KANALIZACE KUNŠTÁT - SYCHOTÍN KANALIZAČNÍ ŘÁD. Objednatel: Město Kunštát, IČ

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE KUNŠTÁT-SYCHOTÍN

KANALIZACE KUNŠTÁT - SYCHOTÍN

KANALIZAČNÍ ŘÁD

Objednatel:

Město Kunštát, IČ 00280470

Zpracovatel: Pöyry Environment a.s.

Rozdělovník : Výtisk č.1 …………………… MěÚ Boskovice, odbor TOŽP Výtisk č.2 …………………… Město Kunštát, vodohospodářský odbor Výtisk č.3 …………………… MěÚ Kunštát, stavební odbor Výtisk č.4 …………………… Vodárenská akciová společnost, a.s., divize Boskovice Kanalizační řád kanalizace Kunštát – Sychotín odsouhlasen v Radě města Kunštát dne 23.července 2012 pod bodem 03/04/07a

.............................................................. razítko a podpis statutárního zástupce

Říjen 2012

Kanalizační řád kanalizace Kunštát – Sychotín

Výtisk č. ……..

1


Zpracovatel Kanalizačního řádu : Pöyry Environment a.s. Botanická 834/56, 627 00 Brno Město Kunštát nám. Krále Jiřího 106, 679 72 Kunštát na Moravě

Datum zpracování aktualizace s doplněním dle připomínek Vodárenské akciové společnosti a.s.

:

říjen 2012

Záznamy o platnosti Kanalizačního řádu : Kanalizační řád byl schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu - OTŽP MÚ Boskovice č. j.

..........................................

ze dne .............................……….

..................................................... razítko a podpis schvalujícího úřadu


2


OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................. 5

2

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VLASTNÍKA A PROVOZOVATELE KANALIZACE............................................... 7

3

PŘEHLED HLAVNÍCH ADRES A KOMUNIKAČNÍCH SPOJENÍ ............................................................... 8

4

VYDANÉ STAVEBNÍ A VODOPRÁVNÍ POVOLENÍ ............................................................................. 10

5

CHARAKTERISTIKA ODKANALIZOVANÉHO ÚZEMÍ ......................................................................... 23

6

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE O KANALIZACI A OBJEKTECH NA NÍ ................................................. 23 6.1 DRUHY ODPADNÍCH VOD ............................................................................................................................ 24 6.2 ÚDAJE O MNOŽSTVÍ A KVALITĚ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD ........................................................................ 27 6.2.1 Množství a kvalita splaškových odpadních vod ............................................................................... 27 6.2.2 Množství a kvalita odpadních vod ze zemědělství a drobných provozoven ..................................... 27 6.2.3 Množství a kvalita dešťových odpadních vod přitékajících do OK1 a OK3 ....................................... 29 6.3 STOKOVÁ SÍŤ............................................................................................................................................ 29 6.3.1 Původní kanalizace .......................................................................................................................... 29 6.3.2 Nově vybudovaná kanalizace .......................................................................................................... 30 6.3.2.1 Kanalizace Kunštát .................................................................................................................. 30 6.3.2.2 Kanalizace Sychotín ................................................................................................................ 33 6.3.2.3 Nově vybudovaná kanalizace ................................................................................................. 34 6.4 OBJEKTY NA STOKOVÉ SÍTI .......................................................................................................................... 35 6.4.1 Šachty na stokové síti ...................................................................................................................... 35 6.4.2 Čerpací stanice ................................................................................................................................. 36 6.4.3 Odlehčovací komory ........................................................................................................................ 37 6.4.3.1 Odlehčovací komora OK1 – Kunštát, ulice Palackého ............................................................ 37 6.4.3.2 Odlehčovací komora OK3 – Sychotín...................................................................................... 38 6.4.4 Výustní objekty ................................................................................................................................ 38 6.4.5 Odbočky pro domovní přípojky ........................................................................................................ 39

7

POKYNY PRO PROVOZ A ÚDRŽBU A ČETNOST PROVÁDĚNÍ ........................................................... 39 7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5 7.1.6 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.4

VSTUPNÍ ŠACHTY ...................................................................................................................................... 39 Otevírání šachet ............................................................................................................................... 39 Revize stok z hlediska technického stavu ......................................................................................... 40 Čištění kanalizační sítě ..................................................................................................................... 40 Stavební opravy stokové sítě ........................................................................................................... 41 Opravy povrchových kanalizačních zařízení (poklop, mříž).............................................................. 41 Deratizace ........................................................................................................................................ 42 ČERPACÍ STANICE ...................................................................................................................................... 42 ODLEHČOVACÍ KOMORY ............................................................................................................................. 44 Odlehčovací komora OK1................................................................................................................. 44 Odlehčovací komora OK3................................................................................................................. 44 VÝUSTNÍ OBJEKTY ..................................................................................................................................... 45

8

POKYNY PRO PROVOZ A ÚDRŽBU V ZIMNÍM OBDOBÍ ................................................................... 45

9

POKYNY PRO PROVOZ A OBSLUHU PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH ............................................. 46 9.1 9.2

PROVOZNÍ OPATŘENÍ PŘI HAVARIJNÍM PŘÍTOKU TOXICKÝCH LÁTEK, ROPNÝCH LÁTEK ČI JINÝCH LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI ................................................................................................................................. 47 PROVOZNÍ OPATŘENÍ PŘI SRÁŽKÁCH S VĚTŠÍ INTENZITOU................................................................................... 48


3

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE KUNŠTÁT-SYCHOTÍN 9.3 9.4 9.5 9.6 10

PROVOZNÍ OPATŘENÍ PŘI MIMOŘÁDNÝCH POVODŇOVÝCH STAVECH V TOKU ......................................................... 48 PROVOZNÍ OPATŘENÍ PŘI NEBEZPEČÍ TERORISTICKÉHO OHROŽENÍ VODNÍHO DÍLA.................................................... 48 PROVOZNÍ OPATŘENÍ PŘI PŘERUŠENÍ DODÁVKY ELEKTRICKÉ ENERGIE ................................................................... 48 PROVOZNÍ OPATŘENÍ PŘI PORUŠENÍ A UCPÁNÍ STOKY........................................................................................ 49 PŘEHLED OPATŘENÍ ZAJIŠŤUJÍCÍCH BEZPEČNOST PRACOVNÍKŮ V KANALIZAČNÍM ZAŘÍZENÍ ........ 49

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6

OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY .................................................................................................. 50 OCHRANA PŘED ÚRAZY .............................................................................................................................. 50 OCHRANA PŘED ONEMOCNĚNÍM A NÁKAZOU ................................................................................................. 51 OCHRANA PŘED JEDOVATÝMI A VÝBUŠNÝMI PLYNY .......................................................................................... 51 ZÁCHRANNÉ PRÁCE ................................................................................................................................... 54 ELEKTROMONTÁŽNÍ PRÁCE ......................................................................................................................... 55

11

USTANOVENÍ OBSLUHY ................................................................................................................. 55

12

POKYNY PRO SLEDOVÁNÍ A KONTROLU PROVOZU ....................................................................... 56

12.1 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ KONCENTRAČNÍCH LIMITŮ......................................................................................... 56 12.2 VEDENÍ PROVOZNÍCH ZÁZNAMŮ .................................................................................................................. 57 12.2.1 Pasporty kanalizační sítě ................................................................................................................. 57 12.2.2 Kniha oprav, revizí a provozních zásahů .......................................................................................... 57 12.2.3 Registrační karty přístrojů a pomůcek ............................................................................................. 57 12.2.4 Kniha odběrů vzorků ........................................................................................................................ 58 12.2.5 Deník úrazů ...................................................................................................................................... 58 12.2.6 Evidence měření závadnosti prostředí ............................................................................................. 58 13

PLATNOST PROVOZNÍHO ŘÁDU .................................................................................................... 58

14

PŘÍLOHY ........................................................................................................................................ 58 Příloha č.1……………………………………………………………………………………………………………….……………………………….. 59

Příloha č. 1: Protokol o seznámení obsluhy s Kanalizačním řádem Příloha č. 2: výkres - Přehledná situace kanalizace Kunštát a Sychotín Příloha č. 3: výkres - Situace kanalizace Kunštát Příloha č. 4: výkres - Situace kanalizace Sychotín Příloha č. 5: výkres - Čerpací stanice – půdorys, řez Příloha č. 6: výkres - Odlehčovací komora OK1 – půdorys, řezy Příloha č. 7: výkres - Odlehčovací komora OK3 – půdorys, řez Příloha č. 8: výkres - Schéma kanalizační sítě Kunštát - Sychotín


4


1

ÚVOD

Účelem Kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu : -

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16) vyhláška č. 428/2001 Sb., ( § 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich eventuální novely.

1.1

VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

a)

Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34, §35 zákona č. 274/2001 Sb.,

b)

Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace,

c)

Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat,

d)

Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen,

e)

Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem,

f)

Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci,

g)

Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.


5


1.2

CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě města Kunštát tak, aby zejména :

a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů, c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu, d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě.

2.3 -

VÝCHOZÍ PODKLADY Kanalizační řád stokové sítě města Kunštátu – VAS, a.s., divize Boskovice, září 2004 Rozhodnutí odboru TOŽP MěÚ Boskovice zn.SMBO 13828/2008/TOŽP/Ma z 3.11.2008 Změna povolení vypouštění odpadních vod z ČOV Kunštát Projektová dokumentace Kanalizace a ČOV Kunštát – Sychotín. Pöyry Environ, a.s., 2010 Provozní řád ČOV Kunštát 2011

Kanalizační řád stanovuje podmínky provozu a vypouštění odpadních vod do kanalizace města Kunštát v Kunštátě a místní části Sychotín. Tento dokument poskytuje návody k základním úkonům a povinnostem obsluhy při provozu a údržbě nově vybudované kanalizace, nově vybudované čerpací stanice v Kunštátě v ul. V Lávkách. nově vybudované odlehčovací komory OK1 v Kunštátě v ul. Brněnská, rekonstruované odlehčovací komory OK3 v Sychotíně, Nenahrazuje technickou dokumentaci k jednotlivým zařízením, tato technická dokumentace obsahuje podrobnější a přesnější vysvětlení v oblasti údržby, kontroly, poruch a bezpečnosti.


6


2

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VLASTNÍKA A PROVOZOVATELE KANALIZACE

Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě jednotné a splaškové kanalizace ve městě Kunštát, zakončené městskou čistírnou odpadních vod (ČOV). Vlastník (části kanalizace a ČOV) :

Město Kunštát

Identifikační číslo (IČ)

: 00280470

Sídlo

: nám. Krále Jiřího 106, 679 72 Kunštát na Moravě

Vlastník (části kanalizace):

: „SVAZEK VODOVODŮ A KANALIZACÍ“ měst a obcí


: 49468952

Sídlo

: ul. 17. listopadu 14, 680 01 Boskovice

Provozovatel kanalizace 1 a ČOV

: Město Kunštát


: 00280470

Sídlo

: nám. Krále Jiřího 106, 679 72 Kunštát na Moravě

Provozuje části v členění a označení dle VUME : 6202-677434-00280470-3/1 - MK - kanalizační sběrač "pod Zámkem" 6202-677434-00280470-3/2 - MK - kanalizační sběrač "Karbo" 6202-677434-00280470-3/3 - MK - stoková síť - kanalizace Kunštát (část) 6202-677434-00280470-4/1 - MK - ČOV Kunštát 6202-677442-00280470-1/3 - MK - stoková síť – kanalizace Sychotín 6202-677451-00280470-3/1 - MK - stoková síť - kanalizace Újezd (část) (místní část Újezd se řídí samostatným Kanalizačním řádem) Provozovatel kanalizace 2

: Vodárenská akciová společnost, a.s. divize Boskovice


: 49455842

Sídlo

: 17.listopadu 14 , 680 19 Boskovice

6202-677434-49468952-1/1 - Svazek - stoková síť - kanalizace Kunštát (část) 6202-677451-49468952-1/1 - Svazek - stoková síť - kanalizace Újezd (část) (místní část Újezd se řídí samostatným Kanalizačním řádem)


7


3

PŘEHLED HLAVNÍCH ADRES A KOMUNIKAČNÍCH SPOJENÍ

Linka tísňového volání: Hasiči: První pomoc: Policie:

112 150 155 158

LSPP: Nemocnice Boskovice, s.r.o. Otakara Kubína 179, 680 01 Boskovice Tel: 516 491 111 LSPP: 516 491 283, 516 491 346 Nemocnice Blansko, příspěvková organizace Sadová 1596/33, 678 01 Blansko Tel: 516 838 111 LSPP: 516 838 490, 516 838 385

Další důležitá telefonní čísla: Vlastník a provozovatel části kanalizace a ČOV: Město Kunštát nám. Krále Jiřího 106, 679 72 Kunštát Tel: 515 534 300 Fax: 516 462 172 Vodohospodářský odbor 515 534 313, 725 111 333 E-mail: [email protected] Vlastník části kanalizace: Svazek vodovodů a kanalizací měst a obcí Ul. 17. listopadu 14, 680 01 Boskovice Provozovatel části kanalizace: Vodárenská akciová společnost, a.s. divize Boskovice Ul. 17.listopadu 14 , 680 01 Boskovice Tel : 516 427 111 Zpracovatel Kanalizačního řádu: Pöyry Environment a.s. Botanická 834/56, 602 00 Brno Tel: 541 554 111 Fax: 541 211 205 E-mail: [email protected]


8


Generální projektant stavby Kanalizace a ČOV Kunštát - Sychotín: Pöyry Environment a.s. Botanická 834/56, 602 00 Brno Tel: 541 554 111 Fax: 541 211 205 E-mail: [email protected] www stránky: poyry.cz Územně příslušný vodoprávní úřad: OŽP MÚ Boskovice Masarykovo nám. 4/2, 680 01 Boskovice Tel: 516 488 600 Fax: 516 488 779 E-mail: [email protected] Hygienická stanice: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně územní pracoviště Blansko Mlýnská 684/2, 678 01 Blansko Tel: 516 497 110 Fax: 516 497 163 www stránky: khsbrno.cz Orgán krizového řízení: Město Kunštát nám. Krále Jiřího 106, 679 72 Kunštát MVDr. Zdeněk Wetter – starosta a vedoucí krizového štábu Tel: 515 534 301 Ing. Jiří Boček, vedoucí vodohospodářského odboru Tel. : 515 534 313, 725 111 333 Správce toku: Lesy České republiky, s. p. Správa toků - oblast povodí Dyje Jezuitská 13, 602 00 Brno Tel: 542 513 231 Fax: 545 215 063 E-mail: [email protected] www stránky: lesycr.cz Správce povodí: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 932/11, 602 00 Brno Tel: 541 637 111 Fax: 541 637 390 E-mail: [email protected] www stránky: pmo.cz


9


4

VYDANÉ STAVEBNÍ A VODOPRÁVNÍ POVOLENÍ

Dne 23. 4. 2008 bylo pod č.j. SMBO 13828/2008/TOŽP/Ma vydáno rozhodnutí: Povolení k nakládání s vodami k vypouštění předčištěných odpadních vod z čistírny odpadních vod do vodního toku Petrůvka Stavební povolení k provedení stavby vodního díla „Kanalizace a ČOV Kunštát – Sychotín“ Dílo bylo dokončeno v průběhu kalendářního roku 2011 a napojování jednotlivých odběratelů bylo zahájeno po kolaudaci stokové sítě v Sychotíně na základě Kolaudačního souhlasu MěÚ Boskovice Odboru TOŽP č.j.DMBO 16738/2011 ze dne 4.10.2011 a stokových sítí v Kunštátě č.j. DMBO 17872/2011 ze dne 27.10.2011. Modernizovaná ČOV Kunštát byla dokončena a povolení ke zkušebnímu provozu vydal MěÚ Boskovice Odbor TOŽP rozhodnutím sp.zn. SMBO 975/2011/TOŽP/Ma dne 16.2.2011, po prodloužení doby zkušebního provozu na žádost investora a provozovatele stavby byl Kolaudační souhlas vydán dne 26.7.2012 pod č.j.DMBO 9269/2012.


