ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Libor Nový
ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola
Studijní program: 6208R Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Důsledky hospodářské krize se zaměřením na trh práce
Libor Nový
Vedoucí práce: Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Libor Nový
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Důsledky hospodářské krize se zaměřením na trh práce
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D..
INSTITUT
Ekonomie a práva
POČET STRAN
36
POČET OBRÁZKŮ
12
ROK ODEVZDÁNÍ
2010
POČET TABULEK POČET PŘÍLOH
STRUČNÝ POPIS
Cílem této práce je nejen teoreticky popsat pojmy hospodářské krize a nezaměstnanosti spolu s pojmy s nimi souvisejícími, ale i analyzovat dopad hospodářské krize na nezaměstnanost a navrhnout opatření vedoucí k minimalizaci nezaměstnanosti. K analýze dopadu hospodářské krize na nezaměstnanost jsou pouţita především data z Úřadu práce v Mladé Boleslavi a internetových stránek České národní banky. Opatření navrhnutá v praktické části by měla vést ke sníţení míry nezaměstnanosti. Samotné zavedení opatření závisí na vůli vlády dané země.
KLÍČOVÁ SLOVA
Hospodářská krize Nezaměstnanost
ANNOTATION AUTHOR
LIBOR NOVÝ
FIELD
Business Economics and trade management
THESIS TITLE
Economic Crisis Implications on the Labour Market
SUPERVISOR
Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D
INSTITUTE
Law and Economics
NUMBER OF PAGES
36
NUMBER OF PICTURES
12
YEAR
2010
NUMBER OF TABLES NUMBER OF APPENDICES
SUMMARY
The aim of this thesis is not just to theoretically describe economic crisis and unemployment concepts along with terms associated with it, but also to analyse the impact of the economic crisis on unemployment and suggest measures to minimise this. For analysis of the economic crisis impact on unemployment, data is mainly taken from the Employment Bureau in Mladá Boleslav and the Czech National Bank’s internet website. The measures suggested in the practical part should lead to a reduction in the unemployment rate. The implementation of the measures themselves depends on the willingness of each country’s government.
KEY WORDS
Economic crisis Unemployment
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne
....................................
5
...................................
Tímto bych rád poděkoval Ing. Šárce Dvořákové, Ph.D za odborné vedení bakalářské práce a poskytování rad a připomínek. 6
Obsah Úvod 1.
2.
9
Hospodářská krize
11
1.1.
Hospodářská krize a příčiny jejího vzniku
11
1.2.
Důsledky hospodářské krize
12
1.3.
Dopad hospodářské krize na ŠKODA AUTO, a.s.
15
Trh práce a nezaměstnanost
16
2.1.
Nezaměstnanost
16
2.2.
Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti
19
2.3.
Příčiny a dopady nezaměstnanosti
20
2.4.
Politika zaměstnanosti
21
3.
Vliv hospodářské krize na nezaměstnanost v České republice
23
4.
Navrhovaná opatření vedoucí k minimalizaci nezaměstnanosti
32
Závěr
34
Seznam pouţité literatury
36
7
SEZNAM ZKRATEK aj. – a jiné a.s. – akciová společnost atd. – a tak dále ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt hosp. – hospodářská Kč – Koruna česká např. – na příklad popř. – popřípadě stol. – století tzv. – tak zvaný USA – Spojené státy americké (United States of America)
8
Úvod Hospodářská krize je v posledních dvou letech velmi diskutovaným tématem, které je denně probíráno ve sdělovacích prostředcích, čemuţ se nelze divit, kdyţ krize zasáhla snad všechna odvětví a de facto zasáhla i ţivoty téměř všech lidí nejen u nás, ale i v celém ekonomicky rozvinutém světě. Právě svět, který se spoléhá na funkčnost systému, ať uţ bankovního nebo jakéhokoliv jiného, byl zasaţený nejvíce. Hospodářská krize má a bude mít více důsledků. Proto
se
jí
tato
práce
bude
zabývat,
konkrétně
se
bude
zabývat
nejdiskutovanějším dopadem hospodářské krize, dopadem na nezaměstnanost. Svou povinnou odbornou praxi, která je součástí bakalářského programu na ŠKODA AUTO, a.s. vysoké škole, jsem absolvoval ve firmě Sape CZ, jejíţ jednou z hlavních činností je pronajímání specializovaných a zaškolených pracovníků v dělnických a pomocných profesích do výrobních procesů na dočasnou dobu, popř. při náběhu nových výrob, během dovolených, či při dočasném nedostatku vlastních pracovníků, a to zejména do mladoboleslavské automobilky ŠKODA AUTO, a.s. Faktem je, ţe po mém nástupu na tuto praxi měla společnost kolem 400 zaměstnanců, po ukončení mé praxe jich měla pár desítek. Důvodem však není mé působení ve firmě, nýbrţ fakt, ţe firmu velmi silně zasáhla hospodářská krize. Jelikoţ hlavní činností této firmy je pronajímání pracovníků do výroby jiným firmám, ocitla se v první linii v boji s hospodářskou krizí. Praxi jsem absolvoval od září 2008 do února 2009, coţ bylo v podstatě období největšího rozmachu hospodářské krize. Během své praxe jsem měl moţnost „naţivo“ poznat, jak hospodářská krize můţe nemilosrdně zasáhnout firmu a otočit její chod o 180 stupňů. Měl jsem příleţitost sledovat chod společnosti, která se nachází v úpadku. Hromadné propouštění zaměstnanců a sepisování nových výpovědí bylo takřka na denním pořádku. A tyto skutečnosti a zkušenosti mě navedly k rozhodnutí zabývat se ve své bakalářské práci tolik diskutovaným problémem – nezaměstnaností.
9
Míra nezaměstnanosti je úzce spjatá s vývojem ekonomiky, klesá, kdyţ ekonomika vzkvétá, roste, kdyţ je ekonomika v úpadku. Na hospodářskou krizi tak doplácí hlavně lidé, kdyţ přichází o práci. To je také hlavní důvod toho, ţe se o krizi pořád tolik mluví. Lidé ţijí v nejistotě, kdy jejich zaměstnavatel ohlásí propouštění, a tak neustále sledují aktuální dění. Míru nezaměstnanosti řadíme vedle míry inflace, tempa růstu HDP či platební bilance mezi hlavní makroekonomické ukazatele, které vypovídají o ekonomické situaci kaţdého státu. První část této práce bude ryze teoretického charakteru. Jejím úkolem je vysvětlit základní pojmy související s hospodářskou krizí, jejími příčinami a důsledky a samozřejmě i konkrétními dopady na společnost ŠKODA AUTO, a.s. Jak je jiţ uvedeno výše, práce se bude zabývat i tím nejdiskutovanějším dopadem hospodářské krize, a tím je nezaměstnanost. Vysvětlené jsou pojmy jako přirozená míra nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti atd. Druhá část této práce je věnována analýze vybraných dat o nezaměstnanosti v České republice v návaznosti na hospodářskou krizi. Jsou zde uvedené zajímavé grafy časové řady a demonstrativní mapky. Ve třetí části jsou navrţena opatření, která by mohla vést ke zmírnění dopadů hospodářské krize na nezaměstnanost a tím i k jejímu sníţení.
