FRANTIŠEK GELLNER 1 Autor
Mgr- Jiří Ondra
Anotace
Práce s klíčovými texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace
Očekávaný přínos
Procvičení čtenářské gramotnosti, procvičení navazujících znalostí (autor, dílo, literární teorie)
Tematická oblast
Umění a literatura (česká poezie 1. pol. 20. stol.)
Téma
František Gellner 1
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
3.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š7/S2/11
Datum
31. 12. 2013
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
František Gellner 1 Cvičení
2
Nic vyčítat ti nechci, moje milá… Nic vyčítat ti nechci, moje milá, vždyť konečně jsem zrovna takový jak spřež ta, jež tvé srdce otrávila, spřež mužů řádných dobré výchovy.
Zoufalých moudrost světa užíti je. Chtěl jsem být bleskem vášní zasažen. Požitků ze všech žena největší je. V sny zahřměla mi nahá krása žen.
Mé mládí ještě dnes mne ve snu straší, ta pustá léta, smutná k zoufání! Snesla se starost těžce k střeše naší, já poslouchal jsem její skuhrání.
Vzpomínám často na ty vzněty klamné, jež umíraly v prvním světle dne. Že dobrou vzpomínku by měla na mne, říct nemohu z žen ani o jedné.
Pln touhy srdce na stožár jsem přibil. Však nikdo nešel, sám jsem smutný žil. Já v mládí chorobně až citlivý byl, a kdo šel kolem, ten mne ponížil.
Mé srdce zchudlo u holek a piva. Dnes teskně v sluch tvůj moje slovo zní, nešťastná holko, výčitko má živá, má bledá lásko tuberkulosní.
A zlhostejněl jsem pokročilým věkem, poslouchat přestal, kde kdo naříká. a zesílil jsem hořkým vzdoru mlékem, svět odsoudil jsem smíchem cynika.
Můj život bez tebe je k smrti pustý, a v lásku nevěřím, jež uzdraví. Však aspoň krev, jež řine se ti ústy, v přilnutí dlouhém ret můj zastaví.
3
Nic vyčítat ti nechci, moje milá Otázky • • • • • • • •
Kdo je to lyrický subjekt? Jaký je vztah mezi ním a autorem díla? Jaký postoj ke světu zastává tento subjekt? Ke komu hovoří? Co můžeme říci o jeho osobnostních vlastnostech? Co lze říci o minulosti mluvčího? Jaký je rýmový aparát básně? Co je to volný verš? Jaký vztah k volnému verši měl František Gellner? • Vyhledejte subjektivně působivé pasáže. 4
Rád bych věděl, proč právě nyní vzkvétá… Rád bych věděl, proč právě nyní vzkvétá v mé duši smutek s chladným podzimem. Nevím přec, proč bych litovat měl léta, jež nezažehlo ohně v srdci mém.
Na něžná slova, kterých neslyšel jsem, na teplo krbu, jež mne nehřálo, na všechno, o čem snad kdys přemýšlel jsem, co se však nikdy skutkem nestalo.
Večerní mlha lehla na dláždění. A připadá mi všecko jako sen, ty hlasy, jejichž zvuk mi známý není, ty cizí tváře v záři svítilen.
Na souzvuk srdcí, jenž mne nedojímal, na věrných rukou vřelé soužití, na duše klid, který mne neobjímal a po kterém jsem přestal toužiti.
A cítím, kterak zvolna v duši moji nového cosi teskně vstoupilo jak vzpomínka, jež přesnosti se bojí, vzpomínka na něco, co nebylo:
Na krásu jara, kterou nepoznal jsem, na jeho snů a touhy sladký hlas, na mladé dívky, kterým nelíbal jsem v záchvatech něhy dlouhý, měkký vlas.
5
Rád bych věděl, proč právě nyní vzkvétá Otázky • • • • •
Co je to paradox? Kde v básni je k nalezení? Co bychom mohli říci o osobních prožitcích mluvčího? Jaké stopy minulosti báseň obsahuje? Pojmenujte naznačené touhy? Jaký charakter má obvykle milostná poezie? Jedná se o milostnou poezii? Doložte. • Pojmenujte přesně téma básně. • Jakým způsobem se hlas vyrovnává s pocitem životního nenaplnění? • Vyhledejte obrazy melancholie a tesknoty. 6
Na dnešek měl jsem pěkný sen… Na dnešek měl jsem pěkný sen o tobě, moje milá. Zdálo se mi, však zdálo jen, že jsi mou ženou byla.
V tom jsem se vzbudil. Na zemi zavládlo přítmí ranní. Skutečnost sevřela srdce mi ledově studenou dlaní.
Vstal jsem a pokojem kráčel jsem dlouhými, prudkými kroky. Budoucí život svůj viděl jsem, dny marné a marné roky.
Tvrdý chléb chudoby rádi jsme v lásce lámali spolu. Byl večer. Seděli za tmy jsme u neprostřeného stolu.