10



11



12



13



14



15



16



17



18



19



20



21



22


5

CHARAKTERISTIKA ODKANALIZOVANÉHO ÚZEMÍ

Kunštát je městem v západní části Jihomoravského kraje s 1 912 trvale bydlícími obyvateli, městská část Sychotín má 249 obyvatel. Nová kanalizace byla budována ve východní části města a částečně ve středu města a v městské části Sychotín. Z průmyslu zastoupeného drobnými provozovnami se nejvíce proslavily keramické dílny. Centrum města je tvořeno historickým náměstím, jsou zde soustředěny objekty občanského vybavení. Ve městě se nachází základní a mateřská škola, autoopravna, pneuservis, kadeřnictví, kosmetika, chemická čistírna oděvů, knihovna, kulturní dům, lékárna. Městem Kunštát protéká Kunštátský potok, který pramení v katastrálním území města Kunštát a protéká místním rybníkem uprostřed zástavby města. Na rozhraní katastrů Kunštátu a Sychotína se vlévá do recipientu Petrůvka. Město Kunštát bylo až na malé úseky kanalizace odkanalizováno jednotnou kanalizační sítí s odlehčovacími komorami s přepadem do Kunštátského potoka. Odpadní voda je vedena kanalizačním sběračem v údolí potoka Petrůvka do stávající ČOV. Kanalizace byla postupně budována v průběhu několika desetiletí. Počátek budování se datuje do 40. let minulého století. Kanalizace byla budována dle potřeb města v závislosti na množství finančních prostředků. Převážná část kanalizace staršího i novějšího data je vybudována z betonu a železobetonu, novější především koncové úseky kanalizace z PVC. Velmi krátký úsek kanalizace je kameninový. Původní kanalizace byla v některých úsecích již nevyhovující, vyskytovala se množství míst ve špatném technickém stavu a místa netěsná, kde natékala balastní voda.

6

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE O KANALIZACI A OBJEKTECH NA NÍ

V rámci projektu „Kanalizace a ČOV Kunštát – Sychotín“ byla ve městě vybudována kanalizační síť sestávající z kombinace oddílné a jednotné kanalizace. Východní část města Kunštát je odkanalizována oddílnou kanalizací. Splaškové odpadní vody jsou odváděny novými kanalizačními stokami do původního kanalizačního sběrače, dešťové vody jsou odváděny původní kanalizací do toku. Ve zbývající části města byla ponechána původní jednotná kanalizace s dešťovými oddělovači, které část přívalových dešťů odvádí do blízké vodoteče. V rámci projektu „Kanalizace a ČOV Kunštát – Sychotín“ byla v celé městské části Sychotín vybudována nová splašková kanalizace, která je napojena na původní kanalizaci Kunštát - sběrač „Pod Zámkem“ s odváděním vod na společnou ČOV Kunštát. Dešťové vody v Sychotíně jsou vedeny původní kanalizací a zaústěny do místních recipientů Sychotínský potok a Petrůvka. Druhy kanalizace v aglomeraci: - splašková kanalizace – odvádí pouze splaškové odpadní vody (nově vybudovaná kanalizace gravitační a jedna větev tlaková), odpadní vody jsou vedeny na ČOV - jednotná kanalizace – odvádí splaškové a dešťové odpadní vody (v převážné většině původní kanalizace + část nově vybudované kanalizace), odpadní vody jsou vedeny na ČOV


23


-

dešťová kanalizace – odvádí pouze dešťové odpadní vody (původní kanalizace), je vyústěna do vodotečí

Umístění jednotlivých druhů kanalizačních stok je patrné z výkresu Příloha č.8 - Schéma kanalizační sítě Kunštát – Sychotín.

6.1

Druhy odpadních vod

Druhy odpadních vod, které se dostanou do kanalizace: - splaškové (domovní) odpadní vody, - odpadní vody z drobných provozoven (s činností bez produkce technologických vod), - odpadní vody ze zemědělství a zemědělské výroby, - srážkové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací), - ostatní vody (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Splaškové odpadní vody Dle údajů statistického úřadu a zástupců města má Kunštát v současné době 1 912 obyvatel bydlících v převážné míře v rodinných domcích a bytovkách, v městské části Sychotín bydlí 249 obyvatel bydlících v rodinných domcích. Ve městě je obvyklá občanská vybavenost. Významnější průmyslový podnik se v místě nenachází, pouze drobné soukromé provozovny. Součástí občanské vybavenosti obce je: - mateřská škola - základní škola - Městský úřad - veřejná knihovna - penzion pro důchodce - prodejny potravin - restaurace s pohostinstvím Produkované splaškové odpadní vody ze všech jednotlivých objektů a nemovitostí byly dříve buď akumulovány v soukromých žumpách (bezodtoké jímky na vyvážení) a následně fekálními vozy odváženy k likvidaci a čištění, nebo v případě vybudované jednotné kanalizace odváděny na čistírnu odpadních vod. V dnešní době, kdy je na většině území města vybudována kanalizace, jsou odpadní vody vedeny kanalizačními přípojkami do kanalizačních stok a následně na ČOV. Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit slastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy to je technicky možné. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani čerpáním z žump. Organizace i soukromé osoby produkující splaškové odpadní vody v částech obce bez možnosti napojení se na veřejnou kanalizaci s ČOV, tyto odpadní vody : - čistí vlastní čistírnou vody a přečištěné vody likvidují dle podmínek povolení vypouštění vod - tyto vody akumulují v bezodtokých jímkách s následnou likvidací dle platných norem, předpisů a nařízení – nejčastěji vyvážením na ČOV. Současně jsou tyto osoby povinny archivovat doklady o způsobu a množství likvidovaných odpadních vod. Je nepřípustné odvádění splaškových odpadních vod, ať již přepadem ze stávajících žump do kanalizace, nebo přímo vyústěním do místní vodoteče.


24


Odpadní vody ze zemědělství a drobných provozoven V Kunštátě se nachází provozovna "Drůbež CZ, s.r.o.", která se zabývá zpracováním drůbeže včetně její porážky. Provozovna má vlastní čistírnu odpadních vod, pro kterou vodoprávní úřad předepsal pro vypouštění do veřejné kanalizace limitní ukazatele. Rovněž zdravotní středisko a stomatologické ordinace mají předepsány průměrné a maximální ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod. V současné době se v Kunštátě nenachází žádná větší průmyslová výroba. Jsou zde zastoupeny drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby (kadeřnictví, kosmetika, pneuservis, autoopravna atd.). Produkované odpadní vody ze všech jednotlivých provozoven a výrobních objektů jsou vedeny kanalizací na ČOV. Organizace a domácnosti produkující odpadní vody jsou povinny tyto odpadní vody likvidovat dle platných norem, předpisů a nařízení. Je nepřípustné vypouštění odpadních vod, ať již přepadem ze stávajících žump nebo přímým vyústěním do místní vodoteče nebo průsakem do vod podzemních. Srážkové odpadní vody Dešťové vody, které při srážkových stavech dopadly na zájmové území, které se nevsákly do propustných a zatravněných území a které překročily možnosti využití povrchové retence pro daný povrch území, vtékají povrchovým odtokem do vtokových mříží uličních vpustí a revizních šachet s vtokovými mřížemi s následným odváděním části těchto dešťových vod kanalizací buď do toku nebo na ČOV. Výstavba nové splaškové kanalizace v části Kunštátu umožnila po přepojení všech odběratelů změnit původní jednotnou kanalizaci na děšťovou s výústním objektem V1 pro stoku z ulice Vejpustek a Hrnčířská se zaústěním do Kunštátského rybníka a výústní objekt V2 pro stoku z ulice Palackého se zaústěním do Kunštátského potoka v sousedství základní školy. Přebytečná zředěná odpadní voda je oddělována přepady v odlehčovacích komorách a odváděna přepadovými odlehčovacími potrubími a výustními objekty do místních toků. Srážkové vody není dovoleno napojovat na stoky splaškové kanalizace. Splašková kanalizace není na zvýšené průtoky v době dešťů dimenzována a zvýšený průtok by způsoboval přehlcení potrubí, nadzvedávání poklopů a možnost havárie u napojených odběratelů. Do stokové sítě nepatří: - Látky radioaktivní - Látky infekční a karcinogenní - Jedy, žíraviny a výbušniny - Pesticidy - Omamné látky - Hořlavé látky - Biologicky nerozložitelné tenzidy - Organická rozpouštědla - Ropné látky, silážní šťávy - Průmyslová a statková hnojiva - Látky způsobující změnu barvy vody - Látky, které by mohly způsobit ucpán í kanalizační stoky - Pevné odpady včetně kuchyňských, ať ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají likvidovat, tzv. „suchou cestou" Jak je uvedeno, do kanalizace nepatří řada látek, tento odpad ukládejte dle druhu do kontejnerů, sběrných dvorů a sběrových míst.


25


Omezení vypouštění znečišťujících látek Velkým problémem pro kanalizaci je tuk: Po ochlazení tuku v kanalizaci vznikají hrudky, které se postupně nabalují a zachycují do sebe další příměsi, které pak ucpávají čerpadla v čerpacích stanicích na kanalizaci, obalují sondy, které ovládají chod čerpadel a zastavují je. Tuky se v kanalizaci také částečně rozkládají, vznikají mastné kyseliny a ty zvyšují korozi stěn kanálů a potrubí. V extrémních případech vznikne tuková kra a dojde k úplnému ucpání kanalizace. Následně musí provozovatel vodohospodářské infrastruktury provést čištění kanalizace kombinovanými tlakovými vozy, které materiál včetně tuků rozplaví a zachytí a ten je pak odvezen na skládku. Stejně tak tuk působí i problémy v samotném procesu čištění na čistírnách odpadních vod a to tím, že prochází čistírnou a zhoršuje vlastnosti aktivovaného kalu a následně tedy i odtokové parametry. Řešení pro domácnosti: Kanalizační řád nezakazuje vypouštět vodu s tuky z domácností, ale povolené koncentrace tuků ve vypouštěné splaškové vodě jsou tak nízké, že z nich zákaz vylévání tuků do odpadů vyplývá. V případě ideálního nakládání s kuchyňskými odpady, je rozumné oleje a tuky přendat například do krabice od mléka či starého sáčku, olej přelít do PET lahve či láhve od oleje a odevzdat jako tříděný odpad, nebo prostě vyhodit do komunálního odpadu. Řešení pro restaurační provozy: Pro vývařovny a podobné provozy platí povinnost zachycení tuků v lapácích tuků a UL^ olejů a povinnost řádně je provozovat. Lapák tuků je zařízení sloužící především k ochraně kanalizace před mechanickými problémy při zalepování potrubí tukem. Vhodnost lapáku z hlediska jeho použití s ohledem na kapacitu je dána jmenovitou velikostí (NG) což je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost lapáku zachycovat tuky a oleje při povídajícím průtoku. Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné podle ČSN EN 1825-1. Tuková odpadní voda musí být napojena na samostatnou kanalizační větev, která je zaústěna do lapáku tuku a z lapáku pak do komunální kanalizace. Na tukovou kanalizaci se napojují výlevky, dřezy a žlaby z přípraven masa, varny, výdeje jídel, mytí stolního a provozního nádobí (otázkou je napojení odpadů z myček). Základním principem činnosti lapáku tuku je sedimentační proces v čase, který je důležitý pro odstranění volných tuků a ještě mnohem více emulgovaných tuků (emulgovaný tuk se vyskytuje hlavně z odpadních potrubí myček působením chemických prostředků a mechanického účinku trysek. Odsazované tuky a oleje (jsou lehčí) jsou zachycovány na přepážce lapáku. Po určité době provozu (dle provozního řádu), je tuk z hladiny lapáku odčerpáván, po naplnění pak celý lapák vyčištěn. Vzniklý odpad musí být předán oprávněné firmě k likvidaci. Zákaz užívání drtičů kuchyňských odpadů: Ve vnitřních rozvodech domácností a veřejných vývařoven není dovoleno užívání drtičů kuchyňských odpadů s následným vypouštěním odpadu do kanalizace. Kuchyňský odpad dle zákona č.185/2001 Sb.o odpadech a prováděcí vyhlášky č.381/2001 Sb. je jako kompostovatelný materiál zařazen do komunálního odpadu a musí být s ním takto nakládáno.


