Program Iniciativy Společenství EQUAL OBSAH

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Program Iniciativy Společenství EQUAL

Roční implementační zpráva za rok 2005

26. květen 2006

Roční implementační zpráva za rok 2005 / Program Iniciativy Společenství EQUAL

OBSAH SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................................. 4 ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1. SITUACE NA TRHU PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (ZMĚNY VŠEOBECNÝCH PODMÍNEK VE VZTAHU K IMPLEMENTACI PROGRAMU) ..... 9 1.1 1.2

AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ .......................................................... 9 VLIV TĚCHTO TRENDŮ NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ ....................................................................................................................... 12 1.3 POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S NÁRODNÍM SPOLUFINANCOVÁNÍM (VEŘEJNÝM ČI SOUKROMÝM) PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU ............................................... 13 2.

POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ....................................... 15 2.1 PROGRAMOVÝ DODATEK CIP EQUAL........................................................................ 15 2.2 STAV IMPLEMENTACE (NA ÚROVNI OPATŘENÍ/PRIORIT)............................................. 16 2.2.1 Pokrok v implementaci Akce 2 a Akce 3 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL...................................................................................................... 16 2.2.2 Postup Akce 2 a 3 druhého kola................................................................... 18 2.3 INFORMACE O IMPLEMENTACI PRINCIPŮ CIP EQUAL .............................................. 26 2.4 KVANTIFIKACE A ANALÝZA SPECIFICKÝCH INDIKÁTORŮ........................................... 29 2.5 PODMÍNKY IMPLEMENTACE VČETNĚ ŘEŠENÍ PŘÍPADNÝCH PROBLEMATICKÝCH OBLASTÍ................................................................................................................................. 30 2.6 DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B) ................................................... 33

3.

FINANCOVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL............. 34 FINANČNÍ DATA VE FORMĚ SOUHRNNÉ TABULKY ...................................................... 34 3.1 3.2 SROVNÁNÍ FINANČNÍ PREDIKCE SE SKUTEČNÝM ČERPÁNÍM PROGRAMU ................... 34 3.3 PROBLÉMY SPOJENÉ S APLIKACÍ PRAVIDLA N + 2 (ČL. 31 (2) NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1260/1999) ........................................................................................................................... 35 3.4 INTERVENČNÍ KÓDY V RÁMCI TÉMATICKÝCH OBLASTÍ .............................................. 38

4. ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVITY A KVALITY IMPLEMENTACE PROGRAMU ZE STRANY ŘO A MV CIP EQUAL) ................................................................................ 39 4.1 MONITORING, KONTROLA, EVALUACE A SBĚR DAT ................................................... 39 4.1.1 Sběr dat ........................................................................................................... 40 4.1.2 Monitoring ...................................................................................................... 41 4.1.3 Evaluace .......................................................................................................... 44 4.1.4 Finanční kontrola ........................................................................................... 47 4.1.5 Shrnutí Případných nedostatků a nápravných opatření ............................ 55 4.1.6 Kroky uskutečněné na základě doporučení k nápravě ve shodě s čl. 34(2) (přezkoumání roční implementační zprávy)................................................................ 56 4.1.7 Vliv případných nesrovnalostí na finanční stránku implementace ........... 57 4.2 MAINSTREAMING A AKCE 3 ...................................................................................... 57 4.3 TECHNICKÁ ASISTENCE ............................................................................................. 58 4.3.1 Plán technické asistence................................................................................. 58

2/79


4.3.2 Aktivity za účelem Řízení, implementace a kontroly projektů technické asistence 59 4.3.3 Další aktivity (evaluace, publicita, studie, konference)............................... 62 4.4 PUBLICITA ................................................................................................................. 63 5. ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ............... 68 5.1 ZAJIŠTĚNÍ CELKOVÉ KOORDINACE VEŠKERÉ PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ 68 5.2 ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ .................................... 70 5.2.1 Vazba na Evropskou strategii zaměstnanosti a roční směrnice ESZ ........ 72 5.2.2 Přínos pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení................................. 72 5.2.3 Shoda s předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek ............................ 73 5.2.4 Ochrana životního prostředí ......................................................................... 76 5.2.5 Prosazování rovnosti mezi ženami a muži ................................................... 77 5.2.6 Shoda s předpisy v oblasti poskytování veřejné podpory........................... 78

3/79


Seznam zkratek Zkratka APZ CIP EQUAL ČR ČSÚ DPA ECDB ERDF EK ES ESF ESZ EU ILO JPD 3 MMR MPSV MSSF MŠMT MV MŽP NAPSI NK EQUAL NNO NPS NTS NUTS NVF OP RLZ PD CIP EQUAL Phare PO

Význam zkratky aktivní politika zaměstnanosti Program Iniciativy Společenství EQUAL (Community Initiative Programme EQUAL) Česká republika Český statistický úřad smlouva o národní spolupráci (Development Partnership Agreement) společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL (EQUAL Common Database) Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) Evropská Komise Evropská Společenství Evropský sociální fond Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí Národní akční plán sociálního začleňování (National Action Plan of Social Inclussion) Národní kancelář EQUAL (sekce Národního vzdělávacího fondu) – organizace, která vykonává v současné době služby TA (NPS) pro Iniciativu Společenství EQUAL v ČR nevládní nezisková organizace Národní podpůrná struktura Národní tématická síť nomenklaturní statistická územní jednotka Národní vzdělávací fond Operační program Rozvoj lidských zdrojů Programový dodatek CIP EQUAL forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) platební orgán 4/79


PPZ PS PwC RIFE RIZ RLZ RP RPS ŘO SF SR TA TCA ÚOHS ÚP VŠPS

pasivní politika zaměstnanosti pracovní skupina PricewaterhouseCoopers informační systém: Remote Input for EQUAL roční implementační zpráva rozvoj lidských zdrojů rozvojová partnerství Rámec podpory Společenství řídící orgán strukturální fondy státní rozpočet technická asistence smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational cooperation agreement) Úřad na ochranu hospodářské soutěže úřad práce výběrové šetření pracovních sil

5/79


Úvod Řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku předkládá druhou roční implementační zprávu za Program Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku v souladu s čl. 37 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zpráva se vztahuje k programovému období 2000 – 2006 a přináší podrobné informace o pokroku v implementaci tohoto programu v České republice za rok 2005. V souladu s čl. 37(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech zajišťuje řídící orgán předložení ročních implementačních zpráv EK vždy do 30. 6. daného roku. Dále pak v souladu s čl. 35(3)(a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 musí být roční implementační zprávy nejprve projednány a schváleny Monitorovací výborem Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Česká republika (ČR) se v roce 2001 zapojila již do prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, a to v rámci předvstupní pomoci Phare1. Projekty prvního kola v průběhu roku 2005 dokončovaly realizaci projektových aktivit stanovených ve svých pracovních programech pro Akci 2 a Akci 3 a v roce 2006 dochází k jejich uzavírání. Jelikož první kolo Iniciativy Společenství EQUAL nebylo v České republice financováno ze strukturálních fondů, nevzniká tím řídícímu orgánu povinnost předkládat roční implementační zprávy o průběhu a výsledcích realizace prvního kola. Z důvodu návaznosti řízení druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR se zde však k prvnímu kolu stručně v několika bodech vyjadřujeme. Program Iniciativy Společenství EQUAL pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL pro ČR byl schválen EK ke dni 25. června 2004 pod číslem CCI: 2004 CZ 05 0 PC 001. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL, o jehož implementaci v ČR v roce 2005 zde podrobně informujeme, je již spolufinancováno z Evropského sociálního fondu (ESF)2. Řídícím orgánem Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) pro ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Přičemž MPSV je zároveň řídícím orgánem pro další programy realizované ve zkráceném programovém období 20042006 za přispění prostředků ESF, a to Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl.m. Praha (JPD 3). Tento způsob organizace řízení zajišťuje jednak hladkou komunikaci v rámci administrace těchto programů, tak také zabezpečuje, že aktivity podporované Programem Iniciativy Společenství EQUAL v ČR vhodně doplňují aktivity

1

Projekt Phare č. 2002/000-282.08.02 v rámci Národního programu Phare 2002. V rámci implementace Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byly zavedeny následující termíny k označení dvou kol výzev k předkládání projektů: první kolo Iniciativy Společenství EQUAL druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL/Program Iniciativy Společenství EQUAL. Důvod vyplývá z rozdílu mezi financováním a z toho vyplývajícím řízením a implementací prvního a druhého kola v ČR; zatímco první kolo je řízeno dle pravidel závazných pro projekty spolufinancované v rámci předvstupní pomoci Phare a není tedy implementováno na základě programového dokumentu jako takového ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, naopak implementace druhého kola je založena na programovém dokumentu ve smyslu zde uvedeného nařízení.

2

6/79


podporované v rámci některého z těchto dvou výše uvedených programů, či-li z programů tzv. “hlavního proudu” neboli také “mainstreamu”. Na základě identifikovaných potřeb v socioekonomické analýze Programu Iniciativy Společenství EQUAL a vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vybráno k podpoře ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL všech 9 tématických oblastí vyhlášených Evropskou komisí: Tématická oblast č. 1: Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Tématická oblast č. 2: Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Tématická oblast č. 3: Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin Tématická oblast č. 4: Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst Tématická oblast č. 5: Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce Tématická oblast č. 6: Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií Tématická oblast č. 7: Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Tématická oblast č. 8: Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce Tématická oblast č. 9: Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí finančních prostředků pro účast v Akci 1 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byla vyhlášena dne 6. srpna 2004. Samotná Akce 1 druhého kola, zaměřená na navazování rozvojových partnerství (RP) a přípravu podrobného obsahu a harmonogramu pracovních programů na národní úrovni a mezinárodní úrovni, byla zahájena v prosinci 2004. Základním a povinným výstupem RP v Akci 1 jsou smlouvy o národní spolupráci (Development Partnership Agreement – DPA) a smlouvy o mezinárodní spolupráci (Transnational Cooperation Agreement – TCA), které obsahují podrobně rozpracovaný pracovní program, cíle a výstupy, cílové skupiny a podrobný rozpočet pro Akci 2 a Akci 3. Navazování mezinárodní spolupráce českých RP s příjemci podporovanými v jiných zemích EU proběhlo hladce a mimořádně úspěšně, což přičítáme dobrým zkušenostem zahraničních RP se spoluprací s českými projekty v prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL, podpoře poskytnuté projektům při navazování mezinárodní spolupráce ze strany ŘO, a v neposlední řadě atraktivitě náplně našich projektů pro zahraniční partnerství. V roce 2005 tedy naplno běžela Akce 1. V druhé polovině roku 2005 pak Akce 1 plynule přecházela v jednotlivých projektech v Akci 2 (samotná realizace projektových aktivit) a Akci 3 (šíření a mainstreaming projektových výstupů), přičemž realizace Akce 2 a Akce 3 probíhá v ČR současně (předpokladem postupu projektu

7/79


do Akce 2 a 3 je schválení dané DPA a TCA řídícím orgánem ČR, resp. příslušnými řídícími orgány v případě TCA). Proto se v Roční implementační zprávě za rok 2005 podrobně vyjadřujeme především k průběhu realizace Akce 1, tj. zejména navazování, hodnocení a schvalování DPA a TCA, a přípravě, zahájení a postupu Akce 2 a 3, tj. zejména realizaci samotných projektových aktivit příjemci a podpoře poskytované příjemcům ze strany řídícího orgánu CIP EQUAL a národní podpůrné struktury CIP EQUAL pro Akci 1 a národní podpůrné struktury CIP EQUAL pro Akci 2 a 3 )3. Rovněž je popsán systém národního spolufinancování včetně institutu tzv. předfinancování a předcházení rizikům v souvislosti s tzv. pravidlem n+2, vyplývajícím z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, a také popisujeme průběh financování programu v roce 2005. Také informujeme o přípravě a realizaci seminářů, konferencí a školení příjemců, včetně vytváření příslušných metodických pokynů, příruček a manuálů, a hodnocení technických a finančních monitorovacích zpráv předkládaných příjemci. Dále je popsána role národní podpůrné struktury při implementaci programu, příprava mainstreamingové strategie a příprava konceptu a fungování národních tématických sítí. Zmiňujeme zde podrobně aktivity Monitorovacího výboru CIP EQUAL a nastavení systému kontrol hospodaření s prostředky EU i českými veřejnými prostředky a celkového systému monitoringu, hodnocení a sběru dat. V dalších kapitolách se věnujeme projektům technické asistence a publicitě. Celý popis implementace druhého kola je pak zasazen do celkového rámce politik na úrovni ES i české vlády i situace na pracovním trhu v ČR. Poslední část RIZ za rok 2005 je věnována dodržování zásad horizontálních témat v průběhu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v České republice.

3

V roce 2005 proběhlo výběrové řízení na národní podpůrnou strukturu pro Akci 2 a 3. Další informace viz kapitola 4.3.2.

8/79


1. SITUACE NA TRHU PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (ZMĚNY VŠEOBECNÝCH PODMÍNEK VE VZTAHU K IMPLEMENTACI PROGRAMU) 1.1 AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ Změny v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci Dle článku 37, odst. 2 (a) nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech obsahuje roční implementační zpráva také informaci o jakýchkoli změnách v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci, zvláště v hlavních socioekonomických trendech, regionálních nebo sektorových politikách, nebo v Referenčním rámci politiky pro podporu lidských zdrojů4, a kde je to vhodné, jejich důsledků na vzájemný soulad pomoci z různých fondů a soulad mezi pomocí z fondů a z ostatních finančních nástrojů. Rozvoj lidských zdrojů – socioekonomický kontext Ke konci roku 2005 měla ČR 10 251,1 tisíc obyvatel. Oproti předchozímu roku se počet obyvatel zvýšil o 30,5 tisíce. Tento přírůstek byl výsledkem kladného salda zahraniční migrace ve výši 36,2 tisíce (šlo především o dlouhodobé pobyty cizinců). Na druhé straně ubylo přirozenou měnou (tj. rozdílem živě narozených a zemřelých) 5,7 tisíce obyvatel. Úbytek byl ale výrazně nižší než v roce 2004. Narodilo se totiž 102,2 tisíce dětí, nejvíce od roku 1995. Počet zaměstnaných osob v české ekonomice v roce 2004 podle Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl 4764,0 tisíc osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 o 57,4 tisíc osob více (v relativním vyjádření meziroční nárůst o 1,2 %). Za nárůstem zaměstnanosti v roce 2005 stálo zvýšení počtu zaměstnanců o 89,4 tisíc. Zaměstnanost se snížila absolutně i relativně pouze v primárním sektoru (o 0,3 p.b. na 4,0 %) a stoupla v sekundárním (o 0,2 p.b. na 39,4 %) a terciárním sektoru (o 0,1 p.b. 56,6 %). V rámci odvětví se nejvíce zvýšil počet osob pracujících ve stavebnictví, vzdělávání a ve zpracovatelském průmyslu, naopak nejvíce poklesla zaměstnanost v odvětví těžba nerostných surovin a obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Celková míra zaměstnanosti (obyvatelstva ve věku 15 – 64 let) dosáhla hodnoty 64,8 % a byla o 0,6 p.b. vyšší než v roce 2004. Míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,3 p.b. na 56,3 %, u osob ve věku 55 – 64 let vzrostla na 44,6 %, tj. o 1,9 p.b. Počet ekonomicky aktivních osob (jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní) zaznamenal v roce 2005 nárůst o 41,7 tisíc osob na 5 174,2 tisíc. Počet ekonomicky aktivních mužů vzrostl o 27,9 tisíc osob a počet žen vzrostl o 13,8 tisíc. Míra ekonomické 4

Dle článku 9 (c) nařízení Rady (ES) o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.

9/79


aktivity (počet ekonomicky aktivních ve věkové kategorii 15 – 64 let k počtu osob ve stejné věkové kategorii), která má dlouhodobě klesající tendenci, se v roce 2005 zvýšila o 0,3 p.b. na hodnotu 70,4 %. Míra ekonomické aktivity mužů tradičně převyšovala míru ekonomické aktivity žen. Počet uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2005 činil 510,4 tisíc a byl tak o 31,1 tisíc osob nižší než v prosinci 2004. Průměrný počet nezaměstnaných v roce 2005 činil 514,3 tisíc, v roce 2004 jich bylo evidováno na ÚP v průměru 537,4 tisíc. Registrovaná míra nezaměstnanosti (průměr) vykazovaná MPSV činila v roce 2005 9,0 %. K pozitivnímu vývoji míry nezaměstnanosti v roce 2005 v porovnání se stejným obdobím minulého roku přispěly dobré ekonomické podmínky. K poklesu nezaměstnanosti přispělo i působení legislativních opatření obsažených v novém zákoně č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s účinností od 1. října 2004. Obecná míra nezaměstnanosti podle výsledků VŠPS (Mezinárodní úřad práce - ILO) za celý loňský rok činila 7,9 % a proti stejnému období roku 2004 se snížila o 0,4 p.b. Velmi nepříznivou skutečností je vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Déle než 1 rok nepracovalo ke konci roku 2005 212,8 tisíc osob (o 7,0 tisíc méně než před rokem). Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však zvýšil a dosáhl 41,7 % (nárůst o 1,1 p.b.). Dalším nepříznivým ukazatelem je trvale stoupající počet uchazečů o práci se zdravotním postižením (ZP) a současně klesající nabídka pro ně vhodných pracovních míst. Počet uchazečů o zaměstnání se ZP vzrostl o 0,6 tisíc na 75,3 tis., zatímco počet volných míst pro tuto skupinu nezaměstnaných byl v jednotlivých měsících roku 2005 nižší než v roce 2004. Podíl míst pro občany se ZP v roce 2004 představoval v průměru pouze 2,6 % všech hlášených míst (v roce 2004 tento podíl činil 3,3 %). Z hlediska dalších rizikových skupin na trhu práce se snížil počet i podíl mladých lidí mladších 25 let (18,9 %). Zvýšilo se zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (52,0 %), z hlediska dosaženého vzdělání jsou stále nejpočetněji zastoupeni vyučení uchazeči o zaměstnání (41 %). Na trhu práce přetrvává strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, zvláště odborných učilišť, se odchyluje od potřeb podnikatelské sféry. Počet hlášených volných pracovních míst byl v jednotlivých měsících roku 2005 vyšší než v roce 2004. Průměrný měsíční stav volných míst hlášených na úřadech práce v roce 2005 činil 55,7 tisíc, což je o 10,1 tisíc více než před rokem. Ke konci roku 2005 připadalo na jedno volné pracovní místo 9,8 uchazeče. Počty evidovaných volných pracovních míst podle odhadů pokrývají cca 30 – 50 % skutečně volných míst. Přes pokles celkové míry nezaměstnanosti nepatrně meziročně vzrostla míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (o 0,1 p. b.). V ostatních krajích byl zaznamenán meziroční pokles, nejvíce se míra nezaměstnanosti snížila v kraji Moravskoslezském (o 1,5 p.b.) a Olomouckém (o 1,1 p.b.), tj. v krajích s druhou a třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (15,4 %). V roce 2005 se snížily rozdíly v meziokresní míře nezaměstnanosti na 18,7 p.b. Oproti roku 2004 se tak rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v okresech s nejnižší

10/79


a nejvyšší nezaměstnaností snížil o 1,1 bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2005 představovala 21,2 % v okrese Most, naopak nejnižší v okrese Prahavýchod 2,5 %. Ve všech kromě 11 okresů ČR byl zaznamenán meziroční pokles míry nezaměstnanosti, nejvíce se meziročně snížila míra nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek, naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Ústí nad Labem. Průměrná mzda v hospodářství se zvýšila o 5,5 % a činila 19 030 Kč. Po zohlednění inflace reálná mzda v roce 2005 vzrostla o 3,5 %, což je nejnižší růst od roku 2000. Jednotkové mzdové náklady se tak po poklesu o 2,6 % v roce 2004 loni snížily o dalších 0,7 %. Nominální růst mezd byl v loňském roce nejpomalejší v historii samostatné ČR a ostře tak kontrastoval s rekordním výkonem celého tuzemského hospodářství. Mzdy nevytváří přehnaný tlak na náklady podniků, kterým zůstává velká část prostředků, jenž mohou investovat do svého rozvoje. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti vzrostla v roce 2005 o 653 Kč na 4 215 Kč a pobíralo ji v průměru 27 % uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti byl v roce 2005 o poznání nižší než v předešlých letech, výrazně se snížil zejména počet absolventů s nárokem na podporu. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, účinný od 1. 10. 2004 totiž upravil podmínky pro přiznání nároku na podporu tak, že se již za náhradní dobu zaměstnání nepovažuje doba studia (přípravy pro povolání). Dále se do podpůrčí doby započítává i doba pracovní neschopnosti, kdy uchazeč o zaměstnání není zabezpečen dávkami nemocenského pojištění, ale pobírá podporu v nezaměstnanosti. Na druhé straně se prodloužila podpůrčí doba u věkově starších uchazečů o zaměstnání (na 9 měsíců u starších 50 let, resp. na 12 měsíců u starších 55 let, při splnění celkové délky účasti na důchodovém pojištění 25 let, resp. 30 let). Pokles počtu uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti souvisí také se snížením celkového počtu uchazečů v evidenci v roce 2005. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (PPZ) v roce 2005 dosáhly 7 047 mil. Kč a byly nižší oproti roku 2004 v absolutním vyjádření o 16,8 mil. Kč, tj. o 0,2 %. Pokles výdajů na PPZ tedy nebyl výrazný. Proti faktorům, které by mohly snížit výdaje na PPZ – poklesu míry nezaměstnanosti a nižšímu podílu uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti, působily protichůdně nárůst průměrné výše měsíční podpory a změna struktury uchazečů o zaměstnání. „Toky“ do nezaměstnanosti, a tím i počty nových uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti zůstaly na přibližně stejné úrovni. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) bylo na MPSV a úřadech práce v roce 2005 ze státního rozpočtu vynaloženo 4 029 mil. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o 90 mil. Kč, tj. o 2,3 % více než v roce 2004.

11/79


1.2 VLIV TĚCHTO TRENDŮ NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ Rozvoj lidských zdrojů – strategický rámec; Kontext národních strategií Při přípravě operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty (i) Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, (ii) Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR pro zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, (iii) Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a (iv) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro soulad s národní strategií v oblasti vzdělávání. V oblasti národních dokumentů byl v průběhu roku 2005 vypracován klíčový strategický dokument – Národní program reforem ČR 2005–2008 (schválen usnesením vlády č. 1200 ze 14. září 2005). Národní program reforem by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a provádění nezbytných reforem v ČR. Požadavek na vypracování tohoto vnitrostátního reformního programu je rovněž obsažen v závěrech Evropské rady z června 2005. NPR je závazný stručný dokument o prioritách a opatřeních ČR v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti ve vztahu k Lisabonské strategii, s cílem stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období. Při výběru priorit Národního programu reforem byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR, vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. V oblasti trhu práce se Národní program reforem zaměřuje zejména na opatření vedoucí k posílení flexibility trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, snížení nemzdových nákladů práce, zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou k zvýšení pracovní motivace nejen nízkopříjmových skupin. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. Vzhledem k tomu, že Národní program reforem vychází v oblasti trhu práce z Evropské strategie zaměstnanosti a navazuje na dříve připravované Národní akční plány zaměstnanosti, nepředstavuje jeho přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů ESF. Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci opatření a dosažení cílů Národního programu reforem. Kontext strategií EU V oblasti směrnic Evropské strategie zaměstnanosti došlo v roce 2005 ke změně. Rozhodnutím Rady ze dne 12. července 2005 o směrnicích politik zaměstnanosti členských států (2005/6000/ES) byly přijaty tzv. Integrované směry pro růst a pracovní místa na léta 2005–2008, které představují určitá metodická vodítka pro tvorbu Národních reformních programů. Tyto směry, které zahrnují Hlavní směry hospodářské politiky a Směry zaměstnanosti EU do jednotného dokumentu, představují 12/79


významný krok v procesu nového nasměrování a pojímání Lisabonské strategie. Nižší počet směrů a lepší provázanost jednotlivých opatření umožní členským zemím soustředit se na omezený počet cílů, a tím dosáhnout větší efektivity při jejich plnění. Obsahově integrované směry odráží snahy zaměřit se na reformy ke zvýšení růstového potenciálu EU, při zachování zdravého makroekonomického rámce. Současně tímto dokumentem navrhovaná opatření oslovují nejvýznamnější překážky růstu evropských ekonomik jako jsou nepružné trhy práce, nedostatečné využití inovačního potenciálu firem a nadměrná regulace spojená s podnikáním. Pro oblast zaměstnanosti a trhu práce platí 8 Integrovaných hlavních směrů (č. 17-24), které lze shrnout do tří hlavních bloků – (i) Přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany, (ii) zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků a (iii) zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. Vzhledem k tomu, že tyto směry jsou v souladu s předchozími směry zaměstnanosti a také s Doporučeními o implementaci politik zaměstnanosti členských států, která byla adresována ČR, nepředstavuje přijetí Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa změnu ve strategii EU, která by byla v rozporu se strategickým zaměřením stávajících ESF programů.