10
1.
Hospodářská krize
Hospodářská krize v současnosti těţce zkouší hospodářství světových zemí a také testuje odolnost nejen nadnárodních společností, ale také menších soukromých firem. Tato kapitola vysvětluje pojem hospodářské krize, její příčiny a důsledky.
1.1. Hospodářská krize a příčiny jejího vzniku Hospodářskou krizí se rozumí proces, při kterém dochází k propadu akcií na světových burzách a v souvislosti s tím přichází i dlouhodobější ekonomická deprese. Příčiny vzniku hospodářské krize jsou různé, následky bývají drtivé. Dochází k pročištění trhu, méně výkonné subjekty mají existenční potíţe a ukončují svou činnost. Nejznámějším případem dlouhodobější deprese byla Velká světová hospodářská krize, která vypukla po krachu na newyorkské burze v roce 1929, z jejíchţ následků se svět vzpamatovával de facto aţ do padesátých let dvacátého století. Příčinou ekonomických problémů jsou poruchy finančního systému. Mezi specifické případy poruch finančního systému patří měnová krize, bankovní krize, dluhová či úvěrová krize a systematická finanční krize. „Jako měnová krize je označována situace, kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny. V systému pohyblivého kurzu se projeví jako výrazná depreciace nominálního kurzu. V systému pevného kurzu obvykle spekulativní útok na směnný kurz vynutí devalvaci domácí měny nebo donutí centrální banku kurz bránit. Měnová krize se tedy nemusí projevit pouze devalvací či depreciací, ale také jevy, provázejícími úspěšnou obranu kurzu (ztráta části devizových rezerv, zvýšení úrokových sazeb apod.)“1 Bankovní krizí označujeme situaci, kdy dochází k problémům s nedostatečnou likviditou, především insolvencí některých, popř. většiny komerčních bank. Nejedná se ovšem pouze o přímé úpadky bank, nýbrţ i o situace, kdy postiţené banky zachránila vládní intervence nebo se bankám dostavila pomoc od
1
[2,str 169]
11
centrální banky. Mezi příčiny bankovních krizí patří pokles nebo úplná ztráta důvěry vkladatelů v banku (zejména v rozvojových zemích), prudký pokles hodnoty některého typu bankovních aktivit (nemovitosti, akcie…), neschopnost dluţníků
splácet
poskytnuté
úvěry
nebo
zadluţenost
domácích
bank
v zahraničí. Jako dluhová krize je označována situace, kdy se země dostane do neschopnosti splácet zahraniční dluh. Jednou z moţností dluhové krize je neschopnost vlády splácet svůj zahraniční dluh, k čemuţ dochází především v rozvojových zemích. Jiným případem můţe být situace, kdy své zahraniční dluhy nejsou schopny splácet zadluţené soukromé firmy a banky. Systematickou krizí nazýváme krizi, jeţ zahrnuje projevy všech (nebo většiny) výše uvedených typů krize. Za předchůdce současné světové hospodářské krize se povaţuje americká hypoteční krize, která začala poměrně nenápadně ke konci léta 2007, kdy došlo ke krachu dvou hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns. Burzy po celém světě zaznamenaly hluboký propad. Dále se situace prudce zhoršovala a i přes snahu vlád se nepodařilo krizi odvrátit. V květnu 2008 začaly akciové trhy prudce klesat. Na podzim roku 2008 se krize projevila naplno. Několik bank a pojišťoven zkrachovalo, na hranici finančního kolapsu se dostaly i některé státy. Nynější hospodářská krize je povaţována za nejhorší hospodářský krach od doby Velké hospodářské krize (1929) a často je označována jako „ druhá Velká hospodářská krize“. Světové hospodářské krizi předcházela v uplynulých dvou desetiletích řada méně významných, avšak stále váţnějších ekonomických otřesů. Patřil k nim především propad amerických akciových trhů v roce 1987, krize úspor a úvěrů z konce 80. a počátku 90. let, asijská finanční krize v letech 1997-1998 a v neposlední řadě krach „nové ekonomiky“ z roku 2000. Současná světová hospodářská krize je ale všechny překonala. [2, 3]
1.2. Důsledky hospodářské krize Pojem „hospodářská krize“ byl během minulých dvou let skloňován ve všech pádech. Jak jiţ bylo řečeno, hospodářské krizi předcházela krize finanční. Celý finanční sektor se potýkal s velkými problémy. Banky se snaţily o minimalizaci 12
ztrát. Především se omezilo financování, čili poskytování úvěrů, jelikoţ se banky bály o jejich návratnost. Pro fyzické osoby to znamenalo zpřísnění podmínek při poskytování různých druhů spotřebních úvěrů, ale i u hypoték. Státy začaly dodávat do systému další a další peníze s cílem znovurozhýbání finančního oběhu. Docházelo k prudkému poklesu ceny aktiv a bylo lhostejné, zda šlo o akcie, komodity nebo potraviny. „Kapitálové trhy ztratily během roku 2008 neuvěřitelných 32 bilionů dolarů v trţní kapitalizaci. Asi dva biliony musely odepsat banky kvůli nedobytným pohledávkám. Poprvé od druhé světové války se USA, Evropa a Japonsko dostaly souběţně do recese. Celosvětově ceny akcií spadly o více neţ 40 %. Ruský index poklesl o více neţ 70 %, Indie a Čína ztratily kolem 50 %. Nejméně postiţeny jsou americké akcie, ale i ty poklesly o více neţ 30 %“.2 Vlivem hospodářské krize se některé podniky, státy, ale i někteří občané dostali do hluboké existenční krize. Kapitalismus je tvrdý a platí pravidlo, ţe kdo neuspěje, končí. V době hospodářské krize se totiţ rozdávají karty do nové hry. Podniky, které nedokázaly čelit hospodářské krizi, mají nedostatek zakázek, ruší výrobu a následně krachují. Uvolní tak na trhu podíl pro jiné – pro ty, které byly úspěšnější a zvládly krizovou situaci. Mezi další důsledky hospodářské krize patří bezesporu pokles HDP. V následujícím
obrázku
můţeme
porovnat
vývoj
tempa
růstu
HDP
z předkrizového období, čili od počátku roku 2007, přes období nejhlubší krize, čili roku 2008, aţ do konce roku 2009. Z obrázku je patrné, ţe v roce 2008 tempo růstu zpomalilo, aby v roce 2009 začalo HDP dokonce klesat. Z posledních údajů je ale patrný trend pozvolného růstu, takţe lze očekávat, ţe HDP znovu brzy poroste.
