ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro nižší gymnázium zpracovaný dle RVP ZV
Čemukoli se učíš, učíš se pro sebe QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS Petronius
Gymnázium, Šumperk Masarykovo nám. 8 Šumperk
Obsah OBSAH................................................................................................................................................................... 2 1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ......................................................................................................................... 4
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ................................................................................................................ 6 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.6
3
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY ................................................................................................................................ 10 3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.9.1 3.9.2 3.9.3
4
VELIKOST ŠKOLY .................................................................................................................................. 6 VYBAVENÍ ŠKOLY (MATERIÁLNÍ, PROSTOROVÉ, TECHNICKÉ A HYGIENICKÉ PODMÍNKY) ...................... 6 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU ........................................................................................ 7 PŘIJETÍ KE STUDIU A UKONČENÍ STUDIA ............................................................................................... 7 Organizace přijímacího řízení......................................................................................................... 7 Organizace maturitní zkoušky ......................................................................................................... 8 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ......................................................................... 8 SPOLUPRÁCE S RODIČI A JINÝMI SUBJEKTY ........................................................................................... 8 ZÁKLADNÍ DESATERO GYMNÁZIA, ŠUMPERK ..................................................................................... 10 VÝCHOVNÁ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE .............................................................................................. 12 VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A JEJICH CÍLE................................................................................................... 14 Jazyk a jazyková komunikace ........................................................................................................ 14 Matematika a její aplikace ............................................................................................................ 15 Informační a komunikační technologie ......................................................................................... 15 Člověk a společnost ....................................................................................................................... 15 Člověk a příroda............................................................................................................................ 16 Umění a kultura............................................................................................................................. 17 Člověk a zdraví .............................................................................................................................. 18 PRŮŘEZOVÁ TÉMATA .......................................................................................................................... 18 Osobnostní a sociální výchova ...................................................................................................... 19 Výchova demokratického občana .................................................................................................. 19 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ........................................................ 19 Multikulturní výchova ................................................................................................................... 19 Enviromentální výchova ................................................................................................................ 19 Mediální výchova .......................................................................................................................... 20 REALIZACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT V PRŮBĚHU STUDIA NA NG .......................................................... 21 PROFIL ABSOLVENTA .......................................................................................................................... 23 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI ................................................................. 26 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ........................................................................ 26 PORADENSTVÍ ..................................................................................................................................... 26 Poradenství v oblasti učení ........................................................................................................... 26 Oblast psychologické péče o žáky ................................................................................................. 26 Oblast prevence sociálně patologických jevů ................................................................................ 27
UČEBNÍ OSNOVY ................................................................................................................................... 28 4.1 CHARAKTERISTIKA A KLÍČOVÉ KOMPETENCE JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ .......................................... 28 4.1.1 Český jazyk a literatura ................................................................................................................. 28 4.1.2 Anglický jazyk a další cizí jazyky .................................................................................................. 30 4.1.3 Matematika .................................................................................................................................... 33 4.1.4 Informatika .................................................................................................................................... 35 4.1.5 Dějepis .......................................................................................................................................... 37 4.1.6 Občanská nauka .......................................................................... Chyba! Záložka není definována. 4.1.7 Fyzika ............................................................................................................................................ 41 4.1.8 Chemie .......................................................................................................................................... 43 4.1.9 Přírodopis ................................................................................... Chyba! Záložka není definována. 4.1.10 Zeměpis ................................................................................... Chyba! Záložka není definována. 4.1.11 Hudební výchova ...................................................................................................................... 50 4.1.12 Výtvarná výchova ..................................................................................................................... 52 4.1.13 Tělesná výchova...................................................................... Chyba! Záložka není definována.
2
5
HODNOCENÍ ŽÁKŮ................................................................................................................................ 56 5.1 5.1.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.3 5.3.1 5.3.2 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3
6
AUTOEVALUACE ŠKOLY .................................................................................................................... 60 6.1 6.1.1 6.1.2 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.3 6.3.1 6.3.2 6.4 6.4.1 6.4.2
7
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ ....................................................................................................... 56 Obecné zásady hodnocení a klasifikace ........................................................................................ 56 ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ V KLASIFIKAČNÍM OBDOBÍ.......................... 56 Klasifikace a slovní hodnocení žáka.............................................................................................. 56 Hodnocení chování žáka ............................................................................................................... 57 Celkové hodnocení žáka ................................................................................................................ 58 HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ V PRŮBĚHU KLASIFIKAČNÍHO OBDOBÍ ............................ 58 Výsledky vzdělávání žáka .............................................................................................................. 58 Zásady hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci ................................................................. 58 INFORMACE O HODNOCENÍ A KLASIFIKACI .......................................................................................... 59 Pedagogická dokumentace ............................................................................................................ 59 Dokumentace o celkovém hodnocení žáka .................................................................................... 59 Dokumentace o klasifikaci prospěchu ........................................................................................... 59
HODNOCENÍ PODMÍNEK KE VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................ 60 Uchazeči o studium ....................................................................................................................... 60 Vybavenost školy ........................................................................................................................... 60 HODNOCENÍ VÝCHOVNÝCH A VZDĚLÁVACÍCH STRATEGIÍ................................................................... 60 Variabilita studia, nabídka předmětů ............................................................................................ 61 Klima školy .................................................................................................................................... 61 Kurzy ............................................................................................................................................. 61 HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ A PRŮBĚHU VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ .................................................................... 61 Pracovní kázeň .............................................................................................................................. 61 Výsledky vzdělávání....................................................................................................................... 61 HODNOCENÍ ŘÍZENÍ ŠKOLY A HODNOCENÍ ÚROVNĚ VÝSLEDKŮ PRÁCE ŠKOLY .................................... 61 Personalistika ................................................................................................................................ 62 Kontrolní systém ............................................................................................................................ 62
TABULKY VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ ..................................... 63
3
1 Identifikační údaje Název:
Školní vzdělávací program pro nižší gymnázium vytvořený podle RVP ZV platný od 1. 9. 2013
Motivační název:
Čemukoliv se učíš, učíš se pro sebe
Vzdělávací program, studijní forma vzdělávání Gymnázium Šumperku lze absolvovat formou denního vzdělávání ve čtyřletém nebo osmiletém vzdělávacím programu. V nižším stupni víceletého (osmiletého) gymnázia je tak nabídnuta nadaným žákům pátých tříd ZŠ náročnější a obsahově hlubší alternativa k druhému stupni základní školy. Předkladatel Název školy:
Gymnázium, Šumperk, Masarykovo náměstí 8, Fakultní škola Přírodovědecké fakulty UP Olomouc
Adresa školy:
Masarykovo nám. č. 8, 787 58 Šumperk
Jméno ředitele:
Mgr. Milan Maceček
Zástupci ředitele:
Mgr. Jana Šrámková, Mgr. Tomáš Hlavsa
Koordinátor tvorby ŠVP:
Mgr. Pavel Bartoš
Fax, telefon ředitele Telefon kanceláře e-mail:
588 188 500 588 188 511
[email protected] bartos @gymspk.cz www.gymspk.cz
webová stránka školy: identifikátor zařízení (IZO):
102 692 181 102 992 266
Identifikátor ředitelství (RED-IZO):
600 018 016
Identifikační číslo organizace (IČO):
49 589 792
Právní forma:
příspěvková organizace s právní subjektivitou
4
gymnázium školní jídelna
Zřizovatel školy Název:
Olomoucký kraj
Adresa:
Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc
Kontakty:
telefon Fax (OŠMT) e-mail:
585 508 857 vedoucí odboru OŠMT 585 508564 www.kr-olomoucky.cz
Platnost dokumentu Platnost dokumentu od 1. září 2007 Aktualizace 1. 9. 2013 Podpis ředitele: Mgr. Milan Maceček v.r.
razítko školy
5
2 Charakteristika školy 2.1 Velikost školy Kapacita školy je určena pro vzdělávání 720 žáků ve 24 třídách. Komplex školy tvoří původní třípodlažní budova z roku 1930, která je krčkem spojena s přístavbou z roku 1986, přilehlá školní tělocvična uvedená do provozu v roce 2005 a vnitřní dvůr. Škola je výhodně umístěna v bezprostřední blízkosti vlakového a autobusového nádraží poblíž středu města. Přirozenou spádovou oblast školy tvoří město Šumperk, severní a střední část bývalého okresu Šumperk geograficky ohraničenou městy Zábřeh na Moravě, Staré Město pod Sněžníkem a obcemi Loučná nad Desnou a Dlouhomilov. Ve složení počtu žáků je poměr chlapců a dívek nevyrovnaný, převládají dívky, které tvoří přibližně 2/3 stavu žáků. Přibližně stejným poměrem převládají dojíždějící žáci nad místními. Žáci studují ve dvou studijních oborech všeobecného zaměření: 79-41-K/81 Gymnázium (všeobecné, osmileté). Tento studijní obor je určený pro nadané žáky, kteří tak mají možnost studovat od 6. – 9. ročníku nižší stupeň a po jeho absolvování mohou pokračovat ve studiu na vyšším stupni gymnaziálního vzdělávání, nebo na kterékoliv jiné střední škole. V osmiletém vzdělávání je přijímána vždy jedna třída v ročníku. 79-41-K/41 Gymnázium (všeobecné, čtyřleté). Tento studijní obor je určený žákům z devátých tříd základních škol. Žáci jsou rozděleni do tří tříd v ročníku Během studia jsou žáci děleni do tříd podle věku, nebo do skupin podle zaměření a volby volitelných předmětů. Třídní kolektivy se ještě dělí na menší skupiny během organizace výuky cizích jazyků, cvičení, tělesné a estetické výchovy, na semináře. Přijímací řízení: Součástí přijímacího řízení je přijímací zkouška. Ta se koná písemnou formou.
2.2 Vybavení školy (materiální, prostorové, technické a hygienické podmínky) Původní budova z roku 1930 a spojovací krček: Původní budova zahrnuje 7 kmenových učeben, 3 odborné učebny (odborné laboratoře biologie, fyziky, chemie) učebnu výtvarné výchovy a dvě učebny pro výuku informačních a komunikačních technologií s připojením na internet, které mohou žáci v době volna běžně využívat pro svoji práci. Součástí budovy je dále ředitelna, kancelář zástupců ředitele a administrativních pracovnic, sborovna, 5 kabinetů pro učitele, místnost školního serveru a rozhlasu. V každém poschodí jsou sociální zařízení pro žáky i vyučující. Z této budovy je vstup do suterénu, ve kterém je umístěna kotelna školy a školní kuchyně s jídelnou s kapacitou 500 připravovaných jídel denně a do prostor nové školní tělocvičny. Spojovací krček má dvě nadzemní podlaží, ve kterých je 6 kmenových učeben, 2 jazykové učebny, 4 kabinety pro učitele, školní knihovna, odborná učebna administrativy, školní bufet, místnost školníka a uklízeček, žákovské audiostudio a prostory pro odpočinek žáků. V každém podlaží jsou sociální zařízení.
6
Přístavba z roku 1986: Přístavbu tvoří čtyřpodlažní budova. V ní je umístěno 8 kmenových učeben, 7 jazykových učeben a 1 učebna videoprojekce, 12 kabinetů pro vyučující a skladové místnosti (učebnice, sportovní potřeby...) a místnosti pro uklízečky. V přízemním podlaží této budovy jsou šatny pro žáky se samostatným vstupem. V každém poschodí jsou sociální zařízení pro žáky i vyučující. Přístavba z roku 2005 – školní tělocvična: Stavba byla předána do užívání v září 2005. Toto účelové zařízení pro výuku tělesné výchovy má rozměry hlavního sálu 44 x 28 metrů a může se dělit svislými záclonami na tři segmenty o velikosti basketbalového hřiště. Parametry tělocvičny a kvalitní palubová podlaha umožňují provozování všech sálových sportů. Na hlavní sál navazuje gymnastický sál o rozměrech 10 x 15 metrů, 6 šaten se sociálním zařízením a sprchami, posilovna, kabinet pro učitele, místnosti na sportovní náčiní a klubovna. Vchody do budovy školy a vstupní prostor do tělocvičny jsou opatřeny elektronickým ochranným systémem. Žáci školy mohou vstupovat do školy po použití funkční magnetické karty, prostor vstupu pro žáky školy je chráněn a monitorován kamerou. Zaměstnanci mají vstup do budovy umožněn prostřednictvím kódovacího bezpečnostního zařízení, škola je chráněna vnitřním bezpečnostním systémem a je napojena na pult centrální ochrany bezpečnostní agentury Morava se sídlem v Šumperku. V roce 2010 byla škola zateplena a byla vyměněna všechna okna. Tím získala škola jednotný charakter; již není poznat rozdíl v původu jednotlivých částí školy. Ředitelský domek: Součástí školy byla vilka v těsném sousedství školy, ve které byly původně byty pro zaměstnance. V současné době je vilka majetkově převedena zřizovatelem na Vincentinum Šternberk, s.r.o.. Vnitřní dvůr: Vyplňuje prostor mezi budovami školy a tělocvičnou. V současné době slouží jako obslužný prostor pro provoz školní jídelny a kotelny. V plánech na nejbližší období se počítá se záměrem rekonstrukce dvora na venkovní hřiště s víceúčelovým umělým povrchem a celkovou rekonstrukcí částí školního dvora, výměnou oken a zdokonalením vnitřního osvětlení školy.
2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitel, 2 zástupci ředitele (z toho jeden statutární) a více jak 50 interních učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Procentuální zastoupení mužů a žen je v poměru 3:2 ve prospěch žen. Konkrétní stav pedagogických pracovníků v daném školním roce najdete na našich webových stránkách. Všichni pedagogičtí pracovníci mají požadovanou odbornou a pedagogickou způsobilost. Všichni pedagogové v rámci Statní informační politiky ve vzdělávání prošli kurzy Z a P, úspěšně vykonali testy a získali certifikát o absolvování. Učitelé jednotlivých předmětů se průběžně dále vzdělávají ve svém oboru v rámci DVPP.
