Zaklá dá nístaveb I Klasifikace zemin, Meznístavy, Plošné zá klady,
Studijní literatura • Masopust, J.: Speciá lnízaklá dá nístaveb 1. díl, AN CERM, s.r.o.Brno, 2004 • Masopust. J.: Vrtané piloty. Č eně k a Jež ek, 1994. • Masopust, J.: Speciá lnízaklá dá nístaveb 2. díl, AN CERM, s.r.o.Brno, 2006-7?
Studijní literatura •
•
Turček, P. a kol.: Zakládánístaveb. Jaga, Bratislava 2005. ISBN 80-8076023-3 Weiglová , K., Glisníková , V., Masopust, J.: Mechanika zemin a zakládánístaveb. AN CERM, Brno 2003. ISBN 80-2142376-5
Geotechnické časopisy - české • Zaklá dá nístaveb (Č asopis Zaklá dá ní staveb , a.s.) www.zakladani.cz www.zakladani.com • Geotechnika (Č asopis pro zaklá dá ní staveb, mechaniku zemin a inž enýrskou geologii) www.geotechnika-casopis.cz
PŘ EDMĚ T ZAKLÁ DÁ NÍ STAVEB • Návrh a vytvoření základu, který spolehlivě přenese do zá kladové půdy zatíž eníze stavebníkonstrukce. • Návrh stavební jámy, která musívytvořit vhodné podmínky pro budová nízá kladů a podzemníčá sti stavebníkonstrukce.
CHARAKTER NAUKY „Zakládání staveb“ •
Postup při návrhu zakládání Ná vrh zá kladů je úloha inverzní k projektová nínadzemních konstrukcí. • Nahrazování empirie vědeckými řeš eními Nehomogennícharakter zá kladové půdy komplikuje předpově ď jejího chová ní
• Možná přesnost sondování - zemina neníhomogenníani u staveb šířky ca 10m. • Ekonomie ná klady na zaklá dá nítvoříu pozemních staveb 4 až 20% celkové sumy, průmyslových staveb kolem 20%, u mostních staveb 40%, vodohospodá řské a dopravní stavby jsou nejná ročně jší.
• Rychlost • Riziko - ZS patřímezi obory spojené s velkým rizikem!!!! Tvůrč í riziko – projekt, IG průzkum Společ enské riziko – zá sah lidské ho faktoru, nedbalost, ná tlak
Inženýrsko-geologický průzkum – základní úkoly • • • • • • •
Stabilita územístaveniště . Ú daje o uspořá dá nívrstev a vlastnostech zá kladových půd. Vliv podzemnívody na zá kladové pomě ry. Určenípotřebných podkladů pro zaklá dá ní v nepříznivých podmínká ch. Doporučeníoptimá lního způsobu založ enía zhodnoceníjeho vlivu na sousedníobjekty. Určenípodkladů pro výkop stavebníjá my. Posouzenívhodnosti staveniště -geotechnické kategorie.
Etapy geotechnického průzkumu • Předbě ž ný • Podrobný • Doplňující Cena průzkumu: ca 1 až 2% ceny stavby (bez teré nních odkryvných prací)
Průzkumné vrty • Vzdálenost vrtů 20 až 40m (pro 2. GK) • Hloubka vrtů pro ploš né základy – ca 2 až 3 ná sobek kratšího rozmě ru ( do hl. aktivnízóny) • Hloubka vrtů pro pilotové základy – min do hl. 5 průmě rů pilot pod patu
Časté nedostatky IG průzkumu • • • • • •
Neuskutečnění průzkumu Malý počet průzkumných vrtů Neúplný průzkum Nevhodné umístění průzkumných vrtů Nedostatečná hloubka průzkumných vrtů Nedostatečná hloubka průzkumných vrtů
Základová půda /Foundation soils/ • Zemina je soustava minerá lních čá stic anebo organické hmoty ve formě zeminy, ně kdy organické ho původu, obsahuje různé množ stvívody a vzduchu(plynů) • Hornina je přírodníshluk minerá lů, konsolidovaných či stmelených nebo jiným způsobem propojených do podoby materiá lu, který je obecně pevně jšínebo tuž šínež zemina
ČSN EN ISO 14688-1(7201003)
Klasifikace zemin (Č SN 731001) /Classification of Soils/ • Klasifikace zemin F – zeminy jemnozrnné /fine soils/ F1-F8 S – zeminy písčité /sandy soils/ S1-S5 G – zeminy š těrkovité /gravelly soils/ G1- G5 • Klasifikace hornin R – skalníhorniny /rocks/
