KAREL HLAVÁČEK Autor
Mgr, Jiří Ondra
Anotace
Práce s klíčovými texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace
Očekávaný přínos
Procvičení čtenářské gramotnosti, procvičení navazujících znalostí (autor, dílo, literární teorie)
Tematická oblast
Umění a literatura (česká poezie 1. pol. 20. stol.)
Téma
Karel Hlaváček
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
3.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š7/S2/05
Datum
30. 11. 2013
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
Karel Hlaváček Cvičení
2
Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.
a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat, když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat…
Hráč náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad, chci míti divné kouzlo starých, ironických ballad.
Na violu svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji, když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji,
A na zděděnou violu svou těm jen, těm jen hraji, již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají…
a vigilie přísná padá za lesy a vodu, a krajem velké tajemství jde slavných Božích Hodů.
Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho, co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho.
Mé tenké prsty po strunách vždy nervósně se chvějí, když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji…
A míti toho naději a neurčitou něhu, co vzklíčiti chce v těžké půdě dalekého břehu,
Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji.
a míti zvuk, jenž nesmělý, přec jemný, smysly mámí jak chvění silných drátů, utlumených sordinami,
3
Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji Otázky • Jakými efekty dosahuje básník účinku? • Jak se pracuje v básni se zvukem? • Vyhledejte hudební prvky (např. ve volbě slovní zásoby) a prvky zvukomalebné. • Který francouzský básník proslul důrazem na hudebnost svých veršů? • Vyhledejte cizí slova. Je jejich užití omezeno pouze na tuto báseň? Okomentujte rysy Hlaváčkovy poezie. • Ke komu může báseň dobře promlouvat? Vytvořte prototyp fiktivního čtenáře Hlaváčkových veršů. 4
Pršelo v noci Je pozdě již… Kouř po střechách se plazí, srp měsíce jak stříbrný je plech, vzduch prosycen je hořkou vůní sazí, již půlnoční déšť smyl se šikmých střech. Je pozdě již… Jen kapek pár dle domů tak tence tříská na luceren sklo, jež svítí žlutě na skupiny stromů, kde náměstí se plaše zalesklo. Je pozdě již – a měsíce srp sklivý již padá za hřebeny mokrých střech, jichž ubíhavé v dálku perspektivy tak měkce krájí ztlumený tmy vzdech. Kdos zašeptal… Však zde nic nepohne se, vše souzeno tu býti lhostejné – jen měsíc v kašně bázlivě se třese, jak s věží hodiny zní zpozděné…
5
Pršelo v noci Otázky • Jak se nazývá v literární teorii užití tří teček (…)? • Jaký smysl může mít taková ukončení věty? Kteří básníci s tímto prvkem výrazně zacházeli? • Co si vybavíte pod pojmem symbolismus? • Popište co nejpečlivěji náladu veršů? • Vyhledejte obrazy zmaru, únavy, nenaplnění, stesku a jiné příznačné motivy Hlaváčkovy poezie. • Dokažte, že se jedná o lyrický text. Doložte verši • Okomentujte strukturu rýmů v básni. 6
Hrál kdosi na hoboj Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky na večer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách, na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou... A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou. 7
Hrál kdosi na hoboj Otázky • Co je to dekadence? Kde jsou její kořeny a kteří autoři spadají do jejího okruhu. • Do jaké literární generace Karel Hlaváček patřil? S jakou uměleckou skupinou bývá spojován? • Znáte některé výtvarníky daného období a stylu? Jaký vztah měl autor veršů k výtvarnému umění? Vyhledejte informace. • Z jaké sbírky pochází tato báseň. Co je jejím (básně i sbírky) tématem? • Jakými efekty je dosahováno účinku veršů? Citujte příklady. • Vyhledejte ukázku hry na hoboj a pokuste se (jakkoliv je to obtížné) vyjádřit slovy dojem ze zvukového projevu tohoto nástroje. 8
Podmořské pralesy se ani nezachvěly Podmořské pralesy se ani nezachvěly, po cestách neschůdných jen táhlý bloudil vzdech, z měst zatopených zvony slabě vodou zněly: vše v tmách zíralo na zaslíbený břeh.
