Katalog potřeb a služeb ehealth

Katalog potřeb a služeb eHealth

Program implementace eHealth Etapa: Analýza potřeb

1

Název dokumentu: Verze č. Určená pro Změny oproti verzi Č. 4a

Katalog potřeb a služeb eHealth 5 Účel: GP Zapracování připomínek v rámci VPK

ID: KEH5 Ke schválení Datum 04.02.2009

Obsah 1. Úvod..................................................................................................................4 1.1 Použité zkratky..................................................................................................................4 1.2 Charakteristika dokumentu................................................................................................5 1.3 Aktuální stav dokumentu...................................................................................................5

2. Rámec Programu implementace eHealth......................................................6 2.1 Požadavky ke vzniku Programu........................................................................................6 2.2 Časový rámec postupnosti hlavních kroků .......................................................................6 2.3 Přehled hlavních kroků v implementaci Programu...........................................................7 2.4 Principy a zásady budování eHealth .................................................................................8 2.5 Klíčové komponenty Programu implementace eHealth....................................................8

3. Potřeby...........................................................................................................10 3.1 Klasifikace potřeb........................................................................................................... 10 3.2 Relevantní subjekty z hlediska eHealth (stakeholdery).................................................. 13 3.3 Fyzické osoby................................................................................................................. 14 3.4 Poskytovatelé zdravotní péče..........................................................................................21 3.5 Zdravotní pracovníci.......................................................................................................29 3.6 Zdravotní pojišťovny.......................................................................................................30 3.7 Úřad pro dohled nad zdravotní péčí ...............................................................................34 3.8 Veřejné zdravotnictví......................................................................................................35 3.9 Ministerstvo zdravotnictví ČR........................................................................................38 3.10 Národní centrum zdravotnických informací..................................................................40 3.11 Stát jako celek................................................................................................................41 3.12 Vyšší územní celky........................................................................................................42 3.13 Státní ústav pro kontrolu léčiv.......................................................................................43 3.14 Profesní a stavovské organizace....................................................................................44 3.15 Vzdělávací organizace...................................................................................................46 3.16 EÚ a její instituce..........................................................................................................47 3.17 Světová zdravotnická organizace..................................................................................48 3.18 Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy................................................................49 3.19 Vědecké a výzkumné instituce......................................................................................50 3.20 Dodavatelé ....................................................................................................................52 3.21 Zaměstnavatelé..............................................................................................................52 3.22 Další subjekty................................................................................................................54

2

4. eHealth služby ………………………………………………………. 55 4.1 Služby pro občana...............................................................................................................55 4.2 Služby pro poskytovatele zdravotní péče ..........................................................................56 4.3 Služby pro Zdravotní pojišťovny........................................................................................58 4.4 Služby pro Úřad pro dohled nad zdravotní péčí.................................................................59 4.5 Služby pro Úřad veřejného zdravotnictví...........................................................................60 4.6 Služby NCZI pro eHealth...................................................................................................62 4.7 Služby pro ostatní subjekty.................................................................................................63

5. Ohodnocení služeb ………………………………………………………. 64 5.1 Požadavky na bezpečnostní atributy klíčových služeb eHealth.........................................64 5.2 Hodnocení klíčových eHealth služeb.................................................................................66 5.3 Priority pro rok 2009..........................................................................................................69 5.4 Formát detailnější specifikace služeb eHealth....................................................................69

6. Přílohy ……………………………………………………………………. 72 6.1 Legislativa související s péčí o zdraví................................................................................72 6.2 Slovník pojmů na základě legislativy.................................................................................83 6.3 Reference ……………………………………………………………………………… 100 6.4 Stručný opis vybraných eHealth služeb pro občana ………………………………….. 101

1. Úvod 3

1.1 Použité zkratky DRG EDS EHR EMR EU FN HIN HISA IKT / ICT IS IZS LF LSPP MZD ČČR KZP

Skupiny diagnóz pro nákladové hodnocení Pacientské údaje pro pohotovostní medicínu (emergency data set) Elektronický zdravotní záznam electronic health record) Elektronické záznamy o pacientovi (electronic medical records) Evropská unie Fakultní nemocnice Health Information Network (zdravotnický WAN) Health Infonnatics Sel-vice Architecture Informační a komunikační technologie Informační systém, informační systémy Integrovaný záchranný systém Lékařské fakulty Lékařská služba první pomoci Ministerstvo zdravotnictví České republiky Kancelář zdravotních pojišťoven

NZP ČR

Národní zdravotní portál ČR

PACS PIeH PoZS PrZs PZP ROB

Systémy pro práci s obrazovými informacemi ve zdravotnictví Program implementace eHealth Poskytnuta zdravotní péče Příjemce zdravotní péče Poskytovatel zdravotní péče Registr obyvatelů ČR

ČLK ČLeK SOA SZU SÚKL

Česká lékařská komora Česká lékárnická komora Service Oriented Architecture Státní zdravotní ústav Státní ústav pro kontrolu léčiv

ÚPS WHO ZEP ZP ZS

Ústavní pohotovostní služba World Health Organization — Světová zdravotnická organizace Zaručený elektronický podpis Zdravotní pojišťovny Zdravotní péče

1.2 Charakteristika dokumentu Tento dokument slouží k vymezení rámce implementace eHealth na základě identifikace

4

komponentů eHealth, potřeb jednotlivých subjektů v systému péče o zdraví a katalogu možných eHealth služeb na základě identifikovaných potřeb.

2. Rámec Programu implementace eHealth Redakčně kráceno v českém překladu. Plné znění kapitoly dostupné ve slovenském originále na http://www.ezdravotnictvo.sk/Documents/katalog_potrieb_a_sluzieb.pdf

2.4 Principy a zásady budování eHealth Celospolečenský konsenzus. Služby pro všechny. Transparentnost. Koordinace, součinnost a spolupráce. Interoperabilita a kompatibilita. Bezpečnost je prioritou. Ochrana investic. Programové řízení. Implementace v souladu s absorpční schopností uživatelů (ne „velký třesk"). Kritické zhodnocení realizovaných kroků a poučení z chyb (lessons learned).

2.5 Klíčové komponenty Programu implementace eHealth Komponenty eHealth (Building block of eHealth) pro účely tohoto dokumentu chápeme soubor relativně samostatných činností, subjektů, objektů a systémů, které plní specifickou úlohu v rámci naplňování poslání eHealth. Komponenty eHealth poskytují určité služby ostatním komponentům a relevantním subjektům (stakeholders) a taktéž přijímají určité služby od ostatních komponentů a okolí. Projekt může v sobě zahrnovat implementaci jednoho anebo vícero komponentů, některé komponenty mohou zasahovat do více projektů.

Přehled komponentů: K1.

Národní legislativa

5

K2. K3. K4. K5. K6. K7. K8. K9. K10. K11. K12. K13. K14. K15. K16. K17. K18. K19. K20. K21. K22. K23. K24. K25. K26. K27. K28. K29. K30. K31. K32. K33. K34. K35. K36. K37. K38. K39. K40. K41. K42. K43. K44. K45.

Legislativa EU Národní normy a datové standardy Mezinárodní normy a standardy Architektonický rámec Certifikace / akreditace / HTA Síťová vrstva HIN Podpora HIN Datová úložiště v rámci HIN PKI infrastruktura v rámci HIN Registry Infrastruktura pro EHR Infrastruktura pro EDS Národní zdravotní portál Switch Point Elektronický průkaz PSP Elektronický průkaz pojištěnce Infrastruktura pro ePreskripci Infrastruktura pro el. výkaznictví Integrační middleware Ambulantní IS Lékárenské IS Laboratorní IS Radiodiagnostické IS / PACS Nemocniční IS IS národní transfuzní služby IS pro Integrovaný záchr. systém IS pro záchranné služby Objednávání / eRefferals ePreskripce Informatizace veřejného zdrav. Monitoring / hodnocení poskyt. ZS Integrace aplikací do NZP Call centrum pro eHealth Telemedicínské aplikace Evidence based medicine support IT podpora DRG EU mobilita pojištěnce / pacienta eLeaming v eHealth IT v nových oblastech medicíny Výzkum a vývoj v oblasti eHealth Vícenásobné využití tokenu Integrace s eGovernmentem PR / celospoločenská akceptace IS subjektů VS zdravotnictví

3. Potřeby 3.1 Klasifikace potřeb 6

Vztah mezi potřebami a službami 1. Potřeba je uvědomělý nebo neuvědomělý subjektivní pocit nedostatku v biologické nebo sociální dimenzi. 2. Potřeba osoby je vymezená jejími hodnotami, vnitřním stavem a vnějšími podmínkami. 3. Existuje množina aktuálních a potenciálních potřeb osoby / spotřebitele. Některé jsou uvědomělé, jiné ne. 4. Vůči uvědomělým potřebám existují u spotřebitele očekávání s ohledem způsobu jejich naplnění. 5. Očekávání jsou vyjádřitelné formou požadavků na služby. 6. Uspokojení potřeby se může uskutečnit interně nebo externě prostřednictvím poskytnutých služeb. 7. Možné situace vztahu potřeb a služeb: a. Pro danou potřebu existuje služba, která splní očekávání spotřebitele. b. Pro danou potřebu existuje služba, která nesplňuje úplně očekávání spotřebitele. c. Pro danou potřebu existuje služba, ale spotřebitel o ní neví. d. Pro danou potřebu neexistuje služba. Klasifikace potřeb fyzické osoby Maslowova pyramida potřeb - primární (vrozené) a sekundární (naučené): 1) fyziologické potřeby - jídlo, pití, vzduch, sex, vyhýbání se bolesti, homeostáza, zdraví, 2) potřeby bezpečí (fyzická bezpečí, ekonomická jistota, sociální jistota, soulad s legislativou), 3) potřeba lásky a sounáležitosti (láska, přátelství, ale i vlastní identifikace se skupinou), 4) potřeba uznání (výkon, kompetence, respekt), 5) potřeba seberealizace a sebeaktualizace (metapotřeby — realizovat svůj potenciál, osobní růst, autotelický přístup k životu, estetické potřeby, potřeba tvořit a zanechat něco po sobě, plynutí, resp. vrcholový zážitek). Klasifikace potřeb právnické osoby 1) Zabezpečení rutinního chodu organizace (business as usual). 2) Být v souladu s legislativou. 3) Zvyšování kvality (procesů, produktů, služeb). 4) Zvyšování bezpečnosti (interních procesů, produktů, poskytování služeb, spotřebitelů, zvyšování právní ochrany, aktiv organizace). 5) Snižování možných ztrát: a) Zabránění únikům (defraudace, krádež, podvod, ...). b) Eliminace neproduktivních činností. c) Management rizik. d) Plánování kontinuity činností. 6) Snižování nákladů: a) Optimalizace organizační struktury a procesů. b) Zabezpečení levnějších vstupů. c) Zvýšení efektivnosti konkrétní činnosti. 7) Zvýšení produkční schopnosti. 7) Řešení problému (funkčního, provozního). 8) Rozšíření portfolia aktivit / funkcí o nové produkty / služby. Klasifikace potřeb pracovníka 7

1) 2) 3) 4) 1) 5) 6) 2)

Být v souladu s legislativou. Zabezpečení rutinního chodu vlastní pracovní náplně (business as usual). Zvyšování kvality vlastní pracovní činnosti. Zvyšování bezpečnosti v rámci vlastní pracovní činnosti. Snižování vlastních téměř pochybení, pochybení a omylů. Zvyšování efektivnosti vlastní pracovní činnosti. Růst vlastní odbornosti. Řešení problémů.

Klasifikace potřeb občana z pohledu optimalizace 1) Minimalizovat riziko postihů ze strany veřejné správy a samosprávy za neplnění si vlastních povinností. 2) Maximalizace úrovně benefitů: a) Maximalizace pravděpodobnosti správnosti svého rozhodnutí. b) Optimalizace vlastních činností. 3) Minimalizace ztrát a nákladů: a) Minimalizace pravděpodobnosti chybného rozhodnutí. b) Minimalizace vlastních nákladů na zabezpečení potřeb. c) Zjednodušování a minimalizace administrativní zátěže. d) Minimalizace časových ztrát a prostojů. 4) Maximální jednoduchost ovládání pomůcek a interfejsů služeb. 5) Maximalizace rozsahu služeb, které si nevyžadují fyzickou přítomnost. Potřeby občana z pohledu státní správy Nakolik jsou součástí eHealth i státní orgány, potřeby občanů ve vztahu k nim jsou vymezené rámcem ústavy České republiky. Potřeby jsou identifikovány v tomto modelu: 1) Pro účely tohoto modelu je stát určený svým územím a hranicemi, právním systémem, orgány státní správy a územní samosprávy, fyzickými a právnickými osobami. 2) Právní systém je určený Ústavou České republiky, ústavními zákony, zákonnými nařízeními, všeobecně závaznými nařízeními, všeobecně závaznými předpisy. 3) Ústřední orgány státní správy a místní orgány státní správy se zřizují zákonem, zřizovat zákonem ministerstva a ostatní orgány státní správy patří do působnosti Parlamentu České republiky. 1) Státní orgány při poskytování služeb právnickým a fyzickým osobám mohou konat jen na základě ústavy, v jejich mezích v rozsahu a způsobem, který ustanoví zákon. 4) Právnická a fyzická osoba má ve vztahu ke státu práva a povinnosti. Potřeby právnické a fyzické osoby vůči státu se tedy projevují jako potřeba plnit si svoje povinnosti a domoci se svých práv resp. nároků. 2) Státní orgány ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám a jiným státním orgánům mají taktéž práva a povinnosti. 5) Funkčnost státního orgánu je legislativně vymezená jeho právy a povinnostmi vůči: a) právnickým osobám, b) fyzickým osobám, c) jiným státním orgánům, d) vlastní organizační struktuře. 8) Vztah k právnickým a fyzickým osobám může byt adresný a neadresný. a) Adresný vztah je, když státní orgán vystupuje vůči konkrétní osobě (např. vydání řidičského průkazu). b) Neadresný vztah je když státní orgán nevystupuje vůči konkrétní osobě (např. veřejné

8

zdravotnictví). 9) Státní orgány pro plnění svých povinností vůči právnickým a fyzickým osobám vytváří adekvátní organizační zabezpečení pro realizaci procesů, jejichž výstupy jsou uspokojeny potřeby fyzických a právnických osob (povinnosti a práva), anebo jiných státních orgánů. 10) Právnická nebo fyzická osoba obyčejne vystupuje ve vztahu k státnímu orgánu v určité roli. Příklady rolí fyzické osoby: a) občan b) pojištěnec sociálního pojitění c) pojištěnec zdravotní pojišťovny d) zaměstnanec e) rodič f) důchodce 11) Pro každou roli je možné vymezit množinu životních situací, při kterých: a) se mění status osoby v rámci funkce (vznik a zánik funkce, změna postavení ve funkci), b) osoba si plní svoje povinnosti, c) osoba si zabezpečuje svoje práva formou nároků, d) jiný subjekt si vůči roli zabezpečuje svoje povinnosti nebo práva. Např. pro pojištěnce zdravotní pojišťovny: i) Vznik pojistného vztahu. ii) Zánik pojistného vztahu. iii) Podání zúčtování zdravotního pojištění. iv) Změna zdravotní pojišťovny. v) Oznámení o změně údajů pojištěnce (např. jména, adresy). vi) Vyžádání výpisu poskytnuté zdravotní péče. vii)Ověření si statusu pojištěnce poskytovatelem zdravotní péče. viii) Ověření poskytnutí zdravotní péče pojištěncovi revizním lékařem zdravotní pojišťovny. 12) Pro každou situaci v dané roli poskytují státní orgány nebo skupina státních orgánů stejnou službu. Pro danou roli je možné vytvořit katalog všech služeb poskytovaných státními orgány, Pro daný státní orgán je taktéž možné vytvořit katalog služeb, které poskytuje jednotlivým subjektům. 13) Pro plnění dané služby je potřebné realizovat procesy obyčejně formou agendy. Agenda si vyžaduje vstupní podklady, realizaci množiny právně vymezených kroků jednotlivými organizačními jednotkami státních orgánů a vytvoření výstupů. 14) Ve vztahu ke státním orgánům kromě potřeb založených na právech a povinnostech ve smyslu Ústavy ČR a další legislativy existuje množina potřeb týkajících se funkčnosti výkonu jejich činnosti a specifické informatizace. Např.: a) Maximální dostupnost služeb (ideálně 24/7 — 24 hodin denně, 7 dní týdně). b) Možnost přístupu ke službám bez nutnosti fyzické přítomnosti (např. přes portál z domu). c) Univerzální identifikační a autentizační prostředek pro přístup k službám (i v rámci eGovernmentu). d) Jednotné místo pro příjem elektronických informací (např. datová schránka). e) Jednotný bod přístupu k eHealth službám (NZP). f) Aktuálnost informací na NZP. e) Zohlednění specifických požadavků občanů s dysfunkcí (v rámci eInclusion). 15) V rámci eGovernmentu je eHealth specifický tím, že existují výhradní potřeby fyzické osoby - zdravotní potřeby, které jsou naplňovány poskytováním zdravotní péče o 9

zdraví, kde fyzická osoba může vystupovat jako: a) občan, a) příjemce zdravotní péče, b) pojištěnec, c) plátce zdravotního pojištění v systému veřejného zdravotního pojištění, d) plátce (doplatky za léky, stomatologické výkony, atd.), b) dárce (krve, orgánů), c) laický poskytovatel zdravotní péče (první pomoc).

3.2 Relevantní subjekty z hlediska eHealth (stakeholder) Dole uvedené subjekty mohou vystupovat ve vztahu k eHealth v různých rolích: 1. Jako příjemci služeb eHealth. 2. Jako poskytovatelé služeb pro potřeby eHealth (např. dodávaní údajů). 3. Jako provozovatelé IS pro potřeby eHealth. 4. Jako poskytovatelé služeb eHealth. Potřeby se zabývají dole uvedenými subjekty hlavně v roli příjemců služeb eHealth. I. okruh 1. Fyzické osoby (v roli občana, pojištěnce, příjemce zdrav. péče, ...) 2. Poskytovatelé zdravotní péče 1. Zdravotničtí pracovníci 2. Zdravotní pojišťovny 1. ÚDZS

3. Úřady veřejného zdravotnictví 3. MZD 4. Stát jako celek 4. Krajské úřady II. okruh 5. SÚKL 6. Profesní a stavovské organizace 7. Vzdělávací instituce 8. EU a její instituce 9. WHO 10. Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy 11. Vědecké a výzkumné instituce III. okruh 12. Dodavatelé 13. Zaměstnavatele (hlavně kvůli BOZP) 14. UN ILO (International Labour Organization), MOP (Mezinárodní org. práce) 15. Další subjekty

3.3 Fyzické osoby Klasifikace V této kategorii se zabýváme subjekty, které jsou příjemci zdravotní péče. Občané ČR jsou nejširší kategorií, ale patří sem i další kategorie.