2.4 Přijetí ke studiu a ukončení studia 2.4.1 Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení organizuje vedení školy v dubnu podle předem stanovených a zveřejněných kritérií. Součástí přijímacího řízení je přijímací zkouška. Ta se koná písemnou formou. Testy a jejich vyhodnocení zajišťuje organizace SCIO s.r.o., se kterou škola dlouhodobě spolupracuje. 7
Kritéria pro přijímací zkoušky jsou zveřejněna každoročně do 15. ledna, přijímání přihlášek uchazečů probíhá do 15. března. Uchazeči jsou hodnoceni podle prospěchu na ZŠ, podle dosaženého bodového hodnocení v přijímací zkoušce a jsou hodnoceny také další skutečnosti (výstupní slovní hodnocení ze ZŠ, úspěchy v soutěžích, ZPS). Uchazeči jsou přijímáni v pořadí, v jakém se umístili v přijímacích zkouškách podle počtu dosažených bodů.
2.4.2 Organizace maturitní zkoušky Studium na osmiletém gymnáziu je ukončeno maturitní zkouškou. Maturita je organizovaná podle nového modelu, skládá z části společné (státní) a části profilové (školní). Společnou část tvoří komplexní zkouška z českého jazyka a literatury, nebo povinně volitelný předmět (komplexní zkouška z cizího jazyka nebo matematika) a až 3 nepovinné volitelné zkoušky. Profilová část je tvořena 2 volitelnými předměty s ústní formou zkoušky před zkušební komisí. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Sportovní projekty školy: vodní turistika, cykloturistika, přebory školy v odbíjené, košíkové, malé kopané, florbalu, atletice. Vícedenní zahraniční zájezd (výběr: Francie, Itálie, Španělsko, Řecko apod.). Týdenní odborné exkurze a stacionáře z: biologie a geografie, historie a literatury, chemie, fyziky, cizojazyčné kempy. Jednodenní odborné exkurze. Peer Program – v rámci protidrogové prevence. Besedy s odborníky v rámci rodinné výchovy žáků 2. ročníku. Každoroční úspěšné projekty: Beánie (přijetí nových žáků), Vánoční den, Majáles. Úvodní soustředění žáků prvních ročníků. Den otevřených dveří. Škola se pravidelně zapojuje do mezinárodních družebních projektů zaměřených na výměnné pobyty žáků v zahraničí (Německo, Nizozemí). Každoroční jednodenní zájezd do Vídně. Výměnný studentský program mezi naší školou a Niftarlake College Maarssen, a mezi německou školou Gesamstschule Geistal v Bad Hersfeldu.
2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Se školskou radou: Školská rada byla zřízena podle usnesení Radou Olomouckého kraje k 1. 1. 2006. Je devítičlenná, v tripartitním zastoupení. Tři členové byli jmenováni zřizovatelem, Tři členové zastupují pedagogický sbor a byli zvoleni pedagogickým sborem. Dva členové zastupují rodiče nezletilých žáků a jeden byl zvolen zletilými žáky. Funkční období členů školské rady jsou tři roky. Školská rada je poradním orgánem, který se řídí jednacím řádem a zasedá nejméně dvakrát ročně. Má dvě funkce: • výkonnou – vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, schvaluje školní řád, schvaluje pravidla pro hodnocení žáků. • projednávací – projednává návrh rozpočtu školy na další rok, navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření, projednává inspekční zprávy České školní inspekce, podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli a orgánům vykonávajícím státní správu ve školství. S rodiči nebo zákonnými zástupci: Pravidelně, dvakrát ročně (podzim a jaro) pořádáme pro zákonné zástupce konzultační den a třídní schůzky. Zákonní zástupci mají možnost domluvit si kdykoliv mimo vyučování
8
individuální schůzku s třídními učiteli a učiteli jednotlivých předmětů. Podněty ze strany rodičů jsou předkládány a konzultovány s vedením školy. S Nadačním fondem při Gymnáziu Šumperk: Při škole je zřízen nadační fond, který podle svého statutu slouží k podpoře a rozvoji mimoškolních studentských aktivit, z nichž mnohé se mohou uskutečnit jen díky finanční podpoře nadačního fondu. Hlavním zdrojem financí pro nadační fond jsou dobrovolné rodičovské sponzorské příspěvky a dary firem a soukromých osob. S místními i regionálními partnery: Městské kulturní středisko Šumperk - pořádání společných výchovně vzdělávacích akcí. Úřad práce Šumperk - prezentace středních škol, besedy s maturanty v rámci projektu „Úvod do světa práce ve vzdělávacích programech SŠ“. Národní institut dalšího vzdělávání (NIVD). Přírodovědecká fakulta UP Olomouc. S pedagogicko-psychologickými poradnami: Spolupráce s Pedagogicko psychologickou poradnou v Šumperku – přednášky a besedy se žáky, prevence sociálně patologických jevů, spoluúčast na akcích se specifickým obsahem, který respektuje aktuální problémy mládeže – besedy, projekty, nebo jiné kontaktní techniky (PEER program).
9
3 Zaměření školy 3.1 Základní desatero Gymnázia, Šumperk Motto: „Chceme, aby žáci chodili do školy rádi a aby je škola dobře připravila pro život …“. Vzdělávací program je orientován na žáka a na rozvoj jeho individuálních potřeb. Umožňuje efektivní, profesionální a promyšlenou práci učitele. Má žákům i učitelům ve škole vytvořit zázemí, které rozvíjí tvořivost a umožňuje efektivně dosahovat stanovené cíle. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný život. Základní desatero naší školy a jak jej dosáhneme: 1) VYTVÁŘÍME POHODOVÉ ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ Pohodu ve škole vytvářejí lidé, kteří tu pracují a kteří školu navštěvují. Pro vytvoření pohody prostředí je důležité mít ve škole příznivé klima. Žáci, učitelé i rodiče jsou partnery, vzájemně se informují a podporují se ve svém snažení. Řízení školy je vybudováno na demokratických principech. Všichni společně prožívají hezké okamžiky na škole a zejména při výletech, při různých třídních akcích a dalších tradičních akcích školy (vítání prváků, Stužkovací ples, při posledním zvonění, recipročních návštěvách se zahraničními školami, exkurzích, kurzech, sportovních dnech apod.). 2) UČÍME ZDRAVĚ, VŠTĚPUJEME POTŘEBU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ SE Náš výchovně vzdělávací program má smysluplně stanovené cíle. Předpokládáme co nejaktivnější zapojení žáků do procesu učení, možnost volit nejvhodnější metody a formy práce učitele, vhodně zapojovat motivaci, a tak vtahovat žáka do maximální spoluúčasti na učení. Smyslem nižšího gymnázia je umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení; podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů; vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci; vybavit žáka sociálními a personálními, občanskými a pracovními klíčovými kompetencemi. Hlavním posláním školy je vzdělávat v souvislostech, nikoliv v odtržených pojmech. Na příkladech proměny vědomostí a názorů člověka na okolní svět ukazovat potřebu celoživotního vzdělávání se. Významnou součástí rozvoje školy je podpora dalšího vzdělávání všech pracovníků školy. Škola spolupracuje s fakultami vzdělávajícími budoucí učitele. 3) VYCHOVÁVÁME LIDSKOU OSOBNOST A CHCEME JÍ POROZUMĚT Každý člověk je do jisté míry individualita a my ji chceme respektovat. Osobnost učitele a osobnost žáka na sebe vzájemně působí. Učitel je vzorem pro žáka. Základem formování žákovy osobnosti je naplňování kompetencí a průřezová témata osobnostní výchova, sociální výchova, výchova demokratického občana, multikulturní výchova, enviromentální výchova a mediální výchova. 4) VYTVÁŘÍME INFORMAČNÍ PROSTŘEDÍ A UČÍME PRÁCI S INFORMACEMI Chceme naučit co nejefektivnější práci s informacemi a vytvářet informační prostředí. Studenti se učí komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. 10
Všichni žáci mohou využívat učebny výpočetní techniky a počítače k procvičování získaných znalostí a rozvoji schopností a dovedností v práci s počítačem. Žáci mají k dispozici školní knihovnu a výpočetní techniku pro zpracování seminárních prací, referátů a úkolů. Od primy se žáci učí plánovat, rozhodovat, hodnotit a sebehodnotit. 5) CHCEME UKÁZAT, ŽE UČIT SE NEMUSÍME JEN VE ŠKOLE Součástí výuky je propracovaný program aktivit – adaptační kurzy „Dobrý start“, lyžařské kurzy, odborné exkurze, týdny sportů a turistiky, třídní výlety, jazykové výměnné pobyty a podobně. Tyto akce mají vliv při vytváření dobrých vztahů mezi žáky ve třídě, mezi žáky a učiteli, a mezi jednotlivými třídami. Na akcích se navazují bližší vztahy mezi učitelem a žákem. To, o čem se teoreticky učíme ve škole, je možné objevovat ve skutečnosti. 6) PODPORUJEME SPORTOVÁNÍ - VE ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH Škola disponuje výborným sportovním zázemím a učiteli, kteří jsou fandové a propagátoři svých sportů. Klasickou výuku tělesné výchovy doplňují sportovní nepovinné hry, kurzy plavání, týden sportovních kurzů, lyžařské kurzy, turnaje a podobně. Nabídkou sportovních turnajů a aktivit chceme podporovat sounáležitost žáka se školou a chceme působit preventivně (prevence návykových látek, nevhodného chování atd.). Organizováním sportovních turnajů se žáci učí samostatnosti, organizační práci a schopnosti komunikovat ve skupině. 7) MÁME PARTNERY V ZAHRANIČÍ, ŽÁCI MUSÍ POROZUMĚT TOMU, ŽE JSME SOUČÁSTÍ EVROPY Výuku cizích jazyků se ve škole snažíme doplnit o kontakty s dalšími školami v Evropě. Úzce spolupracujeme s holandskou školou Niftarlake College na bázi výměnných návštěv, rozvíjíme družební výměnné pobyty s vídeňským Gymnasiem a školou v Bad Hersfeldu. Podporu k realizaci uvedených partnerství hledáme také ve spolupráci s neziskovými organizacemi a grantovými agenturami (Sokrates, granty města …). Každý rok se daří zajistit reciproční výměnu skupiny žáků. Výuku cizích jazyků začínáme od primy. V sekundě umožňujeme, aby se žák začal učit další cizí jazyk. 8) ROZVÍJÍME SAMOSPRÁVNOU DEMOKRACII - POROZUMĚT SVÉMU MÍSTU MEZI LIDMI Postupným vývojem prochází i provádění samosprávné demokracie, a to jak v rovině dospělých, tak žáků. Dohled nad činností školy má Školská rada, která je řediteli školy jak odborným partnerem ze zákona, tak současně konstruktivním oponentem. Školní studentská rada se podílí na dění ve škole, například i organizací a spolurozhodováním akcí. Je partnerem vedení školy. V některých aktivitách spojujeme věkové skupiny, aby starší žáci předali své dovednosti těm mladším a naučili se tak být zodpovědnými. 9) MÁME PREVENTIVNÍ PROGRAM - ŽÁK MUSÍ ZNÁT NEBEZPEČÍ, KTERÉ NA NĚJ ČÍHÁ Velká péči věnujeme preventivním programům. Součástí školního plánování je Minimální preventivní program.
11
Z něj vychází úzká spolupráce s odborníky při organizaci seminářů pro žáky, systematická práce výchovného poradce, pomoc psychologa, vedení školy zejména s třídními učiteli, ale i nabídka programů pro volný čas. Žákům nabízíme zájmové kroužky. Zapojujeme se do meziškolních soutěží, olympiád, zápasů, pravidelně dosahujeme významných úspěchů ve sportovních soutěžích a olympiádách, obstáli jsme dobře v testování Kalibro a SCIO. V odpoledních hodinách je pro žáky školy denně přístupná učebna výpočetní techniky. Nabídka sportovních aktivit je hlavní prevencí negativním jevům. Chceme žákům nabízet přednášky a setkání se zajímavými lidmi. 10) KOMUNIKUJEME S VEŘEJNOSTÍ, REALIZUJEME PARTNERSTVÍ Oblast, která je pro školu významná, je komunikace s veřejností - zejména rodičovskou a publikační činnost pracovníků školy. Toto jsou oblasti, ve kterých škola získává jméno, dává o sobě vědět, rozšiřuje své možnosti. Rodiče si zvykli na pravidelné konzultace, třídní schůzky. Každý učitel školy je dostupný na vlastním telefonu a má svou mailovou adresu. Činnost školy za rok mapuje pravidelně vydávaná školní ročenka, kterou dostávají zdarma všichni žáci školy. Na školních panelech prezentujeme činnost školy a jejích žáků.
