ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Lucie Šímová
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
Dodávky komponentů do ŠKODA AUTO a.s. s využitím logistické technologie JIS
Lucie Šímová
Vedoucí práce: Ing. et Ing. Martin Folta, Ph.D., EUR ING
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
3
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 8.12.2014 4
Děkuji Ing. et Ing. Martinu Foltovi, Ph.D., EUR ING za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
5
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 8 Úvod ....................................................................................................................... 9 1
Just in time a just in sequence ....................................................................... 11 1.1
Představení společnosti Škoda Auto, a.s. .............................................. 11
1.2
Vysvětlení pojmu JIT a JIS ..................................................................... 11
1.3
JIT – Just in Time ................................................................................... 12
1.3.1 1.4
2
JIS – Just in sequence ........................................................................... 13
1.4.1
Metodika stanovení JIS dílů .............................................................. 13
1.4.2
Podíl JIS dílů z celkového pohledu ................................................... 13
Dodávky komponentů do ŠA logistickou technologii JIS................................ 15 2.1
Dlouhodobé a krátkodobé odvolávky ..................................................... 15
2.1.1
Dlouhodobé odvolávky (LAB) ........................................................... 15
2.1.2
Krátkodobé odvolávky (FAB) ............................................................ 15
2.1.3
JIS odvolávky.................................................................................... 16
2.1.4
Sekvenční odvolávka (R100) ............................................................ 16
2.1.5
Sekvenční odvolávka (M100)............................................................ 16
2.2
Označení materiálu – sekvenční etikety................................................. 17
2.3
Materiálový tok ....................................................................................... 18
2.3.1
Materiálový tok JIS – A ..................................................................... 19
2.3.2
Materiálový tok JIS – B ..................................................................... 20
2.3.3
Materiálový tok JIS – C ..................................................................... 21
2.4 3
Strategie technologie JIT .................................................................. 12
Denní sběrný dodací list (DSDL) ............................................................ 22
Výhody a nevýhody dodávek komponentů ve statusu JIS ............................. 23 3.1
Výhody dodávek komponentů ve statusu JIS ........................................ 24
3.2
Nevýhody dodávek komponentů ve statusu JIS..................................... 24 6
4
Kritická analýza dodávek komponentů ve statusu JIS ................................... 26 4.1
Nouzový koncept.................................................................................... 26
4.2
Porušení sekvence................................................................................. 26
4.3
Kvalita dodávaných komponentů ........................................................... 26
4.3.1
Zajištění kvality dodávaných komponentů ........................................ 27
4.3.2
Zajištění neshodného dílu................................................................. 27
4.3.3
Výměna dílu na pracovišti repase ..................................................... 27
4.3.4
Kvalitativní nedostatky u lakovaných dílů ......................................... 28
4.4
5
Rizika v EDL........................................................................................... 29
4.4.1
Inventura komponentů ...................................................................... 29
4.4.2
Záměna/ nedodání komponentů ....................................................... 29
Návrh řešení dodávek komponentů ve statusu JIS ........................................ 30 5.1
Řešení kvalitativních nedostatků u lakovaných dílů ............................... 30
5.2
Řešení rizik v externím skladě ............................................................... 31
Závěr .................................................................................................................... 33 Seznam literatury ................................................................................................. 35 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 36 Seznam obrázků ............................................................................................... 36 Seznam příloh ................................................................................................... 36
7
Seznam použitých zkratek a symbolů JIS
Just in sequence - přesně v okamžiku potřeby podle definované řady
JIT
Just in time – přesně v okamžiku potřeby
IT
Informační technologie
ŠA
Škoda Auto, a.s.
MB
Mladá Boleslav
FAB
Fein Abrufe (jemná odvolávka)
LAB
Liefer Abruf (odvolávka materiálu)
EDL
Externer Dienstleister (externí poskytovatel logistických služeb)
ML
Montážní linka
LKW
Lastkraftwagen (nákladní automobil)
DSDL
Denní sběrný dodací list
LISON
Systém paletizace ŠA
LOGIS
Systém skladování ŠA
KNr.
Kennnummer (identifikační číslo vozu)
webEDI
Internetový portál pro příjem EDI zpráv
ESQ
Externí sekvence
8
Úvod Principy logistiky Just-In-Time a Just-In-Sequence dodávek vytvořili finální výrobci automobilů s cílem eliminovat nadbytečné zásoby komponentů v montážním závodě. Rostoucí poptávka, ale i konkurenční prostředí, kladou stále větší nároky na výrobce a tak automobilkám nezbývá, než soustředit veškeré své úsilí na hledání stále sofistikovanějších inovací na všech stupních životního cyklu výroby automobilů. Aby výroba produkující až několik stovek vozů denně mohla bezchybně a plynule fungovat, musí bezchybně fungovat i logistické zásobování komponentů nebo modulů potřebných pro výrobu těchto vozidel. A to není vůbec jednoduché. Cílem bakalářské práce je charakterizování logistické technologie Just in time a Just in sequence a hlavní rozdíly mezi nimi. Následné analyzování dodávek komponentů do společnosti Škoda Auto a.s. A v závěru vyhodnocení optimálního řešení dodávek v návaznosti na potenciální rizika s využitím externího skladu. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve je představena samotná firma Škoda Auto a.s., od dob jejího vzniku až po dnešní součást koncernu VW. Jsou představeny všechny výrobní závody, ve kterých Škoda Auto a.s. po celém světě vyrábí. Následně jsou definovány stěžejní body této práce Just in time a Just in sequence. Jakou strategii zaujímá JIT a vysvětlení, která kritéria musí být splněna, aby mohl být stanoven proces JIS. V další části se bakalářská práce zabývá samotnému dodáváním komponentů do Škoda Auto a.s., objednáváním komponentů u dodavatelů, sekvenčními a JIS odvolávkami a jak pozná dodavatel, který díl a jaké barvy má přesně dodat a jak má být komponent označen. Následně jsou charakterizovány tři základní procesy JIS, a to JIS-A, JIS-B a JIS-C. V následující části práce je hlavní pozornost zaměřena na výhody a nevýhody dodávek komponentů ve statusu JIS do Škoda Auto a.s. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na analýzu kritických dodávek do Škoda Auto a.s. Největší důraz bude kladen na nouzový koncept, porušení sekvence, kvalitu dodávaných komponentů a rizika spojená s externím skladem.
9
V závěrečné části autorka navrhuje nové zlepšující řešení pro kvalitativní nedostatky u lakovaných dílů a následně bude navrhovat systém, který zajistí přehled skladové zásoby v externím skladě a eliminuje záměny dodávek od dodavatele.
10
1 Just in time a just in sequence V této části se bakalářská práce zabývá samotnému představení společnosti Škoda Auto, a.s. a definicí základních pojmů jako je JIT a JIS.
