1
Předmluva Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou publikace s příběhy handicapovaných studentů, kteří se v minulosti zúčastnili studijního pobytu nebo pracovní stáže Erasmus v zahraničí a kteří se byli ochotni prostřednictvím této brožury o své dojmy podělit. Doufáme, že postřehy a zkušenosti z otištěných příspěvků studentů Vám budou sloužit jako inspirace, a pokud se dostanou do rukou studentům se speciálními potřebami, možná poslouží také jako motivace se zahraničního pobytu Erasmus v budoucnu zúčastnit.
Obecně o programu Erasmus Program Erasmus funguje v České republice od roku 1998 a je zaměřen na vysokoškolské vzdělávání v Evropě. Program funguje na základě spolupráce vysokoškolských institucí v Evropě, které jsou držiteli Erasmus University Charter (EUC), a také na základě spolupráce vysokoškolských institucí s podniky. Mimo jiné se snaží vytvořit podmínky i pro zapojení žadatelů se speciálními potřebami. Tito žadatelé pak mají nárok na vyšší grant, který jim pomůže pokrýt zvýšené náklady spojené s pobytem v zahraničí. V rámci programu Erasmus do zahraničí vycestovalo od roku 1998 až doposud téměř 45 000 studentů z českých vysokých škol a vyšších odborných škol zapojených do programu Erasmus. Už od počátku programu Erasmus existovala možnost přidělit studentovi se speciálními potřebami vyšší stipendium. V minulosti – do roku 2006 – se rozlišovaly příplatky pro tzv. lehký zdravotní handicap, těžký zdravotní handicap a sociální příplatek. Výše těchto grantů se pohybovala mezi 1 500 EUR až 5 000 EUR, průměrná výše grantu speciálního grantu činila 2 300 EUR. V další fázi programu – počínaje rokem 2007 – se stal Erasmus součástí Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme). V novém období se rozlišování na příplatky pro lehký, těžký handicap a sociální situaci studenta odstranilo a od té doby má každý žadatel možnost požádat o zvýšenou finanční podporu odpovídají míře a druhu jeho postižení. Od akademického roku 1999/2000 do roku 2010/2011, tedy za dvanáct let svého fungování, vycestovalo se speciálním stipendiem do zahraničí prostřednictvím programu Erasmus 76 handicapovaných českých studentů, přičemž průměrná výše stipendia činila 2 026 EUR. Je třeba si ovšem uvědomit, že nejen finanční podpora je důležitá, ale zejména ta lidská podpora a vstřícnost okolí hraje při zahraničním pobytu handicapovaných studentů velkou roli.
Graf 1 Celková výše přiděleného grantu Graf 2 Počet vyslaných studentů se speciálním stipendiem
2
3
Erasmus pro handicapované v číslech V rámci této brožury se zaměříme na období od roku 2007/2008 do roku 2010/2011, tedy do období Programu celoživotního učení, kam Erasmus do roku 2013/2014 spadá. V průběhu čtyř akademických let byla žádost o speciální stipendium schválena celkem 55 studentům z 16 vysokých škol. Většina ze studentů si pro svůj zahraniční pobyt vybrala studijní pobyt, tedy studium na partnerské vysokoškolské instituce v zemi zapojené do programu Erasmus. Dva studenti si ovšem vybrali možnost absolvovat pracovní stáž, což znamená práci na plný úvazek ve vybraném zahraničním podniku/instituci. Z hlediska genderového u vyjíždějících studentů vybavených speciálním stipendiem převažuje zastoupení žen. A nejvíce studentů si vybralo jako svou vybranou destinaci Německo, za kterým následuje Francie. Z hlediska vysílající instituce se ocitá na prvním místě Masarykova univerzita, a to zejména díky centru Teiresiás, které jako celouniverzitní pracoviště Masarykovy univerzity nabízí pomoc studentům s handicapem a se specifickými nároky.
Tabulka 1 Genderové zastoupení Muži Ženy
16 32
Tabulka 2 Vysílající instituce
Vysílající instituce Masarykova univerzita Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Metropolitní univerzita Praha Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola umělecko-průmyslová Západočeská univerzita v Plzni Česká zemědělská univerzita Slezská univerzita v Opavě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Vysoká škola hotelová, spol. s.r.o. Vysoké učení technické v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Celkem
Počet podaných žádostí 16 8 7 5 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 2 1 55
Počet schválených žádostí 14 7 7 5 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 0 0 48
4
Tabulka 3 Počet žádostí
Ak. rok Semestr 2007/2008 ZS LS 2008/2009 ZS LS 2009/2010 ZS LS 2010/2011 ZS LS Celkem
Podáno 16 4 10 4 9 5 4 3 55
Schváleno 14 1 10 4 8 5 4 2 48
Graf 3 Top přijímající země
Analyzujeme-li druh handicapu studentů se speciálním stipendiem, z jedné třetiny se jednalo o studenty s tzv. autoimunitními poruchami (31 %). Speciálního stipendia také ve zvýšené míře využili studenti s poruchami hybnosti (23 %) a studenti se zrakovými a sluchovými vadami (21 %).
