Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
KLASTROVÉ INICIATIVY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI A JEJICH PŘÍNOSY Cluster initiatives in the Moravian-Silesian region and their benefits Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Autor: Bc. Veronika Walková Brno, duben 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2008/2009
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
WALKOVÁ Veronika
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
KLASTROVÉ INICIATIVY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI A JEJICH PŘÍNOSY Cluster initiatives in the Moravian-Silesian region and their benefits
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Regionální ekonomie, spolupráce firem prostřednictvím vytváření klastrů. Cíl práce: Cílem práce je analýza přínosů klastrů v regionálním rozvoji (v kontextu tvorby externích úspor) na příkladě klastrových iniciativ v Moravskoslezském kraji a jejich systémová podpora jako nástroje regionální politiky. Postup práce a použité metody: 1. Pojem klastru a jeho teoreticko-metodologická východiska. 2. Klastrové iniciativy ve světě a v České Republice. 3. Existující klastry v Moravskoslezském kraji a jejich analýza - odvětvové zaměření, procedurální otázky, zkušenosti, klasifikace a přínosy. 4. Doporučení pro systémovou podporu tvorby klastrů jako nástroje regionální politiky.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 grafů, schémat, popř. kartogramů)
Rozsah práce bez příloh:
cca 60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: Halámek, Petr. Analýza nákladů a výnosů, případová studie "Biotechnologický klastr". In Česká ekonomika v procesu globalizace. Brno : ESF MU, 2006. Smutný, Petr - Kubátová, Eva - Ţák, Jan. Klastr jako nástroj rozvoje regionů. In Interakce ekonomie, managementu a práva při rozvoji regionů. Brno : Masarykova univerzita, 2006. Viturka, Milan. Regionální ekonomie a politika II. Brno : ESF MU, 2007. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce.
Vedoucí diplomové práce:
Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Datum zadání diplomové práce:
6. 3. 2009
…………………………………………
…………………………………………
vedoucí katedry
děkan
V Brně dne 6. 3. 2009
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:
Bc.Veronika Walková Klastrové iniciativy v Moravskoslezském kraji a jejich přínosy Cluster initiatives in the Moravian-Silesian region and their benefits Regionální rozvoj a správa doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. 2010
Anotace Předmětem diplomové práce „Klastrové iniciativy v Moravskoslezském kraji a jejich přínosy“ je analýza klastrových iniciativ v Moravskoslezském kraji, porovnání a moţné přínosy v daném regionu. První část je zaměřena na popis vzniku klastru a problémů souvisejících s ním, klastrové politiky a na deskripci vybraných klastrů u nás i v Evropě. Druhá část analyzuje dotazníkové šetření a jejich výsledky (buď dotazníková šetření a jejich výsledky, nebo dotazníkové šetření a jeho výsledky). Obsahuje také rozebrání odpovědní účastníků a zpracování dat v grafech. Druhá část také zahrnuje rozhovory s manaţery klastru a s docentem Skokanem, který se významnou měrou podílel na rozvoji teorie klastrů v České republice.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Cluster initiatives in the Moravian-Silesian region and their benefits” is to analyze clusters in Moravia-Silesian region, and compare the potencional benefits of this region. The first part is focused on description of the establishment of the clusters and the problems connected with it. I also cover the politics involved and description of chosen clusters, within The Czech Republic and throughout Europe as well. The second part is focused on analysis and results of a self-made questionnaire designed specifically for this thesis. In this section, I have broken down the information into various charts. This part also includes many interviews with different managers of the clusters, and with Mr. Skokan, the founder of this concept in Czech, and one who has had a great impact on the study of clusters in general.
Klíčová slova klastr, rozvoj regionu, klastrové iniciativy, projekty, přínosy
Keywords cluster, regional development, cluster´s iniciative, projects, benefits
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Klastrové iniciativy v Moravskoslezském kraji a jejich přínosy vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 29. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji doc. Ing. Karlovi Skokanovi, Ph.D. za poskytnuté informace a konzultace. Děkuji všem dotazovaným subjektům za jejich ochotu.
OBSAH
ÚVOD .........................................................................................................................................9 1 POJEM KLASTRU A JEHO .................................................................................................10 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA .........................................................10 1.1
Definice a typologie klastru ........................................................................................10
1.2
Hlavní společné znaky klastru ....................................................................................13
1.3
Zaloţení klastru ...........................................................................................................14
1.3.1 Právní aspekty vzniku a fungování klastrů ............................................................... 14 1.4 2
Klastrová politika ........................................................................................................15
KLASTROVÉ INICIATIVY VE SVĚTĚ A V ČESKÉ REPUBLICE ............................17 2.1
Klastrové iniciativy .....................................................................................................17
2.1.1 Výkonnostní model klastrových iniciativ ................................................................. 19 2.1.2 Úloha klastrových iniciativ v moderní hospodářské politice ................................... 20 2.1.2 Přínosy klastrových iniciativ .................................................................................... 21 2.2
Klastrové iniciativy v České republice ......................................................................21
2.2.1 Plastikářský klastr ..................................................................................................... 22 2.2.2 Water Treatment Aliance .......................................................................................... 23 2.2.3 Klastr českých nábytkářů .......................................................................................... 24 2.3
Klastrové iniciativy v Evropě.....................................................................................26
2.3.1 Projekt CLOE ........................................................................................................... 29 2.3.2 Případová studie Štýrsko .......................................................................................... 29 2.3.3 Borg plast-net............................................................................................................ 30 2.3.4 Klastrová iniciativa digitálních medií a kreativního průmyslu ve Skotsku .............. 30 3
EXISTUJÍCÍ KLASTRY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI A JEJICH ANALÝZA 33 3.1
Identifikace klastrů .....................................................................................................35
3.2
Odvětvové zaměření...................................................................................................36
3.2.1 IT Cluster .................................................................................................................. 36 3.1.2 Moravskoslezský strojírenský klastr ........................................................................ 38 3.1.3 Moravskoslezský automobilový klastr ..................................................................... 38 3.1.4 Klastr HYDROGEN ................................................................................................. 39 3.1.5 Klastr ENVICRACK ................................................................................................ 41
3.1.6 Klastr cestovního ruchu (KLACR)........................................................................... 42 3.1.7 Moravskoslezský energetický klastr ........................................................................ 43 3.1.8 Moravskoslezský dřevařský klastr ........................................................................... 44 3.1.9 Knowledge management cluster ............................................................................... 45 4.3 Přínosy klastrů v Moravskoslezském kraji ..................................................................... 46 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 51 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 53 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ........................................................................................... 57 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 58 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK....................................................................................... 58 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 59
ÚVOD Tématem mé diplomové práce jsou „Klastrové iniciativy v Moravskoslezském kraji a jejich přínosy“. Globalizace, rychlé technologické změny a rozsáhlá výměna informaci a znalostí, to je charakteristika tzv. ekonomiky zaloţené na znalostech. V roce 2000 se v Lisabonu představitelé Evropské rady usnesli, ţe Evropa by se měla stát konkurenceschopnější a dynamičtější společností ve světě. Toho cíle měla dosáhnout pomocí inovací, které vznikají jako výsledek spolupráce mezi subjekty. Tady jiţ můţeme pozorovat jistou podobu klastrům. Regiony hrají důleţitou roli v rozvoji celého státu a při posilování ekonomické výkonnosti. Praxe potvrzuje, ţe nejefektivnější způsob dosaţení lepších ekonomických výsledků a růstu regionu je rozšiřování znalostí a technologií na regionální úrovni. Inovační centra vznikají tam, kde jsou geograficky sdruţené firmy, neboť je zde potenciál dobré spolupráce, předávaní znalostí a vzájemné komunikace. Regiony vytvářejí prostorovou základnu pro nositele inovací a výzkumy v tzv. klastrech. Za hybnou sílu rozvoje regionu jsou povaţovány právě klastry. Klastry jsou tvořeny jak soukromými subjekty, tak veřejnými subjekty, např. vysokými školami. Dalšími subjekty, které mohou vstupovat do klastru, jsou inovační firmy, akademické a výzkumné instituce, také však rozvojové agentury a mnoho dalších podpůrných organizací. Struktura klastru je zaloţena na bázi znalostí, podpůrné infrastruktuře a občas zde nalezneme i náznaky kulturního rozměru. Základem předávání znalostí je výzkum a technický rozvoj. Práce má celkem čtyři kapitoly a je rozdělena do dvou částí. První, teoretická, se zabývá vznikem klastru. Úvodní obsahuje základní vymezení klastru a popis jeho vzniku. Druhá kapitola se zaměřuje na klastrové politiky a iniciativy v Evropě i České republice. Třetí rozebírá všechny klastry v Moravskoslezském kraji. Druhá část, praktická, se věnuje analýze výsledků získaných dotazníkovým šetřením a rozhovorům s manaţery klastru. Tyto výsledky jsou uvedeny ve čtvrté kapitole, která také shrnuje přínosy klastru pro daný region. Cílem práce bude analyzovat a sumarizovat klastry v kraji, v němţ ţiji, a pokusit se definovat přínosy, které pro něj mají.
9
1 POJEM KLASTRU A JEHO TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Definice a typologie klastru Klastr je laicky řečeno seskupení firem v určitém oboru. Tyto firmy si mohou předávat své zkušenosti a znalosti, ale jen do určité míry, aby jejich chování nesměřovalo ke vzniku kartelu, který je zákonem zakázán. Princip klastrování od počátku 90. let minulého století zaznamenal velký rozvoj. Celosvětově se začaly prosazovat klastry a podpora v rámci klastrování. S klastry souvisí jméno britského ekonoma Alfreda Marshalla, který zkoumal územní koncentraci průmyslových odvětví. Ve své knize Principy ekonomie zmiňuje přelévání znalostí a lokalizační úspory1 související se sniţováním nákladů při územní koncentraci firem v daném oboru, které jsou navzájem propojeny, např. dodavatelsko-odběratelské vztahy. Klastrování a jeho faktory jsou důleţitým hnacím faktorem firem při navazování partnerství. Tzv. „cluster drivers“ neboli faktory klastrování definujeme jako skutečnosti, které vyuţívají firmy při lokalizaci v dané oblasti, kde jiţ jiné firmy působí. Obecně je známo, ţe klastrování podporuje rozvoj regionů. V oblasti klastrování byly představeny tři přístupy. První M. Portera vychází z manaţerského pojetí klastru. Následující je syntézou základních poznatků ekonomické teorie (Cortright) a třetí (Karlsson) se zabývá sepětím klastrování s regionálně ekonomickou dimenzí. Při popisování klastru nacházíme řadu typologií, podle níţ mohou být sledovány vývojové stupně firem. Dle typologie DT z roku 2001 se rozeznávají následující klastry: vertikální výrobní řetězce; seskupení propojených odvětví; regionální klastr; průmyslový okrsek sítě; inovační prostředí2. Klastry se vyskytují v různých podobách a rozdílném rozsahu, a proto také existují odlišné pohledy a přístupy. Rosenfeld rozlišuje tři typy: fungující klastry; latentní klastry a potenciální klastry.
1
Jedná se o externí úspory z rozsahu /aglomerační úspory), jedná se o exogenní výhodu, kdyţ se subjekt lokalizuje do daného území 2 čerpáno z přednášek
10
Co mě při psaní překvapilo, byl názor Martina Zika z deníku E15: „Rozvoj takzvaných klastrů je nepochybně mimořádně zajímavý fenomén, který v mnoha aspektech připomíná bohatě rozvinutý systém druţstev v období první republiky.“3 Jiný názor má Michael Porter4, který na klastry pohlíţí jako na geografickou koncentraci propojených podniků a institucí v určité oblasti a označuje je jako geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem. Porterův přínos v oblasti klastru je obrovský. Michael Porter jako první pouţil a přejmenoval teorii - v dnešní době známý jako Diamant. Jedná se o nový typ vnějších úspor, který vzniká v podnikatelské sféře. M. Porter vyuţil této teorie, díky které se prosadil a stal významným ekonomem. To, co činí klastr klastrem a jaké musí být splněny podmínky na daném místě, aby se stal konkurenceschopným a tudíţ, aby se dosáhlo konkurenceschopnosti celého klastru, znázornil M. Porter v modelu nazývaným PORTERŮV DIAMANT5. Obrázek 1: Porterův diamant6
Plochy Porterova diamantu: 1. Podmínky na straně vstupů zahrnují veškeré hmatatelné prostředky,
klima,
informační,
právní
administrativní vědeckou danému
systém,
a
infrastrukturu,
a
teologickou která
území
dává
moţnost
konkurenční výhody. Vstupní podmínky musí umoţňovat zvyšování produktivity. Zdroj: Internetové stránky Quickmba
3
Martin Zika, Ekonomický deník 15, str. 26 [ cit. 24.2.2010] Americký ekonom 20. století 5 MAREŠ, D. Kooperativní strategie-klastry a podnikatelské sítě, str. 35 6 Internetové stránky Quickmba [online]. 2009 [cit. http://www.quickmba.com/strategy/global/diamond/ 4
11
15.11.2009].