ČSN 73 1001 Základová půda pod ploš nými základy
%
AREOMETR
SÍTOVÁ NÍ
KŘ IVKY ZRNITOSTI
TOJÚHELNÍKOVÝ DIAGRAM
Soudržné zeminy /Cohesive Soils/ • Jíly C /clay/ • Hlíny M /loam, silt/ Rozhodující vlastnosti – vlhkost, konzistence, plasticita
Indexy Ip, Ic • Index plasticity Ip Ip = wl – wp wl je mez tekutosti (%) wp je mez plasticity (%) • Stupeň konzistence Ic w – původní vlhkost
Nesoudržné zeminy /Noncohesive soils/ • Písky /Sands/ • Štěrky /Gravels/ Rozhodující vlastnosti – pórovitost, ulehlost, číslo pórovitosti, zrnitost
Index relativní ulehlosti Id
Id < 0,33
kypré písky
Id = 0,33 až 0,67 středně ulehlé písky Id > 0,67
ulehlé písky
Pevnostní charakteristiky zemin /Shear strength characteristics of soils/
• Totální parametry pevnosti cu (kPa) totá lníkoheze /cohesion/ φu (o) totá lníúhel vnitřního tření /angle of internal friction/ • Efektivní parametry pevnosti cef (kPa) efektivníkoheze φef (o) efektivníúhel vnitřního tření
Deformační (přetvárné) charakteristiky /Deformation characteristics/ • Edometrický modul přetvárnosti Eoed (MPa) • Modul přetvárnosti Edef (MPa) • Poissonovo číslo ν(1) • Součinitel konsolidace cv (cm2s-1)
KŘ IVKA STLAČITELNOSTI
Propustnost /Permeability/ • Filtrační součinitel k (ms-1) Darcy: v=k.i kde v průsaková rychlost k filtrační součinitel i hydraulický spád
Eurocode 7 – Geotechnické kategorie • 1.GK Malé , jednoduché konstrukce. Riziko ohrožení majetku a života je malé . Zná mé zá kladové pomě ry. Př.: Jedno až dvoupodlaž nídomy, max zatíž enív patě sloupu 250 kN nebo zdi 100kN/m založ ené na bě ž ných typech plošných nebo pilotových zá kladů
• 2. GK Bě ž né typy kcí, bez abnormá lního rizika, rutinnípostupy pro polnía laboratorní zkoušky, ná vrh a prová dě ní. Př.: plošné zá klady, rošty, piloty, podzemní stě ny, výkopy, pilíře a opě ry mostů, zemní kotvy, ná sypy a zemníprá ce, tunely v tvrdých nerozpukaných zeminá ch
• 3. GK Velmi velké a neobvyklé konstrukce s abnormá lním rizikem nebo neobvyklé či výjimečně obtíž né zá kladové pomě ry nebo zatě ž ovacípodmínky a konstrukce ve vysoce seismických oblastech U 2. a 3. GK nutno stanovit charakteristické hodnoty zeminy výhradně na zá kladě polních nebo laboratorních zkoušek !!!!
Při ná vrhu zá kladů se postupuje podle složitosti zá kladových pomě rů, podle náročnosti konstrukcía podle stupně projektové přípravy. • Podle zá sad 1. geotechnické kategorie se postupuje při předbě ž ných hodnoceních staveniště a při předprojektové přípravě ve všech případech. • Podle zá sad 2. a 3. geotechnické kategorie postupuje při definitivním ná vrhu zá kladů ve všech případech.
ČSN 731001 Základová půda pod ploš nými základy - GK
Mezní stavy • 1. meznístav – únosnost • 2. meznístav – sedá ní
Velké zatíž ení, které působína zá kladovou půdu, můž e vyvolat její porušenísmykem ve velké oblasti a ztrá tu únosnosti (I. skupina mezních stavů) nebo neúmě rné sedá ní(II. skupina mezních stavů - použ itelnost). Deformace zá kladové půdy se přená šejízpě tně na stavebníkonstrukci, v níž mohou způsobit poruchy nebo zapříčinit jejíhavá rii. Takovým problé mům je nutno předchá zet sprá vným ná vrhem rozměrů zá kladové konstrukce.
