Vysoké u ení technické v Brn Fakulta stavební Studentská v decká a odborná innost Akademický rok 2005/2006
POROVNÁNÍ TECHNOLOGIÍ ZP SOBU ZABEZPE ENÍ SVAHU – TUNEL PANENSKÁ
Jméno a p íjmení studenta :
Milan Kolaja
Ro ník, obor :
5., Pozemní stavby
Vedoucí práce :
Ing. Radka Kantová
Ústav :
Technologie, mechanizace a ízení staveb
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
ANOTACE Má práce pojednává o posouzení technologií zabezpe ení svahu, který bezprost edn navazuje na dálni ní tunel D8 Panenská. Posuzovány jsou metody zpevn ní svahu systémem Terramesh a systémem Light Green Terramesh, které spo ívají ve využití geom ížoviny s výplní a zatravn ným povrchem a metoda zpevn ní svahu pomocí h ebíkové st ny s využitím vrtaných h ebík a st íkaného betonu. Posuzuje se vhodnost použití výše uvedených systém na konkrétní stavb . P i posuzování je snaha o využití co nejvíce hledisek, které vedou k objektivit porovnávaných metod na stavb tunelu Panenská. Cílem této práce je ukázat ekonomickou náro nost a vhodnost jednotlivých systém v praxi.
ANNOTATION In this thesis is discussed stabilizition technology for slopes. This technology is used on a slope, which is direcly connected with motorway tunnel, at building site „D8 Panenská“. Comparision is done for two different technologies. First one is called „Terramesh “ system and second one is known as „Light Green Terramesh“ system. Basic of both is filled geomatrix with grassy carpet. Stabilization is done by nail carpet, where is used special technology of bored nails and sprinkled concrete. The study was rated on suitability of the usage at this building site. For right decision is taken in consideration as much points of views as possible. This thesis compares costs and suitability of both systems in praxis.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
2
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
POD KOVÁNÍ Zde je mojí milou povinností pod kovat všem, jenž se zasloužili o vznik tohoto projektu. Zvláštní dík pat í Ing. Radce Kantové za podporu p i vypracovávání této práce, ale i dalším len m ústavu Technologie, mechanizace a ízení staveb na VUT FAST v Brn za zodpov zení mých otázek. Pod kování pat í rovn ž firm Metrostav a.s., která m zajistila odbornou praxi na stavb tunelu Panenská a jmenovit Ing. Romanovi Fuksovi, který byl mým odborným patronem p i praxi na této stavb .
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
3
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
MÍSTO A POPIS STAVBY Tunel Panenská je jednou z deseti hlavních staveb na 22,3 km dlouhém úseku budované dálnice D8 mezi Trmicemi (Ústí nad Labem) a státní hranicí se SRN. Trasa dálnice D8, Praha – Ústí nad Labem – státní hranice R/SRN je sou ástí základní dálni ní sít eské republiky. Trasa dálnice D8 v hrani ním úseku navazuje na trasu spolkové dálnice A 17. Stavba dálnice je sou ástí vládního usnesení „Rozvoj dálnic a rychlostních silnic v eské republice do r. 2005“. Po dokon ení stavby bude v bec prvním raženým dálni ním tunelem v eské republice. Jeho jižní portál za íná zhruba na 92. kilometru dálnice D8, severní se nachází na jejím 95. kilometru p ed k ižovatkou Petrovice. Stavba tunelu Panenská dostala ozna ení D80807/II G. Tunel byl projektován jako dvoupruhový tunel se dv ma odd lenými tubusy v osové vzdálenosti 21 m, které jsou propojeny devíti bezpe nostními chodbami ve vzdálenosti cca 200 m od sebe. Levý tubus bude dlouhý 2105,1 m, z toho 1992 m bude ražených. Pravý tubus pak bude dlouhý 2089 m a 1975 m bude ražených. S touto délkou se stane nejdelším dálni ním tunelem. P í ný ez ve výrubu má 85,5 m2 v míst bezpe nostního zálivu 121 m2. V každé tunelové troub jsou t i tyto bezpe nostní zálivy. Výška klenby tunelu je 4,5 m, sklon je po celé délce tém konstantní a to 3,5% a minimální polom r sm rového oblouku je p ibližn 1000 m. Mocnost nadloží se pohybuje od 10 m u portálu až do 80 m. Ší kové uspo ádání silnice po ítá s jízdními pruhy 2x3,5 m, dv ma vodícími proužky ší ky 0,5 m a 1 m širokými chodníky. Tunel je navržen pro maximální rychlost 80 km/hod a bude napojen na centrální ídící systém a vybaven nejmodern jšími technologiemi zajiš ujícími osv tlení, v trání a dorozumívání. U portálu tunelu se po ítá s p istávací plochou pro vrtulník Letecké Záchranné Služby
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
4
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
LETECKÝ SNÍMEK STAVENIŠT P ed vjezdem do tunelu se po pravé stran sm rem od státních hranic se SRN nachází mnou posuzovaný svah pro zabezpe ení. Zabezpe ení bude provedeno jednak v ásti p ed vjezdem do tunelu, ale také za hloubenou ástí tunelu a provozní budovou severního portálu.
