ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL

EURO SERVICE GROUP, s. r. o. AUDITCOM, s. r. o. INTERMUNDIA, o. p. s.

Prosinec, 2006

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL

OBSAH

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................ 7 SHRNUTÍ.............................................................................................. 8 ÚVOD ................................................................................................. 25 1. KONTEXT 2. ETAPY PRŮBĚŽNÉHO HODNOCENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL .................... 27 1.1. Kontext se Společenstvím ....................................................................27 1.2. Charakteristika Iniciativy Společenství EQUAL ..................................27 1.3. Národní kontext 1. kola Iniciativy Společenství EQUAL.....................31 1.4. Národní kontext 2. kola Iniciativy Společenství EQUAL.....................34 1.5. Kontext evaluace druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL ....................................................................................................36 1.6. Vymezení zadání projektu druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL .............................................................................................38

2. METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU.......................................... 39 2.1. Metodologie řešení projektu .................................................................39 2.1.1. Metodologie řešení první etapy projektu ......................................40 2.1.2. Metodologie řešení druhé etapy projektu .....................................42 2.1.3. Metodologie řešení třetí etapy projektu ........................................43 2.2. Využití informačních zdrojů ..................................................................43 2.3. Sběr dat pomocí celoplošného dotazníkového šetření RP z 2. kola a jejich statistické rozbory............................................................43

3. VÝSLEDKY A DOPADY PRVNÍHO KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTÍ EQUAL V ČR ....................................................... 46 3.1. Evaluační otázky ....................................................................................46 3.2. Základní východisko..............................................................................46 EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

3


3.3. Identifikace případů dobré praxe a úspěšnosti jejich prosazování ........................................................................................... 49 3.4. Naplnění principu mainstreamingu ..................................................... 56 3.5. Naplnění principu partnerství .............................................................. 59 3.6. Naplnění principu mezinárodní spolupráce........................................ 61 3.7. Dílčí závěry ............................................................................................ 63

4. IMPLEMENTAČNÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM 2. KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL .......................................... 66 4.1. Evaluační otázky ................................................................................... 66 4.2. Realizace doporučení evaluační zprávy první etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL ......................................................................... 66 4.3. Zlepšení implementace při realizaci Akce 2 a 3 ................................. 69 4.4. Monitorovací systém ............................................................................ 71 4.5. Monitorování a hodnocení aktivit na úrovni RP ................................. 73 4.6. Hlavní překážky a problémy implementace na úrovni ŘO................. 74 4.7. Hlavní překážky a problémy implementace z pohledu RP................. 75 4.8. Zajištění přidaných hodnot mezinárodní spolupráce v rámci TCA .75 4.9. Dílčí závěry a doporučení ..................................................................... 76

5. TEMATICKÝ PŘÍSTUP SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN........................................................ 78 5.1. Evaluační otázky ................................................................................... 78 5.2. Základní východisko............................................................................. 78 5.3. Tematický přístup ................................................................................. 79 5.4. Implementace rovných příležitostí mužů a žen .................................. 81 5.5. Překážky při implementaci rovných příležitostí mužů a žen ............. 84 5.6. Dílčí závěry a doporučení ..................................................................... 84

6. PRINCIP PARTNERSTVÍ A PRINCIP SPOLEČNÉHO ROZHODOVÁNÍ ............................................................................ 87 4

EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.


6.1. Evaluační otázky ....................................................................................87 6.2. Základní východisko..............................................................................87 6.3. Implementace principů partnerství a společného rozhodování ........88 6.4. Přidané hodnoty.....................................................................................93 6.5. Dílčí závěry a doporučení......................................................................93

7. PRINCIP MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE..................................... 97 7.1. Evaluační otázky ....................................................................................97 7.2. Základní východisko..............................................................................97 7.3. Implementace principů mezinárodní spolupráce................................98 7.4. Přidané hodnoty...................................................................................101 7.5. Dílčí závěry a doporučení....................................................................102

8. PRINCIP INOVATIVNOSTI .......................................................... 104 8.1. Evaluační otázky ..................................................................................104 8.2. Základní východisko............................................................................104 8.3. Implementace principu inovativnosti.................................................105 8.4. Přidané hodnoty...................................................................................108 8.5. Dílčí závěry a doporučení....................................................................108

9. PRINCIP MAINSTREAMINGU..................................................... 111 9.1. Evaluační otázky ..................................................................................111 9.2. Základní východisko............................................................................111 9.3. Implementace principu mainstreamingu ...........................................112 9.3.1. Národní mainstreamingová strategie .........................................112 9.3.2. Národní tematické sítě ...............................................................112 9.3.3. Mainstreaming na úrovni RP......................................................113 9.3.4. Základní problémy mainstreamingu ...........................................115 9.4. Dílčí závěry a doporučení....................................................................116


5


10. PODPORA ROZVOJOVÝCH PARTNERSTVÍ V OTÁZKÁCH SEBEEVALUACE ...................................................................... 118 10.1. Evaluační otázky ................................................................................. 118 10.2. Základní východisko........................................................................... 118 10.3. Sebehodnocení na úrovni RP ............................................................ 119 10.4. Základní problémy sebehodnocení na úrovni RP ............................ 120 10.5. Portál sebehodnocení......................................................................... 120 10.6. Dílčí závěry a doporučení ................................................................... 121

11. ZÁKLADNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ........... 123 12. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ......................................................... 128 SEZNAM TABULEK ........................................................................ 142 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................... 143 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................ 144 SEZNAM VYBRANÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ...................... 145

6



SEZNAM ZKRATEK CIP EQUAL – Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL neboli Program Iniciativy Společenství EQUAL ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad DPA - smlouva o rozvojovém partnerství (Development Partnership Agreement) ECDB - společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL - (EQUAL Common Database) ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) ES - Evropská společenství ESF - Evropský sociální fond ETS – Evropská tematická síť EU - Evropská unie MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí MF – Ministerstvo financí MSSF - Monitorovací systém strukturálních fondů MV - Monitorovací výbor NNO - nevládní nezisková organizace NPS - Národní podpůrná struktura NTS - Národní tematická síť NVF - Národní vzdělávací fond PD CIP EQUAL - Programový dodatek CIP EQUAL Phare - forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) RP - rozvojová partnerství ŘO - řídící orgán TCA - smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational cooperation agreement)


7


SHRNUTÍ 1. Toto je shrnutí závěrečné zprávy projektu „Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL“, který byl realizován v období květen – prosinec 2006. 2. Základním cílem Programu Iniciativy Společenství EQUAL je nalézt nový způsob boje proti všem formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Pro dosažení tohoto cíle je CIP EQUAL založen na devíti tematických oblastech definovaných na základě pilířů Evropské strategie zaměstnanosti, které jsou doplněny opatřením zaměřeným na žadatele o azyl. Implementace probíhá prostřednictvím rozvojových partnerství na geografické a sektorální úrovni. Očekává se, že rozvojová partnerství budou implementovat pět principů (partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce, inovace a mainstreaming) při realizaci všech jejich aktivit. RP dále musejí uplatňovat horizontální témata rovných příležitostí. V kontextu ČR je princip rovných příležitostí mužů a žen součástí všech pracovních programů realizovaných v rámci všech priorit a opatření programu. V souladu s mezinárodním harmonogramem Iniciativy Společenství EQUAL je implementace rozdělena na Akci 1, 2 a 3. 3. Česká republika se jako první kandidátská země připojila k CIP EQUAL v červnu 2001, tedy více než o rok později než tehdejší členské státy EU. První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo financováno z prostředků Phare a ze státního rozpočtu. Situace byla odlišná především v tom, že první kolo Iniciativy Společenství EQUAL zde startovalo bez návaznosti na programy obdobného zaměření (ADAPT a EMPLOYMENT). Výchozí zkušenosti administrátorů programu a předkladatelů projektů/RP pramenily především z realizace projektů v rámci národních a regionálních programů, opatření a zkušeností z různých grantových schémat. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo zahájeno v červenci 2004 a došlo k výběru 59 RP pro realizaci Akce 1. V současné době probíhají Akce 2 a 3, kterých se účastní 55 RP. Cíle a metodologie 4. Hlavním cílem projektu „Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL“ bylo zjistit, jak a do jaké míry přispěl tematický přístup a principy k naplnění stanovených cílů programu. Z důvodu, že doposud nebylo provedeno systematické hodnocení prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, se projekt zaměřil mimo jiné i na identifikaci dosažených výsledků a vlivů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL a poučil se ze zkušeností prvního kola za účelem implementace druhého kola. Ostatní klíčové evaluační úkoly byly zaměřeny na druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL a navazují především na předcházející projekty první etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL.

8



5. Projekt měl následující klíčové úkoly: Evaluace výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Průběžné hodnocení implementačního a monitorovacího systému při realizaci Akce 2 a 3 CIP EQUAL Hodnocení tematického přístupu se zaměřením na rovné příležitosti žen a mužů Hodnocení principu partnerství Hodnocení mezinárodní spolupráce Hodnocení principu společného rozhodování Hodnocení principu inovativnosti Hodnocení principu šíření dobrých zkušeností a zavádění do praxe (mainstreamingu) Podpora rozvojových partnerství v otázkách (sebe)evaluace 6. Projekt byl rozdělen do následujících tří etap: 1. etapa – od 3. 5. 2006 do 26. 6. 2006 2. etapa – od 27. 6. 2006 do 15. 9. 2006 3. etapa – od 16. 9. 2006 do 8. 12. 2006 7. Projekt byl soustředěn na: případové studie 20 vybraných rozvojových partnerství v druhém kole programu a všech 10 rozvojových partnerství v prvním kole programu klíčové aktéry implementačních orgánů (ŘO, NPS, MV, NTS) časté kontakty s řídícím orgánem, Národní podpůrnou strukturou, tvůrci politik, konečnými uživateli a ostatními zainteresovanými subjekty v rámci implementace CIP EQUAL v ČR 8. Základní evaluační nástroje byly: „Desk research“ včetně kvantitativní analýzy monitorovacích dat Procesní analýzy Telefonické interview Dotazníkové šetření Případové studie a přímé pohovory s RP, klíčovými aktéry a tvůrci politik Workshopy Poradenská platforma Doplňkové studie 9. Byly zpracovány čtyři zprávy: Vstupní zpráva, která popisovala plánovaný způsob realizace daného projektu, zejména plánované postupy a nástroje, které byly pro realizaci zvoleny. První průběžná zpráva prezentovala souhrn dat a jejich částečnou analýzu provedenou v rámci první etapy projektu. Data byla získána především z dokumentů, dotazníkových šetření a telefonických pohovorů. Struktura zprávy byla koncipována tak, aby se přiblížila ke struktuře závěrečné zprávy.


9


Druhá průběžná zpráva prezentovala souhrn dat a jejich analýzu provedenou v rámci prvních dvou etap projektu. Výsledky případových studií byly prezentovány v rámci této zprávy. Závěrečná zpráva prezentuje souhrn dat a jejich analýzu provedenou v rámci všech etap projektu. Zároveň uvádí závěry a doporučení ve vztahu k jednotlivým evaluačním úkolům. KLÍČOVÉ ZÁVĚRY K EVALUAČNÍM ÚKOLŮM Evaluace výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR 10. V některých případech se podařilo vytvořit procesně orientované inovace. Došlo k: Vytvoření rozvojového partnerství se širokým spektrem organizací, což lze považovat za inovaci, zejména v kontextu malých zkušeností českých partnerských organizací spojit se za účelem integrace znevýhodněných osob na trh práce. Vytvoření nových materiálů (kurzy, videoprogramy, zprávy apod.), které se zaměřily především na cílové skupiny, ale vznikly také za účelem zvýšení povědomí o situaci cílových skupin. Došlo k pilotnímu ověření některých produktů v rámci RP. Zpracování metodických příruček a publikací pro práci s cílovými skupinami. Vytvoření vzdělávacích programů, interaktivního portálu pro podporu podnikání. Vytvoření a posílení existujících struktur (poradenská centra, ergodiagnostické centrum, pilotní poradenské centrum pro slaďování profesního rodinného života v Havlíčkově Brodě, posílení sítě Startbusiness-center) Procesně orientované inovace mají většinou podobu produktů, které jsou buď v tištěné podobě, na elektronických médiích (CD), internetových stránkách projektů, či stránkách vedoucí organizace. V některých případech nejsou některé produkty veřejně přístupné. Některé jsou využity mimo RP. Základním problémem v zavádění výsledků do praxe je slabý proces mainstreamingu v rámci prvního kola CIP EQUAL. Dalším důvodem je, že tyto produkty či dokumenty nejsou k dispozici na jednom místě a doposud nebyla provedena jejich účinná propagace mimo úroveň RP. I přesto existují případy, kdy subjekty mimo EQUAL některé z těchto produktů používají. Obecně existuje nespokojenost, že se pracovníci veřejných orgánů, ať na regionální či národní úrovni, o výsledky projektů dostatečně nezajímali. Hlavní příčinou tohoto stavu je pravděpodobně jen mírně efektivní mainstreaming. V rámci prosazování inovací a jejich dalšího využití mají RP rozdílné zkušenosti: RP, které vyrábělo videoprogram v rámci RP RESTART, má velmi dobré zkušenosti s jeho rozšířením a dalším využitím. Tento program odebírají především úřady práce.

10



RP, které se soustředilo na interkulturní vzdělávání, nemělo dobré zkušenosti při prosazování vzdělávacích programů u cílového resortu. Poučení: Následující poučení lze využít pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Široká škála partnerství může vést k tomu, že RP bude muset řešit různorodé zájmy, a někteří partneři proto budou neefektivní. Úkolem RP je identifikovat partnery nebo osoby, které mohou poukázat na příčiny a dopad diskriminace a přijít s inovativním nápadem k řešení a zároveň projevit ochotu tyto nápady či nástroje testovat. Mezinárodní spolupráce by měla být navázána při přípravě žádosti, zejména v období od vyhlášení výzvy do předkládání žádosti. RP to nemohla učinit , neboť k tomu nebyly vytvořeny adekvátní nástroje. Z tohoto důvodu bylo hledání zahraničních RP uskutečněno v rámci Akce 1 a následná tvorba TCA neumožňovala vygenerovat větší přidanou hodnotu, než je výměna zkušeností. Taková spolupráce by jistě přinesla větší přidanou hodnotu, pokud by došlo ke společnému vytvoření produktů. Výběr nějakého zahraničního RP nebo jeho lokalizace v jistém státě EU nijak neovlivňuje kvalitu vlastního projektu RP. RP by spíš měla hledat zahraniční partnery řešící problém stejného typu nebo se stejnými cílovými skupinami. Zkušenosti se zahraniční spoluprací nejsou nijak dobře rozšířeny mezi všemi partnery RP. Partneři RP se zúčastnili tuzemských akcí, ale jen vybraní partneři či osoby se mohly zúčastnit zahraničních akcí TCA. RP by měla využít vymoženosti mezinárodní spolupráce za účelem ověřování inovativních prvků a také za účelem sebeevaluace. V rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL nelze očekávat žádnou radikální inovaci, spíše půjde o inovace marginální, především orientované na proces. V příštím roce bude třeba u jednotlivých RP provést inovační audit a zároveň připravit metodologii pro ověření inovace, identifikaci dobré praxe atd. Je nutné stanovit cíl a předmět mainstreamingu. Cíl má být chápán tak, aby měl mainstreaming dopad na politiku nebo alespoň na praxi týkající se znevýhodněných osob a jejich přístupu na trh práce. Předměty mainstreamingu by měly být ověřované inovativní prvky (ověřované v součinnosti se subjekty mimo CIP EQUAL) a nejlépe případy dobré praxe. V kontextu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL je nezbytné zpracovat metodologii validace a metodologii identifikace dobré praxe. V uvedeném kontextu je třeba také zdůraznit, že mainstreaming na úrovni RP vyžaduje přítomnost strategických partnerů, kteří mohou být nápomocni při vertikálním mainstreamingu. Je celkově možné, že některá RP v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL takové partnery nemají, a proto bude nutné je hledat, pokud to pravidla umožní. Nejsou důkazy, že princip společného rozhodování a princip rovných příležitostí mužů a žen měl hmatatelný vliv na tvorbu inovačních prvků. 11. Co se týče cílově zaměřené inovace, nejsou k dispozici dostatečné důkazy, zda-li došlo k vývoji nových odborných kvalifikací, nových přístupů k práci


11


s určitými cílovými skupinami a nových způsobů přechodu do zaměstnání pro znevýhodněné skupiny. 12. Co se týče kontextově zaměřené inovace, vzniká zde snaha zapojit nové aktéry (tvůrce politik, poslance, senátory) nebo vytvořit místní, regionální a nadnárodní sítě. Sítě nejsou formalizované a členové tzv. neformálních sítí patří ke stejným typům organizací na lokální úrovni. Účast jiných druhů partnerů sítí není nijak zdokumentována. 13. Princip partnerství velmi významně ovlivnil realizaci projektů a tvorbu produktů. RP oceňují podíl národních partnerů při implementaci tohoto principu ve vztahu k tvorbě inovací. Přidanou hodnotu „princip partnerství“ spatřujeme ve vzájemném poznání schopností jednotlivých organizací řešit naléhavé úkoly projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin. Další přidanou hodnotu spatřujeme v tom, že partnerské organizace nabyly v různých oblastech řízení projektu cenné zkušenosti, které lze zúročit v příštím programovém období 2007–2013. Lze říci, že možnosti mezinárodní spolupráce nebyly dostatečně využity. RP se většinou spokojila s výměnou a přidaná hodnota zůstala nízká, čemuž se nelze divit vzhledem k experimentální povaze programu a také vzhledem k faktu, že pro většinu organizací je implementace principu mezinárodní spolupráce naprosto nová zkušenost. Hlavní přidanou hodnotu vidíme v tom, že RP získala zkušenosti ze spolupráce se zahraničními partnery, které využila při řešení některých organizačních otázek, ale také při vývoji jejich produktů nebo při poskytování služeb konečným uživatelům. Průběžné hodnocení implementačního a monitorovacího systému při realizaci Akce 2 a 3 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL 14. Implementace z hlediska administrativního a finančního řízení programu probíhá celkem úspěšně, ale řešení některých problémů vyžaduje další meziresortní jednání. Mezi hlavní problémy ŘO patří nedostatečná personální kapacita ŘO, nedostatečná kvalita zpráv, nutnost 100% kontroly, problémy s fungováním MSSF, rozpočtová pravidla ve vztahu ke strukturálním fondům aj. Hlavní problémy na úrovni RP jsou: administrativní náročnost řízení projektu, složité uvolňování prostředků ze strany řídících struktur, absence kvalitní podpory naplnění principů EUQAL. Administrativní systém a procedura celkově odpovídá požadavkům na optimální průběh implementace. 15. Stav monitorovacích indikátorů vyžaduje úpravy. Patřičný krok učinil ŘO. 16. Metody pro monitorování práce RP jsou skupinové pohovory, dotazníkové šetření, nezávislá kontrola technických a finančních zpráv a vypracování sebehodnotící zprávy. Obvykle nejsou k dispozici zvláštní indikátory pro vnitřní monitoring projektu a RP běžně využívají indikátory navržené řídícím orgánem. Existence monitorovacího manuálu nebyla zaregistrována.

12



17. Přidaná hodnota vyplývající z mezinárodní spolupráce je zajištěna naplněním aktivit v rámci TCA. Bylo zjištěno, že mezinárodní spolupráce bude mít tyto základní přínosy: výměna zkušeností, převzetí a aplikace produktů a možné vytvoření společného vývoje produktu nebo metodiky a zpracování srovnávací analýzy dopadů a výstupů. 18. Dohody o mezinárodní spolupráci byly vesměs uzavřeny mezi rozvojovými partnerstvími pracujícími ve stejné tematické oblasti, avšak v rámci priority 2, 3 a 4 bylo ve třech případech TCA uzavřeno mezi RP v rozdílných tematických oblastech. Doposud není možné zhodnotit, jaký může mít taková spolupráce dopad, neboť rozdílnost cílových skupin může přinést pozitivní i negativní zkušenosti. 19. Spolupráce mezi ŘO, NPS a RP je na standardní úrovni. RP pouze požadují v některých případech zlepšení komunikační strategie. Hodnocení tematického přístupu se zaměřením na horizontální témata rovných příležitostí žen a mužů 20. Témata a specifické cíle byly definovány, odpovídají prioritám a potřebám národních politik a slabých míst, i když se sociálně-ekonomická situace nepatrně zlepšila. Zatím nelze posoudit, zda-li bude přispívat k dosažení cílů CIP EQUAL. 21. RP se spíše zaměřovala na pomoc osobám, nikoliv strukturám. Proto se velmi zřídka objevovala snaha adresovat aktivity ke strukturálním změnám dané tematické oblasti. Dotazníkové šetření provedené v rámci první etapy projektu a následné pohovory prokázaly, že volba projektu byla vyvolána/podmíněna poptávkou, zejména po službách. Některé cílové skupiny nebyly adresované, což platí pro všechny priority. 22. Ukázalo se, že tematický přístup k řešení identifikovaných problematických oblastí na trhu práce je vcelku vhodný. 23. Národní tematické sítě jsou koncipovány v plném souladu s tematickým přístupem a především pokrývají všechny prioritní oblasti. RP jsou trvalými členy těchto sítí, a proto lze předpokládat, že jednotlivé NTS budou pokrývat příslušné tematické oblasti. 24. Z důvodu stavu realizace programu (Akce 2 začala před rokem) nelze úspěšnost tematického přístupu při implementaci a splnění cílů Iniciativy EQUAL posoudit. 25. Priority 2, 3, 4 a 5 byly na rozdíl od priority 1 dostatečně využity. Využití prioritních a tematických oblastí záviselo na počtu žádostí, pozitivně hodnocených žádostí a na plánované finanční alokaci pro jednotlivé priority či


13


tematické oblasti. Finanční alokace se odrazila velmi pozitivně na selekci projektů v rámci priority 2 a negativně v rámci priority 1. 26. Genderové hledisko je při implementaci pracovních programů a aktivit uplatněno deklarativně. Uplatnění rovných příležitostí mužů a žen je nejvíce možné pozorovat na akceptovatelném podílu mužů a žen v pracovním týmu jednotlivých projektů. Lze z toho vyvodit, že implementace genderového hlediska zůstává spíše okrajovou záležitostí. 27. Nelze získat údaje, které by mohly identifikovat charakteristiky aktivit z genderového hlediska. Je zapotřebí provést audit „gender mainstreamingu“. Výstupní údaje genderového hlediska (např. podíl účastníků kurzu z hlediska genderu) nejsou dostačující. 28. Existují obecná prohlášení (v žádosti, DPA), že budou zohledněny rovné příležitosti pro všechny. V tomto okamžiku nelze tvrdit, že nebudou vyvinuty postupy, modely a metody pro snížení hlavních forem diskriminace z hlediska genderu, etnické příslušnosti, zdravotního postižení aj. 29. Podle programového dokumentu byly tematické oblasti pro výše zmíněné skupiny zcela přístupné. Na jedné straně neexistují důkazy, že RP nějak usilovala o participaci všech diskriminovaných skupin (kromě hlavní cílové skupiny) na aktivitách projektu, na druhé straně však ani není prokázáno, že by RP komukoli v účasti na projektu bránila. Hodnocení principu partnerství a principu společného rozhodování 30. Spektrum partnerů je opravdu široké a nalezneme v něm partnery ze státní správy, úřady práce, magistráty, krajské úřady, univerzity, různé druhy sdružení a podnikatelských subjektů, zejména společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti atd. Někteří partneři od projektu odstoupili, a to z důvodu neúměrných finančních nároků přenesených na vedoucí organizace, dále z důvodu zániku partnera (zánik nesouvisí s implementací CIP EQUAL) a dalším z důvodů byl odchod experta do jiné organizace, která se pak stala novým partnerem (existují důkazy, že nešlo o zapojení organizace, ale o získání expertizy). 31. Podle údajů ECDB jsou RP rozmístěna v různých oblastech takto: venkovské oblasti 8,3 % městské oblasti 50 % jiné geografické celky 41,6 % 63,8 % RP se orientuje na specifické diskriminace a problémy nerovnosti. Žádné RP neoperuje v zemědělském sektoru, minimální počet (2,1 %) se orientuje na průmysl a 34,8 % na služby. Otázky týkající se specifické diskriminace a nerovnosti jsou stejné ve všech regionech. Regionální disparity 14



mezi jednotlivými regiony nejsou nijak markantní, z čehož lze vyvodit, že odpovídají potřebám regionu. Otázky týkající se služeb jsou zaměřeny také na specifika cílových skupin, a to ve snaze učinit určité strukturální změny. Budou-li RP takové experimenty provádět, mohou to být užitečné výstupy. Nelze říct, že rozvojová partnerství uzavřená v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL by mohla výrazně ovlivnit i další sektory. 32. Na základě výsledků z pohovorů používá většina RP (15 z 20) centralizovaný model řízení. V České republice je vedoucí organizace s poskytovatelem dotace v právním vztahu. Ve většině případů je k tomu nutí administrativní náročnost projektu, s tím související „tlak“ (ne)klíčových partnerů na větší centralizaci a dále zjištění, že decentralizované řízení je dražší, komplikovanější a náročnější. I přes existenci pracovních skupin nedochází k podstatné delegaci pravomocí ani povinností. Na základě pohovorů s 20 RP lze uvést, že u některých partnerů, kteří by raději pouze plnili zadaný úkol, je problém s pochopením principu partnerství. Tato tendence je nejvíce patrná u komerčních subjektů a veřejných orgánů. Nestátní neziskové organizace (pravděpodobně díky svému charakteru) chápou princip partnerství lépe. Během Akce 2 a 3 nikdo neopustil žádný model/typ partnerství. 33. Centralizovaný model s pracovními skupinami funguje dobře. Pro úspěšnou realizaci projektu se často využívá pracovních skupin vytvářených na základě potřeb řízení projektů (např. skupiny projektového managementu, diseminace, public relations, mezinárodní spolupráce) nebo věcného hlediska (skupina pro metodiku, výzkum, pro rovné příležitosti, trénink trenérů a školitelů apod.). Do této doby nebyla pracovní skupina s cílem naplnění klíčových principů Iniciativy Společenství EQUAL registrována. 34. Nejčastějším způsobem komunikace je email, a třebaže existují interní portály, využívají se velmi málo. Rozhodnutí vždy závisí na řídící úrovni projektu. Pokud je počet partnerů nízký, jsou členy řídícího výboru všichni partneři. V případě RP, která mají partnerů více, tvoří řídící výbor klíčoví partneři a pracovní skupiny, aby byli do obecné řídící struktury zahrnuti všichni partneři. Ať je tato struktura jakákoliv, ve většině případů se jedná především o operativní systém řízení manažera projektu. 35. Tři RP uvedla, že cílové skupiny jsou zapojeny velmi dobře, o čemž svědčí i to, že jejich zástupce se stal členem řídícího výboru. Není ovšem jasné, zda-li má jen poradní hlas nebo se rovnocenně účastní rozhodovacího procesu. RP uvedla, že cílová skupina se účastnila řídícího a rozhodovacího procesu projektu v rámci priority 2, 3 a 4, ale po podrobnějším zkoumání se ukázalo, že tento princip je považován za pouhou formalitu. Všichni dotazovaní v pohovoru uvedli, že jsou si vědomi úlohy cílové skupiny při řízení projektu, ale zdá se, že v praxi to vypadá jinak. Pravý význam termínu „spolurozhodování“ byl většině respondentů objasněn až dotazem, jestli jsou si jisti, že cílová skupina má zájem o jejich metody a formy realizovaných aktivit, když je s nimi vůbec nekonzultují. Z rozhovorů vyplynulo, že pouze v 10 % případů má cílová EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

15


skupina možnost přímo ovlivňovat vývoj projektu a určovat tak z části konečnou podobu jeho výstupů. V ostatních případech lze cílové skupiny charakterizovat pouze jako pasivní příjemce. 36. Většina RP, která se zúčastnila pohovorů, pochopila význam zapojení cílových skupin do řídícího procesu, což je samo o sobě v dané oblasti velký pokrok. Měření „soft outcome“ v rámci průzkumu cílových skupin, tzv. „beneficiary survey“, jim zaručují přesné informace o „empowermentu“ účastníků z řad cílových skupin. Faktem zůstává, že díky různorodosti cílových skupin budou některá RP obtížně hledat nástroj k jejich zapojení do řídícího procesu. Jiná RP, zejména vedoucí organizace, nemají s prací s cílovými skupinami příliš velké zkušenosti, ale mohou je při realizaci získat. Aktivní zapojení umožňuje cílovým skupinám vyjádřit své problémy i potřeby, což zároveň zvýší jejich sebevědomí k vytvoření politiky, jež bude odpovídat realitě. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL tento proces nastartovalo. Do jaké míry bude účinný a jaká bude jeho forma, ukáží další měsíce. 37. Nelze konstatovat, že všichni aktéři dostali příležitost podílet se na získávání zkušeností, učení a přijímání rozhodnutí. Největší příležitost dostali partneři, kteří byli zapojeni do jednotlivých pracovních skupin a podle vedoucí organizace mnoho záleželo na iniciativě partnerů. Cílové skupiny měly těchto příležitostí samozřejmě mnohem méně a víceméně zůstali příjemci služeb. 38. Nejlepší forma zapojených osob a skupin do tvorby a přípravy strategie a do etap realizace strategie je být členem pracovních skupin nebo řídícího výboru projektu. Hodnocení mezinárodní spolupráce 39. Existují dva typy mezinárodní spolupráce. První z nich je rotace mezinárodního sekretáře, který během funkčního období zajišťuje koordinaci aktivit, i když k rozhodnutí dochází na základě společného koncesu. Ve druhém případě koordinaci mezinárodních aktivit zajišťuje mezinárodní sekretář, ovšem za asistence tzv. „řídícího výboru“. Organizaci mezinárodních schůzí mají na starosti příslušná RP, na jejichž území se taková schůze koná. 40. Práce na TCA může probíhat několika způsoby: Práce v pracovních skupinách, na níž se podílejí všechna RP. Práce v pracovních skupinách, na níž se RP podílet nemusejí. Vše probíhá na základě zájmu partnerů RP. Rozdělení úkolů mezi partnery. Domníváme se, že první způsob umožní maximální spolupráci za předpokladu, že RP do skupin nominuje osoby s podstatnými kompetencemi. Druhý způsob bere ohled na stávající podmínky RP (finanční alokace na TCA, existence kompetence v dané oblasti). Třetí forma spolupráce je málo účinná, protože neumožňuje výměny zkušeností a „empowerment“ partnerů. 16



41. Z druhé etapy průběžného hodnocení ještě nelze vyvodit, jak různé typy mezinárodní spolupráce (ne)fungovaly, ani posoudit účinnost mezinárodní spolupráce vzhledem k výsledkům aktivit nebo míru přispění mezinárodní spolupráce k rozvoji a tvorbě inovace a lepšímu rozšíření příkladů dobré praxe. 42. Nejvyšší počet zahraničních RP podle jednotlivých priorit je následující: Priorita 1 – Nizozemí; Priorita 2 – Itálie; Priorita 3 – Velká Británie; Priorita 4 – Španělsko; Priorita 5 – Německo, Španělsko, Itálie. 43. Komunikace je vedena převážně e-mailem. Telefony se příliš nevyužívají, i když se to v případě nutnosti nevylučuje. Zahraniční RP (převážně ze zemí EU 15) využívají jak e-mail, tak telefon. Důvodem asi bude vyšší poplatek v ČR než v EU 15 a nižší rozpočet českých RP v oblasti komunikace. Preferují se osobní nebo týmové schůzky, k nimž ovšem nedochází tak často, jak by bylo potřeba. Využití veřejných portálů, veřejných komunitních serverů či diskusních fór v rámci TCA jsme nezaregistrovali. 44. Většina RP nevyžaduje v rámci mezinárodní spolupráce pomoc od NPS ani ŘO, neboť se domnívají, že naplnění TCA to nevyžaduje. Oceňují však období Akce 1, kdy jejich pomoc využívali. Většina RP se neorientuje na metodickou stránku spolupráce a dostatečně nezná příručku EK pro mezinárodní spolupráci. Za důležitější považuje především splnění nastavených indikátorů. Při pohovoru jsme zjistili, že RP začínají uvažovat o hodnocení implementace TCA, ale koordinační povinnost přisuzují mezinárodnímu sekretáři. 45. Výsledky aktivit ještě nejsou dostupné, proto nelze hovořit o dokumentaci. Mainstreaming je ještě v počáteční fázi. 46. 12 z 20 RP se domnívá, že díky mezinárodnímu prvku je možno efektivněji využít finančních prostředků z veřejných zdrojů, protože významná část projektových aktivit či inovačních produktů je zahraničním partnerům známa, nebo již dokonce uvedena do praxe. Většina RP považuje zahraniční partnery za jeden ze základních předpokladů úspěšné realizace projektu. Hodnocení principu inovativnosti 47. V současné době nelze určit míru úspěšnosti druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR ve vývoji nových metod, nástrojů a přístupů pro začlenění do politik zaměstnanosti, zaměřených na potírání diskriminace a rovnosti, neboť projekty druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL se ještě nenacházejí v odpovídající fázi. Ukázalo se však, že všechny projekty inovativní prvky plánují a většina z nich bude procesně orientovaná. Zda-li tyto produkty/procesy budou skutečně inovativní, záleží především na splnění podmínky relevantnosti, udržitelnosti a potenciálu mainstreamingu. 48. Ukázalo se, že jednotný mechanismus k identifikaci a posouzení inovativních prvků v aktivitách neexistuje. Většina RP spoléhá na své znalosti či znalosti EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

17


partnerů o stávajících metodách, principech či nástrojích používaných ve vztahu k tématu projektu a cílové skupině. Tento přístup je pouze intuitivní a posouzení inovativnosti jednotlivých prvků nezaručuje. 49. Očekáváme, že nově vyvinuté přístupy budou účinnější než jiné iniciativy a intervence provedené prostřednictvím ESF, dalších EU programů nebo národních politik, pokud RP budou důsledně implementovat principy, zejména partnerství, společné rozhodování, inovativnost a mainstreaming. Podle našeho názoru implementace principu partnerství a společného rozhodování ve spojení s principem mezinárodní spolupráce může vést k inovativním prvkům, pokud byly plánované na základě důsledné analýzy trhu práce. Pokud partnerství nefungovalo a princip společného rozhodování nebyl pochopen, inovativní prvky vzniknout nemohou. 50. V současné době můžeme v případě některých RP (evaluátoři se všemi RP nehovořili) tvrdit, že jejich budoucí produkty pravděpodobně inovativní budou a mohou otevřít nové oblasti na trhu práce. 51. Hlavní směry nových přístupů lze očekávat v následujících oblastech: Snaha o odstranění diskriminace různých kontextů, zejména v oblasti vzdělávání, pracovních příležitostí, sociálních služeb aj. Poskytnutí podpory pro zapojení do trhu práce (včetně sebezaměstnání) a pro vytvoření nové živnosti nebo nových pracovních míst. Podpora pro profesionalizaci služeb a struktury zlepšením infrastrukturálních možností existujících struktur. Zvyšování kapacit instituce, podpora různých center a vytvoření metodiky pro péči o skupiny, které jsou předmětem diskriminace. Existují možnosti, že projekty mohou přispívat k otevírání nových oblastí na trhu práce. V současné době nelze tvrdit, které tematické inovace budou tyto oblasti otevírat. 52. Hlavní překážky a bariéry, bránící prosazování nových forem, jsou následující: Špatné systémové nastavení pracovního trhu a kolize pracovního trhu se sociálním systémem, přičemž sociální dávky jsou vyšší než reálná dosažitelná mzda (Romové, rodiny s dětmi). Předsudky zaměstnavatelů (vůči zdravotně postiženým, absolventům, ženám s dětmi apod.). Nemožnost diferenciace ve výši hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti mezi těmi, kdo se rekvalifikují, a ostatními Systémová podpora handicapovaných skupin neexistuje. Projekty realizované v rámci CIP EQUAL adresují tyto problémy a snaží se najít řešení inovativním přístupem. Zda-li tyto přístupy a inovativní prvky budou životaschopné, ukáže čas.

18



53. Důvody neúspěchu či ztroskotání některých přístupů a metod, které byly plánovány při podání žádosti a při přípravě DPA, TCA, lze shrnout takto: Nedůkladná analýza trhu práce ve vztahu k tematické oblasti a cílových skupin. Nefungování principu partnerství. Nepochopení principu společného rozhodování. Absence sebehodnocení RP. 54. Jak již bylo řečeno, mechanismus na prověřování a testování nových inovativních prvků neexistuje. V rámci některých NTS se připravují směrnice týkající se identifikace inovativních produktů, nicméně na programové úrovni nic podobného není. Evaluátoři nenašli příklady validované inovace a dobré praxe, což v současném období s největší pravděpodobností ani není možné. Hodnocení principu šíření dobrých zkušeností a zavádění do praxe (mainstreamingu) 55. Podle našich informací nejsou mechanismy pro umožnění identifikace a validace příkladů dobré praxe na národní úrovni vyvinuty. Při absenci takového dokumentu může ŘO použít požadavky na dobrou praxi v souladu s doporučením Evropské komise, které byly předneseny v roce 2002 na konferenci CIP EQUAL v Barceloně. Účinnost probíhajícího mainstreamingového procesu lze měřit pomocí kvantitativních indikátorů, jako jsou mainstreamingové akce (konference, semináře, workshopy atd.), tvůrci politik zúčastňující se takovýchto akcí, ověřené inovativní produkty atd. Dopad mainstreamingu lze posoudit až po realizaci programu CIP EQUAL, a to na základě hodnocení změn, ke kterým došlo. Kvalitativní hodnocení účinnosti mainstreamingu lze provést na základě posouzení předmětu mainstreamingu ve vztahu k cíli CIP EQUAL, zejména ve vztahu k tematické oblasti. 56. Faktory vedoucí k nerovnosti a diskriminaci lze identifikovat na základě důsledné analýzy trhu práce. Jednotlivá RP prováděla analýzu v rámci projektu. Zda-li byly identifikace a posouzení těchto faktorů aplikovány na příklady dobré praxe, v současné době nelze hodnotit. 57. Stávající RP provádějí diseminaci. Očekáváme, že inovativní prvky budou řádně dokumentovány použitím jednotlivých nástrojů. Nelze hodnotit, zda-li šíření dobrých zkušeností bylo prováděno systematicky. 58. Tematické sítě umožňují participaci všech důležitých partnerů zapojených RP. Míra jejich zapojení ovšem záleží na vedoucí organizaci i ochotě důležitých partnerů. NTS mají externí členy, kteří nejsou zastoupeni v RP, avšak jde především o pracovníky státní správy nebo osoby, které jsou spojeny se státní EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

19


správou. Téměř ve všech NTS chybí zástupci akademie, výzkumné organizace a sociální partneři, zejména zástupci zaměstnavatelů a odborových organizací. V rámci nominace, jako člen NTS, nebylo bráno v potaz regionální nebo místní zastoupení. 59. Je potěšující, že výstupy z NTS začínají být zveřejňovány na ESF fóru. Díky jeho krátké existenci a malému počtu jeho uživatelů nelze jeho účinnost hodnotit. Očekáváme, že umožní aplikovat poznatky a zkušenosti z CIP EQUAL na ostatní programy ESF na národní úrovni. 60. Příklady dobré praxe z CIP EQUAL ještě nebyly identifikovány, a proto nelze hodnotit, zda-li byly přípravy a implementace politik sociálního začleňování zužitkovány. 61. K identifikaci dobré praxe nedošlo, a proto nelze hovořit o validaci. Podpora rozvojových partnerství v oblasti (sebe)evaluace 62. Aby se dalo využít sebeevaluace RP pro evaluaci na úrovni ŘO, musely by být zodpovězeny následující otázky: Komu jsou výsledky sebeevaluace RP určeny? Proč je sebeevaluace RP důležitá? Jak sebeevaluaci provést? 63. Bude-li ŘO uživatelem sebeevaluace RP, pak základními motivy mohou být: monitorování pokroků RP dosažených při realizaci aktivit mít přehled o vytvoření nových inovativních produktů/procesů, jejich ověření a mainstreaming zjistit příklady dobré praxe a snažit se rozšířit a prosazovat je v rámci politiky na různých úrovních (národní, regionální, evropské atd.) 64. Monitorování pokroků RP dosažených při realizaci aktivit je prozatím provedeno v rámci monitorovacích indikátorů na úrovni RP. Inovativní produkty a procesy se teprve tvoří. Je třeba klást důraz na evaluaci procesů a produktů, včetně jejich ověření. Sebeevaluace RP ve vztahu k inovativním produktům a procesům bude velmi důležitá k naplnění cílů EQUAL, a proto musí být provedena v součinnosti s externími evaluátory nebo externími odborníky. ŘO by měl doporučit RP a NTS, aby ověření externími subjekty bylo součástí ověřovacího procesu. 65. Zjištění dobré praxe je velmi složitý proces, v němž by se ŘO měl angažovat i z důvodu zajištění jejího prosazování a udržitelnosti. Pro zjištění dobré praxe je nutné vycházet z doporučení Evropské komise. Zároveň bude třeba co nejdříve vytvořit směrnice ŘO sloužící k identifikaci a ověření inovativních prvků a dobré praxe.

20



66. Sebeevaluace je důležitá pro RP především proto, aby upravila své aktivity a zavedla opatření za účelem naplnění cílů jednotlivých projektů. Současné trendy ukazují, že RP se především koncentrují na sebehodnocení pomocí kvantitativních indikátorů, ale málo používají kvalitativní metody. Míra naplnění principu se pouze pomocí kvantitativních indikátorů velmi těžko hodnotí, je nutné používat kvalitativní hodnocení. 67. Jak již bylo řečeno, v době zahájení programu nebyla žádná příručka o metodice sebehodnocení k dispozici. V letošním roce vznikl portál sebehodnocení a příručka pravděpodobně vyjde příští rok. Současný portál poskytuje RP částečnou pomoc, jak provádět sebehodnocení. HLAVNÍ DOPORUČENÍ Implementační a monitorovací systém 2. kola Iniciativy Společenství EQUAL 68. Zvýšit počet pracovníků ŘO. Je nutné tento problém neprodleně řešit nebo se obrátit na externí subjekty, aby zajistili rutinní úkoly. 69. Klást důraz na hodnocení kvality technické zprávy, a to ve vztahu k implementaci principů EQUAL a vztahu k sebehodnocení RP. 70. Iniciativní přístup ze strany NPS, především poskytnutí podpory v oblasti principu a sebehodnocení. Je žádoucí, aby ŘO, NPS, MV, NTS věnovaly této oblasti patřičnou pozornost, poskytovaly jí dostatečnou podporu a pak se podrobily důsledné kontrole za účelem identifikace problémů a plánování další podpory. 71. Připravit různé jednoduché příručky, mezi které nepochybně patří metodika archivace dat a dokumentů, metodika hodnocení projektu, metodika organizování a řízení projektu, metodika ukončení projektu aj. 72. Sebehodnocení RP (zejména hodnocení principů, procesního řízení projektu a hodnocení/validace inovačních prvků) je klíčem k úspěchu programu, a proto je třeba jeho důsledná kontrola. Tematický přístup se zaměřením na rovné příležitosti mužů a žen 73. Hodnocení průběžných technických monitorovacích zpráv by mělo být provedeno důsledně. Problematika „gender mainstreamingu“ není jednoduchá, a proto bude potřeba, aby posuzovatelé prošli adekvátním školením a bylo jasné, co se od RP v rámci „gender mainstreamingu“ očekává. V případě potřeby bude nutné obrátit se na odborníky. 74. „Gender mainstreaming“ je povinností RP, proto by se v rámci sebehodnocení mělo postupovat tak, aby byly nalezeny odpovědi na následující základní otázky: Co by se mělo pro „gender mainstreaming dělat“? EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

21


Co se v současné době děje na všech úrovních projektu a proč to tak je? Co by se mělo změnit a jak? 75. Provést audit „gender mainstreamingu“ u partnerských organizací RP. 76. Provést audit „gender mainstreamingu“ u projektových aktivit. Princip partnerství a princip společného rozhodování 77. Partnerství by mělo klást důraz na adekvátní účast všech partnerů ve všech aktivitách projektu. Měl by se nalézt účinný nástroj pro registraci míry „empowermentu“ konečných uživatelů/cílových skupin. Doporučuje se používat tzv. „beneficiary survey“, nebo-li průzkum konečných uživatelů zaměřený na měření měkkých výstupů. 78. Účast cílových skupin při řízení, monitorování a evaluaci je žádoucí, třebaže to u některých cílových skupin nemusí být jednoduché. 79. Vedoucí partnerská organizace by měla organizovat pravidelné schůzky, kde by si partneři (i mimo EQUAL – z řad zaměstnavatelů) vyměňovali nápady, měli možnost vznést připomínky či komentáře a zároveň rozšířili, srovnávali a ověřovali výsledky jednotlivých aktivit. Princip mezinárodní spolupráce 80. Informace a zkušenosti s mezinárodní spoluprací mají být přístupné nejen účastníkům tuzemských a zahraničních setkání v rámci TCA, ale také všem partnerským organizacím RP, lokálním aktérům a institucím. Za tímto účelem by mělo RP vytvořit nástroj k šíření výsledků mezinárodní spolupráce. 81. Je žádoucí, aby hodnocení TCA bylo v rámci RP prováděno pravidelně na mezinárodním setkání v rámci TCA a prodiskutováno za účelem učinění opatření. 82. RP by měla využívat další možnosti mezinárodní spolupráce, např. evaluace RP nebo ověření inovativních produktů pomocí osob zapojených do zahraničních RP. Princip inovativnosti 83. Velké množství ověřených inovativních prvků, vztahujících se k programu, nelze očekávat. Je nutné počítat s projekty, které pravděpodobně nebudou schopny produkovat inovativní prvky, ale některé jejich produkty se mohou stát součástí inovačního procesu v rámci programu. Jedním z náročných úkolů CIP EQUAL bude vytvořit synergii dílčích produktů/procesů ve vztahu k prioritní/tematické oblasti. V tomto kontextu bude velmi důležitá práce NTS.

