FILOZOFiCKÁ FAKULTA KARLOVY UNIVERZITY V PRAZE Ústav germánských studií
Simona Laudátová
Recepce Hanse Christiana Andersena v Čechách (do roku 1945) Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Helena Praha 2006
Březinová,
Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem
předloženou
práci vypracovala
samostatně
a použila
pouze uvedených pramenů a literatury.
Praha, 27. dubna 2006
Simona Laudátová
Obsah 1.
Úvod
2.
Hans Christian Andersen a 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.
3.
4 česká
literární kritika 19. století
40. - 50. léta 19. století 60. léta 19. století 70. léta 19. století 80. - 90. léta 19. století Shrnutí
Hans Christian Andersen v 3.1.
Od 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.1.6. 3.1.7. 3.1.8.
začátku
3.2.1.
9 16 17 19 24
české
literární kritice 20. století
26
světové
26
20. století do konce první
války
Periodika a nakladatelé Ilustrace Recepce sbírky Andersenovy pohádky. Světové vydání Recepce sbírky Pohádky a povídky Recepce sbírky Hans Christian Andersen. Úplný soubor jeho pohádek a povídek Výročí a jubilea Ostatní recepce Ostatní překlady
36 38 40 42
světové
44
Období od konce první
3.2.
války do roku 1945
3.3.
26 28 29 32
Recepce sbírky Nejlepší pohádky a povídky pro školní potřebu
3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 3.2.5. 3.2.6. 3.2.7. 3.2.8. 3.2.9.
8
Recepce sbírky Vybrané Andersenovy pohádky Recepce Pohádky mého života (Mit Livs Eventyr) Recepce sbírky Pohádky. Král, Dáma a Kluk, "Kvak", Samostatně vydané pohádky a reedice Soukromé tisky Výročí a jubilea Ostatní články Antologie Shrnutí
Písař
45 45 46 49 49 50 51 56 57 60
4.
Závěr
61
5.
Resumé
63
6.
Bibliografie
65
6.1. 6.2. 6.2.1. 6.2.2. 6.2.3.
Primární literatura Sekundární literatura Knihy Články Bibliografie zpráv, recenzí a referátů
65 65 65 66 66
7.
Příloha
1
70
8.
Příloha
2
86
1.
Úvod
Hanse Christiana Andersena není
třeba českým čtenářům před
stavovat. V České republice je bezesporu nejznámějším dánským spisovatelem. S jeho pohádkami se setkalo snad každé ně
poprvé
začaly překládat
Andersenovy knihy? Jak byly
kým publikem a literární kritikou? Která díla byla překládal?
dítě.
Kdy se vlast-
přijímány čes
překládána
a kdo je
To jsou témata, jež se pokusí obsáhnout tato práce. Ander-
senovy pohádky jsou to jediné, co je z jeho tvorby bude jejich vydáním
věnován největší
oceňováno,
proto
prostor.
Výstupem bude přehledný soupis Andersenovy recepce v České republice od prvních
překladů
roku 1945. Zpracováním
z poloviny devatenáctého století až do
vytyčeného časového
pokryje nedostatek, který až doposud
úseku do roku 1945 se
představovalo chybějící
elektro-
nické zpracování rešerší k tématu. Toto
poměrně
rozsáhlé období je
pitol. První kapitola se
zaměřuje
zentována dobová vydání literárních
časopisů
rozděleno
do dvou
větších
ka-
na devatenácté století. Jsou v ní pre-
překladů
a reakce
a novin. Tiskové
články
české
kritiky na stránkách
jsou v kapitolách zpracová-
vány chronologicky. V krátkém úvodu je u každé kapitoly podána chanejdůležitějších časopisů,
rakteristika období a vycházely, jakož i
nejvýznamnějších kritiků
kladních životopisných Druhá kapitola
představuje
polovině
ství pohádek bud'
samostatně
některého
překladatelů včetně
zá-
začátku
větší přehlednost
dvacátého století v kapitole
řazeny
dvacátého století bylo vydáno velké množnebo jako
sledovaných periodik však nebyla
zájmu
období od
jsou pro
tematicky. V první
Tato práce proto
příspěvky
údajů.
Příspěvky
až do roku 1945.
a
ve kterých
především
věnována
sbírek. Na stránkách
pozornost všem vydáním.
zahrnuje vydání, která jsou
ze zkoumaných
Prací, které se zabývají
součást
předmětem
dokumentů.
přímo
recepcí Andersenova díla existuje
v Dánsku několik. Žádné z nich se nevěnuje recepci spisovatele v čes-
4
kých zemích. U nás existuje
několik vědeckých
také Andersena, neinformují ale v uceleném
publikací
přehledu
o
zmiňujících
překladech
jeho
díla ani o ohlasech literární kritiky. Jednou z nich je diplomová práce Dagmar Černohorské Místo skandinávské literatury v českém kulturním světě
(období od sedmdesátých let 19.století do
2.světové
války), která
nabízí ucelený přehled skandinávsko-českých kulturních vztahů v tomto literatuře
období. V kapitole o dánské
se
podrobněji
zaobírá Anderse-
nem a uvádí překlady jeho románů Improvisátor (Improvisatoren) a Dvě
baronky (De to Baronesser). Kromě těchto dvou románů zmiňuje, že do 70. let 19. století byl vydán také první
překlad
ze skandinávských litera-
tur. Jednalo se o údajně Andersenovu knihu Můj bratr Arthur. 1 Z překla dů
pohádek pak uvádí třídílný výbor od Jaroslava Vrchlického, Pohádky
a povídky v překladu Karla Maška a Úplný soubor pohádek a povídek od Gustava Pallase. Velmi cenná je
ných do
češtiny
příručka
Soupis
děl
H. Ch. Andersena
přelože
(Vrerker af H. C. Andersen oversat til tjekkisk) zpraco-
vaná Královskou knihovnou v Kodani roku 1979 jako X. svazek v edici Příspěvky
k bibliografii H. Ch. Andersena (Bidrag ti! H. C. Andersens
Bibliografi), která nových
děl
do
přehledně
češtiny
zaznamenala existující
překlady
Anderse-
až do poloviny sedmdesátých let 20. století. Tato
dvojjazyčná dánsko-česká
publikace obsahuje vedle chronologického
seznamu pohádek také různé varianty překladu jejich názvu, přičemž nejvěrnější překlad je zvýrazněn podtržením. 2 Abecední seznam pohá-
dek a samotná bibliografická statně:
část
je
rozdělena
na díla vydaná samo-
próza - pohádky, jiná próza a dramatizace. V dalším oddíle jsou
uvedeny texty, které byly publikovány ve sbírkách a periodicích: próza, dramatizace, básně. Soupis uzavírají přehledy polyglotů - vícejazyč ných vydání, ve kterých je zastoupena i
čeština
- a zvukových zázna-
mů. 3
1 2
Autorem této knihy není H. Ch. Andersen. Srov. str. 10. Např. u pohádky Fyrt0iet se vyskytují tyto názvy: Křesadlo, Benda vysloužilec, Kouzelné kfesadlo, O kfesadle, Rozžehadlo. Pohádka Den grimme IElling má názvy: Ošklivé kachňátko, Labuť mezi kachnami, Lili, Nehezké káče, Ohyzdné káče, Oškli-
5
Názvy
děl
původním znění.
a citace uvádím
jsou uvedeny kurzívou v závorce za pohádky
součástí
čarou.
pod
českými
Je-Ii
článku
autor
U anonymních
autorů
té literatury je
rozdělen
uveden
znění
pouze
rovněž
v poznámce
zkratkou,
jen tato
je
značka.
je uveden pouze název periodika. Seznam použina primární a sekundární. Bibliografie novino-
časopiseckých článků
ní. Dobové
děl
názvy. Pokud je název
knižního titulu, pak je originální
v poznámkovém aparátu a v bibliografii
vých a
Originální názvy
překlady názvů
je
řazena
chronologicky podle roku vydá-
některých případech výrazně
se v
liší od
dnes běžně užívaných. 4 K rozpoznání originálního názvu byla použita výše
zmiňovaná příručka
češtiny
Soupis
děl
H. Ch. Andersena přeložených do
(VaJrker af H.G. Andersen oversat ti! tjekkísk), která uvádí se-
znam pohádek s tzv. "kódem pohádky" (eventyr-kode). Kódy byly vzaty do druhé
přehled překladů
borný 1945
přílohy
připravený
této práce. V první
příloze
Andersenovy tvorby do
pře
je rozpracován sou-
českého
jazyka do roku
podle téže publikace.
Sběr pramenné základny byl proveden na základě rešerší Ústa-
vu pro českou líteraturu Akademie věd ČR. Zde bylo nutné převést a
dále zpracovat obsah lístkového katalogu do elektronické podoby. Dále jsem pracovala s články v českých novinách a kaly vydání a článek
jsem
překladů
Andersena do
opatřila komentářem.
Ve
českého
časopisech,
které se tý-
jazyka. Každý vyhledaný
většině případů
se jedná o texty
excerpované ze souboru časopisů vycházejících ve zkoumaném období. s Jde o bohatý archivní materiál, který je dnes širší veřejnosti obtížně dostupný.
Některá
vydání novin a
časopisů
nebyla k dispozici, jiná pro
vé káčátko, Ošklivé káče, Ošklivé kachně, Ošklivé mládě, Podivné mládě, Šeredné káčátko, Škarede kačátko, Škaredé mládě. 3
4
5
Srov. Frostig, AI K011n, H.: Vrerker af H. C. Andersen oversat ti! tjekkisk, in: Bidrag ti! H. C. Andersens Bib!íografi, X., Det Kongelige bibliotek nationalbibliografisk afdelings publikationer, K0benhavn 1979. Např. pod názvem Lí/í si nevybavíme, že se jedná o Andersenovu pohádku Ošklivé kačátko (Den grimme lE!ling). Jedná se o rešerše z nejdůležitějších časopisů a novin té doby. Veškerý soupis zmiňovaných článků z těchto periodik je uveden v bibliografii.
6
svůj špatný stav nebylo možné dostat k nahlédnutí. 6 Tyto materiály pro-
to nebyly zahrnuty do diplomové práce. Pracovala jsem
rovněž
s archivním materiálem knihovny Akade-
mie věd ČR7 a Národní knihovny ČR B . časopisecká
Obsahem práce jsou pouze senových
románů,
pohádek a povídek, nikoliv dramatizace, jiné adap-
tace nebo poezie. Práce neklade překladů,
důraz
jejichž kritická analýza by
Pokud je toto téma
a knižní vydání Ander-
vůbec dotčeno,
bová literární kritika a
některý
na rozbor kvality jednotlivých
přesahovala vytyčený
rámec práce.
pak jen proto, že se jím zabývá do-
z dokumentů.
Jedná se o následující ročníky periodik, které nebyly k dispozici v knihovnách, ve kterých probíhal výzkum: Lidové noviny ročník 8 (1900), ročník 47 (1939) a ročník 50 (1942). 7 Zde byly k dispozici hlavně časopisy. 8 V této knihovně byly vyhledány některé časopisy, ale především denní tisk. 6
7
Hans Christian Andersen a česká literární kritika 19. století
2.
V devatenáctém století došlo k formování novodobého
českého
národa, který se i na poli literatury snažil srovnat krok s okolními evropskými
zeměmi.
doplňování",
Po národním obrození nastalo tzv. období
se
a
které trvalo zhruba od padesátých do devadesátých let
devatenáctého století. V této českému
"příprav
publiku díla
překladatelé
době
světové
potýkali s
někteří
se
literatury v
spisovatelé snažili
přiblížit
českých překladech. Zpočátku
řadou překážek
a dopouštěli se chyb a omylů,
vyplývajících z nezkušenosti. První překlady byly pořizovány z německého jazyka. Český a německý
národ žil na našem území po staletí vedle sebe, a tak bylo
přirozené,
že i díla ze skandinávských
jazyků
se k nám dostávala skrze
německé překlady. Tyto překlady "z druhé ruky"g byly v českém kultur-
ním
prostředí
jazyka byla
pokládány za legitimní. Znalost jiného než
výjimečná.
Situace se postupem
devatenáctého století se ustálila V
počáteční
chování jeho
různě
českého
prostředí
původním
v
začala
nový
hodnoty, ale pomoci
upravovaly, docházelo ke a také k
díle nebyly. V
rozšiřování
polovině
zlepšovat. První vystoupení
přístup
k zahraniční
literatuře
a v období
pravidla.
fázi nešlo o to podat co
umělecké
klady se
určitá
času měnila
německého
nejvěrnější překlad při
čtenáři
Pře
dílo pochopit.
změnám
lokalizace
textu o
skutečnosti,
za-
děje
do
které
devatenáctého století se situace májovců
v roce 1858 signalizovalo
a postupné "otevírání oken do Evro-
py".1O V následujícím období se jejich nástupci - generace lumírovců stali vrcholnými K šíření nejen
představiteli české překladové
české
literatury jim napomáhali
literatury 19. století.
nově
založené kulturní
časopisy a jejich kvalitní přispěvatelé z řad českých spisovatelů. Časo-
9
Srov. Hrala, M. (ed.): Kapitoly z dějin českého pfekladu, Karolinum, Praha 2002. lbí d.
1°
8
pisy sehrály významnou roli ve vývoji literatury a literární kritiky. V jejich produkci je možné vysledovat tehdejší kulturní situaci lépe než na poli knižním. V
časopisech
vyšla v knižní
byla otiskována
překladová
díla
často dříve
než
podobě.
Nejvýznamnějším
periodikem dané doby byl bezesporu
časopis
Lumír, vydávaný od roku 1851, který si kladl za cíl seznamovat
české
čtenáře nejen s klasickou, ale i se současnou světovou literaturou. 11 To poměrně dobře dařilo.
se mu
překlady začaly
době
Jestliže v padesátých letech otiskoval
Andersenových pohádek, bylo to pouhých patnáct let poté, co
první sešity vycházet v Dánsku. Nutno dodat, že pohádka v té
nebyla uznávána za plnohodnotný a samostatný žánr. Anderse-
novi se však
podařilo
proslavit se
hlavně
zahraničním kritikům
skému talentu, což
vypravěč
díky obrovskému
neuniklo. K dalším významným
časopisům tohoto období patřily Květy. 12 V pozdějším období byly pub-
likovány
časopisy,
ve kterých
převládala
ve
větší či
menší
míře národně
výchovná tendence. Mezi ně patřila např. Osvěta a Světozor
13.
Od
češtiny zpočátku překládány
jed-
konce osmdesátých let vycházel časopis Zlatá Praha 14. Andersenovy pohádky byly do notlivě, později
i v celých souborech. U
s velkou oblibou, o
2.1.
čemž svědčila
českých čtenářů
se setkaly
i jejich opakovaná vydání.
40.- 50. léta 19. století
Kdy byl Andersen poprvé
představen českému čtenáři,
není jed-
noduché zjistit, lze se ale domnívat, že to mohlo být již záhy poté, co byl příznivě přijat
telným
v
Německu,
důkazem
je
tedy
překlad
někdy
ve
třicátých
letech. Prvním doloži-
Andersenových pohádek, který vyšel v roce
Vycházel v letech 1851-1866. Významné bylo období za redakce Ferdinanda Mikovce v letech 1851-1862. V roce 1873 se ho pokusili obnovit spisovatelé Vítězslav Hálek a Jan Neruda. 12 Vycházely od roku 1834. V letech 1846-47 je redigoval Jakub Malý. V letech 186572 vycházely pod redakčním vedením Vítězslava Hálka a Jana Nerudy i s přílohou Ceská Včela. Od r. 1879 je vydával Svatopluk Čech a Servác Heller. 13 Osvěta byla založena Václavem Vlčkem roku 1871 a Světozor Eduardem Grégrem roku 1867. 14 Založena 1889, redaktor F. Schulz. 11
9
1841 v Dennici "spisu zábavném a poučném".15 Jednalo se o tyto pohádky v
překladu
Jakuba Malého (1811-1885):
Mořská
panna (Den lilie
Havfrue) a Výjimky z obrazní desky Měsíce (Bi/ledbog uden Bi/leder) 16. O jedenáct let
později
vyšly tytéž texty ve sbírce krátkých "povídek zá-
bavných, přeložených z rozličných jazyků od Jakuba Malého" pod názvem Kvítí z cizích luhů. 17 V roce 1846 otiskly Květy18 obsáhlý životopisný příspěvek o Andersenovi od neznámého autora. Vedle Andersenovy biografie odkazuje pisatel na
některé překlady
češtiny,
do
mj.
zmiňuje
výše uvedené
texty z Dennice, dále uvádí, že v Bibliotéce zábavného čtení
19
byla vy-
dána údajně Andersenova kniha Můj bralr Arthur. 2o V krátkosti se dovídáme o prvních prvních
úspěších
románů včetně
a
neúspěších
dánského básníka, o vydání
Improvisátora (Improvisaloren) a O. T. (O. T.).
Mylně se zde udává datum vydání prvních pohádek: 21 "Teprva roku 1837 vyšly jeho "Báchorky pro dítky"; je to nová, skvělá
doba v literárním vývinu
oboru duchovního
tvoření,
básníkově, neboť
kde se
původnost
tím vstoupil do
jeho
nejkrásněji
zjevila.,,22 Zmíněna
se
jsou i další díla, mj. Andersenovy divadelní hry. Autor
vyjádřil pochvalně
o knize Obrazy měsíce (Bi/ledbog uden Bi/leder) a
informovalo básníkově cestě do Itálie, Řecka a Malé Asie roku 1840, která ho inspirovala k napsání cestopisu Básníkův bazar (En Digters
Bazar). Zmínil také další
tři
Andersenovy sbírky "Nových báchorek",
které byly přeloženy do mnoha jazyků. K pohádkám dodal:
Časopis Dennice vydával v letech 1840-1843 Jakub Malý, publicista a překladatel. Jednalo se pouze o výbor: "Večer první", "Večer dvacátý čtvrtý" a "Večer třetí". 17 Viz. Květy, 1846, Č. 53-54, str. 213-216 a Č. 55, str. 219-220. 18 Do roku 1846 za redakce Josefa KajetánaTyla, od září t.r. Jakuba Malého (pouze v letech 1846-47). 19 Vycházela v letech 1845-47 pod redakčním vedením Jakuba Malého. Přinášela výbor z nejnovějších cizích literatur. 20 Ještě roku 1885 se Bohuslav Čermák v článku v Národních listech pozastavil nad tím, že 40 let zůstalo neobjasněno nesprávné označení Andersenova autorství. 21 Pravděpodobně uvádí rok německého vydání. První sešity jeho pohádek vyšly v Dánsku v roce 1835. 22 In:Květy, 1846, Č. 53-54, str. 214. 15 16
10
právě
"Avšak právě
spočívá Andersenův tvůrčí
v báchorkách
duch,
v nich rozvinuje se všechna hlubokost jeho mysli, všechna
hojnost jeho obraznosti. V tomto druhu básnictví není od nikoho překonán, roveň
ano i
stěží
někoho
možná
po bok mu
stavěti.
On je zá-
vzdálen od pouhého prostonárodního vypravování, jak to
v Museusovi
spatřujeme,
obrazů
tických
jako od pouhých idealních nebo fantaspřece
v Tisíc a jedné noci; a
jsou
obě
známky, ná-
rodní i ideální, v báchorkách Andersenových úzce spojeny, aneb sloučeny.
spíše vyšším neviditelným svazkem
barev, žhavost obraznosti nebo lepost psychologická prostota, která
těmto
řeči,
Není to
skvělost
která nás jímá, nýbrž
báchorkám zvláštního kouzla
udílí.,,23
Jedná se o první pokus o literární kritiku Andersenova díla u nás. V
závěru článku
autor zmínil, že Andersen toho roku navštívil také Prahu. K naší škodě však tento fakt dále nerozvedl. 24 V následujícím roce (1847) vyšla v
časopise Květy
anonymního pisatele, v níž nás autor informuje o básni
zpráva od
"Ahasveť'
a do-
dává, že v Lipsku vyjde úplný německý překlad spisů Andersena, který bude mít 25 svazků. Jak autor zmínil, básník "ostatně i českému čte nářstvu není cizincem.,,25 Zajímavá je poznámka o chystaném vydání
dvou větších spisů v překladu nejmenovaného českého spisovatele. Není jasné, jaké spisy roky v
později
překladu
měl
autor
článku
na mysli, protože teprve o
čtyři
větší
dílo
vyšlo v nakladatelství Jaroslava Pospíšila první
Jana Bohuslava MOllera (1823-1885),
provísátor (Improvísatoren). dílo napsal Andersen
při
Přirozeně
své první
s
cestě
konkrétně
román Im-
určitým zpožděním, neboť
toto
do Itálie roku 1833-34 a vydal
je v roce 1835. Českému čtenáři se tedy tento obsáhlý román z italského
prostředí
dostal do rukou teprve šestnáct let po vydání v
originále. Dílo to nebylo - podle autora kritiky -
údajně právě
vhodné pro
první seznámení s Andersenem a stejného názoru byl i pozdější Iiterár23lbid. 24In:Květy, 1846, Č. 53-54, str. 213-216 a Č. 55, str. 219-220.