Dostupný
z
To spočívá ve zvyšování parametrů účinnosti, kvality a specializace, zvláště ve vztahu k výzkumu a inovacím. 2. Firemní strategie a rivalita představují místní kontext, který povzbuzuje vhodné formy investování a trvalé modernizace, tj. místní pravidla, pobídky a normy ovládající daný typ a intenzitu soutěţe mezi místními rivaly. Firemní strategie znamená, ţe firma hledá odlišnou cestu ke konkurenceschopnosti, zohledňuje volbu zákazníka, prosazuje inovaci a vnímá různé potřeby trhu. 3. Podmínky na straně poptávky, které na daném místě působí, musí obsahovat sofistikovaného a náročného místního odběratele, jehoţ potřeby vytvářejí konkurenční tlak. Přítomnost nebo příchod sofistikovaného a náročného zákazníka nutí firmy ke zlepšování a předvídání budoucích potřeb lépe, neţ kdyţ jsou odkázány pouze na zahraniční trhy. 4. Navazující a podpůrná odvětví zahrnují velké mnoţství schopných místních subdodavatelů a konkurenceschopných lokálních firem podnikajících v odvětvích, která jsou příbuzná z hlediska technologií, pracovních sil či znalostí zákazníka. „Klastry ve smyslu územního soustředění vzájemně propojených firem, dodavatelů a dalších příbuzných organizací zde byly pravděpodobně po staletí. Jejich trvalá přítomnost je dědictvím přínosů vyplývajících ze sdílení zdrojů a odborností.“7 K. Skokan se zmiňuje o klastrech typických – umělých a neumělých, které fungují na dodavatelsko-odběratelských vztazích, zaloţených na vztahu dominance. Jedna firma se většinou stává lídrem, její postavení je tedy nadřazené. V opačném případě se klastr obvykle rozpadne. Cílem klastrů je sníţení nákladů a zlepšení obchodních vztahů.8 "Klastr
je
regionálně
umístěný
soubor
navzájem
propojených
společností,
specializovaných dodavatelů, poskytovatelů sluţeb, firem v příbuzných oborech a přidruţených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také navzájem jejichţ
vazby
mají
konkurenceschopnosti.
Jedná
se
kooperují,
a
potenciál o
efektivní
k
upevnění a
úspěšný
konkurenceschopnosti a ekonomického růstu firem a regionů.
7
PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem, str. 17
8
Konzultace s docentem Viturkou
12
a
zvýšení nástroj
jejich rozvoje
Spolupráce podniků v klastru zlepšuje výsledky společností zapojených do něj, umoţňuje zvýšit export a počet inovací, přilákat atraktivní investice a podpořit výzkumnou základnu v daném regionu."9 OECD10 definuje klastry jako „seskupení horizontálních nebo vertikálně propojených firem z příbuzných oborů spolupracujících s podpůrnými organizacemi.“ Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest vymezuje klastr ve svém podpůrném programu. „Klastr je soubor regionálně propojených společností a přidruţených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávaní, jejichţ vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“
1.2 Hlavní společné znaky klastru Několik základních znaků klastrů můţe být rozděleno do čtyř skupin: rozvoj a podpora propagace daného odvětví, podpora ekonomického růstu, zvýšení konkurenceschopnosti a exportu, podpora společných inovací, vědy a výzkumu, lidských zdrojů. Klastry jsou skupiny nezávislých společností a přidruţených institucí, které spolupracují a zároveň si konkurují svou specializací. The Cluster Policies Whitebook11 uvádí sedm základních prvků charakterizujících klastry: místní koncentrace, jádro klastru a jeho specializace, účastníci klastru, dynamika a vazby klastru, kritické mnoţství subjektů, ţivotní cyklus klastru, inovace. 9
Internetové stránky Bussines Info, Pojem klastr [online]. 2009 [cit. 23.11.2009]. Dostupný z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oppi/spoluprace-2007-2013/1001605/42805 10 Informační příručka OECD (2005): Business Clusters (Promoting Enterprise in Central and Eastern Europe) 11 ANDERSON T., SCHWAAG-SERGER A., SORVIK J., HANNSON E.: The cluster Policies Whitebook
13
1.3 Založení klastru Klastr pomáhá zakládat facilitátor 12. Předpokládá se, ţe tato osoba bude znát teorii klastrů a mít dostatek informací o něm. Mohou se na ni obracet členové klastru nebo zájemci o členství v něm. Facilitátor organizuje společná setkání, utváří vztahy mezi firmami a vizi rozvoje společnosti. Postupně deleguje pravomoci na zástupce podniků, sám ustupuje do pozadí a hlavní roli přebírá manaţer klastru. Odborné publikace uvádějí dva základní přístupy vztahující se ke vzniku klastrů: Zdola nahoru – přirozené klastry; jejich zaloţení je iniciováno přirozenou potřebou vytvořit těsnější regionální sítě a podpořit firemní spolupráci. Dochází zde ke spontánnímu rozvíjení vazeb kooperace a zformování společných strategií. Postupně se z rostoucí intenzity vazeb vyvíjí nutnost klastrové iniciativy, která přispívá k větší formalizaci vazeb. Shora dolů – zkonstruované klastry: Nedochází k přirozenému vývoji, ale klastry jsou iniciovány a organizovány zvenčí, zpravidla ze strany zástupců státní správy13. Občas se lze setkat i se třetím typem, jeţ kombinuje oba předchozí.
1.3.1 Právní aspekty vzniku a fungování klastrů Při zaloţení klastru je důleţitý výběr vhodného typu právní formy. Volba je přitom ovlivňována dvěma faktory. Prvním z nich jsou pravidla hospodářské soutěţe, která vyţadují, aby jakákoliv spolupráce a výměna zkušeností mezi soutěţiteli na trhu nebyla v rozporu s poţadavky volné soutěţe na trhu. „Klastr je přirozeně nástrojem, jak takovou spolupráci, ať uţ v rovině horizontální, či vertikální provádět.“14
12
povzbuzovač, oţivovač, usnadňovač, odborník na moderování diskuze, panelu, vedení rozhovoru, odpovídá za průběh procesu, nikoliv za obsah 13 PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem, str. 23 14 TOMÁŠKOVÁ, E. PALATOVÁ, D. Sborník z konference: Interakce ekonomie, managementu a práce pří rozvoji regionů, str. 164
14
Druhý faktor můţe významným způsobem ovlivnit charakter a způsob organizace vztahů v rámci klastrů i navenek. Podle českého právního systému je moţné pouţít tyto formy15: sdruţení podle § 20 zák. č. 40/64 Sb., občanský zákoník sdruţení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, volné sdruţení podle §82920 zák. č. 40/64 Sb., občanský zákoník nadace, obecně prospěšná společnost.
1.4 Klastrová politika Obecně se politika definuje jako „soubor aktivit (programů, strategií, procedur, zákonů a pravidel) zaměřených k dosaţení konkrétního nebo obecného cíle.“16 Aktivity jsou prováděny podle plánu v průběhu několika let a s přiděleným rozpočtem. „Klastrové politiky jsou vytvářeny a realizovány na místní, regionální a celostátní úrovni v závislosti na jejich oblasti působnosti a ambicích.“17 Klastrová politika není izolovaná, nezávislá ani jasně definovaná disciplína. Zahrnuje všechny politiky, které ovlivňují rozvoj klastrů. Můţe být samostatně definovaná nebo můţe být součástí jiných politik. „Klastrová politika je nástrojem podpory malého a středního podnikání. Tato politika mí smysl, jestliţe jsou v jednom regionu koncentrovány podniky stejného hodnotového řetězce.“18 S klastrovou politikou souvisí pojem program. Program si můţeme vysvětlit jako organizovaný soubor finančních, organizačních a lidských intervencí k dosaţení určitého cíle ve stanoveném období. Program je vţdy řízen autoritou a člení se do oblastí. Kaţdý program musí být implementován implementační agenturou19.
15
LINKLATERS. Posouzení odvětvových seskupení „klastrů“ z pohledu moţného porušení hospodářské soutěţe (artitrustu) v ČR a EU 16 HESKOVÁ, M. a kolektiv, Kooperace, str. 89 17 Internetové stránky ARR, Směřování ke klastrům světové úrovně v Evropské unii [on line]. 2008 [cit. 18.3.2010]. Dostupný z http://www.arr.cz/cz/hlavni-cinnosti/klastry/klastrova-politika.html#evrklastrpol 18 19
HESKOVÁ, M. a kolektiv, Kooperace, str. 89 Implementační agentura v ČR je například CzechInvest
15
Klastrové politiky jsou prováděny veřejnými subjekty za účelem zvýšení sociálněekonomických uţitků díky vzniku a dalšímu rozvoji klastrů. Lze konstatovat, ţe ostatní politiky působí na klastry nepřímo. Vlády mohou primárně podporovat vznik a rozvoj klastrů primárně pomocí politik a programů, které např. podporují výměnu znalostí, sniţují informační a koordinační selhání a posilují spolupráci mezi firmami nebo poskytují vhodné rámcové politiky v oblastech vzdělávaní a financování. Podílí se na tvorbě politických nástrojů pro iniciativní vytváření a rozvoj klastrů, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru pro výzkum a vývoj. Kvalita vstupních faktorů můţe být zvýšena regulací vyuţívání přírodních zdrojů, cenovými regulacemi, rozvojem infrastruktury, politikou ovlivňující úspory či usměrňováním kapitálového trhu. Cílem klastrové politiky můţe být posílení dialogu a spolupráce různých účastníků a zainteresovaných subjektů v klastru, aniţ by byli jednotliví aktéři upřednostňováni, tzv. politika zprostředkovatele. Dále si můţeme uvést politiku strany poptávky, politiku vzdělávání nebo podpory inovací a rozvoje Klastrová politika je také podporována ze strany Evropské Unie. Ta vyzvala místní vlády, aby pokračovaly v začleňování klastrových politik do svých národních programů reforem v rámci partnerství pro růst a zaměstnanost. Členské země musí kaţdý rok podávat zprávu o svých výsledcích. Tento přístup je určen i pro tvůrce politik, neboť toto doporučení můţe napomoci dalšímu utváření klastrové politiky na celostátní i regionální úrovni, kde dochází k podporování sdílených znalostí a osvědčených postupů z celé Evropské Unie. Podniky mohou vyuţívat evropského seskupení pro územní spolupráci. Tento právní nástroj byl zformován v rámci politiky soudrţnosti a je primárně určen k řízení programů politiky soudrţnosti. „Organizace European Cluster Observatory20 poskytuje tvůrcům politik neutrální a srovnatelné informace o klastrových politikách a relativních silných stránkách klastrů v EU.“21
20
Evropská klastrová observatoř Internetové stránky ARR, Směřování ke klastrům světové úrovně v Evropské unii [on line]. 2008 [cit. 18.3.2010]. Dostupný z http://www.arr.cz/cz/hlavni-cinnosti/klastry/klastrova-politika.html#evrklastrpol 21
16
2 KLASTROVÉ INICIATIVY VE SVĚTĚ A V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 Klastrové iniciativy Vedle pojmu klastr se často setkáváme i s pojmem klastrová iniciativa. Oba názvy se často zaměňují. Definice klastrové iniciativy dle Zelené knihy (Greenbook of Cluster Initiatives)22 zní:
„Klastrová
iniciativa
je
organizované
úsilí
zaměřené
na
zvýšení
růstu
a
konkurenceschopnosti klastru v regionu za účasti klastrových firem, vlády anebo výzkumné komunity.“ Obrázek 2: Vytváření klastrových iniciativ
Zdroj:CLOE, 2006
22
Solvell, O., Linqvist, G., Ketels, C. 2006:The Cluster Initiative Greenbok
17
Obrázek 3: Hlavní zdroj financování KI podle toku zahájení KI
Financování je proces, který
se
existence
v průběhu KI
mění.
Vláda je důleţitá při počátečním financování
mladších
KI, u nově spuštěných je pak dominantní. Zdroj: CPKI, 2003
Postupně nabývají na významu členské příspěvky a jiné zdroje podpory. Důsledkem je tedy sniţování závislosti na vládní podpoře. KI jsou obrazem nového modelu organizace hospodářské politiky, také však úsilím, které je zaloţeno na spolupráci různých sloţek vlády, soukromého sektoru, vysokých škol, obchodního sdruţení a dalších subjektů. Klastrové iniciativy usnadňují a urychlují inovace, a tím zajišťují dlouhodobý ekonomický úspěch zúčastněných obchodních společností. „Představují efektivní nástroj koncentrace zdrojů a financování, dosaţení kritických rozměrů a zaručení šíření znalostí a odborných kvalifikací, coţ jsou faktory, které trvalým způsobem posilují jak jednotlivá území, tak ekonomiku.“23 Je tudíţ důleţité, aby klastry také budovaly mezinárodní networking, který jim zaručí účinnější propagaci regionální a přeshraniční spolupráce. Pojem klastrová iniciativa se také pouţívá k označení projektu rozvoje klastru nebo klastrové organizace. Klastrové iniciativy mohou mít různé formy. „„Klastrové iniciativy procházejí při svém institucionálním vývoji různými fázemi, které vytvářejí měnící se nároky na pracovníky KI a účastníky klastru. KI nikdy nezačínají na nule, vţdy mají za sebou určitou historii klastru a často i předchozí pokusy o spuštění iniciativy.“24
23 24
Internetové stránky Czech Investu, Pojem klastr [on line]. 2009 [ cit, 10.10.2009] SOLVELL, O. LINQVIST, G. KETELS, C. The Cluster Iniciative Greenbook, str. 15
18
Jakmile je iniciativa zahájena, jsou kritické dvě přechodové fáze mezi různými etapami: Obrázek 4: Životní cyklus KI
Zdroj: CPKI, 2003
1. Přechod mezi analýzou a akcemi, tj. přesun ze stanovení cílů k realizaci řešení, který vyţaduje změnu v angaţovanosti členů klastru. 2. V době existence KI je nutné přetvořit počáteční strukturu projektu do trvalejší institucionální formy, aby i nadále byla udrţována potřebná hybná síla.