1.1
Představení společnosti Škoda Auto, a.s.
Škoda Auto se sídlem v Mladé Boleslavi v České republice patří k nejstarším automobilkám na světě. Počátky společnosti sahají do roku 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement vytvořili podnik, který položil základy více než stoleté tradici výroby českých automobilů. (Škoda Auto, a.s. Výroční zpráva, 2013) Značka Škoda je více než 20 let součástí koncernu Volkswagen. Během této doby se objemy prodejů skupiny Škoda Auto podstatně zvětšily a její produktové portfolio se výrazně rozšířilo. V současné době Škoda Auto, a.s. zaměstnává po celém světě více než 26 400 osob. (Škoda Auto, a.s. Výroční zpráva, 2013) Firma Škoda Auto, a.s. má hlavní výrobní závody v České republice. Největší závod se nachází v Mladé Boleslavi, kde se vyrábí modely Octavia, Rapid, Seat Toledo, Spaceback a Fabia. Další závod najdeme v Kvasinách, kde se vyrábí Superb, Yeti a Roomster. Posledním závodem v České republice je Vrchlabí, kde se vyrábí převodovky. Další závody se nachází v Indii, Číně, Rusku, na Slovensku, Ukrajině a v Kazachstánu.
1.2
Vysvětlení pojmu JIT a JIS
Dodavatelé v automobilovém průmyslu musí velmi flexibilně a přesně zajišťovat dodávky komponentů pro své klíčové odběratele. Aby splnili náročné požadavky zákazníků, snaží se své procesy co nejvíce optimalizovat a sahají po nejmodernějších řešeních. (Systémy logistiky, 2013) Dodat správný výrobek nebo díl ve správný čas na správné místo a samozřejmě ve správné kvalitě. To jsou požadavky, které ovlivňují celou koncepci logistiky v automobilovém průmyslu, jak mezi výrobcem a dodavatelem, tak v rámci logistiky daného dodavatele. Za účinné podpory IT řešení a nových konceptů skladového hardwaru a obalů, dodavatelé v automobilovém průmyslu sekvencují dodávky dílů na linku podle výrobního plánu. (Systémy logistiky, 2011) 11
1.3
JIT – Just in Time
„Just in Time je nejznámější logistickou technologii využívanou od počátku 80. let v USA a v Japonsku a posléze přenesenou i do Evropy. Nyní s ní pracuje na celém světě několik desítek tisíc podniků, převážně průmyslových, a to jak v oblasti zásobování a výroby, tak v oblasti distribuce.“ (Parnica 2005, str. 958) „Spočívá v odstraňování časových ztrát, jejichž odhalování postupuje od výrobního procesu směrem k vnější dopravě v uspokojování potřeby po určitém materiálu (dílu, komponentu) ve výrobě nebo po určitém hotovém výrobku (zboží) v distribučním článku jeho dodáváním „právě včas“.“ (Parnica 2005, str. 958)
1.3.1 Strategie technologie JIT „Vzhledem k vážnosti zajišťování požadavků odběratele má dodavatel dvě varianty realizace výroby a dodávek, jejichž výhodnost je třeba propočítat a zvážit z hlediska nákladů na jejich zajištění a svých organizačních možností. (Sixta 2005, str. 247). Níže autorka práce uvádí dvě varianty realizace: Synchronizační strategie přizpůsobení Dodavatel bude vyrábět a následně odesílat přesně stanovená množství v dohodnuté frekvenci. Tím ušetří náklady na uskladnění dodávek před jejich odesláním. Nákladnější ale bude jeho výroba menších dávek, protože se doba přípravy výroby prodlouží a sníží se tím využití výrobních kapacit. Dále vzrostou náklady spojené s přepravou dodávek k odběrateli. Tyto faktory se mohou stát pro dodavatele limitujícími. (Pernica, 2005) Emancipační strategie přizpůsobení Dodavatel bude vyrábět, s nižšími výrobními náklady, několik dávek najednou. Pokud chce uspokojit odběratele v četnostech dodávek a v jejich frekvenci, musí vyrobené množství uskladnit a sekvencovat po částech. Dodavateli tak vzniknou náklady na skladování materiálu a vyšší budou i náklady na oběhové procesy. Výhodou této strategie je vysoká pohotovost a flexibilita dodavatele při výkyvech spotřeby u odběratele. (Pernica, 2005)
12
1.4
JIS – Just in sequence
Just in sequence chápeme jako nejvyšší formu JIT. Jedná se o plný synchronizovaný logistický proces, řízený pokročilými informačními systémy. Řízení je realizováno na základě odvolávkových impulsů, které jsou dodavateli zasílány kontinuálně v čase dle toku výroby odběratele. Díly jsou dodávány ve speciálních sekvenčních paletách v pořadí dle spotřeby odběratele. Základním faktorem pro stanovení procesního řetězce dodávek je řídící čas.
1.4.1 Metodika stanovení JIS dílů Vzhledem k náročnosti zajištění funkčnosti procesních řetězců JIS, je třeba k výběru takto řízených dílů přistupovat velmi obezřetně. Na výběru množiny JIS dílů při plánování nového modelu vozu, se standardně podílejí odborní zástupci útvarů vývoje, plánování montáže, plánování logistiky a controllingu. Pro stanovení JIS dílu jsou zohledňována následující kritéria: ·
komplexita – počet variant;
·
objem – velkoobjemové díly;
·
citlivost vůči manipulaci;
·
plošné kapacity skladu logistiky pro uskladnění a případnou tvorbu interní sekvence;
·
plošné kapacity montážní linky;
·
vlastní hodnota dílu.
Pro každý model ve výrobní řadě Škoda auto a.s. bylo stanoveno průměrně 15 dílů dodávaných metodikou JIS. Počet JIS dílů se liší dle specifik konkrétního modelu a závodu, resp. montážní linky, kde se tento model vyrábí.
