Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

SPRÁVNÁ VOLBA - podpora kariérového poradenství na školách v Plzeňském kraji

Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k 30. 4. 2011

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s.

Ing. Pavel Beneš

Ćerven 2011



Obsah: Úvod...................................................................................................................................... 3 1

Absolventi středních škol v Plzeňském kraji ................................................................... 4

2

Neúspěšnost absolventů středních škol v Plzeňském kraji ............................................. 7

3

2.1

Neúspěšnost absolventů podle stupně vzdělání ............................................................. 7

2.2

Neúspěšnost absolventů podle oborů a jejich skupin ..................................................... 8

2.2.1

Neúspěšnost absolventů s výučním listem ............................................................................ 8

2.2.2

Neúspěšnost absolventů středního odborného vzdělání s maturitou ................................ 9

Shrnutí ..........................................................................................................................12

Pouţité podklady ..................................................................................................................13 Přílohy ..................................................................................................................................14


2


Úvod Cílem předloţené studie je poskytnout pedagogům základních škol, především výchovným poradcům a učitelům volby povolání, a jejich prostřednictvím i ţákům ZŠ ve stručné podobě informace o úspěšnosti, resp. neúspěšnosti, absolventů středních škol v Plzeňském kraji při hledání uplatnění na trhu práce. Ţáci ZŠ stojící před volbou své další studijní dráhy tak získávají další cenný zdroj informací pro své rozhodování, který je můţe směřovat aţ k profesnímu uplatnění. Obsahem této stručné analýzy je shrnutí vývoje počtu absolventů středních škol v Plzeňském kraji v posledních letech a zhodnocení jejich uplatnění, jak se projevuje na trhu práce podle počtu nezaměstnaných absolventů evidovaných úřadem práce. Zvolený ukazatel, tzv. neúspěšnost absolventů, vychází ze způsobu sledování absolventů tímto úřadem. Neúspěšnost absolventů je počet evidovaných dostupných nezaměstnaných absolventů (tj. do 2 let od absolvování střední školy) na 100 ţáků (tj. v %), kteří absolvovali střední školu v posledních 2 letech. Pro výpočet neúspěšnosti absolventů podle různých hledisek je tedy nutné propojit data úřadu práce o evidovaných absolventech hledajících práci publikovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) na portálu Zaměstnanost a údaje Odboru školství, mládeţe a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje o počtech absolventů SŠ v kraji. MPSV publikuje tato data v podrobném členění podle škol a oborů dvakrát ročně (v dubnu a v září). Zářijové hodnoty jsou ještě ovlivněny intenzitou hledání práce ze strany absolventů po ukončení studia, proto byly pouţity pouze dubnové hodnoty za celé publikované období, tj. od roku 2006. Uplatnění absolventů SŠ je hodnoceno výhradně podle sídla školy a nikoliv podle bydliště absolventů. Obsahem první kapitoly je zhodnocení vývoje počtu absolventů středních škol v Plzeňském kraji v letech 2004-2010, coţ je období potřebné pro hodnocení neúspěšnosti absolventů v období 2006-2011. Sledován je především vývoj počtu absolventů podle stupňů dosaţeného středního vzdělání, a dále podle skupin oborů v rámci jednotlivých stupňů vzdělání. Druhá kapitola se podrobně věnuje vývoji dubnové neúspěšnosti absolventů SŠ v kraji v letech 2006-2011. Podobně jako předchozí kapitola se nejprve zabývá neúspěšností absolventů podle stupně dosaţeného vzdělání. Následuje podrobnější analýza podle skupin oborů a také pro obory s větším počtem absolventů. Tato část je zpracována pouze pro dvě nejpočetnější skupiny podle stupně vzdělání – pro absolventy s výučním listem a pro absolventy středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (dále jen s maturitou). Z důvodu snazší orientace jsou nejdůleţitější tabulky a grafy v těchto dvou kapitolách uvedeny přímo v textu. Třetí kapitola obsahuje stručné shrnutí získaných poznatků.