22



Základní požadavky na inovativní produkty musí být relevance k tematické oblasti, udržitelnost, potenciál mainstreamingu. Prvek, který nemá potenciál mainstreamingu, není ve vztahu k cílu CIP EQUAL inovativní. 84. Seminář „Inovace a mainstreaming“ vytvořil jakýsi inventář inovačních prvků. Úkolem NPS a odborníků z jednotlivých NTS teď je, aby zjistili o intenzitě či potřebě těchto produktů/procesu za účelem modifikování národních, regionálních a lokálních politik a nalezli adekvátní způsob mainstreamingu. 85. Mechanismy umožňující objektivní posuzování inovativních prvků chybí. Otázkou však zůstává, zda je možné nějaký univerzálnější systém v podobě manuálu, příručky, šetření apod. vůbec vytvořit. Vhodnější je působit na RP, aby se této problematice věnovala systematičtěji, a to zejména hodnocení procesu tvorby prvku, zjištění kvality, účinnosti atd., aby provedla alespoň základní srovnání svých aktivit s tím, co se děje v rámci ČR. 86. V rámci mainstreamingu je možné více působit na tvůrce politik (včetně politické reprezentace na všech úrovních), aby v příslušných zákonech a předpisech prosadili žádoucí změny. Princip mainstreamingu 87. Je potřeba zajistit zastoupení kompetentních partnerů mimo EQUAL do NTS. 88. Jednotlivé NTS by měly vytvořit metodologii validace inovativních produktů. V případě potřeby by měly NPS a ŘO poskytnout podporu. 89. Za účelem tvorby metodologie identifikace a rozšíření dobré praxe na tematické úrovni je žádoucí vytvořit „mainstreamingovou skupinu na programové úrovni“. 90. Vertikální mainstreaming vyžaduje aktivní účast ŘO, zejména je třeba stanovit jeho cíle a požadovaný dopad. 91. RP by mělo rozlišovat „diseminaci“ a „mainstreaming“. Cílem mainstreamingu je dopad na politiky a praxi. Pasivní diseminace nepřináší žádoucí efekt. RP by měla zvažovat způsob aktivní diseminace zapojením klíčových aktérů v dané oblasti. 92. Mainstreaming na úrovni RP bude požadovat účast strategického partnera a může se stát, že u některých případů bude nutné zapojení dalšího partnera do projektu. 93. Mnoho plánovaných inovativních aktivit souvisí s lokálními a regionálními potřebami, a proto je nutné zvážit vytvoření regionální mainstreamingové sítě.


23


94. Domníváme se, že veřejné akce NTS by měly probíhat v malých skupinách, zejména v rámci jednotlivých tematických oblastí. Výroční konference nebo seminář neposkytuje dostatečný prostor pro tvůrčí diskusi mezi jednotlivými aktéry, i když splňuje informační a propagační účel. Podpora rozvojových partnerství v otázkách (sebe)evaluace 95. Přestože sebehodnocení je pro české subjekty při realizaci projektu prvek nový, RP si uvědomují jeho důležitost. Prozatím nemají k dispozici adekvátní nástroj, sebehodnocení provádějí podle svých metod a nedostává se jim adekvátní podpory. Bude nutné takový nástroj neprodleně vytvořit a požadovat strukturovanou zprávu na základě souboru evaluačních otázek, jež by umožnily ŘO zjistit stav projektu/tematických oblastí/programu a zároveň zjistit silné a slabé stránky činnosti, najít příležitost ke zlepšení a tím neúspěchu předejít. Sebehodnocení RP by mohlo být také dobrým nástrojem pro NTS při analýze inovačních prvků v rámci tematických oblastí pod garancí jednotlivých NTS a při hledání dobré praxe, kterou by bylo nutné rozšířit v rámci horizontálního a vertikálního mainstreamingu. Dobře provedené hodnocení na všech úrovních může být velmi prospěšné, pokud jsou závěry a doporučení, které z něj vyplývají, brány vážně, a zároveň jsou učiněna potřebná opatření.

24



ÚVOD Tato závěrečná zpráva je zpracována v souladu s podmínkami smlouvy o evaluaci za účelem realizace projektu „Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL“. Projekt byl zaměřen na následující klíčové evaluační úkoly: Posouzení výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Průběžné hodnocení implementačního a monitorovacího systému během realizace Akce 2 a 3 CIP EQUAL. Posouzení tematického přístupu se zaměřením na rovné příležitosti mužů a žen. Posouzení míry naplňování klíčových principů CIP EQUAL, zejména principu partnerství, společného rozhodování, mezinárodní spolupráce, inovativnosti (podle jednotlivých tematických oblastí), šíření dobrých zkušeností a zavádění do praxe (mainstreaming). Podpora rozvojových partnerství v otázkách sebeevaluace. Návrh evaluačních otázek v příštím období. Zpráva prezentuje souhrn dat a jejich analýzu provedenou v rámci tří etap projektu, který byl zahájen 3. 5. 2006 a skončil odevzdáním závěrečné zprávy 8. 12. 2006. Sběr dat skončil 20. 11. 2006 a časové úseky jednotlivých etap byly následující: 1. etapa – od 3. 5. 2006 do 26. 6. 2006 2. etapa – od 27. 6. 2006 do 15. 9. 2006 3. etapa – od 16. 9. 2006 do 8. 12. 2006 Projekt se soustředil na: Případovou studii 20 vybraných rozvojových partnerství v druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL a všech 10 rozvojových partnerství v prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL, v němž se nepodařilo navázat kontakt pouze s jedním partnerstvím. Časté kontakty s řídícím orgánem, Národní podpůrnou strukturou, tvůrci politik, konečnými uživateli a ostatními zainteresovanými subjekty v rámci implementace CIP EQUAL v ČR. Základní použité evaluační nástroje byly následující: „Desk research“, včetně kvantitativní analýzy monitorovacích dat procesní analýzy telefonické interview dotazníkové šetření případové studie a přímé pohovory s RP, klíčovými aktéry a tvůrci politik workshopy poradenská platforma doplňková studie


25


Je třeba uvést, že „Seminář o sebehodnocení“, který by se měl konat v rámci projektu, byl na základě dohody s ŘO přesunut na první kvartál 2007. Kromě úvodní kapitoly zpráva obsahuje 12 kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Kapitola 1 prezentuje kontext evaluace druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL, a to jak v kontextu Evropského společenství, tak v kontextu národním. Dále stručně popisuje vymezení zadání projektu druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL. Kapitola 2 seznámí čtenáře se zvolenou metodologií řešení projektu. Uvádí typy informačních zdrojů, které byly během jednotlivých etap projektu použity, a dále popisuje metodologii celoplošného dotazníkového šetření a případové studie. Kapitola 3 uvádí hodnocení výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Hodnocení bylo provedeno v kontextu identifikace případů dobré praxe a současně byla prozkoumána míra naplnění principů CIP EQUAL, zejména principu mainstreamingu, partnerství a mezinárodní spolupráce. Tato kapitola se týká evaluačního úkolu č. 1. Kapitola 4 uvádí hodnocení implementačního a monitorovacího systému, které bylo provedeno na základě dotazníkového šetření zaměřeného na RP, dále na základě dat z dostupných zdrojů (zejména ECDB), výsledků rozhovorů s ŘO, NPS a 20 RP, roční implementační zprávy 2005, zápisu ze zasedání monitorovacího výboru (dále MV) v květnu 2006 a dalších materiálů. Tato kapitola se týká evaluačního úkolu č. 2. Kapitola 5 je věnována hodnocení tematického přístupu se zaměřením na rovné příležitosti žen a mužů a týká se evaluačního úkolu č. 3. Kapitoly 6, 7, 8, a 9 jsou zaměřeny na hodnocení naplňování klíčových principů CIP EQUAL v České republice a týkají se evaluačních úkolů 4 až 8. Kapitola 10 informuje o současném stavu poskytování podpory rozvojovým partnerstvím v oblasti sebehodnocení, komentován je zejména stav portálu aj. Tato kapitola se částečně vztahuje k evaluačnímu úkolu č. 9. Kapitola 11 prezentuje návrh evaluačních otázek a částečně se vztahuje k evaluačnímu úkolu č. 9. Kapitola 12 představuje stručné závěry hodnocení vyplývající z realizace projektu.

26



1. KONTEXT 2. ETAPY PRŮBĚŽNÉHO HODNOCENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL

1.1.

Kontext se Společenstvím

Článek 40-43 nařízení Rady (ES) č. 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech ukládá členským státům provést evaluaci během všech fází programu, zejména evaluaci ex ante, závěrečnou evaluaci a evaluaci ex post. V programovém období (2000-2006) byla provedena střednědobá hodnocení Iniciativy Společenství EQUAL ve starých členských státech (EU 15) a současně byla zahájena celoevropská střednědobá evaluace, která byla ukončena v červenci 2006. Vzhledem ke zkrácenému programovému období (2004-2006) nebyly nové členské státy povinny provést střednědobou evaluaci. Bylo však nutno provést evaluaci Akce 1 a zprávu předložit do 31. 12. 2005. Česká Republika tuto povinnost splnila. Dle ustanovení Evropské komise (viz dokument „Proposal for a Common Approach in EQUAL Evaluation 2007-2008“) je povinností řídících orgánů států provést evaluaci, k níž se zavázaly, na národní úrovni1. Česká republika bezpochyby mezi tyto státy patří, jelikož v programovém dokumentu je na straně 164 uvedeno: „Řídící orgán se pro zavedení průběžného hodnocení rozhodl vzhledem k omezeným zkušenostem s hodnocením programů ČR a také vzhledem ke skutečnosti, že je v ČR realizováno již i první kolo Iniciativy Společenství EQUAL, které však zatím není dostatečně systematicky vyhodnocováno“2. Dále dokument uvádí, že „V rámci tohoto průběžného hodnocení budou tedy z Iniciativy řídícího orgánu zpracovány v období 2006-2008 další hodnotící studie, a to vždy k 31. 12. Celkem tak budou zpracovány další čtyři hodnotící studie (v roce 2005, 2006, 2007 a 2008)“.

1.2.

Charakteristika Iniciativy Společenství EQUAL

Iniciativa Společenství EQUAL je nástupcem programů ADAPT a EMPLOYMENT, které byly realizovány pouze ve starých členských státech (EU 15), tedy nikoli v ČR. Iniciativa Společenství EQUAL se od výše uvedených programů výrazně neliší, ale rozšiřuje jejich možnosti. Základní změnou je zavedení partnerských přístupů a principu mainstreamingu prostřednictvím ustanovení Národních tematických sítí (dále NTS) a Evropských tematických sítí (dále ETS).

1 2

Informace z „Partnership Meeting“ CIP EQUAL v Bruselu, červen 2006. Program Iniciativy Společenství EQUAL (str. 161–166), 16. dubna 2004.


27


Hlavní principy Iniciativy Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je založena na 6 základních principech: Tematický přístup Partnerství Společné rozhodování Mezinárodní spolupráce Inovativnost Mainstreaming V rámci CIP EQUAL je ještě uplatněn princip rovné příležitosti, který lze definovat jako podporu boje se všemi formami diskriminace a nerovností. V souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č.1260/1999 a v souladu s § 14,60 a 61 sdělení Komise COM(2000)853 je v průběhu implementace Programu Iniciativy EQUAL ještě naplňován princip gender mainstreaming. Gender mainstreaming je tedy v případě českého CIP EQUAL považován za jeden ze základních principů celého programu, jehož prostřednictvím bude prosazována rovnost mužů a žen napříč všemi podporovanými tematickými oblastmi. Tematický přístup Koncepce řešení problémů různých typů diskriminace a nerovnosti, a to spíše se zaměřením na jednotlivá témata než na cílové skupiny. Partnerství V rámci rozvojové a mezinárodní spolupráce pracují různí aktéři z různých sektorů za účelem integrovaného řešení určitého problému. Společné rozhodování V angličtině se používá výraz „empowerment“. Český překlad „společná rozhodování“ je ekvivalentní anglickému termínu „joint decision making“. Tento termín ale popisuje jen část procesu „empowerment“. Ve Wikipedii je „empowerment“ definován takto: „Empowerment refers to increasing the spiritual, political, social or economic strength of individuals and communities. It often involves the empowered developing confidence in their own capacities.“ Ze sociologického hlediska podle Wikipedie „empowerment“ znamená: „Sociological empowerment often addresses members of groups that social discrimination processes have excluded from decision-making processes through - for example - discrimination based on race, ethnicity, religion, gender. Note in particular the empowerment-technique often associated with feminism: consciousness-raising.“ 28



Anglického slovo „empowerment“ je v různých členských státech chápáno odlišně. Evaluátoři se domnívají, že v kontextu CIP EQUAL ČR by měl být „empowerment“ chápán jednak jako posílení postavení konečných uživatelů (zvýšení sebevědomí, účast na procesu rozhodování, zvýšení dovedností a kompetence atd.) a jednak jako posílení jednotlivých partnerských organizací v rámci RP (zvýšení dovedností a kompetence, účast na procesu rozhodování atd.). Zda-li došlo k „empowermentu“, si můžeme ověřit pomocí měření „soft outcome“ nebo „distance travelled“. K tomuto účelu doporučujeme provést tzv. „beneficiary survey“. V kontextu dalšího programového období 2007-2013 proto doporučujeme, aby pojem „společné rozhodování“ nebo-li „empowerment“ byl dostatečně vysvětlen v programovém dokumentu OP LZZ a současně byl připraven materiál, který vysvětlí budoucím příjemcům dotace v příštím programovém období 2007-2013 metodologii měření, „soft outcome“, „distance travelled“. Doporučujeme také, aby v rámci monitorovacích indikátorů OP LZZ byly zahrnuty příslušné indikátory, které by umožnily měřit míru „empowermentu“. „Soft outcome“ neboli měkký výstup šetření (např. názory, budoucnost, perspektivy, možnosti atd.) nelze přímo měřit. Jedná se o výstupy z důvodu školení, podpory nebo poradenství. Ty jsou postaveny v obecné rovině, a proto se používají takové nástroje, jakými jsou případové studie, otevřené otázky, diskuse na workshopu atd. Příkladem „soft outcome“ je např.: Zvýšená schopnost vypracovat CV u účastníků kurzu „Jak napsat CV“. Zvýšená schopnost pracovníka projektového týmu při monitorování jednotlivých partnerských organizací. Zlepšení jazykové dovednosti cílových skupin zúčastňujících se kurzů českého jazyka. Zlepšení sebevědomí nového finančního manažera projektu. Terminologie „distance travelled“ znamená pokrok, který by učinil představitel cílové skupiny směrem k získání zaměstnání nebo jiným měřitelným výstupům (např. ukončení kurzu, zahájení podnikání aj.) jako výsledek aktivit projektu. Získávání některých měkkých výstupů může vypadat méně důležité, ale dosažení těchto dovedností pro některé osoby může znamenat velký krok dopředu. Měření „distance travelled“ je proto v kontextu s měřením pokroku konečných uživatelů velmi důležité. Mezinárodní spolupráce V angličtině se používá výraz „transnationality“. Základním cílem je navázání spolupráce s jedním či více rozvojovými partnerstvími jiných členských zemí za účelem výměny informací, sdílení zkušeností, transferu know-how a vytvoření společných produktů či procesů.


29


Inovativnost Tento princip podporuje inovativní způsoby řešení nerovností a diskriminace na trhu práce. Inovativnost může představovat zcela nový přístup k řešení dané problematiky, resp. nový způsob aplikace stávajících metod a postupů. Mainstreaming Mainstreaming je proces ovlivňování lokální, regionální, národní a evropské politiky pomocí diseminace zkušeností, názorů a výsledků projektů (zejména ověřených inovačních prvků). Od mainstreamingových programů pomoci3 (financovaných z ESF) se Iniciativy Společenství EQUAL liší v těchto bodech: Soustřeďují se na boj proti diskriminaci a nerovnosti na trhu práce. Umožňují vyzkoušet a propagovat nové a inovační přístupy. Podporují rozvoj produktů a procesů více než samotnou realizaci aktivit/procesů. Kladou velký důraz na fungující partnerství, tzv. rozvojové partnerství. Kladou velký důraz na účast cílových skupin, a to ve všech fázích, zejména v „empowermentu“. Poskytují žadatelům o azyl informace o trhu práce, zvětšují jejich schopnost se na něm orientovat a zvyšují jejich povědomí o této oblasti. Povinně spolupracují s jedním či více rozvojovými partnerstvími ze zahraničí. Implementace Iniciativy Společenství EQUAL je rozdělena na Akci 1, Akci 2 a Akci 3. Implementace jednotlivých Akcí probíhá na základě společného mezinárodního harmonogramu. Cílem Akce 1 je dotváření a upevňování trvalých a efektivních rozvojových partnerství a navázání mezinárodní spolupráce. Po skončení Akce 1 jsou jednotlivá RP povinna předložit řídícímu orgánu smlouvy o národní a mezinárodní spolupráci. Smyslem Akce 2 je samotná implementace pracovního programu RP. Jelikož Akce 2 navazuje na Akci 1, jsou v rámci Akce 2 podporována pouze ta RP, která v průběhu Akce 1 splnila všechny požadavky. Akce 3 je zaměřena na šíření dobrých zkušeností a získávání vlivu na národní, resp. regionální politiku. Důraz je kladen na implementaci nejlepších dosažených výsledků za účelem ovlivňování lokální, regionální, národní a evropské politiky 3

Článek 7(1) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999.

30



prostřednictvím národních a mezinárodních tematických sítí. Cílem dosažení co nejlepších výsledků je účast na Akci 3 povinná pro všechna RP.

1.3.

Národní kontext 1. kola Iniciativy Společenství EQUAL

Česká republika se jako první kandidátská země připojila k CIP EQUAL v červnu 2001, tedy více než o rok později než tehdejší členské státy EU (EU 15). Vzápětí byla ustanovena základní programová struktura zahrnující řídící orgán – Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV), Monitorovací výbor (dále MV), Národní kancelář EQUAL4 (Národní podpůrná struktura) a hodnotící komise EQUAL. V době zahájení prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL nebyla Česká republika členem EU, a proto nemohla čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu a zrealizovala 1. kolo prostřednictvím programu Phare 2002 a státního rozpočtu ČR. Akce 1 začala v ČR v lednu 2002 a skončila v červenci téhož roku. O účast se ucházelo 76 návrhů projektů. Monitorovací výbor z nich vybral 205 (data z ECDB ukazují pro Akci 1 16 projektů). V rámci Akce 2 bylo vybráno 10 projektů, které pokrývaly 6 z 9 tematických oblastí. Monitorovací výbor již dříve rozhodl o podpoře projektů spadajících do 7 tematických oblastí a čtyř priorit. V rámci 7 tematických oblastí bylo vyhlášeno 15 opatření. Tabulka 1 - Přehled 7 vyhlášených tematických oblastí prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: A. zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro obtížně integrovatelné osoby B. překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: C. otevírání procesů zakládání podniků vůči všem prostřednictvím poskytování nástrojů potřebných pro zakládání podniků a pro identifikaci a využívání nových příležitostí pro rozvoj zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech D. posilování sociální ekonomiky Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY: E. podpora celoživotního vzdělávání a postupů směřujících k zaměstnávání diskriminovaných osob, zavedení principu rovnosti na trhu práce F. podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a jiných technologií Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: G. vyváženost rodinného a pracovního života, reintegrace mužů a žen na trhu práce, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Zdroj: www.equalcr.cz. Poznámka: V dokumentech Národního vzdělávacího fondu ve vztahu k prvnímu kolu Iniciativy Společenství EQUAL je uvedeno devět priorit, jež jsou klasifikovány od A-H v souladu s klasifikací EU. Uvedená tabulka respektuje rozdělení prioritních oblastí dle CIP EQUAL, které reflektují principy evropské strategie zaměstnanosti.

4 5

Národní kancelář EQUAL byla sekcí Národního vzdělávacího fondu, o. p. s. Dle zdrojů uvedených na webových stránkách www.nvf.cz


31


V rámci Akce 2 bylo schváleno 10 projektů, které pokryly 6 z 9 tematických priorit programu EQUAL (A, B, C, E, F, G)6. Lze je rozdělit následovně: Tabulka 2 – Klasifikace projektů realizovaných v rámci Akce 2 Iniciativy Společenství EQUAL Název priority A

Název projektu

Název předkladatele

Počet TCA č. a počet rozvojových zahr. partnerů partnerů a země původu

1. Kompas – program podpory aktivace vlastních schopností pro uchazeče o zaměstnání bez středního vzdělání, obtížně uplatnitelných na trhu

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s.

34 partnerů

TCA č. 256, Německo – 2, Rakousko – 2

2. Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště se ZP, v oblasti ekologické činnosti – separaci odpadů

Charita Opava

26 partnerů

TCA č. 237, Rakousko, Finsko, Itálie – 2

3. Podporované zaměstnávání – rozšíření metodiky, národní a evropská spolupráce

Občanské sdružení RYTMUS

30 partnerů

TCA č. 358, Finsko, Belgie, Nizozemí

4. Integrované poradenství pro znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu národní a evropské spolupráce

Pedagogická fakulta 8 partnerů Masarykovy univerzity, Brno

TCA č. 1709, Rakousko, Nizozemí, Německo – 2

B

1. VARIANTY – interkulturní vzdělávání

Člověk v tísni – spol. 21 partnerů při ČT, o. p. s.

TCA č. 1849, Rakousko, Švédsko, Francie - 2

C

1. CePo – Cesta k podnikání

Trexima, spol. s r. o. 6 partnerů

TCA č. 736, Velká Británie, Německo, Nizozemí. TCA č. 824, Španělsko, Nizozemí

2. Vzdělávání a poradenství pro začínající podnikatele prostřednictvím sítě

Kazuist, spol. s r. o.

10 partnerů

TCA č. 1442, Francie, Itálie, Portugalsko

DHV ČR,

23 partnerů

TCA č. 1848, Velká Británie, Německo, Francie, Irsko, Portugalsko

“Start-business-center“ E

1. Flexibilní pracoviště

spol. s r. o.

F

1. Integrační program pro uvolňované pracovníky při restrukturalizaci ocelářského průmyslu

RPIC – ViP, s. r. o.

23 partnerů

TCA č. 846, Velká Británie, Německo, Španělsko

G

1. Podmínky pro koordinaci

Český svaz žen

30 partnerů

TCA č. 1909,

6

EQUAL – Potírání diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Evropská Iniciativa EQUAL v České republice – publikace NVF byla zveřejněna na adrese www.nvf.cz.

32


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL profesního a rodinného života – partnerství v rodině

Velká Británie, Švédsko

Zdroj: Dotazníkové šetření.

Přehled a stručný popis 10 projektů realizovaných v rámci Akce 2 prvního kola je uveden v příloze 17. Rozložení realizovaných projektů v rámci Akce 2 ukazuje, že největší počet projektů realizovaných v rámci Akce 2 patřilo do priority 1 (5 v oblasti tematické priority A a B), následuje priorita 2 (2 projekty v oblasti tematické priority C), dva projekty patřily do priority 3 (v oblasti tematických priorit E a F) a jeden projekt patřil do priority 4 (v oblasti tematické priority G). Začátek Akce 2 se u jednotlivých projektů lišil. Délka Akce 2 byla stanovena v rozmezí 20-30 měsíců a průměrná výše grantu byla 665.000 EUR. V rámci 15 opatření vyhlášených Monitorovacím výborem nebyl v některých z nich schválen žádný projekt v rámci Akce 2 prvního kola. Byla to následující opatření: 1.1. Tvorba systému prevence a pomoci soustředěná na mladé lidi, kteří předčasně ukončili své vzdělání. 1.4. Komplexní poradenství, vzdělávání a asistované umístění v zaměstnání zaměřené na příslušníky romské národnostní menšiny. 4.1. Systémový rozvoj a diverzifikace poskytovaných služeb třetího sektoru. 5.1. Systémový a inovační rozvoj celoživotního vzdělávání pro pracovní integraci znevýhodněných skupin na trh práce. 5.2. Regionální centra vzdělávání dospělých. 6.1. Rozvoj malých a středních firem prostřednictvím jejich zasíťování a vazby na velké podniky. 7.2. Rozvoj pečovatelských a jiných místních služeb umožňujících koordinaci rodinného života a zaměstnání za využití práce nezaměstnaných. 7.3. Reintegrace osob, zejména žen, vracejících se na trh práce, včetně zpřístupnění informační technologie. Na základě výběrového řízení bylo vybráno do Akce 3 šest rozvojových partnerství. Dvě z nich společně podala žádost pro Akci 3. Bylo doporučeno 5 žádostí od následujících předkladatelů: Občanské sdružení RYTMUS RPIC – ViP, s. r. o. Trexima, spol. s r. o. a Kazuist spol. s r. o. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno Žádosti DHV ČR, spol. s r. o., byl udělen status náhradníka8. 7

Data uvedená v příloze jsou získaná z webových stránek Národního vzdělávacího fondu a CIP EQUAL (www.equalcr.cz). EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

33


Akce 3 byla realizovaná v období od dubna 2004 do dubna 2005.

1.4.

Národní kontext 2. kola Iniciativy Společenství EQUAL

Česká republika se stala členem Evropské unie dne 1. května 2004. Vstupem do EU získala ČR možnost financování druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL z Evropského sociálního fondu. Programový dokument CIP EQUAL v ČR byl schválen Evropskou komisí dne 25. června 2004 pod číslem CCI:2004CZ050PC001 a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1260/1999. Na základě čl. 21(2) tohoto nařízení, stanovujícího princip monofondovosti pro Iniciativy Společenství, jsou na programy EQUAL vynakládány z prostředků strukturálních fondů pouze zdroje z Evropského sociálního fondu (dále ESF). Další zdroje vycházejí ze státního rozpočtu. Spolufinancování není od rozvojových partnerství požadováno. Tematické priority a opatření CIP EQUAL v ČR CIP EQUAL má pět tematických priorit, které jsou rozděleny do jednotlivých opatření. ČR se rozhodla vyhlásit všech 9 tematických oblastí a příslušná opatření. Přehled vyhlášených priorit a opatření je uveden v tabulce 3. Nutno říci, že z hlediska pravidel financování strukturálních fondů je CIP EQUAL realizovaný v ČR jak v cílové oblasti 1, tak v cílové oblasti 3.9 Tabulka 3 - Přehled priorit a opatření CIP EQUAL ČR Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: Opatření 1.1. - Zlepšování přístupu k obtížně integrovatelným osobám a k jejich návratu na trh práce v oblastech cíle 1 Opatření 1.2. - Zlepšování přístupu k obtížně integrovatelným osobám a k jejich návratu na trh práce v oblasti cíle 3 Opatření 1.3. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech cíle 1 Opatření 1.4. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti cíle 3 Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: Opatření 2.1. - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech cíle 1 Opatření 2.2. - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti cíle 3 Opatření 2.3. - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech cíle 1 Opatření 2.4. - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti cíle 3 8

Viz www.nvf.cz.

9

Cílová oblast 1 (celá Česká republika mimo území hlavního města Prahy na úrovni NUTS II). Cílová oblast 3 (uzemí hlavního města Prahy na úrovni NUTS II).

34


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY: Opatření 3.1. - Podpora celoživotního vzdělávání a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin v oblastech cíle 1 Opatření 3.2. - Podpora celoživotního vzdělávání a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin v oblasti cíle 3 Opatření 3.3. - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a jiných technologií v oblastech cíle 1 Opatření 3.4. - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a jiných technologií v oblastech cíle 1 Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: Opatření 4.1. - Koordinace rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblastech cíle 1 Opatření 4.2. - Koordinace rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti cíle 3 Opatření 4.3. - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech cíle 1 Opatření 4.4. - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti cíle 3 Priorita 5: Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce: Opatření 5.1. – Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech cíle 1 Opatření 5.2. – Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblasti cíle 3 Priorita 6: Technická asistence Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Opatření 6.1. – Podpora rozvojových partnerství a přípravy, výběru, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu operací CIP EQUAL Opatření 6.2. – Ostatní oprávněné činnosti Zdroj: Programový dokument CIP EQUAL.

Řízení CIP EQUAL v České republice MPSV ČR je řídícím orgánem Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Ministr práce a sociálních věcí pověřil odbor řízení pomoci z ESF MPSV ČR plněním všech povinností řídícího orgánu (dále ŘO). Tento odbor plní své povinnosti prostřednictvím oddělení řízení a implementace Iniciativy Společenství EQUAL, oddělení Phare a regionální koordinace a oddělení koncepce, koordinace a finančního řízení ESF. Od zahájení druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v červenci 2004 plnila NK EQUAL, která byla součástí NVF, funkci Národní podpůrné struktury (dále NPS). Tato kancelář byla ustanovena v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. NK EQUAL v rámci NVF ukončila svou činnost dne 31. 10. 2005. Agendy pro Akce 1 byly převzaty ŘO. Funkci NPS pro Akce 2 a 3 začala na základě výběrového řízení plnit společnost Price Waterhouse Cooper, s. r. o. Monitorovací výbor je hlavním orgánem odpovědným za monitorování pokroku implementace CIP EQUAL v ČR. Členové monitorovacího výboru jsou jmenováni ministrem práce a sociálních věcí na základě doporučení jednotlivých organizací. Financování CIP EQUAL v ČR Plánovaný objem finančních prostředků pro CIP EQUAL je 43 973 880 EUR (přibližně 5,5krát větší než v 1. kole), z toho činí příspěvek ESF 32 100 929 EUR (73 % z objemu finančních prostředků). Celkové náklady národní veřejné účasti činí 11 872 951 EUR, což představuje asi 27 %. V ČR bude tato částka plně hrazena ze státního rozpočtu a nebude třeba čerpání prostředků EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

35


z regionálního/místního rozpočtu nebo rozpočtu přímého příjemce. Níže uvedená tabulka uvádí plánované rozdělení finančních prostředků.

Tabulka 4 - Plánované rozdělení finančních prostředků Priorita/ Opatření

Priorita 1 Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Opatření 1.4 Priorita 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 2.4 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4 Priorita 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Opatření 4.3 Opatření 4.4 Priorita 5 Opatření 5.1 Opatření 5.2 Priorita 6 Opatření 6.1 Opatření 6.2 CELKEM

Oblast zásahu

Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3 Cíl 1 Cíl 3

Celkové náklady v EUR

10 113 992 7 798 199 809 124 1 506 669 0 12 312 686 5 405 771 0 5 921 899 985 016 11 433 210 6 673 513 914 658 3 845 039 0 4 397 388 1 803 444 0 2 242 152 351 792 2 198 694 2 022 798 175 896 3 517 910 2 198 694 1 319 216 43 973 880

Celkové veřejné náklady 10 113 992 7 798 199 809 124 1 506 669 0 12 312 686 5 405 771 0 5 921 899 985 016 11 433 210 6 673 513 914 658 3 845 039 0 4 397 388 1 803 444 0 2 242 152 351 792 2 198 694 2 022 798 175 896 3 517 910 2 198 694 1 319 216 43 973 880

ESF

7 383 213 5 848 649 404 562 1 130 002 0 8 988 260 4 054 328 0 4 441 424 492 508 8 346 243 5 005 135 457 329 2 883 779 0 3 210 092 1 352 582 0 1 681 614 175 896 1 605 046 1 517 098 87 948 2 568 075 1 605 047 963 028 32 100 929

Národní veřejná účast

Celkem 2 730 779 1 949 550 404 562 376 667 0 3 324 426 1 351 443 0 1 480 475 492 508 3 086 967 1 668 378 457 329 961 260 0 1 187 296 450 862 0 560 538 175 896 593 648 505 700 87 948 949 835 593 647 356 188 11 872 951

Centrální 2 730 779 1 949 550 404 562 376 667 0 3 324 426 1 351 443 0 1 480 475 492 508 3 086 967 1 668 378 457 329 961 260 0 1 187 296 450 862 0 560 538 175 896 593 648 505 700 87 948 949 835 593 647 356 188 11 872 951

Zdroj: Programový dodatek Program Iniciativy Společenství EQUAL, verze 1.5, 10. srpna 2006.

1.5. Kontext evaluace druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL Jak bylo uvedeno v podkapitole 2.1., Česká republika se zavázala provést průběžné hodnocení v roce 2006, 2007 a 2008. V tomto duchu byl koncipován a realizován projekt druhé etapy průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL, který navazoval na předcházející projekty Dopracování monitorovacích indikátorů pro CIP EQUAL v ČR, Navržení celkové strategie 36



hodnocení CIP EQUAL a Tvorba metodické příručky pro sebehodnocení rozvojových partnerství a také na projekt 1. etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL, který byl v ČR víceméně formativním hodnocením zaměřeným na několik dílčích oblastí. Předmětem realizovaného projektu 1. etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL bylo zejména zhodnocení vhodnosti a relevance zvolených strategií, zhodnocení řídícího, implementačního a monitorovacího systému, hodnocení průběhu Akce 1 – vytváření rozvojových partnerství a mezinárodní spolupráce, částečně bylo hodnoceno též naplňování klíčových principů CIP EQUAL. Závěrečná zpráva z této etapy je zveřejněna na www.esfcr.cz a www.equalcr.cz. Časový úsek pokrývající 2. etapu průběžného hodnocení programu Iniciativy Společenství EQUAL navazoval na ukončení evaluačních prací 1. etapy. Datum ukončení projektu byl stanoven na 8. 12. 2006, jedná se tudíž o termín odevzdání závěrečné zprávy. První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo realizováno v České republice v rámci pomoci z programu PHARE, prostřednictvím projektu Phare č. 2002/000-282.08.2. Doposud nebylo provedeno systematické hodnocení tohoto kola dle článku 40-43 Nařízení rady (ES) č. 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, sdělením komise COM (2000)853, vymezujícím pravidla pro CIP EQUAL. Z tohoto důvodu se druhá etapa průběžného hodnocení CIP EQUAL zaměřila mimo jiné i na identifikaci dosažených výsledků a vlivů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, které bylo v této oblasti jednou z prvních aktivit ČR ve vazbě na Evropská společenství. Hlavním cílem této evaluace bylo provést souhrnné hodnocení výsledků a poučit se ze zkušeností prvního kola za účelem implementace druhého kola. Ostatní klíčové evaluační úkoly v rámci 2. etapy byly zaměřeny na druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Výčet těchto úkolů je uveden v podkapitole 1.6. Základní cíle evaluace CIP EQUAL stanovila Evropská komise ve zprávě „Communication from the Commission establishing the guidelines for the second round of the Community Initiative EQUAL, COM(2003) 840 final“. Tyto cíle mají být sledovány ve všech etapách evaluace a jsou jimi zejména: Podpořit řádný průběh implementace a managementu programu. Posoudit vhodnost zvolených strategií, budoucí možnosti a počáteční vlivy CIP. Identifikovat a posoudit přidanou hodnotu CIP EQUAL k existujícím nástrojům a politikám na trhu práce. Přispět k identifikaci, prověření a prosazování vhodných praktik při provádění politiky začleňování, boji proti diskriminaci a nerovnostem na trhu práce. Posoudit, do jaké míry Iniciativa EQUAL uspěla při začlenění svých výsledků do národních politik a akcí a zejména do mainstreamingových programů Evropského sociálního fondu. Usnadnit proces učení mezi všemi zainteresovanými národními subjekty. Přispět k utváření expertních kapacit. Umožnit využití nabytých poznatků do dalšího programového období.


37


1.6. Vymezení zadání projektu druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL Projekt 2. etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL měl pevně daný termín ukončení, a to dne 8. prosince 2006. Hlavním cílem hodnocení bylo zjistit, jak a do jaké míry tematický přístup a principy přispěly k naplnění stanovených cílů programu. Klíčovým úkolem bylo provést vyhodnocení pro každou tematickou oblast nebo prioritu CIP EQUAL. Důraz byl kladen na to, jakým způsobem byly v praxi naplněny principy partnerství, mezinárodní spolupráce, inovativnosti, společného rozhodování, tematického přístupu a (gender) manistreamingu. Pozornost byla dále soustředěna i na to, které klíčové principy přispěly k vývoji, testování a prosazení nových politických nástrojů a k ovlivnění politické praxe. Současně s tím mělo být také provedeno samostatné vyhodnocení doložitelné dobré praxe, jehož úkolem bylo identifikovat hlavní inovativní nástroje a srovnat je s tradičními přístupy. Zadávací dokument hovořil o dílčích úkolech, které by měly být splněny ve vztahu k současnému stavu realizace CIP EQUAL v ČR. Tyto úkoly byly pak specifikovány na základě souboru evaluačních otázek, jež jsou uvedeny na začátku jednotlivých kapitol. Základní evaluační úkoly jsou prezentovány v tabulce 5. Tabulka 5 - Seznam evaluačních úkolů Úkol 1 Evaluace výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Úkol 2

Průběžné hodnocení implementačního a monitorovacího systému během realizace Akce 2 a 3 CIP EQUAL

Úkol 3

Hodnocení tematického přístupu se zaměřením na rovné příležitosti žen a mužů

Úkol 4

Hodnocení principu partnerství

Úkol 5

Hodnocení mezinárodní spolupráce

Úkol 6

Hodnocení principu společného rozhodování

Úkol 7

Hodnocení principu inovativnosti

Úkol 8

Hodnocení principu šíření dobrých zkušeností a zavádění do praxe (mainstreamingu)

Úkol 9

Podpora rozvojových partnerství v otázkách (sebe)evaluace

Zdroj: Zadání projektu „Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL“.

38



2. METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU

2.1.

Metodologie řešení projektu

Protože druhá fáze průběžné evaluace CIP EQUAL zahrnovala jak úkoly vztahující se k prvnímu, tak druhému kolu Iniciativy Společenství EQUAL, byl celý projekt rozdělen takto: Subprojekt A – vztahující se k prvnímu kolu Iniciativy Společenství EQUAL Subprojekt B – vztahující se k druhému kolu Iniciativy Společenství EQUAL V důsledku tohoto rozdělení byl projekt rozčleněn do následujících tří etap: Tabulka 6 – Rozdělení projektu do jednotlivých etap Etapy a klíčové úkoly 1. etapa: Zahájení projektu, sběr dokumentů a údajů, hodnocení a mapování RP, počáteční kontakt (telefonické dotazování/dotazníkový průzkum) příjemců pomoci (týká se RP prvního a druhého kola), první kontakt s vybranými RP pro případové studie, kontaktování klíčových aktérů a tvůrců politik, příprava a odevzdání vstupní zprávy a první průběžné zprávy, zavedení diskusního fóra/poradenské platformy. 2. etapa: Terénní výzkum v rámci případových studií, zejména první a druhý kontakt (týká se RP prvního a druhého kola a klíčových aktérů). Provoz diskusního fóra/poradenské platformy za účelem poradenství v oblasti sebehodnocení, doplnění dat. Příprava a odevzdání druhé průběžné zprávy (případný překlad do angličtiny). 3. etapa: Doplňující terénní výzkum, uspořádání workshopů, vyhodnocování a vypracování zprávy, odevzdání závěrečné zprávy (případný překlad do angličtiny), případné setkání s pracovní skupinou. Zdroj: Vlastní projekt.

Období Od 3. 5. 2006 do 26. 6. 2006

Od 27. 6. 2006 do 15. 9. 2006

Od 16. 9. 2006 do 8. 12. 2006

Projekt byl soustředěn na: případové studie 20 vybraných rozvojových partnerství v druhém kole programu a všech 10 rozvojových partnerství v prvním kole programu klíčové aktéry implementačních orgánů (ŘO, NPS, MV, NTS) časté kontakty s řídícím orgánem, Národní podpůrnou strukturou, tvůrci politik, konečnými uživateli a ostatními zainteresovanými subjekty v rámci implementace CIP EQUAL v ČR Základními použitými evaluačními nástroji byly: „Desk research“ včetně kvantitativní analýzy monitorovacích dat procesní analýzy telefonické interview dotazníkové šetření případové studie a přímé pohovory s RP, klíčovými aktéry a tvůrci politik workshopy EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

39


poradenská platforma doplňkové studie Metodologie byly založeny na kvalitní bázi, která byla nejrelevantnější vzhledem k charakteristice programu a specifickým cílům hodnocení. Vzhledem k tomu, že CIP EQUAL je pro většinu příjemců nový program, jenž má ve vztahu ke struktuře a procesům inovativní charakter, hodnotitelé zvolili takový přístup, aby bylo možné získat v rámci časových možností co nejvíce informací. Za účelem úspěšné realizace projektu byl vytvořen realizační tým. Při jeho sestavování bylo bráno v úvahu jak hledisko expertní náročnosti jednotlivých priorit, tematických oblastí a opatření CIP EQUAL, tak hledisko dovedností při plánování a uskutečňování kvalitativního a kvantitativního výzkumu (provedení telefonického pohovoru, přímého pohovoru, dotazníkového šetření, schopnosti sběru dat aj.). Současně byl brán zřetel na schopnosti týmu analyzovat data a následně provést jejich syntézu za účelem vytvoření výstupu v daném časovém horizontu. V tomto kontextu je třeba uvést, že jeden člen evaluačního týmu je zahraniční expert, který byl součástí týmu, jenž provedl evaluaci Iniciativy Společenství EQUAL na úrovni EU. 2.1.1. Metodologie řešení první etapy projektu Tato etapa zahrnovala úkoly související se zahájením evaluačního projektu a současně implementace některých prvotních úkolů, zejména studium literatury, navázaní kontaktů s ŘO, získání údajů z ECDB a celoplošné telefonické dotazování RP z druhého kola. Klíčové úkoly, které byly v rámci této fáze splněny, byly: studium literatury a dokumentů sběr analýzy údajů českých RP z ECDB celoplošné telefonické dotazování RP druhého kola selekce případových studií Grafická prezentace analýzy údajů českých RP z 2. kola CIP EQUAL získaných z ECDB a její srovnání s EU je uvedena v příloze č. 2. Dotazníkový průzkum byl uskutečněn z následujících důvodů: V českém jazyce v době dotazníkového průzkumu neexistoval veřejně dostupný podklad o základních informacích RP druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL. Chybělo jakékoli kompendium projektů10. V rámci první fáze evaluace byly zjištěny nedokonalosti ECDB, a proto se evaluační tým rozhodl získat základní informace od RP a vytvořit tzv. „fact sheet“. Za tímto účelem byl vytvořen dotazník A. Druhý dotazník B byl vytvořen jako podklad pro telefonické pohovory. Výsledky první průběžné evaluace totiž ukazovaly, že RP potřebují před pohovory čas na přípravu. Ve většině případů provedl expert realizující 10

Kompendium bylo již vytvořeno na webových stránkách www.equalcr.cz.

40



pohovor písemný záznam a následně odpovědi RP komplexně analyzoval. Celkem bylo uskutečněno 50 telefonických pohovorů. Hodnocení telefonického dotazování je uvedeno v příloze 3. Tyto údaje byly získány v rámci první fáze projektu. Avšak pozdější hodnocení v rámci druhé a třetí etapy projektu ukázalo, že výsledky nemají vypovídající hodnotu ve vztahu k realitě implementace Akce 2 a 3 CIP EQUAL. Evaluátoři porovnali výsledky přímých pohovorů s 20 RP s výslednými údaji z telefonického dotazování. Ukázalo se, že RP v rámci telefonického dotazování mnohokrát uvedla postoje či údaje, které nedokázala následně potvrdit při přímých pohovorech. V některých případech asi RP nerozuměla některým otázkám a v některých případech uvedla svá stanoviska bez dostatečného uvážení. Jako příklad lze vést dotazy týkající se gender mainstramingu, sebehodnocení, inovativnosti, validace apod. Je nutné podotknout, že plošné telefonické dotazování pomáhalo vytvořit hrubý rys implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL a připravit zázemí pro hodnocení dalších fází projektu. Výběr rozvojových partnerství 2. kola pro případové studie Za účelem výběru 20 rozvojových partnerství byla rozhodující tato kritéria: téma region vedoucích partnerů regionální pokrytí typ vedoucího partnera finance pokračování práce v rámci Akce 2 a 3 Rozdělení RP a případových studií podle tématu a sídla vedoucí organizace prezentují níže uvedené tabulky. Tabulka 7 – Rozdělení RP pro případové studie podle témat Téma Počet RP 1A 12 (20,4 %) 1B 3 (5,1 %) 2C 10 (16,9 %) 2D 9 (15,3 %) 3E 10 (16,9 %) 3F 4 (6,8 %) 4G 4 (6,8 %) 4H 4 (6,8 %) 5 4 (6,8 %) Zdroj: ŘO CIP EQUAL (první a druhý sloupec).