26


6.2

Údaje o množství a kvalitě vypouštěných odpadních vod

S ohledem na výše uvedené skutečnosti týkající se hlavních zdrojů odpadních vod a způsobu jejich likvidace a dále s ohledem na potřeby Kanalizačního řádu města Kunštát byly stanoveny následující údaje. Množství odpadních vod:

Q24=Qprům

Povolení k nakládání s vodami 5,7 l/s

Qmax

11,3 l/s

Qměs-max

17 000 m3/měs

Qroční

175 000 m3/rok

6.2.1

Množství a kvalita splaškových odpadních vod

Množství produkovaných splaškových vod je závislé na celkovém počtu obyvatel města (pro ČOV počítáno 2 100 EO) a specifické potřebě pitné vody v závislosti na druhu vybavení domácností. Kvalita, resp. hodnoty průměrného specifického znečištění splaškových odpadních vod jsou převzaty z ČSN 75 6101. Parametr Množství splaškových odpadních vod

Prům. Q24=Qprům = 5,7 l/s

Max. Qmax = 11,3 l/s

g/EO.den

kg/den

BSK5

60

126

CHSKcr

120

252

NL

55

115,5

Ncelk

11

23,1

Pcelk.

2,5

5,3

Parametr

Výpočtové látkové zatížení

Kanalizační řád stanovuje maximální znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace (tj. Všeobecné koncentrační limity) . Tyto limity znečišťujících ukazatelů odpadních vod mají stějné hodnoty s hodnotami uvedenými v tabulce maximálního znečištění u nejvýznamnějšího produkcenta odpadních vod kanalizační sítě Kunštát u firmy Drůbež s.r.o. v oddíle 6.2.2 na následující straně.


27


6.2.2

Množství a kvalita odpadních vod ze zemědělství a drobných provozoven

Do kanalizace je zakázáno vypouštět odpadní vody nad rámec dále uvedených koncentračních a bilančních limitů (maxim). To platí pro určené odběratele (producenty odpadních vod, napojené na stokovou síť), uvedené níže : PRODUCENT Množství odpad.vod Vodohospod. aktivita Kontrolní místo Ukazatel znečištění BSK5 CHSK NL EL (extr. látky-tuky) Teplota pH Jiné podmínky:

Drůbež CZ, s.r.o., se sídlem Palackého třída 483/92, 612 00 Brno 12 provozovna, Kaštanová 467, Kunštát – vlastní ČOV Průměrně 15 m3/den, max.20 m3/den a 5 100 m3/rok 255 dnů/rok Počet kontrolních vzorků min. 4x ročně Odtok z odlučovače tuku max. prům. mg/l mg/l kg/den kg/rok 1 000 700 10,5 3 570 1 800 1 300 19,5 6 630 500 380 5,7 1 938 75 55 0,825 280,5 35°C 6,5 – 9,0 Zasílání výsledků rozborů provozovateli kanalizace - 4x ročně.

V provozovně je osazeno vlastní floatační předčištění odpadních vod od firmy Asio, vypouštění, hodnoty ukazatelů znečištění vychází z požadavků provozovatele kanalizace v době povolování čistícího zařízení VAS. PRODUCENT Množství odpad.vod Vodohospod. aktivita Kontrolní místo Ukazatel znečištění Rtuť pH

Zdravotní středisko Kunštát, ČČK 38 250 m3/rok 250 dnů/rok Počet kontrol. dle možnosti odběru a požadavku VAS vzorků Revizní šachta na kanalizační přípojce max. mg/l kg/rok 0,08 0,02 6,5 - 9,0

Stomatologická zařízení v samostatných nemovitostech nebo bytových domech Pro všechna zařízení této skupiny platí jednotný koncentrační limit Hgmax= 0,19 mg/l Výše uvedení producenti odpadních vod jsou povinni dodržovat předepsaná množství a ukazatele znečištění vypouštěných vod a provozovatel kanalizace má právo provádět kontroly, zda jsou předepsané hodnoty dodržovány.


28


6.2.3

Množství a kvalita dešťových odpadních vod přitékajících do OK1 a OK3

Množství dešťových odpadních vod bylo stanoveno pomocí hydrotechnických výpočtů na základě: - změření plochy povodí (Ss) příslušné pro danou odlehčovací komoru - přiřazení odtokového součinitele (ψ) pro danou plochu (odtokový součinitel určen v závislosti na způsobu zástavby, druhu pozemku a konfiguraci území) - intenzity směrodatného deště (qs) uvažované periodicity (n) Množství dešťových odpadních vod:

Odlehčovací komora

Plocha povodí

Odtokový součinitel

Ss [ha] 62,0 25,0

ψ 0,25 0,23

OK1 OK3

Intenzita směrodatného 15- Maximální odtok min deště při dešťových vod periodicitě n=1 qs [l/s.ha] Q [l/s] 124 2 990,0 124 940,0

Kvalita, resp. specifické znečištění dešťových odpadních vod byla stanovena na základě obecně uznávaných průměrných hodnot platných pro oblast Evropy. Tyto hodnoty, byly např. publikovány ve sborníku „Oddělovače dešťových vod – separátory, Z. Handová, K. Vlčková: Kvalita dešťových vod, 1994“ činí: Kvalita dešťových vod:

Látkové zatížení

Koncentrace [mg/l]

nerozpuštěné látky

190,0

BSK5

11,0

CHSKCr

85,0

Ncelk

3,2

6.3

Stoková síť

6.3.1

Původní kanalizace

Popis původní kanalizace vychází ze známých údajů z dostupné projektové dokumentace doplněných provozovatelem kanalizace a vlastním průzkumem. Stávající síť jednotné kanalizace je provedena z betonových a kameninových trub (starší části kanalizace), novější části kanalizace jsou z PP a PVC. V Kunštátě je vybudována jednotná kanalizace v délce 7 072 m. První úseky této kanalizace se začaly budovat v roce 1941. Bylo provedeno odkanalizování ulice Újezdské a dílčích samostatných úseků


29


položením 1 500 m kanalizačních betonových trub DN 300 – 600 mm. K dalšímu rozšiřování došlo v roce 1973, a to vybudováním 530 m kanalizace VIA DN 600 – 800 mm. V rámci rozvoje výstavby Kunštátu z hlediska stavby státních bytů, družstevní výstavby a individuální výstavby (výstavby dalších provozoven), bylo přistoupeno k celkovému vyřešení odkanalizování města vybudováním kanalizačních sběračů, které svedly jednotlivé samostatné stoky pod obec na čistírnu odpadních vod, která byla také součástí stavby. Kolaudační rozhodnutí a povolení k trvalému užívání stavby „ČOV a kanalizace Kunštát“ bylo vydáno OkÚ Blansko referátem životního prostředí oddělení vodního hospodářství a geologie pod č.j. RŽP/Vod/2296/95-Po v Blansku dne 31. 8. 1995. Do roku 2010 činila celková délka kanalizační sítě v Kunštátě 7 072 m a bylo na ni napojeno 1 501 obyvatel 324 kanalizačními přípojkami v celkové délce 2 623 m. Vyčištěné odpadní vody na ČOV jsou dále vypouštěny do toku Petrůvka (Q355 = 9,5 l/s, průměrný roční průtok činí 0,089 m3/s, výusť z ČOV je v povodí hydrologické číslo 4-15-02-043). Základní údaje o profilech a materiálech kanalizace: Délka sítě dle DN: - do DN 500 DN 800 DN 1 200

3 965 m 2 897 m 210 m

Délka sítě dle materiálu: - Beton 4 534 m - Železobeton 928 m - kamenina 520 m - plasty (PVC, PP) 1 090 m

6.3.2

Nově vybudovaná kanalizace

6.3.2.1

Kanalizace Kunštát

Ve městě Kunštát byla nově vybudována kanalizační síť sestávající z kombinace oddílné a jednotné kanalizace. Východní část města je odkanalizována oddílnou kanalizací. Splaškové odpadní vody jsou odváděny novými kanalizačními stokami do stávajícího kanalizačního sběrače Dešťové vody jsou odváděny původní kanalizací do toku. V centru města byla ponechána stávající kanalizace, která slouží jako jednotná. Dešťové vody jsou odděleny v nové odlehčovací komoře a odvedeny do toku. Stávající odlehčovací komora nacházející se na parcele č. 1044 byla vyřazena z funkce. Ve městě Kunštát byla vybudována nová kanalizace v ulici Palackého a přilehlém okolí, v ulicích V Lávkách a Nová. Součástí nové kanalizace je i odlehčovací komora v ulici Palackého a čerpací stanice v ulici V Lávkách. Materiál potrubí kanalizačních stok je v krajských komunikacích z kameniny a sklolaminátu, v místních komunikacích z PVC. Každá nemovitost přiléhající k nově vybudované kanalizaci má zřízeno své místo pro napojení. Pro každou nemovitost byla provedena samostatná odbočka pro domovní přípojku na veřejně přístupném pozemku u pozemku připojovaného objektu. Odbočky jsou ve většině případů ukončeny kontrolní šachtou.


30


•

Kanalizace oblasti Palackého:

Stoka

Ulice

Délka stoky (m)

D1 Palackého D1 Palackého D1 celkem Palackého D1-1 Vejpustek D2 Sokolská D2-1 Hrnčířská D2-2 Sokolská D3 Zahradní D8 Brněnská D8 Brněnská D8 celkem Brněnská D8-P Brněnská D8-O Brněnská D8-D4 Tenorova Odtok ze stávající OK do Š104 Oblast Palackého

669.47 84.08 753.55 150.34 265.39 187.76 204.59 246.10 116.59 3.00 119.59 24.27 13.94 7.79 2.93 Délka (m)

Kanalizace celkem

1 976.25 683.41 7.79 1 141.19 3.00 140.86

•

Typ potrubí Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 Hobas DN 1200, SN 10 000 Hobas DN 800, SN 10 000 Hobas DN 1200, SN 10 000 Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m Kamenina DN 500, třída 120 - 60 kN/m HS SN12 PVC-U SDR34, DN 315 Typ potrubí Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m Kamenina DN 500, třída 120 - 60 kN/m HS SN12 PVC-U SDR34 DN 315 Hobas DN 800, SN 10 000 Hobas DN 1200, SN 10 000

Kanalizace oblasti V Lávkách: Stoka

Ulice

D5

Za Lidokovem

476,16

HS SN12 PVC-U SDR34 DN 315

D5-1

V Lávkách

321,04


V1

V Lávkách

365,72

Pipelife PE 100 SDR 11 φ110x10 mm

D5-2

V Lávkách

9,20


Bezpečnostní přepad

V Lávkách

16,39

Connex SN 8 PVC-U SDR34 DN 315

Oblast V Lávkách Kanalizace celkem

Délka (m)

Délka (m)

Typ potrubí

Typ potrubí

1 188.51 16.39


806.40

HS SN 12 PVC-U SDR34 DN 315

365.72

Pipelife PE 100 SDR 11 110x10 mm


31


•

•

Kanalizace v ulici Pod Hlubnou: Stoka

Délka (m)

Typ potrubí

D6

244,06

HS SN 12 PVC-U SDR34 DN 315

Kanalizace Kunštát celkem:

Kunštát Kanalizace celkem

Délka (m) 3 408.82 683.41 7.79

Typ potrubí Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m Kamenina DN 500, třída 120 - 60 kN/m

365.72


16.39


2 191.65 3.00 140.86

HS SN12 PVC-U SDR34 DN 315 Hobas DN 800, SN 10 000 Hobas DN 1200, SN 10 000

Přehled délek a profilů odboček pro domovní přípojky na jednotlivých stokách: Stoka celková délka DN 160 (m) celková délka DN 200 (m) počet odboček DN 160 (ks) počet odboček DN 200 (ks) šachty na odbočkách (ks) odbočky vpravo DN 160 (ks) odbočky vpravo DN 200 (ks) odbočky vlevo DN 160 (ks) odbočky vlevo DN 200 (ks)

D1 249.03 25.24 34 5 39 14 2 20 3

D1-1 62.40

Stoka celková délka DN 160 (m) celková délka DN 200 (m) počet odboček DN 160 (ks) počet odboček DN 200 (ks) šachty na odbočkách (ks) odbočky vpravo DN 160 (ks) odbočky vpravo DN 200 (ks) odbočky vlevo DN 160 (ks) odbočky vlevo DN 200 (ks)

D5-1 70.96

D6 25.17 4.57 8 1 7 4

17 17 14 3

16 16 8 8

4 1

D2 70.76 20.92 15 4 19 10 1 5 3 D8 2.85 1 1

1

D2-1 60.06

D2-2 45.16

13

11

13 6

11 3

7

8

D3 41.58 2.25 10 1 11 7

D5 74.88

3 1

13

24 18 11

Celkem 700.00 55.83 148 12 152 77 3 71 9

Objekty na kanalizační sítí – viz Příloha č.8 Schéma kanalizační sítě Kunštát – Sychotín Oddělovače : OK1 – v silnici u rybníka, OK2 – u ZŠ, OK3 u Keramiky Sychotín, OK4 – vtok ČOV Výústní objekty : V1 – dešťová kanalizace (DK) u ZŠ, V2 – DK Vejpustek do rybníka, V3 – DK v Lávkách, V4 – vyčištěná vody z ČOV do Petrůvky Čerpací stanice : ČS – splašková v Lávkách