3


1 Absolventi středních škol v Plzeňském kraji Vývoj počtu absolventů SŠ v Plzeňském kraji v této kapitole je sledován podle stupně dosaţeného středoškolského vzdělání a dále také podle skupin oborů. Tato kritéria jsou rozhodující pro hodnocení moţností uplatnění absolventů SŠ i z hlediska perspektiv a potřeb trhu práce. Nelze však pominout fakt, ţe většina absolventů středoškolských oborů s maturitou se zřejmě pokouší o další studium, jak naznačují počty přijímaných na VŠ z Plzeňského kraje v posledních letech. Jejich počet jiţ v roce 2009 přesáhl počet absolventů s maturitou na všech SŠ v Plzeňském kraji. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, ţe střední školství v Plzeňském kraji má výrazně regionální charakter, tj. naprostá většina zájemců o střední vzdělání bydlící v Plzeňském kraji studuje na SŠ v Plzeňském kraji a také dojíţďka do SŠ v kraji z jiných krajů není příliš významná. Těsnější vazbu mezi ukončením studia a trhem práce tak lze předpokládat jen u absolventů oborů s výučním listem, také ti však poměrně často vyuţívali moţnosti nástavbového studia a získání maturitního vysvědčení. Podíl absolventů nástaveb na absolventech s výučním listem příslušného ročníku (posun o 2 roky) se na SŠ v Plzeňském kraji v posledních letech pohybuje kolem 40 %. Počet vyučených, kteří zahajují studium nástaveb, je však mnohem vyšší. V letech 2009 a 2010 přesahoval 80 %! Ve sledovaném období 2004-2010 byl nejvyšší počet absolventů SŠ v Plzeňském kraji v roce 2007 (celkem 6,8 tisíc, bez nástaveb 6,0 tisíc). Do roku 2009 se tyto počty výrazně sníţily (6,2 tisíc a 5,4 tisíc). V roce 2010 se sice celkové počty absolventů SŠ v kraji mírně zvýšily (přibliţně o 60), jedná se však jen o přechodný jev. Jak se na tomto vývoji podílely jednotlivé stupně dosaţeného vzdělání, dokládá graf 1. Rozhodující byl vývoj dvou stupňů vzdělání s nejvyšším podílem absolventů (odborné s maturitou a s výučním listem). Tyto stupně jsou rozhodující pro trh práce i pro vývoj zájmu o VŠ. V roce 2004 byl ještě počet absolventů obou těchto skupin téměř shodný (cca 2070). Zatímco se však počet absolventů odborných oborů s maturitou postupně stabilizoval nad 2,3 tisíci, počet absolventů s výučním listem zaznamenal za 2 roky pokles o 500 a v letech 2009-2010 jich bylo jen kolem 1500. Počty absolventů gymnázií (všeobecné s maturitou) se ve sledovaném období v Plzeňském kraji pohybovaly v poměrně úzkém rozmezí kolem 1000. Počty absolventů nástaveb v posledních letech klesaly v souvislosti se sniţováním počtu absolventů s výučním listem. Pozitivní je zvyšování počtu absolventů oborů s maturitou a s vyšším podílem praktické přípravy, neboť tento typ oborů by měl vytvářet předpoklady pro lepší uplatnění absolventů v praxi. Počty absolventů niţšího středního odborného vzdělání, coţ jsou obory, po jejichţ absolvování lze jen obtíţně pokračovat v nástavbovém studiu, vykazují v Plzeňském kraji klesající trend. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k 30. 4. 2011

4


Vývoj počtu absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle skupin oborů v rámci jednotlivých stupňů středoškolského vzdělání dokládá tabulka 1. Tabulka 1: Počet absolventů podle skupiny oborů a stupně dosaženého vzdělání Stupeň vzdělání praktická škola

niţší odborné

s výučním listem

Počet absolventů Skupina oborů Obecně odborná příprava Potravinářství, gastronomie, turismus Stavebnictví Zemědělství a ochrana přírody Obchod a sluţby Elektrotechnika a ICT Textilní a koţedělná výroba Strojírenství a hutnictví Potravinářství, gastronomie, turismus

04-051)

09-102)

změna (%)3)

16 68 74 50 18 17 9 12 502

10 75 70 53 21 26 29 8 490

15 79 77 46 24 4 17 12 509

9 69 84 28 26 14 8 7 494

9 58 46 28 12 9 8 8 459

8 83 43 35 11 16 6 5 394

8 57 40 26 14 11 10 6 436

26 143 144 103 39 43 38 20 992

16 140 83 61 25 27 16 11 830

-38,5 -2,1 -42,4 -40,8 -35,9 -37,2 -57,9 -45,0 -16,3

Strojírenství a hutnictví

377

412

351

344

381

317

347

789

664

-15,8

Obchod a sluţby

415

355

354

317

302

291

266

770

557

-27,7

Stavebnictví

272

237

239

331

239

184

212

509

396

-22,2

Elektrotechnika a ICT

210

228

213

236

192

177

150

438

327

-25,3

Zemědělství a ochrana přírody

142

121

112

110

118

92

110

263

202

-23,2

Textilní a koţedělná výroba

72

51

43

35

29

11

14

123

25

-79,7

Doprava a interdisciplinární obory

16

14

40

12

14

33

0

30

33

10,0

Ekonomika a podnikání

57

72

80

73

0

0

0

129

0

-100,0

134 128 49 51 59 50 0 0 0 0 589 600 288 290 47 57 219 229 206 231 159 209 163 146 114 127 142 140 59 72 23 26 66 66 1055 1083

132 86 42 0 0 666 306 77 190 252 171 171 170 144 78 21 40 966

141 109 113 121 87 120 102 112 52 56 55 82 0 23 27 53 0 0 20 12 676 611 554 591 319 295 290 287 202 142 240 254 192 255 204 253 224 218 202 171 193 183 170 151 181 150 210 145 137 119 131 138 155 160 126 125 82 93 123 121 51 59 82 77 42 44 34 16 995 1014 1001 1055

262 100 109 0 0 1189 578 104 448 437 368 309 241 282 131 49 132 2138

234 214 137 80 32 1145 577 494 457 373 321 355 269 251 244 159 50 2056

-10,7 114,0 25,7 -3,7 -0,2 375,0 2,0 -14,6 -12,8 14,9 11,6 -11,0 86,3 224,5 -62,1 -3,8

