ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Lukáš Broul
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
HOSPODAŘENÍ ČESKÝCH AEROLINIÍ
Lukáš BROUL
Vedoucí práce: doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 24. 11. 2013
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji doc. Ing. Tomáši Krabcovi, Ph.D., MBA za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 9 1
Teoretická východiska řešení ........................................................................ 10 1.1
1.1.1
Rozvaha ........................................................................................... 10
1.1.2
Výkaz zisků a ztrát ............................................................................ 11
1.1.3
Výkaz cash flow ................................................................................ 11
1.2
Vypovídací schopnost účetních výkazů................................................... 11
1.2.1
Vypovídací schopnost rozvahy ......................................................... 11
1.2.2
Finanční a operativní leasing ............................................................ 12
1.2.3
Vypovídací schopnost výkazu zisků a ztrát ...................................... 12
1.2.4
Vypovídací schopnost výkazu cash flow ........................................... 13
1.3
2
Zdroje informací pro finanční analýzu ..................................................... 10
Metody finanční analýzy .......................................................................... 13
1.3.1
Horizontální a vertikální analýza ....................................................... 13
1.3.2
Analýza poměrových ukazatelů ........................................................ 14
Finanční analýza Českých aerolinií ............................................................... 19 2.1
Vývoj Českých aerolinií ........................................................................... 19
2.1.1
1999.................................................................................................. 20
2.1.2
2000.................................................................................................. 20
2.1.3
2001.................................................................................................. 21
2.1.4
2002.................................................................................................. 21
2.1.5
2003.................................................................................................. 22
2.1.6
2004.................................................................................................. 23
2.1.7
2005.................................................................................................. 25
2.1.8
2006.................................................................................................. 26
2.1.9
2007.................................................................................................. 27
2.1.10
2008 .............................................................................................. 28
2.1.11
2009 .............................................................................................. 29
2.1.12
2010 .............................................................................................. 31
2.1.13
2011 .............................................................................................. 32
2.1.14
2012, 2013 .................................................................................... 33
2.2
Horizontální a vertikální analýza aktiv ..................................................... 34
2.3
Horizontální a vertikální analýza pasiv .................................................... 35
2.4
Horizontální a vertikální analýza výkazu zisků a ztrát ............................. 37
5
3
2.5
Analýza Cash Flow.................................................................................. 40
2.6
Poměrové ukazatele................................................................................ 41
2.6.1
Ukazatele rentability ......................................................................... 41
2.6.2
Ukazatele likvidity ............................................................................. 43
2.6.3
Ukazatele zadluženosti ..................................................................... 44
2.6.4
Ukazatele aktivity .............................................................................. 47
Zhodnocení situace a návrhy řešení .............................................................. 50
Závěr .................................................................................................................... 54 Zdroje ................................................................................................................... 57 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 61 Přílohy .................................................................................................................. 62
6
Seznam použitých zkratek a symbolů a. s.
akciová společnost
ABS
absolutní hodnota
ACMI
Aircraft, crew, maintenance, insurance (pronájem letounu včetně posádky, údržby a pojištění)
apod.
a podobně
atd.
a tak dále
bank.
bankovní
cca
cirka
CF
cash flow
č.
číslo
ČAH
Český Aeroholding
ČR
Česká republika
ČSA
České aerolinie
DHM
dlouhodobý hmotný majetek
dl.
dlouhodobý
EAT
Earnings After Tax (zisk po zdanění)
EBRD
European Bank for Reconstruction and Development (Evropská banka pro obnovu a rozvoj)
EBT
Earnings Before Tax (zisk před zdaněním)
EK
Evropská komise
HM
hmotný majetek
Kč.
česká koruna
kr.
krátkodobý
leas.
leasing
LP
Letiště Praha
7
Ltd.
limited (akciová společnost)
mil.
milion
mld.
miliarda
např.
například
obr.
obrázek
ROA
Return On Assets (rentabilita aktiv)
ROE
Return On Equity (rentabilita vlastního kapitálu)
ROCE
Return On Capital Employed (rentabilita vloženého kapitálu)
ROS
Return On Sale (rentabilita tržeb)
Sb.
Sbírky
sedač. kap. sedačková kapacita splat.
Splatnost
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
tab.
tabulka
tis.
tisíc
tj.
to je
tzn.
to znamená
USD
americký dolar
VH
výsledek hospodaření
VK
vlastní kapitál
ZK
základní kapitál
8
Úvod Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit hospodaření Českých aerolinií. Český vlajkový dopravce si v průběhu několika minulých let prošel velkými ekonomickými problémy, které téměř zapříčinily jeho bankrot. Protože mi není jeho osud lhostejný, chtěl bych zjistit, co takové problémy způsobilo. Co zapříčinilo problémy v roce 2001? Co vedlo k obrovské expanzi dopravce od roku 2003? Proč byla v roce 2009 vygenerována rekordní ztráta? Jak došlo ke zvýšení základního kapitálu o rok později? Proč se ČSA zbavily většiny majetku? Proč se ČSA muselo spojit s Letištěm Praha a vytvořit tak Český Aeroholding, který je mnohými konkurenty kritizován? Na tyto otázky a ještě na spoustu jiných se pokusím v bakalářské práci odpovědět. K tomu mi částečně dopomůže finanční analýza a částečně posouzení známých skutečností, které popisují události v Českých aeroliniích. Na základě zjištění a výsledků lze následně navrhnout nová opatření, která by pomohla národního dopravce „uzdravit“, a doporučit, na co by se měl management firmy zaměřit, popřípadě čeho by se měl vyvarovat. Je současný obchodní model v pořádku? Je v pořádku složení flotily? A co výběr destinací? Otazníků nad podnikám ČSA je mnoho. A po zodpovězení otázek lze vyvodit, proč už společnost nepatří mezi světovou elitu leteckých společností a zaostává za takovými rivaly jako je Swiss, Lufthansa, Austrian Airlines nebo British Airways.
9
1 Teoretická východiska řešení Pro posouzení ekonomické situace a finančního zdraví podniku se využívá finanční analýza. Metodický nástroj, díky kterému lze následně formulovat doporučení pro další vývoj firmy. Aby analýza mohla být provedena důkladně, je potřeba znát konkrétní data společnosti, o která se dá opřít. Jde především o údaje z výročních zpráv. Výroční zprávu jsou povinny vyhotovit společnosti, jejichž účetní závěrka musí být ze zákona ověřena auditorem. Zde jsou přiloženy výkaz zisků a ztrát, rozvaha a přehled o cash flow. Je ale dobré znát i doplňující informace o společnosti, například z tiskových zpráv nebo novinových a internetových článků. Analýza vychází zejména z dat minulosti, ale slouží jako podklad pro budoucí investiční rozhodování. Údaje vyplývající z finanční analýzy jsou důležité pro mnoho zainteresovaných stran. Nejen pro manažery a vlastníky podniku, ale také pro banky, věřitele, strategické partnery, státní orgány, zaměstnance, novináře a v neposlední řadě i pro širokou veřejnost.
1.1 Zdroje informací pro finanční analýzu K vytvoření finanční analýzy je důležité čerpat zdroje z důvěryhodných pramenů. Základ tvoří výkazy finančního účetnictví, tedy rozvaha, výkaz zisků a ztrát a cash flow. Podrobnější informace se nachází v příloze k účetní závěrce, je možné využít i komentáře analytiků, informace ratingových nebo poradenských agentur, informace z tisku atd. 1.1.1 Rozvaha Rozvaha je základní účetní výkaz, který podává přehled o majetku podniku (aktiva) a zdrojích jeho krytí (pasiva) v peněžním vyjádření k určitému datu. Podle situace a okamžiku, ke kterému se rozvaha vyhotovuje, se rozlišuje zahajovací (při založení podniku), počáteční (na začátku účetního období), konečná (na konci účetního období) a mimořádná (při mimořádných okolnostech, např. při sloučení nebo rozdělení podniku). Rozvaha musí splňovat tzv. bilanční rovnost, tedy že součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv (Hasprová, 2009).
10
1.1.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát, nebo také výsledovka, je druhým základním účetním výkazem a informuje o finanční výkonnosti podniku za určité období (Hasprová, 2009). Výsledovka analyzuje vznik hospodářského výsledku, což je jedna položka rozvahy. Hospodářský výsledek je vypočítán odečtením celkové hodnoty nákladů od celkové hodnoty výnosů účetní jednotky za účetní období. Pokud jsou výnosy vyšší než náklady, hovoříme o zisku, pokud jsou vyšší náklady, hovoříme o ztrátě. 1.1.3 Výkaz cash flow Cash flow neboli peněžní tok, představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za účetní období. Vypovídá o tom, kolik peněžních prostředků účetní jednotka vygenerovala a jakým způsobem je užila.
1.2 Vypovídací schopnost účetních výkazů Použití účetních výkazů má omezenou vypovídací schopnost, která je podrobněji rozebrána dále v této kapitole. Nicméně, účetnictví Českých aerolinií je vedeno v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví v platném znění a s vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Výjimku tvoří pouze výkazy z let 1999 – 2001, kde ještě není uplatněna vyhláška č. 500/2002 Sb. Účetnictví ČSA dále respektuje obecné účetní zásady, především zásadu oceňování majetku historickými cenami s výjimkou některých oblastí, zásadu účtování ve věcné a časové souvislosti, zásadu opatrnosti a předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách. 1.2.1 Vypovídací schopnost rozvahy Protože většina aktiv a pasiv je oceňována historickou cenou, což je původní pořizovací cena, tak údaje v rozvaze neodrážejí přesně aktuální tržní hodnotu podniku. Pořizovací cena DHM, s výjimkou pozemků a nedokončených investic, je odepisována po dobu odhadované použitelnosti majetku lineární metodou. Všechna peněžní aktiva a pasiva vedená v cizí měně jsou k datu účetní závěrky přepočtena dle platného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k tomuto datu.
11
Do roku 2002 se kurzové rozdíly účtovaly do skupiny účtů časového rozlišení jako „Kurzové rozdíly aktivní“ a „Kurzové rozdíly pasivní“. Protože se od roku 2003 začaly vykazovat jako „Dohadné účty aktivní“ a „Dohadné účty pasivní“ a došlo k jejich přeřazení do skupiny „Krátkodobé pohledávky“ a „Krátkodobé závazky“, byly sem z důvodu vypovídacích schopností přeřazeny i kurzové rozdíly za roky 1998 až 2002. Přijaté a poskytnuté zálohy z obchodních vztahů jsou od roku 2003 vykazovány v samostatných řádcích rozvahy, zatímco v předchozích letech byly účtovány jako součást závazků a pohledávek z obchodních vztahů. „Odložený daňový závazek“ byl do roku 2002 účtován jako součást „Krátkodobých závazků“. Protože se od roku 2003 účtuje v dlouhodobých závazcích, došlo k jeho přesunu do dlouhodobých závazků i za roky 1998 až 2002. 1.2.2 Finanční a operativní leasing Majetek pořízený formou finančního leasingu je odepisován u pronajímatele. Po ukončení leasingu jsou letadla odepisována po dobu zbývající do celkové doby použitelnosti u ČSA. Během doby leasingu není pořizovací cena majetku získaného touto formou vykazována v rámci dlouhodobého majetku. Leasingové splátky jsou časově rozlišeny a rozpuštěny po dobu pronájmu do nákladů a výdajů příštích období. O majetku najatém prostřednictvím operativního leasingu společnost neúčtuje do rozvahy, čímž zvyšuje rentabilitu svých aktiv. 1.2.3 Vypovídací schopnost výkazu zisků a ztrát Náklady a výnosy jsou ve výkazu zisků a ztrát časově rozlišeny. Uváděné hodnoty nákladů a výnosů tedy věcně i časově souvisí s daným účetním obdobím. Jenže ne každý náklad či výnos je doprovázen skutečným příjmem nebo výdajem peněz, a tak čistý zisk vykázaný ve výsledovce není roven čisté hotovosti vytvořené podnikem. Typickým příkladem jsou odpisy, které nemají povahu hotovostního výdaje, ale účtuje se o nich každý rok. Náklady na finanční leasing jsou od roku 2003 vykazovány v položce „Služby“, v minulých obdobích se účtovaly jako „Ostatní provozní náklady“. V ostatních provozních nákladech se dříve účtovaly také personální náklady v zahraničí. Od roku 2003 jsou součástí osobních nákladů.
12
1.2.4 Vypovídací schopnost výkazu cash flow Údaje v cash flow nejsou zkresleny časovým rozlišením, takže zachycují skutečný peněžní tok za účetní období. V případě Českých aerolinií bylo cash flow sestaveno nepřímou metodou.
1.3 Metody finanční analýzy Základní metoda finanční analýzy je dnes již standardizována. V případě analýzy Českých aerolinií ji lze rozdělit na horizontální a vertikální analýzu a na analýzu poměrových ukazatelů. 1.3.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát jsou výchozím bodem finanční analýzy. Horizontální analýza je analýza trendů, běžně označovaná jako analýza časových řad. Sleduje vývoj veličiny (Bi) v čase (t), nejčastěji ve vztahu k minulému účetnímu období (Kislingerová, Hnilica, 2008). Díky horizontální analýze je možné pozorovat, o kolik procent se jednotlivé položky oproti minulému období mění, popřípadě jak se změnily v absolutních číslech. Matematické vyjádření relativních změn analýzy v procentech:
Matematické vyjádření absolutních změn analýzy:
U relativních změn nastávají problémy s vyjádřením růstu nebo poklesu hodnoty v případě záporných znamének. Pokud jeden rok byla ve výkazu zaznamenána záporná hodnota, a další rok se přiblížila nule, ale stále zůstávala záporná, je důležité vzorec upravit následovně, aby se projevilo relativní zlepšení sledované položky: (
)
13
Pokud jeden rok byla položka záporná a další rok se dostala na kladnou hodnotu, vzorec je upraven takto: (
)
Vertikální analýza sleduje podíl jednotlivých položek (Bi) finančního výkazu na zvoleném základu (∑Bi). U rozvahy jsou jako základ použita „Celková aktiva“ a „Celková pasiva“, u výkazu zisků a ztrát to jsou „Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb“, což umožňuje sledovat, jak je která položka velká ve vztahu k tržbám podniku (Kislingerová, Hnilica, 2008). Matematický vztah položek v procentech:
1.3.2 Analýza poměrových ukazatelů Zatímco vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj určité veličiny v čase nebo ve vztahu k jiné veličině, poměrová analýza poměřuje položky vzájemně mezi sebou, což ukazuje ekonomickou situaci podniku v nových souvislostech. Protože se nejedná pouze o jeden ukazatel, hovoří se o soustavě ukazatelů. Mezi ty základní se řadí ukazatel rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří k nejsledovanějším ukazatelům, protože informují o efektu, kterého bylo dosaženo z vloženého kapitálu. Podle toho, jaký typ kapitálu je použit, rozlišuje se rentabilita aktiv, dlouhodobě investovaného kapitálu a vlastního kapitálu. Používají se ale i další varianty ukazatelů rentability, v případě analýzy ČSA to je rentabilita tržeb. Rentabilita aktiv: podle tohoto ukazatele lze posoudit, jak efektivně podnik hospodaří s celkovým kapitálem. Rentabilita aktiv tedy vyjadřuje výdělečnou schopnost vloženého kapitálu.
14
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu měří efekt z dlouhodobých investic, neboli jakého hospodářského výsledku před zdaněním a nákladovými úroky dosáhl podnik z jedné koruny, kterou investovali akcionáři a věřitelé.
Rentabilita vlastního kapitálu hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho akcionáři nebo vlastníci.
Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost podniku transformovat zásoby na hotové peníze. Udává, kolik korun čistého zisku připadá na 1 korunu tržeb. Nízká úroveň tohoto ukazatele poukazuje na chybné řízení firmy.
Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Poměřují to, čím je možné platit, s tím co je nutné zaplatit. Tyto ukazatele se zabývají nejlikvidnější částí aktiv a podle likvidnosti položek aktiv jsou rozděleny na likviditu peněžní, pohotovou a běžnou. U jednotlivých ukazatelů likvidity jsou uváděny doporučené hodnoty. Jejich výše se však může mírně odlišovat v závislosti na odvětví podniku, strategii podniku apod. Likvidita peněžní nejpřesněji charakterizuje platební pohotovost, tedy schopnost podniku krýt své běžné potřeby peněžními prostředky. Doporučená hodnota pro první stupeň likvidity je 0,2 – 0,5.
Pohotová likvidita je svou vypovídací schopností určena zejména pro rozhodování banky, zda podniku poskytnout či neposkytnout krátkodobý úvěr. Charakterizuje, jak je podnik schopen krýt svými peněžními prostředky a pohledávkami své běžné
15
potřeby a krátkodobé dluhy. Doporučená hodnota pro druhý stupeň likvidity se pohybuje v rozmezí 0,7 – 1,2.
Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tzn. kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby proměnil všechna svá oběžná aktiva v určitém okamžiku na peněžní prostředky. Pro třetí stupeň likvidity se uvádí doporučená hodnota 2,0 – 2,5.
Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti zobrazují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost ještě nemusí mít negativní vliv na činnost podniku, pouze však do určité míry. Není totiž nezbytné, aby podnik využíval k financování své činnosti výhradně vlastní kapitál. Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu firmy. Udává, do jaké míry je schopna krýt svůj majetek vlastními zdroji, neboli jaká je její finanční samostatnost. Zvyšování podílu vlastního kapitálu znamená upevňování finanční stability, ale neúměrně vysoký podíl ukazatele může naopak vést k poklesu výnosnosti vložených prostředků (Dluhošová, 2008).
Věřitelské riziko charakterizuje celkovou zadluženost. Udává míru krytí majetku podniku cizími zdroji. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je riziko pro současné i budoucí věřitele (Dluhošová, 2008).
Míra zadluženosti vlastního kapitálu vyjadřuje poměr cizích zdrojů vůči vlastním zdrojům podniku. Ukazatel je důležitý pro věřitele a investory, jelikož čím je
16
hodnota vyšší, tím vyšší je i riziko pro věřitele, neboť se zvyšuje podíl cizích zdrojů v podniku. U stabilních společností by se míra zadluženosti vlastního kapitálu měla pohybovat přibližně v rozmezí 80 % až 120 % (Dluhošová, 2008).
Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje schopnost podniku splácet úroky, neboli kolikrát celkový zisk pokryje úrokové platby. Čím je ukazatel vyšší, tím je finanční situace firmy lepší.
Ukazatel finanční páky vyjadřuje efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu. Je-li úroková míra cizího kapitálu nižší než výnosnost aktiv, potom použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Čím je podíl cizích zdrojů ve firmě větší, tím je ukazatel finanční páky vyšší.
Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity sledují, jak efektivně využívá management firmy podniková aktiva. Protože se aktiva člení na několik úrovní, mohou být i ukazatele aktivity kalkulovány na různých úrovních (Kislingerová, Hnilica, 2008). Existují dva základní způsoby, jak vyjádřit ukazatele aktivity:
Rychlost obratu – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období (nejčastěji za rok)
Doba obratu – udává počet dní, po které trvá jedna obrátka
Obrat aktiv vyjadřuje, jak rychle dokáže podnik otáčet celková aktiva, měří tedy efektivnost jejich využívání. Čím je ukazatel vyšší, tím efektivněji podnik majetek využívá.
17
Doba obratu aktiv udává průměrný počet dnů, po které jsou aktiva vázána v podniku do doby jejich spotřeby. Zrychlování obratu při stabilních tržbách přináší podniku zisk. Negativnímu vývoji lze zabránit například odprodejem nevyužitých aktiv, které obrat brzdí.
Obrat zásob udává, kolikrát se zásoby během roku v podniku spotřebují a znovu doplní.
Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, po které jsou zásoby drženy v podniku do doby jejich spotřeby. Optimální je klesající trend ukazatele.
Doba splatnosti pohledávek udává, za kolik dní dostává podnik zaplaceno po odeslání a vyfakturování svého zboží, neboli ukazuje na platební morálku odběratelů. Za optimální lze považovat dobu splatnosti menší než 30 dní.
Doba splatnosti krátkodobých závazků charakterizuje platební schopnost firmy vůči svým dodavatelům. Vyjadřuje dobu od vzniku závazku do doby jeho úhrady. Optimální doba splatnosti je opět menší než 30 dní.
18
2 Finanční analýza Českých aerolinií 2.1 Vývoj Českých aerolinií České, původně Československé státní aerolinie, za sebou mají velmi dlouhou a pozoruhodnou historii. Byly založeny 6. října 1923, patří tak k pěti nejstarším leteckým společnostem na světě. I přes přerušení činnosti zdárně překonaly 2. světovou
válku.
Po
válce
začaly
obnovovat
svoji
síť
vnitrostátních
a
mezinárodních linek, která byla vybudována již před rokem 1939. Do mezikontinentální letecké dopravy vstoupily na konci 40. let, kdy uskutečnily první lety do Káhiry a Ankary. V roce 1962 vypravily první stroj přes Atlantik. Letoun Bristol Britannia tehdy letěl na nově otevřené pravidelné lince do kubánské Havany. Největší rozmach v oblasti dálkových destinací však na společnost teprve čekal. V roce 1969 byl do flotily zařazen sovětský Iljušin Il-62 určený pro dálkové linky. Ten umožnil díky svému doletu otevřít tratě na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a Spojených států amerických. Z Prahy se tak pasažéři mohli dostat přímými linkami do New Yorku, Montrealu, Singapuru nebo Jakarty. Když na konci roku 1989 přišla Sametová revoluce, společnost začala hledat nástupce sovětských neúsporných letounů. Již v roce 1991 získala dálkové Airbusy A310 s větším doletem a nižšími náklady na provoz, a otevřela nové linky do Chicaga, Toronta a Mexika. O rok později se ve flotile objevily první turbovrtulová ATR-72 a Boeingy 737-500. V srpnu 1992 byly ČSA transformovány na akciovou společnost se základním kapitálem 2 735 510 tis. Kč. Tím také proběhla první privatizace v dějinách firmy. Do Československých aerolinií vstoupily francouzské aerolinie Air France a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Obě instituce dohromady odkoupily 38,2 procent akcií (stát si ponechal 49 % a zbytek si rozdělila například města Praha a Bratislava). Šlo sice o menšinový podíl, ale díky tehdejším stanovám mohla francouzská strana blokovat důležitá rozhodnutí. Řízení společnosti bylo paralyzováno a ČSA se po dvou letech dostaly do hlubokých ztrát. To nakonec vedlo k vypovězení investiční smlouvy z české strany a k odchodu francouzských akcionářů. Zahraniční podíly skončily v Konsolidační bance.