10

Hledisko právního vztahu k ČR 1) Rezidenti a) Občané ČR b) Občané jiných zemí s trvalým pobytem c) Občané z EU s dočasným pobytem d) Občané jiných zemí s dočasným pobytem 2) Nerezidenti a) Občané ze zemí EU b) Občané jiných zemí c) Nelegální migranti Role pro fyzickou osobu Fyzická osoba nacházející se v ČR (rezident, nerezident) se z pohledu péče o zdraví může nacházet ve více rolích: 1) Pojištěnec: a) ZP v ČR b) ZP ze zemí EU c) ZP ze zemí mimo EU d) bez zdravotního pojištění 2) Příjemce zdravotní péče / pacient 3) Plátce pojistného 4) Plátce za poskytnutou zdravotní péči (např. ve stomatologii) 5) Laický poskytovatel zdravotní péče Ontogenetické hledisko Je možná klasifikace entit jako příjemců ZS z hlediska ontogenetického, kde každá vývojová fáze má svoje specifické potřeby. Detailní analýza potřeb podle ontogenetických kategorií není předmětem tohoto dokumentu. 1) Spermie / vajíčko 1) Oplodněné vajíčko 2) Zárodek 3) Plod (jako součást zdravotní péče fyzické osoby - matky) 4) Novorozenec 7) Kojenec (do 1 roku) 8) Batole (1 - 3) 9) Předškolní období (4 - 6) 10) Mladší školní věk (6 - 11) 7) Starší školní věk (11- 15) 11) Dorost (16 - 18) 12) Dospělost (18 - 30) 13) Zralost (30 - 50) 15) Střední věk (50 - 65) 16) Staroba (65 - 75) 17) Vysoká staroba (75 a víc) 18) Mrtvý Specifické skupiny občanů ohrozených digitálním vyčleněním

11

definované na základě sociálních a společenských podmínek, v kterých definované na základě fyzických a duševních daností a schopností občana

Skupiny občanů ohrozených digitálním vyčleněním

Zdravotně postižení občané

tělesně postižení občané, občané se sluchovou a zrakovou dysfunkcí, imobilní občané....

Občané s nedostatečnou úrovní vzdělání

občané neschopní dosáhnout vyšší úroveň vzdělání, občané s nízkou digitální gramotností a nedostatečnou způsobilostí používaní IKT...

Občané ve vyšším věku a starší občané

občané aktivně stárnoucí v práci, doma, v tématických společenstvích....

Občané žijící v geograficky a demograficky problémových oblastech (regionech)

občané žijící v geograficky hůře dostupných oblastech, v oblastech s nízkou hustotou osídlení...

Občané znevýhodnění jejich společenským postavením

nezaměstnaní občané, příslušníci marginálních skupin.....

Občané žijící s finančním zabezpečením pod hranicí životního minima

občané odkázaní na sociální pomoc

12

Občan je nejvýznamnější kategorií, jejichž potřeby jsou nadmnožinou ostatních, analýzou potřeb občana analyzujeme i potřeby ostatních kategorií, specifika jsou uvedena v závěru podkapitoly. Smyslem eHealth je podpořit, zrychlit a zefektivnit poskytované služby ve zdravotnictví občanům a dalším fyzickým subjektům prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií. Smyslem zdravotnictví je naplnění jedné z primárních potřeb občana - potřeby „Péče o zdraví svoje, svých blízkých a ostatních občanů". Úrovně péče o zdraví Občané naplňují tuto svoji potřebu na 4 úrovních: a) Úroveň individuální péče o zdraví. b) Úroveň komunitní péče o zdraví. c) Úroveň profesionální péče o zdraví. d) Úroveň veřejné péče o zdraví (Public Health). Individuální úroveň péče o zdraví Ve vztahu k individuální péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu eHealth: a) Potřeba informovanosti o hrozbách pro zdraví občana, prevenci, zdravém životním stylu, příznacích narušení zdraví a možných opatřeních při narušení zdraví. b) Potřeba podpory rozhodovaní o dalším postupu v péči o svoje zdraví nebo o zdraví svých blízkých (např. zda nepřejít z individuální úrovně na profesionální). c) Potřeba získání léků, přípravků, zdravotních pomůcek a služeb s přidanou hodnotou bez fyzické cesty za nimi. Jde o položky, které jsou určené pro tuto úroveň péče o zdraví (např. léky bez lékařského předpisu). d) Potřeba sledování úrovně svých zdravotních parametrů (např. tlak, teplota, hmotnost„ tep, biochemické hodnoty). e) Potřeba posouzení aktuální hodnoty vlastních zdravotních parametrů a doporučení dalšího postupu. f) Potřeba systémů, aplikací, pomůcek a zařízení, které zmenšují rozsah pobytu v nemocnici a závislosti profesionální péče o zdraví. g) Potřeba konzultovat o dalším postupu své domácí léčby nebo svých blízkých. h) Potřeba optimalizovat dávky předepsaných léků u chronicky nemocných bez návštěvy lékaře. i) Potřeba rady o svépomoc při urgentních stavech do doby, dokud nepřijede záchranka. j) Mít takovou úroveň schopností, aby uměl poskytovat první pomoc. k) Potřeba rady o prevenci, ochraně zdraví a zdravotním pojištění při změně prostředí - cestování, dovolená, pracovní pobyt v zahraničí. Komunitní úroveň péče o zdraví

13

Ve vztahu ke komunitní péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu eHealth: a) Aktuální informace pro dárce (např. výzvy pro dárce krve). b) Potřeba informovanosti se zohledněním specifikovanosti dané komunity: hrozbách, prevenci, příznacích narušení zdraví a možných opatřeních při narušení zdraví. c) Potřeba podpory rozhodovaní o dalším postupu v péči o člena komunity v rámci komunity. d) Potřeba sledování a vyhodnocení úrovně zdravotních parametrů členů komunity. e) Potřeba systémů, aplikaci, pomůcek a zařízení, které zmenšují rozsah závislosti členů komunity od profesionální péče o zdraví a zvyšují rozsah komunitní péče o zdraví. f) Potřeba získaní informace o neziskových organizacích zaměřených na oblast komunitní péče o zdraví. g) Potřeba vzniku a členství ve virtuální komunitě lidí s podobnými zdravotními problémy (např. s cystickou fibrózou). h) Potřeba specifické IT podpory znevýhodněných komunit.

i) Potřeba snadného přístupu k informacím o subjektech, které jsou relevantní pro potřeby dané komunity (včetně PZS). j) Potřeba přímé komunikace a vazby ve smyslu poskytování zdravotní péče mezi komunitou a složkou poskytující ošetřovatelskou péči (mezičlánek mezi ambulantní a nemocniční péčí ADOS, ošetřovatelské agentury — všeobecné, specializované apod. ) Úroveň zaměstnavatelské péče o zdraví Ve vztahu k zaměstnavatelské péči o zdraví pracovníků vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu eHealth: a) Mít informace o rizikových faktorech v práci a možnosti jejich eliminace. b) Mít informace o pracovní zdravotní službě. c) Mít informace o ochranných pracovních pomůckách v souvislosti s BOZP. d) Mít informace o povinnostech zaměstnavatelů v oblasti BOZP. e) Mít informace o možnostech řešit pociťované problémy a nedostatky v oblasti BOZP. Úroveň veřejné péče o zdraví Ve vztahu k veřejné péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu eHealth: a) Potřeba informovanosti o individuálních rizikových faktorech (podle akčního plánu EU 7 hlavních: tabák, alkohol, vysoký TK, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, nízká konzumace ovoce a zeleniny, nedostatek fyzické aktivity). a) Potřeba informovanosti o externích determinantech zdraví, jejich hodnotách (např. pylová situace pro alergiky, znečištěná ve městech, stav ozónu, kvalita pitné vody a vody na koupání, extrémní výkyvy počasí, místa s výskytem klíšťat apod.) a z toho vyplývajících rizik. b) Potřeba informovanosti o faktorech práce a pracovního prostředí a jejich vlivů na zdraví. 14

c)

Potřeba včasného varování v případě epidemií nebo jiných závažných zdravotně relevantních skutečností (např. chemické či radioaktivní ohrožení). d) Potřeba včasného upozornění na nebezpečné potraviny a výrobky. e) Potřeba identifikace skrytých determinantů zdraví a rozsahu jejich zdravotních dopadů (např. vliv pesticidů na plodnost mužů, hormonálního zamoření, elektromagnetického smogu). f) Mít možnost podat podnět k řešení nebo stížnosti na činnosti ovlivňující nebo ohrožující zdraví. g) Potřeba definování norem, zabezpečení jejich plnění a kontroly v rámci BOZP. h) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. Úroveň profesionální péče o zdraví Na úrovni profesionální péče o zdraví občana v systému solidárního zdravotnictví založeného na veřejných zdrojích realizovaného prostřednictvím zdravotního pojištění u vybrané ZP se projevuje takto specifikovaná zdravotní potřeba občana: Poskytnutí zdravotní péče v co nejvyšší možné kvalitě a bezpečnosti s minimalizací možných zdravotních dopadů, při vysoké dostupnosti a minimalizaci zatížení a nákladů příjemce ZS. Poznámka: pod pojmem bezpečnost chápeme dva anglické pojmy (patient Safety & Security) Tuto potřebu občana možno dekomponovat na více relativně samostatných specifických potřeb: a) Aby mu byla poskytnuta zdravotní péče, která minimalizuje riziko jeho modality, morbidity, trvalých a dočasných následků. b) Aby si uměl vyžádat urgentní zdravotní péči pro sebe nebo jiných občanů v každém čase a místě. c) Aby mu byla poskytnuta urgentní zdravotní péče i bez jeho vědomého požadavku v co nejrychlejším čase od výskytu potřeby této péče s garancí horního časového ohraničení (i v těžce dostupném terénu). d) Aby mu bylo zabezpečeno v případě potřeby poskytnutí krve resp. orgánů od dárců. e) Aby mu byla poskytnuta sociální a zdravotní péče v době, kdy následkem poškození zdraví se nemůže dočasně resp. natrvalo sám o sebe postarat (např. když je imobilní důsledkem zranění). f) Aby mu byla poskytnuta potřebná zdravotní péče v co největším časovém rozpětí (např. v nepřetržitém pohotovostním provozu mimo ordinačních hodin), s co nejnižší dobou čekání a v dostupné vzdálenosti od místa bydliště. g) Aby měl možnost snižovat riziko onemocnění prostřednictvím preventivních zdravotních opatření a výkonů. h) Aby mu byla zabezpečena ochrana a podpora ochrany zdraví při přírodních katastrofách (např. záplavy) a technologických haváriích. i) Aby existovali garance kvality poskytované zdravotní péče. j) Aby byla posloupnost činností při poskytování ZS zaznamenaná tak, aby bylo možné v procesu auditování zpětně posoudit její správnost poskytnutí. k) Aby měl možnost podat podnět, pokud se domnívá, že zdravotní péče mu nebyla poskytnuta v adekvátní kvalitě a dožadovat se v případě potvrzení tohoto faktu adekvátní kompenzace. 1) Aby čas čekání na zdravotní výkon (pořadník, čekací listina) měl minimální vliv na zdravotní stav. 15

m) Aby byl adekvátně informován o všech alternativách léčebného procesu. n) Aby dostal detailní informace o své chorobě, možných způsobech léčby a rizicích ještě před začátkem léčení. o) Aby měl k dispozici detailní informace o poskytovatelích zdravotní péče zabývajících se danou nemocí. p) Aby měl co nejdřív informace / vysvětlení o zdravotním stavu blízkých osob v případě závažné změny jejich zdravotního stavu. q) Aby měl možnost rozhodování v procesu poskytování zdravotní péče (výběr ZP, PZS, lékaře, alternativy způsobu léčby a rehabilitace, možnost odmítnutí léčby, kontroly zdravotních záznamů). r) Aby měl možnost získání informací o kvalifikaci zdravotnického personálu, kteří mu péči poskytují. s) Aby měl možnost "sladit" poskytovanou ZS se svým hodnotovým systémem (např. preference mobility na úkor bezpečnosti, odmítnutí některých forem ZS, preference paliativní péče před léčením, ...). i) Aby v případě svého rozhodnutí měl možnost trávit část léčebného nebo rehabilitačního procesu doma tak, aby neměl zásadní újmu na poskytované ZS. Potřeby související s eHealth

a)

Potřeba minimalizace čekacích dob (prostojů) v jednotlivých fázích poskytování zdravotní péče. b) Potřeba získání léků, přípravků, zdravotních pomůcek a služeb bez fyzické cesty za nimi. c) Potřeba konzultovat svůj aktuální zdravotní stav a další zdravotní otázky s lékařem, lékárníkem nebo jiným poskytovatelem PZS i bez nutnosti jejich fyzické návštěvy. d) Potřeba informovanosti o PZS, jejich dostupnosti, ordinačních hodinách, rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb. e) Potřeba informovanosti o dostupnosti LSPP (lékařská služba první pomoci), ÚPS (ústavní pohotovostní služba) a lékárenské služby první pomoci. f) Mít možnost objednat si návštěvu u lékaře bez nutnosti přímého kontaktu s PZS (lékařem). g) Mít nástroj na připomenutí dlouhodobě plánovaných návštěv lékaře. h) Potřeba anonymně si popovídat o svých problémech s odborníkem. i) Potřeba informovanosti o kvalitě jednotlivých PZS včetně personálního a technologického vybavení. j) Potřeba informovanosti o všech relevantních faktech souvisejících s diagnostikovaným onemocněním, včetně informací o kvalitě poskytovatelů zdravotní péče zabývajících se tímto onemocněním. k) Potřeba informovanosti o výši doplatků za léky a zdravotní výkony, o genericích a alternativách předepisovaných léků, o dostupnosti léků v lékárnách. 1) Potřeba informovanosti o interakci a kontraindikaci léku, ČRozumitelný a dobře čitelný PIL (Patient Infomiation Leatlet) a SPC (Summary of Product Characteristic) k lékům. m) Potřeba informovanosti o způsobu fungování s ohledem na svoje trvalé zdravotní následky a dopady. n) Potřeba zkrácení času na přístup k poskytnutí zdravotní péče. o) Potřeba ochrany zdravotních údajů, které jsou osobními daty, zejména speciální kategorií osobních dat před porušením jejich důvěrnosti. p) Potřeba mít k dispozici nástroj, který mu umožní bezpečnou komunikaci s

16

jednotlivými subjekty v eHealth. q) Potřeba mít k dispozici jednoduchý a mobilní prostředek, který umožní autorizovaný přístup ke službám eHealth se silnou autentizací. r) Potřeba práva poskytnout část zdravotní dokumentace třetí osobě. s) Potřeba evidovat si historii svého zdravotního stavu a subjektivních zjištění včetně vazby na zdravotní dokumentaci a potřeby pružného přístupu ke své zdravotní dokumentaci. t) Mít lehce dostupné a úplné informace o historii svého očkování, očkování svých dětí resp. dalších příbuzných. u) Mít svá zdravotní data shrnuta i ve formě vysoko dostupného PHR, se kterými je možné nakládat podle svého uvážení, rozšiřovat o oblast wellness, léků a přípravků bez lékařského předpisu a subjektivní záznamy. v) Potřeba dostupnosti svého EHR resp. PHR i v zahraničí v použitelné formě, resp. mít určitou podmnožinu přeloženou min. do hlavních jazyků — anglicky, německy, francouzsky, španělsky. w) Mít možnost být objednaný ke specialistovi bez nutnosti návštěvy lékaře prvního kontaktu. x) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth. Role pojištěnce a) Potřeba používat jen jeden průkaz zdravotního pojištění s platností tak u PZS v ČR, jako i při žádosti o ošetření/vyšetření z veřejného zdravotního pojištění u PZS v zahraničí (v čl. státech EU/EFTA). b) Potřeba být pojištěn v ZP, která nejlépe naplňuje jeho očekávání a potřeby. i) Mít dostatek informací k výběru ZP. ii) Realizovat elektronicky akt pojištění u zvolené ZP. iii) Změnit si elektronicky ZP. iv) Mít informace o svých absolvovaných zdravotních výkonech a svých lécích proplacených ZP. v) Mít možnost snadno si ověřit aktuální data týkající se role pojištěnce v příslušné pojišťovně (např. správnost trvalého bydliště po jeho změně). vi) Mít informace o neplacení pojistného ze zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele. Cizinci a) Mít možnost získat informace o PZS, i když neovládá slovenský jazyk. b) Mít možnost uvést PZS zdravotně relevantní skutečnosti, i když neovládá slovenský jazyk. c) Mít možnost porozumět informacím o zdravotně relevantních skutečnostech při poskytování ZS, i když neovládá slovenský jazyk. d) Mít možnost prokázat PZS svůj nárok na poskytnutí ZS. e) Mít možnost zpřístupnit části svého EDS / EHR PZS ve ČRozumitelné formě, i když jsou data uvedeny primárně v jeho rodném jazyce. Občané s dysfunkcí a starší občané Dysfunkce

Náš přístup není zaměřený na věkové kategorie nebo nemoci, ale na konkrétní dysfunkce odpovídající danému pacientovi. Pro jednotlivé stavy a onemocnění je možné z 17

pohledu telemedicíny vytvořit profil dysfunkcí. Dysfunkce je možné klasifikovat a kvantifikovat a potom navrhovat optimální množinu eHealth služeb a zdravotních pomůcek pro daný profil. Příklady dysfunkcí: a) Narušená mobilita (od ztíženého pohybu po plné upoutání na lůžko). b) Narušený zrak (od slabšího zraku až po plnou slepotu). c) Narušený sluch (od částečné až po úplnou hluchotu). d) Narušení pohybové koordinace. e) Narušení paměťových schopností. f) Narušení prostorové orientace. g) Narušení kognitivních schopností. h) Narušení sociální komunikace. i) Narušení sociální sítě (např. ztráta příbuzných a přátel, jejich odstěhování se). j) Narušení funkcionality opěrného systému (např. míra rizika zlomenin osteoporóze).

