Program Iniciativy Společenství EQUAL

Číslo projektu:

CZ.04.4.09/3.3.00.4/0056

Program Iniciativy Společenství EQUAL

1. Základní identifikační údaje: Název příjemce: LANGMaster Group, a.s. Název projektu: Teleworking – podpora práce z domova s využitím informačních technologií Název rozvojového partnerství: Šance pro teleworking Zahájení projektu: 17/08/2005 Ukončení projektu: 31/08/2008

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Průzkum teleworkingu v ČR Cílem průzkumu na téma „Teleworking“ bylo zjištění aktuálního stavu teleworkingu v České republice a také názorů zástupců firem na jeho využívání. Nástrojem průzkumu byl strukturovaný dotazník obsahující 20 uzavřených otázek, který byl uveřejněn na webových stránkách projektu Teleworking (www.teleworking.cz). S žádostí o vyplnění dotazníku na výše uvedených stránkách bylo osloveno 437 zástupců českých firem ze středního a top managementu, jak z Plzeňského kraje, v němž projekt zejména probíhal, tak i z ostatních regionů České republiky. Dotazník zodpovědělo 206 respondentů, tedy 47% ze všech oslovených. Průzkum probíhal v období od ledna 2007 do prosince 2007. Součástí průzkumu je také individuální podrobné šetření v jedenácti podnicích, které teleworking zavedly. Výsledky tohoto šetření jsou přílohou tohoto průzkumu. Otázka 1: Velikost firmy První otázka dotazníku se týkala velikosti firmy podle počtu zaměstnanců. Největší zastoupení měly malé podniky (28% podíl firem s 25-50 zaměstnanci, 27% společnosti s 10-25 pracovníky) a mikropodniky (23% podniků do 10 zaměstnanců).

16%

5%

1%

0 zam.

23%

Do 10 zam. 10-25 zam. 25-50 zam. 50-250 zam. 28%

250 a více zam.

27%

Otázka 2: Sídlo, resp. převažující místo podnikání Druhým dotazem bylo zjišťováno sídlo, resp. místo podnikání dotazovaných společností. Projekt Teleworking byl zaměřen zejména na podniky v kraji Plzeňském a Hlavním městě Praze. Nejvíce respondentů tedy podniká právě v těchto regionech (23% v Plzeňském

kraji,

17%

v Praze).

Výraznější

zastoupení

měly

ještě

firmy


ze

Středočeského (10%) a Jihočeského kraje (7%). Podíl ostatních regionů se pohybuje okolo 4-5%. Hlavní město Praha Plzeňský kraj 6%

4%

4%

Středočeský kraj

2%

17%

Jihočeský kraj Karlovarský kraj

5%

Ústecký kraj

6%

Liberecký kraj Královéhradecký kraj 23%

4% 4% 3%

5%

Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj

10%

7%

Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Otázka 3: Používáte ve Vaší společnosti práci z domova (tzv. teleworking) pro určité typy aktivit? 67 z 206 společností (tedy 33%) teleworking pro některé pracovní aktivity využívá, zbývajících 139 (67%) práci z domova svým zaměstnancům neumožňuje.

33% Ano Ne 67%

Tato otázka rozdělila respondenty na 2 skupiny, z nichž pro každou byly určený jiné otázky. Odpovídající, jejichž odpověď na třetí otázku byla kladná, dále pokračovali v odpovídání na otázky 4 – 16. Na respondenty se zápornou odpovědí čekaly otázky 17 – 19. Otázka dvacátá již byla společná. Otázka 4: Kolik % úvazku tito zaměstnanci vykonávají v průměru z domova? Z grafu je patrné, že v České republice převládá méně než poloviční pracovní úvazek pro zaměstnané pracující z domova.


31% společností, které teleworking využívají, zaměstnává pracovníky na úvazek

nižší než čtvrtinový, 35% na méně než

poloviční

úvazek. Zaměstnanci pětiny

respondentů pracují z domova na úvazek více než poloviční. 13% 31% < než 25%

21%

> 26% a < 50% > 51% a < 75% > 76% 35%

Otázka 5: Na jaké aktivity využíváte externí práci z domova? Teleworking

se

podle

dotazovaných

nejvíce

využívá

k propagaci,

prodeji

a zprostředkování (37%), a to bez ohledu na velikost firmy a pracovní úvazek. Další aktivitou prováděnou z domova jsou daňové služby (16%). Na ty společnosti zaměstnávají pracovníky na menší než poloviční úvazek. Překlady textů jsou z domova vykonávány u 10% odpovídajících společností a pracovníci jsou taktéž vázaní kratším pracovním úvazkem.

