KLADY A ZÁPORY PŘÍRUČKA

TEORIE A PRAXE / KLADY A ZÁPORY PŘÍRUČKA

Propojení studia a praxe TechIN - Propojení studia a praxe reg. č. CZ.1.07/1.1.07/11.0150

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Úvodem Tato příručka vznikla v rámci realizace projektu TechIN – Propojení studia a praxe, který byl financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Hlavním cílem projektu bylo poskytnout žákům středních škol v Moravskoslezském kraji komplexní podporu v procesu rozhodování se o své budoucí kariéře, tedy jednak při volbě dalšího studia na vysoké škole, jednak při samotném seznamování se s aktuálními podmínkami na trhu práce a možnostmi uplatnění v technických profesích. Nedílnou součástí projektu byly také aktivity směřované k propojování teorie a praxe, jež spočívaly zejména v navazování dlouhodobé spolupráce mezi školami a průmyslovými podniky v Moravskoslezském kraji. Dalším ze stěžejních záměrů projektu bylo vytvořit či inovovat obsah školních vzdělávacích programů jednotlivých škol s technickým zaměřením tak, aby znalosti absolventů odpovídaly požadavkům a potřebám firem. Komunikace, kterou kvalitní spolupráce mezi odborným školstvím a privátním sektorem bezesporu vyžaduje, probíhá nyní na různých úrovních, ale většinou bohužel v nedostatečné intenzitě. Snahou realizátorů projektu tedy bylo, aby na základě rozšíření spolupráce s podniky a cenné zpětné vazby mohly školy identifikovat svá slabá místa a pracovat na nich ku prospěchu svých žáků. Výstupem trvalé kooperace firem a škol by pak měly být upravené profily absolventů jednotlivých oborů, efektivní úprava ŠVP, vytvoření plánů či metodik spolupráce s firmami a jejich koordinace, rozvíjení možnosti (ne)placených stáží nejen pro žáky, ale také pro učitele odborných předmětů, kteří by tak lépe mohli své svěřence vést v průběhu středoškolského studia, popř. je motivovat ke studiu technických oborů na vysoké škole. Součástí projektu bylo také stínování pracovních činností pracovníků podniků v Moravskoslezském kraji, prostřednictvím kterého se žáci mohli seznámit s možným pracovním uplatněním po skončení studia na střední škole. Bližší informace o výše popsaných aktivitách projektu TechIN – Propojení studia a praxe se dočtete v této příručce Teorie a praxe/klady a zápory, která vznikla za účasti pedagogických pracovníků spolupracujících odborných středních škol.

Kolektiv autorů

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah 1

Úvod 1

O projektu „TechIN – Propojení studia a praxe“

3

1.1

Realizátoři projektu

3

1.2

Spolupracující firmy

8

1.3

Spolupracující školy

12

2

Aktivity projektu

17

2.1

Workshopy pro žáky

17

2.2

Workshopy ve výrobních podnicích pro pedagogy středních škol

19

2.3

Zhodnocení realizovaných workshopů

19

2.4

Stínování

27

3

Rozhovory s představiteli firem a škol MSK na téma uplatnění absolventů v technických oborech

28

3.1

Rozhovor se zástupcem firmy INTERAL, s. r. o.

28

3.2

Rozhovor se zástupcem středního školství v MSK

4

29 31

Situace středních a vysokých škol technického zaměření v MSK

31

4.1

Přehled středních škol s technickými obory v MSK

4.2

Přehled technických oborů VŠB – TUO

33

5

Pozitiva technického vzdělávání

36

5.1

Proč pokračovat na VŠ technického směru

38

5.2

Profil úspěšného absolventa

39

5.3

Připravenost žáků pro vstup na trh práce a uplatnění se v technických oborech

40

6

Situace průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji

42

6.1

Technická odvětví

42

6.2

Podpora technické vyspělosti MSK

44

6.3

Výzkum a vývoj jako klíčové aspekty podpory technické vyspělosti kraje

45

7

Spolupráce škol a firem ve smyslu propojování teorie a praxe

50

7.1

Zhodnocení stávající spolupráce mezi školami a firmami v MSK

50

7.2

Navrhovaná opatření pro přizpůsobení studia požadavkům trhu práce

51

Závěr

52

Zdroje

53


1 O projektu „TechIN – Propojení studia a praxe“ Projekt „TechIN – Propojení studia a praxe“ byl zaměřen na propojení systému „střední škola – vysoká škola – praxe“. Zároveň reagoval na poptávku po absolventech technických oborů v Moravskoslezském kraji, kterých byl zaznamenám rok od roku větší nedostatek. Do procesu rozhodování žáků o výběru vysoké školy byly zapojeny podniky, které zastupovaly praktickou stránku technických činností. Cílem projektu byla komplexní podpora žáků středních škol při rozhodování o jejich budoucnosti. Projekt jim dal možnost seznámit se s aktuálními podmínkami na trhu práce a s možnostmi následného uplatnění se v technických oborech v Moravskoslezském kraji ve snaze motivovat je jak v setrvání v technické profesi po ukončení studia, tak i v možném pokračování vzdělávání na vysoké škole. Cílem tohoto projektu bylo také zatraktivnit a popularizovat technické obory žákům středních škol, dívky nevyjímaje. V rámci projektu byly realizovány zajímavé a prakticky orientované workshopy spojené s exkurzemi ve firmách, a to jak pro žáky středních škol, tak i pro jejich pedagogy. Nedílnou součástí bylo stínování pracovníků firem vybranými žáky v konkrétních podnicích. V rámci projektu byly vytvořeny manuály Vzdělávání v technických oborech a Needs Analyse pro žáky středních škol v Moravskoslezském kraji, které mapují situaci na pracovním trhu v technických oborech v našem kraji. Žákům středních škol bylo poskytnuto také DVD s analýzou trhu práce, na jehož tvorbě se podíleli přední zástupci společností v oblasti stavebnictví, elektrotechniky, strojírenství a IT. DVD může zájemcům poskytnout zajímavé informace o možnostech uplatnění v technických oborech v Moravskoslezském kraji. Projekt „TechIN – Propojení studia a praxe“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v Moravskoslezském kraji.

1.1 Realizátoři projektu Projekt „TechIN – Propojení studia a praxe“, reg. č.: CZ.1.07/1.1.07/11.0150, byl realizován od prosince 2008 do listopadu 2010 příjemcem podpory – společností TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. a partnerem projektu - Okresní hospodářskou komorou Karviná.


TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. (dále jen TEMPO) je přední vzdělávací a konzultační společnost, která poskytuje služby v oblasti: Vzdělávání Přípravy a realizace národních i mezinárodních projektů financovaných ze zdrojů EU Recruitmentu Personálního a projektového poradenství

TEMPO jako školící středisko bylo založeno v září roku 1996 v Ostravě. Společnost vstoupila na trh specializovaného vzdělávání v oblasti zvyšování počítačové gramotnosti, manažerských a podnikatelských dovedností a jazykových kurzů. Díky rychlému rozvoji aktivit v Moravskoslezském kraji firma otevřela v roce 1998 školicí centrum také v Praze. Zkušení odborní lektoři z těchto dvou center poskytují vzdělávací a konzultační služby klientům z celé České republiky. Podstatným mezníkem v rozvoji společnosti TEMPO byla možnost spolupráce na evropských projektech. Již od roku 1998 firma participuje na projektech mezinárodních evropských programů, jako jsou např. Leonardo da Vinci, Socrates, Culture 2000, INTI, AGIS. Své zkušenosti firma uplatnila také v přípravě a realizaci projektů na národní úrovni v rámci programů Phare, EQUAL a projektů z programů ESF /Evropský sociální fond/ a ERDF /Evropský fond regionálního rozvoje/. V roce 2000 firma rozšířila organizační strukturu, čímž vznikly dvě kooperující divize - Divize vzdělávání a Divize EU. Zkušený tým profesionálů nabízí precizní zpracování žádostí o poskytnutí dotace v rámci jednotlivých Operačních programů Strukturálních fondů EU. Neméně důležitá je i podpora klienta při realizaci projektu, pro kterého firma zajišťuje veškeré administrativní činnosti a dozoruje správné čerpání prostředků z přidělené dotace. Služby nabízené společností TEMPO TRAINING & CONSULTING: DIVIZE VZDĚLÁVÁNÍ: osobnostní vzdělávání pro rozvoj osobnostních, manažerských, prodejních a profesních dovedností ve firemních projektech i veřejných seminářích realizace projektů ESF konzultační a implementační činnost v oblasti řízení lidských zdrojů konzultační a implementační činnost v zavádění systémů řízení výroby vzdělávání úředníků státní správy rekvalifikační kurzy počítačové vzdělávání a školení pro uživatele PC a individuální konzultace. ECDL testování (European Computer Driving Licence) mezinárodně uznávaný koncept počítačové gramotnosti - testování uchazečů ECDL Certifikát.


Divize EU nabízí komplexní individuální servis v oblasti získávání dotací z fondů EU a státního rozpočtu ČR pro firmy, školy, vzdělávací instituce, obce a nestátní neziskové organizace. V rámci této činnosti zajišťuje TEMPO veškeré aktivity od vyhledání vhodného dotačního titulu, přes zpracování žádosti o dotaci, odbornou pomoc v průběhu realizace projektu až po závěrečnou zprávu tak, aby čerpání dotace proběhlo bez problémů a bylo v souladu s požadavky poskytovatele finanční podpory. DIVIZE EU: zpracování žádosti a administrační podpora ESF projektů pro firmy partnerství v projektech ESF monitoring všech dotačních titulů a vypsaných programů konzultační činnosti při přípravě a realizaci projektů ze Strukturálních fondů investiční projekty cestovní ruch ICT konzultační činnosti při přípravě a realizaci projektů v rámci mezinárodních dotačních titulů zpracování projektu tak, aby splňoval nejvyšší nároky a co nejlépe vyhovoval hodnoceným kritériím TEMPO se podílelo na realizaci řady projektu, jako např.: Žena a svět podnikání, Špicová hokna, Podnikavá žena, Dítě není handicap, Perspektivní cesta, Pojďte s námi do práce, Podpora sebezaměstnávání, Ženský element, Aktivní žena a mnoho dalších.

Celkovou synergii společnosti posiluje tým Divize Personální agentura, která má na paměti, že nejcennějším zdrojem jsou skutečně lidé a jejich potenciál. DIVIZE - PERSONÁLNÍ AGENTURA: nábor a výběr zaměstnanců pro externí klienty (včetně náboru formou Executive search) osobnostní a odborné testování potencionálních kandidátů či stávajících zaměstnanců našich klientů pomoc při vyřizování dotací a pracovních povolení poradenství týkající se široké škály oblastí HRM doporučení zaměstnání vhodným kandidátům komplexní zajištění interního HRM


OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ - hlavní partner projektu

Okresní hospodářská komora Karviná pracuje od roku 1995 jako samostatný právní subjekt v síti Hospodářské komory České republiky, ustavené zákonem č. 301/1992 Sb. Jejím posláním je podporovat podnikatelské aktivity, prosazovat, ochraňovat a zajišťovat potřeby svých členů. Působnost Okresní hospodářské komory Karviná je v okrese Karviná. Okresní hospodářská komora Karviná

K hlavním úkolům Hospodářské komory patří: poskytování poradenských a konzultačních služeb v otázkách spojených s podnikatelskou činností organizování vzdělávání podnikatelů formou odborných seminářů a přednášek zabezpečení informační činnosti pro navazování kontaktů mezi firmami a výběru partnerů pro obchodní spolupráci, kooperaci a zakládání společných podniků formou joint Ventura podporování a organizování prezentace českých firem v tuzemsku i v zahraničí usilování o rozvoj vnějších ekonomických vztahů směrem z ČR do zahraničí a ze zahraničí do ČR zabezpečování propagace vlastních činností a se souhlasem svých členů šíření informací o jejich podnikatelské činnosti navazování a rozvíjení styků s komorami v zahraničí a zabezpečování společných akcí spolupráce s podnikatelskými svazy, sdruženími, institucemi pro rozvoj podnikání a vzdělanosti, nadacemi a orgány státní správy a obecní samosprávy zřizování stálých smírčích komisí k předcházení obchodních sporů mezi svými členy spolupráce s Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR, podporování školských zařízení zajišťujících odbornou přípravu na výkon povolání vykonávání vlastní hospodářské činnosti na podporu řádného plnění úkolů a v souladu s posláním komor

Informační místo pro podnikatele Při Okresní hospodářské komoře Karviná bylo v roce 2003 akreditováno Informační místo pro podnikatele (InMP). Cílem bylo vytvořit centrálně řízenou síť kanceláří – informačních míst – za účelem poskytnout podnikatelské veřejnosti příslušného regionu aktuální informace, nezbytné a důležité pro podnikání, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie.


Ověřovatelská kancelář Karviná OHK Karviná na základě novely zákona o informačních systémech veřejné správy (zák. č. 365/2000 Sb.) funguje jako kontaktní místo veřejné správy a poskytuje tyto služby: 1. Na základě uvedené novely vydává OHK Karviná na požádání ověřené výpisy z: a. obchodního rejstříku, b. živnostenského rejstříku, c. katastru nemovitostí (pouze výpisy, ne mapy), d. rejstříku trestů, e. bodového hodnocení z Centrálního registru řidičů, f. ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a g. registru Ministerstva životního prostředí MA ISOH. 2. Od 1. července 2009 je možno si nechat provést ověření listin (tzv. vidimace), ověření pravosti podpisu (tzv. legalizace) a autorizovanou konverzi dokumentů. Projektová činnost OHK Karviná se dlouhodobě samostatně i partnersky podílí na realizaci mnoha projektů financovaných z fondů Evropské unie (EQUAL, OP RLZ, OP VK, OP LZZ). Např.: Tvá budoucnost, Od osmi do čtyř, Romcentrum, Aktivitou k získání zaměstnání, Prohloubení manažerských dovedností řídicích pracovníků MSP, Škola pro život, Zvyšování konkurenceschopnosti žen na trhu práce na Karvinsku, Vytrvej!, Ženy naší generace, Posílení konkurenceschopnosti zaměstnanců malých a středních firem v Moravskoslezském kraji prostřednictvím vzdělávání v oblasti mezinárodního obchodu a exportu a mnoho dalších.


