ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola PRAZDROJ, A. S

ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

Z HO D NO CE NÍ F IN AN ČNÍ VÝ KO NN O ST I S PO L E ČNO ST I PL Z E ŇS KÝ PR AZ D RO J, A. S .

Bc. Monika VONDRÁČKOVÁ

Vedoucí práce: Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph. D.

ANOTAČNÍ ZÁZNAM

AUTOR

Bc. Monika Vondráčková

STUDIJNÍ OBOR

Globální podnikání a finanční řízení podniku

NÁZEV PRÁCE

Zhodnocení finanční výkonnosti společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s.

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.

INSTITUT

účetnictví a finančního řízení podniku

ROK ODEVZDÁNÍ

2010

POČET STRAN

111

POČET OBRÁZKŮ

19

POČET TABULEK

25

POČET PŘÍLOH

13

STRUČNÝ POPIS

Podstatou práce je zhodnocení finanční situace a konkurenceschopnosti společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. na základě provedené finanční analýzy za období 2004 až 2008. Práce je rozdělena do několika částí, z nichž za stěžejní je považována část týkající se samotné aplikace finanční analýzy, která vychází z teoretických poznatků a dostupných informací z účetních výkazů, a část, v které je společnost srovnána s významnými konkurenty v odvětví za použití grafické metody zvané spider analýza. Na základě výsledků z provedené finanční analýzy a mezipodnikového srovnání je závěrem souhrnně zhodnocena finanční výkonnost společnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA

finanční analýza, bilanční pravidla, poměrová analýza, analýza soustav ukazatelů, ekonomická přidaná hodnota, spider analýza

ANNOTATION

AUTHOR

Bc. Monika Vondráčková

FIELD

Corporate Finance Management in the Global Environment

THESIS TITLE

SUPERVISOR

INSTITUTE

Assessment of the financial performance of the Plzeňský Prazdroj, a. s. company Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D. accounting management

NUMBER OF PAGES

111

NUMBER OF PICTURES

19

NUMBER OF TABLES

25

NUMBER OF APPENDICES

13

SUMMARY

and

finance

YEAR

2010

The essence of the thesis is to assess the financial situation and competitiveness of the Plzeňský Prazdroj, a. s. company on the basis of the financial analysis in the time period from 2004 to 2008. The thesis is divided into several parts. The crucial parts are the practical application of the financial analysis itself, which is based on the theoretical knowledge and available information from accounting statements, and the part in which the company is compared with the important competitors in the given industry using the graphic method called spider analysis. On the basis of the results of the financial analysis and the intercompany comparisons, the closing part summarises the overall assessment of the financial performance of the company.

KEY WORDS

financial analysis, balance rules, proportional analysis, index systems analysis, economic value added, spider analysis

Prohlašuji,

že

jsem

diplomovou

práci

vypracovala

samostatně

s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 11. 1. 2010 3

Děkuji Ing. Pavlu Mariničovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a poskytování teoretických rad týkajících se dané problematiky. Mé poděkování patří též rodičům, kteří mi umožnili studovat a byli mi po dobu studia morální podporou. 4

OBSAH

Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................ 9 1 Úvod ................................................................................................................ 11 2 Cíl práce .......................................................................................................... 12 3 České pivovarnictví, akciová společnost Plzeňský Prazdroj ..................... 14 3.1 Historie pivovarnictví v Čechách ................................................................... 14 3.2 Současná struktura pivovarnictví v Čechách ................................................. 16 3.3 Představení akciové společnosti Plzeňský Prazdroj ...................................... 18 3.3.1 Základní údaje ............................................................................................ 19 3.3.2 Nejstarší historie ......................................................................................... 20 3.3.3 Původ pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj ............................................ 21 4 Teoretická východiska finanční analýzy ...................................................... 26 4.1 Uživatelé finanční analýzy ............................................................................. 27 4.2 Zdroje informací pro finanční analýzu ........................................................... 28 4.2.1 Rozvaha .... ................................................................................................ 30 4.2.2 Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) ............................................................... 31 4.2.3 Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) ........................................... 32 4.3 Bilanční pravidla ............................................................................................ 33 4.4 Metody finanční analýzy ................................................................................ 34 4.4.1 Metody elementární analýzy....................................................................... 35 5

4.4.1.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů ............................................. 36 4.4.1.1.1 Horizontální analýza ............................................................................. 36 4.4.1.1.2 Vertikální analýza ................................................................................. 37 4.4.1.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů .............................................. 37 4.4.1.2.1 Čistý pracovní kapitál ........................................................................... 38 4.4.1.2.2 Analýza cash flow ................................................................................. 38 4.4.1.3 Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza) ..................... 39 4.4.1.3.1 Ukazatele rentability (výnosnosti) ......................................................... 39 4.4.1.3.2 Ukazatele likvidity ................................................................................. 41 4.4.1.3.3 Ukazatelé aktivity.................................................................................. 42 4.4.1.3.4 Ukazatele finanční stability a zadluženosti ........................................... 44 4.4.1.4 Analýza soustav ukazatelů ...................................................................... 46 4.4.1.4.1 Bonitní modely ...................................................................................... 47 4.4.1.4.2 Bankrotní modely.................................................................................. 49 4.5 Hodnocení výkonnosti podniku...................................................................... 50 5 Finanční analýza akciové společnosti Plzeňský Prazdroj .......................... 54 5.1 Bilanční pravidla ............................................................................................ 56 5.1.1 Zlaté bilanční pravidlo financování ............................................................. 57 5.1.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika .................................................................... 58 5.1.3 Zlaté pari pravidlo ....................................................................................... 59 5.1.4 Zlaté poměrové pravidlo ............................................................................. 60 6

5.2 Analýza trendu a struktury účetních výkazů .................................................. 60 5.2.1 Horizontální analýza ................................................................................... 60 5.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy .................................................................. 61 5.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ................................................ 65 5.2.2 Vertikální analýza ....................................................................................... 68 5.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy....................................................................... 68 5.2.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát .................................................... 76 5.3 Analýza čistého pracovního kapitálu ............................................................. 78 5.4 Analýza peněžních toků ................................................................................ 81 5.5 Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza) ........................... 84 5.5.1 Ukazatele rentability ................................................................................... 84 5.5.2 Ukazatele likvidity ....................................................................................... 86 5.5.3 Ukazatele aktivity ....................................................................................... 87 5.5.4 Ukazatele finanční stability a zadluženosti ................................................. 89 5.6 Analýza soustav ukazatelů ............................................................................ 90 5.6.1 Kralickův rychlý test, bonitní model ............................................................ 90 5.6.2 Altmanův model, bankrotní model .............................................................. 91 5.7 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) ............................................................. 93 6 Srovnání analyzované společnosti s významnými konkurenty v odvětví . 95 7 Souhrnné zhodnocení finanční výkonnosti analyzované společnosti .... 101 8 Závěr .............................................................................................................. 104 7

Seznam literatury ............................................................................................. 105 Seznam příloh ................................................................................................... 110

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ a. s.

akciová společnost

apod.

a podobně

C

capital (kapitál)

CAPM

capital asset pricing (model kapitálových aktiv)

CF

cash flow (peněžní tok)

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

D

debt (kapitál věřitelů, bankovní úvěry a výpomoci)

E

equity (vlastní kapitál)

EAT

ernings after tax (zisk po zdanění, čistý zisk)

EBIT

ernings before interest and tax (zisk před zdaněním a úroky)

EBT

ernings before tax (zisk před zdaněním)

EVA

economic value addend (ekonomická přidaná hodnota)

hl

hektolitr

i

úroková míra nezdaněná

IPB

Investiční a poštovní banka

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

n. p.

národní podnik

např.

například

NOPAT

net operating profit after tax (provozní zisk po zdanění)

NWC

net working capital (čistý pracovní kapitál)

obr.

obrázek

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

PAP

Plzeňské akciové pivovary

př. n. l.

před naším letopočtem

rd

náklady na cizí kapitál

re

náklady na vlastní kapitál

resp.

respektive

rf

bezriziková míra výnosů

ROA

return on assets (rentabilita aktiv)

ROCE

return on capital employed (rentabilita investovaného kapitálu) 9

ROE

return on equity (rentabilita vlastního kapitálu)

ROS

return on sales (rentabilita tržeb)

s.

strana

tab.

tabulka

t

sazba daně

tis.

tisíc

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný (á, é, í)

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

VK

vlastní kapitál

WACC

weighted average cost of capital (průměrné náklady kapitálu)

10

1 ÚVOD Významnou a populární součástí české ekonomiky je odvětví pivovarnictví. Pivovarský sektor však není jen o pivu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Z hlediska zaměstnanosti se jedná o významného zaměstnavatele, který poskytuje zaměstnání nejen při bezprostřední výrobě piva, ale i v oblasti domácí zemědělské produkce, dodavatelských řetězců a gastronomických zařízení. Další významné hledisko se týká odvodu daní, jimiž se významně podílí na výši státní pokladny. A v neposlední řadě se významnou měrou podílí na cestovním ruchu, neboť české pivo se mimo jiné stává pro řadu cizinců důvodem návštěvy České republiky. Oblast pivovarnictví, která ještě v minulém století patřila k nejlepším v České Republice, prošla řadou proměn, přičemž k zásadní došlo v roce 1990, kdy se o české pivovary začaly zajímat gigantické světové pivovarnické společnosti, což mělo za následek změny vlastnických vztahů a v případě malých pivovarů dokonce jejich likvidaci, pokud nedošlo k jejich sdružení na nadnárodní úroveň. Dalším mezníkem se zdá být nynější světová ekonomická krize, jejíž počátek je datován v roce 2008, a která sice není v České Republice tak závažná jako ve Spojených státech, ale její důsledky již pocítila řada českých exportérů. Světová krize bude mít za následek udržení se pouze schopných podnikatelských subjektů na trhu. Zda podnikatelský subjekt za neustálých změn ekonomické situace disponuje dobrým finančním zdravím, může pomoci objasnit finanční analýza, jejíž podstatou

je

rozbor

účetních

dat.

Dává

přehled

o

minulé,

současné

a o předpokládané finanční situaci daného subjektu. Z hlediska finančního řízení patří k nejdůležitějším nástrojům. I přes závislost na pravdivosti účetních dat se finanční analýza vyznačuje vysokou vypovídající schopností a stává se základním podkladem pro finanční rozhodování managementu.

11

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě finanční analýzy zhodnotit finanční situaci akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, největšího výstavce piva na českém trhu. Identifikovat slabé a silné stránky, které by mohly mít v budoucnu vliv na její současnou pozici na trhu. A zdali současná světová ekonomická krize měla vliv na finanční situaci společnosti. Práce je strukturována do pěti hlavních částí. První část podává informace, které se týkají analyzované společnosti. Druhá část je věnována teoretickým východiskům tykajících se finanční analýzy, která jsou následně prakticky aplikována v třetí části práce. Ve čtvrté části práce je srovnána analyzovaná společnost s významnými konkurenty. Poslední část práce je zaměřena na celkové zhodnocení výkonnosti společnosti. Cílem první kapitoly je pojednat o minulé a současné struktuře samotného pivovarnictví z důvodu významnosti tohoto odvětví v české ekonomice, vymezit základní údaje analyzované společnosti a přiblížit původ pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj. V teoretické části je vysvětlena finanční analýza, její uživatelé a zdroje. Dále jsou popsány metody vzniklé v rámci finanční analýzy, které umožňují hodnotit finanční zdraví podnikatelského subjektu. V třetí části práce je cílem aplikace samotných metod finanční analýzy. V úvodu je provedena analýza majetkové a kapitálové struktury na základě doporučení vycházejících z praktických zkušeností. Další součástí této části je horizontální a vertikální analýza účetních výkazů a analýza určitých poměrových ukazatelů. Dále je využito modelů pro zjištění stability finančního zdraví společnosti. Závěr této části tvoří výpočet výkonnosti podniku na základě ukazatele ekonomické přidané hodnoty. Dalším dílčím cílem práce je mezipodnikové srovnání pomocí spider analýzy. Metoda je aplikována na analyzovanou společnost a významné 12

konkurenty v odvětví pivovarnictví. Z výsledků metody je možné snadno určit postavení analyzované společnosti v souboru vybraných konkurentů. V poslední části práce je z provedené analýzy souhrnně zhodnocena výkonnost

analyzované

společnosti,

naznačena

vzájemná

jednotlivých výsledků a zhodnocen vliv finanční krize na společnost.

13

provázanost

3 ČESKÉ PIVOVARNICTVÍ, AKCIOVÁ SPOLEČNOST PLZEŇSKÝ PRAZDROJ 3.1

HISTORIE PIVOVARNICTVÍ V ČECHÁCH Pivo stejně jako slad a chmel, je více než oprávněně považováno za typický

výrobek České republiky, který zde má dlouholetou tradicí a jehož kvalita se stala světoznámou. Původ piva je však orientován do mnohem starší doby a do jiných oblastí. Již v dobách rané sumerské dynastie mělo pivo v životě tehdejších lidí význačné místo a stalo se i předmětem v zájmu tehdejších vládců. Starobabylonský panovník Chammurabi (1762 - 1750 př. n. l.) nechal doslova vytesat do svého zákoníku i několik ustanovení o trestech za lichvu a falšování při výrobě piva. Prvním dochovaným dokladem o pivu v českých zemích je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. z roku 1088. Nejprve byla výroba piva výsadou jednotlivců (např. měšťanů, šlechty), ve 14. století byly založeny cechy sladovníků a pivovarníků a výroba piva spodním a svrchním kvašením dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. Historicky se odhaduje, že v 16. století bylo v Čechách asi 3 000 pivovárků, městských, klášterních a šlechtických, výroba piva však měla řemeslný charakter. V průběhu 19. století, na základě využití nových vědeckých a technických objevů, pivovarnictví v Čechách postupně přechází na jinou úroveň - stává se průmyslovým podnikáním. V té době byly v českých zemích založeny desítky nových pivovarů a také mnoho malých pivovárků zaniklo. Vedle jiných vzniká v těch letech i pětice dnes nejznámějších českých pivovarů - Plzeňský Prazdroj (1842), Smíchovský Staropramen (1869), pivovar Gambrinus v Plzni (1869), pivovar

Velké

Zprůmyslnění

Popovice pivovarství

(1874) bylo

a

pivovar

provázeno

Budějovický

postupnou

Budvar

(1895).

koncentrací

výroby.

V polovině 19. století bylo v Čechách 1 052 pivovarů a jejich počet se dále 14

snižoval na 666 pivovarů v roce 1912 a na 260 pivovarů v roce 1946. Po roce 1948 byl celý pivovarský průmysl znárodněn. Zásadní zlom v dalším vývoji pivovarského průmyslu v České republice nastal po roce 1989. V tomto roce bylo v českých zemích v provozu již jen 71 pivovarů, které vyrobily celkem 18 200 000 hl piva. Místo plošného direktivního řízení se rozvíjelo konkurenční prostředí mezi zprivatizovanými pivovary, které se převážně ustavily buď jako akciové společnosti, nebo společnosti s ručením omezeným. I pivovarský průmysl, který se nemohl před rokem 1989 rozvíjet podle potřeb, neměl k zajištění své obnovy dostatek finančních prostředků. Přesto však postupně došlo ke konsolidaci českého pivovarství. Pivo dnes u nás vaří 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech. Dále je u nás více než 70 restauračních minipivovarů, z nichž je nejstarší pivovar U Fleků, který byl založen v roce 1499. Všechny ostatní vznikaly po roce 1991.1

200

25000 176 20000 16276

17924

19198 150

129

15000

11418 10000

17475

104

100

9245

79

71 57

5000 0

50

0 1950

1960

1970

1980

1990

2000

počet činných pivovarů

výstav piva v tis.hl

zdroj: zpracováno dle [4] Obr. 1 Vývoj celkového výstavu piva v porovnání s počtem činných průmyslových pivovarů v letech 1950 – 2000

1

Český Svaz Pivovarů a Sladoven [online]. Pivovarství a sladařství v českých zemích. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: 15

Je patrné, že výstav piva rostl i při klesajícím počtu pivovarů, zatímco v roce 1950 vyrobilo 176 pivovarů 9 245 000 hl piva, za padesát let při téměř dvoutřetinovém poklesu pivovarů se výroba zvýšila na více než dvojnásobek, existujících 57 pivovarů vyrobilo 19 128 000 hl piva.

1800

1601

1589

1600 1400 1071

1200

950

1000 800 600

425

400 200

36

0 1950

1960

1970

1980

1990

2000

vývoz piva v tis.hl

zdroj: zpracováno dle [4] Obr. 2 Vývoz piva v letech 1950 – 2000

Stejně tak rostl i vývoz piva. V roce 1950 pivovary téměř nevyvážely, vývoz činil pouhých 36 000 hl piva, ale v roce 2000 již činil vývoz více než 15 000 000 hl piva, což byly téměř tři čtvrtiny z celkového výstavu piva.

3.2

SOUČASNÁ STRUKTURA PIVOVARNICTVÍ V ČECHÁCH Typickou charakteristikou pro český trh s pivem je oligopolní struktura,

kdy přes 80 % piva produkují největší výstavci piva, jako je právě Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovary Staropramen, a. s., Budějovický Budvar, n. p. apod. Výstav ostatních pivovarů rok od roku klesá, v současnosti se menší pivovary podílejí na výstavu piva pouhými 13,8 %.

16

25000

20000

19 897

19 787

19 806 16 305

16 251

16 100

15000

10000

5000

3 706

3 592

3 536

0 2006

celkový výstav piva v tis.hl

2007

domácí spotřeba v tis.hl

2008

vývoz piva v tis.hl

zdroj: zpracováno dle [4] Obr. 3 Vývoj celkového výstavu piva v porovnání s domácí spotřebou a vývozem piva v letech 2006 – 2008

Celkový výstav piva v České Republice nezaznamenával přílišné výkyvy. Roku 2006 dosáhl celkový výstav piva objemu 19 787 405 hl, což bylo o 3,8 % více než v roce 2005. Do té doby to byl nevyšší výstav od roku 1992. Přičemž v domácí spotřebě došlo k 1,8% meziročnímu nárůstu, spotřeba piva dosahovala 16 252 000 hl. V exportu pokračoval trend nárůstu, vyvezlo se 3 535 700 hl piva, tedy o 14 % více jak roku 2005. Roku 2007 byl celkový výstav piva z roku 2006 překonán o 109 925 hl piva. Následující rok došlo k 0,5% snížení. Vývoz piva od roku 2006 i nadále narůstal, ale domácí spotřeba v roce 2008 klesla meziročně o 1,3 %. I přesto můžeme tvrdit, že i při mírném poklesu domácí spotřeby se světové ekonomické problémy odvětví pivovarnictví příliš nedotkly, protože nižší domácí spotřeba byla nahrazována vyšším vývozem.

17

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

2006

2007

2008

zdroj: zpracováno dle [3], [4] Obr. 4 Podíl odběratelských zemí piva v letech 2006 – 2008

Vývoz piva v letech 2000 až 2008 zaznamenal dvojnásobné zvýšení a celkem bylo vyváženo do více než 60 zemí, přičemž se nejvíce vyváželo do Německa a na Slovensko. Až na výjimky vyvážely všechny české pivovary. V roce 2008 se Plzeňský Prazdroj, a. s. podílel na vývozu piva 23,8 %, čímž se stal největším vývozcem piva v České Republice.2

3.3

PŘEDSTAVENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI PLZEŇSKÝ PRAZDROJ Plzeňský Prazdroj, a. s. je vedoucí pivovarnickou jedničkou na evropském

trhu, je nejuznávanějším výrobcem a exportérem piva v České Republice. Na českém trhu zaujímá první místo v objemu prodaného piva. Průkopnickým rokem Plzeňského Prazdroje, a. s. byl rok 1842, kdy byl vyroben první spodně kvašený ležák. Je součástí skupiny SABMiller plc, která je druhou největší 2

Český Svaz Pivovarů a Sladoven [online]. Pivovarství a sladařství v českých zemích. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z:

Český Svaz Pivovarů a Sladoven [online]. Zpráva o českém pivovarství a sladařství. [cit. 31. 3. 2009]. Dostupné z: 18

pivovarnickou skupinou provozující své aktivity v nejméně 60 zemích světa. Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. vyrábí pivo v Plzni, Velkých Popovicích a Šošovicích. Vlastní 13 obchodně distribučních center a zaměstnává kolem 2500 zaměstnanců.

3.3.1 Základní údaje Obchodní jméno:

Plzeňský Prazdroj, a. s.

Sídlo:

U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň

Datum zápisu:

1. května 1992

Identifikační číslo:

45357366

Právní forma:

akciová společnost

Obchodní rejstřík:

vedený Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka 227

Hlavní předmět podnikání:

pivovarnictví a sladovnictví velkoobchod s pivem, potravinami, nápoji zprostředkování

obchodu

s pivem,

potravinami, nápoji specializovaný

maloobchod

s pivem,

vínem, alkoholickými a nealkoholickými nápoji výroba potravních

potravinářských doplňků,

a pomocných látek

19

výrobků, přídavných

provozování

kulturních

a

kulturně

vzdělávacích zařízení – muzeum, výstavy, galerie hostinská činnost3

3.3.2 Nejstarší historie Počátky pivovarnictví v městě Plzeň jsou doloženy k roku 1295 ihned po založení města. V tomto roce král Václav II. udělil právo várečné 260 měšťanům, kteří mohli pivo prodávat ve svém domě. Toto privilegium bylo dědičné. Brzy na to se začaly stavět pivovary, protože výroba piva v pivovarech byla výhodnější. První doložený pivovar se sladovnou v Plzni se datuje k roku 1307. Jak šel čas, vařilo se v Plzni stejné pivo jako kdekoliv jinde. V těchto letech se vařilo pivo dvojího druhu, a to nadkvasné a podkvasné. V Čechách se používalo tzv. svrchní kvašení, charakteristickým rysem byla nižší trvanlivost, protože kvašení probíhalo pět až šest dnů za teploty 20 až 25 stupňů. U bavorského ležáku se používá tzv. spodní kvašení, kdy kvašení probíhá delší dobu při 15 stupních. V Čechách v té době, tj. koncem 30. let 19. století, existovalo 1052 pivovarů, v kterých se v 938 případech včetně pivovaru v Plzni vařilo pivo nekvasné. Tato skutečnost se stala podnětem pro výstavbu nového pivovaru v Plzni, v němž se mělo vyrábět tzv. bavorské pivo, tedy pivo podkvasné. Se stavbou se začalo v roce 1839 a roku 1842 byla v Měšťanském pivovaru zahájena výroba. Výsledným produktem se díky domácím surovinám nestalo tzv. bavorské pivo, ale ležák se skvělou chutí, kterou má Pilsner Urquell dodnes. Sláva tohoto piva, jehož výrobu začala spousta pivovarů napodobovat, donutila pivovar roku 1859 k zapsání ochranné známky Plzeňské pivo, čímž se však zcela nezamezilo

napodobitelům.