Elektrotechnika a ICT s maturitou a Obchod a sluţby vyšším podílem Strojírenství a hutnictví odborné Doprava a interdisciplinární obory přípravy Umění Ekonomika a podnikání Elektrotechnika a ICT Obecně odborná příprava Veřejné sluţby Zdravotnictví Doprava a interdisciplinární obory s maturitou odborné Zemědělství a ochrana přírody Strojírenství a hutnictví Stavebnictví Potravinářství, gastronomie, turismus Umění Textilní a koţedělná výroba gymnázium Obecné vzdělávání konzervatoř

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Umění

33

31

23

25

25

17

0

64

17

-73,4

211

298

298

354

443

403

435

509

838

64,6

Elektrotechnika a ICT

81

84

70

47

53

83

72

165

155

-6,1

Strojírenství a hutnictví

78

84

77

86

76

50

68

162

118

-27,2

Potravinářství, gastronomie, turismus

54

94

72

94

97

83

59

148

142

-4,1

Obchod a sluţby

55

77

49

84

35

46

28

132

74

-43,9

Doprava a interdisciplinární obory

41

77

47

29

21

57

25

118

82

-30,5

Veřejné sluţby

25

14

30

17

13

11

23

39

34

-12,8

Stavebnictví

46

52

65

44

44

20

18

98

38

-61,2

Zemědělství a ochrana přírody

23

20

24

25

16

0

16

43

16

-62,8

Textilní a koţedělná výroba

32

30

25

33

14

0

0

62

0

-100,0

Celkem 6378 6638 6507 6764 6400 6160 6215 Součet počtu absolventů v letech 2004-2005 2) Součet počtu absolventů v letech 2009-2010 3) Změna počtu absolventů mezi obdobími 2004-2005 a 2009-2010 v %

13016

12375

-4,9

Ekonomika a podnikání

nástavby

1)

Zdroj dat: data OŠMS KÚ Plzeňského kraje


5


Tabulka 1 obsahuje kromě absolutních počtů absolventů v letech 2004-2010 také dvouleté souhrny z počátku a z konce sledovaného období, neboť absolventi pro účely evidence uchazečů o práci, kterou vede úřad práce, se sledují vţdy za poslední dva uplynulé roky. Na tomto dvouletém období lze také lépe vyhodnotit změny v počtech absolventů dané skupiny, a proto je v posledním sloupci tabulky uvedena také změna počtu absolventů mezi počátečními a koncovými dvěma lety sledovaného období. V tabulce 1 jsou skupiny oborů v rámci jednotlivých stupňů vzdělání řazeny sestupně podle počtu absolventů v roce 2010. Tabulka také potvrzuje sestupný trend počtu absolventů niţšího odborného vzdělání a oborů a výučním listem. U obou stupňů došlo k největšímu poklesu počtu absolventů u skupiny Textilní a koţedělná výroba. U všech početnějších oborů s výučním listem (nad 200 absolventů v letech 2009-2010) došlo mezi obdobími 2004-2005 a 2009-2010 k podobnému relativnímu poklesu počtu absolventů (od -15,8 % do -27,7 %). K velkému poklesu došlo u skupiny Textilní a koţedělná výroba (o -79,7 %). Skupina Ekonomika a podnikání nemá v posledních letech jiţ ţádné absolventy, neboť tyto obory byly ukončeny. Ve stupni vzdělání s maturitou a s vyšším podílem praktické přípravy počty absolventů SŠ v Plzeňském kraji vesměs rostly. Ve dvou skupinách (Doprava a interdisciplinární obory a Umění) během sledovaného období 2004-2010 dokonce vstoupili na trh práce absolventi nových oborů (Autotronik, Uměleckořemeslné zpracování kovů a Uměleckořemeslné zpracování dřeva). Ani pokles ve skupině Elektrotechnika a ICT nebyl velký (o -10,7 %). V případě odborného vzdělání s maturitou se podstatně zvýšil podíl absolventů lyceí (mezi obdobím 2004-2005 a obdobím 2009-2010 téměř čtyřikrát). Další početné skupiny oborů (nad 400 absolventů - Ekonomika a podnikání, Elektrotechnika a ICT, Veřejné sluţby) spíše stagnovaly, kdyţ mezi stejnými obdobími dosáhly změny od -3,7 do +2,0 %). Největší nárůst u odborného vzdělání s maturitou zaznamenaly skupiny Umění (o 224,5 %) a Potravinářství, gastronomie a turismus (o 86,3 %), největší pokles skupina Textilní a koţedělná výroba (o -62,1 %). Všechny tyto skupiny mají menší počty absolventů. Změny počtu absolventů mezi obdobími 2004-2005 a 2009-2010 se u zbývajících skupin pohybují do 15 %.


6


2 Neúspěšnost absolventů středních škol v Plzeňském kraji Neúspěšnost absolventů byla stanovena jako počet nezaměstnaných absolventů škol (evidovaných úřady práce) na 100 absolventů za poslední 2 roky. Potřebné údaje publikuje MPSV kaţdý rok v září a v dubnu. Zářijové hodnoty jsou ještě silně ovlivněny obdobím, kdy čerství absolventi hledají pracovní uplatnění, proto byly pouţity pouze dubnové hodnoty.

