Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu - případová studie Rožnov pod Radhoštěm

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav aplikované a krajinné ekologie

Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu případová studie Rožnov pod Radhoštěm

Bakalářská práce Brno 2012/2013

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Ing. Hana Vavrouchová, Ph.D.

Hana Kovářová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu – případová studie Rožnov pod Radhoštěm“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana FRRMS Mendelovy univerzity v Brně.

dne……………………………

podpis……………………………

Poděkování Velké poděkování patří hlavně vedoucí práce paní Mgr. Ing. Haně Vavrouchové, Ph.D. za trpělivost, poskytnutí cenných informací a rad a celkovou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala mým přátelům, kteří mi velice pomohli s vytvořením závěrečné formy vytvořeného výukového programu „e-learning Rožnova pod Radhoštěm“ v podobě webových stránek. Poděkování patří také mé rodině a přátelům, za velkou podporu při celém studiu.

ABSTRAKT Kovářová H. Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu – případová studie Rožnov pod Radhoštěm. Bakalářská práce. Brno, 2013 Předmětem bakalářské práce Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu – případová studie Rožnov pod Radhoštěm je teoretické zakotvení základních východisek rozvoje regionů a cestovního ruchu, které jsou použity pro následnou analýzu území obce Rožnov pod Radhoštěm. Cílem práce je nejen sumarizace teoretických poznatků a analýzy konkrétního území, ale také tvorba vlastního nástroje rozvoje Rožnova pod Radhoštěm.

KLÍČOVÁ SLOVA Cestovní ruch, regionální rozvoj, lokální identita, struktura krajiny, charakteristika, klady a zápory, Rožnov pod Radhoštěm,

ABSTRACT Kovářová H. Pros and cons of tourism development - a case study of Rožnov pod Radhoštěm. The bachelor thesis. Brno, 2013

The subject of this bachelor thesis Pros and cons of tourism development - a case study Rožnov pod Radhoštěm is a theoretical ground in the basis of regional development and tourism, which are used for subsequent analysis in the municipality Rožnov pod Radhoštěm. The aim is not only to summarize the theoretical knowledge and analysis of the specific area, but also creation of own development tools of Rožnov pod Radhoštěm.

KEY WORDS Tourism, regional development, local identity, landscape structure, characteristics, pros and cons, Rožnov pod Radhoštěm,

OBSAH 1.

ÚVOD ...................................................................................................................................7

2.

CÍL PRÁCE ...........................................................................................................................8

3.

METODIKA PRÁCE ........................................................................................................... 10

4.

LITERÁRNÍ REŠERŠE ....................................................................................................... 11 4.1.

4.1.1.

Cestovní ruch ........................................................................................................ 11

4.1.2.

Druhy cestovního ruchu ........................................................................................ 12

4.1.3.

Specifika cestovního ruchu.................................................................................... 13

4.1.4.

Služby cestovního ruchu ....................................................................................... 14

4.1.5.

Příčiny vzniku cestovního ruchu............................................................................ 14

4.1.6.

Význam cestovního ruchu ..................................................................................... 14

4.1.7.

Informace v cestovním ruchu ................................................................................ 15

4.2.

PŘÍNOSY A NEGATIVNÍ DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU .................................. 16

4.2.1.

Přínosy cestovního ruchu ...................................................................................... 16

4.2.2.

Negativní dopady cestovního ruchu ....................................................................... 16

4.3.

5.

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................ 11

REGIONÁLNÍ ROZVOJ .............................................................................................. 18

4.3.1.

Nástroje regionálního rozvoje................................................................................ 18

4.3.2.

Zákon o podpoře regionálního rozvoje .................................................................. 19

4.3.3.

Cestovní ruch v regionálním rozvoji ...................................................................... 20

4.4.

LOKÁLNÍ IDENTITA ................................................................................................. 22

4.5.

STRUKTURA KRAJINY A JEJÍ ESTETICKÁ A REKREAČNÍ FUNKCE ................. 24

4.5.1.

Krajina .................................................................................................................. 24

4.5.2.

Struktura krajiny ................................................................................................... 24

4.5.3.

Primární, sekundární a terciární struktura krajiny .................................................. 25

4.5.4.

Estetická funkce krajiny ........................................................................................ 26

4.5.5.

Rekreační funkce krajiny....................................................................................... 26

APLIKAČNÍ ČÁST ............................................................................................................. 28 5.1. CHARAKTERISTIKA ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM – PRIMÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A TERCIÁRNÍ STRUKTURA KRAJINY ..................................................... 28 5.1.1.

Primární struktura krajiny Rožnova pod Radhoštěm .............................................. 29

5.1.2.

Sekundární struktura krajiny Rožnova pod Radhoštěm .......................................... 30 6

5.1.3.

Terciární struktura krajiny Rožnova ...................................................................... 32

POTENCIÁL PRO REKREACI A TURISTICKÁ NABÍDKA ROŽNOVA.................. 34

5.2.

5.2.1.

Potenciál Rožnova pro rekreaci ............................................................................. 34

5.2.2.

Strategie rozvoje města Rožnov pod Radhoštěm .................................................... 34

5.2.3.

Turistická nabídka Rožnova .................................................................................. 35

KLADY A ZÁPORY SPOJENÉ S CESTOVNÍM RUCHEM ....................................... 37

5.3.

5.3.1.

Klady cestovního ruchu pro Rožnov ...................................................................... 37

5.3.2.

Negativní dopady cestovního ruchu na Rožnov ..................................................... 38

5.3.3.

Návrh řešení pro snížení negativních dopadů cestovního ruchu.............................. 38

SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ.......................................................................................... 40

5.4.

5.4.1.

Životní prostředí a ochrana krajiny ........................................................................ 40

5.4.2.

Sociální služby, zdravotnictví, bydlení .................................................................. 40

5.4.3.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura........................................................... 41

5.4.4.

Cestovní ruch a rekreace ....................................................................................... 42

5.4.5.

Kultura a sport ...................................................................................................... 42

5.4.6.

Hospodaření města ................................................................................................ 43

6.

DISKUSE ............................................................................................................................ 44

7.

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 46

8.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 47

9.

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK .................................................................... 48

10.

SEZNAM LITERATURY ................................................................................................ 49

10.1.

Tištěné zdroje ........................................................................................................... 49

10.2.

Internetové zdroje ..................................................................................................... 50

11.

SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................... 52

7

1. ÚVOD Bakalářská práce zpracovaná na téma „Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu – případová studie Rožnov pod Radhoštěm“ je rozdělena do dvou hlavních oddílů a to teoretického a aplikačního charakteru. Práce se zabývá rozvojem cestovního ruchu města Rožnov pod Radhoštěm (dále jen Rožnov), které se nachází ve Zlínském kraji v okrese Vsetín. Dříve dřevěné městečko nazývané pro svoji krásnou polohu „perlou Valašska“, se během posledních desetiletí proměnilo na turistické, kulturní, moderní, obchodní a průmyslové centrum. Rožnov je známý hlavně díky Valašskému muzeu v přírodě, avšak nejen to přiláká do Rožnova mnoho turistů. Město je díky své poloze ideální pro rekreaci a sportovní vyžití a je atraktivní pro všechny turisty vyhledávající rekreaci, kulturu i sport. Teoretická část práce věnuje pozornost základním východiskům rozvoje regionů. Věnuje se především obecně cestovnímu ruchu v České republice, jaké jsou jeho druhy, specifika a služby. Pozornost se upírá i na příčiny, význam cestovního ruchu a informační technologie, které jsou pro cestovní ruch důležité. Část literární rešerše je věnována také přínosům a negativním dopadům, které sebou cestovní ruch nese a ovlivňuje tak dané území. Dále je zde zmíněn regionální rozvoj, jeho nástroje, Zákon o podpoře regionálního rozvoje a jak se na regionálním rozvoji podílí cestovní ruch. Teoretická část dále vysvětluje pojem lokální identita a jeho důležitost pro rozvoj daného regionu a místa. Pro rozvoj cestovního ruchu, který podporuje rozvoj určitého území a regionu je důležité i atraktivní okolí a krajina dané destinace. Proto je poslední část teoretické práce věnována krajině, její primární, sekundární a terciární struktuře, v kontextu s její estetickou a rekreační funkcí. Aplikační část je zaměřena na zvolené území Rožnov pod Radhoštěm. Část je věnována charakteristice města a to z hlediska přírodního, socioekonomického, kulturního a historického. Je zde zhodnocení potenciálu pro rekreaci a turistické nabídky Rožnova i z pohledu místních obyvatel. V aplikační části jsou také řešeny klady a zápory, které sebou cestovní ruch pro město Rožnov nese. Poslední částí je SWOT analýza území, která slouží k vyhodnocení udržitelného rozvoje území.

8

2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem Bakalářské práce je studie rozvoje cestovního ruchu v Rožnově a jeho klady a zápory pro danou oblast. Dílčí cíle: -

sumarizace teoretických poznatků

-

obecný výklad cestovního ruchu

-

teoretický výklad struktury krajiny a lokální identity

-

seznámení se s městem Rožnov pod Radhoštěm

-

charakteristika a analýza daného území

-

zhodnocení turistické nabídky a potenciálu města pro rekreaci

-

identifikace kladů a záporů cestovního ruchu v dané oblasti

-

navržení opatření

-

SWOT analýza pro vyhodnocení udržitelného rozvoje

Výstupem této práce je výukový program e-learning, který je určen pro místní školy s vazbou na řešené území. Tento výukový program je zaměřen na přírodní, socioekonomickou, kulturní a historickou charakteristiku Rožnova. Moderní možnost výuky, zajistí lepší informovanost studentů o svém rodném městě. Tento studijní materiál je rozdělen do kapitol, u kterých jsou na konci každé kapitoly uvedena různá cvičení a testy, které umožní ověření získaných znalostí. E-learning je dále určený pro místní informační centrum, které jej bude mít k dispozici pro potenciální turisty Rožnova. Ti se mohou pomocí výukového programu dozvědět mnohé informace o městě, které chtějí navštívit.

9

3. METODIKA PRÁCE Bakalářská práce „Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu - případová studie Rožnov pod Radhoštěm“ je dělena do dvou hlavních oddílů teoretického a aplikačního charakteru. První oddíl obsahuje obecné informace o cestovním ruchu v České republice, jeho klady a zápory, dále o regionálním rozvoji, lokální identitě a struktuře krajiny. Tyto poznatky byly aplikovány do druhé části práce, která je zaměřena na analýzu území obce. Pro sumarizaci teoretických poznatků jsem použila tištěné publikace i internetové zdroje. V aplikační části je charakterizováno území z přírodního, socioekonomického, kulturního a historického hlediska pomocí aplikace primární, sekundární a terciární struktury krajiny. Zhodnocení stávající turistické nabídky a jaký je zde potenciál pro rekreaci i místních obyvatel. Dále jsou zde identifikovány hlavní klady a zápory, které sebou nese cestovní ruch v Rožnově a návrh řešení těchto negativních dopadů. V práci bylo dosaženo sumarizace teoretických poznatků, analýzy konkrétního území a také zde najdeme SWOT analýzu Rožnova pro vyhodnocení udržitelného rozvoje, která ukazuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby daného města.