1. Mezní stav – únosnost /Ultimate l.s., Bearing Capacity/ Mezní únosnost je taková hodnota zatíž enízá kladové půdy, při jejímž překročeníby mě lo dojít k překročenípevnosti zá kladové půdy, vytvořenísmykových ploch a zaboření základu.
Podmínku stability zá kladové konstrukce můž eme vyjá dřit takto σde ≤ Rd kde Rd je výpočtová únosnost zá kladové půdy určená ze vztahu (kPa) Rd = cd . Nc . bc . sc . dc . ic . gc + γ1 . d . Nd . bd . sd . dd . id . gd + γ2 . bef/2 . Nb . bb . sb . db . ib . gb
výpoč tová soudržnost zá kladové půdy cd = c/γmc (kPa) c je charakteristická hodnota soudrž nosti γmc = 2 součinitel spolehlivosti pro soudrž nost
výpočtová hodnota úhlu vnitřního tření φd = φ/γmφ φ je charakteristický úhel vnitřního tření γmφ součinitel spolehlivosti pro úhel vnitřního tření γmφ je 1,5 pro φ = 0 až 12o, γmφ je φ/(φ-4) pro φ ≥ 12o (φd = φ – 4)
Součinitelé spolehlivosti zá kladové půdy podle ENV 1997-1 (EC7) jsou udá vá ny pro různé zatě ž ovacísoubory podle tab. : .
Souč initele spolehlivosti základové půdy podle ENV 1997-1:2004 Př ípad
Vlastnosti zemin σc (pevnost v tlaku)
tgϕ
cef
cu
A
1,1
1,3
1,2
1,2
B
1,0
1,0
1,0
1,0
C
1,25
1,6
1,4
1,4
souč initelé únosnosti
souč initelé sklonu zá kladové spá ry, dle EC 7 bc = bd – (1-bd)(Nctgφd) bc = 1-2α(2 + π) bd = bb = (1-αtgφd)
pro φd = 0
kde α je sklon zá kladové spá ry od vodorovné roviny
Souč initelé tvaru zá kladu dle Č SN 731001
dd
Součinitelé tvaru základu podle EC7 pro sd a sb jsou stejné jako v české normě, liš í se součinitel sc, který se počítá ze vztahu
Souč initelé vlivu hloubky založení (dle Č SN 731001, EC7 je neuvá dí)
Souč initelé vlivu šikmosti zatížení ic = id = ib = (1 – tgδ)2 kde δje úhel odklonu výslednice sil od svislice
EC7 udá vá souč initele zohledňující šikmost zatížení způsobené horizontá lním zatíž ením H vztahy
Souč initelé vlivu šikmé ho teré nu (EC7)
kde β je sklon teré nu
Ú nosnost zá kladové půdy tvořené horninami Rd = σc/r.p Rd je výpočtová únosnost (MPa) σ c výpočtová pevnost horniny v prosté m tlaku (MPa) r součinitel kvality skalníhorniny p součinitel hustoty diskontinuit
Při šikmé m zatíž eníje nutné prové st i posouzenípro kluznou plochu v rovině vodorovné zá kladové spá ry dle vzorce Rdh Aef = Vdetgφd + cdAef + Spd Rdh Aef ≥ Hde kde Rdh je výpočtová únosnost zá kladové spá ry ve vodorovné m smě ru S pd vodorovná výpočtová slož ka zemního odporu uvaž ovaná na výšku kce
Posouzení základu podle 1. skupiny mezních stavů – mezní stav únosnosti 1) pro 1. geotechnickou kategorii σds ≤ Rdt kde σ ds je provozníkontaktnínapě tí v zá kladové spá ře vyvolané Rdt tabulková výpočtová únosnost
2) pro 2. geotechnickou kategorii σde ≤ Rd kde σ de je extré mníkontaktnínapě tí v zá kladové spá ře Rd svislá výpočtová únosnost Rdh Aef ≥ Hde kde Rdh je výpočtová únosnost ve vodorovné m smě ru Hde vodorovná slož ka extré mního výpočtové ho zatíž ení
3) pro 3. geotechnickou kategorii σde ≤ Rd kde σ de je extré mníkontaktnínapě tí Rd svislá výpočtová únosnost Rdh Aef ≥ Hde Nutno použít průkazné charakteristiky zemin – z laboratorních a in situ zkoušek !!!!!
