KLADY A RIZIKA RŮZNÝCH ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

KLADY A RIZIKA RŮZNÝCH ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Advantages and risks of different financial systems of social services Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Pavlína VINKLAROVÁ

Brno, červen 2007

-2-

-3-

Jméno a příjmení autora:

Pavlína Vinklarová

Název bakalářské práce:

Klady a rizika různých způsobů financování sociálních služeb

Název práce v angličtině:

Advantages and risks of different financial systems of social services

Katedra:

Veřejná ekonomie

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2007

Anotace Cílem předkládané bakalářské práce „Klady a rizika různých způsobů financování sociálních služeb“ je popsat různé možnosti financování sociálních služeb, stanovit kritéria pro vyjádření kladů a rizik jednotlivých způsobů a vyhodnotit konkrétní typ sociálních služeb. V první části práce je představen systém sociálních služeb, druhá část se zabývá finančními zdroji a s využitím SWOT analýzy vymezuje jejich klady a rizika s přihlédnutím k zákonu o sociálních službách. Třetí část se věnuje ústavní péči. Annotation The aim of the submitted thesis „Advantages and risks of different financial systems of social services“ is to describe various financial systems of social services, define criteria for expressing advantages and risks of particular ways and analyze specific type of social services. The first part of the thesis introduces the social service system, with regard to the new social services act the second part deals with financial systems and defines their advantages and risks using SWOT analysis. Third part is focused on hospital care.

Klíčová slova sociální služby, financování, poskytovatel sociálních služeb, příspěvek na péči, dotace, ústav sociální péče

Keywords social services, financing, social service provider, care contribution, subsidy, nursing home

-4-

Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 29. 6. 2007

__________________________ podpis -5-

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

-6-

OBSAH OBSAH .............................................................................................................................................................. - 7 ÚVOD ................................................................................................................................................................ - 8 1

SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ..................................................................................................... - 10 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

2

ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH........................................................................................................ - 10 TYPOLOGIE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ......................................................................................................... - 11 SUBJEKTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ........................................................................................................... - 14 ZDROJE FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ........................................................................................ - 15 PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY ............................................................................................... - 17 POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .................................................................................................... - 18 ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................. - 19 -

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .................................................................. - 21 2.1 PŘÍSPĚVEK NA PÉČI ............................................................................................................................. - 21 2.1.1 SWOT analýza příspěvku na péči ................................................................................................. - 24 2.2 DOTACE A DOTAČNÍ POLITIKA ............................................................................................................. - 26 2.2.1 Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2007 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb ......... - 30 2.2.2 Evropský sociální fond .................................................................................................................. - 31 2.2.3 SWOT analýza dotací a dotační politiky....................................................................................... - 32 2.3 CENOVÁ REGULACE A ÚHRADA NÁKLADŮ .......................................................................................... - 33 2.3.1 SWOT analýza cenové regulace.................................................................................................... - 34 -

3

ÚSTAVNÍ PÉČE ................................................................................................................................... - 36 3.1 3.2

FINANCOVÁNÍ ..................................................................................................................................... - 40 SWOT ANALÝZA ÚSTAVNÍ PÉČE ......................................................................................................... - 41 -

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ - 43 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................................................................................... - 45 LITERATURA ................................................................................................................................................. - 45 LEGISLATIVNÍ ZDROJE .................................................................................................................................. - 46 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................................................. - 46 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.................................................................................................................. - 48 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................................................... - 49 PŘÍLOHY........................................................................................................................................................ - 50 -

-7-

ÚVOD V České republice se stejně jako v jiných postkomunistických zemích díky totalitní éře přikročilo k řešení otázek lidských práv oproti ostatním zemím se zpožděním několika desetiletí. Vývoj humanizace společnosti a antidiskriminačních opatření začal v Evropě již v období po druhé světové válce. Pohled na práva lidí závislých na solidaritě a pomoci „zdravé“ většiny se simultánně vyvíjel ve svobodných demokratických zemích směrem k úctě ke každému jedinci a k vědomí spoluodpovědnosti společnosti za kvalitu života každého jejího člena.

Sociální služby představují specifickou oblast a zároveň těžiště sociální pomoci jako formy sociálního zabezpečení, i když jsou chápány a v praxi odděleny zcela samostatně, a jejich poskytování má v Evropě tradici shodnou s evropskou kulturou vůbec. Sociální pomoc, jako jedna ze tří základních oblastí sociálního zabezpečení, se vyznačuje právě tím, že se v jejím rámci nepeněžitá plnění (služby) poskytují tam, kde by peněžité dávky nesplnily účel sociální péče. A to buď proto, že poskytnutí peněz neuspokojí potřeby klienta, nebo proto, že klient peníze nepoužil k účelu, pro který mu byly poskytnuty.1

Sociální služby vnímáme jako mimořádně významnou část aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů, která řeší problémy jednotlivců, rodin a skupin občanů, a tím pozitivně ovlivňuje sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení.2

Základní principy financování systému sociálních služeb se po celá 90. léta prakticky téměř nezměnily, přestože jako jedno z prvních opatření v oblasti sociální transformace bylo umožnění vstupu obcí a nestátních neziskových organizací do tohoto systému. Tento systém financování sociálních služeb s výraznými prvky centrálního administrativně direktivního

1

Sociální služby jsou historicky velmi starou formou solidarity. Babylon dával vdovám a sirotkům po padlých vojácích vojenský příděl. Římský stát poskytoval „chléb a hry“. Křesťanské kláštery a stejně tak i muslimské mešity poskytovaly jídlo a přístřeší poutníkům. Přesto jako institucionalizovaná forma jsou moderní sociální služby poměrně mladou kategorií v oblasti sociálního zabezpečení. 2 Průša, L.: Obce, města, regiony a sociální služby, Socioklub, Praha 1997

-8-

charakteru řízení se tak stal limitujícím prvkem dalšího rozvoje tohoto systému sociální ochrany obyvatelstva.3 Dne 1. ledna 2007 vstoupil v České republice v platnost nový zákon o sociálních službách.4 Tato právní úprava jednak posiluje finanční soběstačnost (kupní sílu) uživatelů sociálních služeb tím, že zavádí nový finanční nástroj, kterým je příspěvek na péči, a zároveň prostřednictvím dotačních titulů, směřovaných jak k zadavatelům tak poskytovatelům sociálních služeb, se podílí na zajištění potřebné sítě sociálních služeb v území.

Téma své bakalářské práce jsem si vybrala z několika důvodů. Sociální oblast mne zajímá a v budoucnu bych v ní chtěla pracovat. Navíc je samotná otázka financování dlouhodobě problematickým prvkem systému sociálních služeb, a proto je nanejvýš vhodné mu věnovat patřičnou pozornost.

Cílem bakalářské práce „Klady a rizika různých způsobů financování sociálních služeb“ je popsat současné možnosti financování sociálních služeb a vyjádřit klady a rizika jednotlivých způsobů s využitím vhodných kritérií. Dosažené výsledky pak aplikuji na vyhodnocení konkrétního druhu sociálních služeb. Pro svou práci jsem si zvolila oblast ústavní péče.

Z hlediska metod práce užívám

3 4




analýzu odborné literatury a platné legislativy,




sběr dat,




analýzu ekonomických ukazatelů.

Průša, L.: Ekonomie sociálních služeb, ASPI Publishing, Praha 2003 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

-9-

1 SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální služby představují jeden ze základních nástrojů sociální pomoci společně s poradenstvím, prevencí sociálně patologických jevů, sociálně-právní ochranou a dávkami sociální pomoci (v peněžité i nepeněžité podobě). Řada z těchto forem má široký interdisciplinární charakter a zasahuje nejen do sociálního systému ale i do práva občanského, trestního, mezinárodního.5

Sociální služby procházejí od počátku 90. let řadou významných změn. Jako jedno z prvních opatření v rámci sociální transformace bylo umožněno obcím a nestátním neziskovým organizacím zapojit se již od 1. července 1990 do poskytování sociálních služeb, v rámci rozsáhlého restitučního programu byla řada nevyhovujících objektů nahrazena novými moderními zařízeními, do života byly zavedeny nové moderní formy sociálních služeb a došlo ke kvantitativnímu nárůstu objemu do té doby poskytovaných služeb. V současné době využívá tyto služby v České republice téměř půl milionu osob, asi 100 tisíc z nich bylo bez této možnosti bylo vážně ohroženo na zdraví a životě. Poskytovatelé sociálních služeb jsou navíc významnými zaměstnavateli. V sociálních službách pracuje téměř 70 tisíc lidí.6

Sociální službou se rozumí činnost nebo souhrn činností v nepříznivé sociální situaci, tzn. pomoc osobám při ztrátě jejich soběstačnosti a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, služby zaměstnanosti atd.). Sociální služba je službou ve veřejném zájmu.7

Nepříznivou sociální situací se rozumí taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů, nebo jestliže její způsob života vede ke konfliktu se společností, není schopna dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak dostatečně zabezpečeny.

1.1 Zákon o sociálních službách 5

Průša, L.: Ekonomie sociálních služeb, ASPI Publishing, Praha 2003 http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6216252 7 Bareš, P.: Přiměřenost sociálních služeb aktuálním potřebám, VÚPSV, Praha 2006 6

- 10 -

Od 1. ledna 2007 se naplnilo očekávání uživatelů sociálních služeb a jejich poskytovatelů, neboť zákon o sociálních službách8 se stal realitou a každodenní součástí života lidí, kteří jsou buď závislí na sociálních službách, nebo sociální služby poskytují. Hlavním důvodem k vypracování nové právní normy byla potřeba změnit systém sociálních služeb, který fungoval na základě nevyhovující právní úpravy z konce osmdesátých let minulého století a z hlediska požadavků dnešní doby je už překonaný. Nejenže nebral v úvahu výrazné společenské změny, ale také dostatečně nezohledňoval proces sociálního začleňování jako základní myšlenku moderní sociální politiky.

Základním cílem nové právní normy je zajistit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, pomoc a podporu prostřednictvím nabídky široké škály sociálních služeb, stanovit pravidla pro jejich poskytování a v neposlední řadě zavést příspěvek na péči. Nový zákon zaručí každému nárok na poskytnutí sociálního poradenství a nárok na posouzení jeho nepříznivé sociální situace.

Kontrolu poskytování sociálních služeb zabezpečuje inspekce sociálních služeb, a to především z hlediska kvality. Součástí zákona je úprava předpokladů pro výkon povolání v sociálních službách a pro výkon povolání sociálního pracovníka. Kvalita sociálních služeb a efektivita sociální práce je založena zejména na odbornosti jednotlivých pracovníků.

V oblasti zajištění dostupnosti sociálních služeb hrají rozhodující úlohu obce a kraje. Zákon zavádí povinnost obcí a krajů podporovat potřebnou síť sociálních služeb na svém území. Charakter a rozsah této sítě bude regulován v procesu plánování sociálních služeb v jednotlivých obcích a krajích, do kterého se zapojí i zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osob, které tyto služby využívají. Finanční zajištění poskytovaných sociálních služeb bude stát podporovat formou dotací. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předpokládá, že na zajištění systému sociálních služeb včetně příspěvku na péči bude potřeba 13 až 14 miliard Kč ročně. Celkové náklady na realizaci systému pak dosahují až 22 miliard Kč ročně (úhrady uživatelů služeb cca 4 mld. Kč a výdaje obcí a krajů z vlastních prostředků cca 4 mld. Kč).9

1.2 Typologie sociálních služeb 8 9

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6216252&hledej=soci%E1ln%ED+slu%9Eby

- 11 -

Rozdělit sociální služby je možné z řady hledisek. Podle charakteru činnosti mohou být služby členěny na služby sociální péče, sociální intervence a služby sociálních aktivit. V závislosti na délce trvání rozlišujeme služby dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé, z hlediska místa poskytování jsou to služby spojené s bydlením v zařízení (alternativně pobytové), služby spojené s návštěvou zařízení (alternativně ambulantní) a služby spojené s návštěvou uživatele(alternativně terénní).10 V zásadě je možné sociální služby rozdělit do dvou základních skupin11:


služby státní a obecní,




služby nestátní.

