ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Dagmar Šandorová
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
Vývoj daně z přidané hodnoty v České republice po vstupu do Evropské unie
Dagmar ŠANDOROVÁ
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
2
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 10. 5. 2014
Vlastnoruční podpis
Děkuji JUDr. Ing. Haně Skalické, BA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, předání rad a zkušeností z oblasti finančního práva.
Dále poděkování patří i panu poručíku Bc. Martinu Stočesovi z Celního úřadu pro Liberecký kraj za poskytnutí odborných rad v oblasti cel.
V neposlední řadě děkuji instituci ŠKODA AUTO Vysoká škola, o. p. s. za možnost využití informačního systému ASPI, předání teoretických zkušeností v oblastech managementu, ekonomie, práva, matematiky a statistiky, bez kterých by nebylo možno tuto práci vypracovat.
Obsah
Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................. 6 Úvod ....................................................................................................................... 7 1
2
Právní úprava daně z přidané hodnoty ............................................................ 9 1.1
Vysvětlení pojmu daně z přidané hodnoty a principu jejího fungování ...... 9
1.2
Předmět daně a dodání zboží ................................................................. 10
1.3
Územní působnost a místo plnění u zboží a služeb ................................ 12
1.4
Daňové subjekty ...................................................................................... 15
1.5
Definice plátce DPH, obrat, uskutečnění zdanitelného plnění ................. 17
1.6
Sazby daně z přidané hodnoty ................................................................ 20
1.7
Vysvětlení pojmu zahraničního Reverse – charge .................................. 20
1.8
Podání formuláře „Přiznání daně z přidané hodnoty“ .............................. 21
1.9
Nejpodstatnější změny v zákoně o DPH v časové ose 10 let.................. 22
Modelový příklad ............................................................................................ 29 2.1 Porovnání stavu k 31. 1. 2004 a 31. 1. 2014 .............................................. 29 2.2
3
Srovnávací analýza – indexy ................................................................... 38
2.2.1
Použití časového indexu ...................................................................... 38
2.2.2
Porovnání DPH na vstupu pomocí odchylky ........................................ 39
2.2.3
Porovnání DPH na výstupu pomocí odchylky ...................................... 39
Vyhodnocení zjištěných změn, výhody, nevýhody z pohledu daňových
subjektů ................................................................................................................ 40 3.1
Provázání výsledků z analýzy s grafem:„Přehledu vybraných a vrácených
finančních prostředků ze státního rozpočtu“ daňovým subjektům .................... 40 Závěr .................................................................................................................... 42 Seznam literatury ................................................................................................. 44
Seznam Tabulek a obrázků Tab. 1 Místo plnění při dodání zboží .................................................................... 13 Tab. 2 Typy daňových subjektů dle nového zákona ............................................. 16 Tab. 3 Typy daňových subjektů dle starého zákona............................................. 16 Obr. 1 Počet plátců daně z přidané hodnoty ........................................................ 18 Tab. 4 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty ........................................................ 20 Obr. 2 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty ......................................................... 25 Tab. 5 Výsledné hodnoty z přiznání k DPH. ......................................................... 38 Tab. 6 DPH na vstupu rok 2004 vs. 2014 ............................................................. 39 Tab. 7 DPH na výstupu 2004 vs. 2014 ................................................................. 39
Seznam použitých zkratek a symbolů ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
ZD
Základ daně
DPH
Daň z přidané hodnoty
Nový zákon
Zákon č. 235/2004 Sb. o DPH ve znění účinném k 1. 1. 2014
Starý zákon
Zákon č. 588/1992 Sb. o DPH ve znění účinném k 30. 4. 2004
GFŘ
Generální finanční ředitelství
SR
Státní rozpočet
JCD
Formulář - Jednotná celní deklarace
JSD
Formulář - Jednotná správní deklarace
Úvod Rozšíření Evropské unie bezesporu ovlivnilo nejen celou řadu různých profesí, ale i vstup České republiky do Evropské unie způsobil změnu přístupu k výkladu tuzemského práva. Pochopit tyto změny je nutností, chceme-li správně aplikovat daňové zákony, anebo přinejmenším účinně chránit zájmy daňových subjektů.
Co předcházelo vstupu? Závazek České republiky k přiblížení právního řádu s právem Evropských společenství vyplynul z článku 69 Evropské dohody, který sbližováním práva podmínil ekonomické zapojení České republiky do Společenství. Přistoupením České republiky k Evropské unii došlo k rozšíření pramenů práva, a to se dotklo i daňové oblasti. Česká republika byla do té doby vázána vlastními zákony, a mezinárodními smlouvami. Dnem 1. 5. 2004 však došlo k rozšíření vlivu mezinárodního práva a Česká republika se tak musí podle čl. 10 a čl. 10a Ústavy řídit nejenom nařízeními, rozhodnutími a směrnicemi, ale také rozhodnutími Evropského soudního dvora.
Se vstupem České republiky do Evropské unie vstoupil v platnost nový zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004Sb (dále jen nový zákon). Nahradil tak dřívější zákon o dani z přidané hodnoty č. 588/1992Sb. ve znění účinném do 30. 4. 2004 (dále jen starý zákon). Česká republika vstupem do Evropské unie tak získala možnost podílet se na společném cíli Evropské unie při harmonizování daní, především daně z přidané hodnoty. Jestliže má fungovat jednotná celní a daňová unie, musí být clo a daň z přidané hodnoty v celé unii shodná. Proto musí český zákon o dani z přidané hodnoty, stejně tak jako zákony o dani z přidané hodnoty v ostatních členských státech, vycházet ze Směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty, tzv. recast 6. směrnice, která této směrnici předcházela. Zatímco jiné směrnice v některých případech pouze doporučují jak má členský stát postupovat, uvedená směrnice nedává prostor pro improvizaci. V určitých případech má členský stát právo volby, kdy musí stanovení svých podmínek a definic konzultovat s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty (VAT Committee).
7
Cíl bakalářské práce: 1. Definovat nejdůležitější rozdíly v mechanismu uplatňování daně z přidané hodnoty, které jsou zakotveny v novém zákoně v porovnání se starým zákonem. 2. Prezentovat změny mezi zákony na modelovém příkladě, s použitím skutečných daňových dokladů. 3. Na základě provedené analýzy definovat zjištěné dopady na daňové subjekty.
8
1
Právní úprava daně z přidané hodnoty
1.1
Vysvětlení pojmu daně z přidané hodnoty a principu jejího
fungování
Daň z přidané hodnoty tvoří nejvýznamnější část daňového příjmu do státního rozpočtu. Koneční spotřebitelé tuto daň platí při nákupu většiny zboží a služeb. Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní, což znamená, že tuto daň platí státu jiná osoba (plátce) než ta, na kterou dopadají účinky této daně (poplatník). Plátce daně za příslušné zdaňovací období dle jeho registrační povinnosti (měsíční nebo čtvrtletní) odvede rozdíl mezi svými vstupy ze svých přijatých zdanitelných plnění a výstupy za svá uskutečněná zdanitelná plnění, která jsou součástí:
1/ jeho ekonomické činnosti (platí po vstupu ČR do EU) 2/ jeho podnikání (platilo před vstupem ČR do EU)
Daňový subjekt tedy odvádí pouze daň z toho, o kolik cena zboží nebo služby stoupne. Pokud daň na výstupu za svá uskutečněná zdanitelná plnění za příslušné zdaňovací období převýší daň na vstupu za svá přijatá zdanitelná plnění, vznikne plátci vlastní daňová povinnost, kterou musí odvést do státního rozpočtu příslušnému správci daně. V opačném případě, kdy daň na vstupu převýší daň na výstupu, vznikne plátci daně nadměrný odpočet a správce daně tuto daň vrátí do 25 dnů po vyměření daně z přidané hodnoty daňovému subjektu na jeho bankovní účet nebo poštovní poukázkou.
Tento princip fungování daně z přidané hodnoty platil před vstupem České republiky do Evropské unie. Na stejném principu funguje i po vstupu České republiky do Evropské unie pouze v případě, kdy má daňový subjekt přijatá zdanitelná plnění a zároveň uskutečňuje svá zdanitelná plnění pouze v tuzemsku.
9
1.2
Předmět daně a dodání zboží
Předmětem daně dle § 2 odst. 1 písm. a) dle nového zákona je:
a) „Dodání zboží převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti (dále jen „převod nemovitosti“)
za
úplatu
osobou
povinnou
k dani
v rámci
uskutečňování
ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou
k dani
v rámci
uskutečňování
ekonomické
činnosti
nebo
právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.