POROVNÁVANÉ TECHNOLOGIE V této práci porovnávám zabezpe ení svahu pomocí t ech moderních zp sob zabezpe ení. Jedná se o metodu Terramesh, Light Green Terramesh a metodu h ebíkování svahu.
METODA TERRAMESH Systém stabilizace svah a násyp Terramesh, je systém velice ú inného vyztužování zemin. Používá se zejména p i stabilizaci vysokých svah . Systém Terramesh je jednou z metod provád ných gabionových konstrukcí – gabionový koš s kotevní sítí. Gabion je drátokamenný prvek ve tvaru krychle nebo kvádru vyrobený z drát né sít se šestiúhelníkovými oky vypln né p írodním kamenem, p ípadn vhodným recyklátem. Gabion sestává ze dna, p ední, zadní a bo ních st n, víka a p epážek, toto vše je jeden kus.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
5
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Pletivo pro systém Terramesh a Light Green Terramesh Standardní kombinace velikost oka/Ø drátu Typ sí oviny Pr m r drátu [mm] 8 x 10 2,70 vnit ní – 3,70 vn jší Pletivo gabion je z žíhaných a žárov pozinkovaných ocelových drát nebo ocelových drát opat ených ochranou typu „GALMAC“ (slitina Zn+Al), v n kterých p ípadech navíc obalených PVC. Síla pokovení se pohybuje v rozmezí 240 – 290 g/m2 dle pr m ru drátu. Drát odpovídá mezinárodním normám ur ujícím dlouhodobou životnost. Rovn ž pomocný a vázací materiál spl uje tyto požadavky. Pevnost drátu v tahu 380 – 500 N/mm2. Pr tažnost je menší než 12%. Tolerance pr m ru drátu je 3%. Jako spojovacího materiálu pro gabionové konstrukce je použito vázacího drátu Ø 2,0-2,4 mm, há k Ø 2,7-3,0 mm, spirál Ø 2,7-3,0 mm a kroužk Ø 3,0 mm. Nejrychlejší a zárove nejpoužívan jší metodou spojování gabiónových sítí je metoda pomocí sponkovacích kroužk . P i uzavírání kroužk je použito pneumatických nebo mechanických kleští (viz. foto níže).
Košová ást gabionu se vypl uje kamenivem. Vhodným materiálem pro výpl koše je edi , tufa, žula, pískovec i tvrdý vápenec. Zásyp na kotevní sít se provádí zeminou p ípadn vhodným recyklátem. Pro výpl konstrukce terramesh mohou být použity pouze pevné úlomky hornin nebo valouny, které nepodléhají pov trnostním vliv m, neobsahují vodou rozpustné soli a nejsou k ehké. P ednost mají horniny s vyšší m rnou hmotností a nízkou pórovitostí. Vhodným materiálem pro výpl je edi , tufa, žula, tvrdý vápenec i pískovec. Prázdné otvory tvo í 25-30% z celkového objemu klece. Frakce výpl ového materiálu musí být v tší než pr m r ok pletiva, aby nedocházelo k vypadávání kamene. Je možno použít 10 až 15% kamene menší frakce, ímž se výrazn sníží mezerovitost. Výpl ový materiál v koších konstrukce terramesh ve vrchních vrstvách je možno prosypat zeminou eventuáln osázet vegetací. Ko enový systém p ispívá ke zpevn ní konstrukce. Z estetických d vod je možno pohledovou stranu vyskládat ru n , zbytek je možno zasypat strojov . Jako výpl lze použít recyklovaný odpadový materiál (rozbité betony, rozbourané zdi, sm s betonu a kamení, odpad z lom ), což také výrazn ovlivní cenu stavby.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
6
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Postup metody Terramesh Na tvrdém pevném povrchu (základové spá e) se umístí továrn vyrobená sendvi ová jednotka v p ibližné podob (sm rové) tak jako bude stát zrealizovaná st na.(obr. .1).