2. Mezní stav – použitelnosti (sedání) /Serviceability Limit State, Settlement/ Konečné sedání s je dané součtem třech samostatných slož ek s = sz + sk + ss kde sz je sedá nípočá teční sk je sedá níkonsolidační ss je sedá nísekundá rní
• Poč á teč ní sedá ní vzniká v průbě hu zatě ž ová ní zeminy, kdy se tlak vody v pórech nezmenšuje a svislá deformace nastá vá vlivem roztlačová ní zeminy do strany. • Konsolidač ní (primá rní) sedá ní je důsledkem vytlačová nívody z pórů zeminy, je zá vislé na čase a při konstantním zatíž eníkončíztrá tou pórové ho tlaku. • Sekundá rní sedá ní je způsobeno dotvarová ním(creepem) při konstantním napě tí bez přírůstku pórové ho tlaku.
ČSN 731001
σzi je svislé napětí od přitížení uprostřed vrstvy h mi opravný součinitel (viz tab.) σori originální (geostatické) napětí uprostřed vrstvy h Eoedi edometrický modul Edefi modul přetvárnosti β součinitel převodu n počet uvažovaných vrstev
• ENV 1997-1:2004(EC7) počítá s mé ně dokonalým postupem pomocíteorie pruž nosti a sedá níz rovnice
kde σ ol je přitíž ení(nebo kontaktníprovoznínapě tí) b šířka zá kladu f součinitel zohledňujícítvar a rozmě ry zá kladu, promě nlivost stlačitelnosti s hloubkou, Poissonovo číslo… Em – Youngův modul pruž nosti
Součinitel f je mož né vyjá dřit vztahem f = (1-ν2)F1F2 a dílčísoučinitele F1 a F2 určit z grafu (ν je Poissonovo číslo).
Součinitelé F1 a F2 (Janbu, 1956) pro výpočet sedání
Posouzení základů na 2. mezní stav 1) pro 1. geotechnickou kategorii Pro 1. GK se meznístav použ itelnosti neposuzuje 2) pro 2. geotechnickou kategorii s ≤ sm,lim kde s je sednutíuvaž ované ho bodu sm, lim limitníhodnota sednutí
• Limitníhodnoty sednutívytvá řejí přimě řené zá ruky, ž e stavebníkonstrukce budou plnit své funkce bez poruch. Evropská norma uvá dípro konstrukce s izolovanými zá klady přijatelnou hodnotu celkové ho průmě rné ho sedá níslim = 50mm. • Pro bezporuchovou funkci stavební konstrukce je velmi důlež ité , aby i nerovnoměrné sedá nínebylo vě tšínež jsou limitníhodnoty
• Podle EC7 je nejpřísně jšípož adavek na nerovnomě rné sednutídaný hodnotou 0,0005, obvykle akceptovatelný 0,002, hodnota 0,0067 je už nebezpečná , souvisís dosaž ením mezního stavu použ itelnosti.
Podmínka předpoklá dá tři druhy nerovnomě rné ho sedá ní, které můž e způsobit průhyb (∆s/l), úhlové přetvoření (∆s/L) nebo naklonění (∆s/B).
DRUHY NEROVNOMĚ RNÉHO SEDNUTÍ
a) relativní průhyb, b) úhlové přetvoření, c) naklonění
3) pro 3. geotechnickou kategorii Postup je obdobný jako u 2.GK, plošné zá klady se navrhujína zá kladě teorie mezních stavů, výpočtové charakteristiky je však nutno určit pomocízkoušek zemin v místě budoucího staveniště . Východisko tvořívýbě rové průmě ry údajů. Z vybraných souborů lze vyloučit ty údaje, které nevyhovujíGrubbsovu testu odlehlých pozorová ní, ze zbytku se určíaritmetický průmě r.
Pokud je sedá nívýznamným faktorem pro bezporuchovou funkci stavby, je nutno průběh sedání měřit, zejmé na pak jeho nerovnomě rné slož ky!!!
Č asový průbě h sedá níst = f(t) můž eme stanovit pomocíkonečné ho sednutís a stupně konsolidace U, platíst = U s. Stupeň konsolidace U lze stanovit pomocí č asové ho faktoru T
Hloubka založení „d“ Hloubka založ eníd je hloubka zá kladové spá ry pod nejniž ším bodem územíu zá kladu. Při jejím stanoveníje třeba vzít v úvahu konstrukč ní důvody (charakter objektu, vliv sousedních zá kladů apod.), geologické poměry (únosnost a stlačitelnost zemin, úroveň hladiny podzemní vody) a klimatické vlivy (promrzá ní, vysychá ní).