32


6.3.2.2 Kanalizace Sychotín V celé městské části Sychotín byla vybudována nová splašková kanalizace. Hlavní kmenovou stokou v městské části Sychotín je stoka A1. Prochází krajskou komunikací I/19 a vede v souběhu se Sychotínským potokem, v prostoru u kaple se stáčí doleva, podchází Sychotínský potok, vede po jeho levém břehu, následně je trasována v silnici Sychotín – Makov po levém břehu Petrůvky. Posledním úsekem podchází Kunštátský potok a napojuje se do stávajícího kanalizačního sběrače z města Kunštát. Trasa stoky A1 byla z prostorových důvodů (stávající inženýrské sítě, trafostanice, podzemní části mostních opěr) vedena pod objektem stávající autobusové zastávky. Úsek stoky A1 mezi šachtami „Š235“ a „Š237a“ byl proveden bezvýkopově, pomocí technologie kopané štoly. Součástí stok A1 a A1-1 je i 5 krátkých úseků A1/P1 až A1/P5 vedoucích přes potok, které zaručí odkanalizování nemovitostí umístěných na druhé straně potoka. Hloubka uložení byla přizpůsobena možnosti gravitačního podchodu místních recipientů a výškovému zaústění splaškové kanalizace do stávajícího kanalizačního sběrače města Kunštátu. Materiál potrubí kanalizačních stok je v krajských komunikacích z kameniny, v místních komunikacích z PVC. Každá nemovitost přiléhající k nově vybudované kanalizaci má zřízeno své místo pro napojení. Pro každou nemovitost byla provedena samostatná odbočka pro domovní přípojku na veřejně přístupném pozemku u pozemku připojovaného objektu. Odbočky jsou ve většině případů ukončeny kontrolní šachtou. Kanalizace Sychotín celkem Stoka

Délka (m)

Potrubí

A1 A1

448,36 260,89

HS SN12 PVC-U SDR34 DN 315 Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m

A1 celkem

709,25

A1/P1

24,29


A1/P2

7,86


A1/P3

8,55


A1/P4

11,31


A1-1

112,36


A1/P5

9,37


A1-2

95,86


A1-3

21,06


A1-3

29,16

Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m

A1-3 celkem

50,22

A1-4

246,59


A1-4-1

15,22


A2

182,92



33


Sychotín

Délka (m)

Kanalizace celkem

Typ potrubí

1 473,80 290,05

Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m

234,93


948,82


Přehled délek a profilů odboček pro domovní přípojky na jednotlivých stokách: Stoka celková délka DN 160 (m) celková délka DN 200 (m) počet odboček DN 160 (ks) počet odboček DN 200 (ks) šachty na odbočkách (ks) odbočky vpravo DN 160 (ks) odbočky vpravo DN 200 (ks) odbočky vlevo DN 160 (ks) odbočky vlevo DN 200 (ks)

6.3.2.3

A1 125.38 5.82 21 1 22 12 0 9 1

A1-1 41.70

A1-2 31.56

6

5

6

5 2

6

3

A1-3

1 1

A1-4 31.73 3.39 9 1 10

1

9 1

7.68

A2 Celkem 8.59 238.96 42.47 59.36 1 42 2 5 3 47 1 15 2 2 27 3

Nově vybudovaná kanalizace

Nově vybudovaná kanalizace celkem Délka (m) Kanalizace celkem

Typ potrubí

4 882.62 973.46 7.79

Kamenina DN 300, třída 160 - 48 kN/m Kamenina DN 500, třída 120 - 60 kN/m

365.72


251.32


3 140.47 3.00 140.86

HS SN12 PVC-U SDR34 DN 315 Hobas DN 800, SN 10 000 Hobas DN 1200, SN 10 000

Nově vybudované odbočky pro domovní přípojky celkem celková délka (m) počet odboček (ks) šachty na odbočkách (ks)

1 054.15 207 199


34


6.4

Objekty na stokové síti

6.4.1

Šachty na stokové síti

Na kanalizační síti jsou vybudovány revizní, lomové, spojné a spadištní šachty. Velikost šachet je provedena dle profilu přítokového a odtokového potrubí. Pro profil potrubí do DN 500 jsou šachty budovány s vnitřní světlostí spodní části 1000 mm, pro profily potrubí nad DN 500 jsou šachty se světlostí spodní části 1200 mm nebo atypické monolitické šachty. V lomových bodech v trasách stok jsou osazeny lomové šachty, v delších přímých tratích revizní šachty, v místech napojování dalších bočních stok šachty spojné. V úsecích s velkými spády terénu a tam, kde stoky překonávají velké výškové rozdíly, jsou vybudovány spadištní šachty. Vstupní komín šachet je vyskládán z rovných prefabrikovaných skruží s vidlicovými stupadly pro sestup. Šachty jsou zakryty poklopy, pod poklopem je prefabrikovaná přechodová skruž s osazeným kapsovým stupadlem. Poklopy šachet jsou osazeny do úrovně zpevněných ploch, v místech nezpevněných povrchů terénu je poklop šachty vytažen nad okolní terén. Prefabrikované typové šachty na kameninovém a PVC potrubí do DN 500 Jedná se o prefabrikované typové šachty s prefabrikovaným litým šachetním dnem (beton s vysokou odolnosti proti obrusu, proti agresivitě chemického prostředí stupně XA1). Spojné šachty na stávajícím potrubí DN 500 Jedná se objekty čtvercového půdorysu. Dno šachet je monolitické z betonu C30/37-XA1-XF1-S3 s výztuží z kari sítě φ8/100 x φ8/100. Šachty jsou zakryty prefabrikovanou přechodovou deskou DN1500/DN1000, na které je osazen šachetní kónus s poklopem. Lomové a spojné šachty na sklolaminátovém potrubí DN 1200 Jedná se o 2 šachty s monolitickým dnem a zastropením. Železobetonové konstrukce jsou z vodostavebného mrazuvzdorného betonu C30/37 – XC4 – XF3 – XA2. Vstup je zajištěn otvorem ve stropní desce s osazeným poklopem po stupadlech. Vlastní šachty jsou monolitické železobetonové vodotěsné konstrukce obdélníkového tvaru o rozměru 1,60 x 2,15 m, výšky 2,1 m a 1,75 x 2,1m, výšky 2,49 m. Spadištní šachty Jedná se o prefabrikované typové šachty s prefabrikovaným šachetním dnem DN 1200. Dno šachty je z houževnatého betonu s čedičovým kamenivem. Opevnění nárazové stěny je rovněž houževnatým betonem s čedičovým kamenivem. Pro soustředění minimálních průtoků je do stěny na straně vtoku osazen stokový žlábek. Na dno navazuje horní prefabrikovaná část složená ze šachetních vodotěsných skruží s pryžovým těsněním. Ve skružích jsou osazena ocelová stupadla s PE povlakem. Poklop šachty je z tvárné litiny s únosností pro osazení v komunikaci (400 kN). Proplachovací šachta ŠP Proplachovací šachta na výtlaku V1 slouží k preventivnímu proplachování tam, kde hrozí její zanášení. Šachta je prefabrikovaná s prefabrikovaným šachetním dnem DN 1000 bez žlábku a nástupnice. V šachetním dnu je osazen betonový základek 0,2 x 0,2 x 0,2 m pro podpěru potrubí. Vstupní komín je z vodotěsných skruží s pryžovým těsněním. Ve skružích jsou osazena ocelová stupadla s PE povlakem. Šachta je kryta zákrytovou deskou.


35


Materiál potrubí a armatur v šachtě je z tvárné litiny. Přechod z PE potrubí na litinu je proveden pomocí přírub. V šachtě jsou osazeny uzavírací ventily s ručním ovládáním a pro možnost proplachu. Na koncovku byla osazena rychlospojka DN 100. Uklidňovací šachta ŠU Pro přechod z tlakového proudění na gravitační je na konci trasy výtlaku V1 osazena vodotěsná vstupní kanalizační uklidňovací šachta průměru 1,0 m. Uklidňovací šachta ŠU je prefabrikovaná typová šachta s prefabrikovaným šachetním dnem. Šachetní dno je z betonu, nárazové stěny obložené čedičovými segmenty. Vstupní komín je z vodotěsných skruží DN 1000 s pryžovým těsněním zaručujícím vodotěsnost. Ve skružích jsou osazena ocelová stupadla s PE povlakem. Výtlak je ukončen T-kusem s odvzdušněním PE trubkou. Z uklidňovací šachty je vybudován propoj D5-2 (PVC potrubí) do nové kanalizace D1.

6.4.2

Čerpací stanice V Lávkách, Kunštát

Čerpací stanice byla vybudována v jihovýchodní části města Kunštát v ulici V Lávkách. Slouží k přečerpávání splaškových vod z ulice V Lávkách, Za Lidokovem a části ulice Pod Hlubnou do kanalizační stoky na ulici Palackého, kterou potom gravitačně odtékají na městskou ČOV. ČS byla osazena separační ČS EMUPORT typ MS 740/2000-DN 100 ND. Přečerpávané vody mají z hlediska znečištění charakter komunálních odpadních vod. Počet napojených obyvatel:

93 osob

Průměrné denní množství odp. vod natékajících do ČS: Q24 = 0,14 l/s Hodinové maximum:

Qh = 0,83 l/s

Čerpací stanici tvoří akumulační šachta a vlastní čerpací stanice. Akumulační šachta (mokrá jímka průměru 2 m) slouží k akumulaci splašků pro případ výpadku energie a tedy nemožnosti provozu čerpací stanice. Užitečný objem akumulační jímky je cca 3,5 m3. Akumulační šachta je vytvořena prefabrikovanými železobetonovými díly z betonu C30/37 – 1x dno nádrže DN2000/2000, 1x stropní zákrytová deska DN2300/250-1000 s kruhovým otvorem, 1x šachetní skruž 250/1000, 1x přechodová skruž kónus 600/1000, ve které je osazen litinový poklop DN 600 pro osazení do vozovky (D400). V šachtě nejsou osazena žádná stupadla, v případě vstupu do šachty je nutno použít žebřík. Mezi akumulační šachtou a čerpací stanicí je osazeno propojovací potrubí DN150, PN10 s uzávěrem ovládaným z terénu přes zemní soupravu. V čerpací stanici (suchá jímka průměru 2 m) jsou osazena ponorná čerpadla. Čerpací stanice je navíc vybavena pomocným čerpadlem úkapů. Prostor mokré jímky i suché jímky je odvětrán. Čerpací stanice je vybavena speciálními uzávěry nátoku do obou separačních komor, které umožňují odstavení jedné poloviny ČS při zachování plného provozu druhé poloviny. Komory i potrubí jsou vyrobeny z vysokohustotního PEHD odolného proti odpadní vodě. Vnější plastová samonosná šachta má pochůzné zakrytí, vstupní otvor 800x800 mm s uzamykatelným nerezovým pochůzným poklopem. Dno šachty je opatřeno vloženou armovanou železobetonovou deskou a konzolami se závlačemi, které byly po osazení šachty na štěrkopískový podsyp zality prostým betonem. Vytvořený betonový prstenec zajišťuje šachtu proti vztlaku spodní vody. Šachta je vybavena jímkou pomocného čerpadla, potrubními přípojkami, kabelovými průchodkami, nerezovým žebříkem a osvětlením. Pro manipulaci s čerpadly jsou ve stropu šachty umístěny háky.


36


Na výtlaku čerpadel jsou osazeny zpětné kulové klapky a kulové uzávěry. Dvojice čerpadel pracuje v režimu cyklického střídání. Tím je zabezpečen také automatický záskok při poruše 1 z čerpadel. Chod čerpadel je řízen v závislosti na výšce vody v akumulační šachtě. Do akumulační šachty jsou svedeny stoky D5 a D5-1, z čerpací stanice je veden výtlak V1. Součástí čerpací stanice je i bezpečnostní přepad z akumulační šachty DN 300. Parametry hlavního čerpadla: Počet kusů: 2 ks Typ: FA 08.64E-258+ FK 17.1-4/12K Jmenovitý výkon/proud: 5 kW/10,8 A Průtok Q: 7 l/s Dopravní výška: 21 m Motor čerpadla: start Y/D, 400V, ∼3, 50 Hz Délka kabelu: 10 m Pomocné čerpadlo typ: TMW 32/8, Pn=0,37 kW, 230 V, 1∼ Přenos některých údajů (hlavně poruchových) do dispečerského pracoviště je uskutečněn pomocí telemetrie. SMS na dispečerské pracoviště : - porucha čerpadla 1 - porucha čerpadla 2 - otevření poklopů či dveří rozvaděčů - výpadek napětí - maximální hladina - voda v suché jímce Sběr dat : motohodiny čerpadel

6.4.3

Odlehčovací komory

V rámci rozšiřování stávající kanalizace byla vybudována nová odlehčovací komora OK1 a provedena rekonstrukce stávající odlehčovací komory OK3. Přes odlehčovací komory jsou vedeny všechny odpadní vody až do stanoveného průtoku, při kterém se začne oddělovat zředěný průtok do recipientu. Z hlediska ochrany toku dochází k oddělování začátku odlehčování tak, aby první, nejvíce znečištěná vlna odpadních vod, odtekla do čistírny a nezatížila tak recipient.

6.4.3.1 Odlehčovací komora OK1 – Kunštát, ulice Palackého V ulici Palackého v krajské komunikaci I/19 byla vybudována nová odlehčovací komora OK1. Do odlehčovací komory OK1 je zaústěna nová stoka D8 (DN 1200, sklolaminát), do které jsou zaústěny původní kanalizace.


37


Poznámka : Na stoce jednotné kanalizace u základní školy je stávající oddělovací šachty OK2, která bude ze soustavy vypojena po vybudování splaškové kanalizace na ulici Ke Hřišti a Brněnské v rozvodí směrem k základní škole. Odlehčovací komora OK1 má boční přepad – směr odlehčování je odkloněn od směru přívodní stoky. Přívodní potrubí do OK má DN 1200, odlehčující potrubí DN 1200, pokračující potrubí z odlehčovací komory DN 300. Za dešťů je voda odváděna přepadovým odlehčovacím potrubím a výustním objektem do místního toku. Potrubí nátoku D8 DN 1200, sklolaminát Odtokové potrubí D8-O DN 300, kamenina Potrubí přepadu D8-P DN 1200, sklolaminát Vlastní ŽB monolitická konstrukce komory je o světlých půdorysných rozměrech 1,8 x 4,0 m. Železobetonové konstrukce byly vybudovány z vodostavebného mrazuvzdorného betonu C30/37 – XC4 – XF3 – XA2. Stropní konstrukce je řešena s otvorem pro vstup obsluhy. Tento otvor je osazen kanalizačním litinovým poklopem Ø 600 mm, třída únosnosti D400, v úrovni komunikace. Pro vlastní sestup, resp. výstup jsou upevněna do stěny pod vstupním otvorem ocelová stupadla s polyetylénovým potahem a kapsové stupadlo opatřené asfaltovým nátěrem. Pro možnost zvýšení a snížení výšky trvalé přepadové hrany jsou na stěnách ukotveny ocelové „U“ profily pro možnost instalace hradicích prvků. Dosedací hrana pevné betonové přepadové hrany je opatřena zabetonovaným U profilem kotveným do betonu. Vlastní hradicí prvky stavitelné přepadové hrany (4 ks) jsou ze čtvercového profilu 30 x 30 mm, délky 2 m, osazené do vodících U profilů. Pro možnost regulace odtoku odtokovým potrubím D8-O je osazeno stavítko s ručním ovládáním.