1.2 Spolupracující firmy ArcelorMittal Tubular Products Karviná a. s. Adresa: web:

Rudé armády 471, 733 23 Karviná – Hranice www.jakl.cz

Předmětem podnikání společnosti ArcelorMittal Tubular Products Karviná a. s. je výroba a prodej podélně svařovaných ocelových tenkostěnných profilů a trubek a tenkostěnných profilů otevřených. Největší podíl výrobků nachází své uplatnění ve strojírenském a stavebním průmyslu, kde lze nejlépe využít jejich nízkou hmotnost a možnost vedení různých médií. Výroba je v současnosti realizována ve dvou hlavních výrobních provozech: rourovna a profilovna. V zájmu zajištění plynulosti a komplexnosti celého výrobního procesu však společnost zajišťuje vlastními silami také celou řadu dalších činností v oborech energetika, doprava a údržba. Přesné a kalibrované trubky jsou v současné době hojně používány v automobilovém průmyslu. Gates Hydraulics, s. r. o. Adresa: web:

Dětmarovická 409/1, 733 01 Karviná – Staré Město www.gateshydraulics.cz

Společenost Gates Hydraulics, s. r. o. je součást nadnárodní společnosti Gates Corporation, která byla založena v roce 1911. Tato skupina má výrobní podniky a zastoupení na všech hlavních trzích s automobilovou a průmyslovou technikou. Jedná se o přední světovou gumárenskou společnost, zabývající se výrobou hnacích řemenů, hydraulických systémů a komponentů pro automobilový průmysl. Pobočka v České republice je specializována na výrobu kovových součástek pro hydraulické hadice a montážní celky pro evropský trh v oblasti stavební a zemědělské techniky. HUDECZEK SERVICE, s .r .o. Adresa: web:

Stonavská 287, 735 43 Albrechtice u Českého Těšína www.hudeczek.cz

Společnost HUDECZEK SERVICE, s.r.o. nabízí komplexní servis v oblastech instalací, oprav a revizí technologických a elektrických zařízení, projekce a programování řídících systémů, bezdemontážní technické diagnostice, projekce, poradenství a v dalších činnostech. Pružně se snaží reagovat na vývoj v elektrotechnice a v příbuzných odvětvích. Veškeré činnosti provádí kvalitně, rychle a hlavně s ohledem na přání zákazníka. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001: 2000. U svých zákazníků respektuje typ provozu, a také proto poskytuje NONSTOP servis s garancí nástupu do 1 hodiny po zavolání.


Huisman Konstrukce, s .r .o. Adresa: web:

Nádražní 289, 739 25 Sviadnov www.huismanequipment.com/cz

Provozovna společnosti Huisman Konstrukce, s.r.o. nacházející se ve Sviadnově byla otevřena v roce 1997 a od té doby hraje významnou roli jako součást projektové a výrobní síly skupiny Huisman. Vyrábějí se zde jak kompletní produkty, např. pedestální jeřáby nebo vrtná souprava LOC400, tak součásti větších celků, které jsou pak nainstalovány do konečného produktu ve výrobním závodě Huismanu ve Schiedamu. Inovace, kvalita, spolehlivost, dodávky na klíč a služby zákazníkům náleží k významným hodnotám firmy. Díky tomu si postupně vybudovali mezinárodní věhlas pro tvůrčí řešení, včasné dodávky zařízení, která vyhovují těm nejnáročnějším výkonnostním kritériím, plnou provozuschopnost zařízení od prvního dne a záruku vysoké spolehlivosti zařízení během provozu. Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o. Adresa: web:

Průmyslová zóna Nošovice, 739 51 Nižní Lhoty 700 www.hyundai-motor.cz

Společnost Hyundai Motor Manufactoring Czech, s.r.o. sídlí na ploše 200 hektarů v průmyslové zóně Nošovice. Jedná se o první závod Hyundai v Evropě. Základní části výroby ve společnosti tvoří lisovna, svařovna, lakovna, montážní hala a výroba převodovek. V závodě se od spuštění sériové výroby v listopadu 2008 vyrábějí automobily Hyundai i30 následované verzí kombi i30 cw. Od listopadu 2009 se v tomto závodě vyrábí MPV v segmentu B Kia Venga. Společnost získala certifikaci systému managementu kvality dle ISO 9001 a systému environmentálního řízení dle ISO 14001. INTERAL, s. r. o.

Adresa: web:

Kotkova 6, 703 00 Ostrava – Vítkovice www.interal.cz

Interal, s. r. o. začala svou činnost v roce 1988. Hlavní náplní byly telekomunikační prostředky, kamerová technika a poplachové systémy. Od počátku si firma jako cíl stanovila mít spokojené zákazníky, kteří se budou vracet. Firma postupně vyvinula jeden z prvních digitálních záznamů obrazu, progresivní systém detekce definovaných objektů v obraze, velmi stabilní videozesilovače, které pracují i v prostředí EMC vlivů, telemetrické ovládání kamer a dalších systémů, GSM vysílače a ústředny a řadu dalších věcí. Během let zkušeností a výzkumu nejmodernějších technologií se podařilo vybudovat moderní, flexibilní, zákaznicky orientovanou firmu s perfektním servisním, výrobním a montážním zázemím a schopností úspěšně realizovat velké investiční celky.


KVADOS, a. s. Adresa: web:

Novoveská 1139/22, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory www.kvados.cz

Společnost KVADOS, a. s. je významným systémovým integrátorem a výrobcem vlastních informačních systémů. Klíčové produktové skupiny VENTUS, myAVIS™ a myCASH™ jsou určeny společnostem působícím v obchodním, distribučním, servisním nebo logistickém sektoru. Novinkou roku 2009 je personální informační systém myWORK™. Společnost aktivně působí na většině evropských trhů. Využívá k tomu vlastních obchodních zastoupení i rozsáhlé sítě obchodních partnerů. Produkty skupiny KVADOS patří ke špičce ve svých oborech. NetDirect s. r. o. Adresa: web:

Pohraniční 504/27, 703 00 Ostrava – Vítkovice www.netdirect.cz

Společnost je dodavatelem e-business aplikací s významným tržním podílem na českém a slovenském trhu. Průběžně je posilován personál, který v současné době čítá 70 zaměstnanců s různými specializacemi. Základ svého úspěchu staví na kvalitě, spolehlivosti a na vlastních produktech FastCentrik, ShopCentrik a MediaCentrik, což společnosti poskytuje nezávislost a umožňuje pružné přizpůsobování měnícím se trendům. Podnik využívá systém managementu kvality ISO 9001:2001 a používá ověřené systémy projektového řízení. Aplikace staví na špičkových technologiích společnosti Microsoft. NetDirect s.r.o. je držitelem titulu Microsoft Gold Certified Partner. Kvalitu produktů potvrzuje řada skvělých umístění v soutěžích, včetně tří prvních míst na světové konferenci WPC09 v USA. Společnost je také držitelem titulu 2010 Microsoft Country Partner of the Year Award. PEGATRON Czech, s. r. o. Adresa: web:

Na Rovince 862, 720 00 Ostrava – Hrabová www.pegatron.jobs.cz

Společnost je součástí nadnárodní korporace PEGATRON/Unihan se sídlem v Taipei na Taiwanu. Tato korporace patří mezi světové TOP IT společnosti a je celosvětově známá technologickými inovacemi a kvalitou svých výrobků, pozitivním přístupem k životnímu prostředí a budování vztahů se zákazníky. PEGATRON Czech je od 1. 8. 2008 nástupnickou organizací ASUS Czech, s. r. o., která byla založena v roce 2005 a její výrobní a servisní kapacity byly soustředěny v Ostravě. Předmětem činnosti společnosti je především kompletace osobních počítačů na základě individuálních požadavků zákazníků. V Zákaznickém centru jsou také prováděny servisní služby klientům z Evropy, Asie a Severní Afriky.


SEJONG Czech, s. r. o. Adresa: web:

Průmyslová zóna – Na Novém Poli 1207/5, 733 01 Karviná – St. Město www.sjcz.cz

Společnost SEJONG Czech, s. r. o. je dceřinou firmou nadnárodní společnosti SEJONG INDUSTRIAL CO. LTD., která je přítomna na všech významných trzích. Byla založena v roce 1976 v Ulsanu v Koreji. Od té doby se stala jedním z významných výrobců výfukových systémů a tlumičů na světě. Stavební kámen nového závodu v Karviné byl položen v srpnu roku 2007. Vzhledem k nutnosti zabezpečit stoprocentní kvalitu výrobků, klade velký důraz na profesionalitu zaměstnanců. SSKA-Stavební společnost Karviná, a. s. Adresa: web:

Bohumínská 1878/6, 735 06 Karviná – Nové Město www.sska.cz

SSKA - Stavební společnost Karviná, a.s. je firma s tradicí v občanské, bytové a průmyslové výstavbě. Současnou hlavní náplň tvoří revitalizace panelových domů. Společnost působí na trhu od roku 1992. Díky své filosofii, založené na vztahu k zákazníkovi a přístupu k zaměstnancům, se společnost velmi dynamicky rozrůstá a ne náhodou dnes patří mezi středně velké stavební firmy v regionu Karvinska. Potenciál SSKA - Stavební společnosti Karviná, a.s. se neustále zvyšuje a roste. Bylo zrealizováno mnoho stavebních děl občanské, průmyslové a bytové výstavby v rámci celého regionu. Vítkovice Power Engineering, a. s. Adresa: web:

Ruská 1142/30, 706 00 Ostrava – Vítkovice www.vitkovicepower.cz

Společnost VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. je významnou firmou v oboru energetiky. Firemní záměr vychází z koncepce stát se s vlastním know-how komplexním dodavatelem kotlů a kotelen v definovaném spektru spalování fosilních paliv. Jde zejména o uhlí s postupným osvojením know-how na spalování biomasy a vývojem nových technologií a kon- strukcí. Společnost vznikla fúzí společnosti Vítkovice dne 1. 6. 2008 a je držitelem mnoha certifikátů kvality, např. EN ISO 9001:2000, EN ISO 14001:2004, EN ISO 18001: 2008, předpisů ASME CODE, výrobkových osvědčení, oprávnění od institutu technické inspekce Praha (ITI), oprávnění pro výrobu a dodávku výrobků pro území/zákazníka aj.


1.3 Spolupracující školy Střední škola elektrotechnická, Ostrava, Na Jízdárně 30, p. o. Sídlo: web:

Na Jízdárně 30, 702 00 Ostrava 1 www.sse-najizdarne.cz

Představení školy: Střední škola elektrotechnická, Ostrava, Na Jízdárně 30 poskytuje vzdělání ve dvouletých nástavbových a čtyřletých oborech podnikání: elektrotechnika, management strojírenství, elektrotechnik, mechanik silnoproudých zařízení, mechanik elektronik. Žáci získají zkušeností při exkurzích i na praxích u soukromých firem. Škola provádí veškeré elektromontážní práce pro právnické i fyzické osoby. Nabídka vzdělání v oborech: Studijní obory - čtyřleté s maturitou Učební obory - tříleté s výučním listem Nástavbové studium - maturita - forma denní a dálková Kurzy doplňující výuku Střední odborná škola NET OFFICE ORLOVÁ, spol. s r.o. Sídlo: web:

Energetiků 144, 735 14 Orlová – Lutyně www.nosch.cz

Představení školy: Škola je soukromou vzdělávací institucí, která nabízí ucelený systém vzdělávání od nultého ročníku střední školy, přes denní maturitní studium až po vzdělávací a rekvalifikační kurzy pro širokou veřejnost, úřady práce a firmy i podniky v okolí. Školní vzdělávací komplex vznikl v roce 1994 jako NET OFFICE SCHOOL, spol. s r.o. pro pomaturitní studium oboru „Aplikace osobních počítačů". Následující rok byl vytvořen studijní obor Výpočetní technika v elektrotechnice, který byl od školního roku 1997/98 nahrazen novým oborem Informační technologie. Žáci získají zkušeností při exkurzích i na praxích u soukromých firem. Škola provádí veškeré elektromontážní práce pro právnické i fyzické osoby.


Nabídka vzdělání: nultý ročník pro žáky 9. tříd ZŠ denní maturitní studium oboru Informační technologie (čtyřleté) zkrácené maturitní studium oboru Informační technologie (dvouleté) školení v rámci „Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“ metodické hodiny Informačního centra SIPVZ rekvalifikační kurzy pro širokou veřejnost

Střední průmyslová škola Karviná, příspěvková organizace

Sídlo: web:

Žižkova 1818, 733 01 Karviná - Hranice www.sps-karvina.cz

Představení školy: Základem všech studijních oborů od založení školy je obor strojírenství. Historie dnešní SPŠ začíná již v říjnu roku 1921 zahájením výuky na Průmyslové a mistrovské škole strojnické Matice osvěty lidové v Karviné. Na základě žádosti občanů polské národnostní menšiny byla 1. září 1951 zahájena výuka v paralelních třídách s polským vyučovacím jazykem. V současné době probíhá výuka ve třídách smíšených. Nabídka vzdělání v oborech: Strojírenství se zaměřením na počítačovou grafiku Informační technologie Elektrotechnika se zaměřením na elektronické počítače Průmyslová ekologie Technické lyceum Hornictví a hornická geologie


Střední škola techniky a služeb, Karviná

Sídlo: web:

Tř. Osvobození 60/1111, 735 06 Karviná – Nové Město www.ssinte-karvina.cz

Představení školy: Škola byla založena dne 1. září 1950 jako Odborné učiliště určené pro vzdělání a výchovu hornického dorostu. V souladu se zřizovací listinou provádí kompletní výuku středního vzdělání s výučním listem a výuku středního vzdělání s maturitní zkouškou v denním studiu pro absolventy ZŠ. Celková kapacita školy je 1300 žáků. Nabídka vzdělání v oborech: Strojník požární techniky Mechanik strojů a zařízení Mechanik elektronik Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov Provozní technika

Automechanik Optik Elektrikář Truhlář Instalatér Zámečník

Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, p. o.

Sídlo: web:

Sýkorova 1/613, 736 01 Havířov - Šumbark www.outech-havirov.cz

Představení školy: Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace zahájila výuku v roce 1950. Za tuto dobu absolvovalo školu přes 10 tisíc studentů a studentek různých oborů. V současné době nabízí studium se zaměřením na elektrotechniku a strojírenství, a to jak ve tříletých učebních oborech, tak i ve čtyřletých maturitních oborech a dvouletém nástavbovém studiu.


