Joset Ptáček 00 ROKU 1945

I

'!~II Tělovýchova

a sport v Kostelci nad Orlicí clo roku 1945

Joset Ptáček TĚLOVÝCHOVAA SPORT V KOSTELCI NAD

00 ROKU

Oauct

1945

Proces vzniku a vývoje organizační struktury kostelecké spolkové tělesné výchovy a sportu nebyl pouhým živelným procesem. Byl to vývoj zákonitý, určovaný celkovým rozvojem společnosti a tělesné kultury daného období a ostatně velmi podobný (s některými místními specifikami) vývoji v ostatních měs tech českého severovýchodu. II V českých zemích byly dány předpoklady vzniku organizovaného spolkového života až po odstranění Bachova absolutismu v roce 1860. Nemalý podíl na obrodném národním procesu připadl nově zakládaným českým vlasteneckým spolkům, z nichž nejvýznamnějšímse brzy po svém vzniku v roce 1862 stala tělocvičná organizace Sokol. Ještě v průběhu roku 1862 bylo v Čechách založeno dalších osm sokolských jednot (první venkovská v Jaroměři) a těloc vičný ruch a aktivizace spolkového života se záhy přenesly na český venkov. 21 Severovýchod byl v tomto směru neobyčejně aktivní - pocit národnostního ohrožení a existence husté sítě městských center, jež vyzařovala vlasteneckou, národní a politickou aktivitu do svého okolí, daly vzniknout ještě v šedesátých letech 19. století dalším dvanácti sokolským jednotám - např. v Hradci Králové (1866), Novém Městě nad Metují (1867), Opočně (1868), Třebechovicích pod Orebem (1869) nebo Chocni (1870). V Kostelci nad Orlicí v tomto období sokolská jednota nevznikla, nebylo využito příznivého společensko-politickéhoklimatu let šedesátých." V následujícím období rozvoj hnutí znovu brzdila perzekuce a neustálá hrozba rozpuštění již existujících jednot. Proto se "sokolství krylo hasičstvím(( v nově vznikajících Sborech dobrovolných hasičů (spolu s Rychnovem nad Kněžnou byl v Kostelci nad Orlicí založen již v roce 1871 - jako jeden zprvních v severovýchodních Čechách), existující sokolské jednoty byly rozšiřovány o hasičské odbory, slučovány s hasičskými sbory na sokolsko-hasíčské jednoty (např. Hradec Králové) nebo přímo zakládány jako tělocvično-hasičské jednoty (např. v roce 1870 Náchod). Tzv. "hasičským obdobím Sokola" prošly všechny jednoty, které, přes perzekuci dočasně nezanikly, když krize sokolského hnutí, trvající od počátku let sedmdesátých, vrcholila v roce 1881. V mnoha dalších místech se nově vznikající tělocvičné jednoty Sokol po odeznění krize po roce 1882 vyvinuly ideově i členskou základnou z hasičských sborů, neboť již v roce 1868 uznává Sokol pražský, že » ... sbor hasičský bez průpravy tělocvičné bude jen sborem pro parádu. {( Tento vývoj platí v plné míře i pro Kostelec nad Orlicí. - 124 -

-

Tělovýchova

a sport v Kostelci nad Orlicí clo roku 1945

Období průkopníků (1882-1918)

První stanovy Tělocvičné jednoty Sokol v Kostelci nad Orlicí (vyšly tiskem s datem 14. července 1882) pomohli vypracovat hasičští činovníci - sládek Bohuslav W e t t a velitel požárního sboru Karel Brd i č k a. Paragraf 1 stanov praví:" Účelem jednoty jest pěstovánítělocviku k vývinu duševní i tělesné sily a sice společným cvičením, společný/ni výlety a šermováním. V jednotě též zpěv, střelba do terče, plování, plavba, jízda na koni, tanec, jízda na bruslích a dramatické umění se pěstují. Dále jest účelem jednoty v pádu vypuknutí požáru, neb jiné živelné nehody společně se stávajícím dobrooolnym sborem hasičským k ochraně majetku bližního přispěti a o udržení pořád ku celkového péči vésti, to vše pod vedením svého náčelníka, kterýž v tom pádu velitelstvu sboru hasičského podroben jest. K oživení ducha společen ského slouží přednášky a rozpravy o věcech tělocvičných, jakož i společné zábavy a hudba. "V 7. se uvádí, že "Též mladíci 14 roleů stářípřekročivšíse svolením roaičů mají právo se tělocviku zúčastniti ve zvláštních k tomu účelu.zřízených hodinách. " Další paragrafy určují, že Jednota sídlí v Kostelci nad Orlicí, jednací řeč je česká, znak "Sokol" a heslo: .Tužme se !" Stanovy odešly v červencLJ882 pražskému místodržitelství, kde byly schváleny s datem 16.8. 1882. Na den 17. září 1882 byla do hostince U české koruny" (čp. 42) svolána ustavující schůze (valná hromada), kde byli zvoleni první funkcionáři: starostou se.stal Iosef Šk o p, náměstkem starostyVádav F i a I a a náčelníkem Břetislav G r o s s ing e r. Nejstarší, nejvýznamnější a nejmasovější spolek kostelecké tělovýchovné historie (1882-1953) tím fakticky vstoupil v činnost asi jako stá TJ Sokol v pořadí vzniku vůbec. Náplní práce v prvním období aktivní činnosti (1882-1915) bylo, mimo zábavy, výlety a veřejná cvičení, akademie (první 15. 10. 1882) a okrskové či župní slety (první župní sokolský slet se v Kostelci nad Orlicí konal na hřišti .Pod strání" 8. srpna 1897), pěstování tělocvičných aktivit a některých sportů, avšak v poněkud primitivnější podobě, než jsme je zvyklí vidět dnes při závodním pojetí. Předně 'to byla cvičení pořadová, prostná, ale hlavně zápas, vzpírání činek, cvičení na nářadí (sportovní gymnastika) a některé atletické disciplíny (běhy, skoky, hody, vrhy břemenem apod.) jako tzv. tělocvik prostý. Vzdělávací a vlastenecké působení bylo realizováno v odborech menšinovém (1882), výletním (1882 ?), zábavním (1885), divadelním (z roku 1890, kdy k jednotě přistoupilo Společenstvo divadelních ochotníků s celým svým jměním), pěveckým (1894), vzdělávacím (1896) a hudebním (1909). Dne 22. října J885 byl zvolen spolkovým archivářem Norbert Jel í n e k, v roce 1886 byla v jednotě zřízena nškola pokračovacípro učně a tovaryše", k 31. října 1894 darovala jednota Orličan Sokolu své jmění, knihovnu a rekvizity a dne 27. února 1896 byl čestným členem jednoty jmenován Svatopluk Čech. V tomto období také vrcholí snahy o spojení sokolských jednot do vyšJJ