1.4.2 Podíl JIS dílů z celkového pohledu Jestliže se podíváme na JIS díly z pohledu procentuálního podílu na skladbě jednotlivého vozu, tak zjistíme, že JIS díly tvoří pouhé 1% skladby vozu. Každý vůz je v průměru složen z 1500 dílů, z nichž je průměrně 15 ve statusu JIS. Představme si však vůz, ze kterého vyjmeme všechny JIS díly (nárazník přední, nárazník zadní, cockpit, sedačky, panel stropu, koberec podlahy, dveřní výplně, frontend, výfuk zadní, výfuk přední, nádrž, zrcátka vnější, kola, střední konzolu atd.). Jednoduše řečeno, z vozu nezbude téměř nic a to i přesto, že se jedná o 13
pouhé 1% podílu. Nehledě na to, jak veliká bude hromádka s díly ve statusu JIS oproti té druhé, ve které je obsaženo 99% dílů. Potom je tu však druhá stránka věci a tím je tzv. kusovník, jehož obsahem je pro daný model vozu seznam veškerých možných variant všech dílů, které mohou být na vůz namontovány (např. všechny barevnosti nárazníků předních včetně různých výbav – parkovací senzory, mlhovky, ozdobné mřížky atd.). Tento kusovník obsahuje v průměru 6 – 7 tis. dílů, přičemž těch ve statusu JIS je zhruba polovina z tohoto množství. Z toho je tedy zřejmé, že ač JIS díly tvoří pouhé 1% ze skladby vozu, tak v celkovém součtu všech možných dílů, které mohou být na vůz dané výbavy namontovány, tvoří polovinu. Dalším důležitým pohledem je také podíl logistických nákladů JIS dílů na celkových logistických nákladech, které musí být vynaloženy pro zajištění všech cca 1500 dílů nutných pro montáž jednoho vozu. I přesto, že podíl na skladbě jednoho vozu tvoří 1%, tak podíl logistických nákladů tvoří 25 – 30%. To opět ukazuje na specifickou charakteristiku JIS dílů. Z výše uvedených důvodů je poté zřejmé, že firma klade na JIS díly vysoký důraz a nároky.
14
2 Dodávky komponentů do ŠA logistickou technologii JIS V této části se bakalářská práce bude zabývat dodáváním komponentů do Škoda Auto, a.s. s využitím logistické technologie JIS přímo na místo spotřeby nebo pomocí externího skladu.
2.1
Dlouhodobé a krátkodobé odvolávky
Aby mohl být dodán materiál do ŠA, tak musí být k dodavateli odeslaná tzv. odvolávka. Odvolávky se rozlišují na krátkodobé a dlouhodobé. Škoda Auto, a.s. vznáší požadavek na dodávky v režimu Just-in-sequence. Dodavatelé uzavírají kontrakty na celý rok a pracují s hrubými výhledy ŠA na půl roku dopředu. Relativně přesné požadavky přijímají v horizontu 7-14 dnů. ŠA požadavky upřesňuje, proto musí být dodavatel připravený pružně a rychle reagovat na jakékoli změny.
2.1.1 Dlouhodobé odvolávky (LAB) V systému LAFES vznikne návrh odvolávky s výhledem na 6 měsíců. Následně je vytvořená odvolávka, která je aktualizovaná 1x týdně a odesílá se elektronicky dodavateli. Pro přenos se standardně používá formát VDA nebo DELFOR podle toho, který formát si dodavatel zvolí. Zřízení samostatné stanice EDI je pro dodavatele finančně náročné, proto vyšla Škoda Auto menším dodavatelům vstříc a ve spolupráci s firmou Teledin s.r.o. provozuje portál webEDI. Ze systému je zároveň odeslaná odvolávka, která se archivuje ve speciálním systému ABLAB, pro případné další použití. Dlouhodobá odvolávka ze systému ABLAB je znázorněna v příloze 1. Tento proces se uplatňuje u všech dodavatelů, kteří dodávají materiál do ŠA.
2.1.2 Krátkodobé odvolávky (FAB) Krátkodobá neboli jemná odvolávka se přepočítává každý pracovní den, dle aktuálního plánu výroby. Tato odvolávka definuje přesnou potřebu dílů v jednotlivých dnech a obsahuje výhled na následujících šest pracovních dnů. Výpočet FAB je generován pouze pro díly, které jsou označeny jako relevantní k výpočtu. Tyto odvolávky jsou také uloženy v datových souborech pro případné další použití. Zároveň jsou i zobrazeny v systému LAFES. Dodavatelům jsou 15
elektronicky odeslány ve formátu dle VDA4915, odeslání se však provede pouze u dílů, které mají nastaven příznak, že se FAB mají odeslat. Tento příznak nastavuje disponent. FAB jsou odesílány zejména dodavatelům, kteří dodávají v režimu JIS. Dodavatel na základně krátkodobých a dlouhodobých odvolávek zpracovává dispozici vstupního materiálu a řídí vlastní plánování výroby. Oba procesy jsou v plné kompetenci dodavatele.
2.1.3 JIS odvolávky Jedná se o odvolávky, které se odesílají 1x týdně výhradně dodavatelům, kteří dodávají komponenty logistickou technologii JIS. Tyto sekvenční odvolávky obsahují informace o tom, jak jsou jednotlivé vozy vpuštěny na montážní linku. Dále z nich lze vyčíst, v jaký čas, v jaké sekvenci a jaké identifikační číslo vozu (KNr.) má být dodáno do Škoda Auto a.s.
2.1.4 Sekvenční odvolávka (R100) Odvolávka, která se odesílá v předstihu cca 10,5 hod. Jedná se o bod, kdy vjíždí vůz do svařovny. Pořadí sekvence R100 vůči M100 není fixní, slouží k informaci o předpokládaném toku vozů ve výrobě. Procesní schéma je znázorněné na obr. 1. Není standardně zasíláno, pouze ve výjimečných případech po předchozí dohodě s útvarem Plánování logistiky.
2.1.5 Sekvenční odvolávka (M100) Závazná sekvenční odvolávka, která se odesílá v předstihu cca 111min. Jedná se o bod, kdy vjíždí vůz do ML. Sekvenční odvolávka obsahuje identifikační číslo vozu (KNr.), číslo pořadí sekvence a příslušné definované díly. Pořadí sekvence odpovídá pořadí spotřeby.
16
Obr. 1 - Schéma JIS odvolávky
2.2
Označení materiálu – sekvenční etikety
Každý díl je potřeba olepit sekvenční etiketou, která popisuje dodávanou komponentu a definuje pro jaký vůz je určena. Částečná sekvenční etiketa je znázorněna na obr. 2 a kompletní je ve 2. příloze. V případech, kdy je dodavatel nucen rychle reagovat na měnící se požadavky automobilky, se sekvenční výlepy tisknou automaticky ihned při příjmu sekvenčního impulzu tak, aby na přípravu bylo dostatek času. V případě „fixní" sekvence je možné tisknout etikety až v okamžiku, kdy se začínají vyrábět a kompletovat komponenty pro daný vůz. Rozhodne-li se dodavatel plně synchronizovat svoji výrobu s montáží automobilky (pořadí jednotlivých montovaných vozů), je možné informační systém využít také na řízení sekvenční montáže. Ukázka sekvenčních palet na různé díly je znázorněna v příloze 3-5. Pomocí informačního systému si totiž může podle obdržené objednávky (sekvenčních impulzů) přímo vygenerovat svůj návrh (plán) dodávky, v jakém pořadí bude jednotlivé komponenty vyrábět a následně umisťovat do expedičních kontejnerů. Navíc se automaticky generují a tisknou průvodky, definující všechny materiálové položky, z nichž se bude daný díl vyrábět, případně i seznam tzv. přikládaných dílů (nejsou vyráběny, pouze jsou do sekvence přibaleny). Díky on-line sběru dat, má dodavatel aktuální přehled o stavu a rozpracovanosti výroby, kterou si může kdykoli porovnat s aktuálním stavem a požadavky automobilky. 17
Při expedici dodavatel pomocí informačního systému jednoznačně označuje každý díl (na každé sekvenční etiketě), kontroluje správnost vyrobených komponentů a pořadí, v jakém jsou v dodávce seřazeny. Automaticky se generují balící a dodací listy, které se opět elektronickou formou zasílají automobilce.
