Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městské památkové zóně Frenštát pod Radhoštěm

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městské památkové zóně Frenštát pod Radhoštěm

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. 4. 2012 ..................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., za odborné vedení, pomoc a spolupráci při vypracování bakalářské práce, dále pak městskému úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm a všem ostatním, kteří mi poskytli užitečné informace pro mou bakalářskou práci.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městské památkové zóně Frenštát pod Radhoštěm Bakalářská práce

Autor: Nikola Mališová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Nikola Mališová

ABSTRAKT MALIŠOVÁ, Nikola: Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Městské památkové zóně Frenštát pod Radhoštěm. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 64 stran.

Bakalářská práce se zabývá problematikou předpokladů cestovního ruchu ve městě Frenštát pod Radhoštěm se zaměřením na Městskou památkovou zónu. Teoretická část charakterizuje lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Popisuje historický vývoj a zobrazuje současnou situaci města. V následující praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Cílem je zjistit postoje a názory občanů a samosprávy města o významu Městské památkové zóny Frenštát pod Radhoštěm pro cestovní ruch. Součásti je SWOT analýza.

Klíčová slova cestovní ruch, dotazníkový výzkum, Městská památková zóna, město Frenštát pod Radhoštěm, swot analýza

9

ABSTRACT MALIŠOVÁ, Nikola: Perspectives of tourism development in the urban zone area Frenštát pod Radhoštěm. Bachelor thesis. Collage of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. The work supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 64 pages.

The bachelor thesis deals with problems of perspectives of tourism development in the urban zone area Frenštát pod Radhoštěm. The theoretical part defines localization conditions, selective conditions and realization conditions. It describes the history of the town and contemporary situation. In the next practical part are the results of the questionnaire research presented. The aim of research is find the attitude of the inhabitants and the public administration towards the urban zone area Frenštát pod Radhoštěm. The thesis includes Swot analysis.

Key words: tourism, the questionnaire research, the urban zone area, town Frenštát pod Radhoštěm, the swot analysis

10

OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................ 14 2. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .............................................................................. 15 2.1 Přírodní předpoklady ................................................................................................ 15 2.1.1 Geomorfologické členění .................................................................................. 15 2.1.2 Klima ................................................................................................................. 16 2.1.3 Hydrosféra ......................................................................................................... 16 2.1.4 Biosféra .............................................................................................................. 16 2.1.5 Ochrana přírody ................................................................................................. 17 2.2 Kulturně historické předpoklady .............................................................................. 18 2.2.1 Historie města Frenštát pod Radhoštěm ............................................................ 18 2.2.2 Významné osobnosti Frenštátska ...................................................................... 22 2.2.3 Vývoj cestovního ruchu na Frenštátsku............................................................. 23 2.2.4 Městská památková zóna Frenštát pod Radhoštěm ........................................... 25 2.2.5 Financování památkové péče............................................................................. 25 2.2.6 Program regenerace MPZ Frenštát pod Radhoštěm .......................................... 26 2.2.7 Památkově chráněné objekty MPZ .................................................................... 26 2.2.8 Ostatní kulturní památky ................................................................................... 30 2.2.9 Tradice lašského a valašského folklóru ............................................................. 31 2.2.10 Kulturní akce ................................................................................................... 31 2.2.11 Sport ve městě ................................................................................................. 32 2.2.12 Naučné stezky .................................................................................................. 32 3. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................................. 33 3.1 Objektivní předpoklady ............................................................................................ 33 3.2 Subjektivní předpoklady .......................................................................................... 33 4. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ................................................................................. 34 4.1 Dopravní předpoklady .............................................................................................. 34 11

4.2 Materiálně technické předpoklady ........................................................................... 35 4.2.1 Ubytovací zařízení ............................................................................................. 35 4.2.2 Stravovací zařízení ............................................................................................ 35 5. PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 36 5.1 Dotazníkové šetření .................................................................................................. 36 5.2 Výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli města ........................................... 36 5.3 Výsledky šetření mezi představiteli města ............................................................... 45 5.4 Swot analýza ............................................................................................................ 47 5.4.1 Silné stránky ...................................................................................................... 47 5.4.2 Slabé stránky...................................................................................................... 47 5.4.3 Příležitosti .......................................................................................................... 48 5.4.4 Hrozby ............................................................................................................... 48 5.4.5 Vize a priority obce ........................................................................................... 48 6. ZÁVĚR .......................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................... 51 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK .................................................................. 56 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 57

12

SEZNAM ZKRATEK PJR - Pohorská jednota Radhošť MPZ - Městská památková zóna MK - Ministerstvo kultury ČR - Česká republika TJ - Tělovýchovná jednota NS - Naučná stezka CK - Cestovní kancelář OKD - Ostravsko karvinské doly

13

1. ÚVOD „Ten, kdo vyjde z Frenštátu a přijde ke svatému Marku a rozhlédne se, spatří krajinu, jakých je málo… Může říci – to je krásné, je to úchvatné, je to líbezné, ale je lepší, když mlčí. Ta slova totiž neříkají nic. Jsou a byly velké lásky, jsou a byla velká přátelství, která se obešla bez velkých slov.“ Jaroslav Seifert (Knězek, 2003, s. 141) Nekonečné louky rozzářené sluncem, svahy zalesněné smrkovými lesy, hory tmavomodré, úpatí provoněné borůvčím – to jsou Beskydy – Valašsko. V této nádherné krajině se nachází město Frenštát pod Radhoštěm. Jelikož bydlím nedaleko a trávím zde spoustu času, vybrala jsem si jej pro zpracování bakalářské práce. Práce pojednává o předpokladech rozvoje cestovního ruchu ve Frenštátě pod Radhoštěm, městě, jehož historické centrum je vyhlášeno Městskou památkovou zónou. V Moravskoslezském kraji, kde město leží, je přesně 18 Městských památkových zón a celkem 3 Městské památkové rezervace. Práce si klade za cíl zjistit, v čem je město Frenštát výjimečné, provést analýzu současného stavu cestovního ruchu, posoudit potenciál cestovního ruchu, zpracovat SWOT analýzu cestovního ruchu. Hlavním úkolem je analyzovat postoje a podvědomí občanů o existenci MPZ Frenštát pod Radhoštěm. Zjišťování informací proběhlo formou dotazování. Názory byly zjištěny také u několika členů samosprávy města a to formou řízených rozhovorů. Z této studie vyplynou opatření, která by mělo město zhodnotit pro blaho místních obyvatel, pro další rozvoj cestovního ruchu a většímu zájmu turistů.

14

2. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY 2.1 Přírodní předpoklady Město Frenštát pod Radhoštěm se nachází v severním úpatí radhošťského pásma Moravskoslezských Beskyd mezi městy Frýdek – Místek, Rožnov pod Radhoštěm v Moravskoslezském kraji. Město leží na okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Frenštát pod Radhoštěm leží v nadmořské výšce 401 m n. m. Katastrální výměra je 1143 ha. [1] Několik okolních obcí se spojilo s městem a tvoří tak Mikroregion Frenštátsko a to za účelem spolupráce v oblastech cestovního ruchu, podnikání, občanského života, kultury apod. Mikroregion Frenštátsko tvoří město Frenštát pod Radhoštěm a obce Bordovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá, Veřovice a Trojanovice. [2]

2.1.1 Geomorfologické členění Oblast Frenštátska je charakteristická členitým reliéfem podhorské a místy až horské krajiny jehličnatých či smíšených lesů. Leží v samém srdci Moravskoslezských Beskyd. Ty patří k horské soustavě západních Karpat s charakteristickými dlouhými údolími a příkrými stráněmi. Karpaty jsou geologicky součástí rozsáhlé soustavy pásemných pohoří, které vznikají ve druhohorách a třetihorách vlivem několika fází alpínského vrásnění. (Kol. autorů, 1987, s. 8-13)

Pod regionem Frenštátsko leží dva příkrovy – podslezský (spodní, tvořen jílovci a pískovci) a slezský (svrchní, jílovce, slínovce). Oba tyto reliéfy tvoří Podbeskydskou pahorkatinu. Pod Frenštátem se nalézá velké uhelné ložisko, které je považováno za strategickou palivo-energetickou rezervu státu. [3]

Západní hranici Moravskoslezských Beskyd tvoří mohutný pás horských hřebenů Radhošťských Beskyd s poetickými názvy Smrk, Velká Stolová, Kněhyně, Nořičí, Tanečnice a Radhošť. Nejvyšší horou Beskyd je Lysá hora (1323 m n. m.) ovšem nejvyšším bodem oblasti Frenštátska je Radhošť (1129 m n. m.).

15

V této lokalitě je významným geomorfologickým prvkem pseudokras. Jedná se o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Z nejvýznamnějších je to jeskyně Cyrilka na Pustevnách, Kněhyňská jeskyně, či Ondrášovy díry. (Kol. autorů, 1987, s. 8-13) Okolí města Frenštát p. R. je pokryto převážně těžšími jílovitohlinitými půdami. (Mištera 1984, s. 209)

2.1.2 Klima Region Beskyd je z hlediska klimatu ovlivněn především členitostí reliéfu. S rostoucí nadmořskou výškou se teplota postupně snižuje. Průměrná roční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji je téměř 8°C. V podhůří Beskyd se pak průměrné roční teploty pohybují okolo 6-7oC. Nejchladnější jsou vrcholy Beskyd s teplotami pod 4oC. Roční úhrny srážek jsou také silně ovlivňovány nadmořskou výškou. Oblast Beskyd je na srážky poměrně bohatá. Jedno z nejdeštivějších míst v Beskydech a v ČR je Lysá hora. Jedná se také o největrnější místo regionu. Oblast Frenštátu náleží do oblasti mírně teplé, charakterizované mírným létem, krátkým přechodným obdobím a středně dlouhou, mírnou a suchou zimou. [4]

2.1.3 Hydrosféra Kotlinou Frenštátska protékají řeky Lubina, Lomná a Bystrý potok. Tato oblast tvoří důležité rozhraní evropského rozvodí mezi úmořím Baltského moře (systém Odry) a Černého moře (systém Moravy). Masív Radhošťské hornatiny, pnoucí se nad Frenštátem, vytváří pramenný amfiteátr Lubiny. Ta pak dále ústí do řeky Odry. Jižní svahy Radhošťské hornatiny, které jsou odvodňovány Bečvou, patří do úmoří Černého moře. Řeka Lomná ústí u Frenštátu do řeky Lubiny. (Kol. autorů, 1987. s. 16)

2.1.4 Biosféra Nižšími polohami je vymezen dubový vegetační stupeň. Souvislejší porosty bučin se zachovaly v některých místech Západních Beskyd. Zhruba do 800 m n. m. v této oblasti zasahuje dubovo-jehličnatý stupeň. Tento porost tedy můžeme vidět na zalesněných svazích v okolí města Frenštát. (Mištera, 1984, s. 209)