Potřeby:

a)

Aby jim eHealth umožňoval snížení jejich sociálního vyloučení (např. připojením na Internet, zapojením do virtuálních komunit). b) Aby jim eHealth umožňoval dosáhnout vyšší míru nezávislosti od okolí (např. léky přes Internet, jiné zboží přes Internet, elektronické objednání se u lékaře) c) Aby eHealth nezvyšoval zásadně dysparitu mezi nimi a občany bez dysfunkce. d) Mít možnost využívat služby eHealth na úrovni co nejbližší úrovni osob bez dysfunkce, mít možnost přenést požadavek na zabezpečení eHealth služby na jinou osobu ( např. na pracovníka call centra). e) Aby při designe eHealth služeb byla zohledněná variabilita dysfunkcí. Minimalizovat potřebu fyzické návštěvy PZS (využití telemedicíny): i) Mít možnost realizovat doma rutinní monitorování zdravotních parametrů / zdravotního stavu a odeslat je PZS. ii) Mít možnost zabezpečení přísunu léků bez fyzické návštěvy lékárny. iii) Mít možnost konzultovat svůj zdravotní stav se svým lékařem z domácího prostředí. g) Mít možnost hlasového ovládání přístupu k eHealth službám. h) Mít maximálně jednoduchou, ale přitom bezpečnou identifikaci a autentizaci k eHealth službám. i) Mít k dispozici zdravotní pomůcky a služby, které ulehčuji jejich rutinní činnosti v domácnosti narušené dysfunkcí. j) Mít k dispozici zdravotní pomůcky, které minimalizují danou dysfunkci. k) Mít k dispozici nástroj, který v případě potřeby umožní jejich lehkou prostorovou lokalizaci (např. zabloudí, ztratí orientaci v městě, má Alzheimerovu chorobu). 1) Mít k dispozici nástroje k minimalizaci domácích ohrožení zdraví (v rámci Intelligent house) - např.. indikátor unikajícího plynu, upravené podlahy. m) Mít možnost poskytnout třetí straně obrazový záznam o situaci (např. někdo přijde pod záminkou doplatků za plyn - možná je to podvodník). a) Mít trvalou možnost oznámit PZS / záchranné zdravotní službě, že utrpěli úraz nebo jiné zdravotní postižení (panic button). b) Mít k dispozici nástroje, které automaticky oznámí urgentní zdravotní stav záchranné zdravotní službě. c) V případě svého rozhodnutí mít možnost trávit část léčebného nebo 18

rehabilitačního procesu doma tak, aby neměli zásadní ujmu na poskytované ZS. d) Mít možnost snižovat své sociální vyloučení využitím služeb Internetu a Web 2.0 služeb (chat, virtuální komunity, denní tisk, diskusní fóra, komunikace se vzdálenými známými a příbuznými ...). e) Mít k dispozici nástroj na management spotřeby léků doma (sledování dávkování, zabránění vynechání dávek resp. opětovné použití dávky). f) Mít k dispozici nástroj na připomínání úloh a povinností (např. eReminder z NZP).

3.4 Poskytovatelé zdravotní péče Požadavkem občanů na PZS je naplňovat v co nejvyšší míře vzpomínanou potřebu „Poskytnutí zdravotní péče v co nejvyšší možné kvalitě, s minimalizací možných zdravotních dopadů, při vysoké dostupnosti, při minimalizaci zatížení a nákladů občana" s ohledem na existující ohraničení v solidárním zdravotnictví, založeném na veřejných zdrojích (omezený rozsah finančních zdrojů, omezení jsou na PZS přenášené prostřednictvím ZP). Na tuto potřebu PZS reagují poskytnutím služby „zdravotní péče". Ve smyslu platné legislativy zdravotní péče je soubor pracovních činností, které vykonávají zdravotničtí pracovníci, včetně poskytování léků, zdravotnických pomůcek a dietetických potravin s cílem prodloužení života fyzické osoby, zvýšení kvality jejího života a zdravého vývoje budoucích generací. Zdravotní péče zahrnuje prevenci, dispenzarizaci, diagnostiku, léčbu, biomedicínský výzkum, ošetřovatelskou péči a porodní asistencí. Zdravotní péči a služby souvisící s poskytováním zdravotní péče poskytuje poskytovatel a zdravotničtí pracovníci za podmínek ustanovených zvláštním předpisem. Poskytovatel je povinný poskytovat zdravotní péči správně. Zdravotní péče je poskytnuta správně, když se vykonají všechny zdravotní výkony na správné určení onemocnění se zabezpečením včasné a účinné léčby s cílem uzdravení osoby nebo zlepšení stavu osoby při zohlednění současných poznatků lékařské vědy. Zdravotní péče (ZS) se poskytuje jako: • ambulantní péče o všeobecná • pro dospělé • pro děti a dorost, o specializovaná • gynekologická a • stomatologická, o specializovaná jiná, o záchranná zdravotní služba, • ústavní péče, • lékárenská péče. Zvláštní subkategorie poskytování ZS z hlediska eHealth potřeb je v rámci 19

všeobecné ambulantní péče a v rámci specializované stomatologické ambulantní péče lékařská služba první pomoci a v rámci ústavní péče v nemocnici ústavní pohotovostní služba. K zdravotní ambulantní péči patří i domácí pečovatelská služba, kterou poskytuje sestra nebo porodní asistentka s příslušnou odbornou způsobilostí metodou ošetřovatelského procesu. V současnosti má podobu jako ADOS, ošetřovatelské domy, stacionáře, hospice a jiné. Domácí ošetřovatelská péče je úzce spjatá s implementací telemedicínských aplikací. Při naplňovaní služby pro občany (pojištěnce / pacienty) — zdravotní péče je možné identifikovat potřeby PZS, které je možné podpořit, resp. naplnit prostřednictvím eHealth služeb. Každá z forem poskytované ZS má svoje specifika, proto budeme potřeby příslušných PZS identifikovat specificky, kromě skupiny potřeb, která je společná pro všechny. Společné potřeby a) Mít možnost rychlé a jednoznačné identifikace ošetřované osoby. b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) 1)

m) n) m)

Mít možnost rychle a důvěryhodně ověřit si / získat všechny relevantní informace související s rolí ošetřované osoby jako pojištěnce. Mít rychlý a spolehlivý systém ověření si potenciálního předplatného plánovaného zdravotního výkonu u příslušné ZP. Mít možnost zaznamenat, zálohovat, archivovat a opětovně využívat základní údaje o ošetřované osobě. Mít možnost využívat informační a komunikační technologie (telefon, mobil, fax, internet, e-mail, ICQ, kopírky, ostatní) s cílem zvýšit kvalitu poskytované zdravotní péče. Mít k dispozici spolehlivý, rychlý a důvěryhodný kanál na výměnu dokumentů a výkazů se ZP, UZIS , MZD, SZU, SUKL , případně s jinými subjekty v eHealth. Potřeba přepojení s jinými PZS a laboratořemi na sdílení údajů v reálném čase, např. výsledky testů, laboratorních vyšetření a pod. Potřeba volné komunikace nestrukturovaného obsahu (mail, obrázky, volný text, dokumenty, obraz, zvuk) se všemi profesionálními pracovníky v rámci eHealth. Mít při poskytovaní zdravotní péče rychlý přístup ke všem relevantním skutečnostem souvisejícím se zdravotním stavem pacienta s ohledem na právě realizovaný zdravotní výkon (princip need-to-know). Mít při poskytování zdravotní péče rychlý přístup k vědecky relevantním poznatkům souvisejících s aktuálně realizovaným zdravotním výkonem (EBM podpora, systémy podpory rozhodování, vyhledávání). Mít zdravotní záznamy o pacientech zabezpečené tak, aby nedošlo k narušení jejich důvěrnosti, dostupností, integrity. Mít takovou IT podporu, aby jednou zadané údaje nebylo potřeba opětně zadávat a aby práce s papírovými dokumenty byla minimalizovaná jen na zákonem vyžadovaný rozsah. Mít rychlý přístup k integrovaným registrům / číselníkům obsahujícím potřebné údaje na plnění úloh v poskytovaní ZS. Mít napojení a přístup na další centrální eHealth služby. Mít při poskytovaní zdravotní péče možnost on-line ověření platnosti průkazu zdravotního pojištění v ČR / nároku pacienta na poskytnutí věcné dávky z veřejného zdravotního pojištění u cizích st. příslušníků ze zemí EU/EFTA při jejich žádosti o ošetření/vyšetření u PZS v ČR. 20

n) Mít možnost vykázat poskytnutou zdravotní péči jako službu, včetně její reálné ceny formou elektronické faktury za poskytnutou zdravotní péči vůči existujícímu účtu plátce - pojišťovny, nebo subjektu na mezinárodní úrovni u cizích st. příslušníků ze zemí EU/EFTA. o) Potřeba sémantické interoperability (na bázi jednotné terminologie) mezi všemi PZS a zdravotnickými pracovníky v ČR. p) Potřeba určité míry sémantické interoperability v rámci EU (min. vůči angličtině). q) Potřeba jednotných formátů zdravotních záznamů a výkazů pro ZP a statistické účely z důvodů interoperability a snížení administrativní zátěže. r) Mít možnost objednávat pacienty bez nutnosti jejích fyzické přítomnosti v čase objednání. s) Minimalizace administrativních výkonů vykonávaných na úkor poskytovaní zdravotní péče. o) Mít přístup ke statistickému zhodnocení incidence onemocnění, výskytu nežádoucích účinků, komplikací v rámci vlastních ošetření a ordinací léčby nebo medicínských zákroků - operací a porovnat je s celosvětovými směrodatnými průměry - zpětná vazba vůči vlastní činnosti.

w) Mít přístup k zhodnocení periodicity prevence a depistáže - s pozváním konkrétních pacientů na preventivní prohlídku ze spádového regionu, když nebyla zrealizovaná resp. byla opomenutá. x) Mít přístup k informacím o výskytu určitého léku v lékárnách. y) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. z) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth. aa) Mít k dispozici nástroje na monitorovaní, hodnocení a plánování lidských zdrojů v rámci poskytovaní ZS. bb) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu pregraduálního a dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků. cc) Potřeba integrace aktivit zaměstnavatelů, komor a vzdělávacích organizacích v oblasti poskytování a hodnocení kvality soustavného vzdělávání zdravotnických pracovníků. Ambulantní péče Mít při poskytování ambulantní péče infrastrukturu, která pro zdravotnické pracovníky PZS zabezpečí: a) Rychle dostupné a strukturované informace o pacientovi: i) Alergiích a jejich projevech v minulosti. ii) Překonaných infekčních onemocněních. iii) Užívání návykových látek. iv) Operacích a úrazech v minulosti. v) Implantovaných zdrav. pomůckách a náhradách (kardiostimulátory, náhrady kloubů, a jiné). vi) Aktuálně užívaných lécích, hlavně antikoagulační, antidiabetické, psychiatrické a hormonální medikaci a kontraceptívech. b) Mít rychle dostupný přístup k: i) Čitelným, strukturovaným a autentickým datům z ambulantní karty pacienta (zdroj: praktický lékař, stomatolog, specialista, sestra, jiný...). ii) Propouštěcím zprávám z hospitalizací.

21

iii) Historii dosavadní léčby s aktuální medikací a vyznačením lékaře, který ji ordinoval. c) Mít rychlý přístup k historii a autentickým výsledkům: i) Biochemických a hematologických vyšetření. ii) EKG. iii) RTG, CT, NMR zobrazovacích vyšetření. iv) Endoskopických vyšetření. v) Cytologických a histopatologických vyšetření. vi) Výsledky dalších vyšetření. d) Mít možnost realizovat požadavky na odborné vyšetření pacienta v elektronické podobě. e) Mít možnost přístupu ke vzdáleným obrazovým informacím souvisejících se zdravotním stavem pacienta přímo z ambulance. f) Mít k dispozici informační systém na tvorbu elektronického záznamu o vyšetření pacienta (EMR), ve kterém bude možné zapsat, archivovat a důvěrně sdílet v rámci EHR výsledný záznam o této epizodě péče subjektivně, objektivně, realizované vyšetření, výsledky vyšetření, diagnostické závěry, terapie, doporučení, předepsané léky, pomůcky, jiné). g) Mít k dispozici informaci o nejbližší osobě, kterou je možné kontaktovat (jméno, příjmení a tel. číslo). h) Mít rychlý přístup k přehledu dispenzární evidence pacientů s následným managementem léčby. i) Mít přístup k evidenci zrealizovaných povinných očkování s vyhledáním chybějících - automatická výzva na předvolání. j) Mít přístup k evidenci lékařských preventivních prohlídek ve vztahu ke zdraví a ve vztahu k práci, s kontrolou neprovedených prohlídek a automatickou výzvou na předvolání (plánování prohlídek). k) Mít přístup ke specifickým zdravotním informacím rodinných příslušníků s následnou depistáží a vyšetřením možného rizika ( např. embolie v nižším věku, IM v nižším věku - vrozené hypercholesterolémie a pod. ). Potřeba v systému identifikovat a zhodnotit genealogické vazby mezi příbuznými - genealogický modul. 1) Mít přístup / možnost evidence expozici a rizik v pracovním prostředí pacienta. m) Mít možnost hlášení nežádoucích účinků léků kompetentnímu orgánu. Záchranná zdravotní služba Záchranná zdravotní služba (ZZS) poskytuje neodkladnou zdravotní péči. Zabezpečují ji tyto subjekty: • operační středisko tísňového volání záchranné zdravotní služby, • poskytovatelé zdravotní péče na základě povolení na provozování ambulance záchranné zdravotní služby Pacienti jsou odváženi do zařízení ústavní péče. Operační středisko záchranné zdravotní služby kromě jiných úloh je povinné zabezpečit technické podmínky na telekomunikační propojení a přenos informací s poskytovateli záchranné zdravotní služby, příslušnými zařízeními ústavní zdravotní péče a s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Podílí se na koordinovaném postupu při nehodě s hromadným poskytnutím osob, zabezpečuje krizovou intervenci a psychosociální první pomoc. 22

Identifikované potřeby (pouze část z nich je záležitostí eHealth): a) Mít garantované spojení s ostatními subjekty záchranné zdravotní služby a adekvátní komunikační nástroje. b) Mít zabezpečenou koordinaci s ostatními složkami IZS. c) Mít k dispozici nástroje na minimalizaci falešných poplachů (positive false alarms požadavek na ZZS není adekvátní, negative false alarms - jako neadekvátní je vyhodnocená i adekvátní požadavek na ZZS). d) Mít možnost garantovat dostupnost linek tísňového volání. e) Mít možnost rychlé lokalizace volající osoby (resp. jejího mobilu / pevné linky). f) Mít k dispozici informace o možných překážkách při výjezdu k pacientovi. g) Mít k dispozici nástroje na výběr časově nejefektivnější trasy k pacientovi. h) Mít k dispozici informace o možných rizicích a jejich snížení v místě zásahu (např. v chemické továrně). i) Mít co nejdříve informace o předpokládaném počtu postižených a závažnosti postižení (při nehodě s hromadným postižením osob). j) Mít k dispozici kontakty na příbuzné postižených osob pro účel oznámení o události, zdravotním stavu a místě odvozu. k) Mít k dispozici informace o aktuální poloze stanic ZZS (GPS). 1) Zjistit co nejdříve identitu potenciálních pacientů (např. již v době hlášení na operační středisko). m) Mít rychlý přístup k datům/informacím pacienta (EDS — Emergency data Set) zachraňujících život a snižujících riziko chybného rozhodnutí. n) Jestliže se podařilo zjistit identitu potenciálního pacienta, mít k dispozici jeho subEDS (část EDS s relevantními údaji pro zásah) už během výjezdu na místo. o) Mít možnost rychlého zjištění / potvrzení / ztotožnění identity nekomunikující osoby s výše uvedenými údaji. p) Mít možnost poskytnout konzultační podporu přítomným u osoby ve stavu potřeby urgentní péče až do příchodu záchranné služby na základě definovaných a schválených manuálů (guidelines). q) Mít možnost rychle identifikovat počet osob v zóně ohrožení (při nehodě s hromadným postižením osob, při krizové situaci). r) Mít možnost konzultace v přednemocniční péči se specialistou/odborníkem s možností přenosu dat z monitoringu k specialistovi s cílem doporučit další postup ze strany specialisty. s) Mít informační zabezpečení auditovatelnosti průběhu poskytnutí přednemocniční zdravotní péče a vytvoření přednemocniční části EHR. t) Mít nástroje na rychlé určení optimální nemocnice pro příjem daného pacienta. u) V případě hromadné nehody mít k dispozici nástroje na rychlé plánování distribuce pacientů do více nemocnic. v) Mít informační zabezpečení součinnosti s nemocnicí, do které je převážený urgentní pacient (včetně elektronického předání dat). w) Zabezpečení interoperability IS IZS, NZS a eHealth. x) Mít možnost poskytovat informace občanům (např. na NZP). y) Mít možnost vzdělávat občany (první pomoc, postup při hromadné nehodě). z) Pro každé možné narušení činnosti ZZS mít v rámci plánování kontinuity činností připravené záložní řešení. Ústavní péče Mít při poskytování ústavní péče infrastrukturu, která pro zdravotnický personál PZS zabezpečí: 23

d) e) f) d)

g) e)

f)

h) 1) m)