Obr. 2 - Sekvenční etiketa, kterou obdrží firma z bodu M100 Zdroj: Interní zdroj firmy Grupo Antolin Turnov
2.3
Materiálový tok
Vzhledem
k
rozdílným
podmínkám
jednotlivých
dodavatelů
a
odlišné
charakteristice dílů, se rozlišují tři základní procesy JIS, a to JIS-A, JIS-B a JIS-C. K těmto třem základním procesům patří ještě jeden proces, a to proces specifický s označením ESQ, neboli externí sekvence. 18
Pro porozumění níže uvedených schémat autorka krátce vysvětlí pojem A-cena a B-cena. Rozhraním A-ceny a B-ceny rozumíme přechod mezi náklady výrobními a logistickými. Standardně se za toto rozhraní považuje poslední operace, která zhodnocuje výrobek, tedy operace s přidanou hodnotou. V tomto ohledu vzniká spousta sporů, které operace jsou příslušné té či oné části rozdělení. Z tohoto důvodu bylo ve Škoda Auto a.s. toto rozhraní explicitně stanoveno na výstupní rampě výrobního závodu dodavatele. Význam tohoto rozhraní je následující. Veškeré činnosti včetně nakládky na dopravní prostředek v areálu výrobního závodu, či pobočky dodavatele, je předmětem A-ceny. Veškeré následující operace, vedoucí k dodání dílu na místo spotřeby, jsou předmětem B-ceny. V rámci Škoda Auto a.s. je za A-cenu zodpovědný útvar Nákupu a za B-cenu útvar Plánování logistiky.
2.3.1 Materiálový tok JIS – A Dodavatel vyrábí díly ve svém výrobním závodě. Výroba probíhá na základě JIS odvolávek v sekvenci. Dodavatel ukládá díly přímo do JIS palet. JIS palety expeduje dle řídícího času tak, aby zajistil bezproblémové dodání na místo spotřeby ve Škoda Auto. Dodavatel ve vlastní režii zajistí transport dílů ze svého výrobního závodu na příslušné místo vykládky ve ŠA, včetně dílů pro předsériovou fázi. Ve ŠA, v určeném vstupu do příslušné montážní haly, případně pilotní haly, zajistí ŠA nakládku/vykládku LKW a zmanipuluje díly do přidělené logistické zóny. Z logistické zóny ŠA zajistí manipulaci dílů resp. JIS palet ve správném pořadí dle spotřeby montážní linky ŠA. Procesní schéma je vyjádřeno v obr. 3 viz níže. (Škoda Auto a.s., Obecný projekt)
19
Obr. 3 - Materiálový tok JIS-A
2.3.2 Materiálový tok JIS – B Dodavatel vyrábí díly ve svém výrobním závodě. Výroba probíhá dávkově na základě odvolávek LAB případně FAB. Dodavatel ukládá díly do transportních palet. Transportní palety s díly expeduje dle potřeby do EDL, které pro dodavatele zajišťuje skladování dílů a sekvenci. Doprava dílů mezi výrobním závodem a EDL je v plné kompetenci dodavatele. V EDL je udržována nezbytně nutná zásoba pro plynulé zásobování montážní linky Škoda Auto a.s.. Pro řízení stavu zásob dodavatel využívá dispoziční odvolávky FAB. EDL na základě sekvenční odvolávky provede přeložení dílů z transportních palet do JIS palet a to ve správném pořadí dle odvolané sekvence. EDL zajistí transport dílů z areálu EDL na příslušné místo vykládky ve ŠA, včetně dílů pro předsériovou fázi. Ve ŠA, v určeném vstupu do příslušné montážní haly, případně pilotní haly, zajistí ŠA nakládku/vykládku LKW a zmanipuluje díly do přidělené logistické zóny. Z logistické zóny zajistí ŠA manipulaci dílů resp. JIS palet ve správném pořadí dle spotřeby montážní linky ŠA. Procesní schéma je vyjádřeno v obr. 4 viz níže. (Škoda Auto a.s., Obecný projekt)
20
Obr. 4 - Materiálový tok JIS-B
2.3.3 Materiálový tok JIS – C Konečná montáž JIS-modulu je prováděna v EDL. Z pohledu logistiky je proces analogický k JIS-A. Veškerou činnost však pro dodavatele zajišťuje EDL. Vnitřní operace EDL, transport montážních komponentů od dodavatele do EDL, transportní palety a systémové zabezpečení procesu mezi dodavatelem a EDL jsou v kompetenci nákupu a jsou součástí A-ceny. Procesní schéma je vyjádřeno v obr. 5 viz níže. (Škoda Auto a.s., Obecný projekt)
21
Obr. 5 - Materiálový tok JIS-C
2.4
Denní sběrný dodací list (DSDL)
Slouží pro fakturaci JIS dodavatelům. Je odesílán vždy za uplynulých 24 hodin (od 0:00 do 24:00). Jsou v něm obsaženy všechny vozy, pro které daný dodavatel dodává díly a které projely sekvenčním bodem M000 (montáž Fabia, Rapid Spaceback) respektive M100 (montáž Octavia, Rapid Limousine, Seat Toledo). Dodavatel prověří DSDL a na jeho základě vystaví fakturu na cenu dílu a logistických služeb s ohledem na rozsah dodávky.