2.1.1 Výkonnostní model klastrových iniciativ Výkonnostní model klastrových iniciativ (VMKI) vychází z těchto hlavních sloţek: sociálního, politického a hospodářského prostředí daného státu; cílů klastrové iniciativy, procesu, pomocí kterého se klastrová iniciativa rozvíjí a která ovlivňuje její výkonnost. Součástí kaţdé sloţky je několik faktorů.
19
Obrázek 5: Výkonností model KI
Zdroj: CPKI,2003
2.1.2 Úloha klastrových iniciativ v moderní hospodářské politice Obrázek 6: Výchozí oblasti politik
V současné prvkem
době
při
jsou
tvoření
KI
základním
průmyslových,
regionálních a inovačních politik v celém západním světě. KI převzaly důleţitou roli při oţivování stagnujících klastrů a regionů i při podpoře průmyslových odvětví.
Z Z Zdroj: CPKI, 2003
20
Obsah a cíle KI se do značné míry liší, patří mezi ně shromaţďování informací i jejich šíření, analýzy klastrů, networking, lobování, podpora exportu, propagace regionu, budování značky pro inovace a růst klastru. Zvláštní postavení má nejdůleţitější klastr ve světě Silicon Valley, nevyuţívající téměř KI, které se svou formou podobají politickému programu. Nejčastěji se objevují jako produkt tradičních politik, a to regionální, inovační a průmyslové.
2.1.2 Přínosy klastrových iniciativ Z obecného pohledu můţeme shrnout přínosy KI do tří oblastí, které podporují: zvýšení produktivity – prostřednictvím specializovaných vstupů, přístupu k informacím, synergiím a přístupu k veřejným statkům, zrychlení inovací – prostřednictvím spolupráce v oblasti výzkumu a intenzivnější konkurence, vytváření nových podniků – zaplňování mezer na trhu a rozšiřování hranic mapy klastru25
2.2 Klastrové iniciativy v České republice V České republice existuje mnoho klastrů. Tato kapitola se bude věnovat těm nejzajímavějším a zároveň nejdůleţitějším. Je třeba zmínit projekt Znalostní platforma klastrové iniciativy, který představuje spolupráci mezi vysokými školami a Technologickým centrem AV ČR v oblasti síťového podnikání. Je zaloţen na aktivní výměně informací. Universitami zapojenými do platformy jsou: Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, České vysoké učení technické v Praze, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Hradec Králové a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Projekt má své webové stránky obsahující údaje o síťovém podnikání a klastrech v ČR i v zahraničí. Kromě výše zmíněných informací lze zde nalézt i odkazy jak na zajímavou domácí i zahraniční literaturu, tak další internetové stránky. Na webových stránkách klastru Control26 byly uvedeny tři projekty. 25
Informační příručka CLOE : Clusted Linked over Europe. Průvodce řízením klastrů – příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ. str. 9 26 Internetové stránky Klastr control [on line]. 2010 [cit. 10.3.2010]. Dostupný z http://www.klastrcontrol.cz/index.php?page=projekty
21
První projekt s názvem Informační a komunikační systém pro vytváření a řízení virtuálních firem, se zabývá problematikou vzniku nového klastru. Druhý Měření a řízení výkonnosti klastrů, „spočívá v identifikaci systému parametrů pro měření efektivity klastrů, které budou slouţit jednak pro zlepšení jejich výkonnosti, jednak pro jejich kvalitnější řízení.“27 Poslední se nazývá Znalostní báze pro vyhledávání a rozvoj synergických podnikatelských uskupení.
2.2.1 Plastikářský klastr Plastikářský klastr působí ve Zlínském kraji, vznikl v roce 2006. Jedná se o zájmové sdruţení právnických osob, počet firem v něm je 26, z toho 18 je zakládajících. Plastikářský průmysl má ve Zlíně dlouhodobou tradici a je pro něj klíčovým. Pro region je typická vysoká koncentrace firem, nachází se v něm i univerzita nabízející studijní obory týkající se plastikářského průmyslu. Spolupráce podniků byla navázána roku 2000, několik firem z kraje se tehdy zapojilo do Programu rozvoje subdodavatelů, jeţ organizoval CzechInvest. „Na základě zájmu o klastrovou iniciativu mezi plastikářskými firmami, místní univerzitou a krajem byl na jaře roku 2005 připraven projekt Identifikace možnosti vzniku plastikářského klastru.“28 „Vznik klastru byl prvotně iniciován společností Technologické inovační centrum, s. r. o. a jejími zřizovateli, Zlínským krajem a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Podnět byl podpořen zájmem podniků a vládní subvencí.“29 Cílem klastru je vytvořit reprezentativní fórum zpracovatelů ve ZK a zajistit zázemí pro přípravu společných rozvojových projektů. Nejvýznamnější zastoupení v klastru mají podniky střední velikosti, podíl MSP je tudíţ téměř 80 %. Z hlediska hodnotového řetězce jsou členy klastru zpracovatelé, výrobci strojů i zařízení, zpracovatelé odpadů a také dvě střední školy. Zapojeny jsou i další subjekty, a to dodavatelé surovin a energie, výrobci strojů a zařízení, instituce poskytující sluţby a universita. Aktivity klastru jsou zaměřeny na podnikání, inovace, školství, také na vlastní 27
Internetové stránky Klast control on line]. 2010 [cit. 10.3.2010]. Dostupný z http://klastrcontrol.cz/project2/index.php 28 Internetové stránky Plastikářského klastru [on line]. 2010 [cit. 8.3.2010]. Dostupný z http://www.plastr.cz/palstr_flash.html 29 PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem, str. 212
22
propagaci, vybudování technického zázemí pro VaV30 a trénink operátorů plastikářský strojů. Klastr se zapojuje i do mezinárodní spolupráce. Kooperuje s klastrem OMNIPACK, vyměňují si informace a know-how31 o řízení klastru. Klastr připravuje a částečně realizuje tři projekty: 1. Plastikářské technikum – jedná se o vytvoření vývojového a tréninkového centra. Součástí je odborné vzdělávání a řešení dílčích či komplexních materiálových, technologických, ekonomických i designérských poţadavků členů klastru, jeţ jsou uskutečňovány nejčastěji formou projektů. 2. Režijní středisko Plastru – jeho cílem je zajišťovat ve spolupráci s členy klastru i externími spolupracovníky lobování ve prospěch klastru, podílet se na přípravě regionálních strategických dokumentů nákupu surovin a vykonávat i další aktivity. 3. Prezentace Plastru – smyslem je propagace firem v klastru, zvýšení zájmu mladé generace o plastikářský průmysl. Mezi největší úspěchy patří získání dotace na rozvoj klastru, realizace prvních společných projektů (společný nákup elektřiny). „K jeho úspěšnému rozkvětu nejvíce přispěly osobní kontakty a vztahy mezi manaţerem klastru a jeho členy. Velký vliv měla samotná osobnost manaţer.“32 Nejzávaţnějšími problémy, které brání jeho růstu, jsou nevyjasněná legislativa, dotační podmínky klastru a nedostatek informací o nich.
2.2.2 Water Treatment Aliance Water Treatment Aliance (WTA) působí v oblasti čistění a úpravy vody. „Smyslem WTA je poskytnout zákazníkovi komplexní řešení v oblasti dodávky technologických celků pro čistírny a úpravny vody.“33 Klastr, zájmové sdruţení právnických osob z oblasti technologií pro čištění a úpravu vody, působí v Jihomoravském kraji. Celkem má 16 členů, jejichţ působnost přesahuje hranice JMK, klastr tak zasahuje např. do kraje Vysočina či Olomouckého. 30
Výzkum a vývoj anglicky „vědět-jak“ je anglické sousloví, popisující technologické a informační předpoklady a znalosti pro určitou činnost - nejčastěji výrobu 32 PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem, str. 218 33 Internetové stránky Water Alliance [on line]. 2010 [cit. 10.3. 2010]. Dostupný http://www.wateralliance.cz/ 31
23
Zúčastněné subjekty jsou vysoce inovativní a jejich spolupráce je zaloţena na synergických efektech. Kooperace se zabývá exportem investičních celků v oblasti technologií pro čištění a úpravu vody. Klastr se také snaţí proniknout na zahraniční trhy. V rámci Aliance klastry spolupracují v oblasti marketingu, exportu a inovací. Součástí Aliance jsou také dvě univerzity, které spolupracují na transferu technologií a výzkumu a vývoje. „Vizí součinnosti je návrat českého strojírenství na světové trhy s investičními celky úpraven a čistíren vod.“34 WTA se však potýká s řadou obtíţí a překáţek, např. nepochopení konceptu klastru, pasivita firem, zdlouhavé a komplikované zakládání právnické osoby. Podniky dlouho zvaţují, zda se stanou jeho členy. Firmy mohou být osloveny přímo nebo pomocí konkrétních projektů i workshopů. Není vhodné však společnosti nutit ke vstupu, podniky musí samy posoudit, zda členství pro ně bude přínosné.
2.2.3 Klastr českých nábytkářů Klastr vznikl roku 2006 za výrazné podpory Svazu českých a moravských výrobních druţstev a Asociace českých nábytkářů. Proces jeho ustanovení byl však komplikovanější. V průběhu roku 2005 se členové klastru několikrát sešli, aby projednali otázky jeho zaloţení. Poté proběhla mapovací gáze, která byla podpořena OPPP35 Klastry. V obchodním rejstříku je zapsán jako druţstvo. Většina podniků pochází z Jihomoravského kraje, který je tradičním nábytkářským regionem. Další členové působí na území kraje Vysočiny, Pardubického a Královéhradeckého. Klastr se skládá z 35 společností. Z hlediska hodnotového řetězce jsou zastoupeny samotní zpracovatelé, výrobci strojů a zařízení, instituce poskytující sluţby a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Výrobní firmy tvoří jádro klastru. Přestoţe v něm působí mnoho velkých podniků, ţádný nemá dominantní postavení. Tato skutečnost je z pohledu klastrů ojedinělá a zajímavá.
34 35
KOCOUREK, R. Informační broţura WTA klastru Informační broţura OPPP-Operační program Podpora a Podnikáni. Dostupné na MPO
24
Členové klastru se účastní světových veletrhů, vystavují tam své produkty, a propagují tím Českou republiku. Prosadit se na domácí i zahraniční půdě mu pomáhá Mendelova univerzita a Ústav nábytku, designu a bydlení. „Hlavním cílem KČN je společná proexportní politika zaměřená na Rusko, Ukrajinu, Kanadu a německy mluvící země za podpory agentur CzechInvest a CzechTrade, téţ podpora vývoje inovací výrobků a výzkumu u členských firem.“36 Důleţitým záměrem je rovněţ snaha o propojení oborových výzkumných pracovišť s výrobní nábytkářskou základnou, které zajistí výrobcům přístup k nejnovějším technickým poznatkům a progresivním technologiím, ale i podpoří zavádění inovací. Je třeba také zmínit i podporu jak implementace ekologicky příznivých technologií u svých členů, tak rozvoje lidských zdrojů ve firmách. Aby byl klastr konkurenceschopným uskupením na domácím i zahraničním trhu, musí být zaloţen na inovacích ve výrobě. Klastr je schopen díky strategicky propracovanému systému inovace výrobků vyvíjet nové produkty a programy dle poţadavků trhu a módních trendů. Klastr si vytvořil řadu projektů: 1. Výstavy – klastr se účastní veletrhů a výstav s cílem prezentovat své výrobky a získávat informací pro marketingové studie. 2. Katalog – společný katalog by měl obsahovat informace o klastru, jeho cíle, vize, strategie. 3. E-Shop – tento druh obchodu poskytne konkrétní data o nakupovaných výrobcích a umoţní získat údaje o tom, kdo a za jakým účelem si výrobky kupuje. 4. Výzkum a vývoj – aktivity klastru v oblasti výzkumu a vývoje se uskutečňují ve zkušebnách a laboratořích univerzity. „Klast bude podporovat značku České kvality – NÁBYTEK, jejímţ správcem je Asociace českých nábytkářů s právem propůjčovat ji pro výrobky od českých výrobců nábytku splňující jisté náleţitosti.“37 Mezi dosaţené úspěchy se řadí zpracování marketingové studie trhu v Kanadě a na Ukrajině, zvyšující se zájem o český nábytek na těchto trzích a fungující spolupráce mezi firmami.