Počet případových studií 5 (25 %) 1 (5 %) 3 (15 %) 3 (15 %) 3 (15 %) 2 (10 %) 1 (5 %) 1 (5 %) 1 (5 %)

41


Tabulka 8 - Rozdělení RP pro případové studie podle sídla vedoucího partnera Sídlo vedoucího partnera Hlavní město Praha Plzeňský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Zlínský kraj Zdroj: Vlastní projekt.

Počet RP 26 (44,1 %) 1 (1,7 %) 8 (13,6 %) 8 (13,6 %) 2 (3,4 %) 7 (11,9 %) 3 (5,1 %) 1 (1,7 %) 1 (1,7 %) 1 (1,7 %) 1 (1,7 %)

Počet případových studií 6 (30 %) 1 (5 %) 3 (15 %) 5 (25 %) 2 (10 %) 3 (15 %) 0 (0 %) 0 (0 %) 0 (0 %) 0 (0 %) 0 (0 %)

Je nutné zdůraznit, že počet RP, jenž je uveden v tabulce, odpovídá počtu RP, která se zúčastnila Akce 1. Podle našich informací bylo vyloučeno z programu 1 RP. Podle informací z NPS (17. 8. 2006) dva projekty nepostoupily do Akce 2 a 3, o jednom projektu dosud nebylo vydáno rozhodnutí a jeden projekt je ve fázi odstupování. To znamená, že v Akci 2 a 3 je nyní 55 projektů. Telefonické pohovory s RP z druhého kola byly velmi důležitou stránkou první etapy projektu, protože umožnily získat přehled o osobním názoru zástupců. Jejich odpovědi ve vztahu k údajům uvedeným ve Smlouvě o rozvojovém partnerství (DPA) a Smlouvě o mezinárodní spolupráci (TCA) poskytly evaluačnímu týmu dobrý podklad nejen pro první etapu projektu, ale také pro plánování druhé etapy, zejména v oblasti přípravy kontrolních seznamů/dotazníků pro případové studie. Celkově bylo uskutečněno 50 pohovorů s 50 RP. 2.1.2. Metodologie řešení druhé etapy projektu Tato etapa měla za cíl doplnit údaje získané v rámci fáze 1 pomocí intenzivnější terénní práce. Zahrnovala následující úkoly: studium literatury a dokumentů dotazníkové šetření RP z prvního kola případové studie s RP z druhého i prvního kola přímé pohovory se zástupci ŘO a NPS provozování poradenské platformy za účelem podpory RP v oblasti sebehodnocení Podle zadání bylo nutné hovořit se všemi RP z prvního kola. V rámci druhé etapy bylo uskutečněno 5 z 10 plánovaných pohovorů. Dotazníkové šetření zaměřené na RP z prvního kola bylo provedeno za účelem vytvoření podkladů pro přímé pohovory. Závěrečné zprávy RP z prvního kola neposkytují dostatečné informace ve vztahu k úkolu č. 1, a proto byly dotazníky uzpůsobeny tak, aby členové evaluačního týmu mohli získat prvotní informace za účelem plánování pohovorů. Evaluační tým obdržel osm vyplněných dotazníků a dva dotazníky nebyly vráceny.

42



Evaluační tým uskutečnil 20 pohovorů s RP z druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL. Na základě dotazníkového šetření zaměřeného na ŘO a NPS mělo dojít k vytvoření komplexní představy o současném stavu realizace programu včetně implementace principů EQUAL. Toto šetření vytvořilo ucelený podklad pro plánování pohovorů se zástupci obou organizací. 2.1.3. Metodologie řešení třetí etapy projektu Tato etapa zahrnovala doplňující terénní práce ve vztahu k případovým studiím, ale také terénní práce s některými rozvojovými partnerstvími za účelem potvrzení výsledků šetření v rámci případových studií. V této etapě byl také připraven a uskutečněn seminář „Inovativní produkty z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL“ za účasti zástupců ŘO, NPS, evaluačního týmu, subjektů mimo EQUAL a zástupců RP. V rámci třetí etapy byly uskutečněny 3 pohovory s RP z prvního kola.

2.2.

Využití informačních zdrojů

Využití informačních zdrojů pro evaluační projekt bylo závislé na cílech projektu, požadavcích zadání, evaluačních otázkách a ostatních konkrétních požadavcích, které určily typy datových zdrojů. Aby bylo vyhověno cílům projektu a požadavkům zadání, byla potřebná jistá skupina informací. Proto byly zvoleny tyto základní skupiny zdrojů: Vládní dokumenty, dokumenty EU, dokumenty poradních orgánů vlády, dokumenty vytvořené ŘO, NPS, NTS a RP, zejména DPA a TCA a závěrečné zprávy z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Monitorovací údaje z technických a finančních monitorovacích zpráv a statistika z ECDB (EQUAL Common Database). Telefonické dotazování příjemců, zejména vedoucích partnerů a partnerů jednotlivých RP z druhého kola, včetně dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření RP prvního kola. Přímý pohovor s 20 případovými studiemi rozdělenými podle tematik a geografického umístění v rámci ČR, včetně pracovníků ŘO a NPS. Přímý pohovor s osmi RP z prvního kola (před seminářem 30. 11. 2006). Doplňkové dotazování a šetření. Údaje získané v rámci semináře dne 30. 11. 2006, kde se podařilo pohovořit třemi RP ze čtyř, s kterými nebylo možné uskutečnit přímý pohovor v dřívější době.

2.3.

Sběr dat pomocí celoplošného dotazníkového šetření RP z 2. kola a jejich statistické rozbory

Kvůli nedostatku času a neaktuálnosti nebo nedostupnosti některých údajů zvolil evaluační tým metodu dotazníkového šetření, jejímž cílem bylo oslovit nejen EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

43


maximální počet RP z druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL, ale také získat ze základních zdrojů primární data potřebná pro další etapy projektu. V rámci první etapy projektu proběhlo dotazníkové šetření zaměřené jen na RP v druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. Byly používány dva typy dotazníků: Dotazník A Dotazník B Dotazník A byl koncipován tak, aby většina otázek mohla být zodpovězena jednoznačně. Jednalo se především o faktografické údaje o základních parametrech rozvojových partnerství. Některé otázky, zejména kontaktní adresy klíčových partnerů, umožňovaly výběr tří klíčových partnerů v rámci RP. Cílem otázek zaměřených na „hlavní problémy implementace“ či „sebehodnocení“ bylo plánovat telefonické a přímé rozhovory s jednotlivými RP. V dotazníkovém průzkumu byla prostřednictvím dotazníku A oslovena všechna RP z druhého kola. Dotazníky byly zaslány 59 RP, jejichž kontakty zprostředkoval ŘO. Níže uvedené grafy prezentují oslovená RP dle tematických priorit. Obr. 1 Složení oslovených RP podle tematických priorit (dotazník A)

4

8

15

Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4

13

Priorita 5

19

Obr. 2 Skladba došlých dotazníků od RP podle tematických priorit

8

1

11

Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4

12 17

Priorita 5

Z grafů je patrné, že bylo vyplněno cca 80 % dotazníků. Je nutné brát v úvahu skutečnosti, které byly prezentovány na zasedání monitorovacího výboru dne 26. 5. 2006:

44



vydání oznámení pro Akce 2 a 3 pro 57 projektů (zdroj: prezentace ŘO EQUAL) vydání 54 rozhodnutí pro Akce 2 a 3 zaplacení zálohy 54 projektům Během dotazníkového šetření odmítla některá RP v průzkumu pokračovat, nebo z něj odstoupila. Návratnost dotazníků je tedy více než 90% (49 z 54), což lze považovat za pozitivní krok ve spolupráci s RP v oblasti evaluace, neboť v rámci první fáze byla návratnost podstatně nižší. Dotazník B byl použit i k předběžnému zkoumání některých dalších skutečností: cílové skupiny a její velikost klíčové aktivity v roce 2006 klíčové mezinárodní aktivity plánované výstupy v roce 2006 plánované inovační produkty v roce 2006 způsoby dosavadního mainstreamingu hlavní problémy implementace způsob sebehodnocení Dotazník B byl vytvořen jako podklad pro telefonické pohovory. Některá RP tento dotazník přesto vyplnila a zaslala zpět se zdůvodněním, že tento postup je časově nenáročný jak pro ně, tak pro členy evaluačního týmu. Členové evaluačního týmu však pohovory provedli, zaznamenali odpovědi do dotazníku a posléze na základě kvalitativního přístupu odpovědi analyzovali. Pohovory se zástupci RP jednotlivých priorit realizoval vždy ten expert, kterému byla tato priorita přidělena. Tento postup usnadnil kvalitativní analýzu a byl také přínosem v navazování kontaktů s RP v další fázi projektu (zejména v přímých pohovorech, workshopech apod.). Výsledky kvalitativní analýzy a telefonických pohovorů jsou analyzovány v kapitole 5 až 9.


45


3. VÝSLEDKY A DOPADY PRVNÍHO KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTÍ EQUAL V ČR

3.1.

Evaluační otázky

Jak a do jaké míry se podařilo vytvořit a prosadit do praxe procesně orientované inovace v potírání diskriminace a nerovností na trhu práce v daných tematických oblastech (tj. například nové materiály nebo příručky pro výuku, nové přístupy a příručky pro vzdělávání nebo nové kombinace přístupů)? Jak jsou tyto výsledky zdokumentovány? Jaké se při jejich zavádění do praxe vyskytly problémy? Jaké poučení lze využít pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL? Jak a do jaké míry se podařilo vytvořit a prosadit cílově zaměřené inovace pro potírání diskriminace a nerovností na trhu práce (tj. vývoj nových odborných kvalifikací, nové přístupy pro práci s určitými cílovými skupinami, nové způsoby podpory přechodu do zaměstnání určitých cílových skupin, otevření nových oblastí zaměstnání pro znevýhodněné skupiny a jednotlivce ohrožené vytlačením z trhu práce apod.)? Jak jsou tyto výsledky zdokumentovány a jaké lze zaznamenat zkušenosti? Jak a do jaké míry se podařilo vytvořit a prosadit kontextově zaměřené inovace (tj. inovace související s politickým nebo strukturálním rámcem, ve kterém se odehrávají intervence na trhu práce, např. vytváření místních, regionálních a národních sítí, nové přístupy k diseminaci, informovanost a aktivity zvyšující povědomí, zapojení nových aktérů, vytvoření nových pracovních uspořádání, apod.)? Jaké jsou nejdůležitější zkušenosti získané z tvorby a prosazování těchto inovací? Jak se osvědčil princip partnerství a mezinárodní spolupráce v 1. kole Iniciativy Společenství EQUAL? Jaká je jejich přidaná hodnota pro naplnění cílů Iniciativy?

3.2.

Základní východisko

Charakteristiky implementace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR se v některých bodech od implementace druhého kola Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR liší. Základní rozdíly jsou následující: V době zahájení prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL nebyla Česká republika členem EU, a proto zrealizovala první kolo prostřednictvím programu Phare 2002 a státního rozpočtu. Nebyl připraven programový dokument, neboť pravidla programu Phare to nepožadovala.

46



V době zahájení prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL neexistovaly zkušenosti s realizací obdobných programů ze strany administrátorů, překladatelů, hodnotitelů žádostí a realizátorů úspěšných žádostí. Čeští aktéři především čerpali zkušenosti z realizace národních a regionálních programů a opatření v rámci různých grantových schémat. Akce 2 a Akce 3 byly rozděleny a Akce 3 se nezúčastnila všechna rozvojová partnerství. Jen 10 rozvojových partnerství participovalo v rámci Akce 2 a 6 rozvojových partnerství participovalo v rámci Akce 3. Pro většinu rozvojových partnerství byla implementace jednotlivých principů CIP EQUAL něco úplně nového. Mnohá z nich navázala mezinárodní spolupráci v duchu programu CIP EQUAL poprvé. V důsledku uvedených skutečností realizovala jednotlivá rozvojová partnerství své aktivity tam, kde byl kladen větší důraz na výskyt produktů, jako na konečný výstup projektu nebo poskytnutí služeb konečným uživatelům. Závěrečné zprávy jednotlivých projektů proto kladly větší důraz na splnění plánovaných výstupů projektů a neuvádějí inovativnosti jednotlivých produktů či procesů. K otázce inovativnosti Je známo, že v centru CIP EQUAL stojí princip inovativnosti. Cílem CIP EQUAL je testovat nové nástroje k boji proti všem formám diskriminace a nerovnosti ve vztahu k trhu práce. Evropská komise uvádí, že cílem inovace je ovlivnit existující politiky za účelem zvýšení jejich účinnosti. To znamená, že za pozitivní výsledky lze považovat jen takové nástroje, které existující politiky mohou ovlivnit. Je třeba však brát v potaz, že všechny projekty v rámci CIP EQUAL nemusejí inovativní prvky vytvořit. CIP EQUAL je často označován za „laboratoř“ a laboratorní výsledky mohou být pozitivní i negativní. Z důvodu experimentálního charakteru CIP EQUAL mohou být veškeré přístupy k inovaci (ať už úspěšné, či neúspěšné) důležité pro poučení při realizaci a korekci probíhající fáze druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR nebo pro plánování a realizaci budoucích programů financovaných z ESF v dalším programovém období 2007–2013. Mluvíme-li o inovaci, je nejprve potřeba ji definovat. Klasická definice inovace zní: „Inovace je proces zlepšení zavedením něčeho nového.“ Může to tedy být nějaký nový nápad, nová metoda, nový nástroj nebo implementace nového nápadu, změny, které povedou k nové dimenzi výkonnosti. V kontextu CIP EQUAL inovace nemusí být něco úplně nového, co ještě nikdy nebylo otestováno nebo vyzkoušeno, ale musí to být nové alespoň v jednom aspektu. Např. to musí znamenat něco nového pro školitele či nezvýhodněné osoby nebo to musí být nové v oblasti politiky či sektoru apod. Inovace sama o sobě není samoúčelná, je tedy potřeba rozšířit inovativní a validované výsledky za účelem zlepšování existujících politik pro integraci zvýhodněných skupin na trh práce pomocí mainstreamingu, zejména horizontálního a vertikálního. Velmi důležité je zapojení tvůrců politik i ostatních, kteří se podílejí na implementaci strukturálních programů a partnerů mimo CIP


47


EQUAL (zaměstnavatelé, odborové organizace, externí experti, akademici, výzkumníci, politická reprezentace apod.). Vznik inovativních prvků je závislý na důkladné analýze daného sektoru. Lze říci, že před přípravou žádostí musí předkladatelé věnovat náležitou pozornost této oblasti a plánovat svůj projekt tak, aby vznikly inovační prvky s cílem ovlivnit existující politiky na různých úrovních. Z tohoto důvodu by se měl první signál o inovativním potenciálu projektu objevit v žádosti projektu. Správný výběr žádostí je proto první podmínkou úspěšnosti takového programu. Na externích hodnotitelích žádostí, pracovnících řídících orgánů a Národní podpůrné struktuře leží velká odpovědnost, protože musí zjistit, zda-li projekty mají potenciál být inovativní či nikoliv. Znamená to, že celková strategie a přístup k výběru projektů mohou výrazně ovlivnit míru naplnění cílů programu ve vztahu k trhu práce a také míru vzniku inovativních prvků či příkladů dobré praxe. K otázce identifikace dobré praxe Otázka identifikace dobré praxe je složitá. Evropská komise při zahájení Programu CIP EQUAL doporučila řídícím orgánům použít tzv. „kontrolní seznam“ nebo „checklist“ za účelem identifikace dobré praxe, který obsahuje tři základní otázky: Čeho bylo dosaženo a jak toho bylo dosaženo? Do jaké míry přispěly principy partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce a genderová rovnost k vzniku inovativních prvků? Je možno výsledky aplikovat mimo rozvojové partnerství? V roce 2002 byla na konferenci „Network for Inclusion“ v Barceloně doporučena kritéria, která by příklady dobré praxe měla splňovat: Inovativní ve vztahu k sociální exkluzi, diskriminaci a nerovnosti na trhu práce. Efektivní - má pozitivní dopad na život sociálně znevýhodněných osob, skupin nebo komunit. Výkonný - přináší adekvátní hodnoty ve vztahu k nákladům. Udržitelný - poskytuje trvalé výhody pro účastníky a společnosti. Opakovatelný - má potenciál fungovat v podobném kontextu tak, aby mohl být využit jako model pro vygenerování iniciativy a politiky jinde. Relevantní - řeší reálné otázky a reaguje na potřeby tvůrců politik. Evropská strategie zaměstnanosti (European Emploement Strategy) v rámci „Peer Review Programme“ uvádí: Dobrá praxe musí být relevantní ve vztahu k současným a budoucím prioritám politik. Dobrá praxe musí přinést konkrétní odezvy ve vztahu k problémům, které jsou adresované současnými a budoucími politiky.

48



Dobrá praxe je „dobrá“na základě prokázaných výsledků. Dobrá praxe je hodnocena jako „dobrá“, pokud ji potencionální uživatelé považují za použitelnou. V takovém případě potvrdily potenciál k transferu osoby či instituce, které chtějí dosažené výsledky aplikovat v praxi.

3.3.

Identifikace případů dobré praxe a úspěšnosti jejich prosazování

Proces identifikace případů dobré praxe a úspěšnosti jejich prosazování byl rozdělen na několik fází. Byly to: Příprava seznamů plánovaných produktů jednotlivých rozvojových partnerství, kterou realizovala Akce 2. Jako zdroj byly použity materiály na internetových stránkách www.nvf.cz . Studium závěrečných zpráv RP. Zmapování inovačních produktů či procesů pomocí dotazníkového šetření, ve kterém byla RP požádána o vyjmenování inovačních produktů. Z deseti RP odpovědělo pouze osm. Dotazníkové šetření probíhalo v rámci druhé etapy projektu Druhé etapy průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Pohovory s rozvojovými partnerstvími. Seminář „Inovativní produkty prvního kola iniciativy Společenství EQUAL“, který se konal 30. listopadu 2006 s účastí zástupců RP, členů evaluačního týmu, zástupců řídícího orgánu, zástupce Národní podpůrné struktury a subjektů mimo CIP EQUAL. Výsledky zmapování plánovaných produktů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL ukázaly, že tyto produkty lze rozdělit do následujících typů: Sborník, leták, metodiky, zprávy, CD, provozní řád, monografie, elektronické výstupy (portál), manuál, workshop a jiné. Toto prvotní mapování indikovalo, že pokud existují inovační prvky, jsou především orientovány na proces. Studium závěrečných zpráv umožnilo orientovat se na projekty, ale díky tomu, že byly realizovány v rámci programu Phare, struktura závěrečné zprávy neposkytovala podstatné informace a údaje o inovativních prvcích. Dotazníkové šetření bylo plánováno tak, aby RP měla možnost identifikovat inovační produkty a klasifikovat je. Současně byla RP požádána o poskytnutí návrhu prezentace produktů na plánovaném semináři a o návrh zařazení jejich produktů do budoucí národní/evropské databáze CIP EQUAL. Pro realizaci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL nebyl připraven programový dokument, který obvykle objasňuje nebo redefinuje některé pojmy používané ve směrnici EU. Na základě směrnice, kterou vydala Evropská komise, byla v roce 2001 zpracována ex ante evaluace Iniciativy Společenství EQUAL (ve vztahu k prvnímu kolu). Tato zpráva se kromě oblasti mezinárodní spolupráce principům CIP EQUAL nevěnovala. EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

49


V rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR musí být tedy inovace chápány v souladu se směrnicemi EU, které doporučují následující typologie: Inovace orientované na cíle (nové cílové skupiny, nové kvalifikace, nový profil). Inovace orientované na proces (nové metody, nové nástroje). Inovace orientované na kontext (změny politik nebo institucionální struktury). Inovativní prvky, označované RP, lze rozdělit do následujících typů: Metodiky, program a služby pro znevýhodněné skupiny, publikační činnost, elektronický portál, pilotní centrum aj. Tyto inovativní prvky potvrdily původní hypotézu, že došlo k inovaci orientované na proces. RP také označila jednotlivé inovativní prvky dle typologie EU. Většina inovativních prvků byla označena jako procesně orientovaná. Z klasifikace provedené RP bylo vidět, že v některých případech došlo k nesprávné klasifikaci. Návrhy RP na zařazení produktů do budoucí národní/evropské databáze prezentuje následující tabulka: Tabulka 9 - Návrh RP na zařazení produktů do národní/evropské databáze Priorita - ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI Projekt Předkladatel rozvojová Kompas – program Regionální podpory aktivace agentura Ústeckého vlastních schopností kraje, a. s. pro uchazeče o zaměstnání bez středního vzdělání, obtížně uplatnitelných na trhu Vytvoření metodiky Charita Opava pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště se ZP, v oblasti ekologické činnosti – separaci odpadů Podporované Občanské sdružení zaměstnávání – RYTMUS rozšíření metodiky, národní a evropská spolupráce Pedagogická fakulta Integrované univerzity, poradenství pro Masarykovy znevýhodněné osoby Brno na trhu práce v kontextu národní a evropské spolupráce

50

Produkty do národní/evropské databáze Národní databáze - Metodika souběhu vzdělávání

rekvalifikace

a

formálního

Evropská databáze - Systém souběhu rekvalifikace, formálního vzdělávání a využití společensky účelných pracovních míst Národní databáze - CD s informacemi a fotografiemi - nabídka zkušeností Evropská databáze - CD s informacemi a fotografiemi - nabídka zkušeností

Nereagovali na dotazníkové šetření

Národní databáze - Publikace - CD - DVD Evropská databáze - Publikace - cizojazyčná - CD - cizojazyčné



VARIANTY interkulturní vzdělávání

– Člověk v tísni – spol. při Národní databáze - Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro SŠ ČT,o. p. s.

Priorita - PODPORA PODNIKÁNÍ Projekt Předkladatel CePo – Cesta Trexima, k podnikání spol. s r. o.

Vzdělávání a Kazuist, poradenství spol. s r. o. začínajícím podnikatelům prostřednictvím sítě “Start-businesscenter” Priorita - PODPORA ADAPTABILITY Projekt Předkladatel Flexibilní pracoviště DHV CR, spol. s r. o. Integrační program RPIC – ViP, pro uvolňované s. r. o. pracovníky při restrukturalizaci ocelářského průmyslu Priorita - ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN Projekt Předkladatel Podmínky pro Český svaz žen slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině

pedagogy II. - Interkulturní vzdělávání ve školském vzdělávacím programu - „Z ústavu do života“ – podpora rozvoje sociálních a komunikačních kompetencí dětí - Manuál pro učitele českého jazyka pro cizince bez znalosti latinky - Právo v prostředí ústavní výchovy - Zaměstnanostní projekty a foundraising - Teoretická východiska multikulturní andragogiky - Soudobé spory o multikulturalitu a identitu politik

Produkty do národní/evropské databáze Národní databáze - Portál CePo + asistované poradenství - Metodika SBC Evropská databáze - Sebeevaluační hra pro podnikatele Národní databáze - Model „Na vlastní nohy“

Produkty do národní/evropské databáze Národní databáze - Videoprogramy Evropská databáze - Videoprogramy

Produkty do národní/evropské databáze Národní databáze - Metodiky - Návrhy a opatření - Sešity a zpravodaje - www.rovnesance.cz

Zdroj: Dotazníkové šetření.

Tyto údaje připravily zázemí pro pohovory s rozvojovými partnerstvími, která se orientovala na zjištění míry implementace principů CIP EQUAL a jejich dopad na tvorbu inovativních prvků. Současně bylo třeba zjistit, zda-li inovativní prvky prošly systémem ověřování inovativnosti a zda bylo rozšíření v rámci mainstreamingu úspěšné. Zjistilo se, že inovativní prvky byly ověřeny především v rámci daných rozvojových partnerství a ve většině případů nebylo provedeno jejich ověření/validace v součinnosti s externími experty daných oblastí a se subjekty mimo CIP EQUAL. Obecně lze říct, že RP dokázala princip partnerství EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

51


v rámci jednotlivých projektů implementovat, i když spolupráce s některými partnery nebyla dobrá nebo byla obtížná. RP shodně uváděla, že tvorbě inovačních produktů pomáhal princip partnerství a jeho efektivní realizace, přičemž všechna RP zdůrazňovala důležitost přístupu národních partnerů pro rozvoj vývojových činností. Jedno RP také uvedlo důležitost účasti cílových skupin. V oblasti společného rozhodování bylo dosaženo lepších výsledků v rámci práce pracovních skupin a rozvojové partnerství s velkými počty partnerů mělo potíže organizačního rázu. RP zřídka provedla tzv. „průzkum konečných uživatelů“ za účelem měření měkkých výstupů, i když se o to podle našich informací některá RP snažila. V oblasti mezinárodní spolupráce došlo především k výměně zkušeností. Hlavní formou spolupráce byla účast selektivních partnerů RP na pracovních skupinách TCA, účast na mezinárodních schůzkách, návštěva v rámci výměny, přijetí zahraničních partnerů, účast na konferenci atd. Byl nalezen jeden příklad externí evaluace mezinárodní spolupráce. Spolupráce nepřímo ovlivnila tvorbu projektů českých RP, ale důkazy o společných produktech neexistují. Pravděpodobně nejslabším prvkem implementace prvního kola CIP EQUAL je implementace mainstreamingu. Názory RP odráží fakt, že fungování NTS bylo obecně špatné z různých důvodů, o kterých zpráva hovoří v další kapitole. Na úrovni RP měly mainstreamingové aktivity spíš charakter pasivní diseminace bez jakýchkoliv definovaných cílů a předmětů mainstreamingu (ověřený inovativní prvek). Na základě informací získaných v průběhu celého období hodnocení a informací získaných ze semináře, konaného dne 30. 11. 2006, kterého se aktivně zúčastnilo pět rozvojových partnerství z deseti (tři další poslala příspěvek, ale z různých důvodů se nezúčastnila), jsme učinili o hlavních produktech následující závěry: Některé prvky, které RP vnímají jako inovativní, obecně neodpovídají požadavkům na inovativní prvky v CIP EQUAL. Přesto se podařilo vytvořit některé produkty nebo přístupy, které pomáhaly během projektu znevýhodněným osobám v rámci pilotního ověření metodik, kurzů aj. nebo s nalezením pracovního místa, i když je nelze považovat za inovativní. Transfer vyvinutých produktů je poměrně obtížný. Z hlediska transferu/replikace produktů lze uvést následující příklady: - Videoprogramy, které byly vyvinuty v rámci projektu „Integrační program pro uvolňované pracovníky při restrukturalizaci ocelářského průmyslu“. Podle RP je na úřadech práce ČR poptávka po čtyřech videoprogramech vyrobených v rámci projektu. V současné době tyto videoprogramy využívá 31 úřadů práce pro jiné cílové skupiny. Lze konstatovat, že tyto produkty jsou vhodnými kandidáty k zařazení do evropské databáze. - Pilotní poradenské centrum, které vzniklo v rámci projektu „Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině“ v Havlíčkově Brodě, inspirovalo vznik takového centra v Praze. Vedoucí organizace projektu chce za pomoci evropských projektů vybudovat obdobná centra i v některých jiných okresech ČR. Komplexní metodika a internetový portál www.rovnesance.cz, které vznikly v rámci projektu, představují v kontextu ČR novum a mohou 52



být používány jako referenční materiály zaměřené na problematiku slaďování profese a rodiny. Lze konstatovat, že příklad budování centra s detailním popisem činnosti může být vhodným kandidátem k zařazení do evropské databáze. Některé produkty jsou vcelku zajímavé a v kontextu ČR mají užitečnou hodnotu. Bohužel nedošlo k jejich dobrému rozšíření a mainstreamingu. Mezi tyto produkty patří např.: - Profil poradenského pracovníka v oblasti kariérního poradenství a cyklus dalšího vzdělávání poradenských pracovníků, který vznikl v rámci projektu „Integrované poradenství pro znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu národní a evropské spolupráce“. Současně vznikla funkční a personálně vybavená poradenská a ergodiagnostická centra. K transferu této koncepce nedošlo a také není vidět interakce mezi tvůrci politik a vedoucí organizací k jejímu prosazování . Domníváme se, že tyto prvky jsou užitečné pro rozšíření v rámci daného regionu i ostatních regionů ČR, a doporučujeme proto jejich další rozšíření po úspěšném ověření/validaci produktů externími subjekty. - Za účelem komplexní orientace nejen cílových skupin, ale i ostatních skupin v podnikatelské sféře byl při realizaci projektu „CePo – Cesta k podnikání“ vytvořen portál CePo. V rámci tohoto projektu byla také vytvořena „Sebeevaluační hra pro podnikatele“. I přes existenci různých podobných portálů je portál CePo uživatelsky přívětivý. Domníváme se, že tento portál mohl být propagován, následně doplněn a korigován tak, aby mohl být využit v širší míře, zejména na úřadech práce. Doporučujeme provést ověření/validaci daných produktů externími subjekty. - Databáze, portál, model podpory a poradenství jsou hlavními výstupy projektu „Vzdělávání a poradenství začínajícím podnikatelům prostřednictvím sítě “Start-business-center”. Produkty jsou provázány na základě osobního přístupu k internetovému produktu. V rámci tohoto projektu vznikl modul „Na vlastní nohy“, který je účinným prostředkem pro sebeporadenství. Přes existenci takovýchto produktů lze doporučit jeho další rozšíření, neboť nebyl registrován jeho transfer. Doporučujeme provést ověření/validaci produktů externími subjekty. - Produkty vytvořené v rámci projektu „VARIANTY – interkulturní vzdělávání“ se zabývají interkulturním vzděláváním. Byly připraveny příručky, manuály a jiné produkty, které jsou zajímavé a po ověření/validaci mohou být v kontextu ČR použity - Hlavními výstupy projektu „Kompas – program podpory aktivace vlastních schopností pro uchazeče o zaměstnání bez středního vzdělání, obtížně uplatnitelných na trhu“ jsou metodika a systém souběhu rekvalifikace, formálního vzdělávání a využití společensky účelných pracovních míst. Koncepce je zajímavá a netradiční. Výsledkem projektu je tvrzení RP, že na základě zkušeností z tohoto projektu zachovalo MŠMT ČR systém dvouletých učebních oborů, který původně chtělo zrušit, protože nebyl požadován praxí. Ze systémového hlediska je projekt zajímavý, a proto doporučujeme EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

53


zpracovat popis metodiky a systému projektu tak, aby se mohl stát vhodným kandidátem pro evropskou databázi. - Hlavním výstupem projektu „Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště se ZP, v oblasti ekologické činnosti – separaci odpadů“ je metodika, která byla v rámci projektu ověřena. Domníváme se, že část metodiky by mohla být užitečná pro jednotlivce, kteří se zabývají problémem zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Doporučujeme tedy její ověření/validaci a v případě úspěšné validace její další rozšíření. Seminář ukázal, že některá RP, která realizovala projekt v rámci prvního kola a pokračují ve druhém kole, mají odlišná zaměření (pracují v rámci jiného opatření/priority) nebo mají jiné cílové skupiny. Přesto RP tvrdila, že zkušenosti nebo obsah projektů jsou využitelné i v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL nebo v rámci jiných programů. V oblasti prosazování inovace mají RP různé zkušenosti: - RP uvedla, že je potřeba mít užší vazbu s organizovanou strukturou státu či regionu, která může při prosazování a rozšíření inovativních prvků pomoct. - Rozšíření inovativních prvků mezi partnerskými organizacemi RP nebo podobnými organizacemi na regionální úrovni není tak složité, ale ovlivnění politiky na lokální, regionální a národní úrovni je bez vazby na politické reprezentace příliš obtížné. - 1 RP uvedlo, že zde existuje přirozená nechuť měnit zaběhané metody. Zpracovaná metodika je dostupná na CD a na internetu, ale zástupce RP neví, zda-li ji jiné subjekty využívají. - 1 RP uvedlo, že se mu nedostalo očekávané podpory od cílového ministerstva (není ŘO) a často narazilo na rigiditu, neochotu, nezájem a nedostatek flexibility konkrétních osob. - Další RP tvrdí, že na prosazování výsledků projektu nebyl dostatek financí, tvůrci politik nebyli ochotni řešit perspektivu podnikání v návaznosti na výsledky projektu a státní orgány nechtěly fungování nástrojů a modelů aktivně podpořit. - Další RP uvádí, že cílové skupiny mají o produkty velký zájem. Návrhy a opatření ke změně politiky se nesetkaly prozatím s pochopením u tvůrců politik, i když slouží pro lobování v prosazování ženské otázky. Z těchto uvedených údajů a informací lze vyvodit následující obecné závěry: V jednotlivých oblastech byl prostřednictvím realizace projektů odstartován proces ke zlepšení pomocí zavedení nových kurzů, center, programů, portálů apod. Nelze říci, že jde o něco zcela nového, spíš se jedná o novinku z hlediska cílové skupiny - znevýhodněných osob nebo nových způsobů poskytování služeb. Znamená to, že nedošlo k inovaci radikální, ale spíš k marginální, orientované na proces. Absence ověřování inovativních prvků mimo rámec RP/projektu vedla k tomu, že skutečná hodnota inovativních projektů nebyla hodnocena. Nedostatečná aktivita NTS a nevyjasněná koncepce (cíl, cílová skupina

54



atd.) mainstreamingu byly brzdou mainstreamingového procesu. Proto dopad mainstreamingu nelze zjistit. Držíme-li se základních kritérií uvedených na konferenci v Barceloně a zkoumáme-li inovativní prvky v tomto světle, pak je nutno konstatovat, že inovativní prvky vyvinuté v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL nesplňují všechna kritéria. Rovněž je však třeba konstatovat, že některé prvky určitá kritéria plní. Znamená to, že neexistují dobré praxe? Evaluátoři se domnívají, že akceptujeme-li doporučení Evropské komise při zahájení programu CIP EQUAL, která byla vydána za účelem identifikace dobré praxe, lze tvrdit, že inovativní prvky, u nichž byla prokázána možnost transferu, můžeme v kontextu České republiky považovat za příklad dobré praxe, protože jejich využití subjekty mimo EQUAL indikuje jejich pozitivní hodnocení. Vezmeme-li např. kritérium „transfer“, zejména využití prvků jinou cílovou skupinou, jinou organizací, využití v jiné lokalitě nebo replikace, pak podle informace příslušného RP existují důkazy, že v případě těchto prvků se podařilo transfer uskutečnit. - Videoprogramy (použití pro jiné cílové skupiny prostřednictvím úřadů práce). Poradenské centrum v Havlíčkově Brodě (vznik podobného centra v Praze). Výše uvedené prvky (videoprogramy a poradenské centrum) lze na základě prokázaných výsledků a na základě posouzení externích uživatelů, kteří chtějí tyto výsledky aplikovat do praxe, považovat za dobré. Nelze však posoudit, zda-li jsou efektivní, výkonné, udržitelné a relevantní, zejména ve vztahu k potřebě tvůrců politik. Některé jiné prvky vyvinuté v rámci ostatních projektů mají potenciál transferu, ale potřebují důsledné ověření a mainstreaming. Z hlediska udržitelnosti po ukončení podpory většiny projektů vznikají problémy s hledáním zdrojů mimo veřejné rozpočty. „Networking“, který vznikl v rámci rozvojových partnerství během projektu, není stabilní, pokud partnerství nesledují stejný cíl. Výstup projektu „Podporované zaměstnávání – rozšíření metodiky a národní a evropská spolupráce“ může být světlou výjimkou. V rámci realizace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL došlo bezpochyby k vytvoření mnoha produktů, které je třeba prostudovat a využít ku prospěchu veřejnosti. Za tímto účelem navrhuje evaluační tým vytvořit „knihovnu EQUAL“, jež by uchovala veškeré hmatatelné produkty a popisy procesů, které byly vytvořeny či realizovány v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Z důvodu slabého mainstreamingu prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL evaluační tým doporučuje také vytvořit síť rozvojových partnerství prvního kola za účelem mainstreamingu, šíření dobré i špatné zkušenosti při implementaci principů v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL a jejich dopadu na tvorbu inovativních prvků. Z důvodu neadekvátně definovaných pojmů, jako jsou zejména „inovace“, „inovační prvek“, „ověřování/validace“, „mainstreaming“, „dobrá praxe“, nespecifikovaného očekávání řídícího orgánu v těchto oblastech a absence určité metodologie doporučuje evaluační tým následující: - Vytvořit dokument pojednávající o těchto pojmech. EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

55


-

Vytvořit metodologie ověřování/validace inovačních prvků. Vytvořit metodologie pro provádění mainstreamingu. Vytvořit metodologii pro posouzení dobré praxe. Posílit NTS osobami mimo EQUAL, zejména experty z jednotlivých tematických oblastí. Úspěšná implementace principu partnerství je vnímána jako faktor k úspěchu, ovšem nemusí tak tomu být vždy. Vyvážené a dobře fungující partnerství pozitivně ovlivňuje inovativní proces, ale nezaručuje vždy znalost cílových skupin a přístup k nim. Kromě fungujících partnerství se vyžadují nejen dovednosti řídit projekt, ale také schopnost provést výzkum v oblasti dosavadních politik, zjistit mezery, nalézt inovativní řešení k jejich zaplnění a fundované sebehodnocení RP během realizace projektu. Současná analýza prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL také ukazuje potřebnost užší vazby s organizovanou strukturou státu či regionu, která může pomoct při prosazování a rozšíření inovativních prvků. Inovativní prvky z prvního kola jsou prozatím rozšířeny mezi bývalými partnerskými organizacemi na lokální nebo regionální úrovni. Prozatím neexistují důkazy, že inovativní prvky ovlivňovaly politiky na lokální, regionální či národní úrovni, i když údajně k podobným pokusům docházelo. Existují důkazy, že i ostatní organizace používají vytvořené produkty nebo že je poučení z realizace projektu v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL inspirovalo k vytvoření dalších projektů financovaných z ESF. Na základě dostupných údajů konstatujeme, že struktury a výstupy projektů realizovaných v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR se spíše podobaly strukturám a výstupům projektů z mainstreamingových programů, kde je důraz kladen více na plnění výstupních indikátorů.

3.4.

Naplnění principu mainstreamingu

Proces mainstreamingu je rozdělen do čtyř kroků: inovace (rozvíjet nové cesty k boji proti diskriminaci a nerovnosti) validace (ověřování nových výsledků – zda jde o inovaci, či nikoliv) diseminace (rozšíření za účelem informování cílových skupin prostřednictvím publikací, setkání, workshopů) transfer (poučení, produkty, procesy, které mohou být použity v jiném či širším kontextu a jsou určeny zejména osobám, jež ovlivňují politiku a praxi) Směrnice EU požaduje po RP povinnou účast na Akci 3 – mainstreaming. V rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR se Akce 3 zúčastnilo jen 6 RP. Jednu žádost společně podaly 2 organizace zastupující příslušné RP (TREXIMA a KAZUIST). Rozlišujeme dva typy mainstreamingu: horizontal mainstreaming – transfer partikulárního nástroje (např. metodologie) nebo procesu (změna dosavadního systému) vertical mainstreaming – transfer výsledků do existujících politik a praxe

56



Horizontal mainstreaming lze pojmout dvěma způsoby: základní horizontální mainstreaming – rozšíření mezi partnery RP rozšíření horizontálního mainstreamingu – např. od jednoho do druhého RP nebo do jiné organizace Národní mainstreamingová strategie v ČR v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL identifikovala horizontální a vertikální mainstreaming a jejím hlavním principem byl tzv. „poptávkou vyvolaný mainstreaming“, který identifikoval 7 hlavních kroků a činností. Tabulka 10 – Hlavní kroky, činnosti a mainstreamingu Krok Činnost 1 Identifikovat klíčové zkušenosti 2 Objasnit hlavní inovativní element 3 Objasnit, co bylo příčinou výsledků 4 Identifikovat cílovou skupinu 5 Diseminace 6 Zhodnocení 7 Přenos zkušenosti a aktivit na další cílovou skupinu

odpovědnosti

v oblasti

Zodpovědnost RP, NTS, ETG RP RP RP RP, NK, EQUAL RP, NTS, cílová skupina RP, NTS, cílová skupina

Zdroj: Národní mainstreamingová strategie prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL.

V rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL byly založeny čtyři NTS. Jednotlivé NTS se rozdělily do následujících pracovních skupin: NTS zaměstnatelnost - pracovní skupina pro integraci mladých lidí - pracovní skupina pro integraci ZPS pracovní skupina pro multikulturalitu NTS podnikání pracovní skupina pro podnikání NTS adaptabilita - pracovní skupina pro podporu adaptability NTS pro rovné příležitosti žen a mužů - pracovní skupina pro podporu rovných příležitostí žen a mužů Pro jednotlivé NTS byla zpracována tematická mainstreamingová strategie, jejíž obsah byl obecně rozdělen na následující části: posouzení projektu zúčastněných RP popis současné situace cílových skupin seznam relevantních dokumentů stručný popis současné vládní/regionální politiky vztahující se k danému problému a cílovým skupinám konkrétní strategie projektu Hodnocení ukazuje, že jednotlivé mainstreamingové strategie neměly tematický přístup, ale byly tvořeny na základě analýzy projektů a jejich mainstreamingové strategie. Projektová mainstreamingová strategie se snažila odpovědět na tyto otázky: Co? (zejména dobrá praxe a praktiky) Komu? (cílové skupiny) EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

57


Jak? (aktivity a nástroje) Kdy? (časový harmonogram) Navzdory snaze definovat předmět mainstreamingu nedošlo k výběru inovativních prvků, ale byly brány v úvahu veškeré výstupy projektů. Vybrané cílové skupiny pro horizontální a vertikální úroveň byly pouze obecně vyjmenovány a ve vztahu k daným prvkům nebyly adresné. Zvolené aktivity a nástroje byly spíše pasivní nástroje diseminace a časový harmonogram byl příliš obecný. Tyto skutečnosti se pochopitelně odrazily na fungování NTS. Mezi problémy, které jmenovala jednotlivá RP v rámci dotazníkového šetření a pohovorů, patří: Nízká účast a zapojení představitelů tvůrců politik do práce NTS. Malý počet realizovaných projektů neumožnil vytvoření podmínek pro výměnu zkušeností na úrovni rozvojových partnerství. NTS pro rovné příležitosti žen a mužů byly založeny pouze pro jeden projekt a NTS byla svolána pouze jednou. Podle RP neměla NTS žádný efekt. Nefunkční přenos informací. Většina nominovaných externích členů se jednání nezúčastňovala pravidelně. Členové NTS nebyly placení experti. Na základě 8 obdržených dotazníků NTS nesplnila očekávání. Směrnice EU doporučuje provést horizontální i vertikální mainstreaming prostřednictvím mechanismu, který se bude soustředit na: Identifikaci faktorů, které vedou k nerovnosti a diskriminaci. Monitorování a analýzu dopadů/potenciálních dopadů rozvojových partnerství (zejména činnosti, produkty, procesy) na priority uvedené v Národním akčním plánu zaměstnanosti (Národní program reforem) a na různé skupiny, které jsou předmětem diskriminace a nerovnosti ve vztahu k trhu práce. Identifikaci a hodnocení faktorů, které vedou k dobré praxi, a provedení benchmarkingu těchto praxí. Diseminaci dobré praxe, a to od začátku Akce 1. Vezmeme-li v úvahu tato doporučení, pak lze na základě dostupných informací hodnotit efektivitu NTS následovně: V rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byly založeny 4 NTS pro 6 projektů, což ovšem neumožnilo výměnu informací mezi RP, neboť v každé NTS byl počet projektů příliš malý. I když bylo složení NTS vhodné (účastníci mimo EQUAL), zájem externích členů nebyl nijak vysoký, neboť většina z nich se neúčastnila schůzí. Tematické mainstreamingové strategie neobsahovaly tematické přístupy a byly tvořeny prostřednictvím analýzy projektů, která se víceméně soustředila na specifická opatření, specifické cílové skupiny a mainstreamingové strategie příslušných projektů/RP. NTS neidentifikovala inovativní prvky, a proto jejich validace nebyla součástí práce NTS. Podle dostupných informací se NTS koncentrovala na schválení tematické strategie, o jejích dalších aktivitách zatím neexistují žádné údaje. 58



Předsedové jednotlivých NTS byli externí experti. Na úrovni RP lze mainstreaming hodnotit takto: Byla zpracována konkrétní mainstreamingová strategie bez identifikace cílů a předmětů (validovaných inovačních prvků). Akce 3 se zúčastnilo jen 6 RP a dvě RP ji realizovala společně. Výběr RP byl proveden v rámci výběrového řízení. Neexistují důkazy, že RP získala podporu v rámci mainstreamingu, a proto má mainstreaming charakter diseminace, zejména prostřednictvím konferencí, seminářů, setkání s představiteli, prezentací produktů na internetu apod. Došlo k velmi malému transferu. Charakteristika mainstreamingových aktivit a popis cílových skupin odpovídá především horizontálnímu mainstreamingu obou typů. Snaha o vertikální mainstreaming byla registrována jen ve dvou případech, avšak úspěšný nebyl zaznamenán ani jeden. Z toho lze vyvodit následující závěry: Je nutné stanovit cíl a předmět mainstreamingu. Cíl má být chápán tak, aby měl mainstreaming dopad na politiku nebo alespoň na praxi týkající se znevýhodněných osob a jejich přístupu na trh práce. Předměty mainstreamingu by měly být ověřované inovativní prvky (ověřované v součinnosti se subjekty mimo CIP EQUAL) a nejlépe případy dobré praxe. V kontextu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL je nezbytné zpracovat metodologii validace a metodologii identifikace dobré praxe. V uvedeném kontextu je třeba také zdůraznit, že mainstreaming na úrovni RP vyžaduje přítomnost strategických partnerů, kteří mohou být nápomocni při vertikálním mainstreamingu. Je možné, že některá RP v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL takové partnery nemají, a proto bude nutné je hledat, pokud to umožní pravidla. Efektivní fungování NTS je důležitým faktorem k naplnění cílů CIP EQUAL. Účinnost NTS závisí na jejím složení a opravdovém zájmu a znalostech především externích členů.