Nabídka vzdělání v oborech: Elektromechanik pro slaboproudá zařízení - Elektrikář Elektromechanik pro silnoproudá zařízení – Elektrikář silnoproud Mechanik digitální techniky – Elektromechanik pro zařízení a přístroje Mechanik pro elektrické stroje a přístroje – Elektromechanik pro zařízení a přístroje Strojní mechanik Elektromechanik pro informační technologie – Elektrotechnika Mechanik elektronik Mechanik strojů a zařízení VÍTKOVICKÁ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA A GYMNÁZIUM Sídlo: Gymnázium: web:

Hasičská 49, 700 30 Ostrava–Hrabůvka Čs. exilu 491, 708 00 Ostrava – Poruba www.vitkovickastredni.cz

Představení školy: Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium vznikla dnem 1. září 2008 na základě zřizovatelské smlouvy školské právnické osoby. Škola poskytuje vzdělání ve čtyřletých oborech: Gymnázium – denní forma vzdělávání Gymnázium – dálková forma vzdělávání SPŠ Nabídka vzdělání v oborech: Studijní obory - čtyřleté s maturitou

Tříleté učební obory

Ekonomika a podnikání Hutník operátor Letecký mechanik Mechanik elektronik Mechanik seřizovač Mechanik strojů a zařízení Strojírenství Gymnázium

Autoelektrikář Elektrikář (slabo a silnoproud) Karosář Modelář Nástrojář Obráběč kovů Strojní mechanik Truhlář atd.

Nástavbové studium

Dálkové studium Všeobecné gymnázium

Provozní technika


Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o.

Sídlo: web:

Petrovice 570, 735 72 Petrovice u Karviné, okres Karviná www.dakol-karvina.cz

Představení školy: Hlavním předmětem činnosti škol DAKOL je poskytování různých typů středoškolského vzdělání pro různé cílové skupiny, jak z řad absolventů základních škol, tak i dospělé populace. Součástí výchovně-vzdělávacích aktivit je také nástavbové maturitní studium a různé rekvalifikační kurzy. Posláním škol je poskytovat výchovně-vzdělávací služby na co nejvyšší úrovni a přiblížit vzdělávání potřebám reálného života. V rámci centra celoživotního vzdělávání Svět vzdělávání se DAKOL zaměřuje především na oblast rozvoje celoživotního učení. Nabídka vzdělání v oborech: 4leté studijní obory s maturitou

3leté učební obory

Obchodník Mechanik strojů a zařízení

Prodavač Kuchař - číšník Rekondiční a sportovní masér Tesař Zedník Pokrývač Strojní mechanik Obráběč kovů aj.


2 Aktivity projektu 2.1 Workshopy pro žáky středních škol Workshopy pro pedagogy a žáky středních odborných škol byly jednou z klíčových aktivit projektu „TechIN – Propojení studia a praxe“. České školství je stále značně postaveno na teoretických základech výuky, která v mnoha případech postrádá návaznost na praktickou stránku studovaného oboru. Žáci se po ukončení studia setkávají s problémy, které vyplývají s rozdílností mezi teorií vyučovanou v rámci studia a odlišnou praxí. Proto cílem těchto prakticky orientovaných workshopů bylo zlepšování podmínek pro výuku technických oborů, včetně zvyšování motivace žáků ve vzdělávání se v těchto oborech.

Workshopy byly určeny pro žáky středních škol technického zaměření (primární cílová skupina) v Moravskoslezském kraji a pro pedagogy středních škol technického zaměření (sekundární cílová skupina). V rámci workshopů pro primární CS se setkali žáci středních škol s představiteli firem a došlo tak k osobnímu kontaktu, přenosu užitečných informací a poznatků ze zkušeností představitelů managementu i řadových dělníků.

Úkolem workshopů bylo pochopení problematiky technických oborů z pohledu pozdějšího uplatňování se žáků, aby bližším pohledem do praxe byli schopni zjistit, na jaké pozici by se viděli v budoucnu a co pro to musí udělat. Členové cílové skupiny měli možnost seznámit se s náplní práce jednotlivých technických profesí, navíc se mohli na cokoliv, co je zajímalo, dotázat odborníků z daných podniků. Hlavním cílem těchto workshopů bylo zvýšit zájem žáků o studium technických vysokých škol a budoucí uplatnění se v praxi. Workshopy pro sekundární cílovou skupinu byly realizovány za účelem zprostředkování setkání pedagogů středních škol s odborníky z firem a rozvíjení diskuze týkající se propojení teorie a praxe v technických oborech. V tabulce, na následující straně, jsou přehledně zobrazeny workshopy, které byly v rámci projektu „TechIN – Propojení studia a praxe“ realizovány do října 2009 do června 2010.


Přehled workshopů Datum konání

Název firmy

Název školy

Cílová skupina

Pořadatel

22. 10. 2009

Huisman Konstrukce, s. r. o

SOU DAKOL, s. r. o.

Žáci (2x)

OHK Karviná

12. 11. 2009

Gates Hydraulics, s. r. o.

SPŠ Karviná

Pedagogové

OHK Karviná

10. 12. 2009

SEJONG Czech, s. r. o. Karviná


Pedagogové (2x)

OHK Karviná

4. 2. 2010

Gates Hydraulics, s. r. o.

SPŠ Karviná

Žáci

OHK Karviná

16. 2. 2010

SEJONG Czech, s. r. o. Karviná


Žáci

OHK Karviná

24. 2. 2010

KVADOS, a. s.

SŠ Havířov Šumbark, Sýkorova 1/613, p. o.

Žáci (2x)

TTC s.r.o.

9. 3. 2010

SEJONG Czech, s. r. o., Karviná


Žáci

OHK Karviná

17. 3. 2010

PEGATRON Czech, s. r. o. Ostrava

SŠ Net Office Orlová, s. r. o.

Žáci

OHK Karviná

6. 4. 2010

INTERAL, s. r. o. Ostrava

SŠE Na Jízdárně, Ostrava

Žáci

TTC s.r.o.

19. 4. 2010

Hyundai Nošovice, s. r. o.


Žáci

OHK Karviná

23. 6. 2010

Vítkovice Power Engineering, a. s.

Vítkovická SPŠ a Gymnázium Ostrava-Hrabůvka, odl. prac. Ostrava-Poruba

Žáci

TTC s.r.o.

Výstupem z těchto workshopů jsou evaluační dotazníky vyplněné cílovými skupinami, které sloužily pro zhodnocení workshopů a zpětnou vazbu.


2.2 Workshopy ve výrobních podnicích s pedagogy středních škol Pedagogové měli možnost v rámci workshopů hovořit s firemními odborníky, čímž se jim dostalo možnosti aplikovat své nově získané poznatky do výuky a učebních plánů. Šlo především o to, seznámit pedagogy s požadavky firem na různé pozice, diskutování o současných znalostech a kompetencích žáků, o návrzích na jejich zlepšování a zdokonalování. Nechyběly ani diskuze o motivaci žáků středních škol pro práci v technických odvětvích. Pro samotné pedagogy pak přínos spočíval v poznávání nových technologií a technologických postupů, použití nových materiálů apod. V rámci workshopů s pedagogy středních škol probíhaly diskuze o možném pracovním uplatnění žáků středních škol v technických profesích. Z těchto diskuzí vyplynul závěr, který je shrnut v této příručce: situace středních a vysokých škol v Moravskoslezském kraji, možnosti žáků při studiu středních a vysokých škol technického typu, možnosti pracovních uplatnění po ukončení studia na středních a vysokých školách, pracovní příležitosti v jednotlivých výrobních podnicích apod.

2.3 Zhodnocení realizovaných workshopů Realizované workshopy byly hodnoceny na základě odpovědí členů cílových skupin v evaluačním dotazníku. Tento dotazník obsahoval deset následujících otázek:

1. Splnil workshop Vaše očekávání? 2. Byli jste spokojeni s tématickým zaměřením workshopu? 3. Jak hodnotíte organizační zajištění workshopu? 4. Jak hodnotíte příspěvky přednášejících? 5. Jak hodnotíte odbornou úroveň workshopu? 6. Jak hodnotíte praktičnost probíraného tématu? 7. Jak hodnotíte kvalitu technického zajištění (dostupnost, místnost)? 8. Jak hodnotíte zvolený čas konání? 9. Jak hodnotíte užitečnost exkurze pro Vás osobně do budoucna? 10. Byli jste dostatečně informováni o aktivitách projektu?


Evaluace workshopů z hlediska žáků Otázka č. 1: Splnil workshop Vaše očekávání?

Většina žáků byla s workshopy z celkového hlediska spokojena a jejich očekávání bylo naplněno. Tento fakt svědčí o tom, že workshopy byly úspěšné. Nespokojených žáků bylo naprosté minimum. Otázka č. 2: Byli jste spokojeni s tématickým zaměřením workshopu?

Podle výše uvedeného grafu lze jednoznačně workshopy z hlediska vybraného tématu hodnotit kladně. Přes 50 % žáků bylo se zvoleným tématem spokojeno. Je tedy evidentní, že téma souviselo s vyučovanými předměty na středních školách a že jim workshopy rozšířily obzory po praktické stránce.


Otázka č. 3: Jak hodnotíte organizační zajištění?

I v tomto ohledu byly odpovědi žáků kladné. Všichni žáci byli se zajištěním workshopů a exkurzí z hlediska organizačního spokojeni, ať už šlo o prezentaci firem, prohlídku výrobků a výrobních prostor, setkání s novými lidmi a vedoucími pracovníky či možnost diskutování s odborníky, zaměstnanci apod. Otázka č. 4: Jak hodnotíte příspěvky přednášejících?

S příspěvky přednášejících odborníků a představitelů společností všichni žáci spokojeni nebyli, většině se ale jejich příspěvky zdály být užitečné a věcné.


Otázka č. 5: Jak hodnotíte odbornou úroveň workshopu?

Tato otázka souvisí s otázkou č. 4, a proto zde bylo dosaženo podobného výsledku. Navíc je v této otázce zahrnuta také úroveň pořádaných exkurzí, jejich propojenost s tématem, praxí a znalostí žáků. Opět byla v dotaznících nejčastěji zatržena kladná odpověď. Otázka č. 6: Jak hodnotíte praktičnost probíraného tématu?

Žáci hodnotili v naprosté většině praktičnost probíraného tématu velmi kladně, a to především díky tomu, že se přímo dotýkala jejich oboru a mohli tak shlédnout praktickou stránku oboru, který studují. Navíc mohli se zaměstnanci na jednotlivých pozicích přímo hovořit a diskutovat na odborná témata. Na kladném hodnocení praktické stránky workshopů se podílelo sdělení požadavků na jednotlivé pracovní pozice a informace o možnostech získání pracovního místa po ab- solvování středních škol.


Otázka č. 7: Jak hodnotíte kvalitu technického zajištění?

Dostupnost firmy hodnotili žáci z větší části kladně, stejně jako zvolené prostory. Odpověď c), tzn. spíše špatné volili žáci zejména v případech, kdy museli dojet na workshop městskou hromadnou dopravou (např. Nové Pole, odlehlejší část Karviné). Otázka č. 8: Jak hodnotíte zvolený čas konání?

Zvolená doba konání workshopů a exkurzí se žákům oproti předchozím aspektům zamlouvala méně. Negativní ohlasy měly původ zejména ve faktu, že workshopy se konaly v době jejich praktické výuky a nikoliv teoretické.


Otázka č. 9: Jak hodnotíte užitečnost exkurze pro Vás osobně do budoucna?

Nejkritičtěji byla hodnocena otázka předposlední, kdy žáci z větší části odpověděli, že pro ně exkurze byla do budoucna užitečná, ale počet záporných odpovědí již není zcela zanedbatelný. Účast na exkurzi a podrobné praktické shlédnutí fyzické a manuální práce mnoha profesích pozic v podniku se žákům mohlo zdát nezajímavé, protože se mohou domnívat, že tato část výrobního procesu se jich nijak nedotýká a dotýkat ani nebude. Cílem projektu bylo motivovat žáky technických středních škol, aby u techniky zůstali a šli ji dále studovat na VŠ. Otázka č. 10: Byli jste dostatečně informováni o aktivitách projektu?

O aktivitách a činnostech projektu „TechIn – Propojení studia a praxe“ byli žáci (až na pár výjimek) dostatečně informováni. Pokud by někomu konkrétnější informace o projektu chyběly a měl by zájem je získat, byla na závěr prezentace projektu zmíněna webová adresa www.techin.cz, na které mohou žáci získat informace kdykoli ve svém volném čase.


Evaluace workshopů z hlediska pedagogů Evaluační dotazník určený pedagogům obsahoval naprosto stejné otázky a možnosti odpovědí, jako dotazník určený žákům. Výsledky z těchto dotazníků se shodují s odpověďmi žáků. Aby bylo zabráněno zbytečnému zdvojení dat v této příručce, následující otázky okomentovány nejsou, jelikož by byly shodné s komentáři v části Evaluace workshopů z hlediska žáků. Komentovány budou pouze případy, kdy se počet odpovědí značně liší od odpovědí žáků. Otázka č. 1: Splnil workshop Vaše očekávání?

Oproti žákům se všem pedagogům očekávání splnilo. Měli totiž o workshopu jasnější představu, věděli, co je čeká a čeho má být prostřednictvím workshopů dosaženo. Otázka č. 2: Byli jste spokojeni s tématickým zaměřením workshopu?

S tématickým zaměřením byli pedagogové spokojeni a to zejména proto, že obsahová náplň workshopů s nimi byla předem konzultována.


Otázka č. 3: Jak hodnotíte organizační zajištění?

Otázka č. 4: Jak hodnotíte příspěvky přednášejících?

Otázka č. 5: Jak hodnotíte odbornou úroveň workshopu?

Otázka č. 6: Jak hodnotíte praktičnost probíraného tématu?

Otázka č. 7: Jak hodnotíte kvalitu technického zajištění?

Otázka č. 8: Jak hodnotíte zvolený čas konání?


Otázka č. 9: Jak hodnotíte užitečnost exkurze pro Vás osobně do budoucna?

Otázka č. 10: Byli jste dostatečně informováni o aktivitách projektu?