16

Podhorské louky zkrášlují svými květy vstavače, jejichž náročnost na prostředí je největší. Jejich květy nadchnou svým tvarem a barvou. Patří mezi ně například vstavač mužský, vstavač bledý nebo vstavač plamatý. (Kol. autorů, 1987, s. 23-25) Člověk svou činností změnil mnohé, nejinak tomu je i v této oblasti. Na dnešní krajině jsou znát dlouhodobé zásahy člověka, např. odlesňování nebo zakládání pastvin, luk a polí. Také odvodňování, regulace toků či budování komunikací mělo vliv na květenu a rostlinná společenstva, z nichž některá jsou na ústupu a u jiných se výrazně změnilo jejich složení. Příkladem toho jsou třeba rašelinné louky tvořené ostřicemi a mechem. Celkové ochuzení a změna ve složení zvířeny se nevyhnula ani Beskydům. Zintenzivňování zemědělství a průmyslu vedlo k poklesu až vymizení některých živočišných druhů (např. zajíc polní, tetřev hlušec aj.), naopak se začaly rozšiřovat jiné druhy – (např. krkavec velký, čáp černý) - dříve vzácnější. Postupně se také díky ochraně některých živočišných druhů stabilizovala populace vzácněji se vyskytujících šelem (medvěd hnědý, vlk, rys ostrovid nebo vydra říční). [3]

2.1.5 Ochrana přírody Jak již bylo zmíněno, část Frenštátu patří do CHKO Beskydy. Stalo se tak v roce 1973, kdy byla tato chráněná krajinná oblast vyhlášena. V oblasti této CHKO je dále vyhlášeno 57 maloplošných zvláště chráněných území. V blízkém okolí města je to přírodní památka Travertinová kaskáda, přírodní památka Velký Kámen, Národní přírodní rezervace Radhošť, Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn a přírodní rezervace Nořičí. [5] Na území Frenštátska existují také významné památné stromy, které také spadají do ochrany přírody. Jedná se celkem o 9 hodnotných vitálních jedinců vysokého věku, nejčastěji jsou to lípy. [6] Přímo v oblasti CHKO, v lokalitě Frenštát, Trojanovice se nachází Důl Frenštát. Důl Frenštát má rozlohu přes 63 km2. Společně se sousedícím průzkumným územím ČeladnáKrásná jde o jediné významné ložisko černého uhlí s dobyvatelnými slojemi karvinského souvrství mimo Karvinsko. Existuje zde pět slojí vhodných k využití. Kromě toho je zde i ostravské souvrství. Celkové zásoby uhlí: cca 1,6 mld. t. První uhlí bylo vyvezeno v roce 1988. V roce 1991 bylo rozhodnuto o přechodu dolu Frenštát na zajišťovací režim. Problematika dolu je stále otevřená, případné spuštění dolu by mohlo znamenat destrukci celého chráněného regionu. [7]

17

Obr. č. 1: CHKO Beskydy, zdroj: http://sp.fotoslav.cz/index.php?modul=d&link=104

2.2 Kulturně historické předpoklady Dle názoru etnografů tvoří oblast Frenštátska přechodné území mezi Valašskem a Lašskem – je to tedy oblast valašskolašská.

2.2.1 Historie města Frenštát pod Radhoštěm Frenštát patří ke staršímu osídlení regionu, ale nedostatek písemných pramenů nám nedovoluje přesnější určení. Kolem založení města vznikla celá řada teorií, z nichž nejpravděpodobnější dokládá existenci Frenštátu koncem 13. století jako hospodářského centra malého lenního statku hradu Šostýn, založeného zřejmě pány z rodu Hückeswagenů.

18

Nejstarší dochovaná dosud známá písemná zmínka se bohužel váže až k listině ze 14. Března 1382. Václav ze Šostýna z rodu pánů z Vikštejna vydal se souhlasem svého bratra Bernarda rychtářské privilegium pro Závišice, nedalekou vesnici, kde mezi svědky počinu je uváděn i Birsak, fojt ve Frenštátě. (Jurok, 1998, s. 28)

Jméno dal městu údajně sám hrabě Jindřich z rodu Hückeswagenů na počest svého zesnulého otce Franka. Český název se v 15. až 19. století vyskytuje také ve formě Franštat, Framštat nebo Frankštát. Až po roce 1888 je pro město nejčastěji používáno současné jméno. [34] Město bylo tedy poddanskou oblastí, původně patřilo k šostýnskému panství. Okolo roku 1420, po rozboření hradu Šostýna se v písemnostech uvádí jen zboží frenštátské, které později splynulo s hukvaldským panstvím v jeden celek. Toto panství postupně získávají husitští hejtmani Mikuláš Sokol z Lamberka a Jan Čapek ze Sán a po roce 1452 Jan Talafús z Ostrova. Teprve v roce 1512 získávají hukvaldské panství a tím i Frenštát zpět olomoučtí biskupové. (Jurok, 1998, s. 28)

Ve 14. a 15. století nemělo město, kromě valu a palisády, žádné opevnění. Střed Frenštátu tvořilo 37 právovárečných domů, soustředěných kolem obdélníkového náměstí ve směru cesty pod Veřovickými vrchy, která spojovala údolí Ostravice s oblastí podél řeky Bečvy. Město si dlouho uchovávalo pasekářský charakter. Do roku 1577 se tehdejším představitelům Frenštátu podařilo získat privilegia na pořádání čtyř výročních trhů, na nichž obchodníci prodávali dobytek, koně i další zboží. Lidé z Frenštátska obchodovali především se solí a ručně tkaným plátnem. [34]

Místní obyvatelé se především živili zemědělstvím, kterému napomáhala v okolí se rozvíjející pasekářská kolonizace, dále již zmiňovaným tkalcovstvím, soukenictvím a městu napomáhá rozvoji i dobývání železné rudy v okolí. Podomácká tkalcovská výroba se zde rozvíjí nejvíce po třicetileté válce a v 17. – 19. století je město již známým střediskem tkalcovské výroby. V období třicetileté války město utrpělo nejvíce, obsadila ho dánská a později i švédská vojska. Nevyhnuly se mu ale ani jiné pohromy, město celkem dvakrát vyhořelo, bylo zpustošeno povodněmi, hladomorem, další dějiny města hovoří i o morových ranách. (Jurok, 1998, s. 29)

19

V letech 1734-1738 se po dlouhém sporu s vrchností a městem osamostatňují frenštátští pasekáři a zakládají obec Trojanovice. Útlak biskupské vrchnosti se částečně zmírňuje po zrušení nevolnictví v roce 1781. V tomto roce bylo také dosavadnímu městečku Frenštát přiznáno označení města. Po zrušení poddanství v roce 1848 se ve Frenštátě ustavuje obecní zastupitelstvo a obecní představenstvo. (Jurok, 1998, s. 29)

Patronem města, pečetním symbolem a později i znakem Frenštátu pod Radhoštěm se stal sv. Martin Tourský, zdejší římskokatolický kostel je mu zasvěcen. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci. Legenda říká, že sv. Martin (asi 316 až 397) byl původně římský voják, později misionář a biskup v městě Tours ve Francii. Světec ale nechtěl biskupskou hodnost přijmout a schoval se mezi husy. Ty ho však svým štěbetáním prozradily. [34]

Jelikož Frenštát patří mezi starobylá města, vyskytují se zde i četné historické památky. K nejvýznamnějším patří farní kostel sv. Martina, jehož základy pocházejí ze 14. Století a kostel sv. Jana Křtitele z roku 1634. Na náměstí stojí sloup Panny Marie z roku 1686, barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1719 a sv. Floriána z roku 1773. Z roku 1840 pochází kašna s Neptunem. [34]

I zde byly snahy o národní uvědomění a tak v druhé polovině 19. století vznikaly různé spolky, Občanská beseda, Jednota divadelních ochotníků, Sbor dobrovolných hasičů, Střelecký spolek, Spolek tkalcovských tovaryšů, tyto a další předurčovaly společenský a kulturní život města. Tyto a další spolky předurčovaly společenský a kulturní život a jsou s nimi spojeny osobnosti jako Valentin Kostelník, Edvard Parma nebo Jiří Felix. Město je v tomto období začínajícího národního obrození nazýváno Jitřenkou východu. [8]

V roce 1884 vznikl ve městě nejstarší český turistický spolek „Pohorská jednota Radhošť“, který bojoval za český ráz Beskyd a přičinil se o výstavbu celé řady turistických zařízení na vrcholcích okolních hor. (Jurok, 1998, s. 30) Tíživá hospodářská situace ovšem zapříčinila v první i v druhé polovině 19. století odchod mnoha chudých rodin do Ameriky, převážně Texasu. Dodnes tam nalezneme osady jako Frenstat, Frydek, Vsetin, Roznov, Hostyn, Praha a další, které zde vystěhovalci založili. S nadějí na lepší život odešlo velké množství občanů. Svůj český původ v Texasu uvádí až 750 tisíc lidí, z toho 80 % je z Moravy a nejvíce právě z Frenštátu. Čeština je zde třetím nejpoužívanějším jazykem. [9] 20

Pošta zde byla zřízena už roku 1836, telegraf roku 1863, telefon roku 1907. Na železniční síť byl Frenštát připojen roku 1889, k trati Kroměříž – Ostrava. (Jurok, 1998, s. 29)

Během okupace zde sílí nekomunistické – Obrana národa, tak i komunistické odbojové hnutí. V okolních horách se po roce 1943 formují první partyzánské skupiny: Jiskra, Štramberk a jiné, později také oddíly přišlé ze Slovenska. Město bylo osvobozeno 18. armádou 4. ukrajinského frontu Rudé armády 5. Května 1945. (Jurok, 1998, s. 30-31)

Ve Frenštátě tak nastal nový život. Původně tkalcovské město změnilo velmi výrazně svůj charakter omezením textilní výroby a zavedením výroby elektromotorů v národním podniku MEZ Frenštát, jenž patřil k nejdůležitějším podnikům v našem okrese, a rozšířením výroby nábytku z ohýbaného dřeva v závodě TON. Textilní tradici udržovaly závody Slezan a Loana. Současná výstavba Frenštátu pod Radhoštěm, jeho dnešní tvář, zůstane trvalým svědectvím socialistické minulosti. V období socialismu část starého města ustoupila sídlišti, vznikla nová řešení hlavních průjezdních komunikací, výstavba obchodního centra, nové učňovské školy, nové základní devítileté školy i dokončení výstavby sportovního areálu skokanských lyžařských můstků s umělou hmotou, který si stále uchoval mezinárodní význam. Mezi další změny patřilo i přemístění a výstavba nového hřbitova a přeměna starého hřbitova na park, výstavba autokempinku. Postupně s růstem obyvatelstva a novými pracovními příležitostmi se nadále rozšiřuje síť základních a odborných škol a učilišť. (Přikryl, 1978, s. 29 – 30)

V posledním desetiletí socialistické industrializace se Frenštát stává také rádoby hornickým městem, tomuto trendu se naštěstí po roce 1990 město postavilo a význačně se podílelo na chránění ekologie regionu. Po roce 1990 město opustila zdejší posádka dočasně ubytovaných sovětských vojsk od tragických srpnových dnů roku 1968. V tomto období s městem opět navázali kontakty dávní občané či jejich potomci, vystěhovaní do Ameriky. Z oblasti služeb a obchodu sídlila ve městě od roku 1960 Restaurace Nový Jičín. Většinu obchodní sítě ve městě spravoval Národní podnik Pramen, menší část patřila družstvu Jednota. Interhotel Vlčina na blízkých Horečkách spadal pod Interhotely Ostrava. (Jurok, 1998, s. 31)

21

2.2.2 Významné osobnosti Frenštátska Město Frenštát pod Radhoštěm je spjato s mnoha významnými jmény. Město i celý kraj je bohaté na kulturní tradice, je to město malířů a sochařů, básníků, spisovatelů i hudebních skladatelů, ale i sportovců, ti všichni zde nalézali a stále nalézají inspiraci.