- 125 -

Tělovýchova a sport v Kostelci nad Orlicí clo

roku 1945

organizačních celků - žup. se v Hradci Králové byla ustavena již 31. srpna 1884 (stanovy povoleny 4. února 1885) a v roce založení k ní náleželo 16 jednot včetně kostelecké s 1327 členy a 30 cvičiteli. Dne 24. března 1889 se všech deset existujících žup v Čechách spojilo v Českou obec sokolskou (ČOS). Pro početní nárůst jednot se k 5. 10. 1895 východočeská župa rozdělila a nově vzniklá Sokolská župa orlická přijala do svého svazku mj. také 1J Sokol Kostelec nad Orlicí. Počínají se rozrůstat také menšinářské snahy (pomoc českým jednotám a spolkům či školám v národnostně ohroženém či odtrženém území). V roce 1899 se Sokol Kostelec stává ochranitelskou jednotou Sokola v Dolním Litvínově (do konce roku 1901), potom do roku 1911 dostává přidělenu TJ Sokol Mrklov u Vrchlabí a od 15. břez na 1911 je jí spolu s TJ Sokol Vamberk přidělena v ochranu TJ Sokol Český Bohdíkov u Šumperka. K provozování sportovních disciplín byly postupně v rámci Sokola zakládány specializované a zájmové sportovní odbory šermířský (1883), v prosinci 1894 byl založen Klub bruslařů (návrh již z roku 1890), dále vznikají odbory velocipedistů (návrh z roku. 1897), plavecký (1898), kroužek kopané (1898), p~o zří zení koupadla a plovárny (1899), v roce 1902 se v jednotě připomíná rohování a 1. července 1907 půjčuje Střelecký spolek (založen 1873) Sokolu střelnici ve stráni "ke cuičeni se ve strelběř.íii: v roce 1910 je podáván návrh na zřízení odboru herního. Dne 8. července 1886 bylo zahájeno cvičení dorostu a 7. dubna 1899 po přednášce "O ženském tělocviku" pronikla i do Kostelce myšlenka zřídit "dámský odbor těloev ičny ". Realizace cvičení žen však byla na konci minulého století ještě příliš odvážná pro venkov, došlo k ní až 1. března 1903, kdy se v nové restauraci "Secese" zapsalo prvých třicet žen a dívek. Teprve 11. února 1904 byl ženský odbor Sokola ustaven ofíciálně." Z dnešních sportovních disciplín pomíjíme kulečník a hru v kuželky (např. v roce 1899 se připomíná Neklub kuželkářů v Panském domě), které měly své místo na přelomu století takřka v každém větším místním hostinci. Sportovní činnost ještě v tomto období nebyla závodního charakteru, byla více chápána jako záležitost společenská a rekreační. Teprve po uspořádáníI. moderních olympijských her (1896) dochází ve druhé polovině 90. let 19. století k rozvoji jednotlivých sportovních disciplín a Sokol začíná ztrácet monopol na organizování veškeré tělovýchovy.Je to způsobeno částečným odklonem od původně pokrokové Tyršovy náplně tělocvičného programu, což zabránilo masovému rozvoji sportů v této organizaci.Proto vznikají samostatné kluby (cyklistické, turistické, bruslařské,veslařské, atletické, fotbalové či sportovní), které již před koncem století pronikají na český venkov. Proto také v Kostelci nad Orlicí se již skutečně vážné tělovýchovné aktivity nerozvíjejí v Sokole, ale v nově ustaveném místním odboru Klubu českých turistů (KTČ), jemuž byly stanovy potvrzeny 25. července 1895. Prvním předse-

- 126 -

Tělovýchova

a sport v Kostelci nad Orlicí do roku 1945

dou byl zvolen MVDr. E Ch a I u p a (od ustavení dne 6.9.1895 Josef Met y k), jednatelem Josef Mat ě j k a a pokladníkem V A rb e r t. Náplní práce klubu bylo v prvním období činnosti, mimo pěstování aktivní turistiky a značení turistických cest, zřízení .poptaoarny" (informační kanceláře pro turisty, pozn. autora) v obchoděV Alberta, zřízení prázdninové turistické ubytovny s 22 lůž ky v internátě rolnické školy (1899). Kostelecký odbor KČT měl silnou oporu v místním rodáku arch. Vratislavu P a s o v s k m (nar. 1854), který byl v letech 1890-1915 v čele pražského ústředí Kč'T, a posléze i v Dr. J S. Gut h o v iJar k o v s k é m (1861-1943), zakladateli a prvním předsedovi Českého olympijského výboru a předsedovi ústředního KČT v letech 1915-1925, který v Kostelci prožil mládí. Slibně započatá činnost však v roce 1901 skončila. Zřejmě nerealizovaný návrh (z 28.3.1897) zřídit při TJ Sokol odbor velo cipedístů pak vedl k ustavení samostatného Klubu cyklistů (K. c.) Kostelec nad Orlicí,jemuž byla úředně povolena činnost 31. června 1899. Klub organizoval cyklistický sport ve městěaž do roku 1908, kdy se postupně vytlačován rozvojem motorismu rozešel. Mimo půdu Sokola vznikají i další zárodky pozdějších významných kosteleckých sportovních spolků- v září 1902 je ustaven Atletický kroužek Kostelec. V roce 1903 vzniká při vyšší reálce Sportovní kroužek (S. K.) studentů Kostelce, hrajících týž rok kopanou (člen Českého svazu footballového), croquet, criquet a Iawn-tcnis.YV roce 1905 je založen další Sportovní kroužek (S.K.) Kostelec nad Orlicí (fotbal), který s novým Footballovým kroužkem (F. K.) Kostelec (založen v červnu 1907) je již skutečnou základnou nového populárního sportu ve městě a také základem později založeného Sportovního klubu Kostelec (SKK).V roce 1906 přinesl krajský tisk zprávu, že }}'" v Kostelci n. o. se dobře dařilo kopané, zdsiubou dr.Hrubanta, středoškolskéhoprofesora (později mezinárodního tajemníka SK Slávie). Mužstva to byla v tomto období vesměs .feridini" (prázdninová), hrající přátelské zápasy s obdobnými kroužky či kluby z okolí (SK Orlice Potštejn, SK Doudleby, SK Rychnov nad Kněžnou) až do září 1914, kdy fotbalový ruch na kosteleckých hřištích utichá. Stranou této aktivity nezůstává ani městská rada, která z podnětu okrašlovacího a ovocnického spolku zakládá v roce 1907 "komité pro zřízeníplovárny" (první návrh byl městské radě učiněn Sokolem již 18. února 1895), která je skutečně na Orlici v červnu 1908 dle plánů stavitele Hlaváčka nákladem 7000 Kč otevřena. Tento kvas na poli sportu a tělovýchovy předznamenává také roztříštěnost a rozrůznění politických sil na bázi místních organizací politických stran as nimi spjatých spolků a organizací (odborových, konzumních, mládežnických a také tělovýchovných a sportovních). Volby do říšské rady, které se konaly v květnu 1907 prvně na základě všeobecného hlasovacího práva, rozvrstvily maloměst skou společnost Kostelce nad Orlicí a v důsledcích způsobily i vznik dvou nových tělocvičných organizací. é

- 127 _.