Daňové služby 16%

16% 9%

Programátorské služby Grafické a designové služby Překlady textů

12%

37% 10%

Propagace, prodej, zprostředkování Jiné

Poskytování grafických a designových služeb z domova využívá 12% společností, služby programátorů 9%. Obě tyto činnosti bývají vykonávány na více než poloviční pracovní úvazek. 16% respondentů u této otázky zaškrtli možnost „Jiné“, kterou doplnili např. o účetnictví, tvorbu studií, analýz a textů nebo služby v oblasti informačních technologií.


Otázka 6: Myslíte si, že by větší zavedení práce z domova ve Vaší firmě dokázalo zvýšit produktivitu práce? Poměr odpovědí na tuto otázku byl téměř vyrovnaný – podle názoru 48% respondentů by rozšíření teleworkingu mělo vliv na růst produktivity práce. Zbylých 52% tento názor nesdílí. 48%

Ano 52%

Ne

Otázka 7: Vnímáte nějaká rizika v souvislosti s umožněním zaměstnancům pracovat doma? Rizika spojená s teleworkingem si uvědomuje 42% dotazovaných. Nejčastějšími uváděnými riziky byly nedostatečná kontrola zaměstnance a šizení zaměstnavatele (uváděny byly zejména respondenty ze společností, u nichž se z domova vykonávají

prodej,

propagaci

a

zprostředkování),

a

dále

nedisciplinovanost

a nedorozumění vlivem neosobní komunikace. 58% respondentů vnímá teleworking jako bezrizikový.

42% Ano Ne 58%

Otázka 8: Umožňujete Vašim interním zaměstnancům, aby dílčí svěřené úkony vykonávali doma (např. s ohledem na možnosti větší koncentrace nebo pro ženy s dětmi?) Výkon dílčích pracovních úkolů neumožňují pouze čtyři společnosti (6%), ostatní podniky využívající teleworking schvalují práci doma i interním pracovníkům.


K činnostem, které mohou zaměstnanci vykonávat mimo zaměstnaní, patří příprava

obchodních modelů a prezentací (27%), psaní obchodní korespondence (25%) či příprava textů (24%).

6%

Příprava obchodních modelů nebo prezentací

27%

25%

Příprava textů Sestavování nabídek Psaní obchodní korespondence

24%

18%

Neumožňujeme

Otázka 9: Poskytujete zaměstnancům pracujícím z domova nějaké benefity? (můžete vybrat i více možností) Třetina

podniků

žádné

benefity

svým

zaměstnancům

pracujícím

z domova

neposkytuje. Z průzkumu vyplývá, že teleworking v těchto společnostech vykonávají spíše lidé zaměstnaní na kratší pracovní úvazek. 12% zaměstnavatelů svým pracovníkům s krátkým úvazkem přispívá na úhradu výdajů spojených s jejich prací, tedy zejména na úhradu účtů za telefon a internet.

Firemní počítač 27%

33%

Služební telefon

Připojení k internetu

12%

25%

3%

Příspěvek na úhradu účtů za internet a telefon Ne, neposkytujeme

K nejčastějším benefitům u dotázaných firem patří firemní počítač (27%) a služební telefon (25%). Tyto bonusy společnosti spíše poskytují pracovníkům zaměstnaným na více než poloviční úvazek. 6 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Otázka 10: Pociťujete zájem Vašich zaměstnanců o práci z domova? Zájmu zaměstnanců o vykonávání práce z domova si všímá 36% dotazovaných zástupců firem. Tento zájem se projevuje zejména u firem, které poskytují pracovníkům některý z benefitů nebo které nabízejí práci na vyšší úvazek. 64% respondentů zájem pracovníků o teleworking nepociťuje.

36% Ano Ne 64%

Otázka 11: Budete i nadále ve Vaší společnosti podporovat možnost práce z domova? Převážná většina (90%) dotazovaných zástupců firem uvedla, že v podpoře práce z domova bude jejich společnost pokračovat i nadále. 10% respondentů další podporu teleworkingu neplánují. Zápornou odpověď uváděli zejména ti dotazovaní, kteří mají s teleworkingem spojená určitá rizika.