Podle zákona o sociálních službách12 sociální služby zahrnují:


sociální poradenství,




služby sociální péče,




služby sociální prevence.

Sociální poradenství rozdělujeme na základní a odborné. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba tohoto typu obsahuje následující základní činnosti :


zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,




sociálně terapeutické činnosti,




pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v 10

Kozlová, L.: Sociální služby, TRITON, Praha 2005 Rektořík, J. a kolektiv: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress, Praha 2002 12 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 11

- 12 -

případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Výčet je uveden v příloze 1.

Tab. 1: Počet zařízení sociální péče Druh zařízení

Počet Počet zařízení v tom (r. 2005) zařízení zařízení celkem pro pobyt pro pobyt 2004 2005 celoroční týdenní denní

Domov důchodců

373

381

381

0

0

Domov - pension pro důchodce

149

151

151

0

0

DD + DPD společné zařízení

13

11

11

0

0

Ústav pro TP dospělé občany

7

8

8

1

0

Ústav pro TP dospělé občany s přidruženým MP

5

7

5

1

4

Ústav pro TP občany s více vadami

5

5

4

0

1

Ústav pro SP dospělé občany

2

2

2

0

0

Ústav pro MP dospělé občany

73

84

80

14

18

Ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany

8

8

7

0

0

Ústav pro chronické psychotiky a psychopaty

8

8

8

0

0

Ústav pro TP mládež

2

2

2

2

2

Ústav pro TP mládež s přidruženým MP

20

18

9

6

13

Ústav pro TP mládež s více vadami

11

12

1

2

10

137

128

87

53

69

2

2

2

0

0

Domov pro matky s dětmi

50

54

47

3

2

Azylové domy

69

77

65

6

15

Domy na půl cesty

13

16

14

0

1

Noclehárny

8

9

7

0

2

Zařízení pro denní pobyt osob bez přístřeší

8

6

3

0

2

Charitní domov pro řeholnice (obdoba DD)

17

18

18

0

0

Ostatní zařízení

90

103

34

9

34

CELKEM ČR

1070

1110

946

97

173

Ústav pro MP mládež Vesničky SOS

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/3C0051DFB3/$File/3201060101.xls

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Podrobnější výčet je uveden v příloze 1.

- 13 -

Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

1.3 Subjekty sociálních služeb13 Sociální služby poskytují především tyto subjekty:

a) Občan - může poskytovat sociální služby, a to jednak jako projev dobročinnosti ve formě občanské výpomoci, sousedské pomoci, ale také poskytovat sociální služby nebo jejich poskytování organizovat ve větším rozsahu. V zásadě tak může poskytovat služby na neziskové bázi nebo poskytovat sociální služby s cílem získat zisk.

b) Rodina – je jako nejmenší sociální a ekonomická jednotka společnosti místem, kde se realizují elementární sociální služby v jejich přirozené podobě jako je péče o děti, péče o staré členy rodiny pomoc v nemoci, apod. Dochází ke směně služeb mezi generacemi.

c) Zájmové občanské sdružení - je to občanské sdružení svépomocného typu ,,pro sebe“. Taková organizace sdružuje občany se společným sociálním zájmem či potřebou (sluchově postižení, vozíčkáři, nevidomí). Tato organizace působí zpravidla v celostátním měřítku, vydává specializované časopisy a publikace, pořádá odborné konference apod.

d) Dobročinné občanské sdružení - dobrovolná organizace vytvořená k organizaci pomoci – sociální služby pro jiné. Jde o typ organizace, která zpravidla nesdružuje ty, jichž se poskytovaná pomoc týká, nýbrž ty, kteří z různých důvodů chtějí ostatním pomáhat. Příkladem této organizace je Česká katolická charita, Diakonie, Naděje apod.

13

Rektořík, J. a kolektiv: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress, Praha 2002

- 14 -

e) Mezinárodní humanitární organizace - jejich činnost přesahuje hranice států a zpravidla mají mezinárodně uznávaný statut a jsou respektovány jako neutrální, což jim dává možnost pomáhat při válečných konfliktech a řešení jejich sociálních důsledků. Příkladem mohou být Mezinárodní červený kříž, Červený půlměsíc, Armáda spásy apod.

f) Obec - má povinnost zabezpečit neelementární faktickou pomoc občanům, tj. vytvořit reálné podmínky pro to, aby potřebnému občanu mohla poskytnout střechu nad hlavou, stravu, věcnou pomoc. Obec by v zásadě s ohledem na svou velikost měla disponovat určitým standardem vybavení sociálními službami. Měla by mít schopnost pokrýt takové sociální potřeby občanů, které se běžně vyskytují.

g) Stát - v rámci své sociální politiky nese odpovědnost za existenci sociálních služeb a realizuje ji tím, že vytváří pro jejich existenci právní, organizační a ekonomické podmínky a případně tyto služby organizuje sám. Stanovení právních podmínek znamená vytvoření právního rámce, úpravu vzájemných vztahů subjektů sociálních služeb a jejich klientů. Ekonomické předpoklady jsou dány stanovením pravidel pro financování těchto služeb a jejich eventuálním financováním, nebo přispíváním na organizování služeb jinými subjekty ze státního rozpočtu. Organizační podmínky jsou zajištěny vytvořením vlastní sítě zařízení poskytujících sociální služby a zejména příslušnou regulací činností státních a samosprávných orgánů regionálních nebo obecních orgánů, kterým je zpravidla právní normou uloženo určité služby a sociální aktivity vůbec konat a organizovat.

1.4 Zdroje financování sociálních služeb Při financování služeb sociální péče se postupuje podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Celý systém využívá vícezdrojové financování.

- 15 -

Jednotlivé zdroje jsou tyto14: a) Úhrada od občana Prvním zdrojem financování je úhrada od občana, jemuž je služba poskytnuta. Pokud občan nemá prostředky na úhradu sociální služby, nese náklady na poskytnutí služby obec nebo stát, případně oba.

b) Úhrada státem Stát zabezpečuje specifické činnosti, které mohou nahrazovat nesoběstačnost člověka při zabezpečování jeho základních potřeb, nebo jejich užívání může usnadnit způsob života. V prvním případě se může jednat o poskytnutí komplexní péče starému člověku v domově důchodců, v druhém případě poskytnutí ubytování v penzionu pro staré lidi.

c) Úhrada od obcí Obec jako součást státu je povinna garantovat určitý základní standard (sortiment a kvalitu) sociálních služeb v rozsahu daném politikou státu v této oblasti. Na tento základní standard stát přispívá, nebo jej kryje ze státního rozpočtu. K tomu účelu je možné koncipovat normativy vybavenosti územních celků sociálními službami, a to jako věcné (např. počet míst v domovech důchodců na 1000 obyvatel) nebo jako finanční (např. určitý objem prostředků na občana staršího 65 let apod.).

d) Úhrada od nestátního subjektu Nestátní subjekt, např. dobrovolnická organizace, financuje svoji činnost z vlastních prostředků. Jimi jsou členské příspěvky, dary a výtěžky ze sbírek a dále příjmy od sponzorů. Sponzor, který část svého zisku věnuje na humanitární účely, je zpravidla částečně zvýhodněn při placení daní, takže část prostředků, které věnuje, je vlastně daň státu. Proto je rozsah možného sponzorství zpravidla státem regulován.

e) Soukromý občan poskytující sociální služby Sociální služby může organizovat i soukromý občan. Buď osobně vykonává tyto činnosti, nebo je organizuje. Dělícím kritériem je ekonomická stránka takové činnosti a její právní povaha.

14

Rektořík, J. a kolektiv: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress, Praha 2002

- 16 -

f) Dary V případě darů nejde jen o fenomén veřejných sbírek peněz, šatstva nebo potravin. Nejde tedy jen o finanční přínos nebo získání hmotných statků, ale pro dárce také o možnost osobní angažovanosti, osobní spoluúčasti, o projev občanské a lidské sounáležitosti vyjádřený faktickým aktem darování. Podle nového zákona15 se stávají významným zdrojem příjmů pro poskytovatele služeb úhrady od klientů, kteří pro tento účel pobírají příspěvek na péči. Účelem příspěvku na péči je přispět osobám, které jsou pro svou nepříznivou sociální situaci závislé na pomoci jiné osoby, na zajištění potřebné pomoci zejména prostřednictvím služeb sociální péče. Nositelem rozhodujícího objemu finančních prostředků se stávají sami uživatelé. V tuto chvíli není kvantifikován republikový objem čerpání tohoto příspěvku, údaje z některých úřadů s rozšířenou působnosti hovoří o tom, že je tato nová sociální dávka čerpána v míře větší než se původně očekávalo.

1.5 Působnost orgánů veřejné správy Stát i nadále určuje podmínky pro poskytování sociálních služeb, není však poskytovatelem sociálních služeb, s výjimkou 5 zařízení sociálních služeb, které v současné době spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Situace, kdy byl stát majoritním poskytovatelem sociálních služeb, skončila se zánikem okresních úřadů. Úlohou státu bude podporovat regionální a místní samosprávy v tom, aby byly schopny hodnotit souhrn potřeb jejich obyvatel a na tomto základě vytvářet typově a územně dostupné sítě služeb. Stát bude stanovovat své priority v oblasti dostupnosti a kvality sociálních služeb ve formě střednědobé strategie.

Kraje a obce vytváří ve své samostatné působnosti podmínky pro poskytování sociálních služeb na svém území a ve vzájemné spolupráci stanovují střednědobé plány poskytování sociálních služeb. Na této úrovni je možné zajišťovat propojování sociálních a zdravotních služeb. Regionální nebo místní podmínky pro uspokojování potřeb lidí mohou být rozdílné, ovšem vždy odpovídající potřebám a možnostem v daném území.

15

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

- 17 -

Kraje mají zásadní vliv na charakter a rozsah sítě sociálních služeb také z toho důvodu, že je jim svěřována působnost v oblasti registrace poskytovatelů sociálních služeb a kontroly, a to v přenesené působnosti.

Kraje a obce mají nadále možnost poskytovat sociální služby nebo pro tyto účely zřizovat právnické osoby.

1.6 Poskytování sociálních služeb Zásadní změnou, kterou nový zákon16 přináší proti dosavadnímu stavu, je registrační povinnost pro poskytovatele sociálních služeb. Zavedení registru poskytovatelů sociálních služeb je základním předpokladem k získání přehledu o rozsahu a charakteru sítě sociálních služeb. Pro poskytovatele je zařazení do registru podmínkou k poskytování sociálních služeb a jedním z předpokladů pro čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů.

Oprávnění k poskytování služeb vydává(a registr poskytovatelů vede) krajský úřad. Pro získání oprávnění bude třeba splnit následující podmínky:


písemná žádost,




bezúhonnost a odborná způsobilost poskytovatele,




bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob přímo poskytujících sociální služby,




zajištění hygienických podmínek pro poskytování služeb,




vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, kde budou služby poskytovány,




zajištění materiálních a technických podmínek.

Registr poskytovatelů je veřejně přístupný, což zajistí ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje z registru poskytovatelů současně umožní vytvoření veřejného informačního systému, který bude sloužit k lepší orientaci v systému sociálních služeb. Roční náklady na vedení krajských registrů se odhadují na deset miliónů korun, předpokládá se přitom jeden pracovník v každém kraji.17

16

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách http://socialnirevue.cz/item/poskytovani-socialnich-sluzeb-registrace-poskytovatelu-a-inspekcekvality/category/socialni-prace 17

- 18 -

Poskytovatelé sociálních služeb mají mít bez ohledu na jejich právní formu stejná práva a povinnosti. Reaguje se tak na dlouhodobě neřešené nerovné postavení poskytovatelů sociálních služeb, kteří nejsou zřizováni orgány veřejné správy.