Umíst ná jednotka se rozev e podél p ehyb , které jsou znázorn ny na konstrukci již z výroby a p ipraví se pro spojení (obr. .2).
Prvek se smontuje spirálami, kroužky SPENAX, nebo vázacím drátem. P í né panely (p epážky) se p ipevní ke všem okraj m (obr. .3). Provede se p ekontrolování sm ru smontované jednotky. Drátokošová ást se vyplní kamenivem. Na kotevní sít se po vrstvách 20 - 30 cm rozprostírá materiál (zemina, recyklovaný drcený materiál) vhodný k vrstvení s požadovanými mechanickými vlastnostmi a hutní se vibra ním válcem (obr. .4). Frakce a druh zásypového materiálu nesmí ot rem poškodit poplastovaný nebo pozinkovaný povrch sít . Poškození se dá p edejít nasypáním slabé vrstvi ky jemného materiálu (písek, št rk, zemina). Na napln ný Terramesh se umístí další jednotka (obr. .5). Provede se pe livé propojení jednotek. Postup pln ní se opakuje. Pro zabezpe ení rovinnatosti p ední ásti konstrukce je možno použit pomocné konstrukce z lešená ských trubek.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
7
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Systémem na sebe položených mezi sebou svázaných a napln ných jednotek se vytvo í souvislá svislá nebo odstup ovaná konstrukce (obr. .6).
Mechanizace, dopravní prost edky a po et zam stnanc K provád ní stavebních prací na gabionových konstrukcí se nejvíce používají pro jednotlivé díl í operace tyto mechanismy: • naklada e, • UDS, • bagry • vibra ní válce a desky, • nákladní automobily k doprav stavebních hmot a materiál , • autoje áby. Pomocné prost edky: • vibra ní p chy, • elektrické vrta ky, • nivela ní p ístroj, • klešt , • sponkovací klešt SPENAX SC – 50 HP, • sochor, • lopaty, • hráb , • lešená ské trubky. Po et zam stnanc : • strojník naklada e, • idi nákladního auta, • vedoucí prací, • 5 pracovník . Údaje o mechanizaci, pomocných prost edcích a po tu pracovník metodu Terramesh a metodu Light Green Terramesh. SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
platí pro
8
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Metoda Terramesh v praxi Na fotografii je ukázáno zabezpe ení svahu pomocí metody Terramesh v praxi. Na ní je možno vid t kombinaci svislé i odstup ované konstrukce p i zabezpe ení svahu u silnice.
LIGHT GREEN TERRAMESH Druhou porovnávanou metodou je metoda Light Green Terramesh. Systém stabilizace nižších i vysokých svah a násp s velmi ú inným vyztužováním zemin. Light Green Terramesh je technologie, která nepoužívá jako výpl ový materiál kamenivo. Jedná se o sendvi ový prvek skládající se z sít , vždy poplastované, s hexagonálními oky a v p ední lícové stran dopln ný kokosovou textilií, plastovou sí kou, výztuhou z drátu v tšího pr m ru a trojúhelníkovými stojinami. Trojúhelníkové stojiny zabezpe ují výsledný sklon elní st ny svahu 45 nebo 60°. Stojiny m žou být pro pot ebu jiného úhlu svahu vyrobeny dle zadaných požadavk . Jako výpl je hutn ná zemina nebo drcený recyklát max. frakce 0-16 mm. Pletivo použité pro konstrukce Light Green Terramesh je shodné s metodou Terramesh. Metoda spojování konstrukcí je rovn ž totožná. Jako výpl pro systém Light Green Terramesh se používají zeminy vhodné a velmi vhodné pro vyztužené svahy a náspy. Vhodnost výpl ových materiál ur uje projektant na základ místní geologie a zkoušek zhutnitelnosti. Zde bude použita ást z výrubu ražené ásti tunelu Panenská. Vzhledem k výluce mezi provád ním výrubu a Light Green Terrameshe bude pot ebná zemina uložena na mezideponii rubaniny v blízkosti místa posuzovaného svahu. Pro zásyp lícové strany konstrukce (max. 30 cm) bude použito vegeta ní zeminy vhodné pro osázení od ezk rostlin i nást ik hydroosevu.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
9
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Postup metody Light Green Terramesh Na p edem p ipravené a zhutn né základové spá e se umístí továrn vyrobená sendvi ová jednotka v p ibližné podob (sm rové) tak jako bude stát zrealizovaná st na. (obr. .7). Rozbalením a oto ením již továrn vmontovaných trojúhelníkových konzol se dosáhne požadovaný úhel naklon ní (obr. .8).