Vedla

se

řada

sporů,

ale

největší

nastaly,

když si plzeňský pivovar nechal zapsat ochrannou známku novou, a to Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Tento úspěch stál za výstavbou dalších pivovarů v Plzni. V roce 1869 to byl První akciový pivovar, nyní Gambrinus. Dalším pivovarem byl v roce 1893 Plzeňský společenský pivovar Prior, který po třiceti 3

Plzeňský Prazdroj [online]. [cit. 31. 3. 2009]. Dostupné z: 20

letech splynul s Měšťanským pivovarem. Posledním pivovarem, který vznikl v roce 1910, byl Český plzeňský pivovar akciové společnosti v Plzni Světovar, jenž byl později začleněn do pivovaru Gambrinus. První

světová

válka

plzeňské

pivovarnictví

těžce

poznamenala.

Až v polovině 20. let začalo jít pivo znovu na odbyt. V Plzni nastal tvrdý konkurenční boj, který vyústil ve fúzi plzeňských pivovarů. V roce 1932 ji vytvořil Světovar s Gambrinusem. Vznikl podnik Plzeňské akciové pivovary (PAP). V roce 1933 oba velké pivovary, Měšťanský pivovar a Plzeňské akciové pivovary, utvořily koncern. Roku 1945 došlo ke znárodnění Gambrinusu i Prazdroje a následně ke spojení do jednoho podniku – Plzeňské pivovary. Následovalo další slučování, tentokrát s pivovary v západních Čechách a vznikl tak podnik Západočeské pivovary se sídlem v Plzni. V téže době došlo k vytvoření národního podniku Plzeňský Prazdroj. Privatizací podniků Plzeňské pivovary a Plzeňský Prazdroj vznikla dnešní akciová společnost Plzeňský Prazdroj. Privatizace pivovaru byla dokončena dne 22. 6. 1994 a dne 1. 9. 1994 byla akciová společnost Plzeňský prazdroj zapsána do obchodního rejstříku. Stala se největší pivovarnickou skupinou v České republice, která pokrývala 20 % domácího trhu a podílela se 30 % na českém pivním exportu. Roku 1999 se stala společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. součástí South African Breweries plc. A v letech 1999 - 2002 proběhla fúze se společnostmi Pivovar Radegast, a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s.4

3.3.3 Původ pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj K současnému významnému postavení společnosti Plzeňský Prazdroj na tuzemském trhu přispěla, jak už bylo zmíněno, privatizace, která byla završena v roce 1994. Další významnou událost odstartovala česká vláda v březnu 1998, kdy odsouhlasila vstup japonského peněžního ústavu Nomura Securities and Co. Ltd. 4

Pivovary.info [online]. Historie [cit. 31. 3. 2009]. Dostupné z: 21

(dále jen „Nomura“) do české Investiční a poštovní banky (IPB). IPB byla od února 1998 jediným akcionářem společnosti České pivo, a. s., která vlastnila majoritní podíl v akciové společnosti Plzeňský Prazdroj. Rok před vstupem Nomury do IPB získala dceřiná společnost japonského peněžního ústavu Nomura také majoritní podíl v akciové společnosti Pivovar Radegast. Japonská Nomura se tedy stala majitelem majoritních podílů v obou pivovarech a došlo tím k nepřímé kontrole touto společností. V září 1997 oznámila společnost Nomura poprvé záměr spojit Pivovar Radegast, a. s. a Plzeňský Prazdroj, a. s. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v prosinci 1997 fúzi zamítá, v červnu 1998 předseda ÚOHS zamítá původní rozhodnutí z důvodů technických nejasností ohledně vlastnictví a žádá nové prostudování případu. Další rozhodnutí padlo v srpnu 1998, kdy ÚOHS opět fúzi zamítá a nařizuje společnosti Nomura odprodat do 6 měsíců jeden z jejich podílů v pivovarech. V říjnu 1999 bylo oznámeno uzavření smlouvy mezi japonskou společností Nomura a jihoafrickou společností South African Breweries o koupi obou pivovarů zhruba za dvaadvacet miliard korun. Japonská Nomura si podle dohody se South African Breweries plc podrží ještě nejméně dva roky 49 % akcií, a bude tak druhým největším akcionářem. Dalším významným krokem směřujícím k fúzi bylo v říjnu 1999 schválení nákupu 94,06 % akcií Pivovaru Radegast, a. s. mimořádnou valnou hromadou Plzeňského Prazdroje, a. s. Za podíl v pivovaru zaplatí plzeňská společnost 100 milionů dolarů, tedy zhruba 3,5 miliardy korun. Dne 10. 5. 2000 předložily představenstva společností Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Radegast, a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s. Projekt sloučení společnosti. Spojení tří pivovarů, které v březnu 1999 zlegalizoval ÚOHS, provázely neustálé dohady, více než dva roky blokovaly fúzi čtyři soudní spory s minoritními akcionáři. Všechny spory byly postupně rozhodnuty ve prospěch sloučení. Teprve v říjnu 2002 byl ukončen proces sloučení pivovarů Pivovar Radegast, a. s., Pivovar Velké Popovice, a. s. a Plzeňský Prazdroj, a. s. zápisem do obchodního rejstříku v Plzni, Praze a Ostravě. Fúzi tří českých pivovarů vznikla 22

nová společnost s názvem Plzeňský Prazdroj, a. s., přičemž původní firmy byly zrušeny bez likvidace. Za akcii Pivovaru Radegast, a. s. o jmenovité hodnotě 1000 korun získali akcionáři v nástupnické organizaci 58 akcií o jmenovité hodnotě deset korun. V případě Pivovaru Velké Popovice, a. s. bude jedna akcie jmenovité hodnoty 100 Kč nahrazena čtyřmi akciemi o jmenovité hodnotě deset korun.5 Plzeňský Prazdroj, a. s. se po fúzi se společnostmi Pivovar Radegast, a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s. stal vlastníkem 121 638 ks zaknihovaných akcií ve jmenovité hodnotě 10 Kč. Jsou to akcie na majitele, neregistrované, tedy nejsou veřejně obchodovatelné.

Tab. 1 Vlastní kapitál v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

2004 Základní kapitál Splaceno Emisní ážio Vlastní akcie Kapitálové fondy Zákonný rezervní fond Sociální fond Nerozdělený zisk Vlastní kapitál celkem

2005

2006

2007

2008

1 962 064

1 962 064

1 962 064

1 962 064

2 000 000

100%

100%

100%

100%

100%

550 830

550 830

550 830

550 830

550 830

-30 514

-30 511

0

0

0

8 890

8 890

8 890

8 890

8 890

448 466

448 466

448 466

448 466

410 531

10 885

8 639

5 365

1 315

0

3 873 939

4 871 333

6 283 506

7 782 359

9 660 923

6 915 074

7 963 963

9 445 956 10 943 105 12 811 435

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34]

Fúzí

vzniklá

společnost

disponovala

základním

jměním

ve

výši

1 962 064 tis. Kč, které bylo rozděleno na 239 407 ks akcií na majitele s nominální hodnotou 1 000 Kč, dále na 1 699 613 ks akcií na jméno s nominální hodnotou 1 000 Kč, z toho na 1 ks akcie se zvláštními právy Fondu národního majetku, 5

Pivovary.info [online]. Historie [cit. 31. 3. 2009]. Dostupné z: 23

tzv. zlatou akcii s nominální hodnotou 1 000 Kč, která byla v červnu 2004 přeměna na akcii s běžnými právy, a na 2 304 406 ks akcií na majitele s nominální hodnotou 10 Kč.

Tab. 2 Vlastnické podíly

Pilsner Urquell Investments B. V., Nizozemsko Spolek plzeňských právovářečníků Fyzické osoby Ostaní právnické osoby Celkem

2004

2005

2006

2007

2008

96,85%

96,85%

100,00%

100,00%

100,00%

0,01%

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

3,00%

3,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,14%

0,14%

0,00%

0,00%

0,00%

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%


V září

2004

došlo

ke

schválení

snížení

základního

kapitálu

o 121 638 ks vlastních akcií v hodnotě 10 Kč za akcii. O částce 29 295 tis. Kč, která představovala rozdíl mezi úhrnnou cenou zrušovaných akcií a úhrnnou jmenovitou hodnotou zrušovaných akcií, bylo účtováno jako snížení rezervního fondu společnosti, avšak v srpnu 2005 pominul právní důvod ke snížení základního kapitálu použitím vlastních akcií vzhledem k přejití všech minoritních a vlastních akcií na hlavního akcionáře. V následujícím odstavci je blíže specifikován právě odkup minoritních akcií. V červenci 2005 společnost Pilsner Urquell Investments B. V. uplatnila své právo na výkup akcií minoritních akcionářů a poskytla jim plnění v částce 17 686 Kč za 1 akcii na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, dále za 1 akcii na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč částku 17 686 Kč a částku 177 Kč za 1 akcii na majitele ve jmenovité hodnotě 10 Kč.

24

V květnu 2007 došlo na základě rozhodnutí akcionářů společnosti ke zvýšení základního kapitálu na 2 000 000 tis. Kč ze zákonného fondu a všechny akcie byly přeměněny na akcie s nominální hodnotou 1 000 Kč.6

6

Výroční zprávy společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. za roky končící 31. března 2004 – 2008. Viz [26], [27], [32], [33], [34]. 25

4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINANČNÍ ANALÝZY Pokud bychom hledali historické kořeny finanční analýzy, došli bychom nejspíše k poznání, že finanční analýza je tak stará, jak jsou staré samotné peníze. Je pochopitelné, že její metody a techniky byly poplatné době, ve které fungovaly.

Nelze

srovnávat

rozbory

středověkých

obchodníků

prováděné

bez jakýchkoli technických pomůcek s analýzami sestavovanými za pomoci výkonných počítačů. Postupem času došlo ke změně struktur a úrovně prováděných finančních analýz, jejich principy a důvody sestavování však zůstaly stále stejné nebo velmi podobné.7 V současnosti se neustále mění ekonomické prostředí a spolu s těmito změnami dochází ke změnám rovněž ve firmách, které jsou součástí tohoto prostředí. Úspěšná firma se při svém hospodaření bez rozboru finanční situace firmy již neobejde. Existuje celá řada způsobů, jak definovat pojem finanční analýza. V zásadě nejvýstižnější definicí je však ta, která říká, že finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.8 Podstatou finanční analýzy je použití analytických metod a nástrojů pro

získání

potřebných

informací

z finančních

výkazů

(případně

dalších

informačních zdrojů). Tyto informace zobrazují významné údaje (a trendy v těchto údajích) o výsledcích minulé podnikatelské činnosti hodnoceného subjektu a o současné finanční situaci. Údaje zobrazují důsledky dřívějších podnikatelských rozhodnutí a umožňují i určitý předpoklad v budoucím vývoji podniku.9

7

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. 13 s. 8

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. 9 s. 9

LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1994-5. 59 s. 26

Finanční analýza je specifickým typem analýzy, jejímž smyslem je provést zhodnocení finančního hospodaření. Patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení. Je užitečná pro prověření dat z minulosti, doplnění vypočítané hodnoty podniku při koupi takovéhoto podniku, je východiskem pro sestavování finančního plánu. Existují různé cílové skupiny uživatelů finanční analýzy. Podle cílové skupiny a podle účelu finanční analýzy je možno používat různé zdroje informací.10 I když finanční analýza patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení, tak i ona má svá úskalí. Největším rizikem je její závislost na pravdivosti vstupních účetních dat, proto se klade velký důraz na pravdivost, věrnost zobrazení a srovnatelnost informací obsažených v účetních výkazech. S tímto rizikem souvisí riziko omezení vypovídající schopnosti finančních výkazů, protože české standardy

finančního

výkaznictví

neberou

v některých

směrech

v úvahu

ekonomickou situaci, preferují spíše právní vztah. Dalším rizikem je izolovanost interpretace určitého ukazatele či určité hodnoty. Typickým příkladem je, že při hodnocení finanční situace se klade velký důraz na dosažení zisku, ale pomíjí se hledisko likvidity a finanční stability, podnik se pak může dostat do velmi obtížné situace.11

4.1

UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY Finanční údaje jsou důležitým zdrojem informací o podniku, odrážejí úroveň

podniku a jeho konkurenceschopnost. Zájem o tyto informace má mnoho subjektů, tak jak to vyplývá ze složitosti vztahů podniku. Potřebu finančních informací jednotlivých zainteresovaných subjektů lze rozdělit z různých pohledů. Podle zdrojů finančních prostředků: -

vlastníci (investoři),

10


LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1994-5. 27

-

věřitelé (banky),

-

obchodní věřitelé (dodavatelé).

Podle pravomocí v řízení podniku: -

vlastníci,

-

management podniku,

-

vnitropodnikové hospodářské jednotky.

Podle typu podílu na výstupech podniku:

4.2

-

zaměstnanci,

-

obchodní dodavatelé,

-

banky,

-

investoři,

-

stát,

-

management. 12

ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU Kvalita informací, která podmiňuje úspěšnost finanční analýzy, do značné

míry závisí na použitých vstupních informacích. Použité vstupní informace by měly být nejen kvalitní, ale zároveň také komplexní. Důvodem pro toto tvrzení je fakt, že je nutno podchytit pokud možno všechna data, která by mohla jakýmkoliv

12

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. uprav. vyd. Praha: Ekopress, s r. o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. 28

způsobem zkreslit výsledky hodnocení finančního zdraví firmy. Základní data jsou totiž nejčastěji čerpána z účetních výkazů. Účetní výkazy tedy poskytují informace celé řadě uživatelů a lze je rozdělit do dvou základních částí. Jedná se o účetní výkazy finanční a účetní výkazy vnitropodnikové. Finanční výkazy jsou externími výkazy, neboť poskytují informace zejména externím uživatelům. Dávají přehled o stavu a struktuře majetku, zdrojích krytí, tvorbě a užití výsledku hospodaření a také o peněžních tocích. Je možné je označit jako základ všech informací pro firemní finanční analýzu a to i vzhledem k faktu, že jde o veřejně dostupné informace, které je firma povinna zveřejňovat nejméně jedenkrát ročně. Vnitropodnikové účetní výkazy nemají právně závaznou úpravu a vycházejí z vnitřních potřeb každé firmy, avšak právě využití vnitropodnikových informací vede ke zpřesnění výsledků finanční analýzy a umožní eliminovat riziko odchylky od skutečnosti, neboť se jedná o výkazy, které mají častější frekvenci sestavování a umožňují vytváření podrobnějších časových řad, což je z hlediska finanční analýzy velmi důležité.13 Abychom mohli úspěšně začít zpracovávat finanční analýzu, jsou důležité zejména základní účetní výkazy, a to rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow). Rozvaha a výkaz zisku a ztrát jsou účetní výkazy, jejichž struktura je závazně stanovena Ministerstvem financí a jsou závaznou součástí účetní závěrky v soustavě podvojného účetnictví. K účetním výkazům se v rámci závěrky připojuje ještě příloha, která musí obsahovat údaje o příslušné účetní jednotce, informace o účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, dále musí obsahovat doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Oproti rozvaze a výkazu zisku a ztrát není výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (přehled o peněžních tocích) standardizován, což však neznamená, že by měl nižší informační hodnotu než předchozí dva výkazy. Naopak je možné říci, že jeho význam v čase roste, neboť dynamika vývoje ekonomických činností vyžaduje

13


co nejdynamičtější informace, což bezesporu přehled o peněžních tocích může efektivně splňovat.14 Dalším významným zdrojem informací je i výroční zpráva, kterou připravují účetní jednotky podléhající auditu. Výroční zpráva má obsahovat účetní závěrku, auditorskou zprávu o účetní závěrce, údaje o skutečnostech, které se vztahují k účetní závěrce, předpokládaný vývoj podniku, jeho finanční situaci a v případě emitentů registrovaných papírů navíc prospekt těchto cenných papírů.15 Přestože účetní výkazy představují pro finanční analýzu důležitý podklad, mají samy o sobě slabé stránky, které jsou dány jejich konstrukcí a užívanými účetními praktikami. Účetní výkazy pracují s údaji, které se vždy vztahují k minulosti a pracují tedy s rizikem, že stav zachycený ve výkazech a aplikovaný na dnešní ohodnocení nemusí být již aktuální. Proto je pro stanovení vývoje finanční situace třeba mít k dispozici údaje alespoň ze dvou různých časových období – zpracované ke dvěma různým časovým okamžikům.16

4.2.1 Rozvaha Je základním účetním výkazem, který ukazuje finanční situaci firmy. Zobrazuje hodnoty ve statické podobě, tzn. k okamžiku sestavení účetní závěrky. Zachycuje stav majetku na jedné straně (aktiva) a stav závazků na straně druhé (pasiva) k určitému datu. Levá strana je označována jako majetková struktura a uvádí přehled o tom, co firma vlastní a co ji jiné ekonomické subjekty dluží. 14

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. 21-22 s. 15

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1994-5. KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6. 16

BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš.vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2006. ISBN 80-7261-145-3. 30

Pravá strana zachycuje zdroje krytí majetkové struktury, tzn. kapitálovou strukturu, a uvádí přehled o tom, co firma do podnikání vložila (vlastní kapitál) a co dluží jiným ekonomickým subjektům. Rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici - suma aktiv se musí rovnat sumě pasiv. Při analýze rozvahy tedy sledujeme stav majetku, strukturu aktiv a pasiv, a ne tok peněz ve firmě.17

4.2.2 Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Podává přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Je to výkaz o pohybu výnosů a nákladů ve firmě. Za výnosy se považují peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. Z výše uvedeného vyplývá, že nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné hotovostní toky – příjmy a výdaje, a proto ani

výsledný

čistý

hospodařením podniku.

zisk

neodráží

čistou

skutečnou

hotovost

získanou

18

Analýzou výkazu zisku a ztráty zjišťujeme vliv jednotlivých položek výkazu na výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření má více stupňů, které se od sebe liší vstupujícími náklady a výnosy. Rozlišuje se výsledek hospodaření provozní,

17

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1994-5. KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6. 18

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. 40 s. 31

finanční a mimořádný, přičemž suma těchto výsledků tvoří výsledek hospodaření za účetní období, který podléhá zdanění dle zákona o dani z příjmu.19

4.2.3 Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) Výkaz cash flow je součástí přílohy k účetní závěrce a podchycuje peněžní toky, tzn. příjmy a výdaje podniku, které podnik skutečně realizoval za dané účetní období. Vypovídá o způsobu vytvoření peněžních zdrojů a o jejich použití za určité období. Zobrazuje přehled o peněžních tocích, které jsou ve formě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (krátkodobý likvidní finanční majetek).20 Pro analýzu CF je možno použít buď přímou, nebo nepřímou metodu. Přímá metoda znamená provést totální bilanci všech příjmů a výdajů, přičemž CF se určí jako rozdíl. Pro rozborové účely je výhodnější a přehlednější použít metodu nepřímou, při které je výkaz CF stanoven jako součást čistého zisku po zdanění a odpisů za dané období a přírůstků (úbytků) příslušných položek aktiv a pasiv oproti počátečnímu stavu.21 Z obsahového

hlediska

jsou

uváděny

tři

peněžní

toky.

Prvním

z nich je peněžní tok z provozní činnosti, čímž se rozumí hlavní výdělečné činnosti účetní jednotky. Druhým peněžním tokem je peněžní tok z investiční činnosti, kterým se rozumí činnosti, které nejsou považovány za činnosti provozní a souvisejí s investováním. A posledním peněžním tokem je peněžní tok z finanční činnosti, který má za následek změny vlastního kapitálu a závazků.22

19

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. 20

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6.

21

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. uprav. vyd. Praha: Ekopress, s r. o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. 57 s. 22


Výhodou výkazu CF je, že není ovlivněn odpisy na rozdíl od hospodářského výsledku a není zkreslen časovým rozlišením. Slouží především pro posouzení likvidity podniku.23

4.3

BILANČNÍ PRAVIDLA Rozumí se jimi doporučení, kterými by se měl management řídit

ve financování firmy s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Jinými slovy hodnotí základní rozvahové vztahy. Obvykle jsou uváděna čtyři pravidla: Zlaté bilanční pravidlo financování Toto pravidlo říká, že je nezbytné „slaďovat“ časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých je financování. Zde platí, že stálá aktiva financujeme především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobé složky majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Sleduje vztahy na straně pasiv a říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat cizí zdroje, v krajním případě se mají rovnat. Zlaté pari pravidlo Jde o vztah stálých aktiv a vlastních zdrojů. Má se za to, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdrojů, a proto se tyto dvě položky rovnají jen v krajním případě. Jedná se o poměrně konzervativní pravidlo, které není příliš dodržováno z důvodu nemožnosti využívat výhody plynoucí z financování cizími zdroji.

23

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6.