3.2 Výchovná a vzdělávací strategie Základní vzdělávání má žákům pomoci získávat a postupně zdokonalovat klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. Důležitým cílem je dobře připravit žáka na studium na vyšším gymnáziu tak, aby obstál později při konání maturitní zkoušky, aby obstál u přijímacích zkoušek na VŠ a později i v reálném životě. Podle RVP plníme na Gymnáziu, Šumperk tyto cíle (KLÍČOVÉ KOMPETENCE): 1) umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení (KOMPETENCE K UČENÍ) v učení klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, tabulkami, grafy, vyhledávání informací žák se naučí plánovat si své učení připravovat se na prostupové zkoušky 2) podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů (KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ) učitel připravuje vyučování tak, aby žák hledal různá řešení, řešil netradiční a problémové úlohy žák se aktivně zapojuje do práce ve vyučovací hodině, v třídní samosprávě, ve studentské radě žák se zapojuje do soutěží i jejich organizace, do problémů školního života 3) vést žáky k všestranné a účinné komunikaci (KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ) učitel klade důraz na adekvátní verbální i neverbální komunikaci - se spolužákem, s dospělým ve škole i mimo školu; žák obhajuje „seminární práce“ žák se účastní na školních i mimoškolních projektech
12
4) rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých (KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ) učitel se orientuje také na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení žák prokáže schopnost střídat role ve skupině, aktivně se zapojí do činnosti během adaptačního kurzu, při výletech, exkurzích a dalších mimotřídních a mimoškolních aktivitách žák prezentuje řešený projekt, svou dovednost, … 5) připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti (KOMPETENCE OBČANSKÉ) učitel i žák respektují práva a dodržují povinnosti nejen při dodržování školního řádu učitel i žák respektují individuální rozdíly, kulturní a náboženské odlišnosti spolužáků ve třídě – škola vítá žáky jiných národností a státních příslušností žák jedná zodpovědně a uvědoměle ve škole i na pobytové akci 6) vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě (OSOBNOSTNĚ SOCIÁLNÍ A ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA) učitel klade důraz na prožitek zejména při vyučování ČJ, OV, přírodopisu, v estetických výchovách, … žák se chová ohleduplně ke svým spolužákům i k zařízení školy žák jedná v přírodě jako správný turista žák dokáže správně roztřídit odpady 7) učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví (OSOBNOSTNĚ SOCIÁLNÍ VÝCHOVA) žáci jsou obklopeni esteticky podnětným a zdravým prostředím, na jehož tvorbě se mohou podílet řešení problémů jednotlivých žáků je realizováno ve spolupráci, třídního učitele, rodičů, výchovného poradce i psychologa … 8) vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi (MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA) žáci se zapojují do recipročních výměnných pobytových akcí v zahraničí žáci se zapojují do evropských projektů 9) pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci (KOMPETENCE PRACOVNÍ) žáci se zapojují v poznávacích exkurzích žáci se zapojují v zájmových aktivitách ve škole i mimo školu a do vydávání školního časopisu postupnými kroky jsou žáci vedeni k uvědomění si svých zájmů a své budoucí orientaci ve světě práce, k správné volbě své budoucí profesní orientace Žáci Gymnázia Šumperk jsou vedeni k tomu, aby hlouběji porozuměli sami sobě, ostatním lidem i světu kolem sebe. Školní vzdělávací program je sestaven tak, aby žáci nepřijímali jen hotové teoretické informace, ale osvojili si i způsoby řešení reálných životních problémů. Za klíčové
13
považujeme tyto životní kompetence: schopnost zvolit si zdravý způsob života (zdraví), schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit problémy, umět se učit, zvolit si vhodné povolání (práce, podnikatelské dovednosti). Za velmi důležité považujeme i rozvoj citovosti (city), tvořivosti, tolerance a zodpovědnosti (občan). Tyto cíle jsou rozvíjeny ve všech oblastech - oborech. Klíčové kompetence i průřezová témata chápeme jako filozofii školy. S touto filozofií je ztotožněn každý učitel a tím i žák, který si vybral naši školu.
3.3 Vzdělávací oblasti a jejich cíle Jednotlivé kompetence jsou rozvíjeny ve vzdělávacích oblastech, které jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Požadované znalosti a dovednosti žáků jsou formulovány jako praktické výstupy Gymnázia, Šumperk.
3.3.1 Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk) má rozhodující postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykovou výukou získává žák takové znalosti a dovednosti, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, bez problémů komunikovat, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu: Český jazyk a literatura, Anglický jazyk Další cizí jazyk - Německý jazyk, Francouzský jazyk, Ruský jazyk (na základě domluvy s rodiči žáků). Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je pro přehlednost rozdělen do tří oblastí: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Cizí jazyk a Další cizí jazyk poskytují jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat komunikační bariéry a usnadňuje budoucí pracovní uplatnění. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti umožňuje žákům: získat základní pracovní návyky při získávání, vyhodnocování a uchovávání informací efektivně pracovat s informacemi získanými z různých zdrojů (učebnice, encyklopedie, slovníky, internet) jasně a srozumitelně formulovat svůj názor písemnou i ústní formou v českém i cizím jazyce rozumět různým typům českého i cizojazyčného textu rozumět různým typům promluv v českém i cizím jazyce osvojit si zásady týmové spolupráce a konstruktivní diskuse získat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti a osvojit si kultivovaný a přiměřený projev jako prostředek prosazení sebe sama ocenit jedinečnost kultury svého národa a respektovat kulturu a zvyklosti jiných národů ocenit krásu své mateřštiny a jiných cizích jazyků prostřednictvím četby, poslechu a přednesu literárních děl a písní, rozvíjet emocionální a estetické vnímání 14
uvědomit si důležitost komunikativních dovedností v praktickém životě
3.3.2 Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast zahrnuje samostatný předmět matematika vyučovaný v I., II., III. a IV. ročníku a volitelný předmět matematika cvičení vyučovaný ve III. a IV. ročníku, ve kterém se žáci zabývají nadstandardními úlohami a přípravou na matematické soutěže. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je rozdělena do čtyř tematických okruhů, které jsou dále rozpracovány na nižší tematické celky do jednotlivých ročníků (viz vzdělávací obsah předmětu matematika a předmětu matematika cvičení): číslo a proměnná - žáci si osvojují početní operace, učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem, zaokrouhlením; seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací závislosti, vztahy a práce s daty - žáci poznávají a uvědomují se změny a závislosti běžných jevů z reálného světa, učí se analyzovat změny a závislosti z tabulek, diagramů a grafů; jednoduché případy sami vyjadřují matematickým předpisem, tabulkou, grafem geometrie v rovině a v prostoru - žáci určují a znázorňují geometrické útvary, učí se porovnávat, odhadovat, určovat velikost úhlu, vypočítat obvody, obsahy, povrchy a objemy, zdokonalují svůj grafický projev nestandardní aplikační úlohy a problémy - žáci se učí řešit úlohy z běžného života, problémové úlohy; třídit údaje; provádět náčrtky.
3.3.3 Informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast „Informační a komunikační technologie“ integruje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru „Člověk a svět práce“ a „Využití digitálních technologií“. Tato oblast umožní žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti, získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky, seznámit se s moderními informačními technologiemi a orientovat se ve světě informací. Informatika podporuje u žáků kreativitu při práci s informacemi a jejich využití v dalším vzdělávání i v praxi. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou efektivního rozvíjení profesní a zájmové činnosti. Dovednosti získané v rámci Informatiky lze aplikovat ve všech oblastech základního vzdělávání. Tím překračuje rámec jediného předmětu a stává se součástí všech odborných vzdělávacích disciplin.
3.3.4 Člověk a společnost Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Občanská nauka. Vzdělávací oblast Člověk a společnost vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti žen a mužů a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Vzdělávání v dané oblasti směřuje k: 15
rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa, k utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře hledání souvislostí i paralel mezi minulými a současnými událostmi utváření pozitivního hodnotového systému vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různé texty společenského a společenskovědního charakteru poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům získávání orientace v aktuálním dění v ČR, v Evropě a ve světě utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví rozpoznání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek a názorů obhajování vlastních postojů a svých práv. Tématické celky v této vzdělávací oblasti se prolínají s tématy etické výchovy.
3.3.5 Člověk a příroda Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Biologie a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí: zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi vysvětlovat pozorované jevy hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností,
16
především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je (v zájmu zachování celistvosti oboru) umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.
3.3.6 Umění a kultura Vzdělávací oblast Umění a kultura přispívá ke kultivaci osobnosti žáka tím, že dává prostor pro uplatnění jeho tvořivých schopností a zprostředkovává mu umělecké zážitky prostřednictvím vlastní tvorby. Naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Ve výuce je možné přiblížit žákům hudební i výtvarné umění a působit tak na jejich estetické vnímání. Získané dovednosti mohou obohatit život v podobě náplně zájmových činností. Vzdělávací oblast má významný rehabilitační a relaxační charakter. Na žáky působí harmonizující prostředí, ve kterém se snižuje jejich vnitřní napětí, psychická nevyváženost, nesoustředěnost a v mnohých případech i agresivita. Žáci s mentálním postižením mají předpoklady k osvojení hudebních a výtvarných dovedností a mohou v této oblasti dosahovat vynikajících výsledků. Veřejná vystoupení podporují růst jejich sebevědomí a přispívají k odolnosti vůči stresu a trémě. Vzdělávací oblast se realizuje ve vzdělávacích oborech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací obor Hudební výchova vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionálně prožít a poskytuje vhled do hudební kultury. Hudební činnosti podporují u žáků rozvoj hudebních schopností a individuálních hudebních dovedností - sluchových, rytmických, pěveckých, intonačních, instrumentálních, hudebně tvořivých, poslechových a pohybových. Ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka a k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Prostřednictvím tvůrčích činností zaměřených na vnímání, tvorbu a interpretaci se rozvíjí smyslové vnímání, schopnost vyjadřovat a prezentovat emoce, představy, pocity, zkušenosti a myšlenky. Dále pomáhá uplatňovat neverbální komunikaci, zlepšovat jemnou motoriku a získávat tak všestranné dovednosti. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru napomáhá k rozvíjení tvořivosti a vnímavosti k sobě samému i okolnímu světu. Vytváří příležitosti pro vzájemnou spolupráci, toleranci a napomáhá utváření postojů a hodnot. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: rozvíjení pozitivního vztahu k umění a jeho vnímání využívání a rozvíjení tvořivých vlastností a dovedností rozvíjení estetického cítění a vnímání prostředí ke kultivovanému vystupování a získávání sebedůvěry
17
poznání, že kultura a umění obohacují život člověka poznávání národní kultury, její duchovní hodnoty a vědomí ji chránit seznámení se s kulturami jiných národů a etnik, jejich akceptování
3.3.7 Člověk a zdraví Vzdělávací oblast Člověk a zdraví vede žáky k pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné a duševní pohody, poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a poznání vlastních omezení. K osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, které ovlivňují způsob jejich života, je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vede je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví a uvědomění si povinnosti péče o své zdraví v přiměřené míře věku a schopnostem. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej doplňují, rozšiřují a využívají. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků v oblasti zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Obsah vzdělávací oblasti se realizuje ve vzdělávacím oboru Tělesná výchova. Vzdělávací obor Tělesná výchova umožňuje žákům aktivně využívat a ovlivňovat vlastní pohybové možnosti s ohledem na zdravotní a pohybová omezení. Ve shodě s věkem, postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybového nadání, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení v běžných i specifických formách pohybového učení. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: získávání orientace v základních názorech na zdraví a postupnému uplatňování preventivních činností podporujících zdraví chápání fyziologických, psychických i sociálních změn spojených s dospíváním dodržování zásad zdravého způsobu života a ochrany zdraví, zodpovědnosti a péči o své zdraví a snaze o jeho zlepšení a posílení rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví vlastní i druhých a osvojování poznatků a dovedností jim předcházet odmítání škodlivých látek neslučitelných se zdravím a sportem poznávání vlastních fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a omezení, rozvíjení a využívání pohybových schopností a dovedností vnímání prožitků z pohybové činnosti, které vedou k aktivitě a pohybové seberealizaci a aktivnímu vztahu ke sportu pochopení, že sport je jedním z prostředků k navazování sociálních kontaktů
3.4 Průřezová témata Průřezová témata se dotýkají aktuálních problémů současného světa, jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.
18
Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Žáci v nich dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. V průběhu základního vzdělávání (NG) nabídneme žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, jejich rozsah a způsob realizace uvádí tabulka na straně 23. Průřezová témata využíváme jako doplňkovou součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných projektů, seminářů, kurzů apod. V tématických plánech jednotlivých předmětů jsou průřezová témata propojena s vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. Na naší škole jsou realizována tato průřezová témata - Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova, Mediální výchova.
3.4.1 Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetence Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika
3.4.2 Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
3.4.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané
3.4.4 Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity
3.4.5 Enviromentální výchova Ekosystémy Základní podmínky života
19
Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí
3.4.6 Mediální výchova kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu
20
3.5 Realizace průřezových témat v průběhu studia na NG I. V průběhu každého ročníku nižších tříd osmiletého gymnázia bude realizován jeden – komplexní - týden s jasně definovanou náplní a následující organizací: vazba na některou z vzdělávacích oblastí (učivo) vazba na některá z průřezových témat výuka netradičními formami, řešení problémových úloh, skupinové práce , oborové dny: čtyři dny činnostního učení a pátý prezentační den prezentace a medializace výsledků II. Realizace průřezových témat v jednotlivých drobnějších akcích v průběhu školního roku Vítání primánů staršími studenty Den studentstva 17. 11. akce, sportovní turnaje Zimní lyžařské kurzy na horách Předvánoční třídní den, besídka Literární a recitační soutěž – podzim a zima Třídní výlety Odborné exkurze v kvartě Prezentace školy – koncerty, výstavy, divadla Školní parlament – činnost, výjezdní zasedání, participace na spolurozhodování o některých akcích, aktivitách a činnostech na škole Projektové dny jednotlivých zemí, ze kterých jsou na škole žáci Reprezentace školy na různých typech soutěží a prezentačních akcích Projekt třídění odpadů Participace kvartánů na přípravě „Braného dne“ Participace sekundánů na přípravě akcí připravovaných pro vítání primánů Reciproční výměnné pobyty žáků naší a německých škol Dopisování, mailování se spolužáky v zahraničí Sběrové dny Projekty napříč školou na pobytových akcích Sportovní kurzy (plavání, bruslení, vodácký výcvik) Turnaje v objektu tělocvičny Sportovní den na konci školního roku Ochrana člověka za mimořádných situací Realizaci výstupů jednotlivých průřezových témat lze najít prakticky v každém předmětu a v každém ročníku.