a) Rychle dostupné a strukturované informace o pacientovi: i) Alergiích a jejich projevech v minulosti. ii) Překonaných infekčních onemocněních. iii) Užívání návykových látek. iv) Operacích a úrazech v minulosti. v) Implantovaných zdrav. pomůckách a náhradách (kardiostimulátory, náhrady kloubů, a jiné). vi) Aktuálně užívaných lécích, hlavně antikoagulační, antidiabetické, psychiatrické a hormonální medikaci a kontraceptívech.. b) Mít rychle dostupný přístup k: i) Čitelným, strukturovaným a autentickým údajům z ambulantní karty pacienta (zdroj: praktický lékař, stomatolog, specialista, sestra, jiný...). ii) Propouštěcím zprávám z hospitalizací. iii) Historii dosavadní léčby s aktuální medikací a označením lékaře, který ji ordinoval. c) Mít rychlý přístup k historii a autentickým výsledkům: i) Biochemických a hematologických vyšetření. ii) EKG, RTG, CT, NMR zobrazovacích vyšetření. iii) Endoskopických vyšetření. iv) Cytologických a histopatologických vyšetření. Mít možnost realizovat požadavky na odborné vyšetření pacienta (Referral) v elektronické formě. Mít možnost organizovat konzilium i s fyzicky vzdálenými specialisty. Mít možnost přístupu k obrazovým informacím souvisejícími se zdravotním stavem pacienta přímo z ambulance elektronickou formou. Mít k dispozici informační systém na tvorbu elektronického záznamu o vyšetření pacienta (EMR) v kterém bude možné zapsat, archivovat a důvěrně sdílet v rámci EHR výsledné záznamy o epizodě ambulantní péče (subjektivní, objektivní, realizovaná vyšetření, výsledky vyšetření, diagnostické závěry, terapie, doporučení, předepsané léky, pomůcky, a jiné). Mít k dispozici informaci o nejbližší osobě, kterou je možné kontaktovat (jméno, příjmení, adresu a tel. číslo). Mít k dispozici informační systém pro elektronické vedení dokumentace pacienta na lůžku - diagnosticko-terapeutický plán pro hospitalizaci, informovaný souhlas pacienta s navrhnutým plánem, denní dekurz, denní léčba, plán vyšetření, výsledky laboratorních vyšetření (elektronické propojení a posílání výsledků s vyznačením a zdůrazněním patologických hodnot), výsledky zobrazovacích vyšetření (PACS systém), elektronické žádanky na příslušné konziliární a jiné vyšetření, generovaní propouštěcích zpráv, archiv dosavadní dokumentace pacienta s uchováváním dat minimálně 20 roků. Mít důsledný záznam medikace na jméno a rodné číslo pacienta z pohledu přesné evidence těchto nákladů na léčbu a diagnostiku pacienta s propojením na lékový formulář, formulář antibiotik, příp. formulář ŠZM s informacemi o skladových zásobách. Vhodné je propojení s ekonomickým softvérem na generovaní mimořádně finančně náročné léčby. Mít přístup do databáze registrovaných léků, případně i s hodnotícím softvérem kombinované léčby. Mít přístup / možnost evidence expozicí a rizik v pracovním prostředí pacienta. Při ukončení hospitalizace mít možnost prostřednictvím informačního systému vykonat nad databázemi elektronické zpracování dat o diagnózách, realizované léčbě,

24

nákladech na léčení, trvaní hospitalizace, indikátorech kvality pro ústavní zařízení, statistických hlášeních, akutní a plánované zdravotní péči. m) Mít k dispozici systém elektronického bodování a fakturace ve vztahu k pojišťovnám s cílem vyloučit chybovost v tomto procesu. n) Při plánovaných hospitalizacích mít možnost elektronicky prohlížet a následně konzultovat s pojišťovnou čekací listiny, plánovat operační výkony. o) Mít informační propojení mezi zdravotní záchrannou službou a příslušnými strukturami v nemocnicí (urgentní příjem, JIS, chirurgie, ...) už od momentu výjezdu sanitky. p) Mít k dispozici systém na automatizaci generovaní dokumentů a formulářů v medicínské praxi - např. propouštěcí zprávu, výměnný list, výpis ze zdravotní dokumentace. q) Mít k dispozici informační infrastrukturu, která pro management PZS zabezpečí: - aktualizaci lékových, antibiotických a ŠZM formulářů - pasportizaci přístrojového vybavení - přehled o zásobách krevní banky - aktualizaci sazebníku výkonů a kalkulačních listů výkonů - přehled o ekonomice nákladových středisek - přehled o stavu a počtu pacientů a lůžek - informace o potřebě zdrojů na určené období - hlášení nežádoucích účinků léků kompetentnímu orgánu - systém sledování kvality poskytování ZS Lékárenská péče a) Mít nástroje na jednoznačnou identifikaci pojištěnce, příslušné PZS a předepsané položky. b) Mít rychlý a bezpečný přístup k centrální databázi receptů s využitím služeb veřejného úložiště. c) Mít možnost bezpečně komunikovat s ostatními PZS a ZP a vyměňovat si soubory podepsané ZEP. d) Mít možnost poskytovat nové lékárenské služby využitím moderních informačních a komunikačních technologií (např. přes NZP). e) Existence historie lékové terapie u pacienta a možnost autorizovaného přístupu k této historii v rámci eMedikace. f) Mít přístup k potřebným údajům z EDS. a) Nastavit akreditační a certifikační proces pro IS lékáren tak, aby IS neumožňoval neetické a nezákonné činnosti. g) Poskytnout PZS přístup k informaci o přítomnosti určitého léčiva v dané lékárně. h) Mít možnost hlášení nežádoucích účinků léků kompetentnímu orgánu. Národní transfuzní služba a) Mít možnost jednoznačné identifikace potenciálního dárce. a) Mít k dispozici informace související s uskutečněným resp. zamítnutým úkonem darování (blokování po odběru, vyřazení dárce z odběru a pod. uskutečněného ne jen na pracovištích NTS ČR, ale i celonárodně (na jiných pracovištích transfuzní služby) na úrovni Národního registru dárců krve. b) Mít možnost ověřit výskyt dárce v Národním registru vyřazených dárců (dárci vyřazení ze závažných důvodů — např. HIV, a pod.). b) Mít v procesu darování krve nezávislý přístup ke všem relevantním skutečnostem

25

c) d) e) f) g) h)

souvisejících se zdravotním stavem dárce s ohledem na právě realizovaný odběr (choroby, operace, transfuze, t.j. informace, které doposud vyplňuje dárce do dotazníku dárce před odběrem). Zabezpečit autorizovaný souhlas dárce s odběrem. Mít záznamy o dárcích zabezpečené tak, aby nedošlo k narušení jejich důvěrnosti, dostupností, integrity. Mít možnost přijmout elektronický požadavek na vyšetření biologického materiálu pacienta realizovaný formou žádanky od jiné PZS a mít možnost vrátit výsledky vyšetření elektronickou formou jiné PZS. Mít možnost elektronické komunikace se zdravotní pojišťovnou (vykázané výkony, limity a pod.) Mít možnost přijmout elektronický požadavek na vyšetření zkoušky kompatibility biologického materiálu pacienta s konkrétním transfuzním přípravkem a mít možnost vrátit výsledky vyšetření elektronickou formou jiné PZS Mít zabezpečenou integritu relevantních vazeb a možnost jejich monitorování : atributy transfuzního přípravku - transfuzní přípravek - příjemce transfuzního přípravku - zkouška kompatibility - transfuzní přípravek - vyšetření odběru.

k) Mít možnost poskytnout relevantní údaje o expedovaných transfuzních přípravcích, které by byly využitelné pro jiné PZS - momentálně krevní banky nemocnic.

3.5 Zdravotničtí pracovníci Kategorie zdravotnických pracovníků podle zákona 95/2004 Sb. jsou: „ Lékař, lékař stomatolog, farmaceut. Přehled potřeb: a) Aby mu PZS zabezpečil vstupy v rozsahu uvedeném v časti potřeb PZS a potřebách na výkon jeho odborné činnosti. b) Mít zabezpečený rychlý přístup k autorizovaným odborným informacím: i) Standardům pro poskytování zdravotní péče. i) Lékopisu a k vědomostním systémům lékových interakcí, nežádoucích účinků a kontraindikací. ii) Nejlepších postupů při léčbě např. běžných ale i vzácných onemocnění. iii) Specializovaným vědomostním databázím podle svého odborného zaměření. iv) Registru příslušných komor kategorií zdravotnických pracovníků. v) Registru zaměření oborů příslušných komor kategorií zdravotnických pracovníků. vii)Elektronické knihovně. c) Mít zabezpečenou komunikaci s vnitřním prostředím u poskytovatele zdravotní péče prostřednictvím komunikačního nástroje resp. formou: i) telefonicky, ii) informačního systému PZS, iii) e-mailu / instant messagingu, iv) intranetu, v) konzília. d) Mít zabezpečenou komunikaci s externím prostředím prostřednictvím komunikačního nástroje resp. formou: 26

i) telefonicky, ii) EHR, iii) e-mailu, faxu, skenováním, iv) internetu, v) konzília vi) přenosem výsledků vyšetření, včetně obrazové dokumentace, i) sdílením kalendáře s kolegy, odesílajícími lékaři e) Mít možnost vzdělávat se prostřednictvím: i) organizovaného studia, ii) eLeamingu, iii) elektronických knihoven, iv) katalogu standardních diagnostických a terapeutických postupů, v) konferencí telekonferencí / videokonferencí, f) Mít k dispozici informace o platné legislativě v zdravotnictví. g) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth. h) Mít možnost rychlého přístupu k standardům vzdělávání a podmínkám účasti na odborném vzdělávání a přípravě.

3.6 Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny vykonávají funkce přímého financování zdravotní péče, která je poskytovaná jejím pojištěncům. Redakčně kráceno v českém překladu. Plné znění kapitoly dostupné ve slovenském originále na http://www.ezdravotnictvo.sk/Documents/katalog_potrieb_a_sluzieb.pdf Základní funkce zdravotní pojišťovny je možné shrnout do následujícího přehledu: ZF 1

ZF 2

ZF 3

ZF 4 ZF 5 ZF 6

Příjem a potvrzování přihlášek na veřejné zdravotní pojištění, vydávání průkazů veřejného zdravotního pojištění Příjem pojistného na veřejné zdravotní pojištění, přerozdělování pojistného a uplatňování si na ÚDZS nároky související s pojistným podle vlastního předpisu (úrok z prodlení, nedoplatek z ročního vyúčtování) Uplatňování na ÚDZS nároky na úhradu za zdravotní péči a služby související s poskytováním zdravotní péče, které vyplývají z vlastního předpisu Poskytování informací jiným zdravotním pojišťovnám a pojištěncům (o podaných a potvrzených přihláškách a o odmítnutých přihláškách pojištěnce) Vykonávání poradenské činnosti pro pojištěnce a plátce pojistného Uzavírání smlouvy o poskytovaní zdravotní péče pro své pojištěnce

27

ZF 7 ZF 8 ZF 9 ZF 10 ZF 11 ZF 12

Úhrada poskytovatelům zdravotní péče za poskytnutou zdravotní péči Zařazování pojištěnců na dispenzarizaci (na základě návrhu poskytovatele zdravotní péče), vedení seznamu těchto pojištěnců Vykonávání kontrolní činností Vymáhání pohledávek na pojistném a pohledávek za poskytnutou zdravotní péči na základě právoplatného rozhodnutí ÚDZS Poskytování údajů Statistickému úřadu ČR (podle zvláštního předpisu) Poskytování příspěvků na úhradu zdravotní péče podle zvláštního Předpisu

Odborné potřeby a) Mít k dispozici spolehlivý, rychlý a důvěryhodný kanál na výměnu dokumentů s PZP, UZIS , MZD, SZU, SUKL, případně s jinými subjekty v eHealth. a) V souladu s připravovaným systémem EESSI Evropské komise umožnit ZP elektronizaci výstupů (= vstupy pro ÚDZS) pro SED na základě budoucího Akčního plánu k zavedení EESSI v ČR (připravované nařízení Evropské komise nabude účinnost k 1.1.2010). b) Potřeba existence návrhu národní strategie napojení zmiňovaných institucí na Access Point v ČR. c) Pro efektivní fungování zdravotních pojišťoven zabezpečit co nejvyšší validitu a úplnost dat o jejich pojištěncích, plátcích a určení plátců pojistného plnění v celém intervalu pojištění pojištěnce v jeho příslušné zdravotní pojišťovně. b) Za tímto účelem mají zdravotní pojišťovny potřebu přístupu k datům, na základě kterých je možné určit plátce pojistného a stejně tak zabezpečit aktuálnost dat a to s ohledem na pojištěnce, plátce pojistného ve smyslu oznamování jedné skutečnosti duplicitně v několika institucích. f) Potřeba jednoznačné identifikace subjektů systému zdravotního pojištění pojištěnců, plátců pojistného, PZS. g) Potřeba identifikace, autorizace a autentizace pacienta a PZS v procesu poskytování zdravotní péče - příslušnost pacienta k ZP, místo, čas a délka poskytnutí ZS. PZS má možnost vykázat zdravotní pojišťovně poskytnutí ZS a požadovat úhradu pouze v případě, ve kterém došlo k identifikaci a autentizaci pacienta v místě a době poskytnutí ( kromě definovaných výjimek). h) Potřeba realizace preskripce takovou formou, aby minimalizovala interakce a kontraindikace, neoprávněnou preskripci (např. vystavování receptů neoprávněnými osobami, falšování receptů ), nadměrnou spotřebu léků u jednotlivých pacientů (např. z důvodu nekoordinovaného procesu předepisování několika PZS). g) Potřeba sdílení informací o zdravotním stavu pacienta, výsledcích diagnostického procesu (např. SVaLZ) a poskytnuté ZS jednotlivými PZS s cílem zvýšit efektivitu poskytování ZS ( odstranění duplicitních vyšetření). h) Potřeba existence efektivního systému objednávání další ZS z důvodu koordinace léčby několika PZS (vystavovaní požadavků na další vyšetření a ošetření např. žádanky na laboratorní vyšetření, vyšetření specializovaným lékařem, ...)

28

i) Potřeba zjednodušení a urychlení schvalovacího a povolovacího procesu - urychlení poskytnutí ZS v případech podléhajících předcházejícímu souhlasu ZP. j) Potřeba snadno dostupné informace o aktuálně hospitalizovaných pojištěncích. m) Potřeba zpracovaných, schválených a pro PZS dostupných standardizovaných diagnostických a léčebných postupů. n) Potřeba zjednodušení a urychlení předkládání výkazů o poskytnuté ZS. o) Potřeba sjednocování kódování, redukce počtu chyb ve vykazovaní poskytnuté ZS. p) Potřeba elektronické fakturace vykázané zdravotní péče mezi PZS a ZP, bez nutnosti používat papírové médium. q) Umožnit revizním pracovníkům ZP (lékař, farmaceut) elektronický přístup k zdravotní dokumentaci pojištěnce, výsledkům realizovaných vyšetření, ... (EHR); m) Potřeba přístupu k výskytu jednotlivých nozologických jednotek onemocnění v porovnaní s celosvětovými statistikami - za účelem optimalizace sítě a vytvoření minimální sítě v poskytovaní zdravotní péče - eliminace „overtreatmentu". s) Mít dispozici údaje o vybavení poskytovatelů zdravotní péče zdravotnickou technikou. t) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. u) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

Shrnuté potřeby ve vztahu k okolí: a) Mít přístup do registru obyvatel ČR. a) Mít přístup k údajům České správy sociálního zabezpečení. b) Mít přístup k údajům Úřadu práce ČR. c) Mít přístup do registru studentů ČR. d) Mít přístup do registru poskytovaných sociálních dávek státem. e) Mít přístup do registru organizaci Statistického úřadu ČR. f) Mít přístup do registru Daňového úřadu ČR. g) Mít přístup do registru Živnostenského registru Ministerstva vnitra ČR. h) Mít přístup do registru uchazečů o zaměstnání. b) Možnost zdravotních pojišťoven informovat pojištěnce a plátce o jejich povinnostech vůči zdravotní pojišťovně. Potřeby podle činností:

Příjem a potvrzování přihlášek na veřejné zdravotní pojištění a) Mít možnost on-line ověřit si na ÚDZS korektnost přihlášky na zdravotní pojištění, t.j. že v daném čase není žádný konflikt s jinou přihláškou. Příjem pojistného na veřejné zdravotní pojištění a) Přijímat, identifikovat a vymáhal platby pojistného i v elektronické podobě. b) Přijímat elektronické dávky od plátců pojistného v právně relevantní podobě. c) Mít schopnost komunikovat se všemi plátci pojistného elektronickým způsobem. d) Mít schopnost elektronicky komunikovat s ÚDZS.

29

e) Mít elektronické propojení s daňovou správou. f) Mít elektronické propojení se živnostenskými úřady. g) Mít elektronické propojení s centrálními registry veřejné správy. Uplatňování nároků na úhradu za zdravotní péči a související služby s poskytováním zdravotní péče a) Mít rychlý přístup k informacím o dopravních nehodách, při kterých došlo k poškození zdraví pojištěnců zdravotní pojišťovny (MV ČR). b) Mít přístup k informacím o úmyslném poškození zdraví pojištěnců zdravotní pojišťovny (v důsledku cíleného nebo neúmyslného jednání třetí osoby). c) Mít elektronické propojení s centrálními registry veřejné správy. Vykonávání poradenské činnosti pro pojištěnců a plátců pojistného a) Mít možnost zprostředkovat zpřístupnění zdravotních informací pojištěne (ze zdravotní dokumentace i ze subjektivních zdrojů) v laicky zřejmé formě pojištěncovi s možností interaktivní konzultace s revizním lékařem pojišťovny. b) Mít možnost efektivně elektronicky komunikovat s plátci pojistného. c) Mít možnost poskytnout pojištěncovi ověřit interaktivně (on-line) informace o možnostech plánované zdravotní péče. d) Mít možnost realizovat transparentní on-line management čekacích listin souvisejících s plánovanou zdravotní péčí. Uzavírání smluv o poskytování zdravotní péče a) Mít elektronické propojení s centrálními registry veřejné správy. b) Mít rychlý přístup k výsledkům analýz stavu a vlivů na zdravotní stav populace a jiných poskytovaných služeb ÚVZ. c) Mít možnost efektivně monitorovat dostupnost zdravotní péče. d) Mít rychlý přístup k informacím z hodnocení dostupnosti zdravotní péče. Úhrada poskytovatelům zdravotní péče úhrad za poskytnutou zdravotní péči a) Mít možnost efektivně komunikovat s poskytovatelem ve věcech vykázané a poskytnuté zdravotní péče (on-line syntaktická a sémantická kontrola zasílaných řádků dávek o poskytnuté zdravotní péči). b) Mít možnost poskytnout on-line konzultaci finančních stejné tak i odborných souvislostí při poskytování finančně náročné zdravotní péči. Zařazování pojištěnců na dispenzarizaci a) Mít možnost přístupu ke zdravotní dokumentaci pojištěnce, kterého poskytovatel zdravotní péče navrhuje zařadit do dispenzarizace. b) Mít možnost poskytnout on-line konzultaci finančních stejně tak i odborných souvislostí při poskytování zdravotní péče pojištěncům zdravotní pojišťovny, kteří jsou zařazeni do dispenzarizace. Vykonávaní kontrolní činnosti a) Mít přístup k akutním výkonům poskytovatelů zdravotní péče, které byly poskytnuty pojištěnci zdravotní pojišťovny s minimálním časovým odstupem od samotného poskytnutí (optimálně online). b) Mít možnost pružné elektronické komunikace s PZS při procesu plánování a schvalování elektivní zdravotní péče.