19
Po odchodu Air France a EBRD byl do čela společnosti jmenován nový, avšak zkušený a kvalifikovaný management. Jednalo se o respektované odborníky, kteří dostali volné ruce k záchraně společnosti. Pod vedením prezidenta ČSA Antonína Jakubšeho se firma brzy dokázala vymanit ze ztrát a stabilizovala se. Do letadlové flotily zamířily nové verze letounů, a sice ATR-42 a Boeing 737-400. Úspěšné období, kdy se podařilo uhradit většinu nakumulovaných ztrát, přerušil tehdejší ministr dopravy Antonín Peltrám, který se rozhodl, veden svými osobními pohnutkami, odvolat Jakubšeho z čela společnosti. Zaměstnanci se za svého prezidenta tehdy postavily, a tak mu ministr „pouze“ omezil funkce. Jakubše se nakonec rozhodl odejít sám. 2.1.1 1999 Novým prezidentem se na konci června 1999 stal Miroslav Kůla, také zkušený odborník s letitou praxí. Počínání ministra bylo však jasným signálem, že politici mohou měnit management firem, které jsou vlastněny státem, bez zjevných důvodů. V tu dobu létaly ČSA do 54 měst v 38 zemích světa. Ve flotile se nacházelo 27 letounů a management rozhodl o dalším rozvoji letadlového parku. Také schválil harmonogram pro začlenění společnosti do jedné z leteckých aliancí. Celý proces vstupu měl být podle plánu završen na počátku letního letového řádu 2001. Nízký výsledek hospodaření v roce 1999 byl ovlivněn zejména asijskou a ruskou měnovou krizí a válkou v Kosovu, kdy poptávka po letecké přepravě nebyla příliš vysoká. Na českém trhu se začali čím dál víc projevovat nízkonákladoví dopravci a nové charterové společnosti – Fischer Air a Travel Service. Velmi se naopak dařilo Technické údržbě ve vlastnictví ČSA. Ta získávala nové zahraniční zákazníky, zejména z Německa, kterým prováděla údržbu na jejich letadlech. 2.1.2 2000 Když na přelomu tisíciletí odezněly důsledky války v Kosovu, začala stoupat i poptávka po letecké dopravě. Dramaticky ovšem také rostly ceny pohonných hmot, což zapříčinilo zvýšení nákladů v ČSA o téměř 1 miliardu korun. Tato skutečnost ale nezabránila vygenerování zisku přes 400 mil. Kč. Společnost pocítila snižující se podíl na charterovém trhu, a tak pro tuto činnost vyčlenila dva Boeingy 737-400. Po zániku Air Ostrava firma převzala charterové lety pro Škoda 20
Auto do Braunschweigu. Pro začlenění nakonec management vybral alianci SkyTeam, která pro ČSA zajišťovala největší růstový potenciál a umožnila by z Prahy vytvořit přestupní bod. Společnost pokračovala v jednom ze svých cílů, který znamenal zvyšování vlastního kapitálu a snižování nakumulovaných ztrát minulých let, což se dařilo a postupně docházelo i k navyšování celkových aktiv. Management
usoudil,
že
základní
podmínkou
pro
zachování
konkurenceschopnosti je snižování nákladů na jednici. 2.1.3 2001 V březnu 2001 se ČSA staly členem aliance SkyTeam. Ukončily neefektivní provoz do Bangkoku, prioritou se stala Severní Amerika a růst ve Velké Británii. Obrovský potenciál mělo letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku, kam v době největší poptávky proudilo až 10 spojů týdně. A Airbusy A310 létaly plné, o čemž svědčí i fakt, že se v roce 2001 New York umístil se 114 129 přepravenými pasažéry na 5. příčce nejsilnějších tratí ČSA. Jenže poté přišlo 11. září. Management musel zredukovat nejen linky do Severní Ameriky, ale také na Blízký Východ. Poptávka po letecké dopravě začala prudce klesat. Některé tradiční evropské aerolinie zkrachovaly (Swissair, Sabena). V důsledku teroristických útoků se u leteckých společností objevil nový světový trend – propouštění zaměstnanců, snižování cen letenek kvůli stimulaci poptávky, zvýšení nákladů na pojištění a na bezpečnost. Prvním problémům začal čelit i Catering ČSA. Některé společnosti přestaly na krátkých letech jídlo poskytovat, jiné si vozily zásoby i pro zpáteční let. Tyto všechny problémy měly za následek čtyř set šedesáti miliónovou ztrátu a tím pádem snížení vlastního kapitálu. 2.1.4 2002 Hitem zimní sezóny na přelomu 2001 a 2002 se staly lety do Kolomba na Srí Lance, kam společnost začala vysílat chartery. Došlo k otevření Administrativně provozního centra ČSA v hodnotě 263,8 mil. Kč. Byla zahájena stavba nového Cargo terminálu, kde by v budoucnu měla sídlit i firma DHL. Investice do Cargo terminálu je po investicích do letadlového parku největší v historii společnosti. Ještě minulý rok společnost nevlastnila ani jedno letadlo a prezident Kůla ji chtěl v této oblasti přiblížit světovému standardu, kde velké aerolinie 1/3 flotily mají ve
21
svém vlastnictví, 1/3 mají pořízenou na operativní leasing a zbytek na finanční leasing. Tab. 1: Forma vlastnictví letounů ČSA Ve vlastnictví Finanční leas. Operativní leas.
1999 2 20 3
2000 0 23 5
2001 0 23 7
2002 3 21 7
2003 7 18 10
2004 7 17 21
Ve vlastnictví Finanční leas. Operativní leas.
2006 12 12 26
2007 8 17 24
2008 7 21 23
2009 7 19 23
2010 9 12 18
2011 4 11 16
2005 12 10 27
Zdroj: Výroční zprávy ČSA 1999 – 2011 Kvůli předchozímu roku velmi vzrostla neuhrazená ztráta z minulých let, díky nižší ztrátě v roce 2002 ale nebyl pokles vlastního kapitálu tak markantní a citlivé rozhodování managementu firmy naznačovalo postupné zlepšování situace. U několika letadel vypršela lhůta finančního leasingu a byly převedeny do majetku firmy. Proto došlo k výraznému snížení nákladů a výdajů příštích období. 2.1.5 2003 Přišel rok 2003 – poslední rok, kdy firmu řídil management složený ze zkušených a respektovaných odborníků na leteckou dopravu. Síť linek ČSA zahrnovala po smysluplné čtyřleté expanzi 65 měst ve čtyřiceti zemích. Globální ekonomika stagnovala, pokračovala trvalá hrozba teroristických útoků i strach z vypuknutí válečného konfliktu v Iráku. Proběhla dostavba Cargo terminálu, která stála přes 620 mil. Kč. Management začal uvažovat o obnově a rozvoji letadlového parku. Hlavními
destinacemi
expandujících
nízkonákladových
dopravců
easyJet,
Jet2.com a bmiBaby se staly zejména body ve Velké Británii (např. Londýn – Stansted, Bristol, Newcastle, East Midlands nebo Manchester), ale také Kolín nad Rýnem, kam nabízí lety společnost Germanwings, nebo Oslo a Stockholm, kam zase létá Norwegian Air Shuttle. Jedna „nízkonákladovka“ si v Praze dokonce otevřela základnu, jednalo se o dnes již zkrachovalý Skyeurope. Všechny tyto aerolinky začaly snižovat podíl ČSA na trhu a tento trend pokračuje dodnes. V roce 2002 činil podíl společnosti na přepravě cestujících Letiště Praha 48,5 %
22
(pravidelné i charterové lety), což byl rekord, kterého se už nikdy nepodařilo dosáhnout. České aerolinie přepravily přes 3,5 milionu cestujících a využití sedačkové kapacity letadel činilo v průměru 72,7 %, což je také největší číslo v historii firmy (viz příloha č. 14). Protože se významně podařilo zvýšit tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, dosáhly aerolinie opět zisku a tím pádem zvýšily i vlastní kapitál. Hodnota celkových aktiv zase začala růst. 2.1.6 2004 Obdobným způsobem jako Jakubše skončil v čele společnosti i prezident Kůla. Šlo o obyčejný projev zvůle, kdy byl ekonomický odborník nahrazen politikem Jaroslavem Tvrdíkem. Odchodem Kůly skončila éra, kdy ČSA vedly zkušení manažeři s letitou praxí v leteckém odvětví a kdy český národní letecký dopravce vzkvétal. Tvrdík okamžitě začal nahrazovat všechny odborníky svými „kamarády“ z ministerstva obrany, kteří v životě v leteckém průmyslu nepracovali. Když si dozorčí rada uvědomila, že si Tvrdík na různé pozice dosazuje své lidi, nařídila pořádat na manažerské pozice výběrová řízení. I přes varování zkušených zaměstnanců začal s obrovskou expanzí firmy. Došlo k nesmyslně prudkému rozvoji letadlového parku – během tří let se flotila rozrostla z 30 na 50 letadel (viz tabulka 2). Neuváženě se rozšířila i síť linek provozovaných ČSA. Značná část finančních prostředků začala plynout do různých poradenských firem, které využíval management, aby vynahradil svoji neodbornost. Tab. 2: Vývoj letadlového parku ČSA Airbus A310-300 Airbus A320 Airbus A321 ATR-42 ATR-72 Boeing 737-400 Boeing 737-500 Celkem
1999 2
2000 2
2001 2
2002 2
2003 3
2004 4
4 4 5 10 25
5 4 7 10 28
5 4 9 10 30
5 4 10 10 31
5 4 11 12 35
8 4 15 14 45
23
2005 4 2 2 8 4 14 15 49
Airbus A310-300 Airbus A319 Airbus A320 Airbus A321 ATR-42 ATR-72 Boeing 737-400 Boeing 737-500 Celkem
2006 4 5 2 8 4 12 15 50
2007 4 2 8 2 8 4 10 11 49
2008 3 6 8 2 8 4 10 10 51
2009 2 7 8 2 8 4 8 10 49
2010
2011
8 8 2 8 4
9 8 2 7
9 39
5 31
Zdroj: Výroční zprávy ČSA 1999 – 2011 Hned první rok se počet destinací navýšil z 65 na 72. O rok později už to bylo 77 měst ve 45 zemích světa. Taková expanze nebyla nikdy v historii společnosti uskutečněna. Cargo terminál, který velmi zvýšil hodnotu aktiv, začal odbavovat nové klienty ČSA Cargo, např. Korean Air, TAP Air Portugal nebo Saudia. V listopadu začal Letiště Praha pravidelně navštěvovat nákladní Boeing 747-400F China Airlines Cargo, jehož přijetí umožnily nově vybudované stojánky před terminálem. 1. května 2004 vstoupila ČR do Evropské Unie, což zjednodušilo celní postupy pro zboží, ale doprava v rámci EU se stala předmětem DPH. Společnost zavedla novou službu – prodej letenek přes internet. V oblasti charterové dopravy byla podepsána dlouhodobá spolupráce s cestovní kanceláří EXIM Tours, což přineslo i nové možnosti pro firmu. Začala vypravovat charterové lety do Malé a do destinací v Jižní Americe (Fortaleza, Margarita, Varadero). V rámci poptávkového řízení na pořízení 12 střednětraťových letounů nové generace byla vybrána společnost Airbus jako nejvýhodnější. Podle uzavřené smlouvy začne aeroliniím dodávat od roku 2006 Airbusy A319 a A320. Opět se zvyšovali náklady na palivo, které převýšily plán o 900 mil. Kč. Management v průběhu roku rozhodl podporovat úsek Technické údržby letadel jako nový pilíř ziskovosti společnosti, protože se mu ekonomicky velmi dařilo. Mimo německých zákazníků Air Berlin a Hapag Lloyd začala údržbu v Praze využívat i holandská Transavia. Společnost Travel Service založila v roce 2004 novou nízkonákladovou značku Smart Wings se základnou v Praze. Tím došlo k výraznému poklesu průměrných cen letenek, což způsobilo ČSA nemalé problémy. Vlivem vstupu do EU ovšem
24
začala růst poptávka ze západní Evropy. Na tuto skutečnost bylo nutné aktivně reagovat. ČSA vypravovaly do Londýna až 7 letů denně. U Duty Free ale naopak došlo k propadu prodejů, protože v rámci EU skončila možnost bezcelního nákupu zboží. Na letišti došlo k propadu prodejů o 40 %, na palubách letadel o 60 %. V oblasti nových investic management rozhodl o instalaci letového simulátoru Airbusu A320 s cílem uvedení do provozu 1. 5. 2006. Protože výsledky hospodaření se do výkazů promítají se zpožděním, tak za rok 2004 firma vygenerovala zisk přes 320 mil. Kč. Opět se výrazně zvýšily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a náklady se prozatím dařilo udržovat v přijatelné míře. Vlastní kapitál činil téměř 2,2 mld. Kč – od té doby se neustále snižuje, což je v rozporu s rozhodnutím předchozího managementu vlastní kapitál zvyšovat. 2.1.7 2005 V souladu s cílem expandovat i v oblasti méně rozvinutých trhů ve východní Evropě, kde je relativně nízká konkurence a perspektiva rostoucí poptávky po letecké přepravě, začaly ČSA létat do destinací Minsk, Sarajevo, Skopje a Žilina. Úspornější Airbusy A320 byly nasazeny na tratě o rok dříve než se plánovalo. Nejprve na lety delší než 3,5 hodiny (Jerevan, Baku, Jekatěrinburg) nebo na vytíženější kratší linky (Amsterdam, Brusel, Londýn, Moskva). Tržní podíl charterů se se svými 41,3 % velmi přiblížil společnosti Travel Service, která měla podíl 44,2 procent. Na charterové lety byly poprvé nasazeny větší pronajaté Airbusy A321. Zvýšení tržního podílu o 100 % během jednoho roku bylo částečně způsobeno i koncem společnosti Fischer Air, která se zabývala také charterovou dopravou a v Praze byla významným hráčem. Rok 2005 byl přelomový, co se týče promítnutí špatného podnikání společnosti do účetních výkazů. Vzhledem k půl miliardové ztrátě připravil management společnosti tříletý restrukturalizační plán „Turnaround 2006 – 2008“ a stanovil strategický cíl, který znamenal zvyšování hodnoty společnosti a maximalizaci tvorby zisku. V té době vyplynula nová vize firmy, která zněla: „ČSA chtějí být moderním, dynamicky se rozvíjejícím, nákladově optimalizovaným leteckým přepravcem, agresivně využívajícím podnikatelské příležitosti v oboru svého podnikání.“ (České aerolinie, a. s. – Výroční zpráva 2005, str. 15)
25
Kvůli nesmyslně velkému množství letounů sice pořád vzrůstaly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, ale neúměrně se také zvyšovaly jednak osobní náklady, zapříčiněné obrovským nabíráním zaměstnanců, a jednak výkonová spotřeba. 2.1.8 2006 ČSA začalo mít už v roce 2006 velké problémy, které mohly mít dalekosáhlé důsledky. Na Tvrdíkovo místo byl tedy dosazen, opět bez výběrového řízení, Radomír Lašák. Okamžitě začalo rušení destinací v síti společnosti. Během prvního roku se přestalo létat do Göteborgu, Baku, Birminghamu, Kolomba, Lucemburku, omezen byl provoz do Manchesteru a Edinburghu. V letovém řádu se objevila jediná nová destinace, a to Oděsa. Management Lašáka začal žalostnou situaci v ČSA řešit velmi unáhleně a nešťastně. Rozprodejem majetku firmy. Byl schválen návrh na zahájení procesu divestic vybraných „zbytných částí společnosti“. To vedlo k vyčlenění ČSA Cateringu do dceřiné společnosti Air Czech Catering, a. s. a začaly přípravy pro případný prodej. Příprava pro prodej se týkala i Cargo terminálu, který získával stále nové zákazníky. V důsledku dřívějších kolektivních smluv, které sjednal Tvrdíkův management, vzrostly osobní náklady o 400 mil. Kč. Nová „úsporná opatření“ se týkala například centralizace ekonomik, personalistiky, nákupu, účetnictví a právních služeb. Tím došlo k ušetření 227 mil. Kč, což mělo pozitivní dopad na cash flow. Byla zploštěna organizační struktura, která měla maximálně tři stupně řízení, propuštěno bylo 35 procent vedoucích pracovníků. Prioritou se stalo zaměření na hlavní předmět podnikání, kterým je letecká přeprava. V roce 2006 došlo na letišti v Praze k otevření Terminálu Sever 2, kde ČSA získaly nové prostory pro Duty Free. Podle plánu mělo dojít k útlumu dálkové flotily, pokud by se výnosy na letenku nezvýšily o 20 % při rozumných provozních a personálních nákladech. V politice firmy se na první místo dostali obchodní cestující a bonitní osoby, společnost nepovažuje nízkonákladové aerolinie za konkurenci.
V oblasti
personalistiky
došlo
ke
zpomalení
náboru
nových
zaměstnanců a k pozastavení náboru pilotů a palubních průvodčích. Byla podepsána smlouva na koupi kabinového trenažérů A320 s termínem dodání v září 2007.
26
2.1.9 2007 Management rozhodl o postupném prodeji letadel ve vlastnictví ČSA a jejich následném pořízení na zpětný leasing, čímž by získával hotovost a zvyšovala by se rentabilita aktiv. Došlo ke zrušení dalších linek – Dubaj, Edinburgh a Cork. Bylo také rozhodnuto o strategii v oblasti airline systémů. Cílem je přejít během roku na jediný IT systém od jednoho dodavatele, který by zahrnoval např. rezervaci, vystavování vlastních letenek nebo odbavení. Důvodem bylo vyřešit roztříštěnost systémů. Nakonec se management shodl na výběru systému Meridian od americké firmy Worldspan, který měl uspořit až 1 mld. Kč během pěti let. Společnost také využila opci a objednala dalších osm A319 s termínem dodání mezi roky 2011 – 2012. Dále padlo konečné rozhodnutí o vyčlenění Cargo terminálu do samostatné dceřiné společnosti Air Cargo Terminal. ČSA využily Airbus A310 a poskytnuly ACMI pronájem společnosti Air India na dobu jednoho roku. Chartery uzavřely další tříletý exkluzivní kontrakt s EXIM Tours. V srpnu valná hromada akcionářů schválila prodej Air Cargo Terminal, a. s. společnosti Central European Handling. Dceřiná společnost CSA Services, a. s. uvedla na trh novou nízkonákladovou značku Click4Sky.com, která umožňovala efektivně naplňovat prázdná místa v letadle. Filozofií této značky byl prodej všech letenek v síti ČSA za jednotnou cenu 1 990 Kč (do vybraných destinací pouze za 994 Kč). Bylo zavedeno nové logo a vizuální styl, také nově služba odbavení na internetu. Díky centrálnímu nákupu se podařilo uspořit 264,13 mil. Kč. Za rok 2007 společnost dosáhla zisku přes 100 mil. Kč, ale pouze díky odprodeji dlouhodobého majetku. Tržby za prodej Air Cargo Terminal činily 603 mil. Kč, což souvisí i s úbytkem dlouhodobého hmotného majetku, jehož hodnota neustále klesá. Klesla i hodnota oběžných aktiv a tím pádem také celkových. V průběhu roku zahájil management nový trend, o jehož uskutečnění na počátku roku rozhodl – prodej letounů ve vlastnictví firmy a jejich zpětný operativní pronájem. Například v roce 2007 bylo prodáno pět Boeingů 737-500. Tržby z jejich prodeje činily 968 036 tis. Kč.
27
2.1.10 2008 V roce 2008 nastal nenadálý zlom v letovém řádu a ČSA opět začalo s expanzí. Nově se tak dalo létat například do Almaty, Damašku, Heraklionu nebo Rostova na Donu. Jenže došlo i k rušení, a to dálkové linky do Montrealu. Nastal horentní růst cen ropy (až 147 USD za barel, pro srovnání cena k 31. 10. 2013 činila necelých 109 USD za barel) a následný pokles poptávky po přepravě. Management v listopadu přijal „Akční plán 2009“, v němž byly zavedeny restriktivní opatření v oblasti nákupu, byly nastaveny nové dodavatelské smlouvy a počítal se snižováním personálních nákladů. Také připravil „Strategii 2009 – 2013“, v níž je prioritou hledání strategického partnera a následná privatizace společnosti. Air Czech Catering, a.s. schválila valná hromada k odprodeji firmě Alpha Overseas Holding Ltd. ACMI pronájem Airbusu A310 společnosti Air India byl prodloužen o další rok. ČSA Airtours začalo nově vystupovat jako HOLIDAYS Czech Airlines a profilovalo se jako specialista na letecké zájezdy do evropských metropolí. Plně byly využity podpůrné plánovací systémy pro tvorbu letového řádu od Lufthansa Systems (Net Line Plan a Net Line Sched). České aerolinie Cargo jsou odbavovány nově vzniklou handlingovou společností Skyport, a. s. Centrální nákup opět přinesl úsporu – 330,8 mil. Kč. Zahrnuje v sobě optimalizaci stavu zásob, výběr některých nových dodavatelů, vyjednávání nových podmínek a uzavírání nových smluv. Výsledek hospodaření se dostal do zisku téměř 500 mil. korun. Jenže opět pouze díky prodeji dlouhodobého majetku. Tržby z prodeje Air Czech Catering tentokrát činily 680 mil. Kč. Hodnota aktiv se naposledy zvýšila, přibližně o 250 mil. Kč. S historicky největším počtem letadel (téměř 51 strojů) ale klesaly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Letadla byla špatně využívána, o čemž svědčí také nejnižší využití sedačkové kapacity od roku 1999 – 67,1 %. Vliv na zvýšení hodnoty celkových aktiv ovšem měla pouze oběžná aktiva, zejména odložená daňová pohledávka a pohledávky z obchodních vztahů. Vlastní kapitál klesl na 100 mil. Kč kvůli hodnotě téměř -1,8 mld. Kč na účtu oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, konkrétně se jedná o problém s komoditními swapy.
28
2.1.11 2009 Rok 2009 se stal nejkritičtějším v celé historii Českých aerolinií. Došlo k ukončení tratí do New Yorku a Toronta, což znamenalo konec dálkových linek ČSA. Byl utlumen i Istanbul, který údajně nevykazoval dostatečnou rentabilitu. Turkish Airlines krátce na to navýšily lety do Prahy na dva denně. Prodejem dlouhodobého majetku se sice dařilo získávat hotovost na zajištění provozu, ale výrazně se začaly zvyšovat náklady společnosti za nákup služeb, které již nebyly ve vlastnictví firmy, a také za leasing letounů. Současně přišly ČSA o výnosy z lukrativních činností, které doposud provozovaly samy (catering, cargo). Začala se profilovat nová struktura firmy. Mateřská společnost se bude zaměřovat především na hlavní předmět podnikání, tedy na pravidelnou leteckou přepravu, zatímco dceřiné společnosti budou nabízet vysoce specializované a profesionální služby. V souladu se „Strategií 2009 – 2013“ bylo v únoru 2009 vyhlášeno výběrové řízení k určení nabyvatele většinového podílu ČSA. Přihlásily se čtyři zájemci: Air France-KLM, Aeroflot, Odien Group a Travel Service. V dubnu byly vyřazeny Odien Group a Aeroflot. Mezitím začalo ČSA vyjednávat s odborovými organizacemi snížení mezd. Poté v srpnu odstoupilo ze soutěže o privatizaci Air France-KLM. Poslední uchazeč, společnost Travel Service, nabídla o měsíc později za koupi cca 1 mld. Kč. Vláda nabídku odmítla a privatizaci pozastavila. V rámci nové struktury společnosti se počet členů představenstva snížil z devíti na pět. V Praze nově aerolinie spustila provoz samoobslužných odbavovacích kiosků, které šetří personální náklady. Když se majetek ČSA povážlivě ztenčil a vyhlídky na zlepšení ekonomické situace byly v nedohlednu, padlo rozhodnutí opět vyměnit prezidenta. Tentokrát se jím stal ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák, který do čela společnosti nastoupil od konce října 2009. Za tento rok vykázaly aerolinie ztrátu přes 3,5 mld. Kč, tedy největší v historii. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se z roku na rok snížily o 2,8 mld. Kč. Osobní náklady se naopak zvýšily i přes to, že zaměstnanců ubylo. V tento rok přestala společnost vykazovat průměrnou mzdu ve výročních zprávách, poslední
29
zmíněný údaj pochází z roku 2008. Tehdy průměrná mzda zaměstnanců činila 59 979 Kč. 6 000
5 303 5 442
5 000 4 000
4 861
4 422 4 455 4 543
4 777 4 662
4 449
3 876 3 990 2 649
3 000
1 629
2 000 1 000 0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet zaměstnanců
Zdroj: Výroční zprávy ČSA 1999 – 2011 Obr. 1: Vývoj počtu zaměstnanců
70 000 Kč 59 979 60 000 Kč
54 265
50 000 Kč
38 439
40 000 Kč 30 000 Kč
22 094 23 180
27 052
29 755
42 344
45 164
33 562
20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Průměrná mzda zaměstnanců v Kč
Zdroj: Výroční zprávy ČSA 1999 – 2011 Obr. 2: Vývoj průměrné mzdy zaměstnanců Kvůli velké ztrátě běžného účetního období a nakumulovaným ztrátám z minulých let dosáhl vlastní kapitál společnosti záporné hodnoty -2,35 mld. Kč. Situaci bylo nutné okamžitě řešit.
