Nadnárodní iniciativy mládeže v programu Erasmus+ mládež

Nadnárodní iniciativy mládeže v programu Erasmus+ mládež

Nadnárodní iniciativy mládeže v programu Erasmus+ mládež Vydává: Dům zahraniční spolupráce, 2015 Zpracoval tým: Tereza Keslová, Klára Berg a kolektiv. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Spolufinancováno z programu Evropské unie Erasmus+ a z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Obsah

/03/ /28/strana

kapitola

Program Erasmus+ mládež a neformální vzdělávání

/01/ /10/strana

kapitola

Rozhovor s iniciátorkou projektu „Zahrádky bez hranic/Ogródki bez granic“

Co je neformální vzdělávání? /13/ Jak funguje neformální vzdělávání v programu Erasmus+ mládež? /16/ Co patří do jednotlivých Klíčových akcí programu Erasmus+ mládež? /16/

/02/ /18/strana

kapitola

kapitola

/00/ /4/strana

Priority /21/

Úvod Co si představit pod pojmem „Nadnárodní iniciativy mládeže”? Studentský projekt inkFilm /6/ Příležitost pro mini iniciativy projektu SAD /8/

2

Klíčová akce 2 a Nadnárodní iniciativy mládeže Nadnárodní iniciativy mládeže /22/ Jaké jsou základní prvky projektů Nadnárodních iniciativ? /23/ Kdo může projekty realizovat? /24/

/04/ /36/strana

kapitola

Projektový cyklus Příprava projektu /39/ Realizace projektu /49/ Hodnocení projektu /54/

Co je to neformální skupina? /25/ Rozpočet jako strašák? Co všechno si můžeme zaplatit? /26/ Co všechno můžete a nemůžete hradit z rozpočtu na projekt Nadnárodních iniciativ mládeže? /27/ 3

00

Úvod Publikaci, kterou právě držíte v rukou, jsme připravili s cílem ukázat mladým lidem, že vést projekt Nadnárodní iniciativy mládeže programu Erasmus+ zvládne každý mladý člověk s odhodláním učit se. Tato publikace vás provede pravidly programu Erasmus+ mládež, připraví vás na realizaci vlastní Nadnárodní iniciativy a nabídne vám zkušenosti koordinátorů již uskutečněných projektů. Poskytne vám užitečné rady a tipy, jak z nápadu vypěstovat vlastní projekt, jak se poprat s grantovou žádostí, na co si dát pozor při realizaci projektu a seznámí vás s inspirativními příklady Nadnárodních iniciativ mladých lidí. 4

Tato publikace vám poskytne užitečné rady a tipy, jak z nápadu vypěstovat vlastní projekt...

Co si představit pod pojmem „Nadnárodní iniciativy mládeže”? Studentský projekt inkFilm

Expozice v rámci projektu inkFilm >

Studentům filmových studií na Filozofické fakultě UK chybělo muzeum kinematografie. Jejich odhodlání filmové muzeum otevřít se setkalo s ochotou Musea Montanelli, které jim na pět měsíců poskytlo prostory pro první expozici. Interaktivní výstava dala návštěvníkům náhled do historie českého filmu a zároveň ukázala, jak by celé muzeum mohlo jednou vypadat. Následná spolupráce se zahraničními univerzitami z Německa, Velké Británie a Polska dala vzniknout projektu inkFilm. Díky programu nadnárodních iniciativ získaly iniciátorky projektu prostředky na výměnu zkušeností se studenty z těchto zahraničních vysokých škol. Během osobních setkání v mezinárodní skupině naplánovaly společné výstavy a do budoucna by chtěly otevřít společnou výstavu v Praze. “Kdybychom si mysleli, že to k ničemu nebude, tak bychom se do tak odvážného a velkého projektu nepouštěly,” říkají autorky projektu Terezie Křížkovská a Adéla Mrázová. V tuto chvíli iniciativa nadále pokračuje hledáním stálých prostor pro novou, rozšířenou výstavu o českém filmu. 6

Příležitost pro mini iniciativy projektu SAD

8

Prezentace projektů probíhá před komisí města...

Projekt organizace Petrklíč podpořený z programu Erasmus+ mládež a nazvaný SAD vyrostl u česko-polského pohraničí na síťování (S), aktivnosti (A) a dialogu (D). Podporuje iniciativy mladých lidí ve věku 13 až 30 let a pomáhá jim tak realizovat nápady na oživení a zlepšení jejich prostředí.

na víkendový pobyt, kde můžou svůj nápad lépe rozpracovat. Na víkendovém pobytu pomohou zkušení lektoři mladým lidem nejen se samotnou přípravou projektu, ale i s jeho prezentací. Prezentace projektů probíhá před komisí města, kterou tvoří zástupci politiků, úředníků, pracovníků s mládeží i samotná mládež. Podpořeným nápadem již bylo například vybudování komunitní zahrady, projekt na ubytování zahraničních stážistů u středoškoláků a projekt “Mobilobraní” zaměřený na sběr starých telefonů.

Své nápady mohou aktivní mladí lidé registrovat na webu http://sad.jecool.net. Nápady se dostanou na stůl koordinátora, který telefonicky nápad prokonzultuje s mladým člověkem, který s nimi nápad telefonicky zkonzultuje. Následně jsou pozváni

Větve mládežnických iniciativ sahají až k místním politikům, kteří tak mohou při svém rozhodování zvážit pohledy mladých lidí. Díky osobním kontaktům s mladými jsou komunální politici motivovaní inovovat práci s mládeží ve městech. Propojení mládeže a politiků umožňují také mládežnické rady. Projekt realizuje Petrklíč help v partnerství s polskými organizacemi Nadace LAJA a Přeshraniční dobrovolnické centrum za partnerství 4 měst (Český Těšín, Karviná, Cieszyn a JASTRZĘBIE-ZDRÓJ).

9

A

?

01

Program Erasmus+ mládež a neformální vzdělávání Program Erasmus+ je vzdělávacím programem Evropské komise, který se zaměřuje na oblast vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v období 2014–2020. V České republice program administruje Dům zahraniční spolupráce. Podívejme se ale blíže na oblast mládeže, která nás v této brožuře bude nejvíce zajímat.

10

©

‰

n | dg

v s z +

Vytvořeno s cílem motivace mladých lidí k aktivnímu přístupu, zapojení do společnosti a odstraňování bariér.

Co je neformální vzdělávání?

Program Erasmus+ mládež navazuje na předchozí program Mládež v akci (2007–2013) a stejně jako on se soustředí na profesionální rozvoj pracovníků s mládeží a práci s mládeží obecně. Byl vytvořen s cílem motivovat mladé lidi k aktivnímu přístupu, zapojení do společnosti a odstraňování bariér. Metodou k dosažení těchto cílů je neformální vzdělávání.

12

... neformální vzdělávání neznamená chaos.