36
Internetové stránky Nábytkářského klastru [on line]. 2010 [cit. 10.3. 2010]. http://www.furniturecluster.cz/cinnost-klastru/informace-o-klastru-ateskach-nabytkaz.html. 37 PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem, str. 240
25
Dostupný z
K úspěšnému rozvoji přispěly ochota a chuť podniků spolupracovat a zkušenosti managementu klastru. Za problém lze povaţovat změny související s poskytováním dotací.38
2.3 Klastrové iniciativy v Evropě „Celosvětové hnutí rozvoje klastrů, zahájené od dob A. Marshalla v 19. století a podnícené zásluhou M. Portera koncem 20. století nabylo na počátku 21. století masového rozměru jak ve vyspělých zemích, tak v rozvojových nebo rozvíjejících se zemích.“39 Významným dokumentem v oblasti klastrových iniciativ ve světě se stala Zelená kniha z roku 2003, vydaná ve Švédsku, kde se konala výroční konference Institutu konkurenceschopnosti. Kniha obsahuje údaje o asi 500 klastrových iniciativách z celého světa a lze v ní najít model, na základě kterého můţeme hodnotit klastrové iniciativy, tzv. model výkonnosti klastrových iniciativ.40 Základem pro evropskou klastrovou politiku je iniciativa nazvaná Pro Inno Europe, jeţ je pod záštitou Evropské komise, Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl. Hlavním úkolem iniciativy je být nejvýznačnější sloţkou v oblasti inovačních politiky, vzdělávání a rozvoje v Evropě. Smyslem je poskytovat znalosti na základě těch nejlepších zkušeností a přispívat k rozkvětu nových a lepších inovačních politik v Evropě. PRO INNO Europe® je iniciativa Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl kladoucí si za cíl stát se kontaktním místem pro analýzu politiky jak inovační, tak spolupráce v Evropě a snaţí se zavést nové a lepší inovačních politiky v Evropě. 41 Součástí evropské klastrové politiky je i Evropská klastrová aliance, která má ambice stát se ústřední institucí pro přípravu nových myšlenek a praktických nástrojů pro zlepšení klastrové politiky na evropské úrovni. Snaţí se o zajištění rozvoje konkurenceschopnosti klastrů. Pozornost věnuje rozvíjení účinnější klastrové politiky a otázkám sjednocení klastrových iniciativ v Evropě. „Činnost Evropské klastrové aliance je realizována dvou směrech: dílčí specifické aktivity jsou uskutečňovány v rámci 4 projektů financovaných prostřednictvím iniciativy PRO INNO EUROPE, konkrétně BSR InnoNet, CEE-ClusterNetwork, CLUNET a INNET. 38
Jednalo se o omezení dotované plochy veletrţního stánku SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji, str. 140 40 Viz výše 41 Internetové stránky PRO INNO EUROPE [on line]. 2010 Volný překlad. Dostupný z http://www.proinnoeurope.eu/node/49 39
26
Partneři aliance pracují společně ve čtyřech pracovních oblastech, které zahrnují: měření ekonomických dopadů klastrových politik a programů, identifikaci finančních zdrojů pro podporu klastrových politik, zlepšování klastrové infrastruktury prostřednictvím klastrových politik,
identifikaci
hlavních
aktivit
klastrových
programů
se
zaměřením
na
internacionalizaci.“42 Evropská komise ustanovila na základě Evropské klastrové aliance přechodnou skupinu (po dobu 18 měsíců), a to Evropskou skupinu pro klastrovou politiku, jeţ poskytovala poradenství Evropské komise a členským státům Evropské Unie v oblasti rozvoje klastrů. Práce byla zaměřena na mezinárodní klastrovou spolupráci, úlohu klastrů ve vytváření nových oborů, efektivnost klastrových politik, iniciativ a organizací, vzájemnou propojenost mezi nástroji Evropských společenství na podporu klastrů. Evropská komise podporuje další iniciativu, tj. Europe INNOVA, věnující se konkrétním praktickým opatřením a inovačním projektům.
Europe
INNOVA usiluje o urychlení inovací
v podnicích, spojuje veřejné a soukromé subjekty podporující novinky (inovační agentury, organizace na podporu transferu technologií, podnikatelské inkubátory, finanční zprostředkovatele, klastrové organizace). Europe INNOVA zahrnuje tři typy sítě: finanční, standardizační, klastrové. Je zaloţena na sektorovém přístupu, pro nějţ je typická podpora kooperace mezi klastry prostřednictvím zřizování klastrových sítí působících ve stejném či odlišeném sektoru (automobilový průmysl, biotechnologie, energetika, IT). „V roce 2009 byl spuštěn nový soubor opatření zaloţený na Evropských inovačních klastrová
spolupráce,
Internetové stránky ARR, Klastrová politika [on line]. 2010 [cit. 21.2.2010]. http://www.arr.cz/cz/hlavni-cinnosti/klastry/klastrova-politika.html
Dostupný z
platformách
se
třemi
prioritními
oblastmi:
mezinárodní
znalostně- intenzivní služby a ekoinovace.
42
27
Tato opatření jsou orientována na vývoj a testování nových sluţeb na podporu inovací pro malé a střední podniky, zvláště start-upy, poskytovaných formou veřejně-soukromých partnerství (PPP - public private partnership).“43 Následující iniciativa Evropská klastrová observatoř je pod vedením Centra pro strategii a konkurenceschopnost ve Stockholmu a pod finanční záštitou Evropské komise. Jejím úkolem je informovat politické činitele, klastrové odborníky a výzkumníky po celém světě o evropských klastrech a klastrových politikách. TCI zastává důleţitou pozici na globální úrovni klastrové
politiky.
Zahrnuje
pracovníky
z oblasti politiky, výzkumu a předních firem, kteří (pracovníci?) se zabývají zlepšováním konkurenceschopnosti v regionech a klastrech. TCI je NGO44 s globálním rozsahem, jeţ je zaměřena na aktivity soukromého i veřejného sektoru. TCI tvoří asi 1700 odborníků z 98 zemí. Je financována z členských příspěvků. Hlavními cíli institutu jsou: podpora konkurenceschopnosti zaloţené na klastrech a podpora rozvojových strategií, podpora metodologií pro posílení konkurenceschopnosti klastrů, zvyšování profesionální úrovně klastrových odborníků.45 TCI kaţdoročně pořádá globální konference o klastrových iniciativách celého světa. V minulém roce se konference uskutečnila ve Finsku, v předchozích letech například v Portlandu nebo Hong Kongu.
43
Internetové stránky ARR, Klastrová politika [on line]. 2010 [cit. 21.2.2010]. Dostupný z http://www.arr.cz/cz/hlavni-cinnosti/klastry/klastrova-politika.html 44 Z angličtiny Non-Governmental Organization - Nevládní neziskové organizace financované obvykle granty vládou některé země, EU nebo OSN. 45 Internetové stránky ARR, Klastrová politika [on line]. 2010 [cit. 21.2.2010]. Dostupný z http://www.arr.cz/cz/hlavni-cinnosti/klastry/klastrova-politika.html
28
2.3.1 Projekt CLOE Při výběru vhodné literatury mě zaujala příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ.46 Projekt CLOE : Klastry propojené napříč Evropou v roce 2004 vytvořil německý region Karlsruhe. Spojil evropské regiony – Lyon, Linz, Wermland, Taru, Timisoara a Kaliningrad za účelem vybudování Evropské sítě excellence pro zkušenosti s klastry, jejich management, sestavování a propagaci. Partnery jsou rozvojové a průmyslové agentury a regiony. Karslruhe jako vedoucí společník přispívá k regionálním sítím CLOE.47 Účastníci toho projektu se dělí o své zkušenosti s jinými regiony, tím nutí malé a střední podniky
k
intenzivnější
spolupráci
za
účelem
udrţení,
či
dokonce
zvýšení
konkurenceschopnosti. „Project CLOE má trvalý pozitivní efekt na ekonomiku svých partnerů a atraktivnost jejich lokalit pro podnikání.“48 Je zaloţen na spolupráci osmi regionů z důvodu sdílení zkušeností, vybudování úzké kooperace a vzájemné výměny poznatků v oblasti managementu klastrů.
2.3.2 Případová studie Štýrsko „Zemská vláda Spolkové země Štýrsko hledala po letech restrukturalizace uhelného a hutního průmyslu cestu ekonomické revitalizace země. V minulém století bylo Štýrsko orientováno na základní průmysl, který procházel útlumem.“49 Situace ve Štýrsku můţe připomínat poměry na Ostravsku. „V 80. letech bylo Štýrsko strukturálně slabé, spoléhalo na základní průmysl, trpělo nezaměstnaností, demotivací, rezignací a odchodem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Zemská vláda proto pověřila Štýrskou agenturu pro hospodářský rozvoj zpracováním a realizací plánu rozvoje.“50 V prvním stupni agentura získala ISO 3001 a navrhla své podnikatelské záměry. V druhé byla uskutečněna hloubková analýza ekonomického a průmyslového potenciálu. Závěrečná se věnovala zpracování konkrétního návrhu provedení organizačního rámce pro automobilový klastr. 46
Informační příručka CLOE : Clusted Linked over Europe. Průvodce řízením klastrů – příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ 47 Př. Automotive Engineering Network Sud-west nebo CyberForum 48 Heinz Fenrich, primátor Karlsruhe, informační leták CLOE 49 LEDNICKÝ, V.; VANĚK, J.; STELMACH, K. Vybrané aspekty strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech. str. 128 50 Informační leták Průmyslové klastry, Informační broţura k problematice průmyslových klastrů, str.20
29
Agentura začala projekt realizovat v roce 1996. Poté vznikla organizace AC Styria, 51 jejímiţ podílníky bylo šest vedoucích firem v klastru a Štýrská agentura prostřednictvím své dceřiné společnosti. Roku 2000 obsahoval klastr 64 členů, o tři roky později jich bylo jiţ 203. Počet nových pracovních míst v klastru se za období 1996 - 2002 zvýšil o 50 %. Klastr dosáhl rovněţ vysokého růstu v ostatních ekonomických a finančních parametrech.
2.3.3 Borg plast-net Příkladem případové studie zahraničního klastru je i Norsko a plastikářský klastr. Plastikářský klastr byl zaloţen v roce 2000 a byl tvořen 36 členy (zpracovatelé plastu a odpadu, dodavatelé surovin, univerzita, výzkumné ústavy a instituce poskytující sluţby). Jednalo se o sdruţení právnických osob. Klastry v Norsku jsou velmi podporovány vládou. Účelem bylo opět zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Systém je zaloţen na modelu Triple Helix52. Klastr vznikl přirozeně v regionu Ostfold. Byl podpořen vládními programy na podporu klastrů (ARENA). Jeho strukturu tvoří z 90 % MSP a 4 multinacionální firmy. Ţádný z členů nemá výsadní postavení. Při ustanovení klastru byly definovány oblasti sdílení informací, společná marketingová strategie, zvýšení konkurenceschopnosti i vývoj nových technologií. „Klastr organizuje především společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje. Některých se účastní všichni jeho členové, jiných pouze vybraní. Kolektivní projekty jsou schvalovány řídicí skupinou klastru.“53 V roce 2004 byl zahájen projekt Platic Innovation Osftfold, financovaný vládou prostřednictvím programu ARENA. Finanční prostředky poskytuje klastru region i místní municipality. K úspěšnému rozvoji přispěla vzájemná důvěra. Klastr dosáhl významných úspěchů ve vývoji nových technologií.
2.3.4 Klastrová iniciativa digitálních medií a kreativního průmyslu ve Skotsku Skotsko se svou průmyslovou strukturou podobá Ostravsku, regionu, v němţ ţiji. Je zaloţena na tradičních odvětvích, jako je strojírenský průmysl. Významnou roli v průmyslu na západě Skotska a v Glasgow měl dovoz, zpracování tabáku a výroba lodí. Je překvapivé, ţe v Edinburgu současné finanční sluţby a bankovnictví měly původ v tiskařství a lodním průmyslu. Na severu byl význačný rybářský průmysl, avšak dnes se oblast zaměřuje na těţbu ropy. 51
Automobile Cluster Propojení mezi norskou vládou, průmyslem a vzdělávacími organizacemi 53 PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem . str. 197 52
30
Ve Skotsku dlouho převládal názor, ţe člověku, aby byl úspěšný, stačí naučit se jedno řemeslo, kterým si bude vydělávat na ţivobytí po celý svůj ţivot. Změna nastala aţ ke konci 20. století, kdy se zájem přesunul k menším podnikům a třetímu sektoru – sluţbám. „Ačkoliv je Skotsko součástí Spojeného království, uchovalo si nezávislý a výrazně odlišný vzdělávací systém s vlastními akreditačními agenturami a rozdílnými kvalifikacemi. Velmi si cení vlastních vysokých škol, místní studenti preferují studium na skotských universitách a vyšších odborných školách.“54 V posledních dvaceti letech se Skotsko snaţí rozvíjet své hospodářství v čele s veřejným sektorem. V roce 1991 se spojily dvě významné agentury, Skotská rozvojová agentura a Vzdělávací agentura. Jejich sloučením vznikla Skotská agentura,55 jeţ se měla podílet na rozmachu hospodářství, a to od získávání pracovních sil pro firmy, přes infrastrukturu ke globalizaci a internacionalizaci. Roku 1993 proběhla spolupráce s monitorovací skupinou, aby mohla být přidělena odpovídající priorita, o čtyři roky později dospěl projekt k implementaci hospodářského rozvoje na základě klastrů. Klastry v této době byly definovány jako „rozpoznatelná seskupení hospodářské základny, ve kterých lze globální hospodářskou výhodu a konkurenceschopnost vybudovat zdokonalením vazeb a mechanismů spolupráce mezi firmami a dalšími hospodářskými subjekty, na kterých jsou funkčně nezávislé.“56 Klastry začaly působit v oblasti těţby ropy a zemního plynu, potravin a nápojů, cestovního ruchu i polovodičů. Skotská agentura se mezitím zabývala dalším hlavním odvětvím, filmařským. Díky filmu začala prosperovat i sféra multimédia. Jejich vzájemnou spoluprací docházelo k rozvoji digitálního filmu, animace, on-line videa a k jejich inovacím. Na podporu této iniciativy byla zřízena Glasgowská filmová kancelář57. Důsledkem této spolupráce bylo přiblíţení se k dalším podnikatelským seskupením a technologiím. Sdruţení bylo nazváno Kreativní klastr. Pojmenování vyvolalo diskuzi o tom, zda se vyskytují obory, které jsou nekreativní, např. výrobní firmy by fungovaly i bez nových kreací, jde tudíţ pouze o výrobu něčeho, co existuje a co není třeba nutné zlepšovat. Na druhou stranu filmové školy se bez nových nápadů neobejdou.