10

4. LITERÁRNÍ REŠERŠE 4.1.

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE

Cestovní ruch je v současné době neodmyslitelnou součástí života i potřeb lidí a také představuje významnou složkou každého hospodářství. Přínosy cestovního ruchu pro ekonomiku jsou nejen finanční zdroje od domácích i zahraničních turistů, které se projevují v makroekonomických peněžních a měnových vztazích, ale váží se na něj i jiná odvětví hospodářství jako kultura, sport, stravování, ubytování a obchod. Cestovní ruch je také přínosem pro vytváření nových pracovních míst. Česká republika oplývá mnoha historickými památkami, přírodními krásami, zajímavými objekty z hlediska cestovního ruchu, přívětivou krajinou i podnebím a je stvořená pro rozvoj cestovního ruchu, také díky své výhodné poloze v centru Evropy.

4.1.1. Cestovní ruch

„Cestovní ruch je komplexní a mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisejících s narůstající mobilitou lidí motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování, poznání, sociální, kulturní a v dalších oblastech. Jevovou náplní cestovního ruchu jsou především souhrnné aktivity návštěvníků, procesy související s budováním a provozováním zařízení, které poskytují služby pro návštěvníky, aktivity spojené s rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně – správních aktivit (politika, propagace a regulace cestovního ruchu, mezinárodní spolupráce apod.) a současně i rekreace místní komunity a místních ekosystémů na uvedené aktivity. (Zelenka, 2008, s. 11) Světová organizace cestovního ruchu United Nations World Tourism Organization (UNWTO) definovala cestovní ruch jako: „Činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“

11

Hlavními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou jak dostatek volných finančních prostředků, volný čas a příznivé politické klima, tak i svoboda člověka cestovat. Lidé využívají svého volného času pro společenské aktivity, zájmové činnosti, vzdělávání, výchovu dětí, sportování, péči o zdraví i k aktivnímu a pasivnímu odpočinku. V zájmu společnosti se volný čas zvětšuje především pro naplňování sociálních funkcí člověka, vzdělání a rozvoj tělesných a duševních schopností. (Jakubíková, 2012, s. 16) Pro vymezení cestovního ruchu jsou důležité tři aspekty - jedná se o změnu místa, o dočasnost pobytu a o jiný než pracovní, nevýdělečný charakter pobytu v navštíveném místě. Rozeznávají se tři kategorie cestovního ruchu. Vnitřní, který představuje domácí cestovní ruch (cestování v rámci vlastní země a příjezdový zahraniční cestovní ruch), národní představující domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch a poslední kategorie mezinárodní představující příjezdový a výjezdový zahraniční cestovní ruch. (Foret, 2005, s. 7 - 8)

4.1.2. Druhy cestovního ruchu

Jak už je výše uvedeno rozeznáváme cestovní ruch zahraniční a domácí, nebo dle délky stráveného času krátkodobý a dlouhodobý. Dále se cestovní ruch dělí podle účelu: -

rekreační, který je realizován za účelem odpočinku apod.

-

kulturně poznávací cestovní ruch obsahuje poznávání kultury, historie atd.

-

náboženský cestovní ruch zaměřený na návštěvy posvátných poutních míst a církevních památek

-

vzdělávací cestovní ruch s účelem se něco nového naučit, např. jazyk

-

společenský cestovní ruch zahrnuje například setkání příbuzných

-

zdravotní cestovní ruch představuje léčení následků nemocí v lázních apod.

-

sportovní cestovní ruch, zaměřen na vlastní sportovní aktivity i na pasivní diváctví

-

poznávání přírody je zaměřeno na návštěvy národních parků, přírodních rezervací

-

dobrodružný cestovní ruch se týká adrenalinových sportů, které jsou spjaty s nebezpečím např. sjíždění divokých řek

-

profesní cestovní ruch, který zahrnuje služební obchodní cesty atd.

-

politický cestovní ruch je zaměřen na mítinky a sjezdy politických stran

-

nákupní cestovní ruch představuje cesty za nákupy. (Foret, 2005, s. 8 - 9)

12

Je zřejmé, že cestovní ruch má mnoho různých podob, které lze rozdělit podle následujících kritérií. První je kritérium podle místa, kde rozeznáváme cestovní ruch domácí a zahraniční. Druhé kritérium podle doby pobytu představuje krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch. Třetí kritérium je dle počtu účastníků a to buď individuální, skupinový nebo masový. Individuální cestovní ruch zahrnuje pouze jedince nebo rodinu, skupinový už zahrnuje větší skupiny nebo celé zájezdy, masový pak hromadné akce jako jsou velké sportovní události, poutě apod. Dle čtvrtého kritéria způsobu organizace dělíme cestovní ruch na organizovaný a neorganizovaný. Organizovaný je zprostředkován pomocí specializovaných subjektů (cestovní kanceláře atd.), neorganizovaný si turista připravuje sám. Cestovní ruch je dělen i podle kritéria způsobu dopravy, je používána silniční (autobusy, auta), železniční, letecká, vodní doprava a ostatní (cykloturistika, pěší turistika). Posledním kritériem dělení je dle způsobu placení, který dělíme na komerční a vázaný. Komerční cestovní ruch je zcela hrazený zákazníkem a vázaný hradí zákazník pouze část nákladů. (Foret, 2005, s. 10 - 11)

4.1.3. Specifika cestovního ruchu

Dle Foreta (2005) se za specifika cestovního ruchu považují tyto následující charakteristiky: -

rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami

-

produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad

-

místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem), ve kterém se realizuje, zejména s jeho kvalitou přírodního prostředí

-

výrazná sezónnost

-

trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy

-

vysoký podíl lidské práce

-

těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu)

-

poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života

-

nabídku

silně

ovlivňuje

také

rozvoj a

využívání

nejnovější

výpočetní

a komunikační techniky a technologií (informační a rezervační systémy jako StarAmadeus, Galileo, Sabre). 13

4.1.4. Služby cestovního ruchu

Služby cestovního ruchu jsou poskytovány podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty, mezi kterými je nezbytná spolupráce pro spokojenost turistů. Důležitá je také koordinace z hlediska funkcí služeb cestovního ruchu a činností v daném rekreačním prostoru a v daném čase. (Jakubíková, 2012, s. 40) Služby cestovního ruchu mají různé podoby. Jsou to ubytovací služby, stravovací služby a prodej nápojů, služby osobní dopravy, pomocné služby v osobní dopravě jako letiště, parkoviště apod., pronájem osobních dopravních prostředků, informační, cestovní a průvodcovské kanceláře, opravárenské služby osobních dopravních prostředků, kulturní služby, rekreační a zábavní služby a různé služby pro turisty jako např. směnárny, prodej jízdenek atd. (Foret, 2005, s. 15)

4.1.5. Příčiny vzniku cestovního ruchu

Příčiny vzniku cestovního ruchu jsou růst vzdělání jako realizace potřeby poznání, obnovování a navazování styku s lidmi a potřeba obnovit spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu. Rozvoj cestovního ruchu ovlivňují různí činitelé - přírodní, materiálně technické, ekonomické, ekologické, demografické, administrativní atd. Důležitým předpokladem pro rozvoj je i příznivé mezinárodní klima a mír. (Jakubíková, 2012, s. 20)

4.1.6. Význam cestovního ruchu

Cestovní ruch má několik významů, z ekonomického hlediska tvoří cestovní ruch významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států, kde se stal v některých oblastech hlavním zdrojem příjmů obyvatel. Z hlediska společenské funkce se cestovní ruch podílí na všestranném rozvoji osobnosti, dále umožňuje obnovu duševních a fyzických sil – odpočinek, relaxace, je nástrojem preventivně léčebného působení, pomáhá vytvářet nový životní styl, slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka, přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi, motivuje k získání jazykových znalostí, vytváří řadu pracovních příležitostí apod. [1]

1

Czechtourism.cz

14

4.1.7. Informace v cestovním ruchu

V dnešní době je cestovní ruch čím dál více závislý na informacích. Možnosti informační podpory se stále rozšiřují a stávají se tak dostupnějšími. To podporuje individuální cestovní ruch, který je závislý na včasných, kvalitních, aktuálních a přesných informacích. Pro individuální cestující je však stále složité získávání speciálních informací např. u zahraničních cest najít nejlepší nabídku letenek. Při hromadném objednání určité služby, je možné využít skupinových slev, proto i klasický organizovaný cestovní ruch má stále své místo. Informace v cestovním ruchu by měli být hodnotné, kvalitní, z důvěryhodného zdroje a dostupné prakticky odkudkoliv. Mezi problémy v rámci informací cestovního ruchu patří dostupnost informací, udržování aktuálnosti informací a jejich objektivnost, ověřování, výměna a zpracování informací z více zdrojů. (Zelenka, 2008, s. 19 - 33)

15

4.2.

PŘÍNOSY A NEGATIVNÍ DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU

4.2.1. Přínosy cestovního ruchu

Přínosy cestovního ruchu lze sledovat z různých hledisek. Z ekonomického hlediska je přínosem cestovního ruchu: -

tvorba nových pracovních příležitostí

-

obnova stávajícího bytového fondu

-

zdroj kapitálu

-

celkově zvyšuje konkurenceschopnost daného území a posiluje hospodářsky slabá a postižená místa

Z hlediska sociálního: -

zlepšuje vybavenost a úroveň veřejných služeb

-

oživení místních tradic

-

umožňuje zvýšit kvalitu života a životní úroveň v daném místě.

Z hlediska environmentálního -

zvyšuje odpovědnosti turistů k životnímu prostředí

-

využívá

regionálního

přírodního,

kulturního

a

historického

potenciálu

a zabezpečuje stabilitu životního prostředí.