6.4.3.2 Odlehčovací komora OK3 – Sychotín Byla provedena rekonstrukce stávající odlehčovací komory OK3 s bočním přepadem, která leží na stávající jednotné kanalizaci u krajské komunikace I/19 na kraji Sychotína ve směru od Kunštátu. Jedná se o betonový podzemní objekt o světlých půdorysných rozměrech cca 1,9 x 2,6 m, zakrytý kompozitními prvky (zákrytové poklopy a nosníky). Ve dně odlehčovací komory je osazena vyjímatelná ocelová vana pro zachycování sunutých splavenin. Potrubí nátoku Odtokové potrubí Potrubí přepadu

DN 400, kamenina, DN 600, beton DN 500, beton DN 500, beton

Na betonové stěně odlehčovací komory je osazena ocelová zábrana pro zamezení nájezdu aut na zastropení komory.

6.4.4

Výustní objekty

Potrubí přepadů z odlehčovacích komor a bezpečnostní přepad z čerpací stanice jsou vyústěna do toku výustními objekty. Okolí těchto potrubí zaústěných do toku je zpevněno dlažbou z lomového kamene do betonu. Zpevnění je provedeno ve dně, ve svahu, do kterého ústí potrubí i v protějším svahu. Potrubí přepadů byla v místě výustního objektu seříznuta se sklonem svahu toku.


38


6.4.5

Odbočky pro domovní přípojky

Každá nemovitost přiléhající k nově vybudované kanalizaci má zřízeno své místo pro napojení. Pro každou nemovitost byla provedena samostatná odbočka na veřejně přístupném pozemku u pozemku připojovaného objektu. Odbočky pro domovní přípojky jsou ve většině případů ukončeny kontrolní šachtou. Jedná se o kontrolní celoplastovou kanalizační šachtu ϕ 425 mm. Odbočení z hlavních stok bylo vyvedeno prováděcí stavební firmou za okraj vozovky. Prodloužení přípojky od kontrolní šachty do nemovitosti a propojení na stávající odpadní potrubí každé nemovitosti bylo záležitostí vlastníka objektu. Odbočení byla vybudována pro rodinné domy jednotně o průměru DN 160 mm. Pro nemovitosti s větším počtem osob (škola, restaurace, bytové domy apod.) byla vybudována odbočení DN 200. Odbočení byla realizována z PVC-U trub. Minimální sklon odbočení DN 160 mm je 2 %, pro DN 200 platí minimální sklon 1%.

7

POKYNY PRO PROVOZ A UDRZBU A CETNOST PROVADENI

Provozovatel kanalizace je povinen udržovat spravované zařízení v provozuschopném stavu tak, aby vyhovovalo podmínkám určených vodohospodářským orgánem při povolení díla. Postup při provádění obsluhy a údržby je nutno volit tak, aby nebyly dotčeny právem chráněné zájmy druhých osob nebo podnikatelských subjektů a nebylo zhoršeno životní prostředí. Provozovatel je povinen vést evidenci o obsluze a údržbě stokových sítí. Podkladem pro obsluhu a údržbu jsou mu provozní řád, situace kanalizační sítě, archivní prováděcí dokumentace a dokumentace skutečného provedení stavby.

7.1

Vstupní šachty

Opatření pro případ náhlého přítoku odpadních vod: Je nutné, aby pracovnící pracující ve stokové síti soustavně sledovali výši hladiny odpadních vod (postupující náhlý přítok se projevuje rychlým stoupáním hladiny odpadních vod). Při prvním náznaku stoupání hladiny odpadních vod ve stoce se pracovnící musí připravit k opuštění pracoviště. Bude-li hladina stoupat i nadále, okamžitě musí pracoviště opustit.

7.1.1

Otevírání šachet

Složení pracovního kolektivu: 2 pracovníci Nářadí a pomůcky: speciální nářadí na otevírání vstupních šachet (klíč, 2x háčky), svítilna, zápisník a metr Postup práce : • Otevírání poklopů vstupní šachty provádí dva pracovníci postavení čelem k sobě s háčky zachycenými za žebro poklopu. Stejnoměrným tahem za oba háčky zvedají poklop.


39


•

7.1.2

Pokud tímto způsobem nelze poklop otevřít, použije se páka, která je opatřena háčkem.

Revize stok z hlediska technického stavu

Složení pracovního kolektivu: 3 pracovníci Nářadí a pomůcky: nářadí na otevírání vstupních šachet, svítilna, zápisník a metr Postup práce : Při provádění revize stok musí být otevřeny dvě sousední vstupní šachty, do kterých sestoupí vždy jeden pracovník se svítilnou. Kontrola stavu stoky se provádí prosvěcováním. Po provedené kontrole daného úseku stoky a vlastní vstupní šachty se provede zápis o zjištěných závadách. Po zápisu zjištěných závad se krajní šachta uzavře a na druhé straně se další otevře. Celý cyklus se opakuje dle potřeby. Prosvěcování trubního řadu se provádí tak, že jeden pracovník drží svítilnu ve středu profilu a druhý prohlíží osvětlený prostor. Četnost provádění: po srážkách s větší intenzitou deště, minimálně 1x za ½ roku.

7.1.3

Čištění kanalizační sítě

Spouštění nebo vytahování materiálu, nářadí a pomůcek pro práci ve vstupních šachtách a vlastních stokách se provádí ručně pomocí lana. V případě používání malého mechanismu se obsluha tohoto zařízení provádí podle návodu daného zařízení. Zdvihací zařízení musí být nad vstupem umístěno bezpečně tak, aby dopravovaná nádoba nebo předmět nenarážely na stupadla. Při ruční dopravě nesmí dopravovaný materiál překročit váhu 10 kg na jednoho pracovníka. Materiál, nářadí a pomůcky je možno vytahovat a spouštět pouze v bezpečné nádobě uchycené na karabině tak, aby žádná součást nevypadla. Četnost provádění: po srážkách s větší intenzitou deště, minimálně 1x za ½ roku a) Čištění stok proudem vody z vodovodní sítě Složení pracovního kolektivu: 3 pracovníci Nářadí: na otevírání vstupní šachty, hydrantový nástavec, hadice, svítilna Postup práce: • Otevření poklopu hydrantu, osazení hydrantového nástavce, připojení hadice šroubením k nástavci, spuštění, případně nastavení hadice do vstupní šachty • V případě, že jde o potrubní řad průlezný, sestoupí do něj dva pracovníci. Jeden s hadicí ukončenou proudnicí postupuje do stoky, druhý zůstává na dně vstupní šachty a čeká na povel, aby mohl nechat otevřít ventil hydrantu. • V případě, že jde o potrubní řád neprůlezný nebo přípojku, sestoupí nejprve jeden pracovník do vstupní šachty, a pak spustí do šachty pracovníci z povrchu hadici (případně s proudnicí). Když pracovník v šachtě drží pevně hadici, dá povel k otevření ventilu hydrantu pracovníkovi na povrchu, který jej předá k hydrantu. • Po otevření ventilu hydrantu začíná pracovník ve stoce narušovat nános proudem vody. • Po pročištění nebo proplachu úseku kanalizace se hydrantový ventil uzavře, hadice se od spodu rozeberou a vytáhnou na povrch, kde se svinou a naloží na dopravní prostředek, dále se odmontuje hadrantový nástavec, uzavře poklop hydrantu a po výstupu pracovníků ze šachty se šachta uzavře. • Pracoviště se uklidí a pracovníci s pracovními pomůckami se přesunou na pracovní základnu, kde očistí nářadí a provedou osobní hygienu.


40


•

•

Tento postup čištění kanalizace je málo pracný a nevyžaduje kromě dopravního prostředku žádnou mechanizaci. Používá se v některých případech k proplachu kanalizace domovní nebo menších profilů, protože se dosáhne sice lepší produktivity, ale velký nános ve stoce se tím neodstraní, pouze se posune do dalších úseků kanalizace, což je nežádoucí. Podmínkou pro použití tohoto způsobu čištění je omezení průtoků vlastní odpadní vody na potřebnou mez.

b) Odstraňování ucpávek v kanalizačních přípojkách ručně ucpávkovým drátem Složení pracovního kolektivu: 3 pracovníci Nářadí: na otevírání poklopu, okov, upravená lopata, ucpávkový drát, prostředek na zaslepení přípojky Postup práce : • Průzkum kanalizační sítě a zjištění průtočnosti kanalizace. • Vyhledání šachty na domovní přípojce a zjištění místa ucpávky. • Rozvinutí a vyrovnání ucpávkového drátu, sestup pracovníka do revizní šachty, zavedení drátu k ucpávce. V případě potřeby je nutno provést zaslepení přípojky v místě nad ucpávkou. • Následuje rozrušení ucpávky ručně drátem za jeho neustálého otáčení. Tato činnost se provádí tak dlouho, dokud nedojde k odstranění ucpávky a odtoku vystavené odpadní vody. • Následuje vytažení ucpávkového drátu, vyčištění dna vstupní šachty a proplach kanalizační přípojky.

7.1.4

Stavební opravy stokové sítě

Složení pracovního kolektivu: 3 až 4 pracovníci Postup práce: • Podmínkou pro provádění této práce je obnažení netěsné části trubního řádu po celém obvodě tak, aby bylo možné prasklou rouru demontovat nebo dané hrdlo utěsnit. • Další postup se určuje individuálně podle materiálu roury a rozsahu poškození.

7.1.5

Opravy povrchových kanalizačních zařízení (poklop, mříž)

Složení pracovního kolektivu: 2 až 3 pracovníci Nářadí: na otevření poklopů nebo mříží, zednické a přidavačské, bourací kladivo, potřebný stavební materiál, okov, lano Postup práce: • Vstupní šachta se zajistí před napadáním materiálu do jejího prostoru - provede se zakrytím těsně pod pracovním prostorem (vzepření o stupačky). Následuje odkopání zeminy, živice nebo dlažebních kostek krumpáčem nebo bouracím kladivem. Odkrytý litinový rám se pak jeřábkem nebo ručně vyzdvihne a uklidí. • Namíchá se cementová malta, připraví se nový litinový rám. Do vyčištěného lože, případně vyspravovaného nadezděním, se uloží nový litinový rám tak, aby jeho vrchní límec výškově odpovídal v komunikaci výškové úrovni okolního terénu. Po usazení rámu se jeho spojení s podezdívkou nebo betonovou skruží zajistí z vnější strany maltou, z vnitřní se zdivo pod rámem vyspáruje. • Po skončení práce sestoupí jeden pracovník na dno šachty a vyčistí je od napadaného materiálu, který naloží do okovu, jež se vytáhne na laně na povrch. • Následuje uzavření poklopu, uklízení a vyčištění pracoviště


41


7.1.6

Deratizace

Provozovatel musí podle pokynů a nařízení hygienika zajistit deratizaci v kanalizační síti a přípojkách a provádět ochranná opatření tak, aby se zabránilo výskytu a šíření škodlivých hlodavců. Deratizace se smí provádět pouze odborně. Deratizaci provádí odborně vyškolený pracovník nebo k tomu určená organizace. Při použití chemikálií • noste vždy ochranné pomůcky (brýle a gumové rukavice) při styku s chemikáliemi ohrožujícími zdraví učiňte tato opatření první pomoci: Při zasažení očí: • ihned vyplachovat po dobu 15 minut v tekoucí vodě, oční víčka přitom přidržujte prsty otevřená • vyhledat očního lékaře Při zasažení pokožky: • znečištěný oděv svlékněte • pokožku očistěte mýdlem s vodou • pro jistotu navštivte lékaře

7.2

Čerpací stanice

Vzhledem k tomu, že čerpací stanice odpadních vod V Lávkách je provedena pro automatický provoz, je nezbytné, aby byla provozována pokud možno pouze v automatice. Pouze v tomto režimu, kdy bude automatika využita v plném rozsahu, bude provoz optimální. V dalších případech mohou vznikat nejrůznější problémy, které provoz negativně ovlivní. Počet provozních pracovníků (dva pracovníci) je stanoven právě s ohledem na míru automatizace ČS. Znamená to, že na rozvaděči jsou přepínače v poloze „AUT“. Tato poloha zajišťuje, že výška hladiny v akumulační šachtě je kontrolována snímačem, který zajistí automatické spouštění a odstavování instalovaných čerpadel podle kóty hladiny v akumulační šachtě. Řídící systém provádí pravidelné střídání nainstalovaných čerpadel (v závislosti na čase, na době provozu…). Obsluha má možnost tento interval měnit v závislosti na provozních podmínkách, případně ovládat čerpadla ručně - poloha RM znamená ovládání čerpadel ručně z místa tlačítky na rozvaděči. Způsoby ovládání RM jsou výjimečné: - pouze pro revize, zkoušky nebo provádění oprav zařízení, - vyžádají-li si to mimořádné okolnosti provozu (např. předepsané spuštění čerpadla s ohledem na jeho dlouhodobý klidový stav vyvolaný režimem přitékajících vod, dočasná porucha některých čerpadel apod.). Čerpací stanice pracuje v automatickém provozu, obsluha provádí pouze občasný dohled. Pokud jde o údržbu zařízení ČS, omezí se pracovník obsluhy pouze na provádění základních údržbářských prací. Práce většího rozsahu budou prováděny výhradně technickými službami provozovatele nebo dodavatelsky. Složení pracovního kolektivu: 2 pracovníci