Tělovýchova


tělocvičný odbor při Všeodborovém sdružení křesťanského roku 1907), základ obdobného tělocvičného odboru "Orel", který v srpnu 1911 již pracoval při Katolické jednotě (založena 1894). Člen skou základnu těchto tělocvičných odborů vesměs tvořili členové, kteří ovlivněni římsko-katolickou církví a křesťansko-sociální stranou odešli při volbách do říšské rady ze sokolských řad, nepochybně také ovlivněni v té době již ateistickým postojem sokolského vedení. Tyto odbory převzaly sokolskou těloc vičnou soustavu (s vypuštěním vrcholových prvků) a staly se od roku 1920 základy samostatných]ednot čsl. Orla. Pracovaly v rámci v roce 1907 ustavené první orelské župy v Čechách se sídlem v Hradci Králové. Orelské hnutí se rychle šířilo, zvláště po 2. říjnu 1910, kdy byl v Hradci Králové založen Zemský svaz Orla, jehož nejvýznamnějšíusnesení bylo, že ))'" Orli budou zřízeni v každém místě, kde jest více katolických spolleů, společně ze ušecb. ,,61 Na přelomu 19. a 20. století se ke slovu přihlásilo také dělnictvo, nejprve v místních organizacích strany národně sociální (1897) a sociálně demokratické (1900), posléze však i v dalších tzv. okrajových (nebo lépe masových) složkách sociálně demokratické strany. Jednou z .nejvýznačnějších byla Dělnická těloc vičná jednota (DTJ) Kostelec nad Orlicí, již byly stanovy schváleny 13. prosince 1910. Na veřejnosti se nová DT] (ustavena 15.8.1911), zařazená do svazku IX. okresu Svazu DT]Č se sídlem v Hradci Králové, prvně představila dne 20. srpna 1911 při společném cvičení s D1J Týniště nad Orlicí na dělnické slavnosti v Doudlebách nad Orlicí. Slibně započatou činnost jak DT], tak odboru" Orel", ukončila I. světová válka. Jediným spolkem, který v Kostelci nad Orlicí udržel alespoň omezenou čin nost i ve válečných letech, byla (zásluhou ženského odboru) T] Sokol. V obavě o spolkový majetek dokonce ustavila dne 1. března 1915 Družstvo propostavení tělocvičny (stanovy schváleny 3. února 1915), předseda továrník F. Se y k o r a), kam převedla své spolkové jmění. Sokolským jednotám byla sice činnost omezeně povolena, ČOS však byla 23. listopadu 1915 rozpuštěna "...pro bratrské smyšleni k Rusku a Srbsku". Zatímco na frontách krváceli muži, v zázemí umíraly ženy a děti nemocemi z hladu a podvýživy. Očekávanou.národní a státní samostatnost přinesl až 28. říjen 1918. .

Starší z nich je

dělnictva (založen

V samostatném státě (1918-1939) První z organizací, které v nově vzniklém státě oficiálně obnovily činnost, byl po 18 let nepracující Klub českých (posléze československých) turistů KČsT, jež byl znovu ustaven, tentokrát za účasti Dr. Gutha-Iarkovského, v Kostelci nad Orlicí již 26. ledna 1919. Na ustavující schůzi se za členy přihlá silo 42 občanů, předsedou klubu byl lékárník MgPh. E. fl o e hm. Odbor úspěšně pracoval v rámci Turistické župy orlické se sídlem v Hradci Králové - 128 -

Tělovýchova


(založena 18. 5. 1919),dne 21. května 1922 otevřel turistickou stezku Dr. GuthaJarkovského z Kostelce nad Orlicí přes Potštejn - Litice až na Suchý vrch. Čin nost klubu (v roce 1930 měl již 237 členů) byla zaměřena k turistice, značení turistických cest, zřizování turistických ubytoven a nocleháren, k zpřístupňo vání a ochraně historických a přírodních památek, vydávání pohlednic, prů vodců a map a propagaci města Kostelce nad Orlicí jako letoviska. Klub pracoval, ač v okleštěných poměrech i přes válku (znovu KČT) až do dubna 1948, kdy v rámci manifestačního sloučení tělovýchovy likvidoval. Činnost naplno obnovilo v prosinci 1918 také tělocvičné hnutí křesťansko sociální (po roce 1922 Čs. strany lidové) v orelských odborech a samostatných tělocvičných jednotách. Dne 21. prosince 1919 byl znovu po válce ustaven 1. okrsek Brynychovy župy čsl. Orla se sídlem v Hradci Králové za účasti jednot z Hradce Králové Černilova, Holic, Horního Jelení, Bolehošťské Lhoty, Týniště nad Orlicí a Kostelce nad Orlicí. A právě kostelečtí Orlové byli pověřeni uspořádáním prvního poválečnéhoveřejného cvičení (orelský okrskový slet) I. okrsku dne 22. srpna 1920, které se konalo v zámeckém parku a bylo spojeno se svě cením praporu místní jednoty. Dne 21. prosince 1921 byl dosavadní I. okrsek vzhledem k velké rozloze a nárůstu nových jednot rozdělen na královehradecký a nový XI. okrsek Brynychovy župy čsl. Orla se sídlem v Kostelci nad Orlicí s jednotami v Kostelci nad Orlicí.Vrbici.Třebešově,Kostelecké Lhotě (ustavena 24. května 1921), Potštejně-Záměli, Rychnově nad Kněžnou a Solnici, později i v Častolovicích, Sopotníci a Vamberku. Dne 22. dubna 1922 byly odboru Orel povoleny nové stanovy, čímž vznikla samostatná Jednota čsl. Orla Kostelec nad Orlicí. Založila dorostenecký odbor (v roce 1926 posvěcena dorostenecká vlajka) a hlavním úspěchem katolických spolků bylo otevření Lidového domu (orlovny - dnes místního kina) dne 26. prosince 1925. Ke cvičebním účelům byla budova předána při orelském okrskovém cvičení 8. srpna 1926. 71 V orelské jednotě byl pěstován tělocvik podle sokolské soustavy a postupně i některé individuální (lehká atletika, stolní tenis) a kolektivní sporty (kopaná, odbíjená). V odbíjené obsadil v roce 1935 odbor Orla Kostelec nad Orlicí 2. místo a v roce 1937 se dokonce stal mistrem ČSR orelských žup. S přicházejícím jarem roku 1919 obnovil činnost po čtyřleté válečné pauze také nejpopulárnější sport ve městě - kopaná, jehož poslední zápasy pod hlavičkou Footballového kroužku byly sehrány v září 1914.Jakási činnost F. K. byla sice udržována i přes válku (divadla, přednášky), ale znovuobnovením činnosti Sportovního klubu v březnu 1919 kroužek, jež byl odboremVzděláv~cí besedy "Palacký", v průbčhu roku 1919 zanikl. Fotbal a postupně i další sporty již plně převzal pod svá křídla SK Kostelec (SKK), který byl v dubnu 1919 přijat za člena Československého sportovního svazu v Praze.Vroce 1919 ještě hrál v rámci nové Východočeské župy footballové (yŽF) se sídlem v Pardubicích (ustavena 17.2. 1918) v tzv. nepovinné III. třídě pouze přátelské a turnajové zápasy (řádnou župní soutěž v roce v tomto roce hrála pouze nejlepší mužstva, zařazená do I. tří- 129 -