2
[7]
13
Obr. 1 – Meziroční vývoj HDP, Zdroj: [9]
Dalším důsledkem hospodářské krize je klesající export země. Tuzemští vývozci pociťují výrazné zpomalení poptávky zejména ze zemí západní Evropy, firmy tak zaznamenávají citelný pokles zahraničních objednávek. V mnoha firmách dochází k masovému propouštění, na trhu práce dochází k prudkému poklesu volných pracovních míst. Brzdné efekty se nevyhnuly ani výrobě a poptávce v průmyslu a ve stavebnictví, klesla také poptávka v maloobchodě, stále více se zpřísňují podmínky při poskytování úvěrů a hypoték, jelikoţ mnohé domácnosti se dostaly do neschopnosti splácet úvěry a hypotéky. Na burzách dochází k poklesu kurzu akcií. Domácnostem klesá koupěschopnost a s tím spojená ţivotní úroveň. Velké mnoţství firem se dostává do platební neschopnosti. Klesá zájem o nemovitosti a klesají jejich ceny. Současná hospodářská krize tedy s sebou nese celou řadu důsledků, které se dotýkají nejen jednotlivých občanů, nýbrţ i firem, státu a ve své podstatě celého světa. Mnohé firmy zavádějí různá protikrizová opatření, mezi něţ patří např. úsporová opatření. K těm dochází v podobě sniţování mezd a s tím spojené zmrazování růstu platů nejen běţným tarifním zaměstnancům, nýbrţ i v manaţerské sféře. Další snahu o úspory vynakládají firmy v oblasti sniţování provozních nákladů. 14
Ve firmách dochází i k hojnému propouštění zaměstnanců – z počátku rozvazování spolupráce s externími zaměstnanci, posléze propouštění i zaměstnanců
kmenových.
V lepších
případech
dostávali
propuštění
zaměstnanci proplacené odstupné. Některé firmy řeší pokles poptávky po jejich produktech zkracováním pracovního týdne, případně udělováním neplaceného volna. Jiné firmy se snaţí o expanzi na nové trhy, případně o změnu výrobního programu nebo vynakládají více prostředků na marketing. Mnoho firem si jako svůj nástroj v protikrizové politice vybralo zavedení tzv. „šrotovného“. Hospodářská krize zasáhla spoustu subjektů a kdo se chtěl na trhu udrţet, musel se krizové situaci postavit čelem. [7, 9]
1.3. Dopad hospodářské krize na ŠKODA AUTO, a.s. Jako student ŠKODA AUTO, a.s. vysoké školy, jako rodilý boleslavák, jako příznivec škodovek a milovník vůně benzínu povaţuji za nutné zmínit se o situaci v době hospodářské krize v mladoboleslavské ŠKODA AUTO, a.s. Firma ŠKODA AUTO, a.s. je ale i médii jedním z nejsledovanějších subjektů v České republice vzhledem k počtu zaměstnanců. Je i výrazným tahounem české ekonomiky a tak není divu, ţe zájem veřejnosti o její vývoj v době hospodářské krize je tak značný. První reakcí mladoboleslavské automobilky na nastalou hospodářskou krizi bylo sníţení počtu agenturních zaměstnanců o zhruba 1500, ke kterému došlo v září roku 2008. Je pochopitelné, ţe vedení firmy muselo podniknout kroky, které povedou k úspoře nákladů, a pochopitelně nejlépe a nejrychleji se ovlivňují mzdové náklady. Na přelomu roku 2008 a 2009 byla ŠKODA AUTO, a.s. vzhledem k ustupující poptávce dokonce nucena na několik dní omezit výrobu. Došlo také k drobné restrukturalizaci, rušila se některá pracovní místa, přesouvali se pracovníci v rámci firmy. ŠKODA AUTO, a.s. podpořila prodej svých vozů také výraznou slevou. Koncem roku bylo moţné pořídit si nový vůz značky Škoda dokonce i o 100 000 Kč levněji, neţ dříve. V úvodu roku 2009 ještě došlo k několika odstávkám výroby, ale zavedení šrotovného v západní Evropě oţivilo poptávku po vozech Škoda, hlavně pak po fabiích. Díky šrotovnému firma začala znovu zvyšovat objem výroby i prodeje a dokázala tak nejhorší období hospodářské krize překonat. [11] 15
2.
Trh práce a nezaměstnanost
Tato kapitola se zabývá nejdiskutovanějším dopadem hospodářské krize na ekonomiku. Vysvětluje pojem nezaměstnanosti a s ním spojené pojmy míry nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti. V závěru je zmíněna i státní politika zaměstnanosti.
2.1. Nezaměstnanost „Práce zaujímá v ţivotě člověka nezastupitelné postavení. Je důleţitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské uţitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctiţádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Práce tedy neslouţí pouze k výrobě statků nebo k vykonávání sluţeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s moţností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Při zvládání svých pracovních úkolů můţe jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence. Skupinová práce nabízí sociální prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními lidmi. V konkrétní práci, k níţ jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, se rozvíjí lidská osobní identita. Z mentálněhygienického hlediska umoţňuje pracovní úsilí odvod přebytečné duševní a tělesné energie.“3 Nezaměstnanost představuje nejen v historii, ale i v současné době jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů trţního hospodářství. O jejím významu svědčí i fakt, ţe od třicátých let 20. stol. je nezaměstnanost jedním z prioritních témat, na které se orientuje hospodářská politika. Kdo je to vlastně nezaměstnaný? Z celkového počtu obyvatel republiky je moţné rozčlenit obyvatelstvo na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané.