Zdanitelné plnění je plnění, které a) je předmětem daně b) není osvobozené od daně.“
Ve srovnání s legislativou dle starého zákona účinného do 30. 4. 2004, dle § 7 odst. 1): “Jsou předmětem daně veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku. Dle odst. 2) za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považuje také a) použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, b) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4. c) technické zhodnocení
10
d) vyřazení majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, pro osobní potřebu, g) přeúčtování služeb, které byly poskytnuty s místem plnění mimo tuzemsko a jsou v tuzemsku přeúčtovány za cenu vyšší než pořizovací h) dodání zahraničního zboží v celních režimech i) předání dovezeného zboží další osobě, jestliže byl dovozcem uplatněn nárok na odpočet daně po propuštění tohoto zboží do volného oběhu, přičemž předmětné zboží zůstává ve vlastnictví zahraniční osoby.“
Při porovnání legislativy je patrné, že dochází ke změně v názvosloví u ekonomické činnosti dle nového zákona a pojmu podnikání dle starého zákona. Změna je patrná u dovozu zboží, kdy dle starého zákona podléhá tento dovoz zboží zatížení daní z přidané hodnoty a daň z přidané hodnoty odvádí do státního rozpočtu osoby, jimž má být toto zboží propuštěno. Dle § 4 odst. 2 nového zákona účinného k 1. 1. 2014 se dodáním zboží pro účely daně z přidané hodnoty rozumí: a) „Hmotná věc s výjimkou peněz a cenných papírů b) právo stavby c) živé zvíře d) lidské tělo a část lidského těla e) plyn, elektřina, teplo a chlad.“ Do kategorie hmotných věci patří také hmotné nemovité věci.
Dle § 2 odst. 2 starého zákona účinného do 30. 4. 2004 pojem právo stavby není v zákoně uvedeno. Je tedy patrné, že dochází ke změně v terminologii, nově pak v pojmu právo stavby. Právo stavby může obsahovat pouhé právo postavit na cizím pozemku stavbu (nehmotné – „prázdné“ právo stavby), nebo může obsahovat právo mít na cizím pozemku stavbu již postavenou (zhmotnělé „materializované“ právo stavby).
11
1.3
Územní působnost a místo plnění u zboží a služeb
Nový zákon dle § 3 stanoví: Územní působnost je klíčovým slovem pro správné stanovení předmětu daně, které se váže na místo plnění. Jsou rozlišovány 4 druhy územní působnosti: -tuzemsko, -členské státy Evropské unie, -třetí země, -území stanovené příslušným právním předpisem Evropské unie. Tuzemskem se rozumí území České republiky: „Součástí tuzemska jsou samozřejmě i území celních skladů, a to proto, že dodání zboží v celních skladech nebo poskytnutí služeb jsou vzhledem k místu plnění zdanitelná plnění.“ (Ladislav Pitner a Václav Benda, DPH s komentářem, 2013, str. 25).
Evropská unie má v současnosti 28 členských států. Pojem třetí země je u mezinárodního obchodu důležitým termínem. Nicméně, na první pohled není toto označení úplně srozumitelné. Třetí zemí se označuje stát, kterého se týkají ustanoveni mezinárodní smlouvy mezi státy, ale tento stát není sám přímým účastníkem smlouvy. Třetí země jsou tedy pro účely nového zákona země, které nejsou členem Evropské unie (www.podnikatel.cz) [online]. V praktické části bakalářské práce je územní působnost názorně předvedena v účetních případech v bodech 5, 11 a 12, dle nového zákona i starého zákona.
V novém zákoně jsou i taxativně vymezena území, která jsou také chápana jako třetí země. Jejich rozdělení je následující:
a) území Evropské unie, která jsou součástí celního území Evropské unie b) území Evropské unie, která nejsou součástí celního území Evropské unie. Při porovnání obou legislativ je patrné, že územní působnost je jednou z nejdůležitějších změn v zákoně při posuzování předmětu daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci unijním, ve třetích zemích nebo v tuzemsku. V novém zákoně je klasický dovoz a vývoz aplikován při dodání zboží nebo
12
poskytnutí služby právě při územní působnosti ve třetích zemích. Dle starého zákona je územní působnost rozdělena pouze na tuzemsko a zahraničí.
Územní působnost je úzce spjata s místem plnění, přičemž legislativa zajišťuje, vstupuje-li do obchodního styku subjekt ze třetí země a konečný příjemce se nachází na území EU, aby plnění proběhlo na území členského státu EU.
Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti
V následující tabulce a níže uvedeném textu je uvedena rozdílnost stanovení místa plnění při dodání zboží mezi starým a novým zákonem. Tab. 1 Místo plnění při dodání zboží
Způsob dodání zboží bez odeslání nebo přepravy
Místo plnění
Nový zákon DPH
místo, kde se § 7 odst. 1
Starý zákon DPH § 2b odst. 1c)
zboží nachází v době dodání
s odesláním nebo přepravou
místo
§ 7 odst. 2
§ 2b odst. 1a)
§ 7 odst. 3
§ 2b odst. 1b)
§ 7 odst. 4
není v zákoně
zahájení přepravy nebo odeslání
dodání zboží s instalací, montáží
místo instalace, montáže zboží
na palubě letadla, lodi či vlaku
místo zahájení
uvedeno
přepravy cestujících Zdroj: Meritum Daň z přidané hodnoty 2013, str. 5
Dle nového zákona v § 7 odst. 1): „Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.“
13
Dle odst. 2): „Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží.“ Dle odst. 6): „Místem plnění při převodu nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází.“
Dle starého zákona o dani z přidané hodnoty účinného k 30. 4. 2004 v § 2b odst. 1) písm. a) : „Je místo plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo místem odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje.“ Dle odst. 2) : „Místem plnění při převodu nemovitosti a nedokončené stavby je místo, kde se nemovitost nebo nedokončená stavba nachází.“
Při porovnání obou legislativ je zřejmé, jak je promítnuta územní působnost do místa plnění, pokud přeprava zboží začíná mimo EU. Ve starém zákoně přeprava zboží místo dodání neovlivňovala. Při převodu nemovitosti v novém zákoně chybí termín nedokončené stavby, ale i když není v zákoně tento termín definován, ve smyslu stavebního zákona se stavbou rozumí i nedokončená stavba, tj. stavba, která není ještě zkolaudována.
Místo plnění při poskytnutí služby Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby dle nového zákona jsou uvedeny v § 9 odst. 1) až 4), kde je uvedeno a přesně definováno, jak je důležité rozlišit pro koho je služba poskytnuta a na koho se váže stanovení místa plnění právě při poskytnutí služby. Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo (podrobněji bude vysvětleno v další části kapitoly, jaký je rozdíl mezi identifikovanou, povinnou a nepovinnou osobou k dani z přidané hodnoty). Místo plnění se tedy přesouvá na příjemce služby pouze v případě, že tento příjemce služby uskutečňuje svou 14
ekonomickou činnost, nikoliv na poskytovatele služby. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani z přidané hodnoty, je místo plnění místo, kde má osoba poskytující službu své sídlo.
Následně je uveden příklad pro srozumitelnost výkladu nového zákona: Plátce daně objedná reklamní služby v příslušném měsíci zdaňovacího období od osoby registrované k dani v Polsku. Doklad je vystaven a doručen plátci. Plátce přizná uskutečnění poskytnutí služby od osoby registrované k dani v Polsku a přijaté plnění uvede do ř. 5 a 43 daňového přiznaní vzor č. 18. Z výše uvedeného vyplývá přesun místa zdanitelného plnění na příjemce služby (Ing. Jana Ledvinková, DPH v příkladech k 1. 5. 2013, 2013).
Dle starého zákona v § 2b odst. 3) je definováno, kdy místem plnění při poskytování služeb je místo, kde má právnická osoba poskytující službu své sídlo. Tedy místo plnění se váže na poskytovatele služby, nikoliv na příjemce služby. Ve starém zákoně není uvedeno rozlišení u osob, pro které je služba poskytována.
V porovnání obou legislativ je zřejmá složitost výkladu nového zákona a nutnost dodržování všech stanovených pravidel. V praktické části této bakalářské práce je v bodu 14 účetního případu názorně promítnut rozdíl dle nového a starého zákona v modelovém příkladu.
1.4
Daňové subjekty
Plátce daně odvádí do státního rozpočtu daň z přidané hodnoty, kterou zaplatí poplatník – konečný spotřebitel při úhradě za zboží nebo přijatou službu. Plátcem daně z přidané hodnoty je každý subjekt se sídlem, provozovnou či místem podnikání registrovaný jako plátce DPH. Podmínky stanovující nutnost registrace plátce daně jsou uvedeny v odstavci 1.5.