Tělovýchova


dy), od roku 1920 zahajuje mistrovskými zápasy v J. královéhradeckém okrsku VŽF II. třídy tzv. jarní mistrovství (až do roku 1930 se mistrovství příslušné třídy župní soutěže hrálo vždy pouze jednokolově - na jaře). V této třídě hrál klub až do roku 1927. V červnu 1919 založil SKK (předseda St. M u dra) také odbor dámské házené, hrající svá utkání v sedmičkách většinou jako předzápasy kopané v rámci mistrovské soutěže Východočeské župy házené a ženských sportů v letech 1920-1922. Již v roce 1919 je založeno mužstvo dorostenců (učednická jedenáctka), fotbal hrají studenti místní reálky (studentský team - juniorka), je ustaveno druhé družstvo (B team, rezerva nebo zájezdová jedenáctka), hrají i žáci (benjamini), mužstvo starých pánů (Old Boys), rolnická jedenáctka, dělnická jedenáctka, fotbal hrají i posluchači místní rolnické školy a dorostenci místního Sokola. V říjnu 1922 klub vykazuje již 160 členů. Po komplikovaném vývoji v čs. kopané následujících let 1923-1925, kdy klub nevyvíjel větší měrou činnost, získává od roku 1926 nové hřiště "Pod lomem u (dnes "Pod stráni"), znovu do soutěží staví družstvo dámské házené, zavádíi mužskou házenou, v místních hostincích pořádá .soutěže v kuželkách o ceny, zakládá odbory lehké atletiky a volejbalu, ustavuje zábavní odbor a vllbec přechází na novou kvalitu práce. Popularita kopané dále roste ~ po roce 1926 dostává fotbalový odbor SKK konkurenty - výbornou vojenskou fotbalovou jedenáctku místního děl. odd. Č. 254 (vedenou rtm. K r ch e m) s vlastním hřištěm na Povídlově (1926), fotbalové mužstvo Jednoty proletářské tělový chovy Kostelec (1927), v roce 1932 se připomíná založení SK Slavia Kostelec nad Orlicí (ved. pan F r e de), v roce 1934 existuje AFK Povidlov a dokonce i fotbalová jedenáctka místního Orla. Tento rozmach kopané významně ovlivnil i ustavení nové župy. Na návrh SK Hradec Králové a SK Kostelec nad Orlicí se 22.ledna 1928 sešla valná hromada VZF, která se souhlasem ČSSF odhlasovala vytvoření nové Severovýchodočeské župy footballové (SVZF) se sídlem v Hradci Králové (36 klubů)." Předseda SKK ing.A. N a g y a sekretář R. B e n d a přijali s uspokojením rozlosování nové župní soutěže - klub byl pro jarní sezónu 1928 zařazen do Lb.třídy SVZF,kterou vyhrál, a poprvé v historii postoupil, sice na pouhou jednu sezónu jaro 1929, mezi nejlepší kluby župy. Protože byl v klubu fotbal jednoznačně preferován, byl v den vzniku nové fotbalové župy (22. 1. 1928) ustaven ostatními sportovci nový Athletický klub (A. c.) Kostelec (předseda St. Krá I í k, sekretář 1. S t e h II o), sdružující odbory dámské házené, tenisu, lehké atletiky a zimních sportů, Jak uvádí místní tisk, "..' bude klub provozovat všechny sporty mimo fotbalu, pořádat před nášky, vycházky, propagovat sport a sportovní morálku. "w Po dvouleté čin nosti však AC Kostelec právně likvidoval (10. května 1930) a znovu se všemi svými odbory přešel již v průběhu roku 1929 znovu do Sportovního klubu, kde navíc postupně vznikly nové odbory cyklistiky (1929) a odbíjené (1937). - 130 -

Tělovýchova


Již v roce 1930 se ustavuje Družstvo pro výstavbu sportovního stadionu cprozatím bez stanov,které jsou potvrzeny až k 22. září 1932), jehož úsilí je korunováno 12. července 1931 slavnostním otevřením tribuny na hřišti "Pod lomem" (hřiště oploceno v roce 1932, vstupní brána postavena v roce 1942). První mužstvo SKK hraje od jara 1930 opět I. b. třídu SVŽF (s výjimkou let 1932/33 a 1937/38, kdy postoupilo do 1. a. třídy župy, systém podzim - jaro). Bouřlivé události podzimu 1938 však způsobily, že nový ročník župního mistrovství byl po 3. kole přerušen a podzimní kolo již dohráno nebylo, protože hráči byli od vyhlášení mobilizace a pak ještě celý říjen v hraniční linii a pak u svých posádek. IOINa jaře 1939 byla místo župního mistrovství uspořádána pouze jednokolová pohárová soutěž - v orlickém okrsku 1. b. tř. se utkala mužstva SK Rychnov nad Kněžnou, SK Kyšperk, SK Kostelec nad Orlicí, SK Dobruška, SK Vamberk, SKJeníkovice, SK Borohrádek, SK České Meziříčí, SK Častolovice a SK Horní Jelení. Již v roce 1912 založil prof.A. B. S voj s í k podle vzoru anglických a severoamerických organizací, provozujících branné a sportovní aktivity, pobyt a táboření mládeže v přírodě, organizace Junák-Český skaut. Kostelec nad Orlicí, díky existence vyšší reálky a jejích pokrokových profesorů, byl jedním z prvních českých venkovských měst, kde skautíng našel živnou půdu. První pokusy o zřízení skautských oddílů lze právě díky profesorům reálky vysledoval již v letech 1912-1913, avšak válka oddálila vznik nových skautských oddílů. V roce 1919 je založeno jednotné celostátní ústředí - Svaz junáků-Skautů R. Č. Srozdělené organizačně na župy a okresy, se Sdruženími, Sbory a oddíly v jednotlivých městech. Oddíl českých skautů se znovu v Kostelci připomíná v březnu 1921, v roce 1922 již pracuje také oddíl vodních skautů, znovu obnovený v roce 1932 (ved. St. K o már e k). Skautské hnutí tohoto období dostalo impuls po přednášceA. B. Svojsíka " Výchova občana republiky skautováním ř, která byla proslovena na Rabštejne 26. května 1919. Nový rozmach skautingu je v Kostelci nad Orlicí zaznamenán až v roce 1930, kdy SvazJunákll-Skautú přičlenil ke skautské župě královéhradecké župu východočeskoua župu náchodskou a ustavil novou Skautskou župu Jiráskovu. V září 1930 jsou ustaveny dva oddíly: chlapecký (25 členů, vedoucí br. E I sne r, studující reálky) a dívčí (16 členek, vedoucí prof. Jarmila P O I e sn á), které se staly základem místního Sboru Svazu Iunáků-Skautů R. Č. S a také pro něj ustaveného Místního sdružení junáků-Skautů R. Č. S. (ustaveno jako kruh přátel junácké výchovy dne 8. června 1932, starosta pplk. Č e r mák). Od 7. do 30. července 1932 již 1. chlapecký oddíl tábořil v Čertově dole u Velké Zdobnice v Orlických horách. III Hlavní nepolítická skautská organizace (v období 1. republiky existovaly ještě skautské organizace jednotlivých politických stran, které touto formou výchovy ovlivňovaly ve svých intencích mládež jako své budoucí členy, např. organizace Spartakovi skauti práce při FDTJ-FPT, říze ná KSČ) byla však v listopadu 1940 pro svůj program rozpuštěna. - 131 -