Nejproslulejším rodákem Frenštátu je bez pochyby Albín Polášek (1879–1953). Tento světoznámý sochař je autorem proslulé sochy pohanského boha Radegasta nebo sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Řadu svých děl věnoval také Frenštátu, jako například sousoší Pravěký zápas dobra se zlem, který nalezneme před nynějším muzeem a další. Dalším významným umělcem byl Antonín Strnadel (1910–1975), malíř a grafik, čerpal náměty z folklórních motivů Valašska. Stejně tak Břetislav Bartoš (1893–1926), významný malíř a grafik a frenštátský rodák. Mnohé z jeho děl nalezneme ve zdejším muzeu. Na Horečkách mu byl postaven pomník. Nelze opomenout ani Jana Knebla (1866–1962), sochaře a malíře. [34]

Mezi zdejší významné spisovatele patří Bohumír Strnadel – Četyna (1906–1974), Josef Kalus (1855–1934) nebo František Horečka (1894–1976). Všichni autoři ve svých dílech zobrazovali život kraje, lidové tradice a nářečí. Od dob Kalusových jezdili sem významní umělci z Čech i Moravy, aby se inspirovali bájnou minulostí, krásami přírody, životem i myšlením obyvatel kraje. Ze spisovatelů tu byli častými hosty Petr Bezruč a Jaroslav Seifert se svými přáteli, lidové tance tu sbíral Leoš Janáček. Z výtvarníků tu vděčné motivy nacházeli Mikoláš Aleš ale i bratři Jaroňkovi – zakladatelé Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. (Knězek, 2008, s. 45, 65, 69) Ze sportovního hlediska je nejznámější osobností zajisté Jiří Raška (1941–2012), lyžař – skokan a nositel mnoha titulů. Mezi další významné skokany patří Jiří Parma, Jaroslav Sakala, Jan Mazoch nebo Jakub Janda. Důležitou osobností je také ostravský rodák, žijící ve Frenštátě Karel Loprais, známý automobilový závodník. (Knězek, 2008, s. 91, 95)

22

2.2.3 Vývoj cestovního ruchu na Frenštátsku Počátky cestovního ruchu ve městě jsou spojeny se vznikem Pohorské jednoty Radhošť v roce 1884, tedy prvního českého turistického spolku. Za kolébku české turistiky je tudíž právem považováno město Frenštát pod Radhoštěm. Mezi zakladatele patří frenštátští rodáci PhMr. Štěpán Ježíšek a JUDr. Edvard Parma, který byl dlouholetým předsedou PJR. Ve stanovách si za svůj cíl vytkli „návštěvu hor a zajímavých krajin moravskovalašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati“. [34] Odbory PJR pracovaly v mnohých městech Čech a Moravy a spolupracovaly s Klubem českých turistů (1888). PJR se zasloužila o zútulnění frenštátských Horeček s Vlčinou jako výletním místem a postupně zvelebovala turistický areál na Pustevnách, jako například vybudování dřevěných staveb Maměnky a Libušína dle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Její zásluhou vznikaly v Beskydech sítě turistických cest a značených chodníků. (Knězek, 2008, s. 79)

Obr. č. 2: Pustevny, Libušín, Maměnka, zdroj: http://www.ceske-sjezdovky.cz/stredisko/12_pustevny.html

23

Socha bájného boha úrody Radegasta byla na Radhošti umístěna v roce 1931. Toto dílo významného sochaře Albína Poláška nalezneme při cestě z Pusteven na horu Radhošť. Nynější socha je již pouze žulovou replikou, originál sochy nalezneme ve vstupní hale frenštátské radnice. Na Radhošti před kaplí věrozvěstů Cyrila a Metoděje je taktéž instalováno dílo Poláška: sousoší Cyrila a Metoděje. [10]

Obr. č. 3: Socha boha Radegasta, zdroj: http://www.treking.cz/regiony/radegast.htm Obr. č. 4: Kaple na Radhošti, sousoší Cyrila a Metoděje, zdroj: http://www.cestopisy.com/beskydy-pustevny-radhost/ S Pohorskou jednotou Radhošť souvisí i rozvoj lyžařského sportu v Beskydech. PJR pod záštitou Českého svazu lyžařů financuje a buduje lyžařské běžecké tratě, skokanský můstek, později sjezdové tratě. [11] Významným prvkem cestovního ruchu v této lokalitě bylo i vybudování sedačkové lanovky na Pustevny v roce 1940. Současná trasa lanovky je téměř dvakrát delší a výchozí bod je v údolí Ráztoky. Provoz zahájila v roce 1987. [12] Město Frenštát se tak stalo městem sportu, lyžování a turistiky. Vzrostly ubytovací kapacity, byl vybudován autokemp a v roce 1973 skokanský areál s lanovou dráhou Horečky. Současný Frenštát si stále drží pozici významného centra cestovního ruchu a to nejen díky nově postavenému areálu aquaparku a významným kulturním a sportovním akcím, ale zcela jistě i z důvodů vyhlášení historického jádra Městskou památkovou zónou. Je také členem regionální agentury Beskydy – Valašsko. 24

2.2.4 Městská památková zóna Frenštát pod Radhoštěm Památková zóna může mít podobu městské či vesnické památkové zóny. Představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Území sídelních útvarů nebo jejich částí se zpravidla vyznačují zachovalou půdorysnou osnovou a hmotovou strukturou s nižším podílem dochovaných původních historických staveb (historické jádro nebo jeho část, zástavba kolem náměstí). Památkovou zónou vedle sídla může být i historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Toto území prohlašuje Ministerstvo kultury. [13]

MPZ ve Frenštátě pod Radhoštěm byla prohlášena v roce 2003 a to vyhláškou MK č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu. Většina těchto objektů byla již v roce 1993 prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury. Předmětem památkové ochrany MPZ je celkem 17 objektů, mezi nimi radnice, kašna, městské a měšťanské domy na tomto území (viz Příloha A). Hranice MPZ Frenštát pod Radhoštěm jsou popsány v Příloze B. [14]

2.2.5 Financování památkové péče Ze státního rozpočtu může Ministerstvo kultury přispět na obnovu kulturní památky (podle § 16 odst. 2 zákona o státní památkové péči), jedná-li se o kulturní památku na území České republiky, svého druhu ojedinělou, je-li kulturní památka v havarijním stavu nebo je-li kulturní památka zařazena do některého ze specializovaných příspěvkových programů Ministerstva kultury. Takovýchto specializovaných programů na obnovu kulturních památek je celkem šest, jeden program na podporu památek UNESCO, jeden program na podporu občanským sdružením a jeden program na podporu záchranných archeologických výzkumů. -

Havarijní program

-

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

-

Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny

-

Program restaurování movitých kulturních památek 25

-

Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností

-

Program záchrany architektonického dědictví [15]

2.2.6 Program regenerace MPZ Frenštát pod Radhoštěm Je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. [16] Ve schváleném rozpočtu ČR na rok 2012 je pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyčleněna částka 137 mil. Kč. Na podporu obnovy kulturních památek v Městských památkových zónách je to částka 89,08 mil. Kč. Město Frenštát pod Radhoštěm žádal o státní podporu z Programu na rok 2012 ve výši 3, 702 mil Kč. Z Programu regenerace MPZ byla pro město Frenštát přislíbena částka 425 000 Kč. Město využije tyto peníze k obnově kašny na náměstí a na opravu jednoho z městských domů. [17]

2.2.7 Památkově chráněné objekty MPZ Radnice Na místě starého obecního domu z roku 1796 byla postavena nynější radnice a to v roce 1891. Radnice je novoromantická stavba s podloubím a věží a napříč položeným veřejným průchodem. V průčelí nad středním obloukem je umístěn městský znak – patron města sv. Martin sedící na trůně, po stranách dvě husy. V kruhových medailonech nalezneme štukové reliéfy J. A. Komenského, F. Palackého, P. Jungmanna a B. Jablonského. Na boční straně sloupu se nachází pamětní deska Jiřího Rašky. V budově radnice se nachází několik významných uměleckých děl. Je zde sídlo Městského úřadu a turistického informačního centra. Radniční věž je přístupná prohlídkám. [35]

26

Obr. č. 5: Radnice, zdroj: http://www.frenstat.info/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1225&p1=1306

Kašna se sochou řeckého boha Neptuna Kašna dotváří historické jádro. Postava boha Neptuna (frenštátského Jonáše), stojí na mořském skalisku a svírá trojzubec. Tato socha pochází z roku 1840, kdy byl zřízen vodovod. Originál sochy dnes najdeme v budově radnice. Do státního seznamu byla kašna zapsána již před rokem 1988.