Zlaté poměrové pravidlo Tempo růstu investic by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu předstihovat tempo růstu tržeb.24

4.4

METODY FINANČNÍ ANALÝZY V rámci finanční analýzy vznikla celá řada metod hodnocení finančního

zdraví firmy, které je možno s úspěchem aplikovat. Z metodologického hlediska je ale potřeba si uvědomit, že při realizaci finanční analýzy musíme dbát na přiměřenost volby metod analýzy. Volba metody musí být učiněna s ohledem na spolehlivost, nákladnost a účelnost. To znamená, že musí odpovídat předem zadanému cíli.25 Dále je nutné si uvědomit, komu jsou výsledky určeny a na základě toho danou finanční analýzu přizpůsobit potřebám uživatele. V ekonomii se obvykle rozlišují dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů, a to fundamentální analýza a analýza technická.26 Fundamentální finanční analýza se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaného matematického aparátu. Technickou finanční analýzou rozumíme kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž výsledky zpracování jsou opět kvantitativně, ale i kvalitativně vyhodnocovány.27 Oba přístupy si jsou velmi blízké a vzájemně se kombinují. Na základě výše uvedeného lze finanční analýzu řadit mezi technické analýzy. Finanční analýza 24

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6. 53 s. 25




využívá v zásadě dvě skupiny metod, a to metody elementární a metody vyšší. Vyšší metody finanční analýzy nepatří k metodám univerzálním. Použití těchto metod je závislé na hlubších znalostech matematické statistiky, ale také hlubších teoretických i praktických ekonomických znalostech. Nejsou používány běžně ve firemní praxi. Těmito metodami se zpravidla zabývají specializované firmy.28

4.4.1 Metody elementární analýzy Finanční analýza pracuje s ukazateli. Při práci s nimi si je nutné uvědomit, zda se jedná o tokové či stavové veličiny. Stavové veličiny vyjadřují určitý stav, kdežto tokové dávají informace o údajích za určitý časový interval. Extenzivní (objemové) a intenzivní (relativní) ukazatelé jsou dalším druhem členění.

Extenzivní

podávají

informace

o

rozsahu

analyzované

položky

a jsou uváděny v objemových jednotkách. Využívá se zejména k procentnímu rozboru a k analýze vývojových trendů. Intenzivní ukazatelé podávají informace o míře využitelnosti, o síle a rychlosti změny extenzivních ukazatelů. Typickými intenzivními ukazateli jsou poměrové ukazatelé. Dále rozlišujeme ukazatele na absolutní, rozdílové a poměrové. Absolutní ukazatele vycházejí přímo z posuzování hodnot jednotlivých položek základních účetních výkazů. Tento přístup je však poměrně omezený, neboť nezpracovává žádnou matematickou metodu. Rozdílové ukazatele se vypočítávají jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv. Poměrové ukazatele tvoří nejpočetnější a zároveň nejvyužívanější skupinu ukazatelů a jsou definovány jako podíl dvou položek nejčastěji ze základních účetních výkazů.29

28



Elementární metody lze členit do několika skupin, které však jako celek ve svém důsledku znamenají komplexní finanční rozbor hospodaření podniku.30 analýza stavových ukazatelů

analýza rozdílových a tokových ukazatelů

horizontální analýza vertikání analýza

analýza fondů analýza cash flow

elementární metody přímá analýza intenzivních ukazatelů

ukazatele rentability ukazatele aktivity ukazatele zadluženosti ukazatele likvidity

analýza soustav ukazatelů

zdroj: zpracováno dle [37, s. 44] Obr. 5 Metody elementární analýzy

4.4.1.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů Do této skupiny patří horizontální analýza (analýza trendu) a vertikální analýza (procentní rozbor) účetních výkazů.

4.4.1.1.1

Horizontální analýza

Horizontální analýza počítá meziroční procentní změny u každé položky výkazu, porovnává jednotlivé hodnoty. Pomocí ní lze odhalit změny, které nastaly v podniku, a lze rozpoznat hlavní trend v hospodaření podniku. Výstupy

30


horizontální analýzy je možné vyjádřit jak v absolutní hodnotě, tak v podobě indexů a to buď bazických, nebo řetězových.31 Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období. Řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.32

4.4.1.1.2

Vertikální analýza

Vertikální analýza vyjadřuje podíl určité hodnoty k celku v procentech. U rozvahy bývá jako základ zvolena suma aktiv či pasiv, u výkazu zisku a ztrát obvykle tržby. Posuzuje se tak struktura významných položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tato analýza umožňuje použití po delší časové období při zajištění srovnatelnosti údajů. Je možné použít ji při porovnávání podniku s jinými podniky v tomtéž oboru podnikání.33

4.4.1.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů Analýza

rozdílových

a

tokových

ukazatelů

se

zabývá

analýzou

těch základních účetních výkazů, které v sobě primárně nesou tokové položky. Jde tedy zejména o výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow, nicméně stranou nezůstává ani rozvaha, neboť analýzu oběžných aktiv je možno provést také pomocí rozdílových ukazatelů.

31

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.


LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1994-5. 71 s.

33



Analýza

fondů

finančních

prostředků

patří

k metodám

s využitím

rozdílových ukazatelů a je zaměřena především na čistý pracovní kapitál (NWC, net working capital), který slouží k určení optimální výše každé položky oběžných aktiv a stanovení jejich celkové přiměřené výše. Je však možné tuto analýzu také použít jako jeden z nástrojů při hledání vhodného způsobu financování oběžných aktiv.34

4.4.1.2.1

Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál se počítá jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Jedná se o část oběžných aktiv krátkodobého majetku, který je financován dlouhodobými finančními zdroji a podnik s ním může volně disponovat při realizaci svých záměrů. Můžeme jej i chápat jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část nebo všechny své krátkodobé závazky. Jde tedy o jakýsi „polštář“ v případě finanční nouze. Čistý pracovní kapitál je rovněž měřítkem likvidity a má úzkou návaznost na ukazatel běžné likvidity, který nepřímo vyjadřuje velikost čistého pracovního kapitálu.35 Velikost čistého pracovního kapitálu je významným indikátorem platební schopnosti podniku. Čím vyšší je, tím větší by měla být při dostatečné likvidnosti jeho složek schopnost podniku hradit své finanční závazky. Nabývá-li záporné hodnoty, jedná se o tzv. nekrytý dluh.36

4.4.1.2.2

Analýza cash flow

Záměrem analýzy cash flow je vyjádřit a poměřit vnitřní finanční sílu podniku, tj. schopnost vytvářet z vlastní hospodářské činnosti přebytky použitelné

34




k financování existenčně důležitých potřeb – úhrada závazků, výplata dividend či financování investic.37

4.4.1.3 Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza) Ve finanční analýze patří k nejpoužívanějším metodám, protože se jedná o nejrychlejší metodu, která vychází ze základních účetních výkazů, převádí hrubé údaje na komparativní bázi, a tudíž umožňuje srovnávat základní finanční charakteristiky podniku v čase, s jinými společnostmi či s průměrem odvětví, do kterého podnik patří. Dále slouží jako vstupní data do složitějších metod finanční analýzy. K nejběžnějším používaným ukazatelům poměrové analýzy s širokou vypovídající schopností patří ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti.38

4.4.1.3.1

Ukazatele rentability (výnosnosti)

Jsou klíčovým způsobem, kterým se hodnotí schopnost podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti. Nejčastěji se vychází ze dvou základních účetních výkazům a to z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy, přičemž důraz je kladen na výkaz zisku a ztrát. Konstruuje se poměrem položky odpovídající výsledku hospodaření s nějakým druhem kapitálu, resp. tržeb. Ukazatele rentability by v časové řadě měly mít obecně rostoucí tendenci. Obecně je rentabilita vyjadřována poměrem zisku k částce vloženého kapitálu. Můžeme se setkat s různým výkladem jak vloženého kapitálu, tak zisku. Zisk je kategorie, která je sama o sobě velmi široká. Pro finanční analýzu jsou nejdůležitější tři kategorie zisku, které je možné vyčíst přímo z výkazu zisku a ztrát. První kategorií je zisk EBIT (ernings before interest and tax) – zisk před 37


RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6. BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš.vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2006. ISBN 80-7261-145-3. 39

odečtením úroků a daní, který odpovídá provoznímu výsledku hospodaření. Ve finanční analýze se využívá tam, kde je nutno zajistit mezipodnikové srovnání. Vychází se z faktu, že když budou mít firmy stejné daňové zatížení, mají rozdílnou bonitu z hlediska věřitelského, tudíž by mohla výše úroků ovlivnit náhled na tvorbu výsledku

hospodaření

v hlavní

podnikatelské

činnosti.

Druhou

kategorií

je EAT (ernings after tax) – zisk po zdanění nebo také čistý zisk, jde o tu část zisku, kterou můžeme dělit na zisk k rozdělení (dividendy prioritních a kmenových akcionářů) a zisk nerozdělený (slouží k reprodukci v podniku). Ve výkazu zisku a ztráty odpovídá výsledku hospodaření za běžné účetní období. Třetí kategorií je EBT (ernings before tax) – zisk před zdaněním, tedy provozní zisk již snížený nebo zvýšený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, od kterého ještě nebyly odečteny daně. Využijeme jej tam, kde chceme zajistit srovnání výkonnosti firem s rozdílným daňovým zatížením.39

ࡾࡻ࡭ ሺ࢘ࢋ࢚࢛࢘࢔ ࢕࢔ ࢇ࢙࢙ࢋ࢚࢙ሻ =

ࡱ࡮ࡵࢀ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ

Rentabilita aktiv (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost firmy, její výdělečnou schopnost, nebo také produkční sílu. Odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány.

ࡾࡻࡱ ሺ࢘ࢋ࢚࢛࢘࢔ ࢕࢔ ࢋ࢛ࢗ࢏࢚࢟ሻ =

ࡱ࡭ࢀ ࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔í ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky podniku. Pomocí něho mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice.

39


ࡾࡻ࡯ࡱ ሺ࢘ࢋ࢚࢛࢘࢔ ࢕࢔ ࢉࢇ࢖࢏࢚ࢇ࢒ ࢋ࢓࢖࢒࢕࢟ࢋࢊሻ =

ࡱ࡮ࡵࢀ ࢂࡷ + ࢊ࢒࢕࢛ࢎ࢕ࢊ࢕࢈é ࢠá࢜ࢇࢠ࢑࢟

Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROCE) vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. Lze říci, že komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti.

ࡾࡻࡿ ሺ࢘ࢋ࢚࢛࢘࢔ ࢕࢔ ࢙ࢇ࢒ࢋ࢙ሻ =

ࡱ࡭ࢀ ࢚࢘ž࢈࢟

Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Tomuto ukazateli se v praxi někdy také říká ziskové rozpětí a slouží vyjádření ziskové marže.40

4.4.1.3.2

Ukazatele likvidity

Pojmem likvidita se rozumí schopnost podniku přeměnit danou složku majetku na peněžní hotovost a tou uhradit včas své splatné krátkodobé závazky. Pro existenci podniku je likvidita nezbytností, protože úzce souvisí se solventností nebo též s platební schopností podniku. V případě nedostatku likvidity není podnik schopen splácet své závazky, dostává se do platební neschopnosti, čímž se stává nesolventní, a tato situace může vést až k bankrotu. Na jedné straně tedy musí mít podnik dostatek likvidních prostředků, ale na druhé straně je přílišné množství nepříznivé,

protože

nedochází

k dostatečnému

zhodnocování

finančních

prostředků, stává se méně rentabilní. Je tedy nutné najít vyváženost. Zpravidla se používají tři základní ukazatele.

ࡻ࢑ࢇ࢓ž ࢏࢚á ࢒࢏࢑࢜࢏ࢊ࢏࢚ࢇ ሺࢉࢇ࢙ࢎ ࢘ࢇ࢚࢏࢕ሻ =

࢖࢕ࢎ࢕࢚࢕࢜é ࢖࢒ࢇ࢚ࢋ࢈࢔ı́ ࢖࢘࢕࢙࢚ř ࢋࢊ࢑࢟ ࢊ࢒࢛ࢎ࢟ ࢙ ࢕࢑ࢇ࢓ž ࢏࢚࢕࢛ ࢙࢖࢒ࢇ࢚࢔࢕࢙࢚ı́

40


Označována též jako likvidita 1. stupně počítá s nejlikvidnějšími položkami rozvahy. Pojmem pohotové platební prostředky se rozumí ekvivalenty hotovosti, tedy peníze na účtech či v pokladně, ceniny, obchodovatelné cenné papíry. Jde o finanční majetek, který má podnik k dispozici prakticky ihned nebo v krátké době.

ࡼ࢕ࢎ࢕࢚࢕࢜á ࢒࢏࢑࢜࢏ࢊ࢏࢚ࢇ ሺࢇࢉ࢏ࢊ ࢚ࢋ࢙࢚ሻ =

ሺ࢕࢈ěž࢔á ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ − ࢠá࢙࢕࢈࢟ሻ ࢑࢘á࢚࢑࢕ࢊ࢕࢈é ࢊ࢒࢛ࢎ࢟

Bývá označována jako likvidita 2. stupně a poměr čitatele a jmenovatele by měl být 1:1. V takové situaci je podnik schopen hradit své závazky, přičemž nemusí prodávat své zásoby.

࡮ěž࢔á ࢒࢏࢑࢜࢏ࢊ࢏࢚ࢇ ሺࢉ࢛࢘࢘ࢋ࢔࢚ ࢘ࢇ࢚࢏࢕ሻ =

࢕࢈ěž࢔á ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢑࢘á࢚࢑࢕ࢊ࢕࢈é ࢊ࢒࢛ࢎ࢟

V literatuře bývá označována jako likvidita 3. stupně a jedná se o ukazatel, který vypovídá o tom, kolikrát lze uspokojit věřitele podniku, když podnik veškerá svá oběžná aktiva promění v hotovost.41

4.4.1.3.3

Ukazatelé aktivity

Pomocí těchto ukazatelů je možné zjistit, zda podnik využívá jednotlivé části aktiv přiměřeně k hospodářským aktivitám a jaký to má vliv na výnosnost a likviditu. Jedná se o kombinované ukazatelé vycházející z rozvahy (majetek) a z výkazu zisku a ztrát (tržby), které mají podobu obratu, přičemž rychlost obratu může být signálem jak blížícího se problému tak podnikatelské příležitosti. 41

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6. BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš.vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2006. ISBN 80-7261-145-3. KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. 42

ࡻ࢈࢘ࢇ࢚ ࢇ࢑࢚࢏࢜ ሺࢀ࢕࢚ࢇ࢒ ࡭࢙࢙ࢋ࢚࢙ ࢀ࢛࢘࢔࢕࢜ࢋ࢘ ࡾࢇ࢚࢏࢕ሻ =

࢚࢘ž࢈࢟ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

Vyjadřuje efektivnost využití celkových aktiv, tedy kolikrát za rok se obrátí celková aktiva. Podnik využívá majetek efektivněji, čím je ukazatel vyšší.

ࡰ࢕࢈ࢇ ࢕࢈࢘ࢇ࢚࢛ ࢇ࢑࢚࢏࢜ =

ࢉࢋ࢒࢑࢕࢜á ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ × ૜૟૙ ࢚࢘ž࢈࢟

Vyjadřuje ve dnech dobu, kdy dojde k obratu majetku ve vztahu k tržbám, přičemž trendem je co nejkratší doba.

ࡻ࢈࢘ࢇ࢚ ࢠá࢙࢕࢈ ሺࡵ࢔࢜ࢋ࢔࢚࢕࢘࢟ ࢀ࢛࢘࢔࢕࢜ࢋ࢘ ࡾࢇ࢚࢏࢕ሻ =

࢚࢘ž࢈࢟ ࢠá࢙࢕࢈࢟

Udává intenzitu využití zásob v průběhu roku, jinými slovy kolikrát byla položka zásob vyskladněna a znovu uskladněna.

ࡰ࢕࢈ࢇ ࢕࢈࢘ࢇ࢚࢛ ࢠá࢙࢕࢈ =

ࢠá࢙࢕࢈࢟ × ૜૟૙ ࢚࢘ž࢈࢟

Stanovuje počet dnů vázanosti zásob v podniku do dne jejich spotřeby či prodeje. Za optimální jev se považuje klesající trend ukazatele. Jestliže se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu se snižuje, resp. zrychluje, pak je situace podniku dobrá. Ale mezi optimální velikostí zásob a rychlostí obratu zásob musí existovat vztah tak, aby zásoby zajišťovaly plynulou výrobu a podnik byl schopen reagovat na poptávku.

43

ࡰ࢕࢈ࢇ ࢕࢈࢘ࢇ࢚࢛ ࢖࢕ࢎ࢒ࢋࢊá࢜ࢋ࢑ =

࢖࢕ࢎ࢒ࢋࢊá࢜࢑࢟ × ૜૟૙ ࢚࢘ž࢈࢟

Vypovídá o délce inkasa peněz, udává průměrnou délku plateb faktur a je důležitý z hlediska plánování toků peněz. Překračuje-li ukazatel neustále dobu splatnosti, je nutné se zaměřit na dotyčného dlužníka.

ࡰ࢕࢈ࢇ ࢕࢈࢘ࢇ࢚࢛ ࢠá࢜ࢇࢠ࢑ů =

ࢠá࢜ࢇࢠ࢑࢟ × ૜૟૙ ࢚࢘ž࢈࢟

Ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou podnik neuhradil závazky dodavatelům a využívá obchodní úvěr.42

4.4.1.3.4

Ukazatele finanční stability a zadluženosti

Pojmem

zadluženost

vyjadřujeme

skutečnost,

že

podnik

používá

k financování svých aktiv cizí zdroje, tedy dluh. Ukazatelé zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Používáním cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. V dnešní době je prakticky nemyslitelné, aby podnik financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo naopak jen z kapitálu cizího. Použití pouze vlastního kapitálu by totiž znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na druhé straně financování všech podnikových aktiv jen cizím kapitálem je vyloučeno již proto, že v právních předpisech je zakotvena určitá povinná výše vlastního kapitálu při zahájení podnikání. Na financování podnikových aktiv se proto podílí jak vlastní, tak cizí kapitál.43

42

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. uprav. vyd. Praha: Ekopress, s r. o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. 43

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. 85 s. 44

Analýza zadluženosti srovnává nejprve rozvahové položky a na základě toho určí, v jakém rozsahu jsou firemní aktiva financována cizími zdroji. Poté se zaměří na ukazatele odvozené z položek výkazu zisku a ztráty a určí, kolikrát jsou náklady na cizí financování pokryty provozním ziskem.44

ࢂěř࢏࢚ࢋ࢒࢙࢑é ࢘࢏ࢠ࢏࢑࢕ ሺࡰࢋ࢈࢚ ࢘ࢇ࢚࢏࢕ሻ =

ࢉ࢏ࢠí ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒ ࢉࢋ࢒࢑࢕࢜á ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ

Zpravidla se jím vyjadřuje celková zadluženost, kde cizí kapitál je roven součtu rezerv, dlouhodobých závazků, krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím je vyšší věřitelské riziko. V současnosti dává většina podniků přednost krátkodobému využívání cizích zdrojů, které z hlediska věřitele představuje méně rizikový zdroj financování. Z hlediska podniku a jeho finanční stability může být využívání krátkodobých cizích zdrojů diskutabilní.45

ࡷ࢕ࢋࢌ࢏ࢉ࢏ࢋ࢔࢚ ࢙ࢇ࢓࢕ࢌ࢏࢔ࢇ࢔ࢉ࢕࢜á࢔í ሺࡱ࢛ࢗ࢏࢚࢟ ࢘ࢇ࢚࢏࢕ሻ =

࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔í ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒ ࢉࢋ࢒࢑࢕࢜á ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ

Charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu a udává, do jaké míry je podnik schopen krýt své prostředky (majetek) vlastními zdroji a jak vysoká je jeho finanční samostatnost. Platí, že zvyšování tohoto ukazatele znamená upevňování finanční stability, ale je třeba vzít v úvahu, že neúměrně vysoký ukazatel může vést k poklesu výnosnosti vložených prostředků.46

44

BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš.vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2006. ISBN 80-7261-145-3. 62 s. 45


DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. uprav. vyd. Praha: Ekopress, s r. o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. 73 s. 45

ࢆࢇࢊ࢒࢛žࢋ࢔࢕࢙࢚ ࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔íࢎ࢕ ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒࢛ ሺࡰࢋ࢈࢚/ࡱ࢛ࢗ࢏࢚࢟ ࢘ࢇ࢚࢏࢕ሻ =

ࢉ࢏ࢠí ࢠࢊ࢘࢕࢐ࢋ ࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔í ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒

Z důvodu, že právě nastavení této proporce zásadně ovlivňuje míru finančního rizika spojeného s podnikatelskou činností, jde o klíčový ukazatel. Investory je vnímán jako klíčová charakteristika, která je vždy doplňována ukazatelem úrokového krytí. Převrácená hodnota ukazatele měří míru finanční samostatnosti podniku.47

Ú࢘࢕࢑࢕࢜é ࢑࢚࢘࢟í =

ࡱ࡮ࡵࢀ ࢔á࢑࢒ࢇࢊ࢕࢜é ú࢘࢕࢑࢟

Ukazuje velikost bezpečnostního polštáře pro věřitele. Udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky a kolikrát by se mohl provozní zisk snížit před tím, než se společnost dostane na úroveň, kdy již nebude schopna zaplatit své úrokové povinnosti.48

4.4.1.4 Analýza soustav ukazatelů Představuje metody, které využívají výše uvedené rozborové postupy a vzájemně je kombinují. Soustavy jsou sestavovány proto, že každý z ukazatelů hodnotí stav podniku nebo jeho vývoj jediným číslem, ale ekonomický proces má mnoho vlastností, a proto jakýkoliv zásah do procesu vyvolá nejen požadovaný účinek, ale i řadu jiných důsledků. Základní funkcí těchto soustav je vysvětlit vliv změny jednoho nebo více ukazatelů na celé hospodaření firmy, ulehčit a zpřehlednit analýzu dosavadního vývoje podniku a poskytnout podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska firemních či externích cílů.

47

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. 85 s.

48

BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš.vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2006. ISBN 80-7261-145-3. 64 s. 46

Důležitou skupinu v oblasti soustav ukazatelů tvoří metody účelově vybraných ukazatelů. Tyto metody mají společnosti přiřadit jeden výsledný hodnotící koeficient, který do značné míry usnadní rozhodování o stabilitě či nestabilitě finančního zdraví firmy. Do této kategorie patří bonitní a bankrotní modely.49

4.4.1.4.1

Bonitní modely

Na základě bonitních modelů zjišťujeme, zda je firma schopna dostát svým závazkům v čas a v plné výši, tedy určujeme pomocí nich důvěryhodnost firmy. V praxi lze bonitu firmy zjišťovat z celé řady bonitních modelů, které ji zjišťují především na základě bodového hodnocení, jedná se např. o Tamariho model, o soustavu bilančních analýz dle Rudolfa Douchy a Kralickův rychlý test. Kralickův rychlý test Jedná se o model vycházející ze čtyř ukazatelů, kde dva hodnotí finanční stabilitu firmy a dva rentabilitu firmy. Na základě hodnoty každého ukazatele dochází k určitému obodování. Průměr bodů představuje výsledek.