11
ní historik a znalec severských literatur, Gustav Pallas (1882-1964), který v antologii
Hvězdy
"Protože se v kouzelného
důvod:
severu uvedl tento
něm ještě neuplatňují stěžejní
umění pohádkáře
prvky
dánského. Snad
pozdějšího
právě
proto ne-
vzbudila tato kniha valný zájem u našich čtenářů.,,26
Ze stejné doby pochází také
několik
movalyo chystaném vydání románu,
tiskových zpráv, které infor-
později
pak o tom, že román vy-
šel. V rubrice "Literární zprávy" Pražských novin je uvedeno, že se jedná o překlad z "Dánského".27 Noviny se omezovaly na krátké informativní zprávy vydavatelů o chystaných knihách a posléze čtenářům sdě lovaly, že daná kniha již vyšla. Jednalo se o druh reklamy, v té hojně
praktikovaný.
o
později
rok
Vorlíčka
Ladislava z
době
cizojazyčné
otiskly tytéž noviny
"Za to však jsme se za ten
takřka
novým
přísné
čas
překlady
kritice:
s tolika
překlady jinojazyčných
(mezi nimiž i tak nazvaná monstra) shledali, že již samo
to množství jakousi dí a
spisovatele Františka
(1827-1865), ve kterém se zabýval mj.
literatury a podrobil je
románů
článek
nutí,
nedůvěru
v cenu
konečně přece
darům těšiti
uměleckou těchto plodů
ponahlednouti máme-Ii se
bu-
těmto
anebo snad z toho, že k nám jsou kdy zavíta-
ly se rmoutiti. ,,28
Lze se domnívat, že úroveň překladů byla v té době dost rozdílná a ne vždy byla kvalita taková, aby uspokojila i no ovšem dodat, že pro
ně
tudíž
Nicméně
vzdělané
přístupná
po první fázi
náročného čtenáře.
vrstvy vládly v této
hodnotná
českého
překladová
době němčinou
Nut-
a byla
literatura v tomto jazyce.
obrození se také
čeští
spisovatelé sna-
žili dohonit tento nedostatek a v průběhu devatenáctého století se mnohé
změnilo hlavně
díky již
zmíněnému časopisu
In:Květy, 1847, str. 240. Pallas, G., Hvězdy severu, Praha 1948, str. 9. 27 ln: Pražské noviny, 1851, č.19, str. 4 a č. 115. str. 2. 28 Vorlíček, F. L., in: Pražské noviny, 1852, č. 2, str. 2. 25
26
12
Lumír, který dosáhl
vysoké
umělecké úrovně
a seznamoval
české čtenáře
s
nejnovější
lite-
raturou. Vorlíček
se ve své stati zabýval otázkou
žoval si na výskyt mnoha špatných
proč
překladů. Vyjádřil
se
překládá
a
stě
názor, že po roce
1848 nastala stagnace a věřil v brzké zlepšení situace. Zajímavá je tato myšlenka: "Zaplaví-Ii se literatura naše samými překlady z překladů, pak si nikdy
řádné čtenářstvo
nezískáme, pak každý
německy rozumě
jící bude raději první nežli druhý teprv překlad čísti. ,,29
Článek vycházel na pokračování v dalších číslech a pozastavo-
val se také u překladu Andersenova románu Improvisátor (Improvisatoren) od Jana Bohuslava MOllera. Autor pochvalně
článku
shrnul
děj
a
vyjádřil
se
o Andersenově stylu:
"Spisovatel volil v Improvisátoru formu naskrze vypravovací, ona popisům příznivější
jsouc, román druhu tohoto a té rozsáhlosti
činí zajímavějším.,,30 Kladně
ohodnotil barvité popisy Itálie, obrazy života a
vyjádřil
po-
div nad tím, že Andersen coby odchovanec chladného Dánska, dovedl vše tak
barvitě vylíčit.
K
překladu
samotnému
měl
ovšem jisté výhrady:
"Co se překladu týče, neníť i on všech běžných poklesků prázden ( ... )"31 Vyčetl mu zvláště nevhodné konstrukce, kterých se měl překla datel vyvarovat a rovněž gramatické chyby.32 Další Andersenova povídka vyšla v roce 1852 a byla tehdy oblíbených
kalendářů
Jednalo se o povídku
součástí
Koleda. Kalendář na rok obyčejný 1853.
"Děvčátko
se sirkami" (Den lilie Pige med Svovl-
stikkeme) v překladu spisovatele Leopolda Hansmanna (1823-1863).33
Ibid., Č. 4, str. 2. Ibid., Č. 5, str. 1. 31 lbid . 32 Vorlíček, F. L., in: Pražské noviny, 1852, Č. 2, str. 2-3, Č. 3, str. 1-2, Č. 4, str. 2, Č. 5, str. 1, Č. 6, str. 1-2. 33 Srov. Příloha 1. 29
30
13
V roce 1853 vyšel VI. svazek již
zmiňované
sbírky Kvítí z cizích
luhů a obsahoval pohádku "Královy nové šaty" (Keiserens nye Klreder)
v
překladu
Jakuba Malého. Poznámka v tiráži tohoto vydání
ujišťovala
o
tom, že se jednalo o překlad z dánštiny.34 Ve stejném roce vycházel v Pražských novinách na pokračování překlad "Knihy obrazů bez obrazů" (Bi/ledbog uden Billeder),
který pořídil František Kořínek (1831-1874).35 V padesátých letech vyšly v
časopisech
v
časopise
překlady
různých překladatelů.
dersenových pohádek a povídek od 1856 do roku 1858 se jednalo o
a novinách
překlady
An-
Od roku
pohádek a povídek vydaných
Lumír. "Lili" (Den grimme IElling), "Stará svítilna" (Gade/0g-
fe), "Vodní panna" (Den lilie Havfrue), "Sousedé" (Nabofami/ierne) ,
všechny v překladu od Josefa Mikuláše Boleslavského (1829-1892)36, který
patřil
v tomto období
nejaktivnějším překladatelům
Andersenova
díla. Jednou z
nevýznamnějších
osobností
české
literární kritiky té
doby byl Karel Sabina (1813-1877), jenž reprezentoval tzv. romantickou školu, která kladla důraz především na osobnost literáta a vyzdvihovala autentičnost
a originalitu projevu. Sabina mělo
ho hlediska s humanitním, jenž uzavřenosti české
luce 1848 se
literatury
nejsilněji
problém, který v
estetické-
překonání
izolace a
význam pro
cizími vlivy.
projevovaly
Sabina neopustil myšlenku řešit
před
zdůrazňoval sepětí
izolační
vzdělávací
Zvláště
po porážce revo-
tendence. Ve svých úvahách
funkce literatury, snažil se ale
české literatuře
vznikl - byl to problém jejího rozdělení na literaturu takzvaně národní, a literaturu lidovou. 37 Národní školu reprezentovali ruchovci, vali vlastenecký zájem. Na druhé s Jaroslavem Vrchlickým),
34 35 36 37
kteří
straně
kteří
v
literatuře
prosazo-
stáli lumírovci (v
i v literární kritice sledovali
dění
ve
čele svě-
lbid . lbid . Od roku 1862 ředitel Kobrovy tiskárny. V roce 1866 založil společně s M. Knappem knihkupectví a tiskárnu. Srov. Haman, A: Nástin dějin české literární kritiky, H & H, Praha 2000.
14
tě
a zabývali se světovými autory. Podle Sabiny měla být veškerá litera-
tura
především
pro lid. Lumír roku 1858
uveřejnil
jeho rozsáhlý
článek
"Slovo o románu". Sabina se ve svém článku, který vycházel na pokračování,
zabýval
světovou
literaturou a v
čísle
26 se zmínil také
o severskému románu. Za zakladatele nové dánské literatury Ludviga Holberga (1684-1754), vedle
něj
označil
zmínil Adama Oehlenschlage-
ra (1779-1850), Bernarda Severina Ingemanna (1789-1862) a
přes
Carstena Haucha (1790-1872) a Johana Ludviga Heiberga (1791-1860) se dostal k Hansi Christianovi Andersenovi, o kterém napsal: "Mezi
nejnovějšími
románopisci dánskými
nejčastěji
se potkává-
me s jmenem Andersenovým. Životopis tohoto zvláště nadaného spisovatele poskytuje
příkladný
obraz ruchu a snažnosti duševní
při zevnějším nedostatku a okolnostech nejnepříznivějších.,,38
Sabina ocenil Andersenovu literární všestrannost:
"v
rozličných
oborech literárních se zkoušeje, proslul
báchorkami, o nichž se Andersenu, že jest všech žijících
směle říci
vypravovatel báchorek ze
Andersen se pokusil i v lyrickém i
v dramatickém básnictví, ale mu s románem.
dá, že jsou mistrovské, jakož o
nejznamenitější
spisovatelů.
šťastněji,
Nejpovedenější
nežli s divadlem, vedlo se
plod jeho na tomto poli jest bez
odporu román "O.T.", v němžto spisovatel mravy a mácí velmi tor" se
obyčejně
ač výtečný tečné
živě vylíčil.
za
obzvláště
Slabší jest "Jenom
Andersenův
houslař!"
způsoby
do-
- "Improvisa-
nejlepší román považuje, avšak
to dušezpytný obraz, nedostává se mu
přece
dosta-
místní barvitosti Italska, kdež román jedná a osoby jeho se
pohybuj í. ,,39 Sabina si všiml Andersena především coby vypravěče pohádek a chválil jeho obraznost a "svěží barvitost a mladistvý zápal".4o Lumír vyšla pohádka "Nevěrný stín" (Skyg41 gen) v překladu Josefa Mikuláše Boleslavského. V
38
39 40
čísle
24
časopisu
Sabina, K.: "Slovo o románu", in: Lumír, 1858, Č. 26, str. 616. Sabina, K.: "Slovo o románu", in: Lumír, 1858, Č. 26, str. 616. Ibid., str. 613-620.
15
2.2.
60. léta 19. století
V šedesátých letech devatenáctého století se předpoklady
k tomu, aby kritická
činnost
začaly vytvářet
neplnila pouze funkci informa-
tivní, nýbrž usilovala o vznik literární kritiky jako odborné váme-Ii se na le
příspěvky
ještě převažovaly
k
českým
činnosti.
Podí-
vydáním Andersena, zjistíme, že stá-
informativní údaje a v duchu romantické školy se
dovídáme spíše o osobnosti autora než o díle samotném. českého
Po dvanácti letech od prvního sátor (lmprovisatoren)
přišlo
na
řadu
vydání románu Improvi-
vydání výboru Andersenových po-
hádek pod názvem Hanse Christiana Andersena povídky a báchorky v
překladu
Josefa
Mikuláše
Boleslavského.
Tento
výbor
vyšel
v nakladatelství Ignáce Leopolda Kobra (1825-1866) v roce 1863. O tom informoval už nymní autor se
článek
vyjádřil
v Lumíru
a byly již
32 z
předcházejícího
roku. Ano-
takto:
"Andersenovy báchorky slynou ropě,
Č.
přeloženy
pověstí
do všech
mnohých vydání, z nichžto
zvláště
znamenitou po celé Ev-
téměř jazyků
a
dočkaly
se již
Lipské vydání jest nejskvost-
nější co do iIIustrací. ,,42
V krátké poznámce o
básníkově životě
a o dílech již vydaných se
pravilo: "Z románů nejlepší jest "Improvisator", který v českém překladu od J.B. MOllera u Pospíšila vyšel."43 Teprve v pozdějším čísle Lumíru se autor zaobírá pohádkami a cituje z úvodu k Soubor obsahuje celkem dvacet např. "Uspavač"
tři
českému
vydání knihy.
pohádek a povídek, mezi jinými
(O/e Luk0ie), "Divoké
labutě"
(De vilde Svaner), "Sou-
sedé" (Nabofamilierne), "Škaredé mládě" (Den grimme lEI/ing), "Vodní panna" (Den lilie Havfrue), "Stará svítilna" (Den gamle Gadel0gte), "Děvčátko
se sirkami" (Den lilie Pige med Svovlstikkerne) aj.
Andersen, H.Ch.: "Nevěrný stín", přel. Boleslavský, J.M., in: Lumír, 1858, Č. 24, str. 553-557. 42 ln: Lumír, 1862, Č. 32, str. 767. 43 lbid . 41
16
o pět let později byl ve stejném nakladatelství vydán" Výbor veškerých povídek a báchorek Hanse Christiana Andersena", tentokrát v překladu Karla Bohuše Kobra (1849-1890).44 Celkem soubor obsahoval dvacet osm pohádek a povídek. Druhého vydání se tato sbírka dočkala
roku 1872. V letech 1860 - 1874 vycházela první
Riegrův
slovník
naučný
česká
encyklopedie, a to
vydaný nakladatelstvím Ignáce Leopolda Kob-
ra. Jedním ze spolupracovníků byl Jakub Malý. Heslo o Andersenovi však zpracoval Jan Bohuslav MOller. Ten Andersena nazval "jedním z
nejgeniálnějších novějších
dánských
básníků"
a podal v krátkosti jeho
životopis včetně přehledu nejvýznamnějších románů a divadelních her a cestopisů. Na závěr jmenoval několik děl přeložených do češtiny: Im-
provisátor (Impro visa toren) , Můj bratr A rthur, 45 překlady od Jakuba Malého -
"Mořskou
měsíce"
pannu"(Den lilie Havfrue) a "Výjimky z obrazní desky
(Bi/ledbog uden Bi/leder) a překlad "Knihy obrazův bez obra-
zův" (Bi/ledbog uden Bi/leder) tentokrát od Františka Kořínka. 46
2.3.
70. léta 19. století
V sedmdesátých letech vychází hned vých pohádek nejen v
překladu
několik
sbírek Anderseno-
Josefa Mikuláše Boleslavského, jak to-
mu bylo v letech minulých, ale od dalších překladatelů. Tím lze jen potvrdit velký zájem o Andersenovy pohádky. V nakladatelství Mikuláš & Knapp v
Karlíně
vyšly roku 1874
Andersena vybrané pohádky, povídky a báchorky pro mládež a
J.e.
přátele
její v překladu spisovatele Bedřicha Peška (1820-1904)47 a Josefa Mikuláše Boleslavského. Tato sbírka obsahovala 23 pohádek a povídek.
K.B. Kober byl synem nakladatele I.L. Kobra. Viz. str. 10. 46 Srov. Riegrův slovník naučný, 12 dílů, I. L. Kober, Praha 1860-1874. 47 Hlavní spolupracovník časopisu Budečská zahrada, který v letech 1869-1889 vydávalo nakladatelství J. Otty. 44 45
17
u téhož
čtyřdílný
nakladatele vyšel v letech 1874-1875
cyklus
Andersenových pohádek a povídek pod názvem J. C. Andersena veškeré pohádky, povídky a báchorky. Pohádky z tohoto cyklu Bedřich
přeložili:
Peška, Josef Mikuláš Boleslavský a Josef Ladislav Turnovský Celkem soubor obsahoval 85 pohádek a "Obrazovou
(1837-1901).48
knížku bez obrázků" (Bi/ledbog uden Bi/leder) v překladu Josefa Ladislava Turnovského, a byly do
něj
zařazeny
pohádky a povídky z dřívějších vydání z let 1863 a 1874 a některé další. 49 Do konce sedmdesátých let pak hádky,
např.
samostatně
vyšly ještě další po-
nákladem knihkupectví Eduarda Grégra a Ferdinanda
Oattla byly v roce 1875 vydány
dvě
pohádky: Malý a velký Kalouš (Lilie
Claus og store Claus) a Pohádka o lesním stromku (Grantrreet),50 z
roku 1879 je kniha Nové báchorky od J.Kr. Andersena, která vyšla v nakladatelství Jaroslava Pospíšila v
překladu
Josefa
Jiřího
Stankov-
ského (1844-1879) a obsahovala celkem sedm pohádek. 51 V novinách se ce o
kodaňských
Andersen
zemřel
příspěvky
z tohoto období
soustředily
oslavách spisovatelových 70. narozenin. a všechny
důležité
na informa-
Půl
roku nato
noviny, jako Národní listy a Praž-
ský denník, otiskly spisovatelův nekrolog.
Josef Soukal (1852-1928)
přeložil
Andersenovy pohádky, které
v letech 1877 až 1880 vycházely v "týdenníku pro zábavu a poučení" Tábor. 52 Jednalo se o překlady pohádek např. "Babička"(Bedstemoder); "Co otec "Povídky
činí, dobře činí" slunečního
(Hvad Fatter gjfiJr, det er altid det Rigtige);
paprsku" (Solskins - Historier);
"Neuvěřitelné"
(Det
Utroligste) aj.53
V tomto období nevycházely pouze 1877 vyšel román
Dvě
překlady
pohádek. Roku
baronky (De to Baronesser) nákladem knihku-
pectví Mikuláše & Knappa v
Karlíně.
Román
přeložil
František Vlasák
Od roku 1878 redigoval časopis Zábavné listy. Viz. Příloha 1. 50 Tuto pohádku přepracoval učitel František Doucha, jak se praví v podtextu sbírky. 51 Viz. Příloha 1. 52 Vycházel v letech 1864-1935. 53 Úplný výčet viz. Příloha 1. 48
49
18
(1827-1878). Tento
počin
dersenovy pohádky
definitivně "zvítězily"
sovatel sám
přál
se prakticky nesetkal s žádnou odezvou. Annad jeho romány, i když si spi-
být velkým romanopiscem. Jeho romány u nás nedo-
šly žádného ohlasu a žádný z nich nebyl znovu vydán. Ani Improvisátor (/mpro visa toren) , ani o šestadvacet let
později
vydaný román
ronky (De to Baronesser) si nenašly cestu k českému
čtenáři.
Dvě
ba-
Poslední
pokus v devatenáctém století o vydání Andersenova románu se uskutečnil
v roce 1881. Jednalo se o román Pouhý
mandl v
překladu
Josefa
Jiřího
Stankovského.
statného knižního vydání, ale vycházel na
šumař
(Kun en Spi/le-
Nedočkal
se ani samo-
pokračování
časopi
v
se Zábavné listy. 54
2.4.
80. - 90. léta 19. století
Posledních dvacet let devatenáctého století je Andersen coby pohádkář
etablován na
českém
literárním nebi. Jeho pohádky se staly
součástí školních čítanek. 55 V hojném počtu vycházely sbírky jeho počasto
hádek. Nakladatelé
vydávali tituly pohádek, které už vyšly jinde.
Tak se mohlo stát, že stejnou pohádku
přeložil např.
Karla
Petříka
i P.
Šulc. Kromě toho jsou Andersenovy báchorky zařazovány do sbírek vybraných pohádek od
různých autorů.