Vztah mezi klientem a poskytovatelem se převádí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na smluvní, tedy obchodní bázi. Tato skutečnost narazila u části klientů na nepochopení ("dosud se za službu nemuselo platit skoro nic"), ale překvapivě také u některých poskytovatelů, zejména z řad nestátních neziskových organizací. Většina těchto subjektů vznikla jako dobrovolnické sdružení, hlavním motivem byla snaha pomáhat potřebným. Proto je pro některé pracovníky velmi nepříjemné "říkat si o peníze", zvláště narazí-li na negativní reakci u klientů. Odstranění takovýchto mentálních bariér bude vyžadovat určitý čas. Smluvní princip staví člověka v nepříznivé sociální situaci do aktivní role, jeho objektivizované potřeby a projev vůle by měly být určující pro zvolení formy pomoci.

Nově se zavádí inspekce kvality sociálních služeb. Inspekcí kvality poskytování sociálních služeb se rozumí systematické ověřování a hodnocení postupů a metod užívaných při poskytování sociálních služeb. Postupy, metody a jejich výsledky jsou při inspekci srovnávány se standardy kvality sociálních služeb jako obecně uznávanými postupy a metodami při poskytování sociálních služeb s přihlédnutím k ekonomickým možnostem. Standardy kvality sociálních služeb stanoví ministerstvo za účasti zástupců poskytovatelů a uživatelů. Průměrné náklady jedné inspekce se odhadují na třicet tisíc korun. Záleží na druhu poskytované služby a době inspekce (1 až 3 dny). Předpokládá se provedení tří set padesáti inspekcí ročně. Celkové náklady inspekcí můžeme odhadnout ve výši deset a půl miliónu korun ročně, o něž se podělí poskytovatelé a ministerstvo, každý půlku. Dalších pět až deset miliónů připadne na zavedení systému inspekcí, především vzdělávání inspektorů.

1.7 Rozvoj lidských zdrojů Nový zákon18 zohledňuje oblast, která doposud nebyla upravena žádným právním předpisem zákonné povahy, a to postavení pracovníků v sociálních službách. V zákoně jsou proto upraveny nejen jednotlivé činnosti, které pracovníci v sociálních službách vykonávají, ale také podmínky jejich odborné způsobilosti.

18

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

- 19 -

Chyběla zejména právní úprava pozice sociálního pracovníka a systému celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků. Nová právní úprava umožňuje kontrolu kvality vzdělávacích programů sociálních pracovníků, posiluje přiměřenost jejich obsahu a tím plní očekávání, která pro sociální práci plynou ze standardů veřejných služeb obvyklých v Evropské unii. Činnost sociálních pracovníků směřuje k předcházení sociálnímu vyloučení a k začleňování znevýhodněných a zranitelných skupin obyvatel do společnosti.

Zákon říká, že sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace.

Pokud někdo pracuje jako sociální pracovník a nemá požadovanou kvalifikaci, s účinností tohoto zákona si ji musí doplnit: do pěti let, není-li absolvent střední školy v oboru sociálně právním; do deseti let, je-li absolvent střední školy v oboru sociálně právním. Toto neplatí pro zaměstnance starší padesáti, respektive pět a padesáti let, u nichž se kvalifikační požadavek považuje za splněný.

Další vzdělávání se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob. Formy dalšího vzdělávání jsou:
specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami
navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka,
účast v akreditovaných kurzech,
odborné stáže v zařízeních sociálních služeb,
účast na školicích akcích.

- 20 -

2 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Financování sociálních služeb se do doby platnosti zákona o sociálních službách19 odvíjelo podle ustáleného modelu poměrně stabilních a zaručených dotací na lůžko, dotací krajům a obcím na výkon zřizovatelských funkcí a v neposledním řadě specifických finančních toků na provoz ústavů sociální péče zřizovaných ministerstvem. Na druhou stranu zde existoval poměrně nestabilní a nejistý systém dotací nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby. Vedle dotací pak do systému proudily úhrady od uživatelů a další vlastní či sponzorské zdroje jednotlivých poskytovatelů. Tuto nerovnovážnost financování se MPSV rozhodlo změnit, a to především zavedením příspěvku na péči.

Nyní se podrobněji zaměřím na jednotlivé možnosti financování. Pro vyjádření jejich kladů a rizik jsem se rozhodla zvolit SWOT analýzu, jejíž jednotlivé části zkoumanou problematiku dobře popisují. Věnuje se totiž nejen současnému stavu, ale také potenciální situaci v budoucnu.

2.1 Příspěvek na péči Účelem příspěvku na péči je přispět osobám, které jsou pro svou nepříznivou sociální situaci (dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav) závislé na pomoci jiné osoby, na zajištění potřebné pomoci zejména prostřednictvím služeb sociální péče. Jedná se o zcela nový nástroj financování sociálních služeb.

Příspěvkem na péči je do sociální oblasti zaváděn prvek „nakupování služby“. Stát tímto způsobem posiluje kupní schopnost lidí, kteří jsou závislí na pomoci někoho jiného a umožňuje jim možnost volby, jakou pomoc si „objednají“. Část lidí tak může využít příspěvek na krytí „ušlého výdělku“ rodinných příslušníků, případně jiných osob, kteří se o něho budou starat. Druhá část lidí může použít příspěvek na úhradu profesionální sociální služby, kterou si může vybrat. Příspěvek je stanoven ve čtyřech kategoriích, pohybuje se od 3 tisíc Kč do 11 tisíc Kč, jak uvádí tabulka 2. Výše příspěvku je odvislá od žadatelova věku (vyšší do osmnácti let, v prvním roce života na něj nárok není) a míry jeho závislosti na pomoci jiné osoby.

19

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

- 21 -

Při posuzování soběstačnosti (resp. závislosti na péči jiné osoby) se hodnotí úkony péče o domácnost (obstarávání potravin a běžných předmětů, mytí nádobí, úklid, péče o prádlo, péče o lůžko, obsluha domácích spotřebičů a manipulace s kohouty a vypínači) a základní sociální aktivity (schopnost komunikace, vyřizování osobních věcí a nakládání s penězi, účast na volnočasových a pracovních aktivitách a vzdělávání).

Tab. 2: Výše příspěvku na péči za kalendářní měsíc Stupeň závislosti

osoby do 18 let věku

osoby starší 18 let

stupeň I (lehká závislost)

3000

2000

stupeň II (středně těžká závislost)

5000

4000

stupeň III (těžká závislost)

9000

8000

stupeň IV (úplná závislost)

11000

11000

Zdroj: zpracováno dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Prostřednictvím příspěvku na péči by do systému sociálních služeb resp. sociální pomoci mělo natéct cca dvě třetiny veškerých prostředků alokovaných pro tento systém. Příspěvky pak měly nahradit příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost.

Z hlediska státního rozpočtu jde o výdaj „transfery na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách“ spadající pod výdaje „transfery územním rozpočtům na dávky“ (viz příloha 4 uvádějící rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí). Příspěvek na péči, za splnění zákonem stanovených podmínek, je „nárokovým“ výdajem ze státního rozpočtu. Jedná se prakticky o dávku ze státního rozpočtu. Pro rok 2007 na něj ministerstvo vyčlenilo 8,817 mld. Kč.

Velké obtíže znamenalo samotné překlopení i nastavení systému, úroveň a forma příspěvků na péči se v některých případech jeví jako nedostatečná. Několik tisíc občanů ve věku nad 80 let, kteří jsou částečně závislí na péči, si od ledna finančně pohoršilo. Podle nového zákona o sociálních službách dostane jejich rodina na dávkách o 1880 Kč měsíčně méně, než měla dosud. Podle starých pravidel měl totiž člověk starší 80 let nárok na zvýšení důchodu pro bezmocnost ve výši 480 korun měsíčně. Jeho příbuzný, který se o něj staral, pak obdržel od státu příspěvek za péči o osobu blízkou 5400 Kč. Zhoršení situace může nastat také v řadě domovů pro seniory, kde podle průzkumů 60 – 70 % uživatelů nemá žádný nárok na příspěvek od státu a fakticky tak nepotřebují službu, kterou dostávají. Příspěvek také přinesl některé problémy přímo poskytovatelům služeb; kupříkladu v domech s pečovatelskou - 22 -

službou málokterý senior chápe, že peníze, které dostali, mají použít na služby. Většina seniorů si podle sdělení poskytovatelů myslí, že mají příspěvek na péči na přilepšenou. V této souvislosti se znovu obnovila diskuse, zda je ideální dávat peníze přímo uživatelům.20 Také nastavení příspěvku na péči se jeví jako problematické; stanovená kritéria jsou předmětem odborných diskusí, neboť dochází k diskriminaci některých klientských skupin (například lidé se zrakovým postižením nebo lidé s duševním onemocněním). Je otázkou, do jaké míry je tato plošná dávka se čtyřmi skokovými kategoriemi schopná flexibilně reflektovat skutečné potřeby uživatelů a možnosti společnosti.21

Významnou úlohu při administraci nového příspěvku na péči mají obce s rozšířenou působností. Státní rozpočet na rok 2007 v souvislosti s účinností zákona o sociálních službách navýšil příspěvek na výkon státní správy obcím s rozšířenou působností o 203 milionů Kč, při projednávání rozpočtu parlamentu byl tento příspěvek ještě zvednut o dalších 200 miliónů Kč. Starostové těchto obcí tvrdí, že tuto činnost musí dotovat ze svého a chybějí jim na to peníze, protože od státu za službu, kterou si objednal, finance nedostali. Velkým tématem je personální zajištění této agendy ze strany posudkových lékařů i samotných obcí. Například v Kutné Hoře mají 1.178 příspěvků na péči překlopených ze systému bezmocnosti, v polovině února evidovali 229 nových žádostí, v Olomouci je to pak 2566 překlopených příspěvků, nových žádostí měli 721 a Uničově pak 390 překlopených a 175 nových žádostí.. V zásadě lze konstatovat, že na počátku roku vzrostl o čtvrtinu počet potenciálních klientů v systému, další navýšení je možné očekávat v souvislosti s zvyšování informovanosti a povědomí společnosti o této dávce. Jako problém se jeví nedostatečná kapacita posudkových lékařů. V současné době pracuje v celé České republice pouze 85 posudkových lékařů. Od 1. července 2006 si tedy úřady práce nasmlouvávají lékaře, ti však nemají atestaci z posudkového lékařství. Tito lékaři posudkovým lékařům předpřipraví odborný posudek, aby na jeho základě mohlo dojít k rozhodnutí. Na vyhotovení posudku mají lékaři ze zákona 30 60 dnů. Mnohým uživatelům byl obcí zaslán dopis, ve kterém se píše, že řízení o příspěvku na péči je pozastaveno z důvodu nedostačujících kapacit. V některých případech byli žadatelé vyrozuměni, že řízení (o příspěvku na péči) bylo pozastaveno. Zákon však nestanovuje lhůty, na jak dlouho může být řízení přerušeno. Obec postupuje při rozhodování o příspěvku na péči na základě doporučení posudkových lékařů, ale může rozhodnout jinak. Obce v tomto

20

Mediální pozornost vzbudila otázka započitatelnosti příspěvku na péči ze strany rodinných příslušníků, který se stará o příbuzného s postižením. Po určitých zmatcích s výkladem zákona vydalo ministerstvo prohlášení, že se příspěvek na péči se nepovažuje za příjem pro účely zákona o státní sociální podpoře sociální podpoře. 21 http://www.skok.biz/_download/projekty/zakon-o-socialnich-sluzbach-analyza-2007-05.pdf

- 23 -

systému mají klíčovou roli, neboť poslední slovo v rozhodnutí o příspěvku má právě obec. Problémem proto je, že často není předem stanoveno a je nejasné, kdo z obecního úřadu má konečné slovo při rozhodování o zařazení do určitého stupně závislosti, ani který pracovník má příslušnou pravomoc k tomu, aby posoudil validitu důkazních prostředků. V převážné většině obcí nemají dosud zajištěn dostatečný počet pracovníků na administraci žádostí. Některé obecní úřady mají schválený navýšený počet tabulkových míst, vypsaly výběrové řízení, nemohu však sehnat vhodné lidi, kteří by splňovali podmínky vzdělání podle požadavků legislativy. Zákon o sociálních službách neumožňuje přijetí pracovníků bez příslušného vzdělání. Mnohé obce řeší tuto situaci zvýšeným pracovním nasazením a prací přesčas. Obce by uvítali doporučení ohledně počtu pracovníků a další navýšení účelové dotace na výkon státní správy v této oblasti. Je si však třeba uvědomit, že počátkem roku byla nestandardní situace, neboť celý systém se nově zaváděl a jednalo se o jednorázový nápor na počátku roku v souvislosti se zavedením nové agendy.22

Velkým problémem je kontrola využívání příspěvků na péči. V této chvíli neexistuje metodika kontroly oprávněnosti čerpání příspěvku, pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, kteří se touto činnosti mají zabývat, nepošli žádným školením, které by bylo přímo na kontrolu využívání příspěvku zaměřeno. Obce očekávají metodickou pomoc od ministerstva a krajských úřadů. V médiích se dále objevují velké obavy, jak bude rozdělení příspěvků fungovat u klientů v zařízeních, kteří sami o sobě nerozhodují, ale mají zákonné zástupce. Další obavy souvisejí se zneužíváním příspěvků rodinnými příslušníky. Obecně panuje shoda na tom, že konkrétní využití prostředků je jen těžko kontrolovatelné. Předmětem diskusí je také praktická schopnost informované volby sociální služby ze strany příjemců příspěvků na péči a to zejména z pohledu osob s mentálním postižením, velké části seniorů, lidí trpících demencí, duševním onemocněním, ale také smyslovým či jiným zdravotním postižením. Tito uživatelé potřebují při volbě sociálních služeb nebo hledání řešení jejich situace asistenci, která dosud není dostatečně a systémově v praxi zajištěna.