30

c) Mít možnost přístupu k zdravotní dokumentaci vedené poskytovateli zdravotní péče o pojištěncích zdravotní pojišťovny. d) Mít možnost hodnotit výkony poskytovatelů zdravotní péče z pohledu různých dimenzí e) Mít informace o stavu determinantů zdraví v jednotlivých regionech f) Mít přístup k stanoveným diagnózám pro pojištěnce zdravotní pojišťovny na obecní, regionální a národní úrovni.

3.7 Úřad pro dohled nad zdravotní péčí Redakčně kráceno v českém překladu. Plné znění kapitoly dostupné ve slovenském originále na http://www.ezdravotnictvo.sk/Documents/katalog_potrieb_a_sluzieb.pdf

3.8 Veřejné zdravotnictví (chápané tak, jako je ve světě Public Health) Vzhledem na to, že veřejné zdravotnictví není fyzickou osobou, jeho potřeby ve vztahu k eHealth vycházejí z jeho funkcí. Ty jsou definovány následovně: ZF 1 ZF 2 ZF 3 ZF 4 ZF 5 ZF 6 ZF 7 ZF 8 ZF 9 ZF 10

Hodnocení a analýza zdravotního stavu populace Dohled, průzkum problémů, řízení rizik, hrozeb a ohrožení Podpora zdraví a preventivních programů Sociální spoluúčast a podpora občanů Plánovaní a řízení Regulace a prosazování Hodnocení a podpora pokrytí a přístupu k zdravotní péčí Rozvoj lidských zdrojů a školení Ověřování kvality zdravotní péče - individuální, populační Výzkum

31

ZF 11

Redukce vlivu katastrof na zdraví

Zdroj: Journal of Public Health Policy (2008) 29, 3-21. doi:10.1057/palgrave.jphp.3200167 Potřeby Veřejného zdravotnictví

Hlavní potřeba: produkovat relevantní informace, aby zmiňované strany v systému zdravotnictví (MZD, ÚVZ, veřejná správa) mohly použít na transparentní a na důkazech založené (evidence-based) rozhodnutí pro intervenci do systému zdravotnictví. Hodnocení a analýza zdravotního stavu a) Mít informace o zdravotním stavu populace. b) Mít možnost analyzovat zdravotní stav populace a jejich podskupin. c) Mít přístup k údajům zdravotních pojišťoven týkajících se diagnóz. d) Mít přístup k údajům z registrů pacientů se stanovenými diagnózami na obecné, regionální a národní úrovni. e) Mít přístup k výkonům PZS a výsledkům pracovní zdravotní služby. f) Mít k dispozici údaje o vybavení poskytovatelů zdravotní péče zdravotní technikou. g) Mít možnost hodnotit výkony PZS z pohledu různých dimenzí. h) Mít možnost získávat údaje na hodnocení dopadu faktorů životního a pracovního prostředí na zdraví. i) Mít informace o demografii a sociálně-ekonomických faktorech. j) Mít' přístup k údajům o úmrtnosti (z ohledacích listů), mít možnost monitorovat akutní úmrtnost. k) Mít možnost hodnotit dopady determinantů zdraví (faktorů životního a pracovního prostředí, životního stylu, socio-ekonomických a genetických faktorů, zdravotní péče) na zdraví. Dohled, průzkum problémů, řízení rizik, hrozeb a ohrožení a) Mít možnost monitorovat stav determinantů zdraví v jednotlivých regionech na základě objektivních údajů. b) Mít možnost získávat, sbírat a využívat výsledky objektivizace faktorů životních a pracovních podmínek. c) Mít možnost monitorovat zátěž populace a jejich skupin chemickými a fyzikálními faktory prostředí — biomonitoring. d) Mít možnost monitorovat pracovní podmínky a faktory pracovního prostředí (podezření na choroby z povolání, rizikové práce, pracovní prostředí, ochrana zdraví při práci, pracovně zdravotní služby). e) Mít přístup k výsledkům lékařské mikrobiologie. f) Mít přístup k údajům o případech přenosných onemocnění, mít možnost vyhodnocovat epidemiologickou situaci. g) Mít přístup k informacím ve smyslu mezinárodních zdravotních předpisů. h) Mít možnost monitorovat stav životního prostředí (pitná voda, užitková voda, vnitřní prostředí, hluk, ionizující a neionizující záření,...) / mít přístup k informacím o stavu ŽP z rezortu ŽP (voda, ovzduší...). i) Mít přístup k informacím o vodárenské infrastruktuře (zdroje vody, vodovody, kanalizace, ČOV) rezortu ŽP. j) Mít přístup k informacím o aplikaci hnojiv, přípravků na ochranu rostlin,

32

čistírenských kalů (rezort zemědělství). k) Mít IT podporu pro ochranu zdraví spotřebitele (potraviny, kosmetické výrobky, obaly a předměty běžného užívání, potravinářská zařízení) a spolupráci s jinými rezorty v této oblasti. 1) Mít IT podporu pro ochranu před radiací. m) Mít propojení na systém veterinárního dohledu. n) Mít propojení na registr chemických látek a biocidních přípravků. o) Mít možnost analyzovat dopady na zdraví pomocí metod statistického modelování a prostorového modelování ((GIS technologií). p) Mít možnost hodnotit dopady na zdraví (HIA — Health Impact Assesment). q) Mít možnost zveřejňovat hrozby, ohrožení a dopady pomocí GIS technologií. r) Mít možnost komunikovat a koordinovat s příslušnými rezorty v případě ohrožení. s) Zabezpečit výkon mezinárodních zdravotních předpisů (IHR). Podpora zdraví a preventivních programů a) Spolupráce na programech ochrany a podpory zdraví. b) Hodnocení výsledků programů ochrany a podpory zdraví. c) Sociální spoluúčast a posílení postavení občanů. d) Možnost identifikovat sociálně slabé skupiny občanů. e) Komunikovat s příslušným rezortem. Regulace a prosazování a) Mít elektronickou podporu pro státní zdravotní dozor. b) Mít přístup k výsledkům analýz stavu a vlivů na zdravotní stav populace. Hodnocení a podpora pokrytí a přístupu k zdravotní péči a) Mít možnost' monitorovat dostupnost zdravotní péče. b) Mít možnost hodnotit dostupnost zdravotní péče. Rozvoj lidských zdrojů, odborného vzdělávání a přípravy a) Mít přístup k informacím o lidských zdrojích PZS. b) Mít možnost evidovat údaje o lidských zdrojích veřejného zdravotnictví. c) Mít možnost efektivně rozvíjet a sledovat vzdělávání a úroveň lidských zdrojů. d) Mít možnost vzdělání v oblasti informatiky, moderních epidemiologických metod využití metod statistiky, statistického a prostorového modelování pro potřeby veřejného zdravotnictví. Ověřování kvality zdravotní péče, individuální, populační a) Mít možnosti monitorovat kvalitu poskytované zdravotní péče. b) Mít možnosti monitorovat kvalitu poskytovatelů zdravotní péče. c) Mít možnost monitorovat kvalitu poskytovaných pracovních zdravotních služeb. d) Mít možnost monitorovat finanční náklady na poskytovanou zdravotní péči. e) Mít možnost analyzovat efektivitu poskytované ZS. f) Mít možnost analyzovat vliv kvality PZS na zdravotní stav populace. g) Mít možnost analyzovat vliv intervenčních aktivit (preventivních programů) na zdravotní stav populace h) Mít možnost monitorovat kvalitu služeb veřejného zdravotnictví a služeb pro veřejné zdraví. i) Mít možnost analyzovat a interpretovat aktuální stav pomocí GIS technologií.

33

Výzkum a) Mít možnost přístupu k výsledkům výzkumu na mezinárodní úrovni. b) Mít možnost sledovat aplikaci výsledků výzkumu. Redukce vlivu katastrof na zdraví a) Mít možnost efektivně zhodnotit a řídit reakce na možné ohrožení. Všeobecné a) Mít přístup do ROB (novorozené děti vs výkony očkování, náhodné výběry pro průřezové populační studie, údaje o vitálním stavu u kohortových studií). b) Poskytnout občanům možnost vyjadřovat se k veřejné úrovni péče o zdraví včetně samotného eHealth. c) Mít přístup do registru poskytovatelů zdravotní péče. d) Mít přístup do obchodního registru. e) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

3.9 Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR je ústředním orgánem státní správy pro • zdravotní péči, • ochranu veřejného zdraví, • zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost • zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti • vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod • léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí • zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. • součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel Úlohy a funkce MZD

ZF 4

Dojednávání a výkon mezinárodních smluv, rozvoj mezinárodní spolupráce, plnění úloh vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích Řízení a realizace pomoci poskytované Evropskou unií, zodpovědnost za využití finančních prostředků určených v rámci této pomoci Informační a oznamovací povinnost vůči orgánům Evropských společenstev a Evropské unie Tvorba a realizace státní politiky

ZF 5 ZF 6

Výkon státní správy v rezortu Legislativní činnost v rezortu

ZF 7 ZF 8 ZF 9

Kontrolní činnost v rezortu Rozpočtová a finanční činnost Spolupráce s ostatními ústředními orgány státní správy

ZF 10

Zřizovatelská a zakladatelská činnost

ZF 1

ZF 2 ZF 3

34

ZF 11 ZF 12

Řešení podnětů orgánů veřejné moci a veřejnosti Poskytování informací

ZF 11 ZF 12 ZF 13

Plnění úloh národní bezpečnosti v rámci státu Odborné vzdělávání a příprava v rezortu Budování lidských zdrojů v rezortu

ZF 14

Vědecko-výzkumná činnost v rezortu

Potřeby související s eHealth: a) Potřeba zabezpečení relevantních podkladů na vypracování návrhů zásadních směrů a priorit rozvoje státní zdravotní politiky zejména od ÚVZ. b) Potřeba zabezpečení odborných podkladů na odborné usměrňování poskytování zdravotní péče (např. lessons learned, nové trendy, problémy, pochybení).

c) Potřeba zabezpečení odborných podkladů pro vydávání standardních diagnostických postupů a standardních terapeutických postupů z domácích i zahraničních zdrojů. d) Potřeba zabezpečení odborných podkladů k řízení celostátních programů zaměřených na ochranu, zachování a navrácení zdraví. e) Potřeba zabezpečení podkladů pro koordinaci výzkumné činnosti ve zdravotnictví a uplatňování výsledků vědeckého výzkumu v praxi, c) Potřeba zabezpečení podkladů k řízení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků (minimální standardy vzdělávání, akreditace vzdělávacích programů, interní a externí hodnocení kvality poskytovatelů vzdělávacích služeb — audity, kontroly, hospitace, inspekce, benchmarking). f) Potřeba zabezpečení odborných podkladů a systémů pro výkon dozoru nad poskytováním zdravotní péče. g) Potřeba zabezpečení podkladů pro koordinaci věcných dávek zdravotní péče. d) Potřeba výměny informací s EU jako notifikačním orgánem ve věcích dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků; pro oznámení Evropské komisi, členským státům Evropské unie a členským státům Evropského sdružení volného obchodu seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o získaných specializacích a certifikátech vydaných v České republice a zodpovídajících kritériím ustanovených vlastním předpisem včetně jejich změn a doplňků, diplomy, osvědčení a jiné doklady o získaných specializacích a certifikátech, které nezodpovídají ustanoveným kritériím, a vzdělávání v nich se zastavilo. h) Potřeba zabezpečení odborných podkladů pro koncepci rozvoje a integrace informační soustavy zdravotnictví. i) Potřeba zabezpečení odborných podkladů a systémů na vedení národních zdravotnických registrů. 1) Potřeba systému na vedení a uchovávání vlastní zdravotní dokumentace. m) Potřeba zabezpečení odborných podkladů pro etickou komisi na posuzování etických otázek vznikajících při poskytování zdravotní péče včetně biomedicínského výzkumu. n) Potřeba zabezpečení odborných podkladů pro koordinaci poskytování zdravotní péče s jinými ústředními orgány státní správy.

35

o) Potřeba zabezpečení odborných podkladů na zabezpečení mezinárodní spolupráce při poskytování zdravotní péče. p) Potřeba zabezpečení odborných podkladů na usměrnění přenosu výkonu státní správy uskutečňovaných na úseku zdravotnictví samosprávními kraji. q) Potřeba zabezpečení odborných podkladů a systémů na jednotnou přípravu zdravotnictví na obranu státu, přípravu rezortu na krizové situace a plnění opatření hospodářské mobilizace. r) Potřeba zabezpečení podkladů pro cenotvorbu zdravotních výkonů, pro kategorizaci léků, dietetických potravin, individuálně připravovaných léků, zdravotních pomůcek a materiálů. s) Potřeba zabezpečení podkladů na sledování spotřeby omamných a psychotropních látek.

3.10 Národní centrum zdravotnických informací Redakčně kráceno v českém překladu. Plné znění kapitoly dostupné ve slovenském originále na http://www.ezdravotnictvo.sk/Documents/katalog_potrieb_a_sluzieb.pdf

3.11 Stát jako celek Potřeby

a) Potřeba získávání podkladů k vyhodnocování společenských jevů měnících zdravotní úroveň jako podklad pro různé úrovně státu za účelem změny, úpravy společenských norem (např. dopravní nehodovost, konzumace alkoholu, cigaret, pracovní zátěž, z toho vyplývající cost-benefit, jako i expozice škodlivin v rámci průmyslu — legalizace, omezení a jiné ). a) Potřeba monitoringu efektivnosti vynakládání prostředků z veřejných zdrojů na zdravotní péči. b) Potřeba zabezpečení podkladů z oblasti zdravotnictví pro krizový management. c) Potřeba součinnosti s eHealth při budování eGovernmentu.

3.12 Krajské úřady Potřeby

a) Potřeba získání podkladů na vyhodnocování společenských jevů, měnících zdravotní úroveň v krajích jako podklad za účelem změny, úpravy lokálních nařízení a vyhlášek (např. ovlivňování dopravní nehodovosti, konzumace alkoholu, cigaret, expozice škodlivin v rámci lokálního průmyslu — legalizace, omezení a jiné ). a) Potřeba monitoringu efektivností vynakládání prostředků ze zdrojů VÚC na zdravotní péči. b) Potřeba zabezpečení podkladů na sledovaní spotřeby omamných a psychotropních

36

c) d) e) f) g) h) i) j) 1) m) n) o) p) m)

q)

látek. Potřeba zabezpečení podkladů z oblasti zdravotnictví pro krizový management v rámci VÚC. Mít možnost napojení na služby eHealth, hlavně v oblasti veřejného zdravotnictví a vzdělávání. Mít k dispozici podklady na přípravu regionálních preventivních programů. Mít přístup k zdravotnickým registrům. Mít dostatek podkladů k vydávání povolení na poskytování ZS v nestátních zdravotnických zařízeních. Mít k dispozici nástroje k monitorování, hodnocení a plánování lidských zdrojů ve zdravotnictví v rámci VÚC. Mít k dispozici nástroje při zániku ambulance k přebírání zdravotní dokumentace do úschovy i v elektronické podobě a na jejich odevzdání novému PZS. Mít k dispozici podklady a nástroje ke sledování a přehodnocování minimální sítě zdravotnických zařízení. Mít možnost zabezpečit služby eHealth pro řízení středních zdravotnických škol. Mít k dispozici podklady a nástroje k vykonávání dozoru nad dodržováním povinností poskytovatele ZS. Mít k dispozici nástroje ke kontrole vedení ošetřovatelské zdravotní dokumentace i v elektronické podobě. Mít k dispozici telemedicínské nástroje na podporu rozvoje domácí ošetřovatelské péče, komunitní péče a samostatného výkonu sesterského povolání. Mít k dispozici nástroje k vykonávání kontroly poskytování lékárenské péče. Mít k dispozici nástroje k zabezpečení informovanosti zdravotnických zařízení o nedostatcích v kvalitě léků a zdravotnických pomůcek, o pozastavení registrace léků a stažení léků nebo zdravotnických pomůcek z trhu nebo z provozu i v elektronické formě. Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

3.13 Státní ústav pro kontrolu léčiv Základní funkce: ZF 1 ZF 2

Výkon dohledu Vydávání posudků

ZF 3 ZF 4

Schvalování zdravotnických pomůcek Povolování klinických zkoušek léků Vedení seznamů schválených léků a registrovaných zdravotnických pomůcek Vědecko - výzkumná činnost Koordinační činnost Spolupráce s institucemi v rámci Světové zdravotnické organizace a dalšími zahraničními organizacemi s odborným zaměřením

ZF 5 ZF 6 ZF 7 ZF 8 Potřeby:

37

a) Potřeba near-online zabezpečení podkladů pro výkon státního dozoru na úseku farmacie, kontrolu při výrobě a velkodistribuci léků a zdravotnických pomůcek. b) Potřeba zabezpečení podkladů pro posudky při registraci léků a při posuzování materiálního, prostorového a personálního vybavení žadatele a držitele povolení pro obchodování s léky a) Potřeba podpořeného systému na monitoring klinických zkoušek léků. b) Potřeba systému na monitorovaní procesu pozastavení výdaje nebo prodeje léku, zdravotní pomůcky nebo stáhnutí léku nebo zdravotní pomůcky z oběhu (napojení na ePreskripci). c) Potřeba nástroje na monitoring reklamy pro účely kontroly. a) Potřeba podpůrných systémů na inspekci dodržování zásad správné výrobní praxe, správné klinické praxe, správné laboratorní praxe, správné velkodistribuční praxe a správné lékárenské praxe a dodržování ustanovení Českého lékopisu při přípravě hromadně připravovaných léčiv a individuálně připravovaných léků. d) Potřeba vedení aktuálního seznamu registrovaných léků a schválených zdravotních pomůcek. e) Potřeba systému na podporu vydávání národního lékopisu a farmaceutického kodexu a transformací Evropského lékopisu do národního lékopisu. f) Potřeba systému pro ověřování a vyhlašovaní odvětvových referenčních materiálů pro články Českého farmaceutického kodexu, které jsou národními specifiky. g) Potřeba podpůrného systému pro laboratorní kontrolu registrovaných léčiv, hromadně připravovaných léčiv, individuálně připravovaných léků a schválených zdravotních pomůcek. h) Potřeba podpůrného systému na plnění funkce Českého národního centra pro sledování nežádoucích účinků léků. 1) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

3.14 Profesní a stavovské organizace Profesní a stavovské organizace lékařů, lékárníků a ostatních zdravotnických pracovníků, případně provozovatelů zdravotnických zařízení, zabezpečují kromě jiných úloh ve smyslu zákona č. 578/2004 Sb. § 49 zájmy dané profesní skupiny pracovníků, vzdělávání a odborný růst svých členů a v některých případech se podílejí na řešení etických problémů vznikajících v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Patří mezi ně především lékařské komory, lékárnické komory, asociace nemocnic, lékařů a další organizace. Komory: • • • • • • • •

Česká lékařská komora Česká lékárnická komora Česká stomatologická komora Komora zubních techniků ČR Psychologická komora ČR Česká komora farmaceutických laborantů Komora vysokoškolsky vzdělaných odborných pracovníků ve zdravotnictví ČR Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR 38

Asociace: • Asociace nemocnic České republiky • Asociace českých a moravských nemocnic • Asociace mamodiagnostiků ČR • Česká asociace sester • Česká asociace farmaceutických firem • Asociace klinických psychologů • Asociace zdravotnických záchranných služeb • Asociace dentálních hygienistek ČR • Česká asociace zdravotních laborantů • Česká asociace adiktologů • Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků • Sdružení fakultních nemocnic ČR • Svaz léčebných lázní ČR • Svaz soukromých lékařů ČR • Společnost všeobecného lékařství

Další kategorii tvoří odborné společnosti. Potřeby (stavovských a profesních organizací ze zákona) a) Zabezpečení odborných podkladů pro zabezpečení zprostředkování odborného, právního a ekonomického poradenství v souvislosti s výkonem zdravotnického povolání pro své členy. b) Zabezpečení odborných podkladů pro zprostředkování zastupování při soudních jednáních před soudy, orgány státní správy a územní samosprávy ve věcech souvisejících s výkonem zdravotnického povolání pro své členy. c) Zabezpečení příslušných eHealth služeb pro své členy. d) Zabezpečení elektronického identifikátoru pro své členy využitelného i v zemích EU. e) Zabezpečení odborných podkladů a systému pro vedení seznamu svých členů. f) Zabezpečení aktuálních podkladů a systému pro vedení registru zdravotnických pracovníků podle příslušného zdravotnického povolání a jejich soustavné vzdělávání. g) Zabezpečení autentičnosti vydávaného potvrzení o zápise do registru. h) Zabezpečení poskytování aktuálních údajů z registru ministerstva zdravotnictví pro účely státních statistických zjišťovaní. i) Zabezpečení autentického a v IS použitelného potvrzení o výkonu zdravotnického povolání na území ČR pro příslušné orgány členských států pro účely výkonu zdravotnického povolání v jiném členském státě. j) Zabezpečení podkladů pro spolupráci se samosprávními kraji při tvorbě veřejné sítě, pokud je veřejná sít' menší jako minimální sít'. k) Mít k dispozici informace o platné legislativě v zdravotnictví. 1) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth. Specifické potřeby ČLK 39

Hodnocení a analýza zdravotního stavu obyvatelstva ČR , Hodnocení a podpora pokrytí a přístupu k zdravotní péči. a) Přístup k výstupům MIS, statistickým přehledům a souhrnným informacím o zdravotním stavu populace ČR ve vhodném členění. b) Přístup k výstupům MIS, analyzujícím finanční toky mezi PZS a ZP. c) Přístup k informacím z odboru veřejného zdravotnictví. d) Přístup k MIS v oblasti monitoringu dostupnosti zdravotní péče a využívání prostředků eHealth ke zkvalitnění dostupnosti přes NZP, call centrum a jiné prostředky. e) Přístup ke katalogu laboratorních vyšetření a jeho monitoring. f) Přístup ke katalogu léků a jeho monitoring. g) Přístup ke katalogu výkonů a jeho monitoring. Rozvoj lidských zdrojů a školení a) On-line přístup k informacím o zaměstnanosti kvalifikovaných sil, lékařů v jednotlivých PZS. b) Přístup k elektronickým záznamům a monitoringu celoživotního vzdělávání odborných pracovníků rezortu a hlavně členů ČLK. c) Umožnit v prostředí e-learningu kromě e-leamingového vzdělávání v oblasti IT vytváření vzdělávacích programů i pro odborná témata ze sektoru např. pro postgraduální vzdělávání. d) V rámci e-learningu a monitoringu celoživotního cyklu vzdělávání umožnit zaznamenávání, sledovaní a vyhodnocování publikačních a konferenčních aktivit odborných pracovníků, hlavně lékařů. e) Možnost monitorovat celkovou úroveň lidských zdrojů z hlediska vzdělávání v segmentu a dávat doporučení pro vzdělávací instituce a MZ pro zkvalitnění HR v sektoru. f) Možnost podávání přihlášek lékařů do komory přes NZP a jejich následného zpracování elektronickou formou. Kvalita zdravotní péče v sektoru a) Spolupracovat při tvorbě prvků MIS tak, aby se vytvořily a daly sledovat KPI pro monitoring kvality poskytované zdravotní péče na úrovni lékaře, oddělení, PZS, regionu, celého systému. b) Spolupracovat při monitorovací činnosti v oblasti kvality s MZd ČR a mít možnost vyjádřit se k závěrům práce komisí MZd ČR ohledně členů ČLK. c) Přístup k podáním a podnětům pacientů v souvislosti s prací lékařů, aby se tím zabývala jejich etická komise ještě před závěry ÚDZS. d) Spolupráce s příslušným orgánem státní správy při výkonu dozoru nad PZS a podklady o podnětech pro etické komise ČLK. b) Zpracování metodiky a aplikace na monitorování radiačního zatížení pacienta při přijímání ZS. Výzkum a inovace postupů, léků, laboratorních metod a) Vytvořit ve spolupráci s výzkumnými ústavy a pracovišťmi fakult programy pro statistické sledování vlivu nových postupů, léků, metod na měřitelné KPI v oblasti zkvalitnění zdraví a života občanů. Podpora činnosti ČLK v rámci eHealth a) Zabezpečení informační podpory činnosti ČLK. a) Zpřístupnění části portálu NZP pro zdravotnické profesionály na potřeby prezentace aktivit ČLK.

40

b) Nástroje na tvorbu, údržbu registru zdravotnických pracovníků ve smyslu § 49 zákona. c) Možnost registrace a údržby členské základny v návaznosti na registr lékařů ČR. d) Prezentace odborných úspěchů členů ČLK na NZP. e) Prostor a interface na NZP k vypisovaní témat a projektů, výzkumných úloh identifikovaných ČLK. f) Převzít do NZIS aplikace vyvinuté ČLK pro potřeby segmentu. g) Vizualizace aktivit ČLK při připomínkování aktivit MZD, legislativy a dalších aktérů v segmentu zdravotnictví formou řízených blogů a fóra. h) V rámci zpřístupnění pacientských údajů především v EHR je potřebné dořešit statut konziliárního lékaře a jeho pravomocí při přístupu k datům pacientů v systému.

3.15 Vzdělávací orgány Vzdělávací orgány akreditované pro pregraduální vzdělávání zdravotnických pracovníků: • 1. lékařská fakulta UK Praha • 2. lékařská fakultaUK Praha • 3. lékařská fakultaUK Praha • Lékařská fakulta UK v Plzni • Lékařská fakulta UK v Hradci Králové • Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové • Lékařská fakulta MU • Lékařské fakulta Univerzity Palackého v Olomouci • Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích • Fakulta zdravotnických studií Plzeň • Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě •

Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

V síti vzdělávacích organizací v ČR je i 40 středních zdravotnických škol. • • • • • • • •

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Olomouc Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ústí nad Labem Střední odborná škola zdravotnická Vyškov Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická České Budějovice Střední odborná škola zdravotnická Český Krumlov Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ostrava Střední zdravotnická škola Písek 41

• •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • •

• • • • • •

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Praha 1 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Plzeň Střední zdravotnická škola Tábor Střední zdravotnická škola Šumperk Střední škola zdravotnická Uherské Hradiště Střední odborná škola zdravotnická a sociální Kyjov Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod Střední škola zdravotnická Chrudim Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Jihlava Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kolín Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Žďár nad Sázavou Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Zlín Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Mladá Boleslav Střední zdravotnická škola Praha 10 Střední zdravotnická škola Cheb Střední zdravotnická škola Kroměříž Střední zdravotnická škola Benešov Střední zdravotnická škola Pardubice Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno Střední zdravotnická škola Svitavy Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Brno Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Nymburk Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Znojmo Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Příbram Střední zdravotnická škola Beroun Střední zdravotnická škola Jindřichův Hradec Střední zdravotnická škola Prostějov Střední zdravotnická škola Brno 2 Střední zdravotnická škola Hranice Střední zdravotnická škola Domažlice Střední zdravotnická škola Ústí nad Orlicí

Další vzdělávání se realizuje prostřednictvím sítě vzdělávacích organizací akreditovaných Akreditační komisí MZD ČR na další vzdělávání zdravotnických pracovníků. Základní funkce: ZF 1 ZF 2 ZF 3 ZF 4

Teoretická a praktická příprava budoucích zdravotnických pracovníků. Další vzdělávání zdravotnických pracovníků. Věda a výzkum.

ZF 5

Spolupráce se státní správou.

Spolupráce s domácími a zahraničními akademickými pracovišťmi.

Potřeby: 42

a) Mít přístup k informacím potřebným na výuku od ostatních subjektů v zdravotnictví (od PZS, SZU, ZP, UZIS a dalších). b) Mít zabezpečenou informační infrastrukturu pro on-line přístup k informačním zdrojům ve světě stejně tak i umožněný přístup k těmto zdrojům. c) Potřeba dálkového vzdělávání. d) Mít přístup k plánovaným eHealth aplikacím tak, aby bylo možné s nimi seznamovat budoucí i současné zdravotnické pracovníky s dostatečným předstihem. e) Mít informace o potřebách od PZS, VÚC, MZD ČR v oblasti lidských zdrojů. f) Mít možnost podílet se na pilotních implementacích eHealth v rámci vědeckovýzkumné činnosti. g) Mít materiálně-technické zabezpečení (včetně IT) na takové úrovni, aby bylo možné zabezpečit výuku na moderní úrovni. h) Mít včasné informace o trendech v rozvoji medicíny i eHealth. i) Potřeba úzké spolupráce s PZS při praktické výuce (i v oblasti eHealth), přednostně s FN. j) Mít k dispozici anonymní / pseudoanonymní EHR data pro potřeby výuky. k) Mít k dispozici telemedicínské aplikace v eHealth pro potřebu výuky. l) Mít napojení a přístup na další centrální eHealth služby. m) Mít k dispozici nástroje na sdílení znalostí a zkušeností. n) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. o) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

3.16 EU a její instituce a) Mít k dispozici zdravotnické podklady požadované od ČR ve stanoveném čase a kvalitě, hlavně z oblasti statistiky. b) Dostávat od ČR podněty, náměty a připomínky k aktivitám souvisejícím se zdravotnictvím v EU, speciálně s eHealth. c) Být partnerem ČR při řešení zdravotnické problematiky. d) Mít přístup k relevantním údajům při tvorbě a hodnocení pokroku akčních plánů, politik a národních programů. e) Aby ČR postupovala v souladu s EU standardy a doporučeními: a. Aby ČR zabezpečila interoperabilitu IS v zdravotnictví s IS EU. b. Aby ČR zabezpečila datovou interoperabilitu na úrovni EHR, EDS, ePreskripce a dalších eHealth aplikací. f) Aby ČR podporovala mobilitu občanů EU z hlediska možností poskytování ZS. g) Aby se ČR aktivně podílela na EU eHealth programech (např. epSOS). h) Dynamicky přenášet zdravotnickou legislativu EU do národní legislativy.

3.17 Světová zdravotnická organizace Všeobecné i) Mít k dispozici podklady požadované od ČR ve stanovené době a kvalitě, speciálně: i. k relevantním údajům při tvorbě a hodnocení pokroku akčních plánů, politik a národních programů,

43

ii. k důkazům vlivu rizikových faktorů na populaci samotnou a speciálně na děti. j) Dostávat od ČR podněty, náměty a připomínky k aktivitám WHO souvisejících se zdravotnictvím, speciálně s eHealth. k) Být partnerem ČR při řešení zdravotnické problematiky. 1) Mít přístup k relevantním údajům při tvorbě a hodnocení pokroku akčních plánů, politik a národních programů. m) Přístup k důkazům vlivu rizikových faktorů na populaci samotnou a speciálně na děti. Potřeby vyplývající ze spolupráce ČR s WHO, priority na 2008-2009: Priorita I - Posilňování zdravotnického systému a) Mít k dispozici nástroje na monitorovaní, hodnocení a plánování lidských zdrojů v zdravotnictví. b) Potřeba získávat autentické údaje a podklady na periodickou publikaci „Zdravotnictví v proměně" - HIT. c) Mít k dispozici nástroje na monitorování, hodnocení a plánování zdravotnického vzdělávání. d) Mít k dispozici nástroje na monitorování, hodnocení a plánování kapacity veřejného zdravotnictví. e) Mít k dispozici nástroje na monitorování institucionalizace a vzdělávání v HIA, IHR, krizového managementu a lékové politiky. Priorita II - Zlepšení odpovědi zdravotnického systému na závažná nepřenosná onemocnění včetně podpory zdravého životního stylu f) Mít k dispozici nástroje a metodiku na měření efektivnosti odpovědí zdravotnického systému na závažná nepřenosné onemocnění. g) Mít k dispozici DAM pro jednotlivé kategorie onemocnění. h) Mít vytvořený akční plán na prosazování podpory zdravého životního stylu.

3.18 Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy Přehled institucí a) Ministerstvo financí ČR, b) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, c) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, d) Ministerstvo vnitra ČR, e) Ministerstvo obrany ČR, f) Ministerstvo spravedlnosti ČR, g) Ministerstvo dopravy ČR, h) Ministerstvo zemědělství ČR, i) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, j) Ministerstvo životního prostředí ČR, k) Ministerstvo kultury ČR, l) organizace státní správy m) Česká zpráva sociálního zabezpečení m) Statistický úřad České republiky n) Úřad na ochranu osobních údajů o) Národní bezpečnostní úřad 44

p) města a obce. Potřeby:

a) Potřeba získání podkladů na vyhodnocování společenských jevů měnících zdravotní úroveň jako podklad pro různé úrovně státu za účelem změny, úpravy společenských norem (např. dopravní nehodovost, konzumace alkoholu, cigaret, pracovní zatížení, z toho vyplývající cost-benefit, jako i expozice škodlivin v průmyslu - legalizace, omezení a jiné ) na úrovni samosprávy. a) Potřeba zabezpečení podkladů z oblasti zdravotnictví pro krizový management na úrovni samosprávy. b) Potřeba zabezpečení informační součinnosti Sociální pojišťovny a rezortu zdravotnictví při poskytování zdravotní a sociální péče. c) Potřeba součinnosti PZS v rezortu MO a MV s eHealth. d) Potřeba součinnosti MD s ohledem telekomunikační infrastruktury a komunikace veřejné správy s občany v psané podobě s eHealth. b) Potřeba součinnosti Úřadu na ochranu osobních údajů s eHealth, protože ve zdravotnictví je výskyt osobních údajů zvláštní kategorie mimořádně vysoký a při informatizaci zdravotnictví je nutno vypracovat bezpečnostní projekty v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. c) Potřeba součinnosti MF a MZD při finančním plánovaní a čerpání financí v rámci eHealth, při definování požadavků informační bezpečnosti v rámci Strategie informační bezpečnosti v gesci MF, při koordinaci architektur eGovernment a eHealth. e) Potřeba součinnosti Úřadu vlády a MZD při budovaní informační společnosti. f) Potřeba zabezpečení vstupů z rezortu MZD do příslušných institucí v rozsahu daném platnou legislativou. g) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

3.19 Vědecké a výzkumné instituce V rámci Akademie věd působí tyto ústavy: • Biofyzikální ústav AV ČR • Biotechnologický ústav AV ČR • Fyziologický ústav AV ČR • Mikrobiologický ústav AV ČR • Ústav experimentální botaniky AV ČR • Ústav experimentální medicíny AV ČR • Ústav molekulární genetiky AV ČR • Ústav informatiky AV ČR, Centrum biomedicínské informatiky • Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR SZÚ – odborná centra: • Centrum zdraví a životního prostředí • Centrum zdraví, výživy a potravin • Centrum hygieny práce a pracovního lékařství • Centrum podpory veřejného zdraví • Centrum epidemiologie a mikrobiologie • Centrum toxikologie a zdravotní bezpečnosti

45

Registry a informační systémy NZIS: •

http://www.uzis.cz/registry-nzis

Funkce:

ZF 1

Vědecko — výzkumná činnost.

ZF 2 ZF 3 ZF 4

Odborná spolupráce s PZS a přenášení získaných poznatků do praxe. Poskytování specializované ZS. Spolupráce s domácími a zahraničními akademickými pracovišťmi.

ZF 5

Spolupráce s vzdělávacími institucemi v ČR.