54
SOLVELL, O. LINQVIST, G. KETELS, C. The Cluster Initiative Greenbook, str. 61 Přesněji Scottish Enterprise 56 SOLVELL, O. LINQVIST, G. KETELS, C. The Cluster Initiative Greenbook, str 61 57 Glasgow Film Office 55
31
Ve Skotsku se objevuje několik odvětví, pro něţ je důleţitá tvořivost, např. hudba, vydavatelství, filmy, reklama a kultura. Kreativní klastr je svým významem srovnatelný s jakýmkoliv jiným, neboť jeho podíl na HDP není zanedbatelný. Po uznání kreativního seskupení klastrem, měly i jiné firmy zájem stát se jeho součástí. Následovala etapa rozvoje klastru spočívající ve strukturovanější prognóze trţních nedostatků a příleţitostí. Studiem se však prokázalo, ţe digitální média jsou hnací silou hospodářského růstu a mají nesmírný potenciál týkající se moţnosti transformace všech odvětví klastru. Dle Zelené knihy přeměna probíhala: „od digitálního rozhlasu aţ po virtuální realitu.“58 Další rozvoj spočíval ve vymezení čtyř zásadních oblastí: 1. Více kreativní a podpůrná podnikatelská infrastruktura 2. Efektivnější způsoby identifikace a výchovy kreativních klastrů 3. Lepší mezinárodní pověst Skotska jako kreativního centra 4. Intenzivnější intence mezi skotskými kreativními odvětvími a výzkumnou komunitou
Obecně lze říci, ţe digitální klastryI jsou regionalizovány. Základ klastru tvoří pět lokálních společností, které jsou doplněny členy Skotské agentury. Klastr je hojně podporován vládou a úzce s ní spolupracuje. Dnes má klastr 12letou zkušenost s navrhováním řešení velkým společnostem a některým větším klientům, např. Aviva, Fujifilm, Virgin a Sony Ericsson.59 Klastr se v současné době zabývá integrací plánů na unikátní řešení. Nabízí bezkonkurenční design a kreativní směr s vynikajícími nápady.
58
SOLVELL, O. LINQVIST, G. KETELS, C. The Cluster Initiative Greenbook, str 62 Internetové stránky digitálního klastru klastru [on line]. 2010 Volný http://www.clusterdigital.co.uk/about 59
32
překlad
dostupný
z
3 EXISTUJÍCÍ KLASTRY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI A JEJICH ANALÝZA Na území MSK se nachází devět klastrů. Během psaní mé práce se počet sníţil na osm, ale po několika měsících se zase zvýšil na devět. Příčinou změny byla transformace stavebního klastru, který zanikl a místo něj vznikl nový. Obrázek 7: Mapa klastrů v ČR
Zdroj: CzechInvest, 2008
V Moravskoslezském kraji se nachází celkem devět klastrů: Moravskoslezský automobilový klastr Moravskoslezský dřevařský klastr Národní strojírenský klastr IT Cluster Klast Hydrogen Klastr ENVICRACK 33
Klastr cestovního ruchu Moravskoslezský energetický klastr Knowledge management cluster
Klastry mohly získat podporu ze strukturálních fondů – z programu Klastry z OPPP60, z kterého čerpaly pouze čtyři klastrové organizace v letech 2006 - 2008 na své rozvojové projekty. Částka dotací činila 60 mil. Kč. V současném programovacím období mají klastry moţnost vyuţívat finanční prostředky z programu Spolupráce z OPPI61. Kromě podpory z programu Prosperity mohou klastry ţádat podporu i z jiných programů. Dotace ze svého rozpočtu ve výši 12,6 mil. Kč za období 2005 – 2009 poskytl i Moravskoslezský kraj na aktivity klastrových iniciativ. Roku 2007 bylo v MSK ukončených šest projektů, jejichţ objem činil 4 333 226 Kč.62 Z programu OPPI Klastry bylo u CzechInvestu podáno 85 ţádostí, z toho 18 z nich bylo vyřazeno. Rozhodnutí bylo vydáno 29 a rozdělená částka činila 66,3 mil Kč63. Tabulky nám popisují, kolik bylo rozděleno prostředků za rok 2007. Tabulka 1: Přehled žádostí o platbu proplacených konečným uživatelům k 31. 12. 2007
Program KLASTRYZALOŢENÍ KLASTRY -
Autorizováno OSF Počet Objem projektů (Kč)
VYHLEDÁVÁNÍ
Proplaceno na účty konečných uţivatelů Počet projektů
Objem (Kč)
4 11 345659
4
11 345 659
29 19 141082
29
19 141 082
Zdroj:Výroční zpráva 2007, OPPP, MPO
60
Operační program Průmysl a podnikaní, MPO Operační program Podnikání a inovace, MPO 62 Čerpáno z MPO, výroční zpráva za rok 2007 63 HRUDA, T. Prezentace z konference. In Národní výzvy – regionální příleţitosti 61
34
Tabulka 2: Stav realizace OPPP dle opatření za rok 2007
Program Program podpory KLASTRY
Vydaná rozhodnutí 2007 Počet Objem (Kč) 4
Ukončené projekty 2007 Počet Objem (Kč)
70 760 000
20
13 673 141
Zdroj:Výroční zpráva 2007, OPPP, MPO
3.1 Identifikace klastrů Tato podkapitola se bude věnovat konkrétním postupům analýzy klastrů v MSK. Zvolený kraj má dlouho tradici v průmyslu, je často spojován s hornictvím a hutnictvím. V regionu stále ještě existuje několik šachet, které jsou v provozu. Výrobní základna je roztříštěna, a proto byla provedena analýza, která vycházela z odvětvové klasifikace OKEČ64, obsahující 59 odvětví. Dle této analýzy je v MSK zastoupeno 54 oborů. „Provedeme-li hrubý propočet koeficientu lokalizace pro jednotlivá odvětví na území severní Moravky, pak celkem 16 odvětví vykazuje hodnotu LQ65 nad 1 a celkem 9 odvětví má hodnotu větší neţ 1,25. Dá se tedy předpokládat, ţe je jedná o odvětví, která tvoří základ klastru.“66 Podle těchto výsledků je MSK vhodný pro vytváření klastrů. Pro tyto výpočty je nutné brát v úvahu počet zaměstnanců i počet podniků a konkrétní zaměření firmy a její vazby na dodavatele a odběratele, z čehoţ vyplývá její konkurenceschopnost. Tabulka 3: Vybraná odvětví Moravskoslezského kraje
OKEČ
Odvětví
Zaměstnanost
2 10 18 23 27 34 35 40 60 90
Lesnictví, těţba dřeva a přidruţené činnosti Dobývaní černého uhlí Výroba kloboučnických výrobků Koksování Výroba kovů vč. hutního zpracování Výroba dvoustopých dopravních zařízení Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu Pozemní doprava Odstraňování odpadních vod a pevných odpadů
4500 15200 1500 1400 40900 8200 2700 7100 1200 30000
Počet Firem 100 9 1 2 38 19 12 34 1224 92
Zdroj: Skokan str. 135 – Vlastní propočty, údaje za rok 2001
64
Odvětvová klasifikace ekonomických činností koeficientu lokalizace, Za významné odvětví je povaţováno odvětví s LQ koeficientem vyšším neţ 0,85 66 SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. str. 134 65
35
LQ 1,6 3,52 9,09 3,58 5,16 1,27 1,37 1,42 1,37 1,36
V tabulce je uveden přehled odvětví s koeficientem lokalizace nad 1,25 a zaměstnaností nad 1000 zaměstnanců. Při provádění přesnější analýzy se musí počítat s podrobnějším členěním odvětví na více míst dle OKEČ. Pokud vycházíme ze zmíněných údajů, výsledná tabulka je následující:
Tabulka 4: Vybraná odvětví MSK
OKEČ
Odvětví
Zaměstnanost
15120 15900 17100 24120 24400 27500 29130 29510 29520
Výroba a zpracování masa Výroba nápojů Úprava textilních vláken Výroba barev a pigmentů Výroba léčiv Odlévaní kovů, slévárenství Výroba ventilů a armatur Výroba strojů pro metalurgii Výroba stavebních a důlních strojů
1100 400 800 750 900 2200 1900 3100 2700
Počet Firem 2 2 6 1 2 12 8 5 14
LQ 3,1 3,58 3,72 4,33 4,79 3,1 3,99 7,57 3,05
Zdroj: Skokan, vlastní výpočty
Obecný postup identifikace klastrů probíhá v několika etapách. Na začátku jsou provedeny analýzy statických dat, poté se vybere budoucí klast a jako případová studie se doplní o další kvalitativní údaje, které jsou získaný na základě diskuze se zainteresovanými partnery v klastru. Na závěr je navrhnuta strategie rozvoje klastru a způsob její realizace. „Při analýze klastru v souladu s Porterovým diamantem hledáme podniky silně orientované na export, místní dodavatele a zákazníky, dobré podmínky specializovaných faktorů, rostoucí firmy, meziregionální vztahy, potencionál pro přímé zahraniční investice a další.“67
3.2 Odvětvové zaměření 3.2.1 IT Cluster IT Cluster vznikl v Ostravě počátkem roku 2006 a zaměřuje se na oblast informačních technologií. Posláním IT Clusteru je zajistit přípravu lidských zdrojů, vytvořit potenciál pro řešení inovačních projektů a zajistit společné aktivity v oblasti marketingu.
67
SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji .str. 138
36
Sdruţuje vzdělávací instituce a podnikatelské subjekty orientující se na oblast informačních technologií. Důleţitým faktorem je získávání lidských zdrojů. Prioritou je orientovat se na studenty středních a vysokých škol, zejména Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB - Technické univerzity Ostrava. Klastr realizuje projekty ve spolupráci s Moravskoslezským krajem. Jedná se například o eSMO – audit elektronického systému komunikace města s občanem, e-Marketing kraje – návrh a implementace webové prezentace kraje. Dalšími projekty jsou: 1. People for IT – Jedná se o personální portál, který mimo jiné umoţňuje přímý kontakt nabídky a poptávky v oblasti IT profesí a zajišťuje pracovní uplatnění specialistů přednostně v IT firmách působících v MSK68. Napomáhá budování kariéry odborníků v oblasti IT, zabývá se kvalifikací pracovní síly dle poţadavků a potřeb IT firem (zabezpečuje pracovní uplatnění odborníků v oblasti IT přednostně v IT společnostech v Moravskoslezském kraji). Věnuje pozornost přeměně regionu na znalostní region v IT oblasti a umoţňuje přímý kontakt nabídky a poptávky na trhu práce. 2. Školící a certifikační centrum – hlavní náplní tohoto projektu je vzdělávání a certifikace pracovníků IT firem s cílem zvýšit odbornou úroveň pracovníků IT společností v regionu, a tím pro ně v regionu zajistit vyšší konkurenceschopnost. 3. Škola pro praxi – zajišťuje pravidelná setkání (workshop) zástupců škol a podniků s cílem ovlivňovat odborný profil absolventa školy se zaměřením na IT. Dochází ke sladění potřeb firem a moţností vzdělávacích institucí. Cílem je, aby absolvent byl schopen ihned vykonávat zvolenou profesi, protoţe jeho znalosti a dovednosti odpovídají poţadavkům trhu práce v oblasti IT. 4. Integrovaná marketingová komunikace – v rámci projektu se prosazuje jak značka IT Cluster, tak jeho členové s cílem zajistit pro klastr i jeho představitele silnější pozici na trhu. „Jedná se především o budování komunikace formou vlastního webu, PR kampaně, tvorby prezentačních materiálů clusteru, společné prezentace zástupců klastru na veletrzích a výstavách.“69 5. Marketingový výzkum – pomocí projektů se analyzuje trh pro potřeby clusteru a jeho členů. Budou uskutečňovány jak společně, tak individuálně s cílem zvýšit konkurenceschopnost clusteru i jeho představitelů a zabezpečit dostatek informací pro rozhodování a řízení 68
Martin Zika, Ekonomický deník 15, str. 26 [ cit. 24. 2. 2010] Internetové stránky IT Clusteru, Projekty a výsledky [on line]. 2010 [cit. 24. 2. 2010]. Dostupný z http://www.itcluster.cz/projekty-a-vysledky/integrovana-marketingova-komunikace.aspx 69
37
3.1.2 Moravskoslezský strojírenský klastr V roce 2002 vyuţila Agentura CzechInvest fondu Phare ke zpracování studie proveditelnosti a identifikaci odvětvových seskupení v MSK, vhodných pro cílenou programovou podporu. Jejím cílem bylo identifikovat regionální oborová sdruţení v MSK, která mají skutečnou nebo potencionální konkurenční výhodu a mohou přilákat zahraniční investice. Analýza ukázala, ţe hlavním průmyslovým odvětvím s největším potenciálem a strategickým významem je strojírenství.70 MSSK vznikl roku 2003 v Ostravě, na počátku své existence sdruţoval 35 členů, ale postupem času jejich počet klesl na 18. V roce 2005 se proto sešlo Shromáţdění členů a nastala druhá etapa vývoje MSSK. Oţivení přinesl také Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) programem Klastry, který umoţnil zahájit práce v rámci projektu „Vyhledávání vhodných firem pro restrukturalizaci MSSK“. Tento projekt spadá do I. fáze programu Klastry. V současné době je strojírenský klastr značně fragmentovaný, vazby mezi firmami jsou relativně slabé. Mnoho společností není konkurenceschopných ve smyslu globálních poţadavků, klíčové firmy stále procházejí rozsáhlou restrukturalizací a reorganizací, image strojírenství v kraji není dobrá. Toto odvětví nenabízí dostatek nových pracovních míst, chybí systematická komunikace mezi podnikateli, univerzitami, krajským úřadem a dalšími institucemi.