21
Přehled jednotlivých aktivit v průběhu studia a jejich rozvržení v průběhu studia: (číslo v tabulce označuje ročník NG, kdy se jednotlivá aktivita odehrává) Aktivity v průběhu studia Vítání primánů staršími studenty Den studentstva 17. 11. - akce, sportovní turnaje Zimní lyžařské kurzy na horách Předvánoční třídní den, besídka Literární a recitační soutěž – podzim a zima Třídní výlety Odborné exkurze v kvartě Prezentace školy – koncerty, výstavy, divadla Stužkovací ples a poslední zvonění Školní parlament – činnost Projektové dny jednotlivých zemí, ze kterých jsou na škole žáci Reprezentace školy na různých typech soutěží a prezentačních akcích Projekt třídění odpadů Dopisování, e-mailování se spolužáky v zahraničí Participace sekundánů na přípravě akcí připravovaných pro vítání primánů Reciproční výměnné pobyty žáků naší a zahraničních škol Turnaje v objektu tělocvičny Sportovní den na konci školního roku Ochrana člověka za mimořádných situací
OSV VDO I., II. I.—IV. I.—IV.
EU
MULT
ENV
MED
II. I.—IV.
I.—IV. I.—IV.
I.—IV.
I.—IV. IV.
IV. I.—IV. I.—IV.
I.—IV. I.—IV. I.—IV. I.—IV.
I.—IV.
I.—IV. I.—IV. I.--IV. III., IV. III., IV. II.
II.
IV. I.—IV. I.—IV. I.—IV.
IV.
I.—IV.
Pro záhlaví tabulky jsou názvy průřezových témat zkráceny takto: Průřezové téma Termín uváděný v osnovách a jeho zkratka Osobnostní a sociální výchova = OSOBNOST OSV Výchova demokratického občana = DEMOKRACIE VDO Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech = EVROPA EU Multikulturní výchova = MULTIKULTURA MULT Enviromentální výchova = ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENV Mediální výchova = MÉDIA MED Efektivní zvládnutí průřezových témat vyžaduje dohled nad realizací průřezového tématu. Pro každé téma bude určen koordinátor, který spolupracuje s týmem učitelů, mapuje realizované výstupy, vytváří podmínky pro vznik projektů a podobně. Efektivní zvládnutí výstupů průřezového tématu je zajištěno dohodou učitelů, případně externích spolupracovníků o realizaci jednotlivých výstupů.
22
Organizace výuky a převládající metody a formy práce učitele Výuka se řídí rozvrhem hodin – týdenním plánem. Na základě probíraného učiva je možné rozvrh tříd upravit tak, aby projekty s integrujícími přesahy mezi obory či oblastmi byly efektivně realizovatelné. Určujícím je zachování počtu hodin v rozvrhu třídy. Při výuce nesmějí být překročeny hygienické limity a další zákonné normy. Učitel vyučování organizuje tak, aby došlo k co nejaktivnějšímu zapojení žáků do procesu učení. Volí nejefektivnější metody a formy práce. Proces učení orientuje učitel na žáka, na jeho individuální potřeby, tedy individualizuje výchovně vzdělávací program a současně respektuje potřeby dítěte, jeho temperament, talent, styl učení a další individuální zvláštnosti. Učitel je garantem toho, že při jeho vyučování je vytvořeno takové zázemí pro žáky, které bude rozvíjet jeho tvořivost a současně respektovat žákovy možnosti. Provázanost mezipředmětových vztahů – integrující přesahy předmětů a kooperace učitelů vytvoří výrazně lepší podmínky pro zdravé a efektivní učení.
3.6 Profil absolventa Gymnázium, Šumperk vzdělává své žáky tak, aby jeho absolventi byli schopni orientovat se v běžném životě a aktivně se účastnit společenského, kulturního nebo politického dění ve svém regionu, aby byli sociálně zralí a byli si vědomi svých práv a povinností a ctili demokratické principy fungování společnosti. Absolvent nižšího gymnázia by měl být schopen rozvíjet a chránit své fyzické, duševní i sociální zdraví a být za ně zodpovědný. Měl by umět komunikovat ústně, písemně i pomocí ICT, a to jak v mateřském, tak i v cizím jazyce, a prakticky používat ICT při své práci i pro vlastní vzdělávání. Měl by být schopen samostatně se učit a samostatně řešit úkoly, své znalosti a dovednosti by měl umět dál tvořivě rozvíjet a propojovat a chápat nutnost celoživotního vzdělávání. Měl by umět pracovat v týmu, vhodně a přiměřeně prezentovat a obhájit svůj názor. Absolvent by měl rozumět základům přírodovědného výzkumu, které pomáhají objasnit zákonitosti, jimiž se přírodní procesy řídí. V matematické gramotnosti by měl dosáhnout takové úrovně, aby splnil požadavky pro zahájení středoškolského studia Absolvent by měl rozumět metodám společenskovědního výzkumu a měl by chápat základní historické, sociální a ekonomické souvislosti vývoje společnosti. Absolvent nižšího Gymnázia, Šumperk: je zodpovědný a samostatný, využívá různé zdroje ke vzdělávání asertivně komunikuje a spolupracuje aplikuje své znalosti umí formulovat své myšlenky, akceptuje názor druhého k řešení problému přistupuje aktivně vystupuje kultivovaně dosáhl maximálního rozvoje všech složek své osobnosti ctí kulturní tradice národa (jazyk)
23
Tabulace učebního plánu
Vzdělávací oblast
Nižší stupeň osmiletého gymnázia
Předmět Prima
Český jazyk
MČD 4
a literatura
DH 1
Jazyk a jazyková
Sekunda MČD 4
5
18 ZJT Cizí jazyk
komunikace
MČD 3
Anglický jazyk
DH 1
4
13 ZJT Další cizí jazyk 40
MČD 0
volitelný
DH
0
0
9 ZJT MČD 2
Dějepis Člověk a společnost
DH 0
2
7 ZJT MČD 1
13 Občanská nauka DH 0
1
6 ZJT Matematika a její
MČD 4
aplikace
Matematika 18
DH 1
5
18 ZJT MČD 0
Člověk
Zeměpis
a
DH
0
0
6 ZJT
příroda
DH
1
8 ZJT
Chemie
DH
0
6 ZJT 28
MČD 2
Biologie a zdraví člověka
DH
0
2
8 ZJT Informační
MČD 1
a komunikační technologie
IVT 3
DH 1
2
3 ZJT
DH 0
MČD 3
MČD 3
DH
3
0
DH
3
0
DH
0
ZJT
ZJT
ZJT
MČD 0
MČD 0
MČD 0
DH
3
3
DH
3
3
DH
3
ZJT
ZJT
ZJT
MČD 1
MČD 2
MČD 2
DH
1
0
2
DH 0
DH
0
ZJT
ZJT
ZJT
MČD 1
MČD 1
MČD 1
1
DH 0
ZJT
MČD 4
MČD
DH
5
1
2
DH
ZJT
1
ZJT
3
DH
0
ZJT
MČD 1
MČD 2
MČD 2
2
1
DH
1 1
2
DH
DH
2
0
2
MČD 2
MČD 2
2
0
DH
0
2
DH 0
2
DH
0
ZJT
ZJT
MČD 2
MČD 1
MČD 1
0
2
2
DH
DH
1
ZJT
ZJT 1
ZJT
MČD 0
MČD 0
MČD 0
DH
0
0
DH
4
2
2
MČD 2
ZJT
DH
2
ZJT
MČD
2
0
ZJT
ZJT 0
DH
ZJT
DH
3
1
ZJT
DH
3
MČD 4
4
DH 1
4
2
DH
ZJT
ZJT
24
4
DH 1
MČD 3
MČD
0
MČD 4
ZJT
ZJT
MČD 0
MČD 3
ZJT
MČD
2
Kvarta
ZJT
ZJT
MČD 1
Fyzika
5
DH 1
Tercie
0
ZJT 1
1
DH 0 ZJT
2
2
0
MČD 2
Umění
Hudební výchova
a kultura
DH
0
MČD 1
2
5 ZJT MČD 2
10 Výtvarná výchova DH 0
2
5 ZJT Člověk
MČD 3
a zdraví 9+1=10
Tělesná výchova
DH 0
(učí se také v Bi)
ZJT
3
DH 0
MČD 1
1
DH 0
MČD 1
1
DH
0
ZJT
ZJT
ZJT
MČD 1
MČD 1
MČD 1
DH 0
1
DH 0
1
DH
0
ZJT
ZJT
ZJT
MČD 2
MČD 2
MČD 2
DH
0
2
ZJT
DH
0
2
ZJT
DH
0
1
1
2
ZJT
Člověk a svět práce (3)
volitelný předmět
(učí se v On a IVT)
1
Celkem 122 hodin, z toho 24 disponibilních MČD = minimální časová dotace
0 0 30
DH = disponibilní hodiny
0 0 30
0 0 31
0 MČD 0 DH 1 ZJT
1 31 122
ZJT= z jiných témat
Pozn.: Vzdělávací oblast Člověk a zdraví se realizuje kromě předmětu Tělesná výchova také v předmětu biologie (1 hodina v III. ročníku). Vzdělávací oblast Člověk a práce se neučí samostatně, ale realizuje se v předmětech Občanská nauka (1 hodina v III. ročníku, 1 hodina v IV. ročníku) a v předmětu IVT (1 hodina v III. ročníku).
25
3.7 Zabezpečení výuky žáků se specifickými potřebami Na každého žáka nahlížíme jako na jedinečnou osobnost, přihlížíme k jeho specifickým potřebám, každý jednotlivý případ posuzujeme odděleně. Zdravotní důvody jsou jedním z důvodů individuální práce s žákem. Koordinaci procesu zajišťuje výchovný poradce a třídní učitelé. Škola a výchovný poradce spolupracují s odborníky z PPP. Vyšetření z PPP a následná doporučení jsou uložena u výchovného poradce. Ten je zpracovává a seznamuje s nimi ostatní zainteresované vyučující. Žáci s diagnostikovanými LMD nebo ZPS mají možnost delší časové přípravy při zkouškách. Škola není vybavena zařízením pro přístup imobilních studentů do budov školy (s výjimkou tělocvičny) a rovněž dispoziční řešení budov a množství schodišť jsou omezující faktory pro studium tělesně hendikepovaných studentů.
3.8 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Mezi studenty gymnázia pravidelně nacházíme mnoho studentů mimořádně nadaných v určité oblasti (výtvarné a hudební talenty, nadání v oblasti přírodních a společenských věd, výkonnostní sportovci). S těmito studenty individuálně pracujeme a na požádání umožňujeme využívat možnost individuálního studijního plánu (na nižším gymnáziu však jen výjimečně). Ze strany vyučujících je nadaným studentům věnovaná individuální péče a metodická pomoc při řešení náročných úkolů. Ve výuce cizích jazyků studenty diferencujeme tak, aby výuka byla efektivní. Nadaní studenti mají možnost skládat certifikované jazykové zkoušky. V českém jazyce studenti nadaní tvůrčími schopnostmi konzultují s vyučujícími, účastní se talentových soutěží. Škola umožňuje těmto studentům prezentovat výsledky tvorby ve školních médiích i na veřejnosti. V přírodovědných předmětech i v matematice existuje propracovaný systém vedení nadaných žáků v soutěžích (olympiády, Pythagoriáda, Klokan, Genius logicus). V oblasti tělesné výchovy a sportu využívá škola výborné sportovní zázemí k podpoře nadaných sportovců, zajišťujeme širokou účast žáků na turnajích a pravidelně úspěšně obsazujeme a vyhráváme soutěže až na republikové úrovni. Potenciál zapálených tělocvikářů a nadšených studentů využíváme k organizaci školních i republikových halových soutěží
3.9 Poradenství 3.9.1 Poradenství v oblasti učení Každý učitel může poskytnout žákům pomoc v oblasti učení se jednotlivého vyučovaného předmětu. Vážných případů se ujme výchovný poradce, který obvykle zkontaktuje žáka, resp. jeho zákonného zástupce s odborníkem. Škola dlouhodobě spolupracuje s Pedagogickopsychologickou poradnou v Šumperku. S pomocí PPP také organizujeme pro studenty prvního ročníku besedy o technikách učení se.
3.9.2 Oblast psychologické péče o žáky Na výchovného poradce se mohou žáci obrátit a požádat o podporu v obtížných životních situacích. Výchovný poradce pomáhá řešit konflikty, podporuje komunikaci mezi třemi zainteresovanými skupinami učitel - žák - rodič.