1.3 POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ SPOLUFINANCOVÁNÍM (VEŘEJNÝM ČI PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

S NÁRODNÍM SOUKROMÝM)

Systém národního spolufinancování a systém tzv. „předfinancování“ Systém národního spolufinancování CIP EQUAL již byl detailně popsán v roční implementační zprávě CIP EQUAL za 2004, proto zde uvádíme již jen stručný popis systému, a dále situaci v roce 2005. Národní spolufinancování pro CIP EQUAL je v ČR zabezpečeno v plné výši ze státního rozpočtu, a to z rozpočtové kapitoly MPSV (řídící orgán - ŘO)5. Opatření podporovaná CIP EQUAL v rámci Cíle 1 jsou spolufinancována ESF a státním rozpočtem (SR) v poměru 75% : 25 %, opatření podporovaná v rámci Cíle 3 poměrem 50 % : 50 % a opatření technické asistence 73 % ESF : 27 % SR. , přičemž odlišná míra spolufinancování těchto opatření se následně odráží v odlišném tempu čerpání prostředků ESF v těchto typech opatření. (Tabulka finančního plánu pro priority a opatření CIP EQUAL - alokace ESF a národního spolufinancování pro jednotlivá opatření s odlišnou mírou spolufinancování ESF a SR byla uvedena v příloze loňské RIZ CIP EQUAL. Alokace jsou uváděna jak v EUR, tak v Kč. Tento plán je součástí Programového dodatku CIP EQUAL, verze 1.3) 5

V souladu s čl. 9(I) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech byl pro CIP EQUAL určen řídící orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Určení ŘO CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v § 9 zákona č. 2/1969 Sb. a dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července 2003. Dále pak byl ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřen odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF) plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL.

13/79


Významným inovativním prvkem v oblasti financování CIP EQUAL v ČR, zavedeným ze strany ŘO, je systém tzv. “předfinancování výdajů RP”. Tento systém prakticky znamená, že všechny průběžné i závěrečné platby příjemcům, jakožto i platby v rámci technické asistence CIP EQUAL, jsou nejprve pokryty z prostředků státního rozpočtu (SR) ČR, a až následovně vyžádány od Evropské komise. Tento systém zabezpečuje, že pokud by došlo ke zpožděním plateb EK či PO, MPSV je vždy schopno zajistit potřebnou výši prostředků nejen části spolufinancování z českého SR, ale i části prostředků z ESF. Systém předfinancování byl podrobně popsán v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok 2004.

14/79


2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ 2.1 PROGRAMOVÝ DODATEK CIP EQUAL Návrh Programového dodatku CIP EQUAL (PD CIP EQUAL) České republiky byl připraven ve spolupráci s Pracovní skupinou pro přípravu programových dokumentů na využívání Strukturálních fondů (SF) a ve spolupráci s EK již v průběhu prvního pololetí roku 2004. Tato návrhová verze byla předložena k projednání na prvním zasedání Monitorovacího výboru CIP EQUAL dne 28. června 2004 a jako verze 1.1 PD CIP EQUAL byla na tomto jednání jednomyslně schválena. Po schválení PD CIP EQUAL byl tento zaslán v souladu s požadavky čl. 15 (6) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 Evropské komisi dne 9. 7. 2004. V roce 2004 byly dále zpracovány a schváleny verze 1.2 a 1.3., o nichž se detailně hovoří v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok 2004. Také v roce 2005 bylo projednávání PD CIP EQUAL a jeho změn jedním z bodů jednání na zasedání Monitorovacího výboru (MV) CIP EQUAL. Na 3. zasedání MV CIP EQUAL dne 6. června 2005 byly ŘO navrženy následující změny PD CIP EQUAL: • •

•

provedení realokace mezi Opatřeními CIP EQUAL v závislosti na výsledcích čerpání v Akci 1, na finančních požadavcích RP v Akci 2 a 3 a na výsledcích případných přehodnocení rozpočtů do Akce 2 a 3, doplnění Finančního plánu v části 4.3. – zařazení oblasti zásahu 411 Příprava, realizace, monitorování, publicita do Priority 6.2. K této oblasti zásahu bude následně přiřazen Projekt technické asistence na zajištění SW produktů IS MSSF Monit a Benefit, doplnění monitorovacích indikátorů stanovených řídícím orgánem pro celý program.

Na zasedání MV CIP EQUAL 14. prosince 2005 bylo oznámeno, že PD CIP EQUAL bude upraven v těchto částech: • • •

doplnění monitorovacích indikátorů, úprava kódů intervenčních oblastí u Priority 6 a úprava finančního plánu ve vazbě na výsledky procesu hodnocení smluv o národní a mezinárodní spolupráci, doplnění finančního plánu – zařazení oblasti zásahu 411 Příprava, realizace, monitorování, publicita do Opatření 6.2. K této oblasti zásahu bude např. přiřazen Projekt technické asistence na zajištění SW produktů IS MSSF Monit a Benefit.

Doplnění monitorovacích indikátorů se odrazilo ve změnách v kapitole 2.3 a v doplnění přílohy č. 5 obsahující definice a plánované hodnoty monitorovacích indikátorů. Monitorovací indikátory již byly projednány pracovní skupinou pro evaluaci

15/79


a s příjemci na semináři k evaluaci. Vzhledem k tomu, že nebyl schválen jeden projekt v opatření 5.1 do Akce 2 a 3 s rozpočtem cca 8 miliónů Kč a že je potřeba tyto uvolněné prostředky využít, řídící orgán navrhl vyhlášení dodatečné výzvy v tomto opatření pro Akci 3. Tato možnost byla předem projednána se zástupci Ministerstva vnitra ČR. V PD CIP EQUAL byla proto doplněna kapitola 3.1.3 s popisem podmínek pro vyhlašování dodatečných výzev, dále příloha č. 6 se specifikací dodatečných výzev pro Akci 3 včetně návrhu hodnotících kritérií. K předložení nové verze PD členům MV do hlasování per rollam došlo 14. 12. 2005, schválen byl k 10. 1. 2006. Zástupce EK, který se účastní zasedání MV CIP EQUAL jakožto pozorovatel, je rovněž zahrnut do všech korespondenčních procedur zahrnujících členy Monitorovacího výboru CIP EQUAL a má možnost se vyjadřovat ke všem podkladům.

2.2 STAV IMPLEMENTACE (NA ÚROVNI OPATŘENÍ/PRIORIT) Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vyhlášeno ke dni 6. 8. 2004. Na rozdíl od kola prvního, které bylo spolufinancováno prostředky Phare, je již podporováno prostředky ESF. Projekty zahájily své aktivity zcela v souladu s mezinárodním harmonogramem tohoto kola na konci roku 2004 (12/2004). Pro implementaci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR bylo vyhlášeno 6 priorit, z nichž 5 je tématických a vztahují se k 9 vyhlášeným tématickým oblastem CIP EQUAL (všech 9 tématických oblastí bylo k implementaci ve druhém kole vybráno na základě socioekonomické analýzy a na základě vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola), a Priorita 6 je pak určena pro technickou asistenci. Ke každé tématické oblasti jakožto i k Prioritě 6 se vztahují vždy dvě opatření, a to v případě Priorit 1 – 5 ve vazbě na Cíl 1 a ve vazbě na Cíl 3. Z toho vyplývá, že celkově bylo zároveň vyhlášeno v rámci druhého kola 18 opatření. Přehled priorit, tématických oblastí a opatření CIP EQUAL v ČR je uveden v kapitole 2.2.2 Postup Akce 2 a 3 druhého kola. Přehled všech projektů, které v roce 2005 postoupily do Akce 2 a 3 druhého kola (rozepsaných podle jednotlivých priorit a opatření), se nachází v příloze č. 5 tohoto dokumentu.

2.2.1 POKROK V IMPLEMENTACI AKCE 2 A AKCE 3 PRVNÍHO KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR realizováno v rámci Národního programu Phare 2002 pod č. 2002/000-282.08.02. Projekt v celkovém objemu 8 mil. EUR byl realizován jako grantové schéma a financován v průměru z 50 % z prostředků Phare a z 50 % prostředky státního rozpočtu ČR (resp. z rozpočtové kapitoly MPSV). 16/79


V roce 2004 probíhala v rámci Akce 2 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR realizace projektů 10 rozvojových partnerství. Realizace Akce 3 byla zahájena v souladu s pravidly Phare v roce 2003 a finanční prostředky určené na toto grantové schéma umožnily realizovat pracovní programy 5 projektů, resp. 6 rozvojových partnerství z Akce 2 (dvě rozvojová partnerství pod pilířem Podnikání předložila pro Akci 3 společný pracovní program). V prvním čtvrtletí 2005 proběhla ještě většina mainstreamingových seminářů a konferencí na národní úrovni i úrovni smluv o mezinárodní spolupráci (TCA) a hodnocení výstupů v rámci národních tématických sítí (NTS). Projekty realizované v rámci prvního kola Iniciativy EQUAL ukončily postupně své aktivity v průběhu 2. čtvrtletí 2005. Plánované aktivity projektů proběhly bez větších obtíží a uspokojivým způsobem se podařilo naplnit i stanovené indikátory a cíle projektů. Zpracované výstupy projektů byly po kontrole ze strany NVF předány na MPSV k uložení. Projekty měly následně zpracovat a předložit závěrečné zprávy. Tento úkol, jak se ukázalo, byl však velmi náročný a zprávy byly předkládány s jistým časovým zpožděním, přičemž zejména finanční zprávy ještě následně vyžadovaly úpravy. Jako problematické se ukázalo také samotné vyúčtování projektů, neboť ačkoliv smlouvy byly uzavřeny v měně EUR, spolufinancování z národních zdrojů bylo vypláceno pouze v Kč, což vedlo k velkým kurzovým rozdílům u jednotlivých projektů (a to i v objemu několika desítek tisíc Kč na projekt, vezmeme-li v úvahu, že projekty trvaly 3 roky a v průběhu života obdržely i několik průběžných plateb). Všechny projekty se však nakonec podařilo včas uzavřít a do konce platebního období převést případné závěrečné platby. Projekty vyčerpaly v průměru 82% ze stanovených rozpočtů pro Akci 2 a 72% z rozpočtů na Akci 3. Nedočerpaní prostředků vidíme zejména v jistém nadhodnocení rozpočtů ze strany příjemců, kteří museli při plánování projektu počítat s inflací, vývojem cen zboží a služeb, růstem mezd a změnou kurzu Kč vůči EUR ve více než tříletém časovém horizontu, kdy své projekty realizovali. I z tohoto pohledu se proto jeví poměr vyčerpaných finančních prostředků jako dobrý. Zároveň jsme však tuto zkušenost využili i v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL, a to tak, že jsme s mnoha projekty ještě před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace vyjednávali o možném snížení rozpočtu v závislosti na příznivém vývoji kurzu CZK vůči EUR a snižování cen na trhu. Národní prostředky, které byly alokovány pro využití v rámci Phare 2002 Iniciativa Společenství EQUAL, ale nebyly z výše uvedených důvodů využity, plánuje řídicí orgán využít v rámci II. kola, a to konkrétně na spolufinancování mainstreamingových platforem ŘO. Dále v souvislosti s evaluací prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL bychom rádi upozornili na to, že projekt 2. etapa evaluace, financovaný již z prostředků technické asistence druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) a zahájený v dubnu 2006, je kromě evaluace řízení a implementace CIP EQUAL v roce 2005 zaměřen i na evaluaci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Cílem tohoto projektu, resp. jeho části zaměřené na evaluaci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, je identifikace dosažených výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Součástí tohoto úkolu má být:

17/79


• • •

zachycení dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL na realizaci kola druhého v ČR a reflexe využití nabytých zkušeností, prozkoumání všech RP z prvního kola se zaměřením na výsledky jednotlivých Akcí a jejich dokumentaci a nalezení odpovědí k evaluačním otázkám ve vztahu k úkolu 1, identifikování a popsání příkladů dobré praxe, které představují naplnění cílů Iniciativy Společenství EQUAL a to na základě případových studií rozvojových partnerství prvního kola.

Tento úkol má být orientován především v oblasti inovací a inovativních produktů, ale také v oblasti partnerství a dalších hlavních principů v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL.

2.2.2 POSTUP AKCE 2 A 3 DRUHÉHO KOLA Shrnutí přípravy Akce 1 CIP EQUAL V rámci CIP EQUAL byla ve vazbě na společný harmonogram implementace tohoto mezinárodního programu vyhlášena výzva pro předkládání žádostí o grant pro Akci 1 již dne 6. 8. 2004 s termínem odevzdání žádostí o grant stanoveným na 30. 9. 2004. Výzva se týkala všech opatření Priorit č. 1 – 5. Řádně předloženo bylo celkem 122 žádostí o grant, které byly zařazeny do hodnotícího procesu. Tzv. Oznámení Řídícího orgánu o výběru žádosti pro finanční podporu z CIP EQUAL byla rozeslána jednotlivým úspěšným žadatelům dne 15. 12. 2004. Celkem se jednalo o 58 úspěšných projektů, o kterých bylo rozhodnuto, že budou podporovány pro Akci 1 ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL v ČR v rámci Priority 1, 2, 3, 4 a Opatření 5.1. Dodatečná výzva pro Opatření 5.2, pro které nebylo možné provést finanční realokaci a s ní spojenou změnu Programového dodatku CIP EQUAL jako u ostatních výše zmiňovaných opatření, pak byla vyhlášena dne 4. 11. 2004. Oznámení Řídícího orgánu o výběru žádosti pro finanční podporu z CIP EQUAL (Dodatečná výzva), bylo úspěšnému žadateli zasláno dne 23. 12. 2004. Celkově tedy bylo ke konci roku 2004 v ČR v rámci Priorit 1, 2, 3, 4 a 5 podporováno 59 projektů. Česká republika byla rovněž úspěšná v tom, že se jí podařilo jako jedné z celkem 4 členských zemí připravit financovatelné projekty pod všemi devíti tematickými oblastmi vyhlášenými Evropskou komisí pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Rozdělení CIP EQUAL na priority a opatření V České republice je Program Iniciativy Společenství EQUAL zaměřen na 6 priorit, v rámci nichž je podporováno celkem 20 opatření. Přehled priorit a opatření Programu Iniciativy Společenství EQUAL ČR je uveden níže: Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI:

18/79


Opatření 1.1. - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblastech Cíle 1 Opatření 1.2. - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblasti Cíle 3 Opatření 1.3. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 1.4. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: Opatření 2.1. - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 Opatření 2.2. - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti Cíle 3 Opatření 2.3. - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Opatření 2.4. - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti Cíle 3 Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY: Opatření 3.1. - Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 3.2. - Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblasti Cíle 3 Opatření 3.3. - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblastech Cíle 1 Opatření 3.4. - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblasti Cíle 3 Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: Opatření 4.1. - Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblastech Cíle 1 Opatření 4.2. - Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti Cíle 3 Opatření 4.3. - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 4.4. - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 5: POMOC ŽADATELŮM O AZYL V PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE: Opatření 5.1. – Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech Cíle 1 Opatření 5.2. – Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblasti Cíle 3 Priorita 6: TECHNICKÁ ASISTENCE PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL: Opatření 6.1. – Podpora rozvojových partnerství a přípravy, výběru, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu operací CIP EQUAL Opatření 6.2. – Ostatní oprávněné činnosti

19/79


Priority 1 – 5 Programu Iniciativy Společenství EQUAL jsou rozděleny na jednotlivá opatření na základě požadavků souvisejících se zdravým finančním řízením programů spolufinancovaných z prostředků strukturálních fondů EU. Vzhledem ke skutečnosti, že území České republiky zahrnuje jak oblasti pokryté Cílem 1, tak oblasti pokryté Cílem 3, jsou finanční prostředky alokovány na jednotlivé tématické oblasti mezi opatření realizovaná v oblastech pokrytých Cílem 1 a opatření realizovaná v oblastech pokrytých Cílem 3. Nicméně věcné zaměření opatření realizovaných pod stejnou tématickou oblastí v rámci oblastí Cíle 1 nebo Cíle 3 se neliší. Hlavní důraz v popisu aktivit je kladen na tématické oblasti, a nikoli na jednotlivá opatření. Všeobecný popis situace v roce 2005 – realizace Akce 1 a přechod k Akci 2 a 3 (CIP EQUAL) Mezinárodní program CIP EQUAL se v roce 2005 nacházel ve stavu realizace Akce 1 (příprava projektů, navazování národních a mezinárodních partnerství) a dále přechodu z Akce 1 do Akce 2 (samotná realizace projektových aktivit) a zároveň Akce 3 (šíření projektových výstupů a jejich prosazování do praxe a mainstreamingových programů), přičemž Akce 2 a 3 probíhají současně. Období uznatelnosti výdajů RP spojených s realizací aktivit v rámci Akce 1 začalo dnem podpisu zástupce ŘO uvedeném na “Oznámení řídícího orgánu o výběru Žádosti o poskytnutí grantu pro Akci 1 pro finanční podporu z CIP EQUAL” oznamujícím RP jejich výběr pro podporu. Tato Oznámení pro Akci 1 byla vystavena koncem roku 2004. V prvním čtvrtletí roku 2005 pak ŘO zajistil vystavení “Rozhodnutí o poskytnutí dotace” či v případě příjemců, kterými jsou úřady práce, “Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL“, pro RP vybraná pro podporu z CIP EQUAL, jehož podmínky vydané spolu s tímto Rozhodnutím museli hlavní partneři stvrdit svým podpisem. (Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 1 a vzor Oznámení o podmínkách realizace pro Akci 1 byly uvedeny v loňské RIZ 2004.) Zálohové platby se MPSV zavázalo příjemcům vyplatit po převzetí rozhodnutí o poskytnutí dotace včetně podmínek realizace projektu. Administrace zálohových plateb, proběhla v návaznosti na vydaná rozhodnutí, v březnu a dubnu 2005. Přechod z Akce 1 do Akcí 2 a 3 byl u jednotlivých projektů plynulý (ukončením Akce 1 začínají Akce 2 a 3), avšak za splnění předem mezinárodně i národně stanovených podmínek a parametrů pro příjemce: příjemci z Akce 1 museli navázat národní a mezinárodní partnerství a uzavřít smlouvy o národní spolupráci (DPA) a smlouvy o mezinárodní spolupráci (TCA), mezi jejichž povinnými částmi je vytvoření příslušných pracovních programů, a to včetně podrobných rozpočtů. Jednotlivé pracovní programy obsahují plánované aktivity těchto partnerství v rámci Akcí 2 a 3. Přehled projektů CIP EQUAL dle priorit a názvů opatření, které do konce roku 2005 postoupily do Akce 2 a 3 se nachází v příloze č. 5 tohoto dokumentu.

20/79


Stav realizace CIP EQUAL v ČR k 31. 12. 2005 Akce 1 : Postupně ukončována, řídicí orgán převzal veškerou dokumentaci příjemců k Akci 1 od národní podpůrné struktury (NK EQUAL – divize Národního vzdělávacího fondu – NVF), která ukončila k 31. 10. 2005 svou činnost v rámci CIP EQUAL (o výběru a zahájení činnosti nové NPS pojednáváme níže). K 31. 12. 2005 mělo osm projektů kompletně uzavřenu Akci 1, a to včetně závěrečné platby a sedmi dalším projektům byly podmínečně schváleny závěrečné monitorovací zprávy a tyto projekty si mohly společně s doplněním monitorovací zprávy požádat o závěrečnou platbu za Akci 1. Akce 2 a 3: K 31. 12. 2005 zahájeno 54 projektů (z celkového počtu 59 projektů, které byly vybrány k financování v rámci Akce 1). Na základě výsledků hodnocení nebyly jednomu projektu v Opatření 5.1 ke dni 25. 10. 2005 řídicím orgánem schváleny předložené smlouvy o národní a mezinárodní spolupráci a tento projekt byl řídícím orgánem vyřazen z možnosti postupu do Akcí 2 a 3. Na prostředky původně alokované na tento projekt (cca 9 mil. Kč) hodlá řídicí orgán vyhlásit v roce 2006 výzvu k předložení projektů (v souladu s pravidly CIP EQUAL pouze na realizaci Akce 3). Návrh formulace výzvy byl projednán Monitorovacím výborem CIP EQUAL v prosinci 2005. Její schválení proběhlo procedurou per rollam v lednu 2006. Dále jeden projekt v prosinci od realizace aktivit odstoupil na základě vlastního rozhodnutí, i na tyto zbylé prostředky plánuje řídící orgán vyhlásit dodatečnou výzvu. Jeden projekt doposud nepostoupil do Akce 2 a 3 a na základě konzultací a připomínek ŘO a NPS dokončuje podklady pro postup do dalších fází realizace projektu. Pro tyto etapy realizace programu již vykonává funkci technické podpory administrace programu nová NPS, kterou je společnost Pricewaterhouse Coopers, Česká republika, s.r.o. Ve zbývající části této kapitoly následuje detailní popis postupu Akce 1, 2 a 3 v roce 2005 a všech relevantních událostí. Navazování národní spolupráce (DPA) a mezinárodní spolupráce (TCA) Dne 1.1. 2005 bylo v celé Evropské unii zahájeno období navazování rozvojových partnerství či-li národní spolupráce (DPA) a mezinárodní spolupráce (TCA) mezi jednotlivými příjemci podporovanými v různých zemích EU. Protože všechny nutné kroky, které navazování DPA a TCA předcházejí, byly v ČR splněny již v roce 2004, mohli se příjemci v ČR do tohoto procesu zapojit ihned po jeho zahájení. V ČR byl termín k předkládání smluv DPA a TCA stanoven ke dni 1. 5. 2005. K tomuto datu příjemci podpory v Akci 1 předložili DPA a TCA ke schválení ŘO. Pouze na základě objektivních důvodů potřeby koordinovat aktivity na základě principu mezinárodní spolupráce s mezinárodními partnery, kteří se řídí svými

21/79


národními termíny stanovenými jejich ŘO, byly povoleny individuální výjimky s posunutím termínu. Hodnocení a schvalování smluv DPA a TCA Proces hodnocení DPA a TCA měl odlišný charakter od hodnocení žádostí o poskytnutí dotace pro Akci 1. V případě Akce 1 bylo cílem vybrat nejlepší žádosti podle dosažených bodů. V případě hodnocení DPA a TCA se předpokládalo, že schváleny budou všechny DPA a TCA, pouze kromě případu, že předkladatel nebude schopen nebo ochoten přepracovat DPA a TCA, nebude možné vydat Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 2 a Akci 3. Proces hodnocení probíhal v několika etapách: formální, věcné, finanční – bylo hodnoceno finančními a projektovými manažery NPS (NK EQUAL). V další fázi následovalo hodnocení externími odborníky na danou oblast – osloveni byly členové Národních tématických sítí. Tito odborníci hodnotili přidanou hodnotu, inovativnost, věcné zaměření a vazbu DPA a TCA. Celý proces byl pak uzavřen schválením řídícím orgánem na základě předešlých etap hodnocení. Hodnocení DPA a TCA bylo velmi náročné jak věcně, tak časově, protože bylo nutné posoudit dva často rozsáhlé dokumenty. Navíc TCA bylo předkládáno většinou v angličtině a muselo být schváleno všemi příslušnými řídícími orgány zahraničních RP. Přitom po každém zamítnutí TCA bylo nutno TCA nutno přepracovat a znovu hodnotit. Od prvního předložení musel ŘO schválit/zamítnout TCA do 8 týdnů, tak aby hodnotící proces byl ukončen do konce června, což byl termín dohodnutý všemi ŘO a Evropskou komisí s cílem sladit počátek aktivit Akce 2 a 3 na celoevropské úrovni. Za podpory ŘO a NPS se všem příjemcům z České republiky již během dubna 2005 podařilo navázat spolupráci s potencionálními zahraničními partnery. Smlouvy o mezinárodní spolupráci pak byly postupně příjemci a jejich zahraničními partnery zadávány do mezinárodní databáze ETCIM (Equal Transnational Co-operation Internet Module) a to tak, aby mohly být schváleny v případě splnění všech požadavků jejich domácími řídícími orgány. Všechny předložené DPA a TCA byly následně vyhodnoceny, zda skutečně splňují všechny stanovené požadavky. Ve 2. čtvrtletí roku 2005 docházelo k postupnému dokončení hodnotícího procesu. Ve druhé polovině června tak byly příjemcům rozeslány výsledky hodnotícího procesu s případnou výzvou k dopracování předložených smluv. Po ukončení hodnocení mohl ŘO CIP EQUAL příjemcům vystavit Oznámení o schválení DPA a TCA a v souladu s rozpočtovými pravidly ČR vydat rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků na realizaci Akce 2 a Akce 3. (Vzor Oznámení o schválení DPA a TCA tvoří přílohu č. 14 tohoto dokumentu. Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace na Akci 2 a 3 pak uvádíme v příloze č. 1 této zprávy. Vzor Oznámení o podmínkách realizace pro Akci 2 a 3 pak uvádíme v příloze č. 2.) Proces hodnocení a provádění potřebných úprav smluv byl náročný. V některých případech byly smlouvy předloženy po termínu, některé smlouvy nebyly dostatečně kvalitní a musely být i opakovaně doplňovány a měněny ze strany příjemců. V mnoha

22/79


případech bylo nutno posunout zahájení projektu v závislosti na době schválení DPA a TCA (ke konci září schválil ŘO v mezinárodní databázi ETCIM 60 TCA). Podpora příjemců prostřednictvím vyplácení zálohových plateb Podpora příjemcům je realizována i prostřednictvím možnosti zálohové platby, kterou se MPSV zavázalo příjemcům vyplatit po převzetí rozhodnutí o poskytnutí dotace či jiných právních aktů včetně podmínek poskytnutí z jejich strany. Administrace prvních zálohových plateb byla zahájena v týdnu od 14. března 2005 a do konce března byla zhruba polovina plateb vyplacena (podrobněji o systému zálohové platby či-li systému tzv. „předfinancování“ viz kapitola 1.3. Potenciální problémy související s národním spolufinancováním (veřejným či soukromým) podpory ze Strukturálních fondů EU). Semináře k DPA/TCA ŘO navíc již od poloviny ledna 2005 organizoval pro všechny příjemce vybrané do první etapy implementace tohoto programu sérii bezplatných seminářů, na nichž byli všichni příjemci podrobně seznamováni se všemi aspekty řízení tohoto programu i s požadavky kladenými na jejich vlastní práci, a to ve všech oblastech – navazování mezinárodní spolupráce, upevňování vlastního rozvojového partnerství, podrobné zpracování vlastních pracovních programů pro národní i mezinárodní aktivity, příprava průběžných i závěrečných finančních i technických monitorovacích zpráv, příprava žádostí o platby, uchovávání dokumentace vztahující se k projektu, požadavky na zajištění publicity jejich činností, zajištění evaluace vlastních činností atd. Na semináři pořádaném dne 19. ledna 2005 byli příjemci podrobně seznámeni s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace, na jehož základě jim jsou z Programu Iniciativy Společenství EQUAL poskytovány finanční prostředky. Dne 26. ledna 2005 byli podrobně seznámeni s databázemi EK využívanými jednotlivými příjemci pro navazování mezinárodní spolupráce a pro přípravu svých smluv o mezinárodní spolupráci. Dne 2. února 2005 jim byly představeny požadavky kladené na přípravu průběžných finančních a technických zpráv. Dne 16. února proběhl pak již čtvrtý seminář pro příjemce - tentokrát s detailními informacemi ke smlouvě o národní spolupráci, a dále k finančním predikcím na další etapy realizace projektových aktivit příjemců. Dne 28. 7. 2005 se konal pátý ze série informačních seminářů nazvaný „Strategie evaluace, indikátory a sebehodnocení rozvojových partnerství“. Jeho cílem bylo seznámit rozvojová partnerství s principy a způsoby evaluace Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR, s monitorovacími ukazateli sledovanými rozvojovými partnerstvími (např. jaká minimální data musí rozvojová partnerství sledovat a jaké indikátory se navíc sledují mimo těchto minimálně nutných - včetně těch které si nadefinovala rozvojová partnerství sama) a s metodikou hodnocení rozvojových partnerství (zvláště hodnocení / sebehodnocení Akce 1 – 3).