2.1.1

SWOT analýza příspěvku na péči

V této subkapitole se zabývám vytvořením SWOT analýzy příspěvku na péči, a to především na základě předchozího textu a prostudované literatury.

Silné stránky: 22

http://www.skok.biz/_download/projekty/zakon-o-socialnich-sluzbach-analyza-2007-05.pdf

- 24 -




je garance státu a právní nárok na příspěvek;




každý příjemce (nebo jeho zákonný zástupce) bude moci svobodně rozhodnout o užití příspěvku a výběru poskytovatele;




vnáší se do systému prvky konkurence mezi poskytovateli;




posiluje se finanční soběstačnost uživatelů sociálních služeb.

Slabé stránky:


úroveň a forma příspěvku je někdy nedostatečná;




došlo k navýšení počtu klientů v systému;




projevuje se nedostatek administrativních pracovníků na vyřizování a také nedostatek posudkových lékařů;




je nejasně vymezeno, kteří pracovníci úřadů (obecních) jsou za vyřizování konkrétně odpovědní;




je problematické kontrolovat využívání/zneužívání příspěvku, u osob s nižší mírou závislosti jsou úniky téměř nezjistitelné.

Příležitosti:


využít příspěvek na úhradu profesionální sociální služby;




krýt ušlý výdělek osoby, která se o příjemce příspěvku stará;




významný krok směrem ke konkurenčnímu prostředí mezi poskytovateli;




vytváří tlak na zkvalitnění poskytovaných služeb v návaznosti na svobodnou volbu poskytovatele i služeb.

Hrozby:


špatné pochopení příspěvku jako peněžní částky na přilepšenou;




stanovená kritéria pro poskytování mohou být diskriminační a znevýhodňovat některé klienty;




bude docházet k navyšování uživatelů s lepší informovaností občanů;




může docházet ke zneužívání příspěvků rodinnými příslušníky;




pro poskytovatele mohou příspěvky znamenat existenční problémy, pokud si jeho služby nekoupí dostatek klientů – zejména je to patrné u neziskových organizací, které musí neustále shánět prostředky.

- 25 -

Příspěvek na péči s sebou přináší jistá úskalí, ale myslím si, že jeho zavedení je krokem vpřed, krokem ke zvýšení kvality sociálních služeb, a to i díky vznikajícímu konkurenčnímu prostředí v této oblasti. U mnoha klientů, zejména zdravotně postižených žijících v rodinách, došlo ke zlepšení podmínek pro udržení si kvality života. Slabiny vidím v nedostatečné kontrole využívání příspěvku, chybějící administrativní kapacitě a možnosti eventuálního odlivu finančních prostředků od profesionálních poskytovatelů, jelikož uživatelé mají možnost užít příspěvek na péči k jiným účelům. Samozřejmě je nutné si uvědomit, že se jedná pouze o „příspěvek“ určený ke krytí části nákladů na zabezpečení potřebné péče. K úplné úhradě se předpokládá využití i jiných zdrojů klienta (např. starobní důchod, úspory), jeho rodinných příslušníků i další veřejné zdroje (např. úhrada nákladů zdravotní a ošetřovatelské péče ze systému veřejného zdravotního pojištění.23

2.2 Dotace a dotační politika Dalším zdrojem krytí nákladů služeb dotace ze státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu budou poskytovány finanční prostředky na podporu poskytování sociálních služeb na území kraje v souladu se zpracovanými střednědobými plány rozvoje sociálních služeb. Tyto plány budou předkládány MPSV. Účelem této dotace je zajistit potřebnou síť sociálních služeb v území a vyrovnat rozdíl v nabídce těchto služeb v rámci kraje, ať už z typového hlediska (např. chybí určitý typ služby), územního hlediska (např. nerovnoměrnost pokrytí území službami) či jiného hlediska) a dofinancovat běžné výdaje zařízení sociálních služeb zejména s ohledem na výši úhrad ze strany uživatelů sociálních služeb. O dotaci musí každý poskytovatel služeb bez ohledu na jeho právní formu žádat v jednoročních intervalech, na její poskytnutí není právní nárok.24 Dotace je určena na krytí běžných výdajů; zákon neupravuje způsob poskytnutí dotace detailněji. Předpokládá se vytvoření předpisu, jenž by určoval jasnější podmínky pro stanovení výše, účelu, členění a způsobu poskytování dotace.25 Dále pak mohou přibýt zdravotnická zařízení, která mají možnost požádat o dotaci, pokud poskytují také sociální služby. Do budoucna zákon předpokládá, že dotace ze státního rozpočtu budou k dispozici jen pro registrované poskytovatele, a to prostřednictvím kraje ve vazbě na zpracovaný střednědobý plán.

23

Průša, L.: Ekonomie sociálních služeb, ASPI Publishing, Praha 2007 Výjimkou je pět ústavů sociální péče, jejichž zřizovatelem je samo ministerstvo práce a sociálních věcí; těch se dotační systém netýká. Jejich výdaje tvoří samostatnou položku rozpočtu ministerstva (viz příloha 2). 25 Ministerstvo práce a sociálních věcí pro tyto účely zpracovalo pouze metodiku upravující podmínky a pravidla pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup a kritéria pro hodnocení žádostí a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a vyúčtování dotace pro rok 2007. 24

- 26 -

Přestože dotační systém není v této oblasti ničím novým, došlo zde i k určitým problémům. Pro rok 2007 ministerstvo rozdělovalo dotace celkové výši 6,7 miliardy Kč, ovšem celkový počet požadavků přesáhl 10 mld. Kč.26 V praxi došlo k nevyváženému přidělení dotací různým typům poskytovaných služeb. Poměr podpořených služeb uvádí tabulka 3. V procesu přidělování dotací byly preferovány zejména služby sociální péče (88 % z celkového objemu dotací, 69 % uspokojených požadavků žadatelů) a v rámci této skupiny pak residenční zařízení sociální péče. Lze tak konstatovat, že stát společně s kraji při rozdělování státních dotací myslel zejména na ústavy a domovy důchodců. Dotace na terénní služby sociální péče, které mají umožňovat setrvání uživatelů v jejich přirozeném prostředí, jako je například pečovatelská služba, byly značně utlumeny; velkému množství poskytovatelů pečovatelské služby nebyla přiznána žádná dotace. Předmětem ostré kritiky v médiích byla také výše dotací na služby sociální prevence. Podíl této skupiny služeb na celkovém objemu dotací činí 9 % (52 % uspokojených požadavků žadatelů). Přitom poskytovatelé této preventivní péče stejně tak jako poradenských služeb, která je ze zákona bezplatná, jsou na dotacích existenčně závislí. Současně se přidělované dotace značně odlišovaly podle právní formy a zřizovatelů poskytovatelů služeb. Potvrdil se střet zájmů u krajských subjektů a jejich preference před obecními a neziskovými poskytovateli. Krajským zařízením byla přiděleno 64 % z celkového objemu dotací (83 % uspokojených požadavků žadatelů), zatímco obecním zařízením 14 % z celkového objemu dotací (50 % uspokojených požadavků žadatelů) a nestátním neziskovým organizacím 21 % z celkových dotací (50 % uspokojených požadavků). Krajská zařízení tak dostala daleko vyšší dotaci než srovnatelná obecní či nezisková zařízení. Podle Svazu měst a obcí ČR, který na disproporce opakovaně upozorňoval, činí rozdíly v přidělených dotacích například u domovů pro seniory až 100 tisíc Kč na jedno místo ročně. Tabulka 4 uvádí poměr podpořených žádostí o dotaci v krajích ČR.

Tab. 3: Poměr dotacemi podpořených služeb v ČR celkem pro rok 2007 Skupina služby

Podpořeno Nepodpořeno Podíl podpořených Dotace (tis. Kč) Podíl na objemu dotací

Sociální péče

1681

462

78 %

5911

88 %

Sociální prevence

1041

380

73 %

594

9%

312

168

65 %

201

3%

3034

1 010

75 %

6706

100 %

Sociální poradenství Celkem

Zdroj: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6269167&hledej=soci%E1ln%ED+slu%9Eby

Přestože cílem dotačního řízení bylo neohrozit kontinuitu poskytování a financování sociálních služeb, analýza výsledků dotačního řízení ukázala, že se tento cíl v řadě případů 26

http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6269167&hledej=soci%E1ln%ED+slu%9Eby

- 27 -

naplnit nepodařilo a poskytovatelé služeb v řadě případů nedostali dotaci na provoz v dostatečné výši. Ministerstvo, které disponuje určitou rezervou, vyjádřilo snahu jednotlivé krizové finanční situace jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb řešit ve spolupráci s kraji do konce března 2007. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že řada krajů má pro případy, kdy se poskytovatel služby dostane v průběhu roku 2007 do tíživé situace, vytvořenu vlastní finanční rezervu v rozpočtu. V některých případech však již došlo k zániku poskytovaných služeb a sociální odbory obecních úřadů zajišťovaly kontinuitu péče a umístění klientů v jiných zařízeních. Například sociální odbor Prahy 15 řešil případ ukončení činnosti pobytového nestátního zařízení, které poskytovalo péči 40 klientům a které muselo skončit pro dluhy a nekvalitní poskytování péče.27

Tab. 4: Poměr podpořených žádostí o dotaci v krajích ČR pro rok 2007 Kraj

Míra vyhovění požadavku

Počet nepodpořených služeb

Celková dotace (mil. Kč)

Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

61 % 69 % 58 % 67 % 69 % 67 % 65 % 57 % 73 % 67 % 63 % 74 % 74 % 74 %

85 45 47 40 36 146 87 65 21 104 81 63 49 88

473 483 586 709 188 653 368 705 301 854 773 406 537 233 354 587 303 243 496 133 721 882 604 118 345 315 512 648

Služby celostátní působnosti Celkem

54 % 66 %

53 1 010

138 760 6 706 73

Zdroj: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6269167&hledej=soci%E1ln%ED+slu%9Eby

V letošním roce se dotační systém zaměřil výhradně na financování již existujících služeb, financování nových služeb a jejich vzniku nebylo umožněno. V dotazníkovém šetření některé kraje uvedly, že plánují stanovit základní kritéria pro možný vstup nových poskytovatelů (sociálních služeb) do systému s ohledem na zjištěnou potřebnost dané služby ve vazbě na připravovaný střednědobý plán kraje. Do budoucna ministerstvo a kraje plánují financování nových služeb také z evropských strukturálních fondů. Evropské strukturální fondy 27

http://www.skok.biz/_download/projekty/zakon-o-socialnich-sluzbach-analyza-2007-05.pdf

- 28 -

představují významný potenciál pro skokové posunutí sociálních služeb na kvalitativně vyšší úroveň. Tyto peníze by měly podpořit přípravu vzdělávacích programů, umožnit transformaci pobytových zařízení, zavádět moderní metody řízení kvality, případně nastartovat rozvoj nových služeb včetně podpory vzniku služeb alternativních ke službám residenčním. Ty by pak samozřejmě neměly být určeny na krytí salda běžných opakujících se provozních výdajů, tak jak to předpokládá ministerstvo.