3
[1, str. 75]
16
Mezi zaměstnané patří osoby starší 15 let, které mají stálé placené zaměstnání nebo jsou zaměstnaní ve vlastním podniku. Mezi nezaměstnané patří osoby starší 15 let, které plní tři podmínky: -
nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané
-
aktivně hledají práci (jsou zaregistrovány jako uchazeči na úřadu práce, hledají práci prostřednictvím inzerátů v novinách či na internetu či přes zprostředkovatelny práce)
Mezi
jsou schopny nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů. ekonomicky
neaktivní
obyvatelstvo,
které
tvoří
zhruba
polovinu
z celkového mnoţství obyvatelstva, jsou zařazeni důchodci, studenti, děti (osoby mladší 15 let), matky na mateřské dovolené atp. Jednoduše řečenojedná
se
o
osoby,
které
nevyhovují
kritériu
zaměstnaných
nebo
nezaměstnaných osob. u…míra nezaměstnanosti EAO…Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Míra nezaměstnanosti je procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Ekonomická
teorie
rozlišuje
z hlediska
příčiny
tři
základní
typy
nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklickou. Frikční nezaměstnanost je přechodná, krátkodobá nezaměstnanost, která vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příleţitostmi, čili kvůli době věnované hledání nového, vhodnějšího pracovního místa. Můţe se jednat např. o případy, kdy člověk podá výpověď, jelikoţ chce nastoupit do jiného zaměstnání. V případě absolventů škol nově vstupujících na trh práce jde o dobu, v níţ nacházejí své první zaměstnání. Je logické, ţe čím je přijatelnější systém podpor v nezaměstnanosti, tím se prodluţuje čas hledání místa, které je pracovník ochoten akceptovat. Do frikční nezaměstnanosti bývá často zařazována i tzv. nezaměstnanost sezonní, která je typická pro zemědělské či 17
stavební odvětví průmyslu. Toto však není pravidlem, jelikoţ jsou známy i případy, kdy dobře prosperující stavební firmy doposud neměly s nedostatkem práce potíţe, a to i v době hospodářské krize. Frikční nezaměstnanost však není vnímána jako závaţný problém, jelikoţ jejím základním rysem je, ţe v souhrnu proti takto nezaměstnaným existují v ekonomice volná pracovní místa a tudíţ frikčně nezaměstnaným je člověk pouze dočasně, neţ si vybere nové místo. Z důvodu neustálého pohybu v ekonomice je zřejmé, ţe určitá hladina frikční nezaměstnanosti bude v ekonomice existovat vţdy. Strukturální
nezaměstnanost
je
nezaměstnanost,
která
je
způsobená
strukturálními změnami v ekonomice. Postihuje jen některá odvětví a je vyvolána klesající poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a tím útlum těchto výrob. Ale útlum jednoho odvětví je doprovázen růstem výrob v jiném odvětví, které expanduje. To můţe způsobovat, ţe někteří pracovníci ze zanikajících odvětví můţou mít jinou kvalifikaci, neţ by bylo potřeba v odvětvích expandujících. Například můţe být k dispozici 100 volných míst na pozici truhláře, ale místo toho je 100 nezaměstnaných pracovníků s kvalifikací skláře. Aby se tento problém strukturální nezaměstnanosti vyřešil, je potřeba nezaměstnané pracovníky rekvalifikovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Ale strukturální nezaměstnanost nevzniká pouze z kvalifikačního nesouladu, nýbrţ i z nesouladu místního mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Můţe se tedy stát, ţe v jedné části země je vysoká nezaměstnanost, kdeţto v jiné části země je poptávka po pracovní síle vysoká, a proto je strukturální nezaměstnanost
hlavním
faktorem
ovlivňujícím
regionální
rozdíly
míry
nezaměstnanosti na trhu práce. Část strukturální nezaměstnanosti tvoří nezaměstnanost technologická, při které zaměstnanci ztrácejí své zaměstnání v důsledku nahrazení ţivé práce technikou. Cyklická nezaměstnanost je nezaměstnanost, která souvisí s hospodářskými cykly a cyklickým vývojem ekonomiky. Hovoří se o ní jako o „nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky“, jelikoţ vznik cyklické nezaměstnanosti je spjat s poklesem agregátní poptávky v ekonomice. V období hospodářské recese klesá hrubý domácí produkt a roste počet nezaměstnaných. Naopak v období hospodářské
expanze
hrubý
domácí 18
produkt
roste
a
klesá
počet
nezaměstnaných. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti postihuje cyklická nezaměstnanost všechna odvětví v ekonomice. [1, 4, 5]
2.2. Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti Pod pojmem plná zaměstnanost si nelze představit, ţe by nebyl nikdo nezaměstnaný. Plná zaměstnanost se dá definovat jako zaměstnanost, při které ekonomika pracuje na hladině potenciálního produktu. Čili pokud existuje plná zaměstnanost, existuje přeci jenom určitá míra nezaměstnanosti, která se nazývá „přirozená míra nezaměstnanosti“. „V ekonomice nacházející se na svém potenciálním produktu bude vţdy existovat určitý počet nezaměstnaných. Někteří lidé hledají lepší zaměstnání, studenti si hledají své první místo, některé podniky ukončují svou činnost, kdeţto jiné svou činnost rozšiřují. Uvedené příklady jsme si výše zařadili do frikční a strukturální nezaměstnanosti. A právě tyto dva typy nezaměstnanosti tvoří přirozenou míru nezaměstnanosti. Do přirozené míry nezaměstnanosti nepatří cyklická nezaměstnanost. Ta vzniká z důvodu cyklického kolísání ekonomiky kolem svého potenciálního produktu.“4 Ţádná trţní ekonomika není schopná drţet plnou zaměstnanost. Není zkrátka moţné, aby všichni měli práci. Zapříčinilo by to totiţ zrychlení inflace, tudíţ zdraţování. Proto plnou zaměstnanost lze interpretovat jak přirozenou míru nezaměstnanosti,
kdy
kaţdý
kdo
chce,
pracuje.