26
3.9.3 Oblast prevence sociálně patologických jevů Práce v oblasti prevence sociálně patologických jevů vychází ze Školní preventivní strategie a je specifikována průběžně aktualizovaným Minimálním preventivním programem. Obsah preventivní strategie mapuje potřeby žáků, podmínky školy a aktivně zapojuje pedagogické pracovníky do činností v oblasti prevence SPJ. Cílem působení školy v oblasti prevence SPJ je žák odpovědný za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku: - žák s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům - schopný dělat samostatná a pokud možno správná rozhodnutí - s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi - schopný řešit problémy nebo nalézt pomoc pro řešení problémů - s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám - podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek
27
4 Učební osnovy 4.1 Charakteristika a klíčové kompetence jednotlivých předmětů 4.1.1 Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět v primě a sekundě - 5 hodin týdně v tercii a kvartě - 4 hodiny týdně. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu český jazyk a literatura je zaměřeno na: rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu vyjádření reakcí a pocitů žáků pochopení role v různých komunikačních situacích orientaci při vnímání okolního světa i sebe sama porozumění různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů poznání záměru autora, hlavní myšlenky vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků, rozlišení kvality a braku využívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání Vyučovací předmět český jazyk a literatura je úzce spjat s dramatickou výchovou (literatura, sloh), dějepisem (např. období Velké Moravy – misijní činnost Konstantina a Metoděje, husitství, veleslavínské období, období národního obrození), informačními a komunikačními technologiemi (komunikace prostřednictvím elektronické pošty, dodržování vžitých konvencí a pravidel – forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.), hudební výchovou (lidová slovesnost, melodrama, písničkáři, …), výtvarnou výchovou (epochy a umělecké směry) Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel: vede žáky k vyhledávání a třídění informací vede žáky k užívání správné terminologie zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků sleduje při hodině pokrok všech žáků vede žáky k využívání výpočetní techniky Žák:
vyhledávají a třídí informace a propojují je do širších významových celků osvojují si základní jazykové a literární pojmy kriticky hodnotí výsledky svého učení a diskutují o nich využívají prostředků výpočetní techniky
28
Kompetence k řešení problémů Učitel: zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k plánování postupů Žák: vyhledávají informace vhodné k řešení problému využívají získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení uvážlivě rozhodují Kompetence komunikativní Učitel: zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé vede žáky k výstižné argumentaci Žák: formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně a kultivovaně se vyjadřují ústně i písemně naslouchají promluvám druhých lidí a vhodné na ně reagují účinně se zapojují do diskuse a vhodně obhajují své názory rozumí různým typům textů a záznamů využívají informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální Učitel: vyžaduje dodržování pravidel slušného chování dodává žákům sebedůvěru vede žáky k dodržování pravidel Žák : účinně spolupracují ve skupině podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu věcně argumentují Kompetence občanské Učitel: zadává skupině úkoly způsobem, který vylučuje, aby jeden žák pracoval za ostatní motivuje žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních motivuje žáky k zájmu o kulturní dědictví Žák:
respektují přesvědčení druhých lidí chrání naše tradice, kulturní i historické dědictví aktivně se zapojují do kulturního dění mají pozitivní postoj k uměleckým dílům
29
Kompetence pracovní Učitel: vede žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví učitel vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi vede k dodržování bezpečnostních pravidel pro práci s výpočetní technikou Žák: dodržují hygienu práce dodržují bezpečnostní pravidla pro práci s výpočetní technikou využívá svých znalostí v běžné praxi
4.1.2 Anglický jazyk a Další cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je vyučován ve všech třídách od primy do kvarty: v primě - 4 hodiny týdně v sekundě, tercii a kvartě - 3 hodiny týdně Žáci primy jsou na počátku studia dle potřeby rozděleni do dvou skupin podle zvládnutí učiva, přičemž méně pokročilá skupina začíná s nižším dílem probírané učebnice. Konečný výstup na konci kvarty je stejný, pokročilejší skupina probírá učivo více do hloubky. Jeho obsahem je naplňovaní očekávaných výstupů tohoto vzdělávacího oboru a souvisejících průřezových témat. Cílem je vypěstovat v žácích vědomí o významu studia cizích jazyků jako nástroje komunikace a rozvoj praktických komunikační dovednosti. Důraz je kladen na vyhledávání a vyhledávání a zpracovávání informací a nácvik práce s různými zdroji informací (encyklopedie, časopisy, slovníky, internet, sdělovací prostředky); postupné získávání takových znalostí a dovedností, které povedou k aktivnímu používání cizího jazyka (ústní a písemná komunikace, četba a poslech s porozuměním) na úrovni A2 Evropského referenčního rámce. Formy realizace střídání samostatné a skupinové práce hry, zpěv, scénky, dramatizace referáty projekty na probrané téma (samostatné, skupinové) práce na počítači (internet, multimédia) doplňková četba a poslechy (časopisy, knížky) konverzační soutěž v anglickém jazyce Místo realizace: jazykové učebny, učebny s audio/video/DVD technikou, učebny IVT Dělení: na skupiny v rámci ročníku
Další cizí jazyk 30
Další cizí jazyk (německý, francouzský, ruský, španělský dle výběru rodičů žáků) je vyučován od sekundy do kvarty: v sekundě, tercii a kvartě - 3 hodiny týdně Cílem je dosažení úrovně A1 Evropského referenčního rámce Formy realizace střídání samostatné a skupinové práce hry, zpěv, scénky, dramatizace projekty na probrané téma (samostatné, skupinové) práce na počítači (internet, multimédia) Místo realizace: jazykové učebny, učebny s audio/video/DVD technikou, učebny IVT Dělení: na skupiny v rámci ročníku Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: upozorňuje na učební techniky a strategie vede k odvozování zákonitostí upozorňuje na souvislosti s již probranou látkou a učivem ostatních předmětů vede ve zdůvodněných případech k porovnání s mateřštinou vede žáky k odpovědnosti za výsledky svého učebního procesu Žák:
vyhledává a vyhodnocuje informace a samostatně jich využívá v učebním procesu tvořivě propojuje získané znalosti se svým osobním životem propojuje při výuce učivo se znalostmi z jiných předmětů kriticky vyhodnocuje výsledky svého učení, určí překážky a způsoby zdokonalení
Kompetence komunikativní Učitel: formuluje cíle hodiny komunikativně rozvíjí receptivní, produktivní, interaktivní a mediační řečové dovednosti užívá vhodné komunikační technologie pro splnění komunikačního cíle Žák:
jednoduše a foneticky srozumitelně ústně formuluje svůj názor sestaví krátký slohový útvar rozumí jednoduché promluvě i přiměřenému textu vhodně reaguje v běžných každodenních situacích
Kompetence k řešení problémů
31
Učitel: konfrontuje žáky s problémovou situací pružně přizpůsobuje obtížnost problémových situací schopnostem žáků Žák:
řeší jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí řeší jazykové problémy za využití indukce, dedukce a empirických postupů kreativně propojuje všechny získané znalosti a dovednosti k vytvoření samostatného ústního či písemného projevu poradí i v jazykových situacích, které přesahují jeho znalosti
Kompetence sociální a personální Učitel: iniciuje párovou a skupinovou práci podporuje vzájemnou spolupráci podporuje iniciativu a samostatnost a vyjádření vlastního názoru zadává projektovou práci Žák:
aktivně spolupracuje ve skupině či ve dvojici, dodržuje zásady týmové práce hodnotí výsledky své práce ve skupině hodnotí efektivnost výuky ve vztahu k učiteli a spolužákům respektuje rozdílnou úroveň znalostí a schopností svých spolužáků projevuje vlastní názor a dovede jej obhájit
Kompetence občanské Učitel: seznámí žáky s jejich právy a povinnostmi na hodinách upozorňuje na shody a rozdíly mezi naší a cílovou kulturou zařazuje do výuky problematiku životního prostředí a zdravého životního stylu iniciuje vzájemnou pomoc mezi žáky Žák:
respektuje kulturu a zvyky jiných zemí dovede ocenit jedinečnost své vlastní kultury je tolerantní vůči příslušníkům jiných národů, opačného pohlaví, jiných náboženství atd. respektuje názory a přesvědčení spolužáků akceptuje pravidla stanovená učitelem
Kompetence pracovní Učitel: iniciuje práci s učebními pomůckami důsledně vyžaduje plnění zadaných úkolů začleňuje různorodé pracovní aktivity
32
Žák:
systematicky dodržuje základní pracovní návyky (užívání slovníků a gramatických referencí, zaznamenávání slovní zásoby) využívá informačních technologií jako součást přípravy na výuku využívá znalosti cizího jazyka pro získávání informací do jiných předmětů plní zadané úkoly
Žák: systematicky dodržuje základní pracovní návyky (užívání slovníků a gramatických referencí, zaznamenávání slovní zásoby) využívá informačních technologií jako součást přípravy na výuku využívá znalosti cizího jazyka pro získávání informací do jiných předmětů plní zadané úkoly
4.1.3 Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Matematika se vyučuje v: primě - 5 hodin týdně (4 vyuč. h. + 1 cvič.(s polovičním počtem žáků)) sekundě - 5 hodin týdně (4 vyuč. h. + 1 cvič.(s polovičním počtem žáků)) tercii - 4 hodiny týdně (3 vyuč. h. + 1 cvič.(s polovičním počtem žáků)) kvartě - 4 hodiny týdně (3 vyuč. h. + 1 cvič.(s polovičním počtem žáků)) Formy a metody práce se využívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: frontální výuka skupinová práce Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je úzce spjata s ostatními předměty vzdělávacích oblastí: Člověk a příroda: fyzika: početní operace, výrazy, vzorce, rovnice při řešení fyzikálních příkladů, grafy – pohyb, těžiště, skládání sil zeměpis: poměr – měřítko mapy, populační křivka, zeměpisné souřadnice chemie: poměr, procenta – ředění koncentrátů informační a komunikační technologie: jednoduché algoritmy, prvočíselné rozklady Člověk a společnost: občanská výchova - diagramy využívající procentový počet – zaměstnanost, ankety dějepis - významné osobnosti – Pythagoras, Thales, Eukleides Umění a kultura: výtvarná výchova – smysl pro kompozici, symetrie, asymetrie, prostorové vnímání (perspektiva) Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení
33
Učitel: vede žáky k získávání základních vědomostí a dovedností v aritmetice, algebře a geometrii v návaznosti na první stupeň ZŠ směřuje žáky k pochopení kvantitativních vztahů v přírodních a společenských procesech Žák: porozumí funkčním vztahům a souvislostem mezi kvantitativně měřitelnými jevy užívá získaných vědomostí a dovedností vyhledává a třídí informace čte a porozumí údajům sestaveným do tabulek a grafů snaží se interpretovat výsledky v praxi Kompetence k řešení problémů Učitel: zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat Žák: rozpoznává problém hledá a vybírá řešení, odhaduje výsledky vyhledává a třídí informace volí správný postup při řešení slovních úloh a reálných problémů vyhodnocuje správnost výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému Kompetence komunikativní Učitel: předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé dbá na používání správné terminologie a symboliky Žák: správně a přesně formuluje myšlenky a postupy řešení porozumí souvislostem, správně interpretuje matematické sdělení, věcně argumentuje používá s porozuměním matematicky a graficky vyjádřených informací diskutuje s ostatními (dětmi i dospělými) o matematických problémech dodržuje pravidla komunikace Kompetence sociální a personální Učitel: navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti využívá skupinového a inkluzívního vyučování vede žáky k ochotě pomoci Žák: uplatňuje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti při práci ve skupině spolupracuje ve skupině a hodnotí výsledky své práce ve skupině 34
respektuje rozdílnou úroveň znalostí a schopností svých spolužáků Kompetence občanské Učitel: vede žáky k zodpovědnému přístupu k plnění úkolů formuje u žáků volní a charakterové vlastnosti Žák: vytváří si odpovědný postoj k otázkám ekonomickým ve společnosti je veden k respektu, toleranci, empatii Kompetence pracovní Učitel: kontroluje samostatné práce žáka vyžaduje u studentů přípravu na výuku i aktivní zapojení při vyučování vede žáky ke zdokonalování grafického projevu, k systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti Žák: organizuje svou práci, vypracovává úkoly v daném čase a na dané úrovni provádí rozbory a zápisy při řešení úloh učí se sebekontrole při řešení úloh přizpůsobuje se tempu skupiny
4.1.4 Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Informatika vychází ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a integruje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, Využití digitálních technologií. Předmět je vyučován v: primě - 2 hodiny týdně tercii - 1 hodina týdně Výuka probíhá v počítačových učebnách. Žáci jsou rozděleni do skupin tak, aby každý pracoval samostatně na svém počítači. V předmětu Informatika se žáci naučí používat počítač jako uživatelé. Výuka se zaměřuje na využití dosažených dovedností v pozdější praxi. Žáci získají dovednost pracovat s textem, grafikou, vyhledávat a zpracovávat informace z internetu, v rámci předmětu je rozvíjena kreativita, estetické cítění a logické myšlení. Výuku lze realizovat jak prostřednictvím samostatné práce, tak i prostřednictvím spolupráce skupin žáků. Předmět pokrývá oblast Informační a komunikační technologie podle požadavků uvedených v RVP ZV (prima - kvarta) vychází z tematického okruhu Využití digitálních technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (RVP ZV), ze které také čerpá část hodinové dotace. Výchovně vzdělávací strategie
35
Kompetence k učení Učitel: vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací používá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku Žák: uvědomuje si významové jádro sdělení užívá získaných vědomostí a dovedností poznává smysl a cíl učení Kompetence k řešení problémů Učitel: podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti Žák: rozpozná problém, promyslí a naplánuje způsob jeho řešení využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení problémů řeší problémy samostatně je schopen obhájit své rozhodnutí a uvědomuje si zodpovědnost za své činy Kompetence komunikativní Učitel: předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé Žák: osvojuje si základy elektronické komunikace prezentuje výsledky své práce sebevzdělává se a komunikuje prostřednictvím výpočetní techniky Kompetence sociální Učitel: nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám Žák: získává odpovědný přístup k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu Kompetence občanské Učitel: na příkladech působení prvků z oblasti ICT na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti Žák: šetrným a ohleduplným zacházením s výpočetní technikou učí zodpovědnosti za svěřený majetek
36