3.1.3 Moravskoslezský automobilový klastr „Moravskoslezský automobilový klastr o.s. (dále jen MAK) byl
zaloţen
za
účelem
podpory
inovací
a zvýšení
konkurenceschopnosti a exportní schopnosti propojených firem, podnikatelů a institucí působících v Moravskoslezském kraji. Hlavním cílem je rozvoj automobilového průmyslu prostřednictvím průmyslových podniků, středních i vysokých škol, vědecko-výzkumných institucí.“71
70
LEDNICKÝ, V.; VANĚK, J.; STELMACH, K. Vybrané aspekty strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech. str. 131 71 Internetové stránky Autoklastru [on line]. 2009 [cit. 26.11.2009]. Dostupný z http://www.autoklastr.cz/cz/onas/default.aspx
38
Jeho záměrem je také vytvářet podmínky pro zvyšování úrovně místních lidských i technických zdrojů a pro jejich plné vyuţití, posilovat image Moravskoslezského kraje jako perspektivního regionu pro ţivot i podnikání. Na počátku byla provedena studie, která mapovala automobilový průmysl ve vybraném kraji. Klastr iniciuje kooperaci mezi členy sdruţení, ostatními firmami z daného sektoru, vzdělávacími a regionálními institucemi. Činnost klastru je zajišťována prostřednictvím pracovních týmů, které jsou zaměřeny do oblastí: Rozvoj lidského potenciálu - pracovní tým pro Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj a podpora vývojových činností, zkušebnictví a metrologie - pracovní tým pro Laboratoře a zkušebnictví Rozvoj
obchodních
vztahů
a vzájemné
spolupráce
-
pracovní
tým
pro
Obchodní vztahy Pracovní týmy se zabývají vzájemnou výměnou zkušeností vedoucí k optimalizaci nákladů, posílení vývojových kapacit a k trvalému rozvoji znalostního kapitálu členů klastru.
3.1.4 Klastr HYDROGEN Vznikl dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů jako občanské sdruţení v roce 2006. Jeho hlavní činností je podílet se na výzkumu a vývoji v oblasti vodíkových technologií a všestranný rozvoj lidských zdrojů v této oblasti. Členy klastru HYDROGEN-CZ, o. s. jsou firmy věnující se výrobě, distribuci, skladování a spotřebě vodíku. Klastr zejména podporuje aktivity směřující k rozkvětu a aplikaci vědy a výzkumu vodíkových technologií, jimiţ jsou: spolupráce se vzdělávacími institucemi v dané oblasti, rozvíjení a podpora inovační politiky, vyhledávaní vhodných firem v souvisejících oborech,
39
iniciace vzniku projektových záměrů v rámci regionálních, státních a evropských programů podpory a dotací v oblastech podnikání, inovací, transferu technologií, vědy a výzkumu, lidských zdrojů. Klastr bude v roli regionálního centra těchto aktivit (tvůrce projektu a hlavní příjemce dotace)72. V rámci klastru byl realizován jeden významný projekt - Podpora EU vodíkovým technologiím - projekt Hydrofueler. Jeho podstatou je vývoj technologie, jeţ umoţní, aby benzinové pumpy mohly vyuţívat přírodního zemního plynu k výrobě vodíku vhodného pro spalovací motory nebo pro palivové články na bázi vodíku. Je spolufinancovaný Evropskou komisí. Projekt je sice zaměřen na postavení ţivotaschopného zařízení pro benzínové stanice, ale bude současně uspokojujícím řešením i pro podniky a domácnosti. Aţ doposud je jednou z překáţek intenzivnějšího šíření vozidel s vodíkovým palivem problematika plnicích stanic. Projektový tým je přesvědčen, ţe se mu podaří tento problém vyřešit. Obrázek 8: Schéma projektu v rámci Hydrogen klastru
Zdroj: klastr Hydrogen
72
Internetové stránky Hydrogen [on line]. 2009 [cit. 26.11.2009]. Dostupný z http://vodik.czweb.org/showpage.php?name=Klastr
40
3.1.5 Klastr ENVICRACK Byl ustanoven roku 2005 a je koncipován jako otevřené společenství, do kterého mohou vstupovat nové subjekty zajímající se o klastrové iniciativy v oblasti obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Jeho činnost je spojena s vědecko-výzkumnými aktivitami v odvětví výše uvedených zdrojů energie. Klastr se zaměřuje na vyuţívání odpadů jako moţného zdroje pro pyrolýzní technologii vyrábějící elektrickou energii a teplo. „Cílem klastru je rozvoj a další prohlubování vazeb spolupráce subjektů tvořících klastr ENVICRACK, zvýšení jejich konkurenceschopnosti, posílení jeho laboratorního vědeckovýzkumného potenciálu, propagace v oblasti společných projektů a rozvoj lidských zdrojů jeho členů.“73 V centru pozornosti klastru ENVIRACK je i zlepšování ţivotního prostředí. Vývoj ekologicky orientovaného zařízení deklaruje, ţe jak hledisko environmentální, tak hledisko kvality se stávají nedílnou součástí strategie vývoje technologií. Komunikují vstřícně a otevřeně se všemi zainteresovanými stranami, příslušnými orgány státní správy, ekologickými iniciativami, dodavateli technologií, partnery a spolupracujícími firmami a institucemi. V ekonomickém deníku E 15 byl uveden článek týkající se klastrů. Jednalo se o anketu firem. Společnostem byla poloţena otázka, zda se jim vyplácí členství v klastrech. Vedoucí controllingu papíren Větrník pan Michal Morong to komentoval slovy: „Hlavní důvody vstoupení bylo navázání kontaktů s konkurencí, firmami v příbuzných oborech, ale také s významnými dodavateli v rámci kooperace.“74 Za největší problém povaţuje financování klastrů z pohledu výše členských příspěvků. Mnoho firem se z tohoto důvodu nestává členy klastrů. Rovnice „dávám“ „dostávám“ se jim na první pohled můţe zdát nevyrovnaná. Hlavní výhody naopak firma spatřuje v udrţení trendů, přístupu k informacím. Obecně došlo ke zvýšení efektivity v řízení společnosti tím, ţe si zástupci klastru dokáţou vzájemně pomoci.
73
Internetové stránky Envicrack [on line]. 2009 http://www.envicrack.cz/web/index.php?id=klastr&jazyk=cz 74 Martin Zika, Ekonomický deník 15, str. 26 [ cit. 24. 2. 2010]
41
[cit.
25.10.2009].
Dostupný
z
Podobně situaci vidí ředitel firmy Arrow Line pan Karel Merany, která je zakládajícím členem druţstva a zároveň lídrem klastru Envicrack. „Zakládající schůze klastru proběhla jiţ v roce 2005 a hlavní aktivity jsou zaměřeny především na vyuţití alternativních a obnovitelných zdrojů energie.“75 Předností je fakt, ţe se v klastru sdruţují firmy podílející se nejen na vývoji a realizaci dvoustupňového zplyňovacího zařízení pro zpracování tříděného odpadu, nýbrţ i na inovaci v ţelezniční dopravě s výhodou rekuperace76 energie získané při brzdění vozidla, která je dále hromaděna s vyuţitím akumulátoru, superkapacitorů a opětovně pouţívána k pohonu. Díky sdruţení firem, které se společně podílejí na výzkumu a vývoji v této oblasti, jsou vytvářeny příznivé podmínky pro podporu inovací a zvýšení konkurenceschopnosti členů. Potíţe jsou ovšem ve financování. Jde o to, ţe společný projekt má hodnotu zhruba 80 miliónů, z čehoţ více neţ polovina bude po vyúčtování nákladů pokryta z peněz dotace OPPI.
3.1.6 Klastr cestovního ruchu (KLACR) Klastr si klade za cíl vytvořit konkurenceschopný turistický region, koordinovat aktivity v cestovním ruchu, komunikovat s veřejným sektorem, rozvíjet spolupráci subjektů v cestovním ruchu a podporovat inovace v oblasti poskytování sluţeb. K - komunikace L - lidské zdroje a jejich kvalita A - aktivní spolupráce S - sníţení nákladů T - turistický potenciál a jeho vyuţití R - reklama a propagace77 KLACR je partnerem v republikových projektech Marketingová podpora domácího cestovního ruchu a Hory a voda ČR. Zatím se KLACR neúčastnil ţádného projektu, pouze při příleţitosti Výstavy Dovolená 2009 vydal první číslo svého časopisu – Zpravodaj KLACR. KLACR připravuje ve spolupráci s Ţilinským samosprávným krajem projekt na podporu propagace turistické nabídky. 75
Martin Zika, Ekonomický deník 15, str. 26 [cit. 24. 2.2010] je proces přeměny kinetické energie dopravního prostředku zpět na vyuţitelnou elektrickou energii při elektrodynamickém brzdění. Tato energie se buď ukládá do akumulátorů přímo v dopravním prostředku, nebo se vrací do napájecí soustavy 77 Internetové stránky Klacr [on line]. 2009 [cit. 6.12. 2009]. Dostupný z http://www.klacr.cz/tema/tema.phtml?id=6253 76
42
3.1.7 Moravskoslezský energetický klastr Moravskoslezský energetický klastr je občanským sdruţením firem a institucí, které
značným
způsobem
ovlivňují
současnou, ale i budoucí energetickou situaci MSK. Propagace značky MSEK probíhá formou internetové prezentace, registrací na veřejných portálech či reklamami v médiích – odborné časopisy. MSEK nabízí speciální sluţby pro členy klastru, a to poradenství v oblasti ţádosti ze SF78 či jiných dotačních titulů. Spolupracuje s VŠB Ostrava, pořádá semináře, prezentace pro odbornou veřejnost a zprostředkovává přístup k monitorovaným nabídkám a poptávkám zahraničních obchodních partnerů. MSEK by chtěl v příštích deseti letech zajistit pro MSK, druhý nejvyspělejší průmyslový portál v České republice, energetickou soběstačnost v souladu se zásadami trvale udrţitelného rozvoje. Soustředí se také na zapojení se do příprav energetické koncepce státu, rozvoj výzkumu v energetice a na podporu regionálních zemědělců v produkci biopaliv. Klastr by chtěl ovlivnit legislativu v oblasti energetiky, která souvisí s připravovanými směrnicemi Evropské unie. Svůj zájem zaměřuje i na podporu vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a jejich propagaci, téţ na výchovu k energetickým úsporám. MSEK podporuje malé a střední podnikání v regionu stejně jako synergie mezi energetikou, zemědělstvím a lesním hospodářstvím. Klastr se také bude podílet na zvyšování gramotnosti mladých lidí v energetické oblasti.79
78
SF – strukturální fondy Internetové stránky MSEK, Cíle klastru [on line]. 2009 [cit. 6. 12. 2009]. Dostupný z http://www.msek.cz/osdruzeni/cile-klastru/ 79
43
3.1.8 Moravskoslezský dřevařský klastr Na rozdíl od MSSK vzniká v MSK spolupráce s prvky klastru mezi firmami, dislokovanými v Paskově, a to výrobcem buničiny Biocelem Paskov ze skupiny Heinzel Group a pilařským závodem Mayr-Melnhof Sage Paskov, která je zakladatelem dřevařského klastru.80 Klastr se specializuje na podporu rozkvětu dřevařského sektoru v Moravskoslezském kraji, který se chce stát významným dodavatelem a vývozcem dřevostaveb a inovačních komponentů pro dřevěné konstrukce a domy. MSDK, předposlední ze zmíněných klastrů, vznikl jako výsledek projektu, jehoţ garantem je Sdruţení pro rozvoj Moravskoslezského kraje v roce 2005. Členy klastru jsou společnosti podnikající v lesnickém a dřevozpracujícím průmyslu. Financování MSDK je zaloţeno na propojení soukromých prostředků společností s veřejnými z programu klastry a příspěvky MSK. Vize MSDK se týká vybudování do pěti let od zaloţení dřevozpracujícího sektoru, jeţ bude významným dodavatelem a vývozcem dřevostaveb a inovačních komponentů pro dřevěné konstrukce a domy. „Cílem klastru je iniciovat, podporovat a koordinovat spolupráci členů klastru tak, aby bylo dosaţeno zvýšení konkurenceschopnosti, ekonomického růstu, exportu a zvýšení počtu zaváděných inovací.“81 MSDK se podílí na přípravě projektů propagujících dřevozpracující a lesnický průmysl. Snaţí se o zvýšení povědomí veřejnosti o existenci samotného klastru, zároveň však i jeho členů. V posledních letech došlo ke zmapování lesnického a dřevařského průmyslu v kraji a vznikla databáze těchto podniků.
