Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007

Brno, duben 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007

Na realizaci průzkumu se podílely: Krajský úřad Jihomoravského kraje a Úřady práce Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Výzkumnou zprávu zpracovali: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. Michal Janota Mgr. Tomáš Krejčí Mgr. Václav Novák

Brno, duben 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně

1

OBSAH: 1. Úvod....................................................................................................................................... 3 2. Zaměstnanost v Jihomoravském kraji ............................................................................... 4 2.1. Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období let 1997 - 2007 ....................................... 4 2.2. Podrobnější analýza změn v období 2003 - 2007 ............................................................ 7 3. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji ................................................................ 12 3.1. Vývoj situace na trhu práce v období let 1997 - 2007 ................................................... 12 3.2. Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech 2003 - 2007 ....................................................................................................................................... 14 3.3. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání ...................................................................... 19 3.4. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji................................................................. 20 3.5. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007 ............................................ 22 4. Výsledky dotazníkového šetření........................................................................................ 26 4.1. Hlavní parametry provedeného průzkumu..................................................................... 26 4.2. Struktura zaměstnanosti podle pohlaví pracovníků v odvětvích NH............................. 30 4.3. Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků v odvětvích NH ............................................................................................................. 33 4.4. Struktura zaměstnanosti podle kategorií zaměstnání (KZAM)...................................... 36 4.5. Struktura zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů .............................. 37 4.6. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů ............ 39 4.7. Struktura zaměstnanosti podle cizí státní příslušnosti ................................................... 40 4.8. Vývoj struktury zaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje v roce 2007 ............ 46 4.9. Požadavky zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji na absolventy škol ........................ 50 4.10. Očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2008 ......................... 54 5. Závěr.................................................................................................................................... 59 Seznam používaných zkratek................................................................................................ 66 Prameny .................................................................................................................................. 66

2

1. Úvod V průběhu ledna a února roku 2008 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni 31.12.2007. Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již pošesté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004, 2005 a 2006) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Výsledky z průzkumu zaměstnanosti měly doplnit Analýzu stavu a vývoje trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007, kterou před nedávnem zpracoval Úřad práce Brno–město. Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně: 

Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie.



Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2008 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích.



Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů.

Sběr dotazníků provedly úřady práce, převodem získaných dat do elektronické podoby a jejich vyhodnocením bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj (CRR) MU. Situace na trhu práce se v Jihomoravském kraji v průběhu roku 2007 nadále rychle zlepšovala, míra nezaměstnanosti klesala, na druhé straně rostl počet nově vytvořených pracovních míst. Přesto některé ekonomické subjekty v kraji stavy svých zaměstnanců během roku snížily. Realizace průzkumu zaměstnanosti a jeho následná analýza by měly napomoci institucím odpovědným za rozvoj regionu k přijímání účinných opatření k dalšímu zlepšení situace na trhu práce. Je zřejmé, že k tomu je potřebná znalost současných a budoucích požadavků podnikatelských subjektů na pracovní sílu a její kvalifikaci. Součástí závěrečné zprávy je i zpracování přehledné databáze ekonomických subjektů zaměstnávajících 20 a více pracovníků v Jihomoravském kraji, které se účastnily průzkumu, a to v členění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a počtu zaměstnanců, s vyznačením podílu zahraničního kapitálu a země jeho původu.

3

2. Zaměstnanost v Jihomoravském kraji 2.1. Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období let 1997 - 2007 V souvislosti se změnami v hospodářství Jihomoravského kraje lze charakterizovat strukturu zaměstnanosti kraje na konci roku 2007, případně změny, k nimž během posledních deseti let došlo. V roce 1997 bylo dle výsledů výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v hospodářství Jihomoravského kraje zaměstnáno 534,1 tis. osob (roční průměr), což činilo 10,8 % všech zaměstnaných v České republice. Nejvíce pracovníků soustřeďoval třetí, neboli terciární sektor ekonomiky kraje (284,1 tis., tj. 53,2 % všech zaměstnaných). Více než 200 tis. osob pracovalo také ve druhém (sekundárním) sektoru (217,6 tis., tj. 40,7 %). Vzhledem k poloze a podmínkám příznivým zemědělské výrobě byl v Jihomoravském kraji lehce nad celorepublikovým průměrem zastoupen primární sektor, ve kterém pracovalo 32,4 tis. zaměstnanců, tj. 6,1 %. Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 1997 Česká republika Jihomoravský kraj Index Sektory a odvětví specializace* tis. relativně tis. relativně I. sektor

284,4

5,8

32,4

6,1

1,05

II. sektor průmysl těžební zpracovatelský energie a vody stavebnictví

2 031,1 1 550,3 88,9 1 369,5 92,0 480,9

41,1 31,4 1,8 27,7 1,9 9,7

217,6 162,5 3,7 148,7 10,1 55,1

40,7 30,4 0,7 27,8 1,9 10,3

0,99 0,97 0,38 1,01 1,00 1,06

III. sektor obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby

2 621,0 658,7 166,2 381,6 96,6 251,9 320,6 306,4 272,4 166,6

53,1 13,3 3,4 7,7 2,0 5,1 6,5 6,2 5,5 3,4

284,1 66,9 17,0 34,6 9,2 33,4 34,7 39,1 31,5 17,7

53,2 12,5 3,2 6,5 1,7 6,2 6,5 7,3 5,9 3,3

1,00 0,94 0,94 0,84 0,88 1,22 1,00 1,18 1,07 0,98

celkem 4 936,53 100,00 534,1 100,0 Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ, 2007 * index specializace se vypočte jako poměr relativního zastoupení i-tého odvětví na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k relativnímu zastoupení tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v ČR

Index specializace může napovědět, na jaké odvětví ekonomiky byl Jihomoravský kraj orientován více než jiná území České republiky. Sekundární sektor akumuloval v Jihomoravském kraji o něco menší podíl všech zaměstnaných než bylo na úrovni celé ČR (41,1 %). Podstatně menší význam měl v rámci sekundéru především průmysl těžební, který zaměstnával 3,7 tis. pracovníků. Naproti tomu relativní zaměstnanost ve stavebnictví (55 tis. pracovníků, tj. 10,3 % všech pracujících) byla větší než v průměru ČR. Zaměstnanost v odvětví výroby a rozvodu energie a vody a v průmyslu zpracovatelském byla v podstatě shodná s republikovými hodnotami.

4

Přes lokalizaci druhého největšího města ČR (Brno) přesahoval ještě v roce 1997 v Jihomoravském kraji sektor služeb průměrnou republikovou hodnotu (53,1 %) velice mírně; z terciéru vynikalo odvětví „služby pro podniky“ zahrnující činnosti v oblasti nemovitostí, výpočetní techniky, výzkum a vývoj. Vlivem Brna jako centra vysokoškolského vzdělávání bylo nadprůměrně zastoupeno ve struktuře zaměstnanosti i odvětví školství a v důsledku přítomnosti velkých nemocnic také odvětví zdravotnictví. Oproti ČR bylo naopak méně významně zastoupeno odvětví dopravy a spojů a odvětví peněžnictví. Republikových hodnot nedosahoval ani obchod či pohostinství a ubytování. Přestože je město Brno také administrativním centrem, sídlem mnoha soudů a dalších institucí, neprojevila se jeho pozice v zaměstnanosti a odvětví veřejné správy zaměstnávalo v Jihomoravském kraji stejný podíl pracovníků jako v průměru v celé ČR. V roce 2007 pracovalo ve všech sektorech hospodářství Jihomoravského kraje 531,5 tis. osob, tedy o 2,6 tis. méně než v roce 1997. Podíl všech pracujících v Jihomoravském kraji činil 10,8 % na všech pracujících v ČR a odpovídá tak hodnotě z roku 1997. Primární sektor ekonomiky zaměstnával v Jihomoravském kraji již pouze 21,2 tis. osob, tj. 4,0 % z celkového počtu pracovníků, avšak jeho postavení v zaměstnanosti kraje bylo ve srovnání s republikou stále mírně nadprůměrné, což dokumentuje index specializace. Ve srovnání s rokem 1997 došlo k poklesu počtu pracovníků v sekundéru na 215,0 tis a rovněž podílu tohoto sektoru na 40,5 %; jeho význam pro ekonomiku Jihomoravského kraje byl však vyšší než v měřítku celé ČR. O specializaci kraje na některé ze základních odvětví průmyslu však nelze hovořit a oproti roku 1997 jeho význam z pohledu zaměstnanosti rovněž mírně poklesl. Významná bylo však v roce 2007 specializace kraje na stavebnictví, které sice soustředilo stejně jako v roce 1997 celkem 10,3 % všech zaměstnaných v kraji, ale to bylo výrazně více než na úrovni celé ČR (9,1 %). Tab.2. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2007 Česká republika Jihomoravský kraj Index Sektory a odvětví specializace v tis. relativně v tis. relativně 176,3

3,6

21,2

4,0

1,11


1 979,3 1 532,5 54,2 1 405,5 72,7 446,8

40,2 31,1 1,1 28,6 1,5 9,1

215,0 160,2 1,4 151,3 7,5 54,8

40,5 30,1 0,3 28,5 1,4 10,3

1,01 0,97 0,24 1,00 0,94 1,13


2 765,8 613,1 181,5 363,8 101,7 353,0 326,4 290,1 338,2 197,9

56,2 12,5 3,7 7,4 2,1 7,2 6,6 5,9 6,9 4,0

295,3 58,3 19,2 34,9 9,9 43,8 33,8 41,4 35,1 18,9

55,6 11,0 3,6 6,6 1,9 8,2 6,4 7,8 6,6 3,6

0,99 0,88 0,98 0,89 0,89 1,14 0,96 1,32 0,96 0,89

I. sektor

531,5 100,0 celkem 4 921,3 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2007, ČSÚ 2008

5

Nejvyšší podíl zaměstnanců v Jihomoravském kraji je nadále koncentrován do terciéru (295,3 tis.). V roce 2007 pracovalo v terciárním sektoru 55,6 %, což bylo sice více než před deseti lety, ale méně než činil průměr ČR (56,2 %). Oproti republice mělo v kraji nadále významnější postavení pouze odvětví školství a odvětví služeb pro podniky a ve srovnání s rokem 1997 posílilo odvětví pohostinství a ubytování. Naopak nižší index specializace než v ČR byl v roce 2007 zjištěn u obchodu a v odvětvích ostatních služeb. Změnilo se i postavení zdravotnictví, které v roce 2007 dle výsledků VŠPS již nebylo odvětvím, na které by byl Jihomoravský kraj ve srovnání s ČR specializován, a také veřejné správy, která zaměstnávala dle VŠPS nižší podíl pracujících v kraji než v případě celé ČR. Obr.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 1997 a 2007 podle hlavních sektorů ekonomiky I. sektor 6,1%

1997

I. sektor 4,0%

2007

II. sektor 40,7%

III. sektor 53,2%

II. sektor 40,5%

III. sektor 55,6%

Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ, 2007. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2007, ČSÚ 2008

Počet zaměstnanců (v tis.)

Obr.2. Změny ve struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví

180 160 140 120 100 80 60 40 20

1997

ostatní služby

zdravotnictví

školství

veřejná správa

služby pro podniky

peněžnictví

doprava a spoje

pohostinství a ubytování

obchod

stavebnictví

průmysl

zemědělství

0

2007

Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ, 2007. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2007, ČSÚ 2008

6

V průběhu deseti let mezi roky 1997 a 2007 došlo k určitým změnám v zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Počet pracovníků byl oproti roku 1997 o 2,5 tis. nižší, ale podíl Jihomoravského kraje na celkové zaměstnanosti v ČR zůstal stejný. Počet pracovníků v zemědělství byl v roce 2007 na úrovni zhruba dvou třetin roku 1997; útlum výroby v některých větších průmyslových podnicích znamenal výrazný pokles zaměstnanosti v tomto sektoru (pozn.: v roce 2006 bylo o 11,3 tis. pracovníků v průmyslu méně než v roce 1996), nicméně v roce 2007 byl počet zaměstnaných již jen o 2,3 tis nižší než v roce 1997. Ve stavebnictví došlo k poklesu absolutní zaměstnanosti, přesto však relativní význam odvětví vzrostl a to nejen v rámci kraje, ale také vůči průměru ČR. V sektoru služeb se zaměstnanost oproti roku 1997 zvýšila o 11,4 tis., a to především vlivem nárůstu počtu pracovníků v odvětví služeb pro podniky (nárůst o 10,4 tis.). Jak bylo dokázáno v několika odborných článcích vzniklých na půdě Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity, údaje vycházející z Výběrových šetření pracovních sil od ČSÚ nejsou zcela adekvátní a nepostihují zaměstnanost do úrovně krajů příliš spolehlivým způsobem. To dokládá i následující podkapitola, která sleduje vývoj zaměstnanosti dle výsledků VŠPS v letech 2003 – 2007. 2.2. Podrobnější analýza změn v období 2003 - 2007 K pohybu pracovních sil mezi jednotlivými sektory a odvětvími dochází v Jihomoravském kraji také v posledních letech, ale přesuny jsou daleko menší než tomu bylo zejména v první polovině devadesátých let. Dokumentují to i data Českého statistického úřadu zjišťovaná výběrovými šetřeními pracovních sil ve IV. čtvrtletí let 2003 až 2007. Vzhledem ke skutečnosti, že výběrová šetření zahrnují pouze 0,7 % bytových domácností, je nutno zjištěné údaje interpretovat velmi opatrně, neboť tyto nemusí vždy plně odpovídat realitě. Z údajů, které poskytuje výběrové šetření pracovních sil, vyplývá, že počet zaměstnaných v Jihomoravském kraji se za poslední čtyři roky zvýšil, a to o 24,7 tis., přičemž největší nárůst (o 12,7 tis. pracovníků) lze pozorovat mezi rokem 2006 a 2007 (IV. čtvrtletí). Vývoj v jednotlivých sektorech však nebyl stejný: počet pracujících v primární sféře ekonomiky se ve sledovaném pětiletém období výrazně snížil (o 5 tis., tedy o pětinu), ačkoliv mezi posledními dvěma roky došlo k mírnému nárůstu. Zaměstnanost ve druhém sektoru ekonomiky vzrůstala dle VŠPS kontinuálně od roku 2005, přičemž v posledním roce došlo k nárůstu o 15,5 tis. a na konci roku 2007 měl tak sekundér mnohem významnější postavení než na konci roku 2003. Terciér naproti tomu od roku 2005 pracovníky ztrácel, meziroční pokles mezi roky 2006 a 2007 činil 4,4 tis. pracovníků a jeho význam pro ekonomiku kraje se za posledních pět let zvýšil pouze minimálně. V sekundárním sektoru se odlišně vyvíjel stav pracovníků v průmyslu a ve stavebnictví. Průmysl zaznamenal v úhrnu v roce 2004 meziroční pokles o 3,6 tis., během roku 2005 však již došlo ke zvýšení počtu pracujících o 2,7 tis., růst pokračoval i během roku 2006 (o 5,8 tis.) a nejvýraznější navýšení lze pozorovat v průběhu roku 2007, kdy zaměstnanost v průmyslu vzrostla o 15,5 tis. V celém období 2003 – 2007 se počet zaměstnaných v průmyslu zvýšil o 20,3 tis., tj. o 13,7 %. Stavebnictví se po nárůstu v roce 2004 (o 0,6 tis.) udrželo nad hranicí 52 tis. i v roce 2005, v roce 2006 opět zaznamenalo růst počtu pracovníků (o 3,4 tis) a k mírnému nárůstu došlo i v loňském roce (o 0,1 tis.). Ve sledovaném období se počet pracovníků ve stavebnictví zvýšil o 3,7 tis., tedy o 7,1 %.

7

Tab.3. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví ve IV. čtvrtletí 2003 až 2007 (v tis.) Index Sektory a odvětví 2003 2004 2005 2006 2007 2007/2003 I. sektor

25,4

23,6

20,3

19,4

20,4

0,80


199,8 147,8 2,2 136,5 9,1 52,0

196,9 144,2 2,0 133,4 8,8 52,6

199,1 146,9 1,9 137,3 7,7 52,2

208,3 152,7 2,5 143,6 6,6 55,6

223,8 168,1 2,0 158,6 7,5 55,7

1,12 1,14 0,93 1,16 0,82 1,07


285,3 64,5 17,2 39,0 8,8 37,0 33,3 34,4 30,9 20,2

295,2 66,4 15,4 38,7 11,5 37,2 31,1 33,8 40,1 21,1

297,9 68,9 16,7 36,2 8,3 40,8 35,2 36,7 37,3 17,6

294,8 60,8 14,8 38,9 10,7 38,7 34,8 41,9 34,5 19,6

290,4 60,7 20,0 33,7 9,8 44,9 33,2 38,0 32,3 17,8

1,02 0,94 1,16 0,86 1,11 1,21 1,00 1,11 1,05 0,88

celkem 510,5 515,6 517,3 522,5 535,2 1,05 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2003 - 2007, ČSÚ 2004 - 2008

Na růstu významu sekundéru se v Jihomoravském kraji podílí především zpracovatelský průmysl. V průmyslových odvětvích sice ještě v průběhu roku 2004 došlo k poklesu počtu pracovníků o 3,1 tis., ale následující roky se již zaměstnanost zvyšovala, nejprve o 3,9 tis., v roce 2006 pak o 6,3 tis,. až na nejvyšší pozorovaný nárůst napříč všemi odvětvími o 15,0 tis. v roce loňském. Ve světle nových dat z VŠPS za rok 2007 lze dočasné zvýšení zaměstnanosti v odvětví těžebního průmyslu v roce 2006 považovat za statistickou chybu vyplývající z metodiky prováděného šetření, a to především z omezeného souboru respondentů. Obdobně lze mít určité pochybnosti u vývoje počtu pracovníků v odvětví výroby a rozvodu energií, ačkoliv je celkový pokles zaměstnanosti velmi pravděpodobný, otázkou zůstává, zda během tří let mohlo v tomto odvětví ubýt 2,5 tis. pracovníků, tedy více než čtvrtin, a v roce 2007 opětovně přibýt zhruba 1 tis. pracovníků. Vysvětlení příčiny výkyvu a tedy i možnosti statistické chyby by mohlo poskytnout VŠPS v roce 2008. Z odvětví terciárního sektoru vzrostl v období 2003 – 2007 v Jihomoravském kraji nejvíce význam „služeb pro podniky“ a „pohostinství a ubytování“. Dosti heterogenní odvětví „služeb pro podniky“ zahrnující činnosti v oblasti nemovitostí, výpočetní techniky, výzkum a vývoj a především tzv. strategické služby (právní a účetní poradenství, architektonické služby či činnosti související s obstaráváním pracovní síly) zaznamenává v posledních letech významný rozvoj a počet pracovníků v těchto odvětvích se zvyšuje. V porovnání s rokem 2006, kdy byl zaznamenán reálně málo pravděpodobný pokles zaměstnanosti v tomto odvětví, došlo v roce 2007 k jejímu nejvyššímu meziročnímu nárůstu (o 6,2 tis. pracovníků, tj. o zhruba 16 %). Odvětví zaměstnává přibližně o 21 % více pracovníků než v roce 2003. Vzhledem ke kontinuálnímu poklesu zaměstnanosti v odvětví „pohostinství a ubytování“ lze považovat meziroční nárůst o 5,2 tis. (tj. o více jak 35 %) oproti roku 2006 ve skutečnosti za pochybný.