3.5.

Naplnění principu partnerství

Akce 1 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL začala v lednu 2002. V rámci Akce 2 bylo vybráno 10 projektů, které pokrývaly 6 z 9 tematických oblastí. V rámci priority A byly realizovány 4 projekty. Počet partnerů se pohyboval v rozmezí 8 až 34. Průměrný počet partnerů byl 24,5, což je mnohonásobně větší než evropský průměr. Veřejné orgány nebyly vedoucí organizace RP. V rámci priority B byl realizován jeden projekt. Vedoucí organizace byla nezisková organizace. Počet partnerů byl 21. 2 RP realizovala projekty v rámci priority C. Průměrný počet partnerů byl 8. Díky charakteru priority byl vedoucím organizace obou RP podnikatelský subjekt. V rámci priority E a F byly realizovány dva projekty a v obou případech úlohu vedoucí organizace přijaly podnikatelské subjekty. Počet partnerů v obou případech byl 23.


59


Příloha č. 4 uvádí výsledky statistického rozboru údajů z ECDB prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL – porovnání situace v ČR a EU. Z údajů uvedených v ECDB vyplývá několik zajímavých závěrů: Z údajů ECDB (červen 2006) je patrné, že celkový počet partnerů dosahuje hodnoty 179. Z toho vyplývá, že v rámci 16 RP prvního kola je průměrný počet partnerů na 1 RP 11,2. Lze se tedy domnívat, že v rámci Akce 1 došlo u některých RP k podstatnému zvýšení počtu partnerů. Zajímavou stránkou prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v České republice je skutečnost, že veřejné orgány na národní, regionální či místní úrovni nebyly vedoucími organizacemi RP (v EU se tyto orgány zapojily jako vedoucí organizace ve 24,4 % případů). Velmi zajímavým zjištěním je počet podnikatelských subjektů (38 % oproti 9,2 % v EU) a organizací poskytujících podporu a poradenství pro sociální služby (44 % oproti 11,3 % v EU). I když veřejné orgány nepřijaly odpovědnost vedoucí organizace, jejich podíl v rámci různých druhů partnerských organizací je vysoký. Totéž lze říct o NNO nebo vzdělávacích organizacích. Velikost vedoucí organizace (podle počtu zaměstnanců) se pohybovala mezi 50-250. Rozvojová partnerství obecně vyjádřila spokojenost s národními partnery. Jejich složení jim umožnilo v rámci projektů realizovat různé aktivity na základě expertního zázemí partnerů. Cílové skupiny byly vesměs zastoupeny ve všech RP. Zapojení některých partnerů (např. úřady práce) nebo účast na vládní komisi pro některá RP jistě usnadnilo mainstreamingový proces a další využití produktů i mimo region působení. Rozvojová partnerství velice ocenila spolupráci s partnery při tvorbě inovativních produktů. Většina RP uvádí, že řízení projektu probíhalo především na úrovni řídícího výboru, na kterém zasedali zástupci klíčových partnerů. V RP s menšími počty partnerů se schůze výboru zúčastnili všichni partneři, takže u těchto případů lze hovořit o společném rozhodování všech partnerů. I v těchto případech byly činnosti, tedy jednotlivé aktivity, realizovány v rámci pracovní skupiny, která se stýkala častěji a byla nucena řešit každodenní problémy. U RP, jež měla větší počet partnerů, byly řízením projektu pověřeny partnerské organizace, které vytvořily řídící výbor. Ten pak organizoval pracovní skupiny, do nichž se zapojili aktivní partneři. V některých případech se ovšem vyskytli i pasivní nebo neaktivní partneři a někteří partneři dokonce neprojevili zájem vůbec. Dle názoru vedoucích organizací RP došlo k posílení jednotlivých partnerských organizací díky zvýšení znalostí a dovedností zaměstnanců těchto organizací. Lze to dokumentovat tím, že některé vedoucí organizace již projevily zájem o další spolupráci s těmito partnery v rámci jiných projektů financovaných z ESF a s některými již spolupracují. Na základě získaných informací lze učinit následující závěry: Partnerství, implementace principu partnerství a systém společného rozhodování byly dobře strukturovány, ale negarantovaly, že cílové skupiny,

60



zejména znevýhodněné osoby, byly do společného rozhodovacího procesu zapojeny. Konkrétní výsledky byly zaznamenány v případě práce se znevýhodněnými osobami, které byly integrovány na trh práce např. v rámci chráněných dílen a spolu s projektovými partnery, úřady práce a podnikatelskými subjekty se podílely na ekologické činnosti. Byl zaznamenán případ používání videoprogramů mimo projekty, zejména na úřadech práce. Takový produkt vytvořený pro cílové skupiny je používán v širším kontextu (pro ostatní cílové skupiny). Z toho lze vyvodit následující poučení: Široká škála partnerství může vést k tomu, že RP bude muset řešit různorodé zájmy, a někteří partneři proto budou neefektivní. Úkolem RP je identifikovat partnery nebo osoby, které mohou poukázat na příčiny a dopad diskriminace, přijít s inovativním nápadem řešení a zároveň projevit ochotu tyto nápady či nástroje testovat.

3.6.

Naplnění principu mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce by měla přispět k aktivitám RP a kromě jednoho z nich (priorita C) s ní všechna projevila spokojenost. Největší přidanou hodnotu spatřují ve výměně zkušeností. K paralelnímu vývoji produktů nedošlo a výměny školitele nebo účastníků projektu (zejména zástupců cílových skupin kromě partnerských organizací) nebyly registrovány. Výměna zkušeností či návštěva organizace negenerují větší přidanou hodnotu, která by narostla v případě, že by existovaly důkazy o exportu/importu nebo společném vytvoření produktu. Základním způsobem nalezení partnerů byla ECDB. Většina partnerských organizací neměla s prací v rámci Evropských programů zkušenosti. Každé RP bylo účastníkem 1 TCA, výjimkou bylo RP „CePo – Cesta k podnikání“, které se účastnilo 2 TCA. Mezi zahraničními RP, jež se zúčastnila české TCA, jsou Německo – 7 RP, Rakousko – 5 RP, Finsko – 2 RP, Itálie – 2 RP, Belgie – 1 RP, Nizozemí – 3 RP, Švédsko – 2 RP, Francie - 4 RP, Velká Británie – 4 RP, Španělsko – 2 RP, Portugalsko – 2 RP, Irsko – 1 RP. Největší počet zahraničních partnerů v rámci TCA bylo 5 RP z pěti různých zemí. RP většinou hledala zahraniční RP ze stejné tematické oblasti, což výměnu zkušeností pochopitelně usnadňovalo. Na základě dosavadních zjištění a vzhledem ke struktuře mezinárodní spolupráce lze učinit tyto závěry: Mezinárodní spolupráce je hodnocena českými RP vzhledem k výměně zkušeností pozitivně. Spolupráce možná nepřímo ovlivnila tvorbu projektu českých RP, ale důkazy o společných produktech chybí. Spolupráce na mezinárodní úrovni se odehrála jen u některých partnerských organizací (klíčové organizace nebo strategičtí partneři), a tudíž z ní nemohli mít užitek všichni partneři. Došlo k tomu jednak z důvodu omezeného rozpočtu a jednak z důvodu jazykové bariéry. EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

61


Hlavní formou spolupráce byla přímá účast partnerů na pracovních skupinách TCA, účast na mezinárodních schůzkách, návštěva v rámci výměny, přijetí zahraničních partnerů, účast na konferenci. Prozatím byl nalezen jeden příklad externí evaluace mezinárodní spolupráce. Jedná se o projekt „Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině“. Vedoucí organizace RP byl Český svaz žen. K problémovým bodům náleží: Cílové skupiny v rámci TCA jsou rozdílné, což neumožňuje dostatečně specifikovat společné problémy a společné cíle. 2 české TCA musely být ukončeny předčasně, protože zahraniční RP musela mezinárodní spolupráci z důvodu rozdílných harmonogramů ukončit. Evaluační tým na základě zkušeností z Evropských programů dříve realizovaných v ČR může poukázat na další problémy, i když se o nich RP prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR nezmínila. Jsou to: Rozdíly v podmínkách jednotlivých zemí. Jejich znalost je důležitá zejména kvůli pochopení společných problémů ve vztahu k existujícím podmínkám v zemích, z nichž RP pochází. Kulturní rozdíly a rozdíly charakteristik partnerů, zejména vedoucí organizace RP. Malý počet partnerů. TCA může být nestabilní, pokud jsou partneři jen 2, protože v případě, že jeden z nich bude mít určité problémy, nebude schopen dodržet závazek, může odstoupit a projekt bude ohrožen. Velký počet partnerů, protože může být těžké je efektivně řídit, na druhou stranu ale v takových případech dochází k cenné výměně názorů a zkušeností. Z toho lze vyvodit následující závěry: Mezinárodní spolupráce by měla být navázána při přípravě žádosti, zejména v období od vyhlášení výzvy do předložení žádosti. RP takto neučinila, neboť k tomu nebyly vytvořeny adekvátní nástroje. Z tohoto důvodu bylo hledání zahraničních RP uskutečněno v rámci Akce 1 a následná tvorba TCA neumožňovala vygenerovat větší přidanou hodnotu, než je výměna zkušeností. Taková spolupráce by jistě přinesla větší přidanou hodnotu, pokud by došlo ke společnému vytvoření produktů. Výběr nějakého zahraničního RP nebo jeho lokalizace v jistém státě EU nijak neovlivňuje kvalitu vlastního projektu RP. RP by spíš měla hledat zahraniční partnery řešící problém stejného typu nebo se stejnými cílovými skupinami. Zkušenosti se zahraniční spoluprací nejsou nijak dobře rozšířeny mezi všemi partnery RP. Partneři RP se zúčastnili tuzemských akcí, ale jen vybraní partneři či osoby se mohly zúčastnit zahraničních akcí TCA.

62



3.7.

Dílčí závěry

Ve vztahu k řešení evaluačního úkolu a k jednotlivým evaluačním otázkám lze učinit následující závěry: 1. V některých případech se podařilo vytvořit procesně orientované inovace. Došlo k: Vytvoření rozvojového partnerství se širokým spektrem organizací, což lze považovat za inovaci, zejména v kontextu malých zkušeností českých partnerských organizací spojit se za účelem integrace znevýhodněných osob na trh práce. Vytvoření nových materiálů (kurzy, videoprogramy, zprávy apod.), které se zaměřily především na cílové skupiny, ale vznikly také za účelem zvýšení povědomí o jejich situaci. Došlo k pilotnímu ověření některých produktů v rámci RP. Zpracování metodických příruček a publikací pro práci s cílovými skupinami. Vytvoření vzdělávacích programů, interaktivního portálu pro podporu podnikání. Vytvoření a posílení existujících struktur (poradenská centra, ergodiagnostické centrum, pilotní poradenské centrum pro slaďování profesního rodinného života v Havlíčkově Brodě, posílení sítě Start-business-center). Procesně orientované inovace mají většinou podobu produktů, které jsou buď v tištěné podobě, na elektronických médiích (CD), internetových stránkách projektů či stránkách vedoucí organizace. Existují případy, kdy některé produkty nejsou veřejně přístupné. Některé jsou využity mimo RP. Základním problémem v zavádění těchto výsledků do praxe je slabý proces mainstreamingu v rámci prvního kola CIP EQUAL. Dalším důvodem je, že tyto produkty či dokumenty nejsou k dispozici na jednom místě a doposud nebyla provedena jejich účinná propagace mimo úroveň RP. I přesto vidíme příklady, kde subjekty mimo EQUAL některé z těchto produktů používají. Obecně existuje nespokojenost, že se pracovníci veřejných orgánů ať na regionální, či národní úrovni o výsledky projektů dostatečně nezajímali. Hlavní příčinou tohoto stavu je pravděpodobně jen mírně efektivní mainstreaming. V rámci prosazování inovací a jejich dalšího využití mají RP rozdílné zkušenosti: RP, které vyrábělo videoprogram v rámci RP RESTART, má velmi dobré zkušenosti s jeho rozšířením a dalším využitím. Tento program odbírají především úřady práce. RP, které se soustředilo na interkulturní vzdělávání, nemělo při prosazování vzdělávacích programů u cílového resortu dobré zkušenosti. Poučení: Následující poučení lze využít pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Široká škála partnerství může vést k tomu, že RP bude muset řešit různorodé zájmy, a někteří partneři proto budou neefektivní.


63


Úkolem RP je identifikovat partnery nebo osoby, které mohou poukázat na příčiny i dopad diskriminace, přijít s inovativním nápadem k řešení a zároveň projevit ochotu tyto nápady či nástroje testovat. Mezinárodní spolupráce by měla být navázána při přípravě žádosti, zejména v období od vyhlášení výzvy do předložení žádosti. RP takto neučinila, neboť k tomu nebyly vytvořeny adekvátní nástroje. Z tohoto důvodu bylo hledání zahraničních RP uskutečněno v rámci Akce 1 a následná tvorba TCA neumožňovala vygenerovat větší přidanou hodnotu, než je výměna zkušeností. Taková spolupráce by jistě přinesla větší přidanou hodnotu, pokud by došlo ke společnému vytvoření produktů. Výběr zahraničního RP nebo jeho lokalizace v jistém státě EU nijak neovlivňuje kvalitu vlastního projektu RP. RP by spíš měla hledat zahraniční partnery řešící problém stejného typu nebo se stejnými cílovými skupinami. Zkušenosti se zahraniční spoluprací nejsou dobře rozšířeny mezi všemi partnery RP. Partneři RP se zúčastnili tuzemských akcí, ale jen vybraní partneři či osoby se mohly zúčastnit zahraničních akcí TCA. RP by měla využít vymoženosti mezinárodní spolupráce za účelem ověřování inovativních prvků a také za účelem sebeevaluace. V rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL nelze očekávat žádnou radikální inovaci, spíše půjde o inovace marginální, především orientované na proces. V příštím roce bude třeba u jednotlivých RP provést inovační audit a zároveň připravit metodologii pro ověření inovace, identifikaci dobré praxe atd. Je nutné stanovit cíl a předmět mainstreamingu. Cíl má být chápán tak, aby měl mainstreaming dopad na politiku nebo alespoň na praxi týkající se znevýhodněných osob a jejich přístupu na trh práce. Předměty mainstreamingu by měly být ověřované inovativní prvky (ověřované v součinnosti se subjekty mimo CIP EQUAL) a nejlépe případy dobré praxe. V kontextu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL je nezbytné zpracovat metodologii validace a metodologii identifikace dobré praxe. V uvedeném kontextu je třeba také zdůraznit, že mainstreaming na úrovni RP vyžaduje přítomnost strategických partnerů, kteří mohou být nápomocni při vertikálním mainstreamingu. Je celkově možné, že některá RP v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL takové partnery nemají, a proto bude nutné je hledat, pokud to pravidla umožní. Neprokázalo se, že princip společného rozhodování a princip rovných příležitostí mužů a žen měl hmatatelný vliv na tvorbu inovačních prvků. 2. Co se týče cílově zaměřené inovace, nejsou k dispozici dostatečné důkazy, zda-li došlo k vývoji nových odborných kvalifikací, nových přístupů k práci s určitými cílovými skupinami a nových způsobů přechodu do zaměstnání pro znevýhodněné skupiny. 3. Co se týče kontextově zaměřené inovace, vzniká zde snaha zapojit nové aktéry (tvůrce politik, poslance, senátory) nebo vytvořit místní, regionální a nadnárodní sítě. Sítě nejsou formalizované a členové tzv. neformálních sítí patří ke stejným typům organizací na lokální úrovni. Účast jiných druhů partnerů sítí není nijak zdokumentována. 64



4. Princip partnerství velmi významně ovlivnil realizaci projektů a tvorbu produktů. RP oceňují podíl národních partnerů při implementaci tohoto principu ve vztahu k tvorbě inovací. Přidanou hodnotu „principu partnerství“ spatřujeme ve vzájemném poznání schopností jednotlivých organizací řešit naléhavé úkoly projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin. Další přidanou hodnotu spatřujeme v tom, že partnerské organizace nabyly v různých oblastech řízení projektu cenné zkušenosti, které lze zúročit v příštím programovém období 2007 – 2013. Lze říci, že možnosti mezinárodní spolupráce nebyly dostatečně využity. RP se většinou spokojila s výměnou a přidaná hodnota zůstala nízká, čemuž se nelze divit vzhledem k experimentální povaze programu a také vzhledem k faktu, že pro většinu organizací je implementace principu mezinárodní spolupráce naprosto nová zkušenost. Hlavní přidanou hodnotu vidíme v tom, že RP získala zkušenosti ze spolupráce se zahraničními partnery, které využila při řešení některých organizačních otázek, ale také při vývoji produktů nebo při poskytování služeb konečným uživatelům.


65


4. IMPLEMENTAČNÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM 2. KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL

4.1.

Evaluační otázky

Jaké hlavní překážky a problémy se objevují v průběhu Akce 2 a 3? Jak je lze řešit? Odpovídá nastavení administrativního systému, procedur a personální kapacity požadavku na optimální průběh implementace? Lze doporučit nějaké úpravy? Jak účinný a využitelný je monitorovací systém (kvalita a dostupnost dat, uživatelská přívětivost, vypovídací schopnost indikátorů)? Jaké metody a způsoby využívají RP pro monitoring a hodnocení aktivit v rámci Akce 2 a Akce 3? Jaké lze identifikovat hlavní problémy v implementaci z úrovně ŘO? Jaké lze identifikovat hlavní problémy v implementaci z úrovně rozvojových partnerství? Jak rozvojová partnerství zajišťují, aby aktivity v rámci mezinárodní spolupráce přinesly přidanou hodnotu jejich strategii a plánům práce? Byly dohody o mezinárodní spolupráci uzavřeny mezi rozvojovými partnerstvími pracujícími ve stejné tematické oblasti? Pokud pracovaly v jiné oblasti, jaký to mělo vliv/důsledek/dopad na realizaci mezinárodních dohod? Jaké problémy se objevují při spolupráci ŘO, NPS, RP a TCA? Jak lze tyto problémy překonávat? Jak úspěšná jsou RP při realizaci Akce 2 a 3?

4.2.

Realizace doporučení evaluační zprávy první etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL

V rámci realizovaného projektu „První etapa průběžného hodnocení CIP EQUAL“ byla ŘO a NPS poskytnuta relevantní doporučení ve vztahu k druhému kolu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR, zejména při realizaci Akce 2 a 3. Realizace doporučení určená ŘO a NPS Hodnocení realizace doporučení vycházelo z následujících zdrojů: roční implementační zpráva za rok 2005, prezentace zástupce ŘO a NPS na zasedání MV dne 25. 5. 2006, dotazníkové šetření týkající se ŘO a NPS, přímé pohovory se zástupci ŘO a NPS a schůzky. Z informací získaných z těchto zdrojů vyplývají následující závěry:

66



Zvýšení počtu pracovníků ŘO ŘO se snaží zvýšit počet pracovníků, který je doposud neadekvátní a neodpovídá vytyčeným úkolům. Na druhou stranu došlo k jistému zlepšení (zvýšení počtu o dvě osoby) a další zlepšení se očekává v budoucích dnech. Závazné a relativně krátké termíny vyhodnocování zpráv Podle informací jsou závazné termíny uvedeny v manuálu činnosti NPS, který není veřejný. Termíny pro kontroly monitorovacích zpráv a administraci plateb jsou ale uvedeny v příručce příjemců pro Akci 2 a 3 a dále na webových stránkách www.equalcr.cz. Komunikační strategie Komunikace mezi ŘO a NPS probíhá na základě postupů uvedených v manuálu a komunikaci mezi ŘO a RP zprostředkovává NPS. Přesto 10 z 20 RP uvádí, že komunikace s ŘO a NPS je jedním ze základních problémů implementace. Vytvoření podmínek platby u všech orgánů Podle informací ŘO a NPS nedochází v rámci Akce 2 a 3 ke zdržení plateb. RP nemají problémy díky zálohovým platbám. Důraz na hodnocení technické monitorovací zprávy Toto doporučení se týkalo především kvality schválených technických zpráv v rámci Akce 1. Zástupci ŘO a NPS uvádějí, že kvalita technických zpráv se výrazně zlepšila. Evaluační tým měl možnost některé z nich prostudovat, ale podstatné informace o stavu implementace principů EQUAL a stavu sebehodnocení RP z nich nelze získat. Evaluační tým klade důraz na experimentální charakter programu, a proto se pravděpodobně jeho stanovisko od stanoviska zástupců ŘO a NPS liší. Poskytnutí podpory při tvorbě zpráv Podpora tvorby zpráv je především zaměřena na administrativní a finanční řízení projektu. Například příručka uvedená na webových stránkách www.equalcr.cz víceméně odpovídá otázkám RP ve vztahu k řízení projektu. To, že RP nekladla otázky v oblasti principů či sebehodnocení, není vinou NPS ani ŘO. Otázky týkající se cílů programu nebo principů si RP ani nepokládají a zajímají se pouze o administrativní a finanční aspekty. Je třeba zdůraznit, že v oblasti principů a sebehodnocení by měla NPS převzít iniciativu a poskytnout RP podporu . Poskytnutí podpory při tvorbě metodiky a strategie Musíme konstatovat, že ŘO a NPS v této oblasti spolupracovaly a vydaly několik příruček (především překlad evropských příruček). NPS se domnívá, že RP tyto dokumenty znají jen průměrně, což pochopitelně brzdí realizaci projektu. Byl zorganizován seminář o publicitě. NTS dále pracuje na tematické mainstreamingové strategii. NPS zorganizovala seminář „Inovace a mainstreaming“, který proběhl v září, a seminář a konferenci v oblasti mainstreamingu (setkaní NTS). Dopad těchto veřejných akcí by měly zhodnotit NPS a ŘO.


67


Evaluační tým hodnotí znalosti RP o evropských a národních dokumentech jako průměrné. Deset z dvaceti RP to uznává a příčinu vidí v nadměrné administrativní zátěži. Podle evaluačního týmu je tomu tak proto, že RP si buď dostatečně neuvědomila důležitost implementace principů při vytvoření výstupů či řízení projektů, nebo jim nebyla dostatečně vysvětlena. Vzhledem k tomu, že NPS hodnotí znalosti svých pracovníků v této oblasti jako dostatečně vysoké, je na místě, aby RP poskytla aktivní/iniciativní podporu. Vzhledem k uvedeným faktům navrhujeme, aby byly vytvořeny jednoduché příručky, mezi něž nepochybně patří také: metodika archivace dat a dokumentů metodika hodnocení projektu metodika organizování a řízení projektu Podpora naplnění principů EQUAL O tomto tématu jsme se již stručně zmínili výše. Především je nutné si uvědomit, že EQUAL je experimentální program, který vyžaduje testování nových přístupů a produktů sloužících k odstranění diskriminace a nerovnosti. Nástrojem k vyvinutí inovačních prvků za tímto účelem jsou principy partnerství, mezinárodní spolupráce a společného rozhodnutí. Ověřené prvky je pak nutné rozšířit pomocí mainstreamingového procesu. Otázkou zůstává, zda má RP jasnou představu o tom, co je inovační prvek. Inovační prvek má pomáhat spíše strukturám, jelikož teprve potom lze pomáhat i osobám. Je možné, že některé projekty nebraly toto hledisko v potaz, a proto je v první řadě třeba provést jakýsi prvotní audit RP/projektů. NPS uspořádala seminář „Inovace a mainstreaming“, kde význam obou pojmů vysvětlil zahraniční odborník. Jednotlivá RP vyplnila dotazník NPS týkající se inovativnosti projektu, zejména inovativních výstupů, a prezentovala několik příspěvků, které jasně demonstrovaly charakteristiku jejich inovativních produktů a plánované cesty k mainstreamingu. RP už se tedy začínají v oblasti inovace a mainstreamingu orientovat, což je pro ŘO a NPS pozitivní zpráva. Nemalá zásluha patří členům jednotlivých NTS a jejich pracovním skupinám. Seminář prokázal, že některá RP se ve zmíněné oblasti orientují dobře, ale neplatí to pro všechna z nich. Proto musí být důraz kladen i na sebehodnocení v kontextu současné strategie a politiky v dané tematické oblasti a musí být zjištěno, jestli se RP ubírá správným směrem. V případě potřeby bude nutné projekt redimenzovat, aby přispěl k naplnění cílů CIP EQUAL. Všemi těmito závaznými a důležitými body by se ŘO, NPS a jednotlivé NTS měly zabývat, učinit plán, jak v této oblasti poskytnout podporu, a zároveň o účelnosti tohoto postupu přesvědčit RP. Návštěva ŘO/NPS u RP Je pravda, že kapacita ŘO či NPS častější návštěvu RP neumožňuje. Přesto byl evaluační tým seznámen s případy, kdy RP (5 z 20) uvedla, že se kontrola projektů na místě v rámci Akce 2 nekonala (údaj z měsíce září). Zástupce NPS uvádí, že v případě pozvání se akcí RP účastní. Evaluační tým zastává názor, že iniciativní návštěvy má provést NPS a ŘO např. na základě poznatků z technických monitorovacích zpráv. V období, kdy Akce 2 probíhá, je možné 68



identifikovat dobré i nekvalitní projekty ve vztahu k možnosti tvorby inovačních prvků. Doufáme, že budou identifikované ve spolupráci NTS, NPS a ŘO. Pak bude třeba více podporovat dobré projekty a korigovat nekvalitní. K tomuto účelu bude třeba plánovat návštěvy projektů a akcí RP ze strany NPS a ŘO. Ustanovení projektového a finančního manažera NPS pro Akci 2 a 3 zvolila jiný přístup procesního řízení a podle ŘO tento systém uspokojivě funguje, i když některá RP mají opačný názor. 3 z 5 RP priority 1 mají výhrady k finančnímu řízení, především v oblasti komunikace mezi finančními manažery projektu a konkrétním posuzovatelem z NPS. Podle těchto RP je kvůli tomu situace velmi napjatá. Příčinou může být chybné zvolení finančního manažera RP, nedostatečná míra komunikace uvnitř NPS, ale také nedostatek znalostí a empatie jedné či druhé strany. Podobné připomínky evaluační tým při pohovorech s RP z jiných priorit nezaregistroval. V tomto kontextu je nutno uvést, že problémy v komunikaci mezi ŘO, NPS a RP jsou často zmiňovaným problémem. RP tvrdí, že jim ŘO a v menší míře i NPS nevykládají problematiku jednoznačně, nechtějí se vyjadřovat ke složitým problémům písemně, ale pouze telefonicky nebo emailem.

4.3.

Zlepšení implementace při realizaci Akce 2 a 3

Zlepšení případných problematických oblastí iniciovaných řídícím orgánem je následující: Personální kapacita ŘO Na základě dřívějšího personálního auditu bylo začátkem roku 2005 zjištěno, že personální kapacita je podhodnocena o 2 pracovníky. Prozatím došlo ke zvýšení o 1 místo. Podle našich informací spolupracovalo Oddělení pro řízení a implementaci Iniciativy Společenství EQUAL i s ostatními odděleními řídícího orgánu v rámci odboru řízení pomoci z ESF. Jejich personální kapacita, zejména potřebná při spolupráci s Oddělením pro řízení a implementaci Iniciativy Společenství EQUAL, musí být ve vztahu k implementaci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL zajištěna. Počet pracovníků není jediným faktorem úspěšné implementace programu. ŘO si to uvědomuje, a proto začal pořádat komplexní vzdělávací programy a nejrůznější školení, týkající se např. přímé administrace ESF, vzdělávání v oblasti evropských záležitostí a dalších specifických potřeb v rámci administrace programu financovaného ze strukturálních fondů. CIP EQUAL je specifický program a některé jeho prvky, zejména principy, se budou objevovat v budoucích programech ESF v příštím programovém období. Proto je na místě, aby začalo probíhat školení a vzdělávání pracovníků i v této oblasti, s níž by se měli dobře seznámit především pracovníci ŘO, aby mohli lépe komunikovat se zprostředkovatelskými subjekty/konečnými příjemci a také postupovat při hodnocení žádostí, monitorovací zprávy, závěrečné zprávy aj.


69


Spolupráce mezi ŘO, NPS a RP Díky alokované povinnosti neexistuje přímá spolupráce ŘO s jednotlivými RP, která ani není možná z důvodu dlouhodobého personálního podcenění potřeb ŘO. Na druhé straně ŘO úzce spolupracuje s výborem příjemců (založeným vlastní iniciativou příjemců v souvislosti s jejich nejistotou v otázkách administrace implementace CIP EQUAL a s potřebou prohloubení komunikace, zejména v oblasti jednoznačného výkladu všech pravidel implementace CIP EQUAL). Po zapracování pracovníků NPS lze říci, že spolupráce mezi ŘO a NPS je konkrétní a NPS odvádí v požadovaných oblastech podle smlouvy a manuálu standardní výkon. Jediným nedostatkem je fakt, že by NPS a ŘO měly brát v úvahu experimentální charakter programu, a proto by byl vhodný častější „brainstorming“, zejména v oblasti vyhodnocení potřeb příjemců, poskytování podpory příjemcům nebo zajištění kvalit výstupů projektů, obzvláště inovačních prvků. RP mají o NPS dobré mínění. I v rámci hodnocení Akce 1 byly zaregistrovány kladné odezvy ze strany příjemců. V období realizace Akce 2 a 3 jsou tyto odezvy vesměs kladné. Dost velký počet RP (12 z 20) se ovšem stále domnívá, že by bylo lepší mít v NPS konkrétní osobu či posuzovatele, který by měl celou dobu monitorovací zprávy posuzovat. Výhodou by byla snadná komunikace, hlubší znalost projektu a osobní kontakty. Evaluační tým na základě svého dřívějšího doporučení (v rámci hodnocení Akce 1) a informací získaných v tomto období zastává tentýž názor a znovu doporučuje zvážit změnu v systému. Názory na podporu ŘO a NPS jsou odlišné. Drtivá většina RP hodnotí NPS velmi kladně, kdežto v případě řídícího orgánu tomu tak není. Odlišnosti názorů lze zdůvodnit rozdílností rolí obou organizací a periodicitou kontaktů obou zmíněných organizací. Níže uvedené obrázky ukazují názory na podporu ŘO a NPS. Obr. 3 Podpora Národní podpůrné struktury (1 - velmi nízká, 5 - velmi vysoká)

10

9

8 6

4

4 2 0

1

1 0

Priorita 2

5 4 1

1

Priorita 3

1 0

3

Priorita 4

1 11

0 2

Priorita 1

2

2

000 1

70

7

6

4

00

Priorita 5

5



Obr. 4 Podpora Řídícího orgánu (1 - velmi nízká, 5 - velmi vysoká)

6 6

6

Priorita 1

4

3

3 2

5

5

5

3

3 2

22 1

1

1 1

Priorita 3 Priorita 4

1 0

0

0

2

Priorita 2

3 2

2

0 3

0 4

0 00 0 0

Priorita 5

5

Pozitivní změny v oblasti implementace Akce 2 a 3 Od doby zahájení Akce 2 a Akce 3 provedla NPS některé pozitivní změny, které lze dokumentovat takto: Zrychlení administrace finančních a technických zpráv a žádostí o platbu Zintenzivnění komunikace mezi RP a NPS Vyřizování nepodstatných změn v elektronické podobě Příprava konkrétních návrhů a jednání s MPSV a MF s cílem zjednodušit systém administrace CIP EQUAL Příprava metodických příruček, např. pro výběrové řízení Výklad problematiky DPH Uspořádání seminářů z různých tematických oblastí Musíme konstatovat, že se tyto pozitivní změny týkající se především oblasti projektového řízení nijak neodráží na experimentálním charakteru CIP EQUAL. Nepochybně podporují dosažení výstupů plánovaných projektů a naplnění výstupních indikátorů, ale nebudou mít podstatný účinek na zajištění kvality výstupů ve vztahu k cílům CIP EQUAL. Doporučujeme proto, aby NPS ve spolupráci s ŘO věnovala mimořádnou pozornost kvalitě výstupů, zejména monitorování inovačních prvků a jejich rozšíření, monitorování implementace principů CIP EQUAL ze strany RP a závěrečnému hodnocení z konce tohoto roku.

4.4.

Monitorovací systém

V čele monitorovacího systému je Monitorovací výbor. Podle čl. 35 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a ustanovení Metodiky finančních toků a kontroly SF a FS patří mezi činnosti vykonávané MV zejména: Pravidelné posuzování pokroku dosaženého při implementaci této pomoci, zejména s ohledem na dosažení stanovených cílů Posuzování efektivnosti vynaložených veřejných prostředků během realizace Programu Iniciativy Společenství EQUAL Posuzování a schvalování ročních implementačních zpráv a konečné implementační zprávy Programu Iniciativy Společenství EQUAL EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

71


Schvalování komunikační strategie a pravidelné posuzování pokroku dosaženého v jejím naplňování Schvalování mainstreamingové strategie a pravidelné posuzování pokroku dosaženého v jejím naplňování Schvalování rámcových ročních plánů práce NPS a pravidelné posuzování pokroku dosaženého v jejím naplňování Uvedené činnosti jsou velmi důležité ve vztahu k implementaci Akce 2 a Akce 3 CIP EQUAL. Vyžaduje to velké úsilí a velmi kvalitní dokumentace ze strany ŘO a NPS a také nejspíš namátkové návštěvy některých RP. Členové MV mají i jiné pracovní povinnosti a nelze očekávat, že se všichni budou podílet na všech aktivitách, a proto je nutné v rámci MV vytvořit pracovní skupiny. Vzhledem k tomu, že CIP EQUAL se od OP RLZ a JPD3 poněkud liší, bude třeba vybrat zástupce klíčové instituce na základě problematiky, na niž je CIP EQUAL zaměřen. První návrh týkající se těchto pracovních skupin: Pracovní skupina pro posouzení implementace principů Pracovní skupina pro posouzení technické implementace Programu Náplň činnosti těchto pracovních skupin by mohla být následující: Pracovní skupina pro posouzení implementace principů Posuzování míry naplnění principu CIP EQUAL na úrovni programu a tematické oblasti. Posuzování implementace horizontálních témat na úrovni programu a tematické oblasti. Posuzování ověřených inovativních produktů v rámci jednotlivých tematických oblastí a NTS. Posuzování jednotlivých tematických mainstreamingových strategií a pravidelné posuzování jejich naplňování. Posuzování splnění monitorovacích indikátorů na úrovni programu a tematické oblasti. Pracovní skupina pro posouzení technické implementace Programu Posuzování efektivnosti vynaložených veřejných prostředků během realizace CIP EQUAL. Posuzování a schválení ročních implementačních zpráv a konečné implementační zprávy CIP EQUAL. Schvalování komunikační strategie a pravidelné posuzování dosaženého pokroku. Schvalování rámcových ročních plánů práce NPS a pravidelné posuzování dosaženého pokroku. Základním nástrojem rozhodování pro Monitorovací výbor jsou zprávy od ŘO a NPS. ŘO každoročně vypracuje roční implementační zprávu a další dokumenty finančního, technického a administrativního charakteru, na jejichž schválení Monitorovacím výborem závisí následná realizace programu. Nejvýznamnější z nich je roční implementační zpráva, kterou požaduje EK a která má definovanou 72



osnovu. Je zajímavé, že tato osnova nereflektuje taxativně experimentální charakter Programu CIP EQUAL, nepožaduje detailní popis stavu implementace principů CIP EQUAL nebo popis a možnosti procesu tvorby inovačních produktů a popis jejich rozšíření. Bylo by vhodné, kdyby autoři osnovy (EK) této zprávy obsahovou stránku Programu brali v potaz. Ve čtvrté kapitole této zprávy jsou uvedeny informace o monitorování. Základní systém monitorování lze stručně popsat na základě údajů z roční implementační zprávy za rok 2005 a dalších zjištění. V rámci CIP EQUAL byly prostřednictvím monitorovacích indikátorů vytvořeny systémy monitorování. Jednotlivé indikátory jsou stanoveny na úrovni programu a na úrovni tematické oblasti. RP uvádějí vybrané monitorovací indikátory ve svých DPA a TCA, ale používají také indikátory pro evaluace. Na základě roční implementační zprávy za rok 2005 bylo identifikováno několik následujících nedostatků: Plánované hodnoty některých indikátorů nejsou reálné. Definice některých indikátorů nejsou srozumitelné. Některé dosažené hodnoty jsou nevěrohodné, což vyplývá z nejasné definice indikátorů a s čímž souvisejí i problémy s měřením. Některé indikátory na programové úrovni i na úrovni tematických oblastí jsou zbytečné. Některé potřebné indikátory chybějí. Na základě těchto zjištění byl již k hodnocení indikátorů pověřen externí subjekt v souladu s textem uvedeným v programovém dokumentu CIP EQUAL, který uvádí na straně 164: „Na základě průběžného hodnocení budou dále zdokonalovány nezbytné indikátory programu, což zjednoduší zhodnocení naplnění a dosažení cílů jednotlivých RP.“ Úprava indikátorů byla ukončena a zpráva odevzdána v listopadu 2006.

4.5.

Monitorování a hodnocení aktivit na úrovni RP

V průběhu evaluace bylo zjištěno, že RP nejčastěji využívají pro monitorování a hodnocení tyto metody: Skupinové pohovory s partnery Dotazníková šetření u vedoucích pracovních skupin Vypracování sebehodnotící zprávy Nezávislá kontrola technických a finančních zpráv Z pohovorů s RP však vyplývá, že způsoby provedení monitorování a hodnocení se od sebe liší, což ovlivňuje kvalitu a věrohodnost dat. Jednoznačně velký důraz je kladen na finanční parametry projektu, na druhém místě jsou pak výstupní indikátory, např. počet školení, počet osob, a na třetím místě jsou indikátory, které mohou zjistit míru naplňování cílů projektu ve vztahu k CIP EQUAL, zejména kvalitu procesního řízení v oblasti implementace principů CIP EQUAL. RP vyjadřují obecnou spokojenost se systémem, který sama zavedla. Z pohovoru vyplynulo, že se v některých případech (6 z 20) používají elektronické EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

73


monitorovací systémy, nikde ovšem není zaregistrován interní monitorovací manuál. Za monitorování odpovídá buď manažer/koordinátor projektu, nebo externí subjekt. U osmi ze dvaceti případů jsme zaregistrovali zapojení externího subjektu. Ve většině případů (16 z 20) mají partneři povinnost pravidelně zasílat monitorovací zprávy, méně často dochází k monitorovacím návštěvám partnerů. Zodpovědnost za vypracování průběžných monitorovacích zpráv leží na manažerovi projektu, který přijímá podklady od partnerů a zprávu zpracovává sám. RP nemají v pravidlech určeny žádné zvláštní indikátory pro vnitřní monitoring projektu a využívají indikátory nastavené v rámci projektu.

4.6.

Hlavní překážky a problémy implementace na úrovni ŘO

Hlavní problémy implementace na úrovni ŘO lze shrnout následovně: Nedostatečná personální kapacita ŘO, i když došlo k nepatrnému zlepšení Nutnost 100% kontroly. Jedná se o kontrolu monitorovacích zpráv, žádostí o platby o změny apod. Za její provedení zodpovídá ŘO, nicméně uvedené kontroly primárně provádí NPS. Problémy s fungováním MSSF Rozpočtová pravidla ve vztahu ke strukturálním fondům Nedostatečný zájem zástupců státní správy o mainstreamingový proces Nedostatečná kvalita zpráv u některých příjemců Nedisciplinovanost některých RP při plnění smluvních podmínek (předkládání zpráv v termínech, plnění projektových aktivit) Kvůli těmto problémům, zejména změně rozpočtových pravidel a zjednodušování kontroly, bude muset být zahájeno intenzivní meziresortní jednání, jehož úspěšné ukončení si vyžádá delší dobu. Ostatní problémy nemají celoplošných charakter, jelikož existují pouze u některých RP. ŘO se situaci snaží stále zlepšovat (plánované zvýšení zálohových plateb, pokračování v důsledných kontrolách všech příjemců a mimořádná kontrola na základě analýzy rizik). Pod další skupinu problémů spadá: Nejednoznačný výklad některých pravidel na začátku programu. Experimentální charakter CIP EQUAL, který má určité specifické požadavky, s nimiž v České republice nemají velké zkušenosti, jako např. rozvojové partnerství, Národní tematické sítě, mainstreaming apod.). Prodloužení Akce 1, protože kapacita většiny RP byla ve 2. pololetí 2005 koncentrována na dokončení Akce 1 a nikoliv na rozjezd Akce 2, čímž podle DPA a harmonogramu došlo ke skluzu.

74



Neadekvátní dimenzování projektu při sestavování DPA, harmonogramu a rozpočtu, které zapříčinila nezkušenost některých předkladatelů při plánování rozsáhlých a dlouhodobých projektů v rámci pravidel ESF. Na implementaci principů není kladen adekvátní důraz, jelikož si některé subjekty neuvědomují, jak jsou k dosažení cílů programu důležité.

4.7.

Hlavní překážky a problémy implementace z pohledu RP

Hlavní překážky a problémy implementace z pohledu RP lze shrnout takto: Administrativní stránka projektů je podle RP příliš složitá. Jakákoliv změna projektu musí projít časově náročnými procedurami, které ztěžují práci na obsahové stránce projektu. Evaluátoři zaregistrovali 12 případů změn odborníků, 12 případů změn harmonogramů a další změny. Složité uvolňování prostředků ze strany řídících struktur, ačkoliv zálohové platby finanční záležitosti trochu usnadňují. Problém spočívá ve velké administrativní náročnosti schvalovacího procesu a tomu odpovídající dlouhé schvalovací lhůtě. Stanovisko ŘO a NPS je pochopitelné, protože je dáno pravidly programu financovaného z ESF v České republice. RP na druhé straně hodnotí velmi kladně, že nedostatky v jedné části finanční zprávy nevedou k zastavení vyplacení prostředků za tu část zprávy, která je v pořádku. Často zmiňovaným problémem jsou problémy v komunikaci. RP hodnotí práci NPS velmi kladně, ovšem mají určité výhrady vůči tomu, že NPS neurčila pro jednotlivé projekty odpovědnou osobu. Žádné z dotázaných RP překvapivě neuvádí problémy s implementací principů CIP EQUAL, i když podle názorů evaluačního týmu začíná v poslední době i ŘO vnímat nedostatky této oblasti a oblasti sebehodnocení RP. Jejich příčinou může být fakt, že většina RP tyto aspekty nepovažovala za důležité a svůj pracovní program realizuje obdobně jako jakýkoli mainstreamingový program. Na základě dosavadních zkušeností s RP prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL se lze oprávněně domnívat, že RP se ještě příliš nezabývala testováním, validací a mainstreamingem inovačních prvků, které mohou ze svých projektů vytvořit. Bude proto nutné, aby na tyto prvky kladly MV, ŘO, NPS a NTS důraz. První kroky představovala organizace semináře „Inovace a mainstreaming“ v druhé polovině září 2006 a otevření portálu „sebehodnocení“. Tyto kroky mohou RP zvýšit znalost této oblasti a tím iniciovat diskusi v rámci jednání NTS.

4.8.

Zajištění přidaných hodnot mezinárodní spolupráce v rámci TCA

V rámci realizovaného projektu není možné stav mezinárodní spolupráce komplexně zhodnotit. Na základě dostupných údajů lze učinit některé závěry: Domácí příjemci podpory znali velkou část zahraničních partnerů (nikoliv osobně), protože působí ve stejné oblasti.