80
LEDNICKÝ, V.; VANĚK, J.; STELMACH, K. Vybrané aspekty strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech . str. 132 81 Internetové stránky MSDK, Cíle klastru [on line]. 2009 [cit. 24. 1. 2010]. Dostupný z http://www.msdk.cz/obsah.php?id=3
44
3.1.9 Knowledge management cluster Jak jiţ bylo zmíněno, tento klastr se transformoval ze stavebního klastru, svou činností se ovšem od něj liší. Svou
pozornost
soustřeďuje
na
informační
a
komunikační technologie a transfer znalostí mezi MSP. Klastr má meziregionální působení, zasahuje totiţ i do kraje Zlínského. Jeho hlavní náplní je prosazovat a hájit zájmy členů v oblastech informačních a komunikačních technologií a společně se podílet na vývoj této oblasti. Klastr spolupracuje se soukromými vysokými školami a univerzitami, hospodářskou komorou, státní správou. Své aktivity zaměřuje téţ na benchmarking, informační a poradenské sluţby. Součástí jsou marketingové studie. Klastr má rozpracovaných několik projektů, ale zatím ţádný nerealizoval. Jedná se např. o projekt spolupráce se zahraničními klastry nebo implementace Strukturálních fondů EU. Za významnější se dá povaţovat projekt Rozvoje lidských zdrojů. Ţádost bude podána do OP Lidské zdroje a zaměstnanost, cílem je profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli. Druhým zajímavým projektem je Projekt rozvoje ITC a transferu znalostí do malých podniků.
45
4.3 Přínosy klastrů v Moravskoslezském kraji Myslím si, ţe efekty jsou těţko měřitelné. Sdruţování klastrů přináší podnikům výhodu vůči více izolovaným konkurentům. Poskytuje přístup k více dodavatelům a speciálním podpůrným sluţbám, zkušeným a kvalifikovaným pracovníkům, nevyhnutelným transferům znalostí, které probíhají, kdyţ se lidé příleţitostně setkávají a diskutují o problematice podnikaní. Prosperita klastrů je dle mého názoru dána existencí kvalitního mikroekonomického podnikatelského prostředí. „Sdruţování do klastru umoţňuje firmám zaměřit se na to, co umí nejlépe, nepotřebují dělat to, co nedělají výborně. Firmy také těţí ze synergie.“82 Klastry zlepšují konkurenceschopnost, a to vede ke zlepšení výkonnosti podnikání. Dochází ke zvýšení produktivity na základě lepšího přístupu ke specializovaným dodavatelům, novým technologiím a informacím. Větší důraz se klade na inovace, jelikoţ je zdůrazňována potřeba zdokonalování procesu výroby. Spolupracující firmy mohou tento poţadavek lépe uspokojit. Jakmile jednou klastr vznikne, začne se rozrůstat z důvodu vstupu nových firem a příchodu dalších dodavatelů. K. Skokan ve své knize uvádí: „Klastry vytvářejí specifické prostředí kombinací aktiv, institucí a znalostí, které produkují mimořádně vysoký stupeň inovací. Pro firmy je mnohem snadnější vnímat příleţitosti a rozvíjet a zavádět nové myšlenky, kdyţ jsou umístěny uprostřed podobných firem a v blízkosti dodavatelů.“83 Přínosy mohou být členěny na měkké a tvrdé. Do kategorie tvrdých náleţí přínosy, které vyplývají z efektivnějších podnikatelských transakcí, rozumnějšího investování a sníţení nákladů, které vytvářejí zisk a nová pracovní místa. Druhá skupina obsahuje přínosy z oblasti vzdělávání, benchmarkingu a sdílení informací. Mezi klady z pohledu konkurenceschopnosti lze zařadit i podmínky pro vytváření inovací. Klastry podporují růst zaměstnanosti, rozvoj znalostí a technologií v daném oboru. Výhodou existence klastru je dle mého názoru i schopnost exportovat své výrobky, intelektuální kapitál, technologie a výrobní procesy a sluţby.
82 83
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Kooperace. str. 86 SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. str. 75
46
Na základě analýzy zpracovaných materiálu jsem dospěla k názoru, ţe klastry jsou prospěšné pro vybraný region. Přínosy mohou být členěny dle různých ukazatelů: Informace – klastr slouţí svým členům jako informační platforma. Dochází ke zvýšení rychlosti přenosu údajů a technologií. Komunikace – klastr je prostorem pro odstraňování komunikačních bariér. Spolupráce – klastr je předurčen ke spolupráci a kooperaci. D. Mareš ve svých skriptech uvádí, ţe „čím více se členové navzájem poznávají, tím lépe jsou nacházeny společné problémy a příleţitosti.“84 Vzdělávání – vzdělávací sluţby pro členy klastru vycházejí z jejich konkrétních potřeb. Příkladem můţe být seminář nebo akce zdarma. Důleţité je, ţe klastr přitahuje pozornost nositelů nových poznatků, protoţe organizovaným způsobem pokrývá celou škálu dynamických firem a umoţní pruţné šíření těchto poznatků. Klastr se jako první setkává s nejnovějšími náměty v obecné či odborné rovině a zpřístupňuje je svým členům. Poradenství a lobbing – kaţdý z členů můţe těţit z koncentrace informací, osobností, kontaktů a příleţitostí, které jsou neoddělitelnou součástí klastru. Řídicí jednotka můţe slouţit jako poradenské centrum a můţe poskytovat pomoct při získávání informací či nalezení vhodného partnera. PR a marketing – klastr se musí propagovat, aby přilákal nové členy, ale také aby získal důvěru a pozitivní postoje vůči danému průmyslovému odvětví i celému regionu. Nejdůleţitější však je vybudování společné identity firem v klastru. Sounáleţitost s jeho logem, řada finančně a organizačně náročných akcí v rámci PR přináší klastru přidanou hodnotu. Produktivita – členové klastru mají usnadněnou cestu ke zvyšování produktivity tím, ţe v něm
získávají
přístup
ke
speciálním
vstupům,
pracovním
silám,
k optimalizaci
dodavatelského řetězce a mnoha dalším výhodám. Inovace – cílem podpory inovací v klastru je vývo výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Podniky těţí z koncentrace firem a znalostí zákazníka. Neustálým vzájemným kontaktem se rychle dozvídají o vyvíjejících se technologiích, strojích či sluţbách.
84
MAREŠ, D. Kooperativní strategie-klastry a podnikatelské sítě . str. 13
47
Internacionalizace
–
klastr
svou
podstatou
usnadňuje
vznik
mezinárodně
konkurenceschopného podnikání. Konkurenceschopnost – zástupci klastru sdílejí chápaní konkurenceschopnosti jako výsledku produktivity a inovací, nikoliv nízkých mezd, nízkých daní a podhodnocené měny. Klastry ovlivňují konkurenceschopnost třemi způsoby: 1. zvyšováním produktivity vlastních firem nebo celého odvětví, 2. zvyšováním kapacity vlastních firem pro inovace, a tím následný růst produktivity, 3. stimulací vzniku nových podnikatelských subjektů podporujících inovace a rozšiřujících klastr.
48
CzechInvest rozděluje přínosy klastru pro firmy, university a vládu. Přínosy jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 5 : Přínosy klastrů
Přínosy klastrů Přínosy pro firmy Poskytují úspory z rozsahu a sniţují náklady díky spolupráci dostávají moţnost dosáhnout úspěchů v kritických oblastech, které by nebyl moţný získat izolovaně Sniţují omezení menších firem a zvyšují specializaci menší firmy jsou zapojeny do spolupráce a umoţňuje jim být silnější konkurent Zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu jsou podporovány inovace, díky kterým dochází ke zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti Zvyšují rychlost přenosu informací a technologií důsledek blízkosti firem Zvyšují moc a hlas menších firem díky networkingu mají menší firmy moţnost ovlivňovat a lobbovat Podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury vláda je snáze podporuje díky dobrému jménu a určitým zárukám Umoţňují efektivní propojení a partnerství vytváří partnerství s místním průmyslem Přínosy pro vysoké školy Znalost potřeb průmyslu Vzdělávání na míru pro jejich studenty Vzdělávání na míru pro jejich studenty Zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje Transfer technologií do praxe Přístup k dalším zdrojům financování (soukromé zdroje, grantové prostředky) Přínosy pro regionální samosprávy (kraje) Rozvoj území Externality - lobbing za infrastrukturu Přilákaní zahraničních investic Zdroj: Czech Invest, vlastní interpretace, 2010
49
Tabulku lze také shrnout a popsat následujícím způsobem: Klastry se dle mého názoru podílí na úsporách z rozsahu a snížení nákladů. Tento jev lze vysvětlit tak, ţe firmy by neměly takový zisk, kdyby pracovaly izolovaně a nespolupracovaly. V rámci kooperace a vzájemné lokalizační spolupráci mohou budovat úspěšnější vztahy ať dodavatelské, či odběratelské. Klastr umožňuje svým členům efektivní propojení a partnerství. Další přínos vidím v tom, ţe malé firmy ve sdruţení zvyšují svou specializaci a moc. Vláda je nucena podporovat infrastrukturu. Vytvoří-li společnosti klastr, zajímají se nepochybně i o způsob dopravního spojení se svými odběrateli. Pokud je dopravní infrastruktura vyhovující, nic nebrání v navázání další spolupráce i se zahraničními firmami. Tím mohou podniky zvyšovat rivalitu a globální konkurenční výhodu. Samozřejmostí je zvyšování přenos informací a technologických postupů (workshopy, veletrhy, vzájemná jednání a spolupráce), ovšem vše se děje v rámci moţností.
50
ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo charakterizovat klastry, analyzovat klastrové iniciativy v Moravskoslezském
kraji
a
pokusit
se
o
shrnutí
jejích
přínosů
pro
zvolený.
Musím uznat, ţe největším přínosem pro mne byla osobní konzultace s manaţery klastrů, neboť praxe bývá odlišná od teorie. Bylo také zajímavé navzájem je porovnávat. V rozvojových oblastech mohou být klastry zakládány především z důvodu zvýšení konkurenceschopnosti regionu a posílení jeho pozice ať jiţ z hlediska podnikáni, zaměstnanosti či infrastruktury. Dle mých zjištění mnoho klastrů na území Moravskoslezského kraje bylo zřízeno jen kvůli dotacím Evropské Unie. Pokud by nebyly poskytnuty, klastry by pravděpodobně nevznikly. Nebude-li i nadále moţné čerpat finanční prostředky z fondů EU či jiných zdrojů, část klastrových iniciativ zanikne. Lídry klastrů ve vybraném regionu jsou převáţně velké firmy nemající nárok na dotace pro MSP, mohou však vyuţívat podpory ze strany CzechInvestu i zahraniční příleţitosti. Mezi silné stránky klastrů náleţí spolupráce a výhody plynoucí z členství v nich. Z rozhovorů, které mi byly poskytnuty, jsem zjistila, ţe předností můţe být hromadná ţádost (např. o dodávky elektřiny) a dobré jméno firmy, které jí zaručuje být konkurenceschopnější. Tím je posílena i konkurenceschopnost celého regionu a dochází ke zlepšení ekonomické prosperity regionu. Výjimkou je Národní strojírenský klastr, který je nejstarší a nevznikl za základě programu Klastry z OPPP, ale z iniciativity CzechInvestu a dalších subjektů.V době, kdy se ostatní klastry teprve zakládaly, NSK jiţ plně fungoval. Do slabých stránek lze zařadit komunikaci klastrů a jejich prezentaci. Musím říci, ţe jsem byla zklamaná z webových stránek některých klastrů, jejich prezentací a uvedených mylných informací. V průběhu psaní diplomové práce stavební klastr zanikl, místo něj však vznikl nový – Knowledge management klastr. Za problém můţe být povaţován i členský poplatek. Domnívám se, ţe pro MSP mají klastry větší význam neţ pro větší podniky, kterým nedělá potíţe platit tento příspěvek, protoţe pro ně představuje zanedbatelnou poloţku v nákladech. Menším firmám můţe tento výdaj způsobovat komplikace. Podle mého názoru, potvrzeného i některými manaţery, jsou klastry jen dočasnou záleţitostí. Aţ nebude moţnost čerpat finanční prostředky z Evropské Unie, klastry přestanou existovat nebo změní svou formu. 51
Přínosy klastrů shledávám v tom, ţe podniky se společně podílí na inovacích a spoluprací dosahují lepších výsledků. Na druhou stranu kooperace firem je moţná i bez existence klastrů, vše totiţ záleţí na společnostech. Dalším ziskem pro zvolený region je zvýšení povědomí o kraji, neboť klastry se prezentují na mezinárodních veletrzích. Zlepšení pak zasahuje i do oblasti infrastruktury, na jejímţ rozvoji se podílí většinou kraj. Na základě analýzy dat lze klastry rozdělit do dvou kategorií, a to na klastry technické a marketingové. První skupina má stanovený účel inovace, know-how a představuje větší investice (napr.Hydrogen). Marketingové klastry se zabývají zlepšením pozic dodavatelskoodběratelských vztahů, úsporami a zaměřují se na zvýšení zisku (např. IT Cluster). Závěrem bych chtěla dodat, ţe mnoho lidí není obeznámeno s problematikou klastrů. Domnívám se, ţe některé firmy jsou v klastru omylem nebo z neoprávněných důvodů. Přestoţe by se měl klastr zaměřovat na jednu oblast působení, jsou v něm zastoupeny firmy zabývající se odlišnými obory. Pokud klastr bude zahrnovat pouze ty firmy, které do něj skutečně spadat mají, bude obsahovat maximálně 10 členů, spolupráce více podniků jiţ totiţ ztrácí svou efektivitu. Čím konkrétnější cíl společnosti mají, tím je spolupráce přínosnější.