Neformální vzdělávání probíhá mimo rámec formálního, školského vzdělávacího systému. To ale neznamená, že by se jednalo o chaotické, náhodné aktivity – nemůžeme tedy všechny mimoškolní aktivity nazvat neformálním vzděláváním. I neformální vzdělávání totiž má svou organizaci a mělo by uceleně směřovat k rozvoji určitých dovedností, postojů a kompetencí mladých lidí. Neformální vzdělávací proces musí být plánovaný a vést k předem definovanému vzdělávacímu cíli. Na druhou stranu metody neformálního vzdělávání můžou být využívány i na školách.

13

Jak tedy rozpoznat neformální vzdělávání?

Neformální vzdělání je hlavním principem Nadnárodních iniciativ mládeže, protože prostřednictvím realizace vlastního projektu se vlastně vzděláváme!

Pro neformální vzdělávání můžeme vymezit určité charakteristické prvky, podle kterých se nám již nebude plést s formálním. Pokud tedy budete chystat projekt zaměřený na oblast neformálního vzdělávání, snažte se držet těchto principů:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

dobrovolnost

přístupnost každému

zaměření na ty, kdo se učí, a s jejich aktivní účastí

zahrnutí jak individuálního učení, tak učení se ve skupině a od skupiny

zaměření na osvojování dovedností pro život a přípravu na aktivní občanství

celostní přístup – zahrnuje znalosti, dovednosti a postoje a rozvíjí člověka jako celou osobnost včetně jeho emocí a hodnot

učení založené na zkušenosti a činnosti

rozdělení procesu učení do konkrétních/ postupných kroků, které jsou stejně důležité jako samotný výsledek učení

učení vycházející z potřeb účastníků

... žádná povinná školní docházka

... bez rozdílů ... žádná „nuda“ v lavici

... učím se od ostatních 14

... učím se to, co budu v životě potřebovat

... respektuju ostatní

... nejlepším učitelem je život

... jdu na to svým tempem

... nejlépe se učím to, co mě zajímá

15

Jak funguje neformální vzdělávání v programu Erasmus+ mládež?

Co patří do jednotlivých Klíčových akcí programu Erasmus+ mládež? Klíčová akce 2

Oblast mládeže v programu Erasmus+ spojuje právě neformální vzdělávání, a to ve všech jeho částech (tzv. klíčových akcích). Struktura celého programu Erasmus+ mládež je postavena na třech klíčových akcích. Klíčová akce 1 v sobě zahrnuje projekty zahraničních Mobilit mládeže, pracovníků s mládeží a Evropskou dobrovolnou službu. Projekty z Klíčové akce 2 se věnují Strategickým partnerstvím a Nadnárodním iniciativám mládeže. V Klíčové akci 3 zase dostávají mladí lidé příležitost vyjádřit své názory skrz Strukturovaný dialog či simulaci jednání politických institucí. Vyjma Klíčové akce 3, která jako jediná povoluje žádat o čistě národní projekty, jsou všechny ostatní akce postaveny na mezinárodní spolupráci.

16

V rámci programu Erasmus+ mládež můžete v KA2 najít dva typy projektů, které administruje česká Národní agentura.

Klíčová akce 1 Do Klíčové akce 1 patří projekty Mobilit rozdělené do tří typů:

1.

Mobility mladých lidí – tento typ projektu nabízí mladým lidem z různých zemí příležitost setkat se na 5 až 21 dní a věnovat se tématu, které je zajímá, na základě předem připraveného programu.

2.

Mobility pracovníků s mládeží – nabízí příležitost k profesnímu rozvoji pracovníků s mládeží; můžou mít podobu stínování v partnerské organizaci, účasti na semináři, workshopu či konferenci, atd.

3.

Evropská dobrovolná služba – umožňuje mladým lidem přijmout až na 1 rok pozici dobrovolníka v zahraniční organizaci, kde se pak podílejí na její každodenní činnosti a přispívají tak jejímu i svému osobnímu rozvoji.

1.

2.

Strategická partnerství za účelem vzájemné výměny postupů a dobré praxe – projekty zaměřené zejména na výměnu dobré praxe. O tento typ projektů mohou žadatelé žádat v prvním a posledním výběrovém kole (termíny se mohou měnit v rámci výzev). Strategická partnerství pro podporu a rozvoj inovací – projekty zaměřené na inovaci a zkvalitnění systému vzdělávání pomocí zásadních výstupů, které jsou v rámci projektu vytvářeny. O tento typ projektů se dá žádat v druhém výběrovém kole (termíny se mohou měnit v rámci výzev). V rámci obou typů Strategických partnerství se dá žádat i o projekty Nadnárodních iniciativ mládeže, které jsou v rámci Klíčové akce 2 tak trochu skrytou možností.

Jedná se o menší projekty pro mladé lidi k uskutečnění jejich vlastních nápadů. Nepředpokládá se čerpání speciálního rozpočtu na vytvoření zásadních výstupů. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláštní typ projektů, je možné o něj zažádat ve všech třech výběrových kolech.

Klíčová akce 3 Patří sem projekty Strukturovaného dialogu, které mají podobu setkání a diskuzí mladých lidí a osob s rozhodovací pravomocí v oblasti politiky mládeže. Při těchto setkáních mohou mladí lidé s politiky diskutovat podle zásad strukturovaného dialogu na témata, která se jich týkají, a naučit se tak vyjádřit svůj vlastní, ucelený názor. Podstatné je, že tyto debaty musí být apolitické, tedy nesmí být ve prospěch žádné konkrétní politické strany, a mladí lidé musí být zapojeni do příprav a realizace projektu. 17

02

Klíčová akce 2 a Nadnárodní iniciativy mládeže V této části se již budeme soustředit na projekty Nadnárodních iniciativ mládeže. Pro správné pochopení toho, jak tyto projekty fungují, je nutné věnovat se trochu podrobněji celé Klíčové akci 2 a jednotlivým typům projektů, které nabízí. Vzhledem k tomu, že jsou Nadnárodní iniciativy mládeže zařazeny do skupiny projektů Strategických partnerství, platí pro ně stejná pravidla, a to jak obsahová, tak i finanční. Jsou však mezi nimi zásadní rozdíly, které v následující kapitole zmíníme.

18

Stačí mít nápad, pár šikovných vrstevníků kolem sebe a chuť se do toho pustit.

Priority Projekty Strategických partnerství určené pro výměnu dobré praxe a rozvoj inovací rozhodně nejsou tak jednoduché jako projekty KA1. Kladou větší nároky na provozní a finanční kapacitu zapojených organizací, organizaci práce i dlouhodobou vizi a měly by se do nich pouštět jen organizace, které jsou ochotny projekt dovést do konce. Projekt se totiž může protáhnout až na tři roky. Jste připraveni věnovat jedné záležitosti i tři roky svého života? Dobrá zpráva pro vás je, že KA2 v sobě také ukrývá typ projektu, který je jako dělaný pro mladé lidi. Jsou to Nadnárodní iniciativy mládeže, kterým je věnována tato brožura. Zatímco v minulých letech byly v Programové příručce pro žadatele v programu Erasmus+ velmi dovedně skryté, nyní jsou již součástí hlavní kapitoly.