2.1

Neúspěšnost absolventů podle stupně vzdělání

Vývoj neúspěšnosti absolventů podle stupně dosaţeného vzdělání v letech 2006 aţ 2011 shrnuje tabulka 2. Buňky jsou v tabulce barevně označeny podle hodnot neúspěšnosti absolventů (0-5 % zelená, 5-10 % bílá, 10-20 % růţová a nad 20 % červená). Díky tomu je patrné, ţe v době ekonomického růstu do roku 2008 měla neúspěšnost absolventů klesající trend u všech skupin absolventů podle stupně vzdělání. V době krize došlo u všech skupin ke zhoršení, a to různý tempem. V dubnu 2011 je u některých skupin absolventů moţno sledovat zlepšení uplatnitelnosti na trhu práce. Tabulka 2: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle stupně dosaženého vzdělání Neúspěšnost absolventů 04/06

04/07

04/08

04/09

04/10

04/11

průměr

praktická škola

19,2

12,0

12,5

11,1

11,8

6,3

12,7

niţší střední odborné

11,3

9,6

8,1

21,7

24,5

18,5

14,7

s výučním listem

5,7

4,1

3,1

6,9

9,9

8,6

6,2

s maturitou a vyšším podílem praktické přípravy

4,0

4,9

3,9

6,3

7,8

8,2

6,1

s maturitou odborné

6,0

4,2

3,1

5,5

5,4

6,0

5,0

s maturitou všeobecné (gymnázia)

3,0

1,7

1,5

1,8

2,6

1,9

2,1

konzervatoř

3,1

3,7

0,0

2,0

2,4

5,9

2,5

nástavby

4,2

3,6

3,1

4,5

6,6

6,0

4,6

CELKEM

5,4

4,0

3,1

5,7

6,9

6,4

5,2

Stupeň vzdělání

Zdroj dat: portál Zaměstnanost, data OŠMS KÚ Plzeňského kraje

Málo početné skupiny absolventů (praktická škola a konzervatoř - viz graf 1) nebudou dále komentovány, neboť jejich výsledky mohou být silně ovlivněny statistickou chybou. Z početnějších skupin absolventů podle stupně vzdělání jsou na tom tradičně nejlépe absolventi gymnázií. Jejich neúspěšnost se pohybuje jen kolem 2 %, neboť většina z nich pokračuje v dalším studiu. O něco hůře jsou na tom absolventi odborného vzdělávání s maturitou. Jejich neúspěšnost kolísá kolem 5 %. Maximum na počátku a na konci sledovaného období (6 %) je přibliţně dvakrát větší neţ minimální neúspěšnost této skupiny v roce 2008 (3,1 %) v době vrcholícího ekonomického růstu a akutního nedostatku pracovních sil. Podobné je to i u nástaveb. Průměrná neúspěšnost absolventů oborů s maturitou a zároveň s vyšším podílem praktické přípravy a oborů s výučním listem byla velmi podobná (přibliţně 6 %). Rozdíl mezi minimem a maximem neúspěšnosti (3,9 aţ 8,2 %) byl však u absolventů s maturitou a s vyšším podílem praktické přípravy menší neţ u absolventů s výučním listem (3,1 aţ 9,9 %). Důvodem můţe být větší snaha absolventů s maturitou dále studovat. Ta se mohla projevit ve větší míře v době ekonomické krize a rostoucího počtu přijímaných na vysoké školy. Větší dopad krize na skupiny absolventů hledající uplatnění na trhu práce ihned po skončení studia potvrzuje také vývoj neúspěšnosti absolventů niţšího středního odborného vzdělání. Neúspěšnost této skupiny byla ve sledovaném období nejvyšší (14,7 %). Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k 30. 4. 2011

7


2.2

Neúspěšnost absolventů podle oborů a jejich skupin

Dále se budeme věnovat uplatnění absolventů středních škol v Plzeňském kraji na trhu práce podle oborů a jejich skupin. Podrobnější členění umoţňuje komentovat jen nejpočetnější skupiny absolventů podle stupně středního vzdělání, přičemţ výsledky absolventů gymnázií nebyly zařazeny, neboť se jedná pouze o jednu skupinu oborů, jejíţ výsledky jsou patrné z předchozí kapitoly. Podrobněji se tedy budeme zabývat pouze neúspěšností absolventů středních škol v kraji s výučním listem a absolventů odborného vzdělávání s maturitou. Zmíníme se také o oborech s větším počtem absolventů v roce 2010 (nad 20). U oborů s menším a také často proměnlivým počtem absolventů dochází zpravidla k velkému kolísání hodnot dubnové neúspěšnosti absolventů. 2.2.1 Neúspěšnost absolventů s výučním listem Vývoj neúspěšnosti absolventů SŠ s výučním listem v Plzeňském kraji v letech 2006-2011 shrnuje graf 2. Z něj je patrné, ţe téměř u všech skupin oborů tohoto stupně vzdělání se v roce 2011 výrazně zlepšilo uplatnění absolventů. Výjimkou jsou stavební a potravinářské obory. Ve stavebnictví a zřejmě i v potravinářství se dosud neprojevilo ekonomické oţivení, které je jiţ patrné v ostatních oborech. Optimistický vývoj v uplatnění absolventů skupiny oborů Textilní a koţedělná výroba není moţné přeceňovat, neboť se jedná jen o malý počet absolventů (v posledních dvou letech 11 a 14). Podobné je to také u skupiny Doprava a interdisciplinární obory, jak co se týká počtu absolventů, tak změny neúspěšnosti v posledních 4 letech. Ostatní skupiny oborů měly v roce 2010 na SŠ v Plzeňském kraji více neţ 100 absolventů. Nejmenší neúspěšnost měly i v době vrcholící ekonomické krize (2009-2010) elektrotechnické a strojírenské obory s výučním listem. Z početnějších skupin oborů se v roce 2011 ještě ţádná nevrátila na hodnoty neúspěšnosti absolventů z roku 2007. Graf 2: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle skupin oborů s výučním listem