Na stránkách novin, a vajících se
dětskou
především
aby
především
svět.
děti měla
pedagogického
dětem přinášela
názoru na
časopisech
dobré
plnit. Na jedné
směru, kteří
příklady
předloze.
straně
často
k
Jedním z
stáli za-
od literatury vyžadovali,
a spolupodílela se na
Takové snahy vedly
pohádek bez respektu k
utváření
se ovšem setkal s vlnou kritiky ze strany
55
jejich
účelovému přepracování
příkladů
je
přepracování
Andersenových pohádek Janem Dolenským (1859-1933). Tento
54
zabý-
literaturou se objevily polemiky týkající se výchovné
funkce, kterou by literatura pro stánci
v odborných
přístup
spisovatelů, kteří upřednost-
Srov. kapitolu 2.4. V roce 1887 vyšla pohádka "Pohanka" (Boghveden) v Cítance pro školy obecné, kterou sestavil J. Štastný a J. Sokol. Čítanka byla vydaná v Praze. Údaj o nakladateli chybL
19
ňovali uměleckou
funkci literatury,
ať
děti či
už to byla literatura pro
koliv a nemohli se tudíž spokojit s tak bezohledným
ni-
pozměňováním,
jakého se v zájmu dobrých mravů dopouštěli někteří jejich kolegové. 56 Roku 1882 otiskl Lumír cestopisnou
črtu
z Odense pod názvem
"U kolébky pohádek". Autor, podepsaný pouze iniciály W. G. B., se
při
do Dánska zastavil u Andersenova rodného domu ve měs 57 tě Odense. Informace čerpal autor stati zjevně z Pohádky mého života své
cestě
(Mit Livs Eventyr) , která mu musela být známa v
německém překladu,
protože česky vyšla až koncem dvacátých let 20. století. 58 Budečská zahrada 59 v roce 1885 otiskla článek o Andersenovi od
neznámého autora. Hned v úvodu se praví následující: "Jeho báchorky, jimiž dobyl si téměř
světového
jména,
na všecky jazyky evropské i na jazyk
český
přeloženy
a
jsou
vyznačují
se
nejen roztomilým obsahem, ale i ušlechtilou formou.,,6D
Není jasné, které z pohádek má pisatel na mysli, když
hovoří
o
jejich "roztomilém obsahu", nebo co považuje za roztomilé. Jeho tvrzení ovšem
poněkud
zaráží,
neboť
Andersenovy pohádky se spíše
vyznačují
krutostí zobrazované reality.61 Článek se zmiňuje o výchovném nabádání
dětí,
jelikož se zde o Andersenovi praví: "Ale nikde pro spisovatel-
ství nezanedbal učení.,,62 V závěru uvádí tři překladatele Andersenových pohádek: "Na jazyk
český přeložili
jeho pohádky,
pověsti
a bá-
chorky B. Peška, J.M.Boleslavský a B. Kobr.,,63 Mezi lety 1881 a 1885 vyšla v
Dětské
bibliotéce nákladem knih-
kupectví Aloise Hynka (1842-1909)64 v Praze menší sbírka osmi poháSrov. "Mravnost v beletrii", in: Lumír, 1890, Č. 8, str. 96. Viz. W.G.B.: "U kolébky pohádek", in: Lumír, 1882, Č. 5, str. 65-66. 5B Kniha vyšla v Lipsku v roce 1847 nejprve německy pod názvem Oas Marchen meines Lebens ohne Dichtung a teprve v roce 1855 dánsky jako Mit Livs Eventyr. 59 "Obrázkový časopis pro mládež" vycházel v letech 1869-1889 v nakladatelství J.Otty. 60 ln: Budečská zahrada, 1885, Č. 2, str. 26. 61 Srov. pohádky Červené střevíčky (De r0de Skoe), Velký Klaus a malý Klaus (Lilie Cla us og store C/aus), Malá mořská víla (Den /i/le Havfrue) aj. 62lbid. 63 Ibid., str. 27. 64 Patřil mezi méně významné vydavatele. Zpočátku se zaměřil na vydávání krvavých románů, později také na populárně naučnou literaturu a beletrii. 56 57
20
dek s názvem Andersenovy báchorky. Vybrané pro mládež. Tentokrát se překladu zhostil P.J. Šulc. 65 Nejedná se o nijak významné vydání, protože žádný ze zkoumaných dobových periodik se o této sbírce nezmiňuje.
Nejdůležitější
spisovateli. ho
značkou
známka o
Ottův
encyklopedie té doby otiskla informace o dánském
slovník
naučný
se v
příspěvku
podrobně
"Ks." zabýval Andersenem
době
od autora podepsanéa pozornost budí po-
studií na latinské škole, zde se uvádí: "Rektor S. Meis-
ling dobrým mu byl vychovatelem". 66 Ale právě Meisling Andersenovi příkoří
chystal
a pro básníka se stal celoživotní
noční můrou.
Simon
Meisling byl rektorem latinské školy ve Slagelse, kterou Andersen ve dvacátých letech 19. století
navštěvoval.
Ve své autobiografii Andersen
popsal toto období ponížení a výsměchu: komůrce
,,( ... ) i v své
av
ředitelově bytě
jsem si stále
nejtemnější,
jako štvaný divoký pták; byla to
připadal
nejtrpčí
doba
v celém mém životě ( ... ). ,,67
I když nutno dodat, že se nelze spoléhat jen na spisovatelova slova z autobiografické knihy "Pohádka mého života" (Mit Lívs Eventyr).
Jens Andersen, který sepsal
nejnovější
biografii o Andersenovi
pod názvem Andersen - en biografí se naopak pokusil vnést poměru
mezi žákem a jeho
učitelem
a
chovné metody rektora Meislinga, které rostka s vysokým
sebevědomím
částečně měly
světlo
do
obhajuje drsné vý-
napomoci zkultivovat vý-
a vírou v sebe sama, ale bez dosta-
tečného vzdělání. 68
V
závěru
hesla se jeho autor
provisátor (Improvísatoren) a
ačkoliv
pochvalně vyjadřuje
o románu Im-
tímto dílem Andersen
ještě
nedo-
sáhl všeobecného uznání, napsal: Viz. Příloha 1 Srov. Ottův s/ovnfk nauéný, 28. dílů, J. Otto, Praha 1888-1909. 67 in: Pohádka mého života, přel. J. Rak, Státni nakladatelstvi krásné literatury a umě ni, Praha 1965, str. 60. 65 66
21
"Chválíme na
něm hlavně svěžest
nerie, ve kteréž
vylíčen
a sytou barvitost episod, sce-
národní život v Itálii, ale za to
pohřešuje
me protříbené komposice.,,69
o
ostatních románech, mj. O. T. (O. T.), Jenom
spi/lemand),
Dvě
elfer ikke vrere)
či
baronky (De to Baronesser), Býti zmiňuje,
že se
nedočkaly
zdvihuje Andersenovu tvorbu pro
děti
šumař
nebýti (At vrere
úspěchu.
valného
(Kun en
a cestopisy, z nichž
Zato vy-
největší dů
raz klade na Básníkův bazar (En Digters Bazar) a Ve Švédsku (I Sverrige) aj. Básnickou tvorbu jako
méně zdařilé.
stejně
V pohádkách však
"Vady Andersenovy - záliba v episodách, teristika,
označuje
tak tvorbu dramatickou
nezdařilá
nedostatečná
charak-
komposice, slohová neobratnost - zde nejen
rušivě nepůsobily, nýbrž byly spíše jakousi předností." 70
Následuje
výčet překladů
do
češtiny.
Ve
sledující díla: Improvisátor (/mprovisatoren) v
výčtu
jsou uvedena ná-
překladu
Jana Bohuslava
MOllera z roku 1851; Výbor veškerých povídek a báchorek
přeložený
Karlem Bohušem Kobrem z roku 1872; Vybrané pohádky, povídky a báchorky pro mládež v
překladu Bedřicha
leslavského z roku 1874; Soukala v nesser) v
časopise
překladu
stumme Bog) v
"Babička"
(Bedstemoder) v
Tábor z roku 1877;
stvo"
překladu
v
slunečního
(Garfneren
časopise
Dvě
Josefa Soukala v
překadu
Josefa
baronky (De to Baro-
Františka Vlasáka z roku 1877;
v časopise Tábor z roku 1878: "Pero a "Povídky
Pešky a Josefa Mikuláše Bo-
časopise
kalamář"
"Němá
kniha" (Den
Tábor z roku 1877;
(Pen og B/rekhuus);
paprsku" (Solskins - Historie); "Zahradník a pan-
og Herskabet);
"Vznešeně,
krásně"
("Deilíg!'j;
Tábor z roku 1879: "Co tvrdila celá rodina" (Hvad hele Fami-
lien sagde);
"Dětský
tlach" (B0mesnak); "Co vše bodlák zažil" (Hvad
Tidselen oplevede); Nové báchorky v
překladu
ského z roku 1879; "Pták fénix" (Fugl Ph0nix) a
Josef
Jiřího
"Neuvěřitelné"
Stankov(Det Ut-
Srov. Andersen, J.: Andersen - en biografi, 1. og 2. del, Gyldendal, 2. udgave, K0benhavn 2005. 69 Ks.: "Hans Christian Andersen", in: Ottův slovník naučný, 28. dílů, J. Otto, Praha 1888-1909, str. 278. 70 lbid., str. 279.
68
22
roligste) vydané v zmínil, že další
časopise
překlady
Tábor v
Můj
1845.
71
Josefa Soukala. Na
časopisech
vyšly v
dinná kronika aj. Andersenovi je tu mánu
překladu
závěr
Zábavné listy, Lumír, Ro-
opět mylně připsáno
autorství k ro-
bratr Arthur, který vyšel v Bibliotéce zábavného
čtení
v roce
Roku 1890 vyšel výbor Andersenových báchorek a povídek pro mládež ve vydavatelství Bedřicha Stýbla pod názvem Čarovné zjevy. Pohádky pro že byl
učitel.
kritiky v přílišnou
děti
"upravil" Jan Dolenský, o
V
časopise
článku
rozepsalo
Mravnost neodsuzoval, ale uvedl, že pokud příklad
udal sbírku od Jana Dolenského.
můžeme dočíst:
"Každé
přepracovávání
samo sebou je sen,
děti.
tak škodí. Jako
se
terčem
Lumír (za redakce Josefa Václava Sládka) pro svou
úzkoprsost. Anonymní autor se ve svém
příliš,
článku
se v knize dozvídáme,
Sbírka obsahovala šestnáct pohádek a stala se
mravnosti v beletrii pro je jí
němž
věděl
povídek a báchorek Andersenových již
hříchem.
Andersen, ten
sám nejlépe, co pro
děti
čistý, křišťálový
Ander-
se hodí a co ne, a nepovola-
né sahání do jeho děl jest svatokrádeží.,,72 Jan Dolenský 1860),
německého
překládal
podle Ernesta Moritze Arndta (1769-
básníka a spisovatele, a protože autor
toto vydání k nahlédnutí, odtušil, že pokud se Dolenský kladu Arndtova, platí výtka ne jemu, nýbrž Arndtovi. sahy do
překladů
byly
běžné.
článku neměl
přidržoval pře
Neoprávněné
zá-
Podobného názoru je také František
Fróhlich, který se o nich zmínil ve svém
článku
o
českých překladech
Andersenových pohádek. 73 Překladatelé si s věrným překladem nedělali příliš
velkou hlavu a text
libovolně pozměňovali.
Ve výše uvedeném
článku
v
časopise
Lumír se
předmětem
kriti-
ky stala pohádka ,,0 Malence" (Tommelise) , kde místo toho, aby se
Srov. Ottův slovník naučný, 28. dnů, J. Otto, Praha 1888-1909. ln: Lumír, 1890, Č. 8, str. 96. 73 Srov. Fr6hlich, F.: "Ohyzdné kače. O českých překladech Andersenových pohádek", in: Dějiny a současnost, 2005, Č. 6, str. 40-43. 71
72
23
děvčátko
stalo
"nevěstou"
"sestřič-
ošklivému žabákovi, stane se jeho
kou". "Slovo ženich je nemravnost, nevěsta jest nemravnost, manžel jest nemravnost,
děcko
jest nemravnost, a to v povídkách Ander-
senových! To už je přece více než úzkoprsost." 74
V roce 1894 byly vydány Andersenovy vybrané báchorky tentokrát v
překladu
Karla
Petříka
v nakladatelství I.L. Kobra. Knihu článku
celkem 16 pohádek. V Hlídce literární o tom v krátkém
tvořilo
informo-
val Antonín Vlasák, který si všímal mimo jiné i toho, že není uvedeno, z jakého jazyka dánského textu,
Petřík překládal či
"zda
překlad pořízen
pouze, jak to u nás bývá, z
němčiny,
z
původního,
toho z nadpisu
se nedovídáme". 75 V posledním roce devadesátých let byla vydána "nákladem Aloise Hynka, knihkupce"
ještě
jedna sbírka pohádek. Kniha s titulem An-
dersenovy báchorky. České mládeži vypravují A.M. Lounský aj. obsa-
hovala celkem 26 pohádek a povídek.
2.5.
Shrnutí
Od
čtyřicátých
let 19. století, do nichž spadají pNní
klady Andersena, až do pohádek, které se
začátku
20. století
těšily přízni čtenářů.
převládala
Pokusy o
porážce revoluce v roce 1848 byly ve znamení celistvosti rární
české
scéně
literatury na obranu proti cizím
se tepNe
připravovala půda
české pře
vydání
překladů
překonání
krize po
vnitřní uzavřenosti
vlivům.
Na
české
a
lite-
pro literární kritiku navazující
na snahy z doby obrození. V
průběhu
kých literárních vit díla
světové
padesátých a šedesátých let došlo k etablování
časopisů,
75
českému čtenáři předsta
literatury. Velkou zásluhu nesla nová generace
spisovatelů soustředěná
74
které se mj. snažily
kolem almanachu Máj z roku 1858,
ln: Lumír, 1890, č. 8, str. 96. Vlasák, A., in: Hlídka literární, 1894, č. 3, str. 11.
24
čes
českých později
lumírovců.
generace
pohádek, které čtenáře
klady
Záhy se objevily i první
můžeme
považovat za
vůbec
překlady
Andersenových
první seznámení
českého
se skandinávskou literaturou. Zprvu se jednalo o jednotlivé
otištěné
Snaha úspěchem
na stránkách představit
časopisů, později
o
knižně
pře
vydané sbírky.
Andersenovy romány se oproti tomu s velkým
nesetkala. První
překlad
románu Improvisátor (Improvisato-
ren) byl vydán v roce 1851. Až po dlouhých dvaceti šesti letech následoval román
Dvě
baronky (De to Baronesser). Román Pouhý
(Kun en Spi/lemand) se samostatného knižního vydání
šumař
nedočkal.
určitá nesystematičnost.
Pro danou dobu byla charakteristická
Nakladatelé nedbali toho, co již bylo přeloženo. Často se stávalo, že jednu pohádku přeložilo krátce po sobě hned několik překladatelů. Koncem 19. století se dostal do v dětské
literatuře. Důležitým
poloviny 19. století la
česká
popředí
požadavek na výchovnou tendenci
faktem
zůstává,
postupně, přes počáteční
literární kritika, jejímiž
spisovatelé. Ta podnítila
že se v průběhu druhé
nesnáze a tápání, vyvinu-
čelními představiteli
kvalitnější
produkci na poli
25
byli
přední čeští
překladatelském.
3.
Hans Christian Andersen v
3.1.
Od
začátku
české
literární kritice 20. století
20. století do konce první
světové
války
3.1.1. Periodika a nakladatelé Na
přelomu
terární scéna
nečekaný
rozmach
množství nakladatelství. K Jana
česká
devatenáctého a dvacátého století zažívala
Ottl6 , které
časopisů.
Charakteristické bylo také
těm nejvýznamnějším patřilo
výrazně
přispělo
li-
k šíření
nakladatelství
severské
literatury
v Čechách. V tomto období zosobňoval "zlatou éru" českých nakladatelů.
V roce 1871
převzal
Jan Otto (1841-1916) firmu po svém tchánovi
Jaroslavu Pospíšilovi. Mezi Ottovy nakladatelské Ottova slovníku Světozor a
naučného
počiny patří
také vydávání
vedle vydání obsáhlého
časopisů
Lumír, Zlatá Praha,
Besedy lidu. V letech 1897 - 1931 vycházela Ottova
knihovna, která seznamovala
české čtenáře
s díly
světové
mezi jinými také s knihami H.Ch. Andersena. K dalším
světová
literatury,
nakladatelům
té
doby patřil František Topič (1858- 1941),77 Bedřich Kočí (1869-1956),78 nebo
Bedřich
Mezi
Stýblo (1892-1972).
nejdůležitější časopisy
zabývající se
dětskou
literaturou pat-
řil Úhor založený roku 1913, který tvořil centrum odborného zájmu o uměleckou
tvorbu pro
děti.
Kritika a teorie
dětské
literatury získaly zalo-
žením tohoto časopisu pevnou základnu. Časopis vycházel až do roku 1944, kdy bylo jeho vydávání zastaveno a
později
již nebylo obnoveno.
V letech 1913 až 1916 probíhal na jeho stránkách takzvaný "boj o pohádku". Tuto diskusi o pohádkách vyvolaly "Pohádky" a
,,Pryč
články
Jaroslava Petrboka
s pohádkami", v nichž autor dokazoval, že pohádky
Nakladatelství existovalo v letech 1871-1936. V roce 1885 přebral nakladatelství Františka Šimáčka. Po roce 1918 méně významný. V roce 1936 firmu prodal. 78 Vydával levné knížky. V roce 1934 ukončil činnost. 76 77
26
jsou nepotřebným a pro dítě škodlivým přežitkem.
rý u nás probíhal, nebyl tradiční
hrady proti
ojedinělým.
7g
Boj o pohádku, kte-
I v jiných zemích se objevovaly vý-
pohádce a soudily, že tento žánr
působí škodlivě
na
rovněž
na
vývoj dítěte. 8D Příspěvky
k jednotlivým knižním vydáním vycházely
stránkách denního tisku. Ve dvacátých a
třicátých
letech se stala signi-
fikantním médiem pro prezentaci severské literatury kulturní kronika Lidových novin,81 do které od roku 1921 pravidelně přispíval, a kterou
také řídil výtečný literární kritik Arne Novák (1880-1939)82. Druhým významným
přispěvovatelem
byl již
zabýval severskou literaturou
zmiňovaný
intenzivně
a
Gustav Pallas. Pallas se
kromě překladů
ze severské
literatury psal také antologie věnované severské Iiteratuře. 83 Zasloužil se i o nové překladů
překlady
Andersenových pohádek. Pallasova vydání nových
znamenala zlom v dosavadní
Andersena, protože jako první působil
nálu. Pallas
překladatelské tvorbě
překládal prokazatelně
týkající se
z dánského origi-
jako redaktor v redakci Zlaté Prahy nakladatelství
Jana Otty a v nakladatelství Juliuse Alberta redigoval knihovnu klasických v
memoárů.
V této
českém překladu
knihovně
vyšla koncem dvacátých let poprvé
i Andersenova autobiografie Pohádka mého života
(Mit Livs Eventyr).
Andersenovy pohádky byly v etablovány v oceňována.
českém prostředí
Jeho
"umělé
předvečer
a jejich
2.
umělecká
světové
války
pevně
hodnota byla vysoce
pohádky" nesly realistické rysy a lišily se od
lidových pohádek, jaké psala
například
Božena
Němcová
nebo Karel
Jaromír Erben. Ve
čtyřicátých
letech 20. století nadále vycházely Andersenovy
pohádky ve sbírkách, reedicích a v soukromých tiscích. Koncem
třicá-
Srov. Šmahelová, H.: Počátky kritického myšlení o dětské literatuře, La 1/. Studie s antologií textů z přelomu 19. a 20. století, Praha: FF UK, 1999. 80 Srov. Chaloupka, O., Voráček, J., Kontury české literatury pro děti a mládež, Albatros, Praha 1984. 81 Založené v Brně v roce 1893. V období 2. světové války pozastaveny, poté obnovenya v roce 1952 bylo jejich vydávání ukončeno. 82 Vlastní jménem Arnošt Novák. 79
27
tých let ale
postupně
tvorby. Kritika byla v té
ubývalo době
příspěvků
týkajících se Andersenovy
takřka výhradně
omezena
na drobné re-
cenze v denním tisku.
3.1.2. Ilustrace Začátkem
dvacátého století bylo oslaveno sté
výročí
Hanse Christiana Andersena. Toto období bylo bohaté na jeho pohádek v českém úpravách.
Dražší
překladu.
vydání
Pohádky vycházely
doprovázely
ilustrace
narození
četná
knižně
bud'
v
vydání
různých převzaté
z původních vydání nebo pořízené českými umělci. Ilustrace plnily funkci estetickou a
měly
Grafická výzdoba se
svým
vydavatelům zaručit
samozřejmě
i vyšší prodejnost.
promítla do ceny knihy. Andersen byl dobře
kreslil, což dokláda-
jí kresby z cest doprovázející jeho deníky. Zaujmou
rovněž vystřihován
zajisté nadaným spisovatelem, ale také rád a
ky z papíru, které zhotovoval nezapřel
např.
pro
ani ve svých knihách. Z volby
jem o tento druh
děti
titulů
svých
přátel.
Tuto zálibu
pro své knihy je patrný zá-
umění.
"Hans titelvalg er i den sammenha:mg betegnende. Billedbog uden Bi/leder er ikke et undtagelsestilfrelde og ingen tilfreldighed.