20

Jednou z věcí, se kterou byste se měli před začátkem plánování projektu seznámit, jsou priority programu Erasmus+. Evropská komise je každý rok upravuje podle toho, jaká je aktuální situace nejen v oblasti vzdělávání, ale také v Evropě samotné. Priority jsou dvojího druhu – tzv. průřezové, které platí pro všechny sektory programu Erasmus+, a specifické – ty se liší sektor od sektoru a odpovídají tomu, co se v daném sektoru řeší a jakým problémům musí cílová skupina čelit. Podmínkou pro podání projektu Klíčové akce 2 v jakémkoli sektoru je, aby daný projekt naplňoval alespoň jednu průřezovou nebo jednu specifickou prioritu. Mezi prioritami bývají témata jako inkluze, participace mladých lidí nebo propagace podnikatelských dovedností mladých lidí.

Projekt má naplňovat alespoň jednu průřezovou nebo jednu specifickou prioritu.

Soupis všech priorit můžete nalézt v aktuální verzi Příručky pro žadatele na začátku kapitoly o Klíčové akci 2.

21

Nadnárodní iniciativy mládeže Projekty Nadnárodních iniciativ mládeže jsou pro vás jak dělané. Dávají vám příležitost k realizaci vlastního projektu, tedy abyste ho sami naplánovali, provedli i vyhodnotili. Nepotřebujete k tomu žádné zástupce, učitele, pověřené osoby či organizace. Stačí mít nápad, pár šikovných vrstevníků kolem sebe a chuť se do toho pustit. Můžete si vyzkoušet řídit projekt na vlastní kůži se vším, co k tomu patří, tedy i s odpovědností. Projekty Nadnárodních iniciativ mládeže mohou mít různou podobu – kulturní události jako jsou divadelní představení, výstavy, vystoupení, koncerty, street akce, komunitní zahrady, projekty na nastartování sociálního podniku, prostě cokoli vás napadne. Zkuste se zamyslet, co vaší komunitě schází? Jak byste vylepšili své okolí? Jak pomoci ostatním?

22

Můžete si vyzkoušet řídit projekt na vlastní kůži se vším, co k tomu patří, tedy i s odpovědností.

Jaké jsou základní prvky projektů Nadnárodních iniciativ? Projekty Nadnárodních iniciativ jsou určeny především neformálním skupinám mladých lidí*.

Cílem je pomáhat v rozvoji podnikatelských dovedností mladých lidí, prostřednictvím samotné realizace projektu.

Dopad projektů Nadnárodních iniciativ směřuje “dovnitř”, na samotné mladé lidi, kteří ho uskutečnili, a také na místní komunitu, která z něj může těžit užitek. Cílem je pomáhat v rozvoji podnikatelských dovedností mladých lidí prostřednictvím samotné realizace projektu. Není tedy potřeba dosáhnout hmotného „výstupu“ projektu, výstupem jste přeci vy! Ačkoli pokud je výstup hlavním cílem projektu (např. výstava, sociální podnik apod.), je možné jej do projektu zařadit. V tom případě by na něj ale žadatelé neměli čerpat prostředky ze speciální rozpočtové kategorie, ale měli by být schopni pokrýt náklady ze základního rozpočtu. * Neformální skupina mladých lidí – min. 4 mladí lidé od 13 do 30 let a jedna osoba starší 18, která má roli mládežnického lídra a je za projekt zodpovědná. Více také na straně 25. 23

RANA 23

Kdo může projekty realizovat? Projekty Nadnárodních iniciativ mládeže jsou určeny hlavně mladým lidem ve věku 13–30 let, kteří by měli být těmi hlavními realizátory, hybateli celého projektu a osobami, které jsou zodpovědné za to, že se projekt dotáhne až do konce. Je ale jasné, že tolik zodpovědnosti najednou může být zpočátku těžko stravitelné sousto, v tomto případě můžou mladí lidé využít podporu kouče, kterým může být mládežnický vedoucí, učitel či kdokoli se zkušeností s vedením projektu. Tento kouč pak zastává roli „tichého společníka“, na kterého se může skupina mladých obrátit při řešení nějakého problému s žádostí o radu či podporu. Rada či nezaujatý pohled někoho, kdo ví, co všechno se za jedním projektem skrývá, vám může často ukázat cestu či vás přivést na nové řešení, které by vás předtím nenapadlo. Ale pozor, kouč tu není od toho, aby za vás váš projekt vedl, jeho role je čistě poradní a podpůrná! 24

Co je to neformální skupina? Protože program Erasmus+ mládež chce podpořit všechny mladé lidi bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy nějaké organizace, můžou v rámci projektů Nadnárodních iniciativ mládeže žádat o projekt i tzv. neformální skupiny mladých lidí.

Neformální skupina mládeže je jednoduše parta mladých lidí, která nepatří do žádné organizace a spojuje je podobný zájem. Můžou to být vaši kamarádi ze školy, ze sousedství, ze stejného města, z kavárny či hospody. Taková skupina se pak v účastnickém portále registruje na číslo občanského průkazu jednoho z nich, který tím na sebe bere tu největší odpovědnost.

25

Rozpočet jako strašák? Co všechno si můžeme zaplatit? O tom, co všechno můžete v rámci takového projektu podniknout, vypovídá nastavení rozpočtu. Opět platí, že stejná pravidla pro rozpočet se týkají jak projektů Strategických partnerství, tak Nadnárodních iniciativ mládeže. Rozpočet je postavený na paušálních částkách, takže je daleko snadnější dát ho dohromady. Vše za vás vyřeší žádost sama, vy nemusíte nic propočítávat a jen přidáváte počet dní, účastníků a aktivit. Pro zjednodušení si můžeme celý rozpočet rozdělit do dvou kategorií – na základní a nadstandardní. Projekty Nadnárodních iniciativ mládeže by se měly pohybovat v základních kategoriích. Ty nadstandardní jsou určeny pro projekty Strategických partnerství. Není to proto, že bychom vám chtěli něco upírat, ale již ze samotné podstaty obou projektů si můžete udělat představu o tom, že každý míří někam zcela jinam. A tomu by měla odpovídat i výše rozpočtu, kterou požadujete.

26

Co všechno můžete a nemůžete hradit z rozpočtu na projekt Nadnárodních iniciativ mládeže? Chcete svým projektem změnit něco zásadního v systému práce s mládeží? Pak je jasné, že na to potřebujete více finančních prostředků.