I na úrovni oborů s výučním listem se nejlépe na trhu práce uplatňují technické obory. Dlouhodobě dosahují nejlepších výsledků absolventi oboru Elektrikář, a to i v posledních letech. Za tímto oborem následují obory Obráběč kovů a Instalatér. Také absolventi nově Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k 30. 4. 2011

8


zavedeného oboru Karosář jsou na tom dobře z hlediska svého uplatnění (neúspěšnost 4,8 % - viz tabulka 3 na konci kapitoly). Na pátém místě jsou z početnějších oborů (nad 20 absolventů v roce 2010) podle neúspěšnosti absolventi oboru Prodavač (2,8 aţ 7,3 % v letech 2006-2011). Počet absolventů tohoto oboru na SŠ v Plzeňském kraji od roku 2006 trvale a prudce klesal (ze 161 na 57), ale jejich uplatnění na trhu práce je velmi dobré. Velmi solidní uplatnění mají jak z dlouhodobého hlediska (neúspěšnost do 6,1 %), tak podle výsledků v dubnu 2011 (do 7,1 %) také absolventi dalších technických oborů SŠ v Plzeňském kraji: - Opravář zemědělských strojů, - Elektromechanik pro zařízení a přístroje, - Strojní mechanik, - Elektrikář - silnoproud, - Mechanik opravář motorových vozidel. Teprve za těmito obory následují z hlediska uplatnění na trhu práce obory z oblasti sluţeb (Aranţér, Kadeřník, Provoz sluţeb) a gastronomie (Kuchař – číšník, Cukrář). 2.2.2 Neúspěšnost absolventů středního odborného vzdělání s maturitou Vývoj neúspěšnosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitou všech SŠ v Plzeňském kraji v období 2006-2011 rozdělených podle skupin oborů dokládá graf 3. V tomto stupni vzdělání není vývoj tak zřetelný jako v případě absolventů s výučním listem. V případě technických oborů v první části grafu je zřejmé, ţe u 3 ze 4 skupin ještě v roce 2011 neúspěšnost rostla. Situace se zlepšila jen u strojírenských oborů, přesto jsou na tom hůře neţ elektrotechnické a stavební obory, které ekonomická krize významně nezasáhla. Druhá část grafu obsahuje převáţně přírodovědné skupiny oborů a lycea bez rozlišení jejich zaměření, tj. technická, ekonomická, zdravotnická i přírodovědná. Neúspěšnost absolventů lyceí a zdravotnických oborů byla po celé sledované období velmi nízká. V případě lyceí se předpokládá, ţe absolventi pokračují ve studiu, a jejich odchod ze školy se tedy bezprostředně neprojeví na trhu práce podobně jako u gymnázií. Také u většiny absolventů zdravotnických oborů vyţaduje legislativa další studium, aby mohli vykonávat svoji profesi (zdravotnický asistent → zdravotní sestra). Navíc je o absolventy zdravotnických oborů zájem doma i v zahraničí. Absolventi zbývajících dvou skupin oborů s maturitou ve druhé části grafu jiţ tak snadno uplatnění nenachází. V případě skupiny Textilní a koţedělná výroba je velké kolísání neúspěšnosti absolventů ovlivněno velmi malým počtem absolventů (16 v roce 2010). Přesto je 16% neúspěšnost (nezobrazeno - mimo graf) v dubnu 2011 nutné povaţovat za velmi nepříznivý stav, který souvisí s rozpadem tohoto průmyslového odvětví v regionu. Neúspěšnost absolventů zemědělských oborů (vč. ochrany ŢP) kolísala v letech 2006-2011 mezi 5 a 9 % bez zřetelnějšího vlivu globálního ekonomického vývoje. V poslední části grafu je nejzřetelnějším jevem trvalý růst neúspěšnosti absolventů uměleckých oborů, coţ pravděpodobně souvisí především s růstem jejich počtu v posledních 5 letech. Regionální trh práce zřejmě ještě není připraven absorbovat takový počet absolventů. Situaci absolventů těchto oborů můţe navíc zhoršovat ekonomický vývoj, který se v tomto „zbytném oboru“ můţe projevovat s jistou setrvačností.