4.2.2. Negativní dopady cestovního ruchu

Cestovní ruch je významné odvětví s velkým množstvím přínosů, ale také sebou nese i negativní dopady: -

náklady, které souvisí s jeho rozvojem a musí být vynaloženy například na infrastrukturu, náklady na energii a likvidaci odpadů

Negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí: -

škody způsobené překročením únosné míry návštěvnosti

-

škody způsobené činností a chováním návštěvníků – poškozování památek, znečišťování vody, půdy, ovzduší, devastace fauny a flóry apod. [2]

Negativní dopady cestovního ruchu, ovlivňující lokalitu z hlediska socio-kulturní sféry: -

akulturace, což je proces, kdy rezidenti přijímají prvky kultury návštěvníků a jejich prvky vlastní kultury jsou postupně vytěsňovány. Může se tak výrazně a rychle

2

Czechtourism.cz

16

změnit životní styl místních obyvatel a snížit tak atraktivitu dané lokality pro návštěvníky a mít negativní dopad na míru a formu kulturní lokální identity. -

komodifikace zdrojů cestovního ruchu, kdy se z určitého produktu cestovního ruchu stane komodita neboli produkt jednotné hodnoty a kvality vyráběný ve velkém množství. Zboží je nabízeno a vyráběno masově a ztrácí tak jeho jedinečnost.

-

ztráta autenticity neboli oslabování reálnosti, pravdivosti, původnosti místní kultury, architektury, upomínkových předmětů, všedního života místní komunity apod. (Křížek, 2011, s. 164)

-

nespokojenost místních obyvatel dané destinace s intenzivním cestovním ruchem

-

ztráta soukromí místních obyvatel

-

upřednostňování spokojenosti návštěvníků nad potřebami místních obyvatel

17

4.3.

REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Dle Wokouna (2008) je regionálním rozvojem míněno: „vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru (území) vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Toto zvýšení a vyšší využití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel a stavu životního prostředí apod. V České republice jsou regiony, které se neustále rozvíjí, ale také regiony, které zaostávají, a jejich rozvoj je nepatrný. Dle Českého statistického úřadu lze vidět regionální rozvoj dle analýzy regionálních rozdílů v ČR. Tato analýza hodnotí základní ukazatele jako demografii a osídlení, trh práce – míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, mzdy, dále jsou to příjmy a výdaje domácností, tvorba HDP a životní prostředí. Regionální rozdíly z hlediska životního prostředí souvisejí s osídlením v krajích a strukturou hospodářství. Problémy životního prostředí, které přetrvávají nebo i nadále rostou, jsou přízemní ozón, vysoké měrné emise oxidu uhličitého, znečištění ovzduší prachem a polycyklickými aromatickými uhlovodíky, hluková zátěž obyvatel, chybějící kanalizace a čistírny odpadních vod v menších sídlech, ohrožení půdy erozí, zdravotní stav i skladba lesů apod. (ČSÚ, 2006, s. 1 – 9)

4.3.1. Nástroje regionálního rozvoje

Nástroje regionální politiky jsou zaměřeny na stimulaci využití vnitřních rozvojových zdrojů, přitažení podnikatelských aktivit a kapitálu do regionu a dosídlení či stabilitu obyvatelstva v regionu. Nástroje regionální politiky jsou děleny do tří skupin, jsou to makroekonomické, mikroekonomické a ostatní nástroje. Na národní úrovni se vymezuje sedm kategorií nástrojů „státní“ regionální politiky: -

infrastrukturní pomoc, finanční podněty, restriktivní prostředky, decentralizace vládních úřadů, regionální alokace veřejných investic a vládních zakázek, regionální rozvojové agentury, makropolitické nástroje. (Wokoun, 2008, s. 35 – 36)

Celek programových dokumentů a zásadní strategický dokument České republiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky, které se zabývají celým územím ČR a jsou zde zahrnuty jednotlivé Regionální programy rozvoje a Odvětvové programy. Další 18

důležité dokumenty jsou Národní strategický referenční rámec a Národní rozvojový plán. Programy a dotační tituly realizované v rámci strukturální politiky EU, které jsou zaměřeny na podporu sociální, hospodářské a územní soudržnosti v rámci EU a jsou financovány ze strukturálních fondů, jsou určeny pro regiony na úrovni NUTS 2, což jsou regiony soudržnosti nebo NUTS 3 – kraje. Nejobecněji lze dělit nástroje regionální politiky na rozvojové programy, na které je možno realizovat finanční podporu formou klasických pobídkových nástrojů, jako jsou dotace, úvěry a návratné finanční výpomoci a na programové dokumenty. (Majerová, Kostelecký, Sýkora, 2011, s. 114) Při rozhodování o jakýchkoli odvětvových a regionálních rozvojových plánech, je třeba vzít v úvahu i ekologické a ekonomické dopady z hlediska základních principů udržitelného rozvoje. Integrování environmentálních rozměrů do rozhodování o těchto plánech rozvoje, by mělo být založeno na důsledném uplatňování těchto zásad: -

Princip předběžné opatrnosti

-

Princip prevence

-

Princip snižování rizika u zdroje

Zanedbání těchto zásad vedlo v minulosti v České republice nejen k narušení krajiny a životního prostředí, ale došlo i k ekonomickým ztrátám. (Buček, Machar, 2012, s. 63)

4.3.2. Zákon o podpoře regionálního rozvoje

Předpis č. 248/2000 Sb. neboli Zákon o podpoře regionálního rozvoje vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti a dále stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje a s tím související působnost správních úřadů, obcí a krajů. Oblasti podpory regionálního rozvoje jsou zaměřeny na: -

Rozvoj cestovního ruchu

-

Rozvoj podnikání, s cílem vytvoření nových pracovních míst a zlepšení hospodářské struktury

-

Rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, jako je například zvyšování kvalifikace apod.

-

Zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti

-

Technologický vývoj a výzkum přispívající k celkovému rozvoji regionu 19

-

Rozvoj sociálních služeb

-

Rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa

-

Rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež, aktivity občanů v jejich volném čase a rozvoj služeb

-

Zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb

-

Vznik právnických osob a tvorba programů v regionu sloužící k celkovému rozvoji

-

Provádění pozemkových úprav

-

Opatření k ochraně životního prostředí, omezení vlivů narušující krajinu a udržení kulturní krajiny [3]

Ministerstvo pro místní rozvoj vymezuje regiony se soustředěnou podporou státu podle charakteru svého zaostávání jako: -

strukturálně postižené regiony, kde dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti

-

hospodářsky slabé regiony, které vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice

-

venkovské regiony, které mají nízkou hustotu zalidnění [4]

4.3.3. Cestovní ruch v regionálním rozvoji

Jeden z hlavních faktorů, který přispívá k rozvoji regionu z ekonomického hlediska, je právě cestovní ruch. Intenzita cestovního ruchu daného regionu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je určitě kvalitní marketing regionu a dále jeho lokalizační předpoklady. Souhrn cestování a cestovního ruchu představuje jedno z největších ekonomických odvětví a stává se čím dál významnějším faktorem regionálního rozvoje. Tato oblast ekonomiky se váže na místo svého vzniku (destinaci cestovního ruchu) a podporuje tak stabilitu místních i regionálních ekonomik. Význam cestovního ruchu posiluje v posledních letech regionální politiku, kdy vysoká dynamiky růstu cestovního ruchu v daném regionu efektivně napomáhá regionu se strukturálními problémy.

3 4

Zákonyprolidi.cz Zákonprolidi.cz

20

Problematika cestovní ruchu je vždy významnou součástí Strategie regionálního rozvoje, Národního rozvojového plánu, regionálních rozvojových strategií a programů rozvoje krajů a strategií rozvoje měst i obcí, jelikož významným nástrojem regionální politiky jsou dotační programy podporující regionální rozvoj. (Wokoun, 2008, s. 205 - 2014) Již výše zmíněné Ministerstvo pro místní rozvoj se zabývá i oblastí cestovního ruchu a připravuje zásadní strategické dokumenty (Koncepce státní politiky cestovního ruchu), kterými se řídí celé odvětví cestovního ruchu, má odpovědnost za veřejné finanční zdroje určené pro cestovní ruch, navrhuje příslušné zákony a vydává prováděcí vyhlášky. V oblasti cestovního ruchu řeší průřezové i regionální problematiky, jako jsou legislativa a další právní normy, koncepce státní politiky cestovního ruchu, statistika cestovního ruchu, národní rozvojové plány, státní programy podpory cestovního ruchu, metodika vzdělávání v cestovním ruchu ve vazbě na Evropský sociální fond. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 45) Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice je vymezena na programovací období Evropské unie na období 2007 – 2013. Cílem Koncepce je vytvoření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu a bude reflektovat význam cestovního ruchu pro národní hospodářství České republiky. (Jakubíková, 2012, s. 123)

21

4.4.

LOKÁLNÍ IDENTITA

V rámci cestovního ruchu lidé navštěvují různá místa, podniky a organizace na území určitého regionu, na určitém místě – teritoriu. Pro větší návštěvnost musí být pro ně tato místa něčím přitažlivá a musí je něčím oslavit. K dosažení tohoto záměru využívají marketingu. Teritoriální marketing se člení na regionální, městský, lokální a marketing neziskových organizací. (Jakubíková, 2012, s. 79) Dle Jakubíkové (2009) je teritoriální marketing definován jako: „Teritoriální marketing se zaměřuje na dosahování cílů obcí a regionů, určitých teritorií, prostřednictvím uspokojování potřeb obyvatelstva, podnikatelů, investorů a návštěvníků. Je založen na dobrovolných kooperacích různých aktérů zdola. Klade důraz na vytváření kooperačních sítí mezi veřejným a soukromým sektorem, ale i sítí uvnitř těchto sektorů.“ Městský marketing je vysoce flexibilní rozvojový koncept podporující komunikaci a kooperaci mezi stranou nabídky a poptávky, který zohledňuje inovace v řízení rozvoje lokalizačních faktorů, které umožňují stimulaci a rozvoj měst. Městský marketing má tyto hlavní cíle: -

komplexní zvýšení atraktivity města pro všechny cílové skupiny

-

optimalizace procesního řízení za účelem zvýšení efektivity a využití sociálních, ekonomických a přírodních zdrojů

-

posílení ekonomické základny města

-

zlepšení interní a externí image města

-

profilace a prohloubení městské identity obyvatel a podnikatelů [5]

Lokální identita představuje tzv. obraz daného místa, vytvářející různé skupiny lidí, především obyvatele, podnikatele a návštěvníky. Obraz je utvářen podle charakteristik místa, které jsou pro něj typické a vypovídají o jeho specifičnosti, v čem je toto místo jedinečné. Tento obraz je i emocionálně podbarvený, kde se odráží legendy, představy, stereotypy a potřeby různých skupin. Městská identita by měla mít jednotlivá specifika města, tedy v čem je pozitivní odlišení tohoto města od ostatních a také standardy, které má většina měst, ale bez kterých by město nemohlo fungovat. [6] 5 6

Mestskymarketing.cz http://www.brno.cz/zitbrno/identita-mesta/

22

Lokální identita v dnešní době představuje v regionálním i městském marketingu významnou roli, jelikož je jedním z předpokladů pozitivního rozvoje na regionální nebo lokální úrovni. Městský marketing usiluje o stimulaci a podporu endogenního (vnitřního) potenciálu daného města, kde právě identita tvoří částí tento potenciál. Identita se projevuje v několika úrovních, je to úroveň individuální (např. v rodině), lokální, regionální, národní až po úroveň globální. Identitu vytváří identifikace neboli sounáležitost s určitým místem, objektem nebo subjektem, kterou ovlivňuje image daného objektu, respektive dobrá image se pozitivně odráží v míře identity určitého jedince. Lokální identita je v rámci městského marketingu opravdu důležitá. Jestliže obyvatel cítí sounáležitost a identifikuje se s městem, ve kterém žije, má samozřejmě větší zájem, aby se toto město rozvíjelo, a sám se na rozvoji podílí. Z hlediska vazby k danému místu se někdy pro výraz identita používá také pojem zakořenění, které posiluje kontinuitu vazeb mezi lidmi tj. sociální kapitál.