Tělovýchova a sport v Kostelci nad Orlicí do roku 1945

V zimních měsících let 1918/19 obnovila činnost v plné míře také místní organizace strany sociálně demokratické a s ní i její okrajové a masové složky především Dělnická tělocvičná jednota. Její mladí členové se podílejí na ustavení levice sociálně demokratické strany a stojí posléze dne 24. května 1921 i při založení místní organizace KSČ. Ideové štěpení v politické organizaci je silně pociťováno také v dělnické tělovýchově - již v dubnu 1921 je levicová DTJ Kostelec zařazena do II. obvodu z pravicového Svazu DTJČ vyloučeného IX. okresu DT]. Právě tyto vyloučené opoziční levicové okresy a jednoty založily v Praze dne 8. května 1921 Federaci dělnických tělocvičných jednot (FDTJ), spojující tělovýchovu a sport s ideovou výchovou členstva. Již 21. července 1921 uspořádala levicová DTJ Kostelec nad Orlicí na hřišti "Pod strání" veřejná cvičení jako ohlas na I. spartakiádu na pražských Maninách (26. června 1921), kde cvičili také někteří kostelečtí levicoví jednotáři. Stanovy samostatné Federované dělnické tělocvičné jednotě (FDTJ) v Kostelci byly potvrzeny až 10. března 1922. Náčelník Sedlák vedl členy také při Zemské spartakiádě v Brně v roce 1922. Kromě cvičení byly pořádány i vycházky do okolí pod vedením prof. Píč e a hodnotné zdravovědnépřednášky lékaře MUDr. F. A I ber t a. V roce 1922 se Kostelec nad Orlicí také stává sídlem VI. obvodu královéhradeckého 9. okresu FDT]. V roce 1926 změnila FDTJ stanovy, od 16. prosince vystupuje pod názvem Jednota proletářské tělovýchovy (If'T) Kostelec. V tomto roce byly totiž sloučeny dosud nekoordinovaně pracující složky Rudých hvězd (kopaná, házená), Svazu dělnických cyklistů, Dělnického klubu turistů a Spartakových skautů práce (SSP) do jednotné a masové tělovýchovné a sportovní organizace - Federace proletářské tělovýchovy.V této souvislosti se např. v roce 1928 zúčastnilo mužstvo JPT Kostelec nad Orlicí mistrovské soutěže 9. okresu PT v kopané. Bylo to pochopitelné, neboť fotbalové plácky a kopací míč byly často jedinou zábavou dělnické mládeže. Při JPT pracuje zábavní a divadelní odbor a její složkou jsou také Spartakovi skauti práce, kteří 16. září 1928 pořádají v Kostelci nad Orlicí skautské závody v lehké atletice o putovní vlajku 9. kmene SSP. O tom, že jednota pracovala pod silným tlakem, svědčí i skutečnost, že 20. září 1928 podal ředitel místní měsťanské školy stížnost "...proti účasti dětí na komunistickém sportovním odpoledni mládeže 16 září 1928", ačkoliv již v roce 1922 zemská školní rada zrušila zákaz cvičení žactva v domácích těloc vičných spolcích, usnesený kosteleckou místní školní radou. Dne 13. května 1927 byly znovu povoleny stanovy sociálně demokratické Dělnické tělocvičné jednoty, nepracující od roku 1922, neboť většina jejího členstva v letech 1920-1922 přešla do levicové FDT].Jednota byla organizována v rámci XI.okresu Svazu DTJČ se sídlem v Hradci Králové a pracovala až do roku 1939, kdy dobrovolně rozešla. Také JPT Kostelec byla nucena následkem zákazu činnosti KSČ (20. října 1938) likvidovat a úředně byla rozpuštěna 3. února 1939, když také jí nadřízené Tělovýchovné sdružení v Hradci Králové (pokra- 132 -

Tělovýchova

čovatel rozpuštěného

4. prosince 1938,


9. okresu FPT) svolalo

likvidační

valnou hromadu již

stejně jako další organizace, ideově i člensky spjaté s KSČ.

Skladbu spolků a organizací, provozujících v té či oné podobě v Kostelci nad Orlicí v letech 1918-1939 tělovýchovné a sportovní aktivity, pak doplňo valy organizace šachistů - např. v listopadu 1922 byl založen šachový odbor Sdružení dorostu Živnostensko-obchodnické strany středostavovské (ŽOS) a v srpnu 1927 se na Rabštejně ustavil Kroužek šachistů (30 členů) , jenž znovu zahájil činnost po krátké přestávce v prosinci 1935.V roce 1923 byl založen Lawn tennisový klub (L.T. K.), dne 25. ledna 1927 byly schváleny stanovy Selské jízdy Kostelec nad Orlicí (sportovní organizace agrární Republikánské strany malorolníků a zemědělského lidu prosazovala chov ušlechtilých jezdeckých koní a pěstova la jezdecké disciplíny v rámci Janákova župního východočeského sboru Selských jízd).V roce 1932, jistě také působením tělovýchovného odboru a jeho vojenského jezdeckého oddílu děl. odd. Č. 245, byl Kostelec zvolen sídlem nové okresní organizace Selské jízdy (rozpuštěna v roce 1939). V roce 1929 je při pomínán Sportovní klub studujících reálky, od roku 1931 je vždy 28. října pořádán závod v běhu desetičlenných štafet o putování pohár místní jednoty Čsl. obce legionářské. S příchodem šestatřiceti. aktivních cvičenců z fronty obnovuje v zimě 1918/19 činnost také nejsilnější a nejvýznamnější tělocvičný spolek ve městě TJ Sokol. Čtyři sokolští členové padli na bojištích 1. světové války, devatenáct dalších bojovalo za-naší samostatnost v řadách zahraničního odboje jako legionáři.