Tab. 3 Stupnice hodnocení ukazatelů

Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách ROA

Výborně 1

Velmidobře 2

Dobře 3

Špatně 4

Ohrožení 5 negativní

> 30 %

> 20 %

> 10 %

>0%

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12 let

> 30 let

> 10 %

>8%

>5%

>0%

negativní

> 15 %

> 12 %

>8%

>0%

negativní

zdroj: zpracováno dle [15, s. 75]

49


V původním modelu počítal autor s tzv. bilančním cash flow, které se stávalo z výsledku hospodaření za účetní období, ke kterému byly přičteny odpisy, odečteno saldo přechodných aktiv a přičteno saldo přechodných pasiv. Pro potřeby této analýzy bonity se cash flow bude počítat jako součet výsledku hospodaření za účetní období, odpisů a změn stavu rezerv.

ࡷ࢜ó࢚á ࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔íࢎ࢕ ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒࢛ =

ࡰ࢕࢈ࢇ ࢙࢖࢒áࢉࢋ࢔í ࢊ࢒࢛ࢎ࢛ ࢠ ࡯ࡲ =

࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔í ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

ሺࢊ࢒࢕࢛ࢎ࢕ࢊ࢕࢈é ࢠá࢜ࢇࢠ࢑࢟ + ࢑࢘á࢚࢑࢕ࢊ࢕࢈é ࢠá࢜ࢇࢠ࢑࢟ሻ ࢉࢇ࢙ࢎ ࢌ࢒࢕࢝

Ukazateli charakterizující finanční stabilitu firmy jsou ukazatel kvóty vlastního kapitálu, který vypovídá o finanční síle firmy, a ukazatel doby splácení dluhu z cash flow, tedy za jak dlouho by byla firma schopna splatit všechny své závazky v případě každoročního stejného generování cash flow jako za právě analyzované období.

࡯ࢇ࢙ࢎ ࢌ࢒࢕࢝ ࢜ ࢚࢘ž࢈áࢉࢎ =

ࡾࢋ࢔࢚ࢇ࢈࢏࢒࢏࢚ࢇ ࢇ࢑࢚࢏࢜ =

ࢉࢇ࢙ࢎ ࢌ࢒࢕࢝ ࢚࢘ž࢈࢟

ࡱ࡮ࡵࢀ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

48

K ukazatelům vyjadřující rentabilitu firmy se řadí rentabilita tržeb, kde zisk je nahrazen cash flow, a rentabilita aktiv, která vyjadřuje celkovou výdělečnou schopnost.50

4.4.1.4.2

Bankrotní modely

Bankrotní modely by měly podávat informaci o tom, zda není firma ohrožena bankrotem. Předpokladem pro bankrotní modely je fakt, že každá firma může zbankrotovat a symptomy bankrotu se objevují již určitou dobu před touto událostí. K bankrotním modelům, které se snaží odpovědět na otázku, zda je firma ohrožena bankrotem, patří např. Altmanův model, Tafflerův model a model „IN“. Altmanův model Altmanův model je typickým příkladem souhrnného indexu hodnocení a vychází z propočtu globálních indexů. Původním záměrem bylo zjistit, jak by se daly od sebe co nejjednodušeji odlišit bankrotující firmy od těch, u kterých je pravděpodobnost bankrotu minimální. Na základě diskriminační metody byly určeny váhy jednotlivých poměrových ukazatelů, které jsou zahrnuty do tohoto modelu. Dále Altmanův model rozlišuje, zda jsou či nejsou společnosti obchodovatelné na burze. Odlišnost spočívá ve vahách jednotlivých poměrových ukazatelů. Pro potřeby této práce lze využít model pro společnosti veřejně neobchodovatelné na burze.

ࢆ = ૙, ૠ૚ૠ ࢄ૚ + ૙, ૡ૝ૠ ࢄ૛ + ૜, ૚૙ૠ ࢄ૜ + ૙, ૝૛૙ ࢄ૝ + ૙, ૢૢૡ ࢄ૞

ࢄ૚ =

č࢏࢙࢚ý ࢖࢘ࢇࢉ࢕࢜࢔í ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

50

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5. 49

ࢄ૛ =

࢔ࢋ࢘࢕ࢠࢊě࢒ࢋ࢔ý ࢠ࢏࢙࢑ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

ࢄ૜ =

ࢄ૝ =

࢚࢘ž࢔í ࢎ࢕ࢊ࢔࢕࢚ࢇ ࢜࢒ࢇ࢙࢚࢔íࢎ࢕ ࢑ࢇ࢖࢏࢚á࢒࢛ účࢋ࢚࢔í ࢎ࢕ࢊ࢔࢕࢚ࢇ ࢉࢋ࢒࢑࢕࢜éࢎ࢕ ࢠࢇࢊ࢒࢛žࢋ࢔í

ࢄ૞ =

Vypočtený

ࡱ࡮ࡵࢀ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

výsledek

je

࢚࢘ž࢈࢟ ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢉࢋ࢒࢑ࢋ࢓

možno

interpretovat

ve

třech

pásmech.

Je-li výsledek v rozmezí 1,81 – 2,98 nelze firmu jednoznačně hodnotit za úspěšnou ani problémovou, nachází se v šedé zóně. Pokud však je výsledek vyšší než 2,99, jedná se o firmu s uspokojivou finanční situací, ale pokud se hodnoty pohybují pod 1,81, existuje ve firmě poměrně výrazný problém, který může vést až k bankrotu.51

4.5

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU V důsledku využívání cizího kapitálu se stává firma otevřenější vůči

veřejnosti

a

nejdůležitějším

kritériem

se

proto

stává

hodnota

podniku

pro akcionáře tzv. shareholder value. Konkrétním ukazatelem vyjadřující nejlépe maximalizaci shareholder value je ukazatel ekonomické přidané hodnoty

51


(EVA, economic value added), jejímž autorem je poradenská společnost Stern Stewart & Co., která vlastní i ochrannou značku. Ekonomická přidaná hodnota je založena na tzv. ekonomickém zisku. Ekonomický zisk na rozdíl od zisku účetního počítá s veškerými náklady na vynaložený kapitál, tj. uznává jak náklady pramenící z cizího kapitálu, tak i náklady z vlastního kapitálu.52

ࡱࢂ࡭ = ࡺࡻࡼ࡭ࢀ − ࡯ × ࢃ࡭࡯࡯ Ústřední myšlenkou ekonomické přidané hodnoty je fakt, že investice vytváří svým investorům hodnotu pouze v tom případě, že její očekávaná výnosnost přesáhne její kapitálovou nákladovost. Firma vytváří hodnotu tehdy, je-li čistý provozní výsledek hospodaření (NOPAT) vyšší než náklady použitého kapitálu.

ࡺࡻࡼ࡭ࢀ = ࡱ࡮ࡵࢀ × ሺ૚ − ࢚ሻ První část vzorce bývá označována jako čistý provozní výsledek hospodaření (NOPAT, net operating profit after tax), neboť do součinu vstupuje pouze provozní výsledek hospodaření (EBIT) a výše daňové sazby (t). Druhá část vzorce představuje celkový investovaný kapitál (C, capital), který se rovná součtu vlastního kapitálu (E, equity) a cizího kapitálu (D, debt), a

jenž

je

zpoplatněn

váženými

průměrnými

náklady

kapitálu

(WACC, weighted average cost of capital).53

52

FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0939-2. 53


Má-li být tvořena hodnota pro vlastníky, musí být snaha o minimalizaci nákladů na kapitál. Celkové náklady na kapitál se vypočítají jako součin průměrných vážených nákladů na kapitál a celkového investovaného kapitálu.

ࢃ࡭࡯࡯ = ࢘ࢊ ×

ࡰ ࡱ + ࢘ࢋ × ࡱ+ࡰ ࡱ+ࡰ

WACC závisí na struktuře kapitálu a nákladech na jednotlivé druhy kapitálu, tedy na nákladech na cizí kapitál (rd) a na nákladech na kapitál vlastní (re). Náklady cizího kapitálu, tj. kapitálu získaného formou bankovního úvěru, resp. emisí dluhopisu, představují úrok, který se musí platit věřitelům. Vzhledem k tomu, že úroky jsou položkou snižující daňový základ, je nákladem kapitálu úrok snížený o úsporu na dani z příjmu, která se tímto způsobem dosáhne (tzv. úrokový daňový štít).54

࢘ࢊ = ࢏ × ሺ૚ − ࢚ሻ

࢏=

࢔á࢑࢒ࢇࢊ࢕࢜é ú࢘࢕࢑࢟ ࢊࢇ࢔éࢎ࢕ ࢕࢈ࢊ࢕࢈í ࢖࢘ů࢓ě࢘࢔ý ࢙࢚ࢇ࢜ ú࢜ě࢘ů

Náklady na cizí kapitál lze vypočítat dle vztahu výše uvedeného, kde je zdaněná průměrná úroková míra jako náklad na cizí kapitál stanovená jako průměr úrokové míry nezdaněné.55

54

NÝVLTOVÁ, R., REŽŃÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1922-1. 78 s. 55

MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2432-4. 50 s. 52

࢘ࢋ = ࢘ࢌ + ࢼ × ሺ࢘࢓ − ࢘ࢌ ሻ Náklady na vlastní kapitál se jeví jako vysoce problematická kategorie a jejich výpočet není snadný. Základním modelem pro odhad nákladů vlastního kapitálu je model pro oceňování kapitálových aktiv (CAPM, capital asset pricing). Vychází z míry výnosnosti bezrizikových aktiv (rf), která vychází z dlouhodobých státních dluhopisů, a ke které se připočítává prémie za riziko (rm – rf). Prémie za riziko zahrnuje riziko trhu, na kterém vlastník realizuje své výnosy. Jedná se o odhad budoucí očekávané prémie za riziko. Mělo by se vycházet z budoucí očekávané výnosnosti trhu. Jednou z možných metod je použití ratingu renomovaných agentur a jeho převedení na číselné vyjádření tržní prémie.56 Prémie za riziko se stanoví pro celé portfolio aktiv a následně se upravuje pro jednotlivé firmy tzv. koeficientem beta (β), který odráží souvislost mezi hodnotou podniku a pohybem celého trhu. Beta koeficienty stanovují speciální poradenské firmy.57 Obecně je možné říci, že ve firmě i po uspokojení všech poskytovatelů kapitálu zůstal navíc určitý zisk, který je zdrojem růstu podniku, pokud je ekonomická přidaná hodnota vyšší než nula.

56

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2952-7. 150 s. 57

SYNEK, M., a kol. Podniková ekonomika. 3. rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7. 269 s. 53

5 FINANČNÍ ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI PLZEŇSKÝ PRAZDROJ Podnik působí v určitém prostředí, proto si při hodnocení výkonnosti podniku nevystačíme pouze s údaji analyzovaného podniku. Měli bychom zjištěnou situaci v podniku srovnat s prostředím, ve kterém působí. K nejčastějším způsobům srovnání patří porovnání podniku s odvětvím, do kterého podnik svou činnosti patří. Toto srovnání nám umožňuje Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) z roku 1991, v které jsou jednotlivé ekonomické činnosti uspořádány do skupin a podskupin. S účinností od 1. ledna 2008 však

OKEČ

nahrazuje

Klasifikace

ekonomických

činností

(CZ-NACE),

čímž dochází k důležitým změnám, které mají vliv na prezentaci výsledku. Pro potřeby odvětvového srovnání budou využívány výsledky zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“). Plzeňský Prazdroj, a. s. svou činností dle klasifikace OKEČ spadá do zpracovatelského průmyslu do OKEČ 15.9 (DA) - Výroba potravinářských výrobků a nápojů, podniky se 100 a více zaměstnanci, které patří k pilířům ekonomiky, je oborově značně členité a uspokojuje jak tuzemskou, tak zahraniční spotřebitelskou poptávku. Účetnictví společnosti Plzeňský Prazdroj je po dobu sledovaných období vedeno v historických cenách v souladu s Českými účetními standardy a účetními předpisy platnými v České Republice. V průběhu let společnost rekvalifikovala částky nevýznamné jak individuálně, tak agregovaně, s cílem zlepšit vykazování a zajistit lepší srovnatelnost.58 Při hodnocení Plzeňského Prazdroje, a. s. je vycházeno z výročních zpráv za roky 2004 až 2008, jejichž finanční rok s účinností od 1. ledna 2002, kdy společnost přizpůsobila své účetní období účetním obdobím skupiny SABMiller plc, začíná 1. dubna a končí 31. března každého roku. Pro finanční analýzu budou využívány agregované formy účetních výkazů, v nichž byly použity 58

Výroční zprávy společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. za roky končící 31. března 2004 – 2008. Viz [26], [27], [32], [33], [34]. 54

pouze

součtové

položky.

Znění

účetních

výkazů

dle

výročních

zpráv

jsou obsahem příloh diplomové práce.

Tab. 4 Agregovaná forma rozvahy v tis. Kč 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

B.

15 034 951 15 707 085 16 075 529 18 041 197 19 462 681 12 610 528 12 896 334 13 231 519 14 388 276 15 240 918

B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek B. III. Dlouhodobý finanční majetek

585 548 12 013 696 11 284

977 066 11 908 453 10 815

962 366 12 258 359 10 794

904 335 13 473 013 10 928

908 020 14 221 830 111 068

C.

1 988 329

2 336 012

2 260 938

2 515 265

2 928 569

1 064 803 101 853 587 69 838

1 266 819 0 868 921 200 272

1 267 727 0 940 575 52 636

1 558 912 0 905 778 50 575

1 819 003 0 1 043 631 65 935

436 094

474 739

583 072

1 137 656

1 293 194

C. C. C. C.

Oběžná aktiva I. II. III. IV.

D.

Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

Ostatní aktiva

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 A.

Pasiva celkem Vlastní kapitál

A. I. A. II. A. III. A. IV. A. V.

Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného ůčetního období

B.

Cizí zdroje

B. I. B. II. B. III. B. IV.

Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

C.

Ostatní pasiva

15 034 951 15 707 085 16 075 529 18 041 197 19 462 681 6 915 074 7 963 963 9 445 956 10 943 105 12 811 435 1 931 550 650 234 459 351 1 047 726 2 826 213

1 931 553 703 972 457 105 1 909 107 2 962 226

1 962 064 746 555 453 831 2 906 506 3 377 000

1 962 064 748 901 449 781 4 317 785 3 464 574

2 000 000 739 981 410 531 5 778 727 3 882 196

8 105 569

7 733 870

6 627 920

7 095 926

6 648 478

1 040 396 1 641 132 1 986 073 3 437 968

741 074 1 685 967 1 971 115 3 335 714

596 490 1 667 487 2 373 385 1 990 558

533 645 1 630 773 4 091 470 840 038

322 320 1 430 374 2 468 395 2 427 389

14 308

9 252

1 653

2 166

2 768


K analyzování rozvahy, jak už bylo výše zmíněno, bude využívána agregovaná forma rozvahy, přičemž právě součtové položky hrají primární roli. Pro bližší zjištění a vysvětlení změn jednotlivých položek se bude přihlížet i k jednotlivým položkám v součtových hodnotách.

55

Tab. 5 Agregovaná forma výkazu zisku a ztrát v tis. Kč 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 I. A.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží

644 393 549 917

820 546 602 037

643 940 463 911

727 562 475 557

896 314 577 291

+

Obchodní marže

94 476

218 509

180 029

252 005

319 023

II.

Výkony Výkonová spotřeba

12 236 806 5 847 976

12 597 928 5 837 188

13 205 886 6 038 057

14 144 646 7 025 216

15 439 051 7 882 825

Přidaná hodnota

6 483 306

6 979 249

7 347 858

7 371 435

7 875 249

1 219 405 30 075 1 296 978 115 887 159 439 178 429 75 913 151 604

1 331 856 32 604 1 299 210 146 809 204 708 -196 034 56 477 344 388

1 373 700 22 374 1 472 124 151 880 224 048 -260 753 101 436 146 282

1 350 856 10 983 1 288 782 211 599 250 200 -62 055 101 508 178 378

1 520 562 17 838 1 449 046 221 729 358 894 -221 369 86 700 181 634

3 639 176

4 165 803

4 623 399

4 667 398

4 877 073

627 720 627 720 2 418 0 0 -4 299 839 230 050 45 481 86 901

39 1 289 0 0 0 -3 873 462 187 749 39 504 86 892

21 530 30 512 0 0 0 -698 680 52 484 38 417 100 633

0 0 0 4 959 7 797 2 193 901 60 952 46 815 57 308

0 0 0 22 369 76 010 142 287 1 289 85 076 92 287 95 710

-263 914

-232 052

-122 304

-75 575

-283 138

549 049

997 688

1 124 095

1 127 249

711 739

2 826 213

2 936 063

3 377 000

3 464 574

3 882 196

0 0 0

57 637 22 282 9 192

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 2 826 213

26 163 2 962 226

0 3 377 000

0 3 464 574

0 3 882 196

B.

+ C. D. E. III. F. G. IV. H.

* VI. J. VIII. IX. L. M. X. N. XI. O.

*

Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Rozpuštění rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady

Provozní výsledek hospdaření Tržby z prodeje cenných papírů Prodané cenné papíry Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosy z přecenění derivátů Náklady z přecenění derivátů Zvýšení rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost

Q.

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII. R. S.

Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti

* ***

Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

Výsledek hospodaření před zdaněním

3 375 262 3 969 106 4 501 095 4 591 823 4 593 935


Pro analýzu výkazu zisku a ztrát bude též použita agregovaná forma výkazu s hlavními součtovými položkami a stejně jako u agregované formy rozvahy bude v případě potřeby využito jednotlivých hodnot v součtových položkách.

5.1

BILANČNÍ PRAVIDLA Jak už bylo zmíněno, jedná se o doporučení, která vycházejí z praktických

zkušeností. Jedná se jen o majetkovou a kapitálovou strukturu, nikoliv o její optimální výši.

56

5.1.1 Zlaté bilanční pravidlo financování Z výsledků, které se nachází níže, je zřejmé, že společnost z části financovala dlouhodobý majetek z krátkodobých zdrojů.

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje Rozdíl

12 610 528 12 896 334 13 231 519 14 388 276 15 240 918 10 882 316 10 819 575 11 709 933 13 107 523 14 564 129

-1 728 212 -2 076 759 -1 521 586 -1 280 753

-676 789

18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

Dlouhodobý majetek

31.3.2007

31.3.2008

Dlouhodobé zdroje

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 6 Zlaté bilanční pravidlo financování (v tis. Kč)

Ale zatímco v roce 2004 převahoval dlouhodobý majetek nad dlouhodobými zdroji o 1 728 212 tis. Kč, tedy o 13,7 %, tak v roce 2008 tomu bylo o poznání lépe.

Dlouhodobý

majetek

byl

financován

z krátkodobých

zdrojů

jen 676 789 tis. Kč, což bylo o 9,3 % méně než v roce 2004. Zlepšení ukazatele bylo zapříčiněno především růstem vlastního kapitálu. Od roku 2004 se zvýšil vlastní kapitál z 6 915 074 tis. Kč na 12 811 435 tis. Kč, zejména díky zvyšování zisku. Financování dlouhodobého majetku dlouhodobými 57

zdroji vede ke snižování rizika insolventnosti, ale i ke snižování rentability vlastního kapitálu, jak bude vidět z výpočtů poměrových ukazatelů.

5.1.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pro splnění požadavku je zapotřebí alespoň vyrovnaného poměru vlastních a cizích zdrojů.

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Vlastní zdroje Cizí zdroje Rozdíl

6 915 074 8 105 569

-1 190 495

7 963 963 7 733 870

9 445 956 10 943 105 12 811 435 6 627 920 7 095 926 6 648 478

230 093 2 818 036 3 847 179 6 162 957

14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

Vlastní zdroje

31.3.2007

31.3.2008

Cizí zdroje

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 7 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika (v tis. Kč)

Ve společnosti došlo ke splnění tohoto požadavku v roce 2005 a od té doby docházelo k postupnému navyšování vlastních zdrojů nad cizími. Zatímco v roce 2004 převyšovaly cizí zdroje nad vlastními o 7,9 %, tak v roce 2005 se podíl vlastních zdrojů zvýšil na 50,7 %, čímž převyšovaly vlastní zdroje cizí zdroje 58

o 1,5 %. V roce 2008 se podíl vlastních zdrojů zvýšil o dalších 15 % a rozdíl mezi vlastními a cizími zdroji činil 6 162 957 tis. Kč. Splnění požadavku bylo především zapříčiněno zvyšováním zisku, čímž rostla položka vlastního kapitálu. Dále ke splnění požadavku docházelo i díky snižování položky cizí zdroje. A dělo se tak i přesto, že se bankovní úvěry podstatně navyšovaly, zejména krátkodobé bankovní úvěry. Dlouhodobé bankovní úvěry se totiž již od roku 2006 rovnaly nule.

5.1.3 Zlaté pari pravidlo Jak už bylo řečeno, jde o vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů.

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Rozdíl

12 610 528 12 896 334 13 231 519 14 388 276 15 240 918 6 915 074 7 963 963 9 445 956 10 943 105 12 811 435

-5 695 454 -4 932 371 -3 785 563 -3 445 171 -2 429 483

18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

Dlouhodobý majetek

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 8 Zlaté pari pravidlo (v tis. Kč)

59

31.3.2007

31.3.2008

Vlastní kapitál

Tyto dvě položky se rovnají jen v krajním případě, ale je zřejmé, že akciová společnost Plzeňský Prazdroj čím dál tím méně financuje stálá aktiva z cizích zdrojů. V roce 2004 byl financován dlouhodobý majetek ze 45 % cizími zdroji, ale v roce 2008 již jen 16 %, tedy 2 429 483 tis. Kč. Důvodem pro přetrvávající financování cizími zdroji mohla být jeho cena (úrok), kterou si můžeme odečíst ze základu daně, ale u vlastního kapitálu, kde cenou je dividenda, k tomuto odečtení nedochází. Dluhové financování se tím pádem stává lacinější, ale nesmíme zapomenout na riziko s tím spojené. Financování dlouhodobého majetku pouze 16 % cizích zdrojů je jako u prvních dvou zmiňovaných pravidel díky zvyšování položky vlastního kapitálu, které je způsobeno zejména růstem zisku.