Pa samme made som det annonceres med titelvalget i 1839 kan nemlig st0rstedelen af Andersens digtning, deriblandt hans debutroman Improvisatoren fra1835, rejseb0gerne, mange af digtene og eventyrene (ikke mindst dem han kalder "Historier") betragtes som bi/ledb0ger. De er komponeret som afvekslende bi/ledrrekker, stofligt levende indtryk af situationer, ti/stande, landskaber og folkeliv. Fortroligt meddelte genrebi/leder."S4 Vypravěčem
der) je
83 84
malíř,
Obrazové knihy bez
který místo
štětce
obrázků
(Bifledbog uden Bifle-
používá pero a "maluje" slovy.
Jednalo se o sborníky s názvy Mistři novelistiky severské z roku 1920 a Severské literatury nové doby z roku 1939. Jensen, T.B.: H.C. Andersens eventyr i bi/leder. En i/Iustratíonshistoríe, Syddansk Universitetsforlag, Odense 2004, str. 15.
28
určené dětem
Knihy V
českých překladech
umělců (např.
se staly díky ilustracím
se objevily
kromě původních
Hans Tegner) také kvalitní obrázky
Cyril Bouda). Zmínky o grafické běžnou součástí
úpravě
atraktivnějšími.
ilustrací dánských
českých malířů (např.
a hodnocení ilustrací se staly
recenzí vydaných knih.
3.1.3. Recepce sbírky Andersenovy pohádky.
Světové
vydání
V letech 1901-1902 byla vydána sbírka pohádek pod názvem Andersenovy pohádky. Světové vydán~5 Pohádky přeložil Jaroslav Vrchlický (1853-1912)86 a sbírku vydal František Šimáček v Praze. Tři díly obsahovaly celkem 43 pohádek s obrázky dánského překladů
Tegnera (1893-1932). V bibliografii sena
přeložených
do
kisk) je uvedeno, že
češtiny
Soupis
děl
malíře
Hanse
H.Ch. Ander-
(VfErker af H.C. Andersen oversat til tjek-
český překlad
vyšel 1901-02, ale podle recenzí v
periodikách té doby je patrné, že první díl musel vyjít už na sklonku dočkala
druhého vydání v roce
V listopadu (1900) psaly Lidové noviny o
předpokládaném "Svě
roku 1900. Tato sbírka pohádek se pak 1924.
tovém vydání" Andersenových pohádek v
překladu
Jaroslava Vrchlic-
kého. První díl měl být údajně vydán ještě do konce toho roku.
87
V prosincovém čísle informoval časopis Čass8 dokonce o vydání dalšího dvojsešitu rými
bizarním
k pohádkám Blomster).
Světového
ilustracemi
"Křesadlo"
vydání a psalo se zde, že vyniká dánského
(Fyrt0iet) a
ilustrátora
Hanse
"Iduščiny květiny"
někte
Tegnera
(Den lilie Idas
89
V Dánsku vyšlo Světové vydání v roce 1900 pod názvem Eventyr af H. C. Andersen. Verdensudgave s ilustracemi Hanse Tegnera. Následně bylo přeloženo do cizích jazyků, mj. němčiny a francouzštiny. Předmluvu napsal literární historik Georg Brandes. 86 Vlastním jménem Emil Frída. 87 Srov. Lidové noviny, 1900, Č. 252, str. 9. 88 Časopisecký list věnovaný veřejným otázkám. Vycházel od r. 1886 do r. 1924. Redaktor a vydavatel Jan Herben. 89 Srov. Čas, Č. 64, str. 2. 85
29
Filologickým rozborem překladatelských nedostatků se ve svém referátu zabýval literám í kritik Arnošt Kraus (1859-1943) na stránkách německých
článku
novin Politiko V
schau" Kraus na
příkladech
češtině
překládal
doložil, že Vrchlický
Vrchlický kladl sloveso ve vedlejší v
pod názvem "WeihnachtsbOcher-
větě
z
na konec, což není
němčiny.
běžné
ani
ani v dánštině. Místo dánského jména "Frederiksberg" užil
německého
"Friedrichsberg". K pohádce "Slavík" (Natfergalen) Kraus
napsal: "die chinesische Nachtigall erhalt den Titel einer Nachtischsangerin, sie wird aber keiserliche Nachttischsangerin.,,91 Tuto skutečnost zmínil také František Fr6hlich ve svém
článku
"Andersen v
českých
překladech": "Uměl
Vrchlický
ho z dánštiny
skutečně
nepřeložil;
dánsky? Sotva, nikdy nic nebo nic jinéotázka tedy je,
proč
nakladatel považo-
val za nutné výchozí jazyk uvádět. ,&92
A dále Fr6hlich
zmiňuje:
"Dánský andersenolog Erik Dal objevil v běžném
německém překladu
v 19. století, jednu zajímavou tiskovou chybu v textu po-
hádky Slavík. Ve vyšší pěvec
slově
překladu
Nachttischsanger, v mém
císařského nočního
Nej-
stolku (v dánském originálu h0j-
keiserlig Natbord-sanger) vypadlo jedno t, výsledný tvar Nachtischsanger ale dává
jídle, po
hostině.
A
rovněž právě
smysl, je to
něco
jako
zpěváček
po
takto, tedy z dánského hlediska ne-
správně, překládá titul Vrchlický: vysoký zpěvák po tabu/i.,,93
Na
druhou
stranu
Kraus
předpokládal,
k dispozici i dánský originál a doložil to na ské
věty:
umí".
se domníval, že
identické s
přídavné
německým
Vrchlický
nepochopení dán-
"hvor er det kemt" , která ve Vrchlického pojetí
Mylně
pěkný je
příkladu
měl
že
zněla:
"jak jen to
jméno keJnt znamenající hezký,
slovesem kónnen, neboli
umět.
Vydávané 1862-1919. Vlastník a odpovědný redaktor J.S. Strejškovský. Kraus, A: "WeihnachtsbOcherschau", in: Politik, 1900, Č. 353., str. 3. 92 Fn5hlich, F.: "Andersen v českých překladech", in: Dějiny a současnost, 2005, Č. 6, str. 42. 93 lbid . 90 91
30
Dalším nedostatkem Vrchlického sbírky bylo, že k textu neuvedl vysvětlující
poznámky, které jsou pro lepší pochopení
sbírce je pouze jedna, a ta není
A/ltagsgeschichten
94
správně
důležité.
V celé
(Vrchlický uvedl jako autora
Johana Ludviga Heiberga, a ne jeho matku, spiso-
vatelku Thomasine Gyllembourgovou).95 Jako další o
Světovém
vydání Andersenových pohádek informo-
val na sklonku roku 1900 autor skrývající se pod šifrou ,,- Gg.-". Na stránkách časopisu České knihovnictví uvedl, že celé dílo má údajně vyjít v 35- 40 sešitech a první sešit o 16 stranách už vyšel toho roku (1900) v Šimáčkově nakladatelství. O Andersenově pohádkové tvorbě napsal: "Andersenovy pohádky nabyly
světové pověsti
svojí
stotou, jasným a nehledaným podáním a zcela
dětskou
pro-
nepozorovatelně
moralisujícím rázem.,,96
Ilustrace od Hanse Tegnera Negativní postoj
vystupňoval,
označil
když se v
autor stati za "primitivní".
závěru článku vyjádřilo
kách samotných a odsoudil je tím mezi nevýznamnou tím
protiřečil
četbu,
pohád-
i když si
s výše uvedenou citací:
"Napínavostí a vzrušujícím rázem se ani
přibližně
nevyrovnají
průměrné dětské četbě. ,,97
A dále: "Přílišné
rozrušování fantasie
četbou
(obvyklou) pohádkovou jen
upravuje půdu pozdější dějové nenasytnosti, která v četbě svádí ke krvavým románům a v životě odvrací od tiché prosté práce. ,,98
A. Tuček v časopise Zvon 99 v prosinci toho roku hodnotil stejné vydání kladně. V úvodu zmínil informaci z tiráže knihy, že z dánštiny přeložil
Jaroslav Vrchlický. Jestliže se
předcházející článek stavěl
Originální název: En hverdagshistorie Srov. Kraus, A.: "WeihnachtsbOcherschau", in: Politik, 1900, Č. 353, str. 1-3. 96 -Gg.-, in: České knihovnictví, 1900, Č. 3, str. 77. 97 lbid . 98 Ibid., str. 77-78. 99 Týdenník belletristický a literární založený v roce 1900. Redaktoři: Alois Jirásek, Karel Václav Rais, zodpovědný vydavatel a redaktor: MA Šimáček. 94
95
31
k tomuto vydání
chladně
až
negativně,
tak
Tuček
vzbudil ve
čtenáři
touhu přečíst si Andersenovy pohádky a pozitivně se stavěl také k Tegnerovým ilustracím: "Dávno zapomenuté děje křísí se neočekávaně kdesi v koutech vaší duše, naivní nálady dětství zmocňují se vás a něco tajemně sladkého a emočních
zároveň
neodolatelného zahrává
valčík
touhy na
klavesách vašeho srdce. Duch mládí bloudí tu mezi lis-
ty pohádek a kývá na čtenáře z virtuosních kreseb illustrátora.,,100
3.1.4. Recepce sbírky Pohádky a povídky V letech 1902 - 1915 byla v
Ottově světové knihovně
vydána
sbírka překladů pohádek od Karla Maška pod názvem Pohádky a po-
vídky. V
pěti
svazcích vyšlo celkem 135 Andersenových pohádek.
K tomuto vydání se v časopise Naše doba 101 obracel obsáhlý článek
od Arne Nováka pod názvem "Cizí literatury v českých překla
dech". Ve své stati se mj.
vyjádřil
k prvnímu svazku a
zařadil
ho mezi
"práce menší váhy a slabší hodnoty umělecké".102 Novák si všiml, že Mašek v I. svazku revidoval jen pohádky, které nebyly zahrnuty do nepřipojil zajímavější
úvod lze
neodpustil poznámku na vrub
překladu,
tového vydání. S výtkou, že vydavatel jen souhlasit. Novák si na
závěr
Svě
který je podle jeho názoru "leckde chatrný".1 03 Také další
časopisy
otiskly
příspěvky,
které se zabývaly rozbo-
rem výše uvedené sbírky. Prvním z nich byl časopis Srdce 104 a v něm otištěná
krátká
stať
vším ll. díl Pohádek
od Louise Arletha, ve které je
a povídek. Autor
článku
se
oceňován přede
především
zabýval
Ottově
světové
ekonomickým hlediskem, protože sbírka vydaná v
100 Tuček, A., in: Zvon, 1900, Č. 13, str. 154. 101 Revue pro vědu, umění a život sociální. Založena v roce 1893. Redaktor: Prof. T.G. Masaryk. Vydavatel: Jan Laichter.
102 Novák, A.: "Cizí literatury v českých překladech", in: Naše doba, 1903, Č. 7, str. 547.
103 lbid . 104 Revue pro literaturu, umění, vědu a život založená v roce 1900. Ved. Karel Rozek. 32
knihovně
byla
levnější
než
Světové
vydání s Tegnerovými ilustracemi, a
tudíž přístupnější chudším čtenářům. 105 Vincenc Červinka (1877-1942) byl ve svém článku v časopise
Zlatá Praha
sdílnější. Trefně
"Báchorkový
se mu podařilo vystihnout autorův sloh:
svět Andersenův
fantasie, bystré
mravoličné
je podivuhodný soubor básnické
karakteristiky a dobrácké, škádlivé
satiry.,,106
Červinka uvedl, že český text byl přeložen z německého vydání, které sám Andersen pořídil několik let před svou smrtí. 107
V průběhu
první světové války vycházela
přinášela
knihovna a
mj. další díly Pohádek a povídek v
Maška. Roku 1914 byl vydán IV. díl a na to reagoval
Světová
Ottova
překladu
článek
Karla
ve Zlaté
Praze. Václav Červinka v něm poukazuje na to, že báchorky dánského spisovatele byly obrovského
přijaty
úspěchu
ve
světě
s nadšením. Za hlavní
příčinu
uvedl "teplý, soucitný humor, jejich
jejich
světlý
opti-
mismus životního nazírání,,108 a domnívá se, že ze stejného důvodu byl Andersen jako první z dánských autorů překládán do češtiny. K výše zmíněnému
dílu Pohádek a povídek uvádí, že se jedná o nový
český
překlad. Jazyk překladu je plynný a básnicky živý.109
Právo lidu také informuje o tomto vydání a kriticky nahlíží na to, proč
je uvedeno, že pohádky "upravil" Karel Mašek. Autorovi
článku,
který není podepsaný, se výraz nelíbí a byl by rád, kdyby z
příštích
svazků
zmizel, protože Andersen nepotřebuje úprav. Kritika se týká
především
školních vydání, která z literárního díla
"udělají
( ... ) ve škol-
ním vydání hotovou mumii.,,11o O V. svazku Pohádek a povídek z Ottovy Světové
knihovny informoval František Sekanina na stránkách
Zlatá Praha. Autor
105 106 107 108 109 110
článku označil
časopisu
Andersena za tvůrce umělé pohádky
Arleth, L., in: Srdce, 1904, Č. 11, str.225-226. Cervinka, V.: "Světová knihovna", in: Zlatá Praha, 1903-04, Č. 24, str. 287.
1bid .
Srov. Cervinka, V., in: Zlatá Praha, 1913-4, Č. 23, str. 276. Cervinka, v., in: Zlatá Praha, 1913-4, Č. 23, str. 276. Právo lidu, 1914, Č. 121, str. 1-2.
33
příčinou úspěchu
a podotkl, že
dětské
jeho pohádek bylo pochopení
psychologie a uzpůsobení slohu a srozumitelnosti dětskému čtenáři. 111 K vydání v Ottově světové knihovně se na stránkách Úhoru ve své studii vrátil Jaroslav Petrbok v roce 1915. V úvodu své rozsáhlého
článku
právě
uvedl, že referuje
o výše
poměrně
zmíněném
vydání,
jelikož jej nalezl ve školních knihovnách, i když se domnívá, že nebylo určeno dětem.
mála
třináct
Od vydání prvního dílu tohoto souboru uplynulo už bez-
let, a v roce 1914 vyšel IV. díl. Pohádky jsou v tomto vydání
dle názoru Petrboka "nekriticky sestaveny a k
různým
skupinám. Autor ve svém
článku
přeházeny"
patří
a
podal rozbor Andersenových
pohádek a upustil od pouhého informování o
životě
spisovatele, jak to
bylo zvykem v uplynulých letech. V kritickém náhledu na Andersenovu tvorbu rozlišil Petrbok Andersenovy pohádky podle tématu počítal například
bajky. K bajkám
rá si podle jeho názoru v které
vyjadřuje.
pohádek čelit
Ve svém rozboru se pak zamyslel nad obsahy dalších
a
povídek
obsažených spatřuje
tím, že Andersen žil v jiné
tedy logicky senovy
získala stálé místo díky hodnotám,
dospěl
křesťansky
k jiným
vydání.
silného jedince, který ale nedoká-
době,
závěrům.
zmíněném
ve
svému osudu a podléhá mu. Hlavní
vysvětlil
zmínil
pohádku "Jehla" (Stoppenaa/en) , kte-
literatuře
V Andersenových postavách že
např.
příčinu
porážky recenzent
která uznávala jiné hodnoty, a
Jako slabší a naivní uvedl Ander-
zabarvené pohádky,
např.
"O dívce která šlápla na
chléb" (Pigen, som traadte paa Br0det), kterou nepovažoval za křesťanskou,
hu, zda-Ii
článku
nebere v úva-
bylo Andersenovým úmyslem držet se
čistě křesťan
ale za dogmaticky
vůbec
nepřesnou.
čistě
Autor
ského motivu. Petrbok se pozastavil nad tím, že
přeci
z
křesťanského
pekla vykoupení není možné. V umělých
závěru
své studie její autor ocenil originalitu Andersenových
pohádek a považoval je za zcela vzdálené lidovým (brutálním)
pohádkám. Za vrchol
umělé
pohádky
označil
,,0
dceři
(Dynd-kongens Datfer). V krátkém srovnání lidových a
111
Sekanina, F., in: Zlatá Praha, 1914-15, č. 28, str. 334.
34
krále Vodníka" umělých
pohá-
určitosti děje
dek vyzdvihl rozdíl v
vztahují na konkrétní místo v V opět
pokračování
srovnal
určité době.
svého referátu Petrbok na toto téma navázal a
opět umělou
lidových nejen snad
u Andersenových pohádek, které se
a lidovou pohádkou: ,,( ... ) liší se od pohádek
uměleckým
a tudíž více rafinovaným složením, ale
jednak novými typy",112 které lze najít třeba v pohádkách "Růžový skří tek" (Rosena/fen) nebo "Špejlová polévka" (Suppe paa en P0/sepind). V dalším ovšem ve které mu
pranýřoval
pohádku "Rudé
chybělo "křesťanské poučení".
odporného, jako useknuté nohy, které
střevíčky"
(De r0de Skoe) ,
Jenže, podle
tančí
něj něco
střevíčkách,
v rudých
v odkazu Ježíše najít nelze. Petrbok se táže: "Ale
proč
tak
tohle píše An-
dersen?,,113 V dalším odstavci navázal pojednáním o chmurných pohádkách, ke kterým
řadil například
"Lahvové hrdlo" (F/askeha/sen) nebo
"Nestála za nic" ("Hun duede ikke'j.
Výstižně
však dodal, že to jsou texty, které čerpaly z Andersenovy životní zkušenosti. 114 I Jens Andersen se v knize Andersen - en biografi domnívá, že Andersen ukryl "pravdu" o svém
dětství
do své tvorby a mezi jinými
uvedl povídky "Nestála za nic" ("Hun duede ikke'j a
"Děvčátko
kami" (Den /ille Pige med Svov/stikkerne), které dokreslují kterých Andersen
vyrůstal: neskutečnou
se sir-
poměry,
ve
bídu, kterou dokázal popsat
pouze a jen ten, kdo ji sám zažil. 115 Petrbok si ale myslí, že Andersen si s nimi neví s pohádkami radya
nemůže
nalézt uspokojivé
řešení.
A proto je podle Petrboka princip
zániku výrazem pro marnost a lze ho chápat jako
přípravu
na posmrtný
život. Smutek obsažený v Andersenově díle je pro Petrboka důkazem toho, že Andersen nenašel cestu k uspokojivému
řešení.
V
závěru
se
Petrbok domnívá, že výše uvedené vydání má "prapodivný výbor, ve kterém mnoho pro charakteristiku A. scházL,,116 Petrbok, J., in: Úhor, 1915, č. 1, str. 9-10, č. 2, str. 24-27. Srov. Petrbok, J., in: Úhor, 1915, č. 2, str. 24-27. 114 Srov. Ibid. 115 Srov. Andersen, J.: Andersen - en biografi, 1. og 2. del, Gyldendal, 2. udgave, K0benhavn 2005. 116 Petrbok, J., in: Úhor, 1915, Č. 2, s.24-27. 112
113
35
3.1.5. Recepce sbírky Hans Christian Andersen. Úplný soubor jeho pohádek a povídek
Toto období završuje vydání Úplného souboru Andersenových pohádek a povídek v
překladu
v letech 1914-1916 nákladem
Gustava Pallase. Soubor vycházel
Bedřicha
Stýbla a doprovázely ho obráz-
ky Karla Šimůnka. Ve čtyřech svazcích vyšlo postupně celkem 148 pohádek a dvaadvacet večerů z "Obrazové knihy bez obrázků" (Bi/ledbog uden Bi/leder). Pallas k souboru
připojil překlad
Andersenova vlastního
dodatku o vzniku jednotlivých pohádek. Díly jsou
seřazeny
podle
čte
nářské náročnosti.
První byl vydán pod názvem Pohádky a povídky pro
děti.
díl byl pojmenován Pohádky a povídky pro mládež
Druhý a
dospělejší,
a
třetí
konečně
titul
dek. Andersen napsal za
ná o
téměř
čtvrtého
svůj
dílu
zněl
Ostatek pohádek a poví-
život celkem 156 pohádek, takže se jed-
úplný soubor a poprvé o
překlad přímo
z originálu, tedy
z dánštiny.117 Posudky a referáty k jednotlivým v
průběhu
dílům
následujících let objevují na stránkách
Pallasova českých
překladu
se
periodik.