9

SPRÁVNÁ VOLBA - podpora kariérového poradenství na školách v Plzeňském kraji Graf 3: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle skupin oborů - odborné vzdělání s maturitou

Ve skupině oborů Potravinářství, gastronomie, turismus dosáhli absolventi nejlepšího uplatnění za celé sledované období jiţ v dubnu 2007. Pak se situace zhoršila a v roce 2009 se neúspěšnost absolventů této skupiny přiblíţila 10 %. V letech 2010 a 2011 je patrné zlepšení uplatnitelnosti absolventů této skupiny oborů. U skupin oborů Ekonomika a podnikání a Veřejné sluţby neúspěšnost absolventů kolísala, ale i zde je patrné minimum v dubnu 2008. U obou skupin došlo ještě v dubnu 2011 ke zhoršení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce proti předchozímu roku. Na úrovni oborů středního odborného vzdělávání s maturitou byly také posuzovány pouze obory s větším počtem absolventů v roce 2010 (nad 20). Velmi dobré uplatnění, tj. dubnovou neúspěšnost zpravidla do 5 % ve sledovaném období 2006-2011, dosahují absolventi některých lyceí, technických oborů a zdravotnických oborů na SŠ v Plzeňském kraji. Konkrétně se jedná o absolventy: - Technických lyceí, - Pedagogického lycea, - Zdravotnického lycea. Z technických oborů to jsou: - Informační technologie, - Strojírenství, - Elektrotechnika, - Stavebnictví. Ze zdravotnických oborů sem patří: - Zdravotnický asistent, - Laboratorní asistent.

Do stejné skupiny oborů s velmi dobře uplatnitelnými absolventy je moţné zařadit také obor Obchodní akademie, který má v Plzeňském kraji tradičně největší počet absolventů z oborů středního odborného vzdělávání s maturitou (kolem 350). Zdroj dat: portál Zaměstnanost, data OŠMS KÚ Plzeňského kraje


10


V posledních letech se zlepšilo také uplatnění absolventů oboru Ekologie a ţivotní prostředí. V letech 2010 a 2011 se neúspěšnost jejich absolventů dostala pod 5 % (viz tabulka 3). O něco horšího uplatnění (neúspěšnost 5 aţ 7 % v dubnu 2011) dosahují absolventi SŠ v Plzeňském kraji v těchto oborech s více neţ 20 absolventy v roce 2010: - Veřejnosprávní činnost, - Hotelnictví, - Agropodnikání, - Sociální činnost, - Provoz a ekonomika dopravy, - Ekonomické lyceum. Také v případě absolventů středního odborného vzdělání s maturitou měl na hodnotu neúspěšnosti kromě uplatnění na trhu práce stále větší vliv zájem o další studium a úspěšnost při přijímacích řízeních na vysoké školy. Růst počtů přijímaných na VŠ v ČR v posledních letech značně zvyšoval šance těchto absolventů na přijetí k dalšímu studiu a umoţňoval jim oddálit vstup na pracovní trh. Tabulka 3: Neúspěšnost absolventů vybraných studijních oborů podle stupně vzdělání