Z rozpočtu projektů Nadnárodních iniciativ mládeže můžete hradit řadu věcí. Samotný rozpočet je rozdělen na několik kategorií podle toho, na co dané částky budete potřebovat, a zároveň je poměrně flexibilní a můžete ho (v rámci pravidel) přizpůsobit svým potřebám.

Chcete si s kamarády vyzkoušet, jak to s takovým projektem vlastně funguje, a dát zabrat vlastní kreativitě, ale nemáte v plánu tímto projektem udělat díru do světa? Dobrá, vaše požadavky jsou mnohem skromnější a nepotřebujete nějaké závratné sumy peněz.

Finance lze použít třeba na úhradu pronájmu prostor, kde budete váš projekt chystat nebo realizovat, materiálů na výstupy, propagaci a zviditelnění projektu, schůzky realizačního týmu, zapojení lidí se zdravotními obtížemi do projektu, vybavení, které je nezbytné pro jeho úspěch, externí firmy či osoby, které vám mohou zajistit různé služby typu překlad, tisk, facilitaci akcí, atd.

Finance lze použít třeba na úhradu pronájmu prostor, kde budete váš projekt chystat nebo realizovat...

Z rozpočtu ovšem nemůžete hradit např. kurzové ztráty, bankovní poplatky, nové auto, prostě výdaje, které nesouvisí přímo s projektem.

27

03

Rozhovor s iniciátorkou projektu „Zahrádky bez hranic/Ogródki bez granic“ S Hankou Pietrovou jsme se potkali v M klubu v knihovně v Třinci, kde pomáhá mladým lidem nejen s jejich vztahem ke knihám, ale i se smysluplným naplněním volného času skrze diskuze, sbírky a setkání, které v M klubu pořádá. Hanka nás provedla sítí těšínských podniků a nechala nás nahlédnout pod povrch Nadnárodní iniciativy mládeže Zahrádky bez hranic/ Ogródki bez granic, které se v Českém Těšíně a polskem Cieszynie věnovala.

28

Realizace projektu „Zahrádky bez hranic/Ogródki bez granic“ >

Neměla jsem žádné zkušenosti se psaním projektu, jen možnost učit se od zkušenějších lidí kolem mě...

29

Ekologické experimenty v česko-polském pohraničí, to je moje. To, zda mne k tomu předurčilo povědomí o současném způsobu zemědělské výroby a zpracování, nebo nehynoucí láska k pestrosti druhů a ochraně přírody, se můžeme jen dohadovat. Určitě to však poznamenalo mé okolí a komunitu, kterou jsem díky této potřebě proměny Těšína a Cieszyna nalezla.

Hana Pietrová

30

● Povyprávěj nám svůj příběh. Jak ses ke komunitním zahrádkám dostala? Na začátek mám nejhezčí vzpomínky, protože naše komunitní zahrady začaly přesně tak, jak by iniciativy mládeže začínat měly. Já jsem se v roce 2012 vrátila z Berlína do Českého Těšína. Tou dobou jsme se potkávali s aktivnější skupinkou lidí z Těšína různě po hospodách. Můj nejlepší kamarád z Brna tehdy přišel s nápadem, že bychom mohli založit komunitní zahradu. Našim ideálem se stala její ekologická a udržitelná podoba. No a v zimních měsících jsme se pustili do hledání prostoru. Na facebooku jsme založili skupinu Akční skupina KoZa Český Těšín. Souběžně vznikla v Těšíně iniciativa kreativní recyklace. Začali jsme přemýšlet nad tím, co všechno z použitých materiálů bychom mohli do zahrady zakomponovat. Já jsem se navíc inspirovala Zahradou v pytli, brněnským projektem (http://www.zahradavpytli.cz/), a byla jsem hodně v kontaktu s KoKoZa (komunitní kompost a zahrada http://www.kokoza.cz/).

● Kdy nápad na komunitní zahrádkaření přešel v Nadnárodní iniciativu?

Původně jsme chtěli vytvořit zahradu jen pro sebe. Když jsem se ale pustila do Evropské dobrovolné služby v polské nadaci Laja v Cieszynie, začala jsem hodně pracovat s místní mládeží. Docvaklo mi, že komunitní zahrada by byla super místem, kde bychom se mohli s mladými lidmi scházet. Na podzim 2012 jsme si našli v Kaprálově mlýně workshop, kde jsem přihlásila Petru, která se mnou byla taky na Evropské dobrovolné službě. Na mě a Petře pak celý ten projekt byl. No a na podzim jsem celý projekt napsala. Říkám si, zkusím to. Uděláme jednu zahradu v polském Cieszynie a jednu v Českém. Neměla jsem žádné zkušenosti se psaním projektu, jen možnost učit se od zkušenějších lidí kolem mě, kterým už nějaké grantové žádosti schválili.

● Jak ses vlastně dozvěděla o tom, že existuje program, který grantově podporuje Nadnárodní iniciativy? Já si myslím, že to bylo díky karvinskému projektu Cesta k městu (http://www.cestakmestu.cz/), kde mohli mladí lidé podávat žádosti o granty na své vlastní iniciativy. A já jsem se dozvěděla, že je možné přes Mládež v akci zažádat přímo o svou vlastní iniciativu. Byla jsem tehdy v období, 31

kdy jsem nalapala spoustu kontaktů a inspirací. Účastnila jsem se totiž různých projektů programu Mládež v akci.

● Co se dělo pak, když vám projekt schválili? Projekt jsme naplánovali na jeden rok. Museli jsme najít prostory, to byla docela fuška, hlavně v Českém Těšíně. Díky nadaci Laja jsme prostor v Cieszynie měli. K dispozici nám dali parkovací prostor na zámeckém vrchu. Líbil se jim nápad odstranit parkoviště a nahradit ho komunitní zahradou. Samozřejmě že jsme museli mít jasnou vizi a přistupovat k partnerství se zámkem velice profesionálně, dodat nákresy a několikrát vysvětlit, co to komunitní zahrady jsou a na co jsou dobré. Horší to ale bylo v Českém Těšíně. Přála jsem si, aby byla zahrada někde v oblasti sídliště, v blízkosti lidí, kteří opravdu nemají možnost mít zahradu. Lidí, kteří nemají prostor ani na balkóně, a ocenili by, kdyby si mohli vybudovat svůj záhonek. Nakonec jsem musela slevit ze svých požadavků a založit komunitní zahradu na pozemku Domu dětí a mládeže Českého Těšína. Ten byl oplocený, ale zato blízko sídliště, kde jsem vyrůstala. Je tam i sídlo Informačního centra 32

pro mládež a organizace Petrklíč, což je takové centrum organizací pro mladé lidi z Těšína.

se do jejich kontaktníku a doteď mi od nich chodí pozvánky na jejich akce.

● Kolik vás vlastně na začátku projektu bylo?

● Jak jste Zahrádky bez hranic propagovali?