O vydání informovala Česká osvěta a neznámý autor napsal krátký pozitivní posudek. 118 Časopis Zvon ve svém předvánočním čísle článku
Pallase nazval
výborným znalcem severských jazyků. Václav ve svém
článku hovořilo
z roku 1914 otiskl referát od V. Václava. Autor
Andersenovi mylně jako o "norském pohádkáři".119 Ke druhému svazku
vyjádřil svůj
názor neznámý autor
opět
na
stránkách České osvěty. Líbila se mu jak úprava, tak obrázky Karla Šimůnka:
Srov. Frbhlich, F.: "Andersen v českých překladech", in: Dějiny a současnost, 2005, Č. 6, str. 42. 118 Česká Osvěta, 1914, Č. 9-10, str. 213. 119 Václav, V., in: Zvon, 1914, Č. 13-4, str. 194-195. 117
36
"Životní moudrost skladatelova jistě si podrobí čtenáře, jehož tyto povídky unášejí z pozemských trudů v blaženou říši vidin.,,12o V
Topičově
sborníku je uveden referát Václava Flajšhanse s přečtou
úvahou nad tím, kolik knih u nás existuje, které si rádi spělí,
tak
děti.
Andersenovy pohádky a povídky
překlad
Maška v
ný". Andersen
Překlad
svěřil
použil
zvířata
už od
závěru
V
se pozastavil u
překladu
se mu líbil a domníval se, že je "veskrze
ve svých povídkách
článku.
toho si všiml autor
Flajšhans
k alegorickému
svě
Jaroslava Vrchlického i výbor Karla
Otfově světové knihovně.
Gustava Pallase.
za "skvosty
českému čtenáři přístupny
tového písemnictví" a dodal, že jsou dávných let. Shrnul letmo
označil
jak do-
důležitou
úlohu
především zdůraznil,
vyjádření
například
ideí, a to
věr
zvířatům,
a
že Andersen v pohádkách
"Ošklivé kačátko" (Den grimme JElling) nebo "Slavík" (Natferga/len).121 V dalším čísle Úhoru se Otakar Svoboda zabýval vydáním I. děti
svazku Pohádek a povídek pro zal k výše
zmiňované
"Překladatel
překladu
Gustava Pallase a odká-
obsáhlé studii o Andersenových pohádkách od číslech časopisu.
Jaroslava Petrboka v minulých klad:
v
ukázal, že
nale Andersena." A ke
dobře
kvalitě
rozumí
dodal:
Svoboda hodnotil
dětské
"Překlad
pře
duši a že zná doko-
je plynný,
řeč
správná
(... )"122 V závěru vyjádřil doporučení pro žákovské knihovny vyšších stupňů.
Od stejného autora a na stránkách stejného
roku objevil
ještě
a povídek pro
jeden
děti.
kratičký
Autor v
něm
časopisu
se téhož
referát, tentokrát ke II. svazku Pohádek poukázal na to, že pohádky a povídky
jsou v tomto svazku filosofičtější a vyžadují po čtenáři, aby přemýšlel. 123 V období první
světové
války byly vydány další sbírky Anderse-
nových pohádek, ke kterým se objevily
komentáře
na stránkách dobo-
vých periodik. Václav Flajšhans se ve svém níku zabýval dalšími
dvěma
článku otištěném
v
Topičově
sbor-
svazky Pohádek a povídek a ocenil zej mé-
in: Ceská osvěta, 1915, str. 15. Flajšhans, F., in: Topičův sborník, 1915, č4, str. 193-194. 122 Svoboda, O., in: Úhor, 1915, č. 3, str. 46. 123 Srov. Ibid. 120 121
37
na Pallasův překlad a také rozřazení do souboru podle čtenářské náročnosti.
Zmínil doslov, ve kterém je výtah z Andersenova vlastního
popisu o vzniku jednotlivých pohádek a povídek a tím je našemu čtenáři zpřístupněn pohled do "duševní dílny básníkovy.,,124
3.1.6.
Výročí
a jubilea
V roce 1905 se slavilo sté a
časopisy
výročí
narození dánského
pohádkáře
otiskly kratší i obsáhlejší zprávy.
Zlatá Praha
věnovala Andersenově osobě
hned celou stránku a
otiskla i básníkův portrét. Autor skrytý pod značkou "K.L." se po krátkém úvodu k básníkovu životu zabýval Andersenovým dílem a zmínil jeho románovou tvorbu. Konstatoval, že romány nejsou tak zajímavé jako pohádky a ve své stati se
věnoval
mezi pohádkou lidovou a
umělou
senovy
umělé
nadále pouze jim. Poukázal na rozdíl a ocenil
úroveň
a rafinovanost Ander-
pohádky. Rozlišil Andersenovy pohádky na
čtyři
proudy,
mj. čistě pohádkové - k nim řadil pohádky: "Slavík" (Natfergalen), "Smrček"
(GrantréeetJ,
"Křesadlo"
(Fyrt0iet),
"Iduščiny květiny"
(Den lilie Idas
B/omster), "Princezna na hrášku" (Prindsessen paa IErten) aj., symbolické - např. ,,0 zvonu" (K/okken), "Len" (H0rren) , satirické a povídkové např.
"Psyche" (Psychen). "Nejsou to povídky pro mládež v tradicionelním smyslu; jdou hlouběji
do života, dotýkají se
věcí,
v pohádkách neobvyklých,
ale jsou průpravou pro zralejší četbu i pro život.,,125
Na druhou stranu jim vytýkal přílišný sentimentalismus a "mělkou rozvleklost" - vadu, kterou trpěly především Andersenovy romány. Závěrem
svého článku zmínil Vrchlického Světové vydání. Nelíbilo se mu,
že z celkového množství pohádek napsaných Andersenem obsahovala sbírka jen asi čtvrtinu, ale přitom některé z nejkrásnějších byly opomenuty.126
124 125 126
Flajšhans, V., in: Topičův sborník, 1917, Č. 5, str. 236. K.L.: "Hans Christian Andersen", in: Zlatá Praha, 1905, Č. 24, str. 285. Srov. Ibid.
38
Časopis Besedy lidu otiskl krátký článek k výročí Andersenova při
narození a v
překladu
příležitosti
té
také pohádku "Sedmikráska" (Gaaseurfen)
Karla Maška.
Časopis Zvon věnoval vzpomínce na dánského pohádkáře delší článek
od autora skrytého pod šifrou ,,-m-". čtyř
se zmínil o prvním sešitu
Kromě
pohádek z roku 1835, který tehdy cizině.
v Dánsku prošel bez povšimnutí a došel uznání nejprve v hádkách se
vyjádřil pochvalně
údajů
životopisných
a vyzdvihl jejich
světový
význam,
O popřede
vším ale jejich "barvitost, svěžest a roztomilý dech naivity".127 Zmínku o stém
výročí
narození otiskly dva významné deníky: Li-
dové noviny a Právo lidu.
V Lidových novinách v
článku
s názvem "Památce H. Ch. Ander-
sena" neznámý autor napsal: "Ve svých pohádkách objevil zcela nový svět, kde sice žijí a jednají loutky lidí, ale jen za tím účelem a s tím cílem, aby tím jasněji vynikl kaleidoskopický obraz lidských osudů, citů a vášní.,,128
Autor se dopustil vzorem pro další
několika nepřesností.
pohádkáře,
Uvedl, že Andersen byl
mezi nimi zmínil
německého
romantika
Adelberta von Chamisso (1781-1838). Chamisso byl naopak vzorem Andersenovi a inspiroval ho svým
příběhem
Podivuhodný
příběh
Petra
Schlemihla (Petr Schlemihls wundersame Geschichte)129 k napsání po-
hádky Stín (Skyggen).130 Ke konci článku autor uvedl, že Andersen zemřel
ale
ve "své vile u
patřila rodině
Kodaně".
Andersen
zemřel
ve vile Rolighed, která
Melchiorových.
Právo lidu shrnulo v anonymní vzpomínce na Andersena jeho tvorbu: ské
"Měkká
učinily
snivost, jemný humor a skvostné
umění
vypravovatel-
z Andersena klasika pohádky, jejž se stejnou zálibou
čtou
budou čísti děti i dospělí."131 127 -m-, in: Zvon, 1905, č. 29, str. 464. 128 "Památce H.Ch. Andersena", in: Lidové noviny, 1905, č. 78, str. 1-2. 129 Vydáno 1814. 130 Srov. "Památce H.Ch. Andersena", in: Lidové noviny, 1905, č. 78, str. 1-2. 131 "Stoletá památka narození H. K. Andersena", in: Právo lidu, 1905, č. 94, str. 6.
39
a
Jako nejlepší tor
článku
české
ilustrované
vydání Andersenových pohádek
Světové
vydání v
překladu
označil
au-
Jaroslava Vrchlického.
3.1.7. Ostatní recepce V roce 1905 byl vydán výbor
pěti
pohádek v nakladatelství Fran-
tiška Šimáčka. Jednalo se o následující pohádky v překladu Jaroslava Vrchlického: "Slavík" (Natferga/en), "Křesadlo" (FyrteJiet), "Císařovy nové šaty" (Keiserens nye K/éeder), "Létající kufr" (Den flyvende Koffert), "Hloupý Honza" (Klods-Hans). Tyto pohádky byly ného
třídílného Světového
součástí dříve
vyda-
vydání. Oznámení o chystaném tisku se ob-
jevilo v "Knižním soupisu" v Lidových novinách z konce dubna 1905. V roce 1907 vyšly nákladem Aloise Hynka v Praze Andersenovy
báchorky, s podtitulem
"české
mládeži vypravuje A.M. Lounský a jiní".
Jednalo se o rozšířené vydání z roku 1899. Jen v roce 1909 byly vydány tři různé soubory pohádek: káče
Nehezké
sbírka obsahovala obrázků"
chorky
a jiné povídky, vydal
pět
pohádek a dva
Bedřich Kočí
večery
v Praze. Tato
z "Obrazové knihy bez
(Billedbog uden Billeder). Sbírka s názvem Andersenovy bá-
měla
podtitul
"české
mládeži vypravuje Michael Marhan" a vydal
ji Rudolf Štorch v Karlíně. Kniha obsahovala celkem 42 pohádek. Tře tím titulem byl Nový výbor Andersenových báchorek v la Marhana, vydaný v nakladatelství Knapp v Těmito
značkou
překladu
Michae-
Karlíně.
knihami se ve své recenzi zabýval autor skrývající se pod
"A.R."
Příspěvek
byl
otištěn
na stránkách
časopisu
Autor chválil ilustrované knihy vydané v nakladatelství Ilustrace k výše
zmíněným
Naše doba.
Bedřicha Kočího.
knihám se mu zdály jako slabé a
vyjádřil
k nim výhradu. Porovnat též vydání v Šimáčkově nakladatelství, u kterého chválil jazykovou správnost, typografickou úpravu a cenil si ho více než laciných tzv. "indiánek,,132 vydávaných v nakladatelství Hynek a
132
V nakladatelství Hynek a Štorch vycházely levné knihy.
40
Štorch. Svůj článek uzavřel slovy: "Andersenovy pohádky ( ... ) jsou vcelku dobré knihy.,,133 Velmi zajímavý byl
článek
týkající se zakázaných knih na ra-
kouských školách. Neznámý autor na stánkách Lidových novin napsal:
"v Rakousku je vedle ještě
velkého oficiálního indexu katolické církve
zvláštní index knih zakázaných
měšťanských.
žákům
škol obecných a
Na tomto indexu jsou pohádky Grimmovy a An.,
dersenovy vedle 530 jiných spisů pro mládež.,,134
Autor
článku
jako zdroj informací uvedl vydání Vossische Zei-
tung. Bohužel nezmínil, o které pohádky se odůvodnění,
konkrétně
jednalo,
nicméně
která zákaz provázela, byla absurdní: " ... protože solno-
hradská zemská školní rada shledala 29.
března
1885, že jejich obsah
je nepatrné ceny."135 A jestliže kterákoli okresní školní rada shledala nějakou
knihu závadnou, byla zakázána hned na všech rakouských
školách. Je to důkaz o tom, že ani Andersenovy knihy neunikly cenzuře. V roce 1912 vyšly
dvě
sbírky, které "pro
českou
mládež vybral a
upravil František Josef Andrlík" (1852-1939). První nesla název Čarov
né
květy
pohádek a obsahovala 1O pohádek od Andersena a dalších
deset od jiných autorů. Druhá sbírka byla vydána pod názvem Pohádky z
tajůplných světů.
kromě
Sbírka
pěkných
pohádek pro
14 Andersenových pohádek obsahovala
českou
ještě
mládež, která
dalších
pět
od ji-
ných autorů. Obě sbírky vydal E. Weinfurter v Praze. Z roku 1918 je příspěvek od Marie Štechové v týdeníku Kmen 136 Autorka
reaguje
na to,
že
někteří
by
rádi
odstranili
pohádku
z literatury 137 a její referát se týká také Andersenových pohádek. Štechová v nich postrádá
nekonečno
a tajemství,
dvě veličiny,
které jsou
podle ní: "první a poslední podmínkou pohádky.,,138 Andersen není dle jejího názoru pohádkář a na příkladu pohádky "Chrobák" (Skarnbassen) AR.: "Z literatury pro mládež", in: Naše doba, 1908, str. 382-388. ln: Lidové noviny, 1910, Č. 60, str. 1-2. 1bid . 136 Vycházel v letech 1917-1921 pod vedením F.x. Šaldy. 137 Srov. "boj o pohádku", str. 26. 138 Štechová, M., in: Kmen, 1918, str. 237-238. 133 134 135
41
dokládá, že jde o alegorii pro velké, pro nější
ostřeji
a nechat
děti
by se musela
učinit struč
vyniknout hlavní rysy. Pohádky Hanse Christiana
Andersena srovnává se
zvířecími
povídkami Ewalda, Sibirjakova nebo
Thompsona Setona 139 a domnívá se, že Andersen má "chudší pozorovatelské schopnosti a méně smyslu pro přírodu (... )"140 Na druhou stranu ale ocenila Andersena coby kým popsal
svět
tvůrce umělé
drobných všednodenních
3.1.8. Ostatní V období o
pohádky a jeho vtip, s ja-
předmětů.
překlady
začátku
světové
20. století až do konce první
války
se můžeme setkat s mnoha pohádkami, které byly součástí jiných sbírek, nebo byly
otištěny
v
různých časopisech,
ale nenajdeme o nich
zmínky na stránkách dobových periodik. V Soupisu sena
přeložených
do
češtiny
kisk) jsou
kromě
recenzích,
zmiňována
děl
H. Ch. Ander-
(Vrerker af H. C. Andersen oversat til tjek-
výše uvedených sbírek, o kterých je
řeč
v dobových
díla menšího významu. V následujícím
uvedena některá z nich.
výčtu
jsou
141
V Besedě mládeže, kterou pořádal Václav Špaček, vyšla v roce 1901 pohádka
"Labuť
mezi kachnami" (Den grimme IElling).
Ve stejném roce byly vydány pohádky "O "O
statečném
část
křesadle"
(Fyrt0iet) a
cínovém vojákovi" (Den standhaftige Tinsoldat) jako sou-
sbírky Pohádky zlaté
babičky.
Výbor
nejkrásnějších
pohádek pro
mládež. Sbírka vyšla nákladem knihkupectví E. Šolce v Telči a překla datel zde není uveden. O rok
později
jsou další Andersenovy pohádky
součástí
jiného
výboru, který vyšel v nakladatelství Ignáce Leopolda Kobra v Praze pod názvem Pohádky u kolovrátku. Tuto sbírku vybrali Pavla Moudrá a Pavel Projsa. Kniha mj. obsahovala následující Andersenovy pohádky: "Čápi" (Storkene) (přeložila A. Welzlová), "Matka a smrt" (Historien om
Autorka ve svém článku pouze zmiňuje tato příjmení autorů bez udání bližších údajů včetně křestních jmen Ewalda a Sibirjakova, které by posloužily k jejich identifikaci. 140 Štechová, M., in: Kmen, 1918,26.9., str. 237-238. 141 Úplný seznam překladů do roku 1945 je uveden v příloze 1. 139
42
en Moder) v překladu Pavla Projsy, "Rajská zahrada" (Paradisets Have) -
přeložila
Pavla Moudrá.
Kalendář
na rok 1902 Národ. Velký
občanský kalendář
na rok
1902, který vyšel v nakladatelství Františka Šimáčka v Praze, otiskl pohádku "Císařův nový kabát" (Keiserens nye Kléeder) a "Děvčátko se sirkami" (Den lilie Pige med Svovlstikkerne). Ve IV. dílu Čítanky pro školy obecné z roku 1903 vyšla pohádka "Pohanka" (Boghveden). V různých časopisech pro mládež jsou otištěny další Andersenovy pohádky, například v roce 1905 v příloze časopisu Česká dívka, Krásné
čtení,
vychází
několik
pohádek:
"Císařovy
nové šaty" (Keise-
rens nye Kléeder), "Křesadlo" (Fyrf0iet) , "Létací truhlička" (Den flyvende Kofferf), ,,0
dítěti
v
hrobečku"
(Barnet i Graven), "Princezna na hrášku"
(Prindsessen paa IErfen). Bohužel není uvedeno, kdo byl
překladate
lem. 142 V následujících ročnících České dívky (r. 1907-8) jsou otištěny další pohádky: "Dětský žvást" (B0rnesnak), "Hlemýžď a růžička" (Sneglen og Rosenhéekken). Bohužel konečně
v r. 1911 ve stejném
opět
časopise
je
jedné matce" (Historien om en Moder) v
chybí údaj o otištěna
překladu
překladateli.
A
povídka "Povídka o Jaroslava Vrchlické-
ho. Časopis Jaro 143 v roce 1911 otiskuje na pokračování pohádku "Zlato" (Guldskat).144 Sbírka Pohádky, sestavená Terezou Mellanovou a vydaná v nakladatelství Alexandra Štorcha roku 1906, obsahuje Andersenovy pohádky:
"Hlupáček"
(Klods-Hans),
"Křesadlo"
(Fyrf0iet), "Malá
prodavač
ka sirek" (Den lilie Pige med Svovlstikkerne), "Princezna na hrášku" (Prindsessen paa IErfen),
"Statečný vojáček"
(Den standhaftige Tinsol-
dat).
Viz Ibid. "Pokrokový časopis pro děti", vydávaný od roku 1908. 144 Srov. Frostig, AJ K011n, H.: Vrerker af H.C. Andersen oversat ti! tjekkisk, in: Bidrag ti! H.C. Andersens Bibliografi, X., Det Kongelige bibliotek nationalbibliografisk afdelings publikationer, K0benhavn 1979. 142
143
43
Časopis Jaro v roce 1909 otiskl pohádku "Princezna na hrášku"
(Prindsessen paa IErten).
Z roku 1911 je sbírka Dar Krále
moře
a jiné pohádky, která vyšla
nákladem Františka Šimáčka a obsahovala mj. pohádku: "Křesadlo" (Fyrt0iet). V jiné sbírce od stejného nakladatele pod názvem
a jiné pohádky vyšla Andersenova pohádka "Malá
mořská
Sněhurka
víla" (Den
lilie Havfrue); ve sbírce Kouzelný kůň a jiné pohádky pak "Soudruh na
cestách" (Reisekammeraten) a
konečně
sbírka O Ivanu hlupci a jiné
pohádky obsahovala Andersenovu pohádku
"Svináček"
(Svinedrengen).
V edici Lidová knihovna 145 vyšla v roce1913 v IX. a X. svazku pohádka "Sněhová královna v sedmi povídkách" (Sneedronningen).146 Jiné pohádky jsou obsaženy v souboru Pohádky z celého
světa,
které vydalo nakladatelství Emil Šolc v několika svazcích v letech 1914 a 1917: "Hloupý Honza" (Klods-Hans); "Stín" (Skyggen); "Létající kufr" (Den flyvende Koffert); "Pět hrášků v jednom" (Fem tra en IErtebrelg); "Sněhulák"
(Sneemanden); "Jehla na látání" (Stoppenaalen). Překlada
telé nejsou uvedeni, ale
pravděpodobně
se jedná o
přetisky
starších
překladů. 147
3.2.
Období od konce první světové války do roku 1945
Po
skončení
problémům pomnělo.
první
světové
a na chvíli se na
války se pozornost obrátila k jiným
čarovný svět
Andersenových pohádek za-
Toto období ovšem netrvalo dlouho a od dvacátých let 20.
století se na
českém
knižním trhu
můžeme
znovu setkat s velkým
rem pohádek od dánského spisovatele. Role
recenzentů
výbě
se nejlépe
zhostili literární kritici Arne Novák a Gustav Pallas. Horší situace nastala koncem
třicátých
let 20. století.
Válečná
lé-
ta měla vliv na značnou redukci počtu časopisů Tato redukce ovšem nevycházela z důvodů koncepčních či tvůrčích, ale byla důsledkem 145 146
Vycházela v letech od roku 1904 nákladem A. Svěceného. Obsahuje první až třiatřicátý večer.