42


Četnost provádění: ČERPADLA • Před prvním uvedením do provozu resp. po delším uskladnění Kontrola izolačního odporu. Kontrola stavu hladiny v motorovém a utěsněném prostoru - provozní prostředek musí sahat po spodní hranu plnicího otvoru. • 1x denně Vizuální a poslechová kontrola chodu při provádění pochůzky. Pracovník obsluhy se přesvědčí pohledem o stavu závěsného zařízení a kabelových vedení čerpadel. Současně poslechem kontroluje, zda se nemění úroveň provozního hluku čerpadel. V případě, že zjistí jakékoliv změny, ohlásí to nadřízenému, který nařídí další postup. • 1x za měsíc Každé čerpadlo, které v této sledované době nebylo v provozu, musí být spuštěno alespoň na dobu jedné minuty. Podmínkou je dostatečné množství vody v akumulační komoře (čerpadlo nesmí pracovat „na sucho“). Kontrola příkonu a napětí. Kontrola použitých spínacích přístrojů pro termistory s kladným teplotním součinitelem, kontrola utěsněného prostoru atd. • 1x za ½ roku Vizuální kontrola přívodních kabelů. Vizuální kontrola kabelových držáků a kotvení lana. Vizuální kontrola příslušenství, např. závěsné zařízení, zdvihací zařízení, atd. • 8 000 provozních hodin nebo nejpozději po 2 letech Kontrola izolačního odporu. Výměna provozního prostředku v motorovém a utěsněném prostoru. Funkční kontrola všech bezpečnostních a kontrolních zařízení. Kontrola popř. vyspravení povrchové úpravy. • 15 000 provozních hodin nebo nejpozději po 5 letech Generální oprava

AKUMULAČNÍ ŠACHTA • 1x za měsíc Proplach akumulační šachty slouží k rozvíření jemného sedimentu ve sběrné nádrži. Na výtlačném potrubí jednoho z čerpadel je odbočka s ručním kohoutem, která vede zpět do akumulační šachty. Otevřením tohoto kohoutu při čerpání příslušného čerpadla dochází k zpětnému toku části odpadní vody do akumulační šachty a k promíchání jejího obsahu. Sediment je takto rozvířen a odčerpán do výtlačného potrubí. Doporučuje se nechat proběhnout několik čerpacích cyklů a uzávěr opět uzavřít. Při čištění musí být trubkový nátok uzavřený. Při čisticích pracích nesmí dojít k poškození hladinových senzorů. Zkontrolujte spínací body!


43


7.3

Odlehčovací komory

Opatření pro případ náhlého přítoku odpadních vod: Je nutné, aby zaměstnanci pracující v odlehčovací komoře soustavně sledovali výši hladiny odpadních vod (postupující náhlý přítok se projevuje rychlým stoupáním hladiny odpadních vod). Při prvním náznaku stoupání hladiny odpadních dešťových vod ve stoce se zaměstnanci musí připravit k opuštění pracoviště. Bude-li hladina stoupat i nadále, okamžitě musí pracoviště opustit.

7.3.1

Odlehčovací komora OK1

Četnost provádění: •

Po uvedení kanalizace do provozu Úprava výšky stavitelné přepadové hrany – na pevné přepadové hraně odlehčovací komory bude osazen hradicí prvek stavitelné přepadové hrany čtvercového profilu 30 x 30 mm, délky 2 m (2 ks vedle sebe), který navýší pevnou přepadovou hranu o 3 cm, tj. na výšku 443,62 m n.m. Zbývající 2 ks hradicích prvků budou uskladněny ve skladu provozovatele. Pro možnost regulace odtoku odtokovým potrubím D8-O je osazeno stavítko s ručním ovládáním – toto stavítko bude staženo tak, že bude svou plochou zasahovat do průtočného profilu potrubí DN 300 – spodní hrana stavítka bude 13 cm nade dnem DN300, tj. ve výšce 443,39 m n.m. Výše popsaná opatření zajistí, že nebude docházet k přetežování ČOV v období dešťů a zároveň bude dosaženo požadovaného ředění při přepadu vody do recipientu.

•

1x za 14 dní a po srážkách s větší intenzitou deště Kontrola funkce a technického stavu objektu. Kontrola funkce stavítka na odtoku z odlehčovací komory. V případě potřeby vyčištění přepadové hrany.

7.3.2

Odlehčovací komora OK3

Četnost provádění: •

1x za 14 dní a po srážkách s větší intenzitou deště Kontrola funkce a technického stavu objektu. Kontrola, zda potrubím přepadu nenatéká do odlehčovací komory voda z potoka. Pokud ano vyčištění a prohloubení koryta potoka v místě vyústění potrubí přepadu. Na základě zjištěných skutečností budou v termínu min 1x za ½ roku (dle potřeby častěji) odstraňovány sedimentované splaveniny z ocelové vany: - buď ručně lopatami - nebo mechanicky fekálním vozem.


44


7.4

Výustní objekty

Je nutno provádět kontrolu stavu celého výustního objektu, zajišťovat volný prostor pro odtok vod z potrubí, zamezit hromadění nečistot v těsné blízkosti výusti. Musí být zabráněno tvoření pískových lavic v korytě toku před kanalizačními výustěmi. Četnost provádění : po srážkách s větší intenzitou deště, minimálně 1x za ½ roku (dle potřeby častěji) - kontrola a odstraňování nečistot v těsné blízkosti výustních objektů. Při srážkách s větší intenzitou musí provozovatel zajistit včasným čištěním maximální možnou a dokonalou průtočnost profilu kanalizace odstraňováním vniklých cizích předmětů do kanalizace, které mohou způsobit ucpávání kanalizace (především dlouhé předměty jako jsou klády, klacky s listím, hadry apod.). Dále je nutno čištěním a odstraňováním naplavených předmětů zajistit maximální možný průtočný profil vodního toku, zvláště v místech vyústění kanalizace a zajistit tak volný prostor pro odtok vody z potrubí a zabránit jejímu zpětnému vzdouvání do kanalizace.

8

POKYNY PRO PROVOZ A UDRZBU V ZIMNIM OBDOBI

Do 30. listopadu (tj. před příchodem zimy) bude provedeno : -

vyčištění všech zanesených vtokových mříží, vstupních šachet a výustních objektů,

-

ochránění poklopů proti přimrznutí k rámům,

-

příprava všech hmot a nářadí, které se používají v zimním období (písek, škvára, lopaty).

V zimním období je možno provádět revizi kanalizačních stok a objektů. Po skončení zimního období bude provedena revize všech vtokových mříží a kanalizačních poklopů, v případě potřeby bude provedena jejich oprava (pokud došlo během zimního období k posunutí). V zimním období bude: -

z prostorů příjezdové komunikace a pochůzných ploch kolem objektu ČS a OK3 pravidelně odklízen sníh a případné zmrazky. Odvoz a místo uložení odstraněného sněhu a zmrazků bude určeno provozovatelem kanalizace.

-

Silnice, zpevněné plochy a přístupové cesty budou udržovány sjízdné, resp. schůdné mechanickým odstraněním sněhové vrstvy a použitím posypového inertního materiálu. Doporučuje se použití solných směsí a roztoků jen v nezbytných případech, protože soli narušují povrch betonových konstrukcí.

-

Na dosazovací nádrži ČOV při vzniku námrazy a ledové tříště po obvodu u betonové stěny vypojit vyzdvižením z pracovní polohy zhrabovák z jeho funkce za účelem předejití případné havárie


45


Po skončení zimního období bude proveden: -

úklid inertního posypového materiálu tak, aby se nedostal do ČS a kanalizačního systému. Odvoz a místo uložení sklizeného posypového materiálu bude koordinován provozovatelem.

-

po provedení úklidu bude následně provedena kontrola konstrukcí objektů, v případě nutnosti bude provedena eventuálně jejich oprava (došlo-li během zimního období k porušení).

9

POKYNY PRO PROVOZ A OBSLUHU PRI MIMORADNÝCH SITUACICH

Za mimořádný stav se považuje: - havarijní přítok toxických látek, ropných látek či jiných látek, které nejsou odpadními vodami, - provoz při srážkách s větší intenzitou, - provoz při mimořádných povodňových stavech v toku, - situace vyvolaná nebezpečím teroristického ohrožení vodního díla, - přerušení dodávky elektrické energie. Za havárii se považuje: - ucpání nebo zborcení části vybudované kanalizace, - mimořádné zhoršení kvality odváděné vody, - vniknutí látek do kanalizace, které nejsou odpadními vodami (při havárii na vozovce například převržení cisterny - je prvotním úkolem provozovatele snažit se zabránit vniku látek do kanalizace ucpáním nejbližších vtokových mříží a kanalizačních poklopů). Seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do veřejné kanalizace musí být zabráněno: - radioaktivní látky, infekční a jiné látky, ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, popřípadě obyvatelstva nebo způsobující nadměrný zápach, - hořlavé látky, výbušné látky, popřípadě látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi, - látky jinak nezávadné, ale které smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, - pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny, - soli použité v období zimní údržby komunikací, v množství přesahujícím v průměru za toto období 300 mg/l, uliční nečistoty v množství přesahujícím 200 mg/l, - ropa a ropné látky, - látky narušující materiál stokové sítě, - látky způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě.


46


9.1

Provozní opatření při havarijním přítoku toxických látek, ropných látek či jiných látek, které nejsou odpadními vodami

Jedná se o mimořádně závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Ten, kdo způsobil havárii, je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit : - Hasičskému sboru České republiky (tel. 150) nebo jednotkám požární ochrany - OŽP MÚ Boskovice, tel. 516 488 600 - provozovateli kanalizace, (Město Kunštát, vodohospodářský odbor) tel. spojovatelka 515 534 300, ing. Jiří Boček, vedoucí odboru 515 534 313, 725 111 333 Hasičský záchranný sbor České republiky a provozovatel kanalizace jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí. ČIŽP bude v případě havárie, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu. Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi. Původce havárie je povinen na výzvu orgánů při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat. Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Při nepředvídaných situacích při vniknutí závadných látek do kanalizace se závady ihned odstraňují. Při ropné a jiné havárii, spojené s vniknutím závadných látek do stok se postupuje ve spolupráci s orgány státní správy, vodohospodářskou inspekcí a hygienickou službou podle plánu havarijních opatření. Provozovatel musí zajistit zdroj znečištění a vynaložit maximální úsilí k zachycení závadných látek v kanalizačních zařízeních a zajistit jejich likvidaci. Zejména musí být zabráněno, aby ropné produkty či jiné látky vnikly do povrchových vod. Vybavení provozovatele pro tyto případy je vhodné doplnit o: - těsnící vaky, které umožňují snadné utěsnění kanálů, stok a potrubí, - norné stěny (vhodné pomůcky pro zamezení šíření látek nepřípustných v povrchových vodách), - sorbční látky (Vapex apod.), používané zejména na odstranění nežádoucích ropných látek z vody, vodních toků a pevných povrchů. Veškeré práce potřebné k odstranění havarijních poruch musí být provedeny v nejkratší možné době. Náklady spojené s odstraněním poruchy nebo havárie hradí viník. I při krátkodobé havárii (odstranění si vyžádá pouze několik hodin) je provozovatel toto povinen zapsat v provozním deníku.


47


9.2

Provozní opatření při srážkách s větší intenzitou

Při srážkách s větší intenzitou musí provozovatel zajistit včasným čištěním maximální možnou vtokovou plochu vtokových mříží, zamezit hromadění nečistot v těsné blízkosti vtokových objektů a zajistit dokonalou průtočnost profilu kanalizace odstraňováním vniklých cizích předmětů do kanalizace, které mohou způsobit ucpávání kanalizace (především dlouhé předměty jako jsou klády, klacky s listím, apod.). Dále je nutno čištěním a odstraňováním naplavených předmětů zajistit maximální možný průtočný profil vodního toku, zvláště v místech vyústění kanalizace a zajistit tak volný prostor pro odtok vody z potrubí.

9.3

Provozní opatření při mimořádných povodňových stavech v toku

Při mimořádných povodňových stavech v toku musí provozovatel především zajistit čištěním a odstraňováním naplavených předmětů maximální možný průtočný profil vodního toku, zvláště v místech vyústění kanalizace a zajistit tak volný prostor pro odtok vody z potrubí a zabránit jejímu zpětnému vzdouvání do kanalizace.

9.4

Provozní opatření při nebezpečí teroristického ohrožení vodního díla

Provozní opatření při situaci vyvolané nebezpečím teroristického ohrožení vodního díla jsou stejná jako v ostatních případech mimořádného ohrožení kanalizace.

9.5

Provozní opatření při přerušení dodávky elektrické energie

Při jakémkoliv přerušení dodávky elektrické energie do čerpací stanice vyhodnotí řídící systém chybové hlášení o výpadku proudu na ČS1 a přes GSM modul zašle provozovateli SMS zprávu s informací o poruše napájení ČS1. Při výpadku proudu dojde k následnému plnění akumulační šachty splaškovými vodami. Přitékající splašková voda bude plnit akumulační šachtu až do úrovně přepadové hrany bezpečnostního přepadu. Pokud nebude obnovena dodávka elektrické energie a nebudou spuštěna čerpadla, začnou splaškové vody přepadat bezpečnostním přepadem do Újezdského potoka. Užitečný objem akumulační šachty: V = 3,5 m3 Průměrné denní množství odp. vod natékajících do ČS1: Q24 = 0,14 l/s Doba, po kterou nedochází k odtoku splašk. vod bezp. přepadem T = cca 7 hodin Po obnovení dodávky elektrické energie se provede kontrola činnosti všech zdrojů a zařízení, které jsou připojeny na energii. Kontrola se provede na místě instalace a prostřednictvím řídícího automatu.