Znovu se také aktivizuje Družstvo pro postavení tělocvičny Sokola, neboť vlastní a moderní tělocvičny se stává nutností.je přistoupeno k zadání návrhu na projekt sokolovny a přestože stavbu finančně dotovala místní spoři telna a občané neodmítli věnovat v dobrovolné sbírce značné částky, potřebná suma se nesešla. V roce 1922 Sokolu daroval hr. K i n s k Ý pozemek a stavba (projekt Otto Hányš) se stávala reálnější. Byla vyhlášena pracovní povinnost členstva, dne 27. května 1927 byl do již hotových základů stavby vložen základní kámen a 28. října 1927 byla sokolovna odevzdána nejen tělocvičným,ale i kulturním účelům. Sokol však také provozuje tělocvik a sport - v prosinci 1919 je určen sídlem V okrsku sokolské župy Orlické, podílí se na ustavení svých odboček vTutlekách (1920) a Kostelecké Lhotě (duben 1921). Obě tyto vesnické sokolské odbočky se osamostatnily v roce 1925. Od roku 1922 znovu zavádí povolené cvičení žactva, v témž roce pořádá Slet dorostenecké župy orlické, v roce 1923 je mu přidělena nová chráněnecká jednota, kterou pomáhá založit v Olešnici v Orlických horách. Zakládá také další specializované odbory: plovárenský (24. 3.1923 shořela plovárna na Orlici z roku 1908 a byla plovárenským odborem a městem dostavěna k 17.6. 1923 v částce přes 200000 Kč), loutkářský (1935), biografický (1940), mimo již založených a pracujících v minulém období. potřeba

- 133 -

Tělovýchova

Nářadový

sokolský


tělocvik, pořadová

a prostná

cvičení však

již v období

J. republiky nemohly uspokojit mladé členy. Tuto chybu si ČOS uvědomila bo-

hužel až v roce 1928 usnesením, že "...V jednotách je možno zřizovat odbory pro speciální sportovní uycoile". Např. dobrušská sokolská jednota realizovala toto usnesení v roce 1930 konstatováním, že "...dorostu je v důsledku váleč ných let a velké módy sportu málo a bude nutno jej přivábit cvičením na volném vzduchu, lehkou atletikou a hrami. (( V Kostelci nad Orlicí přistupo val jistě i fakt poměrně velkého množství (vzhledem k počtu obyvatel města) konkurenčních organizací, které také chtěly prostřednictvímsvých odborů pů sobit na žactvo, dorost a mladé členy v intencích své ideologie (Orel, junákskaut, DTJ, FDTJ-FPT, SK, KČsT). Proto Sokol od roku 1928 zakládá další sportovní odbory -lyžařský (1928), plavecký (1930), tenisu (1930), herní (1931) s pododbory házené (v Sokole se hraje od roku 1924), odbíjené (od 1924) a košíkové (od 1931), stolního tenisu (1934) a ledního hokeje (vznikl při odboru zimních sportů v listopadu 1939).

Léta okupace (1939-1945) Sletový rok 1938 již probíhal v duchu příprav obrany státu. Již 1. května bylo vydáno prohlášení tohoto znění:"Československáobec sokolská, Svaz dělnic kých tělocvičnýchjednot a Československý Orel prohlašují: spjati společnými osudy a věrni své vlasti na život a na smrt stojíme v jediném zkázněném šiku k obraně hranic i ústavy samostatného československého státu za všech okolností a do všech důsledků. (( Obavy o osud republiky byly-oprávněné . květnová a zářijové mobilizace odvedly většinu aktivního členstva sportovních klubů a tělocvičných jednot k obraně právě dobudovávaného pevnostního pásma určeného k obraně pohraničních hor. V přípise posádkového velitelství Žamberk ze dne 29. září 1938 se uvádělo:"Žádám příslušné starosty obcí, aby provedli soupisy spolehlivých osob, jimiž by zbraněriemobly být zneužity, mezi tělocvičnými organizacemi a ostatními spolky (Sokol, Orel, [J1], FDT], hasičstvo apod.), které se jim přihlásí. "Tyto pokyny však již nemohly být' realizovány - Mnichovská zrada vzala poslední naděje na zachování celistvého státu. Dne 30. září 1938 vláda potupný diktát přijala a začala vyklízet pohraniční území. Sokolstvo zřídilo pro uprchlíky ve všech větších jednotách tzv. " babiččiny Ieomory", v nichž se sešlo po sběrných akcích mnoho potravin, oblečení a finančních prostředků. Nejvíce byla postižena proletářská tělovýchova, která likvidovala. Odstupující vedení dalo svým členům pokyn, aby vstupovali dle možnosti do DTJ nebo Sokola, kde se později tito členové zapojovali do pří pravy branného odboje. Z řad kosteleckého Sokola byli vězněni nebo položili životy tito členové: 12/ - 134 -