V novém zákoně oproti starému zákonu se objevuje termín „osoby povinné k dani“ a „identifikované osoby“. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, ale osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, ale uskutečňuje ekonomické činnosti. 15
Identifikovanými osobami se stává osoba povinná k dani, která není plátce nebo právnická osoba nepovinná k dani, pokud uskutečňuje výstupy (služby) do jiného členského státu pro osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě za účelem uskutečňování ekonomické činnosti a místo plnění není tuzemsko, ale území Evropské unie.
V následujících tabulkách je uveden rozdíl v identifikaci daňových subjektů porovnáním nového a starého zákona. Tab. 2 Typy daňových subjektů dle nového zákona
Typy daňových subjektů
Nový zákon o DPH
osoby povinné k dani
§ 5 odst. 1
skupina spojených osob
§ 5a odst. 1 a 2
osoba povinná k dani - neplátce
pokud nepřekročí obrat, může být osobou osvobozenou od daně
osoba povinná k dani - plátce
§ 6 až 6f přesahuje stanovený obrat
identifikovaná osoba
§ 6g až 6i
osoby evidované k dani
zahraniční osoby dle § 88
osoby nepovinné k dani
jsou osoby, které neuskutečňují ekonomickou činnost ve smyslu §5
osvobozená osoba
§ 4 odst. 1 písm. o)
osoba neusazená v tuzemsku
§ 4 odst. 1 písm. n)
Zdroj: Meritum Daň z přidané hodnoty 2013, str. 15
Tab. 3 Typy daňových subjektů dle starého zákona
Typy daňových subjektů
Starý zákon o DPH
osoby, které jsou povinny platit daň
§ 3 odst. 1
osoby podléhající dani
§4
plátci
§ 5 odst. 1
neplátci
pokud není překročen stanovený obrat
osoby ve sdružení - plátci
pokud je překročen individuální obrat
Zdroj: vlastní
Pokud je provedeno porovnání obou zákonů, v novém zákoně je rozšířen počet osob vztahujících se k příslušenství daně z přidané hodnoty, opět je zde poukázáno na složitější definování plátců, neplátců a osob nepovinných i 16
osvobozených od daně z přidané hodnoty. Rozhodující vliv pro zařazení do jednotlivých kategorií je patrný při porovnání obratu, dále pak i dle územní působnosti v případě, pokud daňový subjekt poskytuje služby v jiných členských státech. Nově se osoba povinná k dani nestává přímo plátcem, je pouze identifikovanou osobou, totéž platí i u obchodní korporace nepovinné k dani. Identifikovaná osoba má ve srovnání s plátcem pouze omezené povinnosti, například v případě neuskutečnění plnění v příslušném zdaňovacím období, identifikovaná osoba není povinna podávat nulové přiznání k dani z přidané hodnoty. Nemá povinnost podávat přiznání k dani z přidané hodnoty v elektronické podobě.
1.5
Definice plátce DPH, obrat, uskutečnění zdanitelného plnění
Plátce daně z přidané hodnoty Dle § 6 a § 94 odst. 1 nového zákona se plátcem daně stává osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku a jejíž obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč.
Dle § 5 starého zákona jsou plátci osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč. Dvojnásobné snížení hranice obratu, při jejímž dosažení platí povinnost pro podnikatele zaregistrovat se k dani z přidané hodnoty, přineslo logicky nárůst počtu plátců daně.
17
Obr. 1 Počet plátců daně z přidané řidané hodno hodnoty 600 000 503 028
508 046
500 000 412 988
421 865
Počet plátců
400 000
300 000
200 000
139 634 104 161
100 000
0 Celkem plátci
2003 412 988
Z toho měsíční plátci
2004 421 865
2012 503 028
2013 508 046
104 161
139 634
Sledované období Celkem plátci
Z toho měsíční plátci
Zdroj: /www.financnisprava.cz/
Z výše uvedeného grafu a porovnání obou legislativ je názorně názorn vidět, vidě jak se vlivem snížení povinné výše obratu pro registrování nových plátců plátc zvýšil počet registrovaných osob v časové ose deseti let. V roce 2013 se poč očet registrovaných plátců zvýšil téměř ěř o 95 tisíc plátců plátc daně, oproti roku 2003.
Definice obratu Pod pojmem obrat se rozumí souhrn úplat bez daně, dan včetně č ě dotace k ceně, které osobě povinné k dani ni náleží za uskutečněná uskute plnění. Uskutečněná č ěná plnění pln jsou: − dodání zboží, − převod evod nemovitosti − poskytnutí služby. služby Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.
18
Uskutečnění zdanitelného plnění Definice uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby dle nového zákona v § 21 odst. 1): „Daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak.“
2) Dle § 21 odst. písm. a) : „Dnem dodání dle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy b) dnem převzetí v ostatních případech c) dnem přenechání zboží k užívání.“
Uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby dle starého zákona o dani z přidané hodnoty je definováno v § 9 odst. 1 písm. a): „Při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ V § 9 odst. 1 písm. e): „ Při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve.“ V § 9 odst. 5: „Přijetí zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.“
Porovnáme-li obě legislativy, je patrno, že dochází ke změně v uskutečnění zdanitelného plnění v případě přijetí nebo poskytnutí zálohy. Dle nového zákona musí daňový subjekt odvést daň na výstupu v případě, pokud obdrží zálohu na budoucí dodání zboží nebo poskytnutí služby a rovněž si může uplatnit daň na vstupu v případě poskytnutí zálohy na budoucí přijetí zboží nebo služby v rámci tuzemského plnění.
19
1.6
Sazby daně z přidané hodnoty
Před vstupem České republiky do Evropské unie činila snížená sazba daně z přidané hodnoty 5 %. Základní sazba byla stanovena ve výši 22 %. Po vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004 snížená sazba daně zůstala stávající ve výši 5 % a základní sazba daně z přidané hodnoty se snížila o 3 procentní body, činila 19 %. Tab. 4 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty
Období 1. 1.1993 – 31. 12. 1994
Základní sazba daně 23%
Snížená sazba daně 5%
1. 1. 1995 – 30. 4. 2004
22%
5%
1. 5. 2004 – 31. 12. 2007
19%
5%
1. 1. 2008 – 31. 12. 2009
19%
9%
1. 1. 2010 – 31. 12. 2011
20%
10%
1. 1. 2012 – 31. 12. 2012
20%
14%
1. 1. 2013 - dodnes Zdroj: /www.financnisprava.cz/
21%
15%
Zda změny vývoje sazeb daně z přidané hodnoty ovlivnily daňové povinnosti či nároky na odpočty daně z přidané hodnoty příslušného daňového subjektu je názorně popsáno v praktické části bakalářské práce.
1.7
Vysvětlení pojmu zahraničního Reverse – charge
Jak již bylo vysvětleno, jak změna v územní působnosti zkomplikovala daňovým subjektům orientaci v daňových zákonech, tak i systém reverse - charge s sebou přinesl podstatnou změnu v zákoně o dani z přidané hodnoty. Reverse - charge neboli obrácená daň umožňuje, aby příjemce zboží nebo služby přiznal a zaplatil daň v místě dodání. Odpadá tak složité uplatňování odpočtu daně na území jiného státu nebo dokonce nutnost registrace k dani v zahraničí.
Při použití systému
Reverse charge, zboží nebo služby nejsou zdaňovány, tak jak je obvyklé jejich dodavatelem nebo poskytovatelem, ale jejich odběratelem nebo příjemcem.
Tento mechanismus před vstupem České republiky do EU je u zahraničního obchodu charakterizován tak, že na celních dokladech JCD je vyměřeno clo a daň z přidané hodnoty celním úřadem. Daňový subjekt má povinnost uhradit clo na 20
zvláštní číslo účtu a daň z přidané hodnoty v případě dovozu zboží nebo služeb na jiné číslo účtu. Povinnost úhrady byla do deseti dnů od vydání celního dokladu. Takto uhrazenou daň z přidané hodnoty si mohl český plátce nárokovat až ve svém daňovém přiznání v období, kdy tuto daň uhradil. Z výše uvedené změny vyplývá, že využitím nového zákona dochází k vylepšení cash flow dovozců. V praktické části této bakalářské práce je změna u systému Reverse – charge, způsobu výpočtu cel a příloh celních dokladů, které jsou označeny barevně v textu účetního případu, aby bylo pro porovnání zřejmé, jak je změna promítnuta do obou zákonů – nového a starého. Účetní případy týkající se těchto změn v praktické části na modelovém příkladu jsou charakteristické v bodech: 5 a 14. V bodech 10 a 12 dle nového zákona a v bodech 5, 9, 10, 12 a 14 dle starého zákona je názorně porovnáno, jak je promítnuta právě územní působnost, Reverse – charge, povinnost daňového subjektu vystavit celní doklady při dovozu a vývozu zboží do třetích zemí a provázanost s celním úřadem.