oceňuje dobrá a užitečná řešení problémů aktivně prezentuje své názory vlastní tvorbou Kompetence pracovní Učitel: podporuje práci s technickými pomůckami – osobní počítač, kalkulátor, scanner, tiskárny, digitální fotoaparát, atp. – a tak je jeho práce efektivnější a organizace činností racionálnější vyžaduje výsledky zpracovávat do tabulek, grafů, přehledů a prezentací, využívá funkce informatiky jako prostředku nejen ke zpracování informací, ale i k modelování přírodních a sociálních jevů a procesů Žák: seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s výpočetní technikou výsledky elektronickou formou zpracovává, zaznamenává a vyhodnocuje a dále je využívá pro své vlastní učení
4.1.5 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Dějepis je pro přehlednost dělen do chronologických celků. Hlavním cílem je vytvoření vlastního názoru. Na historickém podkladě se žáci učí chápat souvislosti, pochopit současný svět. Rozvíjejí schopnost samostatného získávání informací, orientace na časové ose a v historické mapě, řazení hlavních historických epoch v chronologickém sledu. Na základě konkrétních ukázek se učí poznávat základní stavební slohy. K získání těchto cílů využíváme skupinovou práci, samostudium, práci s textem, mapou, časovou přímkou, k rozvoji komunikace slouží přednesení referátů na vybrané téma. Dějepis je vyučován ve všech třídách od primy do kvarty: v primě a sekundě - 1 hodina týdně v tercii a kvartě - 2 hodiny týdně Výuka probíhá většinou ve třídách, kde využíváme obrazový i poslechový materiál. Výjimečně pracujeme mimo školu, například v muzeu. Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: předkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice, pracovních sešitů a dalších textů používá vhodné učební pomůcky /encyklopedie, atlasy/ a audiovizuální techniku zařazuje práci s mapou a historickými dokumenty Žák: vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, nalézá souvislosti a formuluje závěry poznává smysl a cíl učení, buduje si pozitivní vztah k učení
37
Kompetence k řešení problémů Učitel: motivuje žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáhá mu hledat více různých řešení zadává úkoly k porovnání jevů, zjištění shod a odlišností, zobecnění Žák: se učí kritickému myšlení je schopen pochopit problém, vyhledat vhodné informace a racionálně diskutovat o možnostech řešení Kompetence komunikativní Učitel: zařazuje referáty na probíraná témata vyvolává diskusi na problémová témata vede žáky k samostatnému logickému myšlení Žák: formuluje a vyjadřuje logicky své myšlenky a názory, vyjadřuje se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu učí se naslouchat druhým lidem, respektovat jejich názor a vhodně na něj reagovat Kompetence sociální a personální Učitel: posiluje sebedůvěru žáka zařazuje práci ve skupině Žák: je schopen týmové práce, respektovat stanovená pravidla se učí vzájemně naslouchat, pomáhat si a neobávat se požádat o pomoc Kompetence občanské Učitel: respektuje věkové, intelektové a sociální zvláštnosti žáka podporuje u žáků úctu k tradicím, k historii, k vlastnímu národu i jiným národům Žák: si uvědomuje svá práva a povinnosti ve škole i mimo školní prostředí, jedná zodpovědně Kompetence pracovní Učitel: kontroluje samostatné práce žáka vyžaduje u studentů přípravu na výuku i aktivní zapojení při vyučování Žák: osvojí si zásady a metody efektivní práce vyhledává a využívá různých zdrojů informací
38
4.1.6 Občanská nauka Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Občanská nauka je vytvořen ze vzdělávacího obsahu oboru Výchova k občanství, vymezeného v RVP ZV. Směřuje k formování a rozvíjení osobního a občanského profilu žáka. Orientuje žáky ve významných situacích společenského života, pomáhá jim vytvářet vztahy ke skutečnosti. Rozvíjí způsobilost žáků k odpovědnému jednání, otvírá cestu k sebepoznání a k přijímání pozitivních životních hodnot. Předmět je vyučován ve všech třídách od primy do kvarty: v primě a sekundě - 1 vyučovací hodina týdně v tercie a kvarta - 2 vyučovací hodiny týdně
Formy realizace: výklad, diskuse, reprodukce textu, skupinová práce samostatná práce - projekt beseda, exkurze Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: předkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice a dalších textů používá vhodné učební pomůcky /encyklopedie… / a audiovizuální techniku zařazuje práci s dokumenty Žák: vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení vyhledává a třídí informace propojuje získané poznatky do širších celků poznává smysl a cíl učení, má k učení pozitivní vztah kriticky zhodnotí výsledky svého učení Kompetence občanské Učitel: respektuje věkové, intelektové a sociální zvláštnosti žáka podporuje u žáků úctu k tradicím, k historii, k vlastnímu národu i jiným národům upevňuje znalosti o podstatě fungování občanské demokratické společnosti Žák: respektuje názory a přesvědčení druhých lidí zná a dodržuje legislativu a obecné morální zákony chová se zodpovědně v krizových situacích respektuje a chrání naše tradice, kulturní a historické dědictví chápe základní ekologické souvislosti a respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí
39
Kompetence pracovní Učitel: kontroluje samostatné práce žáka vyžaduje u studentů přípravu na výuku i aktivní zapojení při vyučování Žák: využívá znalosti a zkušenosti při organizování vlastní práce dodržuje daná pravidla adaptuje se na nové pracovní podmínky Kompetence k řešení problémů Učitel: motivuje žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáhá mu hledat více různých řešení zadává úkoly k porovnání jevů, zjištění shod a odlišností, zobecnění Žák: rozpozná problém, promyslí a naplánuje způsob jeho řešení využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení problémů řeší problémy samostatně je schopen obhájit své rozhodnutí a uvědomuje si zodpovědnost za své činy Kompetence komunikativní Učitel: zařazuje referáty na probíraná témata vyvolává diskusi na problémová témata vede žáky k samostatnému logickému myšlení Žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory logicky, souvisle a kultivovaně naslouchá promluvám druhých lidí a vhodně na ně reaguje obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje využívá pro komunikaci různé informační a komunikační prostředky a technologie Kompetence sociální a personální Učitel: posiluje sebedůvěru žáka zařazuje práci ve skupině respektuje různá hlediska, navrhuje témata k diskusi Žák: spolupracuje ve skupině a pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce upevňuje dobré mezilidské vztahy podílí se na utváření dobré atmosféry v týmu přispívá k diskusi i debatě v malé skupině i ve třídě ovládá a řídí svoje jednání tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení
40
Občanská nauka zahrnuje tato témata: Člověk ve společnosti (prima, sekunda, tercie) Člověk jako jedinec (tercie) Člověk, stát a hospodářství (sekunda, kvarta) Člověk, stát a právo (prima, sekunda, tercie, kvarta) Mezinárodní vztahy a globální svět (kvarta) Člověk a svět práce (kvarta)
4.1.7 Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v všech ročnících nižšího gymnázia dvě hodiny týdně. Vzdělávání v oboru fyzika: směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů rozvíjí a upevňuje dovednost objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a jevy podporuje hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi vede k vytváření a ověřování hypotéz podporuje logické uvažování, vytváření otevřeného a kritického myšlení. Formy realizace: frontální výuka s demonstračními pomůckami skupinová práce (s využitím měřidel a přístrojů, odborné literatury) samostatné pozorování krátkodobé projekty Dodržování zásad provozního řádu a laboratorního řádu učeben fyziky je pro každého žáka závazné. Předmět fyzika je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávacích oblastí: Člověk a příroda: zeměpis: magnetické pole Země, astronomie (sluneční soustava, hvězdy, …) přírodopis: zvuk – sluchové orgány, optika – zrakové orgány, optické přístroje (mikroskop), světelná energie - fotosyntéza, přenos elektromagnetických signálů – činnost mozku, nervů, … chemie : vlastnosti látek, atomy, atomová struktura látek, skupenství látek, elektrolýza (vedení el. proudu v kapalinách), jaderné reakce, radioaktivita Matematika a její aplikace: početní operace, algebraické úpravy výrazů, statistické zpracování naměřených hodnot. Informační a komunikační technologie: využití výpočetní techniky ke zpracování výsledků, k prezentaci samostatných prací, k získávání odborných znalostí (internetové zdroje – encyklopedie, e-learning, simulátory, …) Místo realizace: 41
odborné učebny fyziky a laboratoř Dělení: třídy na skupiny při laboratorních pracíchVýchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: vede k vyhledávání, třídění a propojování informací vede k používání odborné terminologie vede k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací vede k nalézání souvislostí mezi získanými daty Žák: samostatně či ve spolupráci s ostatními žáky systematicky pozoruje různé fyzikální objekty, jevy a jejich vlastnosti a samostatně či ve spolupráci s ostatními žáky provádí experimenty, které buď ověřují, či potvrzují vyslovované hypotézy, nebo slouží jako základ pro odhalování fyzikálních zákonitostí, z nichž mohou žáci vycházet v dalších svých poznávacích aktivitách poznává souvislosti fyzikálního zkoumání s ostatními, v první řadě přírodovědně zaměřenými oblastmi zkoumání Kompetence k řešení problémů Učitel: zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat Žák: rozpoznává problémy v průběhu fyzikálního vzdělávání při využití všech metod a prostředků, jež má v daném okamžiku k dispozici (dostupné metody pozorování, měření, experimentování, matematické prostředky, grafické prostředky apod.) vyjadřuje či formuluje jednoznačně problém, na který narazí při vzdělávání hledá, navrhuje či používá různé další metody, informace nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému, jestliže dosavadní metody, informace a prostředky nevedly k cíli posuzovat řešení daného fyzikálního problému z hlediska jeho správnosti, jednoznačnosti či efektivnosti a z těchto hledisek porovnávat i případná různá řešení daného problému koriguje chybná řešení problému používat osvojené metody řešení fyzikálních problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání, pokud jsou dané metody v těchto oblastech aplikovatelné Kompetence komunikativní Učitel: vede k práci ve skupinách založené na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých a na diskusi vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě Žák:
42
vyslovuje v diskusích hypotézy o fyzikální podstatě studovaných jevů či jejich průběhu ověřuje různými prostředky jejich pravdivost využívá získané poznatky k rozšiřování vlastního poznávacího potenciálu Kompetence sociální a personální Učitel: navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti využívá skupinového a inkluzívního vyučování vede žáky k ochotě pomoci Žák: uplatňuje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti při práci ve skupině spolupracuje ve skupině a hodnotí výsledky své práce ve skupině respektuje rozdílnou úroveň znalostí a schopností svých spolužáků Kompetence občanské Učitel: vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů učitel podněcuje žáky k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě (např. tepelná čerpadla jako vytápění novostaveb) Žák: respektuje názory a přesvědčení druhých lidí prezentuje výsledky své práce a účastní se fyzikálních soutěží Kompetence pracovní Učitel: vede žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními Žák: seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci měří různé fyzikální vlastnosti objektů výsledky svých pozorování a měření zpracovává, vyhodnocuje a dále využívá pro své vlastní učení
4.1.8 Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Předmět chemie je zařazen do vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“, přičemž je úzce spjat s ostatními předměty této oblasti a z části s matematikou. Chemie se vyučuje v: sekundě, tercii a kvartě - 2 hodiny týdně Běžnou formou výuky je vyučovací hodina a hodina laboratorních prací v rozsahu 4x v průběhu školního roku podle tématického plánu.V průběhu školního roku jsou také zařazeny
43
ekoprogramy dle nabídky domu dětí a mládeže a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Vila Doris Šumperk. Důraz klademe na: poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy uvědomování si užitečnosti přírodních poznatků a jejich aplikací v praktickém životě rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat učit se rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi předvídat, popř. ovlivňovat průběh chemických dějů, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů Výuku chemie směřujeme specificky k: podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami Formy realizace: frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů demonstrační pokusy Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: učí různým metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů Žák: zpracovává informace z hlediska důležitosti i objektivity a využívat je k dalšímu učení
Kompetence k řešení problémů Učitel: učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů učí základům logického vyvozování a předvídání specifických závěrů z přírodovědných zákonů Žák: poznatky zobecňuje a aplikuje v různých oblastech života rozvíjí si schopnost objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty řešení
44
Kompetence komunikativní Učitel: vede k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování či argumentací Žák: učí se stručně, přehledně i objektivně sdělovat (ústně i písemně) postup a výsledky svých pozorování a experimentů Kompetence sociální a personální Učitel: vede k osvojování dovednosti kooperace a společného hledání optimálních řešení problémů Žák:
uplatňuje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti při práci ve skupině spolupracuje ve skupině a hodnotí výsledky své práce ve skupině respektuje rozdílnou úroveň znalostí a schopností svých spolužáků
Kompetence občanské Učitel: vede k poznávání možnosti rozvoje i zneužití chemie a učí odpovědnosti za zachování životního prostředí Žák:
respektuje názory a přesvědčení druhých lidí chová se zodpovědně v krizových situacích chápe základní ekologické souvislosti a respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí
Kompetence pracovní Učitel: Žák:
učí optimálně plánovat a provádět soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat
seznamuje se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
4.1.9 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Přírodopis je vyučován ve všech třídách od primy do kvarty 2 hodiny týdně. Vzdělávání v předmětu přírodopis: směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o živou i neživou přírodu poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a dějům
45
umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se podporuje vytváření otevřeného, kritického myšlení a logického uvažování učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě, zejména v péči o zdraví člověka, řešení mimořádných událostí a při prevencí vzniku nemocí vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody seznamuje žáka se stavbou a funkcí jednotlivých soustav živých organismů