52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie
[1]
ANDERSON T., SCHWAAG-SERGER A., SORVIK J., HANNSON E.: The cluster Policies Whitebook. IKED. Sweden. ISBN 91-85281-03-4.
[2]
CUMBERS, A.; MACKINNON, D. Clusters in Urban and Regional Development. 1. vyd. New York: Routledge, 2006. 232 s. ISBN 0-415-36011-0.
[3]
DURAN, B. S.; ODELL, P. L. Cluster analysis.1 vyd. Berlin: Springer-Verlag, 1974. 137s. ISBN 0-387-06954-2.
[4]
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Kooperace. 1. vyd. Praha: Profess Consulting s.r.o., 2005. 142s. ISBN: 80-7259-048-0.
[5]
HRUDA, Tomáš. Prezentace z konference. In Národní výzvy – regionální příležitosti, Ostrava 2006.
[6]
LEDNICKÝ, V.; VANĚK, J.; STELMACH, K. Vybrané aspekty strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech. 1. vyd. Karviná: SLU Karviná, 2005. 167 s. ISDB 80-7428-332-3.
[7]
MAREŠ, D. Kooperativní strategie-klastry a podnikatelské sítě. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica- Praha, 2007. 93 s. ISBN 978-80-245-1264-8.
[8]
OECD (2005): Business Clusters (Promoting Enterprise in Central and Eastern Europe). OECD Publication. ISBN – 92-64-00710-5
[9]
PAVELKOVA, D. a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 267 s. ISBN 978-80-247-2689-2.
[10]
SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. 1 vyd. Ostrava: Repronis, 2004. 160s. ISBN 80-7329-059-6.
[11]
SOLVELL, O.; LINQVIST, G.; KETELS, C. The Cluster Initiative Greenbok. Ivory Tower Ab. 2006. ISBN 91-974783-1-8.
[12]
TOMÁŠKOVÁ, E.; PALATOVÁ, D. Sborník z konference: Interakce ekonomie, managementu a práca při rozvoji regionů – MU Brno, Brno – Kraví Hora. 1.vyd. 192 s. ISBN 80-210-4092-5. 53
[13]
KOCOUREK, R. Informační broţura klastru, Jihomoravské inovační centrum 2009
[14]
ZIKA, M. Vyplácí se firmám členství v klastrech? Ekonomický deník E 15 ze dne 26. 2. 2010
[15]
Informační broţura MSDK – Academy of Wood – Výroční zpráva z dřevařské akademie, OPPP 2009
[16]
Kolektiv autoru. In Sborník z konference konané za finanční podpory EU, Praha, 14. 6. 2004. 2004. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha. 1. Vyd. 71s. ISBN 80-86684-15-6.
[17]
Výroční zpráva za rok 2007 MPO, OPPP, zpracoval: sekce SF MPO, květen 2008, OPPP
Internetové zdroje [18]
Informační příručka CLOE : Clusted Linked over Europe. Průvodce řízením klastrů příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ[online]. c2004. Dostupné oline na WWW: www.clusterforum.org
[19]
Klast Control: Projekty [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[20]
CzechInvest: Podnikaní a inovace [online]. c2010. Dostupné na WWW: < http://www.czechinvest.org/podnikani-a-inovace>
[21]
LINKLATERS. Posouzení odvětvových seskupení „klastrů“ z pohledu možného porušení hospodářeké soutěže (artitrustu) v ČR a EU. CzechInvest, [online]. c2005. Dostupné online na WWW: < http://www.czechinvest.org>
[22]
Sdělení Komise Radě, EP, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru regionů. Směřování ke klastrům světové úrovně v Evropské unii [online]. c2008. Dostupné online
na
WWW:
<
http://www.arr.cz/cz/hlavni-cinnosti/klastry/klastrova-
politika.html#evrklastrpol [23]
Business Info: OPPI Spolupráce [online]. c2010. Dostupné na WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oppi/spoluprace-2007-2013/1001605/42805/>
54
[24]
Klastr Control: Projekty [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[25]
Plastr: Historie Klastru [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[26]
Wateralliance [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[27]
Furniture cluster: Činnost klastru [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[28]
Proinno: Europe [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[29]
Agentura pro regionální rozvoj: Hlavní činnost Klastry [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[30]
IT Cluster: Projekty a výsledky [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[31]
Autoklastr: O nás [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[32]
Hydrogen klastr: Klastr [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[33]
Envicrack: Klastr [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[34]
Klastr cestovního ruchu: Téma [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[35]
Dřevařský klastr: Obsah [online]. c2010. Dostupné na WWW:
[36]
IT Cluster: Informace o klastru [online]. c2010. Dostupné na WWW:
55
Webové stránky Oficiální stránky Agentury regionálního rozvoje http://www.arr.cz Oficiální stránky Agentury pro podnikání a inovace http://www.czechinvest.cz Oficiální stránky Moravskoslezského krajského úřadu http://www.kr-moravskoslezsky.cz Oficiální stránky Ministerstva pro místní rozvoj http://www.mmr.cz Oficiální stránky Ministerstva průmyslu http://www.mpo.cz Oficiální stránky KI klastru http://www.clusterdigital.co.uk Oficiální stránky Moravskoslezského dřevařského klastru http://www.msdk.cz/ Oficiální stránky IT Clusteru http://www.itcluster.cz/ Oficiální stránky Národního strojírenského klastru http://www.msskova.cz Oficiální stránky Moravskoslezského automobilového klastru http://www.autoklastr.cz/ Oficiální stránky klastru Envicrack www.envicrack.cz/ Oficiální stránky klastru Hydrogen vodik.czweb.org Oficiální stránky klastru cestovního ruchu www.klacr.cz/ Oficiální stránky Moravskoslezský energetický klastr www.msek.cz/ Oficiální stránky Knowledge management cluster www.kmcluster.cz/ Portál Strukturální fondy http://www.strukturalni-fondy.cz Portál Strukturální fondy http://www.strukturalnifondy.info Portál Euroskop http://www.euroskop.cz Portál pro business a podnikání - www.businessinfo.cz Portál Proinno Europe http://www.proinno-europe.eu/page/european-cluster-alliance
56
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek 1: Porterův diamant .................................................................................................... 11 Obrázek 2: Vytváření klastrových iniciativ .............................................................................. 17 Obrázek 3: Hlavní zdroj financování KI podle toku zahájení KI ............................................. 18 Obrázek 4: Ţivotní cyklus KI ................................................................................................... 19 Obrázek 5: Výkonností model KI ............................................................................................. 20 Obrázek 6: Výchozí oblasti politik ........................................................................................... 20 Obrázek 7: Mapa klastrů v ČR ................................................................................................. 33 Obrázek 8: Schéma projektu v rámci Hydrogen klastru ........................................................... 40 Obrázek 9 : Jaký byl důvod zaloţení klastru? ..................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 10: Přineslo Vám zaloţení klastru uţitek? ............ Chyba! Záložka není definována. Obrázek 11: Myslíte si, ţe existuje mnoho partnerů se společnými zájmy? .... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 12: Kolik času zabralo zaloţení klastru? ............... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 13: Účastnili jste se jako členové klastru nějakého dotačního programu? ........ Chyba! Záložka není definována. Obrázek 14: Jak jste informovali veřejnost o zaloţení klastru? ............... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 15: Myslíte si, ţe podmínky pro vytvoření klastru byly náročné? ..... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 16: Co Vám přineslo členství v klastru? ............... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 17: Jaká je Vaše role v klastru? ............................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 18: V jakém sektoru působíte? .............................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 19: Členem jakého klastru jste? ............................ Chyba! Záložka není definována.
57
58
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled ţádostí o platbu proplacených konečným uţivatelům k 31. 12. 2007....... 34 Tabulka 2: Stav realizace OPPP dle opatření za rok 2007 ....................................................... 35 Tabulka 3: Vybraná odvětví Moravskoslezského kraje............................................................ 35 Tabulka 4: Vybraná odvětví MSK ............................................................................................ 36 Tabulka 5: Přínosy klastrů ........................................................................................................ 36
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CzechInvest Agentura na podporu přílivu zahraničních investic Ministry of Industry and Trade´s Agency for Foreign Direct Investment CzechTrade
Česká agentura na podporu obchodu National Trade Promotion Agency of the Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic
Phare
Poland and Hungary: Action fot the Restucturing of the Ekonomy Podpůrný program EU pro transformující se státy
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
KI
Klastrové iniciativy
EU
Evropská Unie
VMKI
Výkonnostní model klastrových iniciativ
AV ČR
Akademie věd České republiky
MSK
Moravskoslezský kraj
Vav
Věda a Výzkum
MSP
Malé a střední podniky
ZK
Zlínský kraj
JMK
Jihomoravský kraj
WTA
Water Treatment Aliance
OPPP
Operační program Průmysl a podnikání 59
OPPI
Operační program Podnikání a inovace
OPVK
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
KČN
Klastr českých nábytkářů
IT
Informační technologie
PPP
Public private partnership
TCI
The Competitivenes Institute
NGO
Non-Governmental Organization
CLOE
Clusted Linked over Europe
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
OKEČ
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
eSMO
Audit elektronického systému kombinace města s občanem
MSSK
Moravskoslezský strojírenský klastr
MAK
Moravskoslezský automobilový klastr
KLACR
Klastr cestovního ruchu
MSEK
Moravskoslezský energetický klastr
NSK
Národní strojírenský klastr
MSDK
Moravskoslezský dřevařský klastr
ITC
Institut pro testování a certifikace
VŠB-TU
Vysoká škola Báňská Technická Universita
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Vzor dotazníku pro členy klastru Příloha B - Schéma klastru a proces rozvoje klastru Příloha C - Vzor dotazníku pro manaţery klastru
60
Příloha A- Vzor dotazníku pro členy klastru 1. Jaký byl důvod zaloţení klastru? a. Očekávání navázaní spolupráce s dalšími subjekty b. Moţnost vyuţití financí z fondů EU pro rozvoj podniku 2. Přineslo Vám zaloţení klastru uţitek? a. Ano, v oblasti kooperace b. Ano, v podobě vyřešení aktuálních problému c. Ano, v oblasti technologické či technické d. Ano, v oblasti jiné e. Ne 3. Myslíte si, ţe existuje mnoho partnerů (firem) se společnými zájmy? a. Ano, existují kvůli obchodu b. Ano, dle oboru a odvětví – př. malé firmy si koupí SW a zaloţí klastr 4. Kolik času zabralo vaší firmě zaloţení klastru? a. Méně neţ půl roku b. V rozmezí půl roku aţ jeden rok c. Více neţ jeden rok d. Neznám přesné hodnoty 5. Účastnili jste se jako členové klastru nějakého dotačního programu? a. Ano – dotace vázaná na další dotaci b. Ano – dotace z fondů EU c. Ne d. Nevím 6. Jak jste informovali veřejnost o zaloţení klastru? a. Informační letáky a další materiály b. Přímé oslovení firem a potencionálních partnerů c. Konference a akce podobného charakteru d. Jinak 7. Museli jste splnit náročné podmínky pro zaloţení klastru? a. Ano, z hlediska finančního b. Ano, z hlediska spolupráce c. Ne, vše probíhalo hladce d. Nedokáţu posoudit
8. Co Vám přineslo členství v klastru? a. Technologické výhody b. Moţnost navázaní nové spolupráce c. Zvýšení počtu zakázek d. Posílení pozice na trhu 9. Jaká je Vaše (myšleno firma jako celek) role v klastru? a. Strategický partner b. Dodavatel řešení c. Výrobce d. Vzdělávací instituce e. Jiná 10. V jakém sektoru působíte? a. Veřejný b. Soukromý 11. Souhlasíte se zveřejněním svých odpovědí? a. Ano b. Ne, pouze pro účely diplomové práce
Příloha B - Schéma klastru a proces rozvoje klastru
Zdroj: CzechInvest, www.czechinvest.org
Příloha C – Vzor dotazníku pro manažery klastru 1. Byl jste u vzniku klastru? Jestli ano, můţete mi prosím popsat průběh vzniku? 2. Jak jste vyuţili čerpané finance? (EU, CzechInvest) 3. Jaké jsou podle Vás nejdůleţitější aktivity klastru? 4. Jaké jsou plán do budoucna? 5. Co povaţujete jako největší přínos klastru? 6. Jaký je pohyb firem v klastru? Mám na mysli příchod nových a odchod stávajících firem. 7. Musí firmy splnit nějaké zvláštní podmínky pro vstup do klastru? 8. V čem spočívá výhoda firem, které do klastru vstoupí? Z jakého důvodu si myslíte, ţe firmy vstupují do klastru?