1.8
Podání formuláře „Přiznání daně z přidané hodnoty“
Dle nového zákona a informací GFŘ k povinnému elektronickému podávání pro plátce daně z přidané hodnoty dle § 101a zákona č. 235/2044 Sb. pro rok 2014 platí elektronické podávání pro: − daňové přiznání (dle vzoru č. 18, v modelovém příkladu je použit tento vzor), − dodatečné daňové přiznání a hlášení a to včetně jejich příloh, − přihlášku k registraci za plátce a oznámení o změně registračních údajů. Povinnost elektronického podávání podle § 101a ZDPH se vztahuje pouze na plátce, nikoli na identifikované osoby (MF ČR, 2014) [online].
Dle starého zákona byla povinnost podávat Přiznání k dani z přidané hodnoty osobně nebo prostřednictvím České pošty s. p.. Pro přiznání daně platil formulář dle vzoru č. 11, jenž je součástí přílohy této bakalářské práce v modelovém příkladu.
21
Při porovnání obou způsobů podání je bezpochyby příznivější elektronické podání. Výhodou oproti starému způsobu je rychlejší přenos dat a informací finanční správě. Přenos dat je zabezpečen prostřednictvím datové schránky u právnických osob nebo pomocí nezaručeného elektronického podpisu aplikací EPO u ostatních daňových subjektů.
1.9
Nejpodstatnější změny v zákoně o DPH v časové ose 10 let
1.9.1 Změny sazeb daně z přidané hodnoty Od 1. 1. 2010 nabyla účinnosti novela zákona o dani z přidané hodnoty, která obsahovala změnu základní sazby daně. Tato novela byla součástí zákona č. 362/2009 Sb. Uvedený zákon byl přijat za účelem změny některých zákonů v souvislosti s návrhem zákona o Státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Změna základní sazby daně z přidané hodnoty se zvýšila z původních 19 % na 20 % a výše snížené sazby daně z přidané hodnoty se zvýšila z původních 9 % na 10 %. V důsledku této změny je od 1. 1. 2010 navýšen odvod do státního rozpočtu o jeden procentní bod u obou sazeb daně z přidané hodnoty a současně dochází k zvýšení obchodní ziskové marže.
1.9.2. Změna pravidel pro určení místa plnění daně z přidané hodnoty při poskytování služeb Další novela zákona o dani z přidané hodnoty byla součástí zákona č. 489/2009 Sb. Tento zákon byl přijat ve vazbě na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Přijetím zákona došlo k zjednodušení při určování místa plnění daně z přidané hodnoty při poskytnutí služeb osobám povinným k dani. V § 9, který platí s účinností od 1. 1. 2010, a ve kterém došlo k některým změnám po novele od 1. 1. 2013, je zakotven základní obecný princip pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby, a to buď osobě povinné k dani, nebo osobě nepovinné k dani. Změny v novele od 1. 1. 2013 se týkají především definování provozovny pro účely místa plnění při přijímání a využívání služeb a dále následného použití nových pojmů sídlo a identifikovaná osoba.
Místem plnění při poskytnutí služeb osobě povinné k dani je místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta (příjemce služby), sídlo, popř. provozovnu (je-li 22
umístěna jinde, než je sídlo nebo místo podnikání), je-li služba poskytnuta této provozovně. Naopak místem plnění při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba, která službu poskytuje (poskytovatel služby) sídlo, popř. provozovnu (je-li umístěna jinde, než je sídlo nebo místo podnikání).
V porovnání se starým zákonem – výchozí změna spočívá v novém základním pravidle u služeb poskytovaných osobám povinným k dani. Uvedené služby se podle zvláštních pravidel platných do konce roku 2009 zdaňovaly na území jiného státu, než ve státě příjemce. Tyto služby se nově zdaní, popř. osvobodí od daně, ve státě příjemce služby. Naopak ke změně v aplikaci v praxi nedošlo u služeb, které od 1. 1. 2010 nově patří do působnosti základního pravidla, ale i předtím se místo plnění přesouvalo do státu příjemce podle zvláštních pravidel. Jsou to služby právní, poradenské a jiné podobné, reklamní, finanční a pojišťovací, převod práva a některé další. Základní pravidlo při poskytnutí služby osobám nepovinným k dani se nemění, jelikož i nadále se místo plnění stanoví podle poskytovatele služby. To znamená v místě jeho sídla nebo místa podnikání, případně provozovny, prostřednictvím které se služba poskytuje.
V důsledku této změny je kladen důraz na správné stanovení místa plnění, posouzení služby z hlediska poskytovatele nebo příjemce a rozlišení do kategorií osob povinných k dani, nepovinných k dani, osob registrovaných k dani z přidané hodnoty spolu tak s příslušnou územní působností. Rozdílnost a závažnost daňového zatížení daňových subjektů je zřejmé v případě provozovny v jiném členském státě při provádění služeb pro osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě, v nutnosti zaregistrování se příslušného daňového subjektu k dani z přidané hodnoty v příslušném unijním státě, kdy budou služby zatíženy a zdaněny daní v jiném členském státě EU a podléhat daňovým zákonům v této zemi.
Nevýhodou pro daňové subjekty je z tohoto pohledu velmi vysoká administrativní náročnost, znalost příslušného daňového zákona jiné země a s tím spojené náklady na případné tlumočnické služby.
23
1.9.3. Ručení za nezaplacenou daň Generální finanční ředitelství zveřejnilo dne 31. 10. 2013 Informaci k ručení za nezaplacenou daň. Informace tak reaguje na schválené Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Dle § 109 odst. 2 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň. Jedná se o tyto případy: 1. Pokud je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. 2.
Pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona
upravujícího omezení plateb v hotovosti (výše stanovena na 350 000,--Kč), při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně. Od 1. 1. 2014 je nutné v případě úplaty za každé zdanitelné plnění v hodnotě nad 700 000,-- Kč prověřit zveřejnění účtu poskytovatele plnění vždy, protože institut ručení za neuhrazenou daň se vztahuje na veškeré platby za zdanitelná plnění. Účet, na který je platba hrazena, musí být v Registru plátců daně z přidané hodnoty zveřejněn ke dni zadání bezhotovostní úhrady (www.finančnisprava.cz) [online].
Ve starém zákoně – před vstupem České republiky do EU tato povinnost v zákoně nebyla zakotvena. Daňové subjekty opět čelí větší administrativní náročnosti, kontrole příslušných údajů ať již stávajících dodavatelů nebo při uzavírání smluv s novými dodavateli. Tento rozdíl je soustředěn především na eliminaci v boji proti daňovým únikům.
1.9.4. Změny sazeb daně z přidané hodnoty vážící se na novely
Postupnými novelami se měnily i výše sazeb daně z přidané hodnoty v časové ose 10 let. Novela zákona o dani z přidané hodnoty provedená zákonem č. 370/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 týkající se zejména zvýšením sazby daně z dřívějších 10 % na 14 % u snížené sazby daně z přidané hodnoty. Od 1. 1. 2013 24
se zvýšily obě dosavadní sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod novelou zákona o dani z přidané hodnoty zákonem č. 500/2012 Sb. účinnou od 1. 1. 2013, kdy snížená sazba daně oproti dřívější 14 % činí 15 % a základní sazba daně oproti dřívější 20 % činí 21 %. (Ladislav Pitner a Václav Benda, Daň z přidané hodnoty s komentářem k 1. 1. 2013, 2013).