odborné s maturitou

s výučním listem

Stupeň

Neúspěšnost absolventů (%) Název oboru

04/06 04/07 04/08 04/09 04/10 04/11 průměr

Kód oboru 26-51-H/01

Elektrikář

3,6

2,3

2,0

1,6

1,3

0,0

2,0

23-56-H/01

Obráběč kovů

1,1

3,7

0,8

8,4

6,3

1,7

3,6

36-52-H/01

Instalatér

6,0

2,5

2,4

3,3

5,6

4,1

3,9

23-55-H/02

Karosář

-

-

-

-

-

4,8

4,8

66-51-H/01

Prodavač

4,0

3,6

4,6

2,8

7,3

5,0

4,3

41-55-H/01

Opravář zemědělských strojů

4,3

2,5

1,1

6,8

10,6

5,3

5,1

26-52-H/01

Elektromechanik pro zařízení a přístroje

0,0

0,0

0,0

6,9

8,0

5,7

5,0

23-51-H/01

Strojní mechanik

4,5

4,5

3,2

8,4

10,9

6,3

6,1

26-51-H/02

Elektrikář -silnoproud

1,2

4,4

1,2

7,8

12,8

6,4

5,0

23-68-H/01

Mechanik opravář motorových vozidel

5,3

3,2

3,0

7,2

7,8

7,1

5,5

66-52-H/01

Aranţér

6,4

0,0

3,8

8,9

7,9

7,8

6,4

69-51-H/01

Kadeřník

5,9

5,0

3,4

8,8

11,4

9,0

7,2

69-53-H/003

Provoz sluţeb

10,8

5,7

3,1

5,3

16,5

9,4

8,9

65-51-H/01

Kuchař - číšník

7,9

5,0

3,7

7,4

11,4

11,0

7,5

29-54-H/01

Cukrář

1,7

3,3

1,6

8,3

10,9

12,1

6,4

78-42-M/01

Technické lyceum

2,9

0,7

2,6

2,6

3,3

1,6

2,3

78-42-M/003

Pedagogické lyceum

-

-

0,8

0,0

0,0

1,7

0,5

18-20-M/01

Informační technologie

2,9

4,8

0,6

4,0

2,2

2,4

2,7

78-42-M/005

Zdravotnické lyceum

-

-

-

-

3,4

2,6

2,9

23-41-M/01

Strojírenství

2,6

2,2

3,7

4,7

6,4

2,9

3,7

53-41-M/01

Zdravotnický asistent

2,6

1,5

0,5

1,4

3,3

3,7

2,1

53-43-M/005

Laboratorní asistent

-

-

-

-

-

3,8

3,8

26-41-M/01

Elektrotechnika

3,8

2,5

2,8

3,1

3,0

4,3

3,2

16-01-M/01

Ekologie a ţivotní prostředí

20,0

13,3

6,3

9,3

4,4

4,3

8,5

36-47-M/01

Stavebnictví

7,8

3,5

2,0

3,8

4,5

4,7

4,4

63-41-M/02

Obchodní akademie

5,8

3,8

2,6

4,5

4,1

5,0

4,2

68-43-M/01

Veřejnosprávní činnost

6,0

6,5

2,3

9,9

6,0

5,8

6,1

65-42-M/01

Hotelnictví

9,9

4,7

6,3

8,6

8,5

5,8

7,2

41-41-M/01

Agropodnikání

7,3

5,5

3,5

8,9

7,1

6,1

6,4

75-41-M/01

Sociální činnost

3,9

1,7

3,3

7,3

4,0

6,4

4,6

37-41-M/01

Provoz a ekonomika dopravy

9,2

4,2

4,2

8,2

10,5

6,5

7,2

78-42-M/02

Ekonomické lyceum

-

-

-

-

0,0

6,9

4,7



11


3 Shrnutí - V letech 2007-2010 došlo na SŠ v Plzeňském kraji k poklesu počtu absolventů přibliţně o 600. - Ve stejném období se stabilizovaly počty absolventů odborného vzdělání s maturitou (na 2,3 tisících) a klesl počet absolventů s výučním listem (na 1,5 tisíce). Změny ostatních, méně početných skupin podle stupně středoškolského vzdělání, nebyly tak významné. - Ve stupni odborného vzdělání s maturitou zůstávají z hlediska počtu absolventů největší ekonomické obory (cca 600), u oborů s výučním listem je největší skupina oborů Potravinářství, gastronomie, turismus (cca 400). - Největší pokles počtu absolventů v období 2004-2010 zaznamenala u všech stupňů středoškolského vzdělání v Plzeňském kraji skupina Textilní a koţedělná výroba, coţ souvisí s rozpadem ekonomické základny tohoto odvětví v regionu. - Také v Plzeňském kraji platí, ţe vyšší stupeň vzdělání sniţuje riziko, ţe se absolventi středních škol zařadí mezi nezaměstnané. Na tuto skutečnost má vliv také rostoucí zájem absolventů dále studovat. - Na vývoj neúspěšnosti absolventů SŠ v Plzeňském kraji v letech 2006-2011 měla velký vliv ekonomická krize, coţ se projevilo podstatným zvýšením dubnových hodnot neúspěšnosti absolventů v roce 2009. Krize ovlivnila i roky následující, ale v roce 2011 se jiţ u většiny skupin absolventů projevilo zlepšení. - Ke zlepšení došlo především u skupin oborů s výučním listem. Z početnějších oborů se nejsnáze uplatní absolventi elektrotechnických a strojírenských oborů nebo např. instalatéři a opraváři zemědělských strojů. - V případě absolventů středního odborného vzdělání s maturitou ze SŠ v Plzeňském kraji není situace tak jednoznačná, neboť u některých skupin oborů stále pokračuje růst neúspěšnosti absolventů (např. umělecké obory). - Kromě technických skupin oborů s maturitou (elektrotechnika, stavebnictví, strojírenství) nemají problémy na trhu práce ani absolventi zdravotnických oborů a lyceí. - Velmi malou neúspěšnost mají také absolventi oboru Obchodní akademie, která je co do počtu absolventů v Plzeňském kraji tradičně největší z oborů odborného vzdělávání s maturitou.


12


Použité podklady Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Portál Zaměstnanost – Statistiky – Absolventi škol a mladiství – Pololetní statistiky absolventů. [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Databáze středních škol v Plzeňském kraji 2004-2011. Odbor školství, mládeţe a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje. 2011.


13


Přílohy Příloha 1: Obsah skupin oborů dle Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Příloha 2: Počet absolventů SŠ v Plzeňském kraji v roce 2010 podle stupně vzdělání a studijních oborů


14


Příloha 1: Obsah skupin oborů dle Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Skupiny oborů vzdělání podle Skupiny oborů dle RRA Kód*) Klasifikace kmenových oborů vzdělání 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a hutnictví 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Elektrotechnika a ICT 18 Informatické obory 29 Potravinářství a potravinářská chemie Potravinářství, gastronomie, turismus 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 28 Technická chemie a chemie silikátů Stavebnictví 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 31 Textilní výroba a oděvnictví Textilní a koţedělná výroba 32 Koţedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 37 Doprava a spoje Doprava a interdisciplinární obory 39 Speciální a interdisciplinární obory 16 Ekologie a ochrana ţivotního prostředí Zemědělství a ochrana ţivotního 41 Zemědělství a lesnictví prostředí 43 Veterinářství a veterinární prevence Zdravotnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa Ekonomika a podnikání 64 Podnikání v oborech, odvětví 66 Obchod Obchod a sluţby 69 Osobní a provozní sluţby 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost Veřejné sluţby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče Gymnázium 79 Obecné vzdělávání (Gymnaziální) Obecně odborná příprava 78 Obecně odborná příprava Umění 82 Umění a uţité umění *) odpovídá prvním dvěma číslům kódu oboru Zdroj dat: ČSÚ - Klasifikace kmenových oborů vzdělání