44
zásahů
administrativních
v době
okupace. 148
Výskyt
recenzí
k překladům Andersenových knih byl podstatně omezen a ve čtyřicá tých letech byla kvalitní literární kritika okupací natolik zúžena, takže na překladů
velké množství knižních
nenalézáme reakce literární kritiky
v novinách ani v časopisech.
3.2.1. Recepce sbírky Nejlepší pohádky a povídky pro školní potřebu
Ve dvacátých letech vyšel výbor Gustava Pallase Nejlepších pohádek a povídek pro školní potřebu, vydaný v Českých Budějovicích
v nakladatelství Jana Svátka. Tento výbor byl sestaven z patnácti pohádek, které vyšly dříve v Úplném souboru. 149 Autor recenze skrývající se pod
značkou
"R.H." referovalo této
knize na stránkách Zlaté Prahy. Výbor vyšel ve Školských příručkách, redigovaný profesorem Františkem Šimkem. Autor příspěvku neopomenul zmínit
Pallasův
úplný, souborný
pohádek a povídek, který
označil
překlad
všech Andersenových
za "prvý a jediný
překlad
u nás
z originálu. ,,150 I když výběr určený pro školní využití chválil, přeci jen měl
na
závěr
novinovém
výtku ke
papíře
kvalitě
pro školní
vytištěna
na
nejlevnějším
a ani grafická úprava není nejlepší, protože nedodr-
žuje jednotný typ písma a čená
tisku. Kniha je
potřebu!
řádky
jsou tudíž
křivé
- a to má být kniha ur-
pohoršoval se pisatel a
vyjádřil naději,
že se
taková školní a "lidová" literatura konečně přestane vydávat. 151 3.2.2. Recepce sbírky Vybrané Andersenovy pohádky V roce 1927 vyšly v Ottově nakladatelství Vybrané Andersenovy pohádky v
překladu
Gustava Pallase. Knihu doprovázely ilustrace Artu-
še Scheinera. Sbírka obsahovala dvanáct pohádek (mj.
"Křesadlo"
(Fyr-
tf2Jiet), "Princezna a hrášek" (Prindsessen paa /Erlen), "Divoké labutě" 147 148 149 150 151
1bid . Srov. Chaloupka, O. / Voráček, J.: Kontury české literatury pro děti a mládež, Albatros, Praha 1984. Druhé vydání v roce 1930. R.H., in: Zlatá Praha, 1922, Č. 27-8, str. 279. 1bid .
45
(De vilde Svaner) , "Malenka" (Tommelise), "Rajská zahrada" (Paradisets Have), "Slavík" (Natterga/en), "Bezová matička" (Hyldemoer) aj.) 152
Literární kritik Václav František Suk (1883-1934) o tomto výboru napsal krátkou zprávu do časopisu Úhor a připojil výčet z obsahu sbírky.
o stejné knize referoval také Arne Novák na stránkách Lidových článku
novin v kladně
s názvem "Jak vznikaly Andersenovy pohádky".
Nejdříve
zhodnotil vydání a poté z doslovu citoval pasáž týkající se inspi-
rací, které právěcí
přiměly
Andersena k napsání pohádek, mj. jeho vlastní vy-
dovednost, vzpomínky z mládí a
v dětství, a v neposlední
řadě
Křesadlo
Dánský (Holger Danske)) a
které zaslechl
za zdroj inspirace uvedl dánské lidové
pohádky (zde Novák zmínil pohádky sessen paa IErfen),
příběhy,
např.
Princezna na hrášku (Prind-
(FyrfflJiet)) , lidové
přísloví
psal Andersen i na popud svých
písně
a
pověsti
pořekadla. Kromě těchto impulzů
a
přátel,
a Novák ve stati zmínil
pohádku Stehovací jehla (Stoppenaalen), která vznikla na sochaře
(Holger
např.
podnět
od
Bertholda Thorvaldsena. Básník Just Mathias Thiele (1795-
1874) Andersena zase
přiměl
k napsání pohádky Hrdlo lahve (Flaske-
halsen). Jindy byla básníkovi inspirací nabídka od nakladatele napsat
povídku
či
pohádku k danému obrázku, a tak vznikla povídka
Děvčátko
se sirkami (Den lilie Pige med Svovlstikkerne).153
3.2.3. Recepce Pohádky mého života (Mit Livs Eventyr) V roce 1929 vyšla v českém překladu od Viktora Šumana (18821933) Andersenova autobiografie Pohádka mého života (Mit Livs Eventyr). Kniha vyšla
nejdříve německy
roku 1847,
sky. Andersen ve svých memoárech ceněna především
kapitola o jeho
svůj
dětství,
život chudé rodiny ševce v Odense na
152 153
později
roku 1855 dán-
život idealizoval,
přesto
byla
ve které vykreslil harmonický
začátku
19. století.
Autoři
recen-
Výbor se dočkal druhého vydání v roce 1939. Novák, A: "Jak vznikaly Andersenovy pohádky", in: Lidové noviny, 1927, Č. 648., str. 3.
46
zí z této knihy do svých
čerpali
informace o
článků přebírali
básníkově životě
a
často
nekriticky
vše, co Andersen napsal.
Jens Andersen se pokusil podat pravdivý obraz Andersenova života v knize Andersen - en biografi. Autor biografie se domnívá, že se v Pohádce mého života (Mit Livs Eventyr) jednalo o - svým způsobem
pomocí autocenzury zkrášlený - obraz vlastní rodiny, do kterého se nehodily
některé skutečnosti,
sestře
Karen. Jens Andersen
jako
například
zmiňuje,
se Christiana Andersena odrážejí vatelova
dětství. Například
všechny zmínky o nevlastní
že romány a také pohádky Han-
určité
náznaky pravého obrazu spiso-
v pohádce "Nestála za nic" (Hun duede ikke)
Andersen vykreslil realistický obraz ženy, která by mohla být jeho matkou. Nebo v románu O. T. (O. T.) popsal představitele, Otty Thostrupa. 154
příběh
nevlastní sestry hlavního
České vydání knihy připravilo nakladatelství Julius Albert v Praze
v knihovně klasických memoárů, kterou v té době redigoval Gustav Pallas. Jednalo se pouze o zkrácené vydání (251 stran). Dobová kritika reflektovala
české
vydání v
článcích
na stránkách periodik.
V roce 1928 otiskly Lidové noviny poznámku od Arneho Nováka, ve které uvedl, že překlad Viktora Šumana měl uveřejnil sokolský rodinný týdeník Jas. Toto tvrzení se bohužel
nepodařilo
doložit. Novák ve
své poznámce zmínil, že Andersenova autobiografie u nás nebyla doposud známa a je důležitá pro "psychologii báchorkářského tvoření vů bec".155 Ve svém článku odkázal na Gustava Pallase, který z tohoto čerpal
informace o Andersenovi a jeho úvodech ke svým sbírkám. 156
zdroje
Knihou se zabýval také "nenáročnou"
154 155 156
článku
a
zveřejňoval
Karla Pitticha.
Označil
je v
ji za
a podle titulu usoudil, že se zabývá "nepříliš dramatickými
životními osudy". Andersenovo autora
příspěvek
tvorbě
líčení
vlastního života se podle názoru
koncentruje jen na tu lepší,
vlídnější
stránku a pokud se
Srov. Andersen, J.: Andersen - en biografi, 1. og 2. del, Gyldendal, 2. udgave, K!2lbenhavn 2005. Novák, A., in: Lidové noviny, 1928,8.2., Č. 70, str. 7. 1bid .
47
zabývá osobnostmi z
uměleckého
a literárního života, se kterými se
Andersen v životě setkal, pak mu chybí hlubší popis a zůstává pouze na povrchu. 157 V různých časopisech a novinách se objevily kratší referáty o tomto vydání. V značkou článku
tě
"A.P."
časopise Stručně
Signál vyšla
autora, který se skrýval pod
vypovídalo obsahu výše uvedené knihy. Autor
se také zabýval vztahem Andersena k Praze a dodal, že o
se Andersen ve své autobiografii
život
stať
několikrát
příliš
nerozepsal, i když ji za
měs
svůj
navštívil. V Andersenově knize se jedná pouze o krátké
zmínky, a jak autor tivech. 158
článku
dodává,
rozhodně
o Praze nepíše v superla-
I časopis Střední škola se v krátkém referátu Františka Šimka o knize zmiňuje. Šimek chválil překlad i úpravu knihy s Andersenovým portrétem na obalu a
doporučil
ji do žákovských knihoven pro 5.-8.
tří
dy.159 František Procházka referoval na stránkách
časopisu
Zvon nejen
o tomto vydání, ale také o projektu Knihovny klasických memoárů vů bec. 16o Časopis Česká osvěta otiskla krátký referát Antonína Rambous-
ka se stručným obsahem knihy.161 Kromě již zmiňovaných informací, nesdělilo
díle nic nového.
o deset let později
vyšla kniha znovu, tentokrát v
Neumannové (1897-1966) pod Dětství
158 159 160 161 162
opět
pouze o výbor,
162
Srov. Pittich, K., in: Cin, 1929-30, str. 531. Srov. A.P., Signál. 1930, č. 26, str. 4. Šimek, F.: Pohádka mého života, in: Střední škola, 1930, č. 2, str. 190. Viz Procházka, F., in: Zvon, 1929-30, Č. 17, str. 239. Srov. Rambousek, A., in: Ceská osvěta, 1931, Č. 9, str. 422. Úplný překlad vyšel až roku 1965 od Jana Raka.
48
Niny
názvem Pohádka mého života.
a jinošství. (Mit Livs Eventyr). Jednalo se
vydaný v nakladatelství Kalich.
157
českým
překladu
3.2.4. Recepce sbírky Pohádky. Král, Dáma a Kluk, "Kvak", Písař Nově
se koncem dvacátých let objevila sbírka Pohádky. Král,
Dáma a Kluk, "Kvak",
Písař v překladu
Karla Kovala. Knihu vydala Olga
Škábová v Plzni v roce 1928 a na stránkách Lidových novin se o ní zmínil také Arne Novák. Článek referovalo edici Pilsnensia, pod záštitou výše zmíněné Olgy Škábové. Novák se zmínil, že náklad bude mít pouhých 120 výtisků a že se jedná o tři neznámé Andersenovy pohádky.163 Jednalo se o následující pohádky: "Král, Dáma a Kluk" (Herre-
bladene), "Kvak" (Q vrek), "Písař" (Skriveren).164 3.2.5.
Samostatně
Vedle
méně
devším reedice již například
vydané pohádky a reedice
významných vydání se v tomto období objevily dříve
vydaných sbírek. K
nákladem Antonína
samostatně princezně
vydané pohádky:
Dědourka
Císařův
v
prvně
jmenovaným
Třebechovicích
pře
patřily
v roce 1922
slavík (Nattergalen), O hráškové
(Prindsessen paa /Erlen), O králi parádníkovi (Keiserens nye
Klreder), O
princezně
Zelinky v Moravské
a
sviňáčkovi
Ostravě
(Svinedrengen); nákladem Aloise
mořská
Malá
panna (Den lilie Havfrue);
nákladem Josefa Hladkého v Praze pohádka Slavík (Nattergalen). Není uvedeno, kdo byl z
překladatelem,
některých dřívějších
Vraťme
ale
pravděpodobně
šlo
opět
přetisk
vydání.
se k reedicím
dříve
vydaných sbírek. Ve dvacátých le-
tech došlo ke druhému vydání sbírky Andersenovy pohádky.
vydání v
o
Světové
překladu
Jaroslava Vrchlického. Kniha byla vydaná v nakladatelství Šolce a Šimáčka v roce 1923_4. 165 U stejného nakladatele se již
třetího "zlepšeného" vydání dočkaly Andersenovy pohádky. České mlá-
deži vypravuje Michael Marhan (1925). Nakladatelství Weinfurter vydalo Novák, A: "z bibliofilie plzeňské", in: Lidové noviny, 1928, Č. 347, str. 7. Srov. Frostig, AI K011n, H.: Vrerker af H. C. Andersen oversatti! tjekkisk, in: Bidrag til H. C. Andersens Bibliografi, X., Det Kongelige bibliotek nationalbibliografisk afdelings publikationer, K0benhavn 1979. 165 viz. první vydání z let 1901-2.
163
164
49
podruhé sbírku Čarovné květy pohádek v překladu Františka Josefa Andrlíka (1926).166 O těchto knihách nenajdeme žádné zmínky v tisku. Situace na vydavatelském poli je ve podobná
předcházejícímu
Nespočet
desetiletí.
v reedicích a neobjevují se žádné nové
třicátých
překlady
letech 20. století
báchorek
vychází
Andersenových pohá-
dek, až na malé výjimky. Ve
výčtu
se zastavíme u těch
nejvýznamnějších.
K nim
určitě
pa-
třilo druhé vydání Nejlepších pohádek a povídek 167 v překladu Gustava
Pallase, které bylo
určeno
ke školní
potřebě.
Knihu vydal Jan Svátek
v edici "Ráj srdce" jako její 13. svazek. Václav František Suk informoval čtenáře časopisu Střední
formativní
článek,
škola o tomto vydání. Jednalo se pouze o in-
ke kterému byl
připojen výčet
pohádek z obsahu kni-
hy.168 Stejný článek byl otištěn také v časopise Úhor. 169 3.2.6. Soukromé tisky Do konce dvacátých let vychází ještě ně.
Jedná se o soukromé tisky
několik
pohádek samostat-
dřívějších překladů
a tato vydání ale
zmíněny
jen pro úplnost, a
nemají velký význam. Tyto tisky jsou zde
také pro názornost, jak Andersenovy pohádky doslova
zlidověly
a staly
se oblíbeným a vyhledávaným motivem pro různé příležitosti. 17o Některá
z těchto
limitovaných
vydání
jsou
zmiňována
v periodikách té doby. K výše uvedeným tiskům patřil: Uspavač (Ole Luk0ie) dle
překladu
Jaroslava Vrchlického vydalo nakladatelství Obe-
lisk v Praze v roce 1922; starším jako
překladu
příloha
ke
Císařovy
nové šaty (Keiserens nye Klreder) ve
od Josefa Mikuláše Boleslavského. Pohádka vyšla
čtvrtému
svazku vydaného spolkem Hollar v roce 1925;
Hráškovou princezn" (Prindsessen paa IErten) vydalo nakladatelství Jaroslava Fencla roku 1927, vanou pohádku
doplňují
překladatel
není uveden.
Posledně
jmeno-
obrázky Hedviky Collinové a literární kritika se
viz. první vydání z roku 1912. První vydání je z roku 1921, České Budějovice. 168 Suk, V. F., in: Střední škola, 1930, Č. 2, str. 190. 169 ' Suk, V. F., Uhor, 1930, c. 3-4, str. 72. 170 Srov. příloha 1. 166 167
50
o vydání zmiňovala na stránkách časopisu Úhor v kratičkém referátu od neznámého autora, který napsal: "roztomilá pohádková monografie s pův. ilustracemi franc. malířky Hedviky Collinové".171 Podobným kterou vytiskla
počinem
bylo vydání pohádky
Průmyslová
Křesadlo
(Fyrl0iet),
tiskárna. Jako další byly vydány pohádky:
Povídka o roce (Aarets Historie) v
překladu
Karla Maška; Dvanáct poš-
tou (Tolv med Posten), kterou vytisklo Družstvo knihtiskárny v Hranicích. Poslední z nich je zmíněna v Rozpravách Aventina 172 ve sloupku pod nadpisem "Soukromé tisky". 173 V nakladatelství Sfinx-Janda vyšla pohádka
Pasáček vepřů
3.2.7.
Výročí
(Svinedrengen) v
překladu
Gustava Pallase.
a jubilea
V srpnu 1925 si
svět připomněl
padesáté
Christiana Andersena. Pozornost tisku se
výročí
soustřeďovala
smrti Hanse na toto jubile-
um. Vincenc Červinka napsal glosu do časopisu Zvon a označil Andersena za
nejslavnějšího
a poté se zmínilo Andersena v
označil
Dána. Nejprve shrnul Andersenovu biografii
překladech
do
češtiny.
již zesnulého Karla Maška, jehož
Ottově světové knihovně.
Autor glosy o
"Karel Mašek, sám básník dersena a dvě
Za nejlepšího
věnoval ztlumočení
něm
čistého
překladatele
překlady
vyšly
napsal: slohu,
zbožňoval
An-
jeho nesmrtelných báchorek plná
léta pietní, oddané práce, na níž si sám zakládal víc než na
čemkoli jiném.,,174
České kritice v glose zazlíval, že Maškovým překladům nevěno
vala
větší
úspěchů
pozornost a jeho
překlady přešla téměř mlčením: "Neboť
"kritických" docilují vždy spíš módní efeméry, vydávané
s křiklavou reklamou.,,175 Závěrečná slova bychom mohli posuzovat jako dobovou charakteristiku stavu literární kritiky, která 171'
přes ojedinělé
ln: Uhor, 1928, c. 9-10, str. 168. 172 Týdeník pro literatur, umění a kritiku vydávaný v letech 1925-1934. 173 Rozpravy Aventina, 1929-30, str. 190. 174 Červinka, V.: "Jubileum Hanse Christiana Andersena", in: Zvon, 1925, Č. 46, str. 643-644.
51
po-
kusy o seriózní hodnocení, se ve
většině případů
omezovala na re-
klamní upoutávky a nepouštěla se do literárních rozborů díla. Knižní vydavatelství usilovaly o co nejvyšší prodejnost. Je celkem pochopitelné, že kritika nemohla být objektivní, protože recenze vycházely na stránkách periodik, jenž vlastnilo dané nakladatelství, které nemělo
zájem, aby se
případnou
rozhodně
negativní kritikou ovlivnil prodej díla.
Červinka ve svém článku uvádí ještě poznámku o tom, že státní
knihovna v Kodani chystá k padesátiletému
výročí
úmrtí výstavu Ander-
senových rukopisů, portrétů, dopisů a knih, kterou bude doprovázet cyklus přednášek a recitačních večerů. 176 V Lidových novinách vzpomíná
výročí
úmrtí dánského
pohádkáře
Marie Loulová-Hezká a ve zkratce vyjmenovává Andersenovy pohádky, aniž by se jimi blíže zabývala. 177 Jiné
výročí zmiňuje
dových novin.
Připomněl
rození, které
proběhnou
aby
v roce 1929 Gustav Pallas na stránkách Li-
chystané oslavy 125. v
příštím
českému čtenáři představil
roce. Autor
výročí
Andersenova na-
článku
využil možnosti,
dánská vydání Andersenových pohádek
s ilustracemi od významných malířů Hanse Tegnera a Vilhelma Pederznámé
především
Jaroslava Vrchlického. Autor stati se
podrobněji
sena. Tegnerovy ilustrace byly v z vydání k
překladu
českém prostředí
zabýval srovnáním ilustrací od výše zmíněných malířů. Pallas o Vilhelmu Pedersenovi říká: "zesiluje dětské motivy ( ... ) a vyzvedá detaily,,178 a Hans Tegner podle něj: "zdůrazňuje grotesknost a kosmopolitní umě leckost motivů.,,179 Autor článku zmiňuje také významného dánského literárního kritika, Georga Brandese (1842-1927), který napsal úvod k dánskému Světovému vydání Andersenových pohádek. 18o Brandesův 1bid . Srov. Ibid. 177 Srov. Loulová-Hezká, M.: "Básník zázračné imaginace", in: Lidové noviny, 1925, Č. 400, str. 7. 178 Pallas, G., in: Lidové noviny,1929 Č. 602, str. 17. 179 Ibid . 180 Světové vydání Andersenových pohádek vyšlo v Dánsku v roce 1900 pod názvem Eventyr af H. C. Andersen. Verdensudgave. Předmluvu napsal literární historik Georg Brandes. Toto vydání pak bylo přeloženo do dalších jazyků. Do češtiny ho přeložil Jaroslav Vrchlický. 175
176
52
"nejkrásnější
úvod Pallas nazval
studií, jaká kdy byla o Andersenovi
napsána. ,,181 U několik
příležitosti
zajímavých
výročí
125.
narození dánského
pohádkáře
vychází
článků.