Míra
přirozené
nezaměstnanosti není nějaké stabilní číslo, její hodnota se v čase mění a také záleţí na konkrétní zemi a jejích podmínkách. Určit přesnou výši je takřka nemoţné, a tak dochází pouze k přibliţným odhadům přirozené míry nezaměstnanosti. Existuje řada faktorů, které přirozenou míru nezaměstnanosti ovlivňují. Nejčastěji to jsou demografické změny, jako je nástup silných populačních ročníků, kdy do pracovního procesu „dorostou“ mladí lidé, kterým ale déle trvá najít si práci a kteří mají tudíţ větší míru nezaměstnanosti. Dalším faktorem ovlivňujícím přirozenou míru nezaměstnanosti je vládní politika, například
4
[5, str. 118]
19
vysoká podpora v nezaměstnanosti demotivuje nezaměstnané hledat si práci. Přirozenou míru nezaměstnanosti ovlivňují i strukturální změny v ekonomice, jako je úpadek jednoho odvětví a růst druhého. [1, 5]
2.3. Příčiny a dopady nezaměstnanosti Nezaměstnanost není jev, který vzniká sám od sebe. Vţdy je důsledkem určitého faktu nebo události. Jednou z příčin můţe být například nedokonalý trh práce. Jde třeba o malou informovanost populace o volných pracovních pozicích. Významným faktorem je i současné stanovení výše podpory v nezaměstnanosti. Při dostatečné
výši
podpory v nezaměstnanosti se
některým lidem „vyplatí“ zůstat nezaměstnaným. Dalším faktorem, který významně ovlivňuje nezaměstnanost, je zákonem stanovená minimální mzda. Podnikatelé často nemohou a ani nechtějí přijmout dalšího pracovníka, protoţe by jim nemusel přinést větší přínos, neţ mu musí ze zákona vyplatit. Jednou z příčin nezaměstnanosti můţou být také odbory a kolektivní smlouvy. Odbory často poţadují na zaměstnavateli příliš velké zvýšení mezd, jenţe to můţe mít za následek následné propouštění, protoţe nárůst mzdy nemusí korespondovat s nárůstem produktivity práce zaměstnanců. Je tedy nutné hledat vţdy takové kompromisní řešení, které nepřinese pozitiva pouze jedné straně, ale přinese maximální efekt celé společnosti. Dopady nezaměstnanosti mohou být ze sféry ekonomické i sociální. Jestliţe míra nezaměstnanosti je vyšší, neţ přirozená míra nezaměstnanosti, je to určitě negativní jev, jelikoţ ekonomika plýtvá zdroji, které má k dispozici, neboť vyprodukuje méně, neţ by mohla na úrovni potenciálního produktu. Tento jev popisuje tzv. Okunův zákon. „Okunův zákon říká, ţe je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potenciální úrovní.“5 Kromě ekonomických dopadů nezaměstnanost doprovází také dopady sociální. Vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných má neţádoucí vliv nejen na jednotlivce, nýbrţ i na celou společnost. Takto postiţenou společnost provází totiţ často kriminalita, zvýšená konzumace alkoholu, nikotinu a ostatních drog 5
[5, str. 122]
20
(zejména u mladých lidí), xenofobie, vyšší nemocnost a rostoucí spotřeba léků, vyšší výskyt sebevraţedných pokusů, aj. Tyto negativní dopady rostou zejména s prodluţující se dobou, po kterou je člověk nezaměstnaný. „Výzkumná šetření prokázala, ţe při zvýšení nezaměstnanosti o 1 % se zvyšuje kriminalita o 5,7 %, sebevraţednost o 4,1 % a počet přijatých pacientů do státních nemocnic o 3,4 %.“6 Je-li člověk nezaměstnaný jeden rok a déle, je povaţován za dlouhodobě nezaměstnaného. Dlouhodobá nezaměstnanost je pro nezaměstnané velkým problémem, jelikoţ takto dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí své pracovní návyky a začíná si na nezaměstnanost zvykat. Kromě toho jsou pro zaměstnavatele tito lidé často nepřijatelní a jejich šance nalézt místo je tak ještě více ztíţena. [1, 5]
2.4. Politika zaměstnanosti Vláda kaţdé země má zájem na utlumení nezaměstnanosti a pouţívá k tomu různá opatření, která vedou k co moţná nejefektivnějšímu výsledku. Lze rozlišit aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Pasivní
politika
zaměstnanosti
je
v podstatě
pouhé
tlumení
dopadů
nezaměstnanosti prostřednictvím podpor v nezaměstnanosti, které jsou čerpány ze státního rozpočtu. Aktivní politiku zaměstnanosti představují především opatření vedoucí k předcházení nezaměstnanosti, dále k vytváření nových pracovních míst, případně zvýšení flexibility pracovní síly. V praxi se jedná zejména o vytváření společensky účelových pracovních míst, absolventských a praktikantských míst, veřejně prospěšných míst, vytváření chráněných dílen atd. Dalším nástrojem aktivní politiky nezaměstnanosti jsou také rekvalifikační kurzy. Důleţité je také přijímat opatření vedoucí k větší flexibilitě na trhu práce. Té je moţno docílit např. lepší informovaností o volných pracovních místech nebo zlepšením dopravní obsluţnosti.
6
[1, str. 115-116]
21
Stát by mohl také dosáhnout lepší zaměstnanosti poskytováním daňových úlev podnikatelům
zajišťujícím
vysokou
úroveň
zaměstnanosti,
případně
omezováním vstupu zahraničních pracovníků na domácí trh práce atd. [5]
22
3.
Vliv hospodářské krize na nezaměstnanost v České republice
Stejně jako celý svět i Českou republiku zasáhla hospodářská krize velmi tvrdě. Některé firmy tento nápor neunesly a ukončily svou činnost, téměř všechny firmy se pak musely potýkat s následky krize a přinejmenším omezovat výrobu nebo propustit část zaměstnanců. To mělo pochopitelně vliv na míru nezaměstnanosti v České republice, coţ ukazuje i několik následujících obrázků a grafů.
Obr. 2 Vývoj nezaměstnanosti 1, Zdroj: [10]
Výše uvedený graf ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v 5 regionech s tradičně
nejniţší
nezaměstnaností
mezi
lety
2004
aţ
2009.
Míra
nezaměstnanosti měla klesající tendenci, v roce 2009 se však prudce zvýšila, v okrese Praha – západ dokonce na úroveň necelých 3 %, coţ je pro tento region neobvykle vysoké číslo. Pro dokreslení situace je uveden i graf vývoje situace v regionech s tradičně nejvyšší nezaměstnaností. I zde je vidět tendence k poklesu míry nezaměstnanosti a následně její prudký vzrůst v roce 2009, který představuje reakci firem na hospodářskou krizi.
23
Obr. 3 Vývoj nezaměstnanosti 2, Zdroj: [10]
Jako důkaz, ţe tyto vybrané regiony de facto vystihují situaci v celé České republice, je navíc uveden graf vývoje nezaměstnanosti v celorepublikovém měřítku. Ten potvrzuje, ţe míra nezaměstnanosti měla do loňského roku klesající tendenci a její nárůst zhruba o 3 procentní body je skutečně extrémní skok charakteristický pro období hospodářské recese.