75


Mezinárodní partneři jsou vnímáni především jako zdroj informací a zkušeností. Účast mezinárodních partnerů je z hlediska úspěšné realizace projektu považována za potřebnou. I když dotazníkové šetření poukázalo na velký počet případů, kde probíhá nebo bude probíhat paralelní vývoj inovativního přístupu, import/export nových přístupů nebo společný vývoj společných produktů, na základě šetření v rámci pohovorů jsme dospěli k závěru, že u uvedených aktivit v rámci TCA budou převažovat výměny zkušeností a import produktů. V rámci priority 2, 3 ,4 byly v 11 ze 14 případů TCA uzavřeny s partnery ze stejné tematické oblasti, ve třech případech z oblasti odlišné z následujících důvodů: Snaha získat na danou problematiku různorodý pohled. Cílem RP je zvýšení vzdělanosti cílových skupin, nikoliv zaměstnávání, proto za účelem získání zkušeností se zaměstnáváním znevýhodněných osob navázala spolupráci s RP z jiné tematické oblasti. Stejná cílová skupina RP se objevuje u zahraničních RP z jiné tematické oblasti. Proto se očekává větší flexibilita při tvorbě inovačních produktů a jejich testování. Pohovory s RP v rámci priority 1 a 5 ukazují, že dochází k určitému transferu či vývoji společných produktů jako např. k: převzetí vytvořeného produktu (metodika vzdělávání žadatelů o azyl) převzetí a aplikaci metodologie vytvořené zahraničním partnerem (motivační program pro cílovou skupinu – bezdomovce) společnému vývoji produktů nebo metodiky (CV – movie version pro osoby s handicapem) zpracování srovnávací analýzy dopadů/výstupů na cílové skupiny (brožura dobrá praxe v jazykových mutacích) Výčet výše uvedených příkladů potvrzuje skutečnost, že mezinárodní spolupráce bude v maximální míře přispívat k výměně zkušeností a importu produktů, které byly vytvořeny v rámci procesní inovace jinými partnerskými zeměmi.

4.9.

Dílčí závěry a doporučení

Výsledky evaluačních aktivit lze shrnout do následujících závěrů: 1. Implementace z hlediska administrativního a finančního řízení programu probíhá celkem úspěšně, ale řešení některých problémů vyžaduje další meziresortní jednání. Mezi hlavní problémy ŘO patří jeho nedostatečná personální kapacita, nedostatečná kvalita zpráv, nutnost 100% kontroly, problémy s fungováním MSSF, rozpočtová pravidla ve vztahu ke strukturálním fondům aj. Hlavní problémy z úrovně RP jsou: administrativní náročnost řízení projektu, složité uvolňování prostředků ze strany řídících struktur, absence kvalitní podpory naplnění principů EUQAL. Administrativní systém a procedura celkově odpovídá požadavkům na optimální průběh implementace. 76



2. Stav monitorovacích indikátorů vyžaduje úpravy. ŘO učinil patřičné kroky. 3. Metody pro monitorování práce RP jsou skupinové pohovory, dotazníkové šetření, nezávislá kontrola technických a finančních zpráv a vypracování sebehodnotící zprávy. Obvykle nejsou k dispozici zvláštní indikátory pro vnitřní monitoring projektu a RP běžně využívají indikátory navržené řídícím orgánem. Existence monitorovacího manuálu nebyla zaregistrována. 4. Přidaná hodnota vyplývající z mezinárodní spolupráce je zajištěna naplněním aktivit v rámci TCA. Bylo zjištěno, že mezinárodní spolupráce bude mít tyto základní přínosy: výměna zkušeností, převzetí a aplikace produktů a možné vytvoření společného vývoje produktu nebo metodiky a zpracování srovnávací analýzy dopadů a výstupů. 5. Dohody o mezinárodní spolupráci byly vesměs uzavřeny mezi rozvojovými partnerstvími pracujícími ve stejné tematické oblasti, avšak v rámci priority 2, 3 a 4 bylo ve třech případech TCA uzavřeno mezi RP v rozdílných tematických oblastech. Doposud není možné zhodnotit, jaký může mít taková spolupráce dopad, neboť rozdílnost cílových skupin může přinést pozitivní i negativní zkušenosti. 6. Spolupráce mezi ŘO, NPS a RP je na standardní úrovni. RP pouze požadují v některých případech zlepšení komunikační strategie. Na základě evaluace implementačního a monitorovacího systému evaluační tým doporučuje: 1. Zvýšit počet pracovníků ŘO. Je nutné tento problém neprodleně řešit nebo se obrátit na externí subjekty, aby zajistili rutinní úkoly. 2. Klást důraz na hodnocení kvality technické zprávy, a to ve vztahu k implementaci principů EQUAL a sebehodnocení RP. 3. Iniciativní přístup ze strany NPS, především poskytnutí podpory v oblasti principů a sebehodnocení. Je žádoucí, aby ŘO, NPS, MV, NTS věnovaly této oblasti patřičnou pozornost, poskytovaly jí dostatečnou podporu a pak se podrobily důsledné kontrole za účelem identifikace problémů a plánování další podpory. 4. Připravit různé jednoduché příručky, mezi které nepochybně patří metodika archivace dat a dokumentů, metodika hodnocení projektu, metodika organizování a řízení projektu, metodika ukončení projektu aj. 5. Klíčem k úspěchu programu je sebehodnocení RP (zejména hodnocení principů, procesního řízení projektu a hodnocení/validace inovačních prvků), a proto je třeba jeho důsledná kontrola.


77


5. TEMATICKÝ PŘÍSTUP SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN

5.1.

Evaluační otázky

Byla témata a specifické cíle definovány způsobem odpovídajícím prioritám a potřebám národních politik a slabých míst? Do jaké míry byla RP aktivní v definovaných oblastech (např. volba projektů na základě poptávky nebo nabídky?) Byl tematický přístup pro řešení identifikovaných problematických oblastí na trhu práce a pro dosažení cílů CIP EQUAL vhodný? Jak účinně podporují tematický přístup Národní tematické sítě? Pokrývají sítě všechny tematické oblasti? Byl tematický přístup při implementaci a splnění cílů Iniciativy EQUAL úspěšný? Které tematické oblasti byly z hlediska počtu podpořených projektů dostatečně využity a které ne? Existují doklady o tom, že genderové hledisko bylo uplatněno horizontálně při implementaci pracovních programů a aktivit? Do jaké míry byly aktivity neutrální z hlediska genderové rovnosti, zaměřené na hledisko genderové rovnosti a pozitivní z hlediska genderové rovnosti? Do jaké míry byly v rámci Iniciativy vyvinuty postupy, modely a metody pro snížení hlavních forem diskriminace z hlediska genderu, etnické příslušnosti, náboženství, zdravotního postižení, sexuální orientace a věku? Byly všechny tematické oblasti pro výše zmíněné skupiny zcela přístupné?

5.2.


Program Iniciativa Společenství EQUAL je založen na devíti tematických oblastech definovaných na základě pilířů Evropské strategie zaměstnanosti, které jsou doplněny opatřením zaměřeným na žadatele o azyl. Na rozdíl od prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, v němž bylo vyhlášeno 15 opatření v rámci sedmi tematických oblastí (pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce nebyla předmětem zájmu), umožnil CIP EQUAL v ČR podávat žádost v rámci všech prioritních i tematických oblastí. Podle programového dokumentu CIP EQUAL v ČR je gender mainstreamingová strategie vymezena ve vazbě na čl. 12 nařízení Rady (ES) č. 1280/1999 a na § 14, 60 a 61 sdělení Komise č. COM/(2000)853. Programový dokument uvádí, že gender mainstreamingová strategie bude provozována v průběhu realizace celého 78



programu. Gender mainstreaming v CIP EQUAL v ČR je rovněž nástrojem k dosažení rovnosti žen a mužů, který jde nad rámec implementace specifických opatření na podporu žen a mužů tím, že ve všech typech politik a opatření už ve fázi plánování bere v úvahu jejich možné dopady zvlášť na situaci mužů a žen. Programový dokument CIP EQUAL dále uvádí, že na úrovni jednotlivých RP CIP EQUAL v ČR bude princip rovných příležitostí mužů a žen nejen součástí pracovních programů RP realizovaných v rámci opatření vymezených v návaznosti na čtvrtý pilíř ESZ (Rovné příležitosti mužů a žen), ale i součástí všech ostatních pracovních programů realizovaných v rámci ostatních priorit a opatření programu.

5.3.

Tematický přístup

Hodnocení témat a specifických cílů má vycházet ze souboru národních priorit, politik a současně ze SWOT analýzy vyplývající z analýzy socioekonomického kontextu v daném geografickém prostoru. Programový dokument vydaný v roce 2004 se týkal jak analýzy socioekonomického kontextu ve vztahu k jednotlivým tematickým oblastem Iniciativy Společenství EQUAL, tak analýzy tehdejších programů a opatření ve vztahu k rovným příležitostem na trhu práce a následně provedl SWOT analýzu situace na trhu práce v ČR z hlediska diskriminace a nerovnosti. Od té doby nebyla žádná taková analýza provedena, pouze v rámci první etapy průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL vyplynuly následující závěry: příznivý vývoj na trhu práce díky růstu výkonnosti základních odvětví mírné snížení nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci zvýšení míry zaměstnanosti v první polovině roku 2005 mezi nezaměstnanými osobami převládají ženy vážným problémem je vysoký stupeň dlouhodobé nezaměstnanosti makroekonomická predikce ukazuje progresivní snížení nezaměstnaných i míry nezaměstnanosti existuje riziko nárůstu dlouhodobě nezaměstnaných mužů v nízkých věkových kategoriích Evaluátoři tehdy konstatovali, že během realizace Akce 1 a během období hodnotícího procesu se základní parametry nijak nezměnily, a proto jsou zvolené strategie vhodné a relevantní i v dnešním kontextu. Současně bylo konstatováno, že CIP EQUAL doplňuje aktuální národní politiky zaměstnanosti (dále APZ) a sociální inkluze. Evaluátoři však měli v této etapě výhrady ke způsobu distribuování projektů, neboť finanční prostředky se rozdělovaly podle tematických priorit a cílových oblasti na základě velmi nejasného pravidla. ŘO doposud neprovedl druhou analýzu socioekonomického kontextu ani SWOT analýzu ve vztahu k měnícím se socioekonomickým podmínkám. Pro získání aktuálnějších informací (do roku 2005) lze ale využít připravený programový dokument „Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost“, který v rámci kapitoly „Analýza ekonomické a sociální situace v České republice v oblasti EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

79


lidských zdrojů“ uvádí výsledky SWOT analýzy trhu práce, dalšího profesního vzdělávání, sociální integrace a rovnosti příležitostí, adaptability a podnikání, veřejné správy a mezinárodní spolupráce. Tento dokument byl připraven za účelem podpory rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti v rámci Cílů Konvergence pro období 2007-2013 a zároveň byl vypracován ve vazbě na Národní strategický referenční rámec České republiky vymezující priority České republiky pro podporu ze strukturálních fondů a Kohezního fondu v období 20072013, na Národní program reforem 2006-2008, Strategii hospodářského růstu a další klíčové strategické dokumenty. To znamená, že reflektuje současné údaje a politiky, ale nesoustřeďuje se vyloženě na znevýhodněné skupiny a jejich integraci do trhu práce, i když to částečně podporuje. Devět tematických oblastí je rozšířeno v rámci opatření do cílové oblasti 1 a 3. Jednotlivé tematické oblasti a počet schválených žádostí RP během Akce 1 jsou uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11 – Rozdělení schválených žádostí podle tematické oblasti Tematická oblast Počet schválených žádostí 1A 12 (20,4 %) 1B 3 (5,1 %) 2C 10 (16,9 %) 2D 9 (15,3 %) 3E 9 (16,9 %) 3F 4 (6,8 %) 4G 4 (6,8 %) 4H 4 (6,8 %) 5 4 (6,8 %) Zdroj: Řídící orgán CIP EQUAL. Poznámka: Program Iniciativy Společenství EQUAL má devět tematických oblastí, které jsou klasifikovány od A do H v souladu s klasifikací EU. Uvedená tabulka rovněž respektuje rozdělení prioritních oblastí dle CIP EQUAL v ČR, které reflektují principy Evropské strategie zaměstnanosti.

Ukazuje se, že při selekci žádostí rozdělených podle jednotlivých priorit hrála velmi důležitou úlohu finanční alokace tematických oblastí. Váha kladená na jednotlivé oblasti se podle názoru evaluátorů stala determinujícím faktorem, o čemž svědčí např. fakt, že i když více než 1/3 předkladatelů podávala žádosti v oblasti priority 1 (43 ze 130), poměr mezi schválenými žádostmi je pouze 25 % (15 schválených), ačkoliv 36 z nich bylo hodnoceno pozitivně. Naproti tomu v rámci priority 2 bylo schváleno 19 z 24 žádostí. Logickou otázkou je, zda-li „Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 a 3“ (opatření 2.1 a 2.2) a „Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst“ je důležitější ve vztahu k programu CIP EQUAL než k tematické oblasti v rámci priority 1 – Zlepšování zaměstnatelnosti. Evaluátoři se domnívají, že by měla být preferována priorita 1. Další atraktivní prioritou pro žadatele byla priorita 3 - „Podpora adaptability“. Bylo obdrženo 36 žádostí, z nichž 13 hodnotitelé schválili a 19 hodnotili pozitivně .

80



Nízký počet žádostí v rámci priority 4 je pochopitelný, neboť se jedná o speciální problematiku, kterou se zabývá jen malý počet organizací. Bylo podáno 13 žádostí, z nichž 10 bylo hodnoceno pozitivně a schváleno pak bylo 8 z nich. Nízký počet žádostí byl obdržen i v rámci priority 5 – „Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce“. Bylo podáno 10 žádostí, z nichž 6 bylo hodnoceno pozitivně a schváleny pak byly 4 z nich. Akce 2 začala před rokem. Datum zahájení Akce 2 se u jednotlivých RP lišilo. Na základě žádostí, popisů organizací a DPA lze dospět k závěru, že některé partnerské organizace jsou v dané oblasti (tematická oblast) dlouhodobě aktivní a snažily se i v minulosti pomáhat cílovým skupinám. Na druhé straně existují i organizace (včetně vedoucí organizace), které dříve v těchto oblastech nepracovaly. Tyto nedostatky řešila RP především výběrem vhodného partnera v rámci přípravy žádosti a v rámci Akce 1. Co se týče míry pokrytí definovaných oblastí, je nutné říci, že některé směry uvedené v programovém dokumentu nebo některé cílové skupiny nejsou adresné, což platí pro všechny priority. Došlo k tomu proto, že tvůrci projektů se spíše zaměřovali na pomoc osobám, nikoliv strukturám. Proto se velmi zřídka objevovala snaha adresovat aktivity ke strukturálním změnám dané tematické oblasti. Dotazníkové šetření provedené v rámci první etapy projektu a následné pohovory prokázaly, že volba projektu byla vyvolána/podmíněna poptávkou, zejména poptávkou po službách. Ukázalo se, že tematický přístup k řešení identifikovaných problematických oblastí na trhu práce je vcelku vhodný, ovšem zatím nelze posoudit, zda-li bude přispívat k dosažení cílů CIP EQUAL. Soubor cílů CIP EQUAL může být splněn prostřednictvím splnění cílů schválených projektů, zejména tvorbou inovativních prvků, jejich testováním, a mainstreamingu na národní a mezinárodní úrovni. V současné době lze tedy říci, že tematický přístup je nástroj vhodný, ale zhodnotit jeho efektivitu není prozatím možné. Národní tematické sítě jsou koncipovány v plném souladu s tematickým přístupem a především pokrývají všechny prioritní oblasti. RP jsou trvalými členy těchto sítí, a proto lze předpokládat, že jednotlivé NTS budou pokrývat příslušné tematické oblasti.

5.4.

Implementace rovných příležitostí mužů a žen

Hodnocení rovných příležitostí žen a mužů je zaměřené na několik následujících bodů: zda-li rozvojová partnerství mají nebo budou mít dostatečné údaje analyzující rozdílné situace, potřeby a aspirace žen a mužů, zda-li jsou stanoveny specifické cíle vztahující se k potřebám žen a mužů, které pomáhají zvyšovat rovné příležitosti (alespoň jeden ze specifických cílů by měl být takto orientován), zda-li se rozvojová partnerství dostatečně snaží dosáhnout cílů rovných příležitostí,


81


zda-li rozvojová partnerství pochopila genderové aspekty projektu a zda-li jsou metody a zdroje adekvátní pro naplnění cílů (např. existuje-li strategie, dostatečný počet osob, nástroje, externí podpora apod.), zda-li rozvojové partnerství provádí evaluace rovných příležitostí žen a mužů na všech úrovních a aktivitách projektu. V první etapě projektu byly názory RP hodnoceny kvantitativně, v dotazníku B byly položeny mimo jiné tyto dvě otázky: 1. Je projekt z hlediska genderové rovnosti neutrální/zaměřený/pozitivní?11 2. Je možné při implementaci pracovního programu doložit uplatnění genderového hlediska? Odpovědi RP jsou graficky prezentovány na obr. 5 a obr. 6. Obr. 5 Stav projektu 9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

6

6

5 5

4

4

3

3

0

1

0

Neutrální z hlediska genderové rovnosti

Priorita 1

2

2

Priorita 2

0 Zaměřený na hledisko genderové rovnosti

Priorita 3 Priorita 4

Pozitivní z hlediska genderové rovnosti

Priorita 5

Obr. 6 Možnost doložit uplatnění genderového hlediska při implementaci prac. programu aktivit, výběru personálu a účastníků projektu

13

15 10 5

11

9

2

5

3

Ano

3 1 0

0

Ne

0 Priorita 1

Priorita 2

Priorita 3

Priorita 4

Priorita 5

11

Projekt z hlediska genderové rovnosti je neutrální, pokud nemá přímý ani nepřímý vliv na rovné příležitosti žen a mužů. Projekt je zaměřený z hlediska genderové rovnosti, pokud zohledňuje odlišné potřeby a zájmy žen a mužů, obsahuje opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí žen a mužů a přispívá k odstranění diskriminace a nerovností. Projekt je pozitivní z hlediska genderové rovnosti, pokud rovné příležitosti žen a mužů stojí v centru pozornosti projektu a zaměření projektu sleduje odstranění překážek, které segregují muže a ženy v přístupu a účasti v daných oborech, odvětvích či profesích.

82



Je zajímavé, že 13 z 47 RP (která poskytla odpověď na příslušnou otázku) uvedlo, že jejich projekty jsou z hlediska genderové rovnosti neutrální. Projekty spadající do priorit 4 a 5 nejsou z hlediska genderové rovnosti neutrální. 8 RP uvedlo, že genderové hledisko není možné při implementaci pracovního programu aktivit, výběr personálu a účastníků projektu uplatnit. Evaluátoři byli tímto zjištěním překvapeni, a proto bylo vybráno několik RP pro případovou studii. Ukázalo se však, že projektovým manažerům nebylo jasné, co znamená pojem „neutrální“ a jaké může mít jeho užití důsledky. Na základě existující dokumentace a šetření lze uvést některá zjištění. Priority 1 a 5: Manažeři projektů vnímají rovné příležitosti jako rovnocennou možnost mužů a žen mít přístup na trh práce. Své projekty označovali při řízeném pohovoru za pozitivní nebo zaměřené na hledisko genderové rovnosti. Svá tvrzení obhajovali tím, že všechny realizované aktivity (vesměs vzdělávací) jsou otevřené oběma skupinám. V žádném případě však nepotvrdili existenci vypracované strategie či konkrétních plánů zaměřených na zajištění rovných příležitostí mužů a žen. Strategie RP lze najít v základním dokumentu, zejména v žádosti a ve Smlouvě o rozvojovém partnerství (DPA). Aktivity jsou deklarovány jako přístupné skupinám z hlediska genderu, etnické příslušnosti, náboženství, sexuální orientace, věku. Jen jedno RP využívá pomoci externího odborníka. Ve druhém případě se považuje za odborníka v boji proti diskriminaci vedoucí organizace. Priority 2, 3 a 4: Pracovní skupiny zabývající se problematikou rovných příležitostí mužů a žen nevytvořil žádný z dotazovaných partnerů, a to z následujících důvodů: Celý projekt je zaměřen na problematiku rovných příležitostí, a proto není třeba vytvářet zvláštní skupiny (7 RP, z toho priorita 2 – 3 RP, priorita 3 – 2 RP, priorita 4 – 2 RP). V rámci priority 2 využívá službu externího odborníka 1 RP. Byl proveden srovnávací výzkum v případě 1 RP z priority 3 a 1 RP z priority 2. Problém rovných příležitostí není prvořadý, ale spíše nadstavbový (1 RP z priority 3). V pěti případech byly vypracovány strategie a plány na odstranění různých forem diskriminace a byla využita dostupná literatura. Z uvedených údajů lze vyvodit, že implementace rovných příležitostí mužů a žen zůstala spíše okrajovou záležitostí. Základní kroky jsou deklarativní (žádost, DPA) a nejvíce zajišťují akceptovatelný podíl mužů a žen v pracovním týmu projektu. Největší povědomí lze registrovat u RP, která buď zpracovala, nebo nadále zpracovávají plán, strategii či zaměstnávají externí odborníky. Některá RP mají problémy pochopit pojmy „negativní“, „pozitivní“ a „zaměření“ z genderového hlediska.


83


5.5.

Překážky při implementaci rovných příležitostí mužů a žen

Evaluační tým zastává názor, že proces „gender mainstreaming“ zřejmě většině RP není jasný. Není se čemu divit, protože míra uplatňování rovných příležitostí nebo znalost procesu „gender mainstreaming“ je v ČR poměrně malá, i když na internetových stránkách ŘO (www.mpsv.cz) lze najít mnoho materiálů zabývající se touto problematikou. RP vnímají „gender mainstreaming“ jako okrajovou záležitost i proto, že při posuzování průběžných technických monitorovacích zpráv nebyla požádána o jeho kvalitnější popis a hodnocení ani nedošlo k auditu. Musela pouze poskytnout informace o tom, jaký byl podíl účastníků projektu nebo aktivit ve vztahu k mužům a ženám. Za základní překážky v oblasti „gender mainstreamingu“ považujeme: Absence aplikace principu „gender mainstreaming“ do projektových aktivit a na úrovni partnerských organizací. Na portálu www.equalcr.cz je vyvěšena příručka o této problematice v českém jazyce, z níž se RP mohou poučit a pokusit se zrealizovat některé kroky, což by implementaci „gender mainstreamingu“ velmi usnadnilo. „Gender mainstreaming“ je povinností RP, proto by se v rámci sebehodnocení mělo postupovat tak, aby byly nalezeny odpovědi na následující základní otázky: - Co by se mělo pro „gender mainstreaming dělat“? - Co se v současné době děje na všech úrovních projektu a proč to tak je? - Co by se mělo změnit a jak? Aby RP dokázala na tyto otázky odpovědět, bude ve většině případů nutné vytvořit pracovní skupiny na řídící úrovni a možná i objednat služby externích odborníků. Hodnocení průběžných technických monitorovacích zpráv by mělo být provedeno důsledně. Problematika „gender mainstreamingu“ není jednoduchá, a proto bude potřeba, aby posuzovatelé prošli adekvátním školením, aby bylo jasné, co se od RP v rámci „gender mainstreamingu“ očekává. V případě potřeby bude nutné obrátit se na odborníky. Zajištění „gender mainstreamingu“ není úkolem NTS, avšak jde o horizontální témata, a proto by u každého NTS měl být na tuto oblast jeden odborník. Tento přístup by umožnil usnadnit aplikaci principu rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce, neboť existuje riziko, že některé inovační prvky nemusí brát na tento aspekt ohled.

5.6.


Výsledky evaluačních aktivit lze shrnout do následujících závěrů: 1. Témata a specifické cíle byly definovány, odpovídají prioritám a potřebám národních politik a slabých míst, i když se sociálně ekonomická situace nepatrně zlepšila. Zatím nelze posoudit, zda-li bude přispívat k dosažení cílů CIP EQUAL. 2. RP se spíše zaměřovala na pomoc osobám, nikoliv strukturám. Proto se velmi zřídka objevovala snaha adresovat aktivity ke strukturálním změnám dané 84



3. 4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

tematické oblasti. Dotazníkové šetření provedené v rámci první etapy projektu a následné pohovory prokázaly, že volba projektu byla vyvolána/podmíněna poptávkou, zejména poptávkou po službách. Některé cílové skupiny nebyly adresované, což platí pro všechny priority. Ukázalo se, že tematický přístup k řešení identifikovaných problematických oblastí na trhu práce je vcelku vhodný. Národní tematické sítě jsou koncipovány v plném souladu s tematickým přístupem a především pokrývají všechny prioritní oblasti. RP jsou trvalými členy těchto sítí, a proto lze předpokládat, že jednotlivé NTS budou pokrývat příslušné tematické oblasti. Z důvodu stavu realizace programu (Akce 2 začala před rokem) nelze úspěšnost tematického přístupu při implementaci a splnění cílů Iniciativy EQUAL posoudit. Priority 2, 3, 4 a 5 byly na rozdíl od priority 1 dostatečně využity. Využití prioritních a tematických oblastí záviselo na počtu žádostí, pozitivně hodnocených žádostí a na plánované finanční alokaci pro jednotlivé priority či tematické oblasti. Finanční alokace se odrazila velmi pozitivně na selekci projektů v rámci priority 2 a negativně v rámci priority 1. Genderové hledisko je uplatněno deklarativně při implementaci pracovních programů a aktivit. Uplatnění rovných příležitostí mužů a žen je nejvíce možné pozorovat na akceptovatelném podílu mužů a žen v pracovním týmu jednotlivých projektů. Lze vyvodit, že implementace genderového hlediska ostatně zůstává spíše okrajovou záležitostí. Nelze získat údaje, které by mohly identifikovat charakteristiky aktivit z genderového hlediska. Je zapotřebí provést audit „gender mainstreamingu“. Výstupní údaje genderového hlediska (např. podíl účastníků kurzu z hlediska genderu) nejsou dostačující. Existují obecná prohlášení (v žádosti, DPA), že budou zohledněny rovné příležitosti pro všechny. V tomto okamžiku nelze tvrdit, že nebudou vyvinuty postupy, modely a metody pro snížení hlavních forem diskriminace z hlediska genderu, etnické příslušnosti, zdravotního postižení aj. Podle programového dokumentu byly tematické oblasti pro výše zmíněné skupiny zcela přístupné. Na jedné straně neexistují důkazy, že RP nějak usilovala o participaci všech diskriminovaných skupin (kromě hlavní cílové skupiny) na aktivitách projektu, na druhé straně však ani není prokázáno, že by RP komukoli v účasti na projektu bránila.

Na základě evaluace tematického přístupu a uplatnění principu rovných příležitostí mužů a žen evaluační tým doporučuje: 1. Hodnocení průběžných technických monitorovacích zpráv by mělo být provedeno důsledně. Problematika „gender mainstreamingu“ není jednoduchá, a proto bude potřeba, aby posuzovatelé prošli adekvátním školením a bylo jasné, co se od RP v rámci „gender mainstreamingu“ očekává. V případě potřeby bude nutné obrátit se na odborníky. 2. „Gender mainstreaming“ je povinností RP, proto by se v rámci sebehodnocení mělo postupovat tak, aby byly nalezeny odpovědi na následující základní otázky: EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

85


- Co by se mělo pro „gender mainstreaming dělat“? - Co se v současné době děje na všech úrovních projektu a proč to tak je? - Co by se mělo změnit a jak? 3. Provést audit „gender mainstreamingu“ u partnerských organizací RP. 4. Provést audit „gender mainstreamingu“ u projektových aktivit.

86



6. PRINCIP PARTNERSTVÍ A PRINCIP SPOLEČNÉHO ROZHODOVÁNÍ

6.1.

Evaluační otázky

Jaké jsou typy partnerů účastnících se partnerství a jaké jsou jejich zkušenosti s (ne)fungováním partnerství? Do jaké míry partnerství odrážela potřeby/držela se potřeb existujících v daném regionu nebo sektoru v případě územně vymezených partnerství? Jaké potíže se při práci vyskytly a jak dlouho trvaly? Jaká byla efektivita organizačních modelů (centralizovaných/decentralizovaných) partnerství, co v partnerství (ne)funguje a proč? Podle jakých kritérií partnerství volila mezinárodní partnery – jednalo se o zcela nové partnery nebo byly využity existující regionální vazby? Od jakých typů/modelů partnerství se během Akce 2 a 3 upustilo? Jak funkční jsou různé typy uspořádání a organizace partnerství? Jaké způsoby komunikace, spolupráce při řešení problémů a přijímání rozhodnutí se v rámci RP uplatňují, jak jsou (ne)úspěšné a proč? Jak (ne)úspěšně partneři využívali nové formy komunikace (veřejné portály, veřejné komunitní servery, diskusní fóra apod.) a jak se tyto prostředky (ne)osvědčily? Opustily některé subjekty partnerství během Akce 2 a 3 a proč? Jakým způsobem se partneři/osoby/cílové skupiny zapojily do tematických oblastí? Jak to ovlivnilo cíle aktivit a naplňování cílů? Jaká je přidaná hodnota principu společného rozhodování ve srovnání s existujícími implementačními modely? Do jaké míry dostali všichni aktéři příležitost podílet se na získávání zkušeností, učení a přijímání rozhodnutí? Jaké jsou obecně nejlepší formy zapojení osob a skupin do tvorby a přípravy strategií a do etap realizace strategií?

6.2.


Vzájemná spolupráce různých typů organizací při hledání řešení existujících problémů na trhu práce v rámci jednotlivých RP je klíčovým principem Iniciativy Společenství EQUAL. Princip partnerství umožňuje využívat stávajících zkušeností a poznatků všech zapojených partnerských organizací. Zkušenosti z implementace projektů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL potvrdily, že výsledky projektů pozitivně ovlivnily implementace principu partnerství. V rámci hodnocení Akce1 CIP EQUAL a během realizace projektu „Druhá etapa EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

87


průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL“ se ukázalo, že princip partnerství je téměř pro všechna RP srozumitelný, i když nelze očekávat jejich naplnění v rámci všech RP. Míra aktivity jednotlivých partnerů je závislá především na partnerské smlouvě. Princip partnerství se nejvíce projevuje při rozdělování činností v rámci pracovních skupin. Princip společného rozhodování je momentálně považován za velmi důležitý, nicméně na partnerské úrovni jej v některých případech nelze aplikovat. Otázka empowermentu cílových skupin je příliš složitá, protože partnerství musí zapojit cílovou skupinu ve všech fázích a aktivitách, včetně řízení, implementace, monitorování a evaluace. Je velmi důležité definovat a aplikovat systém sebeevaluace partnerství a monitorovat a hodnotit výsledky projektu tak, aby problémy mohly být identifikovány včas a aby bylo učiněno potřebné opatření. Výsledky, které budou monitorovány a hodnoceny, musí také zahrnovat výsledky s ohledem na účastníky/konečné uživatele projektu (např. míra nalezení práce, ukončení vzdělávání nebo zvýšení sebevědomí, dovedností a kompetence) využitím vhodného nástroje.

6.3.

Implementace principů partnerství a společného rozhodování

Na základě směrnice EU může být koncept společného rozhodování chápán jako důležitý nástroj pro implementaci principu partnerství. Směrnice uvádí, že „CIP EQUAL bude implementován rozvojovými partnerstvími na geografické a sektorální úrovni. Partneři RP pak definují a odsouhlasí strategie, které mají být realizovány s použitím inovativních přístupů.“ Podle této směrnice je aktivní účast všech partnerů pro úspěch projektů důležitá. Rozdělení rozvojových partnerství podle tematické oblasti prezentuje tabulka 12. Tabulka 12 - Rozdělení rozvojových partnerství podle témat a CIP v % ČR 20,3 % 5,0 % 16,9 % 15,3 % 15,3 % 6,8 % 6,8 % 6,8 % 6,8 % 100,0 %

EU 32,6 % zaměstnatelnost - (znovu)začlenění na pracovní trh 5,3 % zaměstnatelnost - překonávání rasismu 7,5 % podnikání – rozvoj podnikání 12,8 % podnikání - sociální ekonomie 14,3 % adaptabilita - celoživotní vzdělávání 9,8 % adaptabilita - přizpůsobování změnám a novým informačním technologiím 5,8 % rovné příležitosti - slaďování rodinného a pracovního života 8,8 % rovné příležitosti - snižování rozdílů uplatňování mužů a žen na trhu práce 3,1 % žadatelé o azyl 100,0% Celkem

Zdroj: ECDB, červen 2006.

Procento českých RP v tematických oblastech „Zaměstnatelnost – (znovu)začlenění na pracovní trh“ a „Adaptabilita - přizpůsobení se změnám a novými informačním technologiím“ je poněkud nižší než v ostatních zemích EU. 88



Zainteresovanost českých RP pro tematickou oblast „rozvoj podnikání“ je naopak zhruba 2,5krát větší než v ostatních zemích EU. Možné důvody jsou uvedeny v závěrečné zprávě projektu „První etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL“. Okrajově jsou reprezentovány tematické oblasti jako překonávání rasismu, slaďování pracovního a rodinného života, snižování rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, žadatelé o azyl. Tato situace vznikla kladením důrazu na určité tematické oblasti ze strany MV a ŘO (alokace finančních prostředků pro jednotlivé tematické oblasti), ale také na počet pozitivně hodnocených projektů a počet došlých žádosti v rámci jednotlivých oblastí. Podle údajů ECDB vypadá umístění RP v různých oblastech takto: venkovské oblasti 8,3 % městské oblasti 50 % jiné geografické celky 41,6 % 63,8 % RP se orientuje na specifické diskriminace a problémy nerovnosti. Žádné RP neoperuje v zemědělském sektoru, minimální počet (2,1 %) se orientuje na průmysl a 34,8 % na služby. Otázky týkající se specifické diskriminace a nerovnosti jsou stejné ve všech regionech. Regionální disparity mezi jednotlivými regiony nejsou nijak markantní, z čehož lze vyvodit, že odpovídají potřebám regionu. Otázky týkající se služeb jsou zaměřeny také na specifika cílových skupin za účelem učinit určité strukturální změny. Povedou-li takové experimenty RP, může jít o užitečné výstupy. Nelze říct, že rozvojová partnerství uzavřená v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL by mohla výrazně ovlivnit i další sektory. V tomto kontextu je třeba také uvést, že finanční prostředky CIP EQUAL byly určeny pro oblast Cíle 3 (NUTS 2 Praha) a Cíle 1 (Česká republika mimo NUTS 2 Praha). Toto rozdělení nijak neovlivnilo určení tematické oblasti pro působení v rámci Cíle 3 a nejsou vybrány projekty v rámci opatření 1.4, 2.2, 3.4 a 4.2 (všechny v rámci Cíle 3). Sídla vedoucích organizací druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL jsou rozmístěna nerovnoměrně. 26 schválených projektů uvádí, že vedoucí organizace má sídlo v Praze. Ponecháme-li projekty realizované na katastrálním území hlavního města Prahy (zejména oblasti NUTS 2 Praha) stranou, sídlo 18 vedoucích organizací RP v rámci Cíle 1 je v Praze. Tyto projekty jsou zejména zajímavé z obecného hlediska, mají víceméně nadregionální charakter a obecně odrážejí regionální problémy. Existuje velmi široké spektrum organizací zapojených do českých rozvojových partnerství. Vezmeme-li v úvahu charakter jednotlivých organizací, převažuje neziskový sektor (veřejné správy, občanská sdružení/OPS, školy apod.). Zhruba 13,6 % organizací se zabývá výhradně znevýhodněnými osobami. Velmi málo jsou zastoupeny univerzitní/výzkumné organizace, organizace sociálních služeb, odborový svaz a finanční instituce. Poměrně velké zastoupení mají podnikatelské subjekty. Analýza je prezentována v následující tabulce.


89


Tabulka 13 – Typy organizací zapojených do RP (Česká republika a EU) a jejich procentuální účast Oblasti, ze kterých pocházejí partneři rozvojových partnerství podle CIP veřejná správa (národní, regionální, lokální) vzdělávací/školicí organizace podnikatelský subjekt organizace poskytující podporu znevýhodněným skupinám organizace v oblasti zaměstnaneckých služeb univerzitní/výzkumné organizace sociální služby podnikání v oblasti sociální ekonomiky zaměstnavatelská organizace odborový svaz komory a svazy hospodářské/živnostenské/průmyslové finanční instituce konsorcium vzniklé za účelem řízení RP Celkem

ČR 21,2 17,0 22,1 18,6 5,4 0,5 0,2 2,8 2,3 1,4 8,5 0,0 0,0 100

EU 23,9 15,9 14,8 13,6 5,9 5,6 4,4 4,4 4,3 3,9 2,3 0,9 0,1 100

Zdroj: ECDB. Poznámka: Uvedená čísla jsou v %.

Veřejné orgány mají úlohu vedoucí organizace jen v 6 % českých RP, což je mnohem nižší počet než v EU (25,9 %). Úlohu vedoucí organizace potom většinou převzaly jiné druhy organizací. Jedná se především o organizace poskytující podporu znevýhodněným skupinám (zejména NNO) a vzdělávací organizace. Úlohou vedoucí organizace jsou pověřeny zhruba v 18 % RP - podnikatelské subjekty. Mezi ostatní druhy organizací RP patří organizace z oblasti zaměstnaneckých a sociálních služeb, podniky z oblasti sociální ekonomiky, odborové svazy, komory a hospodářské/živnostenské/průmyslové svazy. Ve skladbě českých RP dominují veřejné orgány. Jen zřídka jsou naopak zastoupeny organizace působící v oblasti zaměstnaneckých a sociálních služeb, univerzity, zaměstnavatelské organizace, odborové svazy, finanční instituce atd. Velikost vedoucí organizace má zásadní vliv na schopnost přizpůsobit se komplexním administrativním a monitorovacím požadavkům CIP EQUAL. Skoro 1/3 (v EU 29,3 %) vedoucích organizací má méně než 10 zaměstnanců, zhruba 40 % (v EU 31,5 %) má počet zaměstnanců v rozmezí 10-50 a jen 26 % (v EU 39 %) má počet zaměstnanců větší než 50. Z hlediska právní formy je 56 % (v EU 35 %) vedoucích organizací neziskových. Soukromých organizací je 22 % (v EU 25 %) a organizací placených z veřejných zdrojů 10,2 % (v EU 31 %). Uvedená struktura českých RP pomáhá pochopit některé aspekty realizace CIP EQUAL v České republice. Pomocí dotazníkového šetření a telefonických pohovorů bylo zjištěno, že předchozí dlouholetá spolupráce tuzemských partnerů je charakteristickým rysem RP. Partnerství tedy vznikala na základě již existujících vazeb, další partneři byli potom přibíráni na základě tematické nebo regionální blízkosti. Někteří respondenti dokonce uváděli, že s některými partnery již

90



realizovali nebo realizují projekt ve stejné tematické oblasti, zejména v rámci programu OP RLZ, JPD 3, SROP. Opakujeme dřívější konstatování, že vzájemná spolupráce různých typů organizací při hledání řešení existujících problémů na trhu práce v rámci jednotlivých RP je klíčovým principem Iniciativy Společenství EQUAL. Znamená to, že společný cíl partnerů/RP by měl vycházet z dílčích cílů jednotlivých partnerů. Zda-li tomu tak je, nelze ani potvrdit, ani vyvrátit, neboť neexistují důkazy. Domníváme se, že na výběr partnerů nemělo vliv relativně krátké období mezi vyhlášením výzvy k předkládání projektových záměrů a termín pro jejich předkládání či relativně krátké trvání Akce 1. Ani v případě prodloužení těchto termínů se přístup českých RP pravděpodobně nezměnil. Musíme si uvědomit, že výběr partnerů v době přípravy projektových záměrů byl především záležitostí předkladatele, neboť pojem rozvojové partnerství není v českém právním řádu známý. Jak již bylo řečeno, pro úspěch projektu je velmi důležitá aktivní účast všech partnerů. Pojem „aktivní účast“ je ovšem poměrně obtížné definovat, neboť intenzita účasti jednotlivých partnerů nemůže být rovnoměrná. I když směrnice EU uvádí, že RP je příjemcem dotace, podle pravidel CIP EQUAL v České republice je vedoucí organizace v právním vztahu s poskytovatelem dotace/ŘO. Jednotlivé partnerské smlouvy či vztahy jsou založeny na poskytnutí části finančních prostředků za účelem splnění úkolů ve vztahu k pracovnímu programu RP. Z pohovorů s RP v rámci priorit 1 a 5 bylo zjištěno, že v případě všech partnerství došlo ke spolupráci jednotlivých klíčových partnerů již před podáním projektu. Při vytváření partnerství bylo tedy upřednostňováno využití stávajících vazeb (s klíčovými partnery) s případným rozšířením k dalším partnerům, ať už územně nebo na tematické základně. Proto je logické, že největší spokojenost projevila RP při spolupráci s organizacemi neziskového sektoru (známé již z dřívějších dob), nejmenší pak s veřejnými orgány. V rámci těchto priorit méně často dochází k partnerství s komerčními subjekty. Taková partnerství mají víceméně účelové důvody - jsou považována za garanci spolehlivého zajištění části aktivit, nejčastěji analýz, vzdělávání, evaluace nebo diseminace. Spolupráce tohoto typu je nákladnější. V případě priorit 2, 3 a 4 z pohovorů vyplývá, že modely a typy partnerství se oproti Akce 1 nezměnily pouze u 2 dotazovaných (v rámci priority 2 a 3). RP uvedla změnu, ta však spočívala jen v rozšíření partnerství. V pěti případech již došlo nebo dojde k odstoupení některého z partnerů (3 RP v rámci priority 2, 1 v rámci priority 3, 1 v rámci priority 4), a to z důvodu neúměrných finančních nároků přenesených na vedoucí organizace, dále z důvodu zániku partnera (zánik nesouvisí s implementací CIP EQUAL) a odchodu experta do jiné organizace, která se pak stala novým partnerem (existují důkazy, že nešlo o zapojení organizace, ale o získání expertizy). Celkem 15 RP z 20 používá centralizovaný model řízení. Ve většině případů je k tomu nutí administrativní náročnost projektu, s tím související „tlak“ (ne)klíčových partnerů na větší centralizaci a dále zjištění, že decentralizované řízení je dražší, komplikovanější a náročnější.


91


Neměli bychom také zapomenout na právní odpovědnost vedoucí organizace vůči poskytovateli dotace. Tvorba pracovních skupin je spíše chápána jako rozdělení úkolů mezi subjekty podle jejich kompetencí za účelem zajištění přislíbených výstupů za definovaných podmínek. Nedochází k podstatnému přenesení pravomocí ani povinností. Na základě pohovorů s 20 RP lze uvést, že někteří partneři, kteří by raději pouze plnili zadaný úkol, mají problém s pochopením principu partnerství. Tato tendence je nejvíce patrná u komerčních subjektů a veřejných orgánů. Nestátní neziskové organizace (pravděpodobně díky svému charakteru) chápou princip partnerství lépe. Česká RP doposud nespolupracovala s žádným mezinárodním partnerem v rámci DPA a zatím hledala spíše zahraniční RP v rámci tvorby TCA. Všech 20 RP při tvoření rozvojového partnerství nemělo v úmyslu mezinárodního partnera hledat. Spolupráce tohoto typu by ovšem mohla být zajímavá, pokud by jí nebránila jazyková bariéra. V budoucnosti bude snad (pokud to umožní pravidla) navázán kontakt s partnery z příhraničních oblastí, kde spolupráce tohoto typu probíhá v rámci Euroregionu, zejména v programu INTERREG. Nejčastější formou komunikace mezi partnery je skupinový e-mail a webové rozhraní. Elektronická komunikace je využívána kvůli rychlosti, efektivitě a finanční nenáročnosti. Některá RP pro své potřeby také vytvořila internetový diskusní portál. Dalším častým nástrojem komunikace je telefon, který je užíván především mezi národními partnery. Hlavní zmiňovanou výhodou telefonní komunikace je její operativnost a dostupnost. K pracovním schůzkám dochází pouze v případě nutnosti setkání více zúčastněných subjektů a v případě nedostatku času. Komunikace na úrovni národních partnerů je u všech RP bezproblémová. I když existují interní portály, využívají se velmi málo. Rozhodnutí vždy závisí na řídící úrovni projektu. Pokud je počet partnerů nízký, jsou členy řídícího výboru všichni partneři. V případě RP, která mají partnerů více, tvoří řídící výbor klíčoví partneři a pracovní skupiny, aby byli do obecné řídící struktury zahrnuti všichni partneři. Ať je tato struktura jakákoliv, ve většině případů se jedná především o operativní systém řízení manažera projektu. Tři RP uvedla, že cílové skupiny jsou zapojeny velmi dobře, o čemž svědčí i to, že zástupce cílových skupin se stal členem řídícího výboru. Není ovšem jasné, zda-li má jen poradní hlas, nebo se rovnocenně účastní rozhodovacího procesu. RP uvedla, že cílová skupina se účastnila řídícího a rozhodovacího procesu projektu v rámci priority 2, 3 a 4, ale po podrobnějším zkoumání se ukázalo, že tento princip je považován za pouhou formalitu. Všichni dotazovaní v pohovoru uvedli, že jsou si vědomi úlohy cílové skupiny při řízení projektu, ale zdá se, že v praxi to vypadá jinak. Pravý význam termínu „spolurozhodování“ byl většině respondentů objasněn až dotazem, jestli jsou si jisti, že cílová skupina má zájem o jejich metody a formy realizovaných aktivit, když je s nimi vůbec nekonzultují. Z rozhovorů vyplynulo, že pouze v 10 % případů má cílová skupina možnost přímo ovlivňovat vývoj projektu a určovat tak z části konečnou podobu jeho výstupů. V ostatních případech lze cílové skupiny charakterizovat pouze jako pasivní příjemce. Realizace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL je v českém prostředí nový proces i v oblasti administrace ESF, a proto administrace projektu svým způsobem 92



posiluje partnerské organizace, které se budou ucházet o finanční prostředky z ESF v příštím programovém období. V rámci administrace projektu proto dochází k „empowermentu“ vedoucí organizace RP, a to platí i pro ostatní zainteresované organizace. Další přidanou hodnotou je intenzivní zapojení cílových skupin, protože málokterá česká organizace s ním má zkušenosti, jelikož projekty realizované v rámci jiných programů ESF (OP RLZ, JPD 3) ho na rozdíl od CIP EQUAL v takové míře nepožadují. Tyto zkušenosti mohou být pro další programové období jistým vodítkem.