30
2.1.12 2010 Valná hromada rozhodla o prodeji lukrativního Duty Free. Ve výběrovém řízení zvítězila společnost Aelia Czech Republic. ČSA za prodej obdržely 767 mil. Kč. Kromě výnosů z prodaného majetku získal management nové finanční prostředky také od státní společnosti Osinek, a. s. „v likvidaci“. Jenže nebankovní úvěr ve výši 2,5 mld. Kč nebyly ČSA schopny splácet. Společnost Osinek, a. s. tedy postoupila pohledávku na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 14. května téhož roku bylo právo hospodařit s pohledávkou převedeno na Ministerstvo finanční ČR. Následně valná hromada Českých aerolinií rozhodla pro kapitalizaci úvěru, což znamenalo navýšení základního kapitálu na 5 235 510 tis. Kč a nesplacení této půjčky. Ministerstvo financí posléze přiznalo, že kapitalizace je státní podporou Českým aeroliniím. Případ začala vyšetřovat Evropská komise, základním argumentem v podkladech ministra financí Eduarda Janoty byl restrukturalizační plán, který měl EK dokázat, že finanční injekce bude využita efektivně k záchraně společnosti, a ne k jejímu zvýhodňování na trhu. Management však zjistil, že situace je daleko vážnější, než se zdá. Musela být co nejrychleji provedena privatizace společnosti, protože ta se nebyla schopna zachránit vlastními silami. Předtím je ale potřeba pomoci jí jiným způsobem. Za tímto účelem byl založen Český Aeroholding. Holdingová společnost, do které by se postupně začlenilo jak Letiště Praha, tak České aerolinie. Nejprve muselo být vyčleněno z ČSA několik dceřiných společností, které by vzápětí ČAH odkoupil. Tak společnost získávala další hotovostní prostředky pro přežití. Za 1,5 mld. Kč byly holdingu odprodány administrativní budova a hangár, následně bylo pod ČAH převedeno i IT, řízení lidských zdrojů, centrální nákup a prodej, právní služby, finanční služby a účetnictví. Jenže když se management ČSA připravoval na privatizaci, tak opět ignoroval poslední zbytky odborníků, kteří ve firmě zůstali, a místo toho přijal nové „odborníky“ ze zkrachovalých leteckých společností Malév nebo Skyeurope. Ti chaoticky otevírali a zavírali nové i staré linky. Ukončili spojení do Brna, Mnichova, Kolína nad Rýnem. Horší ovšem bylo úplné zrušení Dublinu, Manchesteru a Londýna, což znamenalo konec letů do Velké Británie. Za nesmyslný prodej slotů (čas, kdy má letadlo na letiště přiletět a kdy z něj má odletět) na londýnském letišti
31
Heathrow, tedy na jedné z nejdůležitějších linek v síti společnosti, vyinkasovala aerolinie 486 162 tis. Kč. Kvůli tomuto neuváženému kroku létá v současné době mezi Prahou a Londýnem sedm spojů denně, které si mezi sebe rozdělily zahraniční společnosti easyJet a British Airways. Tito „odborníci“ plánovali projekty, o kterých bylo od začátku jasné, že nemohou nikdy dopadnout úspěšně. Příkladem může být projekt linky do Hanoje s Airbusy A319. Letoun by byl na cestě 12,5 hodiny s mezipřistáním v Almaty. Do úpravy některých letadel byly investovány desítky milionů korun navzdory oficiálním analýzám, že provoz do takto vzdálené destinace s letadlem na krátké tratě nemůže být rentabilní. Připravována byla i nákladní linka do Hong Kongu a Vietnamu s pronajatým Boeingem 747. V dubnu 2010 zastavil výbuch islandské sopky letecký provoz v Evropě, ČSA tak nemohly vypravit více než 900 letů, což je přibližně 75 000 cestujících. Od léta začala nabízet HOLIDAYS Czech Airlines charterové lety vlastními letadly, které získala od mateřské ČSA. V letadlové flotile ubylo 10 strojů, využití sedačkové kapacity se zvýšilo o téměř tři procenta. Podařilo se dosáhnout mírného zisku, ovšem jenom díky prodeji Duty Free za 767 195 tis. Kč, který byl zaúčtován jako mimořádný výnos. I přes odprodej deseti letounů byla opět u provozního a finančního výsledku hospodaření vygenerována ztráta. Protože došlo v průběhu roku ke kapitalizaci úvěru od společnosti Osinek, a. s. „v likvidaci“, vlastní kapitál společnosti se dostal do černých čísel. 2.1.13 2011 V listopadu 2010 vystřídal Miroslava Dvořáka v čele společnosti Philippe Moreels v důsledku zápisu ČAH do Obchodního rejstříku. Počet členů představenstva se snížil z pěti na tři. Trasy ČSA vedou do 51 měst ve 34 zemích. Nová linka míří například do Abú Dhabí a dříve zrušeného Baku, zrušeny byly naopak linky do Bratislavy, Bělehradu, Curychu nebo nepokoji zmítané Káhiry. V červnu zahájila společnost lety z bratislavského letiště M. R. Štefánika do Amsterdamu, Paříže, Říma, Bruselu a Larnaky. Jenže ještě v průběh roku došlo ke zrušení všech linek a stažení letadel z Bratislavy. Management totiž vyhodnotil provoz ze Slovenska jako ztrátový, protože letadla létala poloprázdná.
32
Český Aeroholding odkoupil v roce 2011 následující dceřiné společnosti ČSA:
Czech Airlines Handling za 760 mil. Kč
CSA Services za 26 mil. Kč
HOLIDAYS Czech Airlines za 530 mil. Kč
Ale České aerolinie se opět ocitly ve ztrátě, tentokrát to bylo více než 240 mil. Kč. I přes odprodej všech možných částí podniku, i přes kapitalizovanou „půjčku“, nebyl management letecké společnosti schopný hospodařit se ziskem. Flotila čítala 31 strojů, počet zaměstnanců se od roku 2006 snížil o téměř 4 tisíce. Majetek podniku má poloviční hodnotu oproti rokům 1999 a 2000. 2.1.14 2012, 2013 V roce 2012 Český Aeroholding odkoupil od ČSA dceřinou společnost Czech Airlines Technics za 1,085 mld. Kč. Poslední část, které se společnost zbavila, bylo Czech Airlines Training Centre, které odkoupilo Řízení letového provozu za 280 milionů korun. Nakonec do Aeroholdingu zamířily i samotné aerolinie. ČAH se stal jejich většinovým akcionářem a nahradil tak Ministerstvo financí ČR. Ke konci roku 2012 vláda České republiky uložila Aeroholdingu připravit výběrové řízení pro vstup strategického investora do ČSA. Závaznou nabídku předložil do března 2013 pouze Korean Air. 44% podíl odkoupil za 67,5 milionu korun.
33
2.2 Horizontální a vertikální analýza aktiv U horizontální analýzy aktiv (viz přílohy č. 5 a 6) nejprve pokračuje celková bilanční suma (celková aktiva) v rostoucím trendu. V roce 2000 ovšem oproti předchozímu roku pomaleji. V obou letech rostl jak dlouhodobý majetek, na čemž se významně podílel dlouhodobý hmotný majetek, tak oběžná aktiva. Zde mají vysoký
podíl
na
růstu
krátkodobé
pohledávky.
Relativně
velké
změny
zaznamenaly i účty časového rozlišení, což je dáno konkrétním počtem letadel, která jsou pořízená na leasing. Jak letounům průběžné leasing končil nebo začínal, zaznamenávaly účty časového rozlišení velké změny. Největší nárůst změn se konal v roce 2005, kdy firmu velmi zatížil nájem několika nových letounů. Při návratu k letům 2001 a 2002 je patrné, že na změnách celkových aktiv se stále významněji podílela aktiva oběžná. Pokles krátkodobého finančního majetku zapříčinil i pokles celkových aktiv. O rok později začala celková bilanční suma opět růst. Vliv na to měl opět krátkodobý finanční majetek, který prozatím hraje v ovlivnění tempa růst velkou úlohu. Podobná situace se odehrála i v roce 2004, tempo růst již nebylo tak vysoké. V roce 2005 však celková aktiva vzrostla nejvíce za posledních pět let. Svoji úlohu začal hrát dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně šlo o poskytnuté zálohy na kupní cenu 12 letadel Airbus. V té době měla hodnota aktiv podniku nejvyšší hodnotu v historii. Oběžná aktiva naopak začala zaznamenávat pokles kvůli úbytku peněz na účtech v bance. V letech 2006 a 2007 začala celková bilanční suma čím dál strměji klesat. Nejen, že neustále ubývaly peníze z běžného účtu, ale také se začal snižovat dlouhodobý finanční majetek kvůli úbytku dlouhodobých cenných papírů. V roce 2008 nastal mírný růst, ačkoliv dlouhodobého majetku radikálně ubylo kvůli vyčlenění několika částí podniku do dceřiné společnosti a následnému odprodeji. Výrazně ale vzrostly pohledávky z obchodních vztahů, což kompenzovalo pokles u DM. V posledních třech letech zaznamenal majetek firmy už jen sestupný trend. Nejvýrazněji se to projevilo u dlouhodobého majetku, což bylo zapříčiněno rozprodejem všech možných částí podniku. U oběžného majetku měly na pokles největší vliv krátkodobé pohledávky (pohledávky z obchodních vztahů) a krátkodobý finanční majetek.
34
Při rozboru vertikální analýzy (viz příloha č. 7) lze zjistit, že zpočátku se výrazněji podílel na struktuře majetku dlouhodobý hmotný majetek, zejména poskytnuté zálohy na DHM. Vzhledem k povaze firmy je to normální, protože letadla představují v letecké společnosti největší investice a také nejvyšší hodnotu pro firmu. Významnou položku představují i stavby, jejichž podíl však od roku 2006 velmi klesal kvůli rozprodeji majetku, a samostatné movité věci, kde se hodnota nejvíce zvýšila v letech 2004 – 2009, poté ale začala klesat kvůli prodeji několika letounů. V letech 2009 a 2010 se u dlouhodobého finančního majetku velmi zvýšily podíly v ovládaných a řízených osobách, což souvisí s vyčleněním částí podniku do dceřiných společností (např. cargo, duty free, catering). Oběžná aktiva mají do roku 2004 tendenci se podílu dlouhodobého majetku vyrovnat. Největší podíl ve struktuře oběžných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů a krátkodobý finanční majetek v podobě bankovních účtů. V letech 2005 až 2007 se podíl oběžných aktiv velmi snížil, protože došlo k výraznému čerpání peněžních prostředků právě z bankovních účtů. Od roku 2008 se jejich hodnota začala zase zvyšovat, jenže pouze díky krátkodobým pohledávkám z obchodních vztahů. Účty časového rozlišení tvoří nejprve podíl 16 % na celkové struktuře majetku. Největší změny se dějí v položce náklady příštích období. Jedná se o splátky za leasing letadel. Do roku 2004 se výdaje na splátky postupně snižovaly, protože většina letounů postupně přecházela do vlastnictví společnosti. Když však došlo k náhlé expanzi firmy, tak zejména na operativní leasing bylo pořízeno spoustu nových letadel. To začalo firmu finančně zatěžovat a podíl nákladů příštích období se začal zvyšovat až na hodnotu 16,8 % v roce 2011.
2.3 Horizontální a vertikální analýza pasiv U horizontální analýzy pasiv (viz přílohy č. 8 a 9) lze nejprve pozorovat výrazný růst cizích zdrojů, zejména u krátkodobých závazků z obchodních vztahů. Hodnoty vzrostly i u účtů časového rozlišení. To je dáno zvýšením výdajů příštích období, kde se zaznamenávají zejména časově rozlišené splátky finančního a operativního leasingu, a výnosů příštích období, kde společnost zaznamenává prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tj. proletěny. Další rok došlo ke snížení vlastního kapitálu kvůli vygenerované ztrátě,
35
u cizích zdrojů došlo také k poklesu, a sice u dlouhodobých závazků a bankovních úvěrů. Následující rok lze sledovat již i významné zvýšení vlastního kapitálu, protože oproti předchozímu roku společnost dosáhl velkého zisku. Opět se zvýšily i krátkodobé závazky z obchodních vztahů a také tvořené rezervy. O rok později došlo k poklesu jak u vlastního kapitálu, což bylo zapříčiněno ztrátou přes 450 mil. Kč, tak u cizího kapitálu, kde byly sníženy dlouhodobé závazky a bankovní úvěry. Výrazný pokles zaznamenal i rok 2002. Příčinou byl opět záporný výsledek hospodaření. U cizích zdrojů však dlouhodobé závazky vzrostly a značně se snížily ty krátkodobé a také bankovní úvěry. Rok 2003 znamenal nárůst téměř všech složek pasiv s výjimkou dlouhodobých závazků. Z účetních výkazů však nelze rozpoznat, o které závazky konkrétně jde, protože snížení se uskutečnilo v položce „jiné závazky“ a v příloze účetní závěrky není účet podrobně rozebrán. Následující rok byl velmi podobný, velké snížení hodnoty proběhlo v položce bankovních úvěrů, u dlouhodobých závazků došlo jen k minimálnímu poklesu. Velký růst se týkal jak v roce 2004, tak i o rok později, krátkodobých závazků. Jmenovitě na dohadných účtech pasivních, kde částka představuje zejména objem nevyfakturovaných služeb k datu účetní závěrky. Firmě byly také poskytnuty krátkodobé bankovní úvěry, které musela použít na financování předplateb na letadla. V roce 2006 došlo k 45% poklesu vlastního kapitálu. Tak jako předchozí rok, i tento firma hospodařila se ztrátou, což se do vlastního kapitálu značně promítne. Zároveň se začala prohlubovat nakumulovaná ztráta z minulých let. Cizí zdroje se zvýšily, zejména bankovní úvěry, ale snížily se hodnoty na účtech časového rozlišení. O rok později se výrazně snížila celková aktiva firmy. Vlastní kapitál sice vzrostl díky kladnému výsledku hospodaření, podíl na snížení však měly cizí zdroje, kde částka na bankovních úvěrech klesla o více než 1,9 mld. Kč. V roce 2008 pasiva mírně vzrostla, ale vlastní kapitál klesl prozatím nejvíce v historii – o částku přes 1,1 mld. Kč. A to i přes vygenerování zisku. Snížení zapříčinily oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, konkrétně komoditní swapy. U cizích zdrojů rostly krátkodobé závazky, které také zahrnují reálnou hodnotu komoditních swapů. U účtů časového rozlišení se více snížily výnosy příštích období. V roce 2009 klesl vlastní kapitál nejvíce v historii, téměř o 2,5 mld. Kč, a to vlivem největší ztráty, jakou kdy společnost vygenerovala. Největší nárůst zaznamenaly krátkodobé
36
závazky, protože státní společnost Osinek poskytla aeroliniím nebankovní úvěr. Díky tomuto úvěru cizí zdroje v roce 2009 vzrostly. O rok později celková pasiva opět klesala, vlastní kapitál se však výrazně zvýšil, protože došlo ke kapitalizaci nebankovního úvěru. V roce 2011 zase celková pasiva klesla. Vlastní kapitál se snížil kvůli zápornému výsledku hospodaření. Cizí zdroje zaznamenaly pokles kvůli snížení rezerv a krátkodobým závazkům, zejména z obchodních vztahů. Z vertikální analýzy pasiv (viz příloha č. 10) lze zjistit, že největší měrou se na celkových zdrojích krytí majetku podílejí cizí zdroje. A to ve všech obdobích. Vlastní kapitál tvoří až do roku 2004 s menšími výkyvy hodnoty mezi 17,1 % a 20,3 %. Tak nízká čísla nejsou dána základním kapitálem, ale zejména neuhrazenými ztrátami z minulých let. ZK sám o sobě si udržoval podíl kolem 30 procent na celkových pasivech. V roce 2005 však vlastní kapitál začal výrazně klesat a nízkou hodnotu si udržoval i v roce 2011. Vůbec nejhorší výsledek vlastních zdrojů krytí měla firma v roce 2009, kdy se vlastní kapitál dostal do záporných čísel. U cizích zdrojů si největší podíl drží rezervy a krátkodobé závazky. Podíl rezerv se od roku 1999 zvýšil téměř trojnásobně. Krátkodobé závazky, zejména závazky z obchodních vztahů a dohadné účty pasivní, se nejprve podíleli hodnotami mezi 25 % a 30 %, v roce 2005 se však podíl začal zvyšovat, až v roce 2009 dosáhl maxima téměř 79 %. V té době činil podíl cizích zdrojů 108,9 % na celkových zdrojích krytí majetku. V letech 2010 a 2011 se podíl podařilo ustálit na hodnotách přes 40 %. Účty časového rozlišení se také významně podílejí na celkových zdrojích krytí – přibližně dvaceti procenty s mírnějšími výkyvy. Výdaje příštích období se postupně snížily, naopak výnosy příštích období, což jsou příjmy za prodané přepravní doklady, které k datu účetní závěrky nebyly proletěny, se výrazně zvýšily.
2.4 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Při zkoumání horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát (viz přílohy č. 11 a 12) lze zjistit, že výsledky hospodaření společnosti zažívaly velmi kolísavý trend. V roce 1999 poklesl výsledek hospodaření před zdaněním téměř o 380 mil. Kč, na čemž měly veliký podíl rostoucí provozní náklady spojené s pořizováním nových letadel. Společnost ale i přesto vykazovala mírný zisk. Ten se velmi zvýšil hned v dalším 37
roce, kdy EBT dosáhl téměř stejné úrovně jako v roce 1998. Ostatní provozní náklady sice opět vzrostly, ale tentokrát je předčily tržby za prodej vlastních výrobků spolu s tržbami za prodej DM a ostatními provozními výnosy, které obsahují zejména výnosy z přefakturace a výnosy za výcvik posádek cizích leteckých společností. Již další rok se společnost dostala do velké ztráty, rozdíl oproti 2000 činil přes osm set padesát milionů korun. Hospodářský výsledek byl ovlivněn zejména teroristickými útoky z 11. září. V tento rok se většina leteckých společností dostala do ztráty, protože musela čelit rapidnímu snížení poptávky po letecké přepravě. ČSA musely sáhnout do rezerv a vytvořit nové rezervy na finanční náklady, vzrostly provozní náklady, ale provozní výnosy se snížily. Příští rok znamenal vylepšení EBT o 400 mil. Kč, protože společnost velmi omezila náklady. Ve flotile přibylo pouze jedno letadlo, společnost ukončila z ekonomických důvodů některé linky na Blízký Východ a otevřela nové, které měly ekonomický potenciál. Zejména díky těmto opatřením se podařilo ztrátu minimalizovat a další rok se dostat zpět do černých čísel. Skokově vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, na druhou stranu však také náklady na materiál, energie a služby. Finanční výsledek hospodaření vykázal tento rok velkou ztrátu kvůli neúměrnému zvýšení ostatních finančních nákladů oproti ostatním finančním výnosům. Obě položky nejsou ve výročních zprávách podrobněji rozebrány, takže nelze zjistit, čím byl nárůst nákladů zapříčiněn. V roce 2004 byl vykázán ještě vyšší zisk. Zásluhu na tom měly především ostatní provozní výnosy, konkrétně přijaté letištní taxy (příjem za letištní poplatky vybrané od zákazníků) a bezpečnostní poplatky. Finanční VH se zlepšil, ale stále zůstával záporný. O rok později firma vykázala ztrátu téměř 0,5 miliardy korun. Finanční výsledek si opět polepšil, protože společnosti vzrostly kurzové zisky, kdežto kurzové ztráty se snížily. Největší problém byl u provozního VH, protože firmě z roku na rok výrazně vzrostl počet zaměstnanců, a tím pádem stouply i celkové osobní náklady. Další rok se podařilo ztrátu o 100 mil. korun snížit, protože se zlepšila přidaná hodnota. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se zvýšily spolu s počtem letadel, výkonová spotřeba již tak rychle nerostla. Finanční VH si pohoršil, a to hlavně kvůli kurzovým ztrátám.
38
V roce 2007 se firmu podařilo dostat opět do zisku. S finančním výsledkem hospodaření byl ale neustále problém kvůli posilování české koruny. Ostatní finanční výnosy klesly, ale ostatní finanční náklady stoupaly. V roce 2008 začaly firmě klesat výkony a tento trend pokračuje až do roku 2011. Výkonová spotřeba ovšem zprvu stoupla kvůli spotřebě materiálu a energií. Opět vzrostly i osobní náklady. Nebýt tržeb z prodeje dlouhodobého majetku, provozní výsledek by tak přívětivý nebyl. Výsledek hospodaření před zdaněním činil zisk téměř půl miliardy korun. Finanční VH si trochu polepšil i přes neustálou ztrátu. Nelze však zjistit, z jakého důvodu, protože ostatní finanční výnosy a náklady nejsou opět podrobně rozebrány. O rok později ČSA vygenerovaly ztrátu přes 3,5 miliardy Kč. Nemůže za to ani tak finanční výsledek hospodaření, jemuž se snížila ztráta o necelých padesát milionů, ale provozní výsledek. Protože se prudce snížily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb neefektivním využíváním flotily letadel a výkonová spotřeba oproti tomu zůstala téměř nezměněná, klesla firmě přidaná hodnota. Osobní náklady stouply, protože propuštění pár desítek zaměstnanců nic neovlivnilo. Tržby z prodeje DM se snížily, jelikož několik částí podniku bylo teprve připravováno k prodeji. Další rok přidaná hodnota firmě opět klesla, kvůli obrovskému propouštění zaměstnanců se však výrazně snížily i osobní náklady. Management také mohl „divestovat několik zbytných částí podniku“, takže tržby z prodeje DM se zvýšily o 1,8 mld. Kč. Finanční VH se zhoršil, protože se ostatní finanční výnosy snížily víc než náklady. U nákladu byl pokles dán snížením kurzových ztrát a nákladů na derivátové operace, ale pokles kurzových zisků a výnosů z derivátových operací představoval větší hodnotu. Mimořádný výsledek hospodaření souvisí s prodejem části podniku Duty Free. Na jeden rok se tak podnik ocitl v zisku. To však nemělo dlouhého trvání a EBT se hned o rok později propadl o 317,5 mil. Kč do ztráty. Provozní VH vykázal druhou největší ztrátu v historii společnosti, protože přidaná hodnota podniku činí necelých 650 mil. korun a osobní náklady jsou větší než 2 miliardy. Z budov toho k prodeji také příliš nezůstalo, takže se firma spoléhala v oblasti DM na prodej letadel. Ani to ale nezabránilo velkému propadu provozního výsledku. U finančního výsledku hospodaření se významně zvýšily tržby za prodej cenných papírů a podílů, které souvisí s převodem některých částí podniku do Českého Aeroholdingu. Finanční VH díky tomu dosáhl zisku přes 900 milionů korun.
39
Při rozboru vertikální analýzy výkazu zisků a ztrát (viz příloha č. 13) lze spatřit, že výkonová spotřeba nejprve tvoří 70 % tržeb a později se začne zvyšovat až na konečnou hodnotu přes 95 %. V letech 2006 a 2007 se sice snížila pod 80 %, o rok později již znovu začala růst. To je negativní signál pro společnost, protože nákladovost tržeb v čase roste. Osobní náklady měly podobný průběh. Nejprve jejich nákladovost tvořila necelých 13 %, o rok později dokonce 11,4 %. Od 2001 však podíl osobních nákladů roste s mírnými výjimkami v letech 2005 a 2006 až do roku 2009. Potom se podíl dařilo snižovat kvůli již zmíněnému velkému propouštění zaměstnanců.
2.5 Analýza Cash Flow Při analýze cash flow (viz příloha č. 4) je nejvýhodnější se zaměřit na tři největší součtové položky, tedy na čistý peněžní tok z provozní činností, investiční činnosti a finanční činnosti, a ty následně podrobněji rozebrat. Při sledování provozního cash flow lze nejprve pozorovat jeho růst. I po roce 2001, kdy se snížilo, tak následně mělo rostoucí trend. Největší vliv na něj měly odpisy, rezervy, prodej stálých aktiv, zúčtování vyřazených přepravních dokladů a časové rozlišení aktiv a pasiv, které se týká zejména operativních a finančních pronájmů letadel. Investiční cash flow je od roku 1999 až do 2006 záporné. Podíl na tom mělo nabývání stálých aktiv, což jsou u letecké společnosti zejména letadla, ale také to jsou investice do budov, které ČSA realizovalo (např. Administrativně provozní centrum nebo Cargo terminál). Od roku 2007 je investiční CF už jen kladné, a to kvůli prodeji stálých aktiv. Management od roku 2007 získával hotovost rozprodejem majetku, vyčleňováním některých „zbytných“ částí podniku do dceřiných společností a následným prodejem. Takto skončilo např. cargo, catering, duty free, ale také spoustu letounů. Finanční cash flow, které zahrnuje dopad způsobu financování společnosti, zaznamenávalo kolísavý trend. Zde je pouze jediná položka, a to „Změna stavu závazků z financování“. Největší propad měla v roce 2007, nejlepší výsledek v roce 2009. Celkově nejpřívětivější výsledek mělo cash flow na konci roku 2004, protože rozdíl příjmů nad výdaji činil přes 2 mld. Kč. Od té doby se snižovalo, pouze v roce 2010
40
zaznamenalo skokový růst způsobený prodejem velkého množství dlouhodobého majetku.