Obr. 4 Vývoj nezaměstnanosti 3, Zdroj: [10]
Ze statistik jednotlivých úřadů práce vyplývá ještě spousta dalších zajímavých skutečností. Například počet nezaměstnaných byl v roce 2004 okolo 530 000, aby se postupně sniţoval aţ k 300 000 v roce 2008. Celý tento posun byl ale krizí zmařen, jelikoţ za rok 2009 došlo opět k navýšení téměř aţ k 600 000. Tuto statistiku ještě doprovází statistika počtu volných pracovních míst. Ta má přesně opačnou tendenci neţ počet nezaměstnaných. V roce 2004 bylo k dispozici okolo 50 000 volných míst, v roce 2008 uţ to bylo dokonce 150 000 míst, ale tento počet se během roku 2009 zredukoval na pouhých 30 000 volných pracovních míst. Čím si tato čísla vysvětlit? V období blahobytu, kdy naše země proţívala stabilní vysoký růst HDP, firmy rozšiřovaly produkce a poptávaly více práce, čehoţ výsledkem byl dostatek volných pracovních míst. Problém nastal po vypuknutí krize. Firmám klesly objemy zakázek a lidé omezili 24
spotřebu, coţ vedlo k dalšímu poklesu výroby. Pokles výroby zapříčinil to, ţe firmy nepotřebovaly najednou tolik pracovních sil jako v předešlém roce a tak začaly postupně propouštět své zaměstnance. V souvislosti s tím klesl i počet volných pracovních míst a situace se vrátila ke stavu z roku 2004, tedy na minimum pracovních míst pro velké mnoţství uchazečů. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích je nejlépe patrný z následujících obrázků. Pro vysvětlení je potřeba hned na úvod poznamenat, ţe čím tmavější je modrá barva na mapce, tím je vyšší i míra nezaměstnanosti v daném kraji.
Obr. 5 Nezaměstnanost v krajích – září 2008, Zdroj: [10]
Obr. 6 Nezaměstnanost v krajích – listopad 2008, Zdroj: [10]
25
Obr. 7 Nezaměstnanost v krajích – březen 2009, Zdroj: [10]
Obr. 8 Nezaměstnanost v krajích – červenec 2009, Zdroj: [10]
Obr. 9 Nezaměstnanost v krajích – listopad 2009, Zdroj [10]
26
Obr. 10 Nezaměstnanost v krajích – březen 2010, Zdroj [10]
Kraje: A B C E H J K
Hlavní město Praha Jihomoravský Jihočeský Pardubický Královehradecký Vysočina Karlovarský
L M P S T U Z
Liberecký Olomoucký Plzeňský Středočeský Moravskoslezský Ústecký Zlínský
Proti hospodářské krizi a současně i nezaměstnanosti se snaţí bojovat všechny ekonomické subjekty. Vlády různých zemí z celého světa přijímají různá protiopatření a spolu s ekonomy hledají ideální variantu, jak zmírnit dopady hospodářské krize a jak znovu nastartovat ekonomiku k mírnému růstu. Vedou se rozporuplné diskuse, zda je rozumné vkládat do ekonomiky obnosy peněz, nebo je lepší řídit ekonomiku jinými nástroji. Z těchto diskusí vyplynulo několik opatření. Tím nejznámějším a pro Českou republiku skutečně účinným opatřením, ačkoliv u nás nebylo nikdy zavedeno, bylo šrotovné. Kouzlo šrotovného pro Českou republiku spočívalo ve zvýšení poptávky po nových vozech v západní Evropě, hlavně v Německu. Dalo by se říci, ţe s úspěchem naší největší automobilky ţije i naše ekonomika, která je z větší části na automobilce závislá. Vţdyť kdyby ŠKODA AUTO, a.s. zastavila výrobu, nejen ţe by přišlo o práci mnoho tisíc jejích zaměstnanců, ale mnoţství subdodavatelů by nemělo odbyt pro své výrobky, stejně tak by klesly trţby v ostatních sektorech ekonomiky, protoţe by
27
klesl počet vydělávajících lidí, kteří mohou utrácet. Nehledě na to, ţe s takto velkým zásahem do ekonomiky by se zvedla vlna obav a lidé by začali více spořit a méně utrácet uţ z obavy, ţe přijdou ještě horší časy. Z tohoto pohledu bylo povzbuzení evropské poptávky po nových vozech zásadní. Paradoxně přestoţe u nás nebylo šrotovné zavedeno, naše automobilka na něm vydělala nejvíce. Šrotovné je dotace na zakoupení nového výrobku za likvidaci starého. Týkalo se především různých elektrospotřebičů, jako jsou pračky, ledničky, televizory, dokonce i plastová okna, ale všem budou z médií zřejmě nejvíce známé diskuze ohledně šrotovného na osobní automobily. Šrotovné na osobní automobily spočívá v tom, ţe tomu, kdo ekologicky zlikviduje vozidlo starší 10 let, stát přispěje částkou od 500 do 2 500 eur na koupi nového auta. Často byly stanové další podmínky například v podobě minimální doby vlastnictví starého vozu. Hlavním cílem šrotovného tedy bylo na jedné straně podpořit opětovný růst ekonomiky v recesi, především zvýšit klesající zájem o nové automobily, na druhé straně přivést na silnice modernější, úspornější, ekologičtější a bezpečnější vozy. Toto opatření v Evropě zavedlo celkem 10 států – Německo, Francie, Kypr, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Rakousko a Slovensko. Výše šrotovného se stát od státu lišila, jak je moţno vidět v následující tabulce.
Obr. 11 Výše šrotovného, Zdroj: Evropská komise
28
Názory na zavedení šrotovného se velmi lišily. Pro: -
podpora automobilového, sklářského, elektrotechnického a jiného průmyslu
-
podpora výroby, prodeje a zaměstnanosti
-
podpora bezpečnosti dopravy
-
podpora ţivotního prostředí
-
obnova vozového parku (např. v ČR průměrné stáří vozového parku je 14 let)
Proti: -
nesouhlas s podporou pouze jednoho odvětví na úkor jiných usměrněním poptávky a útraty spotřebitelů
-
pouze krátkodobé vybuzení spotřeby a zatíţení státního rozpočtu.