Na začátku nás bylo kolem patnácti. Zajímali jsme se o permakulturu, rostliny z našeho přirozeného prostředí. Já jsem chodila na střední zemědělskou školu, takže jsem se o zemědělství zajímala. Proto mě napadlo, že bychom mohli do projektu zapojit i studenty. Takže jsem i během realizace toho projektu nabízela naše zahrady jako praxi na zemědělce. Potenciál zaujmout mladé byl veliký.

Založili jsme facebookovou stránku a distribuovali jsme plakáty. Udělali jsme taky guerillu, párkrát jsme něco zasadili v centru města. Rozdávali jsme mini letáčky, ve kterých bylo semínko, takové zasaď si vlastní rostlinu. Byla jsem v kontaktu s česko-polskou televizí, takže jsme se objevili i na místní kabelovce. Dobrovolníci se naučili projekt prezentovat před kamerou a mohli se vidět v televizi. Dále jsme vystupovali na školách v hodinách, spojili jsme se totiž s učiteli. Byli jsme taky propojení s projektem Média pro lidi, v rámci kterého se dělali v Těšíně rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané. Jo a místní noviny o nás psaly taky :-)

● Co na komunitní zahrady říkali lidé mimo vaši skupinu zakladatelek a zakladatelů? V roce 2013 jsem věděla tady v regionu jen o jedné komunitní zahradě, kterou vytvořili v Havířově. Jela jsem pak s Petrou na jednodenní setkání komunitních zahrad do Prahy, chtěly jsme se poučit z praxe a namotivovat se. Byly jsme tam za jedinou komunitní zahradu z východu. Koukali na nás…jaké česko-polské komunitní zahrady? Co to je za blázny? Nechaly jsme se zapsat na mapu komunitních zahrad (http://www.kokoza.cz/pripojte-se/), dostaly jsme

● Co přinesl do projektu jeho česko-polský rozměr? Já jsem vlastně byla totálně nepolíbená polštinou. Jsem z české rodiny, tak mě nikdy nenapadlo se polsky učit. Díky zahrádkám jsem se polsky naučila a vytvořila si vazby na polský Cieszyn, který je za mostem. A je to super :-)

Komunita a tým kolem Zahrádek bez hranic/Ogródku bez granic si vybudovala pro daný rok silný zástup dobrovolníků, kteří byli nápomocni při pořádání akcí organizací Petrklíč help a Fundacja Laja. Tímto způsobem zapojení mladí lidé získávali kompetence a nové zkušenosti nejen v naší iniciativě, ale účastnili se také CZ/PL výměn mládeže, školení a kurzů. A i nadále jsme s dobrovolníky v kontaktu. Organizátoři a partneři iniciativy získali podporu jiných městských organizací a subjektů, kteří rozvoj iniciativy podporovali, díky tomuto také projekt pokračoval v dalším roce 2015. Zkušenosti získané ze dvou let vedení komunitní zahrady nás rozvíjejí v potřebě vytvářet další environmentálně zaměřené programy v Těšínském Slezsku. Spolupracujeme a pomáháme při realizaci podobných projektů a zástupci naší komunity, tak předávají dále nabité zkušenosti nováčkům a každému, kdo projeví zájem.

● Co se vám opravdu povedlo a co byste naopak udělali jinak? Vybrali jsme vhodné partnerské a podporující organizace – Petrklíč, lidi z Domu dětí a mládeže a polskou nadaci Laja. Všichni se zajímají o udržitelnost, ekologii a recyklační projekty. 33

DDM i nadace Laja pořádají Den Země. My jsme spojili počáteční workshopy našich Zahrádek bez hranic se Dnem Země, protože se ho školy i veřejnost každý rok účastní. Mohli jsme tak naší zahradu ukázat většímu publiku. Taky jsme prezentovali zahradu během Svátku čaje, který zpropagoval zahradu asi nejvíc. Byla zrovna v neuvěřitelném rozpuku a v centru celého dění. Vytvořili jsme tam totiž v rámci festivalu Svátek čaje relax zónu. A lidi koukali, že na zámecké zahradě je okurka, rajče atd. Vytvořili jsme prostor, kde se mohli lidé zastavit, odpočinout si a popovídat si. Lidem to připadalo jako kouzlo, že tam něco takového vzniklo. Co mě doposud příjemně překvapuje, je účast na našem prvním workshopu, kdy jsme kopali do země a dělali permakulturu. Založili jsme událost na sociálních sítích a přišlo šestnáct mladých lidí. Na českou stranu navíc přišli i lidé z Polska, dobrovolníci Evropské dobrovolné služby, studenti ze střední zemědělské školy a taky z gymplu a všichni společně jsme strávili celý den na té zahradě. Skvělé bylo to, že se mezi sebou začali nadšenci do zahrádek síťovat a účastnit se dalších veřejných aktivit. Chodili do čajovny, setkávali se na zahradě. Velkým plusem tedy bylo to, že se mohli přirozeně dozvídat o dalších aktivitách čajovny, Domu dětí a mládeže a nadace Laja. 34

Dostala jsem se do povědomí ostatních organizací. Začala jsem vlastně na koleně a podařilo se mi vytvořit komunitu. Díky těm lidem a rostlinám se to hlavně všechno podařilo, sama bych to nikdy nedokázala. Vlastně jsem dostala díky tomuto projektu i práci v knihovně v Třinci, a to protože jsem dokázala namotivovat lidi k něčemu, nad čím by se nikdy ani nepozastavili. Zahrádky bez hranic inspirovaly komunitní centrum na těšínském sídlišti a jednu zahradu teď taky projektují. Dále jsme propagovali program Mládež v akci jako takový. Mladí lidé viděli dobrý příklad iniciativy mládeže a inspirovali se k vlastním projektům. Mrzí mě, že v konečné fázi projektu nebyla iniciativa v Českém Těšíně nikým převzatá. Určitě by pomohlo, kdyby zahrádky vzala za své některá z organizací. Dům dětí a mládeže nikoho neměl, takže se naše komunita dál neposilovala. Navíc ohraničení prostoru plotem nepůsobilo otevřeně, zahrada nebyla na volně přístupném pozemku. Naopak v zámku v polském Cieszyně se s prostorem seznámilo více lidí. Tam se z toho stal komunitní prvek, každý mohl kdykoliv na zahradu přijít.

● Podpořila vás nějak národní agentura pro program Erasmus+ (DZS)?

Hrozně super by bylo podporovat projekty blízko přeshraniční spolupráce, kdy se od sebe mohou regiony přes hranici navzájem učit.

Hodně jsme komunikovali s regionálním konzultantem v Moravskoslezském kraji, který nás vždy motivoval k přemýšlení nad meziměstskou spoluprací bez hranic a k propojování místních organizací na obou březích řeky Olše. Pomohl nám v komunikaci s partnery a vždy viděl další možnosti, jak projekt propojovat, komunikovat, medializovat a posouvat dál.