5
Graf 4 Druh handicapu
Zeptali jsme se… V rámci elektronického průzkumu mezi oslovenými 48 studenty, kteří se v rozpětí let 2007 až 2011 pobytu Erasmus zúčastnili, byly všem položeny následující otázky. Ke každé otázce je zařazena minimálně jedna odpověď. Jak byste zhodnotil/a pomoc přijímající školy? „Přijímající univerzita přistupovala vstřícně. Poskytla pomoc s hledáním bezbariérového ubytování a dala k dispozici parkovací místo v areálu příslušné fakulty. Prostory univerzity jsou prakticky kompletně přístupné na invalidním vozíku. V průběhu pobytu na studijním oddělení vždycky ochotně pomohly.“ Viktor Szabo (MU), University of Groningen Existuje rozdíl v přístupu k handicapovaným studentům v ČR a v zahraničí? „Přístup domácí katedry od okamžiku úrazu, který se stal v posledním ročníku magisterského studia, je stěží uvěřitelný v tom nejlepším slova smyslu. Nevím, zda to je obecně platné na všech našich univerzitách. Na základě svojí zkušenosti s domácím pracovištěm hodnotím přístup přijímajícího pracoviště jako srovnatelný.“ Jana Šírová (UP), Universiadad de Jaén, Španělsko „Podle mého názoru není podstatný rozdíl v přístupu k handicapovaným studentům v České republice a v Nizozemí. Subjektivně ale pociťuji, že jsou na studium handicapovaných
6
studentů více zvyklí a pokud student nepožaduje přizpůsobení podmínek, iniciativně potenciální problém neřeší. Na druhou stranu si myslím, že tady nestuduje takový podíl studentů s handicapem jako na fakultě domácí univerzity.“ Viktor Szabo (MU), University of Groningen, Nizozemí
Jaká byla Vaše nejlepší zkušenost a nejhorší zkušenost, kterou jste v průběhu pobytu zažil/a? Nejlepší: „Asi jazykový kurz řečtiny ještě před oficiálním programem Erasmus. Byl to skvělý měsíc, a to kvůli různorodým lidem, kteří se sešli a ohromně si rozuměli, a také kvůli vyučujícím, kteří měli skvělý přístup.“ Ondřej Fišer (ČZU), T.E.I. of Crete, Řecko
„Ztratila jsem se ve městě, protože jsem nastoupila do špatného autobusu a pak jsem se se dvěma francouzskými větami, které jsem v té době uměla říct (Neumím francouzsky. Ztratila jsem se.), dopátrávala cesty zpět.“ Lenka Rýdlová (ZČU), Université de Valenciennes, Francie Nejhorší: „Nejhorší zkušeností bylo najít své auto na parkovišti pokreslené nacistickými symboly a hesly.“ Viktor Szabo (MU), University of Groningen, Nizozemí
„Problémy se nám vyhýbaly, nejhorší bylo vykradení auta, ale šlo pouze o tašku s osobními věcmi a auto zůstalo až na jeden zámek nepoškozené, takže nic dramatického.“ Jana Šírová (UP), Universiadad de Jaén, Španělsko
Příběhy Jana Šírová (Univerzita Palackého v Olomouci) Cílová země: Universidad de Jaén, Španělsko Druh handicapu: paraplegie Pracovní stáž v zahraničí v délce minimálně tří měsíců je povinná součást postgraduálního studia. Ačkoliv jsem se stáže v počátku velice obávala, musím říct, že mě nesmírně mrzí, že jsme nevyjeli (vzhledem k pohybovému postižení jsem jela společně s přítelem) na celý rok, ale pouze na necelých 6 měsíců. Celý pobyt považuju za hodnotnou zkušenost, se všemi příjemnými i nepříjemnými věcmi, co nás potkaly, ale obávám se, že to není možné přenést psaným slovem. Jako když vás hodí do vody a musíte plavat – z ničeho nic jsme se ocitli v cizí zemi, s cizím jazykem, s odlišnou mentalitou lidí, s jinou kulturou a jinými zvyky, ale museli jsme tam fungovat stejně jako v ČR. Od nákupů, přes péči o domácnost, vyřizování,
7
řešení problémů, komunikaci s úřady až po cestování. To celé, obecně řečeno, považuju za nejhodnotnější na celém pobytu – poraď si, jak umíš. Podařilo se nám zapojit se do tamního života rychle, tím jsme měli možnost lépe poznat společnost odlišnou od té naší a rozhodně bylo dobré vidět a hlavně zažít, že lidé můžou žít v mnoha ohledech zcela jinak než u nás a bez problémů. Ve vztahu k vozíčkářům hodnotím Španělsko jako zemi výrazně přátelštější a lépe připravenou. Širokou škálu zážitků a zkušeností jsme „sesbírali“ díky cestování. I po pracovní stránce hodnotím stáž přínosně, v souvislosti s novým pracovním kolektivem, tempem, technikou. Doporučila bych všem, kteří mají možnost takto vycestovat a váhají nad tím. Myslím, že získané zkušenosti člověka obohatí v pracovní a rozhodně v osobní rovině.