[7]

Image, která ovlivňuje identifikaci s určitým územím, může být definována jako souhrn všech poznatků, postojů, vizuálních dojmů, zkušeností a pocitů, které jsou spjaty s tímto místem. Image tvoří tzv. obraz města mezi všemi cílovými skupinami, kterými jsou např. obyvatelé, podnikatelé, turisté atd. Jde o subjektivní interpretaci obrazu města každého jedince, který má integrační (vnímání města jako samostatného celku) a selektivní (vymezení vůči ostatním městům) význam. Rozlišují se dva druhy image a to interní, což je vnímání města z pohledu jeho obyvatel a podnikatelů a externí, která představuje vnímání města z pohledu turistů, medií a potenciálních investorů. [7] V Městském marketingu je důležitým pojmem i „Corporate identity“, který zdůrazňuje prezentaci a vytváření nezaměnitelné identity městského území a institucí městské správy. Přístup „corporate identity“ má za hlavní cíl změnit přístup k zákazníkům, chování podniků poskytující veřejné služby i pracovníků městské správy. Dalším cílem je zlepšení vzhledu území a jeho prvků, jako jsou architektonicky zajímavé stavby v území, městské centrum apod. a tímto zvýšit atraktivitu městského prostoru, čímž se posílí identita místní komunity. Využívání tohoto přístupu je však dosud ojedinělé, setkáváme se pouze s dílčími komponenty, hlavně „corporate design“ – tvorba jednotného grafického stylu města. [7]

7

Mestskymarketing.cz

23

4.5.

STRUKTURA KRAJINY A JEJÍ ESTETICKÁ A REKREAČNÍ FUNKCE

4.5.1. Krajina

Krajina je důležitou součástí života každého člověka a nabývá nejen přírodní, ale i ekonomický a sociální rozměr. Je to část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem a je tvořená civilizačními prvky a souborem funkčně propojených ekosystémů. (Maier, 2012, s. 126) Podle Evropské úmluvy o krajině (European Landscape Convention) je krajina definovaná jako: „Krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních nebo lidských faktorů. Úmluva uzavřená zeměmi Rady Evropy stanovuje požadavek na právní uznání krajiny, jako základní složky prostředí, v němž obyvatelé žijí, jako výraz rozmanitosti jejich kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity.“ Krajina má různá pojetí je to pojetí právní, geomorfologické, geografické, ekologické,

architektonické,

historické,

demografické,

umělecké,

emocionální,

ekonomické. [8]

4.5.2. Struktura krajiny

Struktura krajiny označuje podstatnou vlastnost všech krajin a spočívá v tom, že se krajiny skládají z částí, které se navzájem nacházejí v relativně stálých vazbách a tak vytvářejí určitý hierarchický vnitřní pořádek. Struktura krajiny jsou její prvky, složky a vazby mezi nimi. Ve struktuře krajiny rozlišujeme prvky a složky stabilní a proměnné. Stabilní jsou ty části krajiny, které se mění pomalu a v krajině se vyskytují až sto a více let, jako např. georeliéf, horniny apod. Proměnné složky a prvky jsou takové, které se mění v řádu hodin a dní jako např. průtok vody, počasí, některé organismy atd. (Demek, 1999, s.) Strukturu krajiny ovlivňují změny v krajině. Tyto změny jsou zkoumány ze dvou hledisek a to z hlediska land-use (využití krajiny) a z hlediska land-cover (krajinný kryt, pokryv). Změny z hlediska land-cover jsou změny biofyzikálních vlastností krajinného prostředí a z hlediska land-use je to změna krajiny na prostředí vytvořené člověkem. (Coulson, Tchakerian, 2010, s. 65 - 67) 8

http://www.uake.cz/frvs1269/index.html

24

4.5.3. Primární, sekundární a terciární struktura krajiny

Strukturu krajiny členíme dle fyzického charakteru vztahu k využívání krajiny člověkem na 3 substruktury: -

Prvotní neboli původní struktura, která je fyzicko-geografickými prvky (půda, reliéf, vodstvo, klima)

-

Druhotná neboli současná struktura, kterou tvoří prvky využití země a materiální výtvory člověka

-

Terciární struktura, která je tvořena prvky socioekonomické sféry [9]

Primární struktura krajiny tvoří soubor prvků krajiny a jejich vztahy, které jsou původním a trvalým základem pro ostatní struktury. Primární struktura krajiny představuje to, co je geneticky primární a vzniklo nezávisle na lidské činnosti a co dále přetrvává a trvale působí i v krajině, která je již zcela přeměněná člověkem. Do primární struktury je řazena původní biota, která většinou odpovídá výchozímu stavu krajiny před změnami způsobenými člověkem. Plochy a území s původní biotou jsou chráněné území, jedná se zejména o zvláště chráněná území velkoplošná (Národní parky, Chráněné krajinné oblasti), zvláště chráněná území maloplošná (Národní přírodní památky, Přírodní památky, Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace), Území soustavy NATURA 2000. Dále se do primární struktury řadí georeliéf, klima, hydrologie a vodstvo. Sekundární struktura krajiny tvoří soubor hmotných prvků krajiny, které v současné době vyplňují zemský povrch. Jsou to soubory člověkem ovlivněných přirozených a člověkem částečně nebo úplně pozměněných systémů a nově vytvořených umělých prvků. Analýzu sekundární struktury lze členit na využití země (zejména zemědělská část krajiny), reálné vegetace (travní porosty, lesy), technicko-urbanistické struktury (technická díla v krajině). [9] Terciární

struktura

krajiny,

jejíž

pojem

může

být

nahrazen

pojmem

socioekonomická struktura krajiny, tvoří soubor jevů charakteru zájmů, projevů a důsledků činností společnosti a jednotlivých odvětví. Tyto prvky se váží na prvotní a druhotné struktury krajiny. [9]

9

http://www.uake.cz/frvs1269/index.html

25

4.5.4. Estetická funkce krajiny

Estetika krajiny je nejen hodnocení estetického hlediska krajiny, ale také identifikace s krajinou např. u obyvatel je to identifikace s krajinou jako jejich nejbližším životním prostředím. Hodnocením estetiky krajiny rozumíme vizuálně vnímatelný celkový ráz krajiny, tedy vnímání složek a prvků krajiny, které vnímáme našimi smysly. (Demek, s. 40 - 60) Předmětem estetiky krajiny je estetické hodnocení běžných jevů a věcí ale i vztahy lidí ke krajině, obydlí a celkově k jejich okolí. Krajina je součástí životního prostředí jejích obyvatel, kteří nemohou spokojeně žít v neuspokojivém ošklivém prostředí, z čehož vyplývá potřeba ochrany estetické hodnoty krajiny. Estetická hodnota krajiny závisí na tzv. estetické normě, která představuje určitý filtr zkušeností z minulosti, kulturního prostředí a danou dobou. Vnější podoba neboli obraz krajiny vyvolává v lidech určité kladné, neutrální i záporné hodnoty. [10] Estetické hodnocení krajiny je zastoupeno harmonickým měřítkem a harmonickými vztahy. Pro harmonické působení krajiny mají významný předpoklad rysy prostorového uspořádání prvků krajiny: -

Prostorové vymezení vnímané krajinné scény – krajinu tvoří dílčí prostorové scény, dílčí prostory, které mají různou velikost a charakter. Tyto prostory jsou vymezeny okraji zástavby, okraji lesních porostů a terénními horizonty.

-

Formy, rozměry, proporce a měřítko prostorů – prostory a jejich velikost, proporce rozměrů volných ploch apod. jednoznačně ovlivňují pocity turistů, kteří dané místo navštíví.

-

Rozlišitelnost a jedinečnost krajinné scény – výraznost, působivost, jedinečnost a neopakovatelnost krajiny má za následek její příznivé působení na návštěvníky i obyvatelé. Může vyvolat příjemný pocit údivu, zájmu, překvapení, ale také pocit zapamatovatelnosti, srozumitelnosti, ztotožnění se – identifikace pozorovatele s krajinou. [11]

4.5.5. Rekreační funkce krajiny

Rekreace je forma aktivní činnosti nebo odpočinku ve volném čase člověka a v přímém styku s přírodou vytváří celkový pocit pohody a zlepšuje celkově kvalitu života. Určité 10 11

http://cvut.mapovyportal.cz/krajina_krajinny_raz.pdf http://www.uake.cz/frvs/kapitoly_v_pdf/Esteticka_stranka.pdf

26

druhy rekreace krajinu využívají a jsou na kvalitní prostředí přímo vázány. Jsou to zejména cykloturistika, turistika, chataření, zimní sporty – lyžování, běžky apod., pobyt u vody atd. Rekreace v přírodě přináší i své problémy, které vedou ke střetům se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody, hospodaření v lesích a na vodních plochách. [12] Rekreační krajiny jsou velmi rozmanité, jejich plošný rozsah se stále zvětšuje a vyznačují se některými typickými tvary, jako jsou upravené pláže, koupaliště, hřiště, turistické stezky, ubytovací zařízení apod. (Demek, 1999, s. 40 – 60) Dle Demka se rozlišují dva typy rekreačních krajin: -

horské, které se vyskytují v oblastech s horským a velehorským georeliéfem a kde je proto možnost rozvoje letní a zimní turistiky, zimních sportů, klimatické léčby a rekreace. Příznačnými znaky této rekreační krajiny jsou sjezdovky, lyžařské vleky, stravovací a ubytovací zařízení atd. Na sjezdovkách dochází k urychlené erozi půdy, půdotoku a také k sesuvům, v letních měsících dochází k sešlapování vegetace.