8

Dalšími odvětvími, které zaznamenala růst v období let 2003 – 2007, bylo peněžnictví, školství a zdravotnictví. Odvětví s vysokým počtem organizací zřízených státem, krajem či obcemi, jako je právě školství, ale i zdravotnictví, by měla vykazovat spíše stabilní úroveň zaměstnanosti. Dle výsledů VŠPS se však ve sledovaném období zvýšil počet pracujících ve školství o 3,6 tis. (tj. o 10,5 %), přičemž v roce 2006 skokově narostl počet zaměstnaných v tomto odvětví o 5,2 tis. a následně v roce loňském poklesl o 3,9 tis. Tyto prudké výkyvy jsou způsobeny spíše používanou metodikou VŠPS než reálnými změnami v zaměstnanosti, a proto je lze interpretovat jen velmi omezeně. Rovněž avizovaný vývoj zaměstnanosti ve zdravotnictví nelze brát příliš vážně. Dle VŠPS bylo ve IV. čtvrtletí 2003 v Jihomoravském kraji ve zdravotnictví zaměstnáno 30,9 tis. a o rok později již 40,1 tis. a v následujících dvou letech počet pracovníků klesal, každý rok zhruba o 2,2 až 2,8 tis. K poklesům zaměstnanosti došlo ve sledovaném období 2003 – 2007 také v odvětvích „dopravy a spojů“ (o 14 %) a ostatních službách (o 12 %); obě odvětví zaznamenala meziroční pokles i v posledním roce. Dynamika změn ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje se ve skutečnosti v posledním období snižuje, počet pracovníků v jednotlivých sektorech se stabilizuje a zřejmě ani v nejbližších letech nelze výrazné pohyby pracovní síly mezi jednotlivými sektory a odvětvími, které by významně změnily strukturu zaměstnanosti v kraji, očekávat. Tab.4. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (JMK) a České republice podle odvětví ve IV. čtvrtletí 2003 až 2007 (v %) 2003 2004 2005 2006 2007 Sektory a odvětví JMK ČR JMK ČR JMK ČR JMK ČR JMK ČR I. sektor

5,0

4,6

4,6

4,1

3,9

3,8

3,7

3,7

3,8

3,5


39,1 29,0 0,4 26,7 1,8 10,2

39,2 29,9 1,2 27,1 1,6 9,3

38,2 28,0 0,4 25,9 1,7 10,2

39,4 29,9 1,2 27,1 1,6 9,5

38,5 28,4 0,4 26,5 1,5 10,1

39,6 30,1 1,1 27,5 1,5 9,5

39,9 29,2 0,5 27,5 1,3 10,6

40,0 31,0 1,2 28,2 1,6 9,0

41,8 31,4 0,4 29,6 1,4 10,4

40,6 31,4 1,1 28,8 1,5 9,2

III. sektor obchod pohostin. a ubytování doprava a spoje peněžnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby

55,9 12,6 3,4 7,6 1,7 7,2 6,5 6,7 6,1 4,0

56,2 13,3 3,7 7,7 2,0 6,1 7,0 5,9 6,5 4,0

57,3 12,9 3,0 7,5 2,2 7,2 6,0 6,6 7,8 4,1

56,5 13,3 3,7 7,6 2,0 5,9 6,8 6,0 7,1 4,1

57,6 13,3 3,2 7,0 1,6 7,9 6,8 7,1 7,2 3,4

56,6 12,7 3,8 7,4 2,0 6,3 7,1 6,4 6,7 4,0

56,4 11,6 2,8 7,4 2,1 7,4 6,7 8,0 6,6 3,7

56,3 12,6 3,8 7,5 1,9 6,8 6,8 5,9 7,0 4,2

54,3 11,3 3,7 6,3 1,8 8,4 6,2 7,1 6,0 3,3

56,0 12,6 3,5 7,4 2,2 7,3 6,6 5,7 6,7 3,9

celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2003 - 2007, ČSÚ 2004 - 2008

Tabulka č. 4 zachycuje relativní zastoupení jednotlivých odvětví v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2003 – 2007. Vlivem vhodných podmínek pro zemědělství byl v Jihomoravském kraji ve sledovaném období vždy vyšší podíl pracujících v zemědělství než na úrovni celé ČR a ačkoliv v roce 2006 došlo k vyrovnání obou podílů, v následujícím roce se zaměstnanost v priméru v Jihomoravském kraji zvýšila a promítla se do většího odstupu kraje od průměru ČR. V porovnání s koncem roku 2006 došlo v sekundárním sektoru v roce 9

2007 ke zvýšení významu v porovnáním s celorepublikovým průměrem a zároveň vzrostl význam zpracovatelského průmyslu v kraji, který byl při šetření vyšší než v republice, zatímco např. význam těžebního průmyslu je dlouhodobě velmi nízký. Odvětví výroby a rozvodu energií a vody mělo v letech 2003 – 2005 z hlediska zaměstnanosti větší význam než na úrovni ČR, avšak druhým rokem je jeho pozice již slabší než na úrovni ČR. Ve sledovaném období 2003 – 2007 došlo k poklesu významu terciárního sektoru nejen v Jihomoravském kraji, ale mírně také na úrovni celé ČR. Mezi roky 2006 a 2007 klesl podíl osob zaměstnaných v terciéru dokonce o 2,1 procentního bodu a podíl celého sektoru tak poprvé od roku 2003 klesl pod republikový průměr. Z odvětví třetího sektoru ekonomiky má v Jihomoravském kraji dlouhodobě vyšší podíl na celkové zaměstnanosti než v ČR odvětví školství, které zaměstnávalo ve sledovaných letech 6,7 – 7,1 % pracujících, zatímco v ČR to bylo vždy pouze kolem 6 %. Větší než v ČR je také podíl pracujících v odvětví „služby pro podniky“, který v roce 2007 dosáhl svého dosavadního maxima (8,4 %). V ČR se v posledních třech letech tento podíl kontinuálně zvyšuje, je však stále pod úrovní Jihomoravského kraje. Výrazně pod úrovní republiky je na druhé straně v kraji zastoupen obchod a doprava a spoje, odvětví „pohostinství a ubytování“ si od roku 2006 mírně polepšilo. Ve druhé desítce žebříčku největších zaměstnavatelů kraje již figuruje 5 průmyslových podniků, z toho tři lokalizované v Brně, jeden v Břeclavi a jeden v Ráječku (okres Blansko). Je zde zastoupen další subjekt z veřejné správy – Finanční ředitelství v Brně – a dva obchodní řetězce, a to AHOLD Czech Republic a TESCO STORES. Mezi 20 největšími společnostmi se umístila také další brněnská vysoká škola – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Nově se do tohoto výběru zaměstnavatelů dostala také personální agentura The Source Network (CZ), s.r.o., která na konci roku 2007 vykázala více než 1,2 tis. zaměstnanců. Přepočtený počet zaměstnanců této firmy je však zhruba poloviční, neboť její zaměstnanci pracují často na zkrácený úvazek. Zaměstnance této firmy využívají především velké průmyslové podniky, kterým přechodně chybí pracovníci v některých oborech, jako je např. Qisda Czech, s.r.o., Celestica CR, s.r.o. apod. Jedná se hlavně o manipulační dělníky. I přes meziroční snížení počtu zaměstnanců se nad hranicí tisíc osob udržela i Nemocnice Znojmo. Během roku 2007 postupně navyšovaly počty svých pracovníků dvě společnosti, a to jednak výrobce hracích automatů European Data Project s.r.o. z Komořan (okres Vyškov) a také brněnské globální vývojové centrum americké společnosti IBM.

10

Tab.5. Vývoj počtu pracovníků v zaměstnavatelských subjektech v Jihomoravském kraji, které k 31.12.2007 zaměstnávaly více než tisíc osob Název organizace Odvětví Pořadí 1 České dráhy, a.s., Praha doprava a spoje 2 Fakultní nemocnice Brno zdravotnictví 3 Policie České republiky, Brno veřejná správa 4 Masarykova univerzita v Brně školství 5 Česká pošta, s.p., Praha doprava a spoje 6 Dopravní podnik města Brna, a. s. doprava a spoje 7 Statutární město Brno veřejná správa 8 Vysoké učení technické v Brně školství 9 FN u sv. Anny v Brně zdravotnictví 10 Tyco Electronics Czech s.r.o., Kuřim elektrotech. průmysl 11 Finanční ředitelství v Brně veřejná správa 12 AHOLD Czech Republic, a.s., Brno obchod 13 Celestica CR, s.r.o., Ráječko elektrotech. průmysl 14 TESCO STORES ČR a.s. obchod 15 GUMOTEX, a.s., Břeclav chemický průmysl 16 MZLU v Brně školství 17 ABB s.r.o. elektrotech. průmysl 18 The Source Network (CZ) s.r.o. služby pro podniky 19 Nová Mosilana a.s. textilní průmysl 20 ZETOR TRACTORS a.s. strojírenský průmysl 21 European Data Project s.r.o. ostatní průmysl 22 Nemocnice Znojmo, p.o. zdravotnictví IBM Global Services Delivery 23 služby pro podniky Center Czech Republic, s.r.o. Pramen: Dotazníkové šetření, 2004 - 2007; Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno, 2004 – 2007 * v případě MZLU v Brně se jedná o odhad

11

3. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji 3.1. Vývoj situace na trhu práce v období let 1997 - 2007 V první polovině devadesátých let se situace na trhu práce v Jihomoravském kraji jevila relativně pozitivně; míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 3 %, což byla hodnota jen málo odlišná od průměru České republiky. O příznivé situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji lze hovořit až do poloviny roku 1997 (19 836 uchazečů a 8 068 volných pracovních míst). Během druhého pololetí roku 1997 počet uchazečů o práci v Jihomoravském kraji vzrostl téměř o 10 tis., zatímco počet volných pracovních míst poklesl téměř o 3 tis. (viz tab. č. 6). Tab.6. Vybrané charakteristiky trhu práce v Jihomoravském kraji a ČR v letech 1997 – 2007 (k 31.12.) ČR Jihomoravský kraj uchazeči VPM MN* U/VPM uchazeči VPM MN* U/VPM 4,3 1997 29 752 5 202 5,4 5,7 268 902 62 284 5,2 10,3 1998 44 948 2 543 7,9 17,7 386 918 37 641 7,5 1999 56 819 9,9 487 623 9,4 13,9 2 538 22,4 35 117 8,8 2000 54 003 4 396 9,3 12,3 457 369 52 060 8,8 8,9 2001 55 139 3 720 9,7 14,8 461 923 52 084 8,9 12,7 2002 63 777 2 905 11,2 22,0 514 435 40 651 9,8 13,5 2003 65 454 3 128 20,9 40 188 11,5 542 420 10,3 10,6 2004 3 448 10,7 19,2 541 675 51 203 9,5 66 207 9,8 2005 63 692 5 834 10,2 10,9 510 416 52 164 8,9 4,8 2006 55 230 7 990 8,8 6,9 448 545 93 425 7,7 2,5 2007 44 239 13 725 6,9 3,2 354 878 141 066 6,0 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 1998 – 2008 VPM - volná pracovní místa, MN - míra nezaměstnanosti, U/VPM - počet uchazečů na jedno volné místo * Od července 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti, která vedla k poklesu její výše. Srovnatelné údaje s původní metodikou šlo zjistit až do konce roku 2006, poté již nikoliv. Pro informaci lze uvést, že míra nezaměstnanosti počítaná původní metodou na konci roku 2004 činila v Jihomoravském kraji 11,6 %, v roce 2005 to bylo 11,0 %, v roce 2006 pak 9,6 %; v ČR byly adekvátní hodnoty 10,3 %, 9,7 % a 8,5 %. Rok

Nejvíce se zhoršila situace na trhu práce v roce 1998, kdy v Jihomoravském kraji narostl počet uchazečů o 15 tis. a počet volných pracovních míst byl redukován zhruba na polovinu (2,5 tis.). Na konci roku 1998 se míra nezaměstnanosti přiblížila hranici 8 % a na jedno volné pracovní místo připadalo 17,7 uchazečů. V roce 1999 počet uchazečů o práci nadále rostl a na jeho konci dosáhl 56,8 tis. (míra nezaměstnanosti 9,9 %). Počet volných míst zůstával na stejné úrovni, takže na 1 volné pracovní místo již připadalo více než 20 uchazečů. Roky 2000 a 2001 byly v ČR i v Jihomoravském kraji charakteristické stagnací počtu uchazečů o zaměstnání a zvýšením počtu volných míst, avšak již v roce 2002 byl znovu zaznamenán nárůst počtu uchazečů, kterých bylo v ČR poprvé evidováno více než půl miliónu (prosinec 2002). V Jihomoravském kraji překročila míra nezaměstnanosti magickou hranici 10 % (červenec 2002) a do konce roku 2002 vyšplhala na 11,2 %. Nepříznivý vývoj situace na trhu práce na jižní Moravě byl zaznamenán i v následujících dvou letech, přičemž dosud nejvyšší počet uchazečů byl registrován v únoru 2004, a to 69 385 uchazečů. Poté počet registrovaných nezaměstnaných v Jihomoravském kraji klesal a na konci roku 2005 vykázal poprvé od roku 2000 meziroční snížení (o 3,8 %). K výraznějšímu zlepšení situace došlo v roce 2006, kdy v evidenci úřadů práce ubylo ve srovnání s rokem předchozím téměř 8,5 tis.

12

uchazečů, tj. 13,3 % a míra nezaměstnanosti v důsledku toho klesla pod hranici 10 % (nová metodika výpočtu). Zároveň výrazně vzrostl počet volných pracovních míst (meziročně o 37 %). To mělo za následek, že ukazatel „počet uchazečů připadající na jedno volné pracovní místo“ činil pouze 6,9. Obr.3. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 1997 – 2007 (k 31.12.) 12,0

Míra nezaměstnanosti (%)

11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Jihomoravský kraj

2004

2005

2006

2007

ČR

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 1998 – 2008 Obr.4. Počet uchazečů o jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji a České republice v letech 1997 – 2007 (k 31.12.)

Počet uchazečů o 1 volné místo

25,0

20,0

15,0

10,0

5,0

0,0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

Jihomoravský kraj

2003

2004 ČR

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 1998 – 2008

13

2005

2006

2007

V roce 2007 byl zaznamenán nejvyšší meziroční pokles v počtu registrovaných uchazečů, a to bezmála o 11 tis. osob (oproti roku 2006 pokles o 20 %). Počet volných pracovních míst se zvýšil o 71 %, ukazatel „počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo“ tak dosáhl za sledované desetiletí minimální hodnoty (3,2) a Jihomoravský kraj se nejvíce přiblížil průměru ČR (2,5) od roku 1997. Míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,9 procentního bodu, což představovalo intenzivnější pokles než na úrovni celé ČR (o 1,7 procentního bodu). 3.2. Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech 2003 - 2007 Situaci na trhu práce lze hodnotit rovněž z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání. Následující tabulka zachycuje strukturu uchazečů a míru nezaměstnanosti podle pohlaví. Mezi registrovanými nezaměstnanými převažovaly na konci let 2003 – 2007 vždy ženy – na konci roku 2007 tvořily dokonce 54,5 % všech uchazečů. Jejich zvýšený podíl ve srovnání s předchozími lety mohl být způsobem mírnou zimou v posledních dvou letech, která umožnila pokračování některých sezónních činností, např. stavebních prací. Je však třeba upozornit, že ženy mají tradičně na trhu práce ztížené podmínky pro uplatnění, např. z důvodu opuštění pracovního procesu v důsledku péče o děti apod. Tab.7. Struktura uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Jihomoravském kraji v letech 2003 – 2007 (k 31.12.) Celkem Muži Ženy Rok abs. MN* abs. % MN* abs. % MN* 64 454 11,5 31 735 49,2 10,0 32 719 50,8 12,9 2003 66 207 11,6 32 766 49,5 10,2 33 441 50,5 13,2 2004 63 692 11,0 30 953 48,6 9,6 32 739 51,4 12,8 2005 55 230 9,6 25 741 46,6 8,0 29 489 53,4 11,7 2006 44 239 7,3 20 147 45,5 5,6 24 092 54,5 8,6 2007 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2004 – 2008 * MN = míra nezaměstnanosti, počítáno původní metodou

Nezaměstnanost podle pohlaví lze sledovat i z hlediska míry nezaměstnanosti; ta byla v případě žen vždy výrazně vyšší než u mužů. Do roku 2006 lze pozorovat zvyšující se rozdíl mezi oběma specifickými nezaměstnanostmi (od 2,9 do 3,7 procentního bodu). Situace žen se nezlepšila ani v roce 2007, i když rozdíl mezi specifickými mírami nezaměstnanosti činil 3 procentní body, neboť míra nezaměstnanosti mužů poklesla o 30 %, zatímco u žen pouze o 26,5 %. Jihomoravský kraj se však v míře nezaměstnanosti mužů a žen nijak výrazně neliší od průměru ČR (v roce 2007 činila míra nezaměstnanosti žen 7,4 % a mužů 4,9 %). Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání zůstává v Jihomoravském kraji v posledních letech v podstatě stabilní; největší skupinu dlouhodobě tvoří nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity (43,1 % na konci roku 2007), následují uchazeči s dokončeným či nedokončeným základním vzděláním (27,2 %), dále nezaměstnaní se středním vzděláním s maturitou (24,7 %) a uchazeči s vysokoškolským vzděláním (5,0 %). Meziročně došlo k největšímu snížení počtu uchazečů se středním vzděláním bez maturity (o 21,2 %), ale o více než pětinu (20,4 %) klesl také počet osob se základním vzděláním. Středoškoláků s maturitou ubylo 18,5 % stavu z konce roku 2006 a vysokoškoláků pak 11,8 %. Podíl na všech uchazečích se u posledních dvou uvedených vzdělanostních kategorií meziročně mírně zvýšil.

14

Jiný pohled na situaci uvedených skupin ekonomicky aktivního obyvatelstva poskytuje analýza specifických měr nezaměstnanosti pro jednotlivé skupiny. V případě osob pouze se základním vzděláním přesahovala míra nezaměstnanosti na konci roku 2007 hodnotu 30 %, u osob se středním vzděláním bez maturity je specifická míra nezaměstnanosti zhruba 10 %, u osob se středním vzděláním s maturitou 7 % a u vysokoškoláků pouze přibližně 3 %. Tab.8. Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání v Jihomoravském kraji (k 31.12.) 2003 2004 2005 2006 Vzdělání abs. % abs. % abs. % abs. základní 17 971 27,5 17 853 27,0 17 155 26,9 15 116 SŠ bez maturity 29 135 44,5 29 671 44,8 28 587 44,9 24 201 SŠ s maturitou 15 538 23,7 15 792 23,9 15 198 23,9 13 384 vysokoškolské 2 810 4,3 2 891 4,4 2 752 4,3 2 529 celkem 65 454 100,0 66 207 100,0 63 692 100,0 55 230 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2004 – 2008 SŠ - středoškolské vzdělání

v letech 2003 – 2007 2007 % abs. 27,4 12 031 43,8 19 067 24,2 10 910 4,6 2 231

% 27,2 43,1 24,7 5,0

100,0 44 239

100,0

V průběhu roku 2007 došlo v Jihomoravském kraji dle údajů MPSV ČR již třetí rok po sobě k výraznému nárůstu počtu volných pracovních míst, a to o 5,7 tis.1. Téměř polovina všech volných míst je vedena v Brně. Na základě skutečností uvedených v poznámce tak lze jen těžko považovat za platná některá data zobrazená v následující tabulce (např. že počet volných míst pro osoby se základním vzděláním byl na konci roku 2007 v Jihomoravském kraji vyšší než 6,6 tis.). Za povšimnutí stojí situace v Brně – na konci roku 2007 zde bylo evidováno 3 857 uchazečů se základním vzděláním a 4 002 volných pracovních míst pro tyto uchazeče. Ve skutečnosti však 2,7 tis. z nich bylo spojeno s § 89 zákona o zaměstnanosti. Uvedený zákon nemá téměř žádný vliv na volná místa pro středoškoláky s maturitou a vysokoškoláky, jejichž počet v roce 2007 vzrostl pouze mírně. Podíl pracovních míst pro vysokoškoláky a středoškoláky s maturitou však v porovnání s rokem 2006 i přes absolutní nárůst klesl, a to především kvůli zvýšení počtu pracovních míst pro osoby se základním vzděláním a středoškoláky bez maturity. Tab.9. Struktura volných míst podle vzdělání v Jihomoravském kraji v letech 2003 – 2007 (k 31.12.) 2003 2004 2005 2006 2007 Vzdělání abs. % abs. % abs. % abs. % abs. základní 900 28,8 829 24,0 2 353 40,4 2 607 32,6 6 634 SŠ bez maturity 1 482 47,4 1 910 55,4 2 335 40,0 3 637 45,5 5 183 SŠ s maturitou 534 17,1 488 14,2 882 15,1 1 345 16,8 1 460 vysokoškolské 212 6,8 221 6,4 264 4,5 401 5,0 448 celkem 3 128 100,0 3 448 100,0 5 834 100,0 7 990 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2004 – 2008 pozn. SŠ = středoškolské vzdělání

1

100,0 13 725

% 48,3 37,8 10,6 3,3 100,0

V souvislosti s novým zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který vešel v platnost v říjnu 2004, došlo k významným změnám v povinnosti získávání pracovního povolení pro cizince. Dle § 89 musí pro svoji činnost pracovní povolení nově získat také cizinci ze zemí mimo EHP a Švýcarsko působící na území ČR v roli společníků či statutárního orgánu obchodní společnosti nebo člena družstva při plnění běžných úkolů. Vzhledem k tomu, že je tudíž nutno nahlásit tyto pozice společníků a družstevníků na úřadě práce jako volná místa, projevila se v praxi účinnost § 89 výrazným zvýšením nabídky volných pracovních míst v evidenci úřadů práce, a to od prosince 2004. Ve skutečnosti se však o typická volná pracovní místa nejednalo, neboť zaměstnavatelé v těchto případech pouze žádají o povolení na již obsazená pracovní místa (fáze probíhající v prosinci 2004 a v lednu 2005) nebo na místa sice nová, ale určená výhradně pro cizince z tzv. třetích zemí v postavení společníka či družstevníka. Na konci roku 2006 pak znovu docházelo ke zvýšení nabídky těchto míst v souvislosti s žádostí o prodloužení pracovních povolení. (pramen: Analýza stavu a vývoje na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2006).