Tělovýchova


Zdeněk

B e n e Š, nar. 10. 1. 1889, řídící učitel v Kostelci nad Orlicí na Skále, 27.10. 1944 pro odbojovou činnost v hasičské organizaci, vězněn v Hradci Králové a Terezíně, vrátil se po karanténě skvrnitého tyfu.dne 24. května 1945. Josef R II i č k a, nar. 12.6.1885, správce spořitelny v Kostelci nad Orlicí, místostarosta sokolské župy orlické, starosta V okrsku, člen župního předsed nictva, člen SK Kostelec nad Orlicí, zatčen 8. 10.1941 pro sokolskou odbojovou činnost, vězněn v Hradci Králové a Terezíně, popraven 13.2.1942 v Osvětimi. Z rasových důvodů zahynuli i členové kosteleckého Sokola Ci když byli jako Židé na základě výnosu ČOS ze srpna 1939 z jednoty vyloučeni - zahynuli neznámo kdy a neznámo kde): Augustin S pie gel, nar. 13.7.1875, Gusta S pie gel o v á, nar. 25. 9. 1882,Josef S pie g e "I, nar. 22.3.1906, Valerie S pie gel o v á, nar. 4. 11. 1908. Do odbojové činnosti byli zapojeni také členové Sportovního klubu Kostelec nad Orlicí, z nichž dvanáct položilo své životy (v roce 1947 jim byl u vstupní brány hřiště "Pod strání" odhalen památník): Josef Ch a 1 o u P k a, nar. 4.3.1892 (KSČ) zatčen 26.7.1940, zemřel ve Flossenburku 15.4.1944, Ladislav J II n a, nar. 22. 5.1909, zatčen 12.3.1943, popraven v Brandenburgu 1'9.2.1945, Ladislav K a n ě r a, nar. 4.12. 1903, šofé~ (KSČ), zatčen 3. 10. 1942, popraven v Drážďanech 17. 4..1944, Miroslav K r u p k a, nar. 1923, totálně nasazen, vězněn v Osvětimi, nezvěstný od Gros Rossen,Jaromír M i ch ale c, nar. 20.4.1920 (KSČ) - na pomníčku mylně Jaroslav, zatčen v září 1942, popraven v Dráždanech 17. 4>J944,Josef M i ch ale c,nar.12. 3.1888 (KSČ), zatčen 26.7. 1940, zemřel vTerezině 3.11.1944,Alois P i voň k a, nar. 14.6.1914, učitel (KSČ), zatčen 9. 11. 1942, popraven v Dráždanech (Tolkevitz) 21. 4. 1944, Rudolf Pro ch á z k a, nar. 3. 11. 1905 (člen ilegálního ÚV KSČ), zatčen 26.6. 1940, popraven v Mnichově 9. 11. 1942, Josef R ů ž i č k a - viz Sokol, Josef S ch li t z, nar.l. 8.1905, prof. gymnázia v Rychnově nad Kněžnou, zatčen únor 1943, popraven 23.4. 1943 v Osvětimi.jiří Vor e 1, nar. 17. 11. 1923, zatčen 21. 9. 1944, popraven 13.3.1945 v Praze na Pankráci, František Z o u bek, nar. 17.2. 1919, typograf (KSČ), zatčen 24.9.1942, popraven v Dráždanech 17.4. 1944. Pro svůj národní a odbojový program byla nacistickými okupanty jako první rozpuštěna od ledna 1939 sjednocená organizace Junák-Český skaut, a to v listopadu 1940. Nadále byly jedinými povolenými organizacemi Mládež národního souručenství(MNS),v níž bylo členství povinné pro všechnu českou mládež od 15 do 21 let a posléze Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. To mělo usnesením protektorátní vlády ze dne 28. května 1942 výsadní právo na výchovu české mládeže v duchu tzv. ,Jíšské myšlentey" po stránce sociální, mravní a také tělesné, která se stala hlavní náplní. Již v lednu 1941 se dobrovolně rozešla TJ Sokol v Kostelecké Lhotě, snad v předtuše, že 12. dubna 1941 bude činnost všech sokolských jednot v protektorátě zastavena (ČOS byla definitivně rozpuštěna 8. října 1941). Sokolský odboj pracoval v úzké součinnosti s polovojenským odbojem Obrana národa a odzatčen

ž

- 135 -

Tělovýchova a

sport v Kostelci nad Orlicí do roku 1945

bojem komunistickým. Zakrátko však došlo i na tělocvičnou organizaci Orel, která byla dekretem zastupujícího říšského protektora ze dne 23. září 1942 také rozpuštěna. V odůvodnění se říká, že: }} Činnost jednotlivých vedoucích činitelů Tělocvičného svazu Orel v Brně, kteří se pokoušeli vybudovat v Orlu vlastní skupinu odporu, vynutila si již v listopadu 1941 zastavení činnosti moravské zemské skupiny Tělocvičného svazu Orel. Od přísnějších opatření bylo upuštěno. Při vyšetřováníatentátu na R. Heydricha vyšlo najevo, že další kruhy Orla nicméně pokra čo valy ve své činnostiŘíši nepřátelské.Další trvání spolku "muselo být proto zastaveno. a Oklešťování veřejného, politického a spolkového života v době okupace se tedy projevilo v Kostelci nad Orlicí rozpuštěním JPT (1939), dobrovolným se rozejitím DTJ (1939), Družstva pro stavbu sportovního stadionu (1939), rozpuštěním Selské jízdy (1939),]unáka-českého skauta (1940), Sokola (1941) a Orla (1942). Svaz DTJ,který mohl vyvíjet oficiálně činnost i v rámci okupační protektorátní správy, svoji jednotu znovu v Kostelci neustavil. Proto v činnosti zůstaly pouze Klub (znovu českých) turistů, který však po dobu války žádnou aktivitu nevyvíjel, neboť turisticky nejhodnotnější části území (hory) byly od protektorátu odtrženy a také jakékoliv cestování bylo spojeno s určitými riziky a tím omezeno, ale hlavně sportovní klub. V něm našli útočiště všichni aktivní sportovci rozpuštěných tělocvičných organizací a z jeho řad je také nejvíce obětí nacistické okupace. Nemalý podíl na tomto faktu mělo ochromení veškerého kulturního a společenského života, kdy většina mladých hledala únik z neutěšených protektorátních poměrů ve sportu. SKKostelec nad Orlicí proto postupně nahradil svými odbory všechny sportovní disciplíny, pěstované v postupně rozpouštěných spolcích. V prosinci 1939 však přišel oběžník fotbalového svazu o vyřazení všech nearijců z klubu. Fotbalový odbor SKK přesto pokračoval za značného přílivu členů svým prvním mužstvem až do léta 1942 v soutěžích I. b třídy župy, kterou tehdy vyhrál a pro sezónu 1942/43 postoupil opět po několika méně úspěšných sezónách do I. A. třídy. Měl na to jistě i nemalý vliv příchod Josefa Hor e j s e (nar. 13.8. 1898 ve Vídni, v letech 1923-1928 hráč-I; mužstvaAf. Sparta Praha, od roku 1936 trenér divizního SK Hradec Králové, pak dvě sezóny trenér v Turecku), neboť mistry župy se stali v roce 1942 také kostelečtí fotbaloví dorostenci, čímž postoupili do národního dorosteneckého mistrovství mezi šest nejlepších jedenáctek Čech a Moravy. Fotbal byl v té době jedinou povolenou vskutku všelidovou zábavou a prů měrné počty návštěvníků utkání se pohybovaly okolo 2000 osob; Na derby Kostelec nad Orlicí - Doudleby nad Orlicí přišlo např. 2500 diváků, dne 8. srpna 1943 přišlo na AC Spartu (O : 1) téměř 5000 diváků. Nejúspěšnější éra kostelecké kopané začala v roce 1944, kdy áčko vyhrálo i I. A třídu a vybojovalo si účast v divizi českého venkova. Soutěžní ročník 1944/45 však vzhledem k napjaté situaci a postupu fronty zahájen nebyl, konaly se pouze zápasy v rámci