Formy realizace: frontální výuka s demonstračními pomůckami skupinová práce (s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury) přírodovědné vycházky s pozorováním krátkodobé projekty, seminární práce, referáty Řád učebny a laboratoře přírodopisu jsou součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka a příroda: chemie: ochrana životního prostředí – chemické znečištění, chemické vlastnosti minerálů a hornin, herbicidy, pesticidy, insekticidy fyzika: fotosyntéza, světelná energie, sluch, zrak zeměpis: rozšíření živočichů a rostlin, výskyt, biotopy, CHKO, Národní parky Předmětem prolínají průřezová témata ze vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a zdraví: aplikace odpovědného a bezpečného chování i jednání k vlastnímu zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech poznávání zdraví, jako stavu bio-psycho-sociální rovnováhy života, příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a zdravotní prevence včetně účinného poskytování první pomoci angažovaný přístup k prostředí evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, zachování biologické rovnováhy komunikace a kooperace evropská a globální dimenze v základech ekologie vzájemné respektování Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky k: vyhledávání, třídění a syntéze informací správnému používání odborné terminologie Žák:
46
samostatně pozoruje a porovnává získané informace nalézá souvislosti, užívá odbornou terminologii
Kompetence k řešení problémů Učitel: zadává úkoly způsobem, který umožňuje více samostatných postupů učitel zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení Žák: navrhuje řešení a dochází k závěrům vyhodnocuje získaná fakta Kompetence komunikativní Učitel: vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě umožňuje prezentaci práce žáků Žák: má možnost sám zhodnotit výsledky své práce a reagovat na hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku Kompetence sociální a personální Učitel: využívá skupinového vyučování k vedení žáků při řešení problémů navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti Žák: účinně spolupracuje ve skupině podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu věcně argumentuje Kompetence občanské Učitel: vyžaduje dodržování pravidel slušného chování vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých, k pochopení významu prevence Žák: respektuje přesvědčení druhých lidí Kompetence pracovní Učitel: vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami zadává úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh Žák: dodržuje hygienu práce
47
dodržuje bezpečnostní pravidla při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami využívá svých znalostí v běžné praxi
4.1.10
Zeměpis
Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v sekundě, tercii a kvartě dvě hodiny týdně. Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k: získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických jevů, pojmů a používání poznávacích metod porozumění souvislostem mezi dílčími geografickými údaji, rozpoznávání příčin a následků zeměpisných jevů získávání a rozvíjení dovedností pracovat s pestrými zdroji geografických informací respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí rozvoji trvalého stálého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka začleněného do globálních souvislostí rozvíjení samostatného kritického myšlení a logického uvažování aplikování geografických poznatků v praktickém životě Formy realizace: frontální výuka s didakticky vhodnými demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem, nástěnnými mapami, atlasy, dataprojektorem apod. různé typy skupinové práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu) problémové vyučování projektové vyučování zeměpisné vycházky a exkurze s konkrétními výstupy Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Stejně tak využíváme možných přesahů i k dalším předmětům vyučovaným na naší škole. Zdá se tedy, že zeměpis je ideální platformou pro mezipředmětové vztahy. Konkrétní přesahy uvádí tabulky vyučovacího obsahu zeměpisu pro jednotlivé ročníky. Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky k: vyhledávání, třídění a syntéze informací správnému používání odborné terminologie nalézání souvislostí mezi získanými daty Žák: samostatně pozoruje a porovnává získané informace nalézá souvislosti, užívá odbornou terminologii
48
Kompetence k řešení problémů Učitel: učitel zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení Žák: navrhuje řešení a dochází k závěrům vyhodnocuje získaná fakta Kompetence komunikativní Učitel: umožňuje prezentaci práce žáků vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě vede k práci ve skupinách založené na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých a na diskusi Žák: má možnost sám zhodnotit výsledky své práce a reagovat na hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku Kompetence sociální a personální Učitel: navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti vede žáky k ochotě pomoci Žák: uplatňuje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti při práci ve skupině spolupracuje ve skupině a hodnotí výsledky své práce ve skupině respektuje rozdílnou úroveň znalostí a schopností svých spolužáků Kompetence občanské Učitel: vyžaduje dodržování pravidel slušného chování vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých Žák: si uvědomuje svá práva a povinnosti ve škole i mimo školní prostředí jedná zodpovědně chápe základní enviromentální problémy respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí v souvislosti s problematikou trvale udržitelného rozvoje Kompetence pracovní Učitel: vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami zadává úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh Žák:
49
respektuje pravidla bezpečného chování v terénu osvojuje si zásady a metody efektivní práce
4.1.11
Hudební výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova je vyučována jako samostatný předmět ve všech třídách od primy do kvarty: v primě a sekundě - 2 hodiny týdně v tercii a kvartě - 1 hodinu týdně Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k uvědomění si, že vnímání hudby je důležitou součástí života jedince i celé společnosti pochopení skutečnosti, že hudební jazyk je zvláštní formou komunikace získání orientace v širokém spektru hudebních stylů a žánrů současnosti a minulosti pochopení mnohotvárnosti hudební kultury různých etnik a národů rozvoji obecné žákovy hudebnosti Formy realizace: vokální aktivity instrumentální aktivity hudebně pohybové aktivity poslechové aktivity samostatná práce, kolektivní práce, skupinové vyučování Místo realizace: v odborných učebnách hudební výchovy Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Žák: podle individuálních hudebních schopností a dovedností vyhledává a třídí informace používá obecně užívané hudební termíny získané znalosti propojuje do souvislostí Učitel: vede žáky k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací vede je k používání odborné terminologie vede je k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využitím v praxi vede je k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu Kompetence k řešení problémů Žák:
50
na základě individuální hudební vyspělosti postihuje v hudebním proudu znějící skladby významné sémantické prvky, srovná je a slovně je charakterizuje samostatně a kriticky přemýšlí při zadání úkolu rozpozná problém a hledá nejvhodnější způsob jeho řešení Učitel: vede žáky ke správným způsobům řešení problémů s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak mu ukázat cestu ke správnému řešení Kompetence komunikativní Žák: při práci ve skupině dokáže vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých Učitel: zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat zajímá se o náměty a názory žáků Kompetence sociální a personální Žák: efektivně spolupracuje, respektuje názory jiných učí se objektivně zhodnotit práci svou i práci ostatních, učí se chápat odlišné kvality svých spolužáků učí se respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností kladně ovlivňovat kvalitu práce Učitel: vyžaduje dodržování pravidel slušného chování umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence občanské Žák: respektuje názor druhých uvědomuje si a oceňuje naše kulturní tradice aktivně se zapojuje do kulturního dění Učitel: vytváří prostor pro žáky, aby si mohli uvědomovat a hodnotit společenské dění vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence pracovní Žák: při samostatné práci se koncentruje na pracovní výkon, jeho dokončení a na dodržování vymezených pravidel vytváří si pozitivní vztah k hudebním činnostem
51
Učitel: vyžaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů a termínů
4.1.12
Výtvarná výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova je vyučována ve všech třídách od primy do kvarty: v primě - 2 hodiny týdně v sekundě, tercii a kvartě - 1 hodina týdně Vzdělávání v oboru výtvarná výchova směřuje k: rozvíjení tvůrčí činnosti, smyslové citlivosti a uplatňování subjektivity zpracovávání vizuálně obrazných znakových systémů uměleckému procesu jako celku a výrazu poznání skutečnosti Formy realizace: využití různých uměleckých vyjadřovacích prostředků včetně nejnovějších informačních a komunikačních technologií skupinové vyučování, samostatná práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty Místo realizace: výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy nebo mimo budovu školy (- práce v plenéru, návštěvy galerií a výstavních síní) Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Žák: při teoreticky zaměřených hodinách si vytváří takové učební materiály, aby je mohl dále využívat pro své vlastní učení při své tvorbě poznává vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokáže zpětně uvědomit problémy související s realizací Učitel: zadává jednotlivé úkoly tak, aby si každý žák mohl sám zorganizovat vlastní činnost využívá kladného hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost Kompetence k řešení problémů Žák: samostatně zpracovává a řeší problémy související s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek při zadání úkolu rozpozná výtvarný problém a hledá nejvhodnější způsob řešení Učitel: zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů Kompetence komunikativní Žák: 52
při práci ve skupině dokáže vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých Učitel: klade dostatek prostoru pro střetávání a komunikaci různými formami (písemně, pomocí technických prostředků, výtvarnými prostředky, …) dohlíží na dodržování etiky komunikace (naslouchání, respektování originálních, nezdařených názorů, …) Kompetence sociální a personální Žák: učí se respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností kladně ovlivňovat kvalitu práce Učitel: dodává žákům sebedůvěru a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá umožňuje každému žákovi zažít úspěch v průběhu výuky zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků Kompetence občanské Žák: při propagaci školních akcí vytváří upoutávky, kterými prezentuje školu respektuje názor druhých prezentuje výsledky své práce a účastní se výtvarných soutěží Učitel: podporuje občanské cítění žáků Kompetence pracovní Žák: při samostatné práci je veden ke koncentraci na pracovní výkon a jeho zdárné dokončení dodržuje vymezená pravidla vytváří si pozitivní vztah k rukodělným činnostem při práci s výtvarným materiálem dodržuje hygienická a bezpečnostní pravidla Učitel: vede žáky ke správným způsobům užití materiálu, nástrojů a vybavení požaduje dodržování dohodnuté kvality práce a postupů při vytváření výtvarných produktů
4.1.13
Tělesná výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu, obsahové, časové a organizační vymezení Tělesná výchova je vyučována jako samostatný předmět: v primě - 3 hodiny týdně v sekundě, tercii a kvartě - 2 hodiny týdně
53
Vzdělávání v oboru tělesná výchova směřuje k: regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže působené pobytem ve škole rozvoj pohybových dovedností, tělesných schopností a kultivaci pohybu poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení rozpoznávání a upevňování preventivního chování v základních situacích ohrožujících tělesné a duševní zdraví včetně chování při mimořádných událostech a na osvojování dovedností jim předcházet nebo je řešit Místo realizace: gymnaziální tělocvična, atletický komplex na Tyršově stadionu Dělení: na skupiny dívky a hoši Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení Žák:
poznává smysl a cíl svých aktivit plánuje, organizuje a řídí vlastní činnost užívá osvojené názvosloví na úrovni cvičence, sportovce, rozhodčího, diváka, čtenáře, uživatele internetu zpracuje informace o pohybových aktivitách ve škole
Učitel: motivačně hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok a které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků. stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu dodává žákům sebedůvěru sleduje pokrok všech žáků Kompetence k řešení problémů Žák: vnímá nejrůznější problémové situace a plánuje způsob řešení problémů vyhledává informace vhodné k řešení problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit uvědomuje si zodpovědnost svých rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí je schopen obhájit svá rozhodnutí Učitel: s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení vede žáky ke správným způsobům řešení problémů Kompetence komunikativní Žák:
54
komunikuje na odpovídající úrovni si osvojí kultivovaný ústní projev účinně se zapojuje do diskuse Učitel: vyžaduje dodržování pravidel slušného chování podle potřeby žákům v činnostech pomáhá zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat Kompetence sociální a personální Žák:
spolupracuje ve skupině, týmu podílí se na vytváření pravidel práce v týmu v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj
Učitel: umožňuje každému žákovi zažít úspěch zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat podle potřeby žákům v činnostech pomáhá požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupů Kompetence občanské Žák:
respektuje názory ostatních si formuje volní a charakterové rysy se zodpovědně rozhoduje podle dané situace aktivně se zapojuje do sportovních aktivit rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z různých rolí (hráč, rozhodčí, divák, ...)
Učitel: vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé vyžaduje dodržování pravidel slušného chování umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky Kompetence pracovní Žák: je veden k efektivitě při organizování vlastní práce spoluorganizuje svůj pohybový režim využívá znalostí a dovednosti v běžné praxi ovládá základní postupy první pomoci Učitel: vyžaduje dodržování pravidel slušného chování vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
55
5 HODNOCENÍ ŽÁKŮ 5.1 Pravidla pro hodnocení žáků 5.1.1 Obecné zásady hodnocení a klasifikace Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka. Učitel klasifikuje jen učivo dané tématickým plánem. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času ke zvládnutí, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech. Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byl schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Tyto vlastní záznamy uschovává po dobu šesti měsíců po skončení klasifikačního období. Na konci klasifikačního období se do celkové klasifikace dle charakteru předmětu v přiměřené míře zahrnuje též zájem žáka o předmět, úroveň jeho domácí přípravy, míra aktivity ve vyučovacích hodinách a jeho schopnost samostatného myšlení a práce, požadované výstupy z projektů, kurzů a dalších forem samostatné práce.