Obr. 2 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty
Vývoj sazeb DPH v ČR 1.1.1993 - 31.12.2013 25%
23%
22% 19%
Vývoj DPH v (%)
20%
20%
19%
20%
14%
15% 9%
10% 5%
5%
21%
15%
10%
5%
5% 0% 1.1.1993 - 1.1.1995 - 1.5.2004 - 1.1.2008 - 1.1.2010 - 1.1.2012 - 1.1.2013 31.12.1994 30.4.2004 31.12.2007 31.12.2009 31.1.2.2011 31.12.2012 dodnes Sledované období
Zdroj: zpracováno dle Finanční správy /www.financnisprava.cz/ (2014)
1.9.5 Reverse – charge u stavebně montážních prací tzv. tuzemský Reverse – charge. Od 1. 1. 2012 se začíná uplatňovat systém „samovyměření“ daně u tuzemského Reverse – charge u stavebních a montážních prací. Tato změna je aplikována v praktické části bakalářské práce v bodech 3, 4 a 8 spolu s analýzou zjištěného rozdílu daňové povinnosti u příslušného daňového subjektu s porovnáním daňové legislativy před vstupem do EU. Stavební a montážní práce vymezené v číselných kódech statistické Klasifikace produkce (CZ-CPA) platné od 1. 1. 2008. Tuto klasifikaci lze nalézt na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz) [online].
25
Režim přenesení daňové povinnosti je upraven § 92 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. Tento systém se uplatňuje při dodání zlata plátci (s výjimkou dodání zlata České národní bance), obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k ZDPH, týká se § 92c, 92d a 92e ZDPH. Pro poskytovatele plnění použití tohoto režimu znamená, že vystaví daňový doklad příjemci plnění se všemi náležitostmi řádného daňového dokladu až na údaj o výši daně, místo kterého uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění. Příjemce plnění je povinen na obdrženém daňovém dokladu doplnit údaj o výši daně (za správnost vypočtené daně odpovídá tento příjemce) a daň přiznat ve svém daňovém přiznání ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Příjemce má zároveň nárok na odpočet daně na vstupu za standardních podmínek pro uplatnění nároku na odpočet (§ 72 ZDPH). Pokud má příjemce plný nárok na odpočet daně, znamená pro něj použití zvláštního režimu daňově neutrální transakci (přizná daň na výstupu a zároveň uplatní nárok na odpočet daně na vstupu).
Jak poskytovatel, tak příjemce plnění musí též vést zvláštní záznamní evidenci obsahující údaje o uskutečněných či přijatých transakcích podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti a tuto evidenci v elektronické podobě podávat na svůj příslušný finanční úřad společně se svým daňovým přiznáním (ve lhůtách pro podání daňového přiznání). Formát a struktura této evidence jsou uvedeny v Pokynu GFŘ D-4 uveřejněném ve Finančním zpravodaji 2/2011 (lze je též nalézt na internetových stránkách daňové správy na www.mfcr.cz [online]. (Systém ASPI stav k 4. 8.2013 do částky 91/2013 Sb. a 32/2013 Sb. m. s., Uplatňování daně z přidané hodnoty @Zvláštní režimy – MER094012CZ – poslední stav textu).
Při vyhodnocení z pohledu daňových subjektů je kladen důraz na dokonalou znalost problematiky tohoto režimu, k ní příslušných paragrafů dle zákona o dani z přidané hodnoty, rovněž je kladen velký důraz na administrativní náročnost při vyplňování příslušných formulářů pro správce daně tzv. Výpisů z evidence dodavatele a odběratele (viz Příloha č. 3 a 4).
26
1.9.6 Možnost uplatnění nároku na odpočet daně při pořízení osobního automobilu Další podstatnou změnou v časové ose deseti let od vstupu České republiky do EU byla možnost nároku odpočtu daně z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu. Tento odpočet byl účinný od 1. 4. 2009 dle novely zákona o dani z přidané hodnoty č. 87/2009 Sb. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ve výši 19 % z ceny vozidla si mohl uplatnit subjekt, který byl podnikatelem, musel být plátcem daně z přidané hodnoty, vozidlo muselo být prokazatelně zakoupeno nejdříve dnem účinnosti novely zákona. Další podmínkou bylo splnění, kdy vozidlo nesmělo být používáno k jiným než podnikatelským účelům a nesmělo se jednat o vozidlo, u kterého neměl plátce při jeho pořízení nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
Pokud neměl plátce při pořízení osobního vozidla nárok na odpočet daně, uplatnil při dodání tohoto automobilu i po datu 1. 4. 2009 osvobození od daně, a to v souladu s bodem 3 přechodných ustanovení podle § 62 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty ve znění platném do dne 31. 3. 2009.
V porovnání se starým zákonem neměli podnikatelé možnost uplatnit si daň na vstupu při pořízení osobního automobilu. Rozdíl je shledáván jako pozitivní z hlediska vrácení finančních prostředků od správce daně. Zvyšuje se tak možnost rozvoje podnikání, kdy má podnikatel možnost své finance využít a investovat tak do své firmy. V budoucnu, pokud se podnikatel rozhodne vozidlo prodat, odvede správci daně příslušnou daň na výstupu. Odvedená daň však bude nepochybně nižší, z důvodu opotřebení automobilu za dané období. Aplikace této změny je uvedena v bodu 13 modelového příkladu v praktické části bakalářské práce.
1.9.7 Možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Podstatná novela zákona o dani z přidané hodnoty s příznivým vlivem pro daňové subjekty je dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty odst. 1 možnost provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení: „Plátce jako věřitel, jemuž při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla ve lhůtě 6 27
měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, z tohoto plnění dosud nezanikla, je podle tohoto odstavce oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky při splnění podmínek v písm. a) až d) tohoto odstavce.“ (Daň z přidané hodnoty s komentářem k 1. 5. 2013, 2013, str. 167).
-
První nezbytnou podmínkou je, že dlužník se nachází v insolvenčním řízení, insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka a dlužník je plátce.
-
Druhá podmínka je závazná, kdy musí být věřitelova pohledávka nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku přihlášena v insolvenčním řízení a je k ní přihlíženo.
-
Třetí podmínkou je neprovázanost osob mezi věřitelem a dlužníkem tj. nesmí to být kapitálově spojené osoby, osoby blízké ani osoby, které podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nově s účinností od 1. 1. 2014 nesmí být společníky téže společnosti, jsou-li plátci.
-
Poslední nezbytnou formální, ale i časovou podmínkou je, doručení příslušného daňového dokladu dle § 46 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty tzv. opravného daňového dokladu s příslušnými náležitostmi mezi věřitelem a dlužníkem.
V důsledku této novely je ukázáno, jak daňový subjekt může získat své finanční prostředky zčásti zpět dle výše uvedených pokynů a snížit si tak svou daňovou povinnost vůči správci daně. Získané finanční prostředky v rámci zúčtování v příslušném zdaňovacím období tedy může použít pro rozvoj svého podnikání. Aplikace této změny je v bodu 15 modelového příkladu v praktické části bakalářské práce.
V časové ose deseti let je celá škála novel a změn v zákoně o dani z přidané hodnoty, touto prací je poukázáno na ty důležité, s kterými se setkávám v praxi jako soukromá účetní. Aplikace analýzy v praktické části této bakalářské práce navazuje postupně na jednotlivé změny a odráží se tak v příslušných vyplněných formulářích k jednotlivým rokům. 28
Nyní je názorně aplikováno vše, co je popsáno v úvodní části této bakalářské práce příslušného daňového subjektu k 30. 4. 2004 dle starého zákona a porovnáno s novým zákonem. Je zde popsáno a pomocí účetních případů z praxe vyčísleno, jak změny v legislativě ovlivnily daňovou povinnost případně nadměrný odpočet u jednoho a téhož daňového subjektu.
2
Modelový příklad
2.1 Porovnání stavu k 31. 1. 2004 a 31. 1. 2014 Modelový příklad: Název daňového subjektu: ŠKODA GROUP a.s. tř. Václava Klementa 869 29301 Mladá Boleslav
IČ: 67208100 DIČ: CZ67208100
Předmět ekonomických činností: -nákup a pořízení zboží za účelem jeho dalšího prodeje -provádění staveb – výstavba bytových a nebytových budov -poradenské práce v oblasti účetních poradců -silniční automobilová doprava -obchodování s cennými papíry
Daňový subjekt je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty s měsíčním zdaňovacím obdobím, je účetní jednotkou a jeho sídlo je v České republice.
Účetní případy, souhrn za měsíc dle záznamní povinnosti daně z přidané hodnoty, kdy byly vystaveny i přijaty daňové doklady:
29
K 31. 1. 2004 údaje v CZK, tiskopis daně z přidané hodnoty vzor č. 11, který byl platný pro zdaňovací období – měsíc v roce 2004, v příloze č. 2 této bakalářské práce.
K 31. 1. 2014 údaje v CZK, tiskopis daně z přidané hodnoty vzor č. 18, který je platný od 1. 1. 2013, v příloze č. 1 této bakalářské práce.