- 136 -

Tělovýchova


pohárové soutěže jednotlivých okrsků - u nás tzv. "Podzimní orlické hry". Kýžené divizní soutěže se Kostelec dočkal až po osvobození. Ačkoliv fotbal byl pro klubové funkcionáře prvním v řadě, nebránili zakládání dalších odborů. V červenci 1939 byl ustaven odbor tenisový, v prosinci 1939 odbory zábavní a zimních sportů, který s obdobným odborem Sokola (z listopadu 1939) začal hrát lední hokej. V zimních měsících let 1939 a 1940 ještě pouze tréninkově bez zařazení v župních soutěžích. Po sloučení obou odborll (zákazem činnosti Sokola) byl v prosinci 1941 ustaven relativně samostatný Hokejový dub (H. c.) Kostelec, jako další odbor SKK.Technické vedení mužstva převzal bývalý vynikající hráč LTC Praha a Pardubice, brankář Bedřich hrabě K i n s k ý. Klub byl zařazen do II. třídy Orlického okrsku Orlické župy Českého svazu ledního hokeje(v lednu 1943 měla župa již 36 hokejových klubů). Následovaly sportovní odbory stolního tenisu (1942), šermu (v lednu 1943 přijat za člena českého šermířského svazu), košíkové (leden 1943), cyklistiky (943), volejbalu (1943) a snad také házené. Chudou strukturu tělovýchovných a sportovních organizací válečných let doplňovaly v Kostelci nad Orlicí nově založená fotbalová jedenáctka. vládního vojska (srpen 1940) a organizace Mládeže národního souručenství (MNS) se svými odbory košíkové a volejbalu zroku 1941 (přešly později do SKK). Dne 5. května 1945 bylo vydáno provolání, které podepsali zástupci ČOS, Svazu dělnických tělocvičných jednot, Federace proletářské tělovýchovy, Junáka a Československého sportovního výboru. Obracelo se ke všem tělocvi kářům, sportovcům ajunákům, k veškeré české mládeži, ke všem pracujícím s výzvou k okamžité spolupráci na vytvoření nové, zdravé a jediné organizace tělesné výchovy a sportu. Současně vyzývalo k zakládání místních národních tělovýchovných výborů (MNTV) , které by řídily veškerou další sportovní a tělovýchovnou činnost v jednotlivých obcích. V Kostelci nad Orlicí byl Místní národní tělovýchovný výbor ustaven brzy po osvobození, již 20. května 1945. Sešli se v něm představitelé všech pováleč ných organizací, které projevily ochotu k likvidaci a splynutí ve smyslu znění Košického vládního programu o sjednocení tělovýchovy a sportu.

Poznámky a odkazy: 1/ V NEZBEDA,Tělovýchova a sport v Chocni (1870-1970), Choceň 1970; V HOFRICHTER, 100 let tělovýchovy a sportu v Rychnově 11. Kn. (1885-1985), Rychnov nad KněŽnou 1985 aj. PTÁČEK, Tělovýchova a sport v Opočně (1868-1978), Opočno 1978. 2/ Již v období let 1871-1882 byly v Kostelci nad Orlicí vyvíjeny na organizovaném základě určíté tělovýchovné aktivity (záměrně opomíjíme školní tělocvik) mladšími členy nově založeného Sboru dobrovolných hasičů, a to pořadová a prostná cvičení, cviky se sekerou, cvičení na stožárech a žebřících, šplh na lanech atd. a také spolkem cvičícím se ve střelbě do terče, jemuž byly stanovy povoleny ll. května 1873 a který zřídil ve stráni nad Orlicí vlastní střelnici. 3/ Proč nevzniklaTJ Sokol v Kostelci nad Orlicí již v šedesátých letech 19. století, není dosud možno zodpovědně říci. Neumožňuje to dosavadní stav předběžného historického bádání, neboť

- 137 -

11I

Tělovýchova a sport v Kostelci nad Orlicí do roku 1945

publikované historické studie z tohoto období neexistují. Podrobnější historii let 1882-1982, částečně zalidněnou osobnostmi stoletého vývoje, přináší publikace P.BOČEK - J PTÁČEK, 100 let tělovýchovy v Kostelci nad Orlicí, Vzorná TJ Sokol Kostelec nad Orlicí 1982 (u příležitosti 100. výročí založení organizované tělesné výchovy v Kostelci nad Orlicí), 80 s.; Přehled vývoje tělesné výchovy a sportu v Kostelci nad Orlicí, Kostelecké Lhotě a Tutlekách zachycuje publikace J PTÁČEK, Dějiny tělesné výchovy a sportu v okrese Rychnov n. Krl. v datech (18681983), OV ČSTV Rychnov nad Kněžnou 1985,102 s. Článek se proto vývojem tělovýchovy ve sloučených obcích nezabývá. Přináší však výsledky podrobné časopisecké excerpce v Kostelci nad Orlicí vycházejících Orlických proudII (1921-1935) a Orličana (1912-1916 a 1918-1940). 41 Tiskem vyšly publikace: 50 let Sokola v Kostelci rl. o. (1882-1932), Kostelec nad Orlicí 1932 a Památník na 25 let ženskěbo odboru Sokola, Kostelec nad. o. b. d. (1928?). Další údaje byly čerpány z nově objevených knih zápisů ze schůzí výboru Sokola, kterých existuje celkem sedm (1882-1897, 1897-1904, 1905-1910, 1911-1924, 1925-1932 a dříve známých z let 1932-1941 a 1945-1946), které jsou uloženy v archivu TJ Sokol Kostelec nad Orlicí. Kronika TJ Sokol Kostelec n. o. (1882-1948) je uložena ve fondech Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou. 51 Výroční zprávy reálky v Kostelci rl. o. 1. (1897-98) až 39 (1935-36). 61 Památník Brynycbooy župy čsl. Orla, Hradec Králové 1933,zde s. 20-27. 71 Tamtéž, zde s',36-44, 56-59 a 81-83. 81 J. PTÁČEK, Dobrušskýfotbal 1909-1939, in: 70 let dobrušské kopané (1909-1979), Městské muzeum Dobruška 1980. 91 Orlické proudy, 28. ledna 1928, zde s. 3. 101 Podrobnější vývoj kostelecké kopané uvádí příslušná stať publikace 100 let tělouychouy v Kostelci n. O. z roku 198z'- viz pozn. č. 3, zde s. 38-44. 111 Protože archivní materiály Svazu junáků-Skautů R. Č. S. byly kosteleckými funkcionáři utajovány, nelze o této organizaci podat podrobnější zprávu. 121 Památník 193'8-1945. Sokolská župa Orlická svým obětem,Třebechovicepod Orebem, nakl. Ant. Dědourek 1~)46, 112 s. IV trvalou upomínku statečným obětem za svobodu.,'; Nově též R. DRAžAN - J. JUZA, Popravení a umučení občané okresu Rycbnou nad Kněžnou 1938 194.5, Rychnov nad Kněžnou, Okresní úřad, Státní okresní archiv a Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu 2000 - v několika případech se však moje zjištění v dataci s touto publikací rozchází.

Adresa autora: PaedDr. Josef PTÁČEK'.; Nejedlého 692,518 01 Dobruška

- 138 -

Joset Ptáček 00 ROKU 1945

Recommend Documents