23/79


Organizace mezinárodní konference „Clearing House“ Významnou a úspěšnou akcí byla v měsíci dubnu organizace prestižní evropské konference v rámci Iniciativy Společenství EQUAL (tzv. Clearing House), jejíž organizace se ŘO CIP EQUAL v ČR ujal na základě dohody mezi Řídícími orgány CIP EQUAL všech členských zemí a EK. Clearing house se konal ve dnech 25. – 26. 4. 2005 v Praze a stal se jedním z finálních kroků první etapy implementace CIP EQUAL. Na Clearing House byli pozváni zástupci řídících orgánů a národních podpůrných struktur členských zemí EU. Hlavním účelem celé akce bylo najít vhodné mezinárodní partnery pro partnerství v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL, kterým se to do doby konání konference nepodařilo. Všem příjemcům v ČR se (i za podpory ŘO a NPS) podařilo navázat spolupráci s potencionálními zahraničními partnery do doby konání samotné konference. Ještě před konferencí každý členský stát identifikoval své „sirotčí“ RP a každému takovému případu potom připadl prostor pro to, být na Clearing House nabídnut zástupcům z ostatních zemí. Hledání partnerů bylo rovněž podpořeno daty předem připravenými a zadanými do tzv. country grids, které obsahují informace o stavu implementace CIP EQUAL v jednotlivých státech a jsou při jakýchkoli změnách aktualizovány (country grids jsou umístěny na oficiálních internetových stránkách EK věnovaných Iniciativě Společenství EQUAL a odkaz na tyto stránky je umístěn rovněž na oficiálních stránkách ŘO CIP EQUAL v ČR). Dále byly rovněž předem připraveny dotazníky vytvořené pro účely Clearing House a vyplněné jednotlivými členskými zeměmi. Na základě těchto informací pak jednotliví reprezentanti dané země představili v menších skupinkách určité sirotčí rozvojové partnerství a poté vždy následovala asi 10 minutová diskuse a identifikace potenciálních partnerů. Takto působil vždy jeden účastník u daného stolu jako „prodavač“ a ostatní byli „nakupujícími“ a dá se tedy říci, že Clearing House tak probíhal ve stylu „aukce“ dosud nezadaných RP. Výběr a zahájení činnosti nové národní podpůrné struktury CIP EQUAL Smlouva s národní podpůrnou strukturou pro CIP EQUAL, kterou vykonávala Národní kancelář EQUAL (sekce Národního vzdělávacího fondu), byla v návaznosti na činnosti z prvního kola financována plně z národních prostředků (MPSV) a byla ukončena k 31. 10. 2005. ŘO v březnu 2005 vyhlásil zadávací řízení ve smyslu § 48 zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci veřejné zakázky „Výběr Národní podpůrné struktury Programu Iniciativy Společenství EQUAL“. Vyhlášení tohoto zadávacího řízení bylo nezbytným předpokladem pro čerpání prostředků technické asistence tohoto programu; smlouva s vítězným uchazečem, se společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. byla podepsána v červenci 2005 (o zadávacím řízení pro výběr Národní podpůrné struktury CIP EQUAL se rovněž zmiňujeme v kapitole 4.3.2 Aktivity za účelem Řízení, implementace a kontroly projektů technické asistence). Již od podepsání smlouvy se NPS zapojovala do spolupráce s MPSV, a především v průběhu srpna probíhala intenzivní práce nové NPS na jejich interních pracovních

24/79


postupech a pracovním plánu na 1. čtvrtletí spolupráce. V průběhu měsíce září pak nová NPS zahájila podpůrnou a poradenskou činnost pro rozvojová partnerství (RP) v některých oblastech a od října 2005 poskytovala všechny služby NPS jak RP, tak i řídícímu orgánu pro Akci 2 a 3 CIP EQUAL. V překlenovacím období (září - říjen 2005), ve kterém došlo k převedení činností podpory příjemců z NK EQUAL na PwC, vykonávala některé aktivity ještě NK EQUAL – jednalo se o aktivity vztahující se k Akci 1 CIP EQUAL a uzavření prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Role nové NPS a podpora poskytnutá příjemcům v roce 2005 Nová NPS vyvíjí činnost v rámci Akce 2 a 3 v souladu se svými ročními pracovními plány, které jsou schvalovány řídícím orgánem a konzultovány s MV CIP EQUAL. Tyto roční pracovní plány jsou dále rozpracovávány na čtvrtletní plány činnosti NPS. Detailní postupy jednotlivých aktivit vykonávaných NPS jsou pak popsány v aktuální verzi Manuálu činnosti NPS. Hlavním bodem činnosti národní podpůrné struktury bylo v roce 2005 poskytování metodické podpory rozvojovým partnerstvím při všech jejich aktivitách, a to zejména podpora RP při efektivním provádění jednotlivých mezinárodních aktivit realizovaných v rámci schválených projektů, poskytování konzultací a metodické podpory RP při přípravě a zpracovávání průběžných a závěrečných technických a finančních zpráv a žádostí o platbu, podpora RP při horizontálním i vertikálním mainstreamingu a případně další podpora podle potřeb příjemců. NPS poskytovala podporu zejména pořádáním informačních seminářů, pomocí telefonní a emailové help linky, webových stránek programu CIP EQUAL a mailing listu. Dalším způsobem podpory příjemců poskytované ze strany NPS CIP EQUAL bylo zřízení tzv. Equal helpline, na níž se mohli příjemci obracet každý pracovní den. Od 1.10.2005 pracovníci NPS zodpověděli přes 500 telefonických a emailových dotazů, uskutečnilo se 5 osobních konzultací na místě u příjemců a 6 osobních konzultací na NPS. Na webových stránkách byly průběžně zveřejňovány nejčastější dotazy příjemců i příslušné odpovědi. Většina dotazů se týkala administrace CIP EQUAL (technické zprávy a finanční zprávy). Průběžně byly poskytovány konzultace příjemcům k problematice změn. Celkem bylo kladně vyřízeno 93 nepodstatných změn a 10 podstatných změn podaných příjemci. Dne 20. září nová NPS zorganizovala společně s řídicím orgánem konferenci pro příjemce „Úvod k Akci 2 a 3“, na kterém byli příjemcům poprvé osobně představeni jednotliví členové jádra týmu pracovníků NPS. Dále byly příjemcům podrobně vyloženy jednotlivé aspekty administrace Akcí 2 a 3 dle nové příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3, kterou zpracoval řídicí orgán. Tuto příručku měli možnost připomínkovat samotní příjemci, kteří se tak sami aktivně podíleli na jejím dopracování, a i nadále řídicí orgán s příjemci spolupracuje ve smyslu zjednodušování administrace programu v rámci platné evropské i národní legislativy. (Příručka pro příjemce pro Akci 2 a 3 je dostupná na oficiálních webových stránkách Iniciativy Společenství EQUAL v České republice, na adrese http://www.equalcr.cz/files/clanky/266/prirucka_akce23_v1.2.pdf). Výstupem z této

25/79


konference byly hodnotící dotazníky a seznam dotazů příjemců zveřejněný na webu equalcr.cz včetně odpovědí. Navrhované zjednodušení a zrychlení administrativy CIP EQUAL Pracovníci NPS (PricewaterhouseCoopers) identifikovali několik oblastí s potenciálem na zjednodušení administrace CIP EQUAL. Výstupy z těchto analýz byly předány ve formě následujících dokumentu „Navrhované postupy pro zjednodušení a zrychlení administrativy CIP EQUAL na základě diskuse na schůzce mezi MPSV a NPS dne 21. 10. 2005“ (zpracováno v říjnu 2005, aktualizace pro Rámec podpory Společenství a platební orgán v listopadu a prosinci 2005). Dokument obsahuje nově navržený postup v oblasti dokladové kontroly, jehož cílem je výrazné urychlení a zjednodušení celkového postupu žádosti o finanční prostředky z programu CIP EQUAL a přispění k většímu komfortu příjemců při zachování dodržování legislativního prostředí. Dílčí návrhy na zjednodušení systému administrace jsou ze strany NPS předkládány ke zvážení a schválení ŘO průběžně (např. agregace rozpočtových položek nebo zjednodušení hlášení změn pro příjemce). Zjednodušení administrace nepodstatných změn bylo zakomponována do Příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3. Od poloviny října 2005 byl na základě návrhu NPS zjednodušen také systém hlášení nepodstatných změn. Tyto změny jsou nyní mezi NPS a příjemci vyřizovány elektronicky. V této souvislosti a v zájmu zjednodušení administrace projektů spolufinancovaných z ESF, tedy tzv. měkkých projektů zaměřených na lidské zdroje a zaměstnanost, ŘO zahájil jednání s RPS a MF. Jednání se týkala především možného zjednodušení ve formě předkládání a kontroly účetních dokladů, kdy právě u těchto měkkých projektů se oproti tvrdým projektům v současnosti jedná o velké objemy „prvotních“ účetních dokladů, které příjemci zasílají společně s monitorovací zprávou ke kontrole.

2.3 INFORMACE O IMPLEMENTACI PRINCIPŮ CIP EQUAL Experimentální charakter Iniciativy Společenství EQUAL ovlivňuje způsob implementace jednotlivých podporovaných projektů a odráží se v základních principech, které musí být naplňovány všemi podporovanými projekty a to na všech úrovních implementace programu. Iniciativa Společenství EQUAL je založena na šesti základních principech. Mezi tyto principy patří kromě tématického přístupu (dle kterého musí být v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL vybrány v jednotlivých členských státech priority v souladu s vyhlášenými tématickými oblastmi EK), principu partnerství (dle kterého jsou jednotlivé projekty realizovány prostřednictvím tzv. rozvojových partnerství), mezinárodní spolupráce (umožňující společně využívat zkušenosti a poznatky z různých států EU, resp. ostatních států zapojených do Iniciativy

26/79


Společenství EQUAL) a principu inovativnosti, také společné rozhodování a mainstreaming. Společné rozhodování znamená, že v rámci jednotlivých rozvojových partnerství musí mít možnost spolurozhodovat všechny zapojené partnerské organizace, včetně zástupců skupin nejvíce ohrožených nerovnostmi a diskriminací na trhu práce. Mainstreaming jakožto další princip, na němž je Iniciativa Společenství EQUAL založena, má za cíl umožnit rozšíření výsledků Iniciativy Společenství EQUAL mezi tvůrce národních, resp. regionálních politik tak, aby nejlepší z nově vyvinutých nástrojů boje s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce mohly být využity při přípravě národních, resp. regionálních strategických dokumentů a rozvojových plánů (např. při přípravě národních akčních plánů zaměstnanosti) a následně při přípravě hlavních forem pomoci6 v následujícím programovém období strukturálních fondů. Jako zvláštní princip je navíc naplňován také gender mainstreaming neboli princip zohledňování rovných příležitostí žen a mužů ve všech plánovaných i realizovaných aktivitách podporovaných projektů. Významným příspěvkem k podpoře příjemců při implementaci principů EQUAL ze strany ŘO a NPS byly v roce 2005 povinné informační semináře zaměřené na podporu příjemců ve všech oblastech implementace CIP EQUAL. Od poloviny ledna 2005 proběhlo celkem pět těchto seminářů, v jejichž rámci byli příjemci seznamováni s následujícími tématy - navazování mezinárodní spolupráce, upevňování vlastního rozvojového partnerství, podrobné zpracování vlastních pracovních programů pro národní i mezinárodní aktivity, příprava průběžných i závěrečných finančních i technických monitorovacích zpráv, příprava žádostí o platby, uchovávání dokumentace vztahující se k projektu, požadavky na zajištění publicity jejich činností, zajištění evaluace vlastních činností atd. ŘO je navíc připraven na žádost příjemců uspořádat dodatečné semináře pokrývající jakékoli jiné oblasti vyžadující ze strany příjemců další pozornost (o těchto seminářích viz také kapitola 2.2.2 Postup Akce 2 a 3 druhého kola). Prezentace o základních principech CIP EQUAL byla rovněž součástí Úvodní konference k Akci 2 a 3, které se účastnilo 98 zástupců příjemců. Popis principů CIP EQUAL je rovněž k dispozici příjemcům v Příručce pro Akci 2 a 3 a na webových stránkách equalcr.cz. Příručky k principům CIP EQUAL byly distribuovány příjemcům u příležitosti úvodní konference. Plnění principů CIP EQUAL je pak příjemci popisováno v každé průběžné monitorovací technické zprávě. Zatím minimum dotazů příjemců směřovalo do oblasti plnění principů. Zahajovací práce pro činnost národních tématických sítí (NTS) pro druhé kolo se uskutečnily již v roce 2005. V roce 2005 byla NPS zpracována příručka pro NTS, jejíž obsahem je národní mainstreamingová strategie pro druhé kolo. Příručka k NTS byla prezentována na jednání MV CIP EQUAL v prosinci 2005 a byla schválena členy MV per rollam. Možnost vyjádřit se měl vedle členů MV rovněž zástupce EK a samotní příjemci, z nichž někteří mají již velmi cennou zkušenost z fungování NTS z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Příručka pro NTS je přístupná na 6

Hlavními formami pomoci se rozumí operační programy a jednotné programové dokumenty definované čl. 9(e)(i) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. V případě zkráceného programového období 2004-2006 jsou hlavními formami pomoci umožňujícími čerpání prostředků z ESF Operační program Rozvoj lidských zdrojů a Jednotný programový dokument pro Cíl 3, resp. Společný regionální operační program.

27/79


oficiálních webových stránkách CIP EQUAL, http://www.equalcr.cz/files/clanky/287/NTS_prirucka_v1.0.pdf.

na

adrese

V roce 2005 rovněž proběhly přípravné práce ke konferenci a workshopu NTS. Byli kontaktováni zahraniční odborníci se žádostí o vystoupení na konferenci a sdílení zkušeností s mainstreamingem v jejich zemi. Rovněž byl osloven evaluátor první etapy CIP EQUAL v ČR se žádostí o vystoupení s cílem prezentovat výstupy průběžné evaluace programu EQUAL a doporučení pro činnost NTS. Dále je možno konstatovat, že zapojení odborníků z NTS pro první kolo CIP EQUAL do hodnocení DPA/TCA druhého kola tohoto programu je jedním z předpokladů pro vytvoření co nejlepších podmínek pro šíření a mainstreaming výstupů, na kterých rozvojová partnerství pracují, a zároveň zaručuje inovativnost vyvíjených projektových výstupů. (Seznam členů NTS tvoří přílohu č. 12 této zprávy.) Na evropské úrovni ve dnech 16-17. listopadu 2005 proběhla v Bruselu schůzka „ETG 4 Transnationality Working Group“. Za Českou republiku se účastnila zástupkyně projektu č.24 Mgr. Jana Chržová (Český helsinský výbor). Cílem schůzky bylo vyhodnotit účelnost nadnárodních partnerství z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, pracovní záměry pro projekty druhého kola CIP EQUAL a upevnění spolupráce. Výstupy 1. etapy evaluace CIP EQUAL v souvislosti s uplatňováním principů Implementační struktura CIP EQUAL si uvědomuje důležitost správného uplatňování principů v projektech a proto jsou pro ni důležité výstupy z 1. etapy evaluace CIP EQUAL. Z uvedeného důvodu níže uvádíme přehled výstupů týkajících se naplňování principů: Většina rozvojových partnerství v rámci Akce 1 ani neuvažovala o zapojení cílových skupin do řízení projektu nebo do procesu zpracování Smlouvy o rozvojovém partnerství či smlouvy o mezinárodní spolupráci. Tento přístup naznačuje, že rozvojová partnerství asi nepochopila význam principu „společného rozhodování“ neboli „empowerment“ nebo neumějí princip realizovat v praxi. V rámci Akce 2 a 3 bude nutno monitorovat naplnění tohoto principu ze strany rozvojových partnerství. I když rozvojová partnerství se vyvíjí dle názorů zástupců dobrým způsobem, lze pozorovat existenci centralizovaného i decentralizovaného modelu. Mnoho času bylo věnováno pro stabilizaci partnerství, zejména prostřednictvím série setkání pro nalezení struktury řízení a rozdělení úloh jednotlivým partnerským organizacím. V případě velkého rozvojového partnerství je snaha najít určitou rovnováhu mezi zadanými úkoly ve vztahu k velikosti partnerské organizace a jejich odbornému a finančnímu zázemí. Byly zaregistrovány případy (4 z 20), kde partneři utlumili své činnosti díky opoždění průběžných plateb. Platí, že vedoucí organizace rozvojového partnerství nesla největší tíhu v rámci Akce 1.

28/79


V rámci Akce 1 by se partnerství měla připravit na „Mainstreaming“. Většina rozvojových partnerství (10 z 20) nemají jasnou představu, jak by mohla realizovat principy mainstreamingu pro integraci a začlenění nových myšlenek a přístupů do politiky a zavedené praxe. V rámci Akce 1 některá rozvojová partnerství v době pohovorů ani neměla webové stránky nebo brožury nebo se nezapojila s cílovými skupinami a tvůrci politik. Bude nutno, aby naplnění tohoto principu bylo monitorováno v rámci Akce2 a 3. I když z údajů ECDB (údaje poskytované rozvojovými partnerstvími v době odevzdání žádostí) vyplývá, že 99,1 % schválených žádostí zdůrazňuje procesně orientované inovace, 81,6 % klade důraz na cíl a 79,6 % na kontext. Pohovory ukazují, že zde rozvojová partnerství nemají moc jasno. Zdá se nám, že kontextově orientovaných inovací bude mnohem méně než se prezentuje v ECDB a inovace projektů se soustředí na procesně orientované inovace. ŘO a NPS tyto podněty vzaly na vědomí a zaměří se v roce 2006 i následujících letech na další podporu příjemců v aplikaci principů. Proto je pro rok 2006 mj. připravován seminář pro příjemce týkající se základních principů CIP EQUAL.

2.4 KVANTIFIKACE A ANALÝZA SPECIFICKÝCH INDIKÁTORŮ V rámci implementace CIP EQUAL jsou sledovány dva typy indikátorů. Jedná se o indikátory stanovené ŘO pro celý program, resp. indikátory založené na povinných indikátorech stanovených EK a o indikátory definované přímo jednotlivými příjemci ve svých DPA, resp. TCA, které poskytují informace nezbytné pro sebehodnocení každého RP. Pro kvantifikaci a analýzu indikátorů po jednotlivých opatřeních jsou určeny indikátory stanovené ŘO založené na indikátorech stanovených EK. Tyto indikátory byly vytvořeny v rámci projektu TA „Vypracování podkladů pro první etapu hodnocení CIP EQUAL“, projednány PS pro evaluaci a MV CIP EQUAL. Indikátory stanovené ŘO byly schváleny MV CIP EQUAL v rámci PD CIP EQUAL verze 1.4. Pro každé opatření CIP EQUAL jsou stanoveny specifické indikátory – v rámci daného opatření jsou RP sledovány stejné indikátory. V případě, že není určitý indikátor vzhledem k pracovnímu programu RP relevantní, hodnoty u takového indikátoru nejsou sledovány, resp. indikátor nabývá po celou dobu realizace pracovního programu RP nulových hodnot. Hodnoty indikátorů vykázané jednotlivými RP v technických monitorovacích zprávách jsou agregovány na úrovni tématických oblastí (indikátory pro opatření, na která se tématická oblast rozpadá vzhledem k různé míře spolufinancování v oblastech Cíle 1 a Cíle 3, jsou stejné), dále na úrovni priorit a na úrovni CIP EQUAL. V příloze č. 10 je uveden přehled indikátorů agregovaných na úrovni jednotlivých tématických oblastí a přehled indikátorů na úrovni CIP EQUAL. U každého indikátoru je stanovena hodnota „plánovaný stav“, hodnota „dosažený stav“ a hodnota „% skutečně dosaženo“:

29/79


• • •

plánovaný stav – odhad hodnoty indikátoru na konci implementace CIP EQUAL stanovený externím evaluátorem, dosažený stav – souhrn dosažených hodnot indikátorů vykázaných RP v roce 2005, % skutečně dosaženo – dosaženo z plánovaného stavu v % (=dosažený stav/ plánovaný stav x 100).

S ohledem na skutečnost, že každé RP ukončilo Akci 1 a zahájilo Akce 2 a 3 v různý okamžik a s ohledem na nastavená pravidla pro předkládání monitorovacích zpráv (monitorovací zprávy lze předložit nejdéle po 3 měsících realizace projektu), odevzdalo do konce roku 2005 své technické monitorovací zprávy měně RP než kolik jich bylo schváleno do Akce 2 a 3, tj. k dispozici jsou hodnoty monitorovacích indikátorů jen za tato RP. Vstupy: Dosažené hodnoty u těchto indikátorů odpovídají finančním alokacím na jednotlivé akce stanovené v PD CIP EQUAL. Částka vynaložená k vytvoření RP je obecně nižší než bylo plánováno vzhledem k tomu, že mnohá partnerství nevyčerpala prostředky na Akci 1. Doba vynaložená na vytvoření RP je u sledovaných RP kratší než je plánovaný stav (odpovídá období mezi zahájením Akce 1 – 15. 12. 2004 a termínem pro předložení DPA a TCA – 30. 4. 2005). Výstupy: Indikátor počet RP dosáhl nižší než plánované hodnoty u některých tématických oblastí vzhledem k neschválení DPA a TCA některých RP v Akci 1. Počet partnerů v RP a v TCA odpovídá plánované hodnotě. Dosažené hodnoty u dalších indikátorů výstupu odpovídají fázi realizace jednotlivých projektů a vypovídají o úspěšném zahájení pracovních programů RP v roce 2005. Výsledky: Hodnoty indikátorů výsledku nabývaly v naprosté většině případů nulových hodnot s ohledem na skutečnost, že pomocí těchto indikátorů je sledován vliv aktivit po delším časovém úseku (cca 6 měsíců), přičemž RP započala realizovat své aktivity nejdříve v červenci 2005.

2.5 PODMÍNKY IMPLEMENTACE VČETNĚ ŘEŠENÍ PŘÍPADNÝCH PROBLEMATICKÝCH OBLASTÍ V průběhu implementace CIP EQUAL v roce 2005 se vyskytly některé nepředpokládané problémy, které se ŘO vždy snažil co nejefektivněji a nejpromptněji vyřešit. Objevily se a byly řešeny následující problémy: Zpoždění v proplácení průběžných plateb příjemcům a jeho řešení Již v průběhu 1. pololetí 2005 se objevil problém zpožďování v proplácení průběžných plateb příjemcům, respektive tento typ plateb nebyl v tomto období 30/79


vůbec realizován. Důvodem byla technická a metodická nepřipravenost monitorovacího informačního systému strukturálních fondů (MSSF), dodávaného firmou Tesco, a další důvod souvisí s provázaností průběžných plateb na předložení a schválení průběžné finanční a technické monitorovací zprávy zpracované příjemci. Schvalovací proces probíhal nejprve na úrovni NPS (NK EQUAL), a poté na úrovni ŘO. Při schvalování monitorovacích zpráv přitom nastalo velké časové zpoždění a to nejen z důvodu nedostatečně kvalitního zpracování zpráv ze strany příjemců (formální chyby, chyby v součtech, nedoložené doklady, apod.), ale rovněž kvůli nedostatečné personální kapacitě NK EQUAL a ŘO, a to zejména z důvodu nepředpokládaného nárůstu činností potřebných pro opakované kontroly revidovaných zpráv. Stejně jako v jiných obtížných situacích i zde se ŘO snažil ve spolupráci s NK EQUAL co nejrychleji najít co nejefektivnější postupy řešení. ŘO podnikl i opatření pro průběžné monitorování jednotlivých kroků na straně NK EQUAL a pro dodržování stanovených lhůt, požadoval jejich zkrácení a připravil návrhy na úpravy postupů tak, aby platby mohly být vyřizovány operativněji. Situaci se však ŘO a NK EQUAL nepodařilo uspokojivě vyřešit. Proto nebyla administrace Akce 1 dokončena do doby vypršení smlouvy mezi MPSV a NK EQUAL (NVF) tedy do konce října 2005, a tyto činnosti pak musel plně převzít ŘO. Dále kvůli chybám ve zprávách příjemců za Akci 1 a nutnosti jejich opakovaného vracení příjemcům se MPSV rozhodlo vyjít příjemcům vstříc a urychlit proces schvalování zpráv a tím i vyplácení plateb posílením podpory příjemcům a zjednodušením administrace předkládaných zpráv a způsobu jejich oprav. V souvislosti s převzetím dokumentace z Akce 1 od NK EQUAL posílil řídicí orgán personální kapacity navázáním spolupráce s externími pracovníky hrazenými z projektu TA CIP EQUAL (k personálnímu posilování ŘO více viz dále v textu této kapitoly). Do konce roku 2005 pak byla zkontrolována většina dodaných závěrečných zpráv a příjemcům zaslány připomínky a pokyny k jejich přepracování. Řídicí orgán také v tomto období úzce spolupracoval se založeným výborem příjemců a mj. touto cestou informoval příjemce o průběhu prací na dokončování Akce 1. Výbor příjemců byl založen především v souvislosti s nejistotou příjemců v otázkách složitosti administrace implementace CIP EQUAL, pro prohloubení komunikace s příjemci a v zájmu jednoznačného výkladu všech pravidel implementace CIP EQUAL, a to na základě návrhu příjemců po dohodě s ŘO. Rovněž na základě uplatňování principu partnerství ŘO společně s výborem příjemců řešil možnosti zjednodušení administrace CIP EQUAL pro Akce 2 a 3 v rámci platné legislativy. Problém s interpretací termínu partnerství v rámci českého právního řádu a jeho řešení V srpnu 2005 na národní úrovni kulminoval problém s interpretací termínu partnerství v rámci českého právního řádu.