P ilehlé jednotky se spojí kovovými kroužky SPENAX a ze zadní strany se za ne s pln ním vegeta ní zeminou max. 30 cm od líce (obr. .9).
Na kotevní sít se po vrstvách 20 – 30 cm rozprostírá materiál (zemina, recyklovaný drcený materiál) vhodný k vrstvení s požadovanými mechanickými vlastnostmi a hutní se vibra ním válcem. Frakce a druh zásypového materiálu nesmí ot rem poškodit poplastovaný povrch sít . Poškození se dá p edejít nasypáním slabé vrstvi ky jemného materiálu (písek, št rk, zemina) (obr. .10). U vrstev systém terramesh vyšších než 450 mm se pln ní vegeta ní zeminou i zásypem provede po vrstvách (obr. .11).
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
10
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Víko se p ehne a sváže mezi p ilehlými jednotkami spojovacími kroužky SPENAX (obr. . 12).
Líc systému je možno zatravnit hydroosevem, nebo vysazením od ezk rostlin a tak se získá kompletn ozelen ná konstrukce (obr. .13, 14).
Metoda Light Green Terramesh v praxi Na fotografii (viz. níže) je možno vid t zabezpe ení svahu pomocí metody Light Green Terramesh v praxi. Po osetí svahu hydroosevem je možno získat do 6 týdn pln ozelen lý svah. Osetí hydroosevem nebo zasazení od ezk rostlin a následné prorostení vegetace konstrukcí, zajistí další zpevn ní svahu. Ko enové systémy vegetace p sobí jako pomocná zpev ující sí v konstrukci.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
11
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
H EBÍKOVÁNÍ SVAHU Poslední porovnávanou metodou je metoda h ebíkování svahu. Tato metoda pat í mezi moderní zp soby zajišt ní stability strmých zemních svah soustavou krátkých vrtaných kotevních prvk – h ebík v kombinaci se st íkaným betonem, vyztuženým ocelovou sítí. H ebíky se provádí do vrt o pr m rech od 46 do 180 mm, z betoná ské oceli vhodného statického pr m ru, tzv. „mokrým“ procesem do cementové zálivky. H ebíkování zemin se provádí jak technologií p ímého zarážení pro do asné konstrukce, tak i vrtáním s následnou injektáží pro trvalé konstrukce. Vlastní systém zemních h ebík je dopln n armovanou vrstvou st íkaného betonu, zajiš ující stabilitu líce výkopu. Jednoduchost a efektivnost této metody statického zajišt ní, spolu s p íznivou cenou p edur uje tuto technologii k širokému uplatn ní. P i výstavb nového objektu lze vrstvu st íkaného betonu využít jako vn jší ást základové konstrukce. Technologie st íkaných beton je založena na pneumatické doprav suché betonové sm si na místo ur ení. Betonová sm s je dopravována tlakovými hadicemi, které jsou zakon eny st íkací tryskou, do které je p ivedena tlaková zám sová voda s urychlova em tuhnutí. P i pr chodu suché betonové sm si tryskou dochází k promísení suché betonové sm si s vodou a z trysky vychází konzistentní mokrá betonová sm s. Tímto zp sobem lze nanášet betonovou sm s jak na svislé plochy, tak i na podhledy strop , kleneb atd. St íkané betony se provádí jak na povrchu, tak i v podzemí. Na povrchu se ze st íkaného betonu provádí r zné op rné st ny, zajišt ní stavebních jam, zesílení strop a r zných podvlak , sp ažené d evobetonové konstrukce atd. St íkaný beton se používá zejména tam, kde nelze použít litý beton, a z d vod vysoké pracnosti bedn ní nebo pro nep ístupnost místa betonáže. Protože je st íkaný beton dopravován tlakem vzduchu 2,5 – 4 bar a používá se malé množství zám sové vody, je st íkaný beton vysoce kvalitní a hutný. Beton se st íká moderním za ízením b žn v tlouš kách 50 až 150 mm, v p ípad požadavk je však možno dosahovat tlouš ky st íkané konstrukce také 300 mm a více. Nevýhodou st íkaného betonu je pom rn nerovný a hrubý povrch. P esto je možno provád t st íkané betony s hlazeným povrchem jako štuková omítka.