Jedním z nich je příspěvek Jana MOnzera v Českém slově, který se tak trochu vrací k problému, který vyvolal tzv. "boj o pohádku" z roku 1913. Autor ve své stati "obhajuje" Andersenovy pohádky a nevidí na nich nic, co by mohlo být pro ožívají neživé
věci
chologům, kteří
dítě
škodlivé. V Andersenových
a promlouvají lidskou
řečí,
příbězích
což se nemusí líbit psy-
si právě proto myslí, že nejsou vhodné pro děti. MOnzer
zde praví: ,,( ... ) jedna Andersenova pohádka se mi zdá
užitečnější
než
deset pedagogických a velepraktických pravd.,,182 V pohádkách vidí způsob,
jak seznamovat
způsobem,
děti
s věcmi, které se kolem nich
který jim je blízký a domnívá se, že by pedagog
dějí,
děti přímo
"ohlupoval" tím, kdyby jim pohádky zakazoval. Jako názorný "Císařovy
uvedl pohádku
a to
příklad
nové šaty" (Keiserens nye Klreder), v níž
dítě
rozpozná přetvářku a utvoří si první představu o demokracii vůbec. Díky pohádkám pak Andersena naznačit
dítě později
přirovnal
pochopí
snadněji
i jiné
věci.
Autor
k pedagogovi, který dokáže své názory
tak, že jsou pochopitelné i
dětem
a
poučení
článku
nevtíravě
v nich nalezne
také nejeden dospělý.183 připomíná
Gustav Pallas
novin v
článku
dersena za
výročí
v kulturní kronice Lidových
s názvem "Ze soudobé literatury severské"
nejoblíbenějšího
ze světových autorů. před pěti
toto
lety (k 50.
184
označuje
An-
nejčtenějšího
severského spisovatele a za
V tomto obšírném článku se Pallas zmiňuje o
výročí
úmrtí) vydané revizi jeho díla, která
chází v Dánsku znovu v moderní nejpopulárnějších ilustrátorů
úpravě
a
při
té
příležitosti
teď
vy-
uvádí jména
Andersenových pohádek: Vilhelma Peder-
sena, Lorence Fr6hlicha a Hanse Tegnera. Oba
prvně
jmenovaní jsou
1bid . MOnzer, J., in: Ceské slovo, 1930, Č. 79, str. 8. 1bid . 184 Pallas, G., "Ze soudobé literatury severské", in: Lidové noviny, 1930, Č 246, str. 7. 181
182 183
53
známi z dánského národního vydání z roku 1893, které vzniklo spojením dvou starších výborů. Posledně jmenovaný, Hans Tegner, pořídil ilustrace ke
Světovému
vydání z roku 1900 a je
v Dánsku než za hranicemi. Ke
Světovému
údajně méně
vydání napsal
literární historik Georg 8randes, Pallas ho ve svém v souvislosti s jeho výrokem o Andersenově
osobě:
dersen. Mužem však nebyl nikdy! V jeho prosté
oblíbený
předmluvu
článku zmiňuje
"Velký muž byl An-
dětské
mysli nebylo ani
zárodku mužství.,,185 8randes naráží na spisovatelovu přecitlivělost vůči podnětům z okolí. Na Andersenovu obranu se později postavil Brandesův bratr Eduard. Pallas pak ve svém článku zmínil, že tento spor o An-
dersenovu osobu vyvolal Johan Ludvig Heiberg. Heiberg byl Andersesoučasníkem
novým
době
a v té
ředitelem
Královského divadla
v Kodani a vedoucí literární osobností. Andersen byl od mější
počátku
zná-
v zahraničí a také tam byl dobře přijat, a to bylo možná důvodem
zášti ze strany Heiberga, který byl sice známý v Dánsku, ale za hranicemi ho sotva znali. 186 Gustav Pallas byl velmi
dobře
vydány v Dánsku a o své znalosti se svědčuje
i jeho
článek
informován o tom, jaké knihy byly podělil
s
českými čtenáři.
To do-
v Lidových novinách z roku 1935. Pallas se ve
své stati zabýval knihou dánského literární historika Tage H0ega, o které uvedl: "Napsal ji debutující literární historik Tage Hoeg a nazval skromně
H. C. Andersen - pokus
literárně-historický.
Navazuje v jádru
na knihu nedávno vyšlou Mládí H. C. Andersena, anglicky psanou, jejíž autorkou je Signe Toksvigová, rozená Dánka.,,187
A dále Pallas napsal: "Kniha Toksvigové ( ... ) opírá se o proslulou autobiografii Andersenovu a shrnuje všechen životopisný materiál doposud známý.
185 1bid . 186 Srov. Andersen, J.: Andersen - en biografi, 1. og 2. del, Gy/denda/, 2. udgave, K0benhavn 2005.
187 Pal/as, G.: "Literární kronika severská", in: Lidové noviny, 1935, Č. 75, str. 6.
54
tvoří
Tato kniha spolu s knihou Tage Hoega
dvojici nejlepších
knih v bohaté literatuře o Andersenovi.,,188
Českému čtenáři, který by se chtěl věnovat podrobněji dánskému pohádkáři,
je tak poskytnuta informace o nových dílech, která se tímto
tématem zabývají. Další knihou, o které je v
článku
zmínka, je sebraná
korespondence, kterou Andersen vedl s Edvardem a Henriettou Collinovými. Jednalo se o celkem 150 1844-1860. Jak nás autor
článku
dopisů,
které zahrnovaly období let před
informuje, vyšla kniha
vánoci
minulého roku. 189 Jinému výročí se věnuje ve svém článku František Žundálek v časopise Vlast. Autor si všiml
skutečnosti,
že v roce 1935 uplynulo sto
let od prvního vydání Andersenových pohádek. Ve svém referátu Žundálek vychválil
způsob,
dětské
mysli a vcítit se do a
umravňující směr,
literatuře.
a
V
závěru
nesprávně
jakým Andersen dokázal vniknout do
duše. Na jeho pohádkách ocenil šlechetnost
díky nimž si získaly jedno z
svého
dětské
článku
předních
se zmínil i o další
míst v
dětské
Andersenově tvorbě
pojmenoval román "Improvisátor" (Improvisatoren) , jehož
název uvedl v množném
čísle,
navíc
špatně
udal i rok vydání jako 1834
a nakonec mylně uvedl i žánr: podle Žundánka jde o povídku s názvem "lmprovisátoři".19o
Stejným tématem, tedy prvním vydáním Andersenových pohádek, se ve svém
článku
zabývá i Gustav Pallas. V Lidových novinách
se v kulturní kronice severské
zmiňuje
o tom, že uplynulo sto let od
prvního vydání Andersenových pohádek. V sen pohádkové tvorby
zpočátku
článku
se
říká,
necenil tolik jako svých
že si Ander-
románů
a dra-
mat, postupem času si ale získaly jeho pohádky oblibu u čtenářů a on si uvědomil,
že
právě
pohádkami se
může
proslavit. Jako první Anderse-
novu pohádku tohoto sešitu vydaného v roce 1835 uvedl Pallas sadlo (Fyrl0iet) , která se stala jednou z
nejoblíbenějších.
1b id. 1bid . 190 Srov. Žundálek, F., in: Vlast, 1935, č. 5-12, str. 235-236. 188 189
55
V
Kře
článku
se
též zmínil, že v knižní
podobě
vyšly pohádky poprvé roku 1837 a podti-
tul "vyprávěné dětem" Andersen zamýšlel jako výmluvu pro kritiku. 191 3.2.8. Ostatní
články
Literární kritik František Šimek se poněkud opožděně vrací k Pallasovu vydání Úplného souboru Andersenových pohádek a povídek na stránkách časopisu Střední škola. Pallasův soubor totiž vyšel
v letech 1914-1916. V rubrice "Pro knihovny žákovské" napsal Šimek pochvalný posudek na tento
překlad.
Vedle informací o
ceně
ao
počtu
stran také uvedl, že ilustrace pořídil Karel Šimůnek a překlad byl poří zen z dánského originálu.
Kromě
Pallase
zmiňuje
další dva známé
kladatele, a to jak Jaroslava Vrchlického, tak Karla Maška. Autor ale
upřednostňuje právě Pallasův
ňuje,
že Pallas v
závěru
pře
článku
soubor a chválí jeho úplnost, ale zminěkolik textů
vypustil
"pro lokální a dobové
zabarvení" a přidal úryvek z "Obrázkové knihy bez obrázků" (Billedbog uden Bi/leder) a Andersenův doslov o vzniku svých pohádek. Jazyk označuje
jako plynný a bezvadný a
do žákovských knihoven pro 1.-11.
doporučuje zařadit
třídy
I. svazek výboru
a II. svazek pro liL-IV.
třídy,
po-
slední dva svazky pak doporučuje vyšším třídám. 192 Arne Novák se v Lidových novinách ve sloupku zabýval hodnocením
novoročenek
a mezi jinými si všiml
několika,
hádky od Andersena. Jednu z nich nechal pro své
které otiskly po-
členy
Hollar. Jednalo se o Povídku o roce (Aarets Historie) v Maška, kterou doprovázely
dřevoryty
zhotovit spolek překladu
Cyrila Boudy. Jiná
otiskovala pohádku Dvanáct poštou (Tolv med Posten) v
Karla
novoročenka
překladu
Jaro-
slava Vrchlického a nechalo ji vytisknout Družstvo knihtiskárny
v Hranicích. 193 Na stránkách časopisu Úhor vyšla zmínka B. Hlouškové o vydání Pohádek v nakladatelsví
Mazáč
v Praze, s ilustracemi J. Vodrážky. Au-
torka pouze vypisuje obsah knihy
("Křesadlo"
(Fyrl0iet), "Slavík"
Pal/as, G.: "Kulturní kronika severská", in: Lidové noviny, 1935, Č. 625., str. 9. Šimek, F., in: Střední škola, 1926, Č. 2, str. 155-156. 193 Novák, A., Lidové noviny, 1930, Č. 44, str. 9. 191
192
56
(Natterga/en) , "Motýl" (Sommerfug/en), "Čápi" (Storkene), "Zvon" (K/okken) aj.) a označuje pohádky za symbolické. 194
3.2.9 Antologie Na
začátku
kapitoly jsme se zmínili, že v této
době
byly vydány
také důležité antologie zabývající se severskou literaturou. Koncem tři cátých let vyšla Pallasova antologie Severské literatury nové doby. 195 O Andersenovi se tu píše: "Nejkrásnějším květem ně
romantické poesie dánské v prvé polovi-
století devatenáctého jsou
půvabné,
dnes již po celém
světě
známé a nikdy své kouzelné svěžesti nepozbývající pohádky H.C. Andersena. Je v nich básnicky tlumočena svěží poesie dět ské mysli a spolu se v nich obráží cha zbožného, do
vůle
úsměvná
životní moudrost du-
boží odevzdaného a s
děním
životním vy-
rovnaného.,,196
Dále se Pallas zmínil, že vedle pohádek vydal Andersen také kolik
románů,
dramat a cestopisů, které
V této v
antologii
Pallasově překladu,
se
a to
objevují
"Pastýřka
a
vesměs dvě
všechny už zapadly.
Andersenovy
kominíček"
motivům
pohádky
(Hyrdinden og Skors-
teensfeieren) a "Ropucha" (Skrubtudsen). Pallas k nim
ky ke vzniku a
ně
připojil
poznám-
pohádek. O vzniku pohádky "Ropucha" (Skrub-
tudsen) se tu dovídáme, že byla napsána za Andersenova pobytu v
Setubalo v častých
létě
roku 1866. Inspirace sbíral dánský
cestách po
Evropě.
pohádkář při
Mnohé z nich mu zrály v
hlavě
svých
a sepsal je
teprve po návratu domů. 197 3.2.10. Cenzura a tisky v době okupace Zdánlivě
"neškodná" literatura jako pohádka dostávala v
době
útisku zcela nový smysl a význam. Svou ideou, symbolickými a alegorickými obrazy
umožňovala
pohotovou reakci na soudobé
dění.
Hloušková, B., in: Úhor, 1936, č. 9-10, str. 170. Vyšla v roce 1939. 196 Pallas, G.: Severské literatury nové doby, Státní nakladatelství, Praha 1939.str. 1718. 197 Srov. Pallas, G.: Severské literatury nové doby, Státní nakladatelství, Praha 1939. 194
195
57
V
době
nacistické okupace se ocitly
V obsazeném Dánsku byly (například
některé
obě země
v podobné situaci.
Andersenovy pohádky zakázané
pohádka Princezna na hrášku (Prindsessen paa JErten).
Jenže v Dánsku zákaz nebyl moc nějakým
mohla pochlubit
účinný,
protože každá domácnost se
starším vydáním. Cenzura byla patrná také
v Čechách a nejvíce byla znát v oblasti žurnalistiky. Recenze se omezily na krátké informování, bez možnosti Některé časopisy
zura,
alespoň
tkla. I v této
ukončit
musely
svou
vyjádřit
činnost.
o díle hlubší myšlenku. Knižní produkce se cen-
co se vydávání Andersenových pohádek týče,
době
zaznamenáváme velký
počet
reedicí
příliš
dříve
nedo-
vydaných
překladů. 198 Podívejme se nejprve na knižní vydání. Koncem šla v
překladu
třicátých
let vy-
Niny Neumannové Andersenova autobiografie Pohádka
mého života (Mit Livs Eventyr). O této
skutečnosti
nás na stránkách
České osvěty informoval František Rojka. Ve svém pochvalném posud-
ku shrnuje obsah a doporučuje knihu do všech knihoven. 199 O Vybraných Andersenových pohádkách v
úpravě
a s doslovem
Gustava Pallase informovala Marie Majerová (1882-1967) v Lidových
novinách. Knihu doplnily obrázky Artuše Scheinera. Na článku vyjádřila
se
měla
názor, že
stát heslem pro
věta,
kterou Pallas
současné
vyřkl
závěr
autorka
v závěru doslovu, by
i budoucí spisovatele pro mládež.
Věta zní: "Když vyprávěl dítěti, stával se sám dítětem.,,2oo
Jaroslav Hloušek se v recenzi
otištěné
na stránkách
časopisu
Úhor vrací k vydání Pohádek z roku 1940. Kniha vyšla v nakladatelství Plzák v Praze a ilustroval ji O. Štáfl. Hloušek v článku představil svůj názor na tuto knihu, která se mu líbila a nejedná o nový
překlad,
ale o starší
vyřkl
překlad
v
něm domněnku,
že se
Vrchlického nebo Pallase.
Jazykové stránka díla je podle jeho názoru dobrá a vydavatel sbírku připravil
198 199 200
k tisku
pečlivě,
což se mu až na malé výjimky
podařilo.
Recen-
Srov. Chaloupka, O., Voráček, J.: Kontury české literatury pro děti a mládež, Albatros, Praha 1984. Rajka, F., in: Česká osvěta, 1940, č. 6, str. 265-266. Majerová, M., in: Lidové noviny, 1940,24.12., str. 7.
58
zent však neuvedl jaké výtky
měl
na mysli. K ilustracím se staví Knihu doporučuje dětem od devíti let. 201 Ve
stejném
časopise
k samostatnému vydání Mořská
napsal
Jaroslav
tří nejoblíbenějších
žínka (Den lilie Havfrue), Divoké
Pecháček
recenzi
Andersenových pohádek
labutě
(De vi/de Svaner),
Brně
v
říjnu1942.
překladatele.
Autor recenze chválil
překlad,
Kře
Pištělák
sadlo (Fyrt0iet), které vyšly v Moravském nakladatelsví B. v
kladně.
ale neuvedl jméno
Nelíbila se mu ale "nevkusná" úprava a původní dánské
ilustrace. K prvním
dvěma
pohádkám zhotovila obrázky dánská
malířka
Marie Hjulerová a poslední doplnil svými kresbami Paul JczJrgensen. Jaroslav
Pecháček
označuje
ilustrace
za "obrázky
umělecky
nejnižší
úrovně.,,202 Jejich velké množství dle Pecháčkova názoru tlumí dětskou
imaginaci. Lépe hodnotí obrázky Paula JczJrgensena, ovšem
zařadil
je
pouze mezi "průměrné".203
o
rok později, opět na stránkách Úhoru vyšla recenze Dominka
Filipa, ve které se autor
vyjádřil
k vydání Andersenových pohádek
z roku 1942. Sbírku vydal Václave Blum v pořídil
Václav
není uveden
Náhlíček.
překladatel
Filip se
Hořovicích.
pochvalně
Ilustrace ke knize
zmínilo slohu. Dodal, že
a domníval se, že šlo o starší
překlad "neboť
místy se ozývají strojenosti, které dnes už nejsou obvyklé.
Při
novém
vydání bylo by je dobře odstranit.,,204 Sbírku doplňovaly obrázky Václava
Náhlička
a recenzent uvedl, že jsou
hádkovost". Ilustrátorovi vytkl V
závěru
svého
lavem Benešem
článku
přílišnou
příliš současné
jednoduchost vyjevených scén.
dosahoval. 205
201
203 204 205
spisovatelem Vác-
měl
podobný literární
umělecky
na Andersena ne-
(1849-1884), který
osud jako Andersen. Filip se domnívá, že
202
českým
srovnal Andersena s
Třebízským
Hloušek, J., in: Úhor, 1942, č. 2, str. 33. Pecháček, J., in: Úhor, č. 9-10, str. 163. Ibid., str. 163-164. Filip, D., in: Úhor, 1943, č. 5, str. 71. Srov. Filip, D., in: Úhor, 1943, č. 5, str. 71.
59
a chybí jim "po-
3.3.
Shrnutí
Období první poloviny 20. století bylo díky velkému rozvoji soukromých nakladatelství obdobím "boomu" v knižní a dukci. Mezi
nejdůležitější patřilo
dávalo i edici v
překladu
Světová
časopisecké
pro-
nakladatelství Jana Otty, které mj. vy-
knihovna, v níž vyšly také Andersenovy pohádky
Karla Maška. Knižní produkce se odrážela v reakcích literár-
ní kritiky, která
měla
pro svou
působnost
k dispozici nové
časopisy.
Me-
zi nejvýznamnější patřil časopis Úhor orientovaný převážně na tvorbu pro
děti.
pravidelně
Na jeho stránkách se
dání pohádek. Tvorba pro
děti
kritickou základnu a okruh
objevovaly kritiky nových vyčasopisu
stálou
časopisu tvořili
nejen
získala vznikem tohoto
přispěvatelů
tohoto
spisovatelé, ale také pedagogové. V
průběhu
obou
světových
nikoliv však v knižní produkci.
válek nastal útlum v kritické
Největší
význam
měla
sbírka v
činnosti, překladu
Gustava Pallase pod názvem Hans Christian Andersen: Úplný soubor jeho pohádek a povídek, kterou Pallas
znamný byl také
překlad
přeložil přímo
z originálu. vý-
Andersenovy autobiografie Pohádka mého
života (Mit Livs Eventyr) z konce dvacátých let 20. století. Kniha
přelo
žená Viktorem Šumanem byla čtenářům bohatým zdrojem informací o osobě nejslavnějšího
vány
především
K ře
dánského
pohádkáře.
reedice pohádek.
nejčinnějším zprostředkovatelům
a o Andersenovi
skandinávských
V dalším období byly vydá-
patřil
jazyků
a
informací o severské literatu-
literární historik a kritik Arne Novák a znalec překladatel
60
Gustav Pallas.
Závěr
4.
Dílo Hanse Christiana Andersena bylo v českých zemích dáno od
čtyřicátých
překlady
jeho pohádek byly
překlá
let 19. století a jak zpracované recenze dokazují,
cích byly sledovány v
přijímány kladně.
průběhu
tovat, že si Andersen získal u doby vycházelo množství
Ohlasy v
českých
period i-
jednoho století. Dle výzkumu lze konstačeského
překladů
publika své stálé místo. V této
jeho pohádek a Andersenova popu-
larita za tu dobu nikdy neochabla. Z doloženého materiálu je naopak čtenářů
patrné, že si svými pohádkami u nové
překlady
a zařazení jeho
Nejpřekvapivějším
příběhů
během
prosadil, což dokládají stále
do školních
čítanek.
výzkumu byl malý rozdíl v recepci
Hanse Christiana Andersena v 19. a ve 20. století. I když přístupu
nalezneme rozdíl v samotném v
průběhu
19. století zdokonalila. Na
samozřejmě
literární kritiky, která se
přelomu
19. a 20. století se již se-
tkáváme s hodnotnými recenzemi, které se snažily o rozbor díla, a ne o spisovatelově osobě či
pouhé informování o
Nutno dodat, že informativní
články
o reklamu dané knihy.
zcela nevymizely ani v
průběhu
první poloviny dvacátého století. Z recepce zpracované v této diplomové práce je patrné, jak velký ohlas a popularitu si Andersenovy pohádky získaly. Vycházely nejprve samostatně
a poté v celých sbírkách. Nakonec tak
žívaly k soukromým klad
tiskům,
i ke
svátečním příležitostem,
pořídit
V 19. století se u nás díla skandinávských jazyk, tím byla v tomto
lo o
že se poujako
napří
novoročenky.