15

Podrobná analýza uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na úřadech práce za poslední roky prokázala, že dlouhodobá nezaměstnanost je v Jihomoravském kraji stále významným problémem. Počet osob nezaměstnaných déle než rok byl na konci roku 2007 sice o 6,0 tis. nižší než v roce předchozím, ale stále představoval necelé dvě pětiny všech uchazečů o zaměstnání (38,2 %). Tab.10. Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji (k 31.12.) 2003 2004 2005 2006 Délka evidence abs. % abs. % abs. % abs. méně než 3 měsíce 13 809 21,1 16 969 25,6 15 899 25,0 14 676 3 – 6 měsíců 12 695 19,4 11 532 17,4 10 958 17,2 9 419 6 – 12 měsíců 12 316 18,8 10 943 16,5 9 958 15,6 8 287 nad 12 měsíců 26 634 40,7 26 763 40,4 26 877 42,2 22 848

v letech 2003 – 2007 2007 % abs. 26,6 13 269 17,1 7 376 15,0 6 703 41,4 16 891

% 30,0 16,7 15,1 38,2

celkem 65 454 100,0 66 207 100,0 63 692 100,0 55 230 100,0 44 239 100,0 průměrná délka 504 534 580 615 612 evidence Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2004 – 2008

V roce 2007 poprvé mírně klesla průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání a to z 615 dnů v roce 2006 na 612 v roce loňském. Jedná se o příznivý vývoj hlavně vzhledem k průměru ČR, kde průměrná délka evidence meziročně vzrostla z 649 na 659 dnů. Od roku 2002 Jihomoravský kraj poprvé zlepšil svou pozici vůči průměru ČR a dosáhl také největšího rozdílu v délce evidence uchazečů, neboť ta byla v kraji vždy nižší, avšak postupně se přibližovala celorepublikovému průměru. Obr.5. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR v letech 1997 – 2007 (k 31.12.) 5,0 4,5

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%)

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

Jihomoravský kraj

2003

2004

2005

2006

2007

ČR

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 1998 – 2008

Stále nepříznivý stav dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji dokumentuje předchozí obrázek, který znázorňuje vývoj míry dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl osob evidovaných déle než 12 měsíců na pracovní síle) v Jihomoravském kraji a ČR. Zatímco do

16

roku 2000 byla hodnota tohoto ukazatele v kraji nižší či shodná s republikovým průměrem, od roku 2001 se zvyšovala rychleji než v ČR. Na konci roku 2003 pak dosáhla 4,7 % (ČR 4,1 %) a stejná zůstala i na konci roku následujícího, zatímco v ČR se o 0,1 procentního bodu (p. b.) ještě zvýšila. Během roku 2005 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji mírně snížila (na 4,6 %, v ČR na 4,0 %) a k poklesu, mnohem výraznějšímu, došlo i v roce 2006. Na jeho konci tedy míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji činila 4,0 % a v ČR dokonce 3,5 %, což byla situace podobné té na konci roku 2002. Ještě výrazněji klesla meziročně dlouhodobá míra nezaměstnanosti v roce 2007: v Jihomoravském kraji na 2,8 % a v průměru ČR na 2,5 %. Od roku 2001 jde o nejnižší rozdíl mezi krajskou a celorepublikovou hodnotu. Obr.6. Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2007 % 12,0

Míra nezaměstnanosti Průměr ČR

10,0 8,0 6,0 4,0

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Středočeský kraj

Praha

0,0

Jihočeský kraj

2,0

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2007, SSZ MPSV ČR, 2008 Obr.7. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v krajích ČR k 31.12.2007 9 8

Počet uchazečů připadajících na 1 volné místo

7

Průměr ČR

6 5 4 3 2 1

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2007, SSZ MPSV ČR, 2008

17

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Praha

0

Obr.8. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání v krajích ČR k 31.12.2007 1000 Průměrná délka evidence

900

Průměr ČR

800

Počet dnů

700 600 500 400 300 200


Zlínsky kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj


Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

0

Plzeňský kraj

100

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2007, SSZ MPSV ČR, 2008 Obr.9. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2007

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

6,0

Průměr ČR

5,0 4,0 3,0 2,0

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2007, SSZ MPSV ČR, 2008

18


Zlínsky kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj


Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Středočeský kraj

Praha

0,0

Plzeňský kraj

1,0

Jihočeský kraj

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%)

7,0

3.3. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Nepříznivý vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji měl v předchozích letech negativní vliv na uplatňování osob se zdravotním postižením. Na konci roku 2002 úřady práce v kraji registrovaly 9 059 uchazečů o práci se zdravotním postižením, na konci roku 2005 to bylo již 10 058, tedy téměř o jeden tisíc více. V roce 2006 se však situace mírně zlepšila i v této skupině uchazečů a na jeho konci jich bylo evidováno 9 553. O 888 osob na hodnotu 8 655 se snížil počet uchazečů se zdravotním postižením v roce loňském a tyto nezaměstnané osoby tak na konci roku 2007 tvořily 1,4 % krajské pracovní síly, v ČR je adekvátní hodnota nižší, a to 1,2 %. Zvláště nepříznivá situace se zaměstnáváním zdravotně postižených dlouhodobě přetrvává v okrese Hodonín. Zde nezaměstnané osoby se zdravotním postižením tvoří 2,5 % pracovní síly, což představuje druhou nejvyšší hodnotu (po okrese Bruntál) ze všech okresů ČR (stejně jako v roce 2006). Specifické postavení na trhu práce mají také čerství absolventi škol, tedy osoby, kterým od ukončení docházky do škol všech stupňů ještě neuplynuly dva roky2. Mladí lidé bez praxe mívají často problémy uplatnit se hned po ukončení školní docházky na trhu práce, neboť zaměstnavatelé je mnohdy považují za méně hodnotnou pracovní sílu, do níž se musí nejprve investovat. V případě, že je volné pracovní síly dostatek, se pravděpodobnost uplatnění ještě snižuje. V posledních pěti letech však v Jihomoravském kraji počet nezaměstnaných absolventů klesá a rychle se snižuje i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů. Meziročnímu poklesu celkového úhrnu uchazečů v posledním roce odpovídá i výrazný pokles uchazečů mladistvých a absolventů (o 1 289 mezi roky 2006 a 2007). Zlepšení celkové situace dokresluje pokles podílu této specifické skupiny uchazečů mezi roky 2001 a 2007 téměř na polovinu. Zatímco v roce 2001 byl každý osmý nezaměstnaný v kraji absolvent nebo mladistvý v roce 2007 to byl pouze zhruba každý patnáctý. Tab.11. Vývoj počtu absolventů a mladistvých v evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji v letech 2001 – 2007 (k 31.12.) Z toho absolventi a mladiství Rok Počet uchazečů celkem absolutně relativně (v %) 2001 55 139 6 910 12,5 2002 63 777 7 090 11,1 2003 65 454 6 831 10,4 2004 66 207 6 397 9,7 2005 63 692 5 226 8,2 2006 55 230 4 209 7,6 2007 44 239 2 920 6,6 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2002 – 2008

Úbytek počtu nezaměstnaných absolventů má několik příčin. Hlavní příčinou, proč přestávají být absolventi problematickou skupinou na trhu práce, je celkového zlepšení hospodářské situace v České republice, což se v Jihomoravském kraji projevuje intenzivní tvorbou pracovních míst. Vzhledem k nedostatku určitých profesí na trhu práce zaměstnavatelé v současnosti příliš nerozlišují, zda se jedná o absolventa nebo pracovníka s praxí, což mimo jiné dokázalo i dotazníkové šetření vyhodnocené v následujících kapitolách. V nabídce úřadů práce se pro absolventy nabízí nejčastěji místa montážních a manipulačních dělníků v průmyslu, administrativních pracovníků, ale také odborníků v oblasti výpočetní techniky. 2 Je třeba upozornit, že v červnu 2004 došlo k úpravě definice osoby se statutem „absolvent“ – do té doby se jednalo o osobu s praxí ve vystudovaném oboru kratší než dva roky, nyní jde o osobu, které dosud neuplynuly dva kalendářní roky od ukončení školní docházky bez ohledu na to, zda a jak dlouho absolvent pracoval v oboru, který vystudoval.

19

Absolventům se také hlavně po vstupu ČR do Evropské unie rozšířili možnosti dalšího vzdělávání či práce v zahraničí. V neposlední řadě je třeba upozornit, že na trh práce nastupuje v současnosti méně mladých lidí, než tomu bylo např. v polovině devadesátých let, a to v důsledku demografického vývoje české společnosti - v posledních letech se na trh práce dostává populace ročníků narozených v druhé polovině osmdesátých let, které již byly podstatně slabší než generace let sedmdesátých. 3.4. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji Na trhu práce v Jihomoravském kraji působí a zaměstnanost ovlivňují rovněž cizí státní příslušníci3. Jejich počet je možno považovat za určitý indikátor situace na trhu práce v daném regionu. Vývoj počtu cizinců působících na území Jihomoravského kraje od roku 2001 zachycuje následující tabulka č. 12 a obr. č. 10. Tab.12. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2001 – 2007 (k 31.12.) 2001 2002 2003 2004 2005 Pracovní povolení 2 769 2 591 2 631 2 045 4 225 4 Občané EU 7 652 9 342 z toho občané SR 8 396 6 035 6 044 7 384 8 511 Cizinci - informace 273 122 Živnostenská oprávnění 4 662 4 424 4 792 5 113 5 783 Celkem 15 827 13 050 13 467 15 083 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VUPSV 2007 Pozn.: * údaje k roku 2007 byly zjišťovány k 30.6.2007

19 472

2006 6 432 11 684 10 514 474 5 662

2007* 7 358 13 025 11 162 593 5 718

24 252

26 694

Na konci roku 2001 pracovalo na území Jihomoravského kraje legálně zhruba 15,8 tis. cizinců, z toho více než polovinu tvořili občané Slovenska. Neutěšená situace na trhu práce v kraji však vedla v následujícím roce k poklesu jejich počtu o 2,8 tis. V letech 2003 a 2004 se počet cizinců v kraji pozvolna zvyšoval a na konci roku 2004 opět přesáhl hranici 15 tis. V roce 2005 došlo k velmi výraznému nárůstu počtu cizinců pracujících v kraji, a to nejen v důsledku nového zákona o zaměstnanosti, který umožnil podchytit dosud neevidovanou složku v kraji působících cizinců, ale také v důsledku zvýšení celkového počtu cizinců z EU (o 1,8 tis.) a také mírnému nárůstu počtu živnostníků. K ještě výraznějšímu zvětšení skupiny legálně pracujících cizinců v Jihomoravském kraji došlo v roce 2006 – meziročně o více než 2,2 tis. se zvýšilo množství vydaných pracovních povolení, o 2 tis. narostl počet Slováků a mírně také počet ostatních cizinců z EU. Zvýšení počtu vydaných pracovních povoleních, ačkoliv v menší míře lze pozorovat i během roku 2007 (o 926, z toho 648 občanů SR), nicméně při interpretaci dat je potřeba si uvědomit, že údaje pochází z polovinu roku 2007 a nejsou tak přímo srovnatelné s údaji za rok předchozí. Počet osob podnikajících na živnostenské oprávnění se oproti roku 2006 v kraji meziročně mírně zvýšil avšak nedosáhl hodnoty z roku 2005. I když počet cizinců působících na území Jihomoravského kraje v posledních letech velmi intenzivně roste, cizinci tvoří v úhrnu stále 3

Do konce roku 2003 byly rozlišovány pouze tři skupiny cizinců (cizinci pracující na pracovní povolení, občané SR a cizinci s živnostenským oprávněním). Po vstupu ČR do EU v květnu 2004 již nemají zaměstnavatelé cizinců pocházejících ze zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska povinnost získávat pracovní povolení, pouze musí písemně informovat místně příslušný úřad práce. Ostatní cizinci (z tzv. „třetích zemí“) mohou pracovat pouze na povolení k zaměstnání. To se však již nevyžaduje k zaměstnání cizinců s trvalým pobytem a cizinců uvedených v § 98 písmeno a) až e) j) a k) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Tito cizinci tvoří na trhu práce v ČR novou, čtvrtou skupinu. Nově se podle tohoto zákona povinnost získat pracovní povolení vztahuje na členy zahraničních (v praxi především ukrajinských) družstev a společníky zahraničních společností, kteří dříve vůči úřadům práce neměli ani oznamovací povinnost.

20

pouze 4,4 % pracovní síly kraje, což je hodnota pod průměrem ČR (5,0 %) a také 7. nejnižší mezi kraji ČR. Obr.10. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2001 – 2007 30 000

Počet cizinců

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky Pracovní povolení

Občané SR

Ostatní občané EU

Živnostenská oprávnění

Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VUPSV 2007 * občané EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu bez občanů Slovenska (do roku 2003 zahrnuti mezi „pracovní povolení“); do skupiny „pracovní povolení“ spadají od roku 2004 i cizinci z tzv. „třetích“ zemí, kteří nevyžadují pracovní povolení (dle § 98 zákona o zaměstnanosti), ale nejsou občané EU, EHP ani Švýcarska

Mezi jednotlivými okresy Jihomoravského kraje existují výrazné rozdíly v počtu cizinců působících na zdejších trzích práce. Z celkového počtu 26,7 tis. cizinců jich je nejvíce koncentrováno v Brně (61,2 %), naopak nejméně v okrese Znojmo (3,3 %). Tab.13. Cizinci na trhu práce v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 Občané EU** Pracovní Další povolení cizinci* celkem z toho SR Blansko 626 56 732 666 Brno-město 5 681 355 7 321 5 942 Brno-venkov 457 97 1 235 1 111 Břeclav 235 27 1 727 1 580 Hodonín 84 1 1 188 1 147 Vyškov 50 8 579 554 Znojmo 225 49 243 162

Živnostenská oprávnění 199 2 983 1 085 407 315 372 357

Cizinci celkem 1613 16 340 2 874 2 396 1 588 1009 874

26 694 Jihomoravský kraj 7 358 593 13 025 11 162 57 18 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VUPSV 2007 * např. cizinci s trvalým pobytem, v azylu či rodinní členové diplomatů (§ 98 písmeno a) až e), j) a k) zákona 435/2004 Sb.), ** občané zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska

Největší skupinu cizinců tvořili ve všech okresech Jihomoravského kraje cizinci pocházející ze zemí Evropské unie, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska – téměř tři čtvrtiny to byly v okrese Hodonín, více než 70 % také v okrese Břeclav a více než polovinu představovali občané EU také mezi cizinci působícími v okrese Vyškov. Absolutní většinu

21

cizinců ze zemí EU tvořili občané Slovenska; kromě okresů Brno-město a Znojmo jich bylo vždy více než 90 % ze všech cizinců z EU (nejvíce v Hodoníně: 96,6 %). V okrese Znojmo tvořili dvě pětiny z celkového počtu cizinců na konci roku 2007 živnostníci (40,8 %) a vysoký byl jejich podíl také v okrese Brno-venkov (37,8 %) a Vyškov (36,9 %), zatímco v Brně podnikatelé s živnostenským oprávněním představovali pouze 18,3 % a v okrese Hodonín necelou pětinu (19,9 %). Skupina cizinců pracujících na pracovní povolení byla nejhojněji zastoupena v okrese Blansko, kde cizinci z tzv. „třetích“ zemí tvořili 38,8 % a také v Brně jejich podíl činil více než třetinu všech cizinců. Zanedbatelný je v kraji počet tzv. dalších cizinců, kteří pochází ze zemí mimo EU, ale nepotřebují pracovní povolení – celkem 593 na konci roku 2007. 3.5. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007 Základní charakteristiky trhu práce Jihomoravského kraje ke konci jednotlivých měsíců nabízí tabulka č. 14. Celkový počet uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji klesal až do června, kdy jich bylo evidováno zhruba 45 tis. Po červencovém zvýšení způsobeném přílivem čerstvých absolventů škol se počet uchazečů snižoval až do listopadu, kdy dosáhl svého minima (42,0 tis.). V prosinci v souvislosti s ukončením některých sezónních prací se počet registrovaných nezaměstnaných zvýšil o 2,2 tis. na konečných 44 239 osob. Mezi uchazeči o zaměstnání převažovaly po celý rok ženy – nejvýraznější byla převaha žen v letních měsících (červenec, srpen), naopak nejnižší převahu měli ženy v únoru a lednu. Tab.14. Vývoj základních charakteristik trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007 Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti Volná místa celkem ženy absolventi OZP celkem ženy muži leden 57 362 30 136 4 011 9 787 9 360 9,1 11,0 7,7 únor 56 313 29 420 3 859 9 749 9 870 8,9 10,7 7,6 březen 53 204 28 197 3 561 9 619 9 966 8,4 10,1 7,0 duben 49 387 26 969 3 142 9 390 11 096 7,7 9,6 6,3 květen 46 824 26 019 2 729 9 200 11 869 7,3 9,3 5,8 červen 45 192 25 380 2 341 9 082 11 907 7,1 9,1 5,6 červenec 45 967 26 210 2 559 9 053 12 051 7,2 9,4 5,5 srpen 45 775 26 288 3 042 8 954 12 034 7,2 9,4 5,5 září 44 885 25 392 3 950 8 841 12 623 7,0 9,0 5,5 říjen 42 867 24 239 3 409 8 661 15 629 6,6 8,5 5,1 listopad 42 006 23 556 2 997 8 581 13 298 6,4 8,2 5,1 prosinec 44 239 24 092 2 920 8 665 13 725 6,9 8,6 5,6 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2007, 2008 Měsíc

V průběhu prvního pololetí 2007 docházelo nejen ke snižování celkového počtu uchazečů o zaměstnání, ale rovněž k poklesu počtu absolventů škol a mladistvých. Zatímco v předchozích letech však bylo minima evidovaných absolventů dosaženo většinou v dubnu, v roce 2007 to stejně jako v roce 2006 bylo v červnu. Podíl absolventů na celkovém stavu uchazečů se po celý rok pohyboval na rozdíl od předchozích let pod hranicí 9 % (nejméně v červnu – 5,2 %), v září, měsíci typickém největším přílivem absolventů do evidence úřadů práce, pak stoupl na 8,8 % (v ČR 8,5 %).

22

Také počet osob se zdravotním postižením (OZP) se v průběhu roku 2007 pozvolna snižoval a svého minima dosáhl v listopadu (8,5 tis.). Pokles jejich počtu v evidenci úřadů práce byl však méně intenzivní než v případě všech uchazečů, takže jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se pohyboval mezi 17,1 % (leden) – 20,4 % (listopad) a byl zároveň po celou dobu vyšší než průměr v ČR. Obr.11. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji v roce 2007 60 000 ženy

muži

Počet uchazečů

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

Měsíc

Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2007, 2008

Míra nezaměstnanosti (dle nové metodiky) se během roku pohybovala mezi 6,4 % (listopad) a 9,1 % (leden), ale byla stále vyšší než v ČR. Sezónní charakter vývoje míry nezaměstnanosti je typický pro většinu oblastí ČR a souvisí s přibývajícím množstvím pracovních příležitostí v zemědělské výrobě, ve stavebnictví a cestovním ruchu v průběhu jarních a letních měsíců a s jejich nedostatkem na podzim a v zimě. Obr.12. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji dle pohlaví v roce 2007 12,0

Míra nezaměstnanosti (%)

11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 XII.06

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

celkem

VII.

ženy

VIII.

IX.

muži


23

X.

XI.

XII.