6.4.

Přidané hodnoty

Přidanou hodnotu principu partnerství spatřujeme ve vzájemném poznání partnerů z hlediska schopnosti jednotlivých organizací řešit naléhavé úkoly ve vztahu k potřebám cílových skupin. Zkušenosti partnerů jsou pozitivní i negativní. Bez ohledu na to, co realizace jednotlivých projektu přináší, je to jedna z možností, jak nalézt dobré partnery pro budoucí projekty i vytvoření platformy pro udržení výsledků projektů. Správně vybraní partneři, kteří byli zvoleni účelově s ohledem na principy a cíle CIP EQUAL, mohou usnadnit implementaci některých aspektů projektu, zejména v oblasti mainstreamingu. Další přidanou hodnotu vidíme v oblasti „empowermentu“ klíčových partnerů. Především díky administrativní náročnosti druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL nabyly partnerské organizace v různých oblastech řízení projektu cenné zkušenosti, které lze v příštím programovém období zúročit. Většina RP, která se zúčastnila pohovorů, pochopila význam zapojení cílových skupin do řídícího procesu, což je samo o sobě v dané oblasti velký pokrok. Měření „soft outcome“ v rámci průzkumu cílových skupin a tzv. „beneficiary survey“ jim zaručují přesné informace o „empowermentu“ účastníků z řad cílových skupin. Faktem zůstává, že díky různorodosti cílových skupin budou některá RP obtížně hledat nástroj k jejich zapojení do řídícího procesu. Jiná RP, zejména vedoucí organizace, nemají s prací s cílovými skupinami příliš velké zkušenosti, ale mohou je při realizaci projektu získat. Aktivní zapojení umožňuje cílovým skupinám vyjádřit své problémy i potřeby, což zároveň zvýší jejich sebevědomí k vytvoření politiky, jež bude odpovídat realitě. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL tento proces nastartovalo. Do jaké míry bude účinný a jaká bude jeho forma, se ukáže během příštích měsíců.

6.5.


Výsledky evaluačních aktivit lze shrnout do následujících závěrů: 1. Spektrum partnerů je opravdu široké a nalezneme v něm partnery ze státní správy, úřady práce, magistráty, krajské úřady, univerzity, různé druhy sdružení a podnikatelských subjektů, zejména společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti atd.


93


Někteří partneři od projektu odstoupili, a to z důvodu neúměrných finančních nároků přenesených na vedoucí organizace, dále z důvodu zániku partnera (zánik nesouvisí s implementací CIP EQUAL) a odchodu experta do jiné organizace, která se pak stala novým partnerem (existují důkazy, že nešlo o zapojení organizace, ale o získání expertizy). 2. Podle údajů ECDB jsou RP jsou rozmístěny v různých oblastech takto: venkovské oblasti 8,3 % městské oblasti 50 % jiné geografické celky 41,6 % 63,8 % RP se orientuje na specifické diskriminace a problémy nerovnosti. Žádné RP neoperuje v zemědělském sektoru, minimální počet (2,1 %) se orientuje na průmysl a 34,8 % na služby. Otázky týkající se specifické diskriminace a nerovnosti jsou stejné ve všech regionech. Regionální disparity mezi jednotlivými regiony nejsou nijak markantní, z čehož lze vyvodit, že odpovídají potřebám regionu. Otázky týkající se služeb jsou zaměřeny také na specifika cílových skupin, ve snaze učinit určité strukturální změny. Budou-li RP takové experimenty provádět, může jít o užitečné výstupy. Nelze říct, že rozvojová partnerství uzavřená v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL by mohla výrazně ovlivnit i další sektory. 3. Na základě výsledků z pohovorů používá většina RP (15 z 20) centralizovaný model řízení. V České republice je vedoucí organizace s poskytovatelem dotace v právním vztahu. Ve většině případů je k tomu nutí administrativní náročnost projektu, s tím související „tlak“ (ne)klíčových partnerů na větší centralizaci a dále zjištění, že decentralizované řízení je dražší, komplikovanější a náročnější. I přes existenci pracovních skupin nedochází k podstatnému přenesení pravomocí ani povinností. Na základě pohovorů s 20 RP lze uvést, že někteří partneři, kteří by raději pouze plnili zadaný úkol, mají problém s pochopením principu partnerství. Tato tendence je nejvíce patrná u komerčních subjektů a veřejných orgánů. Nestátní neziskové organizace (pravděpodobně díky svému charakteru) chápou princip partnerství lépe. Během Akce 2 a 3 nikdo neopustil žádné modely/typy partnerství. 4. Centralizovaný model s pracovními skupinami funguje dobře. Pro úspěšnou realizaci projektu se často využívá pracovních skupin vytvářených na základě potřeb řízení projektů (např. skupiny projektového managementu, diseminace, public relations, mezinárodní spolupráce) nebo věcného hlediska (skupina pro metodiku, výzkum, pro rovné příležitosti, trénink trenérů a školitelů apod.). Do této doby nebyla registrována pracovní skupina s cílem naplnění klíčových principů Iniciativy Společenství EQUAL. 5. Nejčastějším způsobem komunikace je email, a třebaže existují interní portály, využívají se velmi málo. Rozhodnutí vždy závisí na řídící úrovni projektu. Pokud je počet partnerů nízký, jsou členy řídícího výboru všichni partneři. V 94



případě RP, která mají partnerů více, tvoří řídící výbor klíčoví partneři a pracovní skupiny, aby byli do obecné řídící struktury zahrnuti všichni partneři. Ať je tato struktura jakákoliv, ve většině případů se jedná především o operativní systém řízení manažera projektu. 6. Tři RP uvedla, že cílové skupiny jsou zapojeny velmi dobře, o čemž svědčí i to, že zástupce cílových skupin se stal členem řídícího výboru. Není ovšem jasné, zda-li má jen poradní hlas nebo se rovnocenně účastní rozhodovacího procesu. RP uvedla, že cílová skupina se účastnila řídícího a rozhodovacího procesu projektu v rámci priority 2, 3 a 4, ale po podrobnějším zkoumání se ukázalo, že tento princip je považován za pouhou formalitu. Všichni dotazovaní v pohovoru uvedli, že jsou si vědomi úlohy cílové skupiny při řízení projektu, ale zdá se, že v praxi to vypadá jinak. Pravý význam termínu „spolurozhodování“ byl většině respondentů objasněn až dotazem, jestli jsou si jisti, že cílová skupina má zájem o jejich metody a formy realizovaných aktivit, když je s nimi vůbec nekonzultují. Z rozhovorů vyplynulo, že pouze v 10 % případů má cílová skupina možnost přímo ovlivňovat vývoj projektu a určovat tak z části konečnou podobu jeho výstupů. V ostatních případech lze cílové skupiny charakterizovat pouze jako pasivní příjemce. 7. Většina RP, která se zúčastnila pohovorů, pochopila význam zapojení cílových skupin do řídícího procesu, což je samo o sobě v dané oblasti velký pokrok. Měření „soft outcome“ v rámci průzkumu cílových skupin, tzv. „beneficiary survey“ jim zaručují přesné informace o „empowermentu“ účastníků z řad cílových skupin. Faktem zůstává, že díky různorodosti cílových skupin budou některá RP obtížně hledat nástroj k jejich zapojení do řídícího procesu. Jiná RP, zejména vedoucí organizace, nemají s prací s cílovými skupinami příliš velké zkušenosti, ale mohou je při realizaci získat. Aktivní zapojení umožňuje cílovým skupinám vyjádřit své problémy i potřeby, což zároveň zvýší jejich sebevědomí k vytvoření politiky, jež bude odpovídat realitě. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL tento proces nastartovalo. Do jaké míry bude účinný a jaká bude jeho forma, se ukáže v průběhu dalších měsíců. 8. Nelze konstatovat, že všichni aktéři dostali příležitost podílet se na získávání zkušeností, učení a přijímání rozhodnutí. Největší příležitost dostali partneři, kteří byli zapojeni do jednotlivých pracovních skupin a podle vedoucí organizace mnoho záleželo na iniciativě partnerů. Cílové skupiny měly těchto příležitostí samozřejmě mnohem méně a víceméně zůstaly příjemci služeb. 9. Nejlepší forma zapojených osob a skupin do tvorby a přípravy strategie a do etap realizace strategie je být členem pracovních skupin nebo řídícího výboru projektu. Přestože princip partnerství je téměř pro všechna RP srozumitelný, lze doporučit následující: 1. Partnerství by mělo klást důraz na adekvátní účast všech partnerů ve všech aktivitách projektu. Měl by se nalézt účinný nástroj pro registraci míry „empowermentu“ konečných uživatelů/cílových skupin. Doporučuje se používat tzv. „beneficiary survey“, tedy průzkum konečných uživatelů zaměřený na měření měkkých výstupů. EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

95


2. Účast cílových skupin při řízení, monitorování a evaluaci je žádoucí, třebaže to u některých cílových skupin nemusí být jednoduché. 3. Vedoucí partnerská organizace by měla organizovat pravidelné schůzky, kde by si partneři (i mimo EQUAL – z řad zaměstnavatelů) vyměňovali nápady, měli možnost vznést připomínky či komentáře a zároveň rozšiřovali, srovnávali a ověřovali výsledky jednotlivých aktivit.

96



7. PRINCIP MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

7.1.

Evaluační otázky

Jak lze charakterizovat typy mezinárodní spolupráce? Prozkoumání různých typů spolupráce, které byly zakotveny v pracovních programech mezinárodní spolupráce - Jaké bylo rozpětí pokrytých oblastí v rámci aktivit mezinárodní spolupráce? Co lze vyvodit z toho, jak různé typy mezinárodní spolupráce (ne)fungovaly? Posouzení přínosu mezinárodní spolupráce z hlediska přípravy, implementačního procesu a výsledků aktivit (ve vztahu k definovaným cílům). Byly výsledky pozitivní či negativní? Jak a do jaké míry přispěl princip mezinárodní spolupráce k tvorbě inovací a lepšímu šíření příkladů dobré praxe? Zachycení možných vzorců v zeměpisném rozložení mezinárodní spolupráce z pohledu ČR. Převažují ze zahraničních partnerů mezinárodní partneři ? Jakým způsobem partneři využívali nové formy komunikace, výměny a sdílení informací (veřejné portály, veřejné komunitní servery, diskusní fóra apod.) a jak se tyto prostředky (ne)osvědčily? Jak byla využita a jak byla užitečná podpora a vedení ze strany Národní podpůrné struktury, informací z úrovně Evropské komise, ECDB a Příručky EK pro mezinárodní spolupráci (Commission’s guide on transnationality)? Jsou výsledky aktivit systematicky dokumentovány tak a v takové podobě, aby usnadnily šíření a mainstreaming na evropské úrovni? Nakolik je mezinárodní spolupráce udržitelná? Bude spolupráce trvat i po skončení podpory?

7.2.


Základní rámec pro implementaci principu mezinárodní spolupráce tvoří dvě sdělení komise o implementaci CIP EQUAL a příručka pro mezinárodní spolupráci. Cílem mezinárodní spolupráce je rozvojovému partnerství přinést přidanou hodnotu a základní podmínkou je, aby příslušné RP navázalo spolupráci s alespoň jedním zahraničním RP. Žádné jiné požadavky (spolupráce v rámci stejné tematické oblasti, přístup všech partnerů RP k informacím aj.) vzneseny nebyly. V rámci mezinárodní smlouvy se očekává, že partnerství bude věnovat část svých zdrojů a času společné analýze zaměřené na společný cíl a že RP bude hledat přidanou hodnotu pro uskutečnění svého původního cíle. Doporučuje se průběžné hodnocení mezinárodní spolupráce, aby bylo možno hodnotit její dopad. Partnerství mohou při své spolupráci využívat následující metody: EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

97


výměna informací paralelní vývoj import/export společný vývoj výměna školitelů a účastníků školení Autoři programu na úrovni EU doporučují, aby partnerství nekladla větší důraz na první dvě uvedené metody, neboť podle jejich názoru by tak získala menší přidanou hodnotu než podle modelu export/import nebo společného vývoje produktů.

7.3.

Implementace principů mezinárodní spolupráce

Výběr a zapojení mezinárodních partnerů (původní kontakty, zpracování TCA) bylo součástí Akce 1 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL. Z původního šetření vyplynulo, že významná část zahraničních partnerů (vedoucí organizace zahraničního RP, klíčoví partneři, osobní kontakty aj.) byla domácím příjemcům podpory (vedoucímu partnerovi, transnational manažerovi) známá, protože působí ve stejné oblasti. Míra poznání je vyšší, když se partneři RP dlouhodobě zabývají podobnou problematikou. Tabulka 14 prezentuje komplexní obraz účasti zahraničních organizací v TCA českých RP druhého kola. Tabulka 14 – Skladba zahraničních RP účastnících se na TCA českých RP Země Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 2 Francie 3 5 4 0 2 Německo 3 4 5 1 6 Španělsko 1 6 1 1 0 Nizozemí 4 3 2 0 0 Slovensko 3 2 0 0 2 Polsko 3 0 4 0 3 Itálie 3 8 3 1 0 Irsko 2 2 0 0 0 Wales 1 0 0 0 1 Portugalsko 1 3 2 0 0 Velká Británie 2 4 7 0 0 Belgie 1 1 2 0 0 Řecko 0 1 1 0 2 Rakousko 0 3 2 0 1 Švédsko 0 2 1 0 0 ES 0 0 1 0 0 Maďarsko 0 0 1 0 0 Slovinsko 0 0 1 0 2 Litva 0 0 2 0 1 Lucembursko 0 0 0 0 2 Dánsko 0 0 0 0 1 Finsko 0 0 0 0 Poznámka: Tyto údaje byly získány na základě dotazníkového šetření povedeném mezi českými RP druhého kola. Tabulka nereflektuje údaje ECDB, které nejsou často aktualizované. Data jsou zpracována na základě údajů poskytnutých 49 RP druhého kola, která realizují Akce 2 a 3.

98



Analýza ukazuje převahu RP některých členských států u jednotlivých prioritních oblastí programu EQUAL. Tato převaha může být způsobena mnoha faktory, zejména způsobem kontaktování, jazykovou preferencí vedoucího projektu (transnational manažer), dřívějšími kontakty, velkým počtem RP v dané zemi (např. Itálie), odborným zázemím dané země. Je nepochybné, že tato struktura ovlivní konečné výsledky zejména v oblasti transferu zkušeností a dobré praxe, ale také společné vytváření nových produktů a inovativnost. V tomto kontextu nelze doporučit nějakou skupinu zemí, která by byla vhodná pro mezinárodní spolupráci. Výběr mezinárodního partnera může být ovlivněn např. znalostmi nebo schopnostmi partnera v dané oblasti a ochotou spolupracovat s českým partnerem za účelem splnění cílů mezinárodní spolupráce. Na základě hodnocení CIP EQUAL v České republice a v rámci EU lze uvést toto: Existuje potenciál se učit od italských, španělských a francouzských partnerů v oblasti sociální ekonomie. Italský model sociálních služeb je odlišný od kontinentálních nebo severoevropských modelů, protože poskytuje sociální výhody na velmi nízké úrovni a veřejné sociální služby zde existují velmi zřídka. To je ten pravý důvod, proč sociální ekonomie hraje v Itálii tak důležitou úlohu. V oblasti péče o stáří (age management) je velký potenciál se učit od Finska, ale velké možnosti poskytují také Švédsko a Holandsko. V oblasti regionálního rozvoje lze najít velmi zkušené partnery, především z Rakouska, Německa a Španělska. V oblasti dalšího vzdělávání lze doporučit získat zkušenosti z Velké Británie. V oblasti počátečního odborného vzdělávání a integrace problémových skupin je možné hledat partnera z Německa, Rakouska a Francie. V oblasti genderové rovnosti jsou velmi zajímavé zkušenosti ze Skandinávských zemí a Francie. Doporučujeme, aby před výběrem zahraničních partnerů budoucí projektový tým získal informace o specifické tematické oblasti v dané zemi. Znalost prostředí, např. legislativní rámec, orientace budoucích partnerů, orientace projektu, zkušenosti budoucích partnerů mohou být vodítkem pro výběr partnerů. V rámci priority 1 je největší počet zahraničních partnerů z Nizozemí (4), následuje Francie, Německo, Slovensko, Polsko a Itálie (každá z těchto zemí je reprezentována třemi partnery). Poněkud nižší účast je v případě Irska a Velké Británie (2 z každé země). Wales, Portugalsko, Španělsko a Belgie byly reprezentovány jen jednou organizací. Chyběli zástupci z Řecka, Rakouska, Švédska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lucemburska, Dánska a Finska. Silnou pozici v prioritě 2 má Itálie (8 organizací), dále Španělsko (6 organizací), Francie (5 organizací), Německo a Velká Británie (4 organizace). Nizozemí, Portugalsko a Rakousko jsou zastoupeny 3 organizacemi, Švédsko, Irsko a Slovensko dvěma organizacemi. Ostatní země zastoupeny nejsou. EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

99


V případě priority 3 má silnou pozici Velká Británie (7 organizací), dále Německo (5 organizací), Francie a Polsko (4 organizace). Itálie byla reprezentována 3 organizacemi. Mezi země, které jsou reprezentovány třemi organizacemi, patří Nizozemí, Portugalsko, Belgie, Rakousko, Finsko. Španělsko, Řecko, Švédsko, Estonsko, Maďarsko a Slovinsko jsou reprezentovány jednou organizací. U priority 4 má nejsilnější postavení Španělsko (6 organizací), následuje Itálie se třemi organizacemi. Dvěma organizacemi jsou reprezentovány Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Litva a Dánsko a jednou organizací Portugalsko, Švédsko, Lucembursko, Finsko. U priority 5 se TCA českých RP účastní jen Německo, Španělsko a Itálie. Systém organizování mezinárodní spolupráce je víceméně zakotven v rámci TCA. Model o ustanovení sekretariátu u jednoho RP funguje jako mezinárodní sekretář. Česká RP mají pozici mezinárodního sekretáře velmi zřídka (8 z 59). Existují dva modely: První z nich je rotace mezinárodního sekretáře, který během funkčního období zajišťuje koordinaci aktivit, i když k rozhodnutí dochází na základě společného koncesu. Ve druhém případě koordinaci mezinárodních aktivit zajišťuje mezinárodní sekretář, ovšem za asistence tzv. „řídícího výboru“. Organizaci mezinárodních schůzí mají na starosti příslušná RP, na jejichž území se taková schůze koná. Práce na TCA může probíhat několika způsoby: Práce v pracovních skupinách, na níž se podílejí všechna RP. Práce v pracovních skupinách, na níž se RP podílet nemusejí. Vše probíhá na základě zájmu partnerů RP. Rozdělení úkolů mezi partnery. Domníváme se, že první způsob umožní maximální spolupráci za předpokladu, že RP do skupin nominuje osoby s podstatnými kompetencemi. Druhý způsob bere ohled na stávající podmínky RP (finanční alokace na TCA, existence kompetence v dané oblasti). Třetí forma spolupráce je málo účinná, protože neumožňuje výměny zkušeností a „empowerment“ partnerů. Z dosavadního šetření (pohovory s 20 RP) vyplývá, že mezinárodní partneři plní v rozvojovém partnerství úlohu zdroje informací a zkušeností. 12 z 20 RP se domnívá, že díky mezinárodnímu prvku je možno efektivněji využít finančních prostředků z veřejných zdrojů, protože významnou část projektových aktivit či inovačních produktů zahraniční partneři znají nebo ji již dokonce uvedli do praxe. Většina RP považuje zahraniční partnery za jeden ze základních předpokladů úspěšné realizace projektu. Z druhé etapy průběžného hodnocení ještě nelze vyvodit, jak různé typy mezinárodní spolupráce (ne)fungovaly, ani posoudit účinnost mezinárodní spolupráce vzhledem k výsledkům aktivit nebo míru přispění mezinárodní spolupráce k rozvoji a tvorbě inovace a lepšímu rozšíření příkladů dobré praxe. 100



Spolupráce je ve fázi získávání zkušeností a identifikování dovedností či kompetence jednotlivých subjektů ve vztahu k realizaci TCA a zejména k realizaci pracovního programu RP. Zapojení všech nebo většiny národních partnerů RP je v rámci mezinárodní spolupráce velký problém. Bylo zjištěno, že některá česká RP se snaží zapojit některé klíčové partnery RP do práce TCA, a to nejen v rámci účasti na seminářích či schůzích, ale také v rámci tzv. „study visits“. Takové studijní pobyty mohou být pro práci RP velmi prospěšné, pokud má TCA vazbu na pracovní plán RP. Z pohovoru vyplynulo, že mezinárodní spolupráce zahrnuje tyto problémy: Členy cílové skupiny není možné zapojit do aktivní mezinárodní spolupráce. RP uvádí: „Podle pracovníků implementačního orgánu nelze financovat zahraniční cesty soukromých osob.“ Soukromými osobami se míní ti, kteří nejsou s partnerskými organizacemi v pracovněprávním vztahu. Evaluátorům není známo, jak se tento problém řeší v zahraničí. Mezi partnery existuje jazyková bariéra a podle sdělení 4 z 20 RP se s ní potýkají i zahraniční partneři neznalí smluvního jazyka. V případě jedněch nových zahraničních partnerů (tj. těch, s nimiž nepracovali již před zapojením projektu) trvalo téměř rok, než byla prolomena komunikační bariéra vznikající z odlišné úrovně vzdělání a zkušeností( 3 z 20 RP). Celkem 14 z 20 RP uvedlo, že počítá s další spoluprací s některými partnery ze zahraničních RP i v budoucnosti mimo rámec CIP EQUAL. Základním předpokladem budoucí spolupráce je zajištění dalšího financování, nalezení témat dalších projektů, vznik podobného programu atd. Komunikace je vedena převážně e-mailem. Telefony se příliš nevyužívají, i když se to v případě nutnosti nevylučuje. Zahraniční RP (převážně ze zemí EU 15) využívají jak e-mail, tak telefon. Důvodem asi bude vyšší poplatek v ČR než v EU 15 a nižší rozpočet českých RP v oblasti komunikace. Preferují se osobní nebo týmové schůzky, k nimž ovšem nedochází tak často, jak by bylo potřeba. Využití veřejných portálů, veřejných komunitních serverů či diskusních fór v rámci TCA jsme nezaregistrovali. Většina RP nevyžaduje v rámci mezinárodní spolupráce pomoc od NPS ani ŘO, neboť se domnívají, že naplnění TCA to nevyžaduje. Oceňují však období Akce 1, kdy jejich pomoc využívali. Většina RP se neorientuje na metodickou stránku spolupráce, protože dostatečně nezná příručku EK pro mezinárodní spolupráci. Za důležitější považuje především splnění nastavených indikátorů. Při pohovoru jsme zjistili, že RP začínají uvažovat o hodnocení implementace TCA, ale koordinační povinnost přisuzují mezinárodnímu sekretáři.

7.4.

Přidané hodnoty

Na základě hodnocení mezinárodní spolupráce jsme došli k několika pozitivním zjištěním. Dotazovaní uváděli, že dochází k: EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

101


převzetí již vytvořeného inovačního produktu (např. metodika vzdělávání žadatele o azyl) převzetí metodologie vytvořené zahraničními partnery a její aplikaci (např. motivační program pro bezdomovce) společnému vývoji produktu nebo metodiky (CV – „movie version“ pro osoby s handicapem) ověření výstupů projektů v různých zemích, srovnávací analýza (brožura Dobré praxe v jazykových mutacích) výměně zkušeností (profesionalizace zaměstnanců, politický lobbying)

7.5.


Výsledky evaluačních aktivit lze shrnout do následujících závěrů: 1. Existují dva typy mezinárodní spolupráce: První z nich je rotace mezinárodního sekretáře, který během funkčního období zajišťuje koordinaci aktivit, i když k rozhodnutí dochází na základě společného koncesu. Ve druhém případě koordinaci mezinárodních aktivit zajišťuje mezinárodní sekretář, ovšem za asistence tzv. „řídícího výboru“. Organizaci mezinárodních schůzí mají na starosti příslušná RP, na jejichž území se taková schůze koná. 2. Práce na TCA může probíhat několika způsoby: Práce v pracovních skupinách, na níž se podílejí všechna RP. Práce v pracovních skupinách, na níž se RP podílet nemusejí. Vše probíhá na základě zájmu partnerů RP. Rozdělení úkolů mezi partnery. Domníváme se, že první způsob umožní maximální spolupráci za předpokladu, že RP do skupin nominuje osoby s podstatnými kompetencemi. Druhý způsob bere ohled na stávající podmínky RP (finanční alokace na TCA, existence kompetence v dané oblasti). Třetí forma spolupráce je málo účinná, protože neumožňuje výměny zkušeností a „empowerment“ partnerů. 3. Z druhé etapy průběžného hodnocení ještě nelze vyvodit, jak různé typy mezinárodní spolupráce (ne)fungovaly, ani posoudit účinnost mezinárodní spolupráce vzhledem k výsledkům aktivit nebo míru přispění mezinárodní spolupráce k rozvoji a tvorbě inovace a lepšímu rozšíření příkladů dobré praxe. 4. Nejvyšší počet zahraničních RP podle jednotlivých priorit je následující: Priorita 1 – Nizozemí; Priorita 2 – Itálie; Priorita 3 – Velká Británie; Priorita 4 – Španělsko; Priorita 5 – Německo, Španělsko, Itálie. 5. Komunikace je vedena převážně e-mailem. Telefony se příliš nevyužívají, i když se to v případě nutnosti nevylučuje. Zahraniční RP (převážně ze zemí EU 15) využívají jak e-mail, tak telefon. Důvodem asi bude vyšší poplatek v ČR než v EU 15 a nižší rozpočet českých RP v oblasti komunikace. Preferují se osobní nebo týmové schůzky, k nimž ovšem nedochází tak často, jak by bylo

102



potřeba. Využití veřejných portálů, veřejných komunitních serverů či diskusních for v rámci TCA jsme nezaregistrovali. 6. Většina RP nevyžaduje v rámci mezinárodní spolupráce pomoc od NPS ani ŘO, neboť se domnívají, že naplnění TCA to nevyžaduje. Oceňují však období Akce 1, kdy jejich pomoc využívali. Většina RP se neorientuje na metodickou stránku spolupráce, a proto dostatečně nezná příručku EK pro mezinárodní spolupráci. Za důležitější považuje především splnění nastavených indikátorů. Při pohovoru jsme zjistili, že RP začínají uvažovat o hodnocení implementace TCA, ale koordinační povinnost přisuzují mezinárodnímu sekretáři. 7. Výsledky aktivit ještě nejsou dostupné, proto nelze hovořit o dokumentaci. Mainstreaming je ještě v počáteční fázi. 8. 12 z 20 RP se domnívá, že díky mezinárodnímu prvku je možno efektivněji využít finančních prostředků z veřejných zdrojů, protože významnou část projektových aktivit či inovačních produktů zahraniční partneři znají nebo ji již dokonce uvedli do praxe. Většina RP považuje zahraniční partnery za jeden ze základních předpokladů úspěšné realizace projektu. Doporučení evaluačního týmu jsou následující: 1. Informace a zkušenosti s mezinárodní spoluprací mají být přístupné nejen účastníkům tuzemských a zahraničních setkání v rámci TCA, ale také všem partnerským organizacím RP, lokálním aktérům a institucím. Za tímto účelem by mělo RP vytvořit nástroj k šíření výsledků mezinárodní spolupráce. 2. Je žádoucí, aby hodnocení TCA bylo v rámci RP prováděno pravidelně na mezinárodním setkání v rámci TCA a prodiskutováno za účelem učinění opatření. 3. RP by měla využívat další možnosti mezinárodní spolupráce, např. evaluaci RP nebo ověření inovativních produktů pomocí osob zapojených do zahraničních RP.


103


8. PRINCIP INOVATIVNOSTI

8.1.

Evaluační otázky

Jak úspěšná byla Iniciativa EQUAL v ČR ve vývoji nových metod, nástrojů a přístupů pro začlenění do politik zaměstnanosti zaměřených na potírání diskriminace a nerovnosti? Jaké mechanismy byly využity pro identifikaci a posouzení inovativních prvků v aktivitách? Jak byly tyto mechanismy účinné? Jsou nově vyvinuté přístupy účinnější než jiné iniciativy a intervence prováděné prostřednictvím ESF, dalších EU programů nebo národních politik? Jaké jsou dostupné doklady pro prokázání účinnosti EQUALu ve srovnání s tradičními metodami? Jaké jsou hlavní nové přístupy? Byly vymezeny nové cíle? Které tematické inovace otevřely nové oblasti na trhu práce? Jaké jsou hlavní institucionální překážky a bariéry na trhu práce při využití nových forem sociálního začleňování a zapojení do trhu práce? Jak EQUAL tyto překážky překonává? Jaké jsou důvody neúspěchu či ztroskotání některých přístupů a metod a jaké lze z toho vyvodit poučení? Jak se nové inovativní metody a nástroje prověřují a testují? Jaké jsou validované inovace a dobrá praxe v jednotlivých tematických oblastech?

8.2.


V rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL zůstává inovace středem pozornosti. Základním cílem Programu je nalézt nový způsob boje proti všem formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Otázkou je, jestli je „nový“ nástroj zároveň „inovativní“. Podle našeho názoru se definice inovativních prvků u jednotlivých RP, aktivních na různé úrovni (lokální, regionální či národní), liší. Evropská komise uvádí, že cílem inovace je ovlivnit existující politiky za účelem zvýšení jejich účinnosti. To znamená, že by RP při hledání a tvorbě inovačních prvků měla vycházet z průzkumu a analýzy příslušných politik a jejich momentálního dopadu na cílové skupiny. Zjistí-li tedy příčiny diskriminace a nerovnosti v málo účinné politice, pak mohou hledat cestu k řešení. Vývoj moderních produktů (např. videoprogram pro zvýšení měkkých dovedností cílových skupin, vytvoření motivačních kurzů, nabízení základních kurzů výpočetní techniky apod.) s koncepcí inovačních prvků ve vztahu k CIP EQUAL nemá mnoho společného. Na druhou stranu pokud RP zajistí cílovým skupinám kurzy měkkých dovedností v rámci prosazování aktivní politiky zaměstnanosti a pokud se prosadí, že takový kurz se stane povinnou součástí procesu péče o znevýhodněné skupiny, lze to považovat za inovační prvek. Každá metodická 104



příručka má své opodstatnění, jestliže se prokáže, že její aplikace přispěje k větší integraci znevýhodněných skupin. Je třeba položit si otázku, jestli všechny projekty musejí inovativní prvky vytvořit. CIP EQUAL je program, který se snaží naplnit své cíle pomocí projektů. Nelze s jistotou tvrdit, že inovační cíle programu byly v době tvorby programového dokumentu a výběru projektu zcela zohledněny. Tento dokument totiž sice nastínil směr práce RP, ale pojem inovativní prvek v něm není dostatečně definovaný. CIP EQUAL je často označovaný jako „laboratoř“. Laboratorní výsledky mohou být pozitivní i negativní. Zároveň je však známé, že pokusy v laboratoři se provádějí v „laboratorních podmínkách“, a proto je validace výsledků dlouhodobý proces. Experimenty vyžadují také nastavení podmínek a plánuje se buď na základě hypotézy, nebo analýzy. V českém prostředí se podle názoru evaluačního týmu neklade důraz na podporu experimentů, spíše je zde silná poptávka po produktech (metodiky, kurzy, portály atd.) a naplňování různých indikátorů (administrace projektu, podání zpráv apod.). Tvůrčí činnost může trpět díky administrativní náročnosti. Je nutné zdůraznit, že realizace programu typu CIP EQUAL vyžaduje dřívější zkušenosti, které RP z EU 15 mohla získat z realizace programu ADAPT a EMPLOYMENT. RP, administrátoři programu ani zástupci NPS z nových členských států tyto zkušenosti nemají. Je také třeba uvést, že naše socioekonomická struktura a angažovanost organizací v boji proti diskriminaci a nerovnosti se ve srovnání se zeměmi EU podstatně liší. Vezmeme-li tato fakta v úvahu, nelze od českých projektů/RP očekávat příval inovativních prvků. Proto při hodnocení implementace principu inovativnosti musíme uvedená konstatování brát v potaz.

8.3.

Implementace principu inovativnosti

V současné době nelze komplexní hodnocení implementace principu inovativnosti provést, protože většina projektů se nenachází v odpovídající fázi. Z pohovorů s RP z oblasti priority 1 a 5 vyplynulo, že RP spatřují inovativní prvky zejména ve: vývoji nových metod v příslušné tematické oblasti (postupy při práci s cílovou skupinou, poradenská centra, asistence) vývoji nových nástrojů (manuály, metodiky, vzdělávací kurz, SW+ internet) vývoji nových principů (propojení služeb, návrh legislativních změn, aktivity zaměřené na změnu v postojích majority) Bohužel se ukázalo, že mechanismus k identifikaci a posouzení inovativnosti projektových aktivit a výstupů buď neexistuje, nebo není využíván. Všechna dotazovaná RP spoléhají na své znalosti či znalosti partnerů o stávajících metodách, principech či nástrojích používaných ve vztahu k tématu


105


projektu a cílové skupině. Není tedy zaručeno, že výstup projektu považovaný RP za inovativní nevyvinul již někdo jiný. Řešením může být národní/evropská databáze dobré praxe rozdělená např. podle tematických oblastí. Z téhož důvodu je také nyní nemožné porovnat účinnost nově vyvinutých přístupů s jinými produkty vytvořenými v dalších evropských iniciativách či programech v ČR i EU nebo dokládat účinnost EQUALu ve srovnání s tradičními formami podpory. Většina manažerů je přesvědčena o možnosti otevření nových oblastí na trhu práce v souvislosti s projektovými aktivitami, a to zejména díky navrhovaným legislativním změnám, činnosti specializovaných pracovních agentur a působení na majoritu. Mezi největší překážky a bariéry při využití nových forem sociálního začleňování na trh práce manažeři zařadili rozdílné názory, postoje politické reprezentace a z toho plynoucí nastavení legislativy, systém sociální podpory, postoj institucí i širší veřejnosti (zaměstnavatelů). Tuto skutečnost označili rovněž za příčinu případných neúspěchů či ztroskotání některých nových metod vytvořených v rámci projektu. Ověřování správnosti zvolených inovativních postupů a metod je teprve v počátcích. Ve vztahu k cílové skupině se v rámci některých projektů již dospělo k závěru, že postupy a záměry byly správné. K jejich celkovému posouzení však bude muset dojít až v konečné fázi jednotlivých projektů. Z pohovorů s jednotlivými manažery projektu v rámci priorit 2, 3 a 4 vyplynulo, že se nevyvíjejí ani nepoužívají speciální mechanismy pro posouzení inovativnosti jednotlivých prvků v projektech (platí pro všechny priority a projekty). Odpovědi na otázku, jak tedy poznají, že daný prvek je skutečně inovativní, lze rozlišit takto: Znalost oboru a ostatních organizací zabývajících se podobnými problémy je (i vzhledem k „velikosti“ České republiky) dostačující, protože mají přehled o tom, že podobný produkt, nástroj nebo přístup není nikde uplatňován. Povědomí o tom, že daný prvek je inovativní, mají pouze na regionální úrovni, o dalších regionech již přehled nemají. Jsou jediní, kdo se danou problematikou zabývají. Takový přístup je však pouze intuitivní a nezaručuje skutečně objektivní posouzení inovativnosti jednotlivých prvků v projektech. Inovativnost jednotlivá RP spatřují zejména ve: vývoji nové metodologie v příslušné tematické oblasti (přístup k vzdělávání osob z diskriminovaných skupin, vytvoření systému hodnocení firem z hlediska přístupu k rovnosti na etnické bázi) vytváření vzdělávacích nebo poradenských center (podpora zahájení podnikání v cílové skupině, právní poradny pro odstranění genderové diskriminace, asistenční centrum pro začínající podnikatele)

106



vývoji nových forem a nástrojů výuky a vzdělávání (např. forma elearningu, přesun vzdělávání k cílovým skupinám, spojení formálního a neformálního vzdělávání, podnikatelský inkubátor, vzdělávání v průběhu rodičovské dovolené apod.) provádění výzkumů v nových oblastech (komparativní studie o sociálním podnikání v EU, zmapování znalostí o diversity managementu v ČR) Domníváme se, že u dvou RP lze považovat výsledný přístup či produkt za inovativní. Prvním z nich je projekt, ve kterém obec využívá síť domovníků k tomu, aby je za pomoci zkušeností francouzského partnera proškolila a připravila na poskytování sociálních služeb občanům s omezenou mobilitou (staří lidé, vozíčkáři, matky s dětmi na mateřské dovolené apod.), kteří bydlí v obecních domech. Efekt je několikanásobný; dojde k vytvoření nových pracovních míst, noví i dosavadní domovníci získají zcela novou kvalifikaci a bude dosaženo vyššího stupně začlenění handicapovaných osob do normálního života (priorita 2). Druhý projekt se zaměřuje na neslyšící a slyšící, kteří s nimi přicházejí do kontaktu. Kromě vzdělávacích aktivit pro obě cílové skupiny bude na internetu vytvořeno on-line centrum znakového překladu, internetová platforma „Start in the job“, která pomůže neslyšícím v uplatnění na trhu práce, a Česko-rakouský (německý) slovník znakového jazyka, jenž může sloužit jako základ pro další verze (priorita 3). Z nově vyvíjených prvků může otevřít nové oblasti na trhu práce např.: téma sociálních podniků (jde o podnik, který má své místo na trhu a zároveň zaměstnává sociálně znevýhodněné osoby) - priorita 2 aplikace diversity managementu v ČR (jde o systém řízení, který se snaží těžit z různorodosti zaměstnávaných lidí, ať už na etnické, sociální nebo jiné bázi) - priorita 2 vytvoření nové pracovní funkce „domovník“ v širším slova smyslu než doposud - priorita 2 zvýšení znalostí zaměstnavatelů o genderové problematice, a tedy větší ochota k poskytování částečných pracovních úvazků - priorita 4 dosažení změny přístupu vzdělavatelů k tomu, aby respektovali potřeby zaměstnavatelů, podřízení osnov a způsobu výuky potřebám zaměstnavatelů a zároveň působení na zaměstnavatele, aby dokázali definovat své potřeby - priorita 3 Většina projektů není ještě v takové fázi, aby bylo možné vyhodnotit, zda byly v prosazování inovativních prvků úspěšné. Ve 3 případech ovšem zájem cílových skupin předčil očekávání a vedl i k rozšíření projektů. Z faktorů, které by mohly v budoucnu ohrozit realizaci projektových aktivit, byly zmiňovány především: problémy s financováním projektu (2x priorita 2, 1x priorita 4) EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

107


slabá motivace cílových skupin ke vzdělávání (1x priorita 2) výsledky podzimních komunálních voleb v případě, že partnery jsou obce (1x priorita 2) neúspěch v zajištění následného financování (1x priorita 2, 1x priorita 3) setrvačnost a odpor ke změnám (u cílových skupin, vzdělavatelů, zaměstnavatelů, státní správy) (1x priorita 3)

8.4.

Přidané hodnoty

Jak jsme se již zmínili v podkapitole 7.3., inovativní produkty či prvky mohou především otevřít nové oblasti na trhu práce. Další přidanou hodnotou je zapojení procesu učení při tvorbě inovačních produktů, zapojení netradičních partnerů a provedení výzkumu v nových oblastech. Domníváme se, že k výsledkům výzkumů či analýz by měly mít přístup tvůrci politik a další zainteresované subjekty.

8.5.


Výsledky evaluačních aktivit lze shrnout do následujících závěrů: 1. V současné době nelze určit míru úspěšnosti Iniciativy Společenství EQUAL v ČR ve vývoji nových metod, nástrojů a přístupů pro začlenění do politik zaměstnanosti, zaměřených na potírání diskriminace a rovnosti, neboť projekty druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL se ještě nenacházejí v odpovídající fázi. Ukázalo se však, že všechny projekty inovativní prvky plánují a většina z nich bude procesně orientovaná. Zda-li tyto produkty/procesy budou skutečně inovativní, záleží především na splnění podmínky relevantnosti, udržitelnosti a potenciálu mainstreamingu. 2. Ukázalo se, že jednotný mechanismus k identifikaci a posouzení inovativních prvků v aktivitách neexistuje. Většina RP spoléhá na své znalosti či znalosti partnerů o stávajících metodách, principech či nástrojích používaných ve vztahu k tématu projektu a cílové skupině. Tento přístup je pouze intuitivní a posouzení inovativnosti jednotlivých prvků nezaručuje. 3. Očekáváme, že nově vyvinuté přístupy budou účinnější než jiné iniciativy a intervence provedené prostřednictvím ESF, dalších EU programů nebo národních politik, pokud RP budou důsledně implementovat principy, zejména partnerství, společné rozhodování, inovativnost a mainstreaming. Podle našeho názoru implementace principu partnerství a společného rozhodování ve spojení s principem mezinárodní spolupráce může vést k inovativním prvkům, pokud byly plánované na základě důsledné analýzy trhu práce. Pokud partnerství nefungovalo a princip společného rozhodování nebyl pochopen, inovativní prvky vzniknout nemohou. V současné době můžeme odhadovat, že v případě cca 30 % RP budou jejich produkty pravděpodobně inovativní a mohou otevřít nové oblasti na trhu práce.

108



4. Hlavní směr nových přístupů lze očekávat v následujícím: Snaha o odstranění diskriminace různých kontextů, zejména v oblasti vzdělávání, pracovních příležitostí, sociálních služeb aj. Poskytnutí podpory pro zapojení do trhu práce (včetně sebezaměstnání) a pro vytvoření nové živnosti nebo nových pracovních míst. Podpora profesionalizace služeb a struktury zlepšením infrastrukturálních možností existujících struktur. Zvyšování kapacit instituce, podpora různých center a vytvoření metodiky pro péči o skupiny, které jsou předmětem diskriminace. Existují možnosti, že projekty mohou přispívat k otevírání nových oblastí na trhu práce. V současné době nelze tvrdit, které tematické inovace budou tyto oblasti otevírat. 5. Hlavní překážky a bariéry, bránící prosazování nových forem, jsou následující: Špatné systémové nastavení pracovního trhu a kolize pracovního trhu se sociálním systémem, přičemž sociální dávky jsou vyšší než reálná dosažitelná mzda (Romové, rodiny s dětmi). Předsudky zaměstnavatelů (vůči zdravotně postiženým, absolventům, ženám s dětmi apod.). Nemožnost diferenciace ve výši hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti mezi těmi, kdo se rekvalifikují, a ostatními. Systémová podpora handicapovaných skupin neexistuje. Projekty realizované v rámci CIP EQUAL tyto problémy berou v potaz a snaží se najít řešení inovativním přístupem. Zda-li tyto přístupy a inovativní prvky budou životaschopné, ukáže čas. 6. Důvody neúspěchu či ztroskotání některých přístupů a metod, které byly plánovány při podání žádosti a při přípravě DPA, TCA, lze shrnout takto: Nedůkladná analýza trhu práce ve vztahu k tematické oblasti a cílovým skupinám. Nefungování principu partnerství. Nepochopení principu společného rozhodování. Absence sebehodnocení RP. 7. Jak již bylo řečeno, mechanismus na prověřování a testování nových inovativních prvků neexistuje. V rámci některých NTS se připravují směrnice týkající se identifikace inovativních produktů, nicméně na programové úrovni nic podobného není. 8. Evaluátoři nenašli příklady validované inovace a dobré praxe, v současném období s největší pravděpodobností ani není možné.

což

Doporučení evaluačního týmu jsou následující: EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

109


1. Velké množství ověřených inovativních prvků, vztahujících se k programu, nelze očekávat. Je nutné počítat s projekty, které pravděpodobně nebudou schopné produkovat inovativní prvky, ale některé jejich produkty se mohou stát součástí inovačního procesu v rámci programu. Jedním z náročných úkolů CIP EQUAL bude vytvořit synergii dílčích produktů/procesů ve vztahu k prioritní/tematické oblasti. V tomto kontextu bude velmi důležitá práce NTS. Základními požadavky na inovativní produkty musejí být relevance k tematické oblasti, udržitelnost, potenciál mainstreamingu. Prvek, který nemá potenciál mainstreamingu, není ve vztahu k cílu CIP EQUAL inovativní. 2. Jakýsi inventář inovačních prvků vytvořil seminář „Inovace a mainstreaming“. Úkolem NPS a odborníků z jednotlivých NTS teď je, aby zjistili co nejvíce o efektivitě či potřebě těchto inovativních produktů/procesů za účelem modifikování národních, regionálních a lokálních politik a nalezli adekvátní způsob mainstreamingu. 3. Mechanismy umožňující objektivní posuzování inovativních prvků chybí. Otázkou však zůstává, zda je možné nějaký univerzálnější systém v podobě manuálu, příručky, šetření apod. vůbec vytvořit. Vhodnější je působit na RP, aby se této problematice věnovala systematičtěji, a to zejména hodnocení procesu tvorby prvku, zjištění kvality, účinnosti atd., aby provedla alespoň základní srovnání svých aktivit s tím, co se děje v ČR. 4. V rámci mainstreamingu je možné více působit na tvůrce politik (včetně politické reprezentace na všech úrovních), aby v příslušných zákonech a předpisech prosadili žádoucí změny.