Zase mně nemožnou zdála se jistota krutého děje, že sladká tíž tvého těla se v náručí jiného chvěje,
U okna stanul jsem. V svítání spaly neznámé dálky. Tam život je, bouří povstání a zuří vražedné války.
Touha má kvésti počala. Líbal jsem tvoje ruce. Hlubokým dechem se zdvíhala hruď tvoje dětská prudce.---
že se tvá bytost zářivá dechem jiného chvěje, že mi než lítost nezbývá, hořkost a beznaděje. -
Nutno je v životě účast mít, k některé přidat se straně a svoje srdce nastavit dobře míněné ráně.
7
Na dnešek měl jsem pěkný sen… Otázky • Pokuste se pojmenovat téma básně. • Jaké dva světy se v básni střetly? • Jakým způsobem se hlas vyrovnává s pocitem životního nenaplnění? • Co víte o autorově osobním milostném životě? • Jaký je vztah mezi mluvčími v básních (často obdobné postoje) a životními reáliemi tvůrce? • Soustřeďte se na poslední sloku a vztáhněte ji k biografickým faktům umělce. 8
Přetékající pohár/Už se mi k smrti protiví Přetékající pohár
Už se mi k smrti protiví
Já držím pohár ve své dlani. Je zpěněný a přetéká. Já držím pohár ve své dlani, jenž čeká na rty člověka.
Už se mi k smrti protiví ve svých citech se nimrat. Už se mi k smrti protiví bolestí svou se šimrat.
Jenž čeká, zdali víno jeho se do brázd vyschlých rozleje, na snivých květech v jiných světech zda zavěsí své krůpěje.
Nejlépe bylo by přetrhnout všechna pouta a svazky, minulost svoji zavrhnout, zříci se poslední lásky,
Jenž čeká, zda se sehnou květy pod onou tíží ku zemi. Jenž čeká, zdali jiné světy rozzáří svými vůněmi.
cynickým smíchem zabušit v marnou ješitnost svoji, stesk svého srdce přehlušit bouřemi, bídou a boji.
Já držím pohár ve své dlani, jenž čeká na rty člověka. Já držím pohár ve své dlani: své srdce, které přetéká.
Nejlépe bylo by vzdálit se a nikdy se nenavrátit, svým bližním a nejbližším ztratit se a sám sobě se ztratit.
9
Přetékající pohár/Už se mi k smrti protiví Otázky • Povrchní a jednoduché charakteristiky obvykle označují autora za cynika (viz druhý báseň). Souhlasíte, nebo je to trochu složitější? • Odkud může pramenit zdánlivě cynický a provokativní postoj k lidem, světu, životu? • Do jaké literární skupiny bývá autor řazen? Kdo byli jeho (umělečtí) kamarádi? • Jaký byl vztah autora k výtvarnému umění? Jmenujte tvůrce s obdobným záběrem. • Z jakého tvůrčího období pocházejí obě ukázky? Mohou souviset s věkem? Odůvodněte. 10
Všichni mi lhali/To je teď celá moudrost moje Všichni mi lhali, všichni mi lhali Všichni mi lhali, všichni mi lhali, blázna si ze mne dělali. Přede mnou citem se rozplývali, za zády se mi vysmáli. Žurnály, básníci, učenci lhali, po léta za nos mě vodíce, muži mi lhali a ženy mi lhaly. Ženy, ty lhaly mi nejvíce.
Srdce mé stále po lásce prahne, nikomu však již nevěřím. Když někdo ke mně ruce své vztáhne, ustoupím bojácně ke dveřím. Řek´ bych, že všechno je ztraceno v žití, žití je však tak záhadné! Klidný jsem, mohu-li pivo své píti. Hořící tabák nezchladne.
Touha má bloudí těkavě světem, a já popíjím v úzkých zdech. Co je mi po tom, budu-li dětem cestou k domovu na posměch! Propil jsem peníze, na dluh pít budu. Šťasten, kdo propije boty své! Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu. Podzim se stromů listí rve.
To je teď celá moudrost moje To je teď celá moudrost moje: Milovat hlučnou vřavu boje, za nocí vnikat do snů žen a trochu býti zadlužen, pískat si, jak mi zobák narost´, vínem si plašit z čela starost, svůj život rychle utratit, nic nezískat, nic neztratit.
11
Všichni mi lhali/To je teď celá moudrost moje Otázky • K jakému písňovému žánru by byly vhodné texty Františka Gellnera. Zdůvodněte. • Pojmenujte lokalizace básní, typické rekvizity. • Jaký měl autor vztah k anarchismu. Co z této ideologie proniká do veršů? • Pokuste se odhadnout dobové reakce na názory a postoje, které jsou zmiňovány v díle. Jsou provokativní i dnes? Čím ano, čím ne? • Jakým způsobem je vyjadřována myšlenka v básních? Srovnejte s libovolnými lyriky. 12
Zdroje Literatura:
GELLNER, František. Básně. Praha: Československý spisovatel, 1957.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra 13