Míra nezaměstnanosti žen je v Jihomoravském kraji trvale vyšší než míra nezaměstnanosti u mužů. Zatímco v zimních měsících však činil rozdíl mezi mírnou nezaměstnanosti mužů a žen zhruba 3,0 – 3,3 procentních bodů, v létě to bylo 3,5 – 3,9 procentních bodů. Tento vývoj souvisí s vyšší nabídkou sezónních pracovních míst ve stavebnictví a zemědělství, kterých využívají především muži. V porovnání s rokem 2006 se však fluktuace rozdílů mezi mírou nezaměstnanosti žen a mužů snížila a můžeme říct, že ustálila. Zatímco v průběhu roku 2006 se rozdíl mezi oběma specifickými měrami pohyboval v rozmezí dvou procentních bodů, v roce 2007 to bylo v intervalu jednoho procentního bodu. Během roku 2007 rostl – s výjimkou měsíce srpna, kdy došlo k meziměsíčnímu poklesu počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce v Jihomoravském kraji a svého maxima dosáhl v říjnu (15,6 tis.). V listopadu poté počet volných pracovních míst klesl o 2,3 tis. a zvýšil se až během prosince na hodnotu 13,7 tis. Obr.13. Vývoj počtu hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji v roce 2007 18 000 15 629

16 000

13 298 13 725

Počet volných míst

14 000 11 096

12 000 10 000

9 360

9 870

leden

únor

11 869

11 907

12 051

12 034

12 623

9 966

8 000 6 000 4 000 březen

duben

květen

červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

Měsíc


Stav základních charakteristik trhu práce v okresech Jihomoravského kraje na konci roku 2006 a 2007 ukazuje následující tabulka. K poklesu počtu uchazečů došlo meziročně ve všech okresech, nejvýrazněji v okrese Vyškov (téměř o třetinu). Rovněž míra nezaměstnanosti se ve srovnání s koncem roku 2006 všude snížila, nejvíce v okrese Hodonín (o 2,6 procentního bodu), ale také v okresech Znojmo a Břeclav (v obou případech o 2,1 procentního bodu). Přesto však především ve dvou prvně jmenovaných okresech zůstává nejproblematičtější situace na trhu práce. Nejméně výrazné snížení míry nezaměstnanosti nastalo v okrese Brno-venkov (pokles o 1,2), který dlouhodobě vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech okresů kraje, ale rovněž v okrese Blansko (o 1,1 p.b.). Ve všech okresech vzrostl počet hlášených volných pracovních míst (v okrese Brno-město se meziročně více než zdvojnásobil) a v souvislosti s tím také všude poklesla hodnota ukazatele „počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo“. Nejzřetelnější pokles hodnoty

24

tohoto ukazatele nastal meziročně v okrese Břeclav (o 5,5) a také právě v Brně, a to o 5,3. Nejméně intenzivní byl tento pokles v okrese Blansko (o 0,6). Tab.15. Vybrané charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje k 31.12.2006 a 2007 31.12.2006 31.12.2007 Území uchazeči VPM U/VPM MN uchazeči VPM U/VPM MN Blansko 3 815 1 118 3,4 6,7 3 225 1 149 2,8 5,6 Brno-město 17 078 2 306 7,4 7,9 13 249 6 378 2,1 6,0 Brno-venkov 5 571 1 650 3,4 5,7 4 923 2 697 1,8 4,5 Břeclav 6 542 553 11,8 9,6 4 774 770 6,2 7,5 Hodonín 10 834 804 13,5 13,3 8 908 806 11,1 10,7 Vyškov 3 340 597 5,6 6,8 2 350 672 3,5 4,9 Znojmo 8 050 962 8,4 13,6 6 810 1 253 5,4 11,5 Jihomoravský kraj 55 230 7 990 6,9 8,8 44 239 13 725 3,2 6,9 ČR 448 545 93 425 4,8 7,7 354 878 141 066 2,5 6,0 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v ČR k 31.12.2006 a 2007, SSZ MPSV ČR, 2007, 2008 Pozn. VPM - volná pracovní místa, U/VPM - počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo, MN míra nezaměstnanosti (nová metodika)

25

4. Výsledky dotazníkového šetření 4.1. Hlavní parametry provedeného průzkumu Jak již bylo v úvodu uvedeno, v lednu 2008 organizoval Jihomoravský kraj zastoupený Krajským úřadem Jihomoravského kraje ve spolupráci s úřady práce dotazníkové šetření pod názvem „Průzkum zaměstnanosti Jihomoravského kraje k 31.12.2007“. Již pošesté se tedy uskutečnilo dotazníkové šetření, které mělo opět za cíl upřesnit stávající databázi ekonomických subjektů působících na území Jihomoravského kraje, charakterizovat strukturu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a také zjistit, jaký je očekávaný vývoj zaměstnanosti do konce roku 2008. Před konečnou analýzou dotazníků byl zpracovatel nucen soubor dotazníků upravit v následujícím smyslu:  v případě, že na území okresu působil jeden subjekt, ale byly vyplněny dva či více dotazníků za jeho dílčí jednotky (stejné IČO), data v jednotlivých tabulkách byla sečtena (tato úprava se týkala např. Českých drah, bank, spořitelen), tzn. že počet dotazníků byl redukován,  v případě, že subjekt měl sídlo v okrese ve kterém nikoho nezaměstnával a uvedl počet pracovníků, ale ne, ve kterém okrese pracují, byl dotazník vyřazen,  v případě, že byl dotazník na úřad práce vrácen, subjekt však na území okresu nikoho nezaměstnával ani k 31.12.2006 ani k 31.12.2007 a ani nepředpokládal, že by někoho zaměstnával na konci roku 2008, byl dotazník rovněž vyřazen. Po těchto úpravách bylo zpracováno celkem 3 056 dotazníků, což bylo o 132 dotazníků více než při předchozím šetření k 31.12.2006. Pozornost byla soustředěna opět především na ekonomické subjekty s 20 a více pracovníky. Počet malých subjektů se ve srovnání s dotazníkových šetřením provedeným k 31.12.2006 téměř nezměnil a činil 659 (o rok dříve 665). Nadpoloviční většina dotazníků od subjektů s méně než 20 pracovníky (341) byla získána Úřadem práce Brno-město. Celkem 2 397 dotazníků (78,4 %) reprezentovalo subjekty, které zaměstnávaly v jednom okrese 20 a více pracovníků. Tab.16. Struktura ekonomických subjektů a počtu jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje (k 31.12.2007) Počet organizací Počet pracovníků Území celkem 20+* celkem 20+* 210 193 20 151 19 914 Blansko 1 405 1 064 130 813 126 966 Brno-město 469 338 30 497 29 030 Brno-venkov 339 224 21 370 19 778 Břeclav 238 223 20 759 20 580 Hodonín 163 136 12 792 12 366 Vyškov 232 219 18 399 18 230 Znojmo 3 056 2 397 Jihomoravský kraj Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008 * ekonomické subjekty zaměstnávající 20 a více pracovníků v okrese

26

254 781

246 864

Obr.14. Počet ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ 1600 1405 1400 1200

Počet firem

1000 800 600

469 339

400

238

210 200

163

232

0 Blansko

Brno-město Brno-venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

Okresy

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008 Obr.15. Podíl ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“

Hodonín 7,8%

Vyškov 5,3%

Znojmo 7,6%

Blansko 6,9%

Břeclav 11,1% Brno-venkov 15,3%

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

27

Brno-město 46,0%

Obr.16. Počet pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ podle okresů

160 000 130 813

Počet pracovníků

120 000

80 000

40 000

30 497

20 151

21 370

20 759

12 792

18 399

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

0 Blansko

Brno-město

Brnovenkov

Okresy

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008 Obr.17. Podíl pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ podle okresů

Vyškov 5,0%

Znojmo 7,2%

Blansko 7,9%

Hodonín 8,1%

Břeclav 8,4% Brno-venkov 12,0%


28

Brno-město 51,3%

Tab.17. Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k 31.12.2007, zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2007) Počet pracovníků Dotazníkové šetření Sektory a odvětví /celkem (%) celkem dotazníkové šetření 20,4

10,1

49,6


223,8 168,1 2,0 158,6 7,5 55,7

106,4 91,2 0,7 86,8 3,7 15,2

47,5 54,3 36,4 54,7 49,1 27,3

III. sektor obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby

290,4 60,7 20,0 33,7 9,8 44,9 33,2 38,0 32,3 17,8

138,3 20,6 2,7 16,7 3,4 17,4 17,5 28,5 23,2 8,3

47,6 34,0 13,6 49,5 34,9 38,8 52,5 74,8 71,9 46,8

I. sektor

534,6 254,8 47,7 celkem Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2007, ČSÚ 2008; Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

Reprezentativnost průzkumu z hlediska struktury zaměstnanosti dle základních sektorů národního hospodářství (NH) v Jihomoravském kraji (porovnávání dat o zaměstnanosti v průzkumu k 31.12.2007 a dat zjištěných Výběrovým šetřením pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2007) ukázala, že průzkum zahrnoval téměř 48 % všech zaměstnaných, tedy pracujících nejen v organizacích s 20 a více pracovníky, ale také v malých subjektech, včetně živnostníků. Z primárního sektoru bylo podchyceno 49,6 %, ze sekundárního 47,5 % a z terciárního sektoru 47,6 % všech zaměstnaných osob. V případě odvětvové struktury jsou v některých případech podíly nižší, a to u těch, která zaměstnávají značnou část pracovníků v organizacích s méně než 20 pracovníky. Konkrétně se jedná o pohostinství včetně ubytování, obchod, peněžnictví a pojišťovnictví a také o heterogenní odvětví „služby pro podniky“. Naopak v případě průmyslu bylo postihnuta více než polovina všech zaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (54,3 %).

29

4.2. Struktura zaměstnanosti podle pohlaví pracovníků v odvětvích NH Celkem 3 056 ekonomických subjektů, které byly analyzovány, zaměstnávalo k 31.12.2007 v Jihomoravském kraji 254 781 pracovníků, z toho 135 163 mužů (53,1 %) a 119 618 žen (46,9 %). Struktura zaměstnanců podle pohlaví plně neodpovídá struktuře v Jihomoravském kraji, neboť ve skutečnosti je podíl mužů na celkovém počtu zaměstnaných vyšší (asi 56 %). Převaha mužů je však významnější především u malých podniků. Také jejich podíl mezi osobami se živnostenských listem je výraznější (asi dvoutřetinový). Obr.18. Počet pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ podle základních sektorů ekonomiky 160 000

138 256

140 000

Počet pracovníků

120 000

106 397

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

10 128

0 I. sektor

II. sektor

III. sektor


Dotazníkové šetření potvrdilo očekávání, že k největší disproporci v zastoupení mužské a ženské pracovní síly dochází v sekundárním sektoru NH. Podíl mužů na pracujících v průmyslu a stavebnictví byl 65,6 %. Ve stavebnictví na konci roku 2007 pracovalo dokonce 86,9 % mužů. Výrazná převaha mužů nad ženami byla rovněž v těžebním průmyslu (84,6 %). Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu byla mužská pracovní síla nejvíce (více než ¾ ) zastoupena v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (77,7 %), ve strojírenství (77,5 %) a v průmyslu skla a stavebních hmot (76,7 %). Více než dvoutřetinové zastoupení mužů bylo zaznamenáno také ve dřevozpracujícím průmyslu (68,4 %) a při výrobě a rozvodu energie a vody (67,5 %). Na druhé straně v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu tvořily ze všech zaměstnaných 70,7 % ženy. Ženská složka převažovala mírně rovněž v potravinářském (52,5 %) a v chemickém průmyslu (52,0 %).

30

Také v primárním sektoru převažovali výrazně muži nad ženami (64,7 % mužů). Jiná situace byla v sektoru služeb, ve kterém dle dotazníkového šetření k 31.12.2007 pracovalo v Jihomoravském kraji více žen, a to 57,4 %. Tab.18. Struktura zaměstnanosti podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ v jednotlivých odvětvích a sektorech NH Sektory a odvětví NH

Počet firem

Počet pracovníků muži abs. %

celkem abs. %

ženy abs.

%

184

10 128

4,0

6 551

4,8

3 577

3,0

II. sektor průmysl těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský výroba energie a vody stavebnictví

1 151 872 7 107 58 44 40 83 47 157 146 98 59 26 279

106 397 91 210 746 8 208 5 238 2 353 2 741 9 500 4 778 12 646 18 958 17 703 4 670 3 669 15 187

41,8 35,8 0,3 3,2 2,1 0,9 1,1 3,7 1,9 5,0 7,4 6,9 1,8 1,4 6,0

69 753 56 559 631 3 895 1 534 1 609 1 405 4 562 3 667 9 830 14 688 9 353 2 907 2 478 13 194

51,6 41,8 0,5 2,9 1,1 1,2 1,0 3,4 2,7 7,3 10,9 6,9 2,2 1,8 9,8

36 644 34 651 115 4 313 3 704 744 1 336 4 938 1 111 2 816 4 270 8 350 1 763 1 191 1 993

30,6 29,0 0,1 3,6 3,1 0,6 1,1 4,1 0,9 2,4 3,6 7,0 1,5 1,0 1,7

III. sektor obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví a sociální péče ostatní služby

1 721 404 58 120 30 294 126 441 124 124

138 256 20 615 2 709 16 685 3 410 17 385 17 459 28 455 23 216 8 322

54,3 8,1 1,1 6,5 1,3 6,8 6,9 11,2 9,1 3,3

58 859 9 253 985 11 770 965 10 265 7 633 9 403 4 531 4 054

43,5 6,8 0,7 8,7 0,7 7,6 5,6 7,0 3,4 3,0

79 397 11 362 1 724 4 915 2 445 7 120 9 826 19 052 18 685 4 268

66,4 9,5 1,4 4,1 2,0 6,0 8,2 15,9 15,6 3,6

100,0 135 163 3 056 254 781 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

100,0

119 618

100,0

I. sektor

31

Obr.19. Struktura pracovníků podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ v sektorech a vybraných odvětvích Sektory národního hospodářství 100% 80% 60% 40% 20% 0% I. sektor

II. sektor Muži

III. sektor

Ženy

Ženy

ostatní zpracovatelský

elektrotechnický

Muži

strojírenský

hutnický a kovozpracující

sklářský a stavebních hmot

chemický a gumárenský

papírenský a polygrafický

dřevozpracující

potravinářský a tabákový

textilní, oděvní a kožedělný

Průmysl 100% 80% 60% 40% 20% 0%

Služby 100% 80% 60% 40% 20%

Muži

ostatní služby

zdravotnictví

školství

veřejná správa

služby pro podniky

peněžnictví a pojišťovnictví

doprava a spoje


obchod

0%

Ženy


Převahou žen se vyznačovala většina odvětví terciárního sektoru. Výjimkou bylo odvětví doprava a spoje (zde mají muži více než dvou třetinové zastoupení) a odvětví služeb pro podniky zahrnující mimo jiné také výzkum a vývoj (59,0 % všech zaměstnanců byli muži). Vyrovnané je zastoupení mužů a žen v odvětví „ostatní služby“. Největší převaha žen v terciéru byla zjištěna v odvětví zdravotnictví (zahrnuje i veterinární a sociální činnosti), ve 32

kterém pracovalo 80,5 % žen. V pořadí druhým odvětvím služeb s převahou pracujících žen je peněžnictví a pojišťovnictví (71,7 %). Více než třípětinové zastoupení žen bylo zjištěno u respondentů působících ve školství a také v pohostinství a ubytování. Dle dotazníkového šetření v Jihomoravském kraji také pracuje více žen ve veřejné správě, zatímco v ČR zde mají vyšší zastoupení muži a je tomu tak i v Jihomoravském kraji, ale šetření se netýkalo armády, takže zjištěná data o struktuře podle pohlaví v tomto odvětví neodpovídají plně realitě. 4.3. Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků v odvětvích NH Dotazníkové šetření prokázalo nadprůměrnou kvalifikovanost pracovní síly v Jihomoravském kraji. Na konci roku 2007 byl podíl pracujících nejméně s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání) 55,7 %, zatímco v ČR 53,2 % (údaje za ČR pocházejí z výsledků výběrového šetření pracovních sil za IV. čtvrtletí 2007). Vyšší kvalifikovanost je způsobena vysokým zastoupením vzdělané pracovní síly v Brně; podíl osob nejméně s maturitou zde na konci roku 2007 činil 67,2 %. Vzdělanostní struktura pracujících v Brně je v souboru největších měst v ČR srovnatelná pouze s Prahou. V ostatních okresech Jihomoravského kraje byl podíl kvalifikované složky výrazně nižší a pohyboval se mezi 42,7 % (Hodonín) a 44,4 % (Znojmo). Tab.19. Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků a podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Sektory a odvětví NH

celkem

základním

SŠ bez maturity

abs.

%

abs.

%

SŠ s maturitou abs.

%

vysokoškolským abs.

%

10 128

1 184

11,7

5 911

58,4

2 402

23,7

631

6,2


106 397 91 210 746 8 208 5 238 2 353 2 741 9 500 4 778 12 646 18 958 17 703 4 670 3 669 15 187

10 112 9 200 23 958 857 431 357 1 118 428 1 229 1 700 1 529 415 155 912

9,5 10,1 3,1 11,7 16,4 18,3 13,0 11,8 9,0 9,7 9,0 8,6 8,9 4,2 6,0

54 242 46 062 321 4 459 3 024 1 351 1 143 4 602 2 615 7 170 9 110 8 259 2 693 1 315 8 180

51,0 50,5 43,0 54,3 57,7 57,4 41,7 48,4 54,7 56,7 48,1 46,7 57,7 35,8 53,9

31 468 27 299 228 2 327 1 117 470 1 005 2 814 1 344 3 395 6 045 5 854 1 208 1 492 4 169

29,6 29,9 30,6 28,4 21,3 20,0 36,7 29,6 28,1 26,8 31,9 33,1 25,9 40,7 27,5

10 575 8 649 174 464 240 101 236 966 391 852 2 103 2 061 354 707 1 926

9,9 9,5 23,3 5,7 4,6 4,3 8,6 10,2 8,2 6,7 11,1 11,6 7,6 19,3 12,7

III. sektor obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa

138 256 20 615 2 709 16 685 3 410 17 385 17 459

8 258 1 523 302 1 386 32 1 168 305

6,0 7,4 11,1 8,3 0,9 6,7 1,7

33 070 8 222 1 293 8 566 105 4 096 1 381

23,9 39,9 47,7 51,3 3,1 23,6 7,9

57 452 8 845 1 010 5 819 2 410 5 563 10 002

41,6 42,9 37,3 34,9 70,7 32,0 57,3

39 476 2 025 104 914 863 6 558 5 771

28,6 9,8 3,8 5,5 25,3 37,7 33,1

I. sektor

33

12,7 14,5 29,1

6 978 13 377 3 448

24,5 57,6 41,4

16 723 4 768 1 750

58,8 20,5 21,0

7,7 93 223 36,6 254 781 19 554 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

91 322

35,8

50 682

19,9

školství zdravotnictví ostatní služby

28 455 23 216 8 322

1 135 1 703 704

4,0 7,3 8,5

3 619 3 368 2 420

Mezisektorové srovnání ukazatele „podíl pracujících nejméně s maturitou“ vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér – 70,2 %, sekundér – 39,5 %, primér – 29,9 %). Z jednotlivých odvětví mělo největší podíl výše kvalifikovaných osob peněžnictví a pojišťovnictví (96,0 %), veřejná správa (90,4 %) a hodnotu 80 % pracovníků nejméně s maturitou překročilo také školství (83,3 %). Naopak nejvyšším podílem pracujících s pouze základním vzděláním se vyznačovalo pohostinství a ubytování (11,1 %); žádné z dalších odvětví terciéru nezaměstnávalo více než desetinu nekvalifikovaných pracovníků (nejméně peněžnictví a pojišťovnictví – 0,9 %). Z jednotlivých průmyslových odvětví byl nejvyšší podíl zaměstnaných pouze se základním vzděláním zjištěn v odvětví dřevozpracujícího průmyslu (18,3 %) a textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (16,4 %) a podíl nad 10 % byl dále zjištěn také v případě papírenského a polygrafického (13,0 %), chemického (11,8 %) a potravinářského (11,7 %) průmyslu.