2.4 Stínování V první polovině roku 2010 byla pilotně ověřena jedinečná aktivita nazvaná „Stínování vedoucích pracovníků podniků žáky středních škol“, která představuje jeden ze základních pilířů projektu. V rámci této aktivity bylo vybráno 10 žáků, kteří po dobu 14 dnů stínovali zaměstnance podniků. Tato forma mentoringu (vztahu mezi mentorem – pracovníkem předávajícím zkušenosti a mentee – učícím se) je pro žáky velice cennou praktickou zkušeností, která vede ke zvýšení uplatnitelnosti budoucích absolventů na trhu práce. Žáci mají možnost poznat jedinečné pracovní prostředí daného podniku, jsou seznámeni s pracovními postupy a praktickou stránkou daného technického oboru. V rámci projektu „TechIN - Propojení studia a praxe“ byla navázána dlouhodobá spolupráce mezi technicky zaměřenými školami a podniky, která vyvrcholila právě „stínováním“ a bude pokračovat dále i po skončení projektu. Samotnému stínování předcházel pečlivý výběr žáků. Personalisté nejdříve přednesli žákům na zapojených školách krátkou prezentaci věnovanou tématu „Trh práce a přijímacího řízení do zaměstnání“. V rámci tohoto semináře se žáci obeznámili s vhodnou strukturou a obsahem motivačního dopisu, s radami, kde nalézt vhodné pracovní nabídky, jak komunikovat s personalisty, jak se připravit na přijímací pohovor, co vše může být součástí výběrového řízení, jak se mají prezentovat na pohovoru a čeho by se měli rozhodně vyvarovat. Následovaly pohovory s jednotlivými zájemci, na jejichž základě vybral personalista podle předem stanovených kritérií účastníky stínování. Žáci trávili s pověřeným pracovníkem podniku běžný pracovní den. Vystupovali zejména v roli pozorovatele, do sledovaných interakcí obvykle nezasahovali nebo pouze v omezené míře dle pokynů pověřeného pracovníka. Na závěr pracovního dne nebo po jednotlivých situacích měl možnost student s pracovníkem určité pracovní aktivity rozebrat a lépe tak pochopit jeho styl práce, důvody jeho rozhodování. Stínování znamenalo velký přínos jak pro studenty, tak pro zástupce firem.


3 Rozhovory s představiteli firem a škol MSK na téma uplatnění absolventů v technických oborech 3.1 Rozhovor se zástupcem firmy v MSK OTÁZKA č. 1: Zhodnoťte z vlastního pohledu postavení technických škol a situaci technicky zaměřených firem na trhu práce vzhledem k ostatním oborům. Co je podle Vás hlavní pozitivum a negativum technického vzdělávání a uplatnění se v technických oborech? ODPOVĚĎ: Technické školy jakoby odpadávaly od linie „vychováme odborníky“ do linie „produkujeme technicky obeznámené obchodníky“.

OTÁZKA č. 2: Je podle Vás příprava žáka v rámci studia pro praxi dostačující? Čím by bylo možno ji zlepšit? Na jaká specifika (znalosti, dovednosti, schopnosti) u žáků by se měly školy více zaměřit, aby byli jejich absolventi lépe přizpůsobeni požadavkům trhu práce? Jaký by měl být podle Vás úspěšný absolvent technické SŠ/VŠ? ODPOVĚĎ: Chybí mi podpora a vyhledávání talentů.

OTÁZKA č. 3: Jaké jsou dle Vás vhodné postupy pro motivaci žáků k volbě technických profesí? Je dle Vás podpora k vysokoškolskému studiu technického směru dostačující? Odkud by měla pramenit? ODPOVĚĎ: Nedostačující. Chybí mi na středních školách osobnosti, nadšenci, prostě kladné příklady.

OTÁZKA č. 4: Jak hodnotíte spolupráci mezi školami a firmami? Co by této spolupráci mohlo výrazně prospět? Spolupracujete s technickými SŠ a univerzitami, vědeckotechnickými parky či technickými klastry? ODPOVĚĎ: Chybí legislativní podpora. Např. přímé směrování části daní by nastartovalo zkrácení smyčky škola – praxe – škola …


3.2 Rozhovor se zástupcem středního školství v MSK OTÁZKA č. 1: Zhodnoťte z vlastního pohledu postavení technických škol a situaci technicky zaměřených firem na trhu práce vzhledem k ostatním oborům. Co je podle Vás hlavní pozitivum a negativum technického vzdělávání a uplatnění se v něm? ODPOVĚĎ: Technické školy jsou v daleko horším postavení nežli školy s humanitním zaměřením. Hlavní příčina tohoto stavu spočívá v tom, že v konečné fázi jsou absolventi škol s humanitním zaměřením lépe odměňováni než absolventi technických oborů. Technické obory se nacházejí také v horším postavení z toho důvodu, že „technika“ velmi rychle „stárne“.

OTÁZKA č. 2: Myslíte si, že požadavky firem na absolventy škol jsou reálné? Jsou Vaši absolventi dostatečně připraveni na požadavky trhu práce? Jste ochotni přizpůsobit vyučovanou problematiku požadavkům praxe? ODPOVĚĎ: Požadavky firem na absolventy středních škol jsou velmi nevyhraněné. Nejhorší situace je u gymnázií, která neznají požadavky firem s technickým zaměřením na absolventy škol. Pokud střední školy budou znát požadavky praxe, pak je samozřejmě možné (a vhodné) výuku přizpůsobit. Např. výuku na gymnáziích je nutno přizpůsobit požadavkům studia na VŠ. Vzhledem k tomu, že gymnázia mají širší zaměření, je obtížné připravit žáky na studium technických oborů.

OTÁZKA č. 3: Je dle Vás podpora k vysokoškolskému studiu technického směru dostačující? Odkud by měla pramenit? Jak motivujete Vaše žáky ke studiu technického směru VŠ? ODPOVĚĎ: Není potřeba nějaká speciální podpora technického vzdělávání (ostatně podobná situace již zde byla v 80. letech minulého století), ale musí fungovat trh práce, na kterém lidé s nevyhovujícím vzděláním nenajdou uplatnění. Současná situace je taková, že spousta různých politologů, sociologů, ekonomů nachází uplatnění především ve státních a veřejných službách a nic je nenutí tento stav měnit. Proč by potom studenti měli mít zájem o určitě náročnější technické obory? Na každé střední škole, a gymnázia nevyjímaje, se najdou nadšenci pro technické obory. Jsou to žáci, kteří mají většinou za vzor své rodiče či prarodiče nebo je pro ně technika prostě koníčkem. Tito žáci pak jednoznačně volí studium na VŠ technického typu.


OTÁZKA č. 4: Jak hodnotíte spolupráci mezi školami a firmami? Co by této spolupráci mohlo výrazně prospět? Spolupracujete s technickými univerzitami, vědeckotechnickými parky či technickými klastry? ODPOVĚĎ: Spolupráce mezi gymnázii a firmami je minimální. Na středních odborných školách je situace samozřejmě jiná: žáci docházejí na praxi, takže dochází k úzkému propojení teorie a praxe již během studia. Spolupráce s technickými univerzitami se odvíjí pouze na bázi přednášek zástupců technických VŠ v rámci volby dalšího povolání a studia na VŠ.


www.souzma.cz www.uciliste-hb.cz

793 95 793 12

Město Albrechtice Horní Benešov

Soukromá střední odborná škola PRIMA s.r.o.

www.spsfm.cz www.sout-fm.cz

738 02 738 02

F-M F-M

28. října 1598 Pionýrů 2069

SŠ elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek - Místek

www.sssdfm.cz www.sszfm.cz www.ssosfm.cz www.ssinfotech.cz www.sps-karvina.cz

738 02 738 02 738 01 738 02 733 01

F-M F-M F-M F-M Karviná - Hranice

Na Hrázi 1449 tř. T.G. Masaryka 456 Pionýrů 2069 Žižkova 1818

SŠ zemědělská a lesnická, Frýdek - Místek

Střední škola informačních technologií s.r.o.

Střední průmyslová škola Karviná

www.sselek-havirov.cz www.ssstav-havirov.cz www.outech-havirov.cz www.ssras-havirov.cz www.sos-havirov.cz www.ssinte-karvina.cz www.sszeme-cestesin.cz www.nosch.cz

736 01 736 01 736 01 736 01 736 01 735 06 737 01 735 14

Havířov - Město Havířov - Podlesí Havířov - Šumbark Havířov - Šumbark Havířov - Šumbark Karviná - Nové M. Český Těšín Orlová - Lutyně

Makarenkova 513/1 Kollárova 1308/2 Sýkorova 613/1 Školní 601/2 Lidická 600 Osvobození 1111/60 Tyršova 611/2 Energetiků 144

Střední škola Havířov - Šumbark

SŠ řemesel a služeb Havířov

SŠ technických oborů Havířov - Šumbark

SŠ techniky a služeb, Karviná

SŠ zemědělská, Český Těšín

Střední odborná škola NET OFFICE Orlová, spol. s r.o.

Střední průmyslová škola elektrotechnická, Havířov

Střední průmyslová škola stavební, Havířov

Soukromá SOŠ, Frýdek - Místek, s.r.o.

www.sostrinec.cz

739 61

Třinec - Kanada

Lánská 132 Lískovecká 2089

SŠ strojírenská a dopravní, Frýdek - Místek

SŠ Třinec - Kanada

www.prima.skolniweb.cz

795 01

Rýmařov

Sokolovská 435/29

Střední průmyslová škola, Frýdek - Místek

Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice Tyršova 59

792 01

Nemocniční 117/11

www.sout.cz www.remesla.bruntal.cz

794 01

Krnov

Soukromá střední odborná škola PRAKTIK s.r.o.

Střední škola řemesel, Bruntál

Bruntál

794 01

Krnov

Opavská 499/49

SŠ automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov Krnovská 998/9

792 01

Bruntál

Kavalcova 814/1

Střední průmyslová škola, Bruntál Soukenická 140/21

www.sps-br.cz www.ssamp-krnov.cz

794 01

Krnov

Střední škola průmyslová, Krnov

www.oaz.cz www.sos-dcr.cz

792 01

Bruntál

nám. J. Žižky 8/10 Revoluční 1122/92

SOŠ dopravy a cestovního ruchu,Krnov

WEB

PSČ

MĚSTO

ADRESA

Obchodní akademie a Střední zemědělská škola, Bruntál

NÁZEV ŠKOLY

Seznam středních odborných škol s technickými obory v MSK

4 Situace SŠ a VŠ technického zaměření v MSK

31


32


www.barooschool.cz www.dakol-karvina.cz

736 01 735 72

Havířov - Šumbark Petrovice u Kar.

Školní 601/2 č.p. 570

SOU BARON SCHOOL spol. s r.o.

749 01 746 01 747 05 700 30 700 30

Vítkov Opava Opava Ostrava - Hrabůvka Ostrava - Zábřeh

Vítkov - Podhradí Praskova 399/8 Kolofíkovo náb. 1062 Hasičská 1003/49 Středoškolská 2854/1

Střední škola, Vítkov - Podhradí

SŠ průmyslová a umělecká Opava

www.sps-vitkovice.cz www.spseiostrava.cz www.edunet.cz/ skoly/stav-ova.cz www.sos-sou.cz www.sse-najizdarne.cz

703 00 702 00 700 30 707 00 702 00

Ostrava - Vítkovice Ostrava Ostrava - Zábřeh Ostrava - Kunčice Ostrava

Zengrova 822/1 Kratochvíova 1490/7 Středoškolská 2992/3 Vratimovská 681/80 Na Jízdárně 30

Střední průmyslová škola stavební Ostrava

Střední škola Ostrava - Kunčice

www.sst-ostrava.cz www.telskol.cz www.souauto.cz

705 00 708 61 703 00

Ostrava - Poruba Ostrava - Vítkovice

Opavská 1119/12 Zengrova 473/38

Střední škola technická Ostrava - Hrabůvka

Střední škola teleinformatiky Ostrava

RB Střední odborné učiliště autooprávarenské, s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování.

www.soustav-ostrava.cz

700 30 Ostrava - Zábřeh Ostrava - Hrabůvka

U Studia 2654/33 Hasičská 1003/49

Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava

Střední škola elektrotechnická Ostrava

Střední průmyslová škola Ostrava - Vítkovice

Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky

SOŠ waldorfská Ostrava

SOŠ dopravní a SOU Ostrava - Vítkovice

Heyrovského a Gymnázium Ostrava

Střední průmyslová škola chemická akademika

Vítkovická střední a průmyslová škola a gymnázium

SŠ technická Opava

www.sosd.cz

www.chemgym.cz

746 66

Opava

Mírová 630/3

Střední průmyslová škola stavební, Opava

www.waldorfostrava.cz

www.sst.opava.cz www.vitkovickastredni.cz

746 01

Opava

Boženy Němcové

Střední odborné učiliště stavební, Opava

702 00

www.sspu-opava.cz

748 01

Hlučín

ČSA 336/4a

Odborné učiliště a Praktická škola Hlučín

703 00

www.ssvitkov-podhradi.cz

742 21

Kopřivnice

Husova 1302

VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice

Ostrava

www.soustop.cz www.spsopava.cz

741 01

Nový Jičín

EDUCA - SOU, s.r.o.

Ostrava - Vítkovice

wwww.voskop.cz www.ouhlucin.wz.cz

744 01

Frenštát p. R.

Křižíkova 1258 Přemyslovců 834/4

SŠ elektrotechnická, Frenštát pod Radhoštěm

Moravská 964/2

www.spsefren.cz www.ssosnj.edunet.cz

741 01

Nový Jičín

Divadelní 138/4

Gen. Píky 3296/13D

www.ouaprs.com www.mendelova-stredni.cz

741 11

Nový Jičín

Sokolovská 487/45

Odborné učiliště a Praktická škola Nový Jičín

Mendelova střední škola, Nový Jičín

SOU DAKOL, s.r.o.

WEB

PSČ

MĚSTO

ADRESA

NÁZEV ŠKOLY

4.2 Přehled technických oborů VŠB - TUO V Moravskoslezském kraji již mnoho desítek let úspěšně „vychovává“ perspektivní technické odborníky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, která je součástí systému veřejných vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací soustavy České republiky. V bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech zde studuje více než 24 tisíc studentů na sedmi fakultách. Trvalá potřeba kvalitních inženýrů spolu s vynikajícími podmínkami pro studium, moderním kampusem, sportovním a kulturním vyžitím studentů jsou velmi dobrými argumenty, proč se v konkurenci škol z celé ČR rozhodnout právě pro Vysokou školu báňskou. Veškeré bližší informace o studiu naleznete na www.vsb.cz.

PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH FAKULT A TECHNICKÝCH OBORŮ: Stavební fakulta Adresa: Ludvíka Podéště 1875/17, Ostrava-Poruba 708 33 Architektura a stavitelství Stavební inženýrství (Správa majetku a provoz budov, Prostředí staveb, Příprava a realizace staveb, Dopravní inženýrství, Geotechnika, Městské stavitelství a inženýrství, Stavební hmoty a diagnostika staveb, Dopravní stavby) Více na http://www.fast.vsb.cz/

Fakulta strojní Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Strojírenství (Dopravní technika, Robotika, Technická diagnostika, opravy a udržování, Průmyslový design, Dopravní stroje a manipulace s materiálem, Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení, Konstrukce strojů a zařízení, Strojírenská technologie, Technologie dopravy, Aplikovaná mechanika, Aplikovaná informatika a řízení, Technika tvorby a ochrany životního prostředí, Provoz a řízení v energetice) Technologie letecké dopravy (technologie letecké dopravy, technologie provozu letecké techniky Strojní inženýrství (Dopravní technika a technologie, Energetické stroje a zařízení, Automatické řízení a inženýrská informatika, Konstrukční a procesní inženýrství, Stavba výrobních strojů a zařízení, Automatizace technologických procesů, Dopravní a manipulační technika) Více na http://www.fast.vsb.cz/


Fakulta elektrotechniky a informatiky Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Elektrotechnika, sdělovací a výpočetní technika (komerční elektrotechnika, Elektronika a sdělovací technika, Řídící a informační systémy, Elektrické stroje, Přístroje a pohony, Elektroenergetika, Technická kybernetika) Informační technologie (Počítačová matematika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie) Informační a komunikační technologie (Výpočetní matematika, Telekomunikační technika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie) Projektování elektrických zařízení Elektrotechnika (Měřící a řídící technika, Aplikovaná a komerční elektronika, Biomedicíncký technik, Elektroenergetika) Elektrotechnika a informatika (inženýrská informatika) Více na http://www.fei.vsb.cz/

Hornicko-geologická fakulta Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Nerostné suroviny (ekonomika a řízení v oblasti surovin, Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin, Úprava surovin a recyklace, Zpracování a zneškodňování odpadů, Informační a systémový management, Environmentální inženýrství, Technologie a hospodaření s vodou, Automatizace a počítače v surovinovém průmyslu, Systémové inženýrství v oblasti surovin, Aplikovaná fyzika materiálů). Hornictví (Hornické inženýrství, Hornická geomechanika, Hornictví) Geodézie a kartografie (Důlní měřictví, Mobilní geoinformační technologie, Geoinformatika, Inženýrská geodézie) Geologické inženýrství (Geologické inženýrství, Geovědní a montánní turismus) Inženýrská ekologie (Ochrana životního prostředí v průmyslu) Řízení průmyslových systémů (Kmenový obor: Inženýrská informatika) Fyzika (Aplikovaná fyzika). Více na http://www.hgf.vsb.cz/

Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Metalurgické inženýrství (Umělecké slévárenství, Slévárenské technologie, Slévárenství, Technologie tváření a úpravy materiálu, Technologie výroby kovů, Tepelná technika a životní prostředí, Tepelná technika, Ekonomika management v metalurgii, Metalurgie železa a oceli, Průmyslová keramika a žárovzdorné materiály, Automatizace a počítačová technika v metalurgii, Ochrana životního prostředí v metalurgii)


Procesní inženýrství (Chemie a technologie ochrany prostředí, chemie a technologie paliv, Chemické a fyzikální metody zkoušení materiálu). Ekonomika a řízení průmyslových systémů (Automatizace a počítačová technika v průmyslu, Management jakosti, Ekonomika a management v průmyslu). Materiálové inženýrství (Diagnostika materiálů, Diagnostika a design materiálů, Neželezné kovy a speciální slitiny, Technické materiály, Recyklace materiálů, Materiály a technologie pro automobilový průmysl). Metalurgické inženýrství (Technologie výroby kovů, Slévárenské technologie, Technologie tváření a úpravy materiálu, Tepelná technika a životní prostředí, Umělecké slévárenství) Více na http://www.fmmi.vsb.cz/

Fakulta bezpečnostního inženýrství Adresa: Lumírova 13, Ostrava-Výškovice 700 30 Požární ochrana a průmyslová bezpečnost (Bezpečnost práce a procesů, Havarijní plánování a krizové řízení, Technická bezpečnost osob a majetku, Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, Bezpečnostní inženýrství. Bezpečnostní plánování, Společné studium FBI) Požární ochrana a bezpečnost (Požární ochrana a bezpečnost průmyslu) Více na http://www.fbi.vsb.cz/

Ekonomická fakulta adresa: Sokolská třída 33, Ostrava 1, 701 21 Systémové inženýrství a informatika Aplikovaná informatika Více na http://www.ekf.vsb.cz/


5 Pozitiva technického vzdělávání Pedagogové vyučující technické předměty na středních školách či odborných učilištích měli v rámci výše popsaných workshopů jedinečnou možnost diskutovat klady a zápory vzdělávání v technických oborech přímo se zástupci předních výrobních podniků Moravskoslezského kraje. Tématem těchto živých debat byly jak nemalé přednosti technického vzdělávání v našem regionu, tak i jeho hlavní nedostatky a úskalí. Diskutoval se také možný vývoj průmyslových odvětví a v návaznosti na to také flexibilita školského systému, který by měl umět reagovat na nové podmínky na trhu práce. Cílem této příručky je tedy popsat problematiku propojování teorie a praxe tak, jak ji vidí lidé nejpovolanější – sami pedagogové a zaměstnavatelé. Jedním z hlavních kladů technického vzdělání v Moravskoslezském kraji je bezesporu tradice, kterou se může pyšnit řada zdejších průmyslových podniků a na niž se většině z nich podařilo po nutné restrukturalizaci navázat i v nových podmínkách tržního hospodářství. Oblast patří již od 19. století mezi nejdůležitější průmyslové lokality střední Evropy. Základem pro získání tohoto významného postavení byla skutečnost, že se zde nalézají naleziště černého uhlí. Rozvoj důlní činnost však v regionu podnítil také rozvoj dalších průmyslových odvětví jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství aj. Krom toho se zde vyskytují také polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. Přestože dnes dochází k útlumu těžby, ostatní průmyslová odvětví se mohou i nadále slibně rozvíjet. Těžký průmysl je postupně z části nahrazován lehkým průmyslem a službami. Rozvojem podnikání ve volném tržním prostředí se struktura podnikání změnila k nepoznání. Mnohé restrukturalizované podniky byly odkoupeny zahraničními investory. Zdejší firmy se prosadily v oblasti informačních technologií, elektrotechnice, elektronice a automobilovém průmyslu. Vedle toho dnes v kraji existuje řada menších i větších firem, které se zabývají jak tradičními řemeslnými obory, tak špičkovými technologiemi a hi-tech produkty.

Moravskoslezský kraj je krajem, v němž existuje široké uplatnění nových investičních projektů a kde má každý příležitost rozvinout svůj potenciál a své možnosti. Pro nové podnikatelské záměry mohou domácí i zahraniční investoři využít jak stávající průmyslové areály, tak průmyslové zóny, kterých se v kraji nachází několik a jejichž průměrná zaplněnost je zhruba 74 %.¹


Je zřejmé, že i do budoucna Moravskoslezský kraj zůstane krajem průmyslovým, neboť má ty nejlepší předpoklady svého rozvoje: zaškolenou průmyslovou pracovní sílu, velmi dobrou obeznámenost s tradičními průmyslovými obory (ocelářství, strojírenství, chemie, textil), vědecko-výzkumná centra a instituce (informační technologie, biotechnologie, pokročilé materiály), čtyři univerzity, průmyslové zóny, vědeckotechnologické parky, podnikatelské inkubátory, vysokou hustotu infrastruktury, výhodnou polohu mezi Polskem a Slovenskem, tranzitní koridor – uzel silniční a železniční dopravy, pobočky zahraničních bank, hlavní světové maloobchodní řetězce, silné kulturní zázemí (opera, filharmonie, divadla, galerie), mezinárodní letiště s potenciálem růstu, zdravotní péči na evropské úrovni.

V regionu dlouhodobě existují firmy, které poptávají technicky zaměřené absolventy. V posledních dvou letech se mimo jiné s příchodem společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. a jejích dodavatelů prudce zvedla poptávka po technických profesích jako je operátor průmyslových robotů, svářeč, kontrolor kvality, seřizovač, atd. Také většina nových investorů vstupuje do regionu se záměrem podnikat ve výrobních oblastech. To znamená, že studenti těchto oborů mají velkou šanci najít kvalitní uplatnění v praxi. „V budoucnu vzroste zájem o uchazeče technických oborů. Půjde zejména o klasické obory jako je elektrotechnika, strojírenství, matematika a fyzika,“ řekla Hana Krbcová, ředitelka divize personalistika společnosti ČEZ. Podle ní bude v dalších 20 letech potřeba nejen absolventi vysokých škol, ale i středoškoláci a učni.² Pozitivem vzdělání v technických oborech je tedy široká možnost uplatnění absolventů daná poptávkou podniků po kvalifikované pracovní síle. Utlumení těžkého průmyslu v našem regionu mělo za následek přechodný pokles zájmu o technické obory, tato situace vedla mnohé střední školy k rozhodnutí zaměřit se spíše na obory spojené se službami a lehkým průmyslem. Dnes se tak dostáváme do situace, kdy se zvedá poptávka, ale chybí absolventi kvalifikovaní v technických oborech, firmy jsou tak při masovějším náboru nuceny přijímat technicky nevzdělané lidi a zaučovat je vlastními silami. Technicky vzdělaní absolventi tedy mají na trhu práce větší možnosti uplatnění a také menší konkurenci. Dle názoru zúčastněných pedagogů technické vzdělání podporuje rozvoj psychického potenciálu a manuálních dovedností a technicky vzdělaný člověk je flexibilně použitelný v praxi, neboť může získané vědomosti a dovednosti uplatnit v různých profesích a oborech. Vzhledem k rychlému vývoji nových technologií je zde však velmi důležité být ochoten se učit novým věcem a přizpůsobit se změnám.


5.1 Proč pokračovat na VŠ technického směru? Podpora motivace žáků k volbě pokračovat na VŠ technického směru musí vycházet především ze společně prosazovaného zájmu rodičů, pedagogů i zástupců firem. Dle pedagogů i zástupců firem, kteří se zúčastnili projektových workshopů, mají primární vliv na motivaci žáka rodiče. Ti však zároveň musí mít dostatek přesných informací od pedagogů a výchovných poradců na SŠ, aby mohli žáka podpořit a vést ho k rozhodnutí pokračovat dále ve studiu technických oborů na VŠ. Vedení podniků by mělo úzce spolupracovat se středními školami a informovat je o možnostech uplatnění, požadavcích na absolventy i celkové situaci v oboru včetně nových technologií apod. Podpora k dalšímu studiu totiž musí pramenit také z poptávky na trhu práce. Žáci před sebou musejí vidět reálnou možnost získat díky vysokoškolskému vzdělání zaměstnání, které jim poskytne více než dobré podmínky, a to jak pracovní, platové, osobního rozvoje atd. Mnoho středoškoláků dává po maturitě přednost rychlému nástupu na trh práce, protože již nechtějí dalších několik let čekat na první výdělek a investovat peníze, čas i energii do dalšího vzdělávání. Studium na vysoké škole technického zaměření je velmi náročné a samozřejmě není a ani nemůže být pro každého. Nadaným žákům, kteří mají vůli na sobě dále pracovat a vzdělávat se v technickém oboru, se však vklad do vysokoškolského studia v budoucnu mnohonásobně vrátí, neboť získají možnost vypracovat se na pozice, které jsou pro středoškoláka nedostupné. Prestiž technických věd ve světě stoupá. Jejich efektivní využití umožňuje realizovat a úspěšně nabízet dokonalejší výrobky za přijatelné ceny. Nejprůmyslovější státy v současné době charakterizuje rozsáhlý výzkum a vývoj, zahrnující především počítačové, automatizační a informační technologie, řešení problémů kybernetiky, nových konstrukčních materiálů a efektivní mezinárodní spolupráci. V České republice je trvalý technický rozvoj bohužel dosud omezován jednak nedostatkem finančních prostředků, jednak absencí ucelené koncepce rozvoje vědy a techniky v souladu s potřebným rozvojem technického průmyslu a dále také nedostatkem pozornosti věnované přizpůsobení aktuálního zaměření technických škol potřebám průmyslu a dostatečnému zajištění investic plynoucích do vybavení školních laboratoří a zkušeben. Rychlý technický pokrok zvyšuje potřebu mladých inženýrů. Téměř ve všech technických oborech se v krátkých intervalech několika let podstatně mění většina výrobků, jejichž funkce jsou zdokonalovány moderní technikou. K jejich inovacím je třeba znalostí, které vešly ve známost teprve v posledních letech a které vyžadují vyšší úroveň vzdělání. Výuku je třeba těmto skutečnostem přizpůsobit. Zásadně se zvyšují také požadavky na znalosti pedagogů o nejnovějších aplikacích vědy a techniky. Velmi užitečnou je zde tedy úzká spolupráce vysokých škol a podniků a značný význam pro efektivní vzdělávání studentů a jejich uplatnění v praxi má také spolupráce technických škol a výzkumných oddělení podniků. Vysoká škola tak dnes nepřináší studentům pouze kýžený titul, ale také řadu možností studia v zahraničí, zdokonalení cizího jazyka, účast na zajímavých výzkumných projektech, potažmo také možnost zaujmout případného zaměstnavatele již během studia.


Současná, dosud nevídaná rychlost modernizace výrobků v porovnání s nedávnou minulostí je umožněna výpočetní technikou, senzorikou, novými technologiemi obrábění, novými konstrukčními materiály, miniaturizací elektronických obvodů a dalšími teprve rodícími se obory, které ovlivňují rychlost a kvalitu produkce. Důvody jsou evidentní. Zvyšuje se technická dokonalost výrobku a snižuje jeho pracnost. Zvýšená konkurenceschopnost inovovaného výrobku pozitivně ovlivňuje mzdovou a cenovou politiku hospodaření podniku a někdy i významně státu. Patří sem zdokonalování automobilových motorů, zavádění nových výrobních technologií a v poslední době též zavádění nových konstrukčních materiálů.³ Důvody, které podstatně zvyšují prestiž technických věd a tedy i technických škol, jsou tedy zřejmé. Průmyslu však dosud chybí nejen technici se středoškolským vzděláním a odborně vzdělaní dělníci pro výrobní činnosti, ale také inženýři. Chopte se této šance a staňte se Ing.enýrem!