5.1.4 Zlaté poměrové pravidlo K analyzování, zda je ve společnosti dodržováno zlaté poměrové pravidlo, nastává omezení ve formě nedostatečných informací. Plzeňský Prazdroj, a. s. v některých svých výročních zprávách neuvádí údaj o ročních investicích. Proto nebude zlaté poměrové pravidlo provedeno.

5.2

ANALÝZA TRENDU A STRUKTURY ÚČETNÍCH VÝKAZŮ

5.2.1 Horizontální analýza Horizontální analýza akciové společnosti Plzeňský Prazdroj zachycuje vývoj jednotlivých položek výkazu, jejich případné změny a lze z ní usoudit, jaký je trend v hospodaření společnosti, přičemž u položek s nulovou hodnotou není počítána procentní změna. Horizontální analýza může být zpracována buď meziročně či ve srovnání s určitým základním obdobím.

60

5.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy Ve společnostech, které jsou zdravé a stabilizované, platí vzrůstající trend bilanční sumy. Plzeňský Prazdroj, a. s. patří ke zdravým a stabilizovaným společnostem, bilanční suma rok od roku roste.

Tab. 6 Horizontální analýza rozvahy – relativní změna relativní změna (v %) 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2008/2004 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

4,5% 2,3%

2,3% 2,6%

12,2% 8,7%

7,9% 5,9%

29,4% 20,9%


66,9% -0,9% -4,2%

-1,5% 2,9% -0,2%

-6,0% 9,9% 1,2%

0,4% 5,6% 916,4%

55,1% 18,4% 884,3%

17,5%

-3,2%

11,2%

16,4%

47,3%

19,0% -100,0% 1,8% 186,8%

0,1%

23,0%

16,7%

8,2% -73,7%

-3,7% -3,9%

15,2% 30,4%

70,8% -100,0% 22,3% -5,6%

8,9%

22,8%

95,1%

13,7%

196,5%

B.

C.

Oběžná aktiva

C. I. C. II. C. III. C. IV.


D.

Ostatní aktiva

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2008/2004 A.




4,5% 15,2%

2,3% 18,6%

12,2% 15,8%

7,9% 17,1%

29,4% 85,3%

0,0% 8,3% -0,5% 82,2% 4,8%

1,6% 6,0% -0,7% 52,2% 14,0%

0,0% 0,3% -0,9% 48,6% 2,6%

1,9% -1,2% -8,7% 33,8% 12,1%

3,5% 13,8% -10,6% 451,5% 37,4%

B.

Cizí zdroje

-4,6%

-14,3%

7,1%

-6,3%

-18,0%



-28,8% 2,7% -0,8% -3,0%

-19,5% -1,1% 20,4% -40,3%

-10,5% -2,2% 72,4% -57,8%

-39,6% -12,3% -39,7% 189,0%

-69,0% -12,8% 24,3% -29,4%

C.

Ostatní pasiva

-35,3%

-82,1%

31,0%

27,8%

-80,7%


Pro potřeby horizontální analýzy bylo využito jak bazických tak řetězových indexů. Vzniklé hodnoty jsou vyjádřeny v procentech a následně i absolutně.

61

Tab. 7 Horizontální analýza rozvahy – absolutní změna absolutní změna (v tis. Kč) 2005-2004 2006-2005 2007-2006 2008-2007 2008-2004 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

672 134 285 806

368 444 335 185

1 965 668 1 156 757

1 421 484 852 642

4 427 730 2 630 390


391 518 -105 243 -469

-14 700 349 906 -21

-58 031 1 214 654 134

3 685 748 817 100 140

322 472 2 208 134 99 784

347 683

-75 074

254 327

413 304

940 240

202 016 -101 15 334 130 434

908 0 71 654 -147 636

291 185 0 -34 797 -2 061

260 091 0 137 853 15 360

754 200 -101 190 044 -3 903

38 645

108 333

554 584

155 538

857 100

B.

C.

Oběžná aktiva

C. I. C. II. C. III. C. IV.


D.

Ostatní aktiva

2005-2004 2006-2005 2007-2006 2008-2007 2008-2004 A.




B.

Cizí zdroje



C.

Ostatní pasiva

672 134 1 048 889

368 444 1 481 993

1 965 668 1 497 149

1 421 484 1 868 330

4 427 730 5 896 361

3 53 738 -2 246 861 381 136 013

30 511 42 583 -3 274 997 399 414 774

0 2 346 -4 050 1 411 279 87 574

37 936 -8 920 -39 250 1 460 942 417 622

68 450 89 747 -48 820 4 731 001 1 055 983

-371 699

-1 105 950

468 006

-447 448

-1 457 091

-299 322 44 835 -14 958 -102 254

-144 584 -18 480 402 270 -1 345 156

-62 845 -36 714 1 718 085 -1 150 520

-211 325 -200 399 -1 623 075 1 587 351

-718 076 -210 758 482 322 -1 010 579

-5 056

-7 599

513

602

-11 540


Je-li vzat za základní období rok 2004, tak vzhledem k tomuto roku vzrostla bilanční

suma

v roce

2008

o

téměř

30

%.

Rostla

jak

dlouhodobá,

tak oběžná aktiva. Nárůst dlouhodobého majetku byl 20,9 %, ale v absolutním vyjádření se jednalo o 2 630 390 tis. Kč, což bylo o poznání více než oběžná aktiva. Nárůst oběžných aktiv činil sice 47,3 %, ale v absolutním vyjádření pouze 940 240 tis. Kč. K celkovému nárůstu dlouhodobého majetku nejvýznamněji přispěl dlouhodobý hmotný majetek, zejména položka samostatné movité věci (+ 82,5 %; + 2 738 089 tis. Kč). V rámci oběžných aktiv došlo k nárůstu zásob, zejména v položce materiál (+ 64,2 %; + 416 958 tis. Kč) a nedokončená výroba a polotovary (+ 95,0 %; + 242 727 tis. Kč). V položce ostatních aktiv též došlo k významným změnám. Položka se vzhledem k roku 2004 zvýšila o 196,5 %, což v absolutním vyjádření činilo 857 096 tis. Kč. Na straně pasiv se vzhledem k základnímu období zvýšila položka vlastního kapitálu o více než 85 %, 62

což v absolutním vyjádření činilo 5 896 361 tis. Kč, a současně cizí zdroje poklesly o 18 %. Nárůst vlastního kapitálu byl vyvolán zejména nerozděleným ziskem minulých let, který se vzhledem k roku 2004 zvýšil o 4 731 001 tis. Kč. Za poklesem cizích zdrojů stál především pokles dlouhodobých bankovních úvěrů (-

100

%;

-

1 285 714

tis.

Kč)

a

v nemalé

míře

i

pokles

rezerv

(- 69,0 %; - 718 076 tis. Kč). Podíváme-li se na krátkodobé a dlouhodobé závazky, zjistíme, že došlo ke snížení dlouhodobých závazků (- 12,8 %; - 210 758 tis. Kč) a naopak krátkodobé závazky vzrostly (+ 24,3 %; + 482 322 tis. Kč). Vyšší vypovídající schopnost je získána z meziročních srovnání. Bilanční suma z hlediska meziročního srovnání též rostla, avšak výrazně pomalejším tempem, není-li vzat v úvahu rok 2007. V roce 2005 činila bilanční suma 15 707 085 tis. Kč, což oproti stavu v roce 2004 činilo nárůst o 4,5 % (+ 672 134 tis. Kč). Dlouhodobý majetek vzrostl o 2,3 % (+ 285 806 tis. Kč) a oběžný majetek o 17,5 %, což činilo 347 683 tis. Kč. Růst oběžného majetku převažoval především díky zásobám, zejména materiálu (+ 33,8 %; + 219 832 tis. Kč). Důvodem zvýšení byla od 1. dubna 2004 změna v účtování o závazku na zpětný odkup lahví. Do položky materiál se souvztažně s položkou jiné dlouhodobé závazky účtují vratné láhve. V roce 2005 činilo toto doúčtování 192 680 tis. Kč. Další významnou položkou, která zvyšovala oběžný majetek, byl krátkodobý finanční majetek, především bankovní účty, kde došlo k nárůstu o 276 %, v absolutním vyjádření o 113 544 tis. Kč. Z hlediska pasiv došlo k růstu vlastního kapitálu o 15,2 % (+ 1 048 889 tis. Kč) v důsledku nerozdělení zisku minulých let se souběžným poklesem cizích zdrojů o 4,6 % (-371 699 tis. Kč). V položce cizí zdroje došlo k výraznému poklesu položky rezervy na daň z příjmu (- 60,6 %; - 272 760 tis. Kč), k poklesu dlouhodobých bankovních úvěrů o 857 143 tis. Kč (- 66,7 %) a naopak k nárůstu položky jiné dlouhodobé závazky (+ 91,7 %; + 119 279 tis. Kč) z důvodu výše zmíněného a v neposlední řadě ke zvýšení krátkodobých bankovních úvěrů o 754 889 tis. Kč (+ 35,1 %). Nárůst bilanční sumy v roce 2006 již nebyl tak patrný, šlo o 2,3 %. Dlouhodobý majetek vzrostl o 2,6 % (+ 335 185 tis. Kč) a oběžná aktiva poklesla 63

o 3,2 %, což v absolutním vyjádření činilo 75 074 tis. Kč. V položce dlouhodobých aktiv se nejvýznamněji podílela položka software (+ 414,3 %; + 437 890 tis. Kč), protože v tomto roce došlo k jeho zařazení do používání. V oběžných aktivech klesla položka krátkodobý finanční majetek o 73,7 %, v absolutním vyjádření o 147 636 tis. Kč. Z důvodu zaplacených záloh na daň, které převyšovaly splatnou daň za běžné období, nevykázala společnost rezervu na daň z příjmu, a proto pohledávka byla vykázána v položce daňové pohledávky ve výši 21 101 tis. Kč. V položce ostatních aktiv též došlo k významné změně, položka se zvýšila o 22, 8 %, což v absolutním vyjádření činilo 108 333 tis. Kč. Na straně pasiv opět narostla položka vlastního kapitálu (+ 18,6 %; + 1 481 993 tis. Kč) a cizí zdroje opět poklesly (- 14, 3 %; - 1 105 950 tis. Kč). Nejvýznamnější položkou, která vedla k poklesu cizích zdrojů, byly dlouhodobé bankovní úvěry. Dlouhodobý úvěr byl 31. března 2006 v plné výši splacen. Snížila se i položka krátkodobého bankovního úvěrů o 916 585 tis. Kč (- 31,5 %). V roce 2007 zaznamenala bilanční suma zrychlení a zvýšila se o 12,2 %, což v absolutním vyjádření činilo 1 965 668 tis. Kč. Rostla jak dlouhodobá aktiva a oběžný majetek, tak ostatní aktiva, která zaznamenala nárůst o 95,1 %, což v absolutním vyjádření činilo 554 584 tis. Kč. Dlouhodobý majetek vzrostl zejména v položce samostatné movité věci (+ 37,8 %; + 1 443 405 tis. Kč) a oběžný majetek v položce zásoby (+ 23 %; + 291 185 tis. Kč). V položce vlastní kapitál na straně pasiv došlo k opětovnému nárůstu, který souvisel především se vzrůstajícím nerozděleným ziskem z minulých let. V roce 2007 tento nárůst činil 1 497 149 tis. Kč (+ 15,8 %). Současně došlo k nárůstu cizích zdrojů o 7,1 % (+ 468 006 tis. Kč), především se jednalo o krátkodobý úvěr od spřízněné strany, který byl přijat ve výši 1 500 000 tis. Kč. Proto se krátkodobé závazky zvýšily o 72,4 %, absolutně šlo o 1 718 085 tis. Kč. V roce 2008 došlo opět ke zpomalení tempa bilanční sumy. Bilanční suma vzrostla o 7,9 %, přičemž rostl dlouhodobý i oběžný majetek. Na straně pasiv vzrostla položka vlastní kapitál o 17,1 %, což v absolutním pojetí znamenalo nejvyšší nárůst po sledované období (+ 1 868 330 tis. Kč). Za vzrůstem opět stál nerozdělený zisk z minulých let. I přesto, že rozhodnutí vydané 11. května 2007 64

příliš neovlivnilo výši vlastního kapitálu, tak stojí za zmínku, že bylo rozhodnuto o navýšení základního kapitálu (+ 1,9 %; + 37 936 tis. Kč) ze zákonného rezervního fondu (- 8,5 %; - 37 935 tis. Kč) a veškeré akcie společnosti se staly akciemi s nominální hodnotou 1 000 Kč. Položka cizí zdroje poklesla o 6,3 %. Za tímto poklesem stálo zaplacení závazku spřízněné straně v plné výši. Společnost v tomto roce čerpala úvěr ve výši 2 427 389 tis. Kč, což v položce krátkodobé bankovní úvěry způsobilo nárůst o 189 %, v absolutním vyjádření o 1 587 351 tis. Kč.

5.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát

Tab. 8 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – relativní změna relativní změna (v %) 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2008/2004 I. A.


27,3% 9,5%

-21,5% -22,9%

13,0% 2,5%

23,2% 21,4%

39,1% 5,0%

+

Obchodní marže

131,3%

-17,6%

40,0%

26,6%

237,7%

II.


3,0% -0,2%

4,8% 3,4%

7,1% 16,3%

9,2% 12,2%

26,2% 34,8%

Přidaná hodnota

7,6%

5,3%

0,3%

6,8%

21,5%

9,2% 8,4% 0,2% 26,7% 28,4% -209,9% -25,6% 127,2%

3,1% -31,4% 13,3% 3,5% 9,4% 33,0% 79,6% -57,5%

-1,7% -50,9% -12,5% 39,3% 11,7% -76,2% 0,1% 21,9%

12,6% 62,4% 12,4% 4,8% 43,4% 256,7% -14,6% 1,8%

24,7% -40,7% 11,7% 91,3% 125,1% -224,1% 14,2% 19,8%

4,5%

B.

+ C. D. E. III. F. G. IV. H.


* Q.

**


14,5%

11,0%

1,0%

Tržby z prodeje cenných papírů Prodané cenné papíry Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosy z přecenění derivátů Náklady z přecenění derivátů Zvýšení rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

Provozní výsledek hospodaření

-100,0% -99,8% -100,0%

55105,1% 2267,1%

-100,0% -100,0%

-9,9% -44,9% -18,4% -13,1% 0,0%

-82,0% 47,2% -72,0% -2,8% 15,8%

-414,2% 32,5% 16,1% 21,9% -43,1%

351,1% 874,9% 6388,2% 43,1% 39,6% 97,1% 67,0%

Finanční výsledek hospodaření

34,0% -100,0% -100,0% -100,0%

-3409,8% 53,6% -63,0% 102,9% 10,1%

-12,1%

-47,3%

-38,2%

274,6%

7,3%

Daň z příjmu za běžnou činnost

81,7%

12,7%

0,3%

-36,9%

29,6%


3,9%

15,0%

2,6%

12,1%

37,4%

XIII. R. S.


* ***


-100,0% -100,0% -100,0%



65

4,8%

-100,0% 14,0%

2,6%

12,1%

37,4%

17,6%

13,4%

2,0%

0,0%

36,1%

Při horizontální analýze výkazu zisku a ztrát bude porovnáván rok 2008 k základnímu období, kterým je rok 2004, a v případě potřeby bude analýza doplněna o položky, které jsou významné v jednotlivých letech. Stejně jako u rozvahy je pracováno s bazickými a řetězovými indexy, které jsou vyjádřeny procentuálně i absolutně.

Tab. 9 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – absolutní změna absolutní změna (v tis. Kč) 2005-2004 2006-2005 2007-2006 2008-2007 2008-2004 I. A.


176 153 52 120

-176 606 -138 126

83 622 11 646

168 752 101 734

251 921 27 374

+

Obchodní marže

124 033

-38 480

71 976

67 018

224 547

II.


361 122 -10 788

607 958 200 869

938 760 987 159

1 294 405 857 609

3 202 245 2 034 849

B.

+ C. D. E. III. F. G. IV. H.


* Q.

**

Přidaná hodnota

495 943

368 609

23 577

503 814

1 391 943


112 451 2 529 2 232 30 922 45 269 -374 463 -19 436 192 784

41 844 -10 230 172 914 5 071 19 340 -64 719 44 959 -198 106

-22 844 -11 391 -183 342 59 719 26 152 198 698 72 32 096

169 706 6 855 160 264 10 130 108 694 -159 314 -14 808 3 256

301 157 -12 237 152 068 105 842 199 455 -399 798 10 787 30 030

Provozní výsledek hospodaření

526 627

457 596

43 999

209 675

1 237 897

Tržby z prodeje cenných papírů Prodané cenné papíry Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosy z přecenění derivátů Náklady z přecenění derivátů Zvýšení rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

-627 681 -626 431 -2 418 0 0 426 -377 -42 301 -5 977 -9

21 491 29 223 0 0 0 3 175 218 -135 265 -1 087 13 741

-21 530 -30 512 0 4 959 7 797 2 891 221 8 468 8 398 -43 325

0 0 0 17 410 68 213 140 094 388 24 124 45 472 38 402

-627 720 -627 720 -2 418 22 369 76 010 146 586 450 -144 974 46 806 8 809

Finanční výsledek hospodaření

31 862

109 748

46 729

-207 563

-19 224

Daň z příjmu za běžnou činnost

448 639

126 407

3 154

-415 510

162 690

109 850

440 937

87 574

417 622

1 055 983

57 637 22 282 9 192

-57 637 -22 282 -9 192

0 0 0

0 0 0

0 0 0


XIII. R. S.


* ***


26 163 136 013

-26 163 414 774

0 87 574

0 417 622

0 1 055 983


593 844

531 989

90 728

2 112

1 218 673


Je-li vzat tedy rok 2004 za základní období, je možné zjistit, že vzhledem k tomuto roku vzrostl výsledek hospodaření po zdanění v roce 2008 o 37,4 %, což v absolutním vyjádření činilo 1 055 983 tis. Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním zaznamenal též zvýšení, a to o 36,1 % (+ 1 218 673 tis. Kč). Od roku 2004 docházelo ke snižování daně z příjmu právnických osob. Zatímco 66

v roce 2004 činila daň 28 %, v roce 2008 poklesla na 21 %. Z hlediska efektivní daňové sazby nedošlo v roce 2004 a 2008 k výrazným změnám, v roce 2004 činila 16 % a v roce 2008 poklesla na 15,5 %, ale v roce 2005 až 2007 se efektivní daňová sazba pohybovala kolem 25 %. Vysoký nárůst výsledku hospodaření v roce 2008 vzhledem k roku 2004 nebyl tedy téměř vůbec ovlivněn rozlišováním daňových a účetních nákladů, ale v meziročních srovnáních významně. Další položkou významnou pro existenci podniku byl především provozní výsledek hospodaření, který se od roku 2004 zvýšil o 34 % (+ 1 237 897 tis. Kč). Za jeho zvýšením stojí část s názvem přidaná hodnota, která se vztahuje k tržbám a souvisejícím nákladům. Za změnou přidané hodnoty stojí nárůst výkonnosti podniku o 26,2 % se současným nárůstem nákladů o téměř 35 %. Důsledkem toho přidaná hodnota vzrostla o 21,5 %, což činilo 1 391 943 tis. Kč. Významnou částí výsledovky je i finanční výsledek hospodaření, který se od roku 2004 ještě snížil o 7,3 %, tedy na záporných 283 138 tis. Kč. Důležitou položkou se jevily nákladové úroky, které se od roku 2004 snížily a ukazovaly na nízké zadlužení společnosti, neznamená to však, že by společnost nevyužívala cizích zdrojů, protože z vertikální analýzy rozvahy je zřejmé, že cizí zdroje se v roce 2008 podílely na bilanční sumě 34 %. Vysoké nákladové úroky v prvních dvou letech jsou především zapříčiněny dlouhodobým bankovním úvěrem, v následujících letech využívala společnost především krátkodobých závazků. Mimořádný výsledek hospodaření za sledované období byl vykázán pouze v roce 2005 v souvislosti s novelizací zákona o dani z přidané hodnoty, který vstoupil v platnost 1. května 2004. Společnost na základě tohoto zákona přecenila obaly u zákazníka a na skladě. Došlo tím k mimořádným nákladům, které činily 22 282 tis. Kč, a k mimořádným výnosům v hodnotě 57 637 tis. Kč. Ze zjištěných hodnot lze také usoudit, že hlavním zdrojem tržeb pro společnost jsou zejména tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které mají vzrůstající

trend,

vzhledem

k roku

2004

došlo

v roce

2008

k 24%

(+ 2 861 871 tis. Kč) nárůstu, přičemž vrostly o 2,9 % v roce 2005, v roce 2006 o 5,2 %, v roce 2007 o 6,1 % a v roce 2008 dokonce o 8 %. 67

5.2.2 Vertikální analýza Vertikální analýza akciové společnosti Plzeňský Prazdroj vyjadřuje, jak se procentuálně podílí určitá hodnota položky k celku.

5.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy Za základ při vertikální analýze rozvahy bude zvolena nejdříve suma aktiv a pasiv a v podrobnějším měřítku jednotlivé součtové položky agregované formy rozvahy.

Tab. 10 Vertikální analýza rozvahy % podíl na bilanční sumě 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

B.


C. C. C. C. C.

Oběžná aktiva I. II. III. IV.

D.


Ostatní aktiva

100,0% 83,9%

100,0% 82,1%

100,0% 82,3%

100,0% 79,8%

100,0% 78,3%

3,9% 79,9% 0,1%

6,2% 75,8% 0,1%

6,0% 76,3% 0,1%

5,0% 74,7% 0,1%

4,7% 73,1% 0,6%

13,2%

14,9%

14,1%

13,9%

15,0%

7,1% 0,0% 5,7% 0,5%

8,1% 0,0% 5,5% 1,3%

7,9% 0,0% 5,9% 0,3%

8,6% 0,0% 5,0% 0,3%

9,3% 0,0% 5,4% 0,3%

2,9%

3,0%

3,6%

6,3%

6,6%

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 A.