Zachování dobrovolného nenárokového dotačního principu jako jednoho ze dvou hlavních zdrojů financování nese určitá rizika. Neexistují kriteria, při jejichž splnění by mohl poskytovatel předpokládat, že dotaci obdrží. Výše dotací se u jednotlivých poskytovatelů každoročně významně mění a jsou nejisté. Jak se navíc ukázalo, v mnoha případech poskytovatelé služeb nedostali dotaci na provoz v dostatečné výši a byli tak nuceni omezit svůj provoz, propouštět zaměstnance či dokonce ukončit činnost. Situace, kdy poskytovatelé musí každý rok žádat o dotace na krytí výdajů své běžné činnosti, vede k existenční nejistotě poskytovatelů. Současně tento způsob financování znamená administrativní zátěž poskytovatelů spojenou s vypracováním obsáhlých žádostí o poskytnutí dotace.

V rozdělení dotací chybí systém. Nevhodné a netransparentní je také přidělování dotací z centrální úrovně. Tento systém byl současně poznamenán nejednotností hodnocení projektů ze strany krajů, chybějící metodikou a kritérii hodnocení. Přestože kraje neměly možnost přímého vstupu do vlastního rozhodnutí o poskytnutí dotací ze státního rozpočtu, zaměstnanci krajských úřadů se podíleli na hodnocení žádostí o dotaci a stanovování návrhu výše dotace, a to včetně žádostí podaných zařízeními krajů. V procesu hodnocení nebyli využiti externí odborníci, docházelo tak k jasnému střetu zájmů. Poskytovatelé nedostali jednoznačné vysvětlení a neví, proč se tak razantně snížily dotace od státu, proč případně neobdrželi dotaci vůbec, nebo čím se výše přidělené dotace řídila. Systém financování služeb se tak stal neprůhledným a nevyváženým. Příležitostí je propojení systému financování služeb s procesem komunitního plánování; ten ovšem nebyl ještě plně spuštěn a stávající dotační politika se tak o reálné potřeby zjištěné v místě neopírá.

- 29 -

2.2.1

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2007 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb28

Metodika upravuje pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup a kritéria pro hodnocení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a vyúčtování dotace pro rok 2007. Ministerstvo vyhlásilo dva programy, a to Program podpory A a Program podpory B.

Program podpory A je zaměřen na podporu poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (podpora podle §101 zákona č. 108/2006 Sb.). V rámci tohoto programu bude uskutečňována podpora sociálních služeb, za podmínek stanovených touto metodikou, s výjimkou těch, které naplní podmínky stanovené pro program podpory B.

Program podpory B je rozdělěn do dvou oblastí: Oblast B1 - věnuje se podpoře sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter (podpora podle §104 odst. 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb.). V rámci této oblasti podpory bude podporováno výhradně poskytování takových sociálních služeb, které jsou prováděny v národním měřítku a které se zaměří na cílovou skupinu uživatelů služby (na okruh osob, pro který je sociální služba určena), u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální charakter, ale dopadá na celou společnost. Oblast podpory je směřována na konkrétní pomoc a podporu uživatelům služby. Tyto služby musí vzhledem k požadavku na celostátní a nadregionální charakter (národní měřítko) dále splňovat povinně podmínku místa realizace služby, tj.:


poskytování sociální služby musí přesahovat území minimálně 3 sousedících krajů a vzhledem k charakteristikám poskytované služby nelze efektivně uskutečňovat podporu služby v rámci jednotlivých krajů odděleně;




poskytování sociální služby bude mít dopad na celou cílovou skupinu uživatelů služby a při poskytování sociální služby musí být vytvářen systémový přístup k řešení problematiky určité cílové skupiny v rámci celé ČR.

V opačném případě je žadatel považován za poskytovatele regionálních, místních sociálních služeb a podává žádost podle místa realizace konkrétních služeb. 28

Zpracováno dle www.mpsv.cz/files/clanky/2912/metodika.pdf

- 30 -

Oblast B2 – podpora činností, které mají rozvojovou povahu (podpora podle §104 odst. 3 písm b) zákona č. 108/2006 Sb.). V této oblasti podpory budou podporovány tzv. pilotní projekty, které budou zaměřeny na rozvoj poskytování sociálních služeb určité cílové skupině uživatelů služby a principy řešení daného problému vzešlé z projektu pro cílovou skupinu uživatelů služby budou uplatnitelné nebo upotřebitelné i v dalších regionech České republiky.

2.2.2

Evropský sociální fond

Po vstupu do EU může Česká republika čerpat stejně jako ostatní členské státy finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, které jsou základem evropské strukturální politiky a napomáhají podpoře harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje všech členských zemí. V sociální oblasti může Česká republika využívat finanční podporu z Evropského sociálního fondu v rámci části opatření Integrace specifických skupiny obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, zaměřeného na sociální integraci.

Tab. 5: Informace o objemu nasmlouvaných finančních prostředků v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů (ke 2.1.2007)

Zdroj: http://www.esfcr.cz/files/clanky/4653/stat_OPRLZ.pdf - 31 -

Odbor sociálních služeb MPSV je tzv. Konečným příjemcem pro Opatření 2.1, část sociálních služeb, Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). V rámci opatření 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, jehož cílem je vyrovnání příležitostí v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a dalšímu společenskému a pracovnímu uplatnění osob ohrožených sociálním vyloučením, odbor sociálních služeb MPSV:
vyhlašuje grantové schéma pro jednotlivé programy podpory, které je zaměřeno na poskytovatele a zadavatele sociálních služeb a také na specifické cílové skupiny. V grantovém schématu se poskytují finanční prostředky jednotlivým úspěšným předkladatelům projektů.


vytváří vlastní systémové a národní projekty které jsou realizovány formou veřejné zakázky podle zákona č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Odbor sociálních služeb tak těmito aktivitami zajišťuje např. podporu vzdělávání pracovníků a poskytovatelů sociálních služeb, kvalitu sociálních služeb vedoucích k sociální integraci, místní a typovou dostupnost sociálních služeb, podporu profesního výcviku pracovníků, kteří podporují integraci specifických cílových skupin do společnosti a na trh práce. Na základě předložených nabídek vybrán jeden dodavatel, který dané činnosti realizuje.29

V letech 2004 – 2006 byla na realizaci části opatření 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením OP RLZ vyčleněna částka 766 590 tis. Kč. Tabulka 5 ukazuje objem finančních prostředků v OP RLZ ke 2.1. 2007.

2.2.3

SWOT analýza dotací a dotační politiky

Nyní představím svůj návrh SWOT analýzy pro dotace a dotační politiku. Vycházím především z poznatků uvedených v předcházející subkapitole a z prostudované odborné literatury. Silné stránky:


budou poskytovány jen zaregistrovaným poskytovatelům, což motivuje samotné poskytovatele, aby tak učinili co nejdříve;




systém nutí poskytovatele zpracovat své projekty co nejpečlivěji a nejkvalitněji, aby nebyly zamítnuty.

29

www.mpsv.cz

- 32 -

Slabé stránky:


není detailně upraven způsob poskytování dotace;




na dotaci není právní nárok (to může být ale i motivujícím prvkem);




dotace nejsou přidělovány vyváženě – dochází k preferování služeb sociální péče (zejména ústavy a domovy důchodců);




můžeme pozorovat různou výši přidělených peněz podle právní formy či zřizovatele (což by ale mohlo být způsobeno i kvalitou předkládaných projektů);




jsou financovány pouze existující služby;




značná administrativní zátěž, především u malých organizací.

Příležitosti:


financovat vznik nových služeb;




využít Evropský sociální fond – právě na financování nových služeb, zkvalitnění sociálních služeb, podporu vzdělávacích programů apod.

Hrozby:


znevýhodnění terénních služeb, což může mít za následek ohrožení umožnění uživatelům zůstat ve svém přirozeném prostředí;




jelikož se o dotace žádá ročně, je zde značná nejistota ohledně výše a vůbec i samotného poskytnutí;




pro poskytovatele je jejich výše nedostatečná, přičemž někteří jsou na tomto zdroji přímo existenčně závislí, především nestátní neziskové organizace;




nedostatek prostředků na provoz může mít z následek propouštění, omezení služeb či zvýšení úhrad na náklady, ale v konečném důsledku i ukončení činnosti.

Dotační politiku považuji za nezbytný doplněk v současném systému, neboť bez ní by nejspíš mnoho malých poskytovatelů z řad nestátních neziskových organizací bylo nuceno svou činnost ukončit. Problémem však je nejasné vymezení podmínek pro poskytování dotací, kde chybí právní předpis. Jeho zpracování se předpokládá ve 2. polovině roku 2007 a podle něj by se mělo postupovat poprvé pro rok 2008.

2.3 Cenová regulace a úhrada nákladů Dalším finančním nástrojem, který zákon zavádí, je cenová regulace služeb. Služby sociální péče se poskytují za úhradu podle typu služeb. Sociální poradenství se poskytuje zdarma. - 33 -

Služby sociální prevence se poskytují většinou zdarma. Provádějící vyhláška stanovuje maximální výše úhrad za poskytování těch sociálních služeb, které nejsou poskytovány bezúplatně. Vyhláška také u všech sociálních služeb, jejichž součástí je zajištění stravy a pobytu, stanovuje maximální výši úhrady, kterou za tyto činnosti zaplatí uživatelé. Například u sociálních služeb pobytových je za poskytnutí ubytování stanovena maximální výše 160 Kč denně a za poskytování celodenní stravy 140 Kč denně.

Právě výše úhrad za služby je dalším sporným bodem zákona a předmětem mnoha diskusí. Nastavení výše cenových stropů se jeví podle vyjádření řady poskytovatelů jako nevyhovující. Například částka, která je doporučena zákonem na úhradu služby osobní asistence nebo pečovatelské služby činí až 85 Kč na hodinu. Taková částka však nestačí k pokrytí mzdových prostředků na pracovníky v sociálních službách. Není v ní navíc rozpočtována ztráta času při přemístění ke klientovi – uživateli sociální služby nebo provozní zázemí a související organizačně administrativní výdaje. U pečovatelské služby se například odhaduje, že na zajištění jedné hodiny potřebují organizace, které službu poskytují 170 Kč, je proto zjevné, že polovinu výdajů musejí organizace pokrýt z dotací, příspěvků zřizovatelů případně z jiných zdrojů. A právě dotace byly řadě poskytovatelům výrazně kráceny, kvůli zavedení příspěvku na péči. Poskytovatelé služeb proto zvedali poplatky za služby. Vzhledem k cenové regulaci však byli do značné míry omezeni. Některé organizace se při výrazném zkrácení dotací dostaly do pasti, poplatky za služby totiž nemohou zvýšit nad zákonem stanovenou hranici, tudíž jim vzniklý rozpočtový deficit nepokryjí ani klienti.30

2.3.1

SWOT analýza cenové regulace

S využitím informací z předchozího textu a z nastudované literatury shrnuji své připomínky do těchto bodů SWOT analýzy.

Silné stránky:


účast klientů, nedívají se na službu jako na něco samozřejmého.

Slabé stránky:


maximální částky na úhradu jsou podle poskytovatelů nízké a nekryjí mzdové prostředky na pracovníky.

30

http://www.skok.biz/_download/projekty/zakon-o-socialnich-sluzbach-analyza-2007-05.pdf

- 34 -

Příležitosti:


služby se mohou dostat k těm klientům, kteří jsou ochotni si připlatit;




příležitost pro podnikání.