22
3 Výhody a nevýhody dodávek komponentů ve statusu JIS Pořadí vyráběných automobilů se určuje během plánování výroby a dodavatelům je zasíláno přibližně dva dny před samotnou montáží v podobě sekvenčních impulzů, které definují pořadí v jakém je potřeba jednotlivé moduly dodat. Bohužel pro dodavatele, u výrobců jako je Škoda Auto a.s., toto pořadí nemusí být definitivní a může být ještě upravováno díky nenadálým událostem, které se mohou vyskytnout během svařování a lakování. Například drobná vada na laku znamená vyřazení karoserie ze sekvenčního pořadí a poté, co se vada opraví, je karoserie vložena zpět na linku. Oba případy, znamenají změnu pořadí, ve kterém se vozy montují na lince. Definitivní pořadí, ve kterém je potřeba díly dodat, tak odchází k dodavateli často až poté, co auto vyjede z lakovny (zprávy M1, M100 apod.). Nyní má dodavatel minimum času na to, aby smontoval a vychystal moduly a komponenty tak, aby odpovídaly finální sekvenci vyráběných vozidel, a aby byly včas expedovány na montážní linku. Pro dodavatele tento postup představuje vysoké nároky na přesnost dodávek a to jak z časového hlediska, tak i co se týče správného pořadí dodávaných modulů. Proto již v některých případech nepostačuje expedovat v sekvenci a je nutné sekvenčně také montovat finální sestavy. Je sice pravda, že ve většině případů automobilky zasílají svojí předpověď výroby včetně pořadí vyráběných vozů i s dvoudenním předstihem, ale tento plán, jak již bylo zmíněno, se od finálního pořadí liší a dodavateli nezbývá, než být schopen velice pružně a okamžitě zareagovat na poslední chvíli. Veškeré chybné nebo pozdní dodávky, které by mohly například vést k zastavení výroby, automobilky tvrdě trestají nemalými pokutami. Proto se jakákoli případná chyba na straně dodavatele musí řešit samostatnou spěšnou dodávkou, která opět nepříjemně navyšuje finanční zatížení podniku nadbytečnými náklady. Důležitou roli v celém tomto procesu hraje také dojezdová vzdálenost dodavatele od automobilky. Ta v takovýchto případech obvykle nepřesahuje hranici 50 km, neboť opět hrozí, že by dodavatel nebyl schopen vyhovět náročným časovým 23
limitům. V některých případech má dodavatel umístěn svůj sklad přímo v závodě výrobce, odkud sekvencuje komponenty přímo na montážní linky.
3.1
Výhody dodávek komponentů ve statusu JIS
Zákazník má možnost si vůz při objednávce konfigurovat podle vlastního přání. Při široké škále barevných odstínů, motorizace, interiérové výbavy a dalších volitelných doplňků je prakticky každý vůz na montážní lince unikát. Představa, že by si samotní výrobci automobilů drželi zásoby modulů a komponentů pro finální montáž před linkou, je v podstatě utopická a proto se většina z nich snaží zásoby redukovat. Skladování takového množství komponentů by totiž nejen zabíralo neuvěřitelné množství plochy, kterou je potřeba využít pro účely výroby, ale zejména by pro výrobce představovalo obrovskou zátěž v množství prostředků vázaných v zásobách. Obecně lze říci, že metoda Just in sequence přináší podniku výhody v mnoha oblastech: ·
výrazné snížení zásob, zásob ve výrobě i hotových výrobků;
·
značné zkrácení doby toku materiálů;
·
snížení velikosti potřebných prostorů pro výrobní proces;
·
výrazné zlepšení obrátky zásob;
·
zvýšení jakosti;
·
větší pružnost přizpůsobování se potřebám trhu;
·
nižší ceny pro zákazníky při 100% kvalitě.
Zavedení systému může dále vést ke snížení distribučních nákladů, ke snížení nákladů na přepravu, zvýšení kvality výrobků od dodavatele, a ke snížení počtu dopravců a dodavatelů.
3.2
Nevýhody dodávek komponentů ve statusu JIS
Kromě popisovaných výhod má systém i několik nevýhod. U výrobců automobilů se jedná o velké množství dílů, které je v patřičných boxech třeba uskladnit co nejblíže pracovišti. Snaha minimalizovat a zpřehlednit tyto produkční sklady (skladování stojí peníze) poté vede ke vzrůstajícím nárokům na logistiku, kdy v systému rychle narůstá rozsah přepravy pomocí nákladních automobilů, bohužel 24
ne vždy plně vytížených. Následné kolony kamionů, které všichni dobře známe, jsou jedním z negativních následků. Systém je také velmi citlivý na jakékoliv nestandardní situace (např. zemětřesení a tsunami v Japonsku). Snaha o řešení se objevuje v podobě diverzifikace dodavatelů, případně míst výroby. Problémy procesu JIS s dodávkami surovin pro výrobu dílů a cenami ropy naštěstí výrobce automobilů řešit nemusí. Metoda Just in Sequence sebou přináší i následující omezení: ·
negativní vliv exhalací z výfukových plynů, hluku a nehod způsobený větším počtem silničních vozidel na životy a zdraví občanů i životní prostředí;
·
problémy vznikající s dodržením časových plánů při překonávání některých
hranic
i
v silně
dopravně
zatížených
aglomeracích; ·
poškození dílu přepravou;
·
neprůjezdnost trasy v zimním období;
·
pokles stavu zásob pod sjednaný limit;
·
porušení sekvence;
·
kvalitativní nedostatky;
·
nedostatečná skladová zásoba u dodavatele nebo v EDL.
25
městských
4 Kritická analýza dodávek komponentů ve statusu JIS V této části se bakalářská práce zabývá kritickou analýzou dodávek komponentů ve statusu JIS. Autorka práce analyzovala nedostatky formou rozhovoru s dodavatelem, který využívá služeb externího skladu. Následně byla popsána nejčastější rizika, která mají v důsledku dopad na ohrožení výroby a možné zastavení linky. Pro potřeby této práce bude popisován status JIS jen pro model Octavia, který se vyrábí v hale M13 v Mladé Boleslavi.
4.1
Nouzový koncept
Dodavatel je povinen v přiděleném prostoru v hale M13 držet nouzovou zásobu. Skladba nouzové zásoby je řízena dodavatelem na základě plánované struktury výroby a je v majetku dodavatele. Obměna nouzové zásoby probíhá v intervalu max. čtyřech týdnů. V případě, že je v sekvenci umístěn neshodný díl, musí být nahrazen z nouzové zásoby. Pokud neshodný díl nelze nahradit z nouzové zásoby, a vyžaduje-li to montáž dalších dílů, je namontován na vůz. Dodavatel zajistí nový díl nejbližší JIS dodávkou. Díl je poté vyměněn nebo dodatečně namontován útvarem montáže na pracovišti, kde dochází k repasování.
4.2
Porušení sekvence
Sekvence pro montáž je řízena pořadím průchodu karoserií přes evidenční bod M100. Ve výjimečných případech může dojít k porušení sekvence karoserií odvolaných na M100. V uvedeném případě informuje pracovník dispečinku dodavatele, příp. EDL a všechny zúčastněné útvary ve ŠA o vzniklé situaci. Dodavatel vyjme pro daný KNr. odvolaný díl ze sekvence a uskladní jej ve svých logistických plochách. Jakmile dojde k odstranění problémů, na základě kterých byla karoserie vyjmuta ze sekvence, bude karoserie pod stejným KNr. odvolána na M100 a dodavatel zařadí díl opět do sekvence.