Obr. č. 6: Kašna se sochou Neptuna, zdroj: http://www.frenstat.cz/turiste/zajimava-mista/sochy/ 27

Městský dům č. p. 2 Tento měšťanský dům číslo nalezneme hned vedle radnice. Jedná se budovu s historizující architekturou z roku 1899 s použitím zdiva barokního domu (z doby kolem r. 1700) a s dochovaným barokním podloubím. Budovu postavil místní stavební a tesařský mistr Jan Parma. Na fasádě je umístěna pamětní deska Břetislava Bartoše. Městský dům č. p. 4 Základním znakem tohoto domu, který také stojí na náměstí Míru je barokní architektura na starších základech s dochovaným podloubím a fasáda z doby kolem roku 1874. Vývoj domu je doložen od 16. století do současnosti. Na fasádě je umístěna pamětní deska Františka Horečky. Měšťanský dům č. p. 6 Měšťanský dům číslo popisné 6 je rovněž domem s dochovaným podloubím ze 17. Století. Původně byl velkoměšťanským pravovárečným domem. V jednom traktu domu bývala synagoga. [36]

Obr. č. 7: Měšťanský dům č. p. 6, zdroj: http://www.frenstat.info/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1225&p1=1306

28

Městské domy č. p. 8 a č. p. 9 Tyto budovy se nacházejí na ulici Dolní, tedy na dohled od náměstí Míru. Kulturní památkou MK byly tyto budovy prohlášeny již v říjnu roku 1993. [18] Městské domy č. p. 12, 13, 14, 15 a 16 Na náměstí Míru stojí také další budovy, konkrétně klasicistní domy z poloviny 19. století. Dům číslo popisné 12 má fasádu doplněnou o historizující římsy a secesní prvky. Domy číslo popisné 15 a 16 stojí na ulici Kostelní. [36] Městský dům č. p. 18 Parcela č. 14 st., k. ú. Frenštát p. R. je domem původně právovárečným a to z 2. poloviny 16. století. Dům prošel mnohými dostavbami a jeho fasáda byla nověji zjednodušena. Městský dům č. p. 19 Ve 2. polovině 16. století byl také postaven tento dům a to po ničivém požáru. V 17. století byl nověji přestavěn. Na fasádě je umístěna pamětní deska Albína Poláška. Městský dům č. p. 20 Základním znakem budovy je historizující architektura z doby po polovině 19. století, jakou můžeme nalézt v severní frontě náměstí. Na fasádě je umístěna pamětní deska Valentina Kostelníka, zakladatele Občanské besedy. [36] Městský dům č. p. 30 a č. p. 31 Tyto domy jsou rovněž předmětem památkové ochrany a nalezneme na horní straně náměstí nedaleko radnice. [14]

29

2.2.8 Ostatní kulturní památky Město Frenštát má kromě již zmiňovaných další řadu historických památek, mezi nejstarší se řadí církevní památky. K nejvýznamnějším patří oba kostely – farní kostel sv. Martina a kostel sv. Jana Křtitele. Na náměstí stojí sloup Panny Marie, dále barokní sochy sv. Jana z Nepomuku a sv. Floriána. Za zmínku stojí také Lurdská kaple p. Marie na Horečkách, postavená jako stylizovaná jeskyně zapuštěná do svahu. Z významných historických staveb se dochovala budova školy z roku 1876, původně to byla chlapecká měšťanská škola, nyní se zde nachází Muzeum. Neméně důležitá je také budova Staré Vlčiny, valašské hospody na Horečkách z roku 1905. Z technických památek je to budova bývalé textilní továrny z roku 1911 a Sušárna na ovoce, která je dílem architekta Jurkoviče. Ve Frenštátě dále nalezneme velké množství pamětních desek, soch a sousoší, jak již bylo zmíněno v kapitole 2.2.7. [19]

Obr. č. 8: Budova školy z roku 1876, Muzeum, zdroj: http://www.frenstat.info/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1225&p1=1306

30

2.2.9 Tradice lašského a valašského folklóru Oblast Frenštátska patří z etnografického hlediska do oblasti Moravského Lašska, spolu s ostatními přirozenými kulturními centry jako jsou města Brušperk, Místek, Moravská Ostrava a Příbor. Kulturní dědictví lidu spojuje nejen jazyk, písně, tance, výtvarný projev, ale také specifická atmosféra oblasti. (Krulikovský, 2007, s. 5) Beskydské hory byly osídleny ze strany těšínské Lachy a od uherské strany Valachy. Na jihozápadní hranici Lašska byla podobná situace. Od Uher (Slovensko) na Vsetínsko postupovala kolonizační vlna valašská, zatím co území na severovýchodní hranici Radhoštských hor osídlovali Lachové, etnikum spojené s těšínským Slezskem. Lachy je nazývali samotní Valaši, kteří se s nimi setkávali již po celé severní hranici Horních Uher. Ostrý předěl nářečí a jiných etnických znaků je důsledkem jistého antagonismu, který mezi Lachy a Valachy byl. (Krulikovský, 2007, s. 67) Frenštátsko se tedy nachází na přechodném území mezi Valašskem a Lašskem, nářečím patří k Lašsku, národopisně k Valašsku. Oba kraje jsou vzájemně svázány starými tradicemi. Každoročně se zde koná mezinárodní folklórní festival. [34] Obyvatelé Frenštátu se ovšem cítí být spíše Valachy. O zachování lidového umění pečují folklorní soubory Sedmikvítek z Frenštátu, Radhošť z Trojanovic, Holubjanka z Kunčic pod Ondřejníkem a mnoho další. (Knězek, 2008, s. 59) V regionu Frenštátska se také mísí tradiční valašská a lašská kuchyně. Mezi frenštátské tradiční pokrmy patří zelňačka neboli kyselica, martinská plněná husa, škračky, lopaťák (valašský frgál), nemůžeme opomenout ani tradiční nápoj slivovici. [20]

2.2.10 Kulturní akce Kulturní dění ve městě Frenštát má každoročně bohatou nabídku. Často je spjato s tradicemi a valašským folklorem. Mezi tradiční folklorní akce patří Frenštátské slavnosti, přehlídka českých i zahraničních folklorních souborů a Setkání valašských cimbálových muzik. K dalším oblíbeným akcím patří Frenštátské kulturní léto, tedy koncerty různých hudebních žánrů na frenštátském náměstí, dále Gulášové slavnosti se soutěží o nejlepší guláš. Z ostatních akcí je to Festival outdoorových filmů, Martinský trh nebo tradiční vánoční akce. Nachází se zde Dům kultury a kino a městská knihovna. [34]

31

2.2.11 Sport ve městě Město i jeho okolí nabízí mnoho příležitostí ke sportu. Jak už bylo zmíněno, tradici mají zejména zimní sporty, skoky na lyžích a lyžování. Nejatraktivnější zimní středisko Frenštátska nalezneme na Pustevnách (cca 6 km od Frenštátu p. R.). Funguje zde 11 sjezdovek různých úrovní a 7 běžeckých tratí. Přímo ve Frenštátě jsou 2 kratší běžecké trasy. V zimě je udržuje TJ Frenštát p. R. Pro zdatné či méně zdatné cyklisty jsou vybudovány kvalitní cyklostezky. Okolí města je vhodné také ale pro pěší turistiku, jízdu na horských kolech či paragliding. Funguje zde jízdárna, krytý bazén, aquapark, tenisové kurty, squash, skatepark, bowling, kuželky, fit centra, minigolf, zimní stadion, okruh pro motokáry. Nedaleko města v obci Čeladná najdeme golfová hřiště. V Trojanovicích Ráztoka, nedaleko lanovky na Pustevny se nachází horský lanový park Tarzánie. [21] [22]

2.2.12 Naučné stezky Naučná stezka Frenštát pod Radhoštěm je dlouhá celkem 1,7 km, vede severozápadním okrajem města, má celkem 9 zastavení, které se týkají hlavně historie a popisují okolní přírodu města. Jedním z témat je ale také např. třídění odpadu či stopy zvířat. Naučná stezka Čertův mlýn je vhodná i pro cyklisty. Začíná na Pustevnách a vede až k horské chatě na Martiňáku. Celkem je dlouhá 8 km. Další naučnou stezkou je stezka Radegast, dlouhá 5 km, je méně náročná. Výchozí bod začíná rovněž na Pustevnách a vede kolem sochy Radegasta až ke kapli Cyrila a Metoděje na Radhošti. Naučná stezka Veřovické vrchy je vhodná pro středně zdatné pěší turisty. Její délka je 20 km a výchozí bod je Valašské Meziříčí. Informační tabule informují návštěvníky o přírodních zajímavostech a historii této části Beskyd. Na tuto stezku navazuje NS Velký Javorník. Ta vede z vrcholu Velkého Javorníku po zelené značce do Frenštátu pod Radhoštěm. Na 5 km trase má celkem 3 zastavení. Společně s NS Veřovické vrchy je to přibližně pětadvacetikilometrová procházka z Valašského Meziříčí do Frenštátu. [23]

32

3. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY 3.1 Objektivní předpoklady Ve městě Frenštát p. R. žije k 1. 1. 2012 celkem 10 973 obyvatel z toho 5285 mužů a 5688 žen. Průměrný věk obyvatel je 39,7 let. [24] Orgánem města je zastupitelstvo, které je složeno z 21 členů, včetně starostky Zdeňky Leščišinové. Město Frenštát funguje jako město s rozšířenou působností pro obce Trojanovice, Lichnov, Bordovice, Veřovice a Tichá. Partnerskými městy jsou města Krásno nad Kysucou na Slovensku, město La Grande v americkém Texasu a polské město Ustroň. Míra nezaměstnanosti byla ve městě v posledním měsíci roku 2011 8,3 %. [25] [26]

3.2 Subjektivní předpoklady Významnou roli zde hrají vlastní zkušenosti a zážitky s cestovním ruchem. Předpokladem pro účast na cestovním ruchu je úroveň vzdělání. Mezi subjektivní předpoklady dále řadíme reklamu, propagaci, zkušenosti, módnost apod. V Mikroregionu Frenštátsko lze tedy zkoumat propagaci a reklamu, nabídku balíčků a služeb. [27] Město je pro návštěvníky atraktivní hlavně díky areálu Pustevny. Pokud zde tito návštěvníci přímo netráví svou dovolenou, město alespoň krátce navštíví. Ve městě je zřízeno turistické informační centrum, tudíž je dostupnost informací zajištěna. Zde jsou k dispozici letáky, informující o městě, další propagační materiály a suvenýry k zakoupení. Ve Frenštátě dále nalezneme několik cestovních kanceláří. CK Valašského království nabízí celou řadu balíčků zážitků přímo v Mikroregionu Frenštátsko.

33

4. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY 4.1 Dopravní předpoklady Město procházejí silnice I. třídy č. 58 (Ostrava - Příbor - Frenštát p. R. - Rožnov p. R.) a silnice II. třídy č. 483 (Frýdlant - Frenštát p. R. - Nový Jičín). Ve vzdálenosti do 20 km od Frenštátu jsou dostupné i silnice E462 Olomouc - Český Těšín - Polsko a také E488 Valašské Meziříčí - Makov – Slovensko. Na dálnici D1 je možno se napojit v Bělotíně, tedy přibližně 40 km od Frenštátu. Nalezneme zde dva kruhové objezdy.