Hrozby:


klienti se některých služeb raději vzdají, než by za ně platili;




nedostatečné financování služeb sociální prevence, které jsou ze zákona poskytovány nárokově a bezplatně, může přivodit kolaps těchto služeb.

Poskytovatelé vnímají cenovou regulaci negativně, neboť maximální částky považují za nedostatečné. Naproti tomu někteří klienti tyto částky mohou považovat za příliš vysoké. Domnívám se, že cenová regulace může vytvořit tlak na poskytovatele, jelikož klienti si z pozice svobodné volby poskytovatele budou často volit takové, kteří nebudou částky na úhradu stanovovat na maximální výši.

- 35 -

3 ÚSTAVNÍ PÉČE Ústavní péčí se rozumí péče v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech. I tento druh sociální péče, stejně jako celý systém, nutně potřebuje transformovat. A to zejména z důvodu, že jeho dlouholeté pojetí naprosto neodpovídá dnešní představě o lidských právech a občanské společnosti. Ústavy sociální péče jsou instituce s celoročním, týdenním nebo denním pobytem. Vzhledem k tomu, že se jedná o kolektivní zařízení, jehož funkce spočívá na příslušném organizačním řádu, je zřejmé, že klienti nemívají žádoucí prostor pro své soukromí, identitu, pro bezproblémový výkon svých práv. V ústavech velice záleží na tom, kolik času mohou zaměstnanci věnovat práci s jednotlivými klienty a zda ústav vytváří podnětné prostředí. Roli hraje i kvalita spolupráce s rodinou klientů.31

Vycházíme ze skutečnosti (praxe i právních norem), že ústav poskytuje to, co běžný svět bydlení, výchovu, zaopatření, zdravotní a ošetřovatelskou péči, rekreaci atd. Oproti okolnímu světu to ale ústav poskytuje z ústavních nikoli běžných zdrojů. Na rozdíl od běžného světa ústav poskytuje navíc jen oddělenost od okolí – speciální budova. To je jeho skutečný úkol. Praxe dokazuje, že i ostatní složky služeb, které jsou v ústavech poskytovány a operuje s nimi zákon o sociálních službách (např. terapie, pomoc se zvládnutím běžných úkonů péče o sebe apod.) lze poskytovat i v domácím prostředí. Úkol ústavu „oddělovat“ znevýhodněné skupiny občanů do speciálních zařízení však není přijatelný. Česká republika se se vstupem do EU přihlásila k politice sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení. Podstatou této politiky je přiznání stejných občanských práv a povinností znevýhodněným lidem. Jako ostatní lidé musí i oni mít možnost využívat běžných veřejných zdrojů a převzít odpovědnost za sebe (např. vydělávat si na živobytí vlastní prací, vzdělávat se). Úkolem ústavů proto do budoucna musí být podpora sociálního začlenění, tzn. ochrana práv obyvatel a poskytování podpory umožňující jim převzít odpovědnost, tedy i povinnosti. Úkol ústavů se musí změnit, nestačí vylepšovat stávající typ služeb. Je třeba změnit smysl služeb, poslání a cíle a podle toho teprve začít plánovat změny.

Prvním úkolem v procesu transformace je změnit postoje pracovníků k obyvatelům ústavů, přesvědčit je, že tito lidé mohou žít v běžném prostředí. To by mělo být předmětem a cílem vhodně koncipovaného vzdělávacího programu. Není potřeba ústavy zavírat a propouštět personál. V ústavech je velký potenciál - odborníci, kteří znají potřeby obyvatel a specifické

31

Kozlová, L.: Sociální služby, TRITON, Praha 2005

- 36 -

metody práce s nimi a které je potřeba využít k poskytování takového typu služeb, které lidem umožní žít důstojně a v běžném prostředí. Cílem je změnit charakter služeb, nikoli zavřít ústavy.32

Je zřejmé, že umístěním značné části dnešních uživatelů do pobytových zařízení sociální péče se řeší jiné, nejen sociální, problémy, často eticky problematické. Příkladem mohou být odchody seniorů do péče pobytových zařízení, kdy řeší spíše špatnou bytovou situaci v rodině než potřebu sociální pomoci, respektive péče. Po zavedení příspěvku na péči vzhledem k relaci mezi výší průměrných neinvestičních výdajů v domovech důchodců, průměrnou výší důchodů a výší příspěvků na péči budou klienty domovů důchodců v naprosté většině případů pouze ti příjemci, jimž bude příspěvek přiznán v nejvyšší úrovni. Jestliže v současné době žije těchto zařízeních 32 % klientů, kteří jsou umístěni na tzv. ošetřovatelském oddělení, lze se zavedením nového systému financování předpokládat, že se tento podíl bude pohybovat na úrovni minimálně 95 %.33 Nevhodné umístění do ústavu sociální péče je často důsledkem nedostatečné nabídky sítě služeb, s jejichž podporou a pomocí by mohl člověk se specifickými potřebami setrvat ve svém přirozeném prostředí. Snaha zajistit lidská práva pro všechny bez rozdílu se projevuje od 90. let v celé naší společnosti, od místních iniciativ v původně ústavních zařízení až po vznik nové legislativy. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., účinný od 1. ledna 2007, je prvním zákonem dodržujícím lidskoprávní princip svobodné volby formy pomoci a typu služby na základě specifických potřeb uživatele.

Tab. 6: Vývoj státní dotace na lůžko v domovech důchodců a v ústavech sociální péče v letech 1995 – 2005 (v Kč ročně) v domovech důchodců v ústavech sociální péče

1995 - 1996

1997 - 1999

2000 - 2002

2003

2004

2005

50 500

50 500

51 716

60 472

63 608

66 785

62 300

63 000

63 000

73 665

77 484

81 356

Zdroj: Průša, L.: Ekonomie sociálních služeb, ASPI, a.s., Praha 2007

Ústavní zařízení reprezentují v České republice poměrně stabilní systém. Tato stabilita byla dána především trvalou poptávkou po tomto typu služeb a předem stanovenými zdroji financování. Objem prostředků byl tak relativně stálý a ústavy z roku na rok věděly, jak vysokou částkou mohou disponovat. Podle modelu financování platného do 31. 12. 2006 kraje obdržely v rámci celkové dotace ze státního rozpočtu finanční prostředky a tyto prostředky pak samy rozdělovaly jednotlivým ústavům, jichž byly zřizovateli. Na provoz 32 33

http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1200 Průša, L.: Ekonomie sociálních služeb, ASPI, a.s., Praha 2007

- 37 -

ústavů sociální péče a domovů důchodců, jejichž zřizovatelem a provozovatelem je obec, byla poskytována dotace na lůžko. Jednalo se o účelovou dotaci vyplácenou obcím Ministerstvem financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Tato dotace podléhala finančnímu vypořádání za příslušný rok. Dalšími zdroji financování jsou především úhrady od uživatelů služeb, jejichž výše je stanovena vyhláškou MPSV a dále vlastní prostředky samospráv a popřípadě další zdroje (např. sponzorské dary).34

Tab. 7: Počet zařízení sociální péče podle typu zřizovatele v ČR a v krajích ČR v roce 2005 Druh zařízení

CELKEM

státní

krajské

obecní

církevní

ostatní

Domov důchodců

381

0

178

149

42

12

Domov - pension pro důchodce

151

0

27

108

10

6

11

1

2

8

0

0

8

1

4

1

2

0

DD + DPD společné zařízení Ústav pro TP dospělé občany Ústav pro TP dospělé občany s přidruženým MP Ústav pro TP občany s více vadami

7

0

5

1

0

1

5

0

1

4

0

0

Ústav pro SP dospělé občany

2

1

0

1

0

0

84

0

65

12

2

5

8

0

5

0

1

2

8

0

7

0

1

0

2

1

1

0

0

0

18

1

8

2

2

5

12

0

1

3

6

2

128

1

80

36

8

3

2

0

0

0

0

2

Domov pro matky s dětmi

54

0

1

16

26

11

Azylové domy

77

0

5

30

22

20

Domy na půl cesty

16

0

2

1

7

6

9

0

0

3

5

1

6

0

0

2

3

1

18

0

0

0

18

0

103

0

1

12

47

43

1 110

6

393

389

202

120

Ústav pro MP dospělé občany Ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany Ústav pro chronické psychotiky a psychopaty Ústav pro TP mládež Ústav pro TP mládež s přidruženým MP Ústav pro TP mládež s více vadami Ústav pro MP mládež Vesničky SOS

Noclehárny Zařízení pro denní pobyt osob bez přístřeší Charitní domov pro řeholnice (obdoba DD) Ostatní zařízení CELKEM Česká republika

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005

34

http://www.mpsv.cz/files/clanky/3858/Koncepce_podpory.pdf

- 38 -

V současnosti platí, že více jak 85 % pobytových zařízení sociální péče v České republice (domovy důchodců , domovy penziony pro důchodce a ústavy sociální péče) je zřizována kraji nebo obcemi. Nestátní neziskové organizace poskytují zejména terénní a ambulantní sociální služby.

Graf 1: Struktura zařízení sociální péče v ČR v roce 2005 2005

Ostatní zařízení 26%

Domov důchodců 34%

Útavy pro děti 14% Ústavy pro dospělé občany 11%

Domov - pension pro důchodce 14% DD + DPD společné zařízení 1%

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005

Ústavy sociální péče rozdělujeme do dvou hlavních skupin – pro mládež a pro dospělé. Poskytují služby občanům s určitým typem zdravotního postižení nebo s jejich kombinací a občanům společensky nepřizpůsobivým. Jiným přístupem je členění podle zřizovatele. To uvádí tabulka 6. Toto hledisko často může mít vliv až na samotnou existenci ústavů, a to ve vazbě na financování tohoto druhu sociálních služeb. Například MPSV uvádí v Adresáři zařízení sociální péče tyto různé zřizovatele ústavů sociální péče35:

35




Ministerstvo práce a sociálních věcí;




krajské úřady;




městské úřady;

http://www.mpsv.cz/files/clanky/1837/Zpravodaj_4-2006.pdf

- 39 -




obecní úřady;




občanská sdružení;




fyzické osoby;




Českobratrská církev evangelická;




ostatní církve;




charita;




a ostatní.

3.1 Financování Jedinečné postavení v oblasti ústavní péče má bezpochyby pět ústavů sociální péče, jejichž zřizovatelem je ministerstvo (viz příloha 5). Ty totiž nežádají o dotace. Jejich výdaje jsou hrazeny přímo z rozpočtu MPSV z pozice samostatné položky rozpočtu „Výdaje přímo řízených ústavů sociální péče (OSS a PO)“ (viz příloha 4). Pro rok 2007 byla na tyto účely vyčleněna částka 392 687 tis. Kč. Tabulka 8 uvádí závazné ukazatele Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně – Králově poli za rok 2006, jenž je jedním z pěti státem zřizovaných ústavů. Je jasné, že tato právní forma je z hlediska financování nejjednodušší. Ředitelé těchto ústavů nemusí řešit existenční problémy spojené s neustálým sháněním finančních prostředků. Mohou tak směřovat své aktivity směrem ke zkvalitnění služeb a k rozvoji a vzdělávání svých zaměstnanců. Navíc jsou tyto ústavy silně specializovanými, což se projevuje jednoznačným převisem poptávky nad nabídkou.

Tab. 8: Přehled závazných ukazatelů ÚSP pro tělesně postiženou mládež v Brně – Králově poli za rok 2006 Rozpočet Skutečnost v tis. Kč schválený po změnách Nedaňové příjmy 6 000,00 6 000,00 6 531,15 Kapitálové příjmy Příjmy celkem 6 000,00 6 000,00 6 531,15 Běžné výdaje 85 829,00 88 050,00 88 196,73 Kapitálové výdaje 12 556,00 22 553,36 Výdaje celkem 85 829,00 100 606,00 100 750,09 Zdroj: http://www.usp-kocianka.cz/ Ukazatel

Naopak s největšími problémy z finančního hlediska se bezesporu potýkají ty ústavy, jejichž zřizovatelem jsou nestátní neziskové organizace. Zde se ředitelé věnují především získávání potřebných prostředků, neboť na tom závisí samotná existence ústavů. I když mají jistotu obdržení příspěvků na péči od svých klientů, není jejich výše dostatečná k pokrytí výdajů. Musí tedy spoléhat na dotační politiku. Zde se ovšem může objevit jisté úskalí. Na dotaci není - 40 -

právní nárok a žadatel si nikdy svým úspěchem nemůže být jistý, navíc nejsou podmínky poskytování dotací podrobně zakotveny v právním předpisu. Je také otázkou, zda si může malá organizace dovolit platit dostatečně odborně vzdělaný personál k vypracování kvalitní žádosti o dotaci.