2.6 Poměrové ukazatele Všechny poměrové ukazatele Českých aerolinií od konce 90. let zažívaly a stále zažívají velmi bouřlivé období. Je to dáno především špatnými a krátkozrakými rozhodnutími managementu firmy. 2.6.1 Ukazatele rentability Tab. 3: Ukazatele rentability (%) ROA ROCE ROE ROS
1999 1,10 2,13 2,01 0,32
ROA ROCE ROE ROS
2006 -2,27 -7,43 -42,29 -1,65
Protože
ukazatele
2000 4,64 9,19 18,24 2,89
2007 1,79 5,10 16,69 0,86 rentability
2001 -2,85 -6,14 -25,64 -2,97
2002 -0,20 -0,41 -3,85 -0,42
2008 5,05 21,83 462,26 2,03 pracují
2003 1,05 2,28 4,02 0,44
2009 -45,41 -2406,79 -159,70 -18,48
v čitateli
2004 3,34 7,31 14,90 1,80
2010 2,20 6,53 20,24 0,46
s výsledkem
2005 -3,72 -11,12 -28,80 -2,31
2011 -4,35 -13,65 -223,01 -1,72
hospodaření
společnosti, tak první výrazné poklesy do záporných hodnot se uskutečnily v roce 2001, kdy se VH propadl do ztráty téměř 0,5 mld. Kč. Rentabilita aktiv Ukazatel rentability aktiv začínal na nízké hodnotě 1,10 % v roce 1999, respektive 4,64 % v roce 2000. Poté přešel do záporných hodnot, což bylo zapříčiněno záporným provozním a finančním výsledkem hospodaření a také snížením hodnoty celkových aktiv. Po celou dobu se však hodnoty nevyznačovaly extrémní změnou až na rok 2009. Jde o kritický rok, který se promítnul do všech poměrových ukazatelů. Tento rok měly ČSA ztrátu přes 3,5 mld. Kč. Hodnota ROA klesla na -45,41 %. Nemalou zásluhu na tomto negativním výsledku měla i aktiva, jejichž hodnota klesla z roku na rok o 2,5 mld. Kč. Hned další rok se ukazatel podařilo vrátit na pozitivní hodnotu 2,2 %. Zejména však díky odprodeji
41
dlouhodobého majetku a materiálu. S odbory byly podepsány nové smlouvy o snížení mezd – mzdové náklady se snížily o 1,5 mld. Kč. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE zpočátku v prvních dvou letech rostla, což bylo dáno rostoucím hospodářským výsledkem. Výrazně se snížila v roce 2001 záporného VH. Hospodářský výsledek má přímý vliv na to, zda bude rentabilita investovaného kapitálu kladná nebo záporná. Nejlepší výsledek ukazatel zaznamenal v roce 2008. Tehdy totiž společnost vygenerovala zisk zhruba půl miliardy korun, ale vlastní kapitál činil jen 100 milionů. Ten měl na tak vysoké rentabilitě největší podíl, což ale není žádoucí. Hned další rok se totiž vlastní kapitál a výsledek hospodaření dostaly do velmi záporných čísel. A tak při počítání rentability se ukázal výsledek 2 406,79 %, což je ve skutečnosti nesmysl. Oba záporné výsledky nemohou vykazovat kladnou rentabilitu, proto muselo být před zlomek přidáno znaménko minus, aby se ukázalo, v jak špatném stavu se firma nacházela. V roce 2010 se ukazatel dostal již do kladné hodnoty 6,53 % jednak díky rozprodávání majetku, a jednak díky kapitalizaci nebankovní půjčky. Poté spadl opět do záporné hodnoty, protože firma zase vygenerovala ztrátu. Rentabilita vlastního kapitálu Špatné výsledky ROE v letech 2001, 2002 a 2005 byly dány tím, že společnost vygenerovala za účetní období ztrátu. V roce 2006 se ukazatel propadl o dalších 14 %, i když ztráta byla nižší než v předchozím roce. Tento propad byl zapříčiněn snížením vlastního kapitálu, protože se do něj velmi silně začala promítat nakumulovaná ztráta z minulých let. V roce 2008 pak došlo k tak obrovskému snížení vlastního kapitálu, že ukazatel dosáhl hodnoty 462 %. Navíc zisku ve výši bezmála 0,5 mld. Kč management docílil tím, že odprodal některý dlouhodobý majetek. V roce 2009 dosáhl vlastní kapitál vlivem nakumulovaných ztrát hodnoty 2,4 mld. Kč. A tak se nelze divit, že s tak záporným vlastním kapitálem a největší ztrátou v historii společnosti se ukazatel propadl o 620 %. Situace, která by v normálně fungující společnosti vůbec neměla nastat. Management ztráty opět řešil odprodejem DM a snižováním mzdových nákladů. Díky půjčce od společnosti Osinek „v likvidaci“ mohl stát navýšit ZK na dvojnásobek, čímž se vlastní kapitál uměle dostal opět do plusových hodnot. Ukazatel ROE se tím pádem také dostal
42
do přijatelných hodnot, ovšem pouze na jeden rok. ČSA se odprodejem majetku zbavily lukrativních činností, ztráta za rok 2011 činila -241 mil. Kč a vlastní kapitál se opět snížil. ROE za rok 2011 bylo nekritičtější v historii firmy. Rentabilita tržeb Ukazatel ROS se neměnil v průběhu let tak radikálně. Celou dobu se pohybuje v rozmezí hodnot od -2,97 % do 2,89 %. Až na jednu výjimku, a tou je opět onen rok 2009. Velmi nízkou hodnotu ukazatele mimo obrovské ztráty zapříčinila ještě jedna věc. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se poprvé od roku 1999 propadly, a to hned o necelé tři miliardy korun. 2.6.2 Ukazatele likvidity Tab. 4: Ukazatele likvidity Peněžní Pohotová Běžná
Peněžní Pohotová Běžná
1999 0,48 1,24 1,36
2006 0,16 0,64 0,74
2000 0,53 1,23 1,34
2001 0,42 1,03 1,17
2007 0,11 0,70 0,83
2002 0,43 1,20 1,39
2008 0,09 0,74 0,82
2003 0,67 1,41 1,58
2009 0,09 0,44 0,50
2004 0,67 1,40 1,56
2010 0,42 1,05 1,05
2005 0,25 0,76 0,86
2011 0,25 0,90 0,90
Peněžní Peněžní likviditu držel podnik ve velmi přijatelných hodnotách od konce 90. let až do roku 2006, kdy došlo ke snížení ukazatele pod doporučenou hodnotu. Tato situace byla zapříčiněna výrazným poklesem finančních prostředků na bankovním účtu a vysokým krátkodobým úvěrem, který banka společnosti poskytnula. Ještě horší výsledek byl však zaznamenán v letech 2007 až 2009, kdy se peněžní likvidita zhoršila až na hodnotu 0,09. Ještě více totiž ubyly hotovostní finanční prostředky z běžného účtu. Částka poskytnutých krátkodobých bankovních úvěrů se sice snížila, ale zato velmi narostly krátkodobé závazky společnosti, a to v položce, kterou ČSA evidují jako „jiné závazky“. Ve skutečnosti se jednalo o komoditní swapy v roce 2008 a nebankovní úvěr poskytnutý společnosti Osinek o rok později. V roce 2010 nastal obrat a peněžní likvidita vzrostla na hodnotu 0,42. Společnost totiž získala hotovost prostřednictvím finanční směnky, zároveň byla
43
uhrazena většina „jiných závazků“ a krátkodobých bankovních úvěrů. Podobná situace nastala i o rok později, jen s tím rozdílem, že firma již neměla k dispozici žádný krátkodobý cenný papír, pouze peníze na účtě a v pokladně. Pohotová Ukazatel pohotové likvidity má podobný průběh jako předchozí ukazatel. Zde se však od doporučené hodnoty začal odchylovat již v roce 2005, opět z důvodu velké finanční krátkodobé půjčky od banky. Nejnižší výsledek – 0,44 – byl zaznamenán v roce 2009 vlivem nebankovní půjčky od Osinku. Když se ukazatel pohybuje na hodnotě menší než 1, znamená to pro věřitele riziko, protože podnik se musí spolehnout na prodej zásob, aby byl schopen uhradit své dluhy. Běžná U běžné likvidity je patrný opět velmi podobný průběh během sledovaného období. Zde dochází k výraznému odchýlení od doporučených hodnot zase v roce 2005. Zajímavé změny se však dějí od roku 2009 dále. Tento rok došlo k výrazném poklesu oběžných aktiv a ukazatel se zastavil na hodnotě 0,5. Jenže už další rok má 1,05 i přes to, že oběžná aktiva se snížila o dalších více jak 300 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že společnost začala vyčleňovat a prodávat své dceřiné společnosti, všechny zásoby postupně z ČSA vymizely a byly převedeny právě do dceřiných společností. Pohotová a běžná likvidita jsou si proto v letech 2010 a 2011 rovné. 2.6.3 Ukazatele zadluženosti Tab. 5: Ukazatele zadluženosti 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Podíl VK na aktivech (%)
18,81
19,78
17,10
17,27
17,57
20,30
14,41
Věřitelské riziko (%)
60,31
61,09
61,19
59,43
56,84
56,73
64,48
320,60
308,78
357,79
344,19
323,48
279,45
447,56
Úrokové krytí
1,41
4,29
-1,80
-0,38
3,07
10,49
-8,72
Finanční páka
5,32
5,05
5,85
5,79
5,69
4,93
6,94
Podíl vl. kapitálu (%)
44
2006 Podíl VK na aktivech (%)
2007
2008
2009
2010
2011
8,04
12,18
0,98
-29,59
5,67
2,03
73,27
65,58
81,34
108,90
69,30
74,26
911,69
538,26
8333,95
-368,02
1221,21
3654,86
Úrokové krytí
-2,03
2,57
19,20
-45,63
2,09
-23,96
Finanční páka
12,44
8,21
102,46
-3,38
17,62
49,22
Věřitelské riziko (%) Podíl vl. kapitálu (%)
Podíl vlastního kapitálu na aktivech Prvních šest let si ukazatel vedl velmi dobře. Pohyboval se těsně u hranice 20 %, takže firma byla schopna krýt svůj majetek z dvaceti procent vlastními zdroji. V roce 2005 začal mít však sestupný trend, vyjma roku 2007, kdy se vlastní kapitál zvýšil vlivem vygenerovaného zisku běžného období. O rok později činila hodnota ukazatele již 0,98 %, takže podnik mohl krýt svůj majetek ani ne z jednoho procenta. V roce 2009 se ukazatel dostal do záporné hodnoty téměř třiceti procent. Společnost neměla žádný vlastní kapitál, naopak převyšovaly cizí zdroje, které musely převzít úlohu vlastního kapitálu. Firma nevykazovala vůbec žádnou finanční samostatnost a byla velmi nestabilní. I když následující dva roky se hodnoty lehce dostaly do kladných čísel, stále se jednalo o velmi nízké krytí vlastními zdroji. Věřitelské riziko Pokud se podíl cizích zdrojů na celkovém majetku firmy pohybuje okolo 50 či 60 procent, lze to považovat za přijatelné hodnoty. Od roku 2005 se podíl cizích zdrojů v ČSA začal zvyšovat, což bylo zpočátku zapříčiněno přijetím krátkodobých bankovních úvěrů. Do tohoto roku celkový majetek permanentně každý rok rostl. To byl výsledek masivní expanze firmy schválený managementem. O rok později nastal úbytek majetku, protože tak velké množství nebyla firma schopna financovat. Jeho hodnota tedy neustále klesá, vyjma roku 2008. Úbytek celkového majetku a růst cizích zdrojů ještě nemusí znamenat problém, ne však v tomto případě. Podíl cizího majetku byl nejprve přes 80 % právě v roce 2008, a téměř
45
109 % v roce 2009. Taková situace by snad při dobrém vedení společnosti nemohla nastat. Hodnota celkového majetku firmy byla nižší, než hodnota cizích zdrojů, které firma měla k dispozici. Vlastní kapitál ČSA se dostal do záporných čísel vlivem 3,5 miliardové ztráty. Následující roky se situace alespoň z části stabilizovala, hodnoty ukazatele jsou přesto vyšší, než by měly být. Zadluženost vlastního kapitálu U stabilních společností by se měla pohybovat zadluženost jejich vlastního kapitálu přibližně mezi 80 % a 120 %. Do tohoto pásma se ukazatel u ČSA nedostal ani jednou. Začal na hodnotách nad 300 % a zpočátku to vypadalo, že se management firmy snaží, aby měl sestupný trend. Nárůst v roce 2001 byl sice zapříčiněn ztrátou, protože ten rok se spoustu společností muselo od 11. září potýkat se slábnoucí poptávkou po přepravě, ale opět zde byly náznaky postupného snižování ukazatele. A dařilo se to až do roku 2004. Poté začaly hodnoty vykazovat velmi kolísavý trend. Bylo to dáno postupně se snižujícím vlastním kapitál a růstem cizích zdrojů ve společnosti, kdy všechno vyvrcholilo v letech 2008 a 2009. Nejdříve byla vykázána zadluženost vlastního kapitálu přes 8 000 %. Následně, když se VK dostal do záporné hodnoty, tak se i zadluženost promítla jako záporná hodnota. V dalších dvou letech bylo vykázáno zadlužení vlastního kapitálu nejprve přes 1 200 %, posléze přes 3 500 %. Cizí zdroje se v podniku snižovaly, ale vlastní kapitál byl stále neúměrně nízký. Úrokové krytí Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe dokáže podnik splatit úroky. U společnosti ČSA mají tyto hodnoty velmi kolísavý trend. Když byl vygenerován záporný výsledek hospodaření, úrokové krytí má zápornou hodnotu, a tudíž podnik není schopen úroky splácet. Nejvyšší hodnoty se objevily v letech 2004 a 2008, kdy společnost vykazovala největší zisky. V roce 2000 byl vykázán také zisk, ovšem i nákladové úroky byly poměrně vysoké, proto ukazatel nevykazuje tak markantní hodnotu. Finanční páka Ve většině sledovaných obdobích byl ukazatel finanční páky větší než 1, takže by měl působit kladně. Ale doporučené hodnoty jsou v rozmezí mezi 1 a 2. Pokud je finanční páka větší než 2, znamená to, že je ve firmě více cizího kapitálu. To je
46
splněno ve všech letech u ČSA. Původní filozofií managementu firmy na počátku nového tisíciletí bylo zvyšování vlastního kapitálu a tedy vlastně snižování zadlužení a zlepšování efektu finanční páky. Z tabulky lze zpozorovat, že nebýt 11. září 2001, tak by se jim to postupně velmi dařilo. V letech 2001 až 2004 je vidět postupný sestupný trend finanční páky. V roce 2005 páka vzrostla, protože vlastní kapitál začal být snižován, a to i v dalších letech. V roce 2007 se páku podařilo trochu snížit, protože díky tržbám z prodeje dlouhodobého majetku byl vygenerován zisk. Další rok se však hodnota zvýšila na 102,46. Ve zdrojích krytí majetku začaly neúměrně převyšovat cizí zdroje, vlastní kapitál tvořil pouze zlomek z celkové hodnoty pasiv. Následně zaznamenala finanční páka zápornou hodnotu. Působí záporně a znamená to pro podnik velké varování, že podíl vlastních a cizích zdrojů není v pořádku. Společnost situaci vyřešila kapitalizací půjčky, nastalo zvýšení vlastního kapitálu, a tedy páka se vrátila do kladných hodnot. Ovšem měla tendence se zvyšovat, v roce 2011 to bylo 49,22, což není vůbec příznivé číslo. 2.6.4 Ukazatele aktivity Tab. 6: Ukazatele aktivity 1999 Obrat aktiv
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1,20
1,25
1,48
1,58
1,60
1,68
1,79
Doba obratu aktiv
304,60
292,04
247,09
230,78
227,81
217,67
203,58
Obrat zásob
36,99
38,90
30,94
29,93
32,44
32,96
37,27
Doba obratu zásob
9,87
9,38
11,80
12,19
11,25
11,07
9,79
Doba splat. pohledávek
63,58
61,57
50,53
50,81
47,23
49,71
47,02
Doba splat. kr. závazků
78,47
88,64
78,69
60,59
58,94
63,83
64,37
47
2006 Obrat aktiv
2007
2008
2009
2010
2011
2,05
2,36
2,22
2,56
2,50
2,63
Doba obratu aktiv
177,68
154,47
164,08
142,72
145,96
138,71
Obrat zásob
39,42
44,99
44,78
53,59
1036,56
-
Doba obratu zásob
9,26
8,11
8,15
6,81
0,35
-
Doba splat. pohledávek
42,63
38,76
63,32
41,00
37,64
40,10
Doba splat. kr. závazků
56,82
55,90
89,13
112,54
59,33
60,91
Obrat aktiv Obrat aktiv je jeden z mála ukazatelů, který ve společnosti vykazuje příznivé hodnoty po celou dobu vývoje. Až na roky 2008 a 2010, kdy došlo k mírnému poklesu, má ukazatel pozitivní trend, který započal nad minimální doporučenou hodnotou 1 obrátka aktiv za rok. Doba obratu aktiv Doba obratu aktiv naopak vykazuje sestupný trend, což je pro podnik příznivé. Ve všech letech se aktiva obrátí za dobu kratší než jeden rok, v posledním sledovaném roce obrat trvá bezmála 139 dní. Obrat zásob Tento ukazatel se pohybuje v rozmezí od 30 do 54 obratů za rok. Zásoby v podniku byly drženy každý rok bez značných rozdílů. Postupné snižování zásob začalo v roce 2006, kdy se dostaly na rekordní hodnotu 608,7 mil. Kč. Když v roce 2009 začalo vyčleňování některých částí podniku do dceřiných společností, mizely z ČSA i zásoby, které měl v držení např. Technický úsek společnosti. V roce 2010 se tedy vlivem malého množství v podniku obrátily zásoby v průměru téměř 1 037krát. Jak dále ubývaly, dostaly se až na hodnotu nula v roce 2011, a ukazatel tudíž v posledním sledovaném roce nelze změřit.
48
Doba obratu zásob Doba obratu zásob je přímo spjatá s počtem obratů zásob. Čím vícekrát se zásoby v průměru za rok obrátily, tím kratší je jejich doba obratu. Hodnoty tohoto ukazatele u ČSA mají velice příznivý vývoj. Rok 2010 vykazuje extrémně nízkou hodnotu, kdy doba obratu zásob trvá v průměru třetinu dne. O rok později se již žádné zásoby v podniku nevyskytovaly. Zrychlování obratu zásob je výhodné, protože se snižují materiálové a finanční zdroje vázané v podniku. To mimo jiné znamená i zvyšování rentability. Doba splatnosti pohledávek Hodnoty tohoto ukazatele jsou přijatelné. Optimální by byl počet dní menší než 30, ale i tak se jedná o standard většiny evropských zemí. Nežádoucí hodnoty by byly větší než 90 dní, což se u ČSA nevyskytuje. Průměrná nejdelší splatnost pohledávek byla v roce 2008, kdy inkaso trvalo více než 63 dní, nejkratší doba byla v roce 2010, necelých 38 dní. Hodnoty ukazují dobrou platební morálku odběratelů ČSA a vypovídají o jejich dobrém a kvalitním výběru. Dobrá splatnosti krátkodobých závazků U tohoto ukazatele platí stejná pravidla jako u doby splatnosti pohledávek. Optimální je doba menší než 30 dní, naopak nežádoucí je více než 90 dní. Zde už na tom České aerolinie nejsou tak dobře. Ukazatel se většinou držel u hodnoty 60 až 70 dní, vyjma let 2008 a 2009. V prvním jmenován roce trvalo společnosti téměř 3 měsíce, než dostála svým závazkům vůči dodavatelům. Onen kritický rok 2009 se promítnul i do doby splatnosti krátkodobých závazků. Dodavatelé čekaly v průměru 3,75 měsíce, než vyinkasovaly platbu od ČSA za své služby a produkty. Do této skutečnosti se promítá i ona nebankovní půjčka od Osinku, která hodnotu krátkodobých závazků navýšila o 2,5 mld. Kč. Od roku 2010 se hodnoty vrátily na přijatelné dva měsíce doby splatnosti.
49
3 Zhodnocení situace a návrhy řešení Po provedené analýze Českých aerolinií vyplynulo několik skutečností. Při pohledu na stav majetku lze konstatovat, že podíl dlouhodobého majetku, oběžných aktiv a účtů časového rozlišení na celkovém majetku, se výrazně neměnil. Co se však změnilo, je struktura jednotlivých položek v nich. Své významné místo ve struktuře majetku měly vždy „Stavby“. Na konci roku 2011 už tvořily pouze 0,4 % z celkových aktiv. Naopak „Podíly v ovládaných a řízených osobách“ se dříve podílely zanedbatelně, v roce 2011 pak 15,4 procenty. Obě tyto změny u dlouhodobého majetku byly zapříčiněny permanentním rozprodejem podle managementu „zbytných částí“ podniku. Při pohledu na strukturu pasiv vyplývá, že společnost má minimum vlastního kapitálu. Na celkových zdrojích podniku se v roce 2011 podílel dvěma procenty, nemluvě o roku 2009, kdy byl VK záporný. Jde o velmi nízkou hodnotu a společnost by měla vlastní zdroje co nejrychleji zvýšit. Je to i v rozporu s filozofií managementu pánů Jakubšeho a Kůly, kteří si kladli za cíl zvyšování vlastního majetku, aby firma byla stabilní a ne tak závislá na cizích zdrojích, jejichž podíl činil v roce 2011 přes 74 %. Zadluženost vlastního kapitálu je tím pádem také obrovská a měla by být zredukována. Dalším cílem, s tím souvisejícím, by mělo být postupné uhrazování nakumulovaných ztrát z minulých let. To však půjde pouze za předpokladu, že aerolinie bude vykazovat zisk. Takto nemůže firma krýt ani své úroky, protože ukazatel je vzhledem k vykázané ztrátě záporný. Finanční páka vykazuje naopak nebývale vysokou hodnotu, což je zapříčiněno opět nízkým vlastním kapitálem. V prvních sledovaných letech se páka pohybovala mezi hodnotami 5 a 6, a management se ji snažil postupně snižovat posilováním vlastních zdrojů krytí majetku. Po rozboru výkazu zisků a ztrát vyplynulo, že vzhledem k výkonům se firmě postupně zvyšovala výkonová spotřeba. Na konci roku činila přes 95 %. To je příliš vysoké číslo. Největší vliv na to mají náklady na „Služby“. A právě tahle položka by mohla být menší, kdyby Tvrdíkův a Lašákův management nepropustil tolik zkušených odborníků a firma by si tudíž nemusela najímat různé poradenské agentury, které se skrývají pod označením „Ostatní služby“, a jejichž náklady
50
přesahují několik let za sebou miliardu korun. V letech 2007 – 2009 to bylo dokonce 1,5 až 2 mld. korun. Z hlediska většiny poměrových ukazatelů si firma také nevede příliš šťastně. Ani jeden ukazatel rentability nemá a ani nemůže mít v posledním roce kladnou hodnotu, protože společnost vygenerovala ztrátu. S likviditou nemají České aerolinie v roce 2011 větší problém. Peněžní likvidita 0,25 je přijatelná, stejně tak jako pohotová 0,9. Co je ovšem zajímavější, to je běžná likvidita. Protože ze společnosti zmizely vlivem rozprodeje dlouhodobého majetku (např. duty free, technická údržba) všechny zásoby, tak za roky 2010 a 2011 je běžná likvidita stejná jako pohotová. Je zvláštní, že aerolinie nemá vůbec žádné zásoby. Kvůli tomuto faktu má jedině běžná likvidita problém s nízkou hodnotou. Ukazatele aktivity jsou jediné hodnoty, kde toho nelze moc namítat. Obrat aktiv je ve firmě zvyšován a s tím související doba obratu je čím dál nižší. Jedině v případě zásob mám výhrady. Protože společnost žádné nemá, není ani vypočítán výsledek obratu a doby obratu zásob za rok 2011. Kdyby ale potřebovala získat hotovost prodejem zásob, tak tuto šanci mít nebude. Proto doporučuji držet v podniku alespoň minimální objem zásob, který by také zlepšil ukazatel běžné likvidity. Průměrná doba splatnosti pohledávek 40 dní je přijatelná a svědčí o dobrém a kvalitním výběru odběratelů. U splatnosti krátkodobých závazků už 61 dní není tak uspokojující číslo, ale stále je menší než 90 dní, což by měla být hranice pro úhradu jak pohledávek, tak závazků. Na základě výsledků lze společnosti doporučit zejména co nejrychlejší zvýšení vlastního kapitálu a postupné uhrazování nakumulovaných ztrát. To však nepůjde bez generování zisku. Zisk by mohla firma vykazovat, pokud by se zaměřila na snižování nákladů zejména v oblasti „Ostatních služeb“, tzn. zaměstnávání odborníků na leteckou dopravu a ne lidí ze zkrachovalých společností Malév a Skyeurope. Dále doporučuji držet ve firmě alespoň malý objem zásob pro případ nutnosti získat peněžní prostředky a snažit se zkrátit dobu splatnosti krátkodobých závazků, což by podporovalo dobré jméno společnosti. Miroslav Kůla chtěl kdysi ČSA v oblasti vlastnictví letounů přiblížit světovému trendu, tedy že třetinu letadel společnost vlastní, třetina je na operativní leasing a
51
zbytek na finanční leasing. Z tabulky 1 je patrné, že současný management nemá pravděpodobně o světovém trendu příliš přehled. V roce 2011 společnost vlastnila pouze čtyři letouny z jednatřiceti. To je zhruba 13 procent. Kvůli zbylým 87 procentům je firma zatížena každoročními splátkami leasingů. Při jednom z rozhovorů s Miroslavem Kůlou mu byla položena otázka, co měl začít konat Lašák a jeho management při příchodu do ČSA na začátku roku 2006. Kůla odpověděl, že ze všeho nejdřív se měl začít zbavovat letadel na leasing. Jenže místo toho se začal zbavovat i letadel ve vlastnictví firmy, díky čemuž firma rychle získávala hotovost na hrazení svých závazků. Dále musí firma racionálně hledat nové trhy. Na zbrklé otevírání a zavírání destinací dopláceli nejen cestující, ale také náklady firmy. Když ČSA vedl prezident Kůla, tak otevření nové destinace vždy předcházel velmi podrobný průzkum trhu, který byl sice nákladný, ale téměř vždy přinesl užitek. Ne nadarmo management firmy budoval frekventované spojení s Londýnem i se zbytkem Velké Británie. Londýn je totiž největší přestupní bod v Evropě. Ale to zřejmě manažerům za vedení Miroslava Dvořáka v roce 2010 bylo jedno. Takže se klidně rozhodli ukončit všechny lety do Británie a sloty na Heathrow prodat. Podle statistik Letiště Praha z roku 2012 byla linka na Heathrow 4. nejvytíženější z Prahy,
a
proto
je
prodej
slotů
jedno
z nejnesmyslnějších
rozhodnutí
managementu Českých aerolinií. Vedení společnosti neustále argumentuje svým posilováním na trhu v Rusku a v dalších zemích Společenství nezávislých států. Jenže už příští rok se ministerstva dopravy ČR a Ruska chystají zrušit monopol Aeroflotu a ČSA na nejsilnější trati Praha – Moskva, takže společnosti získají z obou zemí nové konkurenty, a zejména pro ČSA to bude znamenat velkou ránu. Management musí začít hledat nové trhy i v oblasti dálkových linek. Od roku 2013 je součástí flotily Airbus A330-300 od Korean Air. Ale je využíván pouze na jedné dálkové lince, a sice do Soulu. Jestliže spojení do New Yorku patřilo mezi deset nejsilnějších tratí ČSA, vidím v něm velký potenciál. Ten samý případ se týká i Montrealu a Toronta. Kanadská aerolinie Air Transat již vydala prohlášení, že v letní sezóně 2014 začne létat z těchto dvou měst do Prahy. A jaké je složení flotily ČSA? Z uvedené tabulky 2 je patrné, že nevyhovující. Je důležité vzít v potaz, že Česká republika není zas tak velký trh. A to je hlavní problém daného složení. Společnost provozuje turbovrtulové letouny ATR na
52
krátké tratě a Airbusy rodiny A320 na střední tratě. Ale co když nějaká delší trať nedokáže vytížit A320, ale pro ATR je až příliš dlouhá? Lufthansa má pro tyto případy proudové Embraery 190, KLM, LOT a Alitalia taktéž, Austrian má Fokkery 100, Swiss má starší BAe-146, ale příští rok mu začnou dodávky zbrusu nového Bombardieru CSeries. Ale co ČSA? Manažeři musí v tomto ohledu co nejrychleji konat a letouny podobného typu do flotily zařadit, jinak nemůže být aerolinka konkurenceschopná. Tento problém pak končí pouze zavíráním destinací, které nejsou kvůli špatnému složení flotily rentabilní. Na konkurenceschopnosti firmě nepřidá ani business class v kabině. ČSA se chlubily, že se chtějí zaměřovat hlavně na obchodní cestující. Ale jak toho chtějí docílit, když jejich produkt tomu neodpovídá? Kabiny ATR zcela nevyhovují světovému standardu a nemůžou tak konkurovat pohodlným Embraerům od Lufthansy nebo od jiných dopravců. Společnost nepovažuje podle prohlášení nízkonákladové dopravce za konkurenci. To je ovšem smutná skutečnost. Kdejaký „low cost“ nabízí kvalitnější a levnější produkt než ČSA. Nelze se tedy divit tomu, že na krátkých evropských tratích vykazují tito dopravci čím dál vyšší zisky. Ve své vizi z roku 2005 společnost zformulovala, že chce být moderním, dynamicky se rozvíjejícím, nákladově optimalizovaným leteckým přepravcem, který agresivně využívá podnikatelské příležitosti v oboru svého podnikání. O osm let později lze konstatovat, že společnost se dynamicky nerozvíjí, není nákladově optimalizovaná, nevyužívá podnikatelské příležitosti ve svém oboru tak, jak by měla a zaostává za svojí konkurencí.