34

Obr. 20. Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle sektorů ekonomiky v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ I. sektor

střední bez maturity 58,4% základní 11,7% střední s maturitou 23,7%

vysokoškolské 6,2%

II. sektor střední bez maturity 51,0%

základní 9,5%

střední s maturitou 29,6%

vysokoškolské 9,9%

III. sektor základní 6,0%

střední bez maturity 23,9%

vysokoškolské 28,6% střední s maturitou 41,6%


35

4.4. Struktura zaměstnanosti podle kategorií zaměstnání (KZAM) Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2007 téměř pětinu všech zaměstnanců (20,2 %), což je však o něco méně než odpovídá průměru v ČR (22,5 %). Vysokým zastoupením těchto profesí se prezentovalo město Brno (24,8 %), zatímco v ostatních okresech se jejich podíl pohyboval mezi 13,9 % (Brno-venkov) a 17,0 % (Hodonín). Jedinečnost Brna je způsobena především vlivem přítomnosti velkého počtu zdravotnického personálu ve zde lokalizovaných nemocnicích. Vysoká kvalifikovanost pracovní síly v Brně ovlivňuje nadprůměrné zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci) v Jihomoravském kraji. Do této třídy na konci roku 2007 dle šetření spadalo 13,3 % (ČR 11,0 %), v Brně 18,7 %. Z ostatních okresů byl podíl této třídy na celkové zaměstnanosti nejvyšší v okrese Vyškov (8,5 %), zatímco nejnižší v okrese Hodonín (6,8 %). Vzhledem k přírodním podmínkám Jihomoravského kraje vhodným pro zemědělství jsou výrazněji než v ČR zastoupeny profese spadající do 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství), kam k 31.12.2007 patřilo 2,0 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje (ČR 1,5 %). Podle výsledků průzkumu podíl zemědělských dělníků na zaměstnanosti v okrese Znojmo dosáhl dokonce 6,3 %. Významnější než v průměru celé republiky je v Jihomoravském kraji také postavení 8. třídy KZAM, kam na konci roku 2007 patřilo 17,0 % pracujících zabývajících se obsluhou strojů a zařízení (v ČR 13,7 %). Zde jsou meziokresní rozdíly velmi výrazné, neboť v Brně sem spadá pouze 10,1 % zaměstnanců, zatímco v okrese Vyškov, Blansko a Brno-venkov více než 27 % pracovníků. Zvyšování počtu pracovníků v této skupině svědčí o růstu významu montážních firem, ve kterých není nutná řemeslná zručnost, ale pouze manuální zručnost a schopnost obsluhovat montážní linku. Ve srovnání s republikou má v Jihomoravském kraji rovněž větší význam 9. třída KZAM (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). V okresech Hodonín a Břeclav sem spadá více než 10 % všech zaměstnanců, což je mimo jiné způsobeno také tím, že do 9. třídy patří i pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství. Tab.20. Struktura zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet pracovníků KZAM-R celkem muži ženy 1. zákonodárci, vedoucí a řídící 2. vědečtí a odborní duševní 3. techničtí, zdravotničtí a pedagog. pracovníci 4. nižší administrativní pracovníci 5. provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. kvalifikovaní dělníci v zeměď. a lesnictví 7. řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé 8. obsluha strojů a zařízení 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

abs. 14 467 33 874 51 392 22 174 25 061 5 057 38 955 43 394 20 407

% 5,7 13,3 20,2 8,7 9,8 2,0 15,3 17,0 8,0

abs. 9 801 17 469 20 810 6 010 9 581 3 021 32 197 28 198 8 076

100,0 135 163 254 781 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

36

% 7,3 12,9 15,4 4,4 7,1 2,2 23,8 20,9 6,0

abs. 4 666 16 405 30 582 16 164 15 480 2 036 6 758 15 196 12 331

% 3,9 13,7 25,6 13,5 12,9 1,7 5,6 12,7 10,3

100,0

119 618

100,0

Analýza podle hlavních tříd KZAM a podle pohlaví pracovníků ukázala, že v tzv. technickohospodářských profesích (3. – 5. třída) převažují ženy, a to především mezi administrativními pracovníky ve 4. třídě, kde je jejich podíl téměř tříčtvrtinový (72,9 %). Více než 60 % z pracovníků řazených do 5. třídy tvoří rovněž ženy (provozní pracovnice v maloobchodních prodejnách velkých nadnárodních obchodních řetězců, na poštách a v nemocnicích). Obdobně je to i v případě 9. třídy KZAM (60,4 %, uklízečky, pomocné pracovnice v průmyslu). Vysoký podíl žen je i ve 3. třídě (59,5 %, zdravotní sestry, pedagogický personál). Mužská pracovní síla převažuje nejvýrazněji v 7. a 8. třídě KZAM (průmyslové, stavební a dopravní podniky), ale rovněž mezi vedoucími pracovníky v 1. třídě KZAM (67,7 %). Více mužů je i mezi kvalifikovanými pracovníky v zemědělství (59,7 %). Vyrovnaný je poměr v zastoupení mužů a žen ve 2. třídě KZAM; mezi muži převažují profese odborných pedagogických pracovníků na vysokých školách, lékařů, odborných technických pracovníků ve výzkumu a vývoji, ženy jsou výrazně zastoupeny na středních a základních školách, ve finančních ústavech a orgánech veřejné správy. Obr.21. Struktura zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM a podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1

2

3

4

5 Muži

6

7

8

9

Ženy


4.5. Struktura zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů v Jihomoravském kraji byla v rámci dotazníkového šetření zjištěna následující struktura zaměstnanosti: soukromý sektor (bez zahraničního kapitálu) se na úhrnné zaměstnanosti podílel 37,1 %, firmy v zahraničním vlastnictví 21,6 %, státní sektor 16,1 %, a organizace v komunálním vlastnictví 10,2 %. Organizace zřízené Jihomoravským krajem zaměstnávaly 6,5 % všech pracovníků postižených dotazníkovým šetřením. Společnosti s částečným zahraničním kapitálem (mezinárodní vlastnictví) zaměstnávaly 5,2 % osob, družstevní sektor pak pouze 2,5 %. Zanedbatelný vliv na zaměstnanost v Jihomoravském kraji měly firmy ve vlastnictví „smíšeném“ a ve vlastnictví „sdružení, církví a politických stran“ (dohromady 0,9 %).

37

Podíl státního sektoru na úhrnné zaměstnanosti je v Jihomoravském kraji vysoký zejména z toho důvodu, že v krajském městě Brně jsou výrazně zastoupena ta odvětví terciární sféry, v nichž podíl státu je a po dlouhou dobu i zůstane dominantní (soudnictví, obrana, školství, zdravotnictví). Tab.21. Struktura zaměstnanosti podle druhu vlastnictví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet pracovníků Počet celkem muži ženy Druh vlastnictví firem abs. % abs. % abs. % 1 671 94 416 37,1 61 282 45,3 33 134 27,7 soukromé 78 6 273 2,5 2 638 2,0 3 635 3,0 družstevní 152 41 004 16,1 17 787 13,2 23 217 19,4 státní 201 16 547 6,5 4 620 3,4 11 927 10,0 krajské 393 25 863 10,2 8 708 6,4 17 155 14,3 komunální 28 1 361 0,5 343 0,3 1 018 0,9 sdružení, církví a polit. stran 385 55 097 21,6 31 093 23,0 24 004 20,1 zahraniční 136 13 131 5,2 8 183 6,1 4 948 4,1 mezinárodní 12 1 089 0,4 509 0,4 580 0,5 smíšené 3 056 254 781 100,0 135 163 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

100,0

119 618

100,0

V soukromém sektoru pracují mnohem častěji muži než ženy, stejně jako u firem v mezinárodním a smíšeném vlastnictví; naopak je to v organizacích ve vlastnictví sdružení církví a politických stran, kde z celkového počtu pracujících tvořily ženy 74,8 % (nadace, neziskové organizace). Převaha žen je i v subjektech zřízených krajem (72,1 %, střední školy, domovy pro seniory) a obcí či městem (komunální vlastnictví - 66,3 %, např. základní školy). Relativně vyrovnaný je poměr mužů a žen v podnicích v mezinárodním vlastnictvím (53,3 % žen), ve státních organizacích (56,6 % žen) a v družstvech (57,9 %). Tab.22. Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle druhu vlastnictví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Druh celkem základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolským vlastnictví abs. % abs. % abs. % abs. % 8 419 8,9 46 286 49,0 29 443 31,2 10 268 10,9 94 416 soukromé 788 12,6 3 382 53,9 1 866 29,7 237 3,8 6 273 družstevní 1 553 3,8 4 979 12,1 19 067 46,5 15 405 37,6 41 004 státní 961 5,8 2 837 17,1 6 816 41,2 5 933 35,9 16 547 krajské 1 777 6,9 6 421 24,8 9 690 37,5 7 975 30,8 25 863 komunální sdružení, církví 1 361 85 6,2 239 17,6 620 45,6 417 30,6 a polit. stran 55 097 5 174 9,4 23 842 43,3 18 171 33,0 7 910 14,4 zahraniční 777 5,9 4 937 37,6 5 077 38,7 2 340 17,8 13 131 mezinárodní 20 1,8 300 27,5 572 52,5 197 18,1 1 089 smíšené 19 554 7,7 93 223 36,6 91 322 254 781 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

35,8

50 682

19,9

Nejkvalifikovanější pracovní sílu v Jihomoravském kraji stále zaměstnává státní sektor a v případě vysokoškoláků se mu přibližuje i nově vyčleněný sektor krajský, který zahrnuje

38

organizace zřízené krajem; pracovníků nejméně s maturitou zde bylo zjištěno 84,1 % (z toho 46,5 % středoškoláků a 37,6 % vysokoškoláků). Podobné množství takto vzdělané pracovní síly mají i organizace v komunálním vlastnictví (77,1 %) a více než tři čtvrtiny zaměstnanců sdružení, církví a politických stran má rovněž minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, avšak počet pracujících v organizacích tohoto druhu vlastnictví je podchyceno pouze necelých 1,4 tis. Přes 70 % pracovníků minimálně s maturitou zaměstnávají v úhrnu také organizace zřízené krajem. Vysoký podíl středoškoláků bez maturity vykázal především družstevní (53,9 %) a soukromý sektor (49,0 %). Největší podíl osob s pouze základním vzděláním je pak v družstevním sektoru (12,6 %). 4.6. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů V podnicích s 1000 a více zaměstnanci pracovalo na konci roku 2007 dle dotazníkového průzkumu v Jihomoravském kraji 16,5 % pracovníků. Více než desetina ze sledovaného souboru pracujících pak byla koncentrována do subjektů s 500 – 999 zaměstnanci, více než třetina (37,1 %) v podnicích se 100 – 499 zaměstnanci. Podniky s 20 – 99 pracovníky se na úhrnné zaměstnanosti podílely necelou třetinou (32,1 %). Vzhledem k metodě výběru respondentů byl podíl podniků s méně než 20 pracovníky na celkovém úhrnu zaměstnanosti velmi nízký (pouze 3,1 %). Tab.23. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet pracovníků Velikostní kategorie Počet (počet pracovníků celkem muži ženy firem v okresech) abs. % abs. % abs. % 19 849 14 104 28 533 24 288 21 866 22 136 4 387

14,7 10,4 21,1 18,0 16,2 16,4 3,2

22 301 14 282 22 761 19 079 18 890 18 775 3 530

18,6 11,9 19,0 15,9 15,8 15,7 3,0

3 056 254 781 100,0 135 163 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

100,0

119 618

100,0

nad 1000 500 – 999 200 – 499 100 – 199 50 – 99 20 – 49 méně než 20

21 45 169 317 593 1 252 659

42 150 28 386 51 294 43 367 40 756 40 911 7 917

16,5 11,1 20,1 17,0 16,0 16,1 3,1

S výjimkou dvou nejvyšších velikostních kategorií převažovali ve všech ostatních kategoriích muži nad ženami. Vysoké procento žen ve velkých organizacích způsobují především zdravotní sestry v nemocnicích a administrativní pracovnice v orgánech veřejné správy a na poštách. Pro mužskou složku pracovní síly je charakteristické výrazné zastoupení v malých firmách (pod 20 zaměstnanců), i když šetření prokázalo pouze jejich mírnou převahu (55,4 %). Výrazně vyšší zastoupení mužů v malých firmách bylo ověřeno i jinými výzkumy, které zahrnovaly větší počet pracovníků než v realizovaném průzkumu zaměstnanosti k 31.12.2007. V Jihomoravském kraji se vysokým podílem osob alespoň s maturitou vyznačovaly především organizace s více než 1 tis. pracovníků (66,6 %), což je dáno jejich charakterem (vysoké školy, nemocnice atd.), a také ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci (56,5 %), i když tento údaj opět nelze již z uvedených důvodů nízkého zastoupení těchto subjektů zobecňovat.

39

Tab.24. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle stupně vzdělání pracovníků a velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Velikostní kategorie (počet pracovníků základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolským celkem v okresech) abs. % abs. % abs. % abs. % 27,1 34,0 41,6 39,2 37,0 38,4 38,9

16 770 11 337 17 846 15 364 13 106 13 961 2 938

39,8 39,9 34,8 35,4 32,2 34,1 37,1

11 290 4 590 7 364 7 682 9 375 8 846 1 535

26,8 16,2 14,4 17,7 23,0 21,6 19,4

254 781 19 554 7,7 93 223 36,6 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

91 322

35,8

50 682

19,9

nad 1000 500 - 999 200 – 499 100 – 199 50 – 99 20 – 49 méně než 20

42 150 28 386 51 294 43 367 40 756 40 911 7 917

2 679 2 817 4 766 3 337 3 188 2 399 368

6,4 9,9 9,3 7,7 7,8 5,9 4,6

11 411 9 642 21 318 16 984 15 087 15 705 3 076

Obr.22. Struktura zaměstnanosti podle stupně vzdělání pracovníků a velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ 30 000 25 000

Počet osob

20 000 15 000 10 000 5 000 0 nad 1000

500 - 999

200 – 499

100 – 199

vysokoškolské

50 – 99

20 – 49

méně než 20

středoškolské


4.7. Struktura zaměstnanosti podle cizí státní příslušnosti Z celkového počtu 3 056 firem, které se zúčastnily dotazníkového šetření k 31.12.2007, jich 792 (25,9 %) uvedlo, že na konci roku 2007 měli ve stavu cizí státní příslušníky. Celkem bylo šetřením podchyceno téměř 6 458 cizinců, z toho 4 845 zahraničních pracovníků pocházejících z některé ze zemí Evropské unie a dalších 1 613 cizinců z ostatních zemí (za předchozí rok šetřené organizace vykázaly 5 230 cizinců, z toho 3 929 občanů EU a 1 301 ostatních cizinců). Z celkového počtu cizinců působících v Jihomoravském kraji tak byla dotazníkovým šetřením podchycena necelá čtvrtina (23,2 %), což je zřejmě dáno nižší účastí stavebních firem při průzkumu zaměstnanosti.

40

Z hlediska jednotlivých sektorů ekonomiky spadalo nejvíce subjektů zaměstnávajících cizí státní příslušníky do druhého sektoru. Jednalo se o 385 firem (33,4 % všech šetřených subjektů sekundéru), z toho z průmyslu 306 a ze stavebnictví 79. Z firem spadajících do terciéru využívalo zahraniční pracovní síly celkem 368 subjektů (pouze 21,4 % všech šetřených subjektů z terciéru) a v primárním sektoru to bylo jen 39 společností (21,2 %). Nejčastějšími zaměstnavateli cizinců byly v rámci průmyslu hutnické a kovozpracující firmy (66 firem, tj. 42,0 % všech šetřených firem daného odvětví) a strojírenské společnosti (63 subjektů, tedy 43,2 %). Nejméně byli zahraniční pracovníci využiti v ostatním zpracovatelském průmyslu a také při výrobě a rozvodu energií. Málo bylo i stavebních firem, které uvedly, že zaměstnávají cizince (28,3 %). Zde může být důvodem zvýšený podíl nelegálně zaměstnaných cizinců, k nimž se firmy nepřiznají. Z odvětví terciéru byli cizinci zastoupeni hlavně ve zdravotnických organizacích (36,4 % z nich vykázalo, že zaměstnávají cizince), v dopravě a spojích (34,2 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (30,0 %). Nejméně firem zaměstnávajících cizince patří do odvětví veřejné správy (9,5 %). Tab.25. Struktura zaměstnanosti cizinců v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ v jednotlivých odvětvích a sektorech NH Počet firem Sektory a odvětví NH

celkem

s cizinci

184

39

10 128

34

0,3

104

1,0

II. sektor průmysl těžební potravinářský text., oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a staveb. hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský výroba energie a vody stavebnictví

1 151 872 7 107 58 44 40 83 47 157 146 98 59 26 279

385 306 2 31 21 9 11 37 16 66 63 34 11 5 79

106 397 91 210 746 8 208 5 238 2 353 2 741 9 500 4 778 12 646 18 958 17 703 4 670 3 669 15 187

2 039 1 651 20 128 101 53 53 122 34 297 512 288 36 7 388

1,9 1,8 2,7 1,6 1,9 2,3 1,9 1,3 0,7 2,3 2,7 1,6 0,8 0,2 2,6

1 141 1 077 2 47 257 7 2 21 14 48 545 128 6 0 64

1,1 1,2 0,3 0,6 4,9 0,3 0,1 0,2 0,3 0,4 2,9 0,7 0,1 0,0 0,4


1 721 404 58 120 30 294 126 441 124 124

368 86 11 41 9 80 12 64 45 20

138 256 20 615 2 709 16 685 3 410 17 385 17 459 28 455 23 216 8 322

2 772 206 11 176 49 1 325 16 303 588 98

2,0 1,0 0,4 1,1 1,4 7,6 0,1 1,1 2,5 1,2

368 33 4 18 2 212 3 55 29 12

0,3 0,2 0,1 0,1 0,1 1,2 0,0 0,2 0,1 0,1

3 056 792 254 781 4 845 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

1,9

1 613

0,6

I. sektor

celkem

Počet pracovníků z toho občané EU ostatní cizinci abs. % abs. %

41

Z jednotlivých sektorů představovali cizinci ze zemí EU i ostatní cizinci největší podíl z celkového počtu pracovníků v sekundéru (3,0 %); v terciéru pak tvořili občané EU ostatní cizinci celkem 2,3 %. Primární sektor zaměstnával více cizinců s původem mimo země EU (1,0 %), zatímco občanů EU bylo pouze 0,3 %. Obr.23. Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ dle hlavní sektorů ekonomiky I. sektor

Firmy nezaměstnávající cizince 78,8%

Firmy zaměstnávající cizince 21,2%

II. sektor

Firmy zaměstnávající cizince 33,4% Firmy nezaměstnávající cizince 66,6%

III. sektor

Firmy nezaměstnávající cizince 78,6%

Firmy zaměstnávající cizince 21,4%


42

Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu nejvyšší zaměstnaností cizinců vynikaly především v absolutním vyjádření průmysl strojírenský a v relativním vyjádření průmysl textilní, oděvní a kožedělný. Ve strojírenském průmyslu bylo zjištěno 1 047 cizinců, z toho občanů EU bylo 512. Ve strojírenském průmyslu cizinci tvořili 5,6 % všech pracovníků. Vyšší podíl, a to 6,8 % cizinců, bylo zjištěno v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. Obr.24. Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ v průmyslu a ve službách Průmysl 100% 80% 60% 40%

Firmy nezaměstnávající cizince

výroba a rozvod energie

ostatní zpracovatelský

elektrotechnický

strojírenský

hutnický

sklářský a stavebních hmot

chemický

papírenský

dřevozpracující

potravinářský

těžební

0%

textilní, oděvní a kožedělný průmysl

20%

Firmy zaměstnávající cizince

Služby 100% 80% 60% 40% 20%


ostatní služby

zdravotnictví

školství

veřejná správa

služby pro podniky

peněžnictví a pojišťovnictví

doprava a spoje


obchod

0%



V rámci terciéru vykázaly nadprůměrný podíl cizinců v pracovním poměru organizace poskytující služby pro podniky (7,6 % zaměstnanců tvořili cizinci ze zemí EU a 1,2 % ostatní cizinci), Cizinci, kteří zde pracují, pochází ze 70 různých zemí světa. Vyšší podíl cizinců má také odvětví zdravotnictví, což ovlivňují především velké nemocnice, které z nedostatku středního zdravotnického personálu využívají především zdravotní sestry ze Slovenska. Minimum cizinců pak zaměstnává veřejná správa. Struktura cizinců se dá sledovat také z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů. Téměř polovina všech šetřených firem se zahraniční majetkovou účastí a bezmála dvě pětiny firem 43

v mezinárodním vlastnictví vykázalo, že zaměstnává cizince. Největší počet cizinců byl zjištěn v zahraničních společnostech – z celkového počtu cizinců podchycených průzkumem v nich pracovala téměř polovina a cizinci tak tvořili 5 % všech pracovníků zaměstnaných v zahraničních firmách. Více než 2 tis. cizinců zaměstnávaly také firmy v soukromém českém vlastnictví, přičemž cizinci ze zemí mimo EU z nich tvořili dvě pětiny, což bylo nejvíce ve srovnání s ostatními formami vlastnictví, pokud neuvažujeme družstevní sektoru, kde byla zaměstnanost cizinců minimální. Nízký podíl firem zaměstnávajících cizince byl kromě družstev také v komunálním sektoru a také firmy ve smíšené se při zaměstnávání cizinců příliš neangažovaly. Tab.26. Struktura zaměstnanosti cizinců v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ podle druhu vlastnictví Počet firem Počet pracovníků z toho občané EU ostatní cizinci Druh vlastnictví celkem s cizinci celkem abs. % abs. % 1 671 407 94 416 1 360 1,4 907 1,0 soukromé 78 13 6 273 9 0,1 44 0,7 družstevní 152 38 41 004 634 1,5 54 0,1 státní 201 44 16 547 240 1,5 23 0,1 krajské 393 36 25 863 88 0,3 23 0,1 komunální 28 10 1 361 14 1,0 2 0,1 sdružení, církví a polit. stran 385 190 55 097 2 275 4,1 510 0,9 zahraniční 136 53 13 131 222 1,7 50 0,4 mezinárodní 12 1 1 089 3 0,3 0 0,0 smíšené 3 056 792 254 781 4 845 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

1,9

1 613

0,6

Obr.25. Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ dle druhu vlastnictví 100% 80% 60% 40%


smíšené

mezinárodní

zahraniční

komunální

krajské

státní

družstevní

soukromé

0%

sdružení, církví a polit. stran

20%



Dotazníkové šetření prokázalo, organizace. Zatímco z celkového zaměstnávalo cizince celkem 19 pracovníků to bylo pouze 9,3 %

že zahraniční pracovní síly využívají především velké počtu 21 subjektů s počtem pracovníků vyšším než tisíc firem, tedy více než 90 %, u organizací menších než 20 (61 z celkem 659 firem pochycených v šetření). Největší 44

podíl představovali cizinci pocházející ze zemí Evropské unie opět v největších společnostech (4,3 % a cizinci z ostatních států dalších 0,8 %). O něco nižší byl podíl všech cizinců ve firmách s 500 - 999 zaměstnanci, a to 2,3 % zahraničních pracovníků ze zemí EU a 2,2 % cizinců z ostatních zemí. Naopak ve společnostech s 20 – 49 pracovníky tvořili cizinci pouze 1,1 % zaměstnané pracovní síly. Struktura zaměstnanosti cizinců podle velikostních kategorií subjektů podchycených dotazníkovým šetřením k 31.12.2007 je zachycena v následující tabulce. Tab.27. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet firem Počet pracovníků Velikostní kategorie (počet pracovníků z toho občané EU ostatní cizinci celkem s cizinci celkem v okresech) abs. % abs. % 21 45 169 317 593 1 252 659

1 795 641 1 008 612 352 342 95

4,3 2,3 2,0 1,4 0,9 0,8 1,2

328 619 115 124 253 134 40

0,8 2,2 0,2 0,3 0,6 0,3 0,5

3 056 792 254 781 4 845 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

1,9

1 613

0,6

nad 1000 500 – 999 200 – 499 100 – 199 50 – 99 20 – 49 méně než 20

19 37 121 148 185 221 61

42 150 28 386 51 294 43 367 40 756 40 911 7 917

Obr.26. Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ dle velikostních kategorií 100% 80% 60% 40% 20% 0% nad 1000

500 – 999

200 – 499

100 – 199


50 – 99

20 – 49

méně než 20



Oslovené ekonomické subjekty měly do dotazníku uvést rovněž státní příslušnost, kterou cizinci, jež zaměstnávají, mají. Velká část zaměstnavatelů však na tuto otázku neodpověděla, a to buď proto, že zemi původu svých zaměstnanců neeviduje (většina případů), nebo je národnostní složení zaměstnanců tak pestré, že by vyžadovalo zvláštní přílohu, kterou však zaměstnavatelé nevypracovali. Tam, kde se nepodařilo státní příslušnost odborně odhadnout, byly cizinci zahrnuti do kategorie „ostatní“. Ze získaných informací vynikly mimo EU především 2 státní příslušnosti, a to mongolská a ukrajinská.