48


9.6

Provozní opatření při porušení a ucpání stoky

Při porušení a ucpání stoky se závady ihned odstraňují. Při porušení stoky spojené s jejím závalem se neprodleně zajistí náhradní převedení odpadních vod, případně jiné opatření (např. zamezení odtoku odpadních vod ze zdroje) tak, aby nedošlo k hmotným škodám a hygienickým závadám. Narušená místa povrchu terénu zejména komunikací, se zabezpečí, tj. ohraničí a opatří dopravním značením a osvětlením. Jsou-li při poruše stoky a při odstraňování poruchy obnaženy nebo dotčeny jiné sítě technického vybavení, uvědomí se o tom jejich provozovatelé, popř. se zajistí jejich účast.

10

PREHLED OPATRENI ZAJISTUJICICH BEZPECNOST PRACOVNIKU V KANALIZACNIM ZARIZENI

Zabezpečení pracoviště na povrchu Při práci ve stokové síti a na povrchových kanalizačních zařízeních musí být na povrchu zajištěna bezpečnost silničního provozu a osob před případným možným ohrožením (možnost pádu do otevřených kanalizačních vstupů a výkopů). Při vstupu do kanalizační sítě šachtou je třeba dodržovat následující zásady a postupy: a) zabezpečení pracoviště z hlediska bezpečnosti silničního provozu a osob na povrchu, b) příprava nářadí a ochranných prostředků, c) otevření poklopů dvou sousedních šachet po dobu větrání a práce v šachtě (minimální doba potřebná pro odvětrání kanalizace před vstupem do kanalizační šachty se pohybuje v závislosti na velikosti profilu kanalizační stoky a velikosti kanalizačního objektu v rozmezí cca 20 – 30 min.), d) provést indikaci odvětrání, není-li možné provést indikaci, používat příslušné ochranné pomůcky, e) indikace prostředí, f) vlastní vstup do šachty zaměstnance jištěného dalšími zaměstnanci za pomocí lana a prsního horolezeckého úvazu se řídí podle kategorizace podzemních objektů. Poklop šachty musí otevírat a zavírat 2 zaměstnanci vhodnými nástroji. Poklop je nutno odložit vedle otvoru ve vzdálenosti nejméně 1,0 m tak, aby nepřekážel silničnímu provozu ani zaměstnancům při práci. Po osazení poklopu zpět do rámu se zaměstnanci musí přesvědčit, zda je uložení bezpečné. Porušené poklopy se musí neprodleně vyměnit. Rám poklopu musí vždy pevně a celým obvodem doléhat na konstrukci vstupu. Před vstupem do podzemních prostor se musí kanalizační zařízení větrat přirozenou cestou po dobu minimálně 20 minut. Nucené větrání se provádí jen v případech, kdy bylo zjištěno zaměstnancem závadné prostředí v předmětných podzemních prostorách. V tomto případě oznamuje tuto skutečnost nadřízeným, jimiž je vypracován pro každý jednotlivý případ konkrétní plán pro odstranění závadného prostředí. Jedním z bodů tohoto opatření je technologický postup nuceného větrání s uvedením použité větrací techniky.


49


Do šachty je možno sestoupit až po zjištění nezávadného prostředí. Sestupuje se po stupadlech. Jsouli sražena dvě stupadla a nebo více po sobě jdoucí, nesmí se po zbývajících slézat ani vylézat. V takových případech je nutno použít pro sestup a výstup pevného nebo provazového žebříku. Závadu je třeba hlásit okamžitě nadřízenému, který je povinen zajistit opravu. Spouštění zaměstnanců do vstupní šachty pomocí lana je zakázáno. Při vstupu do stok je zakázáno kouřit a používat otevřený oheň. Je zakázáno vhazovat do vstupu jakýkoliv hořící předmět.

BEZPEČNOSTNÍ UPOZORNĚNÍ Případný vstup do jímky nebo kanalizační šachty je možné provádět pouze po vyrozumění nadřízeného pracovníka a je nutné dodržovat všeobecně platné příslušné bezpečnostní předpisy.

10.1

Osobní ochranné pracovní prostředky

Provozovatel kanalizačních zařízení musí zaměstnancům poskytnout následující osobní ochranné pracovní prostředky: - ochranný oděv, - ochranná obuv, - přilba, - ruční lampa v bezpečnostním provedení pro práci ve výbušném prostředí, - montážní světlo.

10.2

Ochrana před úrazy

Pracovníci v kanalizačních zařízeních (šachty) jsou povinni zachovávat tato pravidla: - zaměstnanci určení pro práci v kanalizačních zařízeních se musí chránit osobními ochrannými pracovními prostředky, podle směrnice pro poskytování osobních pracovních prostředků, - pokožku na rukou a obličeji si musí chránit při práci v kanalizačních zařízeních - při styku s odpadní vodou a s některými chemikáliemi ochrannými mastmi nebo ochrannými emulzemi, které tvoří na pokožce indiferenční povlak bránící styku škodlivin s pokožkou, - oči zaměstnanců musí být chráněny všude tam, kde je při práci nebezpečí jejich zranění nebo vstupu infekce (např. při čištění stok tlakovou vodou). Zaměstnanci musí každé zranění hlásit nadřízenému, zapsat do deníku úrazů a nechat se odborně ošetřit. Zaměstnancům se zakazuje: - kouřit při práci v podzemí a používat otevřeného ohně, - jíst a pít při práci, - požívat alkoholické nápoje a jiné omamné prostředky, - manipulovat s otevřeným ohněm , - provádět za chodu stroje nebo mechanismu jakékoliv manipulace s ním, - používat kovové žebříky tam, kde je nebezpečí dotyku zařízení s elektrickým napětím.


50


Povinnosti provozovatele kanalizačního zařízení: - soustavně poučovat zaměstnance o bezpečné a zdravotně nezávadné práci, - provádět vstupní školení a instruktáž na pracovišti, periodické školení zaměstnanců z BOZP a prokazatelně ověřovat jejich znalosti.

10.3

Ochrana před onemocněním a nákazou

Povinnosti zaměstnanců při práci v kanalizačním zařízení: Dle možnosti udržovat ruce při práci pod úrovní hlavy (většina nákaz se dostává do těla ústy, nosem, očima a ušima). Mít krátce ostříhané nehty na rukou, nejíst, nepít a nekouřit. Umýt si ruce a dezinfikovat je po každém přerušení práce vhodným dezinfekčním prostředkem. Po práci a před kouřením a jídlem umýt si vodou a mýdlem ruce a obličej (detergentními přípravky) a odstranit nečistotu zpod nehtů. Udržovat ochranné oděvy, pracovní prostředky a pracovní pomůcky v čistotě a funkčním stavu. Před vstupem do administrativní budovy, jídelny, veřejného dopravního prostředku apod. musí provést osobní očistu (alespoň si umýt ruce a obličej) a nesmí tam vstoupit v hygienicky závadném oděvu. Pro zaměstnance, kteří pracují s infekčním materiálem, musí být zajištěna možnost dezinfekce a čištění ochranných oděvů dle návodu jejich výrobce tak často, jak to vyžaduje povaha pracoviště. Zakazuje se nosit ochranné pracovní oděvy a spodní prádlo do domácnosti. Zaměstnanci se musí podrobit pravidelné čtvrtletní lékařské prohlídce.

10.4

Ochrana před jedovatými a výbušnými plyny

Minimální obsah kyslíku zabezpečující život člověka je 17%. Snížení jeho přirozeného obsahu probíhá za současného zvýšení dusíku nebo jiných plynů a par, které se mohou dostat do ovzduší činností mikroorganismů, chemickou reakcí, únikem plynů z jejich rozvodů či prostým vypařováním těkavých rozpouštědel. Základní fyzikálně-chemické a toxické vlastnosti plynů a par, které se mohou vyskytovat v kanalizačních objektech: • Oxid uhelnatý CO - plyn bez chuti a zápachu. Zdroj: Do objektů se může CO dostat únikem z rozvodů svítiplynu (Pozor: zápach přidávaného odorantu se může při průchodu zeminou či zdí odfiltrovat). Vzniká také při nedokonalém spalování. Toxikologické působení a příznaky otravy: CO reaguje s hemoglobinem v krvi (krevní přenašeč kyslíku) za vzniku karboxyhemoglobinu. Krev ztrácí schopnost rozvádět kyslík z plic k jednotlivým tkáním a dochází k zadušení i při dostatku kyslíku v ovzduší. Příznakem otravy je bolest hlavy, porucha rovnováhy, ztráta vůle opustit zamořený prostor, příjemná malátnost a pocit opojení jako při požití alkoholu. Tyto příznaky se vyskytují pouze u nejlehčí formy otravy a často mohou uniknout pozornosti. U těžších případů se dostavuje bezvědomí, které může být provázeno křečemi. • Oxid uhličitý CO2 - plyn bezbarvý, prakticky bez zápachu, nakyslé chuti. Toxikologické působení a příznaky otravy:


51


CO2 je nedýchatelný. V nižších koncentracích povzbuzuje dýchací centrum (zvýšená ventilace plic), ve vyšší koncentraci však toto centrum blokuje a současně má mírný narkotický účinek. Smrt nastává zástavou dechu. Příznakem otravy je lehká bolest hlavy a pocit těžkého vzduchu, ztráta vůle opustit nebezpečný prostor, zvýšená ventilace plic a později ztráta vědomí. Ve vysokých koncentracích nastává ztráta vědomí rychle. • Metan CH4 - bezbarvý plyn lehčí než vzduch. Zdroj: Vzniká činností mikroorganismů při rozkladu organických látek (metanové vyhnívání) a do objektu se může dostat z netěsného rozvodu zemního plynu, který obsahuje 92 % metanu. Toxikologické působení a příznaky otravy: CH4 je nebezpečný hlavně z požárního hlediska tvorbou výbušné směsi se vzduchem. Toxikologické účinky na člověka nemá. Je však nebezpečný tím, že snižuje procentuální obsah kyslíku v ovzduší. Při vyšších koncentracích vyvolává bolest hlavy. Vzhledem k jeho relativně nízké měrné hmotnosti se odstraňuje nejméně 20 minutovým odvětráním (snadno se odvětrává). • Sirovodík H2S - bezbarvý plyn s charakteristickým zápachem po zkažených vejcích. Zdroj: V nízkých koncentracích vzniká činností mikroorganismů při rozkladu organických látek obsahujících síru. Ve vyšších koncentracích vzniká rozkladem sirníků působením silných kyselin. Toxikologické působení a příznaky otravy: Prudký nervní jed, vyvolávající smrt zástavou dechu. Sirovodík je cítit charakteristickým zápachem již při koncentraci 0,001 %. Je však nebezpečný tím, že při koncentraci 0,012 % dochází k blokování čichových center a sirovodík přestává být cítit. Příznakem otravy je pálení v očích, slzení, bolest hlavy, kovová chuť v ústech, světloplachost a vidění barevných kruhů kolem světelných zdrojů. Vysoká koncentrace způsobuje smrt v několika vteřinách, často se dostavují křeče. • Kyanovodík HCN - nízkovroucí, snadno těkavá kapalina s bodem varu 26° C, mísící se s vodou v každém poměru, voní po hořkých mandlích již při koncentraci 0,0002 %. Ve zdravotně nezávadném prostředí se nemá vyskytovat. Zdroj: Vzniká rozkladem soli kyanidů silnými kyselinami. Toxikologické působení a příznaky otravy: Kyanovodík způsobuje tkáňové zadušení, neboť reaguje s vnitrobuněčným fermentem nastává zástava dechu. Při velmi nízkých koncentracích jsou příznaky otravy škrábání v krku, vrávorání, ztráta řeči, slinění, pocit tlaku v čele a prudké bolesti hlavy. Při vynesení postiženého na čerstvý vzduch uvedené příznaky rychle mizí. Vyšší koncentrace vyvolávající okamžité těžké bezvědomí. I bez dalšího pobytu v zamořeném prostředí může dojít k návratu příznaků, vzácně i po několika hodinách. • Páry lehkých aromatických uhlovodíků - lehké uhlovodíky jsou snadno těkavé látky, jež jsou většinou hořlavinami 1. a 2. třídy, jsou nebezpečné hlavně tvorbou výbušných směsí se vzduchem. Některé působí narkoticky. Projevují se charakteristickým zápachem např. po acetonu, benzinu, éteru apod. Aromatické uhlovodíky jsou odvozeny od základního aromatického uhlovodíku benzenu C6H6. Zdroj: Do kanalizace se dostávají technologickou nekázní při vypouštění odpadních vod. Toxikologické působení a příznaky otravy:


52


Mají většinou narkotické účinky, zpočátku se dostavuje neklid, závratě, dráždění sliznic, nejistota, nespavost a bezvědomí, ve kterém může nastat i smrt. S ohledem na možný výskyt výše uvedených toxických plynů a par v kanalizační síti je proto před vstupem do objektů kanalizační sítě bezpodmínečně nutné nejprve provést: - indikaci výskytu plynů, - podle výsledku odvětrat min. 20 min. a provést další měření. S ohledem na zajištění bezpečnosti a zdraví při práci (BOZP) se objekty na kanalizační síti (jímky a šachty na kanalizaci, včetně kanalizačních přípojek) z hlediska výskytu škodlivých plynů řadí do kategorie B2 s ohledem na zajištění BOZP. Zásady pro bezpečnost práce v kategorii B2: 1) 2) 3) 4) 5)

Předpoklad výskytu škodlivých látek Odvětrání minimálně 20 minut Indikace Minimální počet zaměstnanců Způsob jištění zaměstnance -

- ano - ano - ano, dle potřeby - 2 pracovníci 2 pracovníci na povrchu zajišťují úvaz s lanem