5.2 Profil úspěšného absolventa Konkrétní souhrn vlastností, znalostí a dovedností, kterými by měl disponovat úspěšný absolvent, se samozřejmě liší obor od oboru, přesto se zde pokusíme obecně definovat, jaké charakteristiky by měl mít v současnosti člověk dobře uplatnitelný na trhu práce. Znalost základních teoretických východisek daného oboru a schopnost je aplikovat v praxi Ovládání základních praktických dovedností potřebných pro výkon dané profese Zvládnutí alespoň jednoho cizího jazyka na komunikativní úrovni Zvládnutí práce na PC včetně nezbytného aplikačního programového vybavení při řešení odborných problémů Znalost odborné terminologie daného oboru a schopnost ji patřičně používat Schopnost efektivně získávat a třídit informace a dále je také kriticky reflektovat Schopnost adekvátně přizpůsobit vyjadřování a celou vlastní sebeprezentaci Uvědomovat si význam osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění Kultivovaně se ústně i písemně vyjadřovat, uplatňovat společenskou a řečovou etiketu Znalost reálných podmínek na trhu práce – možnosti uplatnění, platové podmínky Ochota dále se vzdělávat, učit se novým věcem Flexibilita a adaptace - neboli schopnost se pružně přizpůsobit měnícím se požadavkům zaměstnavatele nebo situaci na trhu práce Schopnost efektivně spolupracovat a komunikovat v rámci týmu Umět přijmout kritiku a poučit se z ní Samostatnost při řešení svěřených úkolů Schopnost organizace vlastního času dle důležitosti jednotlivých úkolů Iniciativa a cílevědomost v budování kariéry Loajalita vůči zaměstnavateli


5.3 Připravenost žáků pro vstup na trh práce a uplatnění se v technických oborech Představitelé firem se během workshopů shodli na tom, že přestože má české školství stále své rezervy, obecně se příprava žáků v rámci středoškolského studia postupně zlepšuje. Úspěšný absolvent by měl mít dle jejich vyjádření nejen teoretické znalosti v daném oboru, ale měl by mít také schopnost tyto znalosti přetvořit v dovednosti, které je schopen uplatnit v každodenní praxi. Tyto zkušenosti by měli žáci ideálně nabýt již během studia prostřednictvím dlouhodobých odborných praxí, které by měly být nedílnou součástí každého SŠ nebo VŠ studia technického směru. S politováním zde však zaznělo, že ne všude tomu tak v současnosti je. Perspektivní absolvent by měl být navíc vnitřně motivován k výkonu budoucího povolání a neměl by mít na začátku své kariéry přehnané očekávání a ambice, které jsou bez zkušeností a praxe jen těžko realizovatelné. Jazyková vybavenost (dobrá znalost min. jednoho světového jazyka) a počítačová gramotnost musí být dle zaměstnavatelů v současné době již brány jako samozřejmost, nikoliv jako výhoda. Několikrát zde bylo jak ze strany pedagogů, tak představitelů firem zmíněno rozšiřování a prohlubování spolupráce škol a podniků, jakožto cesta ke zlepšení připravenosti a také uplatnitelnosti absolventů tím, že by se náplň výuky přizpůsobovala částečně reálným požadavkům zaměstnavatelů. Na většině učilišť v současnosti probíhá praxe dlouhodobá, a to tak, že se střídá týden teoretické výuky s následujícím týdnem praktické výuky. Tento systém se sice jeví jako dostačující, ne vždy je však takto vykonávaná praxe kvalitní ve smyslu rozšiřování odborných dovedností žáka. Někteří zaměstnavatelé žáky svým způsobem využívají spíše jako levnou pracovní sílu a svěřují praktikantům pouze výkon rutinních manuálních činnosti, které mnoho nerozvíjejí žákovy odborné znalosti ani dovednosti. Na průmyslových středních školách je praxe pouze krátkodobá, trvá zpravidla čtrnáct dní. Zde by bylo možno zvážit prodloužení a zintenzivnění praktické výuky ve spolupráci s podniky. Ze strany pedagogů byl za negativní faktor významně ovlivňující připravenost žáků pro vstup na trh práce považován zejména nedostatek moderních strojů, nových technologií, nástrojů a učebních pomůcek, které by žákům umožnily naučit se zacházet s vybavením, které posléze reálně naleznou v podnicích, kde budou potenciálně po ukončení studia žádat o zaměstnání. Jednoduše řečeno, technické školy jsou často vybaveny nedostatečně a navíc převážně zastaralou technikou. Kvůli omezeným prostředkům však školy nejsou schopny pořídit do výuky nové moderní technologie. Tento problém byl hojně zdůrazňován zejména u svářečů a automechaniků. Řešením by byla opět užší spolupráce s podniky, která by fungovala na synergickém principu. Podnik by škole poskytl moderní technologii a potřebné vybavení pro kvalitní praktickou výuku a výměnou by získal absolventy schopné ihned po ukončení studia vykonávat konkrétní pozici v daném podniku. Zaměstnavatel tedy investuje do spolupráce se školami, ale na oplátku ušetří peníze i čas nutný pro zaškolování nových zaměstnanců z řad absolventů. Dále byla ze strany pedagogů také často zmiňována neochota podniků podílet se na praktické výuce žáků. Představitelé firem se ovšem logicky bránili tím, že prioritou pro podnik je výroba a bezproblémový chod podniku, který mohou nezkušení a nedisciplinovaní žáci narušit.


Nástrojem pro zvýšení motivace podniků podílet se na praktickém vzdělávání žáků by mohla být podpora ze strany státu, která by podniky dobře spolupracující se školami ocenila nějakou formou benefitů. Kromě výše zmíněných systémových nedostatků má na uplatnitelnost žáků vliv také řada jiných faktorů – např. kvalita výuky na jednotlivých školách či osobnostní charakteristiky žáků nebo jejich nedostatečná motivace.


6 Situace průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji 6.1 Technická odvětví Elektrotechnika Elektrotechnika je obor, který se zabývá výrobou, rozvodem a přeměnou elektrické energie v jiné druhy energie, konstrukcí sdělovacích, zabezpečovacích, výpočetních a jiných elektrických zařízení. Podle hodnot proudu a napětí se dělí na elektrotechniku silnoproudou a slaboproudou. K oborům „slaboproudu“ se řadí například elektronika a telekomunikace, k oborům, silnoproudu “patří elektroenergetika, elektrické stroje, elektrické přístroje, výkonová elektronika a elektrické pohony. Tyto obory mnohdy nelze zcela striktně oddělit, protože se mnohdy prolínají a navazují na sebe. Rozpětí elektrotechniky sahá od nejjednodušších zařízení, jako jsou bleskosvody, až k nejkomplikovanějším lidským výtvorům v podobě počítačů, od digitálních hodinek až po atomové elektrárny. Uplatnění v profesích jako: elektroinženýr dispečer, elektroinženýr investic a engeneeringu, elektroinženýr pracovník řízení jakosti, elektroinženýr projektant, elektroinženýr technolog, elektroinženýr výzkumný a vývojový pracovník, samostatný elektrotechnik. Významné podniky v oboru: ABB s.r.o. (pobočka Ostrava), Dexon Czech s.r.o., Pegatron Czech s.r.o., Siemens Elektromotory s.r.o., Dodávky automatizace, s.r.o. Informatika Informační technologií je každý elektronický přístroj schopný zpracovávat nějaké informace (neboli provádět algoritmus), tedy přijmout nějaká vstupní data, samostatně s nimi provést určité operace a vydat příslušná data výstupní (popřípadě část této technologie). Obor informační technologie hledá nejefektivnější řešení, jak tyto technologie vytvořit, sestavit, propojit, zdokonalit, vynalézají nové a vytvářejí programy, které zajistí komunikaci s dalšími programy, které bude používat uživatel přístroje (aplikacemi nebo softwarem). Lidé, kteří pracují v oboru IT nebo se o něj zajímají se zkráceně nazývají informatici stejně jako lidé, kteří se zabývají zpracováním informací, což vede ke změnám a zmatkům v pojmech informatika a informační technologie (IT), ačkoli má každý jinou náplň. Uplatnění v profesích jako: inženýr IT, systémový inženýr řídícího systému, programátor analytik, specialista správy operačních systémů a sítí, systémový inženýr správy aplikací, webdesigner specialista, programátor, správce aplikací, IT Správce operačních systémů a sítí. Významné podniky v oboru: KVADOS Mobile Solutions s. r. o., MEDIUM SOFT a.s., NAM system a.s., NetDirect s.r.o., PEGATRON Czech s.r.o., Tieto Czech s.r.o, VÍTKOVICE ITS a.s.


Stavebnictví Stavebnictví je hospodářský obor, pomocí kterého je zajišťována výstavba, údržba, modernizace, rekonstrukce a demolice stavebních objektů. Stavebnictví plní pro společnost několik funkcí: sociální (bydlení, kultura, zdravotnictví, vzdělávání, sport), průmyslová výroba, zemědělská výroba, doprava, energetika. Tyto funkce by měly být zajištěny vytvářením vhodného prostředí pro lidi, zvířata, rostliny a technologie, přičemž by při jejich zajišťování nemělo docházet k ničení přírodních a kulturních hodnot. Stavebnictví se člení do čtyř základních skupin: 1. Pozemní stavby – stavby pro bydlení, občanské stavby, stavby pro průmysl a zemědělství aj. 2. Dopravní a podzemní stavby – mosty, silnice, tunely, železnice, letištní plochy aj. 3. Vodohospodářské stavby – přehrady, úpravy vodních toků, meliorace aj. 4. Speciální stavby – stožáry, podzemní kolektory aj. Uplatnění v profesích jako: stavební inženýr pracovník kontroly a řízení jakosti, stavební inženýr projektant, stavební inženýr přípravy výroby a investic, stavební inženýr realizace investic a engineeringu, stavební inženýr stavbyvedoucí, stavební inženýr technolog, stavební inženýr výroby stavebních hmot a výrobků, koordinátor bezpečnosti práce na staveništi, samostatný stavební technik, autorizovaný inspektor, architekt. Významné podniky v oboru: OHL ŽS, a.s., RPG RE Management, s. r. o., SATJAM s.r.o., SSKA – Stavební společnost Karviná, a.s., STAMONT – Pozemní stavitelství, s.r.o, Star, a.s., VJAČKA spol.s r.o., CONE-STAVITELSTVÍ, a.s., Garáže Ostrava, a.s., HOCHTIEF CZ, a.s. Strojírenství Strojírenství je průmyslový obor, zabývající se navrhováním, výrobou a údržbou strojů. Dělí se na těžké a lehké strojírenství. Těžké strojírenství se zabývá stroji s velkou hmotností, nebo s velkými rozměry popřípadě s vysokou odolností (např. námořní lodě, jaderné reaktory, těžební technika, hutní technika velká dopravní letadla apod.). Lehké strojírenství se zabývá všemi ostatními stroji menšími a lehčími než je tomu v případě těžkého strojírenství, např. automobily, obráběcí stroje. Strojírenství je snad nejznámější technickou branží. Zahrnuje škálu produktů, od těch nejjemnějších součástek automobilů, přes letadla, lodě, až po turbíny jaderných elektráren, ropné věže nebo obráběcí stroje. Čeští a moravští strojaři patřili a patří ke špičkám na světě. Uplatnění v profesích jako: strojní inženýr, mechanik pro těžbu ropy a zemního plynu specialista, strojní inženýr investic a engineeringu, strojní inženýr konstruktér, strojní inženýr pracovník řízení jakosti, strojní inženýr projektant, strojní inženýr technolog, strojní inženýr výzkumný a vývojový pracovník, strojní inženýr řízení výroby, technik technického rozvoje v dole specialista, technik řízení údržby, svářečský inženýr, samostatný strojírenský technik, letecký technik, samostatný zkušební technik (www.techin.cz). Významné podniky v oboru: ArcelorMittal Ostrava, a. s., Colorspol s. r. o., ECOFER, s.r.o., FERRIT s.r.o., HUTNÍ MONTÁŽE, a.s., PROVITAS,a.s., STROJFERR, s.r.o, ARMATURY Group a.s., DEVIMEX,s.r.o., Flash Steel, a.s., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s., VÍTKOVICE, a.s., Vitkovické slévárny, spol. s r. o., V-NASS, s.r.o, AUTEL, a.s., FERRCOMP,a.s., KVS-EKODIVIZE,a.s., Strojírny Třinec, a.s.


6.2 Podpora technické vyspělosti MSK Co se týče podpory technické vyspělosti MSK, byla ze strany představitelů průmyslových podniků zdůrazňována především výstavba moderních sofistikovaných výrobních závodů, která by však měla jít zároveň ruku v ruce s rozvojem výzkumných a vývojových center, což by přispělo ke stabilizaci technických oborů a celkově k rozvoji průmyslu nejen v kvantitativním, ale spíše kvalitativním smyslu. Dále z úst zástupců podniků několikrát zaznělo, že je potřebná kontinuální spolupráce mezi školami, firmami, územní samosprávou a státem, díky níž by bylo možno včas identifikovat nejen zásadní nedostatky brzdící rozvoj technické vyspělosti našeho kraje, ale také jeho kvality či výhody a v návaznosti na to definovat cíle a směr budoucího rozvoje. Otázkou podpory technické vyspělosti Moravskoslezského kraje se zabývá zejména Sdružení pro rozvoj MSK ve spolupráci s KHK MSK. Tyto organizace společně na základě konkrétního vývoje posledních let a v kontextu již dříve přijatých priorit definovali hlavní strategické cíle revitalizace hospodářství pro období 2007 – 2013⁴ :

1. Dobudování základní páteřní silniční sítě v MS kraji: 1.1. Urychlení modernizace a výstavby silnic I/11 – I/57 s důrazem na kapacitní napojení z Třanovic na slovenskou hranici. 1.2. Dokončení výstavby dálnice D 47. 1.3. Dokončení výstavby rychlostní komunikace R 48. 2. Zásadní posílení vědeckovýzkumné základny MS kraji: 2.1. Vybudování nového vědeckovýzkumného centra, nebo center soustředěných především kolem VŠB – TU Ostrava, případně ve spolupráci s dalšími vysokými školami v kraji a s uplatněním vhodných odborníků. 2.2. Nová vědeckovýzkumná centra orientovat zejména na aplikovaný výzkum, vývoj a potřeby podnikatel ských subjektů s cílem zvýšit konkurenceschopnost MS kraje. 3. Životní prostředí a energetika: 3.1. Zabezpečení dostatečných zdrojů energetických surovin a energií pro potřeby podnikatelského i občanského sektoru v MS kraji. 3.2. Preference tuzemských energetických surovin včetně odpadních a druhotných. Využití odpadních energií, obnovitelných energetických surovin a integrovaných center energetického využití odpadů. 3.3. Preference zlepšování životního prostředí zejména na lokální úrovni před financováním neúčinných opatření, které nevedou k prokazatelnému ovlivňování globálních klimatických změn. 4. Odstraňování starých ekologických zátěží zejména v souvislosti s restrukturalizací hornictví a hutnictví. 5. Dobudování páteřní železniční sítě se zaměřením na optimalizaci III. tranzitního železničního koridoru v úseku Dětmarovice – slovenská státní hranice a významné regionální tratě. 6. Koncepční řešení a realizace funkčního regionálního dopravního a logistického systému. 7. Soustavná podpora technického vzdělávání v kraji na všech stupních. 8. Soustavná podpora rozvoje venkova a cestovního ruchu.