53
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit hospodaření Českých aerolinií na základě finanční analýzy a skutečností, které se ve společnosti udály. Jako zdrojová data analýzy byly využity výroční zprávy ČSA z let 1999 až 2011. Finanční analýza se skládá ze dvou částí – z horizontální a vertikální analýzy účetních výkazů, a z analýzy poměrových ukazatelů, které poskytují informace o společnosti z odlišného pohledu. Po provedení horizontálních a vertikálních analýz vyšlo najevo, že první větší problémy začala mít společnost v roce 2005, kdy byla na vrcholu bezprecedentní expanze. Od této doby začaly problémy se ztrátovým hospodařením společnosti, které vyvrcholily v roce 2009, kdy byla vygenerována rekordní ztráta přes 3,5 miliardy korun. Management řešil situaci rozprodejem dlouhodobého majetku. Zbavil se lukrativních činností, jako je catering, cargo nebo duty free. Zbavoval se letadel, a to nejen těch na leasing, ale i vlastních, což je přímo v rozporu s politikou Miroslava Kůly, který chtěl ČSA přiblížit světovému standardu. Světový standard znamená, že aerolinie třetinu letadel vlastní, třetina je na operativní leasing a zbytek na finanční leasing. Analýza poměrových ukazatelů poukázala také na velké ekonomické problémy firmy. Většina ukazatelů si vedla relativně dobře až do roku 2003. Poté se začaly projevovat velmi kolísavé trendy, které někdy vyústily až v absurdní hodnoty. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 byla vykázána ztráta, tak všechny ukazatele rentability mají poslední rok záporné hodnoty. V oblasti likvidity si firma vede dobře v peněžní a pohotové likviditě. Ale protože nemá žádné zásoby, tak běžná likvidita je poslední dva roky stejná, jako pohotová. Proto se nabízí doporučení, aby bylo ve firmě drženo alespoň minimální množství zásob pro případ, že by potřebovala získat více peněžních prostředků k uhrazení svých závazků. V oblasti zadluženosti vyplynulo, že aerolinie musí co nejrychleji zvýšit svůj vlastní kapitál. Celá situace vede k velkému zadlužení a ke splácení více úroků. Navíc je poměrně vysoké věřitelské riziko, takže získávání dalších cizích prostředků může být pro firmu problém. Prioritou managementu prezidentů Jakubšeho a Kůly bylo také snižování nakumulovaných ztrát. To se jim vedlo. Ale při pohledu na roky
54
2010 a 2011 lze zpozorovat, že neuhrazená ztráta z minulých let přesahuje 4,5 miliardy korun. Slušné hodnoty vykazují mimo likvidity i ukazatele aktivity. Zde není firmě co vytknout, až tedy na nulové zásoby a trochu delší dobu při uhrazování krátkodobých závazků. Kdyby firma dobu zkrátila, znamenalo by to upevňování dobrých vztahů s jejími dodavateli. Celá analýza spočívala v posuzování různých skutečností, které se od roku 1999 udály. Na jejich základě jsem zformuloval následující doporučení, které by firmě mohli pomoci i z konkurenčního hlediska. Do letadlové flotily je nutné zařadit menší letouny na delší, méně vytížené tratě. Mnoho evropských leteckých společností má ve svém letadlovém parku typy Embraer nebo Bombardier, které jim umožňují vzhledem k menší kapacitě letoun vytížit, tím je linka rentabilní a náklady na provoz letadla jsou menší. Dále je nutné hledat stále nové trhy. Za fatální rozhodnutí ukončit veškerý provoz do Velké Británie firma platí. V roce 2012 byla linka na Heathrow čtvrtou nejvytíženější z Prahy. A nové sloty v největším přestupním bodě Evropy nelze získat tak snadno z kapacitních důvodů letiště. Nemyslím však pouze nové lety po Evropě, ale také dálkové lety. Díky společnosti Korean Air má nyní ČSA k dispozici Airbus A330, ale používá ho pouze na lince do Soulu, občas do Almaty a Tel Avivu. Velký potenciál, alespoň sezónní, mají však lety do New Yorku, Toronta a Montrealu. Po podrobném průzkumu trhu by společnost našla určitě i další příležitosti (Vietnam, Čína, Japonsko atd.). Dalším problémem je pokulhávající kvalita produktu. Vzhledem k tomu, že se firma chce zaměřovat především na obchodní cestující a bonitní osoby, doporučuji zmodernizovat vybavení kabin letadel. Takhle se dvacet let stará ATRka nemůžou rovnat novým Embraerům Lufthansy nebo KLM, zejména v business class. Podobný problém se týká i Airbusů A319/A320. Nepochybuji, že zkvalitnění produktu by přilákalo nové obchodní cestující. Finanční analýza a posouzení skutečností nám pravděpodobně neobjasnily úplně všechny problémy společnosti, ale poukázaly na ty nejpodstatnější. České aerolinie byly silný dopravce, který se v dobách největší slávy velmi přibližoval nejen evropskému, ale také světovému standardu. České aerolinie provozovaly
55
spoustu dálkových linek. Zaměstnanci firmy byl loajální, měly zkušenosti v oboru, letectví byla jejich srdeční záležitost, přispívaly k prospěchu firmy, ne ke svému prospěchu. Prezidenti Jakubše a Kůla vybudovaly konkurenceschopného národního leteckého dopravce, který byl znám po celém světě. Pokud si management uvědomí aspekty, které jsem ve své bakalářské práci popsal, pokud jejich vzorem budou společnosti jako Swiss nebo Finnair, potom budou ČSA vykazovat zisk a Českou republiku budou v zahraničí reprezentovat důstojně.
56
Zdroje DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. / 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. HASPROVÁ, O.: Základy účetnictví podnikatelských subjektů. Liberec: TU Liberec, 2009. 203 s. ISBN 978-80-7372-479-5. KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. KISLINGEROVÁ, E. -- HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. / + CD. Praha: C.H.BECK, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-5. MARINIČ, P.: Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. Praha: Oeconomica, 2008. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3. CSA.CZ: Výroční zpráva 1999. [online], 2000, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/annual_report_1999.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2000. [online], 2001, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/annual_report_2000.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2001. [online], 2002, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/annual_report_2001.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2002. [online], 2003, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/annual_report_2002.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2003. [online], 2004, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/annual_report_2003.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2004. [online], 2005, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/annual_report_2004.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2005. [online], 2006, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/news_download/vyrocni_zprava_2005. pdf
57
CSA.CZ: Výroční zpráva 2006. [online], 2007, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_csa_2006.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2007. [online], 2008, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_20007.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2008. [online], 2009, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz2008.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2009. [online], 2010, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_2009.pdf CSA.CZ: Výroční zpráva 2010. [online], 2011, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/vyrocnizpravy/vz_2010.pdf CSA.CZ:
Historie.
[online],
[cit.
24.
srpna
2013].
Dostupné
z:
http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/about-us/history.htm CT24.CZ: Stvrzeno podpisem. Korejci získali menšinový podíl v ČSA. [online], 2013,
[cit.
18.
2013].
listopadu
Dostupné
z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/222303-stvrzeno-podpisem-korejciziskali-mensinovy-podil-v-csa/ DNOVINY.CZ: „Jsem přesvědčen o tom, že se letos ČSA vrátí k ziskovému hospodaření“.
[online],
2002,
[cit.
11.
září
2013].
Dostupné
z:
http://www.dnoviny.cz/dopravni-politika/jsem-presvedcen-o-tom-ze-se-letos-csavrati-k-zi FLYMAG.CZ: Snahy o privatizaci ČSA dosud vždy končily bez výsledku. [online], 2013, [cit. 7. září 2013]. Dostupné z: http://www.flymag.cz/article.php?id=8008 IDNES.CZ: Šéf ČSA necítí podporu ministerstva. [online], 1999, [cit. 7. září 2013]. Dostupné
z:
http://ekonomika.idnes.cz/sef-csa-neciti-podporu-ministerstva-d7u-
/ekonomika.aspx?c=990806_150249_ekonomika_ IDNES.CZ: Tvrdík mění klíčové manažery ČSA. [online], 2003, [cit. 13. září 2013]. Dostupné
z:
http://ekonomika.idnes.cz/tvrdik-meni-klicove-manazery-csa-d40-
/ekonomika.aspx?c=A031007_201801_ekonomika_mad
58
IDNES.CZ: ČSA řídí „Tvrdíkova generace“. [online], 2004, [cit. 16. září 2013]. Dostupné
z:
http://ekonomika.idnes.cz/csa-ridi-tvrdikova-generace-df7-
/ekonomika.aspx?c=A040414_214347_ekonomika_fri IDNES.CZ: Poslední ziskový šéf ČSA: Tvrdík uměl jen utrácet. [online], 2009, [cit. 17. září 2013]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/posledni-ziskovy-sef-csatvrdik-umel-jen-utracet-f6y-/eko-doprava.aspx?c=A091025_184453_ekodoprava_vel IDNES.CZ: Aerolinky bojují o dovolenkáře. Podle soukromníků jde ČSA pod cenu. [online], 2010, [cit. 30. září 2013]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/aerolinkybojuji-o-dovolenkare-podle-soukromniku-jde-csa-pod-cenu-p99-/ekodoprava.aspx?c=A101008_200531_eko-doprava_abr IDNES.CZ: ČSA začnou v červnu do Vietnamu přepravovat také cestující. [online], 2011, [cit. 5. října 2013]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/csa-zacnou-vcervnu-do-vietnamu-prepravovat-take-cestujici-po8-/ekodoprava.aspx?c=A110126_163746_eko-doprava_fih IDNES.CZ: ČSA prodaly údržbu, za peníze musí nakoupit airbusy. [online], 2012, [cit. 7. října 2013]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/csa-prodaly-udrzbupenize-musi-jit-na-airbusy-foc/ekonomika.aspx?c=A120414_1763675_ekonomika_skr LETECTVI.CZ: Stát zvýšil podíl v Českých aeroliniích. [online], 2010, [cit. 30. září 2013]. Dostupné z: http://www.letectvi.cz/letectvi/Article69417.html OR.JUSTICE.CZ: České aerolinie, a. s. – Výroční zpráva 2011. [online], 2012, [cit. 31.
srpna
2013].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-
sl.pdf?subjektId=isor%3a21009&dokumentId=B+1662%2fSL187%40MSPH&partn um=0&variant=1&klic=js69yf PLANES.CZ: Letový řád nové linky ČSA do Hanoje, od léta 3x týdně. [online], 2011, [cit. 5. října 2013]. Dostupné z: http://www.planes.cz/cs/novinky/letovy-radnove-linky-csa-do-hanoje-od-leta-3x-tydne-6266/
59
PRG.AERO: Traffic Report 2002. [online], 2003, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-andreports/prague-airport-trafficreports/Contents.4/0/44C6F8B0170C099EF304B2524781485F/resource.pdf PRG.AERO: Traffic Report 2004. [online], 2005, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-andreports/prague-airport-trafficreports/Contents.4/0/D225C893E6DD0CFF79DBE592A54D539A/resource.pdf PRG.AERO: Traffic Report 2006. [online], 2007, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-andreports/prague-airport-trafficreports/Contents.4/0/F0A5C978B8E36AA49C6F31AB2217343A/resource.pdf PRG.AERO: Traffic Report 2007. [online], 2008, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-andreports/prague-airport-trafficreports/Contents.4/0/FAFF7D070B453E6FA1C73D9502FB408C/resource.pdf PRG.AERO: Traffic Report 2009. [online], 2010, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-andreports/prague-airport-trafficreports/Contents.4/0/9F38A0D526956CB4CB6AAA7F8B502ED1/resource.pdf PRG.AERO: Traffic Report 2011. [online], 2012, [cit. 31. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.prg.aero/en/business-section/aviation-business/statistics-andreports/prague-airport-trafficreports/Contents.4/0/98608081C43DE3180A42573FE2038AEE/resource.pdf
60
Seznam obrázků a tabulek Tab. 1: Forma vlastnictví letounů ČSA Tab. 2: Vývoj letadlového parku ČSA Tab. 3: Ukazatele rentability Tab. 4: Ukazatele likvidity Tab. 5: Ukazatele zadluženosti Tab. 6: Ukazatele aktivity
Obr. 1: Vývoj počtu zaměstnanců Obr. 2: Vývoj průměrné mzdy zaměstnanců
61
Přílohy Příloha č. 01 – Aktiva Českých aerolinií v letech 1999 – 2011 Příloha č. 02 – Pasiva Českých aerolinií v letech 1998 – 2011 Příloha č. 03 – Výkaz zisků a ztrát Českých aerolinií za roky 1998 – 2011 Příloha č. 04 – Výkaz cash flow Českých aerolinií z let 1999 – 2011 Příloha č. 05 – Horizontální analýza aktiv (procentní změny) Příloha č. 06 – Horizontální analýza aktiv (absolutní změny) Příloha č. 07 – Vertikální analýza aktiv Příloha č. 08 – Horizontální analýza pasiv (procentní změny) Příloha č. 09 – Horizontální analýza pasiv (absolutní změny) Příloha č. 10 – Vertikální analýza pasiv Příloha č. 11 – Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát (procentní změny) Příloha č. 12 – Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát (absolutní změny) Příloha č. 13 – Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Příloha č. 14 – Přepravní ukazatele Českých aerolinií a Letiště Praha Příloha č. 15 – Dceřiné společnosti Českých aerolinií
62
Příloha č. 01 – Aktiva Českých aerolinií v letech 1998 – 2011 (k 31. 12., netto, v tis. Kč) Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Ostatní dlouhodobé CP a podíly Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé CP a podíly Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období
1998 7 898 027 3 566 751 29 828 22 990 3 829 3 009 3 516 048 38 003 382 614 686 260 22 284 342 697 2 044 190 20 875 1 665 2 134 17 076 3 003 579 376 569 316 159 13 070 47 340 69 334 69 334
2001 2000 1999 9 710 101 11 293 576 10 397 500 4 524 709 4 951 608 5 041 598 32 689 19 543 23 225 17 731 16 388 18 440 14 240 1 502 286 718 1 653 4 499 4 473 949 4 886 974 4 965 601 37 899 38 003 38 003 659 629 618 903 456 782 807 295 1 022 434 1 196 897 14 783 127 374 99 123 404 987 592 536 559 433 2 513 313 2 487 724 2 651 406 43 308 45 091 27 535 1 993 1 997 2 014 22 275 23 302 6 404 19 040 19 792 19 117 3 618 096 4 577 722 4 112 043 496 389 362 838 314 538 429 806 291 681 250 183 3 756 4 667 7 533 62 827 66 490 56 822
2002 9 053 588 4 985 092 47 540 45 771 1 519 250 4 792 768 61 901 1 031 136 1 245 165 13 547 377 914 2 063 105 144 784 2 019 126 857 15 908 3 564 769 478 351 417 882 1 727 58 742
107 882 107 882
106 860 106 860
111 232 111 232
102 743 102 743
1 079 053 732 918
1 915 442 1 149 434
2 278 365 1 105 167
2 018 214 1 319 765
1 886 469 1 773 188
290 928
366 828
870 244
515 359
58 810
19 414 35 793 1 478 623 286 798 1 191 825
364 235 34 945 1 276 884 253 906 1 022 978
161 797 21 293 1 489 558 363 803 1 125 755
54 471 1 093 089 381 069 712 020
1 327 697 1 271 442 56 255
1 567 296 1 482 774 84 522
275 791 27 163 1 833 776 240 172 629 372 964 232 1 764 246 1 604 004 160 242
1 243 859 1 100 017 143 842
503 727 384 008 119 719
2008 2007 2006 2005 2004 2003 9 984 053 10 713 915 11 955 506 11 679 439 10 161 647 10 418 871 5 213 109 5 309 694 6 861 625 7 002 571 5 999 069 4 554 809 394 523 292 796 279 472 183 421 49 871 40 925 254 996 238 063 91 347 19 696 27 046 31 547 139 527 54 733 188 125 163 725 22 825 8 584 794 4 987 012 5 077 313 6 522 710 6 701 376 5 368 861 4 137 877 26 822 42 761 56 372 61 136 61 136 61 215 520 623 819 253 965 240 1 430 702 1 533 718 1 610 152 1 183 704 1 998 607 1 943 294 1 985 332 1 920 168 1 751 412 34 617 27 405 28 069 26 555 28 404 5 650 380 362 545 717 531 548 496 014 428 006 1 082 859 1 688 344 1 130 458 2 461 993 2 489 903 2 013 557 1 424 041 22 409 337 412 21 723 155 494 182 510 185 172 7 127 323 820 4 865 5 858 5 862 5 945 8 337 8 210 10 292 141 144 168 338 168 233 6 945 5 382 6 566 8 492 8 310 10 994 4 450 564 5 221 083 4 683 666 4 372 262 3 581 488 5 081 140 517 600 533 653 608 663 575 084 545 004 493 186 405 812 452 329 505 197 460 314 472 787 430 047 3 541 3 106 4 323 3 486 2 930 2 432 107 480 77 577 94 599 109 332 68 313 60 707 767 641 4 544 1 952 974 572 386 239 718 291 394 206 522 144 488 89 754 204 167 142 133 89 754 2 355 2 355 2 355 2 355 157 035 141 323 156 289 18 440 132 750 415 351 77 600 1 980 111 2 302 133 2 554 946 2 511 018 2 310 439 3 447 977 1 861 504 2 138 812 2 125 712 1 879 344 1 436 519 2 471 292 1 000 16 000 60 279 43 537 46 211 77 608 66 560 101 055 306 856 120 733 222 536 321 357 101 089 231 204 131 473 41 407 287 193 592 561 131 723 220 153 55 354 17 552 543 177 497 678 961 187 1 887 513 2 229 458 1 347 114 48 922 30 590 24 172 23 010 2 657 34 607 494 255 467 088 937 015 1 852 906 2 226 801 1 324 104
2009 7 948 571 3 929 839 396 607 294 950 101 657
2010 6 632 836 2 912 900 287 205 260 875 26 330
2011 5 326 722 2 258 827 167 376 137 478 29 898
3 508 980 192 436 163 808 1 665 526 33 781 295 272 1 158 157 24 252 8 907 7 915 7 430 3 222 144 379 334 319 180 1 952 56 268 1 934 255 926
1 685 198
1 255 020
27 932 1 065 544 10 617 77 922 503 183 940 497 924 559 8 079 7 859 2 884 811 16 002 15 936
22 516 588 777 12 218 80 924 550 585 836 431 818 984 8 590 8 857 2 121 007 0
66 136 539
122 251
140 429
136 539
122 251
1 417 618 1 002 178
782 922 682 073 100 849
796 588 715 771 80 817
1 573 935 1 265 278 33 266 30 813 35 614 121 418 87 546 1 158 335 26 760 756 327 375 248 835 125 781 149 53 976