Co se týče šrotovného v České republice, tak o jeho zavedení se jednalo dlouhou dobu v poslanecké sněmovně. Nakonec však šrotovné u nás odsouhlaseno nebylo a tak automobilka ŠKODA AUTO, a.s. těţila pouze ze zavedení šrotovného v okolních zemích. Avšak přestoţe šrotovné v okolních zemích vyneslo automobilku ŠKODA AUTO, a.s. mezi nejvíce prodávané značky, k udrţení velkých zisků to kvůli hluboké krizi nestačilo. Firma oznámila, ţe v prvním čtvrtletí roku 2009 klesl její čistý zisk o 91,4 % na 312 milionů korun. Prodeje škodovky klesly meziročně o 17,5 %, přičemţ světový trh na tom byl mnohem hůře. Prodeje byly niţší v průměru o 20,7 %. Dalším krokem, který mohou ovlivnit vlády jednotlivých zemí nebo jejich centrální banky, je jejich fiskální a měnová politika. Měnová politika centrálních bank se zaměřuje na vyuţití čtyř základních nástrojů, které jim dopomáhají k dosaţení základních cílů centrálních bank. Například diskontní sazba, kterou určuje ČNB, se od počátku krize začala sniţovat. Tím se snaţila naše centrální 29
banka přimět komerční banky, aby si u ní braly úvěry, a tím se zvýšila peněţní zásoba v ekonomice. Z následujícího obrázku je patrné, ţe v době těsně před krizí se diskontní sazba pohybovala pod 3 % a po nástupu hospodářské krize začala sazba prudce klesat, a to dokonce aţ na hodnotu 0,25 %.
Obr. 12 Vývoj diskontní sazby v letech 2006 - 2009, Zdroj: [6]
Fiskální politika je politikou státu. S její pomocí se stát snaţí působit na ekonomiku prostřednictvím veřejných rozpočtů. Základní dvě formy fiskální politiky jsou vestavěné stabilizátory a diskreční politika. Jako vestavěné stabilizátory funguje podpora v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění. Naopak diskreční politika nabývá formu změny daní a investičních výdajů nebo formu politiky zaměstnanosti. Podle mnohých expertů je však nutné mít se v této době na pozoru před zaváděním protekcionismu jako ochrany domácích výrobců před zahraniční konkurencí v prostředí Evropské unie. Jde tedy o to, aby se dodrţovaly základní principy fungování EU. V tom vidí v současné době největší nebezpečí Hospodářská komora ČR. Soukromý sektor se s krizí vypořádává po svém. Některé firmy propouštějí, jiné sniţují svým
zaměstnancům
benefity. 30
Například
podnikatel
-
výrobce
garáţových vrat - dal v době největší krize zaměstnancům na výběr: „Buď se vzdáte stravenek, nebo budeme muset propustit jednoho z vás.“ Největší dopad měla krize na bankovní sektor, který byl prakticky příčinou všeho dění. Na začátku byl příliš benevolentní přístup bank k poskytování úvěrů klientům. To je také první a nejvýraznější změna v době krize. Zpřísnily se podmínky pro poskytování úvěrů a mírně vzrostla i úroková sazba. Pro mnohé firmy se dokonce staly úvěry nedostupnými, coţ bohuţel znamená pro většinu takových firem konec činnosti. Úvěr je totiţ pro některé firmy základním zdrojem financí. V praxi je běţné, ţe odběratelé nedodrţují dobu splatnosti faktur, a tak firmy musí překlenout tento nesoulad pomocí krátkodobých úvěrů. Navíc bez ohledu na platební morálku dodavatelů není v silách firem například zainvestovat výraznější modernizaci nebo rozšíření výroby. Pro tento účel se musí firmy spolehnout znovu na sluţby banky. [5, 6, 8, 10, 12]
31
4.
Navrhovaná
opatření
vedoucí
k
minimalizaci
nezaměstnanosti Navrhnout opravdu účinná opatření na minimalizaci dopadů hospodářské krize na nezaměstnanost není teoreticky nijak sloţité. Opatření souvisejí například s nabídkou pracovních míst nebo se vzdělaností. Prvním východiskem je právě ona vzdělanost. V dnešní době, kdy dochází k seškrtávání rozpočtů v důsledku krize, je velice obtíţné udrţet v nějakém odvětví alespoň stejnou sumu financí jako v předchozích letech. Ale právě ve školství je to podle mého názoru nutností. Je bezesporu lepší investovat do vzdělání,
neţ
jednorázově
podporovat
nějaké
skomírající
odvětví.
Zjednodušeně řečeno, pokud je v nějakém okrese 300 nezaměstnaných zedníků a 100 volných soustruţnických míst, je nutné investovat do vzdělání zedníků a rekvalifikovat je. S rekvalifikačními kurzy jsem se setkal i osobně, na Mladoboleslavsku probíhají neustále a jsou různě zaměřené. Lidé se v nich učí např. práci s výpočetní technikou nebo se školí, jak vést vlastní podnikání. Je dokonce moţné získat počáteční dotaci jako podporu vzniku nových volných pracovních míst. Je statisticky dokázáno, ţe nezaměstnanost je dlouhodobě nejniţší v zemích, kde je vysoká vzdělanost. Proto si myslím, ţe stěţejním bodem ve snaze udrţet nízkou nezaměstnanost bude výše vzdělanosti naší populace. Dalším bodem, kterým je nutno se zabývat, je alokace pracovních příleţitostí. Jak jsem výše uvedl, v Praze je tradičně nejniţší nezaměstnanost. Je to dáno tím, ţe zde sídlí mnoho velkých společností, je zde velmi rozvinutý sektor sluţeb a průmyslu a neustále se tu vytváří nová pracovní místa. Je nutno dodat v souvislosti s předchozím odstavcem, ţe většina těchto míst vyţaduje specifické vzdělání nebo manaţerské schopnosti. Naproti tomu ve Slezsku je poměrně dost vyvinutý primární sektor ekonomiky, hlavně pak těţba, a sídlí zde nedostatek velkých firem, které by vytvořily nová pracovní místa. Stát by se měl zaměřit na zatraktivnění těchto lokalit pro investory. Prvním krokem je výstavba dálnice D1, která úspěšně finišuje a zabezpečí dopravní obsluţnost regionu. Dalším krokem by mohly být investiční pobídky nebo sleva na daních pro nové 32