Pro posouzenízá kladů podle I. skupiny mezních stavů se uvaž uje hloubka založ eníjako minimá lnísvislá vzdá lenost mezi zá kladovou spá rou a upraveným povrchem území, podle II. skupiny mezních stavů se hloubka založ ení zpravidla uvaž uje jako svislá vzdá lenost mezi zá kladovou spá rou a původním povrchem území.
Z hlediska promrzání se stanovínejmenší hloubka založ eníd takto (Č SN 731001): • u definitivních staveb založ ených na zeminá ch je nutno zá kladovou spá ru volit pod zá mrznou hloubkou, tj. nejmé ně 0,8 m pod upraveným povrchem území • u zá kladů na zeminá ch chrá ně ných proti promrzá nía u provizorních konstrukcí můž e být hloubka zá kladové spá ry menší, nejmé ně však 0, 4 m • v případech, kdy základová půda může vysychat, se stanovíu jemnozrnných zemin třídy F7 a F8 nejmenší hloubka založ ení1,6 m !!!!!! • Vysychá nízá kladové půdy způsobené vegetací(sá ním kořenů stromů) se řešíindividuá lně
ŠIKMÝ TERÉN
d1 – geologické hledisko d2 – klimatický vliv d3 – 1. MS
PODSKLEPENÝ OBJEKT
d1 – pro 2. MS d2 – pro 1. MS
Zatížení Zatíž ení, která se ze stavebníkonstrukce přená šejído zá kladové půdy, můž eme z hlediska času jejich působenírozdě lit na stálá a občasná. Stálá zatížení jsou dá na tíhou všech trvalých čá stí stavebních konstrukcí– nosných stě n, sloupů, stropů, podlah, příček, omítek apod. Stálý vodnía zemnítlak. Občasná zatížení mohou působit dlouhodobě (např. dočasné příčky, zařízení, skladované materiá ly apod.) nebo krá tkodobě (např. osoby, ná bytek, sníh, vítr, ná mraza), případně mimořá dně (např. účinky země třesení, výbuchů, havá riív technologické m procesu, nerovnomě rné sedání , atd.).
Normové a výpočtové zatíž ení Normové zatížení Vn je zá kladní charakteristikou zatíž ení, z níž se odvozují hodnoty použ ívané při výpočtu. V bě ž ných případech jej lze určit podle Č SN 730035 Zatíž enístavebních konstrukcí. Pro předbě ž né výpočty (úvahy o způsobech založ enístavby) lze použ ít orientační hodnota zatížení 10kN/m2 pro jedno podlaž í.
Výpočtové zatížení Vd se stanoví: Vd = γf . Vn. Součinitel zatíž enívyjadřuje nepříznivé odchylky ve srovná nís normovými hodnotami. Eurocode 7 zavá dídílčí součinitele zatíž enío rozsahu 0,9 až 1,5. Zohledňuje stá lá a občasná zatíž ení, jejich nepříznivé a příznivé , destabilizačnínebo stabilizačníúčinky, i soubory pro různé postupy navrhová ní.
Extré mnía provoznízatíž ení Extrémní výpočtové zatíž ení Vde představuje nepříznivé přetíž eníkonstrukce a vzniká ze stá lých zatíž ení, občasných dlouhodobých a krá tkodobých zatíž ení, případně i z mimořá dných zatíž ení. Je třeba počítat s reá lnými kombinacemi krá tkodobých a mimořá dných účinků, které v EC 7 vystihuje součinitel γQ. Výpoč tové extré mní kontaktní napětí σ de = Vde/Aef = γQVn/Aef
Provozní výpočtové zatíž eníVds odpovídá bě ž né mu trvalé mu nebo opakované mu zatíž enía vzniká ze stá lých a občasných dlouhodobých zatíž ení, které v EC7 vystihuje součinitel γG. Z krá tkodobých zatíž eníse berou v úvahu jen pravidelně se opakujícízatíž ení. Výpoč tové provozní kontaktní napětí σ ds = Vds/A = γGVn/A
Základové patky /Footings, Single Foundations, Pads, Column Foundation/
Základové pásy /Strip Foundations, Wall Found., Continuous Foundations/ l/b > 6 Navrhujeme je zejména v těchto případech:
• Zá kladové patky nelze navrhnout s ohledem na nízkou únosnost zá kladové půdy. • Zá kladový pá s je výhodně jšínež patka z hlediska spotřeby betonu, obzvlá ště při malé vzdá lenosti sloupů. • Jde o zá klad pod průbě ž nou stě nou. • Tuhé ho zá kladové ho pasu je využ ito ke zmenšení nerovnomě rné ho sedá nínebo ve vzá jemné ho pootá čení prvků citlivé konstrukce. • Je nutno zajistit vodorovnou tuhost zá kladů (sesuvná oblast, poddolované území).