10% Ano Ne

90%

Otázka 12: Jaké typy externích pracovníků využíváte pro práci z domova? 30% společností zaměstnává pro práci doma studenty. Ženy na mateřské dovolené pracují z domova u

21% dotazovaných firem. Tyto zaměstnanci většinou pracují na

méně než poloviční úvazek.


Další zaměstnávanou skupinou jsou pracovníci, kteří v nemají bydliště v místě sídla

firmy (22%). Většina zástupců společností, které zaměstnávají tyto pracovníky, v dotazníku uváděla, že si uvědomují rizika teleworkingu. Rizika práce z domova téměř neuváděli firmy, pro které pracují zdravotně postižení a ženy na mateřské dovolené.

studenty

18%

30%

9%

pracovníky s bydlištěm mimo Vaši firmu ženy na mateřské zdravotně postižené

21%

22%

jiné

Otázka 13: Jaké jsou podle Vás největší přínosy zavedení teleworkingu ve Vaší společnosti? Podle 46% respondentů jsou největším přínosem teleworkingu finanční úspory, a to i přes to, že většina takto odpovídajících (22 z 31) svým z domova pracujícím zaměstnancům poskytuje některý z benefitů. Pro 30% zástupců firem je nejpřínosnější větší spokojenost zaměstnanců a zároveň lepší organizace práce, kterou jim teleworking přináší. Kvalitnější zpracování zadaných úkolů považuje za největší přínos práce z domova 24% odpovídajících.

Finanční úspory

24% 46%

Větší spokojenost zaměstnanců a lepší organizace práce Kvalitnější zpracování úkolů

30%


Otázka 14: Můžete kvantifikovat finanční přínos zavedení TW do firmy – možný dlouhodobý dopad na ziskovost firmy? 55 respondentů z celkových 67 (tedy 82%) se domnívá, že zavedení teleworkingu do jejich společnosti s sebou nese finanční přínosy. Polovina z nich odhaduje 3 - 5% zvýšení ziskovosti firmy. 16% odpovídajících zástupců uvádí, že ziskovost společnosti může po zavedení práce z domova vzrůst o více než 5%. Všichni tito respondenti shledávají největším přínosem teleworkingu úsporu finančních prostředků, která se ve zvýšení ziskovosti může projevit.

10%

6%

18%

Nelze vysledovat 1-2% 3-5% 25%

5-10% Více než 10%

41%

18% z dotazovaných tvrdí, že vliv teleworkingu na ziskovost podniku nelze vysledovat. Dle těchto respondentů (až na jednu výjimku) spočívá přínos práce z domova jinde než ve finanční úspoře, spíše tedy vnímají teleworking jako prostředek ke zlepšení práce a pracovních podmínek pro zaměstnance, než jako nástroj k dosažení vyššího zisku. Otázka 15: Jak odhadujete náklady na zřízení pracovního místa doma (včetně všech vícenákladů, které s tím máte)? Náklady na zřízení pracovního místa pro teleworking se u téměř poloviny společností (48%) pohybovaly do 5.000 Kč. Většina z nich svým teleworkerům neposkytuje žádné benefity, ale objevilo se i několik firmy, jejichž zaměstnancům byl pro práci doma přidělen firemní počítač, a přesto náklady závratně nevzrostly. 34% respondentů odhadlo tyto náklady na 5 – 10.000 Kč. V těchto firmách se firemní benefity spíše poskytují.


Podniky se zřizovacími náklady nad 10.000 Kč (18%) na jedno pracovní místo

z domova svým zaměstnancům poskytly firemní počítač či služební telefon, a to zřejmě proto, že tito pracovníci jsou vázaní více než polovičním pracovním úvazkem.

6%

12%

Do 5000 Kč 48%

5-10.000 Kč 10-20.000 Kč Více

34%

Otázka 16: Museli jste pracovníkům z domova dát nějaké speciální školení (např. IT)? Ve 22% dotazovaných společnostech bylo potřeba teleworkery proškolit. Školení se promítlo do nákladů na zřízení pracovního místa, neboť u otázky 15 uváděli respondenti spíše náklady nad 10.000 Kč. Zbývající společnosti (78%) své zaměstnance pracující z domova školit nemusely.

22% Ano Ne 78%

Otázka 17: Proč nepoužíváte práci z domova? Otázky číslo 17, 18 a 19 byly určeny pro celkem 139 respondentů, kteří ve třetí otázce uvedli, že teleworking jejich firma nevyužívá. Na dotaz, proč tomu tak je, 37% dotázaných odpovědělo, ze v jejich společnosti nejsou pro teleworking vhodné pracovní pozice.