31/79


Při ověřování postupů řízení u jednotlivých programů ESF si Ministerstvo financí, jakožto platební orgán (PO), vyžádalo od Řídícího orgánu (MPSV) ujištění o tom, že institut partnerství není v rozporu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Podle názoru PO totiž příjemci dotací porušují zákon č. 40/2004 Sb. tím, že své partnery nevybírají v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb.. Dle PO jsou partneři projektu dodavateli příjemce a měli by být tudíž vybíráni v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb. Řídící orgán byl naopak toho názoru, že partneři projektu nejsou dodavateli příjemce, neboť společně s ním realizují projekt a jsou tudíž ve stejném postavení jako příjemce dotace. Řídící orgán proto zahájil k této otázce řadu jednání se zástupci PO, odboru rozpočtu Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj a také Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a požádal o stanoviska dotčené resorty. Vzhledem k tomu, že jediným subjektem, který je příslušný k posouzení, zda došlo či nikoliv k porušení zákona č. 40/2004 Sb., je ÚOHS, řídící orgán se obrátil na ÚOHS s písemnou žádostí o posouzení institutu partnerství ve vztahu k zákonu č. 40/2004 Sb. Stanoviskem ze dne 20. 9. 2006 ÚOHS potvrdil, že institut partnerství není v rozporu se zákonem č. 40/2004 Sb., pokud jsou naplněny všechny zásady a podmínky partnerství, které uvedl ve svém stanovisku. Aby bylo zajištěno, že všechna partnerství naplňují tyto zásady a podmínky, řídící orgán uvedl všechny tyto zásady a podmínky do Příručky pro příjemce. Dále vypracoval návrh smlouvy, která měla být uzavřena mezi příjemcem a jeho partnery a která stanovuje role příjemce a jednotlivých partnerů v projektu, jejich povinnosti ve vztahu k projektu, podíl na rozpočtu projektu apod. Tuto smlouvu musela jednotlivá partnerství uzavřít ve lhůtě stanovené Řídícím orgánem. Stanovisko ÚOHS bylo uveřejněno i na webových stránkách www.equalcr.cz. Stanovisko ÚOHS bylo poskytnuto také PO, který názor ÚOHS nerozporoval. ŘO rovněž požádal o vyjádření EK, která také poskytla oficiální vyjádření k partnerství, jež podporuje stanovisko ŘO, že se v případě partnerství CIP EQUAL nejedná o odběratelsko-dodavatelské vztahy. Navíc NPS ve spolupráci s ŘO zpracovává rizikovou analýzu složení RP a vytipovala možné rizikové partnery, u kterých existuje určité riziko, že by se jejich působení v rámci RP mohlo do budoucna projevit jakožto skrytí dodavatelé. Na tyto partnery se NPS a ŘO zaměří v rámci monitorovacích zpráv zpracovávaných příjemci o jejich aktivitách a dále také při kontrolách realizace projektů. Tento problém znamenal zpoždění ve vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. jiného právního aktu. Nicméně již dne 8. 9. 2005, kdy MPSV získalo v té chvíli pouze ústní potvrzení ÚOHS, že se ve vztahu partnerů v rámci dotačních programů EU nejedná o veřejné zakázky, začal ŘO ihned vystavovat rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke konci září již bylo 20 příjemcům vydáno rozhodnutí, resp. jiný právní akt (pro úřady práce). Ihned poté si příjemci mohli podat žádost o zálohovou platbu na Akci 2 a 3, která činí 20 % ročního rozpočtu na tyto Akce. ŘO pak tyto žádosti okamžitě administroval a vyplácel příjemcům zálohové platby.

32/79


Nedostatečná personální kapacita ŘO a kroky k jejímu odstranění Nedostatečná personální kapacita ŘO je dalším problémem, se kterým se ŘO musí v průběhu implementace programu potýkat. V souvislosti s nedostatečnou personální kapacitou ŘO zadal ŘO v roce 2005 provedení personálního auditu ŘO (projekt optimalizace organizační struktury odboru 72 zpracovaný společností Pricewaterhouse Coopers). Tento audit potvrdil chybějící personální kapacitu a auditoři zpracovali rovněž návrh reorganizace odboru 72. Dále nastala situace, kdy bylo nutné převést dokumentaci za Akci 1 z NK EQUAL na ŘO. Došlo k následným nápravným opatřením. Již v průběhu září 2005 došlo k posílení odd. řízení a implementace tím, že určení pracovníci jiných oddělení odb. 72 vypomáhali s řešením některých úkolů. Rovněž byli na některé dílčí úkoly najati v listopadu 2005 externí pracovníci. Dále má ŘO v úmyslu využít možnosti vytvoření pracovních míst placených z prostředků technické asistence programů spolufinancovaných z ESF. ŘO rovněž tuto možnost průběžně konzultuje s věcně příslušnými odbory MPSV. Nicméně navýšení pracovních míst závisí na rozhodnutí vlády. Proto byl v roce 2005 zpracován materiál pro jednání vlády, zároveň byla realizována mezirezortní jednání. Materiál byl vzat na vědomí vládou v roce 2006 a zároveň byla naplánovaná 1. fáze posílení personální kapacity na základě prostředků technické asistence programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. V souvislosti s posílením personální kapacity požádal ŘO rovněž EK o vyjádření podpory. EK této žádosti vyhověla a nabídla další spolupráci v dané věci.

2.6 DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B) S ohledem na mezinárodní harmonogram implementace druhého kola CIP EQUAL, který se po většinu roku 2005 nacházel především ve stavu realizace Akce 1 či-li ve stavu přípravy samotných projektových aktivit, je dosud předčasné uvádět informace vztahující se k čl. 37 (2)(B). Proto v tomto bodě neuvádíme žádné další informace.

33/79


3. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL 3.1 FINANČNÍ DATA VE FORMĚ SOUHRNNÉ TABULKY

Číslo opatření

1.1 1.2 1.3 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 4.1 4.3 4.4 5.1 5.2 6.1 6.2 Celkem

Částky zaúčtované ve Předfinancování Viole k 31. 12. Platba od EK včetně zálohy 2005 (hrazeno ze (evropský podíl) zálohy poskytnuté od EK) 122 938,06 2 678 517,91 30 000,00 30 000,00 38 743,88 302 210,88 357 913,17 2 384 494,74 2 003 282,59 100 052,70 0,00 111 515,77 2 939 662,23 148 602,05 225 438,99 2 103,00 1 654 096,43 60 087,23 725 841,59 261 345,03 763 804,78 96 650,16 209 667,51 153 780,68 2 291 955,08 85 466,77 188 996,77 118 912,62 0,00 0,00 0,00 0,00 118 912,62

1 569 198,50

16 397 969,49

Předfinancování bez zálohy (evropský podíl) 942 467,93 30 000,00 302 210,88 611 841,92 381 448,05 0,00 1 202 731,19 151 848,99 2 103,00 141 260,09 398 283,28 119 870,76 1 332 916,21 85 466,77 0,00 0,00 5 702 449,06

3.2 SROVNÁNÍ FINANČNÍ PREDIKCE SE SKUTEČNÝM ČERPÁNÍM PROGRAMU K 1. 6. 2005 nabyla účinnosti nová verze (3.1) Manuálu řízení CIP EQUAL. Tato verze byla zpracována dle připomínek Ministerstva financí (MF) a to tak, aby bylo možno CIP EQUAL ze strany MF jakožto platebního orgánu udělit certifikaci pro realizaci plateb z ESF. MF potvrdilo možnost certifikace. První certifikace proběhla v měsíci říjnu. V této pravidelné certifikaci byly certifikovány výdaje za prioritu 6, technickou asistenci, které byly do 15. 9. 2005 zaúčtovány ve Viole (účetní systém platebního orgánu pro účely fondů EU). Ačkoliv byla certifikována poměrně nízká částka, prvotní účel byl splněn a podařilo se touto certifikací dodržet pravidlo n+ 18. Řídicí orgán požádal platební orgán o provedení mimořádné certifikace, která by zahrnovala již i výdaje projektů za realizaci Akce 1, a to ještě před koncem roku 34/79


2005. Platební orgán však žádosti nevyhověl, a to zejména z důvodu nízké finanční částky, která byla zaúčtována ve Viole k požadovanému datu certifikace (konec října 2005). Toto období bylo poznamenáno zejména nedostatečnou personální kapacitou řídicího orgánu a NPS, ukončením činnosti původní NPS, a také vysokou chybovostí ve vykazování uskutečněných výdajů ze strany příjemců. Tyto skutečnosti způsobily situaci, kdy sice byly v jednotlivých projektech již utraceny nemalé finanční částky, nicméně tyto částky nebyly vyžádány z prostředků EU. Situace se začala zlepšovat teprve v samotném závěru roku 2005, kdy řídicí orgán po ukončení činnosti původní NPS najal externí spolupracovníky, kteří se po svém zapracování plně věnovali kontrole uskutečněných výdajů a zároveň poskytovali potřebné konzultace příjemcům. Nedostatečná personální kapacita samotného řídicího orgánu pak vedla k pozdnímu předávání jednotlivých žádostí o platbu na platební jednotku, resp. na platební orgán. Pozornost byla věnována zejména proplácení prostředků projektům z tzv. předfinancování, teprve následně byly v rámci reálných možností žádosti postupovány platebnímu orgánu. Řídicí orgán proto v tomto období intenzivně vyjednával o možnosti navýšení systemizovaných pracovních míst. Navýšení se však nepodařilo v průběhu roku 2005 realizovat. Výše uvedené skutečnosti vedly k nesouladu mezi pravidelnou predikcí zpracovanou pro potřeby EK a skutečným čerpáním z prostředků EU. Při tvorbě predikce vycházel ŘO z národních prostředků, které byly v rozpočtovém roce 2005 vyčleněny pro předfinancování projektů, a to i na předfinancování podílu EU. Protože však nebyly tyto výdaje z výše uvedených důvodů nárokovány i z prostředků EU, nebyla dodržena ani predikce. Predikce v roce 2006 bude zpracována odlišnou metodou.

3.3 PROBLÉMY SPOJENÉ S APLIKACÍ PRAVIDLA N + 2 (ČL. 31 (2) NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1260/1999) Z hlediska čerpání prostředků CIP EQUAL je nutné zdůraznit, že v souladu s požadavky EK není možné vyhlašovat dodatečné výzvy na výběr příjemců do první etapy implementace (tzv. Akce 1) po oficiálním uzavření období určeného pro navazování mezinárodní spolupráce mezi jednotlivými příjemci podporovanými v různých členských státech EU. Není tak možné rozšiřovat počet příjemců v průběhu realizace Akce 1 a 2 programu. Jedinou možností, jak využít prostředky, které by nebyly oproti svým původním předpokladům v průběhu realizace schopni využít jednotliví již vybraní příjemci, by bylo vyhlášení dodatečných výzev pro tzv. přenos nových řešení do stávajících politik trhu práce a sociálního začleňování (v rámci Akce 3). S touto možností odb. 72 MPSV stále počítá, ačkoli rozhodnutí, zda bude k takovéto dodatečné výzvě přistoupeno či nikoli bude záležet na kvalitě zpracování podrobných harmonogramů a popisů aktivit realizovaných od druhé poloviny roku 2005 do poloviny roku 2008 ze strany již vybraných příjemců. Na základě jimi zpracované a předložené dokumentace totiž lze částečně již rozpoznat,

35/79


zda budou schopni v průběhu výše uvedeného období vyčerpat celkovou alokaci programu určenou právě na aktivity jednotlivých příjemců či nikoli. V případě, že by se ukázalo, že stávající příjemci nebudou schopni vyčerpat celé alokace určené na jednotlivá opatření, vyhlásí odb. 72 MPSV dodatečné výzvy na předkládání žádostí o finanční prostředky za účelem zajištění přenosu informací o nových přístupech k řešení stávajících problematických oblastí ve spojení s trhem práce do relevantních národních politik. Dodatečné výzvy budou vyhlášeny také z důvodu přerozdělení finančních prostředků, které nebudou v jednotlivých opatřeních čerpány po odstoupení vybraného RP od realizace projektu, popř. finančních prostředků za projekty, které nepostoupily do Akce 2 a 3. (Ke konci roku 2005 se jedno RP rozhodlo nepokračovat v realizaci projektu v rámci Akce 2 a 3 a jeden projekt do Akce 2 a 3 nepostoupil.) Stejně tak zůstává pro rok 2005 v platnosti i ŘO již v předchozím roce zavedený systém pravidelného vyhodnocování reálnosti dosažení projektových cílů a realizace všech plánovaných projektových aktivit ze strany jednotlivých příjemců, kteří tak jsou povinni pravidelně vyhodnocovat své původní požadavky na rozpočet i jeho skladbu, a proto v případě, že by v průběhu realizace programu došlo u některého z příjemců k neočekávaným změnám, které by měly vést k nedočerpání prostředků v rámci některého z podporovaných opatření, může řídící orgán přistoupit k udělení dodatečných prostředků naopak těm příjemcům, jejichž pracovní programy budou vyžadovat větší finanční podporu, než která byla původně předpokládána. Podávání pravidelných informací o následujících obdobích realizace jednotlivých projektů je totiž povinnou součástí veškerých průběžných monitorovacích zpráv zpracovávaných jednotlivými příjemci (podrobnosti k monitorovacím zprávám viz kapitola 4.1 Monitoring, kontrola, evaluace a sběr dat. Formuláře těchto zpráv jsou rovněž nedílnou součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace či Oznámení o podmínkách realizace.) Navíc i v roce 2005 můžeme konstatovat, že ČR nehrozí nedočerpání prostředků v roce 2006. K tomuto faktu však, s ohledem na pomalejší rozjezd Akce 2 a 3 než se očekávalo, přispívá velkou měrou také poskytnutá zálohová platba ze strany EK. Koncem roku 2005 se však již podařilo rozjet realizaci u většiny projektů a počáteční zpoždění bude postupně eliminováno v průběhu druhé poloviny roku 2006. Porovnání výpočtu minimální výše čerpání v letech 2006, 2007 a 2008 v souladu s metodikou poskytnutou MPSV ze strany Ministerstva financí ČR a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 stanovujícím tzv. pravidla n + 2 a stávajících informací získaných od jednotlivých vybraných příjemců poskytuje dostatečné ujištění o tom, že tyto limity budou dodrženy i v roce 2007 a 2008. Prostřednictvím zavedeného systému pravidelného vyhodnocování reálnosti uskutečnění plánovaných aktivit a výše požadovaných rozpočtů zpracovávaného jednotlivými příjemci a vyhodnocovaného ŘO je možno včas identifikovat případné odchylky od plánovaného harmonogramu a včas přijmout příslušná opatření, včetně případných dodatečných výzev, jak jsou popsány výše. Navíc v roce 2005 byly oproti roku předcházejícímu již daleko výraznějším způsobem čerpány také prostředky technické asistence, neboť v roce 2005 proběhlo výběrové řízení na národní podpůrnou strukturu i další projekty technické asistence, o kterých se detailně pojednává v

36/79


kapitole 4.3 Aktivity za účelem Řízení, implementace a kontroly projektů technické asistence. Řídícímu orgánu se navíc v úzké spolupráci s odb. 62 MPSV podařilo na tento program zajistit v souladu se svými závazky uvedenými v programové dokumentaci CIP EQUAL požadovanou výši spolufinancování i předfinancování (které v případě tohoto programu je zcela klíčovým principem, neboť vzhledem k charakteru příjemců by jinak nebylo tento program v ČR možné vůbec realizovat). Pro úspěšné čerpání programu v souladu s pravidly n + 2 je proto předpokladem, že prostředky určené v rozpočtové kapitole MPSV na realizaci CIP EQUAL budou skutečně využity pouze k tomuto účelu. V příloze č. 6 této zprávy je uvedena výše prostředků přidělených na první etapu tohoto programu (na Akci 1) a dále výše prostředků, přidělených na etapy následující (Akce 2 a 3). Ve vazbě na stanovené podmínky čerpání prostředků CIP EQUAL, upravené v podmínkách rozhodnutí o poskytnutí dotace vydávaných jednotlivým vybraným příjemcům, je v téže tabulce také znázorněna minimální požadovaná výše prostředků vyčerpaná v průběhu let 2006, 2007 a 2008. V souladu se zavedenými mechanismy certifikace a proplácení prostředků ESF až ex-post po realizaci a proúčtování veškerých způsobilých výdajů byl termín pro ukončení čerpání prostředků v jednotlivých letech, v nichž by již hrozilo uplatnění pravidla n + 2, stanoven vždy na září daného roku, aby tak řídící i platební orgány měly ještě dostatek času na provedení veškerých potřebných kroků k zajištění certifikace a vyhotovení žádosti o platbu z prostředků ESF do konce daného roku. Ve druhé polovině roku 2005 projekty nečerpaly dle původního harmonogramu uvedeného ve schváleném DPA, a to zejména z těchto příčin: Pomalý start Akce 2 a 3 - většina projektů měla nastavený harmonogram čerpání od července 2005, nicméně aktivity se začaly plně rozbíhat a čerpání se tak výrazně zvýšilo až po vyřešení otázky partnerství, od konce září 2005; Neadekvátní očekávání projektů při sestavování DPA - tento stav byl převážně zapříčiněn nezkušeností předkladatelů při plánování rozsáhlých a dlouhodobých projektů v rámci nových pravidel platných pro čerpání prostředků z EU. Následující kroky byly/ budou podniknuty k eliminaci rizika nečerpání prostředků dle pravidla n+2 : Uzavření Akce 1 - dokončení kontroly vyúčtování a uzavření Akce 1 u všech projektů, aby se projekty mohly soustředit na aktivity a čerpání v Akci 2 a 3; Vyhlášení dodatečné výzvy - co nejrychlejší přerozdělení finanční částky alokované na projekty, které nepokračují v realizaci Akce 2 a 3;

37/79


Snížení a zrychlení administrativy - urychlení schvalování podstatných změn projektů - zjednodušení kontroly dokladů, popř. umožnění agregace rozpočtu v kapitolách 2 a 4 (cestovné, provozní a režijní náklady).

3.4 INTERVENČNÍ KÓDY V RÁMCI TÉMATICKÝCH OBLASTÍ Přehled kódů intervenčních oblastí dle jednotlivých opatření CIP EQUAL je uveden ve finančním plánu v PD CIP EQUAL. Vzhledem k experimentálnímu zaměření jednotlivých podporovaných aktivit CIP EQUAL nelze předem přesně určit procentuální rozdělení jednotlivých opatření dle jednotlivých kódů, proto je jejich výše založena na odhadu. Oproti přehledu uvedenému v RIZ 2004 došlo k jedné změně, a to k zařazení oblasti zásahu 411 Příprava, realizace, monitorování, publicita do opatření 6.2 vzhledem k tomu, že v rámci tohoto opatření je realizován projekt technické asistence na zajištění SW produktů IS MSSF Monit a Benefit. Změna byla navržena v rámci nové verze PD CIP EQUAL na MV CIP EQUAL dne 14. 12. 2005, schválena k 10. 1. 2006. Tabulka s přehledem kódů intervenčních oblastí se nachází v příloze č. 15 této zprávy.

38/79


4. ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVITY A KVALITY IMPLEMENTACE PROGRAMU ZE STRANY ŘO A MV CIP EQUAL) 4.1 MONITORING, KONTROLA, EVALUACE A SBĚR DAT Již v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok 2004 byly Monitoring, sběr dat a hodnocení jak programu, tak aktivit podporovaných RP vyzdvihovány jako zásadní pro dosažení hlavního cíle programu, kterým je prosazování nových prostředků boje proti všem formám diskriminace a nerovností na trhu práce. I v roce 2005 proto nadále platilo, že ŘO CIP EQUAL s velkou pečlivostí dbal na všechny činnosti spojené s hodnocením programu a podpoře hodnocení vlastních aktivit jednotlivých RP. Přehled subjektů/útvarů zapojených do těchto činností: odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF MPSV - pověřen ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL): -

-

odd. 724 MPSV (odd. řízení a implementace Iniciativy Společenství EQUAL): kontroly fyzické realizace projektů, dle českého práva pak jde o veřejnosprávní kontroly na místě; kontrola technických a finančních monitorovacích zpráv, odd. 725 MPSV (odd. Phare a regionální koordinace): kontroly fyzické realizace projektů, dle českého práva pak jde o veřejnosprávní kontroly na místě, odd. 721 MPSV (odd. koncepce, koordinace a finančního řízení ESF): zpracování závazných pravidel pro vyhodnocování využívání pomoci z ESF v souladu s příslušnou legislativou a na základě rámcové strategie hodnocení OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL, koordinace přípravy a aktualizace strategie hodnocení programů spolufinancovaných z ESF, koordinace činnosti Pracovní skupiny pro evaluaci ustavené v rámci Monitorovacích výborů OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL;

národní podpůrná struktura (NPS) – kontrola technických a finančních monitorovacích zpráv, dále kontroly fyzické realizace projektů; odd. 125 MPSV (odd. auditů a kontrol prostředků EU) – kontroly dle čl. 10 nařízení Komise (ES) č. 438/2001; externí hodnotitelé - vytvoření monitorovacích indikátorů pro CIP EQUAL, vypracování návrhu celkové strategie hodnocení CIP EQUAL, vypracování

39/79


metodické příručky pro sebehodnocení rozvojových partnerství. hodnocení implementace CIP EQUAL;

Průběžné

Pracovní skupina pro evaluaci (za účelem zajištění vzájemné komplementarity jednotlivých hodnocení byla vytvořena společná pracovní skupina pro všechny tři programy spolufinancované z ESF řízené odb. 72 MPSV: OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL) - posuzuje strategii evaluace programů OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL a zajišťuje jejich vzájemnou komplementaritu, posuzuje metodiku evaluace těchto programů včetně vhodných ukazatelů pro monitorování a evaluaci, spoluvytváří a posuzuje věcnou náplň zadání pro externí evaluátory těchto programů, zabezpečuje, aby výsledky vzešlé z evaluace Programů byly efektivně rozšiřovány a projednává stanoviska Evropské komise k evaluačním zprávám. Podrobnosti viz kapitola 5.1; Monitorovací výbor CIP EQUAL (podrobné informace k MV CIP viz dále v podkapitole 4.1.2).

4.1.1 SBĚR DAT Databáze ECDB Prvotní vložení dat o všech vybraných RP pro podporu z CIP EQUAL do Akce 1 bylo provedeno v souladu s pokyny EK do 31.12.2004. Na základě konzultací s EK během srpna a září 2004 bylo rozhodnuto, že jelikož má ČR poměrně malý počet RP, je hospodárnější a efektivnější řešení zajistit přenos dat do IS RIFE manuálně, než financovat vytvoření interface mezi IS MSSF MONIT a IS RIFE. Za zadávání požadovaných údajů o jednotlivých podporovaných RP do systému RIFE odpovídá v ČR národní podpůrná struktura. Data byla do ECDB vložena NPS prostřednictvím rozhraní RIFE na základě dat uvedených žadateli v Žádostech o poskytnutí grantu pro Akci 1. Zodpovědnost za validaci v RIFE a za následné odeslání dat do ECDB měl ŘO. Tímto způsobem byla správnost dat o RP ověřena jak na úrovni NPS, tak ŘO. ŘO zajistil, aby skutečně všichni žadatelé poskytli vyčerpávající data pro potřeby ECDB, a to tak, že podmínil vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace či Oznámení o podmínkách realizace projektů pro úspěšné žadatele právě dodáním těchto dat. V průběhu Akce 1 byly v ECDB údaje o RP průběžně aktualizovány na základě požadavků jednotlivých RP (cca 40 aktualizací). V průběhu Akce 2 a 3 byl změněn postup a odpovědnosti pro vkládání, validaci a odeslání dat do ECDB. Byla využita možnost přenést práva pro editaci dat v RIFE na RP. Uživatelská jména a hesla pro práci s rozhraním RIFE byla RP distribuována společně s Rozhodnutím o poskytnutí dotace. RP byla předána k dispozici uživatelská příručka RIFE; průběžně byly NPS poskytovány konzultace ohledně instalace a práce s rozhraním RIFE. Data jsou po upozornění NPS ze strany RP, že byla změněna data v RIFE o daném projektu, pracovníky NPS validována a odeslána do ECDB. ŘO již v průběhu Akce 2 a 3 neověřuje správnost dat o RP, a to proto, že po prvotním vložení dat v průběhu Akce 1 dostačuje provést validaci aktualizací ze

40/79


strany NPS. RP jsou povinni uvést provedení aktualizace dat v ECDB včetně popisu aktualizace v průběžných monitorovacích zprávách, čímž je umožněna následná kontrola správnosti vložených dat. Příjemci dotace jsou Rozhodnutím o poskytnutí dotace zavázáni vložit data pro Akce 2 a 3 do 2 měsíců od vydání Rozhodnutí. Díky této skutečnosti došlo k časovému posunu mezi zahájením aktivit v Akcích 2 a 3 (dnem vydání Oznámení o schválení DPA a TCA) a samotným vložením dat do RIFE. Vzhledem k nutnosti vyřešit problematiku partnerství bylo Rozhodnutí o poskytnutí dotace totiž v některých případech vydáno o několik měsíců později oproti vydání Oznámení. Tato informace byla EK předána e-mailem ze dne 7.12.2005, jako odpověď na e-mail EK s dotazem na stav vkládání dat o RP do ECDB. Během vkládání dat do ECDB se vyskytli jak u RP, tak u ŘO a NPS některé technické problémy, které způsobily jisté zpoždění při vkládání, validaci a odesílání dat, nicméně byly úspěšně vyřešeny. Z výše uvedených důvodů byla v roce 2005 do ECDB vložena data pro Akci 2 a 3 jen u několika RP.