● Pro koho jsou podle tebe Nadnárodní iniciativy vhodné? Kdo by se měl odhodlat k naplánování iniciativy a napsání grantové žádosti? Já jsem to napsala na koleně, prostě z vášně! :-) Nejlepší je to ale pro dobrovolníka, který má v organizaci prostor a čas se tím zaobírat. Důležité je vidět, co se v organizaci děje, a mít podporu ostatních z organizace. Pokud se jedná o dobrovolníka Evropské dobrovolné služby, může svou organizaci propojit se zemí, odkud pochází, a mohou třeba společně něco vymyslet. Iniciativy by rozhodně neměly být nařizovány shora, ale iniciovány a organizovány mladými lidmi. 35

04

Projektový cyklus Přemýšleli jste někdy nad úsilím, stojící za koncertem, který jste si tak užili? Jaké to je zorganizovat školní výlet? To, co pozorujeme jako účastníci akcí, jsou výsledky přípravné práce. Ta ale zůstává očím diváků ukryta. Stejně jako hodnocení, které následuje po konání události. I když to tak může na první pohled vypadat, projekt není jen o akci samotné, ale vyžaduje důslednou přípravu a kvalitní hodnocení. Fáze projektu, které zůstávají účastníkům většinou skryté, však důvěrně znají jejich organizátoři. V této kapitole vám představíme projektový cyklus, který stojí za vyklíčením vašeho nápadu, vypracováním grantové žádosti, úspěšnou realizací a důkladným hodnocením vašeho projektu. 36

Svůj nápad musíte pravidelně zalévat a pečovat o něj...

Projektový cyklus si můžete představit jako návod ke starání se o rostlinu v komunitní zahradě. Svůj nápad musíte také pravidelně zalévat a pečovat o něj. Jen tak bude růst a dělat vám i vašemu okolí radost. Projektový cyklus, se kterým pracujeme v této příručce, má 16 kroků. Jednotlivé kroky jsou elementy úspěšného projektu a vycházejí z projektové logiky, našich zkušeností a pravidel při podávání grantové žádosti. Nepřistupujte však k předkládanému projektovému cyklu dogmaticky – každý projekt je unikátní. Proto se může stát, že ve své praxi postupujete jinak. Pokud víte, proč to tak děláte a funguje vám to, klidně dál pokračujte. Používejte projektový cyklus jako kontrolu pro to, zda jste na nic nezapomněli, anebo se jím nechte inspirovat jako alternativním přístupem k přemýšlení o svém projektu.

38

... každý projekt je unikátní.

Příprava projektu 39

2

Příprava projektu

40

5A

4

9

6

1. krok

2. krok

3. krok

4. krok

5. krok

6. krok

7. krok

8. krok

9. krok

na začátku byla touha

popis problému a analýza potřeb cílové skupiny

jaké je vaše téma?

jaké poslání váš projekt má?

konkrétní cíle projektu

aktivity projektu

pracovní verze grantové žádosti nanečisto

kontaktování mezinárodních partnerů projektu a dopsání žádosti o grant

podání žádosti o grant a držení palců

41

1. krok

na začátku byla touha

popis problému a analýza potřeb cílové skupiny

Odhodlání vyřešit problém anebo velké nadšení pro vaši iniciativu mohou být kořením vaší motivace a pomohou vám zaujmout tým, který s vámi nápad rozpracuje. Emoce ale taky mohou vývoj vašeho nápadu zabrzdit, a to když se necháte ovládnout strachem z toho, že přivést Nadnárodní iniciativu mládeže na svět nedokážete. Anebo když se do svého nápadu příliš zamilujete a uzavřete se před konstruktivním hodnocením. Hýčkejte si svou touhu, ale nad nápadem převezměte kontrolu svým rozumem.

Vyřešení problému anebo pomoc konkrétním lidem by mělo být smyslem vašeho veřejného neziskového projektu. Vyberte si cílovou skupinu, se kterou byste chtěli pracovat, navštivte je a zeptejte se přímo lidí, kterým chcete pomoci, co opravdu potřebují. Zeptejte se partnerských organizací ze zahraničí, jaké problémy řeší ony. Získejte co nejvíce informací o problému a potřebách lidí, jejichž situaci chcete zlepšit.

Hanka: „Nadnárodní iniciativa mládeže je opravdu pro každého! Stačí mít svůj nápad a vášeň a nebát se práce, která s jeho realizací přijde. I když jsem žádný takový projekt ani grantovou žádost před zahrádkami nepsala, rozhodla jsem se to prostě zkusit.”

42

2. krok

STRANA 40

Často předjímáme, že naše událost přece musí lidi zajímat; myslíme si, že víme, co ostatní potřebují. Pak se ale může stát, že na naši akci nikdo nepřijde anebo se nám nepodaří nadchnout další mladé lidi, kteří by se spolupodíleli. A pokud nestojí váš nápad na kvalitní analýze potřeb a popisu problému, pravděpodobnost na jeho podpoření z grantu Erasmus+ je velmi nízká.

Další chybou bývá, že nápad začíná u samotné metody – víte, že byste chtěli promítat filmy, ale nevíte proč. No a pak na promítání nikdo nepřijde, protože cílová skupina vašeho projektu má úplně jiné starosti. Zajděte tedy raději za vaší cílovou skupinou a svůj nápad podložte dotazováním a přizpůsobte ho potřebám těch, komu chcete být prospěšní. Hanka: „S akčními lidmi z Českého Těšína jsme se potkávali po hospodách. Když jsem začala s Evropskou dobrovolnou službou v polské nadaci Laja, objevila jsem potřebu mladých lidí potkávat se na zajímavém místě. Napadlo mě vytáhnout mladé lidi z hospod a zavřených dveří a naplnit jejich potřebu setkávat se a propojit ji s potřebou ohleduplnosti ke krajině, která vycházela z okruhu mých přátel.” 43

3. krok

4. krok

5. krok

jaké je vaše téma?

jaké poslání váš projekt má?

konkrétní cíle projektu

aktivity projektu

Až poté, co máte hotový popis problému a analýzu potřeb lidí, kterým chcete být prospěšní, si můžete nadefinovat téma vašeho projektu. Vytyčíte tím oblast, které se chcete věnovat.

Poslání je smyslem, proč projekt pořádáte. Je to takový velký sen, který si můžete krok po krůčku splnit. A projekt je jedním z krůčku za splněním tohoto velkého snu.

V této části cyklu už přemýšlíte nad aktivitami, kterými budete problém a potřeby lidí řešit. Jaká aktivita by jim nejvíce prospěla? Čeho se zvládnou účastnit? A bude to pro ně zajímavé? Bude vás bavit takovou akci organizovat?

Hanka: „Našimi tématy se stala ekologie a udržitelné vytváření prostoru pro setkávání.”