Důvodem nevyužívání práce z domova pro 32% zástupců firem jsou nedostatečně

proškolení pracovníci. 18% odpovídajících nevidí konkrétní přínosy zavedení teleworkingu a zbývajících 13% nedůvěřuje svým zaměstnancům natolik, aby je nechali pracovat z domu.

Nevhodné pozice ve firmě 32%

37%

Nedůvěra vůči zaměstnancům Nevidíme konkrétní přínosy

18%

13%

Nedostatečně proškolení zaměstnanci

Otázka 18: Pomohla by Vám možnost bezplatného školení pro Vaše pracovníky v rozhodování, zda práci z domova neumožnit? Školení o teleworkingu pro zaměstnance by uvítalo 43% odpovídajících, a to nejen těch, kteří v předchozí otázce nevyužívání práce z domova zdůvodnili nedostatečným proškolením pracovníků, ale i 11 respondentů, jež v podniku nemají vhodné pozice pro teleworking. 57% firem by bezplatné školení zaměstnanců k umožnění práce z domova nemotivovalo.

43%

Ano Ne

57%


Otázka 19: Pomohla by Vám možnost získat dotace pro Vaše pracovníky z domova v rozhodování, zda práci z domova neumožnit? Dotace na zavedení teleworkingu by pro 66% společností byla motivem k úvaze nad umožněním práce z domova. Naopak možnost získání dotace by nebyla motivující pro 34% společností.

34% Ano Ne 66%

10 respondentů uvedlo, že v rozhodování o zavedení teleworkingu by jim pomohlo bezplatné školení, ale dotace nikoliv. 37 firmám by podle jejich zástupců nepomohla ani dotace ani školení. Otázka 20: Myslíte si, že stávající zákony znemožňují, případně ztěžují práci z domova? Otázka dvacátá byla určena pro všechny odpovídající. Jen 4% respondentů zastávají názor, že současné české zákony znemožňují či ztěžují práci z domova. S tímto názorem se neztotožňuje naprostá většina dotázaných (96%).

4%

Ano Ne

96%


Shrnutí Z průzkumu k projektu Teleworking vyplynulo, že v České republice není práce z domova prozatím příliš rozšířená, využívá jej pouze třetina dotázaných společností. Teleworking v těchto podnicích je využíván převážně na méně než poloviční pracovní úvazek. Tento fakt souvisí jak s charakterem činností vykonávaných z domova, které nejsou náročné na čas, tak i se zaměstnanci teleworking vykonávajícími. Těmi bývají i studenti a ženy na mateřské dovolené, kteří všechen svůj čas obětovat práci nemohou. Možná je i souvislost s riziky práce z domova, které si uvědomuje významná část respondentů. Průzkumem bylo dále zjištěno, že vytvoření pracovního místa pro teleworkera není příliš finančně náročné, respondenti uváděli nejčastěji částku do 5.000 Kč. Náklady na tvorbu nového pracovního místa rostou spolu s benefity, které většina firem svým z domova pracujícím zaměstnancům poskytuje, a také se zaškolením před nástupem do pracovního procesu. Přestože

více

respondentů

necítí

zájem

zaměstnanců

o

práci

doma,

90%

společností je odhodláno v podpoře teleworkingu pokračovat. Firmám teleworking přináší nesporné výhody, a to jak z hlediska zvyšování kvality práce a spokojenosti pracovníků, tak i v oblasti finanční úspory a růstu ziskovosti. Důvody nevyužívání teleworkingu v dotazovaných společnostech jsou zejména nevhodné pracovní pozice a nedostatečně proškolení zaměstnanci. V převážné většině firem by ke změně tohoto stavu mohly pomoct finanční prostředky z dotace, v některých podnicích by stačilo školení. Vzhledem k převaze názoru, že současné zákony neznemožňují a neztěžují práci z domova, se dá očekávat, že v příštích letech se teleworking v České republice bude rozmáhat.


Tato výzkumná zpráva vznikla v rámci projektu – podpora práce z domova s využitím informačních technologií. Název rozvojového partnerství: Šance pro teleworking Zpracoval: LangMaster Group, a.s. Branická 107, 147 00 Praha 4


Program Iniciativy Společenství EQUAL

Recommend Documents