Vzhledem k tomu, že celý systém v počátcích, dá se předpokládat, že ještě dojde k výrazným kvalitativním změnám.

3.2 SWOT analýza ústavní péče V této subkapitole se zabývám vytvořením SWOT analýzy samotné ústavní péče. Svá stanoviska shrnuji do následujících bodů.

Silné stránky:


poskytuje bydlení, výchovu, zaopatření, zdravotní a ošetřovatelskou péči, rekreaci;




podpora sociálního začleňování;




ústavy sociální péče jsou vysoce specializovanými zařízeními, to také vytváří převis poptávky nad nabídkou.

Slabé stránky:


malý prostor klientů pro soukromí z pozice pobytu v kolektivním zařízení;




oddělenost od okolního světa;




nevhodné umisťování do ústavů sociální péče z důvodu nedostatečné sítě služeb;




odchody seniorů do pobytových zařízení spíše z důvodu řešení bytové situace než z hlediska potřeby sociální pomoci;




často negativní postoj veřejnosti ke klientům některých zařízení, zejména těch s postižením či problémových;




převis poptávky není často ovlivněn kvalitou nabízené služby, ale spíše neexistencí odpovídajících alternativních služeb umožňujících život v přirozeném prostředí.36

Příležitosti:


změnit postoje pracovníků k obyvatelům ústavů;




změnit postoje veřejnosti ke skupině potřebných;

36

Převis poptávky je také navýšen díky podávání žádostí „pro jistotu“ ve snaze zajistit si do budoucna nedostatkovou službu bez ohledu na stávající i budoucí skutečné potřeby.

- 41 -




využít kvalifikované pracovníky ústavů k poskytování takových služeb, které umožňují důstojný život;




podpořit transformaci pobytových služeb na služby poskytované klientům v jejich přirozeném prostředí a postupně podporovat a rozvíjet terénní služby37.

Hrozby:


u poskytovatelů zejména z řad nestátních neziskových organizací, církevních organizací či fyzických osob jsou problémy financováním, neboť jdou odkázáni především na dotace, kdy jejich jednoletý cyklus vázaný na státní rozpočet udržuje nejistotu v kontinuitě státní podpory;




některá zařízení se mohou potýkat s nedostatkem personálu, neboť speciálně školení pracovníci budou požadovat adekvátní finanční ohodnocení své práce a mohou odcházet na lépe placená místa.

V současné době ústavní péče má v systému sociálních služeb nepochybně významné postavení a plní nezastupitelnou funkci. Přesto však je snahou do budoucna postupný posun k terénním službám umožňujícím život jedinců v jejich přirozeném prostředí. Dopady vycházející z nově implementovaného příspěvku na péči budou směřovat k tomu, že uživatelé pobytových sociálních služeb, jejichž míra závislosti neodpovídá rozsahu jimi žádaných služeb, budou směřovat k vyhledání služeb, které odpovídají jejich potřebám a jsou schopni je mimo jiné v rámci poskytnuté výše příspěvku na péči uhradit. Je tedy nezbytně nutné vytvořit takovou nabídku služeb, které umožní všem lidem plnohodnotný život v komunitě.

37

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo pro tento účel materiál nazvaný „Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti“, jehož hlavním cílem je podpořit a usnadnit cestu poskytovatelům i zřizovatelům pobytových služeb v přirozeném procesu humanizace sociálních služeb.

- 42 -

ZÁVĚR Sociální služby v Evropě procházejí na přelomu milénia dynamickým vývojem. Se stárnutím populace a změnami na trhu práce se formální systémy pečovatelských služeb dostávají do popředí zájmu sociální politiky. Modernizace sociálních služeb je proto jedním z nejdůležitějších témat, kterým Evropa v současné době čelí. Součástí většiny modernizačních snah je hledání rovnováhy mezi dostupností služeb, jejich kvalitu a finanční udržitelností systémů.

V České republice došlo v této souvislosti k průlomovému okamžiku, když 1. ledna 2007 vstoupil v platnost zákon o sociálních službách. Tento právní předpis zásadně mění prostředí sociálních služeb. Má napomoci tomu, aby sociální služby byly bezpečné, poskytovaly znevýhodněným osobám dostatečnou ochranu, byly dostupné a především pomáhali těm, kdo je užívají dosáhnout nezávislosti a využít běžných příležitostí, které nám život v naší společnosti nabízí. Nástroje, které k těmto cílům využívá jsou: plánování služeb proto, aby služby byly dostupné; registrace, povinnost poskytovatelů projít inspekcemi k zajištění kvality služeb a ochrany práv uživatelů; příspěvek na péči k posílení postavení některých starších občanů a občanů se zdravotním postižením; dotace jako finanční podpora pro rozvoj služeb.

Zákon příspěvkem na péči a smluvním vztahem mezi klientem a poskytovatelem umožňuje, aby si klient mohl za svoje peníze vybrat mezi poskytovateli, i když v omezené míře. Nově je stanovena povinnost obcí, že v případě krizové situace občana musí zajistit služby k odvrácení ohrožení života či zdraví. Zákon garantuje kvalitu služeb, protože ustanovuje standardy kvality a garantuje právo uživatelů účastnit se jednání při sestavování krajských či obecních plánů rozvoje sociálních služeb.

Cílem mé práce bylo popsat současné možnosti financování sociálních služeb a vyjádřit jejich klady a rizika. K tomu jsem se rozhodla využít SWOT analýzu. Její výhodu spatřuji v tom, že se věnuje nejen současnému stavu, ale také potenciální situaci v budoucnu.

Domnívám se, že právě systém financování si zasluhuje největší pozornost. Snahou nového zákona je vytvoření rovného postavení mezi poskytovateli a preferování terénních sociálních služeb před institucionálními, ovšem v praxi se ukazuje, že nový systém dotací a příspěvků

- 43 -

klientů paradoxně napomáhá větší finanční stabilitě velkých poskytovatelů institucionálních služeb.

Zákon zavádí zcela nový nástroj financování – příspěvek na péči. Dle mého názoru představuje významný krok ke zvýšení kvality sociálních služeb, a to i díky vznikajícímu konkurenčnímu prostředí v této oblasti. Nedostatkem je obtížná kontrolovatelnost jeho využití případně zneužití. Podle poskytovatelů je navíc jeho úroveň nedostatečná. Problematickým se ukázalo také administrativní zajištění příspěvku díky nedostatečné kapacitě posudkových lékařů i nejasnému vymezení odpovědných úředníků. V důsledku svobodné volby uživatelů o využití příspěvku vidím nebezpečí v možnosti odlivu prostředků od profesionálních poskytovatelů.

Ve své analýze jsem se věnovala také dotační politice, jejíž význam je nesporný. Často představuje zásadní prostředky pro mnohé poskytovatele. Bohužel však udělování dotací v jednoročních intervalech vystavuje poskytovatele existenční nejistotě. Slabinou je také netransparentní přidělování dotací z centrální úrovně, nejednotnost hodnocení projektů ze strany krajů a chybějící právní úprava udílení dotací a metodika a kritéria hodnocení.

Navrhovala bych otevření diskuse o posílení finanční participace uživatelů a provázat financování služeb s procesem komunitního plánování. Důležitým bodem je i vytvoření účinných kontrolních mechanismů čerpání příspěvku na péči. Zejména by však mělo dojít k odklonu od dotací a přechodu na financování služeb na základě dlouhodobých smluvních vztahů v regionálních sítích.

Je nepochybně předčasné hodnotit klady a zápory zákona vznikajícího téměř 15 let, který byl dlouho očekáván, o kterém se vedla dlouhá diskuse a jeho příprava a projednávání byly složité a někdy i emocionální. Ve většině případů akceptoval očekávání uživatelů a stanovil minimum povinností nezbytných k tomu, aby nároky uživatelů mohly být plněny.

- 44 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura BAREŠ, P.: Přiměřenost sociálních služeb aktuálním potřebám. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 333 s. ISBN 80-87007-24-7 BRDEK, M. a kol.: Trendy v evropské sociální politice. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002. 252 s. ISBN 80-86395-25-1 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005. 502 s. ISBN 807357-050-5 KOLDINSKÁ, K., MARKOVÁ, H.: Sociální pomoc a právo. 1. vyd. Praha: ORAC, 2001. 175 s. ISBN 80-86199-38-X KOZLOVÁ, L.: Sociální služby. 1. vyd. Praha: TRITON, 2005. 79 s. ISBN 80-7254-662-7 MATOUŠEK, O. a kol.: Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 384 s. ISBN 80-7178-548-2 MATOUŠEK, O. a kol.: Sociální práce v praxi : specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X MATOUŠEK, O. a kol.: Základy sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál: 2001. 312 s. ISBN 807178-473-7 MEDVEĎ, J., NEMEC, J. a kol.: Verejné financie. 1. vyd. Bratislava: SPRINT, 2005. 464 s. ISBN 80-89085-32-6 POTŮČEK, M.: Sociální politika. 1. vyd. Praha: Slon, 1995. 142 s. ISBN 80-85850-01-X PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb. 1.vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003. 151 s. ISBN 80-86395-69-3 PRŮŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb. 2. dopl. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6 PRŮŠA, L.: Model optimálního uspořádání sociálních a zdravotních služeb na regionální úrovni. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 53 s.ISBN 80-87007-36-0 REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2 TOMEŠ, I.: Sociální správa. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 303 s. ISBN 80-7178-560-1 - 45 -

Legislativní zdroje Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení). Vyhláška MPSV č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Internetové zdroje BERÁNKOVÁ, K.: Od 1. ledna 2007se změní systém sociálních služeb. Deník veřejné správy [online]. 2006, [cit. 25. května 2007], dostupné na WWW: . MACELA, M.: První zkušenosti z nového systému financování sociální péče. Deník veřejné správy [online]. 2007, [cit. 30. května 2007], dostupné na WWW: . Poskytování sociálních služeb – registrace poskytovatelů a inspekce kvality. Sociální revue [online]. 2005, [cit. 25. května 2007], dostupné na WWW: < http://socialnirevue.cz/item/ poskytovani-socialnich-sluzeb-registrace-poskytovatelu-a-inspekce-kvality/category/socialniprace>. Důvodová zpráva návrhu zákona o sociálních službách. Sociální revue [online]. 2005, [cit. 24. května 2007], dostupné na WWW: . Analýza situace v oblasti sociálních služeb po přijetí nového zákona o sociálních službách. Občanské sdružení SKOK [online]. 2007, [cit. 12. června 2007], dostupné na WWW: . Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2007 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006, [cit. 12. června 2007], dostupné na WWW: . Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2007, [cit. 16. června 2007], dostupné na WWW: .