110



9. PRINCIP MAINSTREAMINGU

9.1.

Evaluační otázky

Jaké mechanismy pro umožnění identifikace a validace příkladů dobré praxe na národní úrovni byly vyvinuty? Jak bylo zajištěno měření účinnosti provádění mainstreamingu? Jak byly zavedené mechanismy pro určení faktorů vedoucích k nerovnosti a diskriminaci účinné? Jak byla identifikace a posouzení těchto faktorů přenesena do příkladů dobré praxe? Jaký typ informací byl zpřístupněn a jakým způsobem? Bylo šíření dobrých zkušeností prováděno systematicky? Umožnily tematické sítě participaci všech důležitých partnerů zapojených v rozvojových partnerstvích? Zahrnovaly i jiné partnery mimo rámec Iniciativy EQUAL? Do jaké míry byly vzaty v potaz politické potřeby na místní, regionální a národní úrovni? Jaké mechanismy pro začlenění poznatků a zkušeností z EQUALu do ostatních programů ESF na národní úrovni byly zavedeny? Jak byly tyto mechanismy účinné? Jak a do jaké míry byly zkušenosti, poznatky a příklady dobré praxe z EQUALu zužitkovány v přípravě a implementaci národních politik pro zaměstnanost a sociální začleňování? Jaké lze doložit validované příklady dobré praxe v rámci tematických sítí?

9.2.


Základním předpokladem mainstreamingu je, že výsledky/inovativní prvky mají být podrobeny analýze a následně má být proveden „benchmarking“ s rozšířením na úroveň členského státu a pak na úroveň EU. Je velmi důležité, aby osoby, zejména tvůrci politik a ti, kteří jsou zapojeni do implementace strukturálních programů, byli s výsledky CIP EQUAL seznámeni. Směrnice EU uvádí, že základní odpovědnost v otázce mainstreamingu přebírají ŘO, které musejí vyvinout vhodný mechanismus k identifikování dobré praxe, nalézt příčiny jejího vzniku a zároveň vytvořit metodiku jejího hodnocení. Bereme-li v úvahu tento koncept mainstreamingu, odpovědnost za něj je rozdělena mezi RP, NPS, ŘO a NTS.


111


9.3.

Implementace principu mainstreamingu

9.3.1. Národní mainstreamingová strategie Národní mainstreamingová strategie Programu Iniciativy Společenství EQUAL je základním dokumentem pro rozvoj jednotlivých mainstreamingových strategií národních tematických sítí, kterých je celkem šest. Protože posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb, je v rámci CIP EQUAL (9 RP) považováno za velmi důležité, v rámci priority 2 byly vytvořeny 2 NTS. Struktura NTS odpovídá jednotlivým prioritám. Z popisu činnosti jednotlivých aktérů NTS vyplývá, že ŘO, MV a NPS jsou víceméně odpovědné za administrativní chod NTS. Je ale nutné konstatovat, že někteří členové MV jsou i členy NTS. Tento dokument poskytuje obecné informace o mainstreamingu a lze jej považovat za informativní/metodický materiál určený RP/odborníkům NTS. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že Česká republika preferovala takový organizační model mainstreamingu, kde horizontální a vertikální mainstreaming realizuje NTS a RP s podporou ŘO. Tento model se používá ve většině zemí EU 15. Struktura a popis činností různých subjektů, zejména předsedy NTS a RP, neobjasňuje míru a rozdělení odpovědností RP a NTS jako celku v oblasti horizontálního a vertikálního mainstreamingu. Lze důvodně předpokládat, že odpovědnost na úrovni projektu je na RP. ŘO odpovídá za mainstreaming na úrovni CIP EQUAL. Národní mainstreamingová strategie očekává aktivní spolupráci od tvůrců politik (externích členů nebo subjektů mimo EQUAL) s příslušnou NTS a oboustranný dialog s RP. Dosavadní veřejné výstupy z různých NTS nejsou pro zodpovězení evaluačních otázek dostačující. Podle informací získaných od RP probíhá v rámci NTS neformální a formální setkávání pracovních skupin. 9.3.2. Národní tematické sítě Na rozdíl od praxe prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL jsou všechna RP členy NTS. V několika případech preferovala RP jiné NTS, než bylo v souladu s prioritní oblastí, do níž daný projekt patřil, patrně kvůli potřebám svých cílových skupin. Složení NTS by mělo odpovídat úkolům NTS. Pokud ŘO zastává názor, že NTS mají zajistit horizontální a vertikální mainstreaming, pak by je měly posílit osoby, které skutečně tvoří a ovlivňují politiky. Nevíme, jakým způsobem jsou odborníci do NTS nominováni, ale zaregistrovali jsme určité nedostatky, např. NTS A nemá zástupce zaměstnavatele a téměř ve všech NTS chybí zástupce akademie a výzkumné organizace. Je také nutné zdůraznit potřebnost zastoupení sociálních partnerů (mimo EQUAL). Činnost NTS řídí předseda. Ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL je předseda jednotlivých NTS zástupce RP. Většinou jde o osoby z vedoucí organizace, mnohdy jsou to vedoucí projektu/organizace. I když není možné hodnotit efektivnost této strategie při volbě předsedy NTS, zkušenosti z evaluace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL (provedené v EU 15) prokázaly, že takový postup je problematický (např. GR, PT, FI). Navíc lze předpokládat, že tato volba může oslabit vertikální mainstreaming a předsedové nemusejí mít na

112



koordinování a řízení NTS dostatek času. Na druhé straně předseda bude mít na úspěchu NTS vlastní zájem a může lépe pochopit problémy RP. V kontextu NTS lze uvažovat o ustanovení „mainstreamingové skupiny“ na programové úrovni, která by koordinovala a hodnotila práci NTS. Podobné skupiny fungují v některých zemích EU 15 a vykazují dobré výsledky. Dále je možné uvažovat o ustanovení regionálních mainstreamingových sítí tam, kde to počet projektů umožňuje. Mohly by být složeny z RP či odborníků působících v daném regionu a z představitelů/zástupců regionu (politická reprezentace). Velkým problémem NTS také může být skutečnost, že expertní členové NTS nejsou placeni. Domníváme se, že jejich práce by měla být finančně ohodnocena. Tento problém se podle našich informací snaží řešit ŘO. V rámci NTS se doposud konaly tři veřejné akce, které byly víceméně zaměřeny na problematiku mainstreamingové strategie (duben 2006) jednotlivých NTS, prezentace výsledků dosavadní práce jednotlivých NTS (říjen 2006) a výroční konference (listopad 2006). Kromě toho RP byla pozvána na seminář „Inovace a mainstreaming“. Evaluátoři velmi pozitivně hodnotí zveřejnění dokumentů ze setkání NTS v říjnu 2006 na diskusním fóru ESF, které obsahují zápis z jednání a prezentaci zpráv o dosaženém pokroku jednotlivých RP a v některých případech i plán mainstreamingu (mainstreamingovou strategii) NTS. Domníváme se, že tyto informace budou vodítkem pro evaluace aktivity NTS a projekty v budoucnosti. 9.3.3. Mainstreaming na úrovni RP Podle programových dokumentů a dalších pokynů v době zpracování žádosti se očekává, že RP mají odpovědnost za dimenzování a implementaci svých diseminačních a mainstreamingových strategií. Za tímto účelem mají vlastní rozpočet na Akci 3, v současné době probíhá Akce 2 i Akce 3. Lze také očekávat, že v případě vzniku specifických potřeb může RP nebo skupina RP získat další prostředky pro mainstreaming od ŘO. Metodická podpora, kterou mají RP k dispozici, je příručka „Making Change Possible“, která byla vydána v EU. Zmínit lze ještě dubnovou zahajovací konferenci NTS, kde přednesl referát zástupce Evropské komise, zahraniční odborník a národní evaluátor. RP mají vysoké očekávání od příslušných NTS. Současné hodnocení provedené na základě výsledků z pohovorů ukazuje, že se RP víceméně soustřeďují na diseminační aktivity, kterými jsou například: internetové stránky s informaci o projektu prezentace projektu v regionálním a odborném tisku šíření informací prostřednictvím informačních brožur prezentace v rozhlasu a televizi (regionální a celostátní) konference, semináře a setkání s cílovými skupinami, zástupci samospráv a tvůrci politik (např. prezentace v prostorách Senátu ČR) EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

113


Vzhledem k tomu, že inovační prvky ještě nebyly nijak identifikovány, nelze hovořit o validaci. Pojetí tohoto pojmu je různé. Některá RP mluví o validaci na úrovni řídícího výboru, jiná RP validací rozumí úspěšnost cílových skupin při integraci na trh práce. Kromě standardních diseminačních aktivit byla zaznamenána snaha o vyvolání zájmu u místních i národních politických reprezentantů (několik případů v rámci priority 1 a 5). Tuto aktivitu však považujeme za příklad osobního zájmu a nasazení individuálních osob. Problematické odpovědi se týkají vyjmenování aktivit a postupů realizovaných v rámci horizontálního a vertikálního mainstreamingu. Zpravidla docházelo k záměnám obou typů a nejasnému zařazení jednotlivých aktivit. Většina z dvaceti RP má k dispozici konkrétní mainstreamingový plán, strategie ve všech případech vyplývá pouze ze základního projektového dokumentu. V jednom případě se na těchto aktivitách podílí NPS, která je pro RP garantem systematičnosti. Lze konstatovat, že identifikace dobrých zkušeností je teprve na začátku a není systematická. V rámci první průběžné zprávy jsme konstatovali následující: „Významná část respondentů má pozitivní pohled na fungování NTS a zhruba polovina RP má určitá doporučení či připomínky týkající se fungování a práce NTS.“ Toto konstatování bylo na místě v době přípravy první průběžné zprávy (červenec 2006). Tyto připomínky byly zjištěny na základě dotazníkového šetření a telefonických pohovorů. Mezi ně patří: poměrně pozdní rozjezd NTS nízký počet setkání NTS menší zapojení relevantních struktur státní správy absence zápisů z jednání NTS absence pracovních skupin v rámci NTS Mezi doporučení patří: vznik pracovních skupin častější setkání NTS vyšší zapojení relevantních struktur statní správy vznik metodologie mainstreamingu příprava a rozšíření zápisu z jednání NTS Na základě případové studie RP a informací z NPS je evidentní, že tyto připomínky už byly víceméně vypořádány. Evaluační tým proto v závěrečné zprávě neuvádí žádné doporučení v této oblasti, kromě vzniku metodologie mainstreamingu. Na základě dosavadních mainstreamingových plánů, které jsou zveřejněny na stránkách fóra ESF, nelze jednoznačně míru účelnosti mainstreamingu určit. Mainstreaming by měl mít dopad na oblast politik a praxe, měl by být adresný, a proto je opravdu nutné zvážit jeho předmět, což je pochopitelně inovativní prvek 114



vytvořený v rámci projektu, jež má mainstreamingový potenciál, tzn. schopnost ovlivnit politiky a praxe. K tomu je zapotřebí najít strategického nebo relevantního partnera. Pod tímto pojmem rozumíme takovou organizaci, která díky svým zkušenostem, kontaktům či popisu práce může zajistit úspěšný vertikální mainstreaming, zejména zajistit prosazování inovativních prvků či příkladů dobré praxe do současných politik v boji proti diskriminaci a nerovnosti. Jako příklad strategického partnera lze uvést např. zastřešující organizaci nestátních neziskových organizací, asociaci zaměstnavatelů, asociace poradců, asociace škol apod. V některých zemích EU je za strategického partnera považována také lobistická či marketingová organizace, která prokázala svoji dovednost a úspěšnost při prosazování inovativních produktů. Evaluátoři si nejsou jistí, zda-li všechna RP v době dimenzování projektu uvažovala v tomto kontextu, ale měla by tak učinit alespoň nyní. Právě v tomto případě je potřebné sebehodnocení, a pokud je to nutné, i identifikace nejen strategického partnera, ale také doby, kdy má být do procesu zapojen. Úloha strategického partnera bude významná v oblasti vertikálního mainstreamingu, a to zejména při uskutečňování tzv. „pull and push“ mechanismu. Pull mechanismus je definován v kontextu mainstreamingu. Jedná se o proces, kdy tvůrci politik a ostatní klíčoví aktéři identifikují priority v rámci experimentálních aktivit a sledují dosažený pokrok za účelem využití výsledků. Push mechanismus je také definován v rámci mainstreamingu. Jedná se o proces, kdy se RP snaží zviditelnit své výsledky za účelem přenosu těchto výsledků ostatním zájemcům. 9.3.4. Základní problémy mainstreamingu Národní mainstreamingová strategie a ostatní programové dokumenty ponechávají větší odpovědnost na RP. Na jedné straně může tento přístup přispět k „empowermentu“ RP, ale na druhé straně může být v důsledku nezkušenosti RP mainstreamingový proces neefektivní. Národní mainstreamingová strategie je užitečný dokument k pochopení procesních stránek a úlohy jednotlivých aktérů v České republice. Obsahem mainstreamingových strategií NTS jsou konkrétní cíle, oblasti, sektory a osoby, na něž by měla být soustředěna pozornost. Chybí v nich metodologie identifikace a rozšíření dobré praxe ať na tematické úrovni, nebo na úrovni projektu. Domníváme se, že by proto bylo žádoucí vytvořit „mainstreamingovou skupinu“ na programové úrovni za aktivní účasti odborníků, aby byly tyto nezbytné údaje doplněny a zároveň byla zpracována metodologie „validace“. Největším problémem v oblasti mainstreamingu pro RP je pochopit, co „mainstreaming“ vůbec je. Pokud to nebude vyjasněno, pak slovo „mainstreaming“ ztrácí svůj význam. Jde především o rozšíření inovativních a validovaných výsledků za účelem zlepšování existujících politik pro integraci znevýhodněných skupin na trh práce. Další velkou překážkou pro budoucí mainstreaming v rámci RP může být i neschopnost identifikovat inovační prvky kvůli obrovskému objemu informací, ale také absence metodologie ve zjištění a dokumentaci výsledků. Většina RP uvedla techniky či metodiky, které mohou být pro horizontální mainstreaming uplatněny. Vertikální mainstreamingové aktivity budou nejspíš příliš slabé, RP budou mít zřejmě problémy při definování cíle vertikálního mainstreamingu a zároveň se budou muset potýkat s problémem transferu „know-how“.


115


Otázka „vertikálního mainstreamingu“ zůstává velmi otevřená. Bude nutné co nejdříve zapojit aktéry mimo EQUAL, proto je na místě uvažovat o vytvoření regionální mainstreamingové skupiny a mainstreamingové skupiny v rámci programu za účasti dalších tvůrců politik (např. politické reprezentace, zástupců akademické sféry, výzkumných organizací apod.). Externí odborníci v rámci jednotlivých NTS zatím nedostávají za svou práci finanční ohodnocení, nelze od nich tedy očekávat nadměrnou angažovanost, kterou program jako CIP EQUAL vyžaduje. Bylo by lepší, kdyby ŘO tento problém vyřešil, a tak zvýšil účinnost participace odborníků na programu. Zkušenosti a poučení z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL nás k tomu logicky vedou.

9.4.


Výsledky evaluačních aktivit lze shrnout do následujících závěrů: 1. Podle našich informací nejsou mechanismy pro umožnění identifikace a validace příkladů dobré praxe na národní úrovni vyvinuty. Při absenci takového dokumentu může ŘO použít požadavky na dobrou praxi v souladu s doporučením Evropské komise, které byly předneseny v roce 2002 na konferenci CIP EQUAL v Barceloně. Účinnost probíhajícího mainstreamingového procesu lze měřit pomocí kvantitativních indikátorů, jako jsou mainstreamingové akce (konference, semináře, workshopy atd.), tvůrci politik zúčastňujících se takovýchto akcí, ověřené inovativní produkty atd. Dopad mainstreamingu lze posoudit až po realizaci programu CIP EQUAL, a to na základě hodnocení změn, ke kterým došlo. Kvalitativní hodnocení účinnosti mainstreamingu lze provést na základě posouzení předmětu mainstreamingu ve vztahu k cíli CIP EQUAL, zejména ve vztahu k tematické oblasti. 2. Faktory vedoucí k nerovnosti a diskriminaci lze identifikovat na základě důsledné analýzy trhu práce. Jednotlivá RP prováděla analýzu v rámci projektu. Zda-li byly identifikace a posouzení těchto faktorů aplikovány na příklady dobré praxe, v současné době nelze hodnotit. 3. Stávající RP provádějí diseminaci. Očekáváme, že inovativní prvky budou řádně dokumentovány použitím jednotlivých nástrojů. Nelze hodnotit, zda-li šíření dobrých zkušeností bylo prováděno systematicky. 4. Tematické sítě umožňují participaci všech důležitých partnerů zapojených RP. Míra jejich zapojení ovšem záleží na vedoucí organizaci i ochotě důležitých partnerů. NTS mají členy, kteří nejsou zastoupeni v RP, avšak jde především o pracovníky státní správy nebo osoby, které jsou propojeny se státní správou. Téměř ve všech NTS chybí zástupci akademie, výzkumné organizace a sociální partneři, zejména zástupci zaměstnavatelů a odborových organizací. Důvodem našeho doporučení o zapojení zástupců akademické sféry a příslušných výzkumných organizací je to, že tito zástupci mají nejširší přehled o nejnovějších poznatcích v tematických oblastech CIP EQUAL. Z tohoto důvodu je nutno využít jejich potenciál především ke stanovení priorit v rámci pull mechanismu a následně k ověření/validaci příslušných produktů (např. 116



kurz, portál, metodologie, strategie, postup apod.). Dle našeho názoru mohou vytvořit tzv. think tank CIP EQUAL v České republice. Při nominování členů NTS nebyl brán v potaz regionální nebo místní charakter projektů. 5. Je potěšující, že výstupy z NTS začínají být zveřejňovány na fóru ESF. Díky jeho krátké existenci a malému počtu uživatelů nelze jeho účinnost hodnotit. Očekáváme, že umožní aplikovat poznatky a zkušenosti z CIP EQUAL na ostatní programy ESF na národní úrovni. 6. Příklady dobré praxe z CIP EQUAL ještě nebyly identifikovány, a proto nelze hodnotit, zda-li byly přípravy a implementace politik sociálního začleňování zužitkovány. 7. K identifikaci dobré praxe nedošlo, a proto nelze hovořit o validaci. Doporučení evaluačního týmu jsou následující: 1. Je potřeba zajistit zastoupení kompetentních partnerů mimo EQUAL do NTS. 2. Jednotlivé NTS by měly vytvořit metodologii validace inovativních produktů. V případě potřeby by měly NPS a ŘO poskytnout podporu. 3. Za účelem tvorby metodologie identifikace a rozšíření dobré praxe na tematické úrovni je žádoucí vytvořit „mainstreamingovou skupinu na programové úrovni“. 4. Vertikální mainstreaming vyžaduje aktivní účast ŘO, zejména je třeba stanovit jeho cíle a požadovaný dopad. 5. RP by mělo rozlišovat „diseminaci“ a „mainstreaming“. Cílem mainstreamingu je dopad na politiky a praxi. Pasivní diseminace nepřináší žádoucí efekt. RP by měla zvažovat způsob aktivní diseminace zapojením klíčových aktérů v dané oblasti. 6. Mainstreaming na úrovni RP bude požadovat účast strategického partnera a může se stát, že u některých případů bude nutné zapojení dalšího partnera do projektu. 7. Mnoho plánovaných inovativních aktivit souvisí s lokálními a regionálními potřebami, a proto je nutné zvážit vytvoření regionální mainstreamingové sítě. 8. Domníváme se, že veřejné akce NTS by měly probíhat v malých skupinách, zejména v rámci jednotlivých tematických oblastí. Výroční konference nebo semináře neposkytují dostatečný prostor pro tvůrčí diskusi mezi jednotlivými aktéry, i když splňují informační a propagační účel.


117


10. PODPORA ROZVOJOVÝCH PARTNERSTVÍ V OTÁZKÁCH SEBEEVALUACE

10.1. Evaluační otázky Jakým způsobem a jak nejlépe využít sebeevaluace RP pro evaluaci v rámci ŘO?

10.2. Základní východisko Sebehodnocení je strukturovaný proces, který umožňuje rozvojovému partnerství pochopení některých jevů, zejména ve vztahu k procesům a produktům, a umožňuje se učit ze zkušeností čerpaných z probíhajícího či ukončeného procesu nebo z produktů. Sebehodnocení tak umožňuje zjistit zejména divergence projektů z hlediska aktivit nebo časového harmonogramu, potřebnost plánovaných aktivit vzhledem k potřebám cílových skupin nebo tematických oblastí, procesní nedostatky v oblasti řízení projektu, stav monitorovacích indikátorů, efektivitu využití zdrojů, potřebu změn projektových aktivit nebo změnu partnerů apod. Z hlediska implementace daného projektu se sebehodnocení zaměřuje na: výstupy a jejich srovnání s plánovanými hodnotami zjištění míry dosažení cílů efektivitu výstupů ve vztahu ke vstupům aktivity projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin zkušenosti s naplánovanými i neplánovanými jevy, ať jsou pozitivní, či negativní udržitelnost po skončení finanční podpory Sebehodnocení se provádí z různých důvodů, např.: je to požadavek Evropské komise RP se v rámci DPA a TCA zavázala provést evaluaci pomáhá RP zefektivnit řízení projektu v souladu se základním záměrem EU, zejména Rady, Parlamentu, Komise EU a České republiky pro financování RP v rámci CIP EQUAL Základním záměrem financování RP je, aby finanční prostředky byly využity na testování, rozvíjení a rozšíření nových způsobů, metod a produktů za účelem obohacení politiky zaměstnanosti na národní úrovni i na úrovni EU, zejména v oblasti boje proti diskriminaci. Na tento základní záměr by se měl při sebehodnocení i hodnocení na jakékoli úrovni brát zřetel. Dobře provedená sebehodnocení poskytují následující informace:

118



co funguje velmi dobře co nefunguje tak dobře jaká opatření je třeba učinit jaký má být rozsah a metodika opatření Sebehodnocení tyto informace poskytuje na základě čtyř základních otázek: Co se stalo? Jak se to stalo? Proč se to stalo? Byly splněny stanovené cíle? Z hlediska implementace principu CIP EQUAL zaujímá sebehodnocení velmi významné místo, protože je jedním z nástrojů poznání inovativních prvků, které běžně zůstávají nepovšimnuty, ale je také nástrojem zavedení dobré praxe v rámci projektu u všech partnerů. Je proto nutné, aby byl ze strany ŘO a NPS na sebehodnocení kladen větší důraz a byl vysvětlen jeho význam ve vztahu k řízení projektu. Sebehodnocení jakožto proces je mezi řešiteli projektů v České republice málo známé, neboť ho vyžaduje málo programů, a proto si zaslouží větší podporu.

10.3. Sebehodnocení na úrovni RP Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina RP si je vědoma povinnosti zabývat se sebehodnocením, ale při pohovoru vyšlo najevo, že nemají k dispozici potřebné metodiky. Sebehodnocení většinou znamená sledování indikátorů vybraných ze seznamu. Některá RP uvedla, že sebehodnocení probíhá v rámci řídícího výboru nebo dotazníkovým šetřením mezi partnery a cílovými skupinami. Některá RP mají na hodnocení projektu finanční prostředky a uvažují o tom zadat je externímu hodnotiteli. Některá RP již využívají služeb interního i externího evaluátora. Evaluátoři se domnívají, že proces sebehodnocení je úplně na začátku. RP si teprve začínají uvědomovat potřebu ho systematizovat. Seminář, který byl uspořádán za iniciativy ŘO a NPS, doposud podle nás nepřinesl kýžené výsledky, nebo jsme je nemohli zaregistrovat. Domníváme se, že do začátku příštího roku by měla být vydána příručka pojednávající o sebehodnocení, která bude metodicky popisovat jednotlivé kroky RP, aby alespoň v roce 2008 RP provedla sebehodnocení Akce 1 a Akce 2 ve vztahu k implementaci principů EQUAL, především k principu inovativnosti a mainstreamingu. Další otázkou zůstává monitoring sebehodnocení ze strany NPS. Nezískali jsme od RP žádnou informaci o tom, že by je NPS požádala o zlepšení systému sebehodnocení. Žádná významnější podpora ze strany řídícího orgánu či NPS nebyla zaregistrována.


119


10.4. Základní problémy sebehodnocení na úrovni RP Mezi základní problémy sebehodnocení lze uvést následující: absence aktivní podpory v oblasti sebehodnocení nedostatečný důraz na provedení sebehodnocení nedostatečná pasivní podpora (příručky, dokumenty atd.) částečné pochopení účelu a využití sebehodnocení Uvedené jevy prokazují, že RP se soustřeďují na realizaci aktivit programu, dodržování harmonogramu, splnění monitorovacích indikátorů a respektování programových pravidel. Podle našeho názoru vede plnění těchto náročných požadavků k nekoncentrovanosti RP na obsahové stránky projektu, zajištění kvality produktů, procesů a vztah projektu k cílu programu a principů/filozofie CIP EQUAL.

10.5. Portál sebehodnocení V rámci druhé etapy průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL dostali evaluátoři neobvyklý úkol týkající se poskytnutí podpory rozvojovým partnerstvím v oblasti sebeevaluace. Řešitel nabízel vytvořit portál sebehodnocení, který by se mohl stát diskusním fórem. Portál byl vytvořen na základě diskuse se zástupci řídícího orgánu a také na základě zkušeností s evaluací Akce 1. V rámci Akce 1 nebylo sebehodnocení na úrovni RP provedeno. V současné době portál sebehodnocení zahrnuje zhruba 25 otázek a odpovědí a také některé dokumenty/příručky v různých jazycích, zahrnující zejména zkušenosti a doporučení. Veškeré tyto materiály lze najít na adrese www.eruosg.com/poradna. Z pohovorů se zástupci RP (většinou s projektovými manažery) vyplynulo, že o existenci tohoto portálu vědí. Pět z dvaceti RP zároveň uvedlo, že strategie nebo metody sebehodnocení budou upravovat na základě informací z tohoto portálu. Na druhou stranu někteří zástupci o existenci tohoto portálu nevědí vůbec, přestože NPS prostřednictvím e-mailu informovala všechny kontaktní osoby RP o jeho zprovoznění. I když portál vítá ze strany RP všechny konkrétní dotazy, evaluátoři doposud neobdrželi ani jeden. Není to moc překvapující, neboť ani na stránce www.equalcr.cz jsme nezaregistrovali žádné otázky RP týkající se principu sebehodnocení. Většina otázek na těchto stránkách jsou administrativního rázu a týkají se řízení projektů. Portál sebehodnocení prozatím nevzbudil mezi RP aktivní diskusi, i když vzhledem k jeho krátké existenci z toho zatím nelze vyvozovat žádné závěry. Návštěvnost portálu byla následující: Tabulka 15 - Návštěvnost portálu sebehodnocení měsíc srpen září říjen listopad prosinec Zdroj: Vlastní projektový výstup.

120

počet návštěvníků 118 130 82 93



10.6. Dílčí závěry a doporučení Z výsledků evaluačních aktivit vyplývá : Aby se dalo využít sebeevaluace RP pro evaluaci na úrovni ŘO, musely by být zodpovězeny následující otázky: Komu jsou výsledky sebeevaluace RP určeny? Proč je sebeevaluace RP důležitá? Jak sebeevaluaci provést? Bude-li ŘO uživatelem sebeevaluace RP, pak základními motivy mohou být: monitorování pokroků RP dosažených při realizaci aktivit mít přehled o vytvoření nových inovativních produktů/procesů, jejich ověření a mainstreaming zjistit příklady dobré praxe a snažit se rozšířit a prosazovat je v rámci politiky na různých úrovních (národní, regionální, evropské atd.) Monitorování pokroků RP dosažených při realizaci aktivit je prozatím provedeno v rámci monitorovacích indikátorů na úrovni RP. Inovativní produkty a procesy se teprve tvoří. Je třeba klást důraz na evaluaci procesů a produktů, včetně jejich ověření. Sebeevaluace RP ve vztahu k inovativním produktům a procesům bude velmi důležitá k naplnění cílů EQUAL, a proto musí být provedena v součinnosti s externími evaluátory nebo praktickými odborníky. ŘO by měl doporučit RP a NTS, aby ověření externími subjekty bylo součástí ověřovacího procesu. Zjištění dobré praxe je velmi složitý proces, v němž by se ŘO měl angažovat i z důvodu zajištění jejího prosazování a udržitelnosti. Pro zjištění dobré praxe je nutné vycházet z doporučení Evropské komise. Zároveň bude třeba co nejdříve vytvořit směrnice ŘO sloužící k identifikaci a ověření inovativních prvků a dobré praxe. Sebeevaluace je důležitá pro RP především proto, aby upravila své aktivity a zavedla opatření za účelem naplnění cílů jednotlivých projektů. Současné trendy ukazují, že RP se především koncentrují na sebehodnocení pomocí kvantitativních indikátorů, ale málo používají kvalitativní metody. Míra naplnění principu se pouze pomocí kvantitativních indikátorů velmi těžko hodnotí, je nutné používat kvalitativní hodnocení. Jak již bylo řečeno, v době zahájení programu nebyla žádná příručka o metodice sebehodnocení k dispozici. V letošním roce vznikl portál sebehodnocení a příručka pravděpodobně vyjde příští rok. Současný portál poskytuje RP se sebehodnocením částečnou pomoc. Doporučení evaluačního týmu: Přestože sebehodnocení je pro české subjekty při realizaci projektu prvek nový, RP si uvědomují jeho důležitost. Prozatím nemají k dispozici adekvátní nástroj, sebehodnocení provádějí podle svých metod a nedostává se jim adekvátní podpory. Bude nutné takový nástroj neprodleně vytvořit a požadovat strukturovanou zprávu na základě souboru evaluačních otázek, jež by umožnily EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

121


ŘO zjistit stav projektu/tematických oblastí/programu a zároveň zjistit silné a slabé stránky činnosti, najít příležitost ke zlepšení a tím neúspěchu předejít. Sebehodnocení RP by mohlo být také dobrým nástrojem pro NTS při analýze inovačních prvků v rámci tematických oblastí pod garancí jednotlivých NTS a při hledání dobré praxe, kterou by bylo nutné rozšířit v rámci horizontálního a vertikálního mainstreamingu. Dobře provedené hodnocení na všech úrovních může být velmi prospěšné, pokud jsou závěry a doporučení, které z něj vyplývají, brány vážně, a zároveň jsou učiněna potřebná opatření.

122



11. ZÁKLADNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ První a druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL byly provedeny na základě souboru evaluačních úkolů a otázek týkajících se stavu realizace programu. Evaluační úkoly v příštím období, zejména v roce 2007-2008, by se měly zaměřit na formativní hodnocení veškerých důležitých prvků. Ze souboru otázek se může zdát, že některé otázky už byly položeny v rámci druhého průběžného hodnocení CIP EQUAL. Přitom je nutné chápat, že projekt druhé etapy průběžného hodnocení probíhal v květnu – prosinci 2006, kdy Akce 2 a Akce 3 byly v počáteční fázi. Závěry a doporučení se proto vztahují k realizaci Akce 2 a Akce 3 v daném období a nejsou úplné. Otázky ve vztahu k úkolu č. 2 se také mohou zdát na první pohled irelevantní, ale je třeba si uvědomit, že hodnocení prvního kola v rámci druhé etapy průběžného hodnocení nepokrylo tyto otázky komplexně. Podle našeho názoru by měla být většina otázek v letech 2007 a 2008 podobná jako v roce 2006, aby bylo možné zjistit, zda-li došlo ke zlepšení či zhoršení v relevantních oblastech. Stále půjde o formativní hodnocení. V případě evaluace po skončení programu CIP EQUAL můžeme přemýšlet i o jiných otázkách v rámci hodnocení programu ex post. Aby výsledky mohl využít ŘO a ostatní relevantní aktéři CIP EQUAL, musí se právě teď ŘO rozhodnout, jaké otázky pro něj budou pro období 2007-2008 podstatné. Úkol č. 1 – Zhodnocení vhodnosti a relevance zvolených strategií Evaluační otázky: Je CIP EQUAL relevantní vůči aktuálním potřebám národních politik, v rámci rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a sociální inkluze? Do jaké míry odpovídaly strategie výběru projektů a alokované rozpočty v rámci tematických oblastí aktuálním potřebám politik? Byla témata a specifické cíle definovány způsobem odpovídajícím prioritám a potřebám národních politik a slabých míst? Byl tematický přístup vhodný pro řešení identifikovaných problematických oblastí na trhu práce a pro dosažení cílů CIP EQUAL? Je podpora tematického přístupu Národní tematické sítě účinná? Jsou pokryty všechny tematické oblasti? Které tematické oblasti byly dostatečně využity z hlediska počtu podpořených projektů a které ne? Úkol č. 2 - Evaluace výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR Evaluační otázky: Jaké inovační prvky v rámci realizovaných projektů přineslo prvního kolo? Jak je lze charakterizovat? Jaké principy nejvíce ovlivňovaly tvorbu inovačních prvků v rámci prvního kola? Jakou zkušenost má v oblasti mainstreamingu a práce NTS ? Existují důkazy o dopadu prvního kola na realizaci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL? Jaké poučení z prvního kola CIP EQUAL vyplývá? EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

123


Úkol č. 3 - Zhodnocení řídícího, implementačního a monitorovacího systému Evaluační otázky: Odpovídá nastavení administrativního systému, procedur a personální kapacity požadavku na optimální průběh implementace? Jak účinný a využitelný je monitorovací systém (kvalita a dostupnost dat, uživatelská přívětivost, vypovídací schopnost indikátorů)? Do jaké míry byla realizována doporučení evaluačních zpráv CIP EQUAL? Jakou podporu poskytl řídící orgán a NPS rozvojovým partnerstvím pří implementaci principu a při sebehodnocení? Jaké hlavní problémy v implementaci z úrovně ŘO nastaly? Jaké hlavní problémy v implementaci z úrovně NPS nastaly? Jak jsou rozvojová partnerství spokojena s podporou řídícího orgánu (komunikace, vedení, poskytnutí podpory)? Jak efektivní jsou z pohledu RP zavedené monitorovací systémy projektu/RP co do kvality a dostupnosti informací? Jaké metody a způsoby využívají RP pro monitoring a hodnocení aktivit v rámci Akce 2 a Akce 3? Jaký je stav naplnění indikátorů na úrovni programů a tematických oblastí? Jaké problémy při naplnění monitorovacích indikátorů vznikají? Jak bylo využito způsobu sebehodnocení rozvojových partnerství (pochopení úlohy sebehodnocení, uplatněná organizace a způsob sebehodnocení)? Jaké hlavní problémy má fungování RP s ohledem na vnější bariéry? Jaké hlavní překážky a problémy se objevují v průběhu Akce 2 a 3? Jak jsou řešeny? Jak úspěšná jsou RP při realizaci Akce 2 a 3? Úkol č. 4 – Hodnocení horizontálního tématu rovných příležitostí žen a mužů Evaluační otázky: Existují doklady, že genderové hledisko bylo uplatněno horizontálně při implementaci pracovních programů a aktivit? Do jaké míry byly aktivity neutrální, pozitivní z hlediska genderové rovnosti, či zaměřené na hledisko genderové rovnosti? Do jaké míry byly v rámci Iniciativy vyvinuty postupy, modely a metody pro snížení hlavních forem diskriminace z hlediska genderu, etnické příslušnosti, náboženství, zdravotního postižení, sexuální orientace a věku? Byla každá tematická oblast výše zmíněným skupinám zcela přístupná? Úkol č. 5 - Hodnocení principu partnerství a společného rozhodování Evaluační otázky: Jaké jsou typy partnerů účastnících se partnerství a jaké jsou jejich zkušenosti z práce a (ne)fungování partnerství? Do jaké míry partnerství odrážela potřeby/držela se potřeb existujících v daném regionu nebo sektoru v případě územně vymezených partnerství? Jaké potíže se vyskytly při práci partnerství a jak dlouho trvaly? Jaká byla efektivita organizačních modelů (centralizovaných/decentralizovaných) partnerství, co v partnerství (ne)funguje a proč? Jak funkční jsou různé typy uspořádání a organizace partnerství? Jaké způsoby komunikace, spolupráce při řešení problémů a přijímání rozhodnutí se v rámci RP uplatňují, jak jsou (ne)úspěšné a proč? Jak 124



(ne)úspěšně partneři využívali nové formy komunikace (veřejné portály, veřejné komunitní servery, diskusní fóra apod.) a jak se tyto prostředky (ne)osvědčily? Opustily některé subjekty partnerství během Akce 2 a 3 a proč? Odstoupila během Akce 2 a 3 některá RP a proč? Do jaké míry je implementace principu partnerství úspěšná? Jaká je přidaná hodnota principu partnerství, zejména při prosazování principu inovativnosti, společného rozhodování a mainstreamingu? Jaké jsou důvody nečinnosti některých partnerů v rámci rozvojového partnerství? Jak lze rozlišit způsoby zapojení partnerů/osob/cílových skupin do tematických oblastí? Jak ovlivnily cíle aktivit a naplňování cílů? Jaká je přidaná hodnota principu společného rozhodování ve srovnání s existujícími implementačními modely? Do jaké míry dostali všichni aktéři příležitost podílet se na získávání zkušeností, učení a přijímání rozhodnutí? Jaké jsou nejlepší formy zapojení osob a skupin do tvorby a přípravy strategií a do etap realizace strategií? Úkol 6- Hodnocení mezinárodní spolupráce Evaluační otázky: Jaké bylo zeměpisné rozložení mezinárodní spolupráce z pohledu ČR? Jaké jsou typy institucí a organizací účastnících se rozvojových partnerství a mezinárodní spolupráce? Byly dohody o mezinárodní spolupráci uzavřeny mezi rozvojovými partnerstvími pracujícími ve stejné tematické oblasti? Pokud ne, jaký to mělo vliv/důsledek/dopad na realizaci mezinárodních dohod? Jaké existují typy a struktury mezinárodní spolupráce? Jaké bylo rozpětí pokrytých oblastí v rámci aktivit mezinárodní spolupráce? Jaké závěry lze vyvodit z toho, jak různé typy mezinárodní spolupráce (ne)fungovaly? Jsou rozpočty určené na implementaci mezinárodních pracovních programů realistické a úměrné potřebám? Definovaly dohody o mezinárodní spolupráci jasně roli a úlohu každého partnera, společné metody přijímání rozhodnutí a organizační uspořádání pro implementaci společných pracovních programů? Jaký je přínos mezinárodní spolupráce vzhledem k přípravě, implementačnímu procesu a výsledkům aktivit, zejména ve vztahu k cílům TCA? Byly tyto výsledky pozitivní či negativní a souvisely s tvorbou inovativních prvků a s lepším rozšířením příkladů dobré praxe? Jak spolu partneři komunikovali a jak byla jejich komunikace účinná? Jak rozvojová partnerství zajišťují, aby aktivity v rámci mezinárodní spolupráce přinesly přidanou hodnotu pro svou strategii a plány práce? Jak byla využita a jak byla užitečná aktivní a pasivní podpora a vedení ze strany Národní podpůrné struktury? Nakolik je mezinárodní spolupráce udržitelná? Je možné výsledky mezinárodních aktivit rozšířit na evropské úrovni? Bude spolupráce trvat i po skončení podpory? Objevily se nějaké překážky a problémy ve financování či kvůli jazykovým a kulturním rozdílům? Jak byly vyřešeny? Jak jsou využitelné a efektivní uplatněné metody/způsoby monitoringu a hodnocení společných aktivit? EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

125


Jaké jsou zkušenosti zapojených členů s utvářením partnerství? Jaká hlavní ponaučení lze z implementace principu mezinárodní spolupráce vyvodit? Úkol 7– Hodnocení principu inovativnosti Evaluační otázky: Jak úspěšný byl Program Iniciativy Společenství EQUAL v ČR ve vývoji nových metod, nástrojů a přístupů pro začlenění do politik zaměstnanosti zaměřených na potírání diskriminace a nerovností? Jaké mechanismy byly využity pro identifikaci a posouzení inovativních prvků? Jak byly účinné? Jsou nově vyvinuté přístupy účinnější než jiné iniciativy a intervence prováděné prostřednictvím ESF, dalších EU programů nebo národních politik? Jaké jsou hlavní nové přístupy? Byly vymezeny nové cíle? Které tematické inovace otevřely nové oblasti na trhu práce? Jaké jsou hlavní institucionální překážky a bariéry na trhu práce při využití nových forem sociálního začleňování a zapojení do trhu práce? Jak je EQUAL překonává? Jaké jsou důvody neúspěchu či ztroskotání některých přístupů a metod a jaké lze z toho vyvodit závěry? Jak se nové inovativní metody a nástroje prověřují a testují? Jaké jsou validované inovace a dobrá praxe v jednotlivých tematických oblastech? Úkol 8 - Hodnocení principu šíření dobrých zkušeností a zavádění do praxe (mainstreamingu) Evaluační otázky: Jaké mechanismy byly vyvinuty pro umožnění identifikace a validace příkladů dobré praxe na národní úrovni? Jak bylo zajištěno měření účinnosti provádění mainstreamingu? Jak účinné byly zavedené mechanismy pro určení faktorů vedoucích k nerovnosti a diskriminaci? Jak byla identifikace a posouzení těchto faktorů přenesena do příkladů dobré praxe? Jaký typ informací byl zpřístupněn a jakým způsobem? Bylo šíření dobrých zkušeností prováděno systematicky? Umožnily tematické sítě participaci všech důležitých partnerů zapojených v rozvojových partnerstvích? Zahrnovaly i jiné partnery mimo rámec Iniciativy EQUAL? Do jaké míry byly vzaty v potaz politické potřeby na místní, regionální a národní úrovni? Jaké mechanismy sloužící k osvojení poznatků a zkušeností z EQUALu byly zavedeny do ostatních programů ESF na národní úrovni? Jak byly účinné? Jak a do jaké míry byly zkušenosti, poznatky a příklady dobré praxe z EQUALu zužitkovány v přípravě a implementaci národních politik v otázce zaměstnanosti a sociálního začleňování? Jaké validované příklady dobré praxe lze doložit v rámci tematických sítí? Jaké problémy se objevují při spolupráci ŘO, NPS, RP a TCA? Jak je lze překonat?