Za rok 2003 i 2013 vykázal plátce roční koeficient ve výši 1,00 (pro zjednodušení)
1. Tržby za prodej zboží v tuzemsku. Zákon
Základ daně
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
(v CZK)
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu v zákoně
445
§10 odst. 1 + 9 odst. 1, písm.
(v CZK)
starý
65 000
22
14 300
zákon nový
a) 65 000
21
13 650
1
§13 odst. 1
zákon
Porovnáním tržeb za prodej zboží v tuzemsku je zřejmé, že uplatněním nového zákona se hodnota DPH snížila.
2. Tržby z prodeje služeb v tuzemsku - účetní poradenské práce. Zákon
Základ daně
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
(v CZK)
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu v zákoně
445
§10 odst. 1 + 9 odst. 1, písm.
(v CZK)
starý
52 000
22
11 440
zákon nový
e) 52 000
21
10 920
1
§14 odst. 1
zákon
Porovnáním tržeb za prodej služeb v tuzemsku je zřejmé, že uplatněním nového zákona se hodnota DPH snížila.
30
3. Tržby z prodeje služeb – stavebně-montážní práce – stavba rodinného domu pro fyzickou osobu – občana /podlahová plocha do 350 m2/. Zákon
Základ daně
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
(v CZK)
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu v zákoně
444
§10 odst. 1 + §9 odst. 1
(v CZK)
starý
500 000
5
25 000
zákon nový
písm. f) 500 000
15
75 000
2
§14 odst. 1
zákon
Porovnáním tržeb za prodej služeb – stavebně montážních prací v tuzemsku je zřejmé, že uplatněním nového zákona se hodnota DPH zvýšila
4. Tržby z prodeje služeb – stavebně- montážní práce – stavba výrobní haly pro osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty provádějící ekonomickou činnost dle nového zákona a pro plátce DPH dle starého zákona. Zákon
starý
Základ daně
Procen
Hodnota DPH
Řádek
Identifikace
(v CZK)
to DPH
(v CZK)
tiskopisu
příslušného paragrafu v zákoně
750 000
5
37 500
444
§10 odst. 1 + §9 odst. 1
zákon
písm. f)
nový
750 000*
0
0
25
§92a odst. 3 a 5, §92e odst.
zákon
1, 2 Výpis z ev. dodavatel viz příloha č. 4
* kód: 43.99.50-Montáž ocelových konstrukčních prvků, text na faktuře: “Daň odvede zákazník.“
V případě nového zákona byla využita možnost přenesení daňové povinnosti na zákazníka.
5. Pořízení zboží z jiného členského státu EU – dovoz zboží ze zahraničí z Německa + bod 14 (starý zákon)
-
dovoz zboží od osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě – Německu /DIČ-ověřeno v registru plátců daně z přidané hodnoty/ - Německá došlá faktura (nový zákon).
31
Zákon
Základ
Procento
Hodnota DPH
Řádek
Identifikace
daně
DPH
(v CZK)
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý zákon nový
87 380 56 364
v zákoně
22% 21%
19 224 11 837
zákon
303
§43, odst. 1 písm. a), odst.
3
3,4 a 5 §16 odst. 1
43
§72 odst. 1 písm. c)
Nákup zboží byl uskutečněn ve stejné hodnotě 2 200 EUR. Výši základu daně podle starého zákona ovlivnila kromě procenta daně hodnota kurzu eura k české koruně v daném období a započítání cla a nákladů na dopravu. Starý zákon: 2 220 EUR * 31,42 = 69 124 CZK + 2 546 CZK + 15170 CZK = 87380 CZK (viz JCD EU_4 2004 dovoz DE – příloha č. 7) Nový zákon: 2 220 EUR * 25,62 = 56 364 CZK
6. Tržby za provedenou dopravu v rámci EU, doprava byla započata v tuzemsku – v ČR. Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
20 015
zákon nový
(v CZK)
osvobozeno
0
v zákoně
430
od DPH 20 000
21
§47, odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a)
4 200
1
§14 odst. 1
zákon
Rozdíl mezi starým a novým zákonem byl v možnosti osvobození od DPH v intencích starého zákona.
7. Prodej cenných papírů v hodnotě CZK 200 000,Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
(v CZK)
v zákoně
32
starý
200 000
zákon nový
0
400
0
50
§28 odst. 2 písm. b)
od DPH 200 000*
zákon
*
osvobozeno osvobozeno od DPH
§51 odst. 1 písm. c), § 54 odst. 1 písm. a)
pokud by prodej cenných papírů činil v příslušném roce více než 10 mil. CZK, prodej by byl zdanitelným
plněním a musela by být odvedena daň z přidané hodnoty na výstupu)
8. Přijetí subdodávky od osoby registrované k dani z přidané hodnoty: a/stavebně-montážní práce na rodinném domě pro fyzickou osobu – občana /váže se k bodu 3/.
Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
200 000
(v CZK)
5
10 000
v zákoně
304
zákon nový
§19 odst. 1,2 a 3, §19a odst. 1
200 000*
15
30 000
zákon
11
§92a odst. 1,2 a 4
44
Výpis z ev. odběratel viz příloha č. 3
* částka na došlé faktuře v CZK 200000,-- s textem „Daň odvede zákazník“ KÓD: 43.33.10 Obkladačské práce
b/stavebně-montážní práce na výrobní hale /váže se k bodu 4/ Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
450 000
(v CZK)
5
22 500
v zákoně
304
zákon nový zákon
§19 odst. 1,2 a 3, §19a odst. 1
450 000*
21
94 500
10
§72 odst. 1 písm. a)
43
Výpis z ev. odběratel viz příloha č. 3
* částka na došlé faktuře v CZK 450 000,-- s textem „Daň odvede zákazník“ KÓD: 43.99.60 Zednické práce
33
9. Dodání zboží do jiného členského státu EU, hodnota plnění v CZK 75 000,-/váže se k bodu 5/, týká se změny vlastnického práva.
Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
(v CZK)
v zákoně
75 000*
0
0
410
§45 odst. 1,2 a 3
75 000
0
0
20
§64 odst. 1, §102
zákon nový zákon
Souhrnné hlášení viz příloha č. 5
* JCD EU_1 2004 vývoz D E viz příloha č. 6
Ve starém zákoně hodnota zboží je základem daně, podle nového zákona jde o ostatní plnění s místem plnění mimo tuzemsko, s nárokem na odpočet daně.
10. Vývoz zboží do Švýcarska, hodnota plnění v CZK 100 000,-- se změnou vlastnického práva. Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
(v CZK)
v zákoně
100 000*
0
0
410
§45 odst. 1,2 a 3
100 000**
0
0
22
§66, §33a
zákon nový zákon *JCD EX_1 2004 vývoz CH viz příloha č. 8 **JSD EX_A2014 vývoz CH viz příloha č. 10
34
11. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty – došlé faktury: a/došlá faktura za nákup zboží v tuzemsku /váže se k bodu 10 a k bodu 14/ Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
50 000
(v CZK)
22
11 000
v zákoně
305
zákon nový
§19 odst. 1,2 a 3, §19a odst. 1
50 000
21
10 500
40
zákon
§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b)
b/došlá faktura za nakoupený materiál v tuzemsku /váže se k bodu 3 a 4/ Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
200 000
(v CZK)
22
44 000
v zákoně
305
zákon nový
§19 odst. 1,2 a 3, §19a odst. 1
200 000
21
42 000
40
zákon
§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a)
c/došlá faktura za spotřebované vodné v tuzemsku Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
5 000
(v CZK)
5
250
v zákoně
304
zákon nový zákon
§19 odst. 1,2 a 3, §19a odst. 1
5 000
15
750
41
§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a)
Rozdíl mezi starým a novým zákonem při nákupu zboží a služeb v tuzemsku a následném uplatnění nároku na odpočet daně je ve výši sazby DPH.
35
12. Dovoz - došlá faktura za materiál ze Švýcarska, přičemž materiál byl propuštěn do celního režimu volný oběh a částka je včetně cla. Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
(v CZK)
v zákoně
10 700*
22
2 354
303
§43 odst. 3,4 a 5
10 000**
21
2 100
7
§23 odst. 1 písm. a), odst.
zákon nový
3a7
zákon 43
§72 odst. 1 písm. c), §33a
* JCD IM_42004 dovoz CH viz Příloha č. 9 ** JSD IM_A2014 dovoz CH viz Příloha č. 11
Hodnota základu daně a tím výše DPH při aplikaci nového zákona je nižší o vyměřené clo, protože v podmínkách nového zákona bylo vyměřené clo pod hranicí 240 CZK a nebylo vyměřeno.