Vstup do objektu a zabezpečení provozní činnosti: S ohledem na nebezpečí výbuchu je povinnost osvětlovat pracoviště výhradně ručními akumulačními lampami nebo osvětlovacími tělesy v bezpečnostním provedení pro práci ve výbušném prostředí. Platí přísný zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm a používáním svítilen se suchými alkalickými články. Platí zákaz používání otevřeného ohně v blízkosti poklopu vstupní šachty ještě před jejím otevřením (např. při uvolňování poklopů v zimě). V bezprostřední blízkosti šachty je třeba se vyvarovat vdechnutí dosud neindikovaných škodlivin. Zaměstnanci provozovatele, kteří spravují zařízení kanalizace, jsou povinni doprovázet zaměstnance z jiné firmy, který tam má plnit stanovené úkoly, zajišťovat jeho bezpečnost (jeho jištění proti pádu apod.) a seznamovat ho s možným nebezpečím. Zaměstnancům je zakázáno vstupovat do podzemních prostorů a objektů provozovatele kanalizace bez jeho vědomí. Provozovatel musí zajistit indikaci ovzduší těchto objektů. Do těchto objektů a prostorů je povolen vstup za přítomnosti jeho odpovědného zaměstnance. Pokud zaměstnanci nejsou přesvědčení, že jde o kanalizační zařízení, nesmí do šachty vstupovat. Po odvětrání dna šachty se provádí indikace nezávadnosti ovzduší. To se provádí tak, že se k indikačnímu přístroji připojí prodlužovací gumová hadička, která se spustí do šachty. Účinnost indikace je max. do hloubky 6,0 m, po zjištění nezávadnosti prostředí sestoupí zaměstnanec jištěný horolezeckým lanem s prsním horolezeckým úvazem, kterého jistí zaměstnanci na povrchu do hloubky a znovu provede indikační měření se spuštěnou hadičkou. U hlubších šachet se postup opakuje, pokud není provedena indikace těsně nad hladinou odpadních vod. Indikace se provádí podle návodu výrobce přístroje. Při pobytu v podzemních prostorách a objektech obtížně větratelných se musí indikace opakovat každou hodinu, a to vždy před započetím práce a při jejím přerušení (pokud se neprovádí kontinuální měření). Povinností vedoucího pracovní skupiny je provádět stanoveným způsobem indikaci a vést písemné záznamy o výsledcích měření. Při práci v uvedených prostorách provádí vedoucí pracovní skupiny opakovanou indikaci v časových intervalech, které jsou stanoveny pro jednotlivé objekty. V případě


53


zjištění hodnot, jež se blíží mezím nebo při vnímaném zhoršení ovzduší (neobvyklé pachy, potíže s dýcháním, náznaky nevolnosti apod.), je třeba indikovat častěji. Pokud k indikování bude používat přístroj kontinuálního měření, je třeba mu věnovat soustavnou pozornost. V případě, že budou naměřeny mezní a vyšší hodnoty, je třeba neprodleně přerušit práci a opustit pracovní prostor. O této skutečnosti je nutno ihned informovat nadřízeného. Stanovení dalšího postupu - jestliže ani prodloužené větrání nezajistí nezávadné ovzduší - určí nadřízení zaměstnanci. Především stanoví způsob provedení nuceného větrání. Je zakázáno vstupovat do podzemních prostor a objektů obtížně větratelných, pokud při provedení indikace nebylo zjištěno ovzduší, které je zdraví a životu bezpečné. Zjistí-li zaměstnanci během práce náhlou změnu v zápachu ovzduší (sirovodík, benzin, benzen, apod.) nebo projeví-li se zdravotní potíže, jako např. slzení, škrábání v krku, bolesti hlavy apod., jsou povinni urychleně opustit objekt a informovat vedoucího pracovní skupiny. Každý zaměstnanec při vstupu a výstupu z podzemního objektu nebo prostoru obtížně větratelného musí být zajištěn proti pádu bezpečným způsobem. U všech prováděných měření, tj. i u měřeních, kdy nebyla překročena povolená hodnota, se vede řádná evidence v sešitě podle následujícího vzoru:

DATUM

10.5

HODINA

MÍSTO

NAMĚŘENÁ HODNOTA

MĚŘENO

ZÁVADNOST

PODPIS

Záchranné práce

V případě, že dojde v podzemí nebo v objektech obtížně větratelných ke zhoršení stavu zaměstnance z jakéhokoliv důvodu a zaměstnanec není schopen svými silami tento prostor opustit, musí ostatní zaměstnanci, kteří s ním pracují nebo zajišťují na povrchu jeho činnost, provést záchrannou akci s cílem co nejrychleji a nejbezpečněji postiženého vyprostit a na bezpečném místě mu poskytnout první pomoc. Postup záchranné práce v případě, že v podzemí nepracuje druhý zaměstnanec v době události (např. ve vstupní šachtě u neprůlezné kanalizace) - sestoupí jeden pracovník (z těch, co na povrchu zajišťují činnost v podzemí), vybavený dýchacím přístrojem ke zraněnému a karabinou na konci lana trojnožky sepne první horolezecký úvaz, který má každý zaměstnanec při práci v podzemí na sobě. Zaměstnanec, který zůstal na povrchu, pak vytahuje zraněného tak, aby případně nedošlo k dalšímu úrazu (především hlavy). Na povrchu pak poskytnou zaměstnanci první pomoc, připraví zraněného k transportu a zavolají (v případě potřeby) okamžitě lékařskou první pomoc. Událost se hlásí příslušnému vedoucímu. V případě, že v podzemí pracují dva nebo více zaměstnanců a jednomu z nich se zhorší zdravotní stav, musí tento v doprovodu opustit uvedený prostor. Pokud zaměstnanci, kteří provádějí transport raněného, mají na základě indikace a dané situace jistotu, že prostředí je z hlediska ovzduší nezávadné, může záchrannou akci provádět zaměstnanec v podzemí bez dýchacího přístroje. V tomto případě, pokud to stav raněného vyžaduje, je možno provést některé zásahy první pomoci na místě před vytažením.


54


Povinnosti provozovatele: Vybavit pracoviště základními prostředky první pomoci, za jejichž obhospodařování a dostatečné vybavení zodpovídá vedoucí pracoviště. Pro případ potřeby poskytnout první pomoc musí být každá pracovní skupina povinně vybavena pohotovostní bednou s tímto vybavením: - 2 ks prsních horolezeckých úvazů, - 1 ks dýchacího přístroje, - 1 ks lana v délce 40 m, - karabiny, - autolékárna, - telefonní číslo první pomoci. Pohotovostní bedna musí být po celou dobu prací volně přístupná ve vzdálenosti max. 50 m od pracoviště a nezamčená. Provozovatel musí seznámit zaměstnance s umístěním dýchacího přístroje a jeho používáním, jakož i návodem pro první pomoc při běžných zraněních.

10.6

Elektromontážní práce

Veškeré elektromontážní práce je nutno provést dle platných předpisů a norem, zvláště pak dle ČSN 33 2000-4-41. Před vstupem osob do mokrých prostředí, kde je provedeno připojení el. proudu je nutno vypnout hlavní vypínač rozvaděče. Stejná podmínka platí i pro manipulaci s vodivými předměty. Před uvedením do provozu je nutné provést výchozí revizi a provést odzkoušení ochrany proti nebezpečnému dotyku neživých částí. Se zařízením smí manipulovat pouze poučená a prokazatelně zaškolená obsluha. Rozvaděče osazené na místech veřejně přístupných musí být opatřeny zámkem.

11

USTANOVENI OBSLUHY

Obsluha kanalizace musí - být starší 18 let, - být fyzicky a duševně schopna vykonávat práce na kanalizaci, - řádně ovládat všechna bezpečnostní a ovládací zařízení na pracovišti, - řádně ovládat obsluhu celého zařízení, - být seznámena s podrobnými návody k obsluze zařízení, zpracovanými jejich dodavateli, bezpečnostními a protipožárními předpisy, požárními poplachovými směrnicemi a provozním řádem. Povinnosti obsluhy kanalizační sítě: - zabezpečovat nepřetržitý provoz kanalizační sítě, - při nebezpečí z prodlení (při mimořádných událostech) zajišťovat všechna provozní opatření ke snížení ztrát a zajištění bezpečnosti, - neprovádět práce, na které není obsluha proškolena,


55


- absolvovat předepsané lékařské prohlídky, - při práci dodržovat všechny hygienické předpisy, - používat všechny ochranné prostředky, - při každém zranění provést první ošetření, zapsat úraz do sešitu úrazů, oznámit svému nadřízenému a v případě potřeby vyhledat neprodleně lékařskou pomoc, - při práci, či před ní, nepožívat alkoholické nápoje nebo léky snižující pracovní ostražitost. Pro obsluhu kanalizační sítě jsou potřeba 2 pracovníci s tím, že bude nutno v souvislosti s opravami sítě najímat externí pracovníky, kteří budou řádně proškoleni. Pracovníci musí být zdravotně způsobilí, musí projít instruktáží a zácvikem a musí být seznámeni s bezpečnostními předpisy a s provozním řádem.

12 12.1

POKYNY PRO SLEDOVANI A KONTROLU PROVOZU

Kontrola dodržování koncentračních limitů

Kontrolu limitů stanovených kanalizačním řádem je povinen provádět producent odpadních vod v rozsahu a četnosti dle kap. 6.2.2. Provozovatel veřejné jednotné kanalizace provádí namátkově kontrolu dodržování limitů stanovených kanalizačním řádem. Způsob kontroly limitů: -

Kontrolní 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. Kontrolní 8 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 1 hodiny. Kontrolní 24 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 24 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 1 hodiny.

Při odběru vzorku musí být dodrženy tyto zásady: - vzorek vody odebraný k rozboru musí vyjadřovat poměry v místě odběru, - odběr vzorku, skladování, doprava a zacházení s ním musí být takové, aby nedošlo ke změnám vyšetřovaných složek nebo vlastností, - složky, které podléhají rychlým změnám, je třeba vyšetřit na místě, - objem vzorku musí být dostatečný s ohledem na použité metody rozboru, - odběr vzorku se provede v množství 2 litrů, - při každém odběru je třeba přesně označit odběrný profil, průtočné množství za den, hodinu, způsob odběru vzorku, teplotu vzduchu a vody a kdo odběr prováděl, datum, hodinu. O výsledcích měření a analytickém šetření odpadních vod je povinnost vést podrobné záznamy do knihy odběrů vzorků. Musí být uvedeny veškeré výsledky sledování, tj. podmínky za kterých bylo


56


měření a odběr vzorků prováděn, výsledky relativního a celkového znečištění. Záznamy o průtočném množství, odběrech vzorků a prováděných rozborech musí být vždy k dispozici kontrolním a revizním orgánům.

12.2

Vedení provozních záznamů

12.2.1 Pasporty kanalizační sítě U provozovatele jsou uloženy pasporty stávajících sítí a zařízení. Tyto pasporty je nutno neustále doplňovat a aktualizovat, aby odpovídaly skutečnému stavu.

12.2.2 Kniha oprav, revizí a provozních zásahů Zapisují se do ní : - veškeré opravy a revize provedené na kanalizaci a objektech kanalizační sítě, včetně způsobu jejich provedení, - zjištěné závady a nedostatky, havárie a jejich odstranění, - provádění drobné a běžné údržby, - provedené čištění a další jiné hodnoty dle potřeby provozu. Jednotlivé zápisy v knize musí obsahovat tyto předepsané údaje: - pořadové číslo, - datum, - jméno pracovníka, který provedl kontrolu, prohlídku, opravu, - zjištěný stav prohlídkou, kontrolou včetně popisu závad, nedostatků, naměřených hodnot apod., - popis jak budou závady odstraněny, - podpis pracovníka, který závady odstranil, datum, - další jiné hodnoty dle potřeby provozu.

Provozní kniha oprav, revizí a provozních zásahů je uložena u vedoucího vodohospodářského odboru.

Kniha oprav, revizí a provozních zásahů se vypisuje propisovací tužkou. Vadné záznamy se přeškrtnou tak, aby zápis zůstal čitelný. Na další řádek se zapíše správný údaj a oprava se parafuje. Doporučuje se vedení „ručně“ zpracovávané knihy oprav, revizí a provozních zásahů paralelně se záznamy v počítači. Předepisuje se uchovávání knihy oprav, revizí a provozních zásahů po dobu 5 let od posledního záznamu.

12.2.3 Registrační karty přístrojů a pomůcek Do registračních karet přístrojů a pomůcek se uvádějí kromě stávajících základních parametrů i provedené změny, poruchy, opravy atd.


57


12.2.4 Kniha odběrů vzorků Do knihy odběrů vzorků se zapisují všechny provedené odběry vzorků, měření odpadních vod včetně výsledků naměřených hodnot.

12.2.5 Deník úrazů Do deníku úrazů se zapisují všechny úrazy způsobené při výkonu služby provozovatele, způsob jejich ošetření a následného léčení, včetně sepsání protokolu o pracovním úrazu.

12.2.6 Evidence měření závadnosti prostředí Zde se zapisují veškerá měření závadnosti prostředí (včetně naměřených hodnot) zjištěná při provozování a údržbě kanalizační sítě, včetně způsobu jejich odstranění.

13

PLATNOST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Tento Kanalizační řád nabývá platnosti po projednání a odsouhlasení vodoprávním úřadem od data uvedeného v osvědčení na straně č.2 a nahrazuje původní KŘ zpracovaný VAS Boskovice v roce 2004. V Kanalizačním řádu musí být provedeny změny při změně podmínek provozu kanalizace. Aktualizaci provozního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace a provozovatel.

14

PRILOHY

Příloha č. 1: Protokol o seznámení obsluhy s Kanalizačním řádem Příloha č. 2: Přehledná situace kanalizace Kunštát a Sychotín Příloha č. 3: Situace kanalizace Kunštát Příloha č. 4: Situace kanalizace Sychotín Příloha č. 5: Čerpací stanice – půdorys, řez Příloha č. 6: Odlehčovací komora OK1 – půdorys, řezy Příloha č. 7: Odlehčovací komora OK3 – půdorys, řez Příloha č. 8: Schéma kanalizační sítě Kunštát - Sychotín


58


Příloha č. 1: Protokol o seznámení obsluhy s Kanalizačním řádem Poř. číslo

Datum

Jméno osoby seznámené s provozním řádem

Podpis

Zaškolení provedl

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26


59


27


60

KANALIZACE KUNŠTÁT - SYCHOTÍN KANALIZAČNÍ ŘÁD. Objednatel: Město Kunštát, IČ

Recommend Documents