Mechanizace, dopravní prost edky a po et zam stnanc K provád ní stavebních prací na gabionových konstrukcí se nejvíce používají pro jednotlivé díl í operace tyto mechanismy: • mikropilotážní vrtná souprava, • UDS, • bagry • nákladní automobily k doprav stavebních hmot a materiál , • erpadlo betonu pro SB, • mícha ka pro SB.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
12
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Pomocné prost edky: • nivela ní p ístroj, • lopaty. Po et zam stnanc : • obsluha vrtné soupravy a erpadla pro SB, • strojník naklada e, • idi nákladního auta, • vedoucí prací, • 4 pracovníci.
erpadlo betonu pro st íkané betony ALIVA typ 252
Mikropilotážní vrtná souprava CASAGRANDE C-6
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
13
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
Metoda h ebíkování svahu v praxi Na fotografii vidíme povrchovou vrstvu st íkaného betonu u h ebíkové st ny p ímo na stavb tunelu Panenská. Fotografie je po ízena z vnit ního prostoru ražené ásti tubusu. H ebíková st na stojí na míst za v budoucnu vybudovanou hloubenou ástí tunelu. H ebíková st na vytvá í dokonalé pracovní podmínky pro provedení základových pas , montáž posuvného bedn ní a následnou betonáž hloubené ásti.
POROVNÁNÍ TECHNOLOGIÍ Zde se dostávám k samotnému porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu. P i porovnávání byla snaha o využití co nejvíce hledisek, které vedou k objektivit porovnávaných metod na stavb tunelu Panenská. V tabulce (viz. níže) jsou hodnoceny jednotlivé hlediska posouzení systém známkou 1 až 5 stejn jako ve škole. Celkový výsledek, suma všech známek, je znázorn n v posledním ádku. U prostorové náro nosti jsem posuzoval zabrání místa pro zbudování a po vybudování konstrukce jednotlivých systém . U technologické náro nosti jsem posuzoval celkovou náro nost technologií, využití a spot ebu energií, použité mechanismy, po ty pracovník . U dalších hledisek již není t eba vysv tlení, protože již z názvu jednozna n vyplívá oblast hlediska. Jako nejvýhodn jší systém pro zabezpe ení svahu ve viditelné ásti na této stavb z hlediska technologického se ukazuje být systém Light Green Terramesh. Nejen že se ozelen ný povrch systému LGT výborn hodí do lesního úseku, ve kterém se zárubní ze nachází, ale provedením SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
14
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
zdi metodou Light Green Terramesh je spln na také podmínka Ministerstva životního prost edí, které požadovalo rekultivaci zabraných ploch po ukon ení výstavby. Provedení zabezpe ení svahu pomocí metody Light Green Terramesh je zárove metodou nejrychlejší a nejlevn jší. V ásti za hloubenou ástí se jako nejvhodn jší jeví metoda h ebíkové st ny. Cena stavby, as provedení a také prostorové uspo ádání konstrukce mluvili ve prosp ch metody h ebíkování svahu i v p ípad porovnání s tradi ními zp soby zabezpe ení svahu (st na ze št tovnic, betonová st na). Hledisko posouzení
Terramesh
Prostorová náro nost konstrukce Technologická náro nost as provád ní Životnost konstrukce Údržba povrchu konstrukce Použití u nízkých svah Použití u vysokých svah Vzhled konstrukce Bodové hodnocení celkem
2 1,5 1,5 1,5 1,5 2 1 2 13
Light Green H ebílkování Terramesh zemin 2 2,5 1 2 1 2,5 1,5 1 2 1 1 2 1 1 1 3 10,5 15
CENOVÁ ANALÝZA SYSTÉM V tabulce (viz. níže) jsou znázorn ny ceny jednotlivých porovnávaných systém . Ceny jsou za m2 pohledové plochy u všech metod. U metody Terramesh a Light Green Terramesh se d lí ocen ní dle sklonu a výšky provedeného svahu. U metody h ebíkování na sklonu ani výšce svahu nezáleží, proto je cena ur ena souhrnn za m2 pohledové plochy. Nejvýhodn jší metodou pro použití na této stavb z ekonomického hlediska je systém Light Green Terramesh, kde je využito recyklátu pro zásyp konstrukce. Ve využití recyklátu je nejv tší ekonomický rozdíl mezi systémy Light Green Terramesh a systémem Terramesh. Recyklát bude získán p edrcením výrubu z ražené ásti tunelu. Recyklát se využívá nejen zde pro zásyp p i zpevn ní svahu, ale i na dalších úsecích dálnice pro podsyp do zemního t lesa. V cen za údržbu je u metody Terramesh zapo ítán a oprava spoj (p ípadn výpln ) a u metody Light Green Terramesh je po ítáno se se ením trávy (3–4x ro n ) a povrchové údržby konstrukce (spoje, kokosová textilie, plastová sí ka). Celkový výsledek ekonomického zhodnocení je znázorn n v posledním ádku (první až t etí místo). Typ posouzení
Terramesh
Cena u nízkých svah /sklon 45° Cena u vysokých svah /sklon 45° Cena u nízkých svah /sklon 60° Cena u vysokých svah /sklon 60° Cena materiálu pro výpl Cena údržby Výsledek
3.345,3.041,2.664,2.422,187,9,2.