4.1.2 MONITORING Monitorovací Výbor CIP EQUAL V ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí v souladu s čl. 35 Nařízení Rady č. 1260/1999 z 19. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a v souladu s Programem Iniciativy Společenství EQUAL ustavuje Monitorovací výbor Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice (dále jen Výbor) jako vrcholný orgán pro dohled nad implementací Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. Výbor sleduje pokrok v plnění Programu Iniciativy Společenství EQUAL a dohlíží na efektivnost a kvalitu implementace této formy pomoci z Evropského sociálního fondu (dále jen ESF). Složení Výboru respektuje princip partnerství; jednotliví členové Výboru reprezentují klíčové partnery jako jsou řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL, orgány státní správy a samosprávy, sociální a ekonomičtí partneři, nestátní neziskové organizace a další organizace zabývající se problematikou skupin s přímou zkušeností s hlavními formami diskriminace a nerovností na trhu práce. Složení Výboru je zachyceno v následující tabulce převzaté z Jednacího řádu (který je stejně jako Statut Výboru volně přístupným dokumentem, neboť po prvním zasedání MV CIP EQUAL byly včleněny přímo do Programového dokumentu CIP EQUAL): náměstek ministra práce a sociálních věcí pro evropskou integraci a mezinárodní vztahy – předseda ředitel odboru pro řízení pomoci z Evropského sociálního fondu – místopředseda 2 zástupci Řídícího orgánu zástupce Správy služeb zaměstnanosti MPSV zástupce odboru sociálních služeb MPSV zástupce odboru pro migraci a integraci cizinců MPSV zástupce odboru platební jednotky pro čerpání ESF MPSV

41/79


zástupce odboru poradců ministra MPSV zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu zástupce Ministerstva vnitra zástupce Ministerstva pro místní rozvoj zástupce Ministerstva informatiky zástupce odboru Národního fondu Ministerstva financí 2 zástupci Asociace krajů ČR zástupce Komise pro školství Asociace krajů ČR zástupce Svazu měst a obcí ČR zástupce Svazu průmyslu a dopravy zástupce Koordinační rady Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zástupce Hospodářské komory ČR zástupce Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů zástupce Asociace samostatných odborů zástupce Asociace institucí vzdělávaní dospělých ČR zástupce Rady vlády ČR pro nestátní neziskové organizace zástupce Rady vlády ČR pro rozvoj lidských zdrojů zástupce Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů zástupce Rády vlády ČR pro národnostní menšiny zástupce Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity zástupce Vládního výboru pro zdravotně postižené občany zástupce Národního vzdělávacího fondu, o.p.s.

Dále se zasedání Výboru v roli pozorovatele účastní zástupce Evropské komise a zástupce odboru ekonomického Ministerstva práce a sociálních věcí. Zasedání Monitorovacího výboru v roce 2005 Dne 6. 6. 2005 proběhlo 3. zasedání MV CIP EQUAL. Nejdůležitějším bodem tohoto jednání bylo projednání a schválení 1. roční implementační zprávy za CIP EQUAL; projednání podnětu příjemce dotace týkající se složité administrace programu; informování o plánu technické asistence CIP EQUAL na rok 2005 a o plánované revizi Programového dodatku CIP EQUAL. ŘO také referoval o průběhu mezinárodní konference Clearing House v Praze ve dnech 25. – 26. 4. 2005, organizované ŘO CIP EQUAL v ČR ve spolupráci s EK. Úspěšnou organizaci a hladký průběh celé konference vyzdvihnul na tomto zasedání rovněž zástupce EK. (Zápis ze 3. zasedání MV CIP EQUAL viz příloha č. 8) Dále dne 14. 12. 2005 se konalo čtvrté zasedání MV CIP EQUAL. Na zasedání byla podána informace k realizaci Akce 1 a k zahájení Akcí 2 a 3. Byl prezentován návrh nové verze programového dodatku, kde je mimo jiné vymezeno vyhlašování dodatečných výzev a nový finanční plán. Dále byla podána informace o přípravě konference k ustavení Národních tématických sítí (NTS) 8.2.2006 a členové MV byly vyzváni k účasti na činnosti NTS. Současně byla představena příručka k NTS, která zároveň představuje mainstreamingovou strategii CIP EQUAL. Programový dodatek i

42/79


Příručka NTS byly schváleny MV per rollam k 10. lednu 2006 (projednání per rollam bylo zahájeno 16.12.2005). Byly zde také prezentovány závěry první etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL a přehled aktivit v rámci Komunikačního akčního plánu CIP EQUAL. (Návrh zápisu ze 4. zasedání MV CIP EQUAL viz příloha č. 9). Monitorovací indikátory Za účelem kvalitního monitorování pokroku v realizaci jednotlivých projektů, ale i jednotlivých opatření, priorit a celého programu CIP EQUAL stejně jako pro monitorování naplňování jednotlivých principů Iniciativy Společenství EQUAL ze strany jednotlivých příjemců slouží pravidelné sledování a vyhodnocování monitorovacích indikátorů. V rámci CIP EQUAL v ČR existují dva typy indikátorů, přičemž každý z těchto typů slouží jiným cílům: Indikátory definované přímo jednotlivými příjemci ve svých DPA, resp. TCA. Tyto indikátory jsou po dobu realizace jednotlivých projektů podrobně sledovány ze strany daného RP a o vývoji jejich průběžných hodnot RP pravidelně poskytují informace NPS a ŘO prostřednictvím technických monitorovacích zpráv. Indikátory vymezené jednotlivými RP již při přípravě DPA, resp. TCA tak poskytují každému RP základní informace nezbytné pro vlastní sebehodnocení každého RP. Indikátory stanovené ŘO pro celý program, resp. indikátory založené na povinných indikátorech stanovených EK. Tyto indikátory RP povinně sledují kromě těch, které nejsou pro RP relevantní. Indikátory jsou agregovány na úrovni jednotlivých opatření, priorit a CIP EQUAL s tím, že ŘO, NPS a nezávislí hodnotitelé CIP EQUAL údaje využívají pro sledování a hodnocení dosaženého pokroku v implementaci CIP EQUAL. Tyto indikátory byly zpracovány v rámci projektu TA „Vypracování podkladů pro první etapu hodnocení CIP EQUAL“. Cílem projektu bylo vypracování návrhu celkové strategie hodnocení CIP EQUAL, vypracování metodických podkladů pro sebehodnocení rozvojových partnerství podporovaných prostředky tohoto programu a vypracování monitorovacích ukazatelů (indikátorů), které umožní sběr analytických dat pro vyhodnocení účinnosti a efektivity provádění CIP EQUAL. Výstupy projektu byly představeny na 1. jednání PS pro evaluaci 28. června 2005 a na zasedání MV CIP EQUAL byly předány členům k připomínkám. Indikátory stanovené EK byly schváleny MV CIP EQUAL 10. ledna 2006 v rámci PD CIP EQUAL verze 1.4. Výstupy projektu byly dále prezentovány příjemcům na semináři „Strategie evaluace, indikátory a sebehodnocení rozvojových partnerství“ dne 28. července 2005. Jeho cílem bylo seznámit rozvojová partnerství s principy a způsoby evaluace programu iniciativy EQUAL v ČR, s monitorovacími ukazateli sledovanými rozvojovými partnerstvími (např. jaká minimální data musí rozvojová partnerství sledovat a jaké indikátory se navíc sledují mimo těchto minimálně nutných - včetně těch které si nadefinovala rozvojová partnerství sama) a s metodikou hodnocení rozvojových partnerství (zvláště hodnocení / sebehodnocení Akce 1 – 3).

43/79


Naplňování indikátorů je sledováno v technických monitorovacích zprávách (TMZ), které jsou RP předkládány minimálně jednou za tři měsíce. Každé RP se k relevantním indikátorům stanoveným na úrovni celého programu přihlásilo / přihlásí v první průběžné technické monitorovací zprávě, kde jsou i stanoveny plánované hodnoty indikátorů dosažené na konci realizace pracovního programu RP. V první předkládané technické monitorovací zprávě tak každý příjemce uvádí již dosažené průběžné hodnoty vlastních indikátorů a označení těch indikátorů definovaných na úrovni programu ze strany ŘO, k jejichž sledování se v průběhu realizace Akcí 2 a 3 zavazuje. V každé další průběžné, resp. závěrečné technické monitorovací zprávě pak příjemce poskytuje aktuální informace NPS a ŘO jak o vývoji průběžných hodnot svých indikátorů, tak i indikátorů stanovených na úrovni programu. Vzhledem k povinnosti sledovat vývoj jednotlivých průběžných hodnot monitorovacích indikátorů ze strany NPS, ŘO a Monitorovacího výboru CIP EQUAL, je nedostatečné zpracování části technických monitorovacích zpráv týkajících se monitorovacích indikátorů považováno za důvod pro vrácení dané zprávy k přepracování. Dodržování principu rovnosti žen a mužů v MV a projektech CIP EQUAL O této problematice podrobně pojednáváme v kapitole 5.2.5 Prosazování rovnosti mezi ženami a muži, na kterou zde proto odkazujeme.

4.1.3 EVALUACE Příprava evaluace V roce 2005 byly realizovány dva projekty v rámci evaluace CIP EQUAL. Prvním projektem bylo vypracování podkladů pro první etapu evaluace CIP EQUAL. Metodická příprava první etapy evaluace sestávala z vypracování strategie evaluace, metodické příručky pro sebehodnocení rozvojových partnerství a vytvořením monitorovacích indikátorů, které mají umožnit sběr kvantitativních dat pro vyhodnocení účinnosti a efektivity implementace CIP EQUAL. Výstupem vypracování metodického podkladu pro evaluaci CIP EQUAL bylo vymezení jednotlivých typů evaluace CIP EQUAL vyplývajících z aktuálních požadavků EK kladených na evaluaci tohoto programu a dále ze závazků ČR uvedených v programové dokumentaci CIP EQUAL. Metodická příručka pro sebeevaluaci rozvojových partnerství má poskytnout jednotlivým subjektům rozvojových partnerství návod, jak systematicky postupovat při sebehodnocení svých činností. Příručka má poskytnout úvodní pomoc při orientaci v oblasti hodnocení, poskytnout základní informace o všech důležitých pohledech na hodnocení a popsat vhodnost metod a technik hodnocení v závislosti na podmínkách, ve kterých se hodnocení uskutečňuje. V souvislosti s metodickou podporou sebehodnocení rozvojových partnerství byl 28. července 2005 uskutečněn

44/79


seminář pro zástupce rozvojových partnerství, na kterém byla příručka diskutována včetně monitorovacích indikátorů. První etapa průběžného hodnocení CIP EQUAL V těsné návaznosti na vypracování podkladů pro první etapu evaluace CIP EQUAL bylo vyhlášeno výběrové řízení na První etapu průběžné evaluace CIP EQUAL. První etapa evaluace sestávala z posouzení vhodnosti a relevance zvolených strategií, přezkoumání a prověření účinnosti a spolehlivosti řízení programu na třech úrovních – na úrovni řídícího orgánu CIP EQUAL, na úrovni rozvojových partnerství a na úrovni mezinárodní spolupráce. Posouzení průběhu Akce 1 se zaměřilo na vytváření rozvojových partnerství a mezinárodní spolupráce. Z posouzení relevance zvolených strategií vyplynulo několik závěrů: •

• •

Po aktualizaci socio-ekonomických trendů a posouzení situace na trhu práce České republiky bylo možné konstatovat následující: - Základní parametry se nijak nezměnily během realizace Akce 1 a během období hodnotícího procesu a proto jsou zvolené strategie vhodné a relevantní i v dnešním kontextu. CIP EQUAL je komplementární k aktuálním národním politikám zaměstnanosti (dále APZ) a sociální inkluzi. Do programového dokumentu byly zapracovány podněty a změny z ex-ante hodnocení kromě změny poměru spolufinancování projektu z 73%/27% na 50%/50%. Návrh programového dokumentu byl schválen komisí.

Při posouzení porozumění a interpretace programu bylo zjištěno následující: •

•

Nepochopení principu „společného rozhodování“ nebo-li „empowerment“ ze strany RP. Většina ani neuvažovala o zapojení cílových skupin do řízení projektu nebo do procesu zpracování Smlouvy o RP či Smlouvy o mezinárodní spolupráci. Nepochopení principu „inovace“ při vyplňování formuláře ECDB. Toto nepochopení je zřejmé také z monitorovacích zpráv. Zdá se, že kontextově orientovaných inovací bude mnohem méně než se prezentuje v ECDB a inovace se soustředí na procesně orientované inovace.

Posouzení řídícího, implementačního a monitorovacího systému ukázalo některé problémy při implementaci: •

•

Počty pracovníků ŘO a NPS nebyly pro realizaci Akce 1 dostatečné a to zejména pro zabezpečení všech aktivit v rozumném odpovídajícím čase, především v oblasti připomínkování finančních zpráv a dalších závazných dokumentů souvisejících se zálohovou a průběžnou platbou. Na základě pohovorů s příjemci bylo možné konstatovat určitou míru nefungování oboustranné komunikace při vysvětlování příčin opoždění, což vyústilo až ke vzniku Výboru příjemců.

45/79


Hlavní problémy implementace z úrovně řídícího orgánu lze shrnout následovně: • • • • • • • •

Malá personální kapacita řídícího orgánu, Nutnost 100% věcné kontroly, Nejasnost terminologie, Nízká kvalita finančních zpráv a souvisejících podkladů, Nízká kvalita návrhu smlouvy o RP, Pozdní vypořádání připomínek ze strany RP, Malé zkušenosti mnoha konečných příjemců v oblasti administrace projektu, Absence příslušné legislativní úpravy potřebné ve vztahu realizace CIP EQUAL.

Posouzení průběhu Akce 1 - vytváření rozvojových partnerství a mezinárodní spolupráce poukázalo na hlavní problémy rozvojových partnerství: • • • • • • •

Problematické financování projektových aktivit v důsledku pozdního schvalování průběžných finančních zpráv, Problémy v rámci partnerství vzniklé z důvodů nedostatku financí některých partnerů, Jazykové bariéry při navazování kontaktů se zahraničními partnery, Neočekávaná složitost administrativní procedury programu, Neočekávané nároky na monitorování, Nezkušenost s programem CIP EQUAL ve většině případů, Malé zkušenosti a obavy z mezinárodní spolupráce.

U mezinárodního partnerství česká RP navazovala styky s téměř všemi zeměmi EU kromě Estonska, Malty a Kypru. Největší počet RP pochází z Itálie (21), následuje Německo (20) Velká Británie (17), Polsko (16), Francie (14), Slovensko (12). Jen 7 českých RP v tomto okamžiku převzalo úlohu mezinárodního sekretáře. Největší počet mezinárodního sekretáře najdeme u RP z Itálie a Německa (9). Dále pak UK (8), Španělsko (4), Rakousko (4), Francie (4), Portugalsko (3) a Holandsko (3). Ostatní země splňují tuto úlohu v případě 1 nebo 2 TCA. Očekávané překážky a problémy mezinárodní spolupráce pro české RP byly vnímány takto: • • •

Jazykové bariéry, Nutnost tlumočení a překladů, Nedostatečná připravenost některých českých partnerů k partnerství.

Výsledky první etapy průběžného hodnocení poskytly východiska pro navazující druhou etapu, která byla zahájena počátkem roku 2006 a zaměřuje se na průběžné posouzení implementačního a monitorovacího systému při realizaci Akce 2 a 3 a naplňování klíčových principů CIP EQUAL.

46/79


Informace o činnosti pracovní skupiny pro evaluaci v roce 2005 se nachází v kapitole 5.1 této zprávy. Podpora k sebehodnocení ze strany NPS Na webových stránkách je k dispozici dokument obsahující informace o sebehodnocení. V případě nejasností mají příjemci možnost obrátit se na NPS s konkrétním dotazem emailem, telefonicky nebo při osobní schůzce. Dále se sebehodnocení u příjemců prověřuje i v rámci kontroly technických monitorovacích zpráv a kontrol na místě. V roce 2006 je připravován seminář k sebehodnocení RP.

4.1.4 FINANČNÍ KONTROLA Systém kontroly a vyhodnocování technických a finančních monitorovacích zpráv Základním nástrojem pro monitorování pokroku v realizaci jednotlivých projektů CIP EQUAL v roce 2005 bylo průběžné vyhodnocování technických a finančních monitorovacích zpráv předkládaných příjemci na adresu NPS. Každý příjemce musel pravidelně vypracovávat průběžné monitorovací zprávy (na závěr projektu je nutné vypracovat ještě zprávy závěrečné), aby poskytl Řídícímu orgánu CIP EQUAL kompletní informace o realizaci projektu. Ve zprávách byly poskytovány jak informace o realizaci aktivit, resp. výdajů na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Každá monitorovací zpráva sledovala všechny aspekty technické stránky realizace projektu za sledované období a musela být vypracována v požadovaném formátu, který je uveden v příloze Rozhodnutí o poskytnutí dotace. (Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 2 a 3 tvoří přílohu č. 1 této zprávy. Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 1 byl uveden v příloze RIZ 2004.) V rámci Akce 2 a 3 byla průběžná technická monitorovací zpráva příjemci zasílána na adresu NPS vždy alespoň jednou za tři měsíce, a to 7 dní po skončení dané tříměsíční periody. Průběžná finanční zpráva byla zasílána NPS alespoň jednou za tři měsíce, a to 3 týdny po skončení daného monitorovaného období. Formát průběžné finanční monitorovací zprávy pro Akce 2 a 3 je uveden v příloze Rozhodnutí o poskytnutí dotace. (Periodicita zasílání průběžných zpráv v Akci 1 byla dvouměsíční.) Po provedené kontrole uskutečněné dle kontrolního listu byla příslušná průběžná technická nebo finanční zpráva zaslána na schválení ŘO. Schválené zprávy zasílal ŘO zpět na NPS, která příjemce informovala o jejich schválení. Po schválení průběžné technické a finanční zprávy byl příjemce informován o této skutečnosti, současně mu byla zaslána informace s výzvou na vytvoření žádosti o platbu. Žádost o platbu pak byla zkontrolována a nahrána do systému MSSF MONIT pracovníky NPS. Příjemci byli NPS o stavu vyřizování technických a finančních zpráv a žádostí o platbu průběžně informováni elektronickou poštou.

47/79


V roce 2005 bylo v Akci 2 a 3 zkontrolováno 43 technických průběžných zpráv a 38 finančních zpráv. Pracovníci NPS se zúčastnili pěti kontrol na místě ve formě institutu „osoby přizvané“ (projekty č. 85, 111, 1, 6 a 17). Na základě účasti na těchto kontrolách bylo vypracováno doporučení pro kontrolní odbor pro další kontroly na místě. Všechny schválené zprávy byly rozeslány zpět příjemcům včetně oznámení o schválení. Závazný formát průběžných finančních monitorovacích zpráv stejně jako závěrečné finanční monitorovací zprávy je uveden v příloze Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Formát zpráv (finanční i technické) se nachází v příloze č. 3 a 4 této implementační zprávy. V souladu s tímto stanoveným formátem musela každá tato zpráva obsahovat: • • • • • •

Základní identifikační údaje, zdůvodnění změn/oprav, stručný popis plánu čerpání, přehled plátců/neplátců DPH, přehled o veřejné podpoře (tam, kde je to relevantní), přehled kontrol projektu na místě; Stručný popis k jednotlivým tabulkám a tabulky; Přílohy tabulek: výkazy práce a výplatní lístky, doklady ad. k tabulce č. 2; kopie účetních a daňových dokladů k tabulce č. 3; Kopie výpisů z účtu projektu k poslednímu datu monitorovaného období; A další přílohy, např. zprávy z realizovaných výběrových řízení.

Každou průběžnou finanční monitorovací zprávu předkládal příjemce podepsanou oprávněným zástupcem RP, a to ve stanovených termínech na adrese NPS ve třech vyhotoveních, přičemž jedno z těchto vyhotovení obsahuje kopie všech relevantních účetních dokladů, výkazy práce a výplatní pásky dokládající údaje uváděné v jednotlivých tabulkách. Finanční zpráva a kopie účetních dokladů byly kontrolovány odpovědnými pracovníky NPS. Po kontrole byla zpráva včetně kontrolního listu zaslána ke schválení ŘO. Platby z ESF byly vypláceny až po kontrole těchto zpráv, do té doby byly využívány pouze prostředky z národních zdrojů ČR (systém předfinancování). Kontroly na místě u projektů Kontroly na místě u projektů7 realizovaných v rámci Iniciativy Společenství EQUAL jsou vykonávány v souladu se Zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole kontrolními týmy pracovníků řídícího orgánu Programu Iniciativy Společenství EQUAL ve spolupráci s pracovníky národní podpůrné struktury (a to v Akci 1 NK EQUAL a v Akci 2 a 3 PriceWaterhouseCoopers). Systém kontrol na místě a kontrolní postupy jsou popsány detailně v Manuálu kontrol. Plány kontrol jsou sestavovány odd. 725 ve spolupráci s NPS a po informování odboru 65 MPSV pravidelně na kalendářní pololetí, se zasíláním ke schválení ředitelce odboru 72 minimálně 15 dní před zahájením kontrolního období. Cílem kontrol je ujištění se, že projekty Iniciativy Společenství EQUAL dosahují zamýšlených výsledků, že

7

Dle terminologie EU se jedná o kontroly fyzické realizace projektů, dle českého práva jde o veřejnosprávní kontroly na místě.

48/79


vynakládané zdroje jsou v souladu s definovanými cíli, že jsou použity ke stanoveným účelům a že jsou k dispozici průkazné účetní záznamy. V roce 2005 bylo vykonáno celkem 16 kontrol na místě v rámci Akce 1 Programu Iniciativy Společenství EQUAL a 5 kontrol na místě v rámci Akce 2 a 3 Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Přehled provedených kontrol společně se stručným přehledem jednotlivých zjištění a doporučení znázorňuje tabulka „Přehled provedených kontrol v rámci CIP EQUAL“ umístěná v příloze č. 7 této zprávy. Zjištěné nedostatky byly převážně administrativního charakteru: • • • • • • • • •

ve 4 případech byla zjištěna chybějící tištěná podoba dokumentů, ve 3 případech nebyly dokumenty vedeny přehledně, ve 3 případech chyběly originály dokladů od partnerů, v 1 případě doklady neměly číselné označení, v 1 případě byla vedena nesprávně výběrová řízení, v 1 případě byla zjištěna nedostatečná publicita projektu, v 1 případě chyběl výpis z BÚ, v 1 případě byly opožděně zasílány finanční zprávy, v 1 případě se příjemce dostal do platební neschopnosti.

V průběhu kontrol nebyly zjištěny žádné zásadní nedostatky, které by svým charakterem, mírou závažnosti resp. svým dopadem vedly k přijetí nápravných opatření, resp. ke krokům pro stanovení sankcí. Výše uvedené nedostatky neměly vliv na vlastní realizaci projektu a v převážné většině byly odstraněny ještě v průběhu kontroly. Z výše uvedených důvodů byly závěry kontrol stanoveny pouze na úrovni doporučení, jejichž aplikace bude ověřena při další kontrole na místě. Systém žádostí o platby a jejich kontroly Žádost o průběžnou platbu byla podávána na NPS až po schválení technické a finanční monitorovací zprávy zpracované za sledované období. Technická i finanční monitorovací zpráva zpracovaná za sledované období musela být schválena jak NPS, tak i řídícím orgánem CIP EQUAL. O schválení monitorovacích zpráv byli všichni příjemci informováni prostřednictvím oznámení o schválení finanční a technické monitorovací zprávy odesílaného NPS. V tomto oznámení byla uvedena výše uznatelných výdajů, o kterou mohl daný příjemce ve své žádosti o platbu žádat. Z výše uvedeného vyplývá, že periodicita překládání průběžných žádostí o platby odpovídala periodicitě předkládání odpovídajících technických a finančních monitorovacích zpráv. Žádost o platbu pro Akci 2 a 3 se generovala v aplikaci MSSFBenefit obdobně jak tomu bylo i v průběhu Akce 1 CIP EQUAL. Po ověření a schválení žádosti o platbu ji NPS zaslala řídícímu orgánu k proplacení. Nebyly-li u žádosti o platbu zjištěny ze strany NPS žádné nedostatky, ověření žádostí o platbu ze strany NPS zpravidla nepřesáhlo 5 pracovních dní od přijetí dané žádosti ze strany příjemce. Následné ověření a schválení žádosti o platbu ze strany ŘO také zpravidla nepřesáhlo 5 pracovních dní od přijetí žádosti o platbu ze strany NPS.