13. Nákup osobního automobilu pro ekonomickou činnost daňového subjektu v tuzemsku, částka včetně daně z přidané hodnoty v CZK 544500,Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
(v CZK)
v zákoně
starý zákon nový
U osobních automobilů nebyla možnost uplatnění DPH na vstupu. 450 000
21
94 500
40
§13 odst. 1
zákon
14. Přijetí služby – doprava zboží v Německu od osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě – v Německu. 36
Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
starý
15 710*
zákon nový
12 500
(v CZK) Vyčísleno a
Vyčísleno a
přiznáno v bodě
přiznáno
5
v bodě 5
21
2 625
zákon
v zákoně
303
§2b odst. 3 písm. a) nebo b)
5
§9 odst. 1
43
§72 odst. 1 písm. c)
*JCD EU_2004 dovoz DE viz příloha č. 7
V pojetí starého zákona byla doprava zboží započítávána do celní hodnoty, protože nebylo možné rozlišit zvlášť částku za zahraničí úsek a zvlášť za úsek tuzemský.
15. Žádost o vrácení daně ve výši 21000,--CZK (základ daně CZK 100000,-) u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení, náš subjekt je věřitelem a splňuje všechny podmínky, které jsou závazné pro tuto operaci, přesný popis v teoretické části Zákon
Základ
Procento
Hodnota
Řádek
Identifikace
daně
DPH
DPH
tiskopisu
příslušného paragrafu
(v CZK)
(v CZK)
v zákoně
starý zákon nový
Nebyla možnost uplatnění snížení DPH na výstupu. -100 000
21
-21 000
1 a 33
§ 44
zákon
Zatímco při uplatnění nového zákona má plátce daně možnost snížit daň na výstupu, pokud je jeho dlužník v insolvenčním řízení a současně splňuje všechny podmínky závazné pro tuto operaci dané zákonem, ve starém zákoně tato možnost nebyla.
37
16. Porovnání přiznání k dani podle starého a nového zákona.
starý
Výsledná daňová povinnost
Přílohy
nadměrný odpočet ve výšce 21 088 CZK
Celní deklarace, JCD.
nadměrný odpočet ve výšce 64 980 CZK
Souhrnné hlášení, JSD,
zákon nový zákon
2.2
Výpis z evidence
Srovnávací analýza – indexy
V této části bakalářské práce je provedena srovnávací analýza použitím časového indexu, tzn. o kolik je jedna hodnota ukazatele větší (menší) než jiná hodnota ukazatele. Je porovnávána výsledná daň z přidané hodnoty dle starého a nového zákona.
2.2.1 Použití časového indexu Výsledná hodnota ukazatele daně z přidané hodnoty u subjektu ŠKODA GROUP a.s.
Tab. 5 Výsledné hodnoty z přiznání k DPH.
rok
Nadměrný odpočet (vratka DPH z FÚ) v CZK
2004
21.088
2014
64.980
i14 / 04 =
64980 = 3,0814 21088
Nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty (vratka DPH z FÚ daňovému subjektu ŠKODA GROUP a.s.) vzrostl oproti roku 2004 o 208,14 %. V roce 2014 je umožněno daňovým subjektům uplatnit si na vstupu daň z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu. Dalším dopadem zvýšení vratky je způsobeno využitím možnosti snížení své daňové povinnosti na výstupu u věřitele z hodnoty přihlášené pohledávky v insolvenčním řízení dle uvedených podmínek.
38
2.2.2 Porovnání DPH na vstupu pomocí odchylky Tab. 6 DPH na vstupu rok 2004 vs. 2014
ROK
DPH na VSTUPU v CZK
2004
109.328
2014
288.812
Hodnota daně z přidané hodnoty na vstupu se oproti roku 2004 zvýšila o 179.484,CZK. Daňový subjekt si nárokuje v roce 2014 více finančních prostředků od státu oproti roku 2004. Tento výsledek je zapříčiněn použitím režimu Reverse – charge tuzemského i zahraničního. Teorie tohoto principu je vysvětlena v úvodní části bakalářské práce. Hodnota na vstupu je vyšší z důvodu změny sazeb snížené sazby daně z přidané hodnoty, kdy při dodání stavebně montážních prací vykazuje daňový subjekt daň na vstupu a následně i na výstupu. Rozdíl oproti roku 2004 je patrný i u stavebně montážních pracích provedených na rodinném domě a na výrobní hale, kdy ve starém zákoně byly tyto práce zdaňovány sazbou 5 % a dle nového zákona se sazba u prací na rodinných domech zvýšila na 15 % a provozních oblastech na 21 %. Tento dopad zákonitě ovlivňuje právě tak daň z přidané hodnoty vykázanou na vstupu v příslušných letech.
2.2.3 Porovnání DPH na výstupu pomocí odchylky Tab. 7 DPH na výstupu 2004 vs. 2014
ROK
DPH na VÝSTUPU v CZK
2004
88.240
2014
223.832
Hodnota daně z přidané hodnoty na výstupu se oproti roku 2004 zvýšila o 135.592,--CZK. Zvýšení je opět zapříčiněno zvýšením snížené sazby daně z přidané hodnoty o 10 % oproti roku 2004. Vlivem zvláštního režimu u Reverse – charge, kdy je vykázáno plnění na vstupu a zároveň na výstupu dochází k ovlivnění výše daně z přidané hodnoty vykázané v Přiznání k dani z přidané hodnoty v příslušných letech na výstupu.
39
3 Vyhodnocení yhodnocení zjištěných zjišt změn, n, výhody, nevýhody z pohledu daňových subjektů Analýzou je prokázáno, že změny zm v legislativě oproti roku 2004 zvýhodnily daňový da subjekt analyzovaný v této bakalářské ba práci.
Provázání výsledků výsledk z analýzy s grafem:„Přehledu řehledu vybraných a
3.1
vrácených finančních čních prost prostředků ze státního rozpočtu“ rozpoč daňovým subjektům
Přehled vybraných a vrácených finačních prostředků 300 250 238,2
Výběr DPH (mldkč)
200 150
194,7
100 50 0 -50
-84,9
-150
-90,3 -112,1
-100 Daňová povinnost 2013
NO a vrácení daně 2004
-113,4 NO a vrácení daně 2013
Duben
194,7
-84,9
-90,3
Květen
238,2
-112,1
-113,4 Sledované období
Obr. 3 Přehled ehled vybraných a vrácených finan finančních prostředků ze státního rozpočtu čtu daňovým da subjektům v dubnu a květnu ětnu rok 2004 a rok 2013.
Zdroj: použito z údajů ů Finanč Finanční správy /www.financnisprava.cz/ (2014)
Tento graf dokazuje porovnání nadměrných nadm odpočtů v dubnu 2004, kdy vratka daňovým subjektům ů činila 84,9 mld. CZK, přičemž p emž vratka daňovým daň subjektům v roce 2013 v květnu ě činila 113,4 mld. CZK. Z čehož ehož vyplývá, že správci daně dan vrací více daňovým ovým subjektům subjekt než před vstupem České eské republiky do Evropské unie. Jedna z hlavních výhod pro daňové subjekty je zřejmá řejmá v možnosti delší disponibilnosti finančních čních prostředků pr u osob registrovaných k dani z přidané hodnoty (plátci DPH), které uskutečňují uskute transakce v rámci unijního plnění, pln kdy 40
nemusí odvádět clo a daň z přidané hodnoty do deseti dnů dle celního dokladu, jak tomu bylo před vstupem České republiky do Evropské unie. V rámci Evropské unie jsou zachovány bezcelní podmínky. Další výhoda pro daňové subjekty spočívá v rychlejším spojení a podání informací prostřednictvím elektronického podávání příslušných formulářů správcům daně. Nevýhodou pro daňové subjekty je zvýšená administrativní náročnost a technické vybavení při vyplňování příslušných formulářů při použití zvláštního režimu u tuzemského Reverse – charge.
