sebe sama a své schopnosti. 119


7)


5.verze 2013/2014

Vyučující zařazuje sebehodnocení průběžně do vzdělávacího procesu. Forma průběžného sebehodnocení není stanovena. Jde však o důležitou reflexi školní práce žáka, a proto jí učitel věnuje náležitý čas a minimálně na konci každého učebního celku zařazuje sebehodnocení žáků, pokud možno i jinou než ústní formou.

Článek XV Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1)

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

2)

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

3)

Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení pedagogicko - psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4)

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5)

Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá vývojová porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k vývojové poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 120



5.verze 2013/2014

6)

Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7)

Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, tedy zpětnou vazbou.

8)

Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají se zákonnými zástupci žáka.

9)

V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho pozitivní motivace k učení.

10) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání v platném znění a vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v platném znění. 11) Při slovním hodnocení vycházíme ze stejných hodnotících kritérií jako v případě použití klasifikačního stupně (viz článek XI, XII, XIII) při respektování doporučení pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra a za užití reedukačních vzdělávacích metod. 12) Škola umožňuje realizaci individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím IVP, které jsou konzultovány s výchovnou poradkyní a odborníky PPP Příbram. Pro tyto žáky je zajišťována nejen aplikace reedukačních vzdělávacích metod a postupů v hodinách, ale také objektivita hodnocení těchto žáků jednotlivými vyučujícími.

Článek XVI Hodnocení nadaných žáků 1)

Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 121


2)


5.verze 2013/2014

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

Článek XVII Poskytování informací rodičům 1)

Rodičovské schůzky jsou svolávány dvakrát ročně a jejich náplní jsou především informace o životě třídy, organizační věci, projednání aktuálních záležitostí týkajících se třídy jako kolektivu.

2)

Rodiče jsou průběžně seznamováni s Pravidly hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

3)

O výsledcích vzdělávání a chování žáka jsou rodiče podrobně informováni na předem vypsaných individuálních konzultacích za přítomnosti dítěte, v případě potřeby na mimořádně domluvené konzultaci.

4)

Na prvním i druhém stupni jsou rodiče informováni prostřednictvím žákovských knížek.

122

Škola porozumění a bezpečí, školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP pro ZV)

Recommend Documents