SVO
Light Green H ebíkování svahu Terramesh 2.565,Cena za kompletní 2.332,dodávku systému 2.043,3.450,- K /m2 1.857,23,25,1. 3.
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
15
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
CENOVÁ ANALÝZA VÝPLN Cenová analýza výpln nám ukazuje rozdíl mezi využitím kameniva pro zásyp u metody Terramesh a využití recyklátu u systému Light Green Terramesh. Ceny jsou znázorn ny za tunu materiálu. Skládka pro uskladn ní zeminy se nachází ve vzdálenosti p ibližn 9 kilometr od stavby a prodejna kameniva je ve vzdálenosti 18 kilometr . Náklady na p edrcení výrubu jsou zjišt ny od výrobce drti e jako pr m rné náklady zjišt né na budovaných stavbách. Typ posouzení
Terramesh
Doprava vykopané zeminy Cena za uskladn ní Doprava výpln Cena výpln Náklady na p edrcení Cena celkem
19,80,38,50,187,-
ELIS OVÝ DRTI
Light Green Terramesh 23,23,-
VÝRUBU
Pro p edrcení bude použit elis ový drti Hartl spole n s t ídícím boxem pro odd lení jednotlivých frakcí. Recyklát se využívá nejen zde pro zásyp p i zpevn ní svahu, ale i na dalších úsecích dálnice pro podsyp do zemního t lesa proto je volen mobilní typ drti e, kdy p i použití se ušet í finance p i p evozu výrubu z mezideponií k drti i a poté na místo uložení. Zde je ukázán mobilní drti a t ídící box frakcí.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
16
Vysoké u ení technické v Brn – fakulta stavební Ústav technologie mechanizace a ízení staveb
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ SYSTÉM Jako nejvýhodn jší systém pro zabezpe ení svahu v ásti p ed vjezdem do tunelu sm rem od státních hranic je systém Light Green Terramesh, který p ed il ostatní dva systémy jak z hlediska technologického tak i ekonomického. Na této stavb bude využita ješt metoda h ebíkování svahu a to p i provizorním zajišt ní svahu za hloubenou ástí tunelu a za provozní budovou severního portálu. Pro volbu systému h ebíkování svahu hovo i prostorová náro nost konstrukce a as provád ní spole n s cenou p i posouzení s tradi ními zp soby zabezpe ení svahu. Systém h ebíkování svahu bude ve vrchní ásti dopln n zpev ující rohoží s kotvami z d vodu zamezení splavování zeminy p i deštích. Metody Terramesh by bylo možné využít místo metody Light Green Terramesh, ale finan ní, asová a technologická náro nost hovo í jednozna n ve prosp ch metody Light Green Terramesh. Porovnání technologií ukazuje, že každá stavba se musí posuzovat individuáln . Dále z porovnání vyplívá, že na každou stavbu by se hodil jiný systém zabezpe ení svahu i kombinace r zných metod. P i posuzování je nutno vycházet z veškerých daných požadavk pro stavbu a podklad posuzovaného prostoru.
SVO
– Porovnání technologií zp sobu zabezpe ení svahu – tunel Panenská Akademický rok 2005/2006
17