Potřeby: a) Mít zabezpečenou informační infrastrukturu pro on-line přístup k potřebným informačním zdrojům ve světě a umožněný přístup k těmto zdrojům. b) Mít možnost využívání moderních technologií ve vzdělávání dospělých (např. auditivní, vizuální či audiovizuální prezentace, distanční studium apod.). c) Potřeba výměny informací s vědecko-výzkumnými institucemi ze zahraničí. d) Mít účinný nástroj pro přenos vědecko-výzkumných poznatků do standardů vzdělávání zdravotnických pracovníků a standardů poskytování ZS a podpory zdraví. e) Potřeba oboustranné komunikace a přístupu k informacím od ostatních účastníků zdravotnictví - PZS, ZP, KHS. f) Dostupnost relevantních komunikačních kanálů pro šíření výsledků vědy a výzkumu do praxe. p) Mít možnost podílet se na pilotních implementacích eHealth v rámci vědecko-výzkumné činnosti. q) Mít materiálně technické zabezpečení (včetně IT) na takové úrovni, aby bylo možné zajistit vědu a výzkum na špičkové úrovni. r) Mít včasné informace o trendech v rozvoji medicíny i eHealth. s) Mít rychlý přístup k integrovaným registrům / číselníkem obsahujícím potřebné údaje pro plnění úkolů výuky. t) Mít k dispozici anonymizované / pseudonymizované EHR data pro potřeby vědeckého výzkumu. u) Mít napojení a přístup na další centrální eHealth služby. v) Mít k dispozici nástroje pro sdílení znalostí a zkušeností. a) Mít možnost využívat informační a komunikační technologie (telefon, mobil, fax, internet, e-mail, ICQ, kopírky) pro svou práci. b) Mít rychlý přístup k vědecky relevantním poznatkům souvisejících s předmětem činnosti (EBM podpora, systémy podpory rozhodování, vyhledávání). c) Mít rychlý přístup k integrovaným registrům / číselníkem obsahujícím potřebné údaje pro plnění úkolů. d) Mít napojení a přístup na další centrální eHealth služby. e) Mít k dispozici nástroje pro sdílení znalostí a zkušeností. f) Mít možnost publikovat vytvořené standardní diagnostické postupy a metodické pokyny. g) Mít přístup k nástrojům a údajům pro elektronickou surveillance. h) Mít k dispozici nástroje na elektronickou komunikaci s partnerskými institucemi EU (Reporting výsledků surveillance). i) Mít k dispozici nástroje pro spolupráci s terénními laboratořemi

46

j) V případě poskytování ZS jsou potřeby jako u PZS. k) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. l) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth. Oblast orgánových transplantací (navíc oproti PZS) a) Potřeba mít registr potřebných dat souvisejících s transplantacemi. b) Potřeba rychle získat všechny příslušné informace o dárcích. c) Mít možnost autorizovat a zpracovat elektronickou požadavek na tvorbu a změny údajů v registru dárců orgánů a tkání a poskytovat informace z registru oprávněným subjektem zabezpečeným způsobem. d) Mít možnost autorizovat a zpracovat elektronickou požadavek na tvorbu a změny údajů v registru osob, které po smrti odmítli darovat orgány. e) Spravovat a publikovat zabezpečeným způsobem informace z čekacích listin na transplantaci orgánů.

3.20 Dodavatelé Dodavatelé z hlediska eHealth jsou důležití zejména v oblasti léků, zdravotnických prostředků, spotřebního materiálu a IT. Potřeby: a) Mít možnost napojit se na eHealth služby. b) Mít on-line přístup k registrům souvisejícím se zdravotnictvím. c) Mít přístup ke statistickým údajům z eHealth v rozsahu své působnosti. d) Znát limity stanovené pro PZS od ZP pro potřeby plánování spotřeby. e) Mít včasné informace o podmínkách pro akreditaci a certifikaci. f) Mít k dispozici statistické zpracování reklamací na dodávky do sektoru. g) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. h) Mít možnost poskytovat relevantní informace ostatním subjektům na VZP. Specifika oblasti IT dodavatelů i) Mít k dispozici aktuální informace o platných IT standardech ve zdravotnické informatice. j) Mít včasné informace o plánovaných standardech. k) Mít včasné informace o podmínkách pro akreditaci a certifikaci IS. l) Mít možnost napojení na eHealth služby. m) Mít k dispozici architekturu eHealth. n) Mít k dispozici detailní specifikaci rozhraní na eHealth. o) Mít k dispozici jasně stanovenou bezpečnostní politiku v oblasti ochrany osobních údajů pro eHealth. p) Mít k dispozici metodiku pro řízení informační bezpečnosti a řízení rizik v oblasti zdravotnických zařízení / zdravotnické informatiky / eHealth. q) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

3.21 Zaměstnavatelé

47

Obecné potřeby: a) Minimalizovat výpadky zaměstnanců v důsledku nemocnosti a úrazů. b) Mít k dispozici údaje o jednotlivých rizicích v pracovním procesu. c) Mít k dispozici metodické návody pro minimalizaci rizik pro své zaměstnance v pracovním procesu. d) Mít k dispozici informace o nově se objevujících rizicích pro zaměstnance. e) Mít informace o zdravotním stavu uchazeče o zaměstnání v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy. f) Mít informace o zdravotním stavu zaměstnanců v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy. g) Mít k dispozici informace o závěru preventivní lékařské prohlídky ve vztahu k práci (posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní činnosti) h) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví a v oblasti BOZP a PO. i) Mít k dispozici snadno dostupné informace o aktuálních požadavcích na zaměstnavatelů v oblasti BOZP. j) Mít k dispozici aktuální informace a pokyny o ochraně zdraví zaměstnanců v případě krizových stavů (např. průmyslová havárie, záplava chemické továrny, únik nebezpečných látek) k) Mít k dispozici nástroje pro monitorování, hodnocení, plánování a další vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů v rámci organizace s ohledem na BOZP a PO. l) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth. Splnění zákonných požadavků na zdravotní stav zaměstnance. a) Prostřednictvím smluvního PZS a smluvní pracovní zdravotní služby umožnit evidenci záznamu o vstupní zdravotní prohlídce zaměstnance. b) Vytvořit a udržovat seznam zaměstnanců kontrahovaných organizace, kteří podléhají povinnosti vstupní a opakované lékařské prohlídky podle požadavků pracovních přiděleni pracovníků organizace s uvedením podmínek, termínů opakovaných preventivních prohlídek. c) Možnost tvorby výstupních sestav pracovníků smluveného organizace s identifikací plnění povinnosti zdravotních prohlídek a jejich statusu. d) Umožnit přehlednou výstupní sestavu pracovníků smluveného organizace u občanů, kteří mají v EHR evidovanou sníženou pracovní schopnost, která může ovlivnit podmínky zařazení pro výkon pracovní funkce. e) Generovat e-pozvánky/tlač pozvánek na opakované lékařské prohlídky. Zajištění školení BOZP zaměstnanců sektoru zdravotnictví • Zpřístupnit pracovníkům PZS prostřednictvím e-learningu školení o BOZP s možností vygenerování certifikátu o jeho úspěšném absolvování. • Umožnit výstupní sestavy pracovníků pracoviště o absolvování BOZP školení. • Generovat e-pozvánky/tlač pro opakované školení BOZP, pokud to charakter pracoviště a zákon vyžadují. • Automaticky zaznamenat záznam o absolvování školení BOZP do elektronického záznamu a monitoringu celoživotního vzdělávání odborných pracovníků resortu. • V rámci e-learningu a monitoringu celoživotního cyklu vzdělávání umožnit zapisování, sledování a vyhodnocování získaných kvalifikačních stupňů pracovníků.

48

Nadstandardní ZS • Umožnit pracovníkům organizace objednat si a monitorovat využívání formy nadstandardní zdravotní péče - jako bonusu pro zaměstnance. • Mít přístup k podmínkám, popisu forem a poskytovatelů nadstandardní zdravotní péče. PNS • Automatické informování zaměstnavatele o začátku a ukončení PNS zaměstnance. • Automatické informování zaměstnavatele o výsledku kontroly dodržování podmínek PNS ze strany kontrolních orgánů. • Mít možnost nezávislého posouzení rozhodnutí o PNS prostřednictvím posudkového lékaře. Poznámka: existence nějaké potřeby ještě neznamená, že bude v rámci eHealth naplněna.

3.22 Další subjekty Mezi další subjekty patří: a) Světová banka b) Mezinárodní měnový fond c) OECD d) UNICEF e) Červený kříž f) služby, linky a hnízda záchrany g) pacientské sdružení, např. Liga proti rakovině, Slovenský svaz tělesně postižených, Unie nevidomých a slabozrakých Slovenska, Svaz diabetiků h) organizace na podporu zdravého životního stylu jako jsou sportovní centra, wellness a fitness zařízení i) další neziskové organizace ve zdravotnictví j) virtuální komunity na základě zdravotních potřeb k) provozovatelé portálů o zdraví a zdravotnictví Obecné potřeby: a) Mít možnost napojit se na eHealth služby. b) Mít on-line přístup k registrům souvisejícím se zdravotnictvím. c) Mít přístup k údajům z eHealth v rozsahu své působnosti. d) Mít možnost poskytovat relevantní informace ostatním subjektům na NZP. e) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu eHealth.

49

4. eHealth služby 4.1 Služby pro občana Název služby eObjednávání/občan eČekací seznam (Waiting list) eReferrals - občan eZdravotnické informace /občan eKonzultace Call Center - health support eCounselling eOčkování ePřipomenutí (eReminder) ePrvní pomoc eMedikace - informace pro občana EHR / PHR - informace pro občana EDS (Emergency data set) eLearning /občan

Popis služby Objednávání se k lékaři prostřednictvím ICT (Internet -NZP, kiosek, mobil, call centrum) Transparentní management čekacích listin, s kontrolou ze strany pacienta Objednávání občana ke specialistovi bez nutnosti fyzické cesty pro lístek Poskytnutí obecných zdravotnických informací prostřednictvím ICT (Internet - NZP, mobil - SMS) bez účasti operátora Vzdálená konzultace s lékařem prostřednictvím Internetu - NZP, nebo mobilu SMS) Poskytnutí zdravotně-relevantních informací prostřednictvím operátora Elektronická linka důvěry (mail, chat) Elektronický očkovací průkaz Připomenutí občanovi, že se blíží termín návštěvy lékaře prostřednictvím SMS nebo mailu. Podpora činnosti laiků při poskytování první pomoci pomocí mobilu nebo Internetu Poskytnout občanovi výkaz o jeho dosavadní preskripci, dostupný prostřednictvím Internetu (kiosku) a ročního výpisu, informaci o dostupnosti předepsaných léků, vědomostní systémy pro interakce léků, jejich nežádoucí účinky, kontraindikace a dávkování Poskytnout občanovi jeho zdravotní záznamy v elektronické podobě dostupné prostřednictvím Internetu resp. mobilu, resp. možnost vést si celoživotní zdravotní knížku s příslušným zdravotním obsahem včetně údajů o očkováních Poskytnout občanovi možnost evidovat o sobě aktuální soubor život zachraňujících informací (EDS) - v důsledku toho mít schopnost rychle informovat službu neodkladné zdravotní péče o jeho závažných zdravotně relevantních skutečnostech Poskytnout občanovi možnost samostudia v oblasti péče o své zdraví a zdraví svých

50

eWarning EHR /PHR - EU mobility ePodání eLékárna El. průkaz pojištěnce Kontrola a vyhodnocení kvality PZP eHealth fórum

blízkých. Varování občanů v případě epidemií nebo jiných závažných zdravotně relevantních skutečností prostřednictvím ICT (Internet - NZP, mobil-SMS) i zpětné upozornění na nebezpečné potraviny a výrobky. Aby v celé EU měl lékař při poskytování zdrav. péče občanovi ČR k dispozici jeho EHR ve srozumitelném formátu a obsahu Poskytnutí možnosti elektronického podání na Kancelář ZP, změny zdravotní pojišťovny Nákup léků, přípravků a zdravotních pomůcek přes Internet od autorizovaných subjektů v rozsahu povoleném legislativou Token určený k identifikaci, autentizaci, autorizaci (el. podpis) pojištěnce ZP Na NZP, v přehledné formě poskytované informace o ratingu a kvalitě jednotlivých PZP na základě veřejně deklarovaných parametrů Možnost pro občany vyjádřit prostřednictvím elektronického fóra své názory na zaměření a rozvoj eHealth

4.2 Služby pro poskytovatele zdravotní péče Název služby eObjednávání / PZP eWaitingList - PZP eReferrals eRegistry eZúčtování eLearning eZdrav. informace/ zdrav.pracovníků EHR / EMR EHR / EU mobilita EDS ePreskripce eMedikace EBM podpora PACS Teleradiologie Telemonitoring/tele-care Virtuální konzilium

Popis služby Management objednávání pacientů s napojením na NZP Transparentní management čekacích listin Objednávání služeb specialistů, snímkování a laboratorních vyšetření prostřednictvím ICT (Internet - VZP, kiosek, mobil, call centrum) Důvěryhodné poskytování informací z centrálních zdravotnických registrů a číselníků. Zabezpečení online aktualizace, včetně interface na eGovernment Výkazy pro ZP včetně syntaktické a sémantické kontroly zasílané prostřednictvím Internetu, výkazy pro Kancelář ZP, ÚZIS, MZ, SÚKL Poskytnutí možnosti distančního vzdělávání pro zdrav. zaměstnance (lékař, sestra) Poskytnutí zdravotnických informací pro zdrav. pracovníky prostřednictvím ICT (Internet NZP, mobil - SMS, PDA - mail) Práce s potřebnými zdravotními záznamy o pacientovi v elektronické podobě v aktuálním čase a místě (na principu need-to-know) Práce s potřebnými zdravotními záznamy o pacientovi z jiné země EU v elektronické podobě v aktuálním čase a místě, ve srozumitelné formě (na principu need-to-know) Poskytnutí údajů o pacientovi pro urgentní medicínu v aktuálním čase a místě Systém elektronického předpisu léků, zdravotnických prostředků a dietních potravin, včetně statistického vyhodnocení Poskytnutí záznamů v elektronické podobě o dosavadní preskripci pacienta, o stávajících alternativách daného přípravku nebo pomůcky, znalostních systémů pro interakce léků, jejich nežádoucí účinky, kontraindikace a dávkování IT podpora pro medicínu založenou na důkazech (Rychlý přístup k potřebným informacím) Celý životní cyklus obrazové informace v zobrazovacích zařízeních (zejména radiologie) Vzdálené konzultace k snímkům Vzdálený monitoring a péče o pacienta v domácím ošetření a automatická odezva v případe rizikového stavu pacienta Možnost vytvoření komisí, jejichž někteří členové nejsou fyzicky přítomni, možnost

51

/Tele-consulting eAIS eLIS eKLIS eNIS eLEIS ePrůkaz PZP eWarning systém CZ SNOMED (LOCAL?) ePrvní pomoc / PZP eTS eGenomics ehealth fórum

telekonzultácí se špičkovými odborníky Interface eHealth / middleware na ambulantní IS Interface eHealth / middleware na laboratorní IS Inteface eHealth / middleware na klinické IS Inteface eHealth / middleware na nemocniční IS Inteface eHealth / middleware na nemocniční IS Token pro PZP k identifikaci, autentizaci a autorizaci (el. podepisování) Systém near-online hlášení pro krizový management (např. při závažných epidemiích) Lokalizace jednotného názvosloví do češtiny Podpora činnosti laiků při poskytování první pomoci přes mobil a Internet IT podpora činnosti Transfúzní služby Management genetické informace z DNA scanu (např. vyhodnocení letality a predispozice k chorobám) Možnost pro PZS vyjádřit prostřednictvím el. fóra své názory na zaměření a rozvoj eHealth

4.3 Služby pro zdravotní pojišťovny Název služby eZúčtování EHR / ZP EDS eKonzultace / EHR/PHR ePreskripce / ZP eWaitingList Registry Kontrola a vyhodnocení kvality PZP Health care management Poskytování dat z externích institucí

Popis služby Výkazy od PZS pro ZP včetně syntaktické a sémantické kontroly zasílané prostřednictvím Internetu. Podklady z EHR pro revizní lékaře, sledování nemocnosti a spotřeby ZP. Podpora využití EDS v záchranné službě a urgentní medicíně pro snížení nákladů a zvýšení kvality poskytované ZS. Poskytnout pojištěnci službu konzultace (třetího názoru) od osoby, jíž pojištěnec důvěřuje. Takovou konzultaci může poskytnout jen osoba s lékařskou kvalifikací. Podklady z ePreskripcie pro revizní lékaře a lékárníky, pro monitoring spotřeby léků a pro kontrolu dodržování léčebných postupů pojištěncům. Participace na managování čekacích listin. Důvěryhodné poskytování informací z centrálních zdravotnických registrů a číselníků. Zabezpečení online aktualizace, včetně interface na eGovernment Získání podkladů pro rating a posuzování kvality jednotlivých PZP na základě veřejně deklarovaných parametrů. Optimalizace neakutních vyšetření a ošetření na základě podkladů z eHealth monitoringu PZP Pravidelné poskytování údajů z externích institucí o pojištěncích, plátci pro účely výkonu zdravotního pojištění pojištěnce.