100,0% 46,0%

100,0% 50,7%

100,0% 58,8%

100,0% 60,7%

100,0% 65,8%

12,8% 4,3% 3,1% 7,0% 18,8%

12,3% 4,5% 2,9% 12,2% 18,9%

12,2% 4,6% 2,8% 18,1% 21,0%

10,9% 4,2% 2,5% 23,9% 19,2%

10,3% 3,8% 2,1% 29,7% 19,9%

B.

Cizí zdroje

53,9%

49,2%

41,2%

39,3%

34,2%



6,9% 10,9% 13,2% 22,9%

4,7% 10,7% 12,5% 21,2%

3,7% 10,4% 14,8% 12,4%

3,0% 9,0% 22,7% 4,7%

1,7% 7,3% 12,7% 12,5%

C.

Ostatní pasiva

0,1%

0,1%

0,0%

0,0%

0,0%


68

Vertikální analýza bude pro lepší orientaci podpořena grafy. Nejprve je práce věnována majetkové a kapitálové struktuře, čili jakými podíly se jednotlivé součtové položky podílely na majetku a kapitálu společnosti.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 31.3.2004

31.3.2005

Dlouhodobý majetek

31.3.2006

31.3.2007

Oběžná aktiva

31.3.2008

Ostatní aktiva

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 9 Struktura aktiv

Aktiva společnosti byla převážně tvořena dlouhodobými aktivy. Ale jejich podíl v čase klesal. Zatímco v roce 2004 tvořily 83,9 % aktiv, v roce 2008 došlo k poklesu podílu na aktivech o 5,6 %, tj. na 78,3 %. Naopak podíl ostatních aktiv na aktivech se zvyšoval. V roce 2004 činil podíl 2,9 % a v roce 2008 již šlo o 6,6 %. Podíl oběžných aktiv po celé sledované období kolísal kolem 15 %.

69

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 31.3.2004

31.3.2005

Vlastní kapitál

31.3.2006

Cizí zdroje

31.3.2007

31.3.2008

Ostatní pasiva

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 10 Struktura pasiv

Na straně pasiv se zvyšoval podíl vlastního kapitálu a naopak cizí zdroje klesaly. Tento jev byl již patrný ze zlatého pravidla vyrovnání rizika a z horizontální analýzy rozvahy. Vlastní kapitál v roce 2004 činil 46 % a cizí zdroje 53,9 %. V roce 2008 nastala opačná situace, podíl vlastního kapitálu činil více než 65 %. Podíl ostatních pasiv se od roku 2007 rovnal nule. V následující části budou vzaty jako základ jednotlivé součtové položky a zjištěna procentuální struktura dlouhodobých aktiv, oběžných aktiv, vlastního kapitálu a cizích zdrojů.

70

100% 80% 60% 40% 20% 0% 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 11 Struktura dlouhodobých aktiv

Dlouhodobý majetek byl z více než 90 % tvořen dlouhodobým hmotným majetkem. V dlouhodobém nehmotném majetku došlo v roce 2005 vzhledem k roku 2004 ke zvýšení o 3 % na 7,6 %, od té doby docházelo opět k postupnému snižování. V roce 2008 činil podíl dlouhodobého nehmotného majetku 6 %. Dlouhodobý finanční majetek se až do roku 2007 vyznačoval téměř nulovým podílem. V roce 2008 se podíl zvýšil na 0,7 %.

71

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

Zásoby

Dlouhodobé pohledávky

Krátkodobé pohledávky

Krátkodobý finanční majetek

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 12 Struktura oběžných aktiv

Na oběžném majetku se v největší míře podílel objem prostředků patřících do zásob, který se rok od roku zvyšoval. Zatímco v roce 2004 se podílely zásoby na oběžných aktivech téměř 54 %, v roce 2008 tento podíl činil přes 62 %. Další významnou položkou oběžných aktiv byly krátkodobé pohledávky, které se v roce 2004 podílely 42,9 %, v roce 2005 se snížily na téměř 37 %, v roce 2006 se opět jejich podíl zvýšil a následně se až do roku 2008 snižoval na 35,6 %. Podíl dlouhodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku neměl přílišný vliv, protože podíl dlouhodobých pohledávek byl po celé sledované období nulový a podíl finančního majetku se od roku 2006 pohyboval kolem 2 %.

72

100% 80% 60% 40% 20% 0% 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 13 Struktura vlastních pasiv

Na vlastním kapitálu se podílel základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, nerozdělený zisk minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. Podíl základního kapitálu i přes zvýšení o 37 936 tis. Kč v roce 2008 klesal, v roce 2004 se podílel téměř 28 %, ale v roce 2008 již jen necelými 16 %. Vzrůstající podíl byl zaznamenán v položce nerozděleného zisku z minulých let, který se od roku 2004 do roku 2008 ztrojnásobil. Kapitálové a rezervní fondy rok od roku klesaly, v roce 2008 činil podíl kapitálových fondů necelých 6 % a rezervní fondy 3,2 %.

73

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

Rezervy

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Bankovní úvěry a výpomoci

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 14 Struktura cizích pasiv

V roce 2004 a 2005 se na cizích zdrojích podílely dlouhodobé závazky 20 %, krátkodobé závazky činily kolem 25 % a bankovní úvěry se pohybovaly v rozmezí 42 až 44 %. V roce 2006 došlo k navýšení podílu krátkodobých závazků a v roce 2007 se tento podíl zvýšil až na 57,7 %. Tento nárůst podílu byl způsoben především krátkodobým úvěrem od spřízněné strany, který byl ve výši 1 500 000 tis. Kč. V témže roce došlo k výraznému snížení podílu dlouhodobých závazků. V roce 2008 došlo vzhledem k roku 2007 k nárůstu podílu na cizích zdrojích o téměř 25 %. Dále docházelo ke snižování podílu na oběžných aktivech v položce rezervy. Od roku 2004 klesl podíl rezerv o 8 %. V roce 2008 se podílely na oběžných aktivech 4, 8 %.

74

Při porovnání stavu ve společnosti s hodnotami za odvětví OKEČ 15 (DA – Potravinářský průmysl) je možné zjistit, že společnost disponovala oproti odvětví vyšším podílem dlouhodobého majetku.

Tab. 11 Vertikální analýza rozvahy za odvětví

1.-4.Q 2007 1.-4.Q 2008 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky celkem Krátkodobý finanční majetek

100,0% 50,9% 46,9%

100,0% 54,0% 43,8%

15,9% 27,2% 3,8%

15,7% 24,0% 4,1%

1.-4.Q 2007 1.-4.Q 2008 Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje

100,0% 50,6% 49,5%

100,0% 53,0% 46,2%

Rezery Závazky celkem Bankovní úvěry

1,9% 32,1% 15,5%

1,8% 26,1% 18,2%

zdroj: zpracováno dle [22]

Podíl

dlouhodobého

majetku

společnosti

na

celkových

aktivech

se pohyboval kolem 80 %, kdežto za odvětví do 55 %. Na druhou stranu měla společnost nízký podíl oběžných aktiv. Oběžná aktiva se pohybovala do 15 %, ale za odvětví tvořila 45 % podíl na bilanční sumě. Srovnáním pasivních položek společnosti s odvětvím lze dojít k poznání, že společnost disponovala vyšším podílem vlastního kapitálu než odvětví, protože ve společnosti od roku 2006 docházelo k navyšování podílu vlastního kapitálu. Dále je nutno konstatovat, že podíly závazků a bankovních úvěrů společnosti byly nižší než za odvětví. V roce 2007 byl podíl bankovních úvěrů za odvětví trojnásobně vyšší než ve společnosti. Podíl rezerv společnosti na bilanční sumě odpovídal odvětvovým průměrům. 75

5.2.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Z následující tabulky není zcela zřejmé, která položka byla vzata za vztažnou veličinu, protože je tvořena součtem položek tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků. Položka tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu nebyla zahrnuta z důvodu její nepravidelnosti a z důvodu, že by neměla tvořit jeden z hlavních příjmů prosperující společnosti.

Tab. 12 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát % podíl na vztažné veličině 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 I. A.


5,1% 4,4%

6,3% 4,6%

4,8% 3,4%

5,0% 3,3%

5,7% 3,7%

+

Obchodní marže

0,8%

1,7%

1,3%

1,7%

2,0%

II.


97,3% 46,5%

96,3% 44,6%

97,5% 44,6%

98,1% 48,7%

98,4% 50,3%

Přidaná hodnota

51,6%

53,3%

54,2%

51,1%

50,2%

9,7% 0,2% 10,3% 0,9% 1,3% 1,4% 0,6% 1,2%

10,2% 0,2% 9,9% 1,1% 1,6% -1,5% 0,4% 2,6%

10,1% 0,2% 10,9% 1,1% 1,7% -1,9% 0,7% 1,1%

9,4% 0,1% 8,9% 1,5% 1,7% -0,4% 0,7% 1,2%

9,7% 0,1% 9,2% 1,4% 2,3% -1,4% 0,6% 1,2%

28,9%

31,8%

34,1%

32,4%

31,1%

5,0% 5,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,8% 0,4% 0,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,4% 0,3% 0,7%

0,2% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,3% 0,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,4% 0,3% 0,4%

0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,5% 0,9% 0,0% 0,5% 0,6% 0,6%

-2,1%

-1,8%

-0,9%

-0,5%

-1,8%

4,4%

7,6%

8,3%

7,8%

4,5%

22,5%

22,4%

24,9%

24,0%

24,8%

0,0% 0,0% 0,0%

0,4% 0,2% 0,1%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

B.

+ C. D. E. III. F. G. IV. H.


*


Provozní výsledek hospdaření Tržby z prodeje cenných papírů Prodané cenné papíry Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosy z přecenění derivátů Náklady z přecenění derivátů Zvýšení rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost

Q.

**


XIII. R. S.


* ***


0,0% 22,5%

0,2% 22,6%

0,0% 24,9%

0,0% 24,0%

0,0% 24,8%


26,8%

30,3%

33,2%

31,8%

29,3%


V hodnocených letech došlo k nárůstu tržeb za výkony. V roce 2008 činil tento podíl více než 98 %, což se vzhledem k výkonové spotřebě, která se mimo rok 2008 dostala pod 50 %, jevilo jako vysoce efektivní z hlediska výroby. Tento 76

trend se odrážel i na přidané hodnotě, její podíl na celkových tržbách se pohyboval nad 50 %. Důsledkem toho podíl provozního výsledku hospodaření na celkových tržbách neklesal a pohyboval se od roku 2005 nad 30 %. K významným položkám provozního výsledku hospodaření patřily osobní náklady a odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Osobní náklady se podílely kolem 10 %, přičemž v roce 2008 došlo oproti roku 2007 ke zvýšení, které bylo ovlivněno zejména zvýšením mzdových nákladů. Odpisy se podílely též kolem 10 %, což bylo způsobeno především vysokým podílem odepisovaného majetku. Vlivem vzrůstajícího podílu provozního výsledku hospodaření, ztrátového finančního výsledku hospodaření a téměř nulového podílu mimořádného výsledku vzrůstá i výsledek hospodaření za účetní období.

Při

srovnání

s

hodnotami

za

odvětví

OKEČ

15

(DA – Potravinářský průmysl) je možné si všimnout markantního rozdílu týkajícího se tržeb za prodej zboží.

Tab. 13 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát za odvětví

1.-4.Q 2007 1.-4.Q 2008 I.


+ II.

Obchodní marže

A.

B. + C. * *


Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření před zdaněním zdroj: zpracováno dle [22]

77

20,2% 15,3% 4,9% 82,2% 64,7% 22,4% 8,6% 8,3% -0,8%

21,6% 16,3% 5,3% 80,9% 64,1% 22,1% 9,0% 7,3% -1,0%

7,6%

6,7%

Zatímco ve společnosti se pohyboval podíl tržeb za prodej zboží na vztažné veličině (tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků) v rozmezí 4 až 6 %, tak v odvětví se podíl tržeb dostával přes 20 %. Ale porovnáme-li výkony a výkonovou spotřebu ve společnosti s odvětvím, zjistíme, že ve společnosti se podíl výkonů na tržbách pohyboval kolem 98 % a podíl výkonové spotřeby dosáhl v roce 2008 více jak 50 %, což mělo za následek přidanou hodnotu nad 50 %. Ale u odvětvového srovnání podíl výkonů na tržbách činil něco málo přes 80 %, výkonová spotřeba do 65 % a výsledkem byla přidaná hodnota pohybující se kolem 22 %. Finanční výsledek hospodaření téměř odpovídá odvětvovým průměrům. Vysoký rozdíl však je vidět v podílech provozního výsledku hospodaření a výsledku hospodaření před zdaněním. Zatímco odvětvové průměry se pohybují kolem 7 až 8 %, společnost vykazuje snižující trend, ale i přesto překonává odvětvové průměry téměř pětinásobně, podíly provozního výsledku hospodaření a výsledku hospodaření před zdaněním na tržbách se pohybují kolem 30 %.

5.3

ANALÝZA ČISTÉHO PRACOVNÍHO KAPITÁLU Čistý pracovní kapitál je část oběžných aktiv krátkodobého majetku, která

je kryta dlouhodobými zdroji, v průběhu roku se přeměňuje na peněžní prostředky a po zaplacení krátkodobých závazků se s ní může volně disponovat.

Tab. 14 Čistý pracovní kapitál v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

31.3.2004 Oběžná aktiva Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé závazky Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci


1 988 329 101 1 986 073 2 152 254 0

31.3.2005 2 336 012 0 1 971 115 2 907 143 0

31.3.2006 2 260 938 0 2 373 385 1 990 558 0

31.3.2007 2 515 265 0 4 091 470 840 038 0

31.3.2008 2 928 569 0 2 468 395 2 427 389 0

-2 150 099 -2 542 246 -2 103 005 -2 416 243 -1 967 215

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] 78

Pokud by byla hodnota čistého pracovního kapitálu kladná, ukazovalo by to na financování krátkodobých aktiv dlouhodobými zdroji, ale ve společnosti Plzeňský Prazdroj dosahuje hodnota čistého pracovního kapitálu za všechny sledované roky záporné hodnoty. Krátkodobá aktiva tedy nejsou financována dlouhodobými zdroji a jedná se o nekrytý dluh, který v prvních dvou letech dosahoval dokonce vyšší hodnoty než oběžná aktiva. Společnost se tím může dostat do situace, že bude muset rozprodávat stálá aktiva, aby pokryla své krátkodobé závazky. Příčinou bylo, že se na oběžných aktivech podílely především zásoby, které patří k méně likvidním položkám, a naopak krátkodobý finanční majetek, který patří k nejlikvidnějším položkám, se podílel na oběžných aktivech necelým 1 %. Z pohledu krátkodobých závazků významnou měrou přispěly bankovní úvěry, které v roce 2004 činily 2 152 254 tis. Kč a v roce 2005 se ještě téměř o 800 000 tis. Kč zvýšily.

Tab. 15 Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2004 - 2008

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2008/2004 Relativní změna ČPK (v %)

18,24%

-17,28%

14,89%

-18,58%

-8,51%

2005-2004 2006-2005 2007-2006 2008-2007 2008-2004 Absolutní změna ČPK (v tis. Kč)

-392 147

439 241

-313 238

449 028

182 884


Při pohledu na relativní a absolutní změny čistého pracovního kapitálu je nutné si uvědomit, že pokles v záporných hodnotách, bude vyznačen kladně. V roce 2005, kdy čistý pracovní kapitál dosahoval nejnižších hodnot, došlo k meziroční změně o více než 18 % (- 392 147 tis. Kč). V následujícím roce se situace o 17,28 % (+ 439 241 tis. Kč) zlepšila, ale již v roce 2007 došlo

79

k propadu o 14,89 %. Lze říci, že čistý pracovní kapitál se ve společnosti jeví značně kolísavě. 5 000 000

4 000 000

3 000 000

2 000 000

1 000 000

0 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

-1 000 000

-2 000 000

-3 000 000

Oběžná aktiva

Krátkodobé závazky

Krátkodobé bankovní úvěry


zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 15 Čistý pracovní kapitál v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

Čistý pracovní kapitál úzce souvisí s běžnou likviditou, pracuje se stejnými položkami, při výpočtu čistého pracovního kapitálu je od sebe odečteme a při výpočtu běžné likvidity je podělíme. Kdyby pracovní kapitál společnosti dosahoval kladných hodnot, což nedosahuje, bylo by zřejmé, že disponuje dostatečnými prostředky k zabezpečení krátkodobých závazků. Již nyní je jasné, že společnost bude svými hodnotami značit nesolventnost. Čistý pracovní kapitál dále souvisí i s ukazateli aktivity zejména s obratovým cyklem peněz. Z obratového cyklu peněz, který závisí na době obratu zásob, době inkasa pohledávky a době obratu krátkodobých závazků, je možné zjistit potřebu peněžních prostředků, tedy pracovního kapitálu.

80

5.4

ANALÝZA PENĚŽNÍCH TOKŮ Přehled o peněžních tocích nám dává výkaz cash flow, který je stejně jako

rozvaha a výkaz zisku a ztrát součástí výroční zprávy. Srovnává bilanční formou příjmy a výdaje za určité období.

Tab. 16 Peněžní toky v letech 2004 – 2008 v tis. Kč 31.3.2004

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

Účetní zisk z běžné činnosti před zdaněním

3 375 262

3 933 751

4 501 095

4 591 823

4 593 935

A.1

Úpravy o nepeněžní operace

1 693 258

1 324 436

1 276 137

1 269 745

1 510 799

A.*

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami

5 068 520

5 258 187

5 777 232

5 861 568

6 104 734

A.2

Změna stavu pracovního kapitálu

437 887

-7 978

352 261

-655 561

-653 743

A.**

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami

5 506 407

5 250 209

6 129 493

5 206 007

5 450 991

A.3

Úroky vyplacené

-235 114

-195 402

-58 360

-59 981

-84 274

A.4

Úroky přijaté

884

779

680

901

1 289

A.5

Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost

-1 202 516

-1 375 090

-1 280 213

-1 104 075

-978 072

A.6

Mimořádné příjmy a výdaje

0

35 355

0

0

0

A.7

Přijaté dividendy

2 418

0

0

0

0

4 072 079

3 715 851

4 791 600

4 042 852

4 389 934

-1 497 790

-1 568 066

-1 701 685

-2 463 316

-2 503 404

66 646

50 412

74 721

39 141

46 653

Peněžní toky z provozní činnosti

A *** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1

Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv

B.2

Příjmy z prodeje stálých aktiv

B *** Čistý peněžní tok z investiční činnosti

-1 431 144 -1 517 654 -1 626 964 -2 424 175 -2 456 751

Peněžní toky z finanční činnosti C.1

Změna stavu dlouhodobých a krátkodobých aktiv

C.2

Změna stavu vlastního kapitálu

C *** Čistý peněžní tok z finanční činnosti

-672 032

-102 254

-1 345 714

60 000

-900 000

-2 004 710

-1 965 509

-1 967 116

-1 970 218

-2 005 174

-2 676 742 -2 067 763 -3 312 830 -1 910 218 -2 905 174

Čisté snížení / zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na počátku roku Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci roku

-35 807

130 434

-148 194

-291 541

-971 991

105 645

69 838

200 272

52 078

-239 463

69 838

200 272

52 078


81

-239 463 -1 211 454

Plzeňský Prazdroj, a. s. sestavuje výkaz peněžních toků nepřímou metodou a rozlišuje tři základní úrovně cash flow. Prvním z nich je provozní cash flow, který odráží peněžní toky v rámci hlavní činnosti. Druhým je investiční cash flow reflektující peněžní toky v investování a třetím je finanční cash flow, který zahrnuje vnější financování.

4 500 000 3 500 000 2 500 000 1 500 000 500 000 -500 000

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008

-1 500 000 -2 500 000 -3 500 000

Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok z investiční činnosti Čistý peněžní tok z finanční činnosti

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 16 Peněžní toky v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

Čistý peněžní tok z provozní činnosti, který v roce 2006 dosáhl nejvyšší hodnoty (+ 4 791 600 tis. Kč) za sledované období, však mimo rok 2005 nepokrývá výsledky investování a financování. Je-li vzat za základní období rok 2004, lze konstatovat, že se čistý peněžní tok z provozní činnosti k roku 2008 zvýšil o téměř 8 % (+ 317 855 tis. Kč), což ale v porovnání právě s investiční činnosti, která se od roku 2004 dostala do záporných čísel o dalších 71,7 % (- 1 025 607 tis. Kč), a s finanční činností, 82

která klesla o 8,5 %, což činilo v roce 2008 záporných 2 905 174 tis. Kč, nebylo dostatečným

zvýšením,

jelikož

výdaje

přesahovaly

příjmy

o

necelý

1 000 000 tis. Kč. Z jednotlivých let a položek sledovaného období se pokusíme zjistit, proč k takovému převýšení výdajů nad příjmy došlo. Docházelo k podstatným změnám v položce změna stavu opravných položek a rezerv, protože společnost rozpouštěla rezervy, což mělo vliv na provozní hospodářský výsledek, ale nedocházelo k peněžním tokům, a dále v položce vyúčtovaných nákladových úroků, v kterých docházelo k postupnému snižování díky nízkému zadlužení společnosti. Položka o investiční činnosti se celé sledované období pohybovala v záporných hodnotách, což nasvědčuje spotřebovávání peněz do investování, tyto investice se rok od roku zvyšují. Zatímco v roce 2004 činily výdaje spojené s pořízením aktiv 1 497 790 tis. Kč, v roce 2008 již 2 503 404 tis. Kč. Obdobný trend se projevoval i ve finanční činnosti, kde významnou položkou byly vyplacené dividendy, které se za sledované období pohybovaly kolem 2 000 000 tis. Kč. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, což jsou dle výroční závěrky společnosti krátkodobé likvidní finanční instrumenty okamžitě převoditelné na hotovost, přičemž ale kontokorentní úvěry za ně nelze považovat, protože primárně slouží pro financování, uvidíme v následující tabulce.