V publikaci nazvané Technická vyspělost Moravskoslezského kraje⁵, kterou vytvořilo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou MSK je kritika směřována zejména do oblasti podpory vývoje inovací a jejich následné implementace. V publikaci se uvádí, že restrukturalizace a rekonverze dříve jednoznačně dominujícího těžkého průmyslu (doly, hutě, těžké strojírenství aj.) spojená s přechodem na efektivnější aktivity s vyšší přidanou hodnotou však s sebou přinesla řadu úskalí, mezi něž patří mimo jiné právě nedostatečná (nejen finanční) podpora směřovaná do oblasti rozvoje a šíření inovačních aktivit a nových technologií. Spolupráce pracovišť výzkumu a vývoje se soukromým sektorem se prosazuje pouze pozvolna a dosud se jí zcela nedaří pružně reagovat na vznik nových oborů a přizpůsobit se potřebám uživatelů. Na druhou stranu však v posledních letech zaznamenáváme zvýšení významu a přínosu technologicky a znalostně orientovaných oborů, a to v souvislosti s masivními investicemi spojenými s rozvojem automobilového průmyslu, který je řazen mezi obory technologicky náročné.

6.3 Výzkum a vývoj jako klíčové aspekty podpory technické vyspělosti kraje Výzkum a vývoj značnou mírou přispívá k rozvoji Moravskoslezského kraje a do budoucna bude jedním z jeho klíčových aspektů. Za základní podmínky, které jsou nutné pro vytvoření prostředí vstřícného vůči inovacím a jejich implementaci do výrobních procesů, bychom mohli označit zejména kvalitní vědecké zázemí na univerzitách a jiných výzkumných institucích jdoucí ruku v ruce s inovativními aktivitami privátních firem působících v našem regionu. Stále důležitějším faktorem rozvoje inovačního podnikání v regionu se stávají podpůrné mechanismy a instituce typu podnikatelských inkubátorů či technologických parků. V této souvislosti bychom rádi zmínili Vědecko-technologický park (VTP) Ostrava, jehož hlavním cílem je podpora šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe v regionu severní Moravy a Slezska, s důrazem na progresivní (high-tech) technologie. Cílem je především připravit v regionu podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních firem. Ty by měly být schopné využívat know-how a vzdělanostní potenciál regionálních univerzit, tedy zaměstnávat především jejich absolventy. Díky multiplikačnímu efektu by pak měly vzniknou z hlediska rozvoje firem podmínky umožňující nabízet zaměstnání lidem z tradičních průmyslových odvětví Ostravska, kteří ztratí práci v důsledku restrukturalizačních procesů.⁶ Snad nejdůležitější úkol VTP tedy spočívá v podpoře inovačního podnikání, neboť právě inovace dnes představují hnací sílu všech vyspělých ekonomik. Pokud náš kraj nechce hrát roli velké manufaktury s levnou námezdní silou nebo postupovat cestou výprodeje surovin a začlenit se tak na úroveň rozvojových zemí, je třeba zvolit směr vyspělých západních ekonomik a prodávat především znalosti, dovednosti a šikovnost českých hlav a rukou. A právě vědecko-technologické parky představují optimální prostředí pro realizaci inovačních myšlenek a nápadů.


Obdobně můžeme zhodnotit přínos vědecko-technologických parků z pohledu zaměstnanosti - pokud budou tyto instituce v době trvale rostoucí nezaměstnanosti a klesající nabídky pracovních příležitostí nabízet studentům a absolventům vysokých škol, a nejen jim, všestrannou pomoc při vzniku a rozvoji jejich vlastních firem, získá náš region namísto pravděpodobně nezaměstnaného vysokoškoláka potenciálního zaměstnavatele. V rámci Vědecko-technologického parku Ostrava tedy v současnosti za tímto účelem existují dva podnikatelské inkubátory, a to IDEA inkubátor a Technologický inkubátor⁷. V Ostravě se dále nachází také podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický park provozovaný BIC Ostrava, s.r.o. otevřený od roku 1993. V Třinci byl na jaře 2007 otevřen podnikatelský inkubátor STEEL IT, který by měl sloužit zejména začínajícím firmám z oblasti informačních a komunikačních technologií v Těšínském Slezsku. V květnu 2008 byl dále v areálu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě otevřen Podnikatelský inkubátor VŠB–TUO. Jedním z úkolů inkubátoru je rozšířit výzkumné a vývojové aktivity univerzity směrem k podpoře a realizaci inovací. V roce 2008 byl vybudován podnikatelský inkubátor RVP Invest ve Fulneku.⁸ Právě tyto instituce by mohly být z hlediska budoucího rozvoje technické vyspělosti Moravskoslezského kraje velkou devízou. Moravskoslezský kraj se totiž dosud opírá především o silnou tradici korporátního výzkumu a vývoje v oblasti těžkého průmyslu (strojírenství, hutní a těžební průmysl), přestože jsou v poslední době s úspěchem rozvíjeny také progresivní směry výzkumu s cílem reagovat na aktuální sofistikované požadavky aplikační sféry. V této souvislosti lze například uvést výzkum informačních technologií či nových materiálů pro potřeby automobilového průmyslu.⁹ Je zřejmé, že průmyslová odvětví se v současnosti významně podílí na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Počet zaměstnanců v průmyslu se po prudkém poklesu způsobeném restrukturalizací na konci 90. let minulého století stabilizoval a do roku 2008, kdy Českou republiku zasáhla globální hospodářská krize, dokonce znovu narůstal. Vývoj počtu osob zaměstnaných v průmyslu v MSK znázorňuje následující graf¹⁰:


Průmysl a stavebnictví tedy stále hrají v rámci ekonomické struktury MSK velmi důležitou roli, a to i přes zmíněný pokles těžby uhlí, výroby oceli i hutního průmyslu,jak znázorňuje následující graf¹¹:

Struktura hospodářství Moravskoslezského kraje v r. 2007

Moravskoslezský kraj je nadále ekonomikou velkých firem, kterým dominují obory jako hutnictví, těžby, strojírenství a automobilový průmysl, a které ale nadále procházejí významnými strukturálními změnami spojenými mimo jiné s poklesem zaměstnanosti. Kvantita tak ustupuje kvalitě a efektivitě, která vyžaduje kvalifikovanou a hlavně kvalitní pracovní silou. Rozvoj technologické vyspělosti je tedy úzce spjat se školstvím a vzdělávacími procesy. Navzdory růstu produktivity práce¹² je hlavní výzvou zejména ocelářských firem re-orientace výroby z víceméně standardních produktů na náročné trhy technologicky specifických ocelí a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Lze totiž reálně očekávat, že v budoucím období se výroba ocelí standardních kvalit a vlastností a jejich zpracování obecně rozšířenými technologiemi stane v nákladových podmínkách ČR cenově nekonkurenceschopnou. Uvedená změna zaměření ocelářských firem již začala, nicméně očekává se další pokračování tohoto trendu se souvisejícími dopady.¹³ K úspěšnému naplnění této re-orientace by mohlo napomoci to, že v rámci specializace „uhlí – ocel – stroje“ je koncentrován rozhodující objem strategických znalostí a kompetencí pro rozvoj konkurenční výhody podnikového sektoru MS kraje. Pro jejich využití k růstu místních firem a tím zaměstnanosti v kraji je nezbytné mnohem více obsazovat trhy, na nichž existuje prostor pro jejich uplatnění. Tzn. trhy, kde se vedle ceny soutěží zejména technickým řešením, způsobem dodání, zapojením zákazníků do vývoje produktu a dalšími aktivitami, které zvyšují hodnotu produktů pro konečného zákazníka. K vyššímu hospodářskému uplatnění akumulovaných znalostí v rámci klíčové specializace kraje je tedy zapotřebí celkový posun v zaměření od surovin a polotovarů k náročným finálním (zejm. strojírenským) produktům a jejich klíčových komponentů.


Hlavního tahouna stále silnější integrace kraje do globálních hodnotových řetězců v současnosti představuje automobilový průmysl. Obor je jednoznačně závislý na řízení ze strany centrál nadnárodních společností sídlících mimo MS kraj, přičemž místní pobočky se na tomto řízení v různé (dosud však spíše menší) míře podílí. Míra tohoto vlivu v zásadě odpovídá rozsahu aktivit s vyšší přidanou hodnotou realizovanou v MS kraji. V řadě firem přitom dochází k postupnému rozšiřování v kraji realizovaných aktivit, včetně vývoje nových produktů, zajištění strategických služeb (např. marketing, nákup apod.), výroby a testování prototypů apod. K dynamickému rozvoji dochází také v oborech mimo hlavní specializaci Moravskoslezského kraje, leckdy dokonce můžeme hovořit o zárodcích specializace nové. Mezi znalostně náročné lze dle zjištěných informací řadit zejména IT a elektro, chemický průmysl a specializované služby pro firmy (zejména inženýrské, poradenské a výzkumné firmy). V rámci těchto oborů a strojírenství byla zaznamenána nejvyšší intenzita tvorby nových znalostně orientovaných firem. Nejčastějšími oblastmi jsou: vývoj speciálního softwaru spojený s poradenstvím a systémovou integrací, vývoj a výroba speciálních zařízení pro energetiku (často na bázi energetického využití odpadů), vývoj a výroba speciálních (měřících) přístrojů a zařízení pro hutní, důlní, strojírenský průmysl a energetiku a specializovaný inženýring (zejména) pro těžké strojírenství. V případě jiných oblastí lze rozvoj znalostně orientovaných aktivit vysledovat pouze v souvislosti s příchodem nadnárodních společností. Jedná se především o: průmyslovou automatizaci, robotiku, elektroniku a chemický průmysl. Chceme-li shrnout uvedená fakta, můžeme říci, že přes stále dominující orientaci krajské ekonomiky na tradiční odvětví „uhlí – ocel – stroje“, v současnosti sledujeme také zvolna postupující slibný rozvoj nových specializací (např. IT). Kraj hodlá svými aktivitami podporovat obě tyto tendence, aby došlo jak k maximálnímu využití potenciálu tradičních odvětví, tak k rozvoji nových specializací, které přispějí k diverzifikaci průmyslové základny kraje a k jeho větší konkurenceschopnosti na globálních trzích. Je nezpochybnitelné, že úspěšnost v kraji lokalizovaných ekonomických aktivit v globální konkurenci je zásadní pro blahobyt nejen absolventů technických oborů, ale všech zdejších obyvatel. Vysoká, udržitelná a rostoucí konkurenceschopnost se promítá v hospodářském růstu a větším množství prostředků, které jsou firmám a obyvatelům k dispozici a mohou být dále využity pro rozvoj kraje. Úspěch může být dočasně založen na nižších cenách, ale tato strategie je z dlouhodobé perspektivy neudržitelná. Výzvou pro Moravskoslezský kraj je tedy růst podílu aktivit, jejichž konkurenceschopnost čerpá z jiných než nerostných nebo nízkonákladových zdrojů. Při realizaci tohoto strategického cíle je nezbytné přistoupit k takovým činnostem, které podpoří významné strukturální změny ve firmách i veřejném sektoru směrem k vyššímu podílu výdajů na vědu a výzkum na finálních výstupech a k inovačním aktivitám, které zvyšují šanci na udržení a posílení konkurenční výhody v celosvětové soutěži. Ve světě (i v ČR) funguje celá řada takových nástrojů, od podpory spolupracujících oborově zaměřených uskupení, přes intermediární agentury, které jsou zodpovědné za řízení vazeb a vztahů mezi znalostními institucemi a firmami / generování poptávky po inovacích, inkubátory inovačních firem, centra transferu technologií na univerzitách, regionální agentury na lákání zahraničních investic a podporu regionálně specifického exportu a podobně. O vytvoření takové infrastruktury a nabídky moderních služeb, které povedou k vyšší inovační a exportní výkonnosti firem podnikajících v regionu a přilákání nových aktivit s vysokou přidanou hodnotu jde v tomto globálním strategickém cíli.