49/79


Žádosti o platbu byly splatné do 30 kalendářních dnů od jejich schválení ze strany ŘO. V případě, že žádost o platbu vykazovala nedostatky, zjištěné v průběhu administrace platby, tato lhůta se pozastavila a začala opět běžet až po splnění všech podmínek pro platbu. Systém administrace a schvalování změn v projektech Příjemce byl povinen bezodkladně nahlásit jakoukoliv změnu údajů obsažených v DPA a TCA, resp. v jiných částech Rozhodnutí o poskytnutí dotace řídícímu orgánu CIP EQUAL. Změna se řídícímu orgánu oznamovala prostřednictvím NPS, a to na vyplněném formuláři Žádost o změnu, která je přílohou Příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3. (Příručka je přístupná na webových stránkách http://www.equalcr.cz/files/clanky/266/prirucka_akce23_v1.2.pdf). Příjemce předkládal žádost o změnu projektu ve 3 paré. Totéž platilo pro plánované změny ve schváleném rozpočtu. Příjemce byl tyto změny povinen bezodkladně nahlásit prostřednictvím NPS řídícímu orgánu CIP EQUAL a počkat na jejich schválení. V případě, že byly změny realizovány bez souhlasu NPS a ŘO, nemusely být výdaje spojené s touto změnou uznány jako způsobilé a ŘO mohl přistoupit i k dalším postihům podle podmínek uvedených v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. V případě oznamování změn či žádání o změnu rozpočtu musely být splněny následující podmínky: • • •

změnou nesmí být narušen charakter a hlavní záměr projektu, změna musí být NPS/poskytovateli neprodleně oznámena, změna musí být schválena ŘO CIP EQUAL (dále viz podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

Zároveň bylo nutné k těmto změnám přiložit veškeré relevantní přílohy včetně např. nové verze rozpočtu. Stejně jako v Akci 1 i v Akci 2 a 3 byly i nadále rozlišovány změny podstatné a změny nepodstatné. V případě nepodstatných změn byl udělen souhlas se změnou přímo na základě předložené Žádosti o změnu. Tento souhlas vydávala již NPS. Nebylo-li určeno jinak, datem účinnosti změny bylo zpravidla datum schválení změny ze strany NPS. Nepodstatnou změnu bylo od 10. 10. 2005 možné nahlásit na předepsaném formuláři elektronicky. Tento formulář byl akceptován, pokud byl zaslán na adresu NPS z e-mailové kontaktní adresy RP. O schválení změny ze strany NPS byl příjemce rovněž informován elektronickou cestou, a to emailem z [email protected]. Pro potřeby ŘO byla žádost o nepodstatnou změnu vytištěna až v kanceláři NPS. Tímto způsobem je možné administrovat zejména tyto typy změn: •

drobné změny harmonogramu, které nebudou mít vliv na dosažení cílů projektu,

50/79


• •

• • • •

změny v harmonogramu čerpání finančních prostředků v případě, že hrozí nedodržení závazných ročních limitů čerpání, změna rozpočtu, která nevede ke změně aktivit, v rámci těchto změn nesmí být překročena pevně stanovená % omezení, tj. přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami a položkami je možný jen do výše 15 % původní částky příslušné zdrojové kapitoly a dále režijní náklady nesmí překročit 7% z celkových způsobilých nákladů projektu. K těmto změnám je vždy nutné přiložit i novou verzi rozpočtu, změna expertů a administrativních pracovníků (u nově zapojených expertů je třeba spolu s žádostí o změnu předložit již i jejich životopis), změna adresy sídla nebo kontaktní adresy určené pro veškerou oficiální komunikaci s příjemcem, změna určení statutárních zástupců, jednatelů, změna majetkoprávního postavení jako je např. přeměna společnosti podle § 69 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, snížení základního kapitálu, změna názvu společnosti, pokud nedojde k přerušení právní kontinuity, vstup do likvidace, prohlášení konkurzu apod., stejně jako všechny takové změny u svých partnerů.

K podstatným změnám bylo příjemci ŘO vydáno na základě žádosti schválení NPS i ŘO Rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace. V tomto případě se jednalo o změny výrazně měnící podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace, zejména tedy o změny týkající se: • • • • • •

čísla bankovního účtu příjemce, který je využíván pro projektové účely, odstoupení partnera či jakékoli jiné změny ve složení RP, změna názvu společnosti, pokud dojde k přerušení právní kontinuity, délky trvání projektu, neschválení TCA ze strany jiného ŘO, změna rozpočtu nad stanovené %

Přehled interních auditů CIP EQUAL za rok 2005 ŘO byl v roce 2005 podroben celé řadě auditních zjišťování ze strany odd. 124 MPSV - oddělení interního auditu prostředků EU. Stručný přehled těchto auditů včetně nálezů a nápravných opatření obsahuje následující tabulka: Číslo a název auditu

Nálezy

Nápravná opatření

Požadavek na obsazení dlouhodobě obsazené pozice vedoucího oddělení . 01/2005/124 Řízení implementace Požadavek na vypracování plánu programů čerpání technické pomoci. předvstupní pomoci Požadavek na upravení podrobného a programů ESF postupu provádění kontrol fyzické realizace projektů v interním manuálu oddělení 725.

51/79

Požadavek byl splněn a vedoucí oddělení byl jmenován. Požadavek byl splněn. Požadavek byl splněn.


02/2005/124 Naplňování požadavků na systém finanční kontroly v rámci administrace a čerpání prostředků předvstupní pomoci a programů ESF

Požadavek byl odstraněn. Byl nastaven systém, že se zástupci NVF budou účastnit výkonu kontrol na místě společně s pracovníky Požadavek na detailnější nastavení MPSV, a to jako přizvané způsobu provádění Ověřovacích osoby. Do této byl upraven i návštěv v rámci CIP EQUAL a sladění manuál MAD 12. Ke dni 31. nastavení systému s obecně 10. 2005 NVF ukončilo závaznými právními předpisy ČR. činnost Národní podpůrné struktury pro CIP EQUAL. S novou Národní podpůrnou strukturou - PwC - byl dohodnut stejný postup. Požadavek na aktualizaci IS MSSF V IS MSSF Monit byl k pro potřeby zadávání údajů 1.8.2005 uveden do provozu z provedených veřejnosprávních modul pro zadávání údajů o kontrol na místě. kontrolách. Požadavek na přehodnocení způsobu Požadavek byl odstraněn. V revizi manuálu MAD – 12 výběru projektů tak, aby bylo byl způsob výběru projektů zkontrolováno minimálně 10% celkové alokace prostředků na akci 1, přeformulován tak, aby nedocházelo k nejasnostem příp. zvážení použití jiného ohledně splnění daného výběrového kritéria pro určení počtu projektů, které budou zkontrolovány. limitu.

03/2005/124 Předmětem auditu nebyly procesy ŘO CIP EQUAL

04/2005/124 Finanční řízení grantových schémat a projektů v rámci předvstupní pomoci a programů ESF

05/2005/124 Řízení rizik procesů a činností spojených s administrací a čerpáním předvstupní pomoci, přechodového nástroje a programů ESF 06/2005/124 Předmětem auditu nebyly procesy ŘO

Požadavek byl splněn. Odbor 72 se podílel na připomínkách k Příkazu ministra č. 27/2004 Zásady řídící kontroly v podmínkách MPSV. Postupy provádění Požadavek na spolupráci s odborem předběžné řídící kontroly 62 při dopracování nastavení systému v rámci příjmů prostředků předběžné řídící kontroly u příjmů z ESF budou upraveny v prostředků z ESF v rámci MPSV. manuálu CIP EQUAL. Požadavek na zpracování podmínek využití globálního Požadavku na rozpočtový výdaj (PRV)v řídících aktech MPSV a v dokumentech odboru 72 .

Požadavek na detailnější definování metodických postupů pro řízení rizik v dokumentu Analýza a řízení rizik MAD–04.

52/79

K 30.11.2005 proběhla revize Manuálu MAD – 04, ve které jsou všechny potřebné změny zapracovány.


CIP EQUAL

Audit ze strany Evropské Komise Kromě interních auditů proběhl také audit ze strany Evropské komise - systémový audit řídícího a kontrolního systému 2004 CZ 050 PC 001, který se konal od 3. – 7. 10. 2005. Závěrem auditoři ve své zprávě konstatovali, že „Český systém tak, jak je uveden a dodržován, představuje systém „vysoké kontroly“ a mohl by poskytnout Komisi vysokou míru ujištění, ale vzhledem k omezené aktivitě v oblasti plateb v době auditu se auditoři rozhodli v této počáteční fázi z důvodu zachování pravidla opatrnosti přidělit systému druhý stupeň, tzv. „přijatelné ujištění“. Doporučení a reakce na tato doporučení: Platby pro RP: ŘO by se měl spolu s národní podpůrnou strukturou zaměřit na posílení procesu schvalování finančních monitorovacích zpráv a plateb, aby byly vyloučeny časové prodlevy a potíže vznikající zejména v souvislosti s otázkou „partnerství“. Na základě zkušeností, které řídící orgán CIP EQUAL (ŘO) získal v rámci administrace Akce 1, kdy, jak je ve zprávě uvedeno, došlo k významným zpožděním ve schvalování monitorovacích zpráv příjemců a administraci plateb, si je ŘO vědom důležitosti tohoto doporučení. Příslušná opatření vyplývající z tohoto doporučení jsou řešena ve dvou rovinách: i. ii.

pro dokončení administrace Akce 1, kde již skončila činnost NPS (Národního vzdělávacího fondu) a ŘO zajišťuje potřebné činnosti vlastními silami a využitím externích pracovníků v rámci projektu TA, pro administraci Akce 2 a 3, v rámci které vykonává činnosti NPS PricewaterhouseCoopers.

Ad (i): ŘO zavedl řadu zjednodušení v procesu schvalování; postupy a vývoj při uzavírání Akce 1 je průběžně konzultován s tzv. Výborem příjemců (iniciativa příjemců organizovaná jako komunikační platforma pro diskusi a přenos informací mezi příjemci, řídícím orgánem, příp. národní podpůrnou strukturou). Úplné uzavření Akce 1 předpokládá ŘO v dubnu 2006. Ad (ii) V rámci Akce 2 a 3 vykonává funkci národní podpůrné struktury (NPS) společnost Pricewaterhouse Coopers Česká republika, s.r.o. Nastavený systém schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu je v současné době plně funkční. Lhůty pro kontrolu monitorovacích zpráv (8 dní NPS, 10 dní ŘO) a žádostí o platbu (5 dní NPS, 10 dní ŘO + 30 dní na proplacení) jsou dodržovány. Příjemcům byla v rámci Akce 2 a 3 poskytnuta zálohová platba z národních prostředků ve výši 20% schváleného rozpočtu pro první rok realizace projektu.

53/79


V současné době zvažuje ŘO, na žádost příjemců, navýšení této zálohové platby. Pokud bude tento požadavek zdůvodněn a doložen potřebou pro plynulou realizaci projektu s ohledem na nastavení lhůt pro schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, bude možno zálohovou platbu navýšit. Informování a propagace: ŘO by měl zajistit, aby byly informační a propagační akce prováděny na úrovni RP, a zdůrazňovat jejich význam v rámci každodenní komunikace s RP. Povinnost dodržovat publicitu projektu v souladu s pravidly mají příjemci zakotvenu již v rozhodnutí o poskytnutí dotace (jehož prostřednictvím je financován projekt v ČR) a podrobněji pak popsánu v příloze rozhodnutí v Příručce pro příjemce pro Akci 1 a v Příručce pro příjemce pro Akci 2 a 3. Příručka pro příjemce pro Akci 2 a 3 byla dána prostřednictvím webových stránek Iniciativy Společenství EQUAL v ČR příjemcům k připomínkám a její konečná podoba byla zároveň projednána a odsouhlasena s Výborem příjemců. Na webových stránkách je zároveň ke stažení vizuální identita programu. Zároveň na základě tohoto doporučení připravila NPS hromadný email všem příjemcům s upozorněním na nutnost dodržovat publicitu projektů a zároveň možnost se v případě nejasností obrátit na NPS. Pokud by i přesto u některého příjemce přetrvávaly nejasnosti ohledně publicity projektu, může se obrátit na NPS, kde mu jsou pověření pracovníci připraveni poradit. Funguje jak telefonní linka, tak elektronická adresa, kde jsou dotazy příjemců přijímány a následně je kontaktuje konkrétní pracovník, který je již přímo s jejich situací obeznámen. Dodržování publicity je průběžně sledováno prostřednictvím výstupů projektů, které jsou přikládány k pravidelným technickým monitorovacím zprávám a je také přísně sledováno v rámci probíhajících kontrol na místě, kdy je každý projekt navštíven minimálně jednou za rok a pracovníci ŘO a NPS, kteří kontroly společně provádí, jsou také připraveni na místě zodpovědět konkrétní dotazy a případně poradit, jak publicitu projektu zlepšit. Informační tok: ŘO by měl provést analýzu svého informačního toku a zajistit ve spolupráci s národní podpůrnou strukturou, aby byly všechny příslušné informace náležitě a včas sdělovány na všech příslušných úrovních. Tok informací v rámci Akce 2 a 3 mezi ŘO, NPS a rozvojovými partnerstvími (RP) je upraven jak v manuálech činností ŘO a NPS, tak i v Příručce pro příjemce pro Akci 2 a 3. Tok informací mezi ŘO a NPS je zároveň ukotven v uzavřené smlouvě o dílo. Celý systém proudu informací směrem od a k příjemcům je nastaven tak, že příjemce se obrací výhradně na NPS, ať již prostřednictvím speciální telefonní linky nebo emailové adresy, a ta mu buď odpoví přímo nebo, v případě potřeby, zprostředkuje stanovisko ŘO. Pokud je potřeba podat vysvětlení k nějaké otázce, popř. vyjádřit se k problému hromadně všem příjemcům, připravuje tuto informaci NPS a po jejím schválení ze strany ŘO ji vyvěsí na webových stránkách v rubrice otázek a odpovědí a zároveň zašle na kontaktní adresy všech RP. Tento postup má zajistit, aby všichni příjemci obdrželi ve stejnou dobu jednotné informace. U dobíhající Akce 1 komunikují příjemci přímo s pracovníky ŘO.

54/79


4.1.5 SHRNUTÍ PŘÍPADNÝCH NEDOSTATKŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ Případné nedostatky a nápravná opatření určená k jejich odstranění již podrobně popisujeme v kapitole 2.5 Podmínky implementace včetně řešení případných problematických oblastí, nebo tam odkazujeme na části tohoto dokumentu, kde se o nich podrobně pojednává. Zde tedy následuje jen stručný souhrn nedostatků a jejich řešení. Zpoždění v proplácení průběžných plateb příjemcům a jeho řešení Ke konci jara 2005 se objevil problém zpožďování v proplácení průběžných plateb příjemcům. Ten nastal zejména kvůli nedostatečně kvalitnímu zpracování monitorovacích zpráv ze strany příjemců a rovněž kvůli nedostatečné personální kapacitě NPS (NK EQUAL) a ŘO. Proto byla příjemcům poskytována pouze zálohová platba. Ze strany ŘO byla podniknuta následující nápravná opatření: Intenzivní jednání s NK EQUAL o nápravě dané situace, Dílčí zjednodušení administrace programu za účelem urychlení vyplácení plateb, Založení řídícího výboru příjemců zaměřeného na realizační aspekty programu a prohloubení vzájemné komunikace, Personální posílení ŘO na dokončení administrace Akce 1, Zahájení jednání o dalších možnostech z prostředků technické asistence CIP EQUAL,

navýšení

pracovních

míst

Dopracování příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3 za společné spolupráce ŘO, NPS a samotných příjemců, tak aby byla pro příjemce co nejsrozumitelnější a nejnápomocnější. Interpretace termínu partnerství v českém právním řádu V srpnu 2005 kulminoval problém s interpretací termínu partnerství v rámci českého právního řádu. Ten spočíval v tom, že Ministerstvo financí, jakožto platební orgán odpovědný za certifikaci výdajů, zpochybnilo institut partnerství se zdůvodněním, že je v rozporu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Ministerstvo financí (MF) uvedlo, že pokud neobdrží od Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) písemné ujištění o tom, že institut partnerství se jmenovaným zákonem není v rozporu, tak nebude výdaje projektů realizovaných na principu partnerství certifikovat. Ze strany ŘO byla podniknuta následující nápravná opatření:

55/79


MPSV si vyžádalo stanovisko ÚOHS. Stanovisko ÚOHS zpočátku nebylo jednoznačné. Proto nadále pokračovala intenzivní jednání s ÚOHS a s MF. Na základě těchto jednání byl zaslán ze strany ÚOHS oficiální dopis, který potvrzuje, že se v rámci partnerství v CIP EQUAL nejedná o veřejné zakázky. ŘO rovněž požádal o vyjádření Evropskou Komisi, která rovněž poskytla oficiální vyjádření k partnerství, jež podporuje stanovisko ŘO, že se v případě partnerství CIP EQUAL nejedná o odběratelsko-dodavatelské vztahy. Nová NPS (společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.) ve spolupráci s ŘO zpracovává rizikovou analýzu složení RP a vytipovala možné rizikové partnery, u kterých existuje určité riziko, že by se jejich působení v rámci RP mohlo do budoucna projevit jakožto skrytí dodavatelé. Na tyto partnery se NPS a ŘO zaměří v rámci monitorovacích zpráv zpracovávaných příjemci o jejich aktivitách a dále také při kontrolách realizace projektů. Tento problém znamenal zpoždění ve vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. jiného právního aktu. Nicméně již dne 8. 9. 2005, kdy MPSV získalo v té chvíli pouze ústní potvrzení ÚOHS, že se ve vztahu partnerů v rámci dotačních programů EU nejedná o veřejné zakázky, začal ŘO ihned vystavovat rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ihned poté si příjemci mohli podat žádost o zálohovou platbu na Akci 2 a 3. ŘO pak tyto žádosti okamžitě administroval a vyplácel příjemcům zálohové platby. Nedostatečná personální kapacita ŘO a kroky k jejímu odstranění Personální posílení ŘO bylo plánováno v rámci reorganizace odboru 72, jejíž návrh byl zpracován v návaznosti na projekt optimalizace (personální audit) organizační struktury odboru 72 zpracovaný novou NPS, společností Pricewaterhouse Coopers, v polovině roku 2005. Dále nastala situace, kdy bylo nutné převést dokumentaci za Akci 1 z NK EQUAL na ŘO. Byla podniknuta tato nápravná opatření: Již v průběhu září 2005 došlo k posílení odd. řízení a implementace tím, že určení pracovníci jiných oddělení odboru 72 MPSV vypomáhali s řešením některých úkolů. Rovněž byli na některé dílčí úkoly najati v listopadu 2005 externí pracovníci. Dále se chystá vytvoření pracovních míst placených z prostředků technické asistence programů spolufinancovaných z ESF.

4.1.6 KROKY USKUTEČNĚNÉ NA ZÁKLADĚ DOPORUČENÍ K NÁPRAVĚ VE SHODĚ S ČL. 34(2) (PŘEZKOUMÁNÍ ROČNÍ IMPLEMENTAČNÍ ZPRÁVY) Roční implementační zpráva za CIP EQUAL za rok 2004, která přináší podrobné informace o pokroku v implementaci tohoto programu v České republice za rok 2004

56/79


byla nejprve projednána a schválena Monitorovacím výborem CIP EQUAL (MV CIP EQUAL). Po schválení zprávy MV CIP EQUAL byla tato zpráva v souladu s určeným termínem (ŘO zajišťuje předložení ročních implementačních zpráv EK vždy do 30. 6. daného roku.) odeslána Evropské komisi. V červenci obdržel ŘO potvrzení EK o přijetí zprávy a o přípustnosti průběžných plateb. Oficiálním dopisem EK ze dne 17. 5. 2006 pak bylo potvrzeno, že RIZ 2004 byla EK akceptována v souladu s čl. 37(1) Nařízení 1260/99.

4.1.7 VLIV PŘÍPADNÝCH NESROVNALOSTÍ NA FINANČNÍ STRÁNKU IMPLEMENTACE V roce 2005 nebyly při implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR zaznamenány žádné nesrovnalosti, které by měly vliv na finanční stránku implementace.

4.2 MAINSTREAMING A AKCE 3 Akce 2 a 3 CIP EQUAL byly zahájeny u jednotlivých projektů současně, nebylo separátní výběrové řízení pro Akci 3. Do hodnocení DPA a TCA byli zapojeni odborníci z NTS pro první kolo, aby byly podpořeny podmínky pro budoucí mainstreaming výstupů. Tito odborníci připomínkovali DPA/TCA tak, aby připravované aktivity a výstupy projektů co nejvíce korespondovaly s aktuální situací na trhu práce a v relevantní legislativě. V roce 2006 byla připravena a schválena mainstreamingová strategie pro druhé kolo (více viz kapitola 2.3). V České republice bylo ustanoveno šest NTS. Každou NTS zastřešuje předseda, kterým je respektovaná osoba v dané problematice. Rozdělení do jednotlivých NTS bylo provedeno na základě jednotlivých tématických skupin. RP měli možnost během prvních setkání změnit příslušnost k NTS, případně se rozhodnout o zastoupení ve více sítích. V příloze č. 12 této zprávy je uveden přehled členů jednotlivých NTS. Vzhledem k posunům v implementaci Akce 2 a 3 byla zahajovací konference k NTS, připravovaná již v roce 2005, uskutečněna v únoru 2006 (viz kapitola 2.3). V příloze č. 11 této zprávy se nachází pozvánka na tuto akci. Na základě informací ŘO o průběhu NTS v prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL byli vybráni odborníci z praxe a policy makeři, kteří byli osloveni se žádostí o zapojení do NTS. Odborníci z praxe byli velice důležitými členy jednotlivých NTS, bez jejich účasti by nemohly být NTS plně funkční. Koncept fungování a aktivity NTS jsou popsány v Příručce NTS, která je volně přístupná na webových stránkách http://www.equalcr.cz/files/clanky/287/NTS_prirucka_v1.0.pdf. Na webových stránkách CIP EQUAL v ČR byla vytvořena záložka pro uveřejňování mainstreamingových akcí ŘO, příjemců i jiných subjektů, dále se připravuje internetová platforma pro výměnu názorů mezi jednotlivými členy NTS. Na webových

57/79


stránkách budou pravidelně zveřejňovány informace o příkladech dobré praxe, vyvíjené v rámci jednotlivých projektů a vyhodnocované v rámci NTS. Jednotliví členové NTS se budou zapojovat do ETG. Na jednání ETG bude síť primárně reprezentovat předseda dané NTS. V roce 2005, kdy činnost NTS pro druhé kolo ještě nebyla zahájena, proběhla účast jednoho příjemce na ETG. Tento příjemce byl zapojen do dané ETG již v prvním kole (více viz kapitola 2.3).

4.3 TECHNICKÁ ASISTENCE 4.3.1 PLÁN TECHNICKÉ ASISTENCE Za účelem zajištění kvalitní implementace CIP EQUAL v souladu se všemi požadavky kladenými na řízení tohoto programu příslušnou národní a evropskou legislativou může řídící orgán CIP EQUAL využívat prostředků Priority 6 CIP EQUAL na zajištění aktivit vymezených v kapitole 3.2.10 Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Za účelem plánování a následného řízení jednotlivých projektů technické asistence CIP EQUAL jsou každoročně vždy nejpozději do konce září daného roku sestavovány plány technické asistence CIP EQUAL. V nich je uvedeno, jaké se plánují projekty technické asistence na následující kalendářní rok. Nedokončené projekty běžného roku či projekty na daný rok plánované, ale nezahájené, mohou být dle potřeby zařazeny opět do plánu technické asistence CIP EQUAL na následující rok. Plány TA musí být připravovány s ohledem na aplikaci pravidla n + 2. Zpracovaný plán technické asistence (TA) CIP EQUAL na daný rok musí být vždy na základě postupu stanoveném v manuálu řízení CIP EQUAL předložen ke schválení náměstkovi ministra pro oblast EU a mezinárodních vztahů. Plán TA na rok 2005 byl takto schválen ke dni 12. 4. 2005. Poté byl pro informaci zaslán rovněž členům Monitorovacího výboru CIP EQUAL. (O zaměření jednotlivých projektů technické asistence plánovaných na jednotlivé roky musí být informován MV CIP EQUAL. MV CIP EQUAL jsou proto plány projektů technické asistence schválené náměstkem ministra pro oblast EU a mezinárodní vztahů předkládány vždy po každé jejich aktualizaci.) Plán TA na rok 2005 se nachází v příloze č. 13 této zprávy. Schválením plánu projektů technické asistence na daný rok ze strany náměstka pro oblast EU a mezinárodních vztahů zahájí ŘO přípravu zadávací dokumentace pro možné řešitele jednotlivých projektů, a to zpravidla (nevyžaduje-li aktuální situace jinak) v termínu stanoveném v plánu projektů technické asistence na daný rok. Již v měsíci dubnu 2005 byly schváleny 3 projekty z plánu TA na rok 2005. Jedná se o následující projekty: Vypracování podkladů pro první etapu hodnocení CIP EQUAL; Organizace jednání, seminářů, konferencí, workshopů zajišťovaných přímo řídícím orgánem CIP EQUAL a Zahraniční služební cesty.

58/79


Dále proběhla aktualizace plánu TA v září 2005. Aktualizovaný plán byl rovněž schválen náměstkem ministra pro oblast EU a mezinárodních vztahů a zaslán rovněž členům Monitorovacího výboru CIP EQUAL. K 30. 9. 2005 bylo schváleno celkem 9 projektů TA. K 31. 12. 2005 pak bylo schváleno celkem 12 projektů TA. Systémem pravidelného zpracovávání plánu projektů technické asistence, struktura plánu TA i popis jeho přípravy je detailně popsán v interním manuálu postupů řídícího orgánu pro druhé kolo (Manuál řízení Programu Iniciativy Společenství EQUAL).