4.3
Kvalita dodávaných komponentů
V sekvenčních dodávkách musí být dodány pouze kvalitní díly. Tuto kvalitu zajišťuje dodavatel, který je povinen okamžitě reagovat a odstranit vadu, resp. 26
příčiny vzniku závad a zajistit plynulý montážní a logistický proces ve Škoda Auto a.s. V případě výskytu nekvalitní dodávky a následné nutné kontroly dílů, spolupracuje dodavatelská firma s pracovníkem ŠA.
4.3.1 Zajištění kvality dodávaných komponentů V případě zjištění kvalitativní vady z viny dodavatele, pracovník výroby kontaktuje pracovníka technického servisu a ten pracovníka kvality Škoda Auto a.s., který projednává konkrétní problém přímo s pověřenou osobou dodavatele. Kvalita ŠA má právo pozastavit výdej dílů z EDL do ŠA do doby odstranění vad, nebo nalezení jiného řešení pro zajištění plynulé montáže. V případě zjištění kvalitativní vady v areálu skladu EDL, je pracovník EDL povinen neprodleně informovat pověřenou osobu o této skutečnosti. Neshodné díly musí být systémově zablokovány tzv. statusem 250, označeny závěskou „Díl pozastaven“ nebo „Neshodný díl“ a přeskladněny do izolačního prostoru, který musí mít EDL pro tento účel vytvořen. Kvalitativní kontrolu dodávek mohou provádět pouze útvary kvality Škoda Auto a.s. Kontingenční sklad je povinen při kvalitativních kontrolách ve svém logistickém centru zajistit podmínky pro vykonání kvalitativní kontroly
4.3.2 Zajištění neshodného dílu Zjistí-li pracovník montáže Škoda Auto a.s. při odebírání dílu ze sekvenční palety, že je díl poškozen, obrátí se prostřednictvím svého nadřízeného na pracovníka technického servisu, který provádí manipulaci na hale M13. Pracovník technického servisu provede okamžitou výměnu dílu z nouzové zásoby. Pokud není tento díl v nouzové zásobě, bude zamontován do vozu vadný díl, pokud to vyžaduje montáž dalších dílů a správný díl bude nejbližší příští dodávkou dovezen z externího skladu a vyměněn v rámci repasování.
4.3.3 Výměna dílu na pracovišti repase Pokud je během výrobního procesu zjištěn neshodný díl, je tento díl demontován pracovníkem výroby, poté označen závěskou a následně je předán do izolačního prostoru montáže. Pracovník technického servisu vystaví problémové hlášení a určí viníka poškození. Pracovník montáže si prostřednictvím repasního lístku, 27
který předá pověřenému pracovníkovi technické kontroly, odebere díl nový z nouzové zásoby. V případě, že díl není k dispozici, pracovník technické kontroly objedná díl u EDL, který musí být dodán s nejbližší dodávkou.
4.3.4 Kvalitativní nedostatky u lakovaných dílů Ze všech kvalitativních problémů vnímá autorka jako největší problém u lakovaných dílů, kde jsou každé odchylky v odstínu barvy rozpoznatelné. Každý dodavatel lakuje své komponenty samostatně (např. víčka palivové nádrže nebo vnější zrcátka) a při výsledném zamontování na vůz může mít díl odlišný odstín. Na konci linky je tzv. výstupní kontrola, kde je každý vůz důkladně kontrolován pracovníkem kvality Škoda Auto a.s. Pokud pracovník na voze shledá jakoukoli závadu, musí být neprodleně odstaven do tzv. izolačního prostoru, kde se podrobí ještě jedné důkladné kontrole. Na základě této kontroly se dá zjistit, zda mohlo dojít k poškození komponentu při montáži, nebo je to vada celé dodávky dílů. Pokud se zjistí, že se jedná o vadu odstínu překračující povolenou odchylku, tak je následně kvalitou Škoda Auto a.s. zastavena jak v kontingenčním skladě, tak i u dodavatele celá skladová zásoba postižené barvy. V důsledku to znamená nutnou úpravu sekvence a vysoké riziko zastavení výrobní linky. Dodavatel si musí zajistit přetřídění materiálu. Ne všechen zastavený materiál kvalitou, je technicky nepoužitelný. Tzv. třídící firma, je zodpovědná vyřadit materiál, který je již z kvalitativního hlediska pro montáž nepoužitelný, nebo je ještě v rozmezí povolené odchylky. Kvalitou uvolněné díly se mohou dále použít do sekvence a následně namontovat na vůz. Nicméně tato třídící firma je pro dodavatele finančně náročná. Dodavatel musí neprodleně zajistit novou barvu pro nové lakování dílů, což znamená zdlouhavý proces veškerých měření odstínu barvy, které kontroluje jak dodavatel, tak i kvalita ŠA. Dále schnutí nově lakovaných komponentů a zajištění dodávky od dodavatele do ŠA za pomocí zvláštních jízd. V důsledku je to mnohonásobně delší a ekonomicky náročnější proces a nemůže se dále hovořit o just in sequenece.
28
4.4
Rizika v EDL
Pokud dodavatel využívá služeb externího skladu, musí si i zde udržovat dostatečnou skladovou zásobu. Jak bylo již popsané v předchozích kapitolách této BP, dodavatel si udržuje skladovou zásobu jak u sebe ve skladu, tak i v EDL. Nejnižší stanovená skladová zásoba v EDL je určena v Obecném logistickém projektu jak pro jednotlivou firmu zvlášť, tak i v závislosti na objemu a obrátce dílů. Každá firma, která využívá služeb EDL, má na místě svého pracovníka, který se stará o dostatečnou skladovou zásobu. Firma má denně několik časových oken, ve kterých si skladovou zásobu udržuje pravidelnými dodávkami.
4.4.1 Inventura komponentů Pracovník v EDL provádí inventuru u rychloobrátkových komponentů každý den a zasílá stav dodavateli. U tzv. pomaloběžných dílu provádí inventuru 1x týdně. Pomaloběžné díly se vyznačují tím, že jedna balicí jednotka vystačí na měsíc. Počítání komponentu je pouze jedním pracovníkem, který může udělat chybu v přenosu spočítaných kusů. Nejčastější chyby se stanou právě u pomaloběžných dílů, kdy pracovník provede jen namátkovou kontrolu. Není zde žádná další kontrola, a když jsou potřeba díly do sekvence, tak se zjistí, že najednou žádné již nejsou. Dodavatel musí narychlo zajistit zvláštní jízdu s komponenty a to má v důsledku ekonomický dopad.