Vzhledem k rostoucímu významu inovací pro udržení konkurenceschopnosti přistoupil kraj ke zpracování nové krajské regionální inovační strategie na léta 2010 - 2016. Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010 2016 je koncepční dokument určující hlavní směry rozvoje inovačního prostředí Moravskoslezského kraje, který byl zpracováván od druhé poloviny roku 2009 do konce března 2010. Dne 31. 3. 2010 byla na posledním zasedání Odborné skupiny pro inovace schválena obsahová struktura strategie i dílčí projekty z ní vycházející. Samotná realizace strategie bude zahájena na podzim 2010 po jejím schválení zastupitelstvem Moravskoslezského kraje.¹⁵ Cílem koncepce je mimo jiné dosažení partnerství soukromého a veřejného sektoru a vzdělávacích institucí a posílení konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje prostřednictvím spolupráce vědecko-výzkumné sféry a firem. Tato strategie představuje nový milník rozvoje inovačního systému v tomto regionu. Jejím hlavním cílem je přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje na globálních trzích prostřednictvím koordinovaného rozvoje aktivit podporujících produkty s vysokou přidanou hodnotou. Strategie pokrývá svými opatřeními všechny relevantní cílové skupiny inovačního systému Moravskoslezského kraje, tzn. od univerzit a výzkumných ústavů, přes firmy (malé, střední i velké), klastrové organizace až po zprostředkující organizace pro podporu inovací. Z odvětvového hlediska se strategie zaměřuje na strojírenství, IT, nové materiály a nanotechnologie, moderní energetiku, environmentální technologie a biomedicínský výzkum. Významným vstupem do přípravy dokumentu byly výsledky hloubkového šetření ve více než stovce podniků z celého kraje v technicky a znalostně náročných oborech. Většina navštívených firem napříč všemi obory se shoduje na zásadní potřebě rozvoje netechnických kompetencí a navazujících vnitrofiremních procesů, které souvisí s vyhledáváním nových trhů a rozvojem exportních aktivit, dokonalým poznáváním (a schopností předvídání) potřeb zákazníků, propojením těchto kompetencí s vlastními technickými kompetencemi v oblasti vývoje a výroby. Právě tyto kompetence a jejich prostřednictvím získané informace mají dle firem rozhodující význam pro správné nastavení vnitrofiremních procesů souvisejících s inovacemi a budováním konkurenční výhody. Jsou tak rozhodující mj. pro míru hospodářského přínosu regionálních investic do výzkumu a vývoje, a to včetně investic veřejných. Na tyto potřeby firem reaguje návrhová část vznikající inovační strategie, která kromě opatření institucionálních a organizačních bude obsahovat i konkrétní formy finanční podpory podnikatelského sektoru.¹⁶


7 Spolupráce škol a firem ve smyslu propojování teorie a praxe 7.1 Zhodnocení stávající spolupráce mezi školami a firmami v MSK Pedagogové během proběhnuvších workshopů hodnotili spolupráci s firmami velmi různorodě. Zatímco některé školy si spolupráci s podnikatelským sektorem pochvalovaly, jiné byly velmi kritické a stěžovaly si na nezájem a neochotu podniků zejména při zajišťování praxí pro žáky. Celkově lze však říci, že kritické postoje převažovaly, čímž je nanejvýš patrné, že realizace projektů zaměřených na podporu propojení studia a praxe v oblasti technických profesí je potřebná a každé navázání trvalé spolupráce je velkým přínosem jak pro všechny. Přesto bychom nejdříve rádi uvedli příklady úspěšných partnerství středních škol a podniků, které fungují na principu reciprocity – podnik má díky úzké spolupráci s konkrétní vzdělávací institucí zajištěn dostatek kvalitních patřičně zaškolených absolventů a výměnou za to škole i jejím perspektivním žákům poskytuje (nejen) finanční podporu. Takovouto příkladnou spolupráci navázala např. Střední škola Třinec – Kanada s Třineckými železárnami, která vyústila v září 2009 v transformaci školy na Soukromou střední školu Třinec. Došlo tak k navrácení se k více než padesátileté tradici přípravy odborně vzdělaného dorostu, rozvoji nových možností modernizace školy a zkvalitnění výuky. Studium je bezplatné, žákům vybraných oborů nabízejí firmy ve skupině Třinecké železárny – Moravia Steel finanční příspěvky a garantují zaměstnání absolventům technických oborů. Dalším příkladem oboustranně prospěšné letité spolupráce je partnerství mezi karvinskou Střední školou techniky a služeb a OKD a.s., kde rovněž funguje propojení studia a praxe na výbornou. V rámci projektu TechIN – Propojení studia a praxe se dále podařilo nově navázat či rozšířit perspektivní spolupráci s firmami Huisman Konstrukce s.r.o., SEJONG Czech, s.r.o., Gates Hydraulics, s.r.o., BONATRANS GROUP, a.s., PEGATRON Czech , s.r.o. a ArcellorMittal Tubular Products Karviná, a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Vítkovice PowerEngineering, a.s. s mnoha dalšími. Většina středních škol a učilišť technického zaměření však takovéto možnosti doposud bohužel nemá, neboť valná většina firem se dle slov představitelů vzdělávacích institucí k takovéto formě spolupráce nestaví příliš vstřícně. Pedagogové si stěžují zejména na neochotu většiny podniků přijímat žáky na praxi, přestože tytéž podniky nezřídka při přijímání zaměstnanců praxi od absolventů požadují. Máme zde tedy na jedné straně volání zaměstnavatelů po nejen teoreticky ale také prakticky vzdělaných absolventech a na druhé straně neochotu se na praxích podílet. Podniky však na druhou stranu právem argumentují tím, že kvalitní zajištění praxe obnáší mnohé komplikace a problémy, včetně snížení produktivity práce člověka, který má praktikanta na starost. Praxe pak často dopadají tak, že jsou splněny víceméně pouze formálně, aniž by měly pro žáka, firmu či školu výraznější přínos, neboť bezproblémové fungování podniku je vždy jasnou prioritou a nemůže být tedy ohroženou realizovanou praxí žáků. Praktikantovi je tedy přidělena relativně banální pracovní činnost, která jej sice na danou dobu zaměstná, ale nijak nepřispěje k jeho osobnímu rozvoji či zvýšení praktických zkušeností. Na druhou stranu se většina představitelů škol shodla na tom, že jsou podniky velmi vstřícné k pořádání různých exkurzí a přednášek.


Přes určitý přínos těchto akcí, je však zřejmé, že tato forma jednorázové zkušenosti s fungováním závodu je pro žáky nedostačující a nemůže suplovat dlouhodobější intenzivní kontakt s reálným pracovním prostředím realizovaný při praxi. Kritika byla dále směřována také k obsahu některých přednášek, které se orientují pouze na marketingové cíle dané společnosti a ignorují vzdělávací účel takovýchto prezentací. Zástupci firem si během diskusí v rámci workshopů stěžovali zejména na nedostatečnou podporu ze strany státu. Podniky by ocenily, kdyby stát poskytl těm firmám, které se školami dlouhodobě efektivně spolupracují a umožňují žákům získat praktické zkušenosti, nějakou formu podpory či odměny (např. daňové úlevy, finanční příspěvky na mzdy praktikantů či pracovníků, kteří za praxe žáků odpovídají apod.). Podniky si dále stěžovaly na nedostatek kvalifikovaných technických odborníků a také nedostatečnou flexibilitu škol, které dle slov zástupců firem nedokáží dostatečně pružně reagovat na změny na trhu práce či v oblasti nových technologií. Jinými slovy školy často postrádají moderní učebny s novými technologiemi a výuka tak mnohdy zaostává za současnou reálnou situací v daném technickém oboru.

7.2 Navrhovaná opatření pro přizpůsobení studia požadavkům trhu práce Užší spolupráce mezi školami, firmami a vládou s cílem vést kontinuální dialog přinášející rychlejší zpětnou vazbu, která by umožnila vzdělávací institucím flexibilněji reagovat na vývoj situace na trhu práce, přizpůsobení výuky reálným požadavkům kladeným na zaměstnance daného oboru. Intenzivní a efektivní praxe studentů v rámci studia. Lepší informovanost žáků a studentů o možném uplatnění v rámci jednotlivých oborů. Větší podpora vzdělávacích aktivit ze strany státu i samosprávných celků směřující k modernizaci výuky (pomůcky, nové stroje, programy atd.) a také dalšímu vzdělávání pedagogů. Větší podpora ze strany státu i samosprávných celků směřovaná ke zvýšení motivace podniků dlouhodobě se aktivně podílet na vzdělávacích procesech (zejména zajištění kvalitních praxí během studia).


Závěrem Projekt TechIN – Propojení studia a praxe se zaměřoval na vytvoření optimálního systému spolupráce středních škol, vysokých škol a průmyslových podniků, přičemž byl důraz kladen na reflexi stávající poptávky zaměstnavatelů po absolventech technických oborů v kraji. Snahou projektu bylo tedy pomoci středoškolákům v procesu rozhodování se o své budoucnosti, a to jak ve smyslu výběru vysoké školy technického směru, tak do výběru budoucího zaměstnání. Veškeré takto směřované projektové aktivity probíhaly za aktivní účasti firem z Moravskoslezského kraje, jejichž představitelé žákům poskytovali aktuální informace o možnostech uplatnění se na trhu práce a výhodách, které přináší absolvování vysoké školy technického směru. V rámci projektu TechIN – Propojení studia a praxe jsme se snažili zatraktivnit studium technických oborů v očích širokého spektra žáků středních průmyslových škol, odborných učilišť i gymnázií, dívky nevyjímaje, a to zejména prostřednictvím série prakticky orientovaných workshopů a exkurzí ve významných průmyslových podnicích regionu. Projekt přispěl také ke zvýšení jejich možností uplatnění se v technické sféře, jelikož specifická forma intenzivní praxe, tzv. „stínování“ pracovníků ve firmách, zlepšilo orientaci středoškoláků v pracovním prostředí, přineslo také unikátní možnost aplikace teoretických znalostí v reálném pracovním životě a umožnilo efektivnější sebezařazení v rozmanitém výčtu technických pozic. Zvýšení informovanosti o požadavcích na absolventy škol, ale také o dobré perspektivě technických profesí, dále vedlo k posílení motivace žáků k setrvání v technických oborech, jelikož se žáci od pracovníků nejpovolanějších dozvěděli, že řemeslo má zlaté dno. Na závěr bychom chtěli, jako realizační tým projektu, srdečně poděkovat všem, kteří s námi dva roky ochotně spolupracovali a pomáhali spolu s námi vytvářet kvalitnější podmínky pro rozvíjení spolupráce středních škol (vysokých škol) a po- dniků, které potřebují schopné a znalé pracovníky pro zvýšení prosperity našeho regionu. Podrobnější informace o projektových aktivitách naleznete na webových stránkách www.techin.cz.


Zdroje Vývoj podnikání v Moravskoslezském kraji [online]. Přístup dne 19. 5. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikani-v-kraji/art_22216/vyvoj-podnikani-v-moravskoslezskem-kraji.aspx Mezi zaměstnání budoucnosti budou patřit technické profese [online]. Přístup dne 15. 4. 2010. Dostupné z http://www.regiony24.cz/17-83158-mezi-zamestnani-budoucnosti-budou-patrit-technicke-profese Černohorský, J. (18.11.2009): Odborné vzdělání je základním předpokladem trvalého technického pokroku [online]. Dostupné z http://www.mmspektrum.com/clanek/odborne-vzdelani-je-zakladnim-predpokladem-trvaleho-technickeho-pokroku . Hlavní strategické cíle revitalizace hospodářství 2007-2013 [online]. Přístup dne 2.7.2010. Dostupné z http://www.msunion.cz/akce-a-projekty/hlavni-strategicke-cile-revitalizace-hospodarstvi-2007-2013. Technická vyspělost Moravskoslezského kraje (2008). Ostrava, Montanex. http://www.vtpo.cz/ Klímová, V. (2008): Podnikatelské inkubátory v regionech České republiky [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2008/zbornik/files/prispevky/klimova.pdf Výzkum, vývoj a inovace [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/vyzkum-vyvoj-a-inovace/default.aspx Vlčková, Š. (2010): Další jednání tripartity Moravskoslezského kraje [online]. Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/dalsi-jednani-tripartity-moravskoslezskeho-kraje-7529/ Lebiedzik, Jan (2010): Rozvoj a postupná změna průmyslové struktury Moravskoslezského kraje (Příspěvek na konferenci "Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2010 a následujícím období“, Ostrava, 22. ÚNORA 2010)


Zdroje ¹Vývoj podnikání v Moravskoslezském kraji [online]. Přístup dne 19. 5. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikani-v-kraji/art_22216/vyvoj-podnikani-v-moravskoslezskem-kraji.aspx ²Mediafax (8.4.2010): Mezi zaměstnání budoucnosti budou patřit technické profese [online]. Přístup dne 19. 5. 2010. Dostupné z http://www.regiony24.cz/17-83158-mezi-zamestnani-budoucnosti-budou-patrit-technicke-profese ³Černohorský, J. (18.11.2009): Odborné vzdělání je základním předpokladem trvalého technického pokroku [online]. Dostupné z http://www.mmspektrum.com/clanek/odborne-vzdelani-je-zakladnim-predpokladem-trvaleho-technickeho-pokroku . ⁴Hlavní strategické cíle revitalizace hospodářství 2007-2013 [online]. Přístup dne 2.7.2010. Dostupné z http://www.msunion.cz/akce-a-projekty/hlavni-strategicke-cile-revitalizace-hospodarstvi-2007-2013. ⁵Technická vyspělost Moravskoslezského kraje (2008). Ostrava, Montanex. ⁶Myšlenka založení Ostravského vědecko-technologického parku se poprvé objevila v roce 1994. Iniciovala ji Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a představitelé Statutárního města Ostravy. Pro tento projekt bylo vytvořeno konsorcium, jehož členy byly Statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava, VŠB-TU Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita. ⁷viz http://www.vtpo.cz/ ⁸Klímová, V. (2008): Podnikatelské inkubátory v regionech České republiky [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. Dostupné z http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2008/zbornik/files/prispevky/klimova.pdf ⁹Výzkum, vývoj a inovace [online]. Přístup dne 2. 7. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/vyzkum-vyvoj-a-inovace/default.aspx ¹⁰Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html ¹¹Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html ¹²„Produktivita práce (HDP/zaměstnanec) roste posledních pěti letech průměrným tempem 6,4% ročně a překonává tak tempo průměrného růstu v ČR .“ Technická vyspělost Moravskoslezského kraje (2008). Ostrava, Montanex. Str. 26. ¹³ Lebiedzik, Jan (2010): Rozvoj a postupná změna průmyslové struktury Moravskoslezského kraje (Příspěvek na konferenci "Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2010 a následujícím období“, Ostrava, 22. ÚNORA 2010) ¹⁴Tamtéž ¹⁵Vlčková, Š. (2010): Další jednání tripartity Moravskoslezského kraje [online]. Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/dalsi-jednani-tripartity-moravskoslezskeho-kraje-7529/ ¹⁶Lebiedzik, Jan (2010): Rozvoj a postupná změna průmyslové struktury Moravskoslezského kraje (Příspěvek na konferenci "Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2010 a následujícím období“, Ostrava, 22. ÚNORA 2010) [online]. Přístup dne 7. 7. 2010. Dostupné z http://www.marian-lebiedzik.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=98:pispvek- na-konferenci-qmonosti-rozvojepodnikatelskych-subjekt-moravskoslezskeho-kraje-v-roce-2010-a-nasledujicim-obdobiq-22-unora-2010&catid=2:stanovisko&Itemid=4


TechIN – Propojení studia a praxe (reg. č. CZ.1.07/1.1.07/11.0150)

TEORIE A PRAXE/KLADY A ZÁPORY

Autoři: TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. Okresní hospodářská komora Karviná

POZNÁMKY:

POZNÁMKY:

POZNÁMKY:

Propojení studia a praxe

www.techin.cz KOORDINÁTOR PROJEKTU:

TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. Alejnikovova 6, Ostrava–Jih 700 30 Tel.: 596 740 293, 733 534 513

PARTNER PROJEKTU:

Okresní hospodářská komora Karviná

Okresní hospodářská komora Karviná Svatováclavská 97, Karviná–Fryštát 733 01 Tel.: 596 311 707


KLADY A ZÁPORY PŘÍRUČKA

Recommend Documents