4.3.2 AKTIVITY ZA ÚČELEM ŘÍZENÍ, IMPLEMENTACE A KONTROLY PROJEKTŮ TECHNICKÉ ASISTENCE Jak se uvádí již v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok 2004 aktivity za účelem Řízení, implementace a kontroly projektů technické asistence jsou zahrnuty v Opatření 6.1 technické asistence CIP EQUAL (podrobné vymezení aktivit je uvedeno v programovém dokumentu CIP EQUAL). Přičemž stejné postupy se týkají řízení projektů TA obou opatření CIP EQUAL určených pro technickou asistenci, tedy Opatření 6.1 i Opatření 6.2. Manuál interních postupů ŘO pro druhé kolo (Manuál řízení Programu Iniciativy Společenství EQUAL) obsahuje podrobný popis řízení projektů TA. Tyto podrobné postupy uvádějící všechny konkrétní kroky řízení projektů TA i odpovědné osoby byly vypracovány v souladu s požadavky nařízení Komise (ES) č. 438/2001. Schválením plánu projektů technické asistence na daný rok ze strany náměstka pro oblast EU a mezinárodních vztahů zahájí osoby odpovědné za přípravu a realizaci jednotlivých projektů přípravu zadávací dokumentace pro možné řešitele jednotlivých projektů, a to v termínu stanoveném v plánu projektů technické asistence na daný rok. Forma přípravy zadávací dokumentace musí být vždy stanovena v souladu s pravidly pro čerpání prostředků z Priority 6 CIP EQUAL, uvedenými v manuálu interních postupů ŘO pro druhé kolo. Zadavatelem každé zakázky je Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, zástupcem zadavatele je pak vždy vedoucí útvaru oprávněný k nakládání s prostředky ve výši, v jaké se výše plnění dané zakázky pohybuje. Projekty TA v roce 2005 V měsíci dubnu 2005 byly schváleny 3 projekty z plánu TA na rok 2005. Jedná se o následující projekty: Vypracování podkladů pro první etapu hodnocení CIP EQUAL; Organizace jednání, seminářů, konferencí, workshopů zajišťovaných přímo řídícím orgánem CIP EQUAL a Zahraniční služební cesty. Dále proběhla aktualizace plánu TA v září 2005. Aktualizovaný plán byl rovněž schválen náměstkem ministra pro oblast EU a mezinárodních vztahů a zaslán rovněž členům Monitorovacího výboru CIP EQUAL.

59/79


K 30. 9. 2005 bylo schváleno celkem 9 projektů TA. K 31. 12. 2005 pak bylo schváleno celkem 12 projektů TA (7 v opatření 6.1 a 5 v opatření 6.2). V následující tabulce popisujeme projekty realizované v opatření 6.1 v roce 2005:

Číslo schváleného projektu

projekty realizované v opatření 6.1 v roce 2005

I.04

Aktivity daného opatření CIP EQUAL, v jejichž rámci je projekt realizován

Název projektu Popis projektu

Zajištění hodnocení věcného zaměření žádostí o grant pro Akci 1

Zajištění přípravy a realizace hodnocení věcného zaměření žádostí o grant pro Akci 1 CIP EQUAL externími hodnotiteli. Na základě externího hodnocení byly vybrány po věcné stránce nejlepší návrhy projektů z těch, které splnily všechny podmínky pro podporu z CIP EQUAL. Tím je zajištěno, že v rámci CIP EQUAL budou implementovány jen nejkvalitnější předložené projekty s pozitivními dopady na trh práce.

Podpora přijímání žádostí o grant a jejich hodnocení

Pozn. Projekt realizován v období říjen - prosinec 2004, v r. 2005 došlo pouze k ukončení finančního vypořádání.

I.05

V.05

Výkon zadavatelských činností pro výběr národní podpůrné struktury CIP EQUAL

Příprava a zajištění zasedání Monitorovacího výboru CIP EQUAL

Zajištění právního poradenství při přípravě a administraci výběrového řízení na NPS CIP EQUAL. Podrobnosti viz níže v této kapitole.

Organizační zajištění zasedání MV CIP EQUAL a jeho pracovních skupin. Pronájem konferenčních prostor a souvisejících služeb (občerstvení, technika).

60/79

Příprava výzev souvisejících se zajišťováním služeb od externích subjektů Pořádání zasedání Monitorovacího výboru a pracovní skupiny pro hodnocení, resp. všech ostatních pracovních skupin zřízených pod dohledem MV, včetně zajištění činnosti jeho sekretariátu a účasti přizvaných odborníků


VII.05

Poradenské a právní služby pro RP

Národní podpůrná VIII.05 struktura CIP EQUAL

Zajištění právní podpory RP při uzavírání smluv o partnerství. Obsahem právního poradenství bylo poskytnutí následujících služeb: popis procesu založení zájmového sdružení, vypracování základního vzoru stanov a zakladatelské listiny, právní rozbor, jehož výsledkem bude zjištění, které z právních forem příjemců a partnerů nemohou ze zákonných či jiných důvodu založit zájmové sdružení, odpovídat na jednotlivé právní dotazy příjemců související se založením zájmového sdružení, kromě otázek účetních a daňových, případně dalších služeb souvisejících se založením zájmového sdružení.

Další požadovaná podpora pro rozvojová partnerství

Zajištění činností NPS CIP EQUAL. Podrobnosti viz kapitola 2.2.2 této zprávy.

Jiná podpora rozvojových partnerství

X.05

Zajištění odměňování externích pracovníků zapojených do implementace CIP EQUAL

Výdaje na odměňování úředníků přidělených dočasně k realizaci úkolů uvedených v nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 v bodě 2.1 předpis 11OON.

Zajištění řídícího a monitorovacího systému CIP EQUAL

XI.05

Technické vybavení pro pracovníky zapojené do řízení a realizace CIP EQUAL

Zajištění nezbytného technického vybavení pro pracovníky zapojené do řízení a realizace CIP EQUAL (notebooky, mobilní telefony apod.)

Zajištění řídícího a monitorovacího systému CIP EQUAL

Nejvýznamnějším projektem TA v roce 2005 byl projekt zadávacího řízení pro výběr národní podpůrné struktury pro Akci 2 a 3 CIP EQUAL. Smlouva s národní podpůrnou strukturou pro Akci 1 CIP EQUAL, kterou vykonávala Národní kancelář EQUAL (sekce Národního vzdělávacího fondu), byla v návaznosti na činnosti z prvního kola financována plně z národních prostředků (MPSV) a byla ukončena k 31. 10. 2005. K zajištění kontinuity podpory administrace CIP EQUAL i v Akci 2 a 3 ŘO vyhlásil již v březnu 2005 zadávací řízení ve smyslu § 48 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci veřejné zakázky „Výběr Národní podpůrné struktury Programu Iniciativy Společenství EQUAL“. Celé zadávací řízení bylo načasováno tak, aby již v době ukončení platnosti současné smlouvy s NK EQUAL mohla být připravena smlouva s vítězným uchazečem této zakázky a implementace programu tak mohla hladce pokračovat. Vyhlášení tohoto zadávacího řízení bylo nezbytným předpokladem pro čerpání prostředků technické asistence tohoto programu. K zajištění administrace celého procesu byla vzhledem ke stávajícím velmi omezeným zkušenostem se zadáváním nadlimitních veřejných zakázek dle nového zákona o veřejných zakázkách ze strany

61/79


řídícího orgánu najata profesionální advokátní kancelář. Smlouva s vítězným uchazečem, se společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. byla podepsána v červenci 2005. O průběhu výběrového řízení byla EK informována, včetně poskytnutí možnosti účastnit se hodnotící komise jako pozorovatel.

4.3.3 DALŠÍ AKTIVITY (EVALUACE, PUBLICITA, STUDIE, KONFERENCE) Aktivity za účelem za účelem evaluace, publicity, studií, konferenci a další jsou zahrnuty v Opatření 6.2 technické asistence CIP EQUAL (podrobné vymezení aktivit je uvedeno v programovém dokumentu CIP EQUAL). Přičemž stejné postupy se týkají řízení projektů TA obou opatření CIP EQUAL určených pro technickou asistenci, tedy Opatření 6.1 i Opatření 6.2. V následující tabulce popisujeme projekty realizované v opatření 6.2 v roce 2005:

Číslo schváleného projektu

projekty realizované v opatření 6.2 v roce 2005

II.05

III.05

IV.05

VI.05

Název projektu

Popis projektu

Aktivity daného opatření CIP EQUAL, v jejichž rámci je projekt realizován

Poskytování servisních a konzultačních služeb při užívání SW produktů MSSFMONIT a MSSFBENEFIT

Zajištění servisních a konzultačních služeb pro plné a bezchybné provozování softwarových produktů MSSF-MONIT a MSSF-Benefit používaných MPSV a dalšími subjekty implementační struktury CIP EQUAL.

Vytvoření a zavedení informačních systémů (SW i HW) pro řízení, monitorování a hodnocení

Vypracování podkladů pro první etapu hodnocení CIP EQUAL

Cílem projektu je vypracování návrhu celkové Externí hodnocení strategie hodnocení CIP EQUAL, vypracování programu metodických podkladů pro sebehodnocení rozvojových partnerství podporovaných prostředky tohoto programu a vypracování monitorovacích ukazatelů (indikátorů), které umožní sběr analytických dat pro vyhodnocení účinnosti a efektivity provádění CIP EQUAL.

Organizace jednání, seminářů, konferencí, workshopů zajišťovaných přímo řídícím orgánem CIP EQUAL

Organizační zajištění veškerých informativních setkání a informativních akcí pořádaných na národní i mezinárodní úrovni přímo řídícím orgánem CIP EQUAL.

Zahraniční služební cesty

Zajištění účasti zástupců ŘO CIP EQUAL či Účast na setkáních jiných odborníků na pracovních jednáních pořádaných v jiných

62/79

Organizace informativních setkání a setkání za účelem výměny zkušenostní na národní i mezinárodní úrovni


jiných odborníků na pracovních jednáních pořádaných v jiných pořádaných v jiných členských státech EU zemích Evropy a k problematice Iniciativy Společenství EQUAL. týkajících se Iniciativy Společenství EQUAL IX.05

Zajištění hodnocení CIP EQUAL

Zajištění všech typů hodnocení CIP EQUAL Externí hodnocení v průběhu jeho realizace s výjimkou hodnocení programu zpracovávaných v průběhu první etapy hodnocení CIP EQUAL. Dále viz kapitola 4.1.3 Evaluace.

Mezinárodní konference „Clearing house“ V rámci výše zmiňovaného projektu č. IV.05 Organizace jednání, seminářů, konferencí, workshopů zajišťovaných přímo řídícím orgánem CIP EQUAL byla mezinárodním úspěchem ŘO CIP EQUAL organizace významné evropské konference v rámci Iniciativy Společenství EQUAL (tzv. Clearing House), která se konala ve dnech 25. – 26. 4. 2005 v Praze a stala se jedním z finálních kroků první etapy implementace CIP EQUAL. Na Clearing House byli pozváni zástupci řídících orgánů a národních podpůrných struktur členských zemí EU, za účelem najít vhodné mezinárodní partnery pro partnerství v rámci druhého kola CIP EQUAL, kterým se to do doby konání konference nepodařilo. Úspěšnost konference potvrdil i zástupce EK. Pro jediné RP z více než 130 nabízených se nepodařilo identifikovat vhodného partnera. (Více o této události viz kapitola 2.2.2)

4.4 PUBLICITA Opatření na zvýšení publicity CIP EQUAL jsou podrobně stanovena v Komunikačním akčním plánu CIP EQUAL uvedeném v kapitole 5 PD CIP EQUAL. V souladu s ustanoveními čl. 18(3) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 je Komunikační akční plán (KAP) CIP EQUAL povinnou součástí Programového dodatku CIP EQUAL. Podrobné postupy plnění jednotlivých aktivit vymezených v KAP CIP EQUAL, včetně určení odpovědných osob, jsou uvedeny v kapitole 13 Publicita interního manuálu postupů pro druhé kolo: Manuál řízení CIP EQUAL. V souladu s tímto Komunikačním akčním plánem byla i v roce 2005 informovanost laické i odborné veřejnosti o zaměření a výsledcích druhého kola CIP EQUAL, kdy již začala Akce 2 a 3, zajišťována prostřednictvím webových stránek zřízených k problematice Iniciativy Společenství EQUAL, distribuce číslovaných informací prostřednictvím mailing listu, organizace seminářů a konferencí a také prostřednictvím propagačních materiálů vydávaných k tomuto programu ze strany řídícího orgánu a NPS. Přičemž plnění KAP za ŘO CIP EQUAL v období roku 2005 je uvedeno v následující tabulce:

63/79


Akce plánované dle KAP na rok 2005

Uskutečněné akce Datum

web (nové aplikace, sekce, průběžně články, materiály)

Mailing list

Podrobnější komentář

Popis (název) akce Aktualizace stránek www.esfcr.cz

- informace o všech programech spolufinancovaných z ESF v ČR

průběžně

Aktualizace stránek www.equalcr.cz

- samostatný web ŘO CIP EQUAL v ČR

říjen 2005

Tvorba nových záložek ( zadávací řízení, ESF 2007-2013, partnerství, monitorovací zprávy)

-záložky s odpovídajícími informaci, které slouží k uveřejňování zadávacích řízení všech příjemců podpory z ESF a k lepší informovanosti o ESF a jeho podobě v dalším programovacím období a ke zpřehlednění informací o partnerství a monitorovacích zprávách

průběžně

Doplňování aktuálních informací na web www.strukturalni-fondy.cz

- pro zabezpečení velké informovanosti jsou aktuální informace doplňovány i na stránky SF

průběžně

„Novinky mailem“-Rozesílání aktualit na www.equalcr.cz

-nástroj pro širokou veřejnost k získávání aktuálních informací z www.equalcr.cz

průběžně

Distribuce číslovaných informací pro příjemce CIP EQUAL prostřednictvím mailing listu

- administrace zajištěna NPS, veškeré poskytované informace předem schváleny ŘO (stejný systém byl zajištěn rovněž pro první kolo)

64/79


masmédia (mediální kampaně - TV, rádio, tisk)

průběžné zasílání tiskových zpráv na ČTK

ŘO CIP EQUAL spolupracuje s ČTK - TZ ke konání seminářů a pravidelně připravuje tiskové zprávy pro příjemce podpory s aktuálními informacemi (uveřejněno 3. 2. 2005) (ve spolupráci s tiskovým oddělením MPSV ČR)

- TZ o čerpání prostředků z ESF (21. 2. 2005) - TZ o možnostech čerpání z ESF (15. 3. 2005) - TZ o konkrétním čerpání všech programů ESF (22. 3. 2005) - TZ o úspěšném prvním kole čerpání prostředků z ESF (19. 7. 2005) - TZ o vývoji v CIP EQUAL (9. 11. 2005)

průběžně

ŘO CIP EQUAL inzeruje v periodikách (PR články)

- příloha Deníků Bohemia a Moravia o ESF a jeho programech (25.4.2005) - ½ strana v deníku Právo čerpání prostředků z ESF (15.10.2005)

příležitostně

ŘO CIP EQUAL pořádá tiskové konference u příležitosti důležitých událostí

- TK „ESF – investice do lidských zdrojů“ (15.3.2005) - TK „ESF končí první kolo přijímání žádostí o fin. podporu“ (19.7.2005)

Tištěné materiály

příležitostně

Vystupování zástupců ESF v médiích

především v ČT (Dobré ráno, události komentáře), rozhovory v rádiu

duben – říjen 2005

Setkání v regionech s novináři

Určeno pro širší informování v regionech

průběžně

Distribuce tištěných materiálů

Ze skladových zásob (letáky, brožury o CIP EQUAL)

leden 2005

Příručka pro příjemce v Akci 1

Distribuce příjemcům v rámci vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace

září 2005

Příručka pro příjemce v Akci 2 a 3

Distribuce příjemcům v rámci vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace

28/7/2005

Příručka CIP EQUAL pro sebehodnocení

Příručka distribuována příjemcům na semináři „Strategie evaluace, indikátory a sebehodnocení rozvojových partnerství“

65/79


Filmové materiály

15/3/2005

Spot z konference „ESF- Investice do lidských zdrojů“

20-ti min sestřih z konference s rozhovory některých přednášejících

propagační předměty

vyrobeno průběžně

samolepka EU, vlajky a vlaječky ČR a EU, panely s logem ESF, konferenční taška CIP EQUAL, propisky a pera, budíky, jo-ja, létající talíře, bonbóny clic-clac, otvírače obálek, diáře a kalendáře 2006

Distribuce probíhá na organizovaných seminářích a konferencích k CIP EQUAL, MV CIP EQUAL, apod.

opatření pro monitorování průběžně a hodnocení propagačních aktivit

Monitorování návštěvnosti webových stránek www. esfcr.cz a www.equalcr.cz

zpravodaj (Newsletter, Bulletin, pravidelné aktuální info)

Informace do zpravodaje „Fondy EU“ (vydavatel MMR); Informace do novin MPSV „Práce a sociální politika“;

průběžně

Průběžné zveřejňování článků a informací

Pravidelné aktuální informace pro ČTK konference

15/3/2005

konference „ESF – Investice do lidských zdrojů“ (Praha)

semináře

leden – červenec 2005

5 seminářů pro příjemce v Akci 1

duben – říjen 2005

6 regionálních seminářů pro veřejnost (Praha, Brno, České Budějovice,Jihlava, Ústí n. Labem, Ostrava)

Praktické informace pro potenciální předkladatele projektů v rámci programů ESF.

27/9/2005

Mezinárodní seminář „Možnosti ESF pro zlepšení situace romských komunit v ČR“

Praktické informace pro potenciální zájemce o podporu z programů ESF na problematiku romských komunit

66/79

Informace o všech programech ESF za účasti pana ministra ( cca 300 účastníků) Praktické informace pro příjemce k podmínkám rozhodnutí o poskytnutí dotace (19.1.2005), databázím EK využívaným příjemci pro navazování mezinárodní spolupráce a pro přípravu smluv o mezinárodní spolupráci (26.1.2005), požadavkům kladeným na přípravu průběžných finančních a technických zpráv (2. 2. 2005), smlouvě o národní spolupráci a finančním predikcím na další etapy realizace projektových aktivit příjemců (16. 2. 2005) a strategii evaluace, indikátorům a sebehodnocení rozvojových partnerství (28.7.2005)


20/9/2005

Konference „Úvod k Akci 2 a 3“

Praktické informace pro příjemce k Akce 2 a 3, její administraci, včetně představení nové NPS a nové příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3

Výstupem byly hodnotící dotazníky a seznam dotazů příjemců zveřejněný na webu equalcr.cz včetně odpovědí.

RIZ 2004

7/2005

RIZ zveřejněna na www.equalcr.cz

V tištěné verzi nebyla distribuována vzhledem k tomu, že EK nedala k RIZ konečné stanovisko

ŘO zajistil zpracování Manuálu vizuální identity CIP EQUAL, včetně vlastního loga Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Manuál vizuální identity CIP EQAL je ke stažení na oficiálních stránkách ŘO CIP EQUAL www.equalcr.cz. ŘO orgán zodpovídá za dodržování jeho zásad ze strany zaměstnanců ŘO. K dodržování vizuální identity byli zavázáni rovněž pracovníci NPS i samotní příjemci podpory z CIP EQUAL. Druzí jmenovaní se zavázali k zajišťování propagace svých projektů v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1159/2000, o informačních a propagačních opatřeních, a pravidly stanovenými v Příručce pro příjemce, a to svým potvrzením podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace či Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL a o převedení prostředků. Příjemci byli o zásadách propagace včetně používání správné vizuální identity poučeni rovněž na seminářích pro příjemce na počátku roku 2005 i při osobních a telefonických konzultacích s pracovníky NPS. V roce 2005 začala NPS připravovat restrukturalizaci webu s hlavním cílem změnit celkovou strukturu a poskytované informace tak, aby webové stránky nesloužily potřebám ŘO nebo NPS, ale aby byly hodnotnou pomůckou pro příjemce a veřejnost. Informace o publicitě jsou příjemcům k dispozici na webových stránkách. Na základě doporučení auditu EK z října roku 2005 je připravován seminář pro příjemce k publicitě. Vzhledem k tomu, že v roce 2005 projekty pouze zahajovaly realizaci svých aktivit, nebyla připravena informace o jejich produktech – na webu je pouze stručná informace o projektech z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, včetně jejich zaměření a odkazů na webové stránky projektů. Informace o projektech v druhém kole jsou k dispozici v evropské databázi ECDB. Příklady dobré praxe v projektech budou pravidelně zveřejňovány na webu včetně pokroku v realizaci projektů (viz. kapitola 4.2). Na webových stránkách equalcr.cz se lze přihlásit k e-mailovému zasílání aktuálních informací o novinkách na tomto serveru. Jako další možnost odběru aktualit lze využít RSS čtečku či agregátor. Adresa RSS kanálu je http://www.equalcr.cz/rss/rss.xml. Další informace na webové stránky se připravují. Rovněž se připravuje anglická verze webových stránek. U vybraných RP proběhla v roce 2005 plánovaná návštěva komisaře DG EMPL. 67/79


5. ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ 5.1 ZAJIŠTĚNÍ CELKOVÉ KOORDINACE VEŠKERÉ PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ I pro tuto část roční implementační zprávy CIP EQUAL za rok 2005 zůstává v platnosti to, co bylo konstatováno již v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok 2004 – totiž, že v souladu s čl. 9(l) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 byly pro tři programy financované ve zkráceném programovém období 2004 – 2006 z ESF, tedy pro OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL určeny řídící orgány rámci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Určení řídících orgánů OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v § 9 zákona č. 2/1969 Sb. a pro CIP EQUAL dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července 2003. Dále ministr práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřil odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF MPSV) plněním všech povinností řídících orgánů pro tři zde jmenované programy. Takto je koordinace těchto programů zajištěna na úrovni ŘO, čímž je primárně zabezpečena efektivní výměna důležitých informací a nezbytná úroveň součinnosti při implementaci těchto programů. Přičemž výměna informací neprobíhá pouze v rámci samotného ŘO, ale i včetně všech dalších orgánů zapojených do implementace a monitorování OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL a dalších relevantních programů. Dále ŘO rozvíjí i nadále stávající spolupráci s dalšími ministerstvy a zainteresovanými subjekty během implementace programů financovaných z ESF, aby tak byly OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL skutečně považovány za programy komplementární mezi sebou navzájem ale i ve vztahu k Evropskému fondu regionálního rozvoje (ERDF). Od mainstreamových forem pomoci z ESF, kterými jsou právě OP RLZ a JPD 3, se Iniciativa Společenství EQUAL liší především svým cílem, kterým je vývoj a prosazování inovativních prostředků boje proti diskriminaci a nerovnostem na trhu práce. Výsledky získané během realizace Programu Iniciativy Společenství EQUAL budou pak sloužit k dosažení lepších výsledků mainstreamových forem pomoci z ESF zaměřených na podporu Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ) a strategií sociálního začleňování v dalším programovém období SF. Z tohoto důvodu vychází strategie Programu Iniciativy Společenství EQUAL ze společné strategie pro pomoc z ESF realizovanou v ČR ve zkráceném programovém období 2004–2006, která je formulována v Referenčním rámci pro podporu lidských zdrojů v ČR. Zároveň v důsledku toho, že všechny programy ČR realizované ve zkráceném programovém období 2004–2006 za přispění prostředků ESF vychází ze společné strategie formulované v uvedeném Referenčním rámci pro podporu lidských zdrojů v ČR, jakožto i dalších strategických dokumentů (Evropská strategie zaměstnanosti, Národní plán zaměstnanosti 1999, Národní akční plán zaměstnanosti 2002, Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti, Společné memorandum o 68/79


sociálním začleňování, Memorandum o celoživotním vzdělávání, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v České republice), se jednotlivé priority a opatření ve všech těchto programech zaměřují na práci s obdobnými cílovými skupinami. Dalším styčným bodem OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL jsou pak Monitorovací výbory těchto programů, jejichž předsedou je náměstek ministra pro úsek Evropské unie a mezinárodních vztahů a místopředsedkyní každého z nich je ředitelka odboru řízení pomoci z ESF jako zástupce Řídícího orgánu. Kromě toho instituce, které jsou zastoupeny v jednotlivých Monitorovacích výborech JPD 3, OP RLZ a CIP EQUAL, se z velké části překrývají a v mnoha případech je zastoupení v jednotlivých MV totožné i personálně. Tato provázanost pak umožňuje dostatečně efektivní přenos informací a komunikaci jak mezi jednotlivými MV tak i v rámci jednotlivých programů. V rámci vzájemné kooperace mezi OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL byly rovněž v souladu se statuty jednotlivých Monitorovacích výborů těchto programů zřízeny dvě pracovní skupiny, a to: Pracovní skupina pro evaluaci (dále viz kapitola 4.1) a Pracovní skupiny pro záležitosti romských komunit. Přípravné práce na vytvoření těchto PS byly započaty na konci roku 2004. Členy těchto PS jsou zástupci MV všech tří programů řízených MPSV – 72, tj. JPD 3, OP RLZ i CIP EQUAL a další odborníci navržení jednotlivými MV. Obecně mohou členové PS předkládat MV návrhy a doporučení a tyto společné výstupy jsou pak projednány MV jednotlivých programů pomoci. Činnost PS byla zahájena počátkem roku 2005. Statuty těchto PS včetně seznamů členů byly již uvedeny v příloze Roční implementační zprávy za rok 2004. Činnost PS pro záležitosti romských komunit Činnost PS pro záležitosti romských komunit je zaměřená na monitoring a přehled projektů předložených a podpořených v rámci OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL, jejichž cílovou skupinou jsou přímo romské komunity či se projekty dotýkají této cílové skupiny. Dále PS zpracovává podklady pro formulování nových priorit v oblasti integrace romských komunit pro Národní rozvojový plán 2007 – 2013. Dále PS zpracovává podklady a doporučení pro PS Lidské zdroje při Řídícím a koordinačním výboru RPS. Cílem PS je také informovat veřejnost, potenciální předkladatele projektů, Monitorovací výbory Programů a EK o možnostech a výsledcích pomoci z ESF směřující do romských komunit. V průběhu roku 2005 PS vytvořila zadávací dokumentaci pro projekt Analýza sociálně vyloučených romských lokalit (komunit) a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Na základě výběrového řízení byla vybrána společnost GAC, s.r.o., která projekt zrealizuje v období 11/2005 – 7/2006. PS dále uspořádala mezinárodní seminář za účasti Evropské komise s názvem Možnost využití ESF pro zlepšení situace romských komunit v ČR (27. 9. 2005). Dalšími plánovanými aktivitami PS jsou zasedání PS – leden 2006, příprava analýzy dotačních titulů zaměřených na romskou problematiku (zadávací dokumentace, výběr subjektu), příprava projektu – Regionální semináře pro žadatele zaměřené na

69/79


„romské“ projekty, monitoring projektů – aktualizace přehledu projektů po druhých kolech výzev k předkládání projektů, návštěvy projektů a příprava žádosti o finanční prostředky EK pro uspořádání Policy Fora v rámci grantů EK v oblasti mainstreamingových platforem CIP EQUAL. Činnost PS pro evaluaci ve vztahu k CIP EQUAL Práce na statutu PS pro evaluaci byla zahájena koncem listopadu 2004. Členové monitorovacích výborů byli dopisem osloveni se žádostí o nominace členů Pracovní skupiny pro evaluaci a se žádostí o připomínky ke statutu Pracovní skupiny pro evaluaci. MV JPD 3 projednal a schválil statut 17. ledna 2005. Zhruba o měsíc později 18. února schválil statut MV OP RLZ a 4. 3. 2005 schválil statut korespondenčně MV CIP EQUAL, čímž statut vstoupil v platnost. Skutečnost, že Pracovní skupina má působit společně pro všechny tři programy, byla důvodem, proč skupina vznikala delší dobu. V době schválení statutu nebyly ještě vyjasněny všechny nominace tak, aby ve skupině byly zastoupeny všechny klíčové subjekty, např. implementační partneři. V roce 2005 se PS pro evaluaci fyzicky sešla třikrát: 1. jednání PS pro evaluaci – 28. června 2005 2. jednání PS pro evaluaci – 16. září 2005 3. jednání PS pro evaluaci – 12. prosince 2005 Na 3. jednání PS pro evaluaci byli členky a členové PS pro evaluaci seznámeni s 2. výstupní zprávou První etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL a dosavadními výsledky evaluace. Pracovní skupina měla možnost elektronicky připomínkovat jednotlivé výstupy v průběhu evaluace a připomínky byly nezávislým hodnotitelem vypořádány. Po posouzení Závěrečné zprávy z první etapy průběžného hodnocení byla zpráva v prosinci 2005 zaslána Evropské komisi pro využití k evaluaci na úrovni celé Evropské unie za účelem komparace výsledků v jednotlivých členských státech. Pracovní skupina sleduje průběh evaluačních projektů a připomínkuje evaluační výstupy.