Lenka Rýdlová (Západočeská univerzita v Plzni) Cílová země: Université de Valenciennes, Francie Druh handicapu: stargardtova choroba Můj studijní pobyt byl velkou zkušeností po mnoha stránkách. V té době bych se na stáž rozhodně nevydala bez doprovodu mojí kolegyně, která mi pomáhala při studiu v ČR a tedy i v zahraničí a která bydlela se mnou a pomáhala mi v případě potřeby. Erasmus studijní stáž byl mojí první zkušeností v zahraničí a na jeho základě jsem se vydala i na další zahraniční pobyty. Myslím si, že realizace takového pobytu pro zrakově postiženou osobu vyžaduje dobrou organizaci. Pokud je člověk odhodlán se ptát a má štěstí na dobré lidi, kteří jsou ochotni ho v jeho záměrech podpořit, určitě stojí za to, dát si práci a čas při vyhledávání možných způsobů realizace pobytu a podpory a hlavně se nenechat odradit a vyjet. Přirozeně mi ne vždy na zahraniční stáži bylo přímo do zpěvu, ale zažila jsem i mnoho velice hezkých a komických chvilek, mnohému se přiučila a řadu věcí si uvědomila.
Ondřej Fišer (Česká zemědělská univerzita v Praze) Cílová země: T.E.I. of Crete, Řecko Druh handicapu: slabozrakost Nejdříve bych rád zmínil, že dlouhodobá zahraniční zkušenost, ať už pro zdravého, či handicapovaného člověka, je úžasná a nenahraditelná zkušenost. Taková, která vám ve vzpomínkách zůstane po celý zbytek života a vždycky je to minimálně zajímavé téma k hovoru s kýmkoliv a kdekoliv. Pro mě je Erasmus v Řecku nezapomenutelný, a to z mnoha důvodů, které se na vymezený prostor rozhodně nevměstnají. Jen namátkou proto zkusím popsat některé z nejsilnějších momentů, které jsem během byť i jen půlroku zažil. Výborná zkušenost byla měsíční lekce řečtiny v městě Patras (mimo Krétu), protože díky velmi skvělým a hodně otevřeným učitelům jsme poprvé nahlédli do řecké mentality a měli možnost se naučit něco málo z jejich jazyka. Určitě silný zážitek byla cesta trajektem a poté nalezení naší university v Heraklionu, kdy člověk do poslední chvíle nevěděl, jak to bude s jeho ubytováním a kam večer složí hlavu (domluvit si na Krétě něco dopředu bylo hodně obtížné a také drahé). Dále nastal šok tehdy, když jsme zjistili, jak je vlastně Heraklion špinavé (opravdu toto slovo musím použít) město – protože takové záběry na propagačních letácích Kréty nenajdete. O to úžasnější zážitek byl z některé z mnoha
8
nádherných pláží, které se na Krétě nacházejí, a které hlavně mimo sezónu mají své nezapomenutelné kouzlo. Silným zážitkem z jiného úhlu pohledu byl „systém“, který v Řecku a trochu odlišně na Krétě „funguje“. Byl jsem tam v době začínající finanční krize a vše se tam řeší „avrio“ (zítra), už v 11 dopoledne jsou caffeterie plné lidí (hlavně mužů!), kteří hrají tavli, popíjejí frappé a prakticky nikdo nepracuje. Neděle je den, kdy nikde nic neseženete; velmi málo lidí mluví anglicky (a to se jedná o turistické místo!). Jak jsem zmínil, zážitků je opravdu celá řada, a proto všem dlouhodobý zahraniční pobyt v cizině mohu jen a jen doporučit.
Publikováno na www.naep.cz : prosinec 2011
9