4.4. Služby pro Kancelář zdravotních pojišťoven

52

Název služby eClearing euClearing eRegistry Kontrola a vyhodnocení kvality PZP ePodání Změna ZP eOvěření Proaktivní dohled

Popis služby Výkazy od PZP pro ZP včetně syntaktické a sémantické kontroly zasílané prostřednictvím internetu Pravidelné vyrovnávání závazků a pohledávek mezi státy Evropské unie za poskytnutou ZS, Kancelář jako styčný orgán pro ČR vůči členským státem EU Důvěryhodné poskytování informací z centrálních zdravotnických registrů a číselníků. Zabezpečení online aktualizace, včetně interface na eGovernment Získání podkladů pro rating a posuzování kvality jednotlivých PZS na základě veřejně deklarovaných parametrů Poskytnutí možnosti elektronického podání na Kancelář Změny zdravotní pojišťovny (přihlášky, odhlášky, změny, proces přepojistění) Ověřování aktuálních pojistných vztahů (individuální / dávkové) vůči zvolené zdravotní pojišťovně. Ověřování na portálu seznamu mrtvých pro vybrané subjekty resortu. Ověření kódu zdravotnického pracovníka/PZP pro jeho ověření na výkon odbornosti Dohled nad zdravotní péčí podmíněn online dostupností údajů o poskytnuté zdravotní péče a zdravotním stavu (pro účely dohledu) zaměřený na kvalitu, efektivitu, vykazování a dostupnost ZS

4.5 Služby pro veřejného zdravotnictví – KHS, SZÚ, ZÚ Název služby eMomo eDemografie eNVýběr eMonitor ZP eHlášenka eLabV eRegistry Kontrola a vyhodnocení kvality PZP eClearing / VZ eIHR eStatistika

eHealth fórum eMonitorRF eBiomonitor eMonitor/ŽP

Popis služby Monitorování mortality (i akutní) Získávání informací o demografii, sociálně ekonomických determinantech zdraví Získávání údajů z ROB (náhodný výběr souboru, ověření dat souboru vůči rejstříku) Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva, včetně zdraví (well-being) Elektronické hlášení (podezření na přenosné onemocnění, výkon očkování, podezření na nemoc z povolání) Elektronická komunikace PZS / OLM / NRC vzorku výsledky - infekční onemocnění, citlivost ATB Elektronické registry vybraných onemocnění, úrazů, poranění, přiznaných nemocí z povolání Získání podkladů na rating a posuzování kvality jednotlivých PZS na základě veřejně deklarovaných parametrů Informace o nákladech spojených s poskytnutím ZP Komunikace pro zajištění výkonu mezinárodních zdravotních předpisů Získávání informací o poskytnuté ZP, stanovených diagnózách, provedených výkonech a zdrav. pomůckách, příčinách úmrtí Získávání informací o předepsaných, prodaných a nespotřebovaných lécích Získávání informací o úrazech a jejich příčinách Získávání informací o kapitálových výdajích Získávání informací o nových lécích Možnost pro veřejné zdravotnictví získávat podněty od občanů k problematice veřejného zdraví Monitoring determinantů zdraví populace a jejích skupin (individuální biologické a genetické rizikové faktory a individuální rizikové faktory životního stylu) - výběrové populační studie Monitoring zátěže populace a jejího skupin faktory prostředí Monitoring stavu faktorů ŽP (vlastní údaje)

53

eMonitor/PP eMonitor / RP eMonitor/pZS eMonitor/RS EPIS eImunizace eMonitorOS eVarování eSpráva VZ eLab/VZ

Získávání údajů o výsledcích objektivizace životních podmínek, vodárenské infrastruktuře Monitoring stavu pracovních podmínek a stavu zdraví při práci Evidence rizikových prací Získávání údajů od pracovní zdravotní služby Monitoring radiační situace, zdrojů, činností a dávek ionizujícího záření Rejstřík případů přenosných nemocí na základě eHlásenky a eLabV, dohled a kontrola pro přenosné nemoci, vyhodnocování epidemiologické situace pro přenosné nemoci Kontrola stavu imunizace populace na základě údajů elektronických zdravotních průkazů Podpora zdraví a preventivních programů Monitoring zaměřený na ochranu zdraví spotřebitele (potraviny, kosmetické výrobky, chemické látky, biocidy, ...) Monitoring a zveřejňování mimořádných událostí a hrozeb Elektronická státní správa pro VZ, elektronická podpora SZD pro NRC, lab. MZP+BZP, lab. chem. a fyz. analýz-objektivizace determinantů zdraví, podklady pro eMonitorŽP, eMonitorPP, eBiomonitor, eMonitorOS

4.6 Služby provozovatele pro eHealth Název služby Správa sítě datových cest Správa autentifikace a autorizace účastníků Správa dokumentů Správa platformy Správa a výkon zálohování Správa a výkon elektronizace dokumentace Správa integrace Správa inkluze Tvorba eHealth norem Tvorba standardů eHealth Správa kordinace s EU Správa koordinace s eGovernment Správa, tvorba a aplikace modelu eHealth Podpora Výkon technologické certifikace Výkon bezpečnostní Poskytování údajů

Popis služby Spravuje propojení všech účastníků zdravotní komunikace kvalitní sítí datových cest Spravuje autentizaci a autorizaci účastníků zdravotní komunikace Spravuje zdravotní a zdravotnickou dokumentaci Spravuje architekturu provozní platformy Spravuje a provádí zálohování datového obsahu Spravuje a provádí elektronizaci dokumentace Koncepčně programově a projekčně řeší integraci datových cest zdravotní komunikace Koncepčně programově a projekčně řeší včleňování účastníků zdravotní komunikace do elektronické zdravotní komunikace (EHC) Vytváří normy v oblasti eHealth Vytváří standardy v oblasti eHealth Sleduje aktivity EU při tvorbě norem a standardů a koordinuje s nimi aktivity služeb Sleduje aktivity projektu eGovernment a koordinuje s nimi aktivity projektu eHealth Tvorba a udržování modelu procesu péče o humánní fyzické zdraví na území ČR s interface na EU s důrazem na eHealth. Správa, provoz a programové řízení SW eHealth aplikací Certifikace technologických komponentů datových cest zdravotní komunikace Certifikace bezpečnostních atributů Poskytuje údaje příjemcům z fondu údajů poskytovatele (přímé i odvozené)

54

eHealth fórum eLearning eArchivace eIZ (Informační zdroje) eRešerše eIZ WHO eKnihovnictví

Možnost získávat podněty od občanů, PZS, k problematice zdravotní péče Poskytnutí možnosti interaktivního vzdělávání pro potřeby odborné a laické veřejnosti. Získávání a dlouhodobé uchovávání komplexní medicínské národní produkce pro současnou i budoucí generaci a zachovávat tak odbornou i historickou kontinuitu jednotlivých medicínských oborů Průběžná akvizice komplexní slovenské a výběrové zahraniční časopisecké a monografické produkce zdroje z lékařských věd a zdravotnictví s cílem budovat on-line katalog, národní předmětové a jmenné autority, atd Odborné rešerše, rešerše publikační činnosti a ohlasů lékařů v elektronické podobě Uchovávání a zpřístupňování fondu dokumentů a eZdroje WHO a vytváření adekvátních podmínek na jeho využívání Spolupráce s PZS v oblasti lékařského knihovnictví, zejména při statistickém vykazování a analytickém vyhodnocování činnosti lékařských knihoven, koordinovaném nákupu ezdrojů, vytváření konsorcií, vzdělávání, zakládání a rušení knihoven atd..

4.7 Služby pro ostatní subjekty Služby pro ostatní subjekty jsou podmnožinou výše uvedených eHealth služeb. 5. Ohodnocení služeb 5.1 Požadavky na bezpečnostní atributy klíčových služeb eHealth Podle standardu maticového hodnocení bezpečnosti IS - normy FIPS 199, v souladu s ISO 27799 a 13335. Ze všech eHealth služeb jsou vybrány pro ohodnocení ty klíčové - Týkající se občanů a PZS. Ostatní eHealth služby budou ohodnoceny v rámci studie proveditelnosti.

Minimální úroveň požadavků / zabezpečení

Základní úroveň požadavků / zabezpečení.

55

Střední úroveň požadavků / zabezpečení - může jít o riziko vážných zdravotních dopadů v případě narušení služby.

Vysoká úroveň požadavků / zabezpečení - může jít o riziko přímého ohrožení života a osobní integrity občana. Služby pro občana Důvěrnost Dostupnost Integrita eObjednání eWaitingList eReferrals eZdravotnické informace eKonzultace Call Center Health Support eCounselling (eLinka důvěry) ePřipomenutí (eReminder) ePrvní pomoc ePreskripce – inform. pro občana EHR/PHR – občan Hnědá Oranžová Hnědá EDS – emergentní. inf. pro občana eLearning eWarning EHR – EU mobilita 3x Oranžová ePodání eLékárna Elektronický průkaz pojištěnce Kontrola a vyhodnocov. kvality PZS eHealth fórum - občan Služby pro PZS Důvěrnost Dostupnost Integrita eObjednání eWaitingList - PZS eReferrals eRegistry eClearing Hnědá!!! Červ. Hnědá eLearning eZdrav. informace / zdrav. pracov. EHR / EMR EHR / EU mobilita 3x Oranž. EDS ePreskripce / eMedikace EBM podpora PACS Tele-radiologie Tele-monitoring/tele-care Virtuální konzilium/Tele56

consulting eAIS eLIS eKLIS eNIS Elektronický průkaz PZS eWarning system ČR LOCAL ePrvní pomoc / PZS eTS eGenomics eHealth fórum - PZS

5.2 Hodnocení klíčových eHealth služeb HSA (Health Services Assessment)

Vysvětlení k následujícím tabulkám Nízká hodnota: ● ● ● Střední hodnota: ● Vysoká hodnota:

●●

●●●

Zdravotní přínosy: Snížení DALYs občanů, tj. (mortality, morbidity, trvalých a dočasných následků). DALYs - Disability Adjusted Life Years Definice podle WHO: "The Disability Adjusted Life Year or DALY is a health gap measure that extends the concept of potential years of life lost due to premature death (PYLL) to include equivalent years of 'healthy' life lost by Virtue of being in states of poor health or disability (1). The DALY combines in one measure the time livedo with disability and the time lost due to premature mortality. One DALY can be thought of as one lost year of 'healthy' life and the

57

Burden of Disease as a measurement of the gap between current health status and an ideal situation where everyone lives into old age free of disease and disability. "

DALY je míra zdravotní ztráty (ztracených let zdraví) v důsledku předčasného úmrtí nebo vážného narušení zdraví chorobou. Referenční věk, vůči němuž se vztahuje předčasné úmrtí i výpočet DALYs je 80 let u mužů a 82.5 roku u žen. Jednotlivé ztracené roky nejsou hodnoceny stejnými váhovými koeficienty (proto "Adjusted"), i zdravotní dopady chorob mají různé váhové koeficienty. DALY je dobrá míra i pro měření rozdíly ve zdraví (pro podskupiny populace podle různých kritérií). DALYs se skládá ze dvou částí - ztracené roky v důsledku předčasného úmrtí (YLL - The years of life lost due to premature mortality) a následkem nemocí (YLD - years lost due to disability for incident cases of the health condition ". Roční objem DALYs pro Slovensko je přes 800.000 osob za let !!! Zdroj informace: WHO, Dept. of Measurement and Health Information

Ekonomické přínosy: Snížení přímých nákladů účastníků (stakeholders) v poskytování zdravotní péče v daném rozsahu (např. snížení nákladů na diagnózu, snížení duplicit a rehospitalizácií, snížení nákladů na poskytování ZS, snížením morbidity a mortality pracujících, zmenšení výpadku v tvorbě HDP, snížení nákladů dalších účastníků systému). V tabulce jsou přínosy pro daný typ účastníka Ostatní přínosy:

Snížení administrativní zátěže, snížení prostojů a čekacích lhůt, nárůst spokojenosti se službou, podpora jiných služeb. V tabulce jsou přínosy pro daný typ účastníka. Priorita:

Vysoká - začátek v první vlně projektů (r. 2009), střední - začátek v druhé vlně projektů (r. 2010-2011), Nízká - začátek ve třetí vlně projektů (r. 2012 a později). priorita je uvedená z pohledu daného typu účastníka. Složitost implementační:

Náročnost z pohledu implementace IT řešení. Složitost organizační:

Náročnost z pohledu zásahu do procesů, organizačního uspořádání a legislativy. Hodnoty jsou návrhem, budou upraveny na základě odborné diskuse a závěrů studie uskutečnitelnosti. Služby přímo pro občana

Zdravotní přínosy

eObjednávání/občan eWaitingList/občan eZdravotní informace

Ekonom. přínosy

Ostatní přínosy

Složitost implem.

Složitost organiz.

Priorita

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● 58

eKonzultace Call Center Health Support eCounselling (eLinka důvěry) ePřipomenutí (eReminder) ePrvní pomoc ePreskripce – informace pro občana EHR – inf. pro občana EDS (Emergency data set) eLearning eWarning EHR – EU mobilita

●

●

●

●

●

●

●

●

● ● ● ●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

Zdravotní přínosy

Ekonom. přínosy

Ostatní přínosy

ePodání eLékárna Elektronický průkaz pojištěnce Kontrola vyhodnocování kvality PZS Ehealth fórum - občan

Služby přímo pro PZP eObjednávání/PZP eWaitingList/PZP eReferrals / PZP registry eClearing / výkaznictví

●

● ●

●

●

●

●

●

● ●

Složitost implem.

Složitost organiz.

Priorita

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

59

eLearning eZdrav. informace/zdrav. pracov. EHR/EMR EHR/EU mobilita EDS ePreskripce/eMedikace EBM podpora PACS Tele-radiologie Tele-monitoring/tele-care

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ● ●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

●

●

●

●

●

●

● ●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

● ●

Virtuální konzillium/Teleconsulting eAIS

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

eLIS

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

● ●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

eKIS eNIS Elektronický průkaz PZP eWarning systém ČR LOCAL ePrvní pomoc /PZP eTS eGenomics ???? eHealth fórum - PZS

60

5.3 Priority pro rok 2009 Není relevantní pro podmínky ČR, lze použít pouze zveřejněné podklady z r. 2008. Od té doby nebyly zveřejněny žádné priority MZd 5.4 Formát detailnější specifikace služeb eHealth 5.4.1 Parametry služeb 1) Technické parametry služby i) Počet potenciálních uživatelů ii) Odhadovaný počet transakcí v jednotlivých fázích nasazení služby iii) Typická a maximální transakční frekvence (peak) iv) Objem dat vytvořených při transakci v) Objem přenášených dat vi) Roční objem ukládaných dat vii) Výskyt osobních údajů 2) Přínosy služby: a) zdravotní, b) ekonomické, c) ostatní. 3) Požadavky na legislativní zabezpečení. 4) Požadavky na organizační zajištění. 5) Požadavky na technické zabezpečení. 6) Rizika dané služby: a) ve vztahu k osobním údajům, b) ve vztahu ke kvalitě poskytované ZS, c) ostatní. 7) Plánování kontinuity pro danou službu. 8) Etické dopady dané služby. 9) Sociální dopady dané služby.

5.4.2 Příklad: ePreskripce (pro SR a bez eMedikace - to je další služba) 1) Technické parametry služby (data jsou podle podkladů NCZI z r.. 2006) i) Počet potenciálních uživatelů: (1) občané s právní subjektivitou: cca. 4.520.000, (2) zařízení ambulantní péče: 8 617, (3) zařízení ústavní zdravotní péče: 185, (4) počet odborných míst zdrav. pracovníků: 22 497, (5) zařízení lékárenské péče včetně výdejen zdravotnických pomůcek: cca. 1800, (6) prac. místa odborníků v lékárenské péče: 2 818. ii) Počet transakcí za rok: (1) počet preskripci: 93 958 526, (2) počet předpisů na pomůcky: 70 368 043. iii) Transakční frekvence: (1) u lékaře: max. 0,3 / min., (2) v lékárně: max. 5 / min., (3) vrchol: (např. při chřipkové epidemii), 7 tis. receptů / min., za den max. 1 mil. transakcí. iv) Objem dat vytvořených při transakci: do 1 kB v) Objem přenášených dat: do 1 KB / transakce vi) Roční objem ukládaných dat v centrálním úložišti: max. 100 GB vii) Výskyt osobních údajů: ano 2) Přínosy služby: a) Zdravotní

61

i) Snížení rizika omylu při čtení receptu. ii) Zkrácení času na výdej léku při komplikacích (např. pokud není léku v lékárně, pacient se musí vrátit a ptát si jiný lék). b) Ekonomické: i) Snížení objemu nelegálních transakcí. ii) Snížení přímých transakčních nákladů. iii) Ekonomické úspory v logistice lékového řetězce. iv) Ušetření času občana. c) Ostatní: i) Zvýšení transparentnosti preskripce. ii) Zvýšení kvality služby. iii) Vytvoření předpokladů pro implementaci eMedikace. 3) Požadavky na legislativní zajištění: a) služba vyžaduje samostatné legislativní zabezpečení - určení garanta a provozovatele služby, povinnosti PZS a lékáren, management el. receptů. 4) Požadavky na organizační zajištění: a) vznik garanta a provozovatele služby, b) zajištění účasti PZS a lékárníka v ePreskripci. 5) Požadavky na technické zabezpečení: a) Národní registr farmaceutických výrobků. b) Centrální úložiště elektronických receptů. c) On-line komunikace s přidělováním elektronického ID receptu. d) I & A PZS a lékárníka. e) Zajištění autorizace aktu předpisu a aktu výdeje přípravku. f) Zabezpečení důvěrnosti přenosu dat: PZS - centrála, centrála - lékárna. 6) Rizika dané služby: a) Ve vztahu k osobním údajům: i) Narušení důvěrnosti údajů v elektronickém receptu v lokálním systému, při přenosu a v centrálním úložišti. ii) Narušení integrity dat v elektronickém receptu v lokálním systému, při přenosu a v centrálním úložišti. iii) Narušení dostupnosti lokálního systému, centrálního systému. b) Ve vztahu ke kvalitě poskytované ZS: i) Pozdější zajištění léků při výpadku služby ePreskripce. ii) Snížení kvality poskytované ZS při narušení integrity el. receptu. c) Ostatní: i) Snížení podpory obyvatelstva a PZS pro eHealth při nekvalitě ePreskripce. 7) Plánování kontinuity pro danou službu: a) Předepisovat el. recepty a ukládat data lokálně při výpadku spojení s centrální databází, pak zaslat celou dávku. b) Předepisovat recepty ručně při výpadku lokálního IS PZS. c) Vydávat léky a ukládat data lokálně při výpadku spojení s centrální databází, pak zaslat celou dávku. d) Vydávat léky v papírovém režimu při výpadku lokálního lékárenského IS, pokud čas výpadku přesáhne stanovenou hodnotu. 8) Etické dopady dané služby: a) Důsledná aplikace služby by měla potlačit neetické jednání, spojené s manipulací s léky. 9) Sociální dopady dané služby: a) Služba nezvyšuje disparity mezi občany. b) Služba zvyšuje informační zručnost PZS a lékárníků.

62