45

Nejpočetnější skupinou cizinců byli v Jihomoravském kraji dle průzkumu zaměstnanosti občané Mongolska a jejich podíl na celkovém počtu zjištěných cizinců se meziročně ještě zvýšil, takže na konci roku 2007 činil téměř 10 %. Druhá nejčetněji zastoupená státní příslušnost je ukrajinská, avšak meziročně došlo dle průzkumu ke snížení významu této komunity pro trh práce v Jihomoravském kraji. Skutečnost však bude zřejmě spíše opačná. S velkým odstupem je třetí zemí, která má na jižní Moravě nejvíce cizinců Rusko, zde však byly dotazníkovým šetřením postihnuty pouze desítky osob. Význam ruské přítomnosti se meziročně zvýšil. Těsně za Rusy se umístili občané další z bývalých sovětských republik – Běloruska. Jejich podíl na všech cizincích činil dle dotazníkového šetření v roce 2006 celkem 0,3 % a zůstal stejný i o rok později. Obr.27. Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ dle velikostních kategorií 2006

Ukrajina 8,1%

2007

Ukrajina 7,8% M ongolsko 9,9%

M ongolsko 9,4% EU/EHP a Švýcarsko 74,9%

Rusko 0,6%

Rusko 0,4% Bělorusko 0,3% Ostatní 6,8%

EU/EHP a Švýcarsko 74,8%

Bělorusko 0,3% Ostatní 6,7%


Kromě uvedených států se v Jihomoravském kraji pohybují a trh práce ovlivňují i další cizinci, často z jihovýchodní Asie či z USA a Kanady. Zatímco Asiaté působí především ve vedení a při organizaci výroby průmyslových podniků lokalizovaných především v Brně, které mají zahraniční kapitál. 4.8. Vývoj struktury zaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje v roce 2007 Získaná data z dotazníkového šetření uskutečněného k 31.12.2007 umožňují posoudit, nakolik přijímání a uvolňování pracovníků v roce 2007 změnilo v Jihomoravském kraji strukturu zaměstnanosti podle sektorů a odvětví národního hospodářství, podle druhu vlastnictví ekonomických subjektů jejich velikosti. Celkový počet pracovníků v šetřených organizacích vzrostl během roku 2006 o 3 282: ke konci roku 2006 zaměstnavatelé účastnící se dotazníkového šetření měli ve stavu 251 499 a o rok později 254 781 osob (nárůst o 1,3 %). Zatímco primární sektor zaznamenal v úhrnu v Jihomoravském kraji dle dotazníkového šetření během roku 2007 pokles počtu zaměstnanců (o 759, tj. o 7,0 %), v sekundéru a terciéru došlo ke zvýšení jejich počtu. Ve druhém sektoru ekonomiky tento nárůst představoval 1,4 tis. osob (1,4 %), v terciéru pak 2,6 tis. (1,9 %). Význam sekundéru pro ekonomiku kraje se meziročně mírně zvýšil (z 41,7 % na 41,8 %) a podobný, ještě o něco výraznější byl vývoj tohoto sektoru i na úrovni celé ČR (z 39,9 % na 40,6 %). Rovněž význam terciéru se zvýšil z 53,9 % na 54,3 %, zatímco v republikovém měřítku se mírně propadl (z 56,4 % na 56,0 %). Význam priméru se v ekonomice Jihomoravského kraje o něco snížil, a to shodně s vývojem v ČR.

46

Tab.28. Struktura zaměstnanosti v roce 2006 a 2007 podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ 2006 2007 Počet Sektory a odvětví NH Rozdíl firem % absolutně % absolutně 184

10 887

4,3

10 128

4,0

-759

II. sektor průmysl těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický skla a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský výroba energie a vody stavebnictví

1 151 872 7 107 58 44 40 83 47 157 146 98 59 26 279

104 978 89 565 701 8 675 5 492 2 386 2 718 9 162 4 530 12 325 18 522 16 635 4 679 3 740 15 413

41,7 35,6 0,3 3,4 2,2 0,9 1,1 3,6 1,8 4,9 7,4 6,6 1,9 1,5 6,1

106 397 91 210 746 8 208 5 238 2 353 2 741 9 500 4 778 12 646 18 958 17 703 4 670 3 669 15 187

41,8 35,8 0,3 3,2 2,1 0,9 1,1 3,7 1,9 5,0 7,4 6,9 1,8 1,4 6,0

1 419 1 645 45 -467 -254 -33 23 338 248 321 436 1 068 -9 -71 -226


1 721 404 58 120 30 294 126 441 124 124

135 634 19 932 2 682 16 385 3 307 16 450 17 341 28 323 23 114 8 100

53,9 7,9 1,1 6,5 1,3 6,5 6,9 11,3 9,2 3,2

138 256 20 615 2 709 16 685 3 410 17 385 17 459 28 455 23 216 8 322

54,3 8,1 1,1 6,5 1,3 6,8 6,9 11,2 9,1 3,3

2 622 683 27 300 103 935 118 132 102 222

3 056 celkem Pramen: Dotazníkové šetření ÚPBM, 2008

251 499

100,0

254 781

100,0

3 282

I. sektor

V rámci sekundéru zaznamenalo největší úbytek počtu pracovníků v roce 2007 dle dotazníkového šetření potravinářství (o 467 osob). O 254 osob se snížil meziročně také počet pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Mírný úbytek pracovníků (o méně než 100) zaznamenalo také odvětví dřevozpracujícího průmyslu a ostatního zpracovatelského průmyslu. Meziroční úbytek pracovníků nastal také ve firmách zabývajících se stavební výrobou, a to v úhrnu o 226 osob. Z odvětví terciární sféry se dle dotazníkového šetření v roce 2007 počet zaměstnanců nesnížil v žádném z jednotlivých odvětví. Zastavil se i každoroční pokles počtu zaměstnanců v odvětví doprava a spoje – zde jejich počet v úhrnu narostl o 300, tj. 3,1 %. Nejméně výrazný nárůst absolutního počtu zaměstnanců nastal v odvětví pohostinství a ubytování (o 27, tj. o 1 %). Relativní nárůst nižší než 1 % zaznamenala také odvětví zdravotnictví, školství a veřejné správy, kde přibylo meziročně něco málo přes 100 zaměstnanců. Veřejná správa žádné velké pohyby nezaznamenala.

47

Počet zaměstnanců v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví se zvýšil pouze o 103 osob, což představovalo relativní nárůst o 1,8 %. Výraznější nárůst počtu zaměstnanců než v předchozích odvětvích byl zaznamenán v odvětví „ostatní služby“ (o 222, tj. 2,7 %). Vůbec největší nárůst počtu pracovníků zaznamenalo v rámci terciéru heterogenní odvětví služby pro podniky, které zahrnuje pronájem movitých i nemovitých věcí, služby v oblasti správy dat, vědy, výzkumu a dalších služeb pro podniky. Počet pracovníků zde během roku narostl o 935, tj. o 5,7 %. Počet zaměstnanců se zvýšil i v některých průmyslových odvětvích. Zatímco v těžebním a také v papírenském a polygrafickém průmyslu vzrostl počet zaměstnanců pouze mírně, v dalších pěti odvětvích se navýšil o více než 200, v případě elektrotechnického průmyslu dokonce o více než tisíc. Přes 400 zaměstnanců přibylo také ve strojírenském průmyslu. Přírůstek zaměstnanců nad 300 vykázal také průmysl chemický a průmysl hutnický a kovozpracující. Celkem o 248 pracovníků se zvýšila zaměstnanost v odvětví sklářského průmyslu a průmyslu stavebních hmot.. Tab.31. Struktura zaměstnanosti v roce 2006 a 2007 podle druhu vlastnictví ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet 2006 2007 Druh vlastnictví Rozdíl firem absolutně % absolutně % 1 671 95 268 37,9 94 416 37,1 -852 soukromé 78 6 574 2,6 6 273 2,5 -301 družstevní 152 40 934 16,3 41 004 16,1 70 státní 201 16 448 6,5 16 547 6,5 99 krajské 393 25 967 10,3 25 863 10,2 -104 komunální 28 1 342 0,5 1 361 0,5 19 sdružení, církví a polit. stran 385 51 065 20,3 55 097 21,6 4 032 zahraniční 136 12 791 5,1 13 131 5,2 340 mezinárodní 12 1 110 0,4 1 089 0,4 -21 smíšené 3 056 celkem Pramen: Dotazníkové šetření ÚPBM, 2008

251 499

100,0

254 781

100,0

3 282

Tab.32. Změny ve struktuře zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ 2006 2007 Velikostní kategorie počet pracovníků počet pracovníků (počet pracovníků počet počet firem v okrese) firem absolutně % absolutně % nad 1 000 500 - 999 200 – 499 100 – 199 50 – 99 20 – 49 méně než 20

20 40 174 299 606 1 248 669

40 959 26 161 53 865 41 163 41 151 40 277 7 923

16,3 10,4 21,4 16,4 16,4 16,0 3,2

3 056 251 499 100,0 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

48

21 45 169 317 593 1 252 659

42 150 28 386 51 294 43 367 40 756 40 911 7 917

16,5 11,1 20,1 17,0 16,0 16,1 3,1

3 056

254 781

100,0

Tab.33. Přehled zaměstnavatelů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“, u nichž se nesplnilo očekávání v nárůstu počtu pracovníků do konce roku 2007 Počet pracovníků Název Místo OKEČ 31.12. předp. 31.12. plán skutečný rozdíl 2007 rozdíl 2006 2007 Okres Brno - město Tesco Stores ČR a.s. Brno 521200 1 210 1250 Šmeral Brno, a.s. Brno 294000 610 650 Průmyslové stavitelství Brno 452000 126 200 Brno, a.s. Ager, spol. s r.o. Brno 703200 160 185 ZKL Brno, a.s. Brno 291400 554 580 Cooptel, stavební a.s. Brno 452100 78 100 DI-Industrial, s.r.o. Brno 285200 145 165 Okres Břeclav SITAC s.r.o. Valtice 364000 315 350 OTIS Escalators s.r.o. Břeclav 292200 496 530 Okres Hodonín UNIKOV spol. s r.o. Bzenec 361100 366 416 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007, 2008

49

40 40

1 180 579

-70 -31

74

109

-17

25 26 22 20

144 545 75 143

-16 -9 -3 -2

35 34

202 427

-113 -69

50

310

-56

4.9. Požadavky zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji na absolventy škol V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i čerstvé absolventy škol, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu 3 056 subjektů jich kladně odpovědělo 715, záporně 588, celkem 1 060 si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 693 se k této otázce nevyjádřilo. Již podruhé ze všech dotazníkových šetření, která byla od roku 2003 v Jihomoravském kraji uskutečněna, převažoval počet kladných odpovědí nad těmi zápornými - ochotu přijímat absolventy deklarovalo 54,9 %, což bylo více než při předchozím šetření (51,8 % zaměstnavatelů, viz tab. č. 34). Z celkového počtu firem účastnících se dotazníkových šetření (v roce 2003 bez okresu Břeclav) činil podíl těch, které byly ochotny absolventy zaměstnávat, vždy kolem 18 %, při šetření k 31.12.2006 se zvýšil na 22,4 % a při posledním šetření dokonce 23,4 %. Obr.28. Zájem o zaměstnávání absolventů škol u ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ dle hlavní sektorů ekonomiky 30,0 25,0

2003

2004

2005

2006

2007

%

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 I.sektor

II. sektor

III. sektor

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004 - 2008

Analýza odpovědí prokázala, že existují rozdíly mezi jednotlivými sektory i odvětvími ekonomiky v přístupu k absolventům. Zatímco v primárním sektoru ve sledovaném období vykazovalo zájem přijímat absolventy škol vždy pouze něco kolem 15 % oslovených subjektů a v terciárním sektoru kolem 18 % firem (v roce 2007 došlo ke zvýšení na 21,1 % firem), v sekundárním sektoru se vyslovila k přijímání absolventů pozitivně vždy zhruba pětina oslovených společností, při posledním šetření dokonce 28,1 %. Z odvětví průmyslu vykazovaly ve sledovaném období zvýšený zájem o absolventy především strojírenské, hutnické a kovozpracující a elektrotechnické společnosti a také více než třetina všech oslovených dřevozpracujících firem by neodmítla přijmou do stavu absolventy. Nízký zájem o absolventy v posledních letech naopak projevují v rámci sekundéru organizace z průmyslu skla a stavebních hmot a s výjimkou roku 2003 také z odvětví výroby a rozvodu energií a vody. V posledním šetření se ve srovnání s předchozím snížil také zájem textilních, oděvních a kožedělných společností o přijímání absolventů; zatímco při šetření konaném k 31.12.2006 se 22,2 % těchto firem projevilo kladně k přijímání absolventů, o rok později to bylo pouze 13,8 %. Obdobná situace nastala i v případě firem podnikajících v těžbě nerostných surovin (22,2 %, v posledním šetření jen 14,3 %).

50

V terciárním sektoru se kladným přístupem k absolventům prezentovalo především odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (třetina všech oslovených firem se vyjádřila kladně). V odvětví služby pro podniky a také ve zdravotnictví je možné zaznamenat postupný růstový trend v zájmu o čerstvé absolventy. Zvýšený zájem o absolventy přetrvává v odvětví školství Nejnižší náklonnost k přijímání mladé pracovní síly vykazují dlouhodobě firmy působící v dopravě a spojích, i když i zde se v posledních dvou letech zájem zvýšil. Obr.29. Zájem o zaměstnávání absolventů škol u ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ v průmyslu a ve službách Průmysl

50,0

%

40,0

2003

2004

2005

2006

2007

30,0 20,0 10,0 Výroba a rozvod energie

Ostatní zpracovatelský

Elektrotechnický

Strojírenský

Hutnický a kovozpracující

Sklářský a stavebních hmot

Chemický a gumárenský

Papírenský a polygrafický

Dřevozpracující

Textilní, oděvní a kožedělný

Těžba nerostných surovin Potravinářský a tabákový

0,0

Služby 40,0 2003

2004

2005

2006

2007

%

30,0 20,0 10,0

Ostatní služby

Zdravotnictví

Školství

Veřejná správa

Služby pro podniky

Peněžnictví a pojišťovnictví

Doprava a spoje

Pohostinství a ubytování

Obchod

0,0


Přístup k absolventům podle vlastnické struktury ekonomických subjektů se v posledních letech poměrně měnil. V roce 2003 vykázala zájem o „nezkušené“ pracovníky více než čtvrtina subjektů ve vlastnictví komunálním a mezinárodním. Při posledních dvou šetřeních již prezentovaly kladný přístup k absolventům především firmy ve vlastnictví zahraničním a v posledním šetření se také zvýšil počet soukromých českých firem nakloněných k přijímání mladé pracovní síly. Komunální sektor a také společnosti ve smíšeném vlastnictví pozvolna zájem o čerstvé absolventy ztrácí. Negativní přístup k přijímání absolventů do pracovního poměru mají dlouhodobě především družstva a pouze pomalu roste počet organizací v rukou státu či zřízených Jihomoravským krajem s kladným přístupem k zaměstnávání absolventů.

51

Obr.30. Zájem o zaměstnávání absolventů škol u ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006“ dle vlastnictví 50,0 40,0

2003

2004

2005

2006

2007

%

30,0 20,0 10,0 0,0 soukromé družstevní

státní

komunální

sdružení, zahraniční mezinárodní smíšené církví a polit. stran

Vlastnictví ekonomických subjektů


Zajímavým poznatkem analýzy dotazníkového šetření je skutečnost, že s klesajícím počtem zaměstnanců ve firmách se snižuje i zájem o absolventy. Podíl organizací spadajících do velikostní kategorie 500 – 999 zaměstnanců, které se vyslovily kladně k přijímání čerstvých absolventů, bylo v období 2003 – 2007 vždy více než 50 % a v posledních třech letech byla tato hodnota dosažena i u kategorie 1000 a více zaměstnanců. Určitý nárůst v posledních letech je patrný i u ostatních velikostních kategorií, i když v případě firem spadajících do skupiny 200 – 499 zaměstnanců a 100 – 199 zaměstnanců došlo meziročně k poklesu podílu firem vyjadřujících kladný vztah k mladé pracovní síle. U organizací s méně než 20 pracovníky zájem roste, ale stále ho projevuje pouze necelá šestina firem (v posledním šetření to bylo 15,6 %). Obr.31. Zájem o zaměstnávání absolventů škol u ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006“ dle velikostních kategorií 70,0 2003

60,0

2004

2005

2006

2007

%

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 nad 1000

500 - 999

200 - 499

100 - 199

50 - 99

20 - 49

méně než 20

Velikostní kategorie ekonomických subjektů


Celkový počet míst, které byli zaměstnavatelé ochotni obsadit absolventy škol, byl zhruba 4,7 tis., což je pouze o něco méně, než kolik jich zaměstnavatelé uvedli při šetření k 31.12.2006. Tato skutečnost svědčí o tom, že výrazný nárůst zjištěný při předchozím šetření nebyl náhodný a zájem o absolventy přetrvává. Zaměstnavatelům jednak v některých případech 52

nezbývá nic jiného, než přijmou osoby bez praxe a na druhé straně roste počet firem zabývajících se činnostmi, které jsou snadné na zaučení a nesouvisí s praxí v oboru (obsluha automatických linek), nebo které přímo navazují na kvalifikovanost absolventů získaných při studiu (odborníci na výpočetní techniku, programátoři). Při povrchním srovnání je možno upozornit, že v evidenci úřadů práce Jihomoravského kraje bylo na konci roku 2007 evidováno 2,9 tis. absolventů. Také z této skutečnosti tedy vyplývá že absolventi již nejsou na trhu práce v Jihomoravském kraji problematickou skupinou a poptávka po mladé pracovní síle výrazně převyšuje její nabídku. Tab.34. Poptávka po absolventech škol ze strany zaměstnavatelů účastnících se dotazníkového šetření k 31.12.2003, 31.12.2004, 31.12.2005 a 31.12.2006 a 31.12.2007 Počet zaměstnavatelů Počet avizovaných míst pro absolventy (v tis.) Absolventi v evidenci Rok zájem o absolventy pro SŠ bez pro SŠ s pro VŠ celkem celkem ÚP maturity maturitou ano ne 2003* 2 002 368 498 1,5 0,6 0,4 0,5 2004 2 612 474 665 1,8 0,9 0,4 0,5 2005 2 869 514 713 2,4 1,1 0,7 0,6 2006 2 924 655 610 4,8 3,0 0,8 1,0 2007 3 056 715 588 4,7 2,5 1,2 1,0 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004 - 2008 * není zahrnut okres Břeclav (dotazník z tohoto okresu otázku na přístup k absolventům neobsahoval)