41
Závěr Jak vyplývá z praktického příkladu uvedeného v této části bakalářské práce, daňová povinnost plátce daně ŠKODA GROUP a.s. v časové ose od roku 2004 ke dni 31. 1. 2014 se snížila, neboť se nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty oproti roku 2004 zvýšil téměř dvojnásobně. Příčinou tohoto vzrůstu byla změna v legislativě v možnosti odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu u osobních automobilů a možnosti odečtu daně z přidané hodnoty na výstupu u pohledávek v insolvenčním řízení u věřitele. Velikost výstupu daně z přidané hodnoty a její změna je prokázána zvýšením snížené sazby daně z přidané hodnoty z původních 5 % na 15 % u veškerých stavebně montážních prací. Charakteristické změny právních úprav daně z přidané hodnoty jsou aplikovány na modelovém příkladu, porovnáním starého a nového zákona. Analýzou je potvrzeno, že nejen vstupem České republiky do Evropské unie získaly daňové subjekty výhody, ale i změnami legislativy v průběhu časové osy 10 let. Rozdíl je patrný v objemu vrácených finančních prostředků od správce daně, který je vyšší v roce 2014 oproti roku 2004. Přijetím nové legislativy v oblasti daně z přidané hodnoty se v porovnání s předcházejícím obdobím zpřísnila daňová pravidla, a orientace v zákoně je obtížnější. Se zavedením institutu přenesení daňové povinnosti je spojen nárůst počtu vyplňovaných formulářů. Přináší to nejen zvýšenou administrativní náročnost, ale i potřebu dobré orientace v zákoně při vyplňování složitých výpisů a hlášení. Cílem takto nastavených pravidel je na jedné straně zjednodušit podnikateli jeho činnost, možností uplatňování daně z přidané hodnoty na vstupu u přijatých zdanitelných plnění v podmínkách, které zná a na druhé straně zabezpečit přehled o činnosti daňových subjektů pro stát. Tím, že finanční úřady získávají přehled o uskutečněných zdanitelných plněních nejen na území České republiky, ale v rámci celé unie, mohou tak lépe odhalovat daňové úniky a zvýšit efektivnost výběru daně. Přínos této bakalářské práce uvádím v možnosti posouzení uvedených změn z hlediska teoretického a názorně i praktického na základě sestaveného modelového příkladu střední obchodní korporace z mé praxe. Touto prací je dokázáno, jaký přínos pro konkrétní daňový subjekt měla změna legislativy 42
v období deseti let, a aby každý, kdo bude tuto práci číst, si mohl udělat představu o příslušných daňových, celních, unijních a bez unijních operací. Jak jsou tyto operace zachyceny v příslušných formulářích z hlediska daně z přidané hodnoty, jistě pomohou k tomu, aby čtenář byl schopen posoudit dopady změn v legislativě České republiky před vstupem do Evropské unie i po jejím vstupu. Je nutno zdůraznit, že Česká republika nevstoupila k 1. 5. 2004 do zdaleka zaběhlého právního pořádku. Právní řád se vyvíjí celých 10 let a ještě se i nadále bude vyvíjet, aby vše fungovalo, tak jak má a k prospěchu jak na straně daňových subjektů, tak i na straně legislativních procesů. Otevření hranic přispělo k volnému pohybu zboží, kapitálu a služeb, kdy nejen daňové subjekty, ale i občané, studenti a
nepodnikatelé
získaly
široké
možnosti
v uplatnění
v podnikatelské
i
nepodnikatelské sféře než tomu bylo před vstupem do Evropské unie.
43
Seznam literatury Benda, V. – Pitner, L. Daň z přidané hodnoty s komentářem k 1. 5. 2013. Olomouc: ANAG,2013. 583 s. ISBN 978-80-7263-812-3. Havel, T. Meritum Daň z přidané hodnoty 2013. Praha 3 : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013. 131 s. ISBN 978-80-7357-997-5. Ledvinková, J. Daň z přidané hodnoty v příkladech k 1. 5. 2013. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2013. 663 s. ISBN 978-80-7263-813-0. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky č. 78/2004, s. 4946 a násl. ISSN 1211-1244. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. IN: Sbírka zákonů České republiky č. 117/1992, s. 3500 a násl. ISSN 1211-1244. Systém ASPI - stav k 31. 3. 2014 do částky 21/2014 Sb. a 7/2014 Sb. m. s. Evropská unie a český právnický svět, 1. Část – LIT27049CZ – poslední stav textu Pramen: Autor: Jan Rambousek ze dne 10. 4. 2006 DEx – Daňový expert (Wolters Kluwer) Systém ASPI - stav k 31. 3. 2014 do částky 21/2014 Sb. a 7/2014 Sb. m. s. Evropská unie a český právnický svět, 1. část - LIT27049CZ - poslední stav textu Systém ASPI stav k 4. 8.2013 do částky 91/2013 Sb. a 32/2013 Sb. m. s., Uplatňování daně z přidané hodnoty @Zvláštní režimy – MER094012CZ – poslední stav textu.
GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ, Informace GFŘ k povinnému elektronickému podávání v roce 2014 [online]. Ministerstvo financí, 21. 1. 2014. [cit. 2014-2-3] dostupné z:
Přehled vývoje inkasa uvedený dle daní v ČR, v letech 1993 až 2013.[online] Ministerstvo financí, Finanční správa [cit. 2014-2-11] dostupné z Ponikatel.cz, Jak na DPH a obchody se zahraničím [online] [cit. 2014-2-3] dostupné z Informace GFŘ – k ručení za nezaplacenou daň 2013, Ministerstvo financí, 11. září 2013 [citace 2014-5-9] dostupné z Klasifikace produkce (CZ – CPA) [online] Český statistický úřad, 11. 2. 2014 [citace 20145-9] dostupné z http:
44
Seznam příloh Příloha č. 01 Příloha č. 02 Příloha č. 03 Příloha č. 04 Příloha č. 05 Příloha č. 06 Příloha č. 07 Příloha č. 08 Příloha č. 09 Příloha č. 10 Příloha č. 11 -
Přiznání k DPH leden 2014 VZOR č. 18 Přiznání k DPH leden 2004 VZOR č. 11 Výpis z evidence leden 2014 odběratel Výpis z evidence leden 2014 dodavatel Souhrnné hlášení leden 2014 JCD EU_1 2004 Vývoz Německo leden 2004 JCD EU_4 2004 Dovoz Německo JCD EX_1 2004 Vývoz Švýcarsko JCD IM_4 2004 Dovoz Švýcarsko JSD EX_A 2014 Vývoz Švýcarsko JSD IM_A 2014 Dovoz Švýcarsko
45
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Dagmar Šandorová
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
NÁZEV PRÁCE
Vývoj daně z přidané hodnoty v České republice po vstupu do Evropské unie
VEDOUCÍ PRÁCE
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
KATEDRA
KFDP - Katedra finančního a daňového práva
POČET STRAN
47
POČET OBRÁZKŮ
3
POČET TABULEK
7
POČET PŘÍLOH
11
STRUČNÝ POPIS
Cílem je zjistit a vyhodnotit obě případové studie z pohledu daňového subjektu a jeho vyplývající daňové povinnosti vůči státu.
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
Zaměřeno na porovnání změn v legislativě daně z přidané hodnoty České republiky na modelovém příkladu u daňového subjektu před vstupem do EU k datu 30. 4. 2004 a po 10 letech po vstupu do EU dle právního stavu k 1. 1. 2014. Analýza prokázala vzrůst množství vrácených finančních prostředků daňovému subjektu v roce 2014 oproti roku 2004 téměř dvojnásobně. Důvodem byla možnost odpočtu DPH u nákupu osobních automobilů, vzrůst sazby DPH u veškerých stavebních prací a možnosti odpočtu DPH u pohledávek v insolvenčním řízení u věřitele. Bylo prokázáno větší administrativní zatížení v boji proti daňovým únikům.
KLÍČOVÁ SLOVA Daň z přidané hodnoty, místo plnění, osoba registrovaná k DPH, Reverse - charge
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne 46
ANNOTATION AUTHOR
Dagmar Šandorová
FIELD
6208R163 Business Management and Finance
THESIS TITLE
Developement of Value Added Tax in the Czech Republic before and after joining the EU.
SUPERVISOR
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
DEPARTMENT
KFDP - Department of Financial and Tax Law
NUMBER OF PAGES
47
NUMBER OF PICTURES
3
NUMBER OF TABLES
7
NUMBER OF APPENDICES
11
SUMMARY
YEAR
2014
The aim is to identify and evaluate both case studies from the perspective of taxpayers and the resulting tax obligations to the state. It is focused on comparing the changes in the legislation of Value Added Tax in the Czech Republic on a model example by taxpayer prior joining the EU on 30 th April 2004 and after 10 years from joining the EU according to legal status on 1st January 2014. The analysis has revealed an increase in the amount of refunded taxpayer in 2014 compared to 2004, almost double. The reason was the possibility of deduction of VAT on the purchase of passenger vehicles, increase the VAT rate for all construction work and VAT certified for claims in insolvency proceedings by creditors. A greater administrative burden in the fight against tax evasion was demonstrated.
KEY WORDS
The Value Added Tax, place of performance, person registered for VAT, self - assessment
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
47