-

přímořské, které vznikají v bezprostřední blízkosti teplých moří (Demek, 1999, s. 40 – 60)

12

http://www.uur.cz/images/pap/KapitolaC/2009/C6_Rekreace_20090428.pdf

27

5. APLIKAČNÍ ČÁST 5.1.

CHARAKTERISTIKA ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM – PRIMÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A TERCIÁRNÍ STRUKTURA KRAJINY

Dle ČSÚ: Okres: Vsetín

Nadmořská výška: 378 m n. m.

Kraj: Zlínský

Katastrální výměra: 39,47 km²

ORP: Rožnov pod Radhoštěm

Počet obyvatel k 1. 1. 2012 : 16877

Rožnov pod Radhoštěm, město plné valašských tradic a folklóru, je turistické a kulturní centrum, které leží ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín (viz příloha č. 1), na řece Rožnovská Bečva. Povrch města je převážně hornatý, většinu tvoří Moravskoslezské Beskydy. Rožnov je obec s rozšířenou působností (viz níže mapa), do jehož správního obvodu patří obce Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice a Zubří.

Obr. č. 1: mapa ČR – Rožnov, zdroj: google.cz

Obr. č. 2: ORP Rožnov pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ

Rožnov je proslaven především Valašským muzeem v přírodě, které je tvořeno souborem dřevěných lidových staveb a ročně jej navštíví mnoho návštěvníků. Město je turistickým centrem nejen díky muzeu, ale i své poloze, kvůli které je předurčen pro rekreaci a sport. V jeho okolí se nachází stovky kilometrů značených cyklistických tras a turistických cest, 28

dále je také vybaveno řadou sportovišť pro zimní i letní sporty. Nejznámější lokalita jsou Pustevny a hora Radhošť. 5.1.1. Primární struktura krajiny Rožnova pod Radhoštěm

Na území Rožnova jsou výjimečné přírodní hodnoty, pestrost a estetická hodnota krajiny, díky které město patří do území Chráněné krajinné oblasti Beskydy a také patří do NATURA 2000, území Rožnova spadá do významné ptačí oblasti. Rožnov pod Radhoštěm patří do dvou klimatických oblastí, jak vidíme na níže uvedené mapě klimatických oblastí Rožnova. Modrá plocha je chladná klimatická oblast a hnědá barva značí mírně teplou klimatickou oblast. Povrch Rožnova je převážně hornatý, což lze vyčíst z mapy typologie krajiny Rožnova. Oranžová barva značí krajinu výrazných svahů a skalnatých a horských hřebenů, zelená barva je krajina vrchovin Carpatica a cípek světlé barvy vyznačuje krajinu hornatin. Území Rožnova pod Radhoštěm, jako celé obce s rozšířenou působností, tvoří geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy a Hostýnsko-vsetínskou hornatinu. Na geologické mapě Rožnova vidíme, že geologický podklad města tvoří mezozoické horniny alpinsky zvrásněné (pískovce, břidlice), které jsou vyznačené zelenou barvou. Žlutá barvy značí tercierní horniny alpinsky zvrásněné (pískovce, břidlice). Hlavním tokem protékající Rožnovem je Rožnovská Bečva, která je velmi rozkolísaným tokem a na území města je zregulovaná. Dále zde nalezneme Hažovický, Studený, Veřmířovský, Uhliský a Kaní potok.

Obr. č. 3: mapa klimatické oblasti

Obr. č. 4: mapa typologie krajiny

29

Obr. č. 5: geologická mapa

Zdroj: geoportal.cenia.cz

Zdroj: geoportal.cenia.cz

Zdroj: geoportal.cenia.cz

5.1.2. Sekundární struktura krajiny Rožnova pod Radhoštěm

Sekundární struktura krajiny tvoří krajinu, která je částečně nebo zcela ovlivněna a přeměněna člověkem a jeho činností. I krajina Rožnova pod Radhoštěm je člověkem změněna. Člověk jí ovlivňuje hlavně z hlediska využití území (land use). Mapa využití území Rožnova je převážně zelená, což vyznačuje zalesnění daného území, tmavě zelená vyznačuje jehličnaté lesy a světle zelená lesy smíšené, světle béžová barva vyznačuje louky a pastviny a tmavší béžová vyznačuje zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. Červená plocha značí nesouvislou městskou zástavbu a fialová plocha jsou průmyslové a obchodní areály. Podrobné využití území vidíme v příloze č. 2.

Obr. č. 6: mapa Rožnova pod Radhoštěm - využití území, zdroj: geoportal.cenia.cz

Lesní plochy na území Rožnova tvoří z celkové výměry 3 947 ha bez mála 50 % území. Životní prostředí Rožnova je tedy velmi kvalitní. Druhou největší částí území, tedy 35,3 %, tvoří zemědělské plochy a dále větší část území tvoří trvalé travní porosty a orná půda. Zastavěné plochy tedy obytné plochy, městské zástavby, průmyslové a obchodní areály tvoří pouze 3,2 % území.

30

K 31. 12. 2012 bylo v Rožnově pod Radhoštěm evidovaných 16 750 obyvatel. Jak je vidět na níže uvedeném grafu vývoje populace od roku 2000 do roku 2012 měl vývoj spíše klesající tendenci a to z důvodu stěhování obyvatel do větších měst za prací a mladých studentů za studiem. Graf č. 1: vývoj populace Rožnova pod Radhoštěm, zdroj: Český statistický úřad

Obr. č. 9: mapa ORP Rožnov pod Radhoštěm – hustota zalidnění, zdroj: geoportal.cenia.cz

31

5.1.3. Terciární struktura krajiny Rožnova

Z důvodů jedinečných přírodních hodnot, pestrosti a estetické hodnoty krajiny spadá území Rožnova do CHKO Beskydy. Posláním chráněné oblasti je ochrana těchto přírodních hodnot krajiny, proto také dbá na rozmístění a urbanistickou skladbu sídlišť a architekturu staveb. CHKO Beskydy se snaží spoluvytvářet architekturu typickou pro oblast Beskydy, která bude v harmonii s okolní krajinou a bude její součástí. Podle toho vypadá i krajinný ráz Rožnova pod Radhoštěm, který využívá stávajících objektů, které jsou přizpůsobené novým potřebám a nárokům na bydlení, ale s cílem zachování původního koloritu venkova. 13 Město Rožnov pod Radhoštěm bylo založeno v polovině 13. století, mezi lety 1246 – 1267. Město bylo původně celé dřevěné a bylo založeno doslova "na zelené louce". Na počátku 19. století byly ještě v Rožnově převážně dřevěné domy, jen na náměstí stálo pár domů zděných. Dřevěné městečko se jen zvolna měnilo na kamenné. Některé z dřevěných domů byly přeneseny a zachovány ve Valašském muzeu v přírodě a tvoří tak, spolu s dalšími, soubor dřevěných lidových staveb (viz níže uvedený obrázek). Největší rozmach zaznamenalo město po druhé světové válce. V této době byl v Rožnově postaven průmyslový podnik Tesla. Kdysi dřevěné městečko se v posledních desetiletích proměnilo v moderní turistické, kulturní, obchodní a průmyslové centrum.

Obr. č. 7 a 8: Billův měšťanský dům přenesený do Valašského muzea, zdroj: vmp.cz

13

http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/

32

Největší kulturní atrakcí Rožnova, je Valašské muzeum v přírodě, díky němuž město navštěvuje mnoho turistů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Muzeum ukazuje život a kulturu starých obyvatel Valašska, jaké byly jejich řemesla, tradice apod. Celé muzeum je tvořeno dřevěnými lidovými stavbami, pěstují se zde původní odrůdy zemědělských plodin a chovají se původní plemena hospodářských zvířat. V muzeu se po celý rok pořádají různé výstavy, přehlídky, festivaly, kulturní a vzdělávací programy. (příloha č. 4) Nejen muzeum poukazuje na tradice a historii Valašska, ale také celé město Rožnov je atraktivní právě pro svůj historický potenciál. Město pořádá různé kulturní akce a folklórní slavnosti, kde nejznámější jsou například Rožnovské slavnosti, což je mezinárodní folklórní festival. V obci najdeme i Kino Panorama, několik galerií, výtvarný ateliér, ruční výroba ozdobných svíček UNIPAR a výstavní sál Sušák ve Valašském muzeu, kde se konají různé výstavy.

33

5.2.

POTENCIÁL PRO REKREACI A TURISTICKÁ NABÍDKA ROŽNOVA

5.2.1. Potenciál Rožnova pro rekreaci

Město má pro turisty a celkově pro širokou veřejnost pozitivní image. Rožnov pod Radhoštěm neboli srdce Valašska je moderní město, vhodné pro rekreaci a turistiku. Je známe především díky nádhernému prostředí, přírodě a unikátním muzeem, které je svého druhu jediné v celé střední Evropě. Lokální identita města, neboli jak město působí na své obyvatele, je také pozitivní. Rožnov nabízí vysokou kvalitu života, je to centrum relaxace. Jak bylo vidět na výše uvedené mapě využití území Rožnova (přírodní charakteristika města) sídelní oblast, je ze všech stran obklopena přírodou a lesy. Rožnov nabízí celoroční aktivní odpočinek nejen pro turisty, ale také pro své obyvatele, kteří mohou využívat sportovních a jiných atrakcí. Také Rožnov pro své občany i návštěvníky nabízí bohaté kulturní i sportovní vyžití. Jak je již výše uvedeno, Rožnov poskytuje svým občanům kvalitní životní prostředí, díky vysokému procentu zalesnění je zde kvalitní ovzduší a svou nádhernou přírodou láká i turisty. (viz příloha č. 5) Toto prostředí je tedy optimální pro rekreaci, relaxaci a aktivní odpočinek nejen pro turisty, kteří Rožnov navštíví, ale také i pro místní obyvatelé. Díky své poloze přírodním podmínkám a nádhernému prostředí je Rožnov pod Radhoštěm ideální pro letní i zimní sporty, cykloturistiku a pěší turistiku.