15


Kód oboru

Název oboru

Počet absolventů

Příloha 2: Počet absolventů SŠ v Plzeňském kraji v roce 2010 podle stupně vzdělání a studijních oborů

78-62-C/002 Praktická škola Střední nižší odborné vzdělání 23-51-E/004 Zámečnické práce a údrţba 26-51-E/001 Elektrotechnické a strojně montáţní práce 26-51-E/502 Elektrotechnická výroba 29-51-E/01 Potravinářská výroba 31-59-E/02 Šití prádla 36-57-E/005 Malířské, lakýrnické a natěračské práce - malířské a natěračské práce 36-64-E/01 Tesařské práce 36-67-E/01 Zednické práce 41-52-E/01 Zahradnické práce 41-55-E/01 Opravářské práce 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací sluţby 69-54-E/01 Provozní sluţby 75-41-E/01 Pečovatelské sluţby Vzdělání s výučním listem 21-53-H/01 Modelář 23-51-H/01 Strojní mechanik 23-52-H/01 Nástrojař 23-55-H/02 Karosář 23-56-H/01 Obráběč kovů 23-61-H/01 Autolakýrník 23-68-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel 26-51-H/01 Elektrikář 26-51-H/02 Elektrikář -silnoproud 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje 26-57-H/01 Autoelektrikář 28-57-H/01 Výrobce a dekoratér keramiky 29-53-H/01 Pekař 29-54-H/01 Cukrář 29-56-H/01 Řezník - uzenář 31-58-H/01 Krejčí 33-56-H/01 Truhlář 33-59-H/01 Čalouník 36-52-H/01 Instalatér 36-64-H/01 Tesař 36-67-H/01 Zedník 36-69-H/01 Pokrývač 41-55-H/01 Opravář zemědělských strojů 41-56-H/01 Lesní mechanizátor 65-51-H/01 Kuchař - číšník 66-51-H/01 Prodavač 66-52-H/01 Aranţér 69-51-H/01 Kadeřník 69-53-H/003 Provoz sluţeb Vzdělání s maturitou a vyšším podílem praktické přípravy 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení 23-45-L/001 Mechanik seřizovač 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik 39-41-L/01 Autotronik 66-41-L/01 Obchodník 69-41-L/01 Kosmetické sluţby 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovářské a zámečnické 82-51-L/02 Uměleckořemeslné zpracování dřeva


8 6 7 4 15 10 16 4 20 21 5 42 8 6 5 47 1 21 89 9 175 51 57 24 18 8 17 61 7 14 94 2 24 11 68 5 102 8 351 57 32 131 46 6 76 121 53 52 60 7 5

16

SPRÁVNÁ VOLBA - podpora kariérového poradenství na školách v Plzeňském kraji Nástavby 23-43-L/506 Provozní technika 26-41-L/501 Elektrotechnika 26-41-L/506 Provozní elektrotechnika 29-41-L/502 Potravinářský průmysl 33-42-L/502 Dřevařská a nábytkářská výroba 36-44-L/502 Stavební provoz 37-41-L/503 Dopravní provoz 41-45-L/505 Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství 64-41-L/51 Podnikání 64-41-L/524 Podnikání 65-41-L/504 Společné stravování 66-41-L/501 KONEC 68-42-L/501 Veřejně pořádková činnost Vzdělání s maturitou odborné 16-01-M/01 Ekologie a ţivotní prostředí 18-20-M/01 Informační technologie 23-41-M/01 Strojírenství 23-45-M/01 Dopravní prostředky 26-41-M/01 Elektrotechnika 31-43-M/01 Oděvnictví 36-47-M/01 Stavebnictví 37-41-M/01 Provoz a ekonomika dopravy 37-42-M/01 Logistické a finanční sluţby 41-41-M/01 Agropodnikání 41-45-M/01 Mechanizace a sluţby 53-41-M/01 Zdravotnický asistent 53-43-M/005 Laboratorní asistent 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 63-41-M/02 Obchodní akademie 65-42-M/01 Hotelnictví 65-42-M/02 Cestovní ruch 68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost 72-41-M/01 Informační sluţby 75-41-M/01 Sociální činnost 78-42-M/003 Pedagogické lyceum 78-42-M/005 Zdravotnické lyceum 78-42-M/01 Technické lyceum 78-42-M/02 Ekonomické lyceum 78-42-M/05 Přírodovědné lyceum 82-41-M/01 Uţitá malba 82-41-M/05 Grafický design 82-41-M/07 Modelářství a návrhářství oděvů 82-41-M/16 Kamenosochařství - kamenosochařská tvorba Vzdělání s maturitou všeobecné (gymnázia) 79-41-K/41 79-41-K/61 79-41-K/81 79-42-K/41 79-42-K/81

68 59 13 11 12 6 25 16 27 408 48 28 23 21 135 98 40 152 16 125 90 61 85 39 145 26 251 340 93 28 32 113 28 80 30 57 118 31 18 14 46 14 3

Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium se sportovní přípravou Gymnázium se sportovní přípravou

434 111 434 51 25 6215

Zdroj dat: data OŠMS KÚ Plzeňského kraje


17

Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

Recommend Documents