4.4.2 Záměna/ nedodání komponentů Pokud se stane, že firma fyzicky dodá jiný materiál, než měl ve skutečnosti být dodán, přijde se na to většinou, až když má být vychystáván do sekvenčních palet. Což způsobí reálné zastavení výrobní linky. Taktéž i v případě, kdy v transportní paletě materiál chybí. U dodavatele je pouze namátková kontrola materiálu a kolikrát se stane, že expedice zapomene materiál vychystat. Autorka jako největší problém vidí v tom, že není prováděná důsledná kontrola materiálu již u dodavatele. Dále není zajištěn žádný systém, který by sledoval zásobu v externím skladě, a dodavatel by podle něj mohl efektivněji dodat kritický materiál. Zaměněný materiál je dodán v obalu i s etiketou materiálu, který byl u firmy odvolán a následně i uskladněn v EDL. 29
5 Návrh řešení dodávek komponentů ve statusu JIS V předchozí kapitole byla analyzovaná nejčastější rizika, která mají v důsledku dopad na ohrožení výroby a možné zastavení linky. V této části bakalářské práce bude navrhnuto zlepšující řešení pro kvalitativní nedostatky u lakovaných dílů a eliminaci rizik v externím skladě.
5.1
Řešení kvalitativních nedostatků u lakovaných dílů
V závislosti na provedené analýze v minulé kapitole, autorka vnímá jako největší problém z kvalitativních nedostatků právě u lakovaných dílů, kde jsou každé odchylky v odstínu barvy rozpoznatelné. I když tento problém nastává jen výjimečně přesto je řešení problému zdlouhavé. Na základě provedené analýzy lze navrhnout, aby byly komponenty, jako jsou např. víčka palivové nádrže a vnější zrcátka, lakované spolu s karoserií přímo ve Škoda Auto a.s. Dodavatel by nemusel najímat firmu, která by třídila kvalitní materiál od nepoužitelného, aby se mohl dále zpracovat. Třídící firma musí mít taktéž vyhrazenou plochu, na které mohlo být umístěno něco efektivnějšího, jako jsou místa pro regály s materiálem. Tímto opatřením by se dále zamezilo: ·
likvidaci nekvalitního materiálu;
·
opětovné výrobě materiálu;
·
zdlouhavému procesu měření odstínu nové barvy;
·
novému lakování komponentů;
·
dodávky lakovaného komponentu za pomoci zvláštní jízdy do ŠA.
V procesu to znamená, že dodavatel dodá do Škoda Auto a.s. komponenty, které se budou v lakovat spolu s karoserií. Následně bude lakovaný komponent projíždět výrobní linku až na místo, kde je určena montáž. Nelze jednoznačně posoudit, zda je možné toto opatření implementovat do procesu. Nasazení do nových projektů by muselo posoudit kompetentní oddělení, které by určilo případný ekonomický dopad.
30
Řešení rizik v externím skladě
5.2
Jak bylo již zmíněné v předchozí kapitole, při dodávkách do externího skladu není prováděná důsledná kontrola materiálu již u dodavatele. Dále není zajištěn žádný systém, který by sledoval zásobu v externím skladě, a dodavatel by podle něj mohl efektivněji dodat kritický materiál. Jako opatření lze navrhnout: ·
zavedení systému pro kontrolu skladové zásoby v EDL;
·
elektronickou kontrolu za pomocí čárových kódů;
·
důslednou kontrolu při vychystávání materiálu již u dodavatele za pomocí lidského faktoru.
Dodavatel si zavede systém, ve kterém bude vidět aktuální skladovou zásobu v EDL. Autorka považuje tento krok za stěžejní, protože velice usnadní dodavateli práci s přehledem skladové zásoby a eliminuje nedostatek komponentů. V systému budou denně vidět aktualizovaná FAB data a aktuální počet kusů, které denně aktualizuje rezident, kterého má dodavatel v EDL. Z toho se dodavateli přepočítá, kolik kusů má za den zaslat na pravidelném závozu do externího skladu, aby byla udržena dostatečná zásoba a nebyla ohrožena výroba. Dodavatel si dále v systému nastaví, aby viděl svou aktuální skladovou zásobu ve firmě. Pokud skladová zásoba u dodavatele nebo v externím skladě klesne pod předem nastavenou hodnotu, bude v systému zohledněno červenými čísly. Dodavatel tak může včas zareagovat, aniž by došlo k ohrožení výroby. Dále budou u dílu použity čárové kódy, které by se snímaly pomocí čtečky jak na konkrétním díle, tak i na obalu, protože doposud je etiketa uváděna pouze na obalu materiálu. Důslednou kontrolu musí pracovníci provádět jak při balení a vychystávání dílů ve firmě, tak i při nakládce na dopravu. Pokud se zaměněný díl dohledá ještě ve firmě, je dostatek času na nápravu a vychystání správného komponentu. V EDL je také zapotřebí provádět důslednou kontrolu materiálu, který byl dodán na pravidelných závozech. Pracovník firmy, který je v externím skladě, provede kontrolu čárových kódů za pomocí scanneru jek na obale, tak i na samotném díle. V případě neshody scanner vydá zvukový signál, který pracovníka upozorní na 31
neshodu. Dodavatel následně okamžitě zajistí zvláštní jízdu, která zajistí správnou dodávku dílů, aby nebyla ohrožena výroba. Z výše uvedených opatření se povedlo autorce práce implementovat do současného stavu první dva body. Dodavatel si zajistil systém pro kontrolu své skladové zásoby v návaznosti na zásobu v kontingenčním skladě. Následně si zavedl kontrolu vychystaného materiálu za pomocí scanneru na čárové kódy a zvukové signalizace v případě chybně vychystaných komponentů.