6,1 6,4 5,2 4,2 2,9

Ve všech pěti šetření byli vždy nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (absolventi středních škol bez maturity, s maturitou a vysokoškoláci) absolventi středních škol bez maturity. Zatímco v šetření k 31.12.2003 vykázali zaměstnavatelé zájem pouze o 0,6 tis. absolventů bez maturity, o dva roky později to bylo již 1,1 tis. a při šetření k 31.12.2006 dokonce o 3 tis. V posledním šetření se počet míst, které by byly k dispozici absolventům bez maturity mírně snížil a nabízeno bylo 2,5 tis. míst (53,2 % všech průzkumem avizovaných míst). Nejpožadovanějšími jsou dlouhodobě absolventi strojírenských a stavebních oborů, dále manipulační a montážní dělníci v průmyslu a kromě výrobních profesí také prodavači. Z šetření provedeného k 31.12.2007 výrazně vyplynula převaha poptávky po dělnících pracujících při obsluze NC strojů (455). Mnoho průmyslových subjektů hledá kvalifikované zámečníky, přičemž se nevyhýbá ani čerstvým absolventům (283 požadavků) a obdobná je i situace v případě seřizovačů strojů, horizontkářů a brusičů (159). Vysoká je také poptávka po elektromechanicích (205). Ani stavební firmy se zájmem o zedníky se v některých případech nevyhýbají osobám bez praxe (177 požadavků na zedníky, 130 požadavků na tesaře). Téměř 1,2 požadavků směřovalo při posledním šetření do řad absolventů se střední školou s maturitou, což bylo nejvíce ze všech provedených průzkumů a o několik set více než v tom předchozím. Z jednotlivých profesí byla vždy vysoká poptávka po strojírenských a stavebních technicích, při šetření ke konci roku 2003 se také projevil zvýšený zájem o zdravotní sestry a operátory NC strojů s maturitou, k 31.12.2004 o účetní. S výjimkou šetření provedeného k 31.12.2005 a také posledního šetření bylo vždy o něco více pracovních míst, která byli zaměstnavatelé účastnící se dotazníkového šetření ochotni nabídnout vysokoškolsky vzdělaným absolventům než středoškolákům s maturitou. Zatímco při předchozích třech šetřeních se počet avizovaných míst pro absolventy-vysokoškoláky pohyboval kolem 500, při posledních dvou šetřeních to bylo zhruba tisíc. V nabídce míst převažovala vždy ta určená pro strojní, stavební inženýry a elektroinženýry, výjimečně byl zvýšený zájem i o čerstvé lékaře (v roce 2003) či ekonomy (2005). Poptávka po učitelích základních škol značí vždy spíše náhradu učitelů odcházejících do důchodu mladou pracovní silou než nárůst počtu pracovních úvazků. Za povšimnutí ale stojí především rostoucí zájem o 53

absolventy oborů týkající se výpočetní techniky – zatímco při předchozích šetřeních byl podíl programátorů na celkovém počtu poptávaných vysokoškolsky vzdělaných absolventů vždy menší než 10 %, v šetření k 31.12.2006 to bylo téměř 15 % a při posledním průzkumu již tato profese mezi poptávkou dominovala – 222 požadavků na programátory představovalo 22,5 %. Tab.35. Nejvíce požadované profese absolventů škol ze strany zaměstnavatelů účastnících se dotazníkového šetření k 31.12.2003, 31.12.2004, 31.12.2005, 31.12.2006 a 31.12.2007 Středoškoláci bez maturity Středoškoláci s maturitou Vysokoškoláci Rok profese (KZAM) počet profese (KZAM) počet profese (KZAM) počet strojní inženýři (2145) 72 kovoprofese (722) 114 zdravotní sestry (3231) 104 stav. inženýři (2142) 56 zedníci (7122) 49 učitelé ZŠ (2331) 51 2003* strojní technici (3115) 64 prodavači (5211) 40 elektroinženýři (2143) 42 lékaři (2221) 32 operátoři NC strojů 30 montážní dělníci (828) 39 (3123) programátoři (2132) 31 kovoprofese (722) 180 strojní technici (3115) 50 strojní inženýři (2145) 81 montážní dělníci (828) 74 učitelé ZŠ (2331) 63 účetní (3433) 33 2004 prodavači (5211) 72 elektroinženýři (2143) 44 zedníci (7122) 72 stav. inženýři (2142) 32 staveb. technici (3112) 31 tesaři (7124) 59 programátoři (2132) 29 kovoprofese (722) 118 vyšetřovatelé (3451) 150 strojní inženýři (2145) 116 obsluha strojů na 100 strojní technici (3115) 64 programátoři (2132) 58 výrobu plastů (8232) 2005 ekonomové (2441) 55 stavební technici prodavači (5211) 51 40 (3112) učitelé ZŠ (2331) 53 obsluha strojů v elektro. 877 strojní technici (3115) 115 strojní inženýři (2145) 151 průmyslu (8282) zámečníci (7222) 262 správce operačních 2006 54 programátoři (2132) 150 svářeči (7212) 183 systémů (3121) 101 zedníci (7122) 137 staveb. technici (3112) 52 elektroinženýři (2143) obsluha NC strojů 445 strojní technici (3115) 169 programátoři (2132) 222 (8171) zámečníci (7222) 283 bankovní úředníci 81 strojní inženýři (2145) 129 elektromechanici (7241) 205 (4123) 2007 zedníci (7122) 177 telefonisté (4223) 80 elektroinženýři (2143) 100 seřizovači (7223) 159 prodavači (5211) 68 stav. inženýři (2142) 91 prodavači (5211) 142 elektrotechnici (3113) 62 ekonomové (2441) 70 tesaři (7124) 130 staveb. technici (3112) 51 učitelé ZŠ (2331) 53 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004 - 2008

4.10. Očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2008 Ze souboru 3 056 dotazovaných organizací nárůst počtu pracovníků signalizovalo 1 339 a pokles 397 subjektů. Zbylých 1 320 organizací uvedlo, že počet svých zaměstnanců v průběhu roku 2008 měnit nemíní nebo změny nedokáží odhadnout. Z podrobnější analýzy očekávaných změn stavu pracovníků vyplynulo, že 948 firem počítalo pouze s minimálním nárůstem 1 – 5 pracovníků, 184 firem s nárůstem 6 – 10 pracovníků, 102 firem s nárůstem 11 – 20 pracovníků, 67 firem s nárůstem 21 – 50 pracovníků a 38 firem s nárůstem větším než 50 pracovníků (z toho 15 nad 100 pracovníků). 54

Na druhé straně 317 firem uvedlo, že počet pracovníků během roku 2008 klesne minimálně (1 - 5 pracovníků), ve 39 firmách se předpokládal pokles o 6 – 10 pracovníků, ve 22 firmách o 11 – 20 pracovníků, v 13 firmách o 21 – 50 pracovníků a v 6 firmách o více než 50 pracovníků, z toho 3 o více než 100. V úhrnu všechny šetřené firmy vykázaly očekávaný nárůst pracovníků o 9 283 osob (3,6 %), nicméně již předchozí průzkumy dokázaly, že očekávání firem jsou spíše optimistická než reálná. V jednotlivých odvětvích ekonomiky Jihomoravského kraje je však signalizován rozdílný vývoj. Úbytek počtu pracovníků očekává pro rok 2008 pouze odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov (o 81 osob), ale mírně také školství (o 9 osob). Nejvýraznější relativní přírůstek počtu pracovníků vykázalo odvětví „služby pro podniky“ (1 818 osob, tj. 10,5 %). Tab.36. Očekávaný pohyb pracovníků v roce 2008 podle odvětví NH v subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet pracovníků Odvětví NH Počet firem Rozdíl 2007 2008 184 10 128 10 047 -81 zemědělství, lesnictví a rybolov 872 91 210 95 790 4 580 průmysl 279 15 187 16 015 828 stavebnictví 404 20 615 21 346 731 obchod 58 2 709 2 743 34 pohostinství a ubytování 120 16 685 17 146 461 doprava a spoje 30 3 410 3 685 275 peněžnictví a pojišťovnictví 294 17 385 19 203 1 818 služby pro podniky 126 17 459 17 569 110 veřejná správa 441 28 455 28 446 -9 školství 124 23 216 23 461 245 zdravotnictví 124 8 322 8 527 205 ostatní služby 3 056 254 781 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

263 978

9 197

Nejvyšší absolutní nárůst počtu pracovníků pro rok 2008 byl avizován u průmyslu (4 580 osob, tj. 5,0 %). Výrazný vliv má na tento přírůstek především průmysl elektrotechnický (nárůst o 1 147 pracovníků) a strojírenský (1 084). Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů účastnících se dotazníkového šetření předpokládá nejvyšší nárůst počtu pracovníků soubor firem ve vlastnictví zahraničním (o 4,8 tis. pracovníků, tj. o 8,7 %). Další rozvoj očekávají rovněž firmy ve vlastnictví českých soukromých společností (o 3,6 tis., tj. o 3,9 %). O více než 100 osob avizovaly v úhrnu přijmout také společností v mezinárodním vlastnictví a státní podniky. Mezinárodní organizace předpokládají v roce 2008 nárůst o 415 osob (3,2 %), státní podniky o 154 pracovníků (0,4 %). Zbývající odvětví vykázala přírůstek nižší než 100 pracovníků, téměř beze změn zůstane stav zaměstnanosti v organizacích se smíšeným druhem vlastnictví.

55

Tab.39. Očekávaný pohyb pracovníků v roce 2008 podle druhu vlastnictví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet pracovníků Rozdíl Druh vlastnictví Počet firem 2007 2008 1 671 94 416 98 063 3 647 soukromé 78 6 273 6 334 61 družstevní 152 41 004 41 158 154 státní 201 16 547 16 603 56 krajské 393 25 863 25 898 35 komunální 28 1 361 1 402 41 sdružení, církví a politických stran 385 55 097 59 883 4 786 zahraniční 136 13 131 13 546 415 mezinárodní 12 1 089 1 091 2 smíšené 3 056 254 781 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

263 978

9 197

Očekávaný pohyb pracovníků v Jihomoravském kraji v roce 2008 podle velikostních kategorií zachycuje následující tabulka. Rozdíly z tohoto hlediska nejsou tak výrazné jako v předchozí analýze: největší absolutní nárůst očekávají firmy spadající k 31.12.2007 do velikostní kategorie 50 – 99 zaměstnanců (o 1 861, tj. 4,6 %), ale obdobné navýšení avizovaly také společnosti řazené do skupiny 200 – 499 zaměstnanců (1 848, tj. 3,6 %). Nejnižší absolutní nárůst očekávají společnosti s méně než 20 pracovníky, nicméně 373 potenciální nově přijatých zaměstnanců představuje 4,7 %, což je nejvíce ze všech velikostních kategorií. Tab.40. Očekávaný pohyb pracovníků v roce 2008 podle velikostních kategorií ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007“ Počet pracovníků Velikostní kategorie k 31.12.2006 Počet firem Rozdíl (počet pracovníků v okrese) 2007 2008 42 150 28 386 51 294 43 367 40 756 40 911 7 917

43 443 29 563 53 142 44 621 42 617 42 302 8 290

1 293 1 177 1 848 1 254 1 861 1 391 373

3 056 254 781 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2008

263 978

9 197

nad 1000 500 – 999 200 - 499 100 - 199 50 - 99 20 - 49 méně než 20

21 45 169 317 593 1 252 659

Řada firem se dokázala vyjádřit i k profesím, jichž se bude přijímání či uvolňování týkat. Z 1 139 zaměstnavatelů, kteří hodlají do konce roku 2008 počet svých zaměstnanců navýšit (celkem o 11,6 tis. osob), jich dokázalo 1 027 specifikovat, o jaké profese půjde (celkem 11,0 tis. osob). Ze souboru 397 firem, které hodlají své stavy pracovníků snižovat (celkem o 2,4 tis. osob), jich dokázalo určit profese 153 (týkalo se to 1 273 osob). Z dotazníků vyplynulo, že poptávka po pracovní síle bude nejčastěji směřovat do 8. (obsluha strojů a zařízení) a 7. (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři) hlavní třídy klasifikace zaměstnanosti KZAM. V 8. třídě byli vlivem poptávky firmy Daikin nejvíce požadovanou skupinou dělníci obsluhující montážní linky ve strojírenském průmyslu, pracovníci obsluhující obráběcí stroje a vlivem náboru Dopravního podniku města Brna také řidiči dopravních prostředků městské hromadné dopravy v Brně (autobusy, tramvaje,

56

trolejbusy). Mnoho dalších především logistických společností hledá pro tento rok více než 200 řidičů nákladních automobilů. V rámci 7. třídy KZAM směřovalo nejvíce požadavků mezi kvalifikované zámečníky (493), ale také mezi zedníky (397 požadavků), kterých je na trhu práce v Jihomoravském kraji velký nedostatek, proto zaměstnavatelé často shánějí zahraniční pracovníky, především z Ukrajiny. Více než 300 bylo také požadavků na svářeče v ochranné atmosféře, seřizovače a soustružníky. Z požadavků na kvalifikované dělníky určených především ženám uváděli zaměstnavatelé nejčastěji šičky a švadleny (121 požadavků). Značné množství požadavků směřovalo do 3. třídy KZAM (techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech), a to v úhrnu více než 1,3 tis. Pro rok 2008 by oslovení zaměstnavatelé přijali do stavu více než sto obchodních zástupců, strojírenských techniků, odborných administrativních pracovníků a stavebních techniků. Dotazníkovým šetřením bylo také podchyceno téměř 1,3 tis. požadavků směřujících do 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), a to především po odbornících v oborech týkajících se výpočetní techniky (350), ale stále přetrvával zájem i o strojírenské inženýry a elektroinženýry. Celkově lze shrnout, že poptávku po pracovní síle, ale také uvolňování pracovníků významně ovlivňuje pouze malé množství zaměstnavatelských subjektů. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že v roce 2008 by mělo být uchazečům o práci k dispozici několik stovek volných míst pro manipulační dělníky ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu, které nevyžadují specifické znalosti či předchozí praxi. Tradičně velký je zájem o kvalifikované dělníky ve strojírenství a kovozpracujícím průmyslu – tyto profese jsou na trhu práce v Jihomoravském kraji nedostatkové a průmyslové firmy stále častěji využívají zahraniční pracovní síly. Podobná je situace také ve stavebnictví. Za poměrně významný lze považovat i počet požadavků pro bankovní úředníky a telefonní bankéře, kde by se mohli uplatnit především mladí lidé, absolventi škol a překážkou by nemuselo být ani zdravotní omezení. Ohroženi nezaměstnaností jsou dělnické profese v některých průmyslových odvětvích (plastikářský průmysl, textilní průmysl). Deset profesí, ve kterých se očekávají největší úbytky a přírůstky v roce 2008 zachycuje následující tabulka. Tab.41. TOP 10 profesí požadovaných při Průzkumu zaměstnanosti k 31.12.2006 a 31.12.2007 a profesí, u kterých zaměstnavatelé avizovali snižování počtu pracovníků 2007 2008 Snižování Zvyšování Snižování Zvyšování Dělník v el. Dělník v textilním Obsluha NC strojů Učitelé ZŠ (2331) 57 907 184 průmyslu (8282) průmyslu (7431) (8171) Strojní technici 52 Zámečníci (7222) 466 Plastikáři (8232) 100 Zámečníci (7222) (3115) Pracovníci ostrahy 98 Zedníci (7122) Nižší účetní (4121) 50 Telefonisté (4223) 356 (5169) Pomocní dělníci Montážní dělníci Pomocní dělníci ve 59 46 Zedníci (7122) 345 ve strojír. (8281) výrobě (9321) v průmyslu (932) Odborníci VT Pomocní skladníci 37 Řidiči (8324) 324 Učitelé ZŠ (2331) 55 (2132) (9339) Pomocní dělníci Prodavači (5211) 35 Obráběči (8211) 292 42 Svářeči (7212) v průmyslu (932) Dělníci Soustružníci v zemědělství 269 Chovatelé (6121) 35 35 Svářeči (7212) (7223) (6111) 34 Obráběči (8211) 35 Soustružníci 255 Vyšší administrat. Pomocní uklízeči

57

deset

852 493 397 395 350 323 316 307

(9132) Chovatelé (6121)

(7223) 31

Plastikáři (8232)

214

pracovník (3431) Dělníci v zemědělství (6111)

Dělník v lesnictví Pomocní dělníci ve 196 Řezníci (7411) 26 (6141) výrobě (9321) Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007, 2008

58

30

Elektromechanici (7241)

297

28

Řidiči (832)

264

5. Závěr Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se během roku 2007 rychle zlepšovala. V lednu 2007 sice došlo ještě k meziměsíčnímu zvýšení počtu uchazečů o 2,1 tis. (bylo evidováno 57,4 tis. uchazečů), ale průměrný počet uchazečů o zaměstnání za rok 2007 činil celkem 47,8 tis. osob (v roce 2006 to bylo 57,8 tis.). K 31.12.2007 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 44 239 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se s výjimkou ledna pohybovala po celý rok pod hranicí 9 % a přestože byla stále vyšší než republikový průměr (k 31.12.2007 v Jihomoravském kraji činila 6,9 %, v ČR 6,0 %), šlo o hodnotu výrazně nižší než v letech předchozích. V Jihomoravském kraji během roku 2007 vzrostl počet pracovních míst. Na konci roku 2007 bylo registrováno celkem 13 725 míst (téměř o 6 tis. více než před rokem), takže na jedno volné pracovní místo připadalo 3,2 uchazečů o práci, tedy pouze o něco více než činil průměr za celou ČR (2,5). Nepříznivá situace na trhu práce v kraji však stále přetrvává z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti, i když i zde bylo během roku 2007 zaznamenáno zlepšení, neboť podíl osob nezaměstnaných déle než rok klesl po dlouhé době pod hranici 40 % ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence se rovněž mírně snížila z 615 na 612 dnů. V Jihomoravském kraji se v roce 2007 zvýšil podle údajů Výběrového šetření pracovní sil publikovaného ČSÚ počet pracovníků (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné) asi o 12,7 tis. osob na 535,2 tis. Oproti roku 2006 se poněkud změnila struktura zaměstnanosti podle základních sektorů ekonomiky. V primárním sektoru dle VŠPS na konci roku 2007 v Jihomoravském kraji pracovalo 20,4 tis. osob, tj. 4,0 % všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Na konci předchozího roku jejich počet nedosahoval hranice 20 tis. (19,4 tis., tj. 3,7 %). Sekundární sektor na konci roku 2007 zaměstnával o 15,5 tis. osob více (223,8 tis.) než na konci roku předchozího. Relativní význam sekundéru se meziročně zvýšil z 39,9 % na 41,8 %. Terciérní sektor dle VŠPS v roce 2007 zaznamenal pokles počtu zaměstnanců o 4,4 tis., takže v něm na konci roku 2007 pracovalo 290,4 tis. osob, tj. 54,3 %. Dotazníkové šetření však tento pokles nepotvrdilo. Dotazníkové šetření uskutečněné k 31.12.2007 zjistilo informace o 3 056 ekonomických subjektech působcích na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu respondentů jich nejvíce (1 721) spadalo do terciárního sektoru národního hospodářství, 1 151 do sekundárního sektoru, z toho 872 do průmyslu a 279 do stavebnictví, a 184 subjektů do primárního sektoru. V subjektech s více než 20 pracovníky (2 397) bylo zaměstnáno 246,9 tis. pracovníků, což reprezentuje více než 70 % všech pracovníků zaměstnaných v subjektech s 20 a více pracovníky. Ve srovnání s předchozím průzkumem uskutečněným k 31.12.2006 zahrnoval tentokrát průzkum o 132 organizací a o 10 tis. pracovníků více. Soubor respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, zaměstnával k 31.12.2007 v Jihomoravském kraji 254 781 pracovníků, z toho 135 163 mužů (53,1 %) a 119 618 žen (46,9 %). Nejvíce osob (54,3 %) bylo zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, 41,8 % v odvětvích sekundární sféry, z toho 35,8 % v průmyslu a 6,0 % ve stavebnictví, a 4,0 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska vzdělanostní struktury mělo v šetřených subjektech Jihomoravského kraje celkem 55,7 % zaměstnanců minimálně středoškolského vzdělání s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Mezisektorové srovnání ukazatele „podíl pracujících nejméně s maturitou“ vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér – 70,2 %, sekundér – 39,5 % a primér – 29,9 %). Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a