5.2.2. Strategie rozvoje města Rožnov pod Radhoštěm

Dle strategického plánu rozvoje města Rožnov pod Radhoštěm patří cestovní ruch a životní prostředí do sedmi základních pilířů, o který se opírá dlouhodobý rozvoj města. Tato strategie rozvoje města byla schválena zastupitelstvem 24. Června 2008 a je platná do roku 2020. S cestovním ruchem je spojen zásadní problém v oblasti životního prostředí, který se projevuje neustále se zvyšujícím provozem na pozemních komunikacích. To způsobuje

34

zvýšenou prašnost, emise oxidů dusíku a nadměrného hluku. Město tedy vypracovává dopravní koncepci, která identifikuje opatření na snížení negativních vlivů dopravy na ŽP. Město Rožnov pod Radhoštěm bylo vybráno Zlínským krajem jako významnou turistickou destinací, která svým rozvojem může přilákat turisty, kteří navštíví nejen toto město, ale také i další místa v regionu i kraji. 14 Dle Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu, byly pro Rožnov pod Radhoštěm stanoveny tyto strategické cíle pro rozvoj cestovního ruchu: -

Zásadní

zlepšení

kvality

infrastruktury a

služeb spojených

s cestovním

ruchem.(Vybavení mikroregionu zařízeními, která podporují rozvoj cestovního ruchu a vytvářejí zázemí pro doplňkové a alternativní programy určené pro návštěvníky a turisty.) -

Zvýšení celkového počtu a podílu turistů ze vzdálenějších oblastí České republiky a zahraničí. Prodloužení délky jejich pobytu při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z blízkého okolí mikroregionu.

-

Využití silného kulturního bohatství, potenciálu image součásti Valašska a tradičních folklórních prvků pro rozvoj poznávacího a venkovského cestovního ruchu.

-

Využití silného potenciálu příležitostí daných unikátními přírodními podmínkami Beskyd pro rozvoj sportovní, aktivní rodinné, kongresové a incentivní turistiky.

5.2.3. Turistická nabídka Rožnova

V Rožnově jsou vybudovány čtyři naučné stezky, které se nachází v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Je to naučná stezka Hradisko, kde jsou k vidění přírodní zajímavosti a historie kopce Hradisko. Dále naučná stezka Radegast a Čertův mlýn, které vedou přes známé Pustevny a naučná stezka Javornický hřeben. Rožnov nabízí také mnoho přírodních památek, jsou to Pustevny, hora Radhošť, Lysá hora a pohoří Javorníky. Nejnavštěvovanější přírodní turistickou atrakcí je pohoří Pustevny, kde najdeme stejnojmené horské sídlo Pustevny (viz příloha č. 6), dále se zde nachází dvě dřevěné historické stavby, které patří do areálu Valašského muzea. Jsou to Libušín a Maměnka. Pustevny jsou také vyhledávaným lyžařským střediskem. Nejznámější přírodní 14

http://www.roznov.cz/strategiecr/

35

památka Rožnova, Hora Radhošť ležící právě na Pustevenském hřebenu, je známá také pro sochu Radegasta, pohanského boha úrody (viz příloha č. 7). Dále je zde k vidění sousoší Cyrila a Metoděje a jimi zasvěcená kaple. Další přírodní památka Lysá hora také někdy zvaná jako Královna, je nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Přírodní památkou je i pohoří Javorníky ležící na hranicích Moravy a Slovenska v oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Historické památky, kterými disponuje Rožnov pod Radhoštěm, jsou Evangelický kostel, kostel sv. Anny, kostel Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm, Barokní sochy na náměstí, zřícenina hradu Hradisko a Lázeňský dům, který je jednou z nejstarších budov ve městě. Barokní sochy jsou historické sochy na Masarykově náměstí v Rožnově, jsou to sochy svatého Jana Nepomuckého a socha svatého Floriána. Na náměstí se také nachází socha T. G. Masaryka, pomník historika Františka Palackého a velice zajímavý je pomník obětem světových válek, který je vytvořený z černého onyxu, přivezeného z africké Zimbabwe (viz příloha č. 8). Pro turisty, kteří nevyhledávají turistické a historické atrakce, ale dávají přednost aktivnímu odpočinku, nabízí Rožnov bohaté sportovní vybavení. V Rožnově a jeho okolí se nachází desítky značených turistických cest a řada cykloturistických tras, nejznámější je cyklostezka Bečva, která Rožnovem prochází. V Rožnově a jeho okolí je také mnoho lyžařských areálů se sjezdovkami, lyžařskými vleky a běžkařskými trasami. Jsou zde fitcentra, wellness centrum, golf, minigolf, bowling, kuželky, lezecká lanová dráha, lezecká stěna, fotbalový stadion, zimní stadion, koupaliště, krytý bazén apod. Rožnov má bohaté sportovní vybavení jak pro své obyvatelé, tak pro turisty, kteří sem jezdí právě díky sportu. Rožnov pod Radhoštěm má, dle zhodnocení prostředí, přírody a bohaté turistické nabídky sportovních, přírodních i historických atraktivit, velký potenciál pro rekreaci a celkově cestovní ruch. Důležité je, že i tato široká turistická nabídka slouží nejen pro návštěvníky ale hlavně také pro místní obyvatele a není tak nic, co by občané Rožnova obzvlášť postrádali.

36

5.3.

KLADY A ZÁPORY SPOJENÉ S CESTOVNÍM RUCHEM

Rožnov pod Radhoštěm má lokalizační předpoklady k intenzivnímu cestovnímu ruchu po celý rok, jak v létě, kdy turisté navštěvují Rožnov díky Valašskému muzeu, nádherné přírodě, pro mnoho cyklostezek a turistických tras, ale také v zimě, kdy je Rožnov navštěvován hlavně kvůli horám - lyžařským areálům apod. Také díky kvalitnímu marketingu tohoto regionu, se Rožnov dostává do povědomí jak tuzemským i zahraničním turistům. V Rožnově je pro tento účel vybudované turistické informační centrum. Je tedy zřejmé, že Rožnov pod Radhoštěm cestovním ruchem žije.

5.3.1. Klady cestovního ruchu pro Rožnov

Intenzivní cestovní ruch v Rožnově přispívá k jeho rozvoji a také k rozvoji celého regionu z ekonomického hlediska, kdy podporuje stabilitu místních i regionálních ekonomik a napomáhá regionu se strukturálními problémy. Přínosem cestovního ruchu pro Rožnov je také tvorba nových pracovních příležitostí a to ve službách spojených s cestovním ruchem. Rožnov disponuje spoustou sportovních areálů, lyžařských areálů, informačním centrem, pořádá mnoho festivalů, výstav, folklórních akcí, je zde velké muzeum v přírodě a všechny tyto objekty vyžadují také lidský kapitál a nabízejí tak řadu pracovních míst.

Cestovní ruch také zvyšuje

konkurenceschopnost Rožnova a tvoří jeden z hlavních zdrojů příjmů města a tak posiluje celkové hospodaření města. Ze sociálního hlediska se díky intenzivnímu cestovnímu ruchu stále zlepšuje vybavenost a úroveň veřejných služeb. Rožnov nabízí širokou nabídku služeb, kulturních i sportovních aktivit, ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty. S intenzitou cestovního ruchu se stále prostředí a vybavenost města zkvalitňuje a tak tvoří i pro své občany kvalitní zázemí a životní úroveň. Pozitivem cestovního ruchu je také oživení místních tradic, které díky Valašskému muzeu v přírodě, které dokumentuje tradice Valašska, nejsou zapomenuty. Naopak si je občané Rožnova stále připomínají pořádáním festivalů, folklórních slavností, různých jarmarků apod. a návštěvníci Rožnova se mohou tak dozvědět o zajímavé historii Valašska, v čem žili tehdejších obyvatelé, jaké práce vykonávali apod.

37

5.3.2. Negativní dopady cestovního ruchu na Rožnov

Cestovní ruch má řadu přínosů pro Rožnov pod Radhoštěm, ale také sebou nese i určité dopady, které negativně působí na město. Cestovní ruch představuje pro Rožnov jeden z hlavních zdrojů příjmů města, ale na druhou stranu s jeho rozvojem a přibývající intenzitou rostou i náklady, které musí být vynaloženy na infrastrukturu, likvidaci odpadů, náklady na energii apod. Rožnov pod Radhoštěm navštíví ročně mnoho turistů a překročením únosné míry návštěvnosti může být negativně ovlivněno životní prostředí města. Může to být ale i špatným chováním a činností návštěvníků, kdy dochází k poškozování historických i přírodních památek, dochází k znečištění vody, půdy, ovzduší. Například pokud turisté nedodržují vyznačené trasy pro pěší turistiku apod., mohou poškodit místní flóru, které je důležitá pro život místních živočichů. Dochází tak k poškozování fauny a flóry. Cestovní ruch sebou nese také zvýšení osobní a nákladní dopravy. Rožnov pod Radhoštěm je hlavním tahem na Slovensko. Průjezd městem je tedy často pomalý a komplikovaný, a to hlavně v letní sezóně, kdy je velký počet přijíždějících turistů do města. Rožnov je tak ucpaný a doprava se výrazně zpomaluje. S intenzivní dopravou také dochází k chátrání místních komunikací na území města, které musí vynaložit určité náklady na jejich spravování. Doprava znečišťuje ovzduší a také dochází ke zvýšení hlukové zátěže. Cestovní ruch nese negativní dopad i na kvalitu života místních obyvatel. Ti mohou s velkým počtem návštěvníků cítit ztrátu soukromí a větší znečištění životního prostředí. Přítěží jim může být i intenzivní doprava a dopravní zácpy s tím spojené. Také přelidnění turistických atrakcí, sportovních zařízení, snížení přístupu některých služeb, mohou občané negativně vnímat, jako upřednostňování turistů.

5.3.3. Návrh řešení pro snížení negativních dopadů cestovního ruchu

Technická infrastruktura Rožnova pod Radhoštěm je vyhovující, vodovodní systém Rožnova je napojen na tři zdroje, energií pro Rožnov je zemní plyn, kterým je město zásobováno z vysokotlakého plynovodu, zásobování elektrickou energií umožňuje rozvod velmi vysokého napětí a město má vybudovanou soustavu CZT (centrální zásobování teplem). Město má i jednotnou kanalizační síť, která je však vede až do ČOV ve vedlejší 38

obci Zubří. Mohla by se tedy zbudovat vlastní ČOV přímo ve městě, která zde jako jediná chybí. Náklady spojené s cestovním ruchem vynaložené na infrastrukturu apod., nelze ve větší míře zredukovat. Jediným řešením by bylo omezení cestovního ruchu, pro které je však toto odvětví jedním z hlavních příjmů. Problém s poškozováním životního prostředí je řešen vysokou mírou ochrany krajiny. Řešením by mohlo být sestavení ochranářských spolků, kdy by každý z nich měl přidělené své území, které by spravoval a dbal na jeho ochranu. Na špatné chování turistů v přírodě, kterým mohou znečišťovat vodu, ovzduší, půdu a devastovat krajiny, by mohlo město reagovat snahou dostat do povědomí návštěvníků cennost a jedinečnost místní krajiny a snížit tak její poškozování. Dalším řešením by mohlo být zvýšení stávajících a zavedení nových sankcí za porušování ochrany krajiny. Město by také mělo dbát na správné vyznačení turistických cest pro návštěvníky. Jako jedno z možných řešení tíživé dopravní situace, která je ve městě díky tomu, že přes město Rožnov vede hlavní silniční tah na Slovensko, je vytvořit takové podmínky, aby byl průjezd městem osobní a nákladní dopravy plynulý a pokud možno rychlý. Tomu by mohlo napomoci vybudování kruhových objezdů na větších křižovatkách. Vytvořit další jízdní pruhy na místech, kde by tato změna byla možná. Dále vytipovat lokality vhodné pro vybudování protihlukových bariér s přihlédnutím na charakter krajinného rázu města, aby bariéry nenarušovaly kolorit dané lokality. Řešením by bylo i odklonit těžkou kamionovou dopravu úplně mimo město. Město Rožnov pod Radhoštěm by mělo dbát nejen na spokojenost turistů, kteří jej navštíví, ale také hlavně na spokojenost místních obyvatelů.

