Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji Na základě výsledků přijímacího řízení ke studiu na střední školy a dosahovaných studijních výsledků žáků ZŠ je nutno konstatovat, že školský vzdělávací systém v počátečním vzdělávání, tj. základní a střední školy, je deformovaný. Ze ZŠ odchází na víceletá gymnázia vysoké procento žáků (v některých ZŠ 10 – 20% žáků ze třídy). Tím odchází tzv. „tahouni“ a úroveň absolventů ZŠ prudce klesla dolů. Na víceletých gymnáziích je značný počet žáků, kteří nepatří k mimořádně nadaným, a tím úroveň víceletých gymnázií neodpovídá záměru, pro který byla zřízena a zařazena do školského systému vzdělávání. Navíc dochází k neodůvodněné segregaci části populace a porušování práva na rovný přístup ke vzdělání. Trvale klesající počet populace v Jihomoravském kraji a nedořešená optimalizace SŠ vede k tomu, že narůstá procento žáků na gymnáziích vůči celkovému počtu žáků v ročnících. Systém přijímacího řízení vede k tomu, že jsou naplňovány kapacity gymnázií a SPŠ a to za každou cenu, kdy jsou přijímáni i žáci, kteří nemají studijní předpoklady. Gymnázia přijímají žáky s 1 nebo 2 dostatečnými na ZŠ, SPŠ prokazatelným způsobem přijímají žáky se 3 až 4 dostatečnými na konci vzdělávání na ZŠ. Tuto situaci umožňuje současný systém přijímacího řízení a volné kapacity na gymnáziích a SPŠ v Jihomoravském kraji. O maturitní obory SOU a učební obory (řemesla) klesl na veřejnosti výrazným způsobem zájem, neboť rodiče říkají: „Proč bychom toho nevyužili, když tu možnost máme, i když víme, že naše dítě není studijní typ.“ Gymnázia a SPŠ pak přizpůsobují požadavky těmto slabým žákům za každou cenu, neboť takto je nastaven systém financování SŠ. Návrh řešení problému základního a středního školství v Jihomoravském kraji: 1) Počet tříd víceletých gymnázií omezit na 5% populace (ze statistických hledisek jsou v populaci cca 3% mimořádně nadaných dětí) – jak víceletá gymnázia zřizovaná krajem, tak soukromá a církevní. 2)
Optimalizaci SŠ provést v celé linii a to jak u gymnázií, tak u SPŠ a ostatních SŠ. Dosud se optimalizace týkala převážně ISŠ a SOU. Výsledky přijímacího řízení ukazují, že se musí týkat i gymnázií a SPŠ. V zemích Evropské Unie jde cestou gymnaziálního vzdělávání max. 25% populace, ostatní jdou cestou odborného vzdělávání. Proč tomu má být u nás jinak, když jsme členy EU? Zrušit na všech SŠ obor Lyceum ve všech zaměřeních – tento obor ve své podstatě nahrazuje gymnázium a je o něj výrazně menší zájem veřejnosti. Při dalším poklesu počtu žáků ze ZŠ nepřipustit, aby procentuálně narůstal počet žáků na gymnáziích nad hodnotu danou koncepcí JMK.
3)
Snížit kapacity SŠ tak, aby nepřevýšily počet dětí, které se v Jihomoravském kraji narodily v roce, kdy nastal tzv. „porodní boom“. Tyto děti přijdou na SŠ za 13 – 15 let a od minulého roku 2010 porodnost opět klesá. Lze tak zajistit žáky i do řemeslných oborů či jiných oborů, které podnikatelská sféra potřebuje, ale současný vzdělávací systém nezajišťuje (např. více než 10 let nevyšel ani jeden absolvent byť maturitního oboru slévárenství). O řadě řemeslných oborech ani nemluvě. Příkladem by pro politiky JMK mohl být systém vzdělávání v kantonálním Švýcarsku – vychází-li ze ZŠ např. 10 tisíc žáků, je rozepsáno na SŠ celkem 10.500 míst. Jak uvádí sami poslanci kantonu Bern, jedná se jinak o nehospodárné, neúčelné a neefektivní hospodaření se státními prostředky a měly by se tím zabývat orgány činné v trestním řízení. V JMK jsme zapomněli na to, že za státní peníze máme připravovat absolventy SŠ na povolání, která potřebuje trh práce.
4)
Optimalizací sítě SŠ v JMK přizpůsobit strukturu středních škol struktuře průmyslu, obchodu a služeb v regionu. Do procesu optimalizace sítě SŠ a struktury oborů vzdělání zapojit úřady práce, komory, cechy a další sociální partnery. Omezit vliv „lobistů“ při prosazování lokálních a osobních zájmů nad zájmy okresů a kraje.
5)
Minimální počet žáků školy omezit pouze v závislosti na její schopnosti financování podle stanoveného hraničního koeficientu k normativu přímých a provozních výdajů pro dané obory s větší specializací. Některé školy byly postaveny na menší kapacitu a mohou žít efektivně i při nižších počtech žáků, pokud však jejich třídy budou přijatelně naplněny jednooborově, výjimečně dvěma obory.
6)
Realizovat citlivě oborovou optimalizaci SŠ. Je však nutné pro mimobrněnské školy brát v úvahu jiný charakter oborové struktury než ve velkých centrech jako je Brno. Na okresních školách pro udržení efektivního naplnění nemůže být pouze jediný obor, musí zde být určitá struktura. Jedním oborem se mimobrněnská škola nenaplní.
7)
Zahájit přípravy na sjednocení přijímacího řízení odpovídající vzdělávací úrovni jednotlivých typů středních škol, včetně změn v organizaci přijímacího řízení. Výstupní testy v 9 třídách ZŠ mohou být základem pro přijímací řízení na SŠ.
8)
Nepřipustit, aby soukromé školy i nadále zvyšovaly své kapacity.
Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji – příloha
Název organizace
Příjmení a jméno
Podpis
Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji – příloha
Název organizace
Příjmení a jméno
Podpis
Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji – příloha
Název organizace
Příjmení a jméno
Podpis
Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji – příloha
Název organizace
Příjmení a jméno
Podpis
Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji – příloha
Název organizace
Příjmení a jméno
Podpis
Stanovisko k systému počátečního vzdělávání v Jihomoravském kraji – příloha
Název organizace
Příjmení a jméno
Podpis