Tab. 17 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

Pokladní hotovost a peníze na cestě Účty v bankách Kontokorentní úvěry Celkem finanční majetek

31.3.2004 28 697 41 141

31.3.2005 45 587 154 685

31.3.2006 48 383 4 253

31.3.2007 41 675 8 900

31.3.2008 40 547 25 388

0

0

-558

-290 038 -1 277 389

69 838

200 272

52 078

-239 463 -1 211 454


83

Finanční majetek společnosti se dostal do záporných čísel, jelikož čistý peněžní tok z provozní činnosti nedokázal pokrýt oblast financování a investování, a to i přes využívání krátkodobých a dlouhodobých závazků. Od roku 2006 společnost využívá i kontokorentních úvěrů. V roce 2006 činil kontokorentní úvěr 558 tis. Kč a díky pokladní hotovosti a penězům na účtu finanční majetek dosahoval kladných hodnot, ale v roce 2008 již výše kontokorentního úvěru činila 1 277 389 tis. Kč, nízká hodnota pokladní hotovosti a peněz na účtu již nestačila k tomu, aby finanční majetek vzešel do kladných čísel.

5.5

PŘÍMÁ ANALÝZA INTENZIVNÍCH UKAZATELŮ (POMĚROVÁ ANALÝZA) Poměrová analýza patří k základům finanční analýzy a slouží jako vstupní

data pro složitější metody finanční analýzy. Existuje celá řada soustav ukazatelů poměrové analýzy, protože podnik jako celek je velmi složitý. Aby mohl být podnik ziskový, musí být i přiměřeně zadlužený a likvidní, což je předpokladem pokračování podniku v budoucnosti.

5.5.1 Ukazatele rentability Pro většinu společností, které fungují v tržní ekonomice, je výnosnost základní veličinou, která určuje schopnost podniku dosahovat zisku, dochází tím ke zhodnocování vloženého kapitálu.

Tab. 18 Ukazatele rentability 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Produkční síla Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu Rentabilita tržeb Multiplikátor vlastního kapitálu

23,98%

26,46%

28,33%

25,79%

24,04%

40,87%

37,20%

35,75%

31,66%

30,30%

33,13%

38,42%

38,89%

35,50%

32,13%

22,48%

22,63%

24,92%

24,03%

24,75%

2,04

1,88

1,68

1,63

1,49

zdroj: zpracováno dle [26], [27], [32], [33], [34] 84

Z výsledků je nutné připustit, že rentabilita kapitálu společnosti klesala a to i přes zvyšující se zisky. Jednou z možných příčin byl zvyšující se objem drženého krátkodobého majetku a dále zvyšující se objem vlastního kapitálu, což bylo zapříčiněno především nerozděleným ziskem minulých let (tzv. zadržený zisk). Z toho lze usoudit, že společnost aplikovala opatrnou dividendovou politiku. Snižovala každým rokem zadlužení, což snižovalo riziko spojené s financováním cizími zdroji, ale zároveň i rentabilitu vlastního kapitálu. Zatímco v roce 2004 činila rentabilita vlastního kapitálu 40,87 %, v roce 2008 klesla na 30,30 %. Srovnáním hodnoty rentability vlastního kapitálu z roku 2008 za společnost s hodnotou za odvětví (dle MPO 12,60 %) je možné konstatovat, že společnost dosahovala podstatně lepších hodnot tohoto ukazatele, než byl odvětvový průměr. Dále došlo v odvětví stejně jako ve společnosti k meziročnímu poklesu této průměrné hodnoty,

v roce

2007

byla

hodnota

tohoto

odvětvového

ukazatele

dle MPO 13,88 %. Zda by si společnost pomohla vyšším využíváním cizích zdrojů, pomůže objasnit multiplikátor vlastního kapitálu, který vyjadřuje vliv zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu a je dán součinem finanční páky a úrokové redukce zisku. Pokud vychází součin vyšší než 1, může se společnost nadále zadlužovat. Z výsledků je zřejmé, že společnost by měla využívat více cizích zdrojů, aby zvýšila rentabilitu vlastního kapitálu. Zde můžeme dojít k závěru, že zadluženost nemusí být nutně negativní stránkou společnosti. Hodnotu produkční síly aktiv za odvětví (dle MPO rok 2007: 10,41 %; rok 2008: 10,00 %) překonala společnost za sledované období dvojnásobně. A stejně jako v odvětví zaznamenal tento ukazatel mírný propad. Společnost svými výsledky s přehledem překonává odvětvové hodnoty, a to i přes jejich snížení během sledovaného období. A pokud by využívala vyšší objem cizích zdrojů, byly by rozdíly ještě markantnější.

85

5.5.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity podávají informace o schopnosti společnosti dostát svým závazkům. Obecně platí, že čím vyšší je likvidita, tím vyšší je finanční stabilita a snižuje se nebezpečí platební neschopnosti. V platební neschopnost může vyústit neschopnost využití ziskových situací či uhrazení svých běžných závazků, což je důsledkem nedostatečné likvidity.

Tab. 19 Ukazatele likvidity 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita Ukazatel kapitalizace Ukazatel překapitalizování

0,02

0,04

0,01

0,01

0,01

0,22

0,22

0,23

0,19

0,23

0,48 1,16 0,58

0,48 1,19 0,67

0,52 1,13 0,77

0,51 1,10 0,81

0,60 1,05 0,90


Kdyby došlo k porovnání likvidity s doporučenými hodnotami (okamžitá likvidita: 0,2; pohotová likvidita: 0,4 – 1,5; běžná likvidita: 1,6 – 2,5), jevila by se společnost jako značně nesolventní. Je však nutné vzít v úvahu i odvětví, do

kterého

společnost

spadá,

protože

citlivost

na

konjunkturální

vývoj

je u každého odvětví jiná. Dále by měla být vzata v potaz i skutečnost, že společnost je součástí skupiny SABMiller plc, která v případě finančních problémů společnosti poskytne dostatek financí. Při porovnání běžné likvidity s odvětvovými průměry (dle MPO rok 2007: 1,24; rok 2008: 1,32) je zřejmé, že se společnost pohybovala značně pod doporučenými hodnotami, a stejně tak tomu bylo u pohotové likvidity, kdy dle MPO odvětvový průměr za rok 2007 činil 0,82 a za rok 2008 se zvýšil na 1,03. V případě okamžité likvidity byla dokonce hodnota společnosti desetkrát nižší.

86

Z ukazatele kapitalizace, který se po celou dobu sledování pohyboval nad hodnotou 1, vyplývá, že dlouhodobá aktiva jsou kryta i jinými zdroji než je dlouhodobý kapitál, což již výše dokázalo zlaté bilanční pravidlo financování, ale trend naznačuje, že dlouhodobý majetek byl financován každým rokem nižším objemem krátkodobých zdrojů. Ukazatel překapitalizování úzce souvisí s pracovním kapitálem. Pokud je ukazatel nižší než 1, není k dispozici žádný pracovní kapitál, a dokonce je čistý pracovní kapitál společnosti záporný, jak bylo již výše zjištěno. Likvidita

společnosti

nedosahuje

ani

hodnot

doporučených,

které

se považují za optimální, ani hodnot průměrných za odvětví. Společnost se tak jeví být značně nesolventní. Je však nutné si uvědomit, že zázemí společnosti je finančně značně silné.

5.5.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity zachycují řízení aktiv, zda jsou aktiva přiměřeně využívána k hospodaření. Jedná se o ukazatele obratovosti a doby obratu, přičemž čím rychlejší obrat je, tím jsou aktiva vázána kratší dobu a mohou přinést vyšší zisk.

Tab. 20 Ukazatele aktivity 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Obrat aktiv Doba obratu aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Doba inkasa pohledávek Doba obratu krátkodobých závazků Obratový cyklus peněz

0,84

0,83

0,84

0,80

431

432

427

450

447

11,81

10,33

10,69

9,25

8,62

30

35

34

39

42

24

24

25

23

24

57

54

63

102

57

-3

5

-4

-40

9


87

0,81

Za minimální hodnotu obratu aktiv je považována hodnota 1, kdy se aktiva obrátí alespoň jedenkrát ročně. Celková aktiva společnosti se však neobrátila ani jedenkrát za rok a ke svému obratu potřebovala více než 400 dní. Pro lepší vypovídající schopnost srovnáme hodnotu ukazatele s odvětvovým průměrem (dle MPO rok 2007: 1,43 %; rok 2008: 1,47). Odvětvové průměry jsou téměř dvojnásobně vyšší, což vede k faktu, že společnost nepříliš efektivně využívala svůj majetek. Je zde však nutné upozornit na poměrně vysoký podíl dlouhodobé majetku. Na celkových aktivech společnosti se za sledované období podílel kolem 80 %, nepatří k příliš likvidním částem majetku, a tudíž z velké části zapříčinil nízkou hodnotou tohoto ukazatele. Obratový cyklus peněz dává odpověď na otázku, jaká doba uplyne mezi dobou nákupu materiálu a přijetím inkasa za prodané výrobky. Je dán součtem doby obratu zásob a pohledávek, od něhož se odečte doba obratu závazků. Doba, kdy se zásoby držely ve výrobě, se rok od roku zvyšovala, zatímco v roce 2004 se zásoby držely ve výrobě 30 dnů a za rok se obrátily téměř dvanáctkrát, v roce 2008 doba obratu zvýšila o 12 dnů, tím pádem se i méněkrát za rok obrátily. Doba inkasa pohledávek se po celé sledované období pohybuje do 25 dnů. Z toho plyne, že v roce 2004 od nákupu materiálu po inkaso pohledávky uběhlo 54 dnů, ale v roce 2008 obdržela společnost platbu až po 66 dnech. Bude-li vzata v úvahu doba, za kterou společnost zaplatila své závazky, lze dojít ke zjištění, že v roce 2004, kdy doba obratu krátkodobých závazků činila 57 dnů, nemusela společnost financovat výrobu z vlastních zdrojů a inkasovala peníze dříve, než měla

zaplatit své

závazky.

V roce

2008 měla společnost

zaplatit

též za 57 dnů, ale inkasovala peníze o 9 dnů později, došlo tím k situaci, kdy musela financovat výrobu vlastními zdroji. Nejvyššího výkyvu dosáhla společnost v roce 2007, kdy doba zaplacení závazku byla 102 dnů, ale peníze obdržela již po 62 dnech. Je možné konstatovat, že společnost disponuje vysokou vyjednávací schopností. Může si dovolit platit dodavatelům v průměru po 60 dnech a díky své obchodní pozici inkasuje platby za pohledávky již po 25 dnech. Obecně lze říci, že čím je obratový cyklus peněz kratší, tím méně peněžních prostředků, 88

tedy čistého pracovního kapitálu na hrazení svých výdajů společnost potřebuje, a proto není v zájmu společnosti držet kladný pracovní kapitál.

5.5.4 Ukazatele finanční stability a zadluženosti Ukazatele zadluženosti ukazují, z kterých zdrojů je společnost financována a je jimi hodnocena finanční stabilita společnosti.

Tab. 21 Ukazatele finanční stability a zadluženosti 31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 Debt ratio Equity ratio Debt/Equity ratio Úrokové krytí Úrokové zatížení

53,91%

49,24%

41,23%

39,33%

34,16%

45,99%

50,70%

58,76%

60,66%

65,83%

117,22%

97,11%

70,17%

64,84%

51,89%

15,67 6,38%

22,14 4,52%

86,76 1,15%

76,34 1,31%

55,00 1,82%


Již z provedené vertikální analýzy bylo zřejmé, že společnost ke svému financování využívala spíše vlastních zdrojů. Zatímco v roce 2004 činil podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech 45,99 %, tak v roce 2008 již se podílel téměř 66 %. Znamená to, že docházelo k upevňování finanční stability se současným poklesem rentability. Zbylých necelých 40 % připadalo na cizí zdroje, které byly především tvořeny krátkodobými závazky. S tímto jevem souvisí ukazatel celkové zadluženosti vlastního kapitálu (věřitelské riziko), docházelo k jeho postupnému snižování tak, jak se zvyšoval podíl vlastního kapitálu k celkovým aktivům. Při srovnání ukazatele vlastního financování společnosti s odvětvovými průměry (dle MPO rok 2007: 50,58 %, rok 2008: 52,99 %) lze zjistit, že podíl vlastního kapitálu na aktivech společnosti značně převyšoval odvětvové průměry, v odvětví převládal spíše trend zadlužování.

89

Dále bylo zjištěno, že se ukazatel úrokového krytí, tedy schopnost krýt náklady cizího kapitálu vyprodukovaným ziskem (EBIT), v roce 2006 znatelně zvýšil z důvodu splacení dlouhodobého úvěru a snížení krátkodobých bankovních úvěrů, což vedlo ke snížení nákladových úroků. Velký význam sehrál i výsledek hospodaření. Od tohoto roku docházelo k postupnému snižování ukazatele na hodnotu 55, což svědčí o finanční stabilitě. Všeobecným doporučením je co nejvyšší hodnota tohoto ukazatele. Převrácenou hodnotou ukazatele úrokového krytí je možné získat úrokové zatížení, jinými slovy kolika procenty se nákladové úroky podílejí na finančním hospodaření společnosti. V případě společnosti Plzeňský Prazdroj dosahoval tento ukazatel od roku 2006 necelých 2 %, což opět naznačuje skutečnost, že by společnost měla více využívat cizích zdrojů k financování.

5.6

ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ Prostřednictvím bonitních a bankrotních modelů lze zhodnotit finanční

a ekonomickou situaci společnosti.

5.6.1 Kralickův rychlý test, bonitní model Pomocí Kralickova rychlého testu je možné ohodnotit bonitu společnosti. Dle výsledků čtyř ukazatelů, pomocí nichž daný bonitní model pracuje, byla společnost bodově ohodnocena (dle tab. 3). Z níže uvedené tabulky jasně vyplývá, že společnost získává nejvyšší ohodnocení ve všech sledovaných ukazatelích.

90

Tab. 22 Kralickův rychlý test 31.3.2004 Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách ROA Průměr

31.3.2005

31.3.2006

31.3.2007

31.3.2008

hodnota body hodnota body hodnota body hodnota body hodnota body 1 46% 1 51% 1 59% 1 61% 1 66% 1 1,64 1 1,72 1 1,31 1 1,40 1 1,24 1 34% 1 31% 1 34% 1 33% 1 33% 1 24% 1 26% 1 28% 1 26% 1 24% 1 1 1 1 1


Za povšimnutí stojí trend v jednotlivých ukazatelích. K nejvýraznějšímu „zlepšení“ došlo ve kvótě vlastního kapitálu, která v roce 2004 činila 46 %, ale v roce 2008 již 66 %. Jednou z příčin byl podstatný nárůst vlastního kapitálu, který rostl rychleji jak celková aktiva společnosti. Dále docházelo ke zkracování doby splácení dluhu z cash flow. Výjimkou byl rok 2005, kdy se doba splátky zvýšila a za sledované období dosáhla nejvyšší hodnoty, téměř dvou let. V tomto roce i rentabilita tržeb měřená cash flow zaznamenala změnu a dosáhla 31 %, což za sledované období byla nejnižší hodnota. Na základě toho je možné usoudit, že příčinou je hodnota cash flow, která byla vypočtena jako součet výsledku hospodaření za účetní období, odpisy a změna stavu rezerv. Hodnota cash flow rostla pomaleji než závazky společnosti, ale zároveň rychleji než tržby za dané období. Na základě výše uvedeného ohodnocení lze společnost považovat za finančně zdravou, která je schopna odolávat finanční tísni.

5.6.2 Altmanův model, bankrotní model Na základě Altmanova modelu je možné predikovat možný bankrot společnosti. Je založen na prostém kritériu, že čím je index Z vyšší, tím se společnost jeví jako finančně zdravější. V případě společnosti Plzeňský Prazdroj docházelo k meziročnímu zvyšování tohoto indexu.

91

Tab. 23 Altmanův model

X1 X2 X3 X4 X5

NWC/A NZ/A EBIT/A VK/Z T/A

Z

Váha 0,717 0,847 3,107 0,420 0,998

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 -0,10

-0,12

-0,09

-0,10

-0,07

0,22

0,26

0,33

0,37

0,42

0,75

0,82

0,88

0,80

0,75

1,23

1,27

1,69

1,52

1,77

0,83

0,83

0,84

0,80

0,80

2,92

3,07

3,65

3,39

3,67


Při podrobnějším prozkoumání je dále možné zjistit, že se podstatně zvýšil ukazatel X2 týkající se nerozděleného zisku, který byl získán součtem výsledku hospodaření běžného účetního období, fondů ze zisku a nerozděleného zisku minulých let. Hodnota nerozděleného zisku meziročně rostla a zvyšoval se tím i podíl na bilanční sumě, z čehož lze opět usoudit, že společnost praktikovala opatrnou dividendovou politiku. Dále stojí za povšimnutí zvyšující se ukazatel X3. V roce 2004 činila hodnota tohoto ukazatele 1,23. V roce 2008 se zvýšila na 1,77. Příčinou bylo, že vlastní kapitál se zvyšoval a rok od roku rostl rychleji než závazky společnosti. V ostatních ukazatelích nedocházelo až tak k podstatným změnám, které by měly výrazný vliv na výsledek indexu Z. Na základě výše uvedených skutečností lze usoudit, že se jedná o společnost s dobrým finančním zdravím, která není v blízké budoucnosti ohrožena bankrotem, protože se kromě roku 2004 index Z pohybuje nad šedou zónou.

92

5.7

EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA (EVA) Ekonomická přidaná hodnota je chápana jako rozdíl čistého zisku

z provozní činnosti a nákladů na kapitál. Je možné díky tomuto ukazateli změřit výkonnost společnosti.

Tab. 24 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

31.3.2004 31.3.2005 31.3.2006 31.3.2007 31.3.2008 2 595 825 3 076 073 3 460 720 3 536 109 3 696 419

NOPAT = EBIT x (1 - t) EBIT daňový štít (1 - t)

3 605 312 0,72

C WACC = rd x D/C + re x E/C rd = i x (1 - t) i D

D/C re = rf + β x (rm - rf) rf β rm - rf E

E/C

EVA = NOPAT - C x WACC

4 156 855 0,74

4 553 579 0,76

4 652 775 0,76

4 679 011 0,79

10 353 042 11 299 677 11 436 514 11 783 143 15 238 824 10,80% 6,88%

10,40% 5,77%

13,20% 1,66%

14,79% 1,93%

10,30% 2,79%

0,0956 3 437 968

0,0780 3 335 714

0,0218 1 990 558

0,0253 840 038

0,0354 2 427 389

0,3321 12,75%

0,2952 12,33%

0,1741 15,63%

0,0713 15,78%

0,1593 11,72%

4,80% 1,12 7,10% 6 915 074

3,53% 1,24 7,10% 7 963 963

3,77% 1,67 7,10% 9 445 956

4,28% 1,62 7,10% 10 943 105

4,55% 1,01 7,10% 12 811 435

0,6679

0,7048

0,8259

0,9287

0,8407

1 477 368 1 901 204 1 951 605 1 792 897 2 126 992

zdroj: zpracováno dle [6], [7], [8], [26], [27], [32], [33], [34]

Při výpočtu

nákladů na

vlastní kapitál (re) bylo

využito

modelu

pro oceňování kapitálových aktiv - CAPM. Pro zjištění bezrizikové úrokové míry bylo použito výnosnosti státních dluhopisů s dobou splatnosti 10 let. Prémie za riziko byla stanovena na základě ratingu země uděleného agenturou Moody´s, který byl za sledované období A1. Dále byl při výpočtu použit beta koeficient pro skupinu SABMiller plc, jenž byl zjištěn z internetových stránek A. Damodarana. Ve sledovaném období meziročně vzrůstal jak čistý provozní výsledek hospodaření,

tak

investovaný

kapitál.

Dále

je

možné

konstatovat,

že aby výnosnost odpovídala riziku, které podstoupili poskytovatelé kapitálu, měla 93

by společnost požadovat výnosnost z investic minimálně ve výši vážených průměrných nákladů kapitálu. Do roku 2007 se tato hodnota zvyšovala, z 10,8 % na 14,79 %, v roce 2008 zaznamenala značný propad. A to i přesto, že společnost po celé sledované období disponovala relativně nízkým podílem levnějších cizích zdrojů, který ještě každoročně snižovala, což by obvykle vedlo ke zvýšení vážených průměrných nákladů kapitálu. 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 31.3.2004

31.3.2005

NOPAT

31.3.2006

31.3.2007

C x WACC

31.3.2008

EVA

zdroj: zpracováno dle [6], [7], [8], [26], [27], [32], [33], [34] Obr. 17 Vývoj ekonomické přidané hodnoty v letech 2004 – 2008 v tis. Kč

Ukazatel EVA ve všech sledovaných obdobích dosahuje kladné hodnoty, což znamená, že společnost po celé sledované období uspokojovala požadované výnosy vlastníků, plnila očekávání věřitelů a vytvářela určitý zisk, což vypovídá o růstu bohatství vlastníků.

94

6 SROVNÁNÍ ANALYZOVANÉ SPOLEČNOSTI S VÝZNAMNÝMI KONKURENTY V ODVĚTVÍ Pro zlepšování úrovně podniku je vhodné srovnávat jej s jinými podniky. Jedná se o mezipodnikové srovnání, kdy je možné podnik srovnávat se skupinou konkurentů,

s doporučenými

hodnotami,

s hodnotami

za

odvětví

apod. K mezipodnikovému srovnání se mimo jiné používá grafická metoda zvaná spider analýza, která je založena na poměrových ukazatelích. Umožňuje komplexní mezipodnikové srovnání hlavních stránek finanční situace podniku. Patří k rychlým a názorným metodám, které umožňují volbu ukazatelů dle cílů analýzy. Je možné srovnávat prostorově i časově. Na druhou stranu není možné vyjádřit ukazatele v konkrétní výši. Je stále více využívána zejména manažery pro její přehlednost a pochopitelnost.59 Pro potřeby následující spider analýzy bude využito 16 poměrových ukazatelů rozdělených do 4 skupin ukazatelů. První skupinou jsou ukazatele rentability, kde bude počítána rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb, rentabilita vloženého kapitálu a rentabilita aktiv. Druhou skupinou ukazatelů je likvidita. Okamžitá, pohotová a běžná likvidita bude doplněna ukazatelem krytí cizích zdrojů. Třetí skupinu tvoří zadluženost. V rámci této skupiny bude počítána doba obratu krátkodobých závazků, míra zadluženosti vlastního kapitálu a ukazatele krytí stálých aktiv a vlastního financování. Poslední skupinou jsou ukazatele aktivity, bude zjištěna doba obratu aktiv, pohledávek a zásob a vypočten obrat celkových aktiv.