Autobusová doprava je zajištěna do všech okolních obcí, dále do bývalého okresního města Nový Jičín, stejně tak i do dalších měst (včetně hlavního města Moravskoslezského kraje – Ostravy a Zlínského kraje – Zlín). Ve všední dny jede například k výchozímu bodu na Pustevny (Trojanovice, Ráztoka) autobus 19 krát za den. Pro lyžaře jsou v zimní sezóně provozovány Skibusy. Jsou přizpůsobeny lyžařům s lyžemi, ale fungují jako běžné autobusové linky. Zajíždějí do všech zimních středisek v oblasti. Pro cyklisty jsou mimo zimní sezónu provozovány Cyklobusy. [28]

K železniční trati byl Frenštát připojen roku 1888. Nachází se na trati 323 Ostrava – Valašské Meziříčí (72 km). [29] K ostatním druhům dopravy patří např. lanová dráha. Jsou zde dvě, jedna vede z Ráztoky na Pustevny a lanová dráha Horečky pak vede k horní stanici skokanského můstku. [28] Nelze opomenout ani leteckou dopravu. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Mošnov je vzdáleno 20 km. Letiště zajišťuje pravidelná spojení s hlavním městem Prahou (5 krát denně) a dále pak charterové lety převážně do jižní Evropy. [30] Frenštát je také prochází několik cyklostezek. Nejméně náročná a také nejkratší je trasa z města na Horečky (7km). Jiná trasa vede přes kopec Sv. Marek, dále kolem Památníku bratří Strnadlů do Trojanovic a zpět k autokempu podél toku řeky Lomné (14km). Cyklistická trasa Frenštát – Velký Javorník je vhodná pro spíše pro zdatné cyklisty, vede na vrchol Javorníků a její délka je 20 km. Další náročná trasa vede z Frenštátu na Pustevny a Radhošť (16 km). Středně náročná je trasa na Hukvaldy a Štramberk, z cyklostezek je ovšem nejdelší (36,5 km). Připravuje se také další cyklostezka Lubina – Lomná. [31] 34

4.2 Materiálně technické předpoklady 4.2.1 Ubytovací zařízení Na Frenštátsku není příliš velký počet kvalitních ubytovacích zařízení. Jejich počet ale dle mého názoru uspokojuje poptávku. Většina ubytovacích zařízení se nachází spíše v okolí města. Přímo ve městě nalezneme dva hotely. Tříhvězdičkový Hotel Bartoš a Hotel U Jakuba, který stojí přímo na náměstí. Dále je zde několik penzionů, z nedaleko centra města je to Penzion Klub U Veterána nebo Penzion Zdenko. Město dále nabízí několik ubytoven a také dva autokempy. Je zde velká nabídka ubytování v soukromí, či v různých chatách a chalupách v okolí města. Velkou nevýhodou je nevyužití areálu Staré Vlčiny a takzvané Nové Vlčiny na Horečkách. Restaurace a valašská hospoda Stará Vlčina byla vybudována již v roce 1905, v roce 1947 byla dokončena vedlejší budova Hotelu Vlčina, celý tento areál je dnes nevyužíván a nabízen k prodeji. [32]

4.2.2 Stravovací zařízení Stravovacích zařízení všech druhů je v Mikroregionu Frenštátsko i přímo ve městě víc než dostatek. Většinou jsou soustředěny do turisticky atraktivních míst. Otázkou ovšem zůstává jejich kvalita a profesionalita. Na náměstí jsou provozovány dvě restaurace a dalších několik v blízkém okolí. Oblíbená či vyhlášená restaurace Frenštátu v současné době chybí. Častým cílem návštěvníků areálu Horečky jsou mimo jiné i zdejší stravovací zařízení, jedná se o restauraci Rekovice, Valašská hospoda u Janíka a Koliba nad Vlčinou. [33]

35

5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření mělo ělo jako hlavní cíl zjistit povědomí pov domí a informovanost občanů ob města Frenštát pod Radhoštěm ě o městské ěstské památkové zóně, zón jejich postoje k regeneraci, výhody a nevýhody, které může ůže MPZ Frenštát pod Radhoštěm Radhošt m dle jejich názoru přinášet. p Na dotazníky odpovědělo lo celkem 150 respondentů. respondent . Dotazník se skládal ze 13 otázek, z toho 4 polootevřené 8 uzavřených řených a 1 otevřená. otev Dotazování proběhlo hlo ve větší vě míře přímo v ulicích a na náměstí města ěsta Frenštát a asi 50 dotazníků dotazník bylo získáno za pomoci rodiny a známých. Takto zodpovězené ězené dotazníky byly dle mého názoru kvalitnější kvalitnější než dotazníky z terénu, jelikož lidé na ulici často č spěchají a své odpovědi di si nemohou promyslet. V rámci šetření byly zjišťovány ťovány také postoje představitelů p městské stské samosprávy, pro ně n byly připraveny ipraveny jiné dotazníky. Výzkum byl prováděn provád během měsíců ě ů listopad, prosinec 2011 a leden 2012.

5.2 .2 Výsledky dotazníkového šetření šet mezi obyvateli města Otázka č. 1 zjišťuje vztah obččanů k městu Frenštátu. Graf č. 1

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 10% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

15%

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu

75%

Grafické znázornění ní zobrazuje vztah občanů k městu, z grafu tedy vyplývá, že celkem 75 % občanů,, celkem 113 osob, zde trvale bydlí ve vlastním domě domě či č bytě. ě. Pouhých 15 % dotazovaných bydlí v nájmu a 10 % obyvatel jsou vlastníky rekreačního rekreačního objektu. 36

Otázka č. 2 vypovídá o délce pobytu občanů ob ve městě. Graf č. 2

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? 7% 28% do 1 roku

17%

1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let

15%

13%

nad 30 let 20%

Z grafu jasně vyplývá, že nejvíce respondentů respondent bydlí ve Frenštátěě již více než 30 let, je to 28 %, tedy celkem 42 občanů. obč . Ostatní výsledky se liší jen o pár procent, 20 % obyvatel zde pobývá 10-20 20 let, 17 % obyvatel 1-5 1 let, 15 % obyvatel 6-10 10 let, 13 % obyvatel 20-30 20 let a 7 % obyvatel, celkem 11 lidí zde bydlí méně mén než 1 rok.

Otázka č. 3: Cílem je ověřit ověř znalost obyvatel o ochraně památek ve městě. mě ě Graf č. 3

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena MPZ? 5%

27%

vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí

29%

dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá

39%

37

Celkem 39 % občanů, ů, což je přesně př 58 dotazovaných má povědomí o městské ěstské památkové zóně ve Frenštátě pod Radhoštěm. Radhoště Ovšem 29 %, tedy 44 občanů se o městské ěstské památkové zóně dozvídá poprvé, právěě z mého dotazníku, tento fakt mě velice překvapil. řekvapil. O něco n méně občanů,, celkem 41, tedy 27 % o této problematice ví a zajímá se. Zbylých 5 % se o MPZ Frenštát pod Radhoštěm ěm nezajímá. Otázka č. 4: popisuje výhody, které MPZ městu m přináší. Graf č. 4

Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? 19% nevím 40% tuším, ale nevím nic konkrétního příklad 41%

Z grafu č. 4 můžeme vyčíst, číst, že lidé nejčastěji nej vybírali první a druhou odpověď. odpov 41 % odpovědělo, lo, že tuší, jaké výhody by mohla MPZ městu m přinášet, řinášet, ovšem neví nic konkrétního. 40 % osob uvedlo jednoznačně, jednozna , že neví. 19 % dotazovaných, což je 29 lidí, odpovědělo, lo, že výhody zná, následně následn uvedli příklad. Nejčastěji ji to byly výhody:

-

větší příliv turistů

-

rozvoj města

-

příjmy z cestovního ruchu

-

lepší péče o památky

-

finanční dotace

-

hezčí vzhled města

-

kulturní vyžití

38

Otázka č. 5 popisuje nevýhody, které MPZ městu m přináší. Graf č. 5

Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? 3% nevím

45% 52%

tuším, ale nevím nic konkrétního příklad

Na tuto otázku odpovědě ědělo lo 52 % dotazovaných, že tuší, jaké nevýhody MPZ městu m přináší. ináší. 45 % obyvatel odpovědělo, odpov lo, že neví. Pouze 3 % (tj. 4 osoby) dotazovaných uvedla konkrétní příklad: zatížení města, mě mnoho turistů, problémy při ři rekonstrukci. rekonstrukci

Otázka č. 6: Cílem otázky bylo zjistit, zda se respondent již setkal při jednání s úřady s tím, že část města sta je prohlášena MPZ.

Graf č. 6

Setkal/a /a jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ? 11%

ano ne

89%

39

Ze 150 respondentů se 89 % (tj. 134 osob) vůbec v nesetkalo při jednání s úřady s tím, že část města sta je prohlášena MPZ. Naopak 11 % obyvatel při jednání s úřady řady již narazili na téma MPZ. Nejčastěji ji to bylo v souvislosti rekonstrukce či renovace domůů, někteří uvedli i konkrétně opravu fasád, střech řech či č výměnu oken.

Otázka č. 7 zjišťuje přínosy, řínosy, které MPZ městu m přináší. Graf č. 7

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPZ bylo přínosem? 1% 6%

25% určitě ano

18%

spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 50%

Celá polovina dotazovaných odpověděla, odpov že s prohlášením města sta za MPZ jsou ve většině v případů spokojeni. 25 % si myslí, že toto prohlášení bylo určitě ur přínosem. řínosem. 18 % občanů ob toto nedovede posoudit,, 6 % občanů ob říká, že prohlášení přínosem ínosem spíše není a 1 občan ob odpověděl zcela záporně. ob představu edstavu o Programu regenerace Otázka č. 8: Cílem otázky je zjistit, zda mají občané městských stských památkových rezervací a zón. Znalosti občanů týkající se této problematiky jsou různorodé. r znorodé. 41 % osob o tomto programu nikdy neslyšelo,, 38 % osob odpovědělo, odpov že tuší, čeho eho by se mohl týkat. Dále 11 % odpovědělo, lo, že jde o finanční finanč podporu majitelům a 10 % říká, že jde o obnovu infrastruktury. Je pochopitelné, že většina v tšina dotazovaných nezná správnou odpověď, odpov někteří do nedávna neměli ěli ani povědomí po o MPZ ve svém městě.. O tuto problematiku se zajímají hlavně lidé, bydlící přímo př v oblasti MPZ.