investory. Je potřeba zaměřit se na zpracovatelský průmysl a sektor sluţeb, aby bylo dosaţeno větší rozmanitosti produkce v těchto lokalitách a aby tak nedocházelo k prudkým výkyvům nezaměstnanosti v závislosti na prosperitě jednoho odvětví, jako tomu bylo u skláren Crystalex. Mým dalším návrhem jsou veřejné zakázky podporované z EU formou dotací. Prakticky kaţdoročně jsou vyhlašovány granty od Evropské unie na rozvoj venkova a podobné účely. Stát by se měl postarat o to, aby byly tyto granty co moţná nejlépe vyuţity. Toho lze dosáhnout hlavně zvýšením informovanosti o dostupnosti těchto grantů. Vzhledem k tomu, ţe ţádost o grant je spojená s náročnou administrativou, aţ byrokracií, je potřeba tento postup ulehčit a pomoci zájemcům s jeho získáním. Veřejné zakázky nemusí vypisovat pouze stát, můţe je vypsat také obec. Do této kategorie bych začlenil i veřejně prospěšné práce, které se vykonávají za úplatu v jednotlivých obcích. Jde třeba o sezónní úklid, ale například i o výstavbu chodníků, dětského hřiště apod. Na všechny podobné úpravy lze získat peníze od EU a ty potom formou veřejných prací rozdělit mezi nezaměstnané v jednotlivých obcích. Posledním návrhem, který ovšem je dosti nákladný a moţná nereálný, je podpora pracovní migrace obyvatelstva. Stát by měl podpořit například výstavbu nájemních bytů v místech, kde je vysoká nabídka pracovních míst, aby se do této oblasti mohli přistěhovat lidé za prací. Pochopitelně by šlo o výstavbu levného bydlení, aby si jej mohl dovolit běţný občan, který je ochoten přemístit svou rodinu přes celou republiku za prací. Těmto lidem by mohlo být odpuštěno i nájemné za první kvartál. Výše uvedené způsoby boje proti nezaměstnanosti jasně dokazují, ţe preferuji aktivní politiku zaměstnanosti, protoţe si myslím, ţe člověk by si měl své peníze zaslouţit, pokud to je moţné, a neměl by je dostávat „zadarmo“ formou podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek apod. Zastávám názor, ţe by neměla nikdy nastat situace, ţe „pobírání dávek“ je výhodnějším způsobem obţivy neţli chodit do práce.
33
Závěr Ekonomika se vyvíjí cyklicky, pravidelně se střídají fáze růstu a fáze poklesu výkonnosti ekonomiky. Pokud ekonomika roste a rozvíjí se, říkáme, ţe expanduje. Pokud se však trh nasytí a postupně začne klesat poptávka, sníţí se tím výroba a menší producenti krachují, nachází se ekonomika v recesi. Pokud se však nachází v recesi delší dobu, nastává ekonomická krize. Nejvýznamnější krize, jakou byla například Velká hospodářská krize ve třicátých letech minulého století, se zapíší do dějin. A současná hospodářská krize bude svým významem patřit také mezi ně. Jak jiţ název napovídá, tato bakalářská práce se zabývá jedním z nejdůleţitějších důsledků, který s sebou přinesla hospodářské krize, a tím je nezaměstnanost. Práce totiţ v ţivotě člověka zaujímá nezastupitelné postavení.
Dává člověku pocit seberealizace a
společenské uţitečnosti. Nezaměstnanost však není jediným důsledkem světové hospodářské krize, nýbrţ pouze jedním z mnoha. Hned v první kapitole je objasněn pojem „hospodářská krize“, dále jsou zde uvedeny hlavní příčiny vzniku hospodářské krize a její dopady na trh práce. Tato bakalářská práce si kladla za cíl především analyzovat současný stav nezaměstnanosti, jeho vývoj v období hospodářské krize, který je názorně doplněn i několika grafy, a v neposlední řadě zhodnotit a navrhnout případná opatření vedoucí k minimalizaci míry nezaměstnanosti. Navrhovaná opatření na minimalizaci nezaměstnanosti se týkají především podpory vzdělanosti a rekvalifikačních kurzů, neboť míra nezaměstnanosti je úzce spjatá se vzdělaností naší populace. Dále se týkají zatraktivnění lokalit, kde je nedostatek velkých firem, a to především rozvojem infrastruktury, neboť dopravní obsluţnost pro potencionální investory je důleţitým faktorem. Další návrhy se týkají co moţná nejlepšího vyuţití grantů poskytovaných Evropskou unií nebo podpory pracovní migrace obyvatelstva. Věřím, ţe by tyto návrhy a opatření měly efektivní výsledek a pomohly tak alespoň mírně sníţit míru nezaměstnanosti v České republice, avšak zavedení a vyzkoušení těchto opatření v praxi není právě jednoduchým úkolem. Obzvlášť v dnešní době, kdy 34
tato rozhodnutí závisí na vůli parlamentu dané země. V systému parlamentární demokracie, kdy mnohdy ţádná strana nemá v poslanecké sněmovně většinu hlasů, je velice obtíţné zavádět jakákoliv převratná rozhodnutí a dá se očekávat, ţe ani opatření na minimalizaci nezaměstnanosti nebudou zavedena tak rychle, jak by bylo potřeba. Zpracování bakalářské práce, stejně tak jako absolvování odborné praxe, pro mě bylo bezesporu velkým přínosem. Znamenalo pro mě získání mnoha znalostí, především z praktického ţivota, a nových zkušeností, které mohu vyuţít v budoucnu ve svém pracovním i osobním ţivotě.
35
Seznam pouţité literatury Odborné publikace: [1]
BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-9006-8.
[2]
DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1.
[3]
FOSTER, MAGDOFF, Velká finanční krize: příčiny a následky, Všeň: Grimmus 2009. ISBN:978-80-902831-1-4
[4]
KRAFT, J. Ekonomie I., Liberec: TU Liberec 2006. ISBN: 80-7372-127-9
[5]
PAVELKA, T. Makroekonomie, Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu 2006, ISBN: 80-86730-02-6
Internetové zdroje: [6]
www.cnb.cz
[7]
www.finance.cz – rok 2008 největší finanční krize od konce 2. Světové války, 27.4.2009, [cit. 2010-4-11], dostupné z www:
[8]
www.komora.cz – Zasedání šéfů vlád EU, 2.3.2009, [cit. 2010-425], dostupné z www:
[9]
www.kurzy.cz – HDP, 13.2.2010, [cit 2010-4-28], dostupné z www:
[10]
www.mpsv.cz
Ostatní zdroje: [11]
Interní materiály ŠKODA AUTO, a.s.
[12]
Interní materiály Úřadu práce v Mladé Boleslavi
36