126



Úkol 9 – Sebehodnocení rozvojových partnerství Evaluační otázky: Jakým způsobem provádí rozvojová partnerství sebehodnocení? Lze současné zprávy sebehodnocení využít pro celkové hodnocení programu? Jaké jsou nedostatky v oblasti sebehodnocení RP? Existují důkazy, že sebehodnocení přineslo pozitivní efekt při řízení projektu, naplnění principu EQUAL či zefektivnění práce rozvojového partnerství? Do jaké míry RP využívala portál sebehodnocení? Úkol 10 – Poučení z implementace CIP EQUAL ve vztahu k implementaci programů ESF v období 2007-2013 Evaluační otázky: Jaké poučení lze vyvodit z implementace programu CIP EQUAL v České republice? K čemu by mělo dojít, aby programy ESF splnily své cíle? Jak by měla vypadat konkrétní opatření týkající se výběru projektů, administrace programu, administrace projektu, monitorování na úrovni programu i projektu, prosazování principů a podpory nositelům projektů? Průběžné hodnocení v roce 2007-2008 by mělo být plánováno tak, aby evaluační tým získal potřebný čas k posouzení. Ze zkušeností první (celkový čas cca 4 měsíce) a druhé etapy (zahájení 3. 5. 2006 a předpokládané odevzdání závěrečné zprávy 8. 12. 2006) průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL a z počtu požadovaných zpráv během výše uvedených projektů předkládáme následující doporučení: Výběr hodnotitele by měl být dokončen do prosince 2006. Projekt by měl být zahájen v lednu 2007 a ukončen v září 2008. Počet zpráv by měl být omezen na 1. průběžnou zprávu v roce 2007 v červenci, 2. průběžnou zprávu v prosinci 2007, 3. průběžnou zprávu v červnu 2008 a závěrečnou zprávu v říjnu 2008.


127


12. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Druhá etapa projektu průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL, která byla provedena v období květen-prosinec 2006, umožňuje učinit následující závěry a doporučení: Výsledky a dopady prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR Závěry 1. V některých případech se podařilo vytvořit procesně orientované inovace. Došlo k: Vytvoření rozvojového partnerství se širokým spektrem organizací, což lze považovat za inovaci, zejména v kontextu malých zkušeností českých partnerských organizací spojit se za účelem integrace znevýhodněných osob na trh práce. Vytvoření nových materiálů (kurzy, videoprogramy, zprávy apod.), které se zaměřily především na cílové skupiny, ale vznikly také za účelem zvýšení povědomí o situaci cílových skupin. Došlo k pilotnímu ověření některých produktů v rámci RP. Zpracování metodických příruček a publikací pro práci s cílovými skupinami. Vytvoření vzdělávacích programů, interaktivního portálu pro podporu podnikání. Vytvoření a posílení existujících struktur (poradenská centra, ergodiagnostické centrum, pilotní poradenské centrum pro slaďování profesního a rodinného života v Havlíčkově Brodě, posílení sítě Start-business-center) Procesně orientované inovace mají většinou podobu produktů, které jsou buď v tištěné podobě, nebo na elektronických médiích (CD), internetových stránkách projektu či vedoucí organizace. Existují případy, kdy některé produkty nejsou veřejně přístupné, avšak některé jsou využity mimo RP. Základním problémem v zavádění těchto výsledků do praxe je slabý proces mainstreamingu v rámci prvního kola CIP EQUAL. Dalším důvodem je, že tyto produkty či dokumenty nejsou k dispozici na jednom místě a doposud nebyla provedena jejich účinná propagace mimo rámec RP. I přesto v několika případech subjekty mimo EQUAL některé z těchto produktů používají. Obecně existuje nespokojenost, že se pracovníci veřejných orgánů ať na regionální, či národní úrovni o výsledky projektů dostatečně nezajímali. Hlavní příčinou tohoto stavu je pravděpodobně jen mírně efektivní mainstreaming. V rámci prosazování inovací a jejich dalšího využití mají RP rozdílné zkušenosti: RP, které vyrábělo videoprogram v rámci RP RESTART, má velmi dobré zkušenosti s jeho rozšířením a dalším využitím. Tento program odbírají především úřady práce. RP, které se soustředilo na interkulturní vzdělávání, nemělo dobré zkušenosti při prosazování vzdělávacích programů u cílového resortu.

128



Poučení: Následující poučení lze využít pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Široká škála partnerství může vést k tomu, že RP bude muset řešit různorodé zájmy, a někteří partneři proto budou neefektivní. Úkolem RP je identifikovat partnery nebo osoby, které mohou poukázat na příčiny i dopad diskriminace, přijít s inovativním nápadem na řešení a zároveň projevit ochotu tyto nápady či nástroje testovat. Mezinárodní spolupráce by měla být navázána při přípravě žádosti, zejména v období od vyhlášení výzvy do předložení žádosti. RP tak neučinila, neboť k tomu nebyly vytvořeny adekvátní nástroje. Z tohoto důvodu bylo hledání zahraničních RP uskutečněno v rámci Akce 1 a následná tvorba TCA neumožňovala vygenerovat větší přidanou hodnotu, než je výměna zkušeností. Taková spolupráce by jistě přinesla větší přidanou hodnotu, pokud by došlo ke společnému vytvoření produktů. Výběr zahraničního RP nebo jeho lokalizace v jistém státě EU nijak neovlivňuje kvalitu vlastního projektu RP. RP by spíš měla hledat zahraniční partnery řešící problém stejného typu nebo se stejnými cílovými skupinami. Zkušenosti se zahraniční spoluprací nejsou nijak dobře rozšířeny mezi všemi partnery RP. Partneři RP se zúčastnili tuzemských akcí, ale jen vybraní partneři či osoby se mohly zúčastnit zahraničních akcí TCA. RP by měla využít mezinárodní spolupráce za účelem ověřování inovativních prvků a také za účelem sebeevaluace. V rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL nelze očekávat žádnou radikální inovaci, spíše půjde o inovace marginální, především orientované na proces. V příštím roce bude třeba u jednotlivých RP provést inovační audit a zároveň připravit metodologii pro ověření inovace, identifikaci dobré praxe atd. Je nutné stanovit cíl a předmět mainstreamingu. Cíl má být chápán tak, aby měl mainstreaming dopad na politiku nebo alespoň na praxi týkající se znevýhodněných osob a jejich přístupu na trh práce. Předměty mainstreamingu by měly být ověřované inovativní prvky (ověřované v součinnosti se subjekty mimo CIP EQUAL) a nejlépe případy dobré praxe. V kontextu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL je nezbytné zpracovat metodologii validace a metodologii identifikace dobré praxe. V uvedeném kontextu je třeba také zdůraznit, že mainstreaming na úrovni RP vyžaduje přítomnost strategických partnerů, kteří mohou být nápomocni při vertikálním mainstreamingu. Je možné, že některá RP v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL takové partnery nemají, a proto bude nutné je hledat, pokud to umožní pravidla. Nebylo prokázáno, že princip společného rozhodování a princip rovných příležitostí mužů a žen měl hmatatelný vliv na tvorbu inovačních prvků. 2. Co se týče cílově zaměřené inovace, nejsou k dispozici dostatečné důkazy, zda-li došlo k vývoji nových odborných kvalifikací, nových přístupů k práci s určitými cílovými skupinami a nových způsobů přechodu do zaměstnání pro znevýhodněné skupiny.


129


3. Co se týče kontextově zaměřené inovace, vzniká zde snaha zapojit nové aktéry (tvůrce politik, poslance, senátory) nebo vytvořit místní, regionální a nadnárodní sítě. Sítě nejsou formalizované a členové tzv. neformálních sítí patří ke stejným typům organizací na lokální úrovni. Účast jiných druhů partnerů sítí není nijak zdokumentována. 4. Princip partnerství velmi významně ovlivnil realizaci projektů a tvorbu produktů. RP oceňují podíl národních partnerů při implementaci tohoto principu ve vztahu k tvorbě inovací. Přidanou hodnotu „principu partnerství“ spatřujeme ve vzájemném poznání schopností jednotlivých organizací řešit naléhavé úkoly projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin. Další přidanou hodnotu spatřujeme v tom, že partnerské organizace nabyly v různých oblastech řízení projektu cenné zkušenosti, které lze zúročit v příštím programovém období 2007–2013. Lze říci, že možnosti mezinárodní spolupráce nebyly dostatečně využity. RP se většinou spokojila s výměnou a přidaná hodnota zůstala nízká, čemuž se nelze divit vzhledem k experimentální povaze programu a také vzhledem k faktu, že pro většinu organizací je implementace principu mezinárodní spolupráce naprosto nová zkušenost. Hlavní přidanou hodnotu vidíme v tom, že RP získala zkušenosti ze spolupráce se zahraničními partnery, které využila při řešení některých organizačních otázek, ale také při vývoji jejich produktů nebo při poskytování služeb konečným uživatelům. Implementační a monitorovací systém 2. kola Iniciativy Společenství EQUAL Závěry 1. Implementace z hlediska administrativního a finančního řízení programu probíhá celkem úspěšně, ale řešení některých problémů vyžaduje další meziresortní jednání. Mezi hlavní problémy ŘO patří nedostatečná personální kapacita ŘO, nedostatečná kvalita zpráv, nutnost 100% kontroly, problémy s fungováním MSSF, rozpočtová pravidla ve vztahu ke strukturálním fondům aj. Hlavní problémy z úrovně RP jsou: administrativní náročnost řízení projektu, složité uvolňování prostředků ze strany řídících struktur, absence kvalitní podpory naplnění principů EUQAL. Administrativní systém a procedura celkově odpovídá požadavkům na optimální průběh implementace. 2. Stav monitorovacích indikátorů vyžaduje úpravy. ŘO učinily patřičné kroky. 3. Metody pro monitorování práce RP jsou skupinové pohovory, dotazníkové šetření, nezávislá kontrola technických a finančních zpráv a vypracování sebehodnotící zprávy. Obvykle nejsou k dispozici zvláštní indikátory pro vnitřní monitoring projektu a RP běžně využívají indikátory navržené řídícím orgánem. Existence monitorovacího manuálu nebyla zaregistrována. 4. Přidaná hodnota vyplývající z mezinárodní spolupráce je zajištěna naplněním aktivit v rámci TCA. Bylo zjištěno, že mezinárodní spolupráce bude mít tyto základní přínosy: výměna zkušeností, převzetí a aplikace produktů a možné vytvoření společného vývoje produktu nebo metodiky a zpracování srovnávací analýzy dopadů a výstupů. Dohody o mezinárodní spolupráci byly vesměs uzavřeny mezi rozvojovými partnerstvími pracujícími ve stejné tematické oblasti, avšak v rámci priority 2, 3 a 4, bylo ve třech případech TCA uzavřeno mezi RP v rozdílných tematických oblastech. Doposud není možné doposud 130



zhodnotit, jaký může mít taková spolupráce dopad, neboť rozdílnost cílových skupin může přinést pozitivní i negativní zkušenosti. 5. Spolupráce mezi ŘO, NPS a RP je na standardní úrovni. RP pouze požadují v některých případech zlepšení komunikační strategie. Doporučení 1. Zvýšit počet pracovníků ŘO. Je nutné tento problém neprodleně řešit nebo se obrátit na externí subjekty, aby zajistili rutinní úkoly. 2. Klást důraz na hodnocení technické zprávy, a to ve vztahu k implementaci principů EQUAL a sebehodnocení RP. 3. Iniciativní přístup ze strany NPS, především poskytnutí podpory v oblasti principu a sebehodnocení. Je žádoucí, aby ŘO, NPS, MV, NTS věnovaly této oblasti patřičnou pozornost, poskytovaly jí dostatečnou podporu a pak se podrobily důsledné kontrole za účelem identifikace problémů a plánování další podpory. 4. Připravit různé jednoduché příručky, mezi které nepochybně patří metodika archivace dat a dokumentů, metodika hodnocení projektu, metodika organizování a řízení projektu, metodika ukončení projektu aj. 5. Sebehodnocení RP (zejména hodnocení principů, procesního projektu a hodnocení/validace inovačních prvků) je klíčem k úspěchu programu, a proto je třeba jeho důsledná kontrola. Tematický přístup se zaměřením na rovné příležitosti mužů a žen Závěry 1. Témata a specifické cíle byly definovány, odpovídají prioritám a potřebám národních politik a slabých míst, i když se sociálně ekonomická situace nepatrně zlepšila. Zatím nelze posoudit, zda-li bude přispívat k dosažení cílů CIP EQUAL. 2. RP se spíše zaměřovala na pomoc osobám, nikoliv strukturám. Proto se velmi zřídka objevovala snaha adresovat aktivity ke strukturálním změnám dané tematické oblasti. Dotazníkové šetření provedené v rámci první etapy projektu a následné pohovory prokázaly, že volba projektu byla vyvolána/podmíněna poptávkou, zejména poptávkou po službách. Některé cílové skupiny nebyly adresované, což platí pro všechny priority. 3. Ukázalo se, že tematický přístup k řešení identifikovaných problematických oblastí na trhu práce je vcelku vhodný. 4. Národní tematické sítě jsou koncipovány v plném souladu s tematickým přístupem a především pokrývají všechny prioritní oblasti. RP jsou trvalými členy těchto sítí, a proto lze předpokládat, že jednotlivé NTS budou pokrývat příslušné tematické oblasti. 5. Z důvodu stavu realizace programu (Akce 2 začala před rokem) nelze úspěšnost tematického přístupu při implementaci a splnění cílů Iniciativy EQUAL posoudit. 6. Priority 2, 3, 4 a 5 byly na rozdíl od priority 1 dostatečně využity. Využití prioritních a tematických oblastí záviselo na počtu žádostí, pozitivně hodnocených žádostí a na plánované finanční alokaci pro jednotlivé priority či tematické oblasti. Finanční alokace se odrazila velmi pozitivně na selekci projektů v rámci priority 2 a negativně v rámci priority 1. 7. Genderové hledisko je uplatněno deklarativně při implementaci pracovních programů a aktivit. Uplatnění rovných příležitostí mužů a žen je nejvíce možné EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

131


pozorovat na akceptovatelném podílu mužů a žen v pracovním týmu jednotlivých projektů. Lze se domnívat, že implementace genderového hlediska zůstává spíše okrajovou záležitostí. 8. Nelze získat údaje, které by mohly identifikovat charakteristiky aktivit z genderového hlediska. Je zapotřebí provést audit „gender mainstreamingu“. Výstupní údaje genderového hlediska (např. podíl účastníků kurzu z hlediska genderu) nejsou dostačující. 9. Existují obecná prohlášení (v žádosti, DPA), že budou zohledněny rovné příležitosti pro všechny. V tomto okamžiku nelze tvrdit, že nebudou vyvinuty postupy, modely a metody pro snížení hlavních forem diskriminace z hlediska genderu, etnické příslušnosti, zdravotního postižení aj. 10. Podle programového dokumentu byly tematické oblasti pro výše zmíněné skupiny zcela přístupné. Na jedné straně neexistují důkazy, že RP nějak usilovala o participaci všech diskriminovaných skupin (kromě hlavní cílové skupiny) na aktivitách projektu, na druhé straně však ani není prokázáno, že by RP komukoli v účasti na projektu bránila. Doporučení 1. Hodnocení průběžných technických monitorovacích zpráv by mělo být provedeno důsledně. Problematika „gender mainstreamingu“ není jednoduchá, a proto bude potřeba, aby posuzovatelé prošli adekvátním školením a bylo jasné, co se od RP v rámci „gender mainstreamingu“ očekává. V případě potřeby bude nutné obrátit se na odborníky. 2. „Gender mainstreaming“ je povinností RP, proto by se v rámci sebehodnocení mělo postupovat tak, aby byly nalezeny odpovědi na následující základní otázky: Co by se mělo pro „gender mainstreaming dělat“? Co se v současné době děje na všech úrovních projektu a proč to tak je? Co by se mělo změnit a jak? 3. Provést audit „gender mainstreamingu“ u partnerských organizací RP. 4. Provést audit „gender mainstreamingu“ u projektových aktivit. Princip partnerství a princip společného rozhodování Závěry 1. Spektrum partnerů je opravdu široké a nalezneme v něm partnery ze státní správy, úřady práce, magistráty, krajské úřady, univerzity, různé druhy sdružení a podnikatelských subjektů, zejména společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti atd. Někteří partneři od projektu odstoupili, a to z důvodu neúměrných finančních nároků přenesených na vedoucí organizace, dále z důvodu zániku partnera (zánik nesouvisí s implementací CIP EQUAL) a odchodu experta do jiné organizace, která se pak stala novým partnerem (existují důkazy, že nešlo o zapojení organizace, ale o získání expertizy). 2. Podle údajů ECDB jsou RP jsou rozmístěny v různých oblastech takto: venkovské oblasti 8,3 % městské oblasti 50 % jiné geografické celky 41,6 % 132



63,8 % RP se orientuje na specifické diskriminace a problémy nerovnosti. Žádné RP neoperuje v zemědělském sektoru, minimální počet (2,1 %) se orientuje na průmysl a 34,8 % na služby. Otázky týkající se specifické diskriminace a nerovnosti jsou stejné ve všech regionech. Regionální disparity mezi jednotlivými regiony nejsou nijak markantní, z čehož lze vyvodit, že odpovídají potřebám regionu. Otázky týkající se služeb jsou zaměřeny také na specifika cílových skupin, a to ve snaze učinit určité strukturální změny. Budou-li RP takové experimenty provádět, mohou to být užitečné výstupy. Nelze říct, že rozvojová partnerství uzavřená v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL by mohla výrazně ovlivnit i další sektory. 3. Na základě výsledků z pohovorů používá většina RP (15 z 20) centralizovaný model řízení. V České republice je vedoucí organizace s poskytovatelem dotace v právním vztahu. Ve většině případů je k tomu nutí administrativní náročnost projektu, s tím související „tlak“ (ne)klíčových partnerů na větší centralizaci a dále zjištění, že decentralizované řízení je dražší, komplikovanější a náročnější. I přes existenci pracovních skupin nedochází k podstatnému přenesení pravomocí ani povinností. Na základě pohovorů s 20 RP lze uvést, že někteří partneři, kteří by raději pouze plnili zadaný úkol, mají problém s pochopením principu partnerství. Tato tendence je nejvíce patrná u komerčních subjektů a veřejných orgánů. Nestátní neziskové organizace (pravděpodobně díky svému charakteru) chápou princip partnerství lépe. Během Akce 2 a 3 nikdo neopustil žádné modely/typy partnerství. 4. Centralizovaný model s pracovními skupinami funguje dobře. Pro úspěšnou realizaci projektu se často využívá pracovních skupin vytvářených na základě potřeb řízení projektů (např. skupiny projektového managementu, diseminace, public relations, mezinárodní spolupráce), nebo věcného hlediska (skupina pro metodiku, výzkum, pro rovné příležitosti, trénink trenérů a školitelů apod.). Do této doby nebyla pracovní skupina s cílem naplnění klíčových principů Iniciativy Společenství EQUAL registrována. 5. Nejčastějším způsobem komunikace je email, a třebaže existují interní portály, využívají se velmi málo. Rozhodnutí vždy závisí na řídící úrovni projektu. Pokud je počet partnerů nízký, jsou členy řídícího výboru všichni partneři. V případě RP, která mají partnerů více, tvoří řídící výbor klíčoví partneři a pracovní skupiny, aby byli do obecné řídící struktury zahrnuti všichni partneři. Ať je tato struktura jakákoliv, ve většině případů se jedná především o operativní systém řízení manažera projektu. 6. Tři ze šesti RP se domnívají, že cílové skupiny jsou zapojeny velmi dobře, o čemž svědčí i to, že zástupce cílových skupin se stal členem řídícího výboru. Není ovšem jasné, zda-li má jen poradní hlas nebo se rovnocenně účastní rozhodovacího procesu. RP uvedla, že cílová skupina se účastnila řídícího a rozhodovacího procesu projektu v rámci priority 2, 3 a 4, ale po podrobnějším zkoumání se ukázalo, že tento princip je považován za pouhou formalitu. EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

133


Všichni dotazovaní v pohovoru uvedli, že jsou si vědomi úlohy cílové skupiny při řízení projektu, ale zdá se, že v praxi to vypadá jinak. Pravý význam termínu „spolurozhodování“ byl většině respondentů objasněn až dotazem, jestli jsou si jisti, že cílová skupina má zájem o jejich metody a formy realizovaných aktivit, když je s nimi vůbec nekonzultují. Z rozhovorů vyplynulo, že pouze v 10 % případů má cílová skupina možnost přímo ovlivňovat vývoj projektu a určovat tak z části konečnou podobu jeho výstupů. V ostatních případech lze cílové skupiny charakterizovat pouze jako pasivní příjemce. 7. Většina RP, která se zúčastnila pohovorů, pochopila význam zapojení cílových skupin do řídícího procesu, což je samo o sobě v dané oblasti velký pokrok. Měření „soft outcome“ v rámci průzkumu cílových skupin, tzv. „beneficiary survey“ jim zaručují přesné informace o „empowermentu“ účastníků z řad cílových skupin. Faktem zůstává, že díky různorodosti cílových skupin budou některá RP obtížně hledat nástroj k jejich zapojení do řídícího procesu. Jiná RP, zejména vedoucí organizace, nemají s prací s cílovými skupinami příliš velké zkušenosti, ale mohou je při realizaci získat. Aktivní zapojení umožňuje cílovým skupinám vyjádřit své problémy i potřeby, což zároveň zvýší jejich sebevědomí k vytvoření politiky, jež bude odpovídat realitě. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL tento proces nastartoval. Do jaké míry bude účinný a jaká bude jeho forma, se ukáže během dalších měsíců. 8. Nelze konstatovat, že všichni aktéři dostali příležitost podílet se na získávání zkušeností, učení a přijímání rozhodnutí. Největší příležitost dostali partneři, kteří byli zapojeni do jednotlivých pracovních skupin a podle vedoucí organizace mnoho záleželo na iniciativě partnerů. Cílové skupiny měly těchto příležitostí samozřejmě mnohem méně a víceméně zůstali příjemci služeb. 9. Nejlepší forma zapojených osob a skupin do tvorby a přípravy strategie a do etap realizace strategie je být členem pracovních skupin nebo řídícího výboru projektu. Doporučení 1. Partnerství by mělo klást důraz na adekvátní účast všech partnerů ve všech aktivitách projektu. Měl by se nalézt účinný nástroj pro registraci míry „empowermentu“ konečných uživatelů/cílových skupin. Doporučuje se používat tzv. „beneficiary survey“, tedy průzkum konečných uživatelů zaměřený na měření měkkých výstupů. 2. Účast cílových skupin při řízení, monitorování a evaluaci je žádoucí, třebaže to u některých cílových skupin nemusí být jednoduché. 3. Vedoucí partnerská organizace by měla organizovat pravidelné schůzky, kde by si partneři (i mimo EQUAL – z řad zaměstnavatelů) vyměňovali nápady, měli možnost vznést připomínky či komentáře a zároveň rozšiřovali, srovnávali a ověřovali výsledky jednotlivých aktivit.

Princip mezinárodní spolupráce 134



Závěry 1. Existují dva typy mezinárodní spolupráce: První z nich je rotace mezinárodního sekretáře, který během funkčního období zajišťuje koordinaci aktivit, i když k rozhodnutí dochází na základě společného koncesu. Ve druhém případě koordinaci mezinárodních aktivit zajišťuje mezinárodní sekretář, ovšem za asistence tzv. „řídícího výboru“. Organizaci mezinárodních schůzí mají na starosti příslušná RP, na jejichž území se taková schůze koná. 2. Práce na TCA může probíhat několika způsoby: Práce v pracovních skupinách, na níž se podílejí všechna RP. Práce v pracovních skupinách, na níž se RP podílet nemusejí. Vše probíhá na základě zájmu partnerů RP. Rozdělení úkolů mezi partnery. Domníváme se, že první způsob umožní maximální spolupráci za předpokladu, že RP do skupin nominuje osoby s podstatnými kompetencemi. Druhý způsob bere ohled na stávající podmínky RP (finanční alokace na TCA, existence kompetence v dané oblasti). Třetí forma spolupráce je málo účinná, protože neumožňuje výměny zkušeností a „empowerment“ partnerů. 3. Z druhé etapy průběžného hodnocení ještě nelze vyvodit, jak různé typy mezinárodní spolupráce (ne)fungovaly, ani posoudit účinnost mezinárodní spolupráce vzhledem k výsledkům aktivit nebo míru přispění mezinárodní spolupráce k rozvoji a tvorbě inovace a lepšímu rozšíření příkladů dobré praxe. 4. Nejvyšší počet zahraničních RP podle jednotlivých priorit je následující: Priorita 1 – Nizozemí; Priorita 2 – Itálie; Priorita 3 – Velká Británie; Priorita 4 – Španělsko; Priorita 5 – Německo, Španělsko, Itálie. 5. Komunikace je vedena převážně e-mailem. Telefony se příliš nevyužívají, i když se to v případě nutnosti nevylučuje. Zahraniční RP (převážně ze zemí EU 15) využívají jak e-mail, tak telefon. Důvodem asi bude vyšší poplatek v ČR než v EU 15 a nižší rozpočet českých RP v oblasti komunikace. Preferují se osobní nebo týmové schůzky, k nimž ovšem nedochází tak často, jak by bylo potřeba. Využití veřejných portálů, veřejných komunitních serverů či diskusních fór v rámci TCA jsme nezaregistrovali. 6. Většina RP nevyžaduje v rámci mezinárodní spolupráce pomoc od NPS ani ŘO, neboť se domnívají, že naplnění TCA to nevyžaduje. Oceňují však období Akce 1, kdy jejich pomoc využívali. Většina RP se neorientuje na metodickou stránku spolupráce, a proto dostatečně nezná příručku EK pro mezinárodní spolupráci. Za důležitější považuje především splnění nastavených indikátorů. Při pohovoru jsme zjistili, že RP začínají uvažovat o hodnocení implementace TCA, ale koordinační povinnost přisuzují mezinárodnímu sekretáři. 7. Výsledky aktivit ještě nejsou dostupné, proto nelze hovořit o dokumentaci. Mainstreaming je ještě v počáteční fázi.


135


8. 12 z 20 RP se domnívá, že díky mezinárodnímu prvku je možno efektivněji využít finančních prostředků z veřejných zdrojů, protože významnou část projektových aktivit či inovačních produktů zahraniční partneři znají, nebo ji již dokonce uvedli do praxe. Většina RP považuje zahraniční partnery za jeden ze základních předpokladů úspěšné realizace projektu. Doporučení 1. Informace a zkušenosti s mezinárodní spoluprací mají být přístupné nejen účastníkům tuzemských a zahraničních setkání v rámci TCA, ale také všem partnerským organizacím RP, lokálním aktérům a institucím. Za tímto účelem by mělo RP vytvořit nástroj k šíření výsledků mezinárodní spolupráce. 2. Je žádoucí, aby hodnocení TCA bylo v rámci RP prováděno pravidelně na mezinárodním setkání v rámci TCA a prodiskutováno za účelem učinění opatření. 3. RP by měla využívat další možnosti mezinárodní spolupráce, např. evaluace RP nebo ověření inovativních produktů pomocí osob zapojených do zahraničních RP. Princip inovativnosti Závěry 1. V současné době nelze určit míru úspěšnosti Iniciativy Společenství EQUAL v ČR ve vývoji nových metod, nástrojů a přístupů pro začlenění do politik zaměstnanosti, zaměřených na potírání diskriminace a rovnosti, neboť projekty druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL se ještě nenacházejí v odpovídající fázi. Ukázalo se však, že všechny projekty inovativní prvky plánují a většina z nich bude procesně orientovaná. Zda-li tyto produkty/procesy budou skutečně inovativní, záleží především na splnění podmínky relevantnosti, udržitelnosti a potenciálu mainstreamingu. 2. Ukázalo se, že jednotný mechanismus k identifikaci a posouzení inovativních prvků v aktivitách neexistuje. Většina RP spoléhá na své znalosti či znalosti partnerů o stávajících metodách, principech či nástrojích používaných ve vztahu k tématu projektu a cílové skupině. Tento přístup je pouze intuitivní a posouzení inovativnosti jednotlivých prvků nezaručuje. 3. Očekáváme, že nově vyvinuté přístupy budou účinnější než jiné iniciativy a intervence provedené prostřednictvím ESF, dalších EU programů nebo národních politik, pokud RP budou důsledně implementovat principy, zejména partnerství, společné rozhodování, inovativnost a mainstreaming. Podle našeho názoru implementace principu partnerství a společného rozhodování ve spojení s principem mezinárodní spolupráce může vést k inovativním prvkům, pokud byly plánovány na základě důsledné analýzy trhu práce. Pokud partnerství nefungovalo a princip společného rozhodování nebyl pochopen, inovativní prvky vzniknout nemohou. 4. V současné době můžeme v případě některých RP (evaluátoři se všemi RP nehovořili) tvrdit, že jejich budoucí produkty pravděpodobně inovativní budou a mohou otevřít nové oblasti na trhu práce.

136



5. Hlavní směr nových přístupů lze očekávat v následujícím: Snaha o odstranění diskriminace různých kontextů, zejména v oblasti vzdělávání, pracovních příležitostí, sociálních služeb aj. Poskytnutí podpory pro zapojení do trhu práce (včetně sebezaměstnání) a pro vytvoření nové živnosti nebo nových pracovních míst. Podpora pro profesionalizaci služeb a struktury zlepšením infrastrukturálních možností existujících struktur. Zvyšování kapacit instituce, podpora různých center a vytvoření metodiky pro péči o skupiny, které jsou předmětem diskriminace. Existují možnosti, že projekty mohou přispívat k otevírání nových oblastí na trhu práce. V současné době nelze tvrdit, které tematické inovace budou tyto oblasti otevírat. 6. Hlavní překážky a bariéry, bránící prosazování nových forem, jsou následující: Špatné systémové nastavení pracovního trhu a kolize pracovního trhu se sociálním systémem, přičemž sociální dávky jsou vyšší než reálná dosažitelná mzda (Romové, rodiny s dětmi). Předsudky zaměstnavatelů (vůči zdravotně postiženým, absolventům, ženám s dětmi apod.). Nemožnost diferenciace ve výši hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti mezi těmi, kdo se rekvalifikují, a ostatními. Systémová podpora handicapovaných skupin neexistuje. Projekty realizované v rámci CIP EQUAL adresují tyto problémy a snaží se najít řešení inovativním přístupem. Zda-li tyto přístupy a inovativní prvky budou životaschopné, ukáže čas. 7. Důvody neúspěchu či ztroskotání některých přístupů a metod, které byly plánovány při podání žádosti a při přípravě DPA, TCA, lze shrnout takto: Nedůkladná analýza trhu práce ve vztahu k tematické oblasti a cílových skupin. Nefungování principu partnerství. Nepochopení principu společného rozhodování. Absence sebehodnocení RP. 8. Jak již bylo řečeno, mechanismus na prověřování a testování nových inovativních prvků neexistuje. V rámci některých NTS se připravují směrnice týkající se identifikace inovativních produktů, nicméně na programové úrovni nic podobného není. 9. Evaluátoři nenašli příklady validované inovace a dobré praxe, v současném období s největší pravděpodobností ani není možné.

což

Doporučení EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

137


1. Velké množství ověřených inovativních prvků, vztahujících se k programu, nelze očekávat. Je nutné počítat s projekty, které pravděpodobně nebudou schopné produkovat inovativní prvky, ale některé jejich produkty se mohou stát součástí inovačního procesu v rámci programu. Jedním z náročných úkolů CIP EQUAL bude vytvořit synergii dílčích produktů/procesů ve vztahu k prioritní/tematické oblasti. V tomto kontextu bude velmi důležitá práce NTS. 2. Základní požadavky na inovativní produkty musí být relevance k tematické oblasti, udržitelnost, potenciál mainstreamingu. Prvek, který nemá potenciál mainstreamingu, není ve vztahu k cíli CIP EQUAL inovativní. 3. Jakýsi inventář inovačních prvků vytvořil seminář „Inovace a mainstraeming“. Úkolem NPS a odborníků z jednotlivých NTS teď je, aby získali informace o intenzitě či potřebě těchto inovativních produktů/procesu za účelem modifikování národních, regionálních a lokálních politik a nalezli adekvátní způsob mainstreamingu. 4. Mechanismy umožňující objektivní posuzování inovativních prvků chybí. Otázkou však zůstává, zda je možné nějaký univerzálnější systém v podobě manuálu, příručky, šetření apod. vůbec vytvořit. Vhodnější je působit na RP, aby se této problematice věnovala systematičtěji, a to zejména hodnocení procesu tvorby prvku, zjištění kvality, účinnosti atd., aby provedla alespoň základní srovnání svých aktivit s tím, co se děje v ČR. 5. V rámci mainstreamingu je možné více působit na tvůrce politik (včetně politické reprezentace na všech úrovních), aby v příslušných zákonech a předpisech prosadili žádoucí změny. Princip mainstreamingu Závěry 1. Podle našich informací nejsou mechanismy pro umožnění identifikace a validace příkladů dobré praxe na národní úrovni vyvinuty. Při absenci takového dokumentu může ŘO použít požadavky na dobrou praxi v souladu s doporučením Evropské komise, které byly předneseny v roce 2002 na konferenci CIP EQUAL v Barceloně. Účinnost probíhajícího mainstreamingového procesu lze měřit pomocí kvantitativních indikátorů, jako jsou mainstreamingové akce (konference, semináře, workshopy atd.), tvůrci politik zúčastňujících se takovýchto akcí, ověřené inovativní produkty atd. Dopad mainstreamingu lze posoudit až po realizaci programu CIP EQUAL, a to na základě hodnocení změn, ke kterým došlo. Kvalitativní hodnocení účinnosti mainstreamingu lze provést na základě posouzení předmětu mainstreamingu ve vztahu k cíli CIP EQUAL, zejména v e vztahu k tematické oblasti. 2. Faktory vedoucí k nerovnosti a diskriminaci lze identifikovat na základě důsledné analýzy trhu práce. Jednotlivá RP prováděla analýzu v rámci projektu. Zda-li byly identifikace a posouzení těchto faktorů aplikovány na příklady dobré praxe, v současné době nelze hodnotit. 138



3. Stávající RP provádějí diseminaci. Očekáváme, že inovativní prvky budou řádně dokumentovány použitím jednotlivých nástrojů. Nelze hodnotit, zda-li šíření dobrých zkušeností bylo prováděno systematicky. 4. Tematické sítě umožňují participaci všech důležitých partnerů zapojených RP. Míra jejich zapojení ovšem záleží na vedoucí organizaci i ochotě důležitých partnerů. NTS mají členy, kteří nejsou zastoupeni v RP, avšak jde především o pracovníky státní správy nebo osoby, které jsou zapojeny ve státní správě. Téměř ve všech NTS chybí zástupci akademie, výzkumné organizace a sociální partneři, zejména zástupci zaměstnavatelů a odborových organizací. V rámci nominace, jako člen NTS, nebyl bráno v potaz regionální nebo místní zastoupení. 5. Je potěšující, že výstupy z NTS začínají být zveřejňovány na fóru ESF. Díky jeho krátké existenci a malému počtu uživatelů nelze jeho účinnost hodnotit. Očekáváme, že umožní aplikovat poznatky a zkušenosti z CIP EQUAL na ostatní programy ESF na národní úrovni. 6. Příklady dobré praxe z CIP EQUAL ještě nebyly identifikovány, a proto nelze hodnotit, zda-li byly přípravy a implementace politik sociálního začleňování zužitkovány. 7. K identifikaci dobré praxe nedošlo, a proto nelze hovořit o validaci. Doporučení 1. Je potřeba zajistit zastoupení kompetentních partnerů mimo EQUAL do NTS. 2. Jednotlivé NTS by měly vytvořit metodologii validace inovativních produktů. V případě potřeby by měly NPS a ŘO poskytnout podporu RP. 3. Za účelem tvorby metodologie identifikace a rozšíření dobré praxe na tematické úrovni je žádoucí vytvořit „mainstreamingovou skupinu na programové úrovni“. 4. Vertikální mainstreaming vyžaduje aktivní účast ŘO, zejména je třeba stanovit jeho cíle a požadovaný dopad. 5. RP by mělo rozlišovat „diseminaci“ a „mainstreaming“. Cílem mainstreamingu je dopad na politiky a praxi. Pasivní diseminace nepřináší žádoucí efekt. RP by měla zvažovat způsob aktivní diseminace zapojením klíčových aktérů v dané oblasti. 6. Mainstreaming na úrovni RP bude požadovat účast strategického partnera a může se stát, že u některých případů bude nutné zapojení dalšího partnera do projektu. 7. Mnoho plánovaných inovativních aktivit souvisí s lokálními a regionálními potřebami, a proto je nutné zvážit vytvoření regionální mainstreamingové sítě. 8. Domníváme se, že veřejné akce NTS by měly probíhat v malých skupinách, zejména v rámci jednotlivých tematických oblastí. Výroční konference nebo seminář neposkytuje dostatečný prostor pro tvůrčí diskusi mezi jednotlivými aktéry, i když splňuje informační a propagační účel. Podpora rozvojových partnerství v otázkách (sebe)evaluace Závěry EURO SERVICE GROUP, s. r. o. / prosinec 2006 AUDITCOM, s. r .o. INTERMUNDIA, o. p. s.

139


1. Aby se dalo využít sebeevaluace RP pro evaluaci na úrovni ŘO, musely by být zodpovězeny následující otázky: Komu jsou výsledky sebeevaluace RP určeny? Proč je sebeevaluace RP důležitá? Jak sebeevaluaci provést? 2. Bude-li ŘO uživatelem sebeevaluace RP, pak základními motivy mohou být: monitorování pokroků RP dosažených při realizaci aktivit mít přehled o vytvoření nových inovativních produktů/procesů, jejich ověření a mainstreaming zjistit příklady dobré praxe a snažit se rozšířit a prosazovat je v rámci politiky na různých úrovních (národní, regionální, evropské atd.) 3. Monitorování pokroků RP dosažených při realizaci aktivit je prozatím provedeno v rámci monitorovacích indikátorů na úrovni RP. Inovativní produkty a procesy se teprve tvoří. Je třeba klást důraz na evaluaci procesů a produktů, včetně jejich ověření. Sebeevaluace RP ve vztahu k inovativním produktům a procesům bude velmi důležitá k naplnění cílů EQUAL, a proto musí být provedena ve spolupráci s externími evaluátory nebo praktickými odborníky. ŘO by měl doporučit RP a NTS, aby ověření externími subjekty bylo součástí ověřovacího procesu. 4. Zjištění dobré praxe je velmi složitý proces, v němž by se ŘO měl angažovat i z důvodu zajištění jejího prosazování a udržitelnosti. Pro zjištění dobré praxe je nutné vycházet z doporučení Evropské komise. Zároveň bude třeba co nejdříve vytvořit směrnice ŘO sloužící k identifikaci a ověření inovativních prvků a dobré praxe. 5. Sebeevaluace je důležitá pro RP především proto, aby upravila své aktivity a zavedla opatření za účelem naplnění cílů jednotlivých projektů. Současné trendy ukazují, že RP se především koncentrují na sebehodnocení pomocí kvantitativních indikátorů, ale málo používají kvalitativní metody. Míra naplnění principu se pouze pomocí kvantitativních indikátorů velmi těžko hodnotí, je nutné používat také kvalitativní hodnocení. 6. Jak již bylo řečeno, v době zahájení programu nebyla žádná příručka o metodice sebehodnocení k dispozici. V letošním roce vznikl portál sebehodnocení a příručka pravděpodobně vyjde příští rok. Současný portál poskytuje RP se sebehodnocením částečnou pomoc. Doporučení Přestože sebehodnocení je pro české subjekty při realizaci projektu prvek nový, RP si uvědomují jeho důležitost. Prozatím nemají k dispozici adekvátní nástroj, sebehodnocení provádějí podle svých metod a nedostává se jim adekvátní podpory. Bude nutné takový nástroj neprodleně vytvořit a požadovat strukturovanou zprávu na základě souboru evaluačních otázek, jež by umožnily ŘO zjistit stav projektu/tematických oblastí/programu a zároveň zjistit silné a slabé stránky činnosti, najít příležitost ke zlepšení a tím neúspěchu předejít.

140



Sebehodnocení RP by mohlo být také dobrým nástrojem pro NTS při analýze inovačních prvků v rámci tematických oblastí pod garancí jednotlivých NTS a při hledání dobré praxe, kterou by bylo nutné rozšířit v rámci horizontálního a vertikálního mainstreamingu. Dobře provedené hodnocení na všech úrovních může být velmi prospěšné, pokud jsou závěry a doporučení, které z něj vyplývají, brány vážně, a zároveň jsou učiněna potřebná opatření.


141


SEZNAM TABULEK

TABULKA 1 - PŘEHLED 7 VYHLÁŠENÝCH TEMATICKÝCH OBLASTÍ PRVNÍHO KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ................................................................................................. 31 TABULKA 2 – KLASIFIKACE PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH V RÁMCI AKCE 2 INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ........................................................................................................................ 32 TABULKA 3 - PŘEHLED PRIORIT A OPATŘENÍ CIP EQUAL ČR ............................................................. 34 TABULKA 4 - PLÁNOVANÉ ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ .......................................................... 36 TABULKA 5 - SEZNAM EVALUAČNÍCH ÚKOLŮ ........................................................................................ 38 TABULKA 6 – ROZDĚLENÍ PROJEKTU DO JEDNOTLIVÝCH ETAP .............................................................. 39 TABULKA 7 – ROZDĚLENÍ RP PRO PŘÍPADOVÉ STUDIE PODLE TÉMAT .................................................... 41 TABULKA 8 - ROZDĚLENÍ RP PRO PŘÍPADOVÉ STUDIE PODLE SÍDLA VEDOUCÍHO PARTNERA ................... 42 TABULKA 9 - NÁVRH RP NA ZAŘAZENÍ PRODUKTŮ DO NÁRODNÍ/EVROPSKÉ DATABÁZE .......................... 50 TABULKA 10 – HLAVNÍ KROKY, ČINNOSTI A ODPOVĚDNOSTI V OBLASTI MAINSTREAMINGU ...................... 57 TABULKA 11 – ROZDĚLENÍ SCHVÁLENÝCH ŽÁDOSTÍ PODLE TEMATICKÉ OBLASTI ................................... 80 TABULKA 12 - ROZDĚLENÍ ROZVOJOVÝCH PARTNERSTVÍ PODLE TÉMAT A CIP V % ................................ 88 TABULKA 13 – TYPY ORGANIZACÍ ZAPOJENÝCH DO RP (ČESKÁ REPUBLIKA A EU) A JEJICH PROCENTUÁLNÍ ÚČAST ................................................................................................. 90 TABULKA 14 – SKLADBA ZAHRANIČNÍCH RP ÚČASTNÍCÍCH SE NA TCA ČESKÝCH RP ............................ 98 TABULKA 15 - NÁVŠTĚVNOST PORTÁLU SEBEHODNOCENÍ .................................................................. 120

142



SEZNAM OBRÁZKŮ

OBR. 1 SLOŽENÍ OSLOVENÝCH RP PODLE TEMATICKÝCH PRIORIT (DOTAZNÍK A) ..........44 OBR. 2 SKLADBA DOŠLÝCH DOTAZNÍKŮ OD RP PODLE TEMATICKÝCH PRIORIT .............44 OBR. 3 PODPORA NÁRODNÍ PODPŮRNÉ STRUKTURY (1 - VELMI NÍZKÁ, 5 - VELMI VYSOKÁ).....................................................................................................70 OBR. 4 PODPORA ŘÍDÍCÍHO ORGÁNU (1 - VELMI NÍZKÁ, 5

VELMI VYSOKÁ)...................71

OBR. 5 STAV PROJEKTU ..........................................................................................82 OBR. 6 MOŽNOST DOLOŽIT UPLATNĚNÍ GENDEROVÉHO HLEDISKA PŘI IMPLEMENTACI PRAC. PROGRAMU AKTIVIT, VÝBĚRU PERSONÁLU A ÚČASTNÍKŮ PROJEKTU .................................................................................82


143


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – Stručné informace o projektech prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR Příloha č. 2 – Výsledky statistického rozboru údajů z ECDB druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL – porovnání situace v ČR a EU Příloha č. 3 –Prezentace vybraných výsledků telefonického dotazování Příloha č. 4 – Výsledky statistického rozboru údajů z ECDB prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL – porovnání situace v ČR a EU

144



SEZNAM VYBRANÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Celoplošné dotazníkové šetření pro RP druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL Celoplošné telefonické pohovory se zástupci RP druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL Celoplošné dotazníkové šetření pro RP prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Informace obsažené na stránkách Evropské komise o Iniciativě Společenství EQUAL Informace získané ze zasedání Monitorovacího výboru a ze setkání s ŘO a MPS Nařízení Rady (ES č.1260/99) o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a souvisejí dokumenty ve vztahu Iniciativy Společenství EQUAL Produkty z prvního kola, které jsou k dispozici v archivu ŘO Programový dokument CIP EQUAL Roční implementační zprávy za rok 2005 Smlouvy o rozvojovém partnerství pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL Webové stránky www.nvf.cz a www.equalcr.cz Zápisy a dokumenty NTS druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL Zápisy a dokumenty NTS prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Závěrečné zprávy RP pro Akci 2 a 3 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Případové studie 20 RP z druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL Případové studie 8 RP z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Výsledky jednání ze semináře „Inovativní produkty z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL“ Výsledky semináře „Evaluation Learning Seminar“ Závěrečná zpráva střednědobé evaluace CIP EQUAL na úrovni EU Dokumenty zveřejněné na stránkách Evropské komise ve vztahu k CIP EQUAL Portál sebehodnocení www.eurosg.com/poradna


145

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL

Recommend Documents