39

SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ

5.4.

SWOT analýza území Rožnova pod Radhoštěm zahrnuje silné a slabé stránky města a jaké jsou jeho příležitosti a hrozby. SWOT analýza se zabývá těmito oblastmi: -

životního prostředí a ochrana krajiny

-

sociální služby, zdravotnictví, bydlení

-

veřejná dopravní a technická infrastruktura

-

cestovní ruch a rekreace

-

kultura a sport

-

hospodářské podmínky

5.4.1. Životní prostředí a ochrana krajiny

Silné stránky -

-

Slabé stránky

kvalitní životní prostředí vysoké procento zalesnění území města a trvalých lesních porostů území spadá do CHKO Beskydy NATURA 2000 – ptačí oblast Beskydy Rožnov je sídlem správy CHKO Beskydy Příležitosti

-

intenzivní doprava má negativní dopady na ovzduší ve městě hlukové zatížení, způsobené dopravou řeka Bečva procházející Rožnovem je velmi rozkolísaný tok Hrozby

podpora environmentálního vzdělání občanů a mládeže regulace řeky Bečvy podpora nástrojů k ochraně životního prostředí vybudování hlukové bariéry

-

zhoršení ovzduší vlivem narůstající dopravy riziko povodní (ve městě byly již 3x) poškození životního prostředí s rozvojem cestovního ruchu devastace fauny a flóry návštěvníky

5.4.2. Sociální služby, zdravotnictví, bydlení

Silné stránky -

Slabé stránky

výběr mateřských a základních škol dostačující zdravotní péče

40

absence vysokých škol malý výběr středních škol

-

(vybudovaná klinika) existence různých druhů lékařů pro seniory vybudován domov důchodců vysoká životní úroveň pro občany (kvalitní prostředí a krásná příroda) dostačující výběr úřadů a institucí Příležitosti

-

není zde nemocnice nedostatek volnočasových aktivit pro seniory

Hrozby

využití dotačních programů EU pro rozvoj města podpora vzdělanosti a zkvalitňování školských zařízení vybudování pohotovostní služby zkvalitňovat prostředí města a tak zvyšovat životní úroveň poskytování služeb kvalifikovanými pracovníky

-

nedostatek školních zařízení odliv vysokoškolských studentů do větších měst díky absenci VŠ většina území leží v CHKO Beskydy a NATURA 2000 územní limity pro rozvoj bydlení

5.4.3. Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Silné stránky -

-

Slabé stránky

vodovodní systém je napojen na tři zdroje vybudovaná jednotná kanalizační síť zásobování elektřiny přes rozvod velmi vysokého napětí vybudována soustava CZT (Centrální zásobování teplem) dostatečné pokrytí signálem všech mobilních operátorů televizní signál z dvou vysílačů autobusová a železniční doprava do obce Rožnov je hlavním tahem na Slovensko Příležitosti

-

produkce komunálního odpadu v Rožnově převyšuje průměr ČR intenzivní doprava přes Rožnov (tah na Slovensko) dopravní zácpy komplikovaná a zpomalená doprava hlavně v letní sezóně chátrání místních komunikací při velké zátěži

Hrozby

odklon těžké kamionové dopravy mimo město vybudování hlukových bariér podpora hromadné dopravy zkvalitňování veřejně infrastruktury

-

41

hlukové bariéry mohou narušovat kolorit dané lokality

5.4.4. Cestovní ruch a rekreace

Silné stránky -

-

-

-

Slabé stránky

pozitivní Image pro turisty i širokou veřejnost poloha a přírodní podmínky vhodné pro letní i zimní sporty historie, tradice Valašska Valašské muzeum v přírodě, jediné svého druhu ve Střední Evropě turistické informační centrum kvalitní marketing této destinace každoroční pořádání tradičních a kulturních akcí, folklórních slavností široká nabídka sportovních zařízení velký počet cyklostezek a turistických tras mnoho historických i přírodních památek Příležitosti rozvoj informačních a komunikačních technologií využití historického potenciálu města, pro jeho odlišení od jiných destinací hlavní zdroj příjmu města zdokonalování služeb cestovního ruchu modernizace zařízení pro turisty

-

chybí napojení města na dálniční a rychlostní komunikace nedostatek lidského kapitálu ve službách cestovního ruchu intenzivním cestovním ruchem znečišťování životního prostředí devastace flóry a fauny návštěvníky velká intenzita dopravy – znečištění ovzduší dopravní zácpy větší spotřeba energie, produkce odpadů

Hrozby -

ztráta kvalifikovaných pracovníků ve službách cestovního ruchu rostoucí konkurence s podobnou nabídkou turistických atraktivit konflikt místních obyvatel s návštěvníky výrazné znečištění životního prostředí ztráta soukromí občanů Rožnova

5.4.5. Kultura a sport

Silné stránky -

Slabé stránky

široká nabídka sportovních zařízení řada cyklostezek a turistických tras lyžařské areály, sjezdovky s vleky, běžkařské trasy největší kulturní atrakcí je Valašské muzeum v přírodě pořádání kulturních a tradičních

-

42

omezené zdroje na modernizaci sportovních a kulturních zařízení kino je v hrozném stavu koupaliště potřebuje rekonstrukci chybí zde divadlo

-

akcí, folklórní festivaly, slavnosti, jarmarky, masopusty, výstavy, koncerty aj. kulturní dům Příležitosti

Hrozby

využití dotací z EU modernizace sportovních a kulturních zařízení vybudování nového kina podpora využívání sportovních zařízení a kulturních akcí občany Rožnova, nejen turistů

-

ztráta nadšení folklórních spolků nezájem mladší generace o tradice a folklór pro sociálně slabší, jsou akce nedostupné

5.4.6. Hospodaření města

Silné stránky

Slabé stránky -

-

klesající míra nezaměstnanosti rozvoj malého a středního podnikání textilní výroba, elektrotechnický průmysl a strojírenství kvalifikovaný lidský kapitál

-

Příležitosti -

míra nezaměstnanosti je stále vysoká, i když hodnota je pod průměrem EU vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti občané dojíždí za prací do jiných měst Hrozby

využití kvalifikované pracovní síly využití dotace z EU na rozvoj podnikání a služeb tvorba nových pracovních míst vytváření optimálních podmínek pro podnikání

-

zvyšování nezaměstnanosti odliv kvalifikované pracovní síly přesun firem do jiných měst

Vyhodnocením SWOT analýzy je zřejmé, že město Rožnov pod Radhoštěm je předurčeno k dalšímu rozvoji, mělo by zlepšovat služby určené jak pro místní obyvatelé, tak i pro návštěvníky. Dále by mělo zkvalitňovat životní prostředí a sociální vybavenost pro spokojenost svých občanů. Důležitost by měla být kladena na ochranu přírody, díky které je Rožnov pod Radhoštěm jedinečný a která je jedním z nejhlavnějších důvodů pro návštěvu tohoto města turisty. Město by mělo nadále posilovat silné stránky, zaměřit se na jeho příležitosti a naopak eliminovat slabé stránky a hrozby města.

43

6. DISKUSE Je zřejmé, že město Rožnov pod Radhoštěm má v úmyslu cestovní ruch nadále rozvíjet. Neustále jsou vymýšleny a realizovány nové projekty, které zkvalitňují životní prostředí, rozšiřují sociální a kulturní vybavenost města a rozvíjí tak i potenciál pro cestovní ruch. Rožnov čerpal na různé turistické atrakce finance z evropských fondů EU. Město má vypracovanou i Integrovanou rozvojovou strategii cestovního ruchu, která je zpracována na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů, kde navrhuje nejefektivnější nápady rozvoje v podobě konkrétních integrovaných projektů. Strategický plán rozvoje města také zahrnuje cestovní ruch, který je i jedním z hlavních sedmi pilířů, o které se dlouhodobý rozvoj města opírá. Udržitelný rozvoj území se zkoumá ze tří hledisek, a to z hlediska životního prostředí a jeho ochrany, ze sociálního a ekonomického hlediska. V Rožnově je životní prostředí pořád velice kvalitní, i přes všechny faktory, které kvalitní životní prostředí ohrožují (např. intenzivní doprava). Je to hlavně díky vysokému procentu zalesnění území a také ochraně krajiny. Většina území spadá do CHKO Beskydy a do NATURA 2000. Ze sociálního hlediska Rožnov nabízí svým občanům širokou nabídku kulturních a sportovních zařízení, pořádá festivaly, koncerty, jarmarky atd. Občanská vybavenost je také dostačující, občané zde najdou veškeré potřebné druhy úřadů a institucí, zdravotní středisko s řadou specializovaných doktorů. V Rožnově najdeme mateřské, základní i střední školy, jediné co chybí, jsou vysoké školy, kvůli kterým studenti musí vyjíždět do větších měst. Velkým problém ve městě je však doprava, díky hlavnímu tahu na Slovensko, je v letní sezóně doprava pomalá a komplikovaná, tvoří se velké dopravní zácpy. Intenzivní doprava je také jedním z problémů znečišťování ovzduší a velkému hluku. Z ekonomického hlediska je problémem města vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, lidé za prací dojíždí do jiných měst. Jeden z hlavních příjmů města je cestovní ruch, který by mělo město stále rozvíjet a zvyšovat tak nabídku nových pracovních míst pro své občany.