320 380 128 037 192 343
183 138 99 213 83 925
410 215 250 340 159 875
304 606 233 254 71 352
581 090 431 799 149 291
115 497 2 027 366 1 579 639 54 450 109 046 94 871 189 360 559 518 25 582 533 936
23 298 63 308 69 688 259 146 581 138 14 693 566 445 946 888 897 189 49 699
Příloha č. 02 – Pasiva Českých aerolinií v letech 1998 – 2011 (k 31. 12., v tis. Kč) Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Dlouhodobé přijaté zálohy Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
1998 7 898 027 1 789 962 2 735 510 27 537 27 537
1999 2000 2001 9 710 101 11 293 576 10 397 500 1 826 696 2 234 274 1 778 228 2 735 510 2 735 510 2 735 510 0 0 -99 -99
2002 9 053 588 1 563 165 2 735 510 -154 977 -99 -154 878 47 360 47 360 -1 004 543 -1 004 543 -60 185 5 380 288 1 595 067 1 116 008
4 467 4 467 -1 391 103 -1 391 103 413 551 4 562 307 970 512 830 963
25 144 25 144 -970 692 -970 692 36 734 5 856 398 1 119 301 963 545
26 981 26 981 -935 795 -935 795 407 578 6 899 100 1 472 230 1 158 589
47 360 47 360 -548 597 -548 597 -455 946 6 362 373 1 577 106 1 068 872
139 549 594 484
155 756 489 031
313 641 283 577
508 234 6 293 839
572 670 21 814 1 654 511 771 202
472 670 16 361 2 501 561 1 104 174
272 670 10 907 3 427 900 1 790 300
5 454 3 311 464 1 541 105
2 376 906 1 358 426
49 047 37 923 103 990
55 459 40 655 11 930
58 517 45 786 76 937
80 012 57 508 19 695
88 734 63 879 23 285
681 914 10 435 1 342 800 1 090 125 252 675 1 545 758 884 031 661 727
1 278 454 10 889 1 746 505 1 579 425 167 080 2 027 007 1 174 388 852 619
1 441 199 15 161 1 715 393 1 715 393
1 353 246 259 898 1 467 510 1 262 165 205 345 2 256 899 1 151 113 1 105 786
822 230 20 352 1 111 644 926 566 185 078 2 110 135 634 340 1 475 795
2 160 202 1 186 825 973 377
479 059 296 671 898 295 773
2003 2004 2005 2006 2007 2008 9 984 053 10 713 915 11 955 506 11 679 439 10 161 647 10 418 871 1 754 368 2 174 999 1 722 495 938 646 1 238 093 101 686 2 735 510 2 735 510 2 735 510 2 735 510 2 735 510 2 735 510 -34 374 62 089 105 642 -281 256 -188 409 -1 794 873 -99 -99 -99 -99 -99 -99 -34 275 62 188 105 741 -281 157 -188 310 -1 794 774 47 360 50 890 67 098 67 098 67 098 77 428 47 360 50 890 67 098 67 098 67 098 77 428 -1 064 728 -997 658 -689 698 -1 185 755 -1 582 706 -1 386 436 -1 064 728 -997 658 -689 698 -1 185 755 -1 582 706 -1 386 436 70 600 324 168 -496 057 -396 951 206 600 470 057 5 675 110 6 077 959 7 709 151 8 557 527 6 664 165 8 474 464 1 966 240 2 039 372 1 748 048 2 080 616 2 263 095 1 979 712 1 201 184 1 271 667 1 078 826 845 628 809 771 593 443 25 000 765 056 767 705 669 222 1 234 988 1 453 324 1 361 269 2 679 1 266 34 638 92 752 15 605 168 126 2 634 1 226 1 223 959 266 269 45 40 16 78 854 15 339 167 857 33 399 12 939 2 582 974 3 141 478 3 780 453 3 734 929 3 677 336 5 659 707 1 063 468 1 410 888 1 844 985 1 340 287 1 247 433 1 846 616 70 000 122 781 152 175 181 771 185 810 207 416 256 490 75 220 94 892 121 776 122 142 137 370 72 604 28 856 38 576 52 499 53 394 62 548 73 790 53 923 6 263 11 317 9 818 1 020 323 1 325 301 1 302 685 1 607 916 1 450 664 1 826 184 218 403 119 646 276 737 419 117 490 588 1 574 205 1 123 217 895 843 2 146 012 2 649 230 708 129 666 919 894 426 686 419 498 162 459 140 47 306 162 469 228 791 209 424 1 647 850 2 190 090 660 823 504 450 2 554 575 2 460 957 2 523 860 2 183 266 2 259 389 1 842 721 590 001 352 388 349 604 245 578 215 328 168 695 1 964 574 2 108 569 2 174 256 1 937 688 2 044 061 1 674 026
2009 7 948 571 -2 352 045 2 735 510 -492 479 -99 -492 380 100 931 100 931 -939 882 -939 882 -3 756 125 8 655 885 2 074 560 198 792
2010 6 632 836 376 367 5 235 510 -340 226 -99 -340 127 100 931 100 931 -4 696 007 -4 696 007 76 159 4 596 241 1 776 326 127 326
2011 5 326 722 108 226 5 235 510 -367 011 -99 -366 912 104 739 104 739 -4 623 656 -4 623 656 -241 356 3 955 505 1 531 724 888
1 875 768 59 443 1 319 58 124
1 649 000 55 468 1 139 54 329
1 530 836 57 393 1 194 56 199
6 267 745 1 385 377
2 696 362 1 230 417
231 464 63 317 42 949 29 427 1 789 840 2 725 371 254 137 68 085 186 052 1 644 731 97 688 1 547 043
130 420 41 838 24 846 25 208 1 144 384 99 249 68 085 27 234 40 851 1 660 228 7 071 1 653 157
2 339 154 1 053 191 3 523 116 408 31 392 21 152 28 853 961 310 123 325 27 234 27 234 1 262 991 7 899 1 255 092
Příloha č. 03 – Výkaz zisků a ztrát Českých aerolinií za roky 1998 – 2011 (k 31. 12., v tis. Kč) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Personální náklady v zahraničí Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje DM Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného DM Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 464 620 533 915 635 183 708 779 655 818 738 193 214 116 255 760 301 124 335 108 305 832 350 977 250 504 278 155 334 059 373 671 349 986 387 216 9 867 970 11 201 575 13 492 624 14 659 917 13 669 509 15 297 020 9 833 816 11 101 719 13 479 653 14 650 445 13 663 466 15 258 577 7 525 -5 537 -2 866 -911 -2 030 705 26 629 105 393 15 837 10 383 8 073 37 738 6 369 377 7 657 760 9 314 819 10 303 024 9 281 969 12 327 153 1 480 123 1 928 177 2 925 541 3 050 761 2 534 027 2 976 605 4 889 254 5 729 583 6 389 278 7 252 263 6 747 942 9 350 548 3 749 097 3 821 970 4 511 864 4 730 564 4 737 526 3 357 083 1 199 618 1 432 621 1 540 540 2 008 424 2 190 825 2 861 429 860 014 1 033 525 1 117 487 1 445 472 1 582 420 1 840 075 1 920 1 770 1 860 1 860 1 619 1 889 223 467 268 922 290 949 375 763 551 479 644 021 114 217 128 404 130 244 185 329 55 307 62 195 313 249 23 965 28 187 27 583 26 454 9 347 10 596 246 821 286 443 309 030 317 194 354 252 407 897 64 983 53 095 316 064 21 111 35 195 79 258 18 994 25 809 73 311 2 117 9 386 5 947 75 116 10 006 184 824 3 290 4 671 44 368 2 629 1 898 40 994 661 2 773 3 374 299 489 226 039 243 199 22 107 160 789 377 805 1 480 392 1 595 528 2 392 502 2 299 161 2 651 289 3 081 360 2 964 113 3 528 961 4 531 725 4 825 240 4 575 014 2 209 491 485 350 -41 664 383 529 -151 873 129 112 606 115 209 368 20 090 438 280 5 309 10 237 14 034 10 498 14 198 8 039 14 197
2004 655 396 359 311 296 085 17 349 658 17 309 919 498 39 241 14 529 422 4 197 415 10 332 007 3 116 321 3 442 819 2 259 720 2 189 790 909 67 158 322 843 5 235 485 073 38 000 33 313 4 687 44 199 39 815 4 384 217 182 4 253 989 2 499 816 713 986
4 455
2005 619 232 379 452 239 780 20 833 902 20 816 223 556 17 123 17 897 894 6 048 146 11 849 748 3 175 788 4 128 265 2 724 842 2 039 956 936 121 804 322 644 5 692 473 773 285 265 268 392 16 873 84 383 68 799 15 584 -296 637 1 008 590 550 752 -476 585 374
2006 632 953 384 601 248 352 23 375 950 23 360 048 837 15 065 18 235 990 6 438 154 11 797 836 5 388 312 4 520 265 3 020 472 3 295 1 053 176 139 507 303 815 4 953 502 150 248 350 232 475 15 875 38 680 23 304 15 376 523 459 180 539 433 052 -205 358 119 825 2 774 11 609 13 244
2007 632 124 384 892 247 232 23 399 853 23 379 450 -1 217 21 620 18 273 562 5 433 775 12 839 787 5 373 523 4 784 987 3 223 310 5 485 1 133 239 133 603 289 350 37 024 486 714 1 003 342 981 115 22 227 383 364 362 468 20 896 85 850 240 890 380 525 459 291 603 000 526 059 7 817
2008 633 434 370 907 262 527 22 581 692 22 543 168 435 38 089 18 361 912 6 225 069 12 136 843 4 482 307 4 798 941 3 491 051 6 570 898 808 139 812 262 700 10 713 467 619 1 931 371 1 921 459 9 912 573 030 567 748 5 282 -254 254 175 450 297 031 696 048 680 419 320 984 10 858
2009 573 430 338 995 234 435 19 789 620 19 755 107 -1 590 36 103 17 797 518 5 835 976 11 961 542 2 226 537 4 877 486 3 634 957 5 817 874 344 131 489 230 879 9 626 456 738 907 129 888 401 18 728 507 774 506 357 1 417 611 629 158 148 368 321 -3 539 760
2010 2011 46 622 25 824 20 798 0 16 547 753 14 017 065 16 540 446 14 017 065 -1 636 8 943 15 026 280 13 368 466 3 997 896 4 153 041 11 028 384 9 215 425 1 542 271 648 599 3 013 970 2 189 097 2 148 455 1 583 207 2 055 1 702 625 897 434 950 54 797 47 718 182 766 121 520 59 722 3 106 469 651 251 667 2 694 502 876 271 2 669 633 870 709 24 869 5 562 1 905 842 486 091 1 887 885 482 650 17 957 3 441 -502 234 -153 252 654 544 283 297 295 818 190 613 -351 452 -1 159 155 17 874 1 316 000 1 959 173 665 3 900 4 238 2 119
13 168 27 431 1 717 914 2 270 843 -196 899 29 092 29 092 470 057
6 214 79 092 2 102 672 2 182 173 -148 479 67 886 -27 889 95 775 -3 756 125
0 470 057 499 149
0 -3 756 125 -3 688 239
83 1 422 25 872 60 468 53 498 227 493 328 389 -114 489 -5 454 0 -5 454 376 315 59 276 22 040 37 236 413 551 408 097
-10 126 46 763 75 464 454 992 455 693 -9 039 -5 454 0 -5 454 -45 249 81 006 -977 81 983 36 734 31 280
0 78 102 122 242 505 453 765 726 -81 449 -5 454 0 -5 454 307 534 91 565 -8 479 100 044 407 578 402 124
87 700 36 122 164 938 385 702 565 259 -371 378 -5 454 0 -5 454 -517 797 76 768 14 917 61 851 -455 946 -461 400
-106 612 18 113 47 023 862 434 1 217 622 -243 478 -4 808 646 -5 454 -109 558 50 375 1 002 49 373 -60 185 -64 993
13 704 34 246 998 588 1 521 257 -535 172 323 323 0 70 620 6 709 6 729 -20 70 600 70 923
38 524 34 147 815 394 1 213 961 -389 818 0
40 266 51 023 868 023 888 721 -19 472 0
36 357 130 731 816 854 1 042 199 -190 846 747 747
324 168
-496 057
-396 951
15 505 70 759 699 552 1 077 172 -348 116 -95 425 350 -95 775 206 600
0 324 168 324 168
0 -496 057 -496 057
0 -396 951 -396 204
0 206 600 111 175
-10 000 9 500 69 878 776 079 1 026 261 -280 407 0
-631 859 767 195 59 177 708 018 76 159 76 159
2 374 9 671 408 085 627 443 917 799 0
-241 356
0 -241 356 -241 356
Příloha č. 04 – Výkaz cash flow Českých aerolinií za roky 1999 – 2011 (v tis. Kč) Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) VH za běžnou činnost před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Odpisy Změna stavu opravných položek a rezerv Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend a podílů na zisku Nákladové a výnosové úroky Zúčtování vyřazených přepravních dokladů Opravy o ostatní nepeněžní operace Zisk (ztráta) z prodeje části podniku Čistý provozní peněžní tok před změnami pracovního kapitálu Změna stavu pracovního kapitálu Změna stavu pohledávek a časového rozlišení aktiv Změna stavu závazků a časového rozlišení pasiv Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobého finančního majetku Čistý provozní peněžní tok před zdaněním a mimořádnými položkami Vyplacené úroky Přijaté úroky Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy Přijaté dividendy a podíly na zisku Uhrazené deriváty Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok z investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností Změna stavu závazků z financování Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čistá změna peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů
2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1 478 623 1 276 884 1 833 776 1 489 558 1 093 089 1 855 356 2 200 596 1 329 417 -39 795 823 445 309 199 538 163 -42 381 -10 237 28 701
302 080 -512 343 257 505 1 182 595 325 709 323 180 769 130 330 454 -16 365 -426 235 -24 695 -14 034 128 816 44 140
-114 366 785 366 361 556 51 563 -43 720 -14 198 28 910
70 943 683 737 411 836 377 804 -32 317 -8 039 20 543
401 255
-86 090
324 168 112 175 485 073 217 182 6 502 -4 455 -4 377 -519 124 -68 626
-496 057 -396 204 -548 305 -437 766 502 150 473 773 523 459 -296 637 -199 593 -326 222 -13 244 -11 609 94 374 10 757 -585 074 -1 259 539 41 256 60 078
436 343 -1 044 362 754 680 708 866 574 266 461 649 79 465 -387 068 -560 852 431 837 1 028 918 1 274 808 -16 255 -70 879 -17 496 11 165 3 295 -32 157 1 216 329 1 010 609 -335 496 -34 154 -34 147 -34 246 40 266 38 524 13 703 -323 -20 11 557 4 455 8 039
-833 970 385 200 -136 552 533 311 -29 089 17 530 -448 770 -133 276 36 357 -747
-317 827
-533 192
783 650 -288 159 -532 608 239 604 4 845
559 585 347 313 -446 883 763 593 30 603
671 000 670 252 -244 944 -184 619 879 330 130 290 -239 390 -1 086 717 22 768 -135 844
495 491 -75 464 46 763
906 898 -122 242 78 102
425 308 -164 938 36 122
95 929 10 237
94 383 14 034
64 144 24 695
572 956
971 175
385 331
-857 178 49 135
-687 798 522 287
-517 669 18 994
-583 776 20 090
-527 880 73 311
-580 757 -2 086 334 268 392 33 313 -2 355
-808 043
-165 511
-498 675
-563 686
-454 569
-549 799 -1 817 942
486 381 -47 023 18 113 2 041 49 373 14 198
523 083 1 203 482 1 019 441
13 354 -124 402 1 264 590 33 348 -248 772 -230 874 -355 866 13 354 -124 402 1 264 590 33 348 -248 772 -230 874 -355 866 345 240 -871 179 762 267 556 892 -344 218 -396 469 -201 739 1 276 884 1 833 776 1 489 558 1 093 089 1 855 356 2 200 596 1 329 417
13 244
2007 961 020
2008 497 533
2009 542 672
2011 2010 559 518 1 158 335
76 159 -241 356 499 149 -3 688 239 111 175 6 843 -1 614 063 -2 066 282 -904 745 -2 491 373 251 667 469 651 456 738 467 619 486 714 611 629 -502 234 -153 252 85 850 -254 254 -695 588 -1 713 146 -382 044 -797 663 -1 530 394 -2 119 -4 238 -3 900 -10 858 -7 817 7 297 60 378 72 878 14 263 55 254 -842 675 -930 810 -549 112 -366 813 -673 245 33 764 234 874 -64 187 -199 346 13 517 -708 018 -793 570 -1 992 224 -3 681 396 -1 537 904 -2 307 638 -12 233 743 523 -379 469 663 381 578 478 197 332 -17 591 738 163 171 382 -681 356 -70 026 -397 866 -131 333 392 488 1 335 355 -1 655 35 988 74 881 9 742 14 586 -76 577 505 -360 22 -215 092 -1 328 843 -2 937 873 -1 917 373 -2 319 871 -7 841 -69 102 -80 160 -29 747 -83 114 2 374 9 500 6 214 13 168 15 505 2 889 -92 -350 767 195 2 119 4 238 3 900 10 858 7 817 -61 664 -427 720 -275 234 -1 762 376 -3 066 694 -1 205 542 -2 323 219
-68 516 -470 624 -481 063 -413 966 -224 407 -512 641 352 300 1 584 115 1 768 940 1 476 385 2 414 081 1 934 703 1 000 17 355 -16 000 568 033 996 322 2 000 115 1 710 296 -160 341 1 499 599 1 883 704 325 136 -1 687 852 325 136 -1 687 852 -368 397 -463 487 497 533 961 020
-76 189 2 087 218 -195 756 -76 189 2 087 218 -195 756 598 817 16 846 45 139 559 518 1 158 335 542 672
-40 851 -40 851 -653 774 504 561
Příloha č. 05 – Horizontální analýza aktiv (procentní změny) Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Ostatní dlouhodobé CP a podíly Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé CP a podíly Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období
98/99 22,9% 26,9% -22,1% -19,8% -92,5% 49,5% 27,2% 0,0% 19,4% 17,6% 344,8% 63,2% 22,9% 31,9% 21,0% 200,1% 12,0% 20,5% -16,5% -20,9% -42,4% 20,0%
99/00 16,3% 9,4% -15,9% -11,1% 425,2% -63,3% 9,2% 0,0% 35,5% 26,6% 28,5% 5,9% -1,0% 63,8% -0,8% 263,9% 3,5% 26,5% 15,4% 16,6% -38,0% 17,0%
00/01 -7,9% 1,8% 67,3% 8,2% 848,1% -56,6% 1,6% -0,3% 6,6% 17,1% -88,4% -31,7% 6,6% -4,0% -0,2% -4,4% -3,8% -10,2% 36,8% 47,4% -19,5% -5,5%
01/02 -12,9% -1,1% 45,4% 158,1% -89,3% -65,2% -3,5% 63,3% 56,3% 4,0% -8,4% -6,7% -22,2% 234,3% 1,3% 469,5% -16,4% -13,3% -3,6% -2,8% -54,0% -6,5%
02/03 10,3% 4,6% -13,9% -31,1% 465,1% 217,6% 4,1% -1,1% -6,4% -4,9% -58,3% 186,5% -18,2% 27,9% 194,5% 32,6% -30,9% 24,8% 3,1% 2,9% 40,8% 3,3%
03/04 7,3% 1,9% 21,9% -14,3% 165,9% -100,0% 1,8% -0,1% 48,2% 68,8% 402,7% -60,5% -33,0% -1,4% -1,4% 0,1% -24,4% 17,3% 10,5% 9,9% 20,5% 12,5%
60,4% 60,4%
-7,6% -7,6%
5,0% 5,0%
-0,9% -0,9%
-16,0% -16,0%
61,0% 58,4%
04/05 11,6% 29,2% 267,8% -27,2% 617,3%
05/06 -2,3% 2,1% 52,4% 363,8% 14,9%
06/07 -13,0% -14,3% 4,8% 160,6% -70,9%
07/08 2,5% -24,1% 34,7% 7,1% 154,9%
08/09 -23,7% -13,7% 0,5% 15,7% -27,1%
09/10 -16,6% -25,9% -27,6% -11,6% -74,1%
10/11 -19,7% -22,5% -41,7% -47,3% 13,6%
28,5% 0,0% 7,2% -2,8% -6,5% 15,9% 117,8% -14,8% -0,1% -16,2% 2,2% -10,3% 5,5% -2,6% 19,0% 60,0% 100,4% 42,9% 43,6% 0,0%
2,7% -7,8% 5,0% 2,2% 5,7% 7,2% 1,1% -86,0% -17,0% -92,7% -22,7% -6,6% 5,8% 9,8% 24,0% -13,5% 132,8% 41,1% -100,0% 0,0%
-19,9% -24,1% -49,1% -3,3% -2,4% 2,7% -19,1% 1453,2% 6556,1% -20,2% -18,0% -18,1% -12,3% -10,5% -28,2% -18,0% -85,9% -17,7%
-22,9% -37,3% -36,5% -8,8% 26,3% -30,3% -29,3% -93,4% -97,8% 1,5% 29,0% 41,9% -3,0% -10,3% 14,0% 38,5% 19,7% 138,8%
-15,2% 617,5% -68,5% -4,9% -2,4% -22,4% -18,7% 8,2% 25,0% -5,1% 7,0% -36,6% -26,7% -21,3% -44,9% -47,6% 152,2% -55,3%
-52,0% -100,0% -82,9% -36,0% -68,6% -73,6% -56,6% 3778,0% 10280,1% 2,1% 5,8% -10,5% -95,8% -95,0% -100,0% -100,0% -96,6% -46,6%
-25,5%
0,0% -9,6% -86,1%
-10,6%
-2,8%
-72,2% -41,2% -36,1% -100,0% -9,7% -64,5% -70,5% -34,1% 3,0% -47,7% 8,0%
-100,0% -22,4% -19,9%
1,7% 4,9% -19,9%
4,8% 9,1% -33,2%
77,5% 56,8%
18,9% -3,9%
-11,4% 19,4%
-6,5% 34,4%
5,0% 5,0%
16,3% 14,9%
11,0% -0,6%
-1,7% -11,6%
-8,0% -23,6%
26,1%
137,2%
-40,8%
-88,6%
71,8%
-34,1%
16,6%
-40,5%
1776,1% -2,4% -13,6% -11,5% -14,2%
-24,3% -22,3% 43,6% -5,4% -38,5%
-100,0% 155,8% -26,6% 4,7% -36,8%
-67,8% 72,7% -90,9% 160,2%
215,4% 18,1% -92,3% 20,2%
217,5% 297,7% -39,6% 766,0% -40,5%
75,9% -40,2% -28,6% 5,0% -29,2%
18,0% 16,6% 50,2%
12,6% 8,2% 89,6%
-41,3% -21,6% -18,8% 51,5% 78,9% -100,0% -29,5% -31,4% -10,2%
-5,8% -45,7% -56,3% 349,9% -48,2% 26,6% -50,2%
-100,0% 11,1% -100,0% 435,2% 49,2% 72,0% -93,8% 38,5% 154,2% 217,9% -51,5% 9,1% 59,9% 5,8%
-59,5% -65,1% -16,8%
-36,4% -66,7% 60,7%
-42,8% -22,5% -56,4%
124,0% 152,3% 90,5%
-25,7% -6,8% -55,4%
90,8% 85,1% 109,2%
34,7% 58,0% -32,4%
-43,4% -67,3% 28,0% -53,8% 107,0% 4,6% 41,7%
-19,4% -44,7% 15,1% 3,9% 9,4% -11,1% -11,4% 6,3% 12,7% -26,5% -100,0% -100,0%
-100,0% -10,5%
-10,5%
-9,9% -20,8% -100,0% -24,4% 77,8% -42,6% 196,0% -49,8% -45,1% -25,1% -100,0% 13,4% 14,9% -7,9%