59

pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2007 pětinu všech zaměstnanců (20,2 %) šetřených subjektů. Nadprůměrně oproti celé ČR bylo i zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), do níž v Jihomoravském kraji spadalo 13,3 %, a 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství) s 2,0 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje. Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů sledovaných dotazníkovým šetřením se na úhrnné zaměstnanosti podílel nejvýrazněji soukromý sektor 37,1 % a firmy v zahraničním vlastnictví 21,6 %. Více než 20 % pracovníků sledovaného souboru bylo zaměstnáno v podnicích s 200 - 499 zaměstnanci, naopak méně než desetinu zaměstnávaly malé firmy pod 20 zaměstnanců. V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i absolventy, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu 3 056 subjektů jich kladně odpovědělo 715, záporně 588, celkem 1 060 si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 693 se k této otázce nevyjádřilo. Největší zájem o absolventy projevily stejně jako při předchozím průzkumu velké organizace s více než 1000 zaměstnanci. Nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (vyučení, osoby s maturitou a vysokoškoláci) byli absolventi středních škol bez maturity, poté absolventi středních škol s maturitou a nejmenší, i když opět velmi vysoký, byl tentokrát zájem o vysokoškoláky. Stejně jako v předchozím dotazníkovém šetření převážila u absolventů středních škol bez maturity poptávka po strojních a stavebních profesích (seřizovači, nástrojaři, zámečníci, zedníci), ale vlivem firem rozvíjejících své aktivity v oblasti montáží strojů a elektronických zařízení je stále větší zájem o manipulační dělníky. Také v případě středoškoláků s maturitou byly poptáváni především strojní a stavební technici, ale tentokrát po bankovních úřednících a telefonních bankéřích. Průzkum byl zaměřen i na odhad vývoje zaměstnanosti v roce 2008. Odpovědi oslovených zaměstnavatelů vyzněly velmi optimisticky – v úhrnu vykázaly zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2008 o 9,2 tis., tedy ještě o více než v roce předchozím (o 6,9 tis.). Pokud by byl tento odhad naplněn z necelé poloviny, jak tomu bylo v roce 2007, kdy došlo ke zvýšení zaměstnanosti ve srovnání s rokem 2006 o 3,3 tis., je reálné očekávat, že bude do konce roku 2008 vytvořeno dalších více než 4 tis. pracovních míst, což lze hodnotit jako velmi příznivý vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji. Největší nárůst předpokládají průmyslové společnosti (4,6 tis.) a firmy z vnitřně heterogenního odvětví „služby pro podniky“ (1,8 tis.). Soukromé firmy vykázaly zájem přijmout v tomto roce až 3,6 tis. pracovníků a zahraniční pak dokonce 4,8 tis. Nejvýraznější přírůstek očekávají velké organizace s více než 1000 pracovníků (1,3 tis.), v ostatních kategoriích jsou očekávání vyrovnaná. Od roku 2003, kdy začala spolupráce Krajského úřadu Jihomoravského kraje s úřady práce v kraji ohledně průzkumu zaměstnanosti bylo provedeno již pět šetření datovaných k poslednímu dni příslušného roku. Rok od roku rostl počet subjektů, kterých se dotazníkové šetření týkalo a v souvislosti s tím také počet pracovníků průzkumem podchycených. Zatímco v roce 2003 se šetření zúčastnilo 2 315 subjektů, v roce 2007 to bylo již 3 056, tedy o 741 více. V prvním průzkumu konaném ke konci roku 2003 měl analyzovaný soubor necelých 207 tis. zaměstnanců působících na pracovištích lokalizovaných v Jihomoravském kraji, přičemž reprezentativnost průzkumu pouze o málo převyšovala 40 %. O pět let později se průzkumem zjistily informace o struktuře 254,8 tis. pracovníků a reprezentativnost dosáhla téměř 48 %. Absolutní rozdíl počtu zúčastněných zaměstnaných tedy činil 47,8 tis. pracovníků, což představovalo nárůst téměř o čtvrtinu (23,1 %). To, jakým způsobem se za

60

posledních pět let změnila struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví ekonomiky zachycuje tabulka č. 42. Dotazníková šetření potvrdila pokles počtu pracujících v primárním sektoru, které za posledních pět let odhadovalo i VŠPS, avšak zatímco dle výsledků ČSÚ došlo ke snížení k 5 % na konci roku 2003 na 3,8 % ve 4. čtvrtletí 2007, průzkum zaměstnanosti dokázal ještě hlubší propad, a to z 5,8 % na 4,0 %. Přesto i podle dotazníkového šetření zůstává pozice priméru v Jihomoravském kraji na vyšší úrovni než v ČR (3,5 %). V případě sekundárního a terciárního sektoru došlo dle výsledků šetření ke zvýšení významu pro zaměstnanost kraje. Tab.42. Změna ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se dotazníkového šetření k 31.12.2003 a 31.12.2007 Sektory a odvětví NH

Počet pracovníků 31.12.2003 31.12.2007 abs. % abs. %

Počet firem 2003

2007

Index 07/03

I. sektor

174

184

11 926

5,8

10 128

4,0

69,0


883 678 8 101 54 37 31 53 28 124 110 64 48 20 205

1 151 872 7 107 58 44 40 83 47 157 146 98 59 26 279

85 327 73 184 1 025 8 088 6 085 2 649 1 996 6 074 3 438 11 049 14 110 9 853 4 751 4 066 12 143

41,2 35,4 0,5 3,9 2,9 1,3 1,0 2,9 1,7 5,3 6,8 4,8 2,3 2,0 5,9

106 397 91 210 746 8 208 5 238 2 353 2 741 9 500 4 778 12 646 18 958 17 703 4 670 3 669 15 187

41,8 35,8 0,3 3,2 2,1 0,9 1,1 3,7 1,9 5,0 7,4 6,9 1,8 1,4 6,0

101,5 101,1 60,0 82,1 72,4 69,2 110,0 127,6 111,8 94,3 108,8 143,8 78,3 70,0 101,7

1 258 242 47 78 31 247 87 348 93 85

1 721 404 58 120 30 294 126 441 124 124

109 708 13 976 2 503 16 520 2 391 12 614 12 918 25 221 17 020 6 545

53,0 6,8 1,2 8,0 1,2 6,1 6,2 12,1 8,2 3,2

138 256 20 615 2 709 16 685 3 410 17 385 17 459 28 455 23 216 8 322

54,3 8,1 1,1 6,5 1,3 6,8 6,9 11,2 9,1 3,3

102,5 119,1 91,7 81,3 108,3 111,5 111,3 92,6 111,0 103,1

100,0 2 315 3 056 206 961 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, 2008

254 781

100,0

-


Vývoj v jednotlivých odvětvích sekundéru i terciéru však nebyl stejný. Existovala odvětví, ve kterých došlo za posledních pět let k poklesu významu, a to v těžebním a dřevozpracujícím průmyslu, v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu, v „ostatním“ průmyslu a rovněž v potravinářském průmyslu. Ke snížení zaměstnanosti došlo také při výrobě energií a vody. Během sledovaných pěti let došlo dle dotazníkového šetření k nárůst významu strojírenského, papírenského a polygrafického a také průmyslu skla a stavebních hmot. Ještě podstatněji 61

vzrostl pro zaměstnanost kraje význam chemického průmyslu a průmyslu elektrotechnického. Přesto zůstalo nejsilnějším průmyslovým odvětvím v kraji strojírenství – v roce 2003 v něm bylo zaměstnáno 6,8 % všech zaměstnanců podchycených dotazníkovým šetření a o pět let později to bylo 7,4 %. Druhým nejvýznamnějším byl v roce 2003 hutnický a kovozpracující průmysl, který koncentroval 5,3 % zaměstnaných, ale jeho význam se během následujících let snížil a na konci roku 2007 pracovalo v hutnických a kovozpracujících společnostech pouze 5,0 % osob. Elektrotechnický průmysl se v roce 2003 umístil na třetím místě a v té době zaměstnával 4,9 % všech pracujících. Při posledním šetření to bylo již 6,9 % a elektrotechnický průmysl se stal druhým nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v kraji. Významnou pozici mělo v Jihomoravském kraji ještě v roce 2003 potravinářství, kde bylo zaměstnáno 3,9 % všech pracujících, avšak jeho význam postupně klesal a v roce 2007 činil 3,2 %, což bylo již méně než v případě chemického průmyslu (ten zahrnoval v roce 2003 pouze 2,9 % všech zaměstnanců). V rámci sekundéru mírně vzrostl ve sledovaném období i význam stavebnictví. Většina odvětví terciéru svůj vliv na zaměstnanost v kraji zvýšila. Pouze tři odvětví – doprava a spoje, pohostinství a ubytování a také školství – svůj podíl na trhu práce v Jihomoravském kraji snížilo (v případě školství tato situace nastala i přesto, že za rok 2007 bylo šetřeno téměř o 100 organizací více než za rok 2003). Školství však přesto zůstalo v roce 2007 stále nejvýznamnějším zaměstnavatelem ze sektoru služeb. Nárůst významu ostatních odvětví terciéru nebyl tak dynamický jako v případě některých průmyslových odvětví. Nejvýrazněji vzrostl význam obchodu – ten v roce 2003 soustředil 6,8 % pracovníků kraje, o pět let později pak 8,1 %. Zhruba stejným způsobem se pro zaměstnanost kraje zvýšila role heterogenního odvětví „služby pro podniky“, veřejné správy a zdravotnictví, které i po pětiletém vývoji zůstalo druhým nedůležitějším odvětvím pro zaměstnanost v regionu. Na základě dotazníkových šetření lze analyzovat také změny na trhu práce v Jihomoravském kraji z hlediska vlastnické struktury subjektů a zaměstnanců v nich pracujících. Za pět let se snížil počet subjektů účastnících se průzkumu pouze v případě družstevního a státního sektoru a také subjektů ve smíšeném vlastnictví. Tab.43. Změna ve struktuře zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů účastnících se dotazníkového šetření k 31.12.2003 a 31.12.2007 Sektory a odvětví NH


Počet firem 2003

2007

Index 07/03

42,9 3,6 24,5 8,7 0,3 12,2 6,8 0,9

94 416 6 273 57 551 25 863 1 361 55 097 13 131 1 089

37,1 2,5 22,6 10,2 0,5 21,6 5,2 0,4

86,5 69,4 92,2 117,2 166,7 177,0 76,5 44,4

100,0 2 315 3 056 206 961 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, 2008

254 781

100,0

-

soukromé družstevní státní komunální sdružení, církví a polit. stran zahraniční mezinárodní smíšené

1 311 79 380 217 12 191 110 15

1 671 78 353 393 28 385 136 12

88 854 7 352 50 785 18 072 647 25 290 14 029 1 932

Význam pro celkovou zaměstnanost se zvýšil výrazně především v zahraničních společnostech – v roce 2003 byl jejich podíl pouze 12,2 %, tedy výrazně méně než v sektoru státním či soukromém českém, kdežto v roce 2007 to bylo již 21,6 %, tzn. pouze o něco méně

62

než ve státních organizacích. Na celkovém přírůstku počtu zaměstnaných mezi těmito dvěma šetřeními (o 47,8 tis.) se zahraniční společnosti podílely nadpoloviční většinou (29,8 tis. pracovníky). Výrazný nárůst významu vykázaly také organizace ve vlastnictví sdružení, církví a politických stran, neboť v roce 2003 bylo šetřením postiženo pouze 647 pracujících a v o pět let později 1 361, tedy téměř dvojnásobek, ale tento sektor se na celkové zaměstnanosti kraje stále podílí pouze minimálně. Posledním, který vykázal během sledovaného období zvýšení významu pro zaměstnanost, je sektor komunální, který v roce 2003 zaměstnával 8,7 % všech zaměstnaných, zatímco v roce 2007 již překročil hranici 10 %. Pro zaměstnanost kraje měly v roce 2003 největší význam organizace, které spadaly do velikostní kategorie 200 – 499 zaměstnanců a jejich význam v posledním šetření ještě vzrostl, a to nad hodnotu 20 %. Ještě zřetelnější byl nárůst významu společností zaměstnávajících více než 1000 pracovníků, ale nejpodstatnější nárůst byl zaznamenán v případě firem s méně než 20 pracovníky. Těch bylo při šetření v roce 2003 podchyceno pouze 252, zatímco v roce 2007 již 659. Malé firmy zaměstnávaly při prvním průzkumu pouze 1,6 % všech zúčastněných pracovníků, kdežto v roce 2007 to bylo 3,1 %. Tab.44. Změna ve struktuře zaměstnanosti podle velikosti ekonomických subjektů účastnících se dotazníkového šetření k 31.12.2003 a 31.12.2007 Sektory a odvětví NH


Počet firem 2003

14,6 12,3 19,6 16,9 18,7 16,3 1,6

42 150 28 386 51 294 43 367 40 756 40 911 7 917

16,5 11,1 20,1 17,0 16,0 16,1 3,1

2 315 3 056 206 961 100,0 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, 2008

254 781

100,0

nad 1000 500 – 999 200 – 499 100 – 199 50 – 99 20 – 49 méně než 20

14 37 135 253 569 1 055 252

2007 21 45 169 317 593 1 252 659

30 151 25 356 40 575 35 073 38 632 33 813 3 361

Index 07/03 113,0 90,2 102,6 100,6 85,6 98,8 193,8 -

Na základě dotazníkových šetření lze sledovat také změny ve struktuře zaměstnanosti podle vzdělání a podle odvětví ekonomiky. Zběžným pohledem na následující tabulku lze zaznamenat, že ve sledovaném období klesl podíl pracujících se základním vzděláním a také těch se středním vzděláním bez maturity, a to v případě všech sektorů ekonomiky. Vzrostl naopak podíl středoškoláků s maturitou a s výjimkou primárního sektoru také podíl vysokoškoláků. Na úrovni jednotlivých odvětví jsou tyto změny ještě markantnější. Existuje dokonce pět průmyslových odvětví, ve kterých se podíl osob s nejvýše základním vzděláním během posledních pěti let zvýšil, a to v papírenském a polygrafickém, chemickém, hutnickém a kovozpracujícím, strojírenském a mírně také v průmyslu elektrotechnickém. Tyto firmy především v posledních dvou letech z důvodu nedostatku volné pracovní síly, ale také vlivem charakteru své výroby (manipulace s automatickými linkami) přijímají do pracovního poměru i nekvalifikované pracovníky, pro které jsou schopni vytvořit školící systém. Podíl osob se středoškolským vzděláním bez maturity vzrostl ve sledovaném období u většiny odvětví průmyslu s výjimkou těžebního, sklářského průmyslu a průmyslu stavebních hmot, strojírenského a elektrotechnického průmyslu a rovněž v organizacích zabývajících se výrobou energií a vody mírně klesl.

63

Tab.45. Změna ve struktuře zaměstnanosti podle vzdělání a podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se dotazníkového šetření k 31.12.2003 a 31.12.2007 Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Sektory a odvětví NH

základním 2003

2007

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

vysokoškolským

2003

2003

2003

2007

2007

2007

I. sektor

12,0

11,7

60,8

58,4

20,7

23,7

6,5

6,2


9,7 10,1 4,6 15,5 19,6 20,3 7,8 9,9 9,3 7,8 6,5 8,5 11,2 4,4 7,3

9,5 10,1 3,1 11,7 16,4 18,3 13,0 11,8 9,0 9,7 9,0 8,6 8,9 4,2 6,0

52,7 52,0 48,4 50,1 57,4 55,1 40,9 45,7 59,7 55,9 52,2 49,7 56,5 38,5 56,5

51,0 50,5 43,0 54,3 57,7 57,4 41,7 48,4 54,7 56,7 48,1 46,7 57,7 35,8 53,9

28,4 29,1 30,8 29,1 19,5 19,4 39,4 32,9 23,9 27,9 31,1 31,6 27,2 38,5 24,6

29,6 29,9 30,6 28,4 21,3 20,0 36,7 29,6 28,1 26,8 31,9 33,1 25,9 40,7 27,5

9,2 8,8 16,2 5,3 3,5 5,2 11,9 11,5 7,1 8,4 10,2 10,2 5,0 18,6 11,6

9,9 9,5 23,3 5,7 4,6 4,3 8,6 10,2 8,2 6,7 11,1 11,6 7,6 19,3 12,7


7,3 6,5 17,0 8,2 0,5 10,3 2,2 5,5 8,9 12,0

6,0 7,4 11,1 8,3 0,9 6,7 1,7 4,0 7,3 8,5

24,8 43,2 38,5 48,9 1,8 22,6 9,3 13,0 17,9 31,3

23,9 39,9 47,7 51,3 3,1 23,6 7,9 12,7 14,5 29,1

40,8 42,8 40,7 36,5 70,2 33,9 59,4 24,7 55,6 39,1

41,6 42,9 37,3 34,9 70,7 32,0 57,3 24,5 57,6 41,4

27,1 7,5 3,8 6,4 27,5 33,2 29,1 56,8 17,6 17,6

28,6 9,8 3,8 5,5 25,3 37,7 33,1 58,8 20,5 21,0

7,7 37,9 36,6 34,8 8,5 celkem Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, 2008

35,8

18,8

19,9

Lišila se i struktura zaměstnanosti podle jednotlivých odvětvích z hlediska zaměstnanců se středoškolským vzděláním s maturitou. Šest průmyslových odvětvích počet zaměstnanců s maturitou snížilo a šest odvětví zvýšilo. Nejvýraznější byl pokles v odvětví papírenského a polygrafického průmyslu (z 39,4 % na 36,7 %) a chemického průmyslu (z 32,9 na 29,6 %). Celkem čtyři průmyslová odvětví snížila během posledních pěti let také poměr vysokoškoláků ke všem ostatním zaměstnancům. Jednalo se o průmysl dřevozpracující, papírenský a polygrafický, chemický a také hutnický s kovozpracující. Ostatní průmyslová odvětví podíl vysokoškoláků ze všech zaměstnanců zvýšila, nejvíce těžební průmysl, což odpovídá o vývoji těžby v Jihomoravském kraji, kdy se snižuje počet pracovníků vykonávajících přímo těžbu nerostných surovin a roste počet řídících pracovníků těžebních organizací. Zvýšil se podíl vysokoškoláků v organizacích, které se zabývají strojírenským a elektrotechnickým průmyslem, což je důsledkem toho, že firmy spadajících do tohoto odvětví, které jsou zároveň v rukou zahraničního vlastníka, umísťují do svých provozů, především v případě krajského města Brna, také výzkumná a vývojová pracoviště.

64

V terciéru se v úhrnu snížil podíl pracovníků se základním a středním vzděláním bez maturity a zvýšil se podíl těch, které dosáhly minimálně středoškolského vzdělání s maturitou. Přesto ve třech odvětvích vzrostl podíl pracovníků s nejvýše základním vzděláním, a to v odvětví obchodu, dopravy a spojů a peněžnictví a pojišťovnictví, které je však zároveň odvětvím, které zaměstnává stabilně nejméně pracovníků se základním vzděláním (v roce 2003 to bylo 0,5 %, v roce 2007 pak 0,9 %). Nejvýraznější pokles osob bez vzdělání zaznamenalo odvětví služeb pro podniky a také ostatní služby, ale především pohostinství a ubytování, které v roce 2003 uvedlo, že 17,0 % všech svých zaměstnanců má nejvýše základní vzdělání, což bylo nejvíce ze všech odvětvích terciéru, zatímco v roce 2007 to bylo 11,1 %, i když prvenství v zaměstnávání nekvalifikovaných pracovníků tomuto odvětví zůstalo. Z výsledků dotazníkového šetření je rovněž zřejmý určitý nový prvek působící na trhu práce, který nebyl v Jihomoravském kraji před pěti lety ještě příliš rozšířen, a to činnost personálních agentur. V době, kdy nezaměstnanost v Jihomoravském kraji vrcholila (období 2002 – 2004), vznikaly spíše personální agentury, které pomáhaly hledat práci nezaměstnaným, ale pouze sporadicky využívaly jejich služeb zaměstnavatelé hledající pracovníky. V souvislosti s ekonomickým růstem a rozvojem strategických služeb v regionu, které byly často zaměřeny na outsourcing pro klienty z různých evropských i mimoevropských zemí, však začal na trhu lidských zdrojů vzrůstat také vliv personálních agentur, které pro jiné společnosti hledají zaměstnance „na míru“, a to i občany cizích zemí. Pro analýzu trhu práce jsou personální agentury spíše problémem, a to jednak proto, že úřady práce využívají při hledání zaměstnanců pro svoje klienty, ale při dotazníkovém šetření nespolupracují, a také proto, že si nevedou o svých zaměstnancích údaje potřebné pro analýzu zaměstnanosti (struktura podle vzdělání, KZAM). Jihomoravský kraj je již několik let velmi atraktivním regionem pro zahraniční společnosti. Významným trendem posledních let byl nárůst významu strategických služeb, tedy služeb s mezinárodním zaměřením, s vysokou přidanou hodnotu, podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, odborných řešitelských centrech, centrech sdílených služeb, centrech zákaznické podpory a ústředí nadnárodních firem.

65

Seznam používaných zkratek abs. – absolutně CRR MU – Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EHP – Evropský hospodářský prostor EU – Evropská unie IČO – identifikační číslo organizace JMK – Jihomoravský kraj KZAM – kategorie zaměstnání KZAM-R – viz. KZAM MN – míra nezaměstnanosti NH – národní hospodářství OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností OZP – osoby se zdravotním postižením SR – Slovenská republika SSZ MPSV ČR – Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky SŠ – střední škola ÚP – úřad práce VPM – volná pracovní místa VŠPS – výběrové šetření pracovních sil VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Prameny Analýza stavu a vývoje na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007, Úřad práce Brnoměsto. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 2, VUPSV, 2008. Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ, 2005. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa 2003 - 2007, MPSV ČR, 2004 – 2008. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2003 - 2007, ČSÚ 2004 – 2008. Palcrová, Šárka – Toušek, Václav: Data z VŠPS a jejich využitelnost v regionálněgeografickém výzkumu

66

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Recommend Documents