- 46 -

Proč je potřeba transformovat ústavní péči? Dobromysl [online]. [cit. 16. června 2007], dostupné na WWW: . Adresář zařízení sociální péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006, [cit. 16. června 2007], dostupné na WWW: . Statistická ročenka České republiky 2005: Sociální zabezpečení. Český statistický úřad [online]. 2006, [cit. 2. dubna 2007], dostupné na WWW: . Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Praha, 2006. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Praha, 2006 www.czso.cz denik.obce.cz www.dobromysl.cz www.esfcr.cz www.mfcr.cz www.mpsv.cz www.skok.biz socialnirevue.cz www.vupsv.cz

- 47 -

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM TABULEK TAB. 1: POČET ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE ........................................................................................................... - 13 TAB. 2: VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI ZA KALENDÁŘNÍ MĚSÍC ................................................................................ - 22 TAB. 3: POMĚR DOTACEMI PODPOŘENÝCH SLUŽEB V ČR CELKEM PRO ROK 2007 ............................................. - 27 TAB. 4: POMĚR PODPOŘENÝCH ŽÁDOSTÍ O DOTACI V KRAJÍCH ČR PRO ROK 2007 ............................................. - 28 TAB. 5: INFORMACE O OBJEMU NASMLOUVANÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V OPERAČNÍM PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (KE 2.1.2007) ............................................................................................................. - 31 TAB. 6: VÝVOJ STÁTNÍ DOTACE NA LŮŽKO V DOMOVECH DŮCHODCŮ A V ÚSTAVECH SOCIÁLNÍ PÉČE V LETECH 1995 – 2005 (V KČ ROČNĚ) ...................................................................................................................... - 37 TAB. 7: POČET ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE PODLE TYPU ZŘIZOVATELE V ČR A V KRAJÍCH ČR V ROCE 2005 ....... - 38 TAB. 8: PŘEHLED ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ÚSP PRO TĚLESNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽ V BRNĚ – KRÁLOVĚ POLI ZA ROK 2006 ................................................................................................................................................. - 40 -

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: STRUKTURA ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE V ČR V ROCE 2005................................................................... - 39 -

- 48 -

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: SEZNAM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ......................................................................................................... - 50 PŘÍLOHA 2:VÝVOJ NÁKLADŮ NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY V LETECH 1992 – 2005 (V MIL. KČ)................................... - 51 PŘÍLOHA 3: PODÍL ZÁKLADNÍCH SLOŽEK NA CELKOVÝCH VÝDAJÍCH SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍHO SYSTÉMU V LETECH 1990 - 2005.............................................................................................................................................. - 51 PŘÍLOHA 4: ROZPOČET MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ NA ROK 2007.............................................. - 52 PŘÍLOHA 5: DATABÁZE ÚSP - ZŘIZOVATEL MPSV ........................................................................................... - 53 PŘÍLOHA 6: NÁKLADY NA ÚSTAVNÍ SOCIÁLNÍ PÉČI A PŘÍJMY Z ÚHRAD V LETECH 1999 - 2005.......................... - 54 PŘÍLOHA 7: ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE V LETECH 1996 – 2005 ........................................................................... - 55 PŘÍLOHA 8: KAPACITA A EKONOMICKÉ UKAZATELE V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍ PÉČE V ROCE 2005 ..................... - 56 -

- 49 -

PŘÍLOHY Příloha 1: Seznam sociálních služeb 1. Služby sociální péče: a) denní a týdenní pobyty pro seniory a osoby se zdravotním postižením, b) centra denních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, c) pečovatelská služba, d) osobní asistence (včetně předčitatelské, tlumočnické a průvodcovské služby) e) odlehčovací služby (sdílené služby), f) chráněné bydlení, g) podporované bydlení, h) pobyty v domovech sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, i) pobyty v domovech sociálních služeb se speciálním režimem péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením, u kterých je nezbytná speciální péče s ohledem na jejich duševní onemocnění či závislost na návykových látkách, j) služby ošetřovatelské péče.

2. Služby sociální prevence: a) azylové služby, b) služby pro osoby opouštějící ústavní péči (domy na půl cesty), c) služby přechodného přenocování (noclehárny), d) krizová pomoc, e) pobytové služby pro osoby závislé na návykových látkách (terapeutické komunity), f) služby následné péče a doléčování (doléčovací programy), g) terénní programy pro marginální skupiny a sociálně vyloučené komunity, h) nízkoprahové služby pro děti a mládež, i) služby v kontaktních centrech pro uživatele drog, j) denní služby pro osoby bez přístřeší (nízkoprahová denní centra), k) služby sociální rehabilitace, l) služby rané péče a m) poradenství.

- 50 -

Příloha 2:Vývoj nákladů na sociální služby v letech 1992 – 2005 (v mil. Kč)

rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

výdaje na sociální služby celkem 4 384 5 881 7 619 8 738 8 437 8 832 9 476 9 853 11 016 12 630 14 850 14 790 14 055 14 685

z toho: dotace pro nestátní neziskové organizace 245 174 271 240 466 545 619 624 664 949 919 768 1 198 607

Zdroj: Průša, L.: Ekonomie sociálních služeb, ASPI Publishing, Praha 2007

Příloha 3: Podíl základních složek na celkových výdajích sociálně zdravotního systému v letech 1990 - 2005

Zdroj: www.vups.cz/fakta/graf10.pdf

- 51 -

Příloha 4: Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2007

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

- 52 -

Příloha 5: Databáze ÚSP - zřizovatel MPSV zařízení

adresa / www-stránky 643 00 Brno, Chrlické nám. 2 ÚSP pro dospělé smysl.postižené http://www.uspchrlice.cz 747 67 Hrabyně 3 ÚSP pro dospělé těl.postižené www.usphrabyne.cz 257 56 Tloskov, Neveklov ÚSP pro mládež mentl.postiženou www.tloskov.cz 330 22 Zbůch ÚSP pro mládež těl.postiženou www.uspzbuch.cz 612 47 Brno-Královo pole, Kociánka 2 ÚSP pro mládež těl.postiženou www.usp-kocianka.cz Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

- 53 -

Příloha 6: Náklady na ústavní sociální péči a příjmy z úhrad v letech 1999 - 2005 Průměrné neinvestiční výdaje na 1 místo a rok v Kč

Průměrná úhrada od obyvatele ročně v Kč

Podíl úhrady na výši nákladů na 1 místo a rok v %

1999

131 693

52 831

40,12

2000

136 823

55 427

40,51

2001

152 738

60 362

39,52

2002 Domovy důchodců

165 013

64 103

38,85

2003

172 979

66 209

38,28

2004

176 350

66 212

37,55

2005

202 473

72 044

35,58

1999

44 893

17 193

38,30

2000

45 782

17 561

38,36

2001

50 533

19 388

38,37

55 769

20 960

37,58

2003

70 124

27 567

39,31

2004

70 543

26 148

37,07

2005

74 212

28 120

37,89

1999

145 807

51 841

35,55

2000

147 464

52 360

35,51

168 445

59 508

35,33

195 684

63 616

32,51

197 761

67 250

34,01

2004

202 134

79 869

39,51

2005

226 679

92 022

40,60

1999

168 558

37 415

22,20

2000

163 742

38 253

23,36

183 055

40 092

21,90

196 922

43 297

21,99

209 837

39 579

18,86

2004

219 074

51 088

23,32

2005

235 646

38 072

16,16

Rok

2002

2001 2002 2003

2001 2002 2003

Druh zařízení

Domovy-pensiony pro důchodce

Ústavy soc. péče pro dospělé s trvalým pobytem

Ústavy soc. péče pro mládež s trvalým pobytem

Zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech

- 54 -

Příloha 7: Zařízení sociální péče v letech 1996 – 2005

Rok

Ukazatel

1996 Počet zařízení Počet míst Počet neusp. žadatelů 1997 Počet zařízení Počet míst Počet neusp. žadatelů 1998 Počet zařízení Počet míst Počet neusp. žadatelů

Domovy- Ústavy pro zdrav. postižené Domovy pensiony Ostatní důchodců zařízení pro důchodce dospělé mládež

Celkem

303 33 779

137 11 969

75 6 402

182 12 803

136 4 378

833 69 331

21 609

14 980

1 535

785

.

38 909

314 34 436

146 12 593

76 6 563

181 11 906

147 4 317

864 72 563

23 454

17 612

1 649

825

.

43 540

320

150

75

181

167

893

35 218

12 593

6 585

12 470

4 648

71 514

25 431

18 443

1 816

741

.

46 431

333 148 78 185 185 929 1999 Počet zařízení Počet míst 35 656 12 126 6 743 12 468 4 984 71 977 Počet neusp. 27 243 19 678 2 122 792 . 49 835 žadatelů 343 148 81 182 203 957 2000 Počet zařízení Počet míst 36 662 12 129 7 022 13 119 5 518 74 450 Počet neusp. 28 784 20 652 2 642 746 . 52 824 žadatelů 352 150 84 184 228 998 2001 Počet zařízení Počet míst 36 612 12 432 7 059 13 116 6 072 75 291 Počet neusp. 34 763 22 148 2 978 610 . 60 499 žadatelů 360 148 88 186 309 1 091 2002 Počet zařízení Počet míst 37 686 12 382 7 065 13 176 7 102 77 411 Počet neusp. 33 222 17 601 3 241 400 . 54 464 žadatelů 378 144 98 173 275 1 068 2003 Počet zařízení Počet míst 39 331 11 487 7 744 12 056 6 636 77 254 Počet neusp. 50 192 25 389 3 477 792 . 79 850 žadatelů 386 149 110 169 257 1 071 2004 Počet zařízení Počet míst 38 875 11 865 8 913 11 984 6 939 78 576 Počet neusp. 38 220 17 930 2 119 334 . 58 603 žadatelů 392 151 122 160 285 1 110 2005 Počet zařízení Počet míst 39 188 11 701 10 273 10 762 7 007 78 931 Počet neusp. 43 187 17 304 1 630 394 . 62 515 žadatelů Zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech

- 55 -

Příloha 8: Kapacita a ekonomické ukazatele v zařízeních sociální péče v roce 2005 Státní a krajská zařízení PŘÍJMY (v tis. Kč) Druh zařízení

Domovy důchodců Domovy pensiony pro důchodce

Kapacita zařízení

Počet zařízení

z toho

CELKEM

za pobyt

ostatní

20 945

178

4 198 016

1 470 957

3 120

30

281 291

91 587

ÚSP pro dospělé

8 657

89

ÚSP pro mládež

8 347

93

276

9

18 234

3 138

41 345

399

8 430 644

2 565 302

Ostatní CELKEM

VÝDAJE (v tis. Kč)

2 032 548 1 900 555

CELKEM

2 713 4 276 971 801 189 704

294 363

1 456 2 142 460 216 1 472 2 207 241 254

575 217 424 403

z toho neinvestiční investiční

4 079 949

197 021

280 009 14 353 1 969 353 2 082 122

173 107 125 119

18 520

18 520

0

5 847 8 939 555 071

8 429 953

509 600

15 096

Obecní zařízení Druh zařízení

Domovy důchodců Domovy pensiony pro důchodce

Kapacita zařízení

Počet zařízení

PŘÍJMY (v tis. Kč)

VÝDAJE (v tis. Kč)

z toho

CELKEM

za pobyt

ostatní

CELKEM

14 934

149

2 963 793

1 063 562

9 147

116

611 097

215 698

393 852

620 074

608 348 11 726

ÚSP pro dospělé

1 211

19

289 590

84 101

202 043

318 593

284 409 34 184

ÚSP pro mládež

1 736

41

383 717

58 157

315 745

388 085

371 845 16 239

Ostatní

1 634

64

117 634

33 193

84 425

121 783

118 451

3 332

28 662

389

4 365 831

1 454 711

2 900 4 748 939 537

4 561 797

187 141

CELKEM

1 904 3 300 404 472

z toho neinvestiční investiční

3 178 744

121 660

Ostatní (nestátní) zařízení PŘÍJMY (v tis. Kč) Druh zařízení

Kapacita zařízení

Počet zařízení

z toho

CELKEM

za pobyt

Domovy důchodců Domovy pensiony pro důchodce

VÝDAJE (v tis. Kč) CELKEM

ostatní

434 575 155 109 278 108

z toho neinvestiční investiční

2 144

54

599

16

64 507

28 466

33 023

66 555

66 454

101

ÚSP pro dospělé

405

14

75 759

15 568

56 604

79 510

74 911

4 598

ÚSP pro mládež

679

26

88 294

9 441

76 483

88 939

82 055

6 884

Ostatní

5 097

212

674 187 146 883 507 033

692 960

672 436 20 524

CELKEM

8 924

322

1 337 322 355 467 951 251 1 384 143

1 335 48 357 785

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005

- 56 -

456 179

439 929 16 250