Příloha č. 06 – Horizontální analýza aktiv (absolutní změny) Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Ostatní dlouhodobé CP a podíly Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé CP a podíly Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období
98/99 1 812 074 957 958 -6 603 -4 550 -3 543 1 490 957 901 0 74 168 121 035 76 839 216 736 469 123 6 660 349 4 270 2 041 614 517 -62 031 -65 976 -5 537 9 482 0 41 898 41 898 0 0 0 0 836 389 416 516 0 75 900 0 344 821 -848 -201 739 -32 892 -168 847 0 239 599 211 332 28 267
99/00 1 583 475 426 899 -3 682 -2 052 1 216 -2 846 413 025 0 162 121 215 139 28 251 33 103 -25 589 17 556 -17 16 898 675 959 626 48 300 41 498 -2 866 9 668 0 -8 489 -8 489 0 0 0 0 362 923 -44 267 0 503 416 0 -88 444 -7 782 556 892 -13 734 -393 606 964 232 196 950 121 230 75 720
00/01 -896 076 89 990 13 146 1 343 12 738 -935 78 627 -104 40 726 174 463 -112 591 -187 549 163 682 -1 783 -4 -1 027 -752 -465 679 133 551 138 125 -911 -3 663 0 5 139 5 139 0 0 0 0 -260 151 214 598 0 -354 885 0 -113 994 -5 870 -344 218 123 631 496 383 -964 232 -520 387 -503 987 -16 400
01/02 -1 343 912 -56 506 14 851 28 040 -12 721 -468 -172 833 24 002 371 507 48 268 -1 236 -27 073 -588 301 101 476 26 104 582 -3 132 -547 274 -18 038 -11 924 -2 029 -4 085 0 -1 022 -1 022 0 0 0 0 -131 745 453 423 0 -456 549 0 -161 797 33 178 -396 469 17 266 -413 735 0 -740 132 -716 009 -24 123
02/03 930 465 228 017 -6 615 -14 224 7 065 544 194 244 -686 -65 896 -61 461 -7 897 704 945 -374 761 40 388 3 926 41 376 -4 914 885 795 14 835 12 165 705 1 965 0 -17 106 -17 106 0 0 0 0 93 642 88 316 0 42 245 0 0 -36 919 794 424 -346 462 1 140 886 0 -183 347 -255 971 72 624
03/04 729 862 96 585 8 946 -4 501 14 241 -794 90 301 -79 465 462 814 903 22 754 -654 853 -557 886 -2 662 -83 105 -2 684 770 519 51 818 42 740 498 7 606 974 54 734 52 379 2 355 0 0 0 322 022 277 308 0 -34 495 0 41 407 37 802 341 945 -31 950 373 895 0 -137 242 -28 824 -108 418
04/05 1 241 591 1 551 931 133 550 -7 350 140 900 0 1 445 397 0 103 016 -55 313 -1 849 68 008 1 331 535 -27 016 -4 -27 194 182 -537 417 30 080 -12 473 556 41 019 978 62 034 62 034 0 0 0 0 252 813 -13 100 0 11 048 0 90 066 164 799 -882 344 20 353 -902 697 0 227 077 151 127 75 950
05/06 -276 067 140 946 96 051 71 651 24 400 0 178 666 -4 764 76 434 42 038 1 514 35 534 27 910 -133 771 -993 -130 852 -1 926 -311 404 33 579 44 883 837 -14 733 2 592 84 872 -204 167 0 156 289 132 750 0 -43 928 -246 368 0 -31 397 222 536 99 731 -88 430 -385 927 1 162 -387 089 0 -105 609 -17 086 -88 523
06/07 -1 517 792 -1 003 502 13 324 146 716 -133 392 0 -1 332 515 -13 611 -790 899 -65 164 -664 14 169 -476 346 315 689 318 955 -2 082 -1 184 -790 774 -75 010 -52 868 -1 217 -17 022 -3 903 -51 676 0 0 -14 966 -114 310 77 600 -200 579 -442 825 16 000 -2 674 -101 803 -130 115 460 838 -463 509 6 418 -469 927 0 276 484 198 545 77 939
07/08 257 224 -1 444 260 101 727 16 933 84 794 0 -1 230 984 -15 939 -298 630 -168 756 7 212 -165 355 -589 516 -315 003 -316 693 127 1 563 1 499 652 -16 053 -46 517 435 29 903 126 332 668 0 -2 355 15 712 -18 440 337 751 1 137 538 1 034 773 -15 000 16 742 186 123 220 268 -305 368 45 499 18 332 27 167 0 201 832 250 274 -48 442
08/09 -2 470 300 -624 970 2 084 39 954 -37 870 0 -628 897 165 614 -356 815 -85 886 -836 -85 090 -265 884 1 843 1 780 -422 485 -1 858 996 -138 266 -86 632 -1 589 -51 212 1 167 -316 460 0 0 -16 606 0 -299 854 -1 420 611 -891 653 -1 000 -5 829 -197 810 -226 486 -97 833 16 341 -23 340 39 681 0 13 666 33 698 -20 032
09/10 -1 315 735 -1 016 939 -109 402 -34 075 -75 327 0 -1 823 782 -192 436 -135 876 -599 982 -23 164 -217 350 -654 974 916 245 915 652 164 429 -337 333 -363 332 -303 244 -1 952 -56 268 -1 868 -119 387 0 0 -3 890 0 -115 497 -453 431 -314 361 33 266 -23 637 -73 432 26 547 -101 814 598 817 1 178 222 391 375 248 38 537 65 378 -26 841
10/11 -1 306 114 -654 073 -119 829 -123 397 3 568 0 -430 178 0 -5 416 -476 767 1 601 3 002 47 402 -104 066 -105 575 511 998 -763 804 -16 002 -15 936 0 0 -66 -14 288 0 0 -14 288 0 0 -156 317 -263 100 -33 266 -7 515 27 694 -51 730 171 600 -577 197 -12 067 -189 882 -375 248 111 763 116 040 -4 277
Příloha č. 07 – Vertikální analýza aktiv Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Ostatní dlouhodobé CP a podíly Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé CP a podíly Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období
1998 100,0% 45,2% 0,4% 44,5% 0,5% 4,8% 8,7% 0,3% 4,3% 25,9% 0,3% 0,0% 0,0% 0,2% 38,0% 4,8% 4,0% 0,2% 0,6% 0,0% 0,9% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 13,7% 9,3% 0,0% 3,7% 0,0% 0,2% 0,5% 18,7% 3,6% 15,1% 0,0% 16,8% 16,1% 0,7%
1999 100,0% 46,6% 0,2% 46,1% 0,4% 4,7% 8,3% 1,0% 5,8% 25,9% 0,3% 0,0% 0,1% 0,2% 37,3% 3,2% 2,6% 0,1% 0,6% 0,0% 1,1% 1,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 19,7% 11,8% 0,0% 3,8% 0,0% 3,8% 0,4% 13,2% 2,6% 10,5% 0,0% 16,1% 15,3% 0,9%
2000 100,0% 43,8% 0,2% 43,3% 0,3% 5,5% 9,1% 1,1% 5,2% 22,0% 0,4% 0,0% 0,2% 0,2% 40,5% 3,2% 2,6% 0,0% 0,6% 0,0% 0,9% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 20,2% 9,8% 0,0% 7,7% 0,0% 2,4% 0,2% 16,2% 2,1% 5,6% 8,5% 15,6% 14,2% 1,4%
2001 100,0% 48,5% 0,3% 47,8% 0,4% 6,3% 11,5% 0,1% 3,9% 25,5% 0,4% 0,0% 0,2% 0,2% 39,5% 4,8% 4,1% 0,0% 0,6% 0,0% 1,0% 1,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 19,4% 12,7% 0,0% 5,0% 0,0% 1,6% 0,2% 14,3% 3,5% 10,8% 0,0% 12,0% 10,6% 1,4%
2002 100,0% 55,1% 0,5% 52,9% 0,7% 11,4% 13,8% 0,1% 4,2% 22,8% 1,6% 0,0% 1,4% 0,2% 39,4% 5,3% 4,6% 0,0% 0,6% 0,0% 1,2% 1,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 20,8% 19,6% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% 0,6% 12,1% 4,2% 7,9% 0,0% 5,6% 4,2% 1,3%
2003 100,0% 52,2% 0,4% 49,9% 0,6% 9,7% 11,9% 0,1% 10,8% 16,9% 1,9% 0,1% 1,7% 0,1% 44,6% 4,9% 4,3% 0,0% 0,6% 0,0% 0,9% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 19,8% 18,6% 0,0% 1,0% 0,0% 0,0% 0,2% 18,9% 0,3% 18,6% 0,0% 3,2% 1,3% 1,9%
2004 100,0% 49,6% 0,5% 47,4% 0,6% 13,4% 18,7% 0,3% 4,0% 10,6% 1,7% 0,1% 1,6% 0,1% 48,7% 5,1% 4,4% 0,0% 0,6% 0,0% 1,3% 1,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 21,5% 20,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,4% 0,5% 20,8% 0,0% 20,8% 0,0% 1,7% 0,9% 0,8%
2005 100,0% 57,4% 1,5% 54,6% 0,5% 12,8% 16,3% 0,2% 4,1% 20,6% 1,3% 0,0% 1,2% 0,1% 39,2% 4,8% 3,9% 0,0% 0,9% 0,0% 1,7% 1,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 21,4% 17,8% 0,0% 0,6% 0,0% 1,1% 1,8% 11,3% 0,2% 11,1% 0,0% 3,4% 2,1% 1,3%
2006 100,0% 60,0% 2,4% 57,4% 0,5% 13,8% 17,0% 0,2% 4,6% 21,3% 0,2% 0,0% 0,1% 0,1% 37,4% 5,2% 4,3% 0,0% 0,8% 0,0% 2,5% 0,0% 0,0% 1,3% 1,1% 0,0% 21,5% 16,1% 0,0% 0,4% 1,9% 2,0% 1,1% 8,2% 0,2% 8,0% 0,0% 2,6% 2,0% 0,6%
2007 100,0% 59,0% 2,9% 52,8% 0,4% 8,1% 18,9% 0,3% 5,4% 19,8% 3,3% 3,2% 0,1% 0,1% 35,2% 5,3% 4,5% 0,0% 0,8% 0,0% 2,4% 0,0% 0,0% 1,4% 0,2% 0,8% 22,7% 14,1% 0,2% 0,4% 1,2% 1,0% 5,8% 4,9% 0,3% 4,6% 0,0% 5,7% 4,2% 1,5%
2008 100,0% 43,7% 3,8% 39,7% 0,3% 5,0% 16,8% 0,3% 3,7% 13,7% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 48,8% 5,0% 3,9% 0,0% 1,0% 0,0% 5,5% 0,0% 0,0% 1,5% 0,0% 4,0% 33,1% 23,7% 0,0% 0,6% 2,9% 3,1% 2,8% 5,2% 0,5% 4,7% 0,0% 7,5% 6,5% 1,0%
2009 100,0% 49,4% 5,0% 44,1% 2,4% 2,1% 21,0% 0,4% 3,7% 14,6% 0,3% 0,1% 0,1% 0,1% 40,5% 4,8% 4,0% 0,0% 0,7% 0,0% 3,2% 0,0% 0,0% 1,8% 0,0% 1,5% 25,5% 19,9% 0,0% 0,7% 1,4% 1,2% 2,4% 7,0% 0,3% 6,7% 0,0% 10,0% 9,0% 1,0%
2010 100,0% 43,9% 4,3% 25,4% 0,0% 0,4% 16,1% 0,2% 1,2% 7,6% 14,2% 13,9% 0,1% 0,1% 43,5% 0,2% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 2,1% 0,0% 0,0% 2,1% 0,0% 0,0% 23,7% 19,1% 0,5% 0,5% 0,5% 1,8% 1,3% 17,5% 0,4% 11,4% 5,7% 12,6% 11,8% 0,8%
2011 100,0% 42,4% 3,1% 23,6% 0,0% 0,4% 11,1% 0,2% 1,5% 10,3% 15,7% 15,4% 0,2% 0,2% 39,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3% 0,0% 0,0% 2,3% 0,0% 0,0% 26,6% 18,8% 0,0% 0,4% 1,2% 1,3% 4,9% 10,9% 0,3% 10,6% 0,0% 17,8% 16,8% 0,9%
Příloha č. 08 – Horizontální analýza pasiv (procentní změny) Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Dlouhodobé přijaté zálohy Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
02/03 10,3% 12,2% 0,0% 77,8% 0,0% 77,9% 0,0% 0,0% -6,0% 6,0% 217,3% 5,5% 23,3% 7,6%
03/04 7,3% 24,0% 0,0% 280,6% 0,0% 281,4% 7,5% 7,5% 6,3% -6,3% 359,2% 7,1% 3,7% 5,9%
59,7% -99,1% 193,3% -100,0%
0,3% -52,7% -53,5% -11,1%
-100,0% -28,2% -11,9%
8,7% -21,7%
21,6% 32,7%
36,7% 25,6% -74,4%
10,9% 11,1% 18,2%
38,4% 17,8% 23,9%
-6,1% 1614,3% -14,5% -26,4%
-39,2% -92,2% -24,2% -26,6% -9,9% -6,5% -44,9% 33,5%
24,1% 973,1% 1,0% -3,5% 23,6% 21,1% -7,0% 33,1%
23,9% 26,2% 33,7% -100,0% 29,9% -45,2% -20,2% -23,3% -8,5% -3,7% -40,3% 7,3%
98/99 22,9% 2,1% 0,0% -100,0% -100,0%
99/00 16,3% 22,3% 0,0%
00/01 -7,9% -20,4% 0,0%
01/02 -12,9% -12,1% 0,0% -156442,4% 0,0%
462,9% 462,9% 30,2% -30,2% -91,1% 28,4% 15,3% 16,0%
7,3% 7,3% 3,6% -3,6% 1009,5% 17,8% 31,5% 20,2%
75,5% 75,5% 41,4% -41,4% -211,9% -7,8% 7,1% -7,7%
0,0% 0,0% -83,1% 83,1% 86,8% -15,4% 1,1% 4,4%
11,6% -17,7%
101,4% -42,0%
62,0% -97,8%
-5,7% 4614,3% 7,0%
-17,5% -25,0% 51,2% 43,2%
-42,3% -33,3% 37,0% 62,1%
-100,0% -50,0% -3,4% -13,9%
13,1% 7,2% -88,5%
5,5% 12,6% 544,9%
87,5% 4,4% 30,1% 44,9% -33,9% 31,1% 32,8% 28,8%
12,7% 39,2% -1,8% 8,6% -100,0% 6,6% 1,1% 14,2%
4,5% -3,0% 13,6%
05/06 -2,3% -45,5% 0,0% -366,2% 0,0% -365,9% 0,0% 0,0% -71,9% 71,9% 20,0% 11,0% 19,0% -21,6%
06/07 -13,0% 31,9% 0,0% 33,0% 0,0% 33,0% 0,0% 0,0% -33,5% 33,5% 152,0% -22,1% 8,8% -4,2%
07/08 2,5% -91,8% 0,0% -852,6% 0,0% -853,1% 15,4% 15,4% 12,4% -12,4% 127,5% 27,2% -12,5% -26,7%
84,5% -12,8% 167,8% 2636,0% -21,6% -0,2% -60,0% 492737,5% -61,3% -1,2% 20,3% -27,4% 30,8%
17,7% -83,2% -72,3% -80,5% -100,0% -1,5% -6,9%
-6,3% 977,4% 1,1% 994,3%
19,4% 28,3% 36,1%
2,2% 0,3% 1,7%
-1,7% 131,3% 139,6% -27,4% 686,8% 2,6% -0,8% 3,1%
23,4% 51,4% 23,4% -7,8% 32,9% -13,5% -29,8% -10,9%
11,6% 12,5% 17,1% 80,7% -9,8% 17,1% -73,3% -89,7% -69,8% 3,5% -12,3% 5,5%
04/05 11,6% -20,8% 0,0% 70,1% 0,0% 70,0% 31,8% 31,8% 30,9% -30,9% -253,0% 26,8% -14,3% -15,2%
53,9% 48,0% -100,0% 23,7% -47,1% 18,0% -13,2% 25,9% 220,9% -5,8% 243,4% -23,7% -18,4% -21,7% -18,1%
08/09 -23,7% -2413,0% 0,0% 72,6% 0,0% 72,6% 30,4% 30,4% 32,2% -32,2% -899,1% 2,1% 4,8% -66,5% -100,0% 37,8% -64,6% 390,3% -65,4%
09/10 -16,6% 116,0% 91,4% 30,9% 0,0% 30,9% 0,0% 0,0% -399,6% 399,6% 102,0% -46,9% -14,4% -36,0%
10/11 -19,7% -71,2% 0,0% -7,9% 0,0% -7,9% 3,8% 3,8% 1,5% -1,5% -416,9% -13,9% -13,8% -99,3%
-12,1% -6,7% -13,6% -6,5%
-7,2% 3,5% 4,8% 3,4%
10,7% -25,0%
-57,0% -11,2%
-13,2% -14,4%
-9,8% -12,8% -41,8% 199,7% -2,0% 73,1% -61,9% -58,1% -63,1% -10,7% -42,1% -7,6%
-43,7% -33,9% -42,1% -14,3% -36,1% -96,4% -73,2% -60,0% -78,0% 0,9% -92,8% 6,9%
-10,7% -25,0% -14,9% 14,5% -16,0% 24,3% -60,0% -100,0% -33,3% -23,9% 11,7% -24,1%
Příloha č. 09 – Horizontální analýza pasiv (absolutní změny) Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Dlouhodobé přijaté zálohy Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
98/99 1 812 074 36 734 0 -27 537 -27 537 0 20 677 20 677 420 411 420 411 -376 817 1 294 091 148 789 132 582 0 16 207 -105 453 0 -100 000 -5 453 847 050 332 972 0 6 412 2 732 -92 060 0 596 540 454 403 705 489 300 -85 595 481 249 290 357 190 892
99/00 1 583 475 407 578 0 0 0 0 1 837 1 837 34 897 34 897 370 844 1 042 702 352 929 195 044 0 157 885 -205 454 0 -200 000 -5 454 926 339 686 126 0 3 058 5 131 65 007 0 162 745 4 272 -31 112 135 968 -167 080 133 195 12 437 120 758
00/01 -896 076 -456 046 0 -99 -99 0 20 379 20 379 387 198 387 198 -863 524 -536 727 104 876 -89 717 0 194 593 -277 284 839 -272 670 -5 453 -116 436 -249 195 0 21 495 11 722 -57 242 0 -87 953 244 737 -247 883 -453 228 205 345 96 697 -35 712 132 409
01/02 -1 343 912 -215 063 0 -154 878 0 -154 878 0 0 -455 946 -455 946 395 761 -982 085 17 961 47 136 0 -29 175 290 378 59 295 773 -5 454 -934 558 -182 679 0 8 722 6 371 3 590 0 -531 016 -239 546 -355 866 -335 599 -20 267 -146 764 -516 773 370 009
02/03 930 465 191 203 0 120 603 0 120 603 0 0 -60 185 -60 185 130 785 294 822 371 173 85 176 0 285 997 -293 992 1 736 -295 728 0 206 068 -294 958 0 34 047 11 341 5 571 53 923 198 093 198 051 11 573 -32 140 43 713 444 440 -44 339 488 779
03/04 729 862 420 631 0 96 463 0 96 463 3 530 3 530 67 070 67 070 253 568 402 849 73 132 70 483 0 2 649 -1 413 -1 408 -5 0 558 504 347 420 0 29 394 19 672 9 720 -53 923 304 978 -98 757 -227 374 -208 007 -19 367 -93 618 -237 613 143 995
04/05 1 241 591 -452 504 0 43 553 0 43 553 16 208 16 208 307 960 307 960 -820 225 1 631 192 -291 324 -192 841 0 -98 483 33 372 -3 -24 33 399 638 975 434 097 0 29 596 26 884 13 923 0 -22 616 157 091 1 250 169 -188 257 1 438 426 62 903 -2 784 65 687
05/06 -276 067 -783 849 0 -386 898 0 -386 898 0 0 -496 057 -496 057 99 106 848 376 332 568 -233 198 0 565 766 58 114 -264 78 838 -20 460 -45 524 -504 698 0 4 039 366 895 6 263 305 231 142 380 503 218 -39 022 542 240 -340 594 -104 026 -236 568
06/07 -1 517 792 299 447 0 92 847 0 92 847 0 0 -396 951 -396 951 603 551 -1 893 362 182 479 -35 857 0 218 336 -77 147 -693 -63 515 -12 939 -57 593 -92 854 70 000 21 606 15 228 9 154 5 054 -157 252 71 471 -1 941 101 -411 834 -1 529 267 76 123 -30 250 106 373
07/08 257 224 -1 136 407 0 -1 606 464 0 -1 606 464 10 330 10 330 196 270 196 270 263 457 1 810 299 -283 383 -216 328 25 000 -92 055 152 521 3 152 518 0 1 982 371 599 183 -70 000 49 074 -64 766 11 242 -1 499 375 520 1 083 617 -41 210 115 163 -156 373 -416 668 -46 633 -370 035
08/09 -2 470 300 -2 453 731 0 1 302 394 0 1 302 394 23 503 23 503 446 554 446 554 -4 226 182 181 421 94 848 -394 651 -25 000 514 499 -108 683 1 050 -109 733 0 608 038 -461 239 0 -25 026 -9 287 -30 841 19 609 -36 344 1 151 166 -412 782 -94 384 -318 398 -197 990 -71 007 -126 983
09/10 -1 315 735 2 728 412 2 500 000 152 253 0 152 253 0 0 -3 756 125 -3 756 125 3 832 284 -4 059 644 -298 234 -71 466 0 -226 768 -3 975 -180 -3 795 0 -3 571 383 -154 960 0 -101 044 -21 479 -18 103 -4 219 -645 456 -2 626 122 -186 052 -40 851 -145 201 15 497 -90 617 106 114
10/11 -1 306 114 -268 141 0 -26 785 0 -26 785 3 808 3 808 72 351 72 351 -317 515 -640 736 -244 602 -126 438 0 -118 164 1 925 55 1 870 0 -357 208 -177 226 3 523 -14 012 -10 446 -3 694 3 645 -183 074 24 076 -40 851 -27 234 -13 617 -397 237 828 -398 065
Příloha č. 10 – Vertikální analýza pasiv Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Dlouhodobé přijaté zálohy Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
1998 100,0% 22,7% 34,6% 0,3% 0,3% 0,0% 0,1% 0,1% -17,6% -17,6% 5,2% 57,8% 12,3% 10,5% 0,0% 1,8% 7,5% 0,0% 7,3% 0,3% 20,9% 9,8% 0,0% 0,6% 0,5% 1,3% 0,0% 8,6% 0,1% 17,0% 13,8% 3,2% 19,6% 11,2% 8,4%
1999 100,0% 18,8% 28,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% -10,0% -10,0% 0,4% 60,3% 11,5% 9,9% 0,0% 1,6% 5,0% 0,0% 4,9% 0,2% 25,8% 11,4% 0,0% 0,6% 0,4% 0,1% 0,0% 13,2% 0,1% 18,0% 16,3% 1,7% 20,9% 12,1% 8,8%
2000 100,0% 19,8% 24,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% -8,3% -8,3% 3,6% 61,1% 13,0% 10,3% 0,0% 2,8% 2,5% 0,0% 2,4% 0,1% 30,4% 15,9% 0,0% 0,5% 0,4% 0,7% 0,0% 12,8% 0,1% 15,2% 15,2% 0,0% 19,1% 10,5% 8,6%
2001 100,0% 17,1% 26,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,5% -5,3% -5,3% -4,4% 61,2% 15,2% 10,3% 0,0% 4,9% 0,1% 0,0% 0,0% 0,1% 31,8% 14,8% 0,0% 0,8% 0,6% 0,2% 0,0% 13,0% 2,5% 14,1% 12,1% 2,0% 21,7% 11,1% 10,6%
2002 100,0% 17,3% 30,2% -1,7% 0,0% -1,7% 0,5% 0,5% -11,1% -11,1% -0,7% 59,4% 17,6% 12,3% 0,0% 5,3% 3,3% 0,0% 3,3% 0,0% 26,3% 15,0% 0,0% 1,0% 0,7% 0,3% 0,0% 9,1% 0,2% 12,3% 10,2% 2,0% 23,3% 7,0% 16,3%
2003 100,0% 17,6% 27,4% -0,3% 0,0% -0,3% 0,5% 0,5% -10,7% -10,7% 0,7% 56,8% 19,7% 12,0% 0,0% 7,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 25,9% 10,7% 0,0% 1,2% 0,8% 0,3% 0,5% 10,2% 2,2% 11,3% 9,0% 2,3% 25,6% 5,9% 19,7%
2004 100,0% 20,3% 25,5% 0,6% 0,0% 0,6% 0,5% 0,5% -9,3% -9,3% 3,0% 56,7% 19,0% 11,9% 0,0% 7,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 29,3% 13,2% 0,0% 1,4% 0,9% 0,4% 0,0% 12,4% 1,1% 8,4% 6,4% 2,0% 23,0% 3,3% 19,7%
2005 100,0% 14,4% 22,9% 0,9% 0,0% 0,9% 0,6% 0,6% -5,8% -5,8% -4,1% 64,5% 14,6% 9,0% 0,0% 5,6% 0,3% 0,0% 0,0% 0,3% 31,6% 15,4% 0,0% 1,5% 1,0% 0,4% 0,0% 10,9% 2,3% 17,9% 4,2% 13,8% 21,1% 2,9% 18,2%
2006 100,0% 8,0% 23,4% -2,4% 0,0% -2,4% 0,6% 0,6% -10,2% -10,2% -3,4% 73,3% 17,8% 7,2% 0,0% 10,6% 0,8% 0,0% 0,7% 0,1% 32,0% 11,5% 0,0% 1,6% 1,0% 0,5% 0,1% 13,8% 3,6% 22,7% 3,9% 18,8% 18,7% 2,1% 16,6%
2007 100,0% 12,2% 26,9% -1,9% 0,0% -1,9% 0,7% 0,7% -15,6% -15,6% 2,0% 65,6% 22,3% 8,0% 0,0% 14,3% 0,2% 0,0% 0,2% 0,0% 36,2% 12,3% 0,7% 2,0% 1,4% 0,6% 0,1% 14,3% 4,8% 7,0% 0,5% 6,5% 22,2% 2,1% 20,1%
2008 100,0% 1,0% 26,3% -17,2% 0,0% -17,2% 0,7% 0,7% -13,3% -13,3% 4,5% 81,3% 19,0% 5,7% 0,2% 13,1% 1,6% 0,0% 1,6% 0,0% 54,3% 17,7% 0,0% 2,5% 0,7% 0,7% 0,1% 17,5% 15,1% 6,4% 1,6% 4,8% 17,7% 1,6% 16,1%
2009 100,0% -29,6% 34,4% -6,2% 0,0% -6,2% 1,3% 1,3% -11,8% -11,8% -47,3% 108,9% 26,1% 2,5% 0,0% 23,6% 0,7% 0,0% 0,7% 0,0% 78,9% 17,4% 0,0% 2,9% 0,8% 0,5% 0,4% 22,5% 34,3% 3,2% 0,9% 2,3% 20,7% 1,2% 19,5%
2010 100,0% 5,7% 78,9% -5,1% 0,0% -5,1% 1,5% 1,5% -70,8% -70,8% 1,1% 69,3% 26,8% 1,9% 0,0% 24,9% 0,8% 0,0% 0,8% 0,0% 40,7% 18,6% 0,0% 2,0% 0,6% 0,4% 0,4% 17,3% 1,5% 1,0% 0,4% 0,6% 25,0% 0,1% 24,9%