32
Závěr Koncepce
sekvenčních
dodávek
je
typickým
příkladem
procesu,
který
bezvýhradně stojí na IT systému. Komunikace mezi automobilkou a dodavateli, a zejména pak samotná sekvenční expedice, musí být naprosto precizní a bezchybná. Proto je snaha co nejvíce eliminovat zásahy lidského faktoru a tím možného vzniku chyb. To však lze pouze za předpokladu využití vhodných informačních technologií. Již samotné předávání zpráv - sekvenčních impulzů (referenčních dat, předpovědí sekvence, sekvence samotné) se realizuje výhradně elektronicky. Buď pomocí elektronické výměny dat (EDI) nebo u in-house sekvenčních dodavatelů zpřístupněním systému automobilky. Všechny díly totiž musí odcházet již přesně v pořadí, v jakém budou dodávány na montážní linku a také musí být správně označeny, vždy podle jasně definovaných požadavků automobilek. V teoretické části bakalářské práce byly definovány stěžejní pojmy, jimiž jsou Just in time a Just in sequnce a jaké jsou hlavní rozdíly mezi nimi. Dále byla vysvětlena strategie, kterou zaujímá JIT a kritéria, aby mohl být stanoven proces JIS. V následující části se práce zabývala samotnému dodávání komponentů do Škoda Auto a.s, objednáváním komponentů u dodavatelů, sekvenčními a JIS odvolávkami. Jak dodavatel pozná, který díl a jaké barvy má přesně dodat a jak má být komponent označen. Následně byl definován materiálový tok u tří základních procesů – JIS A, JIS B a JIS C. Další část práce byla věnována výhodám a nevýhodám dodávaných komponentů, které sebou přináší technologie Just in sequence. Jako každá technologie, tak i tato sebou nepřináší pouze výhody v podobě snížení zásob, zkrácení doby toku materiálu, vyšší jakost nebo snížení nákladů na přepravu. Ale také nevýhody, jakou jsou poškození dílů přepravou, exhalace výfukových plynů, porušení sekvence
nebo
nedostatečná
skladová
zásoba
u
dodavatele
nebo
v
kontingenčním skladě. Praktická část bakalářské práce se zabývala analýzou dodávek komponentů ve statusu Just in sequence. Autorka analyzovala nedostatky formou rozhovoru s 33
dodavatelem, který využívá služeb externího skladu. Následně byla definována nejčastější rizika, která mají v důsledku dopad na ohrožení výroby a možné zastavení linky. Analýza se zaobírala dvěma hlavními body. Nejprve byla popsaná rizika u kvalitativních nedostatků, a to jak se zajišťují neshodné díly, jak probíhá výměna dílu na pracovišti, kde dochází k repasi a nedostatky u lakovaných dílů. Následně byla charakterizovaná rizika v externím skladě při permanentní inventuře komponentů, a jak se aktuálně řeší záměna nebo nedodání komponentů do externího skladu. V návrhu řešení dodávek komponentů ve statusu JIS, se autorka věnovala řešením kvalitativních nedostatků u lakovaných dílů a řešením rizik v externím skladě. U lakovaných dílů bylo na základě provedené analýzy navrhnuto, aby se komponenty, jako jsou víčka palivové nádrže nebo vnější zrcátka lakovaly přímo s karoserií ve Škoda Auto a.s. V procesu to znamená, že dodavatel dodá do Škoda Auto a.s. komponenty, které se budou lakovat spolu s karoserií. Následně bude lakovaný komponent projíždět výrobní linku a na místo, kde je určena montáž. Jako řešením pro rizika v externím skladě bylo navrhnuto a implementováno do praxe opatření, kdy si dodavatel zajistil systém pro kontrolu své skladové zásoby v návaznosti na zásobu v kontingenčním skladě. Dále si zavedl kontrolu vychystaného materiálu za pomocí scanneru na čárové kódy a zvukové signalizace v případě chybně vychystaných komponentů. Autorka bakalářské práce se domnívá, že přínosy navrhovaných řešení budou vést ke zjednodušení a zpřehlednění výrobního procesu.
34
Seznam literatury ŠKODA AUTO a.s.. Výroční zpráva za rok 2012. Mnichov: Carlsberg & Richter Communications Consulting, 2013.
Systémy logistiky: nápady, tipy a řešení pro zásobovací řetězce. Praha: Josef Brož, 2013, roč. 13., č. 120. ISSN 1214-4827.
Systémy logistiky: nápady, tipy a řešení pro zásobovací řetězce. Praha: Josef Brož, 2011, roč. 11., č. 100. ISSN 1214-4827.
PERNICA, Petr a PERNICA. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, s. 571-1095. ISBN 80-860-3159-4.
SIXTA, Josef a MAČÁT, Václav. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 315 s. Praxe manažera (CP Books). ISBN 80-251-0573-3.
ŠKODA AUTO a.s. - VLL. PL-001-12-02 : Obecný projekt. 16.1.2013.
Grupo Antolin Turnov : Interní zdroj
35
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 - Schéma JIS odvolávky ............................................................................ 17 Obr. 2 - Sekvenční etiketa, kterou obdrží firma z bodu M100............................... 18 Obr. 3 - Materiálový tok JIS-A .............................................................................. 20 Obr. 4 - Materiálový tok JIS-B .............................................................................. 21 Obr. 5 - Materiálový tok JIS-C .............................................................................. 22
Seznam příloh Příloha 1: LAB – dlouhodobá odvolávka............................................................... 37 Příloha 2: Sekvenční výlep – Grupo Antolin Turnov ............................................. 38 Příloha 3: JIS paleta střední konzole .................................................................... 39 Příloha 4: JIS paleta frontend ............................................................................... 40 Příloha 5: JIS paleta nárazník přední ................................................................... 41
36
Příloha 1: LAB – dlouhodobá odvolávka
37
Příloha 2: Sekvenční výlep – Grupo Antolin Turnov
38
Příloha 3: JIS paleta střední konzole
39
Příloha 4: JIS paleta frontend
40
Příloha 5: JIS paleta nárazník přední
41
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Lucie Šímová
STUDIJNÍ OBOR
6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
NÁZEV PRÁCE
Dodávky komponentů do ŠKODA AUTO a.s. s využitím logistické technologie JIS
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. et Ing. Martin Folta, Ph.D., EUR ING
KATEDRA
KLRK - Katedra logistiky a řízení kvality
POČET STRAN
41
POČET OBRÁZKŮ
5
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
5
STRUČNÝ POPIS
Tato bakalářská práce je zaměřena na dodávky komponentů do Škoda Auto a.s. s využitím logistické technologie JIS.
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
Cílem bakalářské práce je charakterizovat logistické technologie JIT a JIS a hlavní rozdíly mezi nimi. Následné analyzování dodávek komponentů do společnosti Škoda Auto a.s. za použití JIS a vyhodnocení optimálního řešení dodávek v návaznosti na potenciální rizika s využitím externího skladu. V práci bylo na základě rozhovoru s dodavatelem zjištěno, že největší nedostatky jsou shledány v oblasti kvality u lakovaných dílů a v hlídání skladové zásoby v externím skladě, kde není zajištěn žádný systém pro hlídán í skladové zásoby.
KLÍČOVÁ SLOVA
JIS, JIT, sekvence, externí sklad, sekvenční odvolávka, sekvenční etiketa, materiálový tok
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Lucie Šímová
FIELD
6208R088 Business Management and Production
THESIS TITLE
Component deliveries to Škoda Auto a.s. using logistics technology JIS
SUPERVISOR
Ing. et Ing. Martin Folta, Ph.D., EUR ING
DEPARTMENT
KLRK - Department of Logistics and Quality Management
NUMBER OF PAGES
41
NUMBER OF PICTURES
5
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
5
SUMMARY
YEAR
2014
This bachelor thesis is focused on component deliveries to Škoda Auto a.s. using logistics technology JIS. The goal of bachelor thesis is to describe the logistics technologies JIT and JIS and the main differences between them. Further goal is to analyze the component deliveries to company Škoda Auto a.s. using JIS and to evaluate optimal solution for the deliveries according to potential risks bound to external warehouse. Based on interview with the supplier the thesis states, that the main drawbacks are found in the field of quality of painted parts and stock-monitoring in external warehouse, where is no system provided to watch the stock supply.
KEY WORDS
JIS, JIT, sequence, external warehouse, sequential call-off, sequential label, material flow
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