Hanka: „Našim snem je smysluplné trávení volného času mladých lidí, naplněných respektem ke krajině.”

Cíle projektu jsou cestou k naplnění vašeho poslání. Na rozdíl od poslání jsou SMART, tedy specifické, měřitelné, adekvátní, realistické a terminované (ohraničené v čase) Jednoduše, musí být konkrétní a jasné každému, kdo si je přečte. Hanka: „Jedním z našich cílů bylo ve spolupráci aspoň s 10 mladými lidmi vytvořit v rámci jednoho roku jedno ekologické místo k setkávání v Českém Těšíně a jedno v polském Cieszynie.”

44

6. krok

Hanka: „Rozhodli jsme se pro komunitní zahrady. Našla jsem v Kaprálově mlýně workshop, kde jsme se přihlásili, abychom nasbírali zkušenosti. Na facebooku jsme založili skupinu Akční skupina KoZa Český Těšín.”

45

7. krok

8. krok

pracovní verze grantové žádosti nanečisto Seznamte se. Toto je grantová žádost o Nadnárodní iniciativu mládeže www.naerasmusplus.cz > projekty spolupráce > mládež > dokumenty a formuláře. Nenechte se formulářem vystrašit, ale berte ho jako další podpůrnou berličku, která vám pomůže připravit kvalitní projekt. Grantová žádost koresponduje s těmito kroky projektového cyklu. Požádejte o pomoc zkušenější lidi z vaší organizace anebo se obraťte na Dům zahraniční spolupráce www.naerasmusplus.cz > projekty spolupráce > mládež > kontakty. Ale pozor, zkušenější z nás jsou tu od toho, aby nás podporovali a ne od toho, aby nám zadávali domácí úkoly v podobě konkrétních iniciativ mládeže. 46

kontaktování mezinárodních partnerů projektu a dopsání žádosti o grant Hanka: „Využila jsem možnosti učit se od zkušenějších lidí kolem mně, kterým už byly nějaké grantové žádosti schváleny.”

STRANA 44

Termín “nadnárodní” vystihuje podstatu projektu Nadnárodních iniciativ mládeže. Projekty pouze na úrovni České republiky nemohou být z grantu Erasmus+ podpořeny. Je potřeba navázat přeshraniční spolupráci a najít organizaci, která řeší podobné problémy a její priority se shodují s prioritami vašeho projektu. Vaše partnerství musí být navzájem prospěšné a ze žádosti musí být jasné, jaké zkušenosti v tematické oblasti projektu partnerské organizace mají. Síťujte však i mezi organizacemi ve vašem okolí, které se podobnému tématu věnují. Mohou vás podpořit.

Hanka: „Vybrali jsme vhodné partnerské a podporující organizace – Petrklíč, lidi z Domu dětí a mládeže (DDM) a polskou nadaci Laja. Všichni se zajímají o udržitelnost, ekologii a recyklační projekty. DDM a Laja navíc pořádají Den Země. Den Země byl skvělou příležitostí, jak naši zahradu ukázat většímu publiku. Taky jsme prezentovali zahradu během Svátku čaje, který zmedializoval zahradu asi nejvíc.”

47

9. krok

podání žádosti o grant a držení palců S partnery projektu by vás měla od začátku pojit společná vize. Tak si zajistíte jejich zájem a motivaci do projektu jít a dotáhnout ho s vámi úspěšně do konce. Vhodné zvolení organizace podpoří pokračování projektu, na který může některá ze zaběhnutých organizací navázat. Hanka: „Mrzí mě, že v konečné fázi projektu nebyla iniciativa v Českém Těšíně nikým převzatá. Určitě by pomohlo, kdyby zahrádky za své vzala některá z organizací. Dům dětí a mládeže nikoho neměl, takže se naše komunita dál neposilovala.”

48

Na začátku je touha, pro dokončení grantové žádosti je důležitá disciplína. Podání žádosti podléhá totiž jasným pravidlům, která platí pro všechny. Termíny podání žádosti, aktuální verzi příručky a postup při podávání žádosti najdete na stránkách programu www.naerasmusplus.cz > projekty spolupráce > mládež. Hanka: „Já jsem to napsala na koleně, prostě z vášně! S praktickými stránkami žádosti mi pomohli zkušenější kamarádi a regionální konzultant programu Erasmus+ mládež.”

Vše je připravené a vy se můžete pustit do realizace aktivit!

Realizace projektu 49

10. krok

11. krok

startujeme!

příprava projektu

O výsledcích grantového řízení vás do tří měsíců bude informovat Dům zahraniční spolupráce. Výsledky výběrového řízení najdete také na webu www.naerasmusplus.cz > projekty spolupráce > mládež > výsledky výběrového řízení.

Teď už jedete na ostro. Začněte se věnovat praktickým záležitostem, jako jsou místa, finance, tým a rozdělení zodpovědností v týmu. Nenechávejte nic na poslední chvíli.

A 48

Realizace projektu

10

10. krok

11. krok

12. krok

13. krok

startujeme!

příprava projektu

zlatý hřeb projektu

buďte vidět

Brzy po schválení žádosti a vyřešení několika administrativních záležitostí vám DZS pošle emailem grantovou smlouvu, kterou s ní uzavřete. Na základě smlouvy vám bude vyplaceno 80 % ze schválené částky grantu. Zbylých 20 % obdržíte po předložení závěrečné zprávy. Kontaktujte své partnery a společně se radujte! Dejte jim vědět, ať s projektem počítají a zařadí jej do svých kalendářů. Hanka: „Nemohli jsme tomu uvěřit, že to prošlo! Myslím, že byl začátek roku, když jsme se to dozvědeli, že můžeme začít a setkali jsme se na půdě u kamaráda a tam jsme to slavili hudbou. Jamovali jsme až do rána.”

50

Účastníci a účastnice vašich aktivit nemusí být jen konzumenty toho, co jim přichystáte. Když se vám podaří zapojit mladé lidi do příprav a budete pracovat s jejich motivací, získáte tak nadšené a dlouhodobě spolupracující členy a členky týmu. Hanka: „Museli jsme najít prostory, to byla docela fuška, hlavně v Českém Těšíně. Díky nadaci Laja jsme prostor v Cieszynie měli. Horší to ale bylo v Českém Těšíně. Během hledání jsem chodila po jednotlivých odborech městského úřadu. Nakonec jsem musela slevit ze svých požadavků a založit komunitní zahradu na pozemku Domu dětí a mládeže Českého Těšína.” 51

12. krok

13. krok

zlatý hřeb projektu

buďte vidět

Vše je připravené a vy se můžete pustit do realizace aktivit! Mluvte o vašich akcích s blízkými, zvěte lidi ze svého okolí. Sbírejte kontakty na účastníky, komunikujte s nimi a aktualizujte informace o vašem projektu online. Důležitá je podpora uvnitř týmu. Buďte k sobě milí a upřímní, dbejte na dobrou náladu. Pokud nastanou ve vašem projektu jakékoliv změny oproti žádosti o grant, napište pracovníkům Domu zahraniční spolupráce. Důležité je všechny změny hlásit, i když třeba nevedou ke změnám v rozpočtu.