44

Lokální identita a image města jsou velice pozitivní. Rožnov je moderní město, vhodné pro rekreaci a turistiku. Je známe především díky nádhernému prostředí, přírodě a unikátním muzeem, které je svého druhu jediné v celé střední Evropě. Svým občanům Rožnov nabízí vysokou kvalitu života, krásné životní prostředí, kde sídelní oblast je ze všech stran obklopena přírodou a lesy. Město nabízí bohaté kulturní i sportovní vyžití, je to centrum odpočinku, kde pro turisty i místní obyvatelé nabízí celoroční aktivní odpočinek. Cestovní ruch v Rožnově sebou nese jisté klady i zápory. Klady by samozřejmě mělo město udržet a nadále jej posílit. Zápory eliminovat, vymyslet takové opatření, která nebudou v rozporu se zájmy města a ochranou životního prostředí. Tab. č. 1: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve vybraných obcích r. 2011, zdroj: ČSÚ

Město Rožnov pod Radhoštěm Vsetín Frenštát pod Radhoštěm Velké Karlovice

Počet příjezdů hostů

Počet příjezdů hostů z ČR

Počet přenocování

Počet přenocování hostů z ČR

43 289

35 259

88 162

70 601

9 142

7 584

16 193

12 703

6 099

4 715

15 472

11 839

42 840

40 663

114 412

109 844

Obce Velké Karlovice, Vsetín a Frenštát pod Radhoštěm, leží v blízkosti Rožnova pod Radhoštěm a jsou podobnou turistickou destinací. Jsou to tedy obce nabízející krásnou přírodu a širokou nabídku historických a kulturních atraktivit. Ve výše uvedené tabulce lze vidět srovnání cestovního ruchu s vybranými obcemi. Jak lze vidět nejvíce hostů navštíví Rožnov pod Radhoštěm a dále Velké Karlovice. Podstatně méně hostů přijíždí do okresního města Vsetín. Stejně tomu tak je i v obci Frenštát pod Radhoštěm, které je obci Rožnov pod Radhoštěm velmi podobné. Velké Karlovice navštíví více hostů z České republiky, což znamená, že do Rožnova přijíždějí v hojném počtu i turisté zahraniční. Podstatně lépe je na tom tato obec, co se týče počtu přenocování. Rožnov by se tedy měl zaměřit na vícedenní rekreaci turistů např. vytvořením různých turistických balíčků s pobytem na více nocí.

45

7. ZÁVĚR Tato práce je dělena do dvou hlavních oddílů teoretického a aplikačního charakteru V teoretickém oddílu byly charakterizovány základní pojmy a shromážděny obecné informace o cestovním ruchu v České republice, dále klady a zápory spojené právě s cestovním ruchem. Jsou zde shrnuty informace o regionálním rozvoji, jaké jsou jeho nástroje a jak přispívá k regionálnímu rozvoji právě cestovní ruch. Dále je zde vysvětlen pojem lokální identita a část práce se věnovala i struktuře krajiny a to struktuře primární, sekundární a terciární. V aplikační části práce je charakterizováno město Rožnov pod Radhoštěm z hlediska primární, sekundární a terciární struktury krajiny. Dále byla práce zaměřena na zhodnocení stávající turistické nabídky a potenciálu města pro rekreaci místních obyvatel. Jsou zde identifikovány hlavní klady a zápory, které sebou nese cestovní ruch a návrh jejich řešení. Bylo tedy naplněno stanovených cílů: sumarizace teoretických poznatků, obecný výklad cestovního ruchu, teoretický výklad struktury krajiny a lokální identity, seznámení se s městem Rožnov pod Radhoštěm, charakteristika a analýza daného území, zhodnocení turistické nabídky a potenciálu města pro rekreaci, identifikace kladů a záporů cestovního ruchu v dané oblasti, navržení opatření, SWOT analýza pro vyhodnocení udržitelného rozvoje. Rožnov pod Radhoštěm je vyhledávanou turistickou destinací, která má velký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu, který přispívá pro celkový regionální rozvoj. Turisté sem přijíždějí nejen kvůli nádherné přírodě, která je ideální pro rekreaci, zimní i letní sporty, odpočinek, ale také díky historické stránce města. Návštěvníci se zde mohou seznámit s bohatou historií, tradicemi a kulturou Valašska. Město Rožnov by mělo tedy nadále využívat svého historického a přírodního potenciálu a zkvalitňovat služby cestovního ruchu. Vedle sumarizace teoretických poznatků a analýzy konkrétního území bylo dosaženo i dalšího cíle, a to tvorby vlastního nástroje rozvoje území. Byl vytvořen e-learning (výukový program) určený pro místní školy a informační centrum s vazbou na řešené 46

území, který zajistí lepší informovanost studentů o svém rodném městě a bude k dispozici i pro potenciální turisty Rožnova, kteří se tak mohou dozvědět mnohé informace o městě, které chtějí navštívit.

8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČOV – čistička odpadních vod ČR – Česká republika EU – Evropská unie ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj CHKO – chráněná krajinná oblast NUTS – nomenklatura územních statistických jednotek ORP – obec s rozšířenou působností SWOT – Strengths (silné), Weaknesses (slabé) stránky, Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby) ŽP – životní prostředí

47

9. SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK 1) Obrázek – mapa České republiky s vyznačením města Rožnov pod Radhoštěm, zdroj: google.cz 2) Obrázek – ORP Rožnov pod Radhoštěm, zdroj: Český statistický úřad 3) Obrázek – mapa Rožnov pod Radhoštěm – klimatické oblasti, zdroj: geoportal.cenia.cz 4) Obrázek –

mapa Rožnov pod Radhoštěm – typologie krajiny, zdroj:

geoportal.cenia.cz 5) Obrázek

–

mapa Rožnov pod Radhoštěm – geologická mapa, zdroj:

geoportal.cenia.cz 6) Obrázek – mapa Rožnov pod Radhoštěm – využití území, zdroj: geoportal.cenia.cz 7) Obrázek – Billův měšťanský dům, Valašské muzeum, zdroj: vmp.cz 8) Obrázek – Billův měšťanský dům interiér, Valašské muzeum, zdroj: vmp.cz 9) Obrázek - mapa ORP Rožnov pod Radhoštěm – hustota zalidnění, zdroj: geoportal.cenia.cz

1) Graf – vývoj populace Rožnova pod Radhoštěm, zdroj Český statistický úřad 1) Tabulka - Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve vybraných obcích r. 2011, zdroj: ČSÚ

48

10. SEZNAM LITERATURY 10.1. Tištěné zdroje Analýza regionálních rozdílů v ČR. Praha: Český statistický úřad, 2006. 82 s. Souborné informace. Informace o regionech, městech a obcích. ISBN 978-80-250-1565-0. BUČEK, Antonín a Ivo MACHAR. Application of landscape ecology in the assessment of anthropogenic impacts on the landscape: landscape-ecological aspects of the project "Danube–Oder–Elbe Canal" in the territory of the Czech Republic. 1st ed. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 153 s. ISBN 978-80-244-3093-5. COULSON, Robert N a Maria D TCHAKERIAN. Basic landscape ecology. College Station, Tex.: Knowledge Engineering Laboratory Partners, Texas A, 2010, xii, 300 p. ISBN 978-098-3161-707. DEMEK, Jaromír. Vybrané kapitoly z krajinné ekologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999, 102 s. ISBN 80-210-2168-3 FORET, M. -- TURČÍNKOVÁ, J. Cestovní ruch. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 106 s. ISBN 80-7157-838-X. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů: komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci : optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku : případové studie a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. 49

MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80247-4198-7. MAJEROVÁ, Věra, Tomáš KOSTELECKÝ a Luděk SÝKORA. Sociální kapitál a rozvoj regionu: příklad Kraje Vysočina. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-2474093-5. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 97880-247-4039-3. WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201699-0. ZELENKA, J. Cestovní ruch: informační a komunikační technologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7041-514-6.

10.2. Internetové zdroje AOPK

ČR

[online].

2011

[cit.

2013-05-26].

Dostupné

z:

http://www.beskydy.ochranaprirody.cz

Český

statistický

úřad

[online].

2012

[cit.

2013-05-18].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Estetická stránka krajinného rázu. Uake [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs/kapitoly_v_pdf/Esteticka_stranka.pdf Charakteristika a význam cestovního ruchu v ČR. Czech tourism [online]. ©2010 [cit. 2013-05-18].

Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-

charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Identita

města.

Brno

[online].

2012

http://www.brno.cz/zitbrno/identita-mesta/ 50

[cit.

2013-05-18].

Dostupné

z:

Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu [online]. 2007 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/strategiecr/ Krajinná ekologie

-

učebnice [online].

2008 [cit.

2013-05-18]. Dostupné z:

http://www.uake.cz/frvs1269/index.html Krajinný ráz. Mapový portál [online]. ©2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://cvut.mapovyportal.cz/krajina_krajinny_raz.pdf Městský marketing [online]. © 2011 - 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.mestskymarketing.cz/cs/glosar/#w_19

Rekreace.

Uur

[online].

2011

[cit.

2013-05-18].

Dostupné

z:

http://www.uur.cz/images/pap/KapitolaC/2009/C6_Rekreace_20090428.pdf Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Zákony pro lidi [online]. ©2010-2013 [cit. 201305-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-248

51

11. SEZNAM PŘÍLOH 1) Příloha: Okres Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ 2) Příloha: Využití území Rožnova pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ 3) Příloha: Míra nezaměstnanosti v Rožnově pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ 4) Příloha:

Slavnosti

a

kulturní

akce

v Rožnově

pod

Radhoštěm,

google.cz/imghp 5) Příloha: Krajina Rožnova pod Radhoštěm, zdroj: google.cz/imghp 6) Příloha: Pustevny, zdroj: google.cz/imghp 7) Příloha: socha Radegast na hoře Radhošť, zdroj: google.cz/imghp 8) Příloha: Pomník obětem světových válek v Rožnově, zdroj: google.cz/imghp 9) Příloha: CD – E-learning Rožnova pod Radhoštěm

52

zdroj:

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Okres Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ

Příloha č. 2: Využití území Rožnova pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ

Příloha č. 3: Míra nezaměstnanosti v Rožnově pod Radhoštěm, zdroj: ČSÚ

Příloha č. 4: Slavnosti a kulturní akce v Rožnově pod Radhoštěm, zdroj: google.cz/imghp

Příloha č. 5: Krajina Rožnova pod Radhoštěm, zdroj: google.cz/imghp

Příloha č. 6: Pustevny, zdroj: google.cz/imghp

Příloha č. 7: socha Radegast na hoře Radhošť, zdroj: google.cz/imghp

Příloha č. 8: Pomník obětem světových válek v Rožnově, zdroj: google.cz/imghp

Příloha č. 9: E-learning Rožnova pod Radhoštěm: http://e-learning-roznova-pod-radhostem.webnode.cz/