40

Graf č. 8

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? 11%

nikdy jsem o něm neslyšel

41% 10%

tuším, čeho by se mohl týkat

jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

38%

Otázka č. 9 zjišťuje, zda se respondenti setkávají s návštěvníky, kteří si do města přijíždějí prohlédnout out historické centrum města. m Graf č. 9

Setkal/a jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? 13% 23% velmi často občas zřídka 16%

nikdy 48%

Jak nám ukazuje graf č. 9, celkem 48 % respondentů respondent se občas as setkalo s návštěvníky, kteří si přijeli ijeli prohlédnout historické centrum města. m 23 % občanůů se ovšem s těmito lidmi nikdy nesetkali. 16 % zřídka řídka a 13 % velmi často.

41

Otázka č. 10 zjišťuje, uje, zda si občané ob ané myslí, že starosta a zastupitelstvo se zajímá o problematiku památkové ochrany ve městě. m Graf č. 10

Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? 1% 20% 36%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit

12%

spíše ne určitě ne 31%

54 respondentů,, tedy 36 % odpovědělo odpov v dotazníku, že zastupitelstvo města ěsta se zcela jistě jist o tuto problematiku zajímá. 31 % občanů ob odpovědělo lo spíše ano. Celkem 20 %, což je 30 osob si myslí, že se zastupitelstvo a starosta spíše nezajímá. 12 % lidí to nedovede nedove posoudit a 2 občané ané si myslí, že se zastupitelstvo města m nezajímá vůbec. Otázka č. 11 charakterizuje vztah občanů ob k městu. Graf č. 11

3%

Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

19% 29%

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každé jiném městě

15%

klidně bych šel bydlet jinam

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

34%

42

Z této otázky je zřejmé, řejmé, že lidé mají své město m sto rádi. Celkem 34 % je celkem s bydlením spokojeno. 29 % je na své město m hrdé. Přesně 19 % dotazovaných by šlo klidně klidn bydlet jinam. 15 % občanů č ů odpovědělo, odpov že je zde bydlení jako v každém jiném městě. m 4 občanům se ve městě ě ě Frenštát nelíbí a možná se odstěhují odst hují jinam. Tuto variantu si vybrali mladí lidé, pro které Frenštát zřejmě z není dostatečně velké a akční č město. ěsto.

Otázka č. 12 zjišťuje ťuje názory občanů ob na zlepšení podmínek ve městě. Graf č. 12

Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? 13%

15%

nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled

3%

18%

43% 6% 2%

vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření

Dotazovaní se nejvíce vyjádřili vyjád pro možnost zlepšit pořádek ádek a vzhled města, m bylo to celkem 43 %, což je 65 osob. 18 % obyvatel si myslí, že je třeba třeba zlepšit stav silnic a veřejných ejných prostranství. 15 % nemá vůbec v zájem, aby do města ě přijížd řijíždělo více turistů, celkem je to 222 osob, dle mého názoru je to vysoké číslo. 13 % občanů čanů mělo jiný návrh opatření, a to například říklad vybudování nákupního střediska st čii velkého obchodního domu, lepší kulturní život a více kulturních akcí, upravení parků parků a odpočinkových odpo zón, vybudování dalších parkovacích míst. 6 % dotazovaných prosazuje názor, že je třeba t vybudovat další informační ční středisko. st edisko. 3 % osob by bylo rádo, kdyby město mě přispívalo na opravy domů a 2 % (tj. 3 osoby) navrhují vydat propagační propaga ní tiskoviny o městě. mě

43

Otázka č. 13 popisuje údaje o respondentech. Tabulka č. 1

žena muž

86 64

57% 43%

do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více

2 39 26 27 19 37

1% 26% 17% 18% 13% 25%

Vzdělání:

základní/vyučen střední vysokoškolské

38 71 41

25% 47% 27%

Kde pracujete:

v tomto městě

49

33%

dojíždím nepracuji

44 57

29% 38%

zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti, mateř. dovolená student(ka) v důchodu nezaměstnaný

74 19 8 14 32 3

49% 13% 5% 9% 21% 2%

Pohlaví: Věk:

Zaměstnání:

Tato tabulka je sestavena z údajů o respondentech. Na dotazníky odpovědělo více žen než mužů. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií je zde kategorie ve věku 18 – 25 let a dále 56 a více let. Výzkum byl na tyto dvě skupiny cíleně zaměřen, mladí lidé jsou většinou více otevření, od starších a dlouholetých obyvatelů města se očekává povědomí o této problematice. Dotazovaní měli většinou středoškolské vzdělání. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že nepracují. Je to z důvodu, že jsou to studenti nebo lidé v důchodu nebo matky na mateřské dovolené. Nejčastěji jsou to zaměstnanci různých firem.

44

5.3 Výsledky šetření mezi představiteli města Šetření mezi představiteli města bylo provedeno na základě dotazníků pro představitele samosprávy městských památkových zón – přiložen v příloze. Řízený rozhovor probíhal se starostkou města a pracovnicí odboru výstavby a územního plánování a s referentkou odboru rozvoje, dotací, kontroly a propagace.

Řízený rozhovor se starostkou města Frenštát pod Radhoštěm Starostka města Frenštát pod Radhoštěm je obyvatelkou města déle než 30 let, patří do věkové kategorie 56 a více let a je vysokoškolsky vzdělaná. Rozhovor s paní starostkou začal otázkou, zda zná rok, kdy bylo historické centrum města prohlášeno MPZ. Z paměti rok neznala, ale datum aktivně vyhledala. Odpověděla, že město má územní plán a plán rozvoje města 2008 – 2015. Dále odpověděla, že ve městě pracuje komise regenerace, a to velmi aktivně. Na otázku, zda se domnívá, že prohlášení historického centra města bylo pro město Frenštát přínosem, odpověděla spíše ano. Sama osobně se o tuto problematiku zajímá a je v kontaktu se všemi vedoucími příslušných odborů. Mezi výhody MPZ uvedla, že město dostává dotace z Ministerstva kultury na údržbu objektů, dále si myslí, že historické centrum města je často navštěvováno turisty. Jako nevýhodu uvedla nutné schvalování jakýchkoli úprav objektů, které je svazující i pro občany, uvedla, že se nejedná jen o větší zásahy do staveb ale i o drobnosti typu úprava kování na oknech, jak říká, je to ovšem nutné v rámci zachování jednotného vzhledu. S jednáním s orgánem památkové péče má velmi dobré zkušenosti, pravidelně ji informují o veškerém dění a společně plánují. Dobré zkušenosti má i s ostatními úřady, konkrétně s Národním památkovým ústavem v Ostravě a Krajským úřadem v Ostravě. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby, se občas setkává. Na otázku, co by mělo město Frenštát udělat pro to, aby sem jezdili lidé na výlety a jako turisté, odpověděla, že je toho spousta a město se velmi snaží. Za nejdůležitější považuje zlepšení dopravní obslužnosti, tedy konkrétně vybudování nového kruhového objezdu, vybudování další železniční zastávky, poblíž centra města. Dále má město v plánu revitalizaci Kulturního domu a digitalizaci kina. Za důležitý považuje i projekt Obnovení Horeček, tedy sportovně-rekreačního areálu se skokanským můstkem nedaleko centra města. První etapa projektu již proběhla, tedy Obnovení lesoparku s památníkem, následuje obnova amfiteátru a na léto se zde připravují různé akce, jako například Horečky Fest. 45

Řízený rozhovor s pracovnicí odboru výstavby a územního plánování a památkové péče a s referentkou odboru rozvoje, dotací, kontroly a propagace Obě ženy jsou ve věku 36 - 45 let a obě dvě pracovnice mají středoškolské vzdělání a pobývají na území města. Jedna v rozmezí 10 - 20 let, druhá 6 – 10 let. Své povolání vykonávají s láskou a o problematiku MPZ se velmi zajímají. Na první otázku, ve kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno za MPZ, znaly odpověď obě, v roce 2003, i když si datum poté pro jistotu zkontrolovaly v počítači. Stejně tak se shodly odpovědí ano i u druhé otázky, a to zda má město zpracován územní plán. Následující otázka zněla, zda má město zpracovaný strategický plán nebo plán rozvoje města. Obě dámy se shodly na plánu rozvoje města, ovšem jedna uvedla, že je z roku 2008, druhá 2009. Správná odpověď je z roku 2008. Shodly se i na čtvrté otázce, zda má město zpracován Program regenerace MPZ, město plán má. Další otázka byla, zda má město komisi regenerace a jak tato komise pracuje. Jedna žena odpověděla, že ano a je velmi aktivní, druhá odpověděla taktéž ano, ale její práce je formální. Na otázku zda se dámy domnívají, že prohlášení historického centra města MPZ bylo přínosem, odpověděly opět shodně, spíše ano. Jaké výhody MPZ městu přináší? Jedna z žen upřímně odpověděla, že městu MPZ žádné výhody nepřináší, druhá naopak uvedla dotace a finanční prostředky od státu. Jako obrovskou nevýhodu obě ženy uvedly problémy občanů při přípravě a realizaci stavebních úprav domů, které se nacházejí na území MPZ. Pracovnice mají vesměs dobré zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města s památkovým úřadem, který má město na starost, stejně jako s Krajským úřadem. Obě dvě dámy se občas setkaly s lidmi, kteří přijeli do města prohlédnout si historické stavby. Pro to, aby do města jezdilo více turistů, jedna z žen navrhuje zdokonalit propagaci města, druhá tvrdí, že město dělá vše pro to, aby tady turistů a výletníků více.

46

5.4 Swot analýza 5.4.1 Silné stránky -

Výhodná geografická poloha města (oblast Valašska, Beskyd)

-

Malebné prostředí na úpatí Beskyd

-

Centrum města prohlášeno Městskou památkovou zónou

-

Tradice lašského a valašského folklóru

-

Výchozí bod pro pěší turistiku s možností letního, zimního využití (Pustevny atd.)

-

Cyklostezky a naučné stezky

-

Sportovní a rekreační využití

-

Informační centrum ve středu města

-

Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm

-

Areál aquaparku a autokempu

-

Velké množství kulturních akcí

-

Bezplatné veřejné toalety v centru města

-

Existence produktů cestovního ruchu

-

Jezdecký skokový pohár Velká cena Frenštát p.R.