52

Hanka: „Účastníci se každý týden scházeli v Čajovně Laja nebo v DDM prostorech zahrady. Na zahrádkách jsme se potkávali hlavně o víkendu. Setkání o víkendu nabývala podoby worshopů, přednášek nebo kulturních akcí, kde jsme zvali širokou veřejnost – školy a školky, studenty, rodiny s dětmi, seniory, zástupce organizací a městského úřadu. Dále jsme pořádali Den/Týden Země na obou dvou stranách řeky, recyklační workshopy pro rodiny s dětmi, mechové grafiti, společné pěstování ze semínek, společné sázení rostlin a kreativní dílny výroby paletových doplňků na zahradu.“

Sociální sítě a weby používá každý, stačí to ale k tomu, aby vaše iniciativa zaujala místní obyvatele? Zmapujte si místní média a seznamte se s novináři, kteří vás mohou dostat do novin a televize. Zeptejte se úspěšných veřejných projektů, co jim při medializaci jejich aktivit pomohlo. Při plánování propagace buďte nápadití a ohleduplní k přírodě. Letáky jsou zlo :-)

Hanka: „Lákali jsme na naše akce přes facebook a plakáty. Párkrát jsme zasadili rostliny v centru města. Rozdávali jsme mini letáčky, ve kterých bylo semínko, takové “zasaď si vlastní rostlinu”. Byla jsem v kontaktu s česko-polskou televizí. Taky jsme vystupovali na školách v hodinách, spojili jsme se totiž s učiteli. Byli jsme taky propojení s projektem Média pro lidi, v rámci kterého se dělali v Těšíně rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané. Jo a místní noviny o nás psaly taky!”

53

16 B

Až po hodnotící fázi můžete říct, že jste projekt dovedli na konec cesty.

Hodnocení projektu 54

Hodnocení projektu

14. krok

15. krok

16. krok

vyhodnocení projektu

cílová rovinka projektu

sdílejte plody vašeho projektu

55

14. krok

15. krok

16. krok

vyhodnocení projektu

cílová rovinka projektu

sdílejte plody vašeho projektu

Hodnocení je stejně důležitou částí projektu, jako jeho příprava a realizace. Dobře zhodnocený projekt je totiž základem pro učení se ze své zkušenosti, budoucí spolupráci se členkami a členy týmu a pro jeho pokračování.

Až po hodnotící fázi můžete říct, že jste projekt dovedli na konec cesty. Poslední štací je vyplnění Databáze mobilit a napsání závěrečné zprávy. Po přijetí a zhodnocení závěrečné zprávy vám Dům zahraniční spolupráce pošle zbývajících 20 % ze schválené částky grantu.

Vytvářejte během svého projektu podmínky pro jeho rozvoj. Zapojujte partnery a podporujte další mladé lidi v jejich nápadech. Nadnárodní iniciativa může inspirovat další mladé lidi a podnítit vaše partnery k zařazení vaší iniciativy do jejich pravidelných aktivit.

Vraťte se ke SMART cílům vašeho projektu. Do jaké míry se vám je podařilo naplnit? Přispěl projekt k budování vaší představy lepšího světa? Sejděte se s celým týmem a zhodnoťte silné a slabé stránky vaší iniciativy.

56

Hanka: „O nadnárodních iniciativách jsem se dozvěděla díky karvinskému projektu Cesta k městu (http://www.cestakmestu.cz), kde mohli mladí lidé podávat žádosti o granty na své vlastní iniciativy. Pak jsem zjistila, že je možné přes Mládež v akci zažádat přímo o svou vlastní iniciativu… Díky komunitním zahradám jsem se dostala do povědomí organizací. Začala jsem vlastně na koleně a podařilo se mi vytvořit komunitu. Vlastně jsem dostala díky tomuto projektu i práci v knihovně v Třinci. Zahrádky bez hranic inspirovali komunitní centrum na těšínském sídlišti a jednu zahradu teď taky projektují.”

57

Kde získat další informace? ● publikace „Jak se zapojit do neformálního vzdělávání“ http://eurodesk.cz/publikace. Povinná literatura, pokud chcete podávat projekt v rámci programu Erasmus+ mládež. Zjednodušená a lidštější verze Příručky programu. Naleznete v ní základní informace o našich grantových možnostech, postup při podávání žádosti a mnohé užitečné informace. ● webové stránky programu Erasmus+ www.naerasmusplus.cz. Ano, víme. Naše webové stránky nejsou zrovna ty nejpřehlednější, ale když si dáte tu práci a námahu, naleznete tam vše potřebné – termíny, výzvy, potřebné dokumenty, kontakty, blížící se akce, školení, kterých se můžete zúčastnit, atd. ● webové stránky Evropské komise o programu Erasmus+ ● internetové stránky portálu SALTO www.salto-youth.net. Pro všechny, kteří by se rádi zúčastnili nějakého mezinárodního školení a blíže se seznámili s tématem, typem projektu či cílovou skupinou, které se hodlají věnovat. Skvělé místo na shánění kontaktů a partnerů. Řada odborných publikací vydávaných výzkumnými centry SALTO je milým bonusem ● publikace „Growing Inclusion and Participation“ https://www.salto-youth.net/rc/inclusion/inclusionpublications/ inclusionforall/growinginclusionparticipation/ Ať už uvažujete o jakémkoli typu projektu v rámci programu Erasmus+ mládež, inkluze a participace jsou vždy klíčovými slovy. Protože ovšem nestačí jen o inkluzi hovořit, ale je nutné inkluzí žít, doporučujeme, ať si o tomto tématu nastudujete co nejvíc možných informací ● podpůrná mezinárodní školení (aktuální seznam naleznete zde: www.naerasmusplus.cz > mobility osob > mládež > události) ● Eurodesk – tato informační síť pro mladé lidi je něco jako nevysychající studna znalostí a informací

58

Seznam zkratek DZS = Dům zahraniční spolupráce EDS = Evropská dobrovolná služba KA = Klíčová akce NA = národní agentura

59

Nadnárodní iniciativy mládeže v programu Erasmus+ mládež Vydává: Dům zahraniční spolupráce, 2015 Zpracoval tým: Tereza Keslová, Klára Berg a kolektiv. Grafický design: Hedvika Člupná Ilustrace: Magda Andresová Tisk: AF BKK, s. r. o. Náklad: 1 000 ks ISBN: 978-80-88153-16-0

Dům zahraniční spolupráce Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1 www.dzs.cz www.naerasmusplus.cz

9

788088

153160