5.2 Závěrečné hodnocení výsledků vzdělávání žáků v klasifikačním období 5.2.1 Klasifikace a slovní hodnocení žáka Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací. S písemným doporučením školského poradenského zařízení lze žáka hodnotit i slovně nebo kombinací obou způsobů. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se na vysvědčení hodnotí v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 vyhlášky č. 13/2005 Sb. stupni prospěchu: a) b) c) d) e)
1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný
Stupeň 1 (výborný) žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy a definice uceleně, přesně a chápe vztahy mezi nimi. Myslí logicky správně, je samostatný. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Je tvořivý, jeho projev je esteticky hodnotný a přesný.V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 2 (chvalitebný) žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje své poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí správně a v jeho činnosti se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a přesnosti. Jeho výsledky i estetický projev jsou bez podstatných nedostatků. Osvojené poznatky dovede žák
56
využít v nových úkolech.nedostatků. V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje zájem o estetiku, umění, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) žák má v ucelenosti a přesnosti osvojených poznatků, pojmů a definic nedostatky. Požadované činnosti žák nevykonává vždy přesně. Podstatné chyby a nepřesnosti však žák dokáže za pomocí učitele korigovat. Osvojené poznatky dovede aplikovat při řešení úkolů, i když někdy s chybami. Jeho myšlení je většinou správné, není však tvořivé. Ústní a písemný projev obsahuje chyby a není vždy dostatečně přesný a výstižný. V předmětech s převahou výchovného zaměření žák nemá vždy dostatečný zájem o estetiku, umění a rozvoj tělesné kultury. Stupeň 4 (dostatečný) v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků má žák závažné mezery. Je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení praktických i teoretických úkolů i v logice myšlení se u něj vyskytují závažné chyby. Žák je nesamostatný a není tvořivý. Ústní i písemný projev má obvykle závažné chyby. Při esteticko-výchovných a sportovních činnostech je málo aktivní a nejeví snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) žák si poznatky neosvojil uceleně a přesně, má závažné nedostatky a mezery ve vědomostech. Podstatné nedostatky má také v uplatňování vědomostí při řešení teoretických i praktických úloh. Vědomosti nedokáže uplatnit ani s pomocí učitele. Je nesamostatný. V písemném projevu má závažné nedostatky, které nedokáže odstranit ani s pomocí učitele. Při esteticko-výchovných a sportovních činnostech je převážně pasivní, jeho schopnosti jsou neuspokojivé a žák nemá zájem na jejich zlepšení. Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru se při klasifikaci nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti a motivaci žáka využít vlastních možností v rámci osobních mezí. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu žáka k plnění úkolů zejména v oblasti praktických činností. V předmětech Umění a kultura a Tělesná výchova jsou žáci hodnoceni stupni prospěchu: a) uspěl b) neuspěl
Stupeň „uspěl“ Žák splnil požadavky obsažené v pravidlech hodnocení předmětu daných učitelem na začátku klasifikačního období. Stupeň „neuspěl“ Žák nesplnil požadavky obsažené v pravidlech hodnocení předmětu daných učitelem na začátku klasifikačního období.
5.2.2 Hodnocení chování žáka V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb. stupni hodnocení: Hodnocení chování žáků na vysvědčení je vyjádřeno slovně: a) 1 - velmi dobré b) 2 - uspokojivé c) 3 - neuspokojivé
Podklady pro hodnocení chování získávají učitelé sledováním činnosti a chování žáka ve vyučování i mimo něj. Projevy žáka ve vyučování i mimo něj hodnotí třídní učitel na konci prvního a druhého pololetí. Ten po projednání s učiteli, kteří žáka vyučují, navrhuje klasifikaci chování.
57
Klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na klasifikaci chování v dalším klasifikačním období. Hodnocení chování neovlivňuje hodnocení výsledků vzdělávání žáka v povinných předmětech.
5.2.3 Celkové hodnocení žáka Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb. stupni: Prospěl(a) s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný, v předmětech Umění a kultura a Tělesná výchova je hodnocen stupněm „uspěl“ a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Prospěl(a), není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo „neuspěl“ Neprospěl(a), je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo „neuspěl“.
5.3 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků v průběhu klasifikačního období 5.3.1 Výsledky vzdělávání žáka Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených učebním plánem se hodnotí stupni prospěchu: výborný (1), chvalitebný (2), dobrý (3), dostatečný (4), nedostatečný (5). Po projednání v předmětové komisi je povoleno používat při klasifikaci například bodový systém. Podmínkou pro jeho zavedení je převoditelnost bodů dosažených žáky na klasifikační stupně, a to kdykoliv v průběhu klasifikačního období. Vyučující je povinen na začátku každého klasifikačního období oznámit žákům bodové rozmezí pro jednotlivé prospěchové stupně.
5.3.2 Zásady hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky, pokud to situace vyžaduje). Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka. Pravidla pro získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci jsou v pravomoci jednotlivých vyučujících a předmětových komisí. V případě stanovení těchto pravidel předmětovou komisí, jsou závazná pro všechny vyučující daného předmětu. Vyučující, případně předmětová komise stanoví kritéria a požadavky (například počet známek, účast na praktických činnostech, vypracování seminárních prací, prezentací projektů, splnění výstupů z ročníkových kurzů apod.) nutné pro ukončení klasifikace v daném klasifikačním období. Součástí těchto pravidel jsou náhradní požadavky pro klasifikaci žáků zdravotně znevýhodněných, nebo dlouhodobě nepřítomných z vážných omluvených důvodů. S pravidly pro získávání podkladů k hodnocení a klasifikaci a s požadavky nutnými pro ukončení klasifikace vyučující prokazatelně seznámí žáky na začátku každého klasifikačního
58
období. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledný prospěch za klasifikační období vychází z podkladů k hodnocení a klasifikaci, stupeň prospěchu se však neurčuje pouze na základě průměru známek za příslušné období. Rodiče a zákonní zástupci jsou seznamováni s průběžnou klasifikací prostřednictvím studijních průkazů, kam si žáci průběžnou klasifikaci zaznamenávají a na třídních schůzkách. Pokud žák z důvodu vysoké absence, nebo z jiných závažných důvodů nemá dostatek podkladů pro klasifikaci, je z předmětu nehodnocený. V takovém případě je stanoveno prodloužení klasifikačního období tak, aby žák zameškanou látku dohnal a mohl být oklasifikovaný známkou. Podrobné informace o postupech platných v takovémto případě uvádí klasifikační řád školy.
5.4 Informace o hodnocení a klasifikaci 5.4.1 Pedagogická dokumentace Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich rodiče a vedení školy o výsledcích hodnocení a klasifikace chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto výsledky do pedagogické dokumentace. K té patří třídní výkaz, klasifikační deník učitele, vysvědčení a výpis z třídního výkazu.
5.4.2 Dokumentace o celkovém hodnocení žáka Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v třídním výkazu. Rodičům žáků je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení. Bližší informace je třídní učitel povinen podat rodičům na vyžádání např. během jejich návštěvy ve škole. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení (§ 69 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.). Výpis z vysvědčení je tištěn na běžný kancelářský papír a podepisuje jej pouze třídní učitel. Je užíváno běžné razítko školy (ne kulaté úřední). Výpisy z vysvědčení žákům zůstávají.
5.4.3 Dokumentace o klasifikaci prospěchu Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, atd.). Učitel vede také evidenci absence žáků ve vlastních hodinách. V případě své dlouhodobé nepřítomnosti v průběhu klasifikačního období nebo při rozvázání pracovního poměru je učitel povinen předat tento klasifikační přehled zástupci ředitele, který ho poskytne zastupujícímu nebo novému učiteli. Výsledek každé klasifikace zaznamenává učitel do svého klasifikačního deníku nejpozději k datu sdělení známky žákovi. Žáci si klasifikaci zapíší do studijních průkazů. Žákům nižšího stupně osmiletého gymnázia učitel zápis parafuje. V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně třídního učitele, který informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem. Rodiče žáků informuje učitel o prospěchu na třídních schůzkách, hovorových hodinách nebo během individuálních konzultací. Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele
59
Vedení školy a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Všichni vyučující předají podklady pro hodnocení prospěchu a kázně na konci čtvrtletí třídnímu učiteli, který pro jednání pedagogické rady připraví v termínu stanoveném v týdenním plánu práce školy podklady o třídě na formuláři, který se stává součástí zápisu z pedagogické rady. Navrhuje - li třídní učitel opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy nebo snížení stupně z chování, projedná důvody, které jej k tomu vedou, s ředitelem školy v předstihu před pedagogickou radou. Na konci klasifikačního období v termínu určeném v měsíčním plánu práce zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a předají třídnímu učiteli návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu ap.
6 Autoevaluace školy Autoevaluace školy vycházela z příslušných ustanovení vyhlášky č. 15/2005 a zákona č. 561/2004 Sb.(poslední novelizace vnesla do autoevaluace prvek dobrovolnosti). Jedná se o proces vlastního hodnocení školy, který pracuje s informačními zdroji získanými interní i externí evaluací všech složek činnosti školy. Počátkem evaluace je stanovení cílů a oblastí vlastního hodnocení školy. Cíle evaluace vycházejí z dlouhodobých i ročních plánů práce. Z nich pak vycházejí kritéria ukazující na stav úrovně výsledků školy. Evaluačními nástroji jsou průběžně prováděné hospitace, dotazníková šetření, testování pomocí vlastních a nakoupených produktů. Autoevaluace byla prováděna ve dvouletých cyklech. Vedení školy hodlá principy autoevaluace zachovat, neboť je to jeden z faktorů důležitých pro další rozvoj školy.
6.1 Hodnocení podmínek ke vzdělávání Cílem je zjistit vliv kvality a množství uchazečů o studium na vzdělávací strategie školy a zlepšit finanční a materiální situaci školy.
6.1.1 Uchazeči o studium Jednou ročně, po ukončení přijímacího řízení (v červnu), provést rozbor a vyhodnocení přihlášek uchazečů o studium a porovnat je s výsledky přijímacího řízení. V tomto termínu provést vyhodnocení kvality znalostí prvního cizího jazyka a rozdělit uchazeče do skupin podle kvality znalostí a výběru druhého cizího jazyka.
6.1.2 Vybavenost školy Na začátku nového školního roku (září – říjen) organizovat schůzku s vedoucími předmětových komisí zaměřenou na vybavení jednotlivých kabinetů učebními pomůckami. V souladu s ekonomickými podmínkami školy realizovat nákup potřebných učebních pomůcek. Každoročně, na začátku nového školního roku, aktualizovat podle ekonomických podmínek školy střednědobý plán oprav a rekonstrukcí.
6.2 Hodnocení výchovných a vzdělávacích strategií Cílem je zajistit dostatečnost nabídky volitelných předmětů ve srovnání s volbou maturitních předmětů, Zlepšit školní klima včetně vztahů s rodiči, hodnotit výstupy z kurzů.
60
6.2.1 Variabilita studia, nabídka předmětů Jedenkrát ročně, v měsíci únoru, nabídnout žákům paletu volitelných předmětů pro následující školní rok, která bude vycházet z personálních, technických a ekonomických podmínek školy. Na základě vlastního výběru žáků vytvořit studijní skupiny respektující potřeby a zájmy žáků.
6.2.2 Klima školy Průběžně zpracovávat informace získané rozhovory se žáky, učiteli, výstupy z jednání Školní rady a připomínky rodičů z třídních schůzek a operativně reagovat na ověřené a relevantní informace. V souladu s ekonomickými podmínkami školy maximální měrou podporovat volnočasové a mimoškolní žákovské aktivity, vytvářet vhodné podmínky pro prezentaci a sportovní soutěže školních kolektivů, vytvářet vhodné podmínky pro práci žákovské samosprávy. Zefektivnit oboustranný tok informací mezi rodiči a školou průběžnou aktualizací informačních kanálů. Prezentování úspěchů žáků školy na veřejnosti.
6.2.3 Kurzy Pravidelně sledovat a vyhodnocovat závěry kurzů zařazených do celoročního plánu práce nebo vzdělávacího programu školy, zejména jejich hodnocení žáky.
6.3 Hodnocení výsledků a průběhu vzdělávání žáků Cílem je udržet a případně zlepšit dodržování režimu školy žáky a pracovní kázně zaměstnanci školy. Zajistit trvale dlouhodobě nadstandardní výsledky vzdělávání tak, aby řadily naše žáky a absolventy mezi nejúspěšnější v regionu.
6.3.1 Pracovní kázeň Průběžnou kontrolou sledovat a čtvrtletně vyhodnocovat úroveň plnění režimu školy. Hospitacemi sledovat a kontrolovat průběh vzdělávacího procesu a soulad mezi plánem a realitou. Dvakrát ročně prostřednictvím výstupů z předmětových komisí sledovat plnění stanovených plánů.
6.3.2 Výsledky vzdělávání Dvakrát ročně vyhodnocovat statisticky zpracovaná data z ukončené klasifikace a řešit případné anomálie a disproporce v klasifikaci. Zapojit se do projektu Vektor, zaměřeného na testování vybraných ročníků a předmětů a porovnávat je s výsledky srovnatelných škol. Aktuálně po dodání zpracovaných výsledků testovaných kolektivů provádět analýzu výsledků testů a vyhodnocovat přidanou hodnotu školy. Realizovat testování žáků posledního ročníku nižšího stupně víceletého studia společně s přijímanými žáky ze základních škol v době přijímací zkoušky a analyzovat přidanou hodnotu školy. Sledovat sběr dat o úspěšnosti absolventů v přijímacím řízení na vysoké školy.
6.4 Hodnocení řízení školy a hodnocení úrovně výsledků práce školy Cílem je zajistit dostatečnou kvalitu pedagogického sboru, jeho stabilitu ve střednědobém horizontu a dobré psychohygienické podmínky pro vlastní tvůrčí práci pedagogů. 61
Zajistit dostatečnou kvalitu řízení v ekonomické oblasti a prezentovat výsledky práce školy na veřejnosti.
6.4.1 Personalistika Zajistit vhodnou motivací stabilitu pedagogického sboru. Realizovat podle potřeb školy (stanovených priorit) a v souladu s ekonomickými možnostmi DVPP.
6.4.2 Kontrolní systém Průběžně sledovat plnění závazných ekonomických ukazatelů. Jednou ročně (ke konci kalendářního roku) analyzovat výsledky kontrol a aktuálnost vnitřních předpisů. Zajistit předávání požadovaných informací (v termínech a průběžně) příslušným státním orgánům a zřizovateli. Průběžně vyhodnocovat zápisy kontrolních orgánů, ČŠI, zřizovatele, … a operativně realizovat nápravná opatření.
62
7 Tabulky vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů
63