5.4.2 Slabé stránky -

Nedostatečná dopravní obslužnost

-

Vzdálenost vlakového nádraží od centra města

-

Nedostatek parkovacích míst (placených i neplacených)

-

Málo stravovacích zařízení v centru města, nízká úroveň

-

Málo ubytovacích zařízení, nízká úroveň

-

Nedostatek služeb v centru města

-

Velké množství heren a nonstop podniků

-

Rostoucí kriminalita ve městě

-

Neprofesionálnost pracovníků v oblasti cestovního ruchu

47

5.4.3 Příležitosti -

Zatraktivnění okolního prostředí

-

Lepší propagace města

-

Rozvoj města a kultury

-

Propagace Městské památkové zóny, vyznačení hranic MPZ

-

Marketingová opatření a jejich realizace

-

Rozvinutí spolupráce veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu

-

Sdružení okolních obcí do Mikroregionu Frenštátsko

-

Modernizace turistického informačního centra

-

Otevření 2. informačního centra (v létě, v areálu aquaparku)

-

Celoroční provoz autokempu

5.4.4 Hrozby -

Nebezpečí zahájení těžby uhlí na Frenštátsku

-

Konkurence okolních měst (Rožnov p. R., Štramberk, Nový Jičín, Příbor)

-

Nedostatek financí na rozvoj cestovního ruchu

-

Úpadek areálu skokanských můstků Horečky

-

Úpadek lokality Pustevny

5.4.5 Vize a priority obce -

Obnovení areálu Horečky

-

Revitalizace Kulturního domu

-

Digitalizace kina

-

Vybudování letního kina

-

Rozvoj a modernizace dopravní infrastruktury (železniční zastávka ve středu města, kruhový objezd)

-

Nová cyklistická stezka Lubina-Lomná

48

6. ZÁVĚR Bakalářská práce zachycuje přehled lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu v oblasti města Frenštát pod Radhoštěm a poskytuje jejich komplexní analýzu. Práce představuje město z pohledu cestovního ruchu, zjišťuje, zda je schopno uspokojit potřeby návštěvníků. Teoretická část se dále zabývá podrobným popisem přírodních a kulturně správních předpokladů, stručně popisuje historii města, vývoj cestovního ruchu a kulturní památky ve městě. Práce také pojednává o prohlášení historického jádra města Frenštát pod Radhoštěm Městskou památkovou zónou. Neméně důležitý je také rozbor dopravních a materiálně technických podmínek. Cílem praktické části práce bylo zjistit, jak prohlášení MPZ ovlivnilo život občanů města. Informace byly sbírány dotazováním. Výsledky dotazování byly překvapující. Občané Frenštátu mají jen malé povědomí o problematice MPZ Frenštát pod Radhoštěm a Programu regenerace Městských památkových rezervací a zón, ale polovina dotazovaných si myslí, že prohlášení MPZ bylo pro město přínosem. Výhody ani nevýhody většina občanů nezná nebo neví nic konkrétního. Lidé jsou s bydlením v tomto městě celkem spokojeni, přesto si většina myslí, že město by ještě mělo zlepšit pořádek a vzhled. Většina má názor, že starostka a zastupitelstvo obce se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. Z výzkumu mezi obyvateli města můžeme vyvodit, že pokud historické jádro města a skutečnost, že je prohlášeno Městskou památkovou zónou neznají občané, nemůžou to vědět ani turisté. Město by se mělo snažit o lepší propagaci Městské památkové zóny nebo např. vyznačení hranic MPZ. Vyhlášením MPZ se zcela jistě zvyšuje atraktivita města, Frenštát by toho mělo využít. V druhé části výzkumu bylo ověřeno tvrzení, zda se radní o tuto problematiku zajímají. Formou řízeného rozhovoru se starostkou města a dalšími dvěma úřednicemi bylo zjištěno, že vedení města se o památkovou ochranu velmi zajímá a také velmi pečlivě dbá na rozvoj cestovního ruchu ve městě, ať už se jedná o modernizaci či rozvoj dopravní i turistické infrastruktury nebo revitalizaci kulturních památek. Frenštát tedy rozhodně neusíná na vavřínech. Město se však potýká i s jinými problémy, které jsou s cestovním ruchem úzce spojeny. Problematika možné těžby černého uhlí a s ním spojená nebezpeční je stále aktuální.

49

Dle mého názoru je zachování krajinného rázu pro město Frenštát stejně tak důležité jako rozvoj cestovního ruchu. Frenštát a okolní obce bojují za to, aby důl zůstal pouze zásobárnou uhlí. Případná těžba by definitivně změnila okolní krajinu.

Nebylo by od věci zamyslet se nad případným využitím jiných forem cestovního ruchu. Nalezneme zde skrytý potenciál pro venkovskou turistiku. Stejně dobře by zde mohla fungovat turistika kongresová či incentivní. Zde by bylo ovšem nutné zapracovat na úrovni materiálně technické základy, kterou město nabízí. Při zpracování práce jsem využila mnoho zdrojů, odbornou literaturu, internetové zdroje, ale také propagační materiály města. Některé informace bylo nutno ověřit na Městském úřadě. Mám za to, že využitím tak velkého množství zdrojů má práce podává kvalitní souhrn údajů o městě Frenštát.

Frenštát jistě stojí za to navštívit, nejen tuzemští návštěvníci, ale i zahraniční turisté zde najdou své. Kulturně-historické bohatství, přírodní hodnoty a atraktivita krajiny, možnost celoročního využití ale hlavně tradiční folklór, to vše dohromady vytváří z Frenštátu jedinečnou lokalitu.

50

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje JUROK, J. A KOL. Okres Nový Jičín: Místopis obcí - 2. svazek. Nový Jičín: Okresní úřad Nový Jičín, 1998, 186 s. KNĚZEK, L. Beskydské kouzlo Frenštátska. Frenštát p. R.: Město Frenštát pod Radhoštěm, c2008, 127 s. ISBN 978-80-254-5392-6. KNĚZEK, L. Ve Frenštátě mají rádi poezii. Brno: Doplněk, 2003, 159 s. ISBN 1081261-2003. KOLEKTIV AUTORŮ. Beskydy: Turistický průvodce. Praha: Olympia, 1987, 363 s. ISBN 27-031-87. KRULIKOVSKÝ, Z. V. Lašsko: etnografický a kulturní region Moravy a Slezska. Česko: Markrabství Lašské, 2007, 123 s. ISBN 978-80-254-3345-4. MIŠTERA, L. Geografie krajů ČSSR. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 340 s. ISBN 66-01-18/1. PŘIKRYL, E. Okres Nový Jičín: Budovatelské úspěchy lidu po roce 1945. Brno: Profil, 1978, 191 s. ISBN 48-003-78.

51

Internetové zdroje [1] TIC Frenštát p. R. Základní informace [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-02-23]. Dostupné

z:

http://frenstatsko.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1046&p1=1125 [2] Město Frenštát pod Radhoštěm. Mikroregion Frenštátsko [online]. 24. 6. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.mufrenstat.cz/mikroregion-frenstatsko/d-196232 [3] Muzeum ve Frenštátě p. R. Expozice IV: Doteky přírody [online]. © 2008–2011 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.muzeumfrenstat.cz/cs/expozice/expozice-ivdoteky-prirody [4] Regionální informační servis. Klima [online]. © 2010-2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz/o-regionu/klima/ [5] CHKO Beskydy. Chráněná krajinná oblast Beskydy [online]. 27. 12. 2011 [cit. 201202-24]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/ [6] TIC Frenštát p. R. Chráněné stromy [online]. 22. 10. 2008 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1018&p1=1067 [7]

OKD. Důl

Frenštát [online].

©

2010

[cit.

2012-03-17].

Dostupné

z:

http://www.okd.cz/cz/o-nas/kde-pusobi-okd/dulfrenstat/?hltext=fren%C5%A1t%C3%A1t [8] Muzeum ve Frenštátě p. R. Expozice II: Jitřenka východu [online]. © 2008–2011 [cit. 2012-02-27].

Dostupné

z:

http://www.muzeumfrenstat.cz/cs/expozice/expozice-ii-

jitrenka-vychodu [9] Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm. Expozice VI: Tam za mořem [online]. © 2008– 2011 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.muzeumfrenstat.cz/cs/expozice/expozice-vi-tam-za-morem [10] Pustevny. Pohanský bůh Radegast [online]. [2008] [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.pustevny.cz/radegast.htm

52

[11] Pustevny. Dějiny Pohorské jednoty Radhošť [online]. [2010] [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.skialpin.cz/pjr-dejiny.php [12] Lanovka Ráztoka - Pustevny. Popis lanovky a služby [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.lanovka-pustevny.cz/popis/ [13] Národní památkový ústav. Památkově chráněná území [online]. © 2003-12 [cit. 2012-03-04].

Dostupné

z:

http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-

pece/pamatkovy-fond/pamatkove-chranena-uzemi/ [14] Národní památkový ústav. Chráněná území [online]. © 2003-11 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=ZM%2C215 [15] Ministerstvo kultury. Dotační programy MK [online]. © 2007 [cit. 2012-03-06]. Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacni-

programy/dotacni-programy-mk-18061/ [16] Ministerstvo kultury. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón[online]. © 2007 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 [17] Ministerstvo kultury: Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Rozpis statní finanční podpory programu na rok 2012 [online].

30.1.2012

[cit.

2012-03-07].

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacni-programy/Rozpisstatni-podpory-v-Programu-regenerace-MPR-a-MPZ-v-roce-2012-.pdf [18] Národní památkový ústav. Nemovité památky [online]. © 2003-11 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=120477 [19] TIC Frenštát p. R. Památky ve městě [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-03-07]. Dostupné

z:

http://frenstatsko.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1224&p1=1306 [20] TIC Frenštát p. R. Objevujte Frenštátsko gastronomicky [online]. © 2008 [cit. 201203-07]. Dostupné z: http://frenstatsko.infoturist.cz/letak_gastronomicky_cz.html [21] TIC Frenštát p. R. Sportoviště [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://frenstatsko.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1011&p1=1315 53

[22] TIC Frenštát p. R. Frenštátsko na lyžích [online]. © 2008 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://frenstatsko.infoturist.cz/letak_nalyzich_cz.html [23] TIC Frenštát p. R. Naučné stezky [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://frenstatsko.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1260&p1=1313 [24] Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích [online]. © 2010 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx [25] Město Frenštát pod Radhoštěm. Zastupitelstvo města [online]. 24. 6. 2011 [cit. 2012-03-08].