59

SYNEK, M., a kol. Manažerská ekonomika. 4. rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1992-4. KUBÍČKOVÁ, D., SOUKUP J. Spider analýza jako metoda mezipodnikového srovnání [online]. [cit. 10. 12. 2009]. Dostupné z: 95

aktivita

rentabilita

Obrat celkových aktiv Doba obratu aktiv Doba inkasa pohledávek Doba obratu zásob

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb Rentabilita vloženého kapitálu Rentabilita aktiv

Doba obratu závazků Zadluženost vlastního kapitálu Vlastní financování Krytí stálých aktiv

Krytí cizích zdrojů Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita

likvidita

zadluženost

zdroj: zpracováno dle [16] Obr. 18 Ukazatelé použité ve spider analýze

Pro zjištění konkurenceschopnosti Plzeňského Prazdroje, a. s. na základě poměrových ukazatelů za rok 2008 byly vybrány dva subjekty působící v odvětví pivovarnictví - akciová společnost Pivovary Staropramen a národní podnik Budějovický Budvar. Volba byla provedena na základě podílu na trhu a dle dostupnosti dat z účetních závěrek, která budou východiskem pro analýzu. V následující tabulce jsou znázorněny individuální hodnoty poměrových ukazatelů a jejich procentní převod, kdy za základ srovnání byla vzata akciová společnost Plzeňský Prazdroj. Výsledné procentní podíly ukazatelů na hodnotách společnosti byly následně zaneseny do spider grafu.

96

Tab. 25 Hodnoty ukazatelů použitých ve spider analýze za rok 2008


Budějovický Budvar, n. p.

Pivovary Staropramen, a. s.

Účetní závěrka k 31.3.2008



hodnota

poměr

hodnota

poměr

hodnota

poměr

ROE

0,3030

100%

0,0239

8%

0,0765

25%

ROS

0,2475

100%

0,0461

19%

0,0715

29%

ROCE

0,3213

100%

0,0307

10%

0,1109

35%

ROA

0,2404

100%

0,0285

12%

0,0856

36%

Krytí cizích zdrojů

0,8427

100%

0,7493

89%

0,6538

78%

Likvidita I.

0,0135

100%

4,6877

34807%

1,1285

8379%

Likvidita II.

0,2266

100%

6,2122

2741%

1,6019

707%

Likvidita III.

0,5982

100%

7,3634

1231%

1,7890

299%

56,6555

100%

55,9942

99%

97,7817

173%

Zadluženost vlastního kapitálu

0,5189

100%

0,1320

25%

0,3079

59%

Vlastní financování

0,6583

100%

0,8834

134%

0,7585

115%

Krytí stálých aktiv

0,9556

100%

2,1727

227%

1,5439

162%

Obrat celkových aktiv

0,8059

100%

0,4582

57%

0,8116

101%

446,7148

100%

785,7653

176%

443,5904

99%

Doba inkasa pohledávek

23,9538

100%

95,4003

398%

50,5585

211%

Doba obratu zásob

41,7504

100%

54,4222

130%

14,0259

34%

Doba obratu závazků

Doba obratu aktiv

zdroj: zpracováno dle [24], [25], [27]

Již výše uvedená tabulka však naznačuje, jakou pozici akciová společnost Plzeňský Prazdroj v porovnání se sledovanými konkurenty má. V oblasti rentability nemá konkurenta, ale z hlediska likvidity je tomu právě naopak, sledovaní konkurenti zřetelně převažují. Důsledkem této značné odlišnosti konkurentů od základu nastává problém s vytvořením spider grafu, graf by se stal neúplným a neuzavřeným. Řešením je převedení osy hodnot na logaritmické měřítko, čímž se spider graf stane úplným a uzavřeným. Z následujícího vytvořeného spider grafu je patrný vzájemný vztah konkurentů. Je poměrně snadné rozeznat, v které oblasti a v kterých ukazatelích 97

se analyzovaní konkurenti odchylují, což v tomto případě značně významně, od akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, jejíž hodnoty jsou znázorněny plochou, která je tvořena spojnicí paprsků na 100 % úrovni.

ROE Doba obratu zásob

1000000%

ROS

Doba inkasa pohledávek

ROCE 10000%

Doba obratu aktiv

ROA

100%

Obrat celkových aktiv

Krytí cizích zdrojů

1%

Krytí stálých aktiv

Likvidita I.

Vlastní financování

Likvidita II.

Zadluženost vlastního Likvidita III. kapitálu Doba obratu závazků


Budějovický Budvar, n. p.

Pivovary Staropramen, a. s.

zdroj: zpracováno dle [24], [25], [27] Obr. 19 Spider analýza

Při srovnání akciové společnosti Plzeňský Prazdroj s konkurenty existují, jak už bylo naznačeno, značné rozdíly, především v oblasti rentability a likvidity. Ačkoliv rentabilita Plzeňského Prazdroje, a. s. ve sledovaném období klesala, jak již bylo výše uvedeno, v porovnání s konkurenty dosahovala dokonce nadprůměrných hodnot, přičemž hodnoty dalších dvou analyzovaných subjektů nedosahovaly ani odvětvových průměrů. Příkladem může být rentabilita vlastního kapitálu, jenž v Plzeňském Prazdroji, a. s. činila 30,30 %, kdežto sledovaní konkurenti nedosáhli ani 12,60 %, což byl dle MPO odvětvový průměr za rok 2008. Dalším příkladem, který je možno uvést, je produkční síla aktiv, která v roce 2008 98

dle MPO činila 10,00 %. Plzeňský Prazdroj, a.s. tuto hodnotu překonal dvojnásobně, akciová společnost Pivovary Staropramen svými 8,56 % se téměř rovnala odvětvovému průměru, ale hodnota produkční síly aktiv Budějovického Budvaru, n. p. činila pouhých 2,85 %. V ukazatelích likvidity dosahují analyzovaní konkurenti značné převahy. Jak již bylo výše uvedeno, Plzeňský Prazdroj, a. s. nedosahuje ani odvětvových průměrů, natož aby mohl svými hodnotami konkurovat v odvětví. Příčinou nízkých hodnot v oblasti likvidity by mohla být již výše zmiňovaná skutečnost existence skupiny SABMiller plc, kterou je společnost součástí. Z hlediska ukazatelů zadluženosti se dle dosud známých výsledků zdála být akciová společnost Plzeňský Prazdroj opatrnější. Při porovnání s analyzovanými konkurenty však je možné konstatovat, že i zde je patrná obezřetnost s využíváním cizího kapitálu. Vlastní kapitál na aktivech činil u Plzeňského Prazdroje, a. s. téměř 66 %, což znamená necelých 40 % na cizí kapitál, ale u akciové společnosti Pivovary Staropramen se podílel vlastní kapitál na aktivech více než 75 % a u Budějovického Budvaru, n. p. dokonce 88 %. V porovnání s nimi využívá Plzeňský Prazdroj, a. s. více než dost cizího kapitálu. Z ukazatele krytí stálých aktiv je možno vyčíst, že v Plzeňském Prazdroji, a. s. nejsou stálá aktiva kryta pouze dlouhodobým kapitálem, kdežto v případě analyzovaných konkurentů zcela, a v případě národního podniku Budějovický Budvar dokonce z více jak 200 %. Z hodnot těchto dvou ukazatelů plyne, že finanční stabilita je u analyzovaných konkurentů vyšší. Z ukazatelů aktivity by se na první pohled mohlo zdát, že si společnost příliš dobře nevede, ale v případě ukazatelů aktivity jde o minimalizování těchto hodnot. Zatímco akciová společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. inkasovala peníze po 24 dnech, Pivovary Staropramen, a. s. po 51 dnech a národní podnik Budějovický Budvar dokonce až po 95 dnech. Srovnáním jejich obratového cyklu však zjistíme, že i přes inkasování peněz již po 24 dnech, musela akciová společnost Plzeňský Prazdroj financovat výrobu vlastními zdroji po dobu 9 dnů, ale akciová společnost Pivovary Staropramen z vlastních zdrojů výrobu financovat nemusela, protože inkasovala peníze o 33 dnů dříve, než měla zaplatit 99

své závazky. V případě obratového cyklu u Budějovického Budvaru, n. p. nastala situace, kdy musela být výroba financována z vlastních zdrojů dokonce po dobu třech měsíců. Lze konstatovat, že Plzeňský Prazdroj, a. s. dosahuje v porovnání s konkurenty dobrých až nadprůměrných hodnot. Jedinou výtkou se zdá být likvidita, s kterou by mohla být spojena otázka, zda by byla také tak nízká, kdyby Plzeňský Prazdroj, a. s. nepatřil do skupiny SABMiller plc.

100

7 SOUHRNNÉ

ZHODNOCENÍ

FINANČNÍ

VÝKONNOSTI

ANALYZOVANÉ SPOLEČNOSTI Přestože během sledovaného období nastaly ve výkaznictví určité změny, je možné na základě provedené analýzy poskytnout celkové hodnocení analyzované společnosti a na základě mezipodnikového srovnání informovat o konkurenceschopnosti. Při analýze rozvahy byla zjištěna kolísavost a výrazně pomalejší tempo růstu bilanční sumy. Dále byl zjištěn poměrně vysoký podíl dlouhodobého majetku na aktivech, který meziročně mírně klesal. Oproti odvětvovému průměru dosahoval tento podíl nadprůměrných hodnot na rozdíl od oběžného majetku. Podíl oběžného majetku společnosti dosahoval během sledovaného období nízké a téměř konstantní hodnoty 15 %. Největší měrou, která se během sledovaného období ještě zvyšovala, se na oběžných aktivech společnosti podílely zásoby, a naopak podíl krátkodobého finančního majetku byl velmi nízký a docházelo k meziročnímu snižování této položky během sledovaného období, což nemělo příliš dobrý vliv na likvidnost společnosti. Na straně pasiv docházelo k razantnímu zvyšování vlastního kapitálu přibližně o 15 % ročně. Tento nárůst podílu vlastního kapitálu byl způsoben především vysokými zisky za účetní období doprovázený poklesem podílu cizích zdrojů, což mělo vliv jak na rentabilitu, tak finanční stabilitu společnosti. V případě výkazu zisku a ztrát bylo při analýze zjištěno rychlejší tempo položek výnosů než nákladů. Následkem toho činil podíl přidané hodnoty na celkových tržbách více než 50 % a vzhledem k odvětvovým průměrům byl téměř dvojnásobně vyšší. S tím úzce souvisel značně vysoký podíl provozního výsledku hospodaření společnosti na celkových tržbách, který i přes ztráty ve finanční oblasti, kde důležitou položkou během sledovaného období byly nákladové úroky, a téměř nulovému podílu mimořádného výsledku hospodaření, podporoval růst výsledku hospodaření za účetní období. Výsledkem bylo, že podíl výsledku hospodaření za účetní období byl v porovnání s odvětvovými průměry pětinásobně vyšší. 101

Z analýzy poměrových ukazatelů, které tvoří významnou část finanční analýzy, bylo zjištěno, že docházelo ke snižování objemu cizích zdrojů, čímž sice docházelo k upevňování finanční stability, ale zároveň i k poklesu rentability společnosti. Příčinou klesající rentability bylo i razantní zvyšování vlastního kapitálu, který nebyl dostatečně zhodnocován. V porovnání s konkurenty, které bylo provedeno na základě spider analýzy, a s odvětvovými průměry zjištěných z MPO

však

dosahuje

rentabilita

společnosti

nadprůměrných

hodnot.

Z hodnot multiplikátoru vlastního kapitálu by proto mohlo být doporučeno vyšší využívání cizích zdrojů, čímž by došlo k využívání daňového štítu, snížení daňového břemene vznikajícího z velkého objemu vlastních zdrojů a zároveň ke zvýšení rentability. Ze zjištěných hodnot spider analýzy však bylo zjištěno, že i u analyzovaných konkurentů převládal trend opatrnosti s využíváním cizích zdrojů. Avšak na rozdíl od analyzované společnosti, která preferovala spíše využívání bankovních úvěrů, analyzovaní konkurenti se spíše zadlužovali prostřednictvím krátkodobých a dlouhodobých závazků. Z ukazatelů likvidity a analýzy čistého pracovního kapitálu, který dosahuje záporných hodnot, což svědčí o nedostatku prostředků na pokrytí krátkodobých závazků, se zdá být společnost značně nesolventní, a to i v porovnání s konkurenty a odvětvovými průměry. Na hodnoty značící nesolventnost měl značný vliv vysoký a nadále se zvyšující objem zásob a naopak nízký a nadále se snižující objem krátkodobého finančního majetku. Důvodem pro snižující se objem krátkodobého finančního majetku mohou být tržby, které se vyznačují značně vysokým objemem. Neméně významnou skutečností je členství společnosti v mezinárodní pivovarnické skupině SABMiller plc, která by v případě finančních problémů mohla společnosti pomoci. Na základě bonitních a bankrotních modelů je však společnost i přes výše uvedené skutečnosti považována za finančně zdravou, schopnou odolávat finanční tísní, která není ohrožena bankrotem, a která na základě zjištěných hodnot ukazatele EVA uspokojuje jak vlastníky, tak věřitele společnosti. Z provedené finanční analýzy a spider analýzy je nutno připustit, že akciová společnost Plzeňský Prazdroj nemá ve svém odvětví konkurenta, a poněvadž 102

nebylo za sledované období ani vykázáno významné odchýlení se od trendu, není důvod si myslet, že by se globální krize výrazným způsobem společnosti dotkla. I přesto je však nutno společnosti doporučit, aby se i při svém nynějším bezkonkurenčním postavení s dobrou finanční situací vyhnula případnému dalšímu snižování čistého pracovního kapitálu. V budoucnu by se vzhledem k možnému zkracování odkladu plateb za současné finanční krize, u níž není možné predikovat konec, nemuselo toto snižování vyplatit, a to i přes značnou finanční oporu, kterou společnost disponuje v podobě skupiny SABMiller plc.

103

8 ZÁVĚR V práci byla provedena finanční analýza akciové společnosti Plzeňský Prazdroj. Na základě výsledků finanční analýzy byla společnost zhodnocena z hlediska svého finančního zdraví a s využitím spider analýzy byla společnost srovnána s významnými konkurenty v odvětví. Cíl diplomové práce spočívající ve zhodnocení finanční situace byl naplněn v kapitolách 5 a 6. Jednotlivé výsledky vyplývající z metod finanční analýzy byly rozebrány

a

porovnány

s

dostupnými

odvětvovými

průměry

a

v rámci

mezipodnikového srovnání byla zjištěna pozice společnosti v odvětví. V poslední kapitole práce byly výsledky z těchto dvou kapitol souhrnně zhodnoceny. Dílčí

část

práce

byla

věnována

teoretickým

východiskům.

Byly

zde nastíněny zdroje informací, které jsou potřebné pro provedení finanční analýzy. Následně byly popsány jednotlivé vybrané metody finanční analýzy a vysvětlena metoda pro hodnocení výkonnosti podniku – ekonomická přidaná hodnota. Dalším dílčím cílem práce bylo nastínění minulé a současné situace v českém pivovarnictví, jelikož se české pivovarnictví významně podílí na české ekonomice. Dále byl podán přehled o analyzované společnosti a popsán značně komplikovaný původ nynější pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj.

104

SEZNAM LITERATURY [1]

Český

statistický

úřad

[online].

[cit.

20.

12.

2009].

Dostupné z: [2]

Český

Svaz

Pivovarů

a

Sladoven

[online].

[cit.

31.

5.

2009].

Dostupné z: [3]

Český Svaz Pivovarů a Sladoven [online]. Zpráva o českém pivovarství a sladařství [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z:

[4]

Český Svaz Pivovarů a Sladoven [online]. Pivovarství a sladařství v českých

zemích

[cit.

31.

5.

2009].

Dostupné

z: [5]

Český Svaz Pivovarů a Sladoven [online]. Pivovarnictví je významný činitel v české

ekonomice

[cit.

10.

10.

2009].

Dostupné

z: [6]

ČNB

[online].

Rating

agencies

[cit.

28.

11.

2009].

Dostupné

z: [7]

Damodaran

Online

[online].

Risk

Premiums

for

Other

Markets

[cit. 28. 11. 2009]. Dostupné z: [8]

Damodaran Online [online]. Europe 2004 - 2008 [cit. 28. 11. 2009]. Dostupné z:

[9]

BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš.vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2006. ISBN 80-7261-145-3.

[10]

DLUHOŠOVÁ,

D.

Finanční

řízení

a

rozhodování

podniku.

2. uprav. vyd. Praha: Ekopress, s r. o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. [11]

FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0939-2. 105

[12]

HYRŠLOVÁ, J., KLEČKA, J. a MARINIČ, P. Ekonomika podniku. 1.

vyd.

Praha:

Vysoká

škola

ekonomie

a

managementu,

2007.

ISBN 978-80-86730-25-7. [13]

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6.

[14]


[15]

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5.

[16]

KUBÍČKOVÁ,

D.,

SOUKUP

J.

Spider

analýza

jako

metoda

mezipodnikového srovnání [online]. [cit. 10. 12. 2009]. Dostupné z: [17]

LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-1994-5.

[18]

MALSA, J. Komplexní zhodnocení finančního zdraví a změn v efektivitě hospodaření společnosti v důsledku provedené fúze a restrukturalizace [online].

[cit.

7.

5.

2009].

Dostupné

z: [19]

MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1397-3.

[20]

MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2432-4.

[21]

MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku – proces ocenění, základní metody a postupy. 2. rozš. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3.

106

[22]

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Finanční analýza podnikové sféry za

rok

2008

[cit.

10.

12.

2009].

Dostupné

z: [23]

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2.

[24]

MSp

ČR

–

Obchodní

rejstřík

na

internetu

[online].

Budějovický

Budvar - výroční zpráva rok 2008 [cit. 10. 12. 2009]. Dostupné z: [25]

MSp

ČR

–

Obchodní

rejstřík

na

internetu

[online].

Pivovary

Staropramen - výroční zpráva 2008 [cit. 10. 12. 2009]. Dostupné z: [26]

MSp ČR – Obchodní rejstřík na internetu [online]. Výroční zpráva společnosti 31.

Plzeňský

března

2007

Prazdroj, [cit.

10.

a.

s.

10.

za

2009].

rok

končící

Dostupné

z:

[27]

MSp ČR – Obchodní rejstřík na internetu [online]. Výroční zpráva společnosti 31.

Plzeňský

března

2008

Prazdroj, [cit.

10.

a.

s.

10.

za

2009].

rok

končící

Dostupné

z:

[28]

NÝVLTOVÁ, R., REŽŃÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování.

1.

vyd.

Praha:

Grada

Publishing,

a.

s.,

2007.

ISBN 978-80-247-1922-1. [29]

Pivovary.info

[online].

[cit.

31.

z: 107

3.

2009].

Dostupné

[30]

Pivovary.info

[online].

Historie

[cit.

31.

3.

2009].

Dostupné

z: [31]

Plzeňský

Prazdroj

[online].

[cit.

31.

3.

2009].

Dostupné

z: [32]

Plzeňský Prazdroj [online]. Výroční zpráva k 31. 3. 2004 [cit. 10. 10. 2009]. Dostupné z:

[33]

Plzeňský [cit.

Prazdroj

[online].

10.

10.

Výroční

zpráva

2009].

k 31.

3.

Dostupné

2005 z:

[34]

Plzeňský [cit.

Prazdroj

[online].

10.

10.

Výroční

zpráva

2009].

k 31.

3.

Dostupné

2006 z:

[35]

PRODĚLAL, F. Výpočet rizikové prémie trhu a koeficientu beta z dat českého kapitálového trhu [online]. [cit. 25. 11. 2009]. Dostupné z:

[36]

Pivovar

Radegast

[online].

[cit.

31.

3.

2009].

Dostupné

z: [37]

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.

aktualiz.

vyd.

Praha:

Grada

Publishing,

a.

s.,

2008.

ISBN 978-80-247-2481-2. [38]

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2952-7.

[39]

SYNEK, M. Ekonomická analýza [online]. [cit. 10. 12. 2009]. Dostupné z:

108

[40]

SYNEK, M., a kol. Manažerská ekonomika. 4. rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1992-4.

[41]

SYNEK, M., a kol. Podniková ekonomika. 3. rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7.

[42]

Velkopopovický

Kozel

[online].

[cit.

31.

z:

109

3.

2009].

Dostupné

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Plzeňský Prazdroj, a. s., rozvaha dle výročních zpráv v tis. Kč – aktiva

Příloha č. 2

Plzeňský Prazdroj, a. s., rozvaha dle výročních zpráv v tis. Kč – pasiva

Příloha č. 3

Plzeňský

Prazdroj,

a.

s.,

výkaz

zisku

a

ztrát

dle výročních zpráv v tis. Kč

Příloha č. 4

Plzeňský Prazdroj, a. s., peněžní toky dle výročních zpráv v tis. Kč

Příloha č. 5

Plzeňský

Prazdroj,

a.

s.,

horizontální

analýza

a.

s.,

horizontální

analýza

a.

s.,

horizontální

analýza

aktiv – relativní změna

Příloha č. 6

Plzeňský

Prazdroj,

aktiv – absolutní změna

Příloha č. 7

Plzeňský

Prazdroj,

pasiv – relativní změna

110

Příloha č. 8

Plzeňský

Prazdroj,

a.

s.,

horizontální

analýza

pasiv – absolutní změna

Příloha č. 9

Plzeňský Prazdroj, a. s., vertikální analýza aktiv

Příloha č. 10

Plzeňský Prazdroj, a. s., vertikální analýza pasiv

Příloha č. 11

Plzeňský Prazdroj, a. s., horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – relativní změna

Příloha č. 12

Plzeňský Prazdroj, a. s., horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – absolutní změna

Příloha č. 13

Plzeňský Prazdroj, a. s., vertikální analýza výkazu zisku a ztrát

111

ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola PRAZDROJ, A. S

Recommend Documents