Lilie klekaly v své nezprzněné běli, půlnoční modlitbu v svých rozmočených rtech, a černí delfíni, již na návrších bděli, při ohních zmírali v svých němých bolestech. Až teprv pozdě k ránu, nad břehy když vyšel za zpěvů zástupů, za slávy korouhví, stříbrné pralesy jsem ze sna klekat slyšel. v dalekých vodách moře, v mysech Tajemství… A v sadech korálů, jež slabě zrůžověly, se černé stíny nedočkavě tísnily a chvěly…
9
Podmořské pralesy se ani nezachvěly Otázky • Z jaké sbírky báseň nejspíše pochází? • Tato báseň se vyznačuje ustálenou formou. Pokuste se odhalit její strukturu a pojmenujte vžitý název. • Která literární epocha dala vzniknout stovkám básní této formy? • Vyhledejte obrazy fantazijních světů, • O čem může podle vás báseň hovořit? Jaké může být poselství? • Jakými prvky dosahuje autor účinku? • Vyhledejte zvukomalebné prvky. • Označíme-li báseň za halucinační, jaké znaky byste s tímto pojmenováním spojovali? 10
Pozdě k ránu Bylo to pozdě k ránu… Šel jsem příliš unaven polibky, jež snesly se na mne poprvé v životě jako prudká silice jarního deště. Měsíc ohlašoval bledou září zašlého zlata za řekou svůj brzký východ, a celá krajina, neurčitá, bez kontur, plující v sinavém a bázlivém světle, zdála se po celou noc již od časného večera očekávati prvých paprsků jeho. Bylo takové zvláštní, napnuté ticho, rušené jenom táhlými a hlubokými zvuky trompet daleké vesnické nedělní hudby, která již asi dohrávala… Měsíc vyšel omrzele, zarudlý; bledl a počal se chvěti na řece; vše zdálo se klekati k společné modlitbě… A všecka ta nedospalost, touha, jemná mdloba a závrať rozlila mi v duši takovou zvláštní, delikátní a vzácnou náladu. Bylo to tak něco pro nejhlubší tóny lesního rohu, pro nejhlubší tremolla skleněných fléten, pro zádumčivé solo zděděné violy (a ještě ztlumené kostěnou příduskou)… Vlažný melisový odvar, nahořklá vůně feniklového oleje, tlačeného do staré antiky, řezané ze zeleného egyptského dioritu žensky jemnou a neznámou aristokratickou dlaní – dlaní, postříkanou dříve silným aroma karmínového laku… Třel jsem nejdelikátnější nuance barev, vodil svou ruku k nejsubtilnějším tahům, zkoušel harmonie nejhlubších mollových akkordů a komponoval v nejnebezpečnějších klíčích a předznamenáních, než jsem přikročil k realisaci svojich vizí. Chytiti vše sublimné, tajemné, anaemické a bázlivé v delikátní mystifikaci, v ironii a v hřejivou intimitu – rozšlehnout v několika příbuzných duších krátkou modlitbou maga tu vzácnou a tajemnou náladu, zakletou ve dvě slova: pozdě k ránu – tj. má domaina, má raison ďêtre. 11
Pozdě k ránu Otázky • Jak se nazývá formálně tento literární útvar? • Jaké jsou jeho znaky a co jej umožňuje řadit do oblasti poezie? Čím se shoduje s prózou a čím se od ní liší? • Který (domácí či zahraniční básník) vytvářel texty tohoto typu? • Vyhledejte exkluzivní slova. Co znamenají? Pracujte se slovníkem cizích slov popř. s překladovými slovníky. • Kdo je mluvčí? V jakém rozpoložení se nachází? • Co je tématem? Jaký je smysl sdělení? • Jaké obrazy a motivy volí tvůrce k vytvoření zamýšleného účinku? • Kdo byli a jsou čtenáři těchto veršů? Pokuste se charakterizovat možné příjemce.
12
Zdroje Literatura:
HLAVÁČEK, Karel. Básně. Praha: SNKLHU, 1958.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra
13