Dostupné

z:

http://www.mufrenstat.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=3471&id_u=12404&tzv=2#searchre sult [26] Integrovaný portál MPSV. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. c 2002 - 2011 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem [27] CzechTourism. Turistický potenciál regionu [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-0308]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencialregionu [28] TIC Frenštát p. R. Doprava [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1263&p1=1276 [29] Želpage. Popis trati 323 Ostrava - Valašské Meziříčí [online]. © 2001-2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-323 [30] Letiště Ostrava. Mapa destinací [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.airport-ostrava.cz/cz/ [31] TIC Frenštát p. R. Frenštátsko na kole [online]. © 2008 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://frenstatsko.infoturist.cz/letak_nakole_cz.html [32] TIC Frenštát p. R. Ubytování [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1007&p1=1281 [33] TIC Frenštát p. R. Restaurace ve Frenštátě p. R. [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-0309]. Dostupné z: http://frenstatsko.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1015&p1=1293

54

Propagační materiály města [34] MĚSTO FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM. Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice, Kunčice pod Ondřejníkem. Tiskové nakladatelství Morava. Frenštát pod Radhoštěm, 2000. [35] INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM. Frenštát pod Radhoštěm – Tip na výlet - Radnice. Frenštát pod Radhoštěm, [200?]. 1 leták. Složený list. [36] INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM. Frenštát pod Radhoštěm - seznámení s městem. Frenštát pod Radhoštěm, [200?]. 1 leták. Složený list.

55

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK Obr. č. 1: Mapa CHKO Beskydy……………………………………………….………..18 Obr. č. 2: Pustevny, Libušín, Maměnka………………………………………………….23 Obr. č. 3: Socha boha Radegasta…………………………………………………………24 Obr. č. 4: Kaple na Radhošti, sousoší Cyrila a Metoděje………………………………...24 Obr. č. 5: Radnice………………………………………………………………………...27 Obr. č. 6: Kašna se sochou Neptuna……………………………………………………...27 Obr. č. 7: Měšťanský dům č. p. 6………………………………………………………...28 Obr. č. 8: Budova školy z roku 1876, Muzeum………………………………………….30

Graf č. 1: Vztah občanů k městu………………………………………..…….………….36 Graf č. 2: Délka pobytu ve městě……………………………………………….………..37 Graf č. 3: Prohlášení části města MPZ……………………………………………….......37 Graf č. 4: Výhody pro město…………………………………………………….……….38 Graf č. 5: Nevýhody pro město…………………………………………………….…….39 Graf č. 6: Jednání s úřady…………………………………………………………….…..39 Graf č. 7: Přínos prohlášení města MPZ………………………………………………....40 Graf č. 8: Program regenerace MPZ Frenštát pod Radhoštěm…………………….……..41 Graf č. 9: Setkání s turisty…………………………………………………….………….41 Graf č. 10: Zájem představitelů samosprávy města o problematiku památkové ochrany..42 Graf č. 11: Vztah občanů k městu z hlediska spokojenosti……………………………....42 Graf č. 12: Návrhy na přilákání turistů do města………………………………………...43

Tabulka č. 1: Údaje o respondentech……………………………………….……………44

56

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Vyhláška 108/2003 Sb. o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu Příloha B – Vytyčení hranic Městské památkové zóny Frenštát pod Radhoštěm Příloha C – Seznam památek na území MPZ Frenštát pod Radhoštěm Příloha D – Mapa města Frenštát pod Radhoštěm Příloha E – Dotazník pro obyvatele městských památkových zón Příloha F – Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových zón

57

Příloha A 108/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu

Ministerstvo kultury po projednání s příslušnými krajskými úřady stanoví podle § 6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.:

§1

Území historických částí měst a obcí Bavorov (okres Strakonice), Budišov nad Budišovkou (okres Opava), Červená Řečice (okres Pelhřimov), Český Krumlov-Plešivec (okres Český Krumlov), Dobruška (okres Rychnov nad Kněžnou), Frenštát pod Radhoštěm (okres Nový Jičín), Havlíčkova Borová (okres Havlíčkův Brod), Hradec nad Moravicí (okres Opava), Hrádek nad Nisou (okres Liberec), Husinec (okres Prachatice), Chotěboř (okres Havlíčkův Brod), Kostelec nad Labem (okres Mělník), Ledeč nad Sázavou (okres Havlíčkův Brod), Litvínov-Osada (okres Most), Lomnice nad Popelkou (okres Semily), Lysá nad Labem (okres Nymburk), Malešov (okres Kutná Hora), Mašťov (okres Chomutov), Mirovice (okres Písek), Mšeno (okres Mělník), Načeradec (okres Benešov), Ondřejov (okres Praha-východ), Ostrava-Poruba (okres Ostrava-město), Ostrava-Přívoz (okres Ostrava-město),Ostrava-Vítkovice (okres Ostravaměsto), Pecka (okres Jičín), Pilníkov (okres Trutnov), Plzeň-Bezovka (okres Plzeň město), Plzeň-Lochotín (okres Plzeň-město), Potštát (okres Přerov), Praha-Staré Střešovice (hlavní město Praha), Praha-Tejnka (hlavní město Praha), Rataje nad Sázavou (okres Kutná Hora), Rokytnice v Orlických Horách, (Rychnov nad Kněžnou (okres Rychnov nad Kněžnou), Rýmařov (okres Bruntál), Sedlice (okres Strakonice), Stárkov (okres Náchod), Strážov (okres Klatovy), Týnec nad Labem (okres Kolín), Unhošť (okres Kladno), Zákupy (okres Česká Lípa), Žacléř (okres Trutnov) a Žatec (okres Louny) se prohlašují za památkové zóny (dále jen "zóna").

58

§2

Hranice území zón jsou vymezeny v příloze k této vyhlášce a jsou graficky vyznačeny v mapách, které budou uloženy do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky u Ministerstva kultury, odborné organizace státní památkové péče, příslušných krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a u dalších měst a obcí, pokud se na jejich území zóny nacházejí.

§3

K zajištění památkové ochrany zóny a jejího historického prostředí, které s architektonickými soubory, jednotlivými nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry vykazují významné kulturní hodnoty, mohou orgány státní památkové péče při svém rozhodování stanovit podmínky, které vycházejí z: a) výsledků stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů území, b) výsledků stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů, c) kulturních hodnot historického prostředí ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin, d) historického charakteru, vzájemného prostorového uspořádání, dominant a měřítka jednotlivých objektů a jejich skupin a e) zachování archeologických nálezů.

§4

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2003.

Ministr: Dostál v. r.

Zdroj: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2003108 59

Příloha B Frenštát pod Radhoštěm, okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj

Hranice začíná na severu u Kozího potoka na severozápadním rohu p. p. č. 13. Sleduje severní strany p. p. č. 13, p. p. č. 1/2, p. p. č. 1/1, st. p. č. 3, p. p. č. 1, p. p. č. 4286/7, st. p. č. 11, st. p. č. 112, opět st. p. č. 11, st. p. č. 12, st. p. č. 13/4, st. p. č. 14, st. p. č. 15, st. p. č. 16, st. p. č. 17, st. p. č. 18, st. p. č. 19, p. p. č. 4286/11, st. p. č. 21, st. p. č. 126 až k ulici Horní p. p. č. 4286/22, kde se lomí k východu, pokračuje její osou až po křížení s ulicí Rožnovskou, kde se lomí k jihu. Pokračuje osou ulice Rožnovské p. p. č. 4286/33 až ke Kozímu potoku, kde se lomí na západ. Jde po pravém břehu potoka p. p. č. 4477/2 až k jižnímu rohu p. p. č. 367/3 a pokračuje po jižní straně p. p. č. 367/3, p. p. č. 4529, st. p. č. 40, st. p. č. 41, p. p. č. 442/2, kde přechází na východní roh p. p. č. 478. Pokračuje po jižní straně p. p. č. 478, p. p. č. 4292/6, kde se lomí k jihu. Jde po východní straně p. p. č. 4292/9 až na ulici Záhuní, kde se lomí na západ. Jde po severní straně ulice Záhuní p. p. č. 4314/1 až po křížení s p. p. č. 4315/1, kterou sleduje po její západní straně, přechází ulici Horní p. p. č. 4292/1 a jde po její severní straně, přechází Kozí potok a lomí se na sever po západní straně st. p. č. 77 a p. p. č. 13, kde se hranice uzavírá.

Zdroj: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2003108

60

Příloha C Seznam památek na území MPZ Frenštát pod Radhoštěm Číslo rejstříku uz

Název okresu

Část obce

Sídelní útvar

čp.

Památka

Umístění

kašna se sochou Neptuna

nám. Miru

čp.1

radnice

nám. Míru

Frenštát pod Radhoštěm

čp.2

městský dům

nám. Míru

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

čp.4

městský dům

nám. Míru

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

čp.6

měšťanský dům nám. Míru

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

čp.8

městský dům

Dolní ul.

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

čp.9

městský dům

Dolní ul.

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.12 dům

nám. Míru

25033 / 81544

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

S

12651 / 83489

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

12652 / 83490

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

12653 / 83491

P

Nový Jičín

12654 / 83492

P

12655 / 83493 12656 / 83494 12657 / 83495

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

12658 / 83496

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.13 dům

nám. Míru

12720 / 83497

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.14 dům

nám. Míru

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.15 dům

Kostelní ul.

12659 / 83498

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

12660 / 83499

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.16 dům

Kostelní ul.

12661 / 83500

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.18 dům

nám. Míru

12662 / 83501

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.19 dům

nám. Míru

12663 / 83502

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.20 dům

nám. Míru

12665 / 83508

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

městský čp.30 dům

nám. Míru

12666 / 83504

P

Nový Jičín

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm

měšťanský čp.31 dům nám. Míru

Zdroj: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=ZM%2C215

61

Příloha D

Zdroj: TIC Frenštát pod Radhoštěm http://frenstatsko.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1353 62

Příloha E Dobrý den, do Vašich rukou se dostal anonymní dotazník, jehož cílem je zjistit názory občanů na význam a obnovu památek na území městské památkové zóny města Frenštát pod Radhoštěm. Tím, že vyplníte tento krátký dotazník, můžete pomoci rozvoji města. Děkuji za Váš čas. 1.

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a mám zde trvalé bydliště jsem vlastníkem rekreačního bydlím zde ve vlastním domě Jiný a bydlím zde v nájmu objektu (bytě) 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ? ano ne pokud ano, v jaké souvislosti?................................................................... 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel z prostředků státu a města týkat (ulice, kanalizace atd.) 9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy 10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každé jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto městě městě jinam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby sem zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další zlepšit stav silnic a jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání v tomto městě dojíždím nepracuji kde pracujete v domácnosti, soukromý zaměstnanec mateř. student(ka) v důchodu nezaměstnaný podnikatel dovolená zaměstnání

63

Příloha G DOTAZNÍK pro představitele samosprávy Městské památkové zóny Frenštát pod Radhoštěm 1.

Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta tajemník jiná……………….. 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let 3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPZ? bylo to v roce……………… nevím 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace 5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvažujeme o jeho zpracování 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPZ? má plán je připravován uvažujeme o jeho zpracování 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím ne a ani nám velmi aktivní formální zřízení nechybí 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPZ bylo pro Vaše město přínosem? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit 9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit 10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s pověřeným městským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………… 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ………………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ………………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání

64