MONOLITICKÉ ZÁ KLADOVÉ PASY
Základové roš ty /Foundation Rafts, Grillages/ Základový roš t je soustava pravoúhle se kříž ících zá kladových pasů, která podepírá konstrukci. Vytvá řívodorovně tuhou konstrukci v úrovni zá kladové spá ry, která je výhodná při zaklá dá nív obtížných podmínkách (zaklá dá nína má lo únosných zeminá ch, poddolované m nebo svá ž livé m území) nebo k přená šenívelkých zatíž enído podlož í. Zá kladový rošt také účinně snižuje rozdíly v sedání u tuhých skeletových nadzá kladových konstrukcí
Základové desky / Foundation Slabs, Plate Foundations/ • Ú činné vodorovné ztuž eníobjektu v úrovni zá kladové spá ry. • Sníž eníkontaktního napě típři zaklá dá nína má lo únosné půdě . • Plošné sníž enínerovnomě rné ho sedá nía vzá jemné ho pootá čenísvislých prvků konstrukce na má lo únosné m podlož í. • Souvislá tuhá konstrukce desky umož ňuje provedení celoplošné ochrany suteré nních prostor proti podzemní vodě . • Jednoduché bedně nía velkoplošná betoná ž s účinným bedně ním.
Tloušťka zá kladových desek zá visína typu konstrukce a na zá kladových pomě rech. Tenké základové desky lze navrhnout pod nosné stě ny při zaklá dá nína únosné m podlož í, obvykle postačítloušťka vlastnídesky 0,20 až 0,35 m. Tlusté základové desky se navrhujípro vě tší zatíž enía na mé ně únosné zá kladové půdě . U pozemních staveb bývá jejich tloušťka 0,4 až 1,4 m, u průmyslových a zvlá ště vodních staveb bývá až několik metrů.
ZÁ KLADOVÉ DESKY
f- deska kazetová
Pří klad založ enístavby na ž elezobetonové desce
Prostorové základové konstrukce Prstencové nebo skořepinové zá klady představují zvlá štnítyp plošných zá kladů, které mohou v jednotlivé m případě nahradit vhodným způsobem dosud uvedené druhy plošných zá kladů • Prstencové zá klady se navrhujína dostatečně únosných zeminá ch u objektů s výraznými klopnými účinky momentů a vodorovných sil v zá kladové spá ře. • Skořepinové zá klady se na rozdíl od prstencových zá kladů uplatnízejmé na na mé ně únosných zeminá ch, protož e umož ňujírozná šenízatíž enína celou plochu kontaktníspá ry.
Zakládání staveb – okruhy otázek – 1. část 1. Zá kladníúkoly inž enýrsko-geologické ho (IG) průzkumu 2. Metody IG průzkumu pro potřeby zaklá dá nístaveb 3. Zvlá štnosti nauky „Zaklá dá nístaveb“(rizika… .) 4. Zá kladníklasifikace zemin a hornin dle Č SN 731001 (F, S, G, R) 5. Jemnozrnné (soudrž né ) zeminy – jejich nejdůlež itě jší vlastnosti (Ip, Ic) 6. Hrubozrnné (nesoudrž né ) zeminy – jejich nejdůlež itě jší vlastnosti (Id) 7. Pevnostnícharakteristiky zemin 8. Přetvá rné charakteristiky zemin 9. Propustnost zemin 10. Geotechnické kategorie (Č SN 731001, EC7)
11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.
Geotechnické kategorie a ná vrh zá kladů 1. meznístav dle Č SN a EC 7 2. meznístav dle Č SN a EC 7 Nerovnomě rná slož ka sedá ní Č asový průbě h sedá ní Co je to hloubka založ eníd Hloubka založ enípro 1. a 2. meznístav Hloubka založ enív objemově nestá lých zeminá ch Trvalé a občasné zatíž enízá kladových kcí Extré mnía provozníkontaktnízatíž ení Druhy plošných zá kladů. Použ ití Výhody a nevýhody jednotlivých typů plošných zá kladů