2011 100,0% 2,0% 98,3% -6,9% 0,0% -6,9% 2,0% 2,0% -86,8% -86,8% -4,5% 74,3% 28,8% 0,0% 0,0% 28,7% 1,1% 0,0% 1,1% 0,0% 43,9% 19,8% 0,1% 2,2% 0,6% 0,4% 0,5% 18,0% 2,3% 0,5% 0,0% 0,5% 23,7% 0,1% 23,6%
Příloha č. 11 – Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát (procentní změny) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Personální náklady v zahraničí Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje DM Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného DM Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
98/99 14,9% 19,4% 11,0% 13,5% 12,9% -173,6% 295,8% 20,2% 30,3% 17,2% 1,9% 19,4% 20,2% -7,8% 20,3% 12,4%
99/00 19,0% 17,7% 20,1% 20,5% 21,4% 48,2% -85,0% 21,6% 51,7% 11,5% 18,1% 7,5% 8,1% 5,1% 8,2% 1,4%
00/01 11,6% 11,3% 11,9% 8,7% 8,7% 68,2% -34,4% 10,6% 4,3% 13,5% 4,8% 30,4% 29,4% 0,0% 29,2% 42,3%
01/02 -7,5% -8,7% -6,3% -6,8% -6,7% -122,8% -22,2% -9,9% -16,9% -7,0% 0,1% 9,1% 9,5% -13,0% 46,8% -70,2%
02/03 12,6% 14,8% 10,6% 11,9% 11,7% 134,7% 367,5% 32,8% 17,5% 38,6% -29,1% 30,6% 16,3% 16,7% 16,8% 12,5%
17,6% 16,1% -18,3%
-2,1% 7,9% 495,3%
-4,1% 2,6% -93,3%
-86,7%
1747,1%
-98,2%
-24,5% 7,8% 19,1% -108,6%
7,6% 50,0% 28,4% 1020,5%
92,8%
37,1%
-90,9% -3,9% 6,5% -139,6% -100,0% -100,0% -25,2%
-64,7% 11,7% 66,7% 35,9% 343,4% 42,0% -27,8% 319,5% 627,3% 15,3% -5,2% 185,0%
13,4% 15,1% 125,2% 184,1% -36,6% 849,9% 2059,9% 21,7% 135,0% 16,2% -51,7% 369,4% -100,0% -100,0% -43,4%
35,2% -100,0%
03/04 -11,2% 2,4% -23,5% 13,4% 13,4% -29,4% 4,0% 17,9% 41,0% 10,5% -7,2% 20,3% 22,8% 15,9% 22,8% 8,0% 3,1% -50,6% 18,9% -52,1% -54,6% -21,2% -0,4% -2,9% 29,9% -42,5% 38,1% 13,1% 17,8%
04/05 -5,5% 5,6% -19,0% 20,1% 20,3% 11,6% -56,4% 23,2% 44,1% 14,7% 1,9% 19,9% 20,6% -6,9% 21,0% 81,4% -0,1% 8,7% -2,3% 650,7% 705,7% 260,0% 90,9% 72,8% 255,5% -236,6% -76,3% -78,0% -166,7%
05/06 2,2% 1,4% 3,6% 12,2% 12,2% 50,5% -12,0% 1,9% 6,4% -0,4% 69,7% 9,5% 10,8% 61,6% 10,1% 14,5% -5,8% -13,0% 6,0% -12,9% -13,4% -5,9% -54,2% -66,1% -1,3% 276,5% -82,1% -21,4% 56,9% 31938,8%
-44,6%
160,6%
14,1%
06/07 -0,1% 0,1% -0,5% 0,1% 0,1% -245,4% 43,5% 0,2% -15,6% 8,8% -0,3% 5,9% 6,7% 66,5% 7,6% -4,2% -4,8% 647,5% -3,1% 304,0% 322,0% 40,0% 891,1% 1455,4% 35,9% -83,6% 33,4% -12,1% 323,7% 403,2% 18863,9% -41,0%
07/08 0,2% -3,6% 6,2% -3,5% -3,6% 135,7% 76,2% 0,5% 14,6% -5,5% -16,6% 0,3% 8,3% 19,8% -20,7% 4,6% -9,2% -71,1% -3,9% 92,5% 95,8% -55,4% 49,5% 56,6% -74,7% -396,2% -27,2% -21,9% 51,5% 12,8% -39,0% 38,9%
08/09 -9,5% -8,6% -10,7% -12,4% -12,4% -465,5% -5,2% -3,1% -6,3% -1,4% -50,3% 1,6% 4,1% -11,5% -2,7% -6,0% -12,1% -10,1% -2,3% -53,0% -53,8% 88,9% -11,4% -10,8% -73,2% 340,6% -9,9% 24,0% -608,6% -100,0% -100,0% -64,1%
09/10 -91,9% -92,4% -91,1% -16,4% -16,3% -2,9% -75,2% -15,6% -31,5% -7,8% -30,7% -38,2% -40,9% -64,7% -28,4% -58,3% -20,8% 520,4% 2,8% 197,0% 200,5% 32,8% 275,3% 272,8% 1167,3% -182,1% 313,9% -19,7% 90,1%
-52,8% 188,3% 22,4% -3,9% 24,6% 133,3% -195,9% -899,1%
52,9% -11,6% -63,1% -53,0% -88,9% -100,0% 100,0% -100,0% 83,2%
-899,1% -838,9%
102,0% 102,1%
8,7%
10/11 -100,0% -100,0% -100,0% -15,3% -15,3% 100,0% -100,0% -11,0% 3,9% -16,4% -57,9% -27,4% -26,3% -17,2% -30,5% -12,9% -33,5% -94,8% -46,4% -67,5% -67,4% -77,6% -74,5% -74,4% -80,8% -69,5% -56,7% -35,6% -229,8% 7262,6% 8765,0% -50,0%
-100,0% -100,0% -139,1% -22,7% 41,1% 100,0% 38,8% 92,1% 0,0%
100,0% 67,0% 62,0% 11,1% 68,0% -801,1% 0,0%
-53,8% 34,9% -23,7% -26,2% -356,0% 0,0%
-221,6% -49,9% -71,5% 123,6% 115,4% 34,4% 11,8%
0,0% -112,0% 36,7% -104,4% 120,2% -91,1% -92,3%
0,0% 779,6% 13,0% -767,9% 22,0% 1009,5% 1185,6%
0,0% -268,4% -16,2% 275,9% -38,2% -211,9% -214,7%
0,0% 78,8% -34,4% -93,3% -20,2% 86,8% 85,9%
100,0% -24,3% -27,2% 15,8% 24,9% -119,8% 106,7% -50,0% 100,0% 164,5% -86,7% 571,6% -100,0% 217,3% 209,1%
181,1% -0,3% -18,3% -20,2% 27,2% -100,0% -100,0%
4,5% 49,4% 6,5% -26,8% 95,0%
-9,7% 156,2% -5,9% 17,3% -880,1%
-57,4% -45,9% -14,4% 3,4% -82,4% -12874,4% -53,1%
359,0% -100,0% -100,0% 100,0% 359,2% 357,1%
-253,0%
20,0%
152,0%
-15,1% -61,2% 145,6% 110,8% 43,4% 130,5% 8212,0% 100,0% 127,5%
-253,0% -253,0%
20,0% 20,1%
152,0% 128,1%
127,5% 349,0%
100,0% -75,0% -86,2% -47,4% -38,9% 427,3%
61,8% -100,0% -100,0% -100,0% -416,9% -416,9%
Příloha č. 12 – Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát (absolutní změny) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Personální náklady v zahraničí Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje DM Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného DM Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
98/99 69 295 41 644 27 651 1 333 605 1 267 903 -13 062 78 764 1 288 383 448 054 840 329 72 873 233 003 173 511 -150 45 455 14 187 0 4 222 39 622 -11 888 0 0 -65 110 0 0 -73 450 115 136 564 848 -527 014 0 0 4 928 0 0 0 -35 998 -13 705 21 966 227 499 127 304 105 450 0 0 0 -421 564 21 730 -23 017 44 747 -376 817 -376 817
99/00 101 268 45 364 55 904 2 291 049 2 377 934 2 671 -89 556 1 657 059 997 364 659 695 689 894 107 919 83 962 90 22 027 1 840 0 -604 22 587 262 969 0 0 174 818 0 0 17 160 796 974 1 002 764 425 193 209 368 438 3 797 0 0 0 10 126 31 339 46 778 50 461 310 033 -72 410 0 0 0 352 783 10 559 -7 502 18 061 370 844 370 844
00/01 73 596 33 984 39 612 1 167 293 1 170 792 1 955 -5 454 988 205 125 220 862 985 218 700 467 884 327 985 0 84 814 55 085 0 -1 129 8 164 -294 953 18 994 2 117 -181 534 2 629 661 -221 092 -93 341 293 515 -535 402 -209 368 -438 -3 536 14 197 0 0 87 700 -41 980 42 696 -119 751 -200 467 -289 929 0 0 0 -825 331 -14 797 23 396 -38 193 -863 524 -863 524
01/02 -52 961 -29 276 -23 685 -990 408 -986 979 -1 119 -2 310 -1 021 055 -516 734 -504 321 6 962 182 401 136 948 -241 175 716 -130 022 0 -17 107 37 058 14 084 6 815 7 269 1 381 -731 2 112 138 682 352 128 -250 226 280 985 20 090 280 3 700 -14 197 0 0 -194 312 -18 009 -117 915 476 732 652 363 127 900 646 646 0 408 239 -26 393 -13 915 -12 478 395 761 396 407
02/03 82 375 45 145 37 230 1 627 511 1 595 111 2 735 29 665 3 045 184 442 578 2 602 606 -1 380 443 670 604 257 655 270 92 542 6 888 313 249 1 249 53 645 44 063 47 502 -3 439 39 697 39 096 601 217 016 430 071 -2 365 523 477 003 -20 090 -280 -6 159 0 0 0 106 612 -4 409 -12 777 136 154 303 635 -291 694 5 131 -323 5 454 180 178 -43 666 5 727 -49 393 130 785 135 916
03/04 -82 797 8 334 -91 131 2 052 638 2 051 342 -207 1 503 2 202 269 1 220 810 981 459 -240 762 581 390 419 645 300 146 888 4 963 9 594 -5 361 77 176 -41 258 -39 998 -1 260 -169 -1 179 1 010 -160 623 1 172 629 290 325 107 871 0 0 -3 584 0 83 0 0 24 820 -99 -183 194 -307 296 145 354 -323 -323 0 253 548 -6 709 -6 729 20 253 568 253 245
04/05 -36 164 20 141 -56 305 3 484 244 3 506 304 58 -22 118 3 368 472 1 850 731 1 517 741 59 467 685 446 465 122 -150 166 027 54 646 -199 457 -11 300 247 265 235 079 12 186 40 184 28 984 11 200 -513 819 -3 245 399 -1 949 064 -1 190 571 374 0 7 154 0 -83 0 0 1 742 16 876 52 629 -325 240 370 346 0 0 0 -820 225 0 0 0 -820 225 -820 225
05/06 13 721 5 149 8 572 2 542 048 2 543 825 281 -2 058 338 096 390 008 -51 912 2 212 524 392 000 295 630 1 256 96 240 17 703 -18 829 -739 28 377 -36 915 -35 917 -998 -45 703 -45 495 -208 820 096 -828 051 -117 700 271 227 119 451 2 774 1 635 0 0 1 422 0 -3 909 79 708 -51 169 153 478 -171 374 747 747 0 99 106 0 0 0 99 106 99 853
06/07 -829 291 -1 120 23 903 19 402 -2 054 6 555 37 572 -1 004 379 1 041 951 -14 789 264 722 202 838 2 190 80 063 -5 904 -14 465 32 071 -15 436 754 992 748 640 6 352 344 684 339 164 5 520 -437 609 60 351 -52 527 664 649 483 175 523 285 -5 427 0 0 -1 422 0 -20 852 -59 972 -117 302 34 973 -157 270 -96 172 -397 -95 775 603 551 0 0 0 603 551 507 379
07/08 1 310 -13 985 15 295 -818 161 -836 282 1 652 16 469 88 350 791 294 -702 944 -891 216 13 954 267 741 1 085 -234 431 6 209 -26 650 -26 311 -19 095 928 029 940 344 -12 315 189 666 205 280 -15 614 -340 104 -65 440 -83 494 236 757 77 419 -205 075 3 041 0 0 0 0 -2 337 -43 328 1 018 362 1 193 671 151 217 124 517 28 742 95 775 263 457 0 0 0 263 457 387 974
08/09 -60 004 -31 912 -28 092 -2 792 072 -2 788 061 -2 025 -1 986 -564 394 -389 093 -175 301 -2 255 770 78 545 143 906 -753 -24 464 -8 323 -31 821 -1 087 -10 881 -1 024 242 -1 033 058 8 816 -65 256 -61 391 -3 865 865 883 -17 302 71 290 -4 235 808 -680 419 -320 984 -6 958 0 0 0 0 -6 954 51 661 384 758 -88 670 48 420 38 794 -56 981 95 775 -4 226 182 0 0 0 -4 226 182 -4 187 388
09/10 -526 808 -313 171 -213 637 -3 241 867 -3 214 661 -46 -27 160 -2 771 238 -1 838 080 -933 158 -684 266 -1 863 516 -1 486 502 -3 762 -248 447 -76 692 -48 113 50 096 12 913 1 787 373 1 781 232 6 141 1 398 068 1 381 528 16 540 -1 113 863 496 396 -72 503 3 188 308 17 874 1 959 338 0 0 0 -10 000 3 286 -9 214 -1 326 593 -1 155 912 -131 928 -67 886 27 889 -95 775 3 124 266 767 195 59 177 708 018 3 832 284 3 764 398
10/11 -46 622 -25 824 -20 798 -2 530 688 -2 523 381 1 636 -8 943 -1 657 814 155 145 -1 812 959 -893 672 -824 873 -565 248 -353 -190 947 -7 079 -61 246 -56 616 -217 984 -1 818 231 -1 798 924 -19 307 -1 419 751 -1 405 235 -14 516 348 982 -371 247 -105 205 -807 703 1 298 126 171 706 -2 119 0 0 0 10 000 -7 126 -60 207 -367 994 -398 818 1 198 206 0 0 0 390 503 -767 195 -59 177 -708 018 -317 515 -317 515
Příloha č. 13 – Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Personální náklady v zahraničí Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje DM Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného DM Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
1998 4,7% 2,2% 2,5% 100,3% 100,0% 0,1% 0,3% 64,8% 15,1% 49,7% 38,1% 12,2% 8,7% 0,0% 2,3% 1,2% 0,0% 0,2% 2,5% 0,7% 0,0% 0,0% 0,8% 0,0% 0,0% 3,0% 15,1% 30,1% 4,9% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,6% 0,5% 2,3% 3,3% -1,2% -0,1% 0,0% -0,1% 3,8% 0,6% 0,2% 0,4% 4,2% 4,1%
1999 4,8% 2,3% 2,5% 100,9% 100,0% 0,0% 0,9% 69,0% 17,4% 51,6% 34,4% 12,9% 9,3% 0,0% 2,4% 1,2% 0,0% 0,3% 2,6% 0,5% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 2,0% 14,4% 31,8% -0,4% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% -0,1% 0,4% 0,7% 4,1% 4,1% -0,1% 0,0% 0,0% 0,0% -0,4% 0,7% 0,0% 0,7% 0,3% 0,3%
2000 4,7% 2,2% 2,5% 100,1% 100,0% 0,0% 0,1% 69,1% 21,7% 47,4% 33,5% 11,4% 8,3% 0,0% 2,2% 1,0% 0,0% 0,2% 2,3% 2,3% 0,0% 0,0% 1,4% 0,0% 0,0% 1,8% 17,7% 33,6% 2,8% 1,6% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 0,9% 3,7% 5,7% -0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3% 0,7% -0,1% 0,7% 3,0% 3,0%
2001 4,8% 2,3% 2,6% 100,1% 100,0% 0,0% 0,1% 70,3% 20,8% 49,5% 32,3% 13,7% 9,9% 0,0% 2,6% 1,3% 0,0% 0,2% 2,2% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 15,7% 32,9% -1,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,6% 0,2% 1,1% 2,6% 3,9% -2,5% 0,0% 0,0% 0,0% -3,5% 0,5% 0,1% 0,4% -3,1% -3,1%
2002 4,8% 2,2% 2,6% 100,0% 100,0% 0,0% 0,1% 67,9% 18,5% 49,4% 34,7% 16,0% 11,6% 0,0% 4,0% 0,4% 0,0% 0,1% 2,6% 0,3% 0,2% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 19,4% 33,5% 0,9% 0,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% -0,8% 0,1% 0,3% 6,3% 8,9% -1,8% 0,0% 0,0% 0,0% -0,8% 0,4% 0,0% 0,4% -0,4% -0,5%
2003 4,8% 2,3% 2,5% 100,3% 100,0% 0,0% 0,2% 80,8% 19,5% 61,3% 22,0% 18,8% 12,1% 0,0% 4,2% 0,4% 2,1% 0,1% 2,7% 0,5% 0,5% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0% 2,5% 20,2% 14,5% 4,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,2% 6,5% 10,0% -3,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,5%
2004 3,8% 2,1% 1,7% 100,2% 100,0% 0,0% 0,2% 83,9% 24,2% 59,7% 18,0% 19,9% 13,1% 0,0% 4,6% 0,4% 1,9% 0,0% 2,8% 0,2% 0,2% 0,0% 0,3% 0,2% 0,0% 1,3% 24,6% 14,4% 4,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 4,7% 7,0% -2,3% 0,0% 0,0% 0,0% 1,9% 0,0% 0,0% 0,0% 1,9% 1,9%
2005 3,0% 1,8% 1,2% 100,1% 100,0% 0,0% 0,1% 86,0% 29,1% 56,9% 15,3% 19,8% 13,1% 0,0% 4,6% 0,6% 1,5% 0,0% 2,3% 1,4% 1,3% 0,1% 0,4% 0,3% 0,1% -1,4% 4,8% 2,6% -2,3% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 4,2% 4,3% -0,1% 0,0% 0,0% 0,0% -2,4% 0,0% 0,0% 0,0% -2,4% -2,4%
2006 2,7% 1,6% 1,1% 100,1% 100,0% 0,0% 0,1% 78,1% 27,6% 50,5% 23,1% 19,4% 12,9% 0,0% 4,5% 0,6% 1,3% 0,0% 2,1% 1,1% 1,0% 0,1% 0,2% 0,1% 0,1% 2,2% 0,8% 1,9% -0,9% 0,5% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,6% 3,5% 4,5% -0,8% 0,0% 0,0% 0,0% -1,7% 0,0% 0,0% 0,0% -1,7% -1,7%
2007 2,7% 1,6% 1,1% 100,1% 100,0% 0,0% 0,1% 78,2% 23,2% 54,9% 23,0% 20,5% 13,8% 0,0% 4,8% 0,6% 1,2% 0,2% 2,1% 4,3% 4,2% 0,1% 1,6% 1,6% 0,1% 0,4% 1,0% 1,6% 2,0% 2,6% 2,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,3% 3,0% 4,6% -1,5% -0,4% 0,0% -0,4% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,5%
2008 2,8% 1,6% 1,2% 100,2% 100,0% 0,0% 0,2% 81,5% 27,6% 53,8% 19,9% 21,3% 15,5% 0,0% 4,0% 0,6% 1,2% 0,0% 2,1% 8,6% 8,5% 0,0% 2,5% 2,5% 0,0% -1,1% 0,8% 1,3% 3,1% 3,0% 1,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 7,6% 10,1% -0,9% 0,1% 0,1% 0,0% 2,1% 0,0% 0,0% 0,0% 2,1% 2,2%
2009 2,9% 1,7% 1,2% 100,2% 100,0% 0,0% 0,2% 90,1% 29,5% 60,5% 11,3% 24,7% 18,4% 0,0% 4,4% 0,7% 1,2% 0,0% 2,3% 4,6% 4,5% 0,1% 2,6% 2,6% 0,0% 3,1% 0,8% 1,9% -17,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 10,6% 11,0% -0,8% 0,3% -0,1% 0,5% -19,0% 0,0% 0,0% 0,0% -19,0% -18,7%
2010 0,3% 0,2% 0,1% 100,0% 100,0% 0,0% 0,1% 90,8% 24,2% 66,7% 9,3% 18,2% 13,0% 0,0% 3,8% 0,3% 1,1% 0,4% 2,8% 16,3% 16,1% 0,2% 11,5% 11,4% 0,1% -3,0% 4,0% 1,8% -2,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% -0,1% 0,1% 0,4% 4,7% 6,2% -1,7% 0,0% 0,0% 0,0% -3,8% 4,6% 0,4% 4,3% 0,5% 0,5%
2011 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 100,0% 0,0% 0,0% 95,4% 29,6% 65,7% 4,6% 15,6% 11,3% 0,0% 3,1% 0,3% 0,9% 0,0% 1,8% 6,3% 6,2% 0,0% 3,5% 3,4% 0,0% -1,1% 2,0% 1,4% -8,3% 9,4% 1,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 2,9% 4,5% 6,5% 0,0% 0,0% 0,0% -1,7% 0,0% 0,0% 0,0% -1,7% -1,7%
Příloha č. 14 – Přepravní ukazatele Českých aerolinií a Letiště Praha 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Cestující ČSA
2 064 099
2 461 670
2 877 273
3 065 009
3 591 456
4 345 352
5 217 600
5 469 900
5 492 200
5 626 000
5 464 600
5 061 756
4 242 131
Cestující Letiště Praha
4 822 763
5 553 532
6 098 742
6 314 653
7 463 120
9 696 413
10 777 020
11 581 511
12 436 254
12 630 557
11 643 366
11 556 858
11 788 629
Podíl ČSA/LP
42,8 %
44,3 %
47,2 %
48,5 %
48,1 %
44,8 %
48,4 %
47,2 %
44,2 %
44,5 %
46,9 %
43,8 %
36,0 %
Počet letů ČSA
17 719
20 319
22 761
24 453
27 022
32 702
38 676
39 144
39 850
41 743
40 989
35 978
-
Přepravené cargo (tis. tun)
13,0
16,6
16,2
17,9
21,1
22,7
22,1
23,2
22,7
21,9
21,2
23,4
23,2
65,8 %
70,4 %
70,8 %
71,3 %
72,7 %
70,5 %
70,1 %
71,8 %
68,4 %
67,1 %
68,1 %
70,9 %
69,7 %
Využití sedač. kap.
Příloha č. 15 – Dceřiné společnosti Českých aerolinií 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Air Czech Catering, a. s. AMADEUS Marketing CSA, s. r. o. Click4Sky.com, a. s. Od 2010 Czech Airlines Technics, s. r. o. CSA Services, s. r. o. ČSA Airtours, a. s. Od 2008 HOLIDAYS Czech Airlines, a. s. ČSA Support, s. r. o. Od 2010 Czech Airlines Handling, s. r. o. Czech Airlines Landing Gears, s. r. o. Slovak Air Services, s. r. o. Slovenská konzultační firma, s. r. o.
Poznámka: pokud je pole zabarvené červeně, pak se v daném roce jedná o dceřinou společnost Českých aerolinií
2009
2010
2011
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Lukáš Broul
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Hospodaření Českých aerolinií
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA
KATEDRA
Finanční řízení podniku
POČET STRAN
62
POČET OBRÁZKŮ
2
POČET TABULEK
6
POČET PŘÍLOH
15
STRUČNÝ POPIS
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení hospodaření Českých aerolinií v letech 1999 až 2011 prostřednictvím finanční analýzy. Pro účely finanční analýzy jsou využity standardizované metody – horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát, analýza výkazu cash flow a poměrových ukazatelů. Dále jsou popsány skutečnosti, se kterými se Český vlajkový letecký dopravce v průběhu let potýkal, jsou popsány a zhodnoceny rozhodnutí managementu firmy. Z výsledků finanční analýzy jsou vyvozeny závěry a návrhy na řešení současné situace, ve které se podnik nachází.
KLÍČOVÁ SLOVA
České aerolinie, ČSA Finanční analýza Hospodaření
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ROK ODEVZDÁNÍ
2013
ANNOTATION AUTHOR
Lukáš Broul
FIELD
6208R087 Business Administration and Sales
THESIS TITLE
Economic Activities of Czech Airlines
SUPERVISOR
doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA
DEPARTMENT
Financial Management
NUMBER OF PAGES
62
NUMBER OF PICTURES
2
NUMBER OF TABLES
6
NUMBER OF APPENDICES
15
YEAR
2013
SUMMARY
The aim of this bachelor thesis is to evaluate the economic activities of Czech Airlines in the period from 1999 to 2011 through the use of financial analysis. This analysis is achieved by using standardised methods, such as horizontal and vertical analysis of balance sheet and profit and loss account and the analysis of cash flow and financial ratios. We then focus on major events in the history of flagship of Czech aviation industry and on critical management decisions. The thesis is concluded by recommendations based on the previous financial analysis.
KEY WORDS
Czech Airlines, CSA Financial analysis Economic activities
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