5.2 ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ Důležitost politik Evropského Společenství, jejichž prostřednictvím dochází k propojení všech specifických i globálních cílů napříč všemi programy, je záležitostí celospolečenského významu. Požadavek na zabezpečení shody prováděných operací s politikami Společenství se týká zejména zabezpečení shody v oblasti hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, ochrany a zlepšování životního prostředí a odstraňování nerovností mezi muži a ženami. Jak bylo uvedeno již v Roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok 2004, koordinátorem strukturální politiky v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj. Odbor rámce podpory Společenství MMR zpracoval metodickou příručku Manuál

70/79


horizontálních priorit, která horizontální priority popisuje. Tato příručka je dostupná na webových stránkách Rámce podpory Společenství (RPS): http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1089900672manual_hp_rizenakopie_elektronicka.doc, přičemž link na tuto stránku je zprostředkován přes oficiální webové stránky CIP EQUAL v ČR. Všichni příjemci pomoci tak mají tuto příručku k dispozici. V žádostech o grant pro Akci 1, 2 a 3 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL byla všem žadatelům uložena povinnost zohlednit průřezové horizontální priority bez ohledu na konkrétní zaměření projektu. Všichni z předkladatelů projektů museli popsat a vysvětlit, jaký dopad bude mít jejich vlastní projekt na rovné příležitosti žen a mužů, životní prostředí, informační společnost a místní iniciativy. V procesu hodnocení žádostí bylo pak rovněž hodnoceno právě naplnění horizontálních témat. ŘO CIP EQUAL v ČR dále dohlíží na to, aby i příjemci pomoci ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL dodržovali po celou dobu realizace svých projektů politiky Evropských Společenství. Tento závazek je pro příjemce stanoven v Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 1 CIP EQUAL či v Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL a o převedení prostředků pro Akci 1, kde se v Podmínkách použití dotace v kapitole II. Povinnosti příjemce dotace uvádí mezi Specifickými povinnostmi příjemce dotace (citace): „Po celou dobu realizace Akce 1 dodržovat politiky Evropských Společenství, zejména pravidla hospodářské soutěže, platné předpisy upravující veřejnou podporu, zadávání veřejných zakázek, principy ochrany životního prostředí a prosazování rovných příležitostí mezi muži a ženami. Smluvně nebo jiným vhodným způsobem zajistit, aby také všichni partneři po celou dobu realizace Akce 1 dodržovali tyto politiky“ (odstavec 5). Ke stejnému dodržování politik ES jako v Akci 1 se příjemci smluvně zavazují i v Rozhodnutí o poskytnutí dotace či v Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci CIP EQUAL pro Akci 2 a 3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 2 a 3 tvoří přílohu č. 1 této zprávy. Rozhodnutí pro Akci 1 bylo přílohou RIZ 2004. I nadále pak platí, že shoda provádění jednotlivých operací CIP EQUAL s těmito politikami se ověřuje vždy při vystavování osvědčení o provedené práci (standardizovaného formuláře zapracovaného do informačního systému MONIT, vzor formuláře byl uveden v příloze RIZ 2004). Prostřednictvím ověřování shody provádění všech operací financovaných z CIP EQUAL s politikami Společenství při zpracovávání výše uvedených osvědčení o provedené práci je zaručeno, že všechny operace financované z tohoto programu budou se všemi těmito politikami v souladu. Další podrobnosti zabezpečení kompatibility CIP EQUAL v ČR s politikami ES viz následující části kapitoly 5.2.

71/79


5.2.1 VAZBA NA EVROPSKOU STRATEGII ZAMĚSTNANOSTI A ROČNÍ SMĚRNICE ESZ Při přípravě operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty pro zajištění souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti (i) Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR, (ii) Referenční rámec pro podporu lidských zdrojů v ČR a (iii) Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002. Zejména úzká vazba strategií ESF programů na Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR zabezpečuje provázanost programů s Evropskou strategií zaměstnanosti. Tato vazba je významná zejména v případě následujících směrnic zaměstnanosti na léta 2005-2008: č.17 Provádět politiky zaměstnanosti zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti, č. 18 Podporovat celoživotní přístup k práci, č. 19 zajistit inkluzívní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila osobám hledajícím zaměstnání včetně osob znevýhodněných a neaktivním osobám, č. 20 zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce, č. 22 podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a zmírnit segmentaci trhu práce s náležitým zřetelem na úlohu sociálních partnerů, č. 23 zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu a č. 24 přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům. Kromě zmíněných přímých vazeb realizace Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR významně napomáhá k naplňování některých cílů Evropské strategie zaměstnanosti také prostřednictvím plošného uplatňování základních principů Iniciativy Společenství EQUAL všemi podporovanými rozvojovými partnerstvími (principu partnerství, zapojování zástupců cílových skupin do řešení dané problematiky, gender mainstreaming apod.). V oblasti směrnic Evropské strategie zaměstnanosti došlo v roce 2005 ke změně. Protože jsme však o tomto tématu podrobně pojednali již v kapitole 1.2 této zprávy (pododdíl kapitoly 1.2 označený jako Kontext strategií EU), odkazujeme zde právě na tuto část RIZ.

5.2.2 PŘÍNOS PRO BOJ PROTI CHUDOBĚ A SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ Na zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000 byly schváleny následující globální cíle EU v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení: (i) usnadňovat účast na zaměstnání a přístupu ke všem zdrojům, právům, zboží a službám, (ii) předcházet rizikům sociálního vyloučení, (iii) pomáhat nejvíce zranitelným a (iv) mobilizovat všechny relevantní aktéry. Za účelem reflexe na tyto Společné cíle byl připraven Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004–2006. Tento dokument, schválený vládou dne 21. července 2004, vychází z klíčových priorit a výzev identifikovaných vládou ČR a Evropskou komisí ve Společném memorandu o sociálním začleňování. Jádrem strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování je jednak snaha o postižení celého širokého rámce chudoby a sociálního vyloučení, jednak užší orientace na znevýhodněné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením a chudobou. Jedná se zejména o nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením a osoby ze sociokulturně znevýhodňujícího

72/79


prostředí. Vzhledem k vazbě strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování (NAPSI) na programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu a s ohledem na provázanost strategie NAPSI se Společnými cíli EU v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, bude mít realizace ESF programů pozitivní vliv na dosažení cílů NAPSI a také na dosažení Společných cílů EU.

5.2.3 SHODA S PŘEDPISY V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Popis úpravy postupů ve výběrových řízeních příjemců, vč. veřejných zakázek v rámci Priority 1-5 CIP EQUAL Postupy výběrových řízeních příjemců, včetně veřejných zakázek jsou upraveny v příručce pro Akci 2 a 3. Problematika výběrových řízení je rovněž upravena ve smlouvě mezi ŘO a NPS a v manuálu NPS. Postupy vychází z interních postupů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy řídicího orgánu CIP EQUAL. Jelikož tyto interní postupy (příkaz ministra) byly v průběhu roku 2005 revidovány, došlo i ke změně postupů v rámci příručky pro příjemce. Tato změna se týkala snížení cenové hranice, kdy je již nutné provést zjednodušené výběrové řízení na dodavatele, a to ze 150 000,- Kč na 100 000,- Kč. NPS rovněž zpracovala a vydala „Pokyn pro výběr dodavatelů při nákupu zboží nebo služeb financovaných z prostředků CIP EQUAL“, který poskytuje informace pro příjemce, jak postupovat při výběrových řízeních. Poskytování průběžných konzultací k VŘ je běžnou součástí podpory poskytované příjemcům. Nákup zboží a služeb, jejichž zajištění je v rámci realizace projektů nezbytné pro dosažení projektových cílů, lze v rámci Akcí 2 a 3 realizovat prostřednictvím dodávek zboží a služeb. Takové dodávky však nesmí být zajišťovány ani příjemcem, ani žádným z jeho partnerů. Řádné dodržování dále uvedených podmínek pro zajišťování dodávek zboží a služeb i podmínky, dle které se daných řízení nesmí účastnit ani žádný člen RP, jsou prověřovány na kontrolách na místě. Nákup zboží a služeb, který je roven nebo vyšší než 100 000,- Kč bez DPH (v době uzavírání smlouvy o dodání) smí být v rámci projektu realizován pouze na základě uzavřené písemné smlouvy, ve které bude mimo jiné jasně specifikován: • • • •

druh dodávaného zboží nebo služeb, cena, lhůta dodání, sankce pro případ neplnění jednotlivých bodů smlouvy aj.

Zadavatele je vždy povinen zvážit hospodárnost, efektivnost a účelnost uvažované zakázky, včetně nákladů spojených s procesem její realizace. Nakupované zboží a služby musí být nezbytné pro realizaci projektu. Pokud nebude prokázána nezbytnost pro realizaci projektu (např. neodůvodněný nákup před koncem projektu) nebude takový výdaj uznán jako způsobilý. Výdaje na dodávky zboží nesmí překročit 15 % celkových způsobilých nákladů projektu. Výdaje na dodávky služeb nesmí také překročit 15 % celkových způsobilých výdajů projektu. Příjemce dotace v rámci CIP

73/79


EQUAL je při výběru dodavatele zboží nebo služeb nezbytných pro realizaci projektu povinen vždy dodržet princip transparentních a nediskriminačních postupů. Tento princip se vztahuje na všechny zakázky, bez ohledu na jejich výši (platí tedy i pro zakázky pod 100 000,- Kč). Průběh výběru dodavatele musí být navíc vždy náležitě dokladován. Výběr každého dodavatele se řídí: • •

postupy, které stanoví zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách v případech, kdy předpokládaná cena zakázky přesáhne 2.000.000,- Kč (bez DPH). postupy zaručujícími transparentnost a nediskriminaci ve výběrových řízeních na zakázky jejichž předpokládaná cena je maximálně 2.000.000,- Kč (bez DPH).

Předpokládaný finanční objem zamýšlené zakázky je základním kritériem pro rozhodnutí, kterým postupem je nutné se dále řídit. Níže uvedená tabulka uvádí přehled druhů postupů a výběrových řízení: Cena přesáhne Cena přesáhne Cena přesáhne 2.000.000,- Kč 500.000,- Kč, ale je 100.000,- Kč, ale je max. 2.000.000,- Kč max. 500.000,- Kč Zjednodušené výběrové řízení, které výběrové řízení dle prokazatelně zaručí transparentní a zákona č. 40/2004 nediskriminační způsob zadání zakázky. Sb. Zadavatel provede výběr dodavatele nejméně ze tří vyhovujících nabídek. Zakázka musí být realizována za cenu obvyklou v místě a čase plnění.

↓ Otevřené výběrové řízení Užší výběrové řízení Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejnění

↓

Cena je max. 100.000,- Kč Zakázku je možné zadat přímo jednomu dodavateli. Zakázka musí být realizována za cenu obvyklou v místě a čase plnění.

↓

Zjednodušená forma výběrového řízení dle zákona č. 40/2004 Sb.

Výzva k podání Přímé zadání nabídek zaslaná zakázky písemně nejméně třem potenciálním dodavatelům.

Výzva k podání nabídek zaslaná písemně nejméně pěti potenciálním dodavatelům.

74/79

↓


Při výběru postupu pro výběrové řízení je zadavatel mj. povinen zohlednit skutečnost, že nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky (a zadat je jednomu nebo více dodavatelům), jestliže by tím došlo ke snížení předpokládané ceny zakázky pod finanční limity stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek (§18 zákona č. 40/2004 Sb.). Při rozhodování o způsobu zadávání zakázek (zařazení do objemové kategorie) je třeba brát do úvahy i případné opakování, či kumulaci stejných nebo tématicky blízkých zakázek v průběhu celého projektu. Problematika výběrových řízení pro NPS je upravena ve smlouvě mezi ŘO a NPS a detailní postup je popsán v manuálu NPS. Kontrola zadávací dokumentace Kontrola zadávací dokumentace probíhá při zaslání pozvánky na zasedání hodnotící komise. Zápis ze zasedání výběrové/ hodnotící komise je podroben kontrole v momentě předložení finanční zprávy, v které jsou relevantní výdaje nárokovány. Příjemci mají možnost konzultovat zadávací dokumentaci a průběh výběrových řízení s NPS. Na základě průběžných kontrol prováděných NPS byla některá výběrová řízení zrušena a znovu vyhlášena. NPS a ŘO mají možnost zúčastnit se výběrových řízení příjemců. Každý příjemce zasílá informaci o konání výběrové komise emailem na ŘO a NPS. V roce 2005 se NPS účastnila zasedání tří hodnotících komisích. Pravidla pro zadávání zakázek realizovaných v rámci Priority 6 CIP EQUAL Postupy vychází z interních postupů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy řídicího orgánu CIP EQUAL. Podrobná pravidla pro zadávání zakázek realizovaných v rámci Priority 6 CIP EQUAL (technická asistence) jsou pak uvedena v interním manuálu ŘO pro druhé kolo. Přičemž pro čerpání prostředků z Priority 6 CIP EQUAL jsou stanoveny čtyři následující způsoby výběru dodavatele požadovaných služeb či zboží (podrobný popis je součástí Manuálu řízení Programu Iniciativy Společenství EQUAL): postup A - při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota plnění bez DPH je nižší nebo rovna 100 000 Kč - U zakázek s nízkým plněním není nutné vyhlášení a výběr z více zájemců, i zde je požadována transparentnost a nediskriminační postupy. Osoba odpovědná za přípravu a realizaci projektu osloví navrženého dodavatele a dále postupuje v souladu s platnými vnitřními akty MPSV upravujícími postupy při vynakládání prostředků státního rozpočtu ČR. Zakázka bude realizována na základě smlouvy nebo objednávky. postup B - při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota plnění bez DPH je vyšší než 100 000 Kč a nižší nebo rovna 500 000 Kč – U těchto zakázek je povinnost provést oslovení minimálně 3 a maximálně 5 dodavatelů. Po obdržení nabídek se musí sejít tříčlenná výběrová komise, která v souladu s předem schválenými výběrovými kritérii provede výběr dodavatele. Po oslovení navrženého dodavatele se dále postupuje v souladu s platnými vnitřními akty MPSV upravujícími postupy při vynakládání prostředků státního 75/79


rozpočtu ČR, přičemž s uchazečem, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, musí být uzavřena písemná smlouva. postup C - při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota plnění bez DPH je vyšší než 500 000 Kč a nižší nebo rovna 2 000 000 Kč – U těchto zakázek je nutno oslovit minimálně 5 dodavatelů. Po obdržení nabídek se musí sejít tříčlenná výběrová komise, která v souladu s předem schválenými výběrovými kritérii provede výběr dodavatele. Dále se postupuje jako v případě B. postup D – při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota plnění bez DPH je vyšší než 2 000 000 Kč - Postup D se řídí zákonem č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách, přičemž za účelem administrace výběrových řízení s předpokládanou hodnotou plnění bez DPH vyšší než 2 000 000 Kč je vždy vzhledem k obtížnosti administrace takto velkého výběrového řízení nezbytné využít služeb profesionální advokátní kanceláře. Advokátní kancelář administrující danou zakázku musí být s ohledem na předpokládanou hodnotu plnění bez DPH vybrána v souladu s některým z výše uvedených postupů. Každá veřejná zakázka, tzn. každá zakázka jejíž hodnota plnění je vyšší než 2 mil Kč bez DPH a řídí se tedy zákonem č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách, ještě před svým zahájením musí být rovněž na základě interního předpisu ministra práce a sociálních věcí zaregistrovaná v centrálním registru veřejných zakázek MPSV. Registr je veden odborem 63 MPSV (odbor financování a správy majetku), který je rovněž zodpovědný za posouzení, zda předmět veřejné zakázky je slučitelný s jiným předmětem veřejné zakázky. Na základě registrace je zakázce přiděleno interní pořadové číslo. Ověření shody provádění jednotlivých operací CIP EQUAL s pravidly pro zadávání zakázek se provádí vždy při vystavování osvědčení o provedené práci (formulář Osvědčení o provedené práci byl uveden v příloze RIZ 2004), které je vystavováno před každou realizovanou platbou z ESF.

5.2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Podobně jako v Roční implementační zprávě CIP EQUAL za 2004 je možno konstatovat, že Realizace CIP EQUAL v roce 2005 vzhledem k zaměření tohoto programu nemá na životní prostřední negativní dopad. I nadále platí, že řídící orgán se angažuje ve smyslu ochrany životního prostředí a sleduje aktuální informace poskytované mj. Ministerstvem životního prostředí (MŽP) ČR. Výsledkem vzájemné spolupráce mezi MPSV a MŽP je skutečnost, že tři programy řízené MPSV a spolufinancované z ESF, tzn. CIP EQUAL, OP RLZ a JPD3, obdržely kladné stanovisko MŽP ve smyslu naplňování principů programu Natura 20008.

8 Soustavu Natura 2000 tvoří v ČR ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě. Přičemž Nařízení vlády s národním seznamem významných lokalit vyšlo

76/79


Všechny projekty spolufinancované z ESF v ČR v rámci CIP EQUAL i dalších programů (OP RLZ, JPD 3) jsou v souladu s principy a cíli trvale udržitelného rozvoje a plně v souladu s legislativou ČR i ES v oblasti ochrany životního prostředí. K dodržování principů ochrany životního prostředí se příjemci prostředků z CIP EQUAL zavázali svým podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace (viz příloha č. 1) či Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL a o převedení prostředků (viz příloha č. 2).

5.2.5 PROSAZOVÁNÍ ROVNOSTI MEZI ŽENAMI A MUŽI Naplňování ústavní zásady rovnosti žen a mužů je v České republice požadavkem, který zasahuje do všech oblastí společnosti, a za jeho prosazení při výkonu státní správy odpovídají vládě ČR, tak jak bylo konstatováno již v Roční implementační zprávě CIP EQUAL za 2004, v rámci svých věcných působností jednotlivá ministerstva. Ta se i nadále při prosazování rovnosti žen a mužů řídí programovým dokumentem vlády ČR Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen, který vláda ČR přijala v roce 1998 a jehož naplňování je každoročně vyhodnocováno a opatření v něm uvedená jsou aktualizována. MPSV ČR pak navíc – prostřednictvím koordinačního oprávnění dle usnesení vlády ČR č. 6/98 – koordinuje příslušné aktivity v oblasti rozvoje rovných příležitostí mužů a žen. V roce 2001 vláda, vědoma si významu prosazování rovnosti žen a mužů, zřídila Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů jako svůj poradní orgán. Stejně jako v roce 2004 i v roce 2005 platí, že zástupkyně této Rady (tj. Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů) je členkou MV CIP EQUAL a místopředseda Rady a zároveň náměstek ministra práce a sociálních věcí pro evropskou integraci a mezinárodní vztahy je samotným předsedou MV CIP EQUAL. Tímto způsobem je v rámci implementace CIP EQUAL zajištěna spolupráce a zainteresovanost v této oblasti na nejvyšší politické úrovni. Z celkového hlediska implementace CIP EQUAL můžeme konstatovat, že v roce 2005, kdy byla zahájena realizace Akce 2 a 3, byla spolupráce v oblasti prosazování rovnosti mezi ženami a muži oproti minulému roku ještě více prohloubena a to v přímé úměře právě k rozbíhajícím se aktivitám v Akci 2 a 3. V jejich rámci byla ŘO a NPS dne 20. září 2005 pro příjemce uspořádána úvodní konference k Akci 2 a 3 a jedním z bodů programu této konference bylo další seznámení se se základními principy CIP EQUAL, včetně principu prosazování rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming). Co se týče počtu žen a mužů v MV CIP EQUAL, stav je následující: 36 žen (15 členek a 22 náhradnic), 29 mužů (19 členů, 1 pozorovatel za EK a 9 náhradníků, včetně 1 náhradníka za EK). Dodržování principu rovnosti žen a mužů je dále sledováno u každého projektu. Informace o plnění tohoto principu uvádějí projekty v popisné části průběžné dne 15. 4. 2005 ve Sbírce zákonů ČR pod číslem 132/2005 Sb. a dnem vydání nabylo účinnosti. Zástupci ČR národní seznam předali Evropské komisi počátkem února roku 2005 v Bruselu.

77/79


technické zprávy, princip dodržování rovnosti pohlaví je rovněž sledován v indikátorech programu. V ČR jsou realizovány projekty zaměřené konkrétně na problematiku rovných příležitostí ve třech samostatných opatřeních v rámci Priority č.4, a to Opatření 4.1 – Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblastech Cíle 1, Opatření 4.3 - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech Cíle 1 a Opatření 4.4 – Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti Cíle 3. Dále již v roku 2005 probíhaly přípravné práce k ustanovení národních tématických sítí (NTS) CIP EQUAL, včetně NTS Rovné příležitosti mužů a žen, která byla oficiálně ustanovena 20. února 2006 na konferenci k ustanovení NTS, pořádané ŘO a NPS. Jako expertka na danou problematiku se do práce sítě zapojila zástupkyně za Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Princip rovnosti je uplatňován v rámci všech NTS - viz. níže uvedené zastoupení žen a mužů v rámci členů jednotlivých NTS:

NTS

CELK EM

MUŽI

ŽENY

% ŽENY

% MUŽI

A

19

9

10

53%

47%

B

16

10

6

38%

63%

C

19

8

11

58%

42%

D

26

17

9

35%

65%

E

12

2

10

83%

17%

17

13

4

24%

76%

F

NTS CELKEM ČLENŮ

MUŽI

ŽENY

109

59

50

100%

54%

46%

5.2.6 SHODA S PŘEDPISY V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY V souladu s kapitolou 3.4.1. CIP EQUAL (programový dokument) zajistil ŘO již v roce 2004 formální konzultační proces s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), což je úřad odpovědný v ČR za kontrolu veřejné podpory a za zajištění odpovídajících mechanismů pro kontrolu kumulace veřejné podpory. ŘO zajistil 78/79


požadovaný konzultační proces s ÚOHS dne 30. 3. 2004. ÚOHS pak schválil výjimku z veřejné podpory pro CIP EQUAL dne 26. 4. 2004. V souladu s povolením výjimky z veřejné podpory pro CIP EQUAL vystaveným ze strany ÚOHS, je veškerá podpora malým a středním podnikům poskytována v souladu s Přílohou č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 a veškerá podpora poskytovaná formou „de-minimis“ bude v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 69/2001. Příjemci mají povinnost reportovat o případné veřejné podpoře v rámci jejich technických monitorovacích zpráv.

79/79

Program Iniciativy Společenství EQUAL OBSAH

Recommend Documents