Každá generace vyvinula úsilí
nost
zlidověly,
často zamlčovali překlad
případě němčina.
a z důvodů
větší
nové
překlady
Andersena.
autorů překládala přes
Nakladatelé však tuto
prodejnosti
uváděli,
druhý
skuteč
že se jedna-
z originálu, což pro neznalost dánského jazyka nebylo
možné.
61
Románová tvorba se u nás žádného velkého přeložil
Andersenovu prvotinu Improvisátor (Im-
Přes počáteční
kladné ohlasy v tisku, se tento román
la. Jan Bohuslav MOller provisatoren) .
s velkým s
úspěchem
překlady
úspěchu nedočka
u našich
čtenářů
dalších Andersenových
nesetkal. Podobné to bylo i
románů,
které byly v
průběhu
19.
století vydány. Jedinou výjimkou byla Andersenova autobiografie, která byla ve 20. století vydána v Ve 20. století se
několika překladech.
vystupňoval
však zájem nejen o Andersena, ale
o severskou literaturu jako takovou. Na první
překlady přímo
znalce severských ný jako
novinář,
české
literární
z originálu, tedy z dánštiny,
jazyků
scéně
hlavně
díky
Gustava Pallase. Pallas, který byl
seznamoval
české čtenáře
v
průběhu
se objevily překladům rovněž čin
dvacátých a
tři
cátých let s novou sekundární literaturou týkající se dánského spisovatele. Po celé sledované období se nesetkáváme s kritikou, která by zpochybňovala uměleckou ojedinělých
v
článcích,
hodnotu Andersenových pohádek,
výjimek. Andersen je které o
něm
jako uznávaný spisovatel a
vycházely, byla prezentována i jeho ostatní
tvorba. Lze konstatovat, že men jak s dílem
přijímán
přeloženým
český čtenář
do
češtiny,
byl
poměrně dobře
tak i s texty, které
nebyly vydány. Opakovaná vydání pohádkových tu jen
kromě
dosvědčují.
62
souborů
obezná-
česky
nikdy
tuto populari-
5.
Resumé
Mit speciale er et fors0g pa at give et indblik i modtagelsen af den danske forfatter Hans Christian Andersen i Tjekkiet indtil 1945. Der er skrevet utallige vcerker om H.C. Andersen-receptionen i en lang rcekke forskellige lande, men endnu ikke i Tjekkiet. Jeg har unders0gt f0lgende: Hvornar begyndte han s vcerker at blive trykt i Tjekkiet? Hvem har oversat dem? Hvodan blev hans vcerker modtaget i Tjekkiet? Dette speciale er kun koncentreret om anmeldeser af H.C. Andersens romaner og eventyr, men ikke om hans digte eller dramatiseringer. En ting jeg ikke har kommet scerlig meget ind pa, er kvaliteten af de enkelte overscettelser. F0rste sporaf H.C. Andersens vcerker i tjekkiske overscettelser finder man i tidskriftet Dennice i 1840erne. Her var trykt eventyret "Mořská
panna" (Den lilie Havfrue) og "Výjimky z obrazní desky
Měsíce"
(Billedbog uden Billeder). Begge oversat af Jakub Maly. Et fors0g pa at udgive et st0rre vcerk af H.C. Andersen pa tjekkisk blev virkeliggjort i 1851 med overscettelsen af romanen Improvisátor (Improvisatoren) af Jan Bohuslav Muller. Romanen blev i starten modtaget positivt af de tjekkiske littercere kritikkere. Senere blev den dog betegnet som sentimental, og som vcerende et ikke scerlig vigtigt vcerk i H.C. Andersens forfatterskab.
Den f0rste eventyrsamling
under titlen
Povídky a báchorky udkom i 1863, og blev oversat af Josef Mikulas Boleslavsky. I slutningen af 1800-tallet blev yderligere to af H.C. Andersens vcerker udgivet pa tjekkisk. I 1877 udkom Baronesser) og i 1881 romanen Pouhý
šumař
Dvě
baronky (De to
(Kun en Spillemand),
men de var ingen succes. Eventyrene var det eneste vcerdifulde fra H.C. Andersens forfatterskab.
63
I hele det 19. arhunderede blev der oversat fra tysk. Grunden til dette var et darligt kendskab til det danske sprog. I 1901-02 udkom Andersenovy pohádky.
Světové
vydání (Eventyr af H. C. Andersen.
Verdensudgave) med ilustrationer af Hans Tegner og oversat af Jaroslav Vrchlicky. I undertitlen stod der "oversat fra dansk". Analyser af hans overscettelse i pressen har peget pa, at dette ikke var helt sandt, eftersom der blev pavist spor af tysk. Den littercere kritik kom f0rst rigtig til udtryk i den anden dej af det 19. arhundrede.
Indtil da var anmeldelser tit kun begrcenset til at
informere lceserne om, hvornar vcerker bliver trykt, hvor mange sider det bestod af og hvad bogen kostede. Senere har anmeldelserne koncentreret sig om forfatteren og hans biografi. F0rst i det 20. arhundrede findes dybe analyser af vcerkerne. Bland de vigtigste kritikere i det 20. arhundrede, som har prcesenteret den skandinavske litteratur for det tjekkiske publikum, regnes Arne Novak og Gustav Pallas. Novak har prcesenteret den skandinaviske litteratur i Lidove noviny, og Pallas har oversat eventyrsamling Hans Christian Andersen. Úplný soubor jeho pohádek a povídek. Bogen bemmmes for at vcere den f0rste overscettelse direkte fra dansk. Samlingen udkom i 19141916 i fire dele. I 10bet af hele det 20. arhundrede udkom mange overscettelser af H.C. Andersens eventyr. Udover disse blev ogsa Pohádka mého života (Mit Livs Eventyr) trykt pa tjekkisk i 1928. I slutningen af 1930erne aftager antallet af anmeldelser i pressen og tidkrifter. Grunden til dette er, at de under bescettelsen blev bortcensureret. Det har dog ikke forhindret, at der udkom flere overscettelser af H.C. Andersens eventyrb0ger i denne periode. Hans Christian Andersen blev godt modtaget, da hans vcerker begyndte at blive trykt i Tjekkiet. I tidens 10b er der blevet udgivet en imponerede samling af eventyrb0ger af ham, og hans popularitet er tilsyneladende ikke faldet med tiden.
64
6.
Bibliografie
6.1. Primární literatura Andersen, H.Ch.: Flétnové hodiny, Mladá fronta, Praha 1969. Andersen, H.Ch.: Impro visa toren , in: Romaner og Rejseski/dringer, I. Bind, Gyldendal, K0benhavn 1943. Andersen, H.Ch.: Pohádka mého života, přel. J. Rak, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965. Andersen, H.Ch.: Povídky a pohádky, Albatros, Praha 2005.
6.2.
Sekundární literatura
6.2.1. Knihy: Andersen, Jens: Andersen - en biografi, 1. og 2. del, Gyldendal, 2. udgave, K0benhavn 2005. Černohorská, Dagmar: Místo skandinávské literatury v českém kulturním světě (Období od sedmdesátých let 19. století do 2. světové války), diplomová práce, FF UK, Praha 1979.
Fiala, Václav:
Země fjordů
a ság, Orbis, Praha 1942.
Frosti, Adam / K011n, Herman: VéBrker af H.C. Andersen oversat ti! tjekkisk, in: Bidrag ti! H.C. Andersens Bibliografi. X. , Det Kongelige BibIiotek, Nationalbibliografisk afdelings publikationer, K0benhavn 1979. Haman, Aleš: Nástin
dějin české
literární kritiky, H & H, Praha 2000.
Hrala, Milan (ed.): Kapitoly z dějin va, Karolinum, Praha 2002.
českého překladu,
Chaloupka, O., Voráček, J.: Kontury Albatros, Praha 1984.
české
Univerzita Karlo-
literatury pro
děti
a mládež,
Jensen, Thorkild Borup: H.C. Andersens eventyr i bi/leder. En i/Iustrationshistorie, Syddansk Universitetsforlag, Odense 2004. Levý, Jiří: České teorie překladu. vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře. 1.-2. díl, nakl. Ivo Železný, 2. vydání, Praha 1996. Novák, Arne: 1994.
Dějiny českého
písemnictví, Brána, 3. vydání, Praha
Ottův
slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecních 28 dílů, J. Otto, Praha 1888-1909.
Ottův slovník naučný nové doby,
vědomostí,
12 dílů, J. Otto, Praha 1930-1943.
Pallas, Gustav: Severské literatury nové doby, Státní nakladatelství, Praha 1939.
65
Pallas, Gustav: Hvězdy severu, nakladatel Jiří Chvojka, Havlíčkův Brod 1948. Roubíček, F.: Bibliografie časopisectva v Čechách z let 1863-95, Česká akademie věd a umění, Praha 1936. Riegrův slovník naučný,
Slovník severských
12 dílů, I.L. Kober, Praha 1860-1874.
spisovatelů,
Libri, Praha 1998.
Stirlingová, Monika: Divoká labuť Život a doba Hanse Christiana Andersena, Odeon, Praha 1972. Šmahelová, Hana: Počátky kritického myšlení o dětské literatuře, La II. Studie s antologií textů z přelomu 19. a 20. století, Praha: FF UK, 1999. 6.2.2. Články: Březinová, H.: "Stíny jsou zkrátka nutné. Dvojaký životní příběh pohádkáře Andersena", in: Dějiny a současnost, 2005, č. 6, str. 28-32.
Frohlich, F.: "Ohyzdné kače. O českých překladech Andersenových pohádek", in: Dějiny a současnost, 2005, č. 6, str. 40-43. Frohlich, F.: "Andersen v českých překladech", in: Dějiny a současnost, 2005, č. 6, str. 42. Frohlich, F.: Chudý hoch, který se proslavil, in: Povídky a pohádky, Albatros, Praha 2005. Frynta, E.: Doslov, in: Flétnové hodiny, Mladá fronta, Praha 1969. 6.2.3. Bibliografie zpráv, recenzí a referátů:
19. století: Květy,
1846,
č.
53-4, str. 213-216.
Květy,
1846,
č.
55, str. 219-220.
Květy,
1847,
č.
57, str. 240.
Pražské noviny, 1851,
č.
19, str. 4.
Pražské noviny, 1851,
č.
115, str. 2.
Pražské noviny, 1851,
č.
185, s. 1.
Pražský posel, 1851, str. 189. Vorlíček, F.L.: "Stručný přehled nejnovějších beletristických překladů",
in: Pražské noviny, 1852,
č.
2, str. 2-3.
Sabina, K.: "Slovo o románu", in: Lumír, 1858, č. 26, str. 613-620.
Lumír, 1862,
č.
32, str. 767.
66
Lumír, 1862, Hvězda,
č.
1862,
50, str. 1198.
č.
33-4, str. 394.
Zákrejs, F., in: Osvěta, 1873, č. 8, str. 632-636. č.
Pražský denník, 1875,
179, str. 3.
W.G.B: "U kolébky pohádek", in: Lumír, 1882, č. 5, str. 65-66. Budečská
zahrada, 1885,
č.
2, str. 26-27.
Čermák, B.: "Kdo napsal novelu Můj bratr Arthur?", in: Národní listy, 1885, č. 188, str. 3.
Malý, J.: František Doucha, in:
Osvěta,
"Mravnost v beletrii", in: Lumír, 1890,
1885,
č.
č.
2, str. 209-216.
8, str. 96.
Vlasák, A, in: Hlídka literární, 1894, č. 3, str. 105.
20. století: Čas, 1900, č. 64, str. 2.
Kraus, A: "WeihnachtsbOcherschau", in: Politik, 1900, č. 353, str. 1-3. -Gg-, in: České knihovnictví, 1900, č. 3, str. 77-78. Tuček,
A, in: Zvon, 1900,
č.
13, str. 154-155.
Novák, A: "Cizí literatury v českých překladech", in: Naše doba, 1903, č. 7, str. 542-549. Arleth, L.: "Světová knihovna", in: Srdce, 1904, č. 11, str. 225-226. Červinka, V.: "Světová knihovna", in: Zlatá Praha, 1904, č. 24, str. 287.
Herben, J., in: Besedy Času, 1905, č. 13, str. 101. K.L., in: Zlatá Praha, 1905,
Lidové noviny, 1905, -m-, in: Zvon, 1905,
č.
č.
č.
24, str. 285.
97, str. 6.
29, str. 464.
Právo lidu, 1905,
č.
94, str. 6.
Právo lidu, 1905,
č.
105, str. 12.
AR.: "Z literatury pro mládež", in: Naše doba, 1908, str. 382-388. "Kolem literatury", in: Lidové noviny, 1910, č. 60, str. 1-2. Červinka, V.: "Z literárního trhu", in: Zlatá Praha, 1914, č. 23, str. 276. Česká osvěta, 1914, č. 9-10, str. 11-12.
Václav, V., in: Zvon, 1914,
č.
13-14, str. 194-195.
Winter, G.: "Nové svazky laciných knihoven", in: Právo lidu, 1914, 121, str. 1-2.
Besedy lidu, 1915,
č.
13, str. 206.
Česká osvěta, 1915, č. 1, str. 15.
67
č.
Flajšhans, V.: "Knihy pro každého", in: Topičův sborník, 1915, Č. 4, str. 193-194. Petrbok, J.: "Hans Christian Andersen. Pohádky a povídky", in: Úhor, 1915, Č. 1, str. 9-10; Č. 2, str. 24-27. Sekanina, F.: "Hans Christian Andersen: Pohádky a povídky", in: Zlatá Praha, 1915, Č. 28, str. 334. Svoboda, O.: "Světové pohádky", in: Úhor, 1915, Č. 3, str. 46. Svoboda, O.: "Hans Christian Andersen, Úplný soubor jeho pohádek a povídek", in: Úhor, 1915, Č. 6, str. 101. Flajšhans, V.: "H. Ch. Andersen: Pohádky a povídky", in: Topičův sborník, 1917, Č. 5, str. 236. Štechová, M.: "Pohádky", in: Kmen, 1918, str. 237-238. R.H., in: Zlatá Praha, 1922,
Č.
27-28, str. 279.
Červinka, V.: "Jubileum H. Ch. Andersena", in: Zvon, 1925, Č. 46, str. 643-644.
Loulová-Hezká, M.: "Básník zázračné imaginace", in: Lidové noviny, 1925, Č. 400, str. 7. Šimek, F., in: Střední škola, 1926, Č. 2, str. 155-156. Novák, A: "Několik nových knih pro mládež", in: Lidové noviny, 1927, Č. 636, str. 17. Novák, A: "Jak vznikaly Andersenovy pohádky", in: Lidové noviny, 1927, Č. 648, str. 3. Suk, V.F.: "Vybrané Andersenovy pohádky", in: Úhor, 1927, Č. 9-10, str. 163. Novák, A: ,,vlastní životopis Andersenův", in: Lidové noviny, 1928, Č. 70, str. 7. Novák, A: "Z bibliofilie plzeňské", in: Lidové noviny, 1928, Č. 347, str. 7. Suk, V.F.: "Andersen: Pohádka o hráškové princezně", in: Úhor, 1928, Č. 9-10, str. 168. Pallas, G.: "Z norského písemnictví", in: Lidové noviny, 1929, str. 17.
Č.
602,
Pittich, K.: "H.Ch. Andersen: Pohádka mého života", in: Čin, 1929, str. 531. Rozpravy Aventina, 1929, str. 190. AP.: "H.Ch. Andersen: Pohádka mého života", in: Signál, 1930, Č. 26, str. 4. MOnzer, J.: "Hans Christian Andersen", in: České slovo, 1930, Č. 79, str.
8. Novák, A: "Novoročenky a pozdravné tisky", in: Lidové noviny, 1930, 44, str. 9.
68
Č.
Pallas, G.: "Ze soudobé literatury severské", in: Lidové noviny, 1930, 246, str. 7. Procházka, F.S.: "K memoárové naší str. 239.
literatuře",
in: Zvon, 1930,
Č.
Č.
17,
Střední
Suk, V.F.: "H.Ch. Andersen: Nejlepší pohádky a povídky", in: škola, 1930, Č. 2, str. 190. Suk, V.F.: "Posudky o knihách", in: Úhor, 1930, Č. 3-4, str. 72.
Rambousek, A.: "H. Ch. Andersen: Pohádka mého života", in: Česká osvěta, 1931, Č. 9, str. 422. Pallas, G.: "Literární kronika severská", in: Lidové noviny, 1935, str. 6.
Č.
Pallas, G.: "Kulturní kronika severská", in: Lidové noviny, 1935, str. 9.
Č.
75, 625,
Žundálek, F., in: Vlast, 1935, Č. 5-12, str. 235-236. Hloušková, B.: "H. Chr. Andersen: Pohádky", in: Úhor, 1936, Č. 9-10, str. 170. Rojka, F.: "H. Ch. Andersen: Pohádka mého života", in: Česká osvěta, 1940, Č. 6, str. 265-266. Majerová, M.: "Nové knihy pro str. 7.
děti",
in: Lidové noviny, 1940,
Č.
654,
Hloušek, J.: "H. Ch. Andersen: Pohádky", in: Úhor, 1942, Č. 2, str. 33. Pecháček,
J.: "H.Ch. Andersen: Mořská žínka, Divoké labutě, Křesadlo", in: Úhor, 1942, Č. 9-10, str. 163-164.
Filip, D.: "Andersenovy pohádky", in: Úhor, 1943, Č. 5, str. 71.
69
7.
Příloha
1
Seznam překladů do češtiny do roku 1945
70
Díla vydaná
samostatně
(do roku 1945): Pohádky
Rok Název vydání
Překladatel
Vydal
Obsah I Kód pohádky
19,26,110,56,98,65,13,61,64, 41,17,8,107,25,43,33,63,22,40, 10,2,37,74 5,7,12,47,45,15,27,14,4,11,18, 20,6,31,46,28,21,3,24,48,23, 29,9,36,30,16,1,34 5,7,12,47,45,15,27,14,4,11,18, 20,6,31,46,28,21,3,24,48,23, 29,9,36,30,16,1,34 5,1,7,9,4,23,22,25,12,11,17, 19,27,51,28,56,47,26,44,42,31, 64,55
1863
H. Ch. Andersena povídky a báchorky
Boleslavský, J.M.
LL. Kober, Praha
1868
Výbor veškerých povídek a báchorek H. Ch. Andersena Výbor veškerých povídek a báchorek H. Ch. Andersena J.C. Andersena vybrané pohádky, povídky a báchorky pro mládež a přátele její J.C.Andersena veškeré pohádky, povídky a báchorky
Kober, K. B.
LL. Kober, Praha
Kober, K. B.
LL. Kober, Praha
Peška, B. / Boleslavský, J.M.
Mikuláš & Knapp, Karlín
Peška, B. / Boleslavský, J.M./ Turnovský, J.L.
Mikuláš & Knapp, Karlín
1872
1874
18741875
1. Díl: 8,20,3,5, 1, 7, 9,6, 4,24,22, 12,23, 11, 14,2,16, 15,21,25, 13, 17, 19
2. Díl: 27,28,47,48,45, 33, 46,29, 26,30,43,44,42,49,31,34,36,32, 37,41,40,98,74 3. Díl: 10,52,51,59,58,56,60,61, 62,53,63,57,39,54,64,70,55,71, 38,72,67,65,66,68,69,107,110
1875
Malý a velký Kalouš
1875
Pohádka o lesním stromku Nové Báchorky od J.Kr. Andersena
1879 1880 1881 1885 1890
1894 1894 1894 1894 1899
Doucha, F. Stankovský, J.J.
Anděl
Gréger & Dattel Gréger & Dattel J. Pospíšil
4. Díl: 81,108,88,75,80,79,90,77, 86,89,87, 106. Billedbog uden Billeder (1.-33. Aften) 2 26 101, 103,92,93,117, 102,91
Andersenovy báchorky. Vybrané pro mládež
Šulc, P.J.
Neubert, Fr. A. Hynek, Praha
22 23,16,22,37,100,108,13,44
Čarovné zjevy
Dolenský, J.
B. Stýblo
Andersenovy vybrané báchorky dtto dtto dtto Andersenovy báchorky
Petřík,
LL. Kober, Praha
5,17,16,103,51,1,25,36,64,19, 117,37,13,22,12,23,27,28,26, 44,71,21,46,30 5,16,51,1,25,3,4,46,42,22,37, 13,12,27,23,28
K.
Lounský, A.M. A. Hynek, Praha
71
5,17,16,103,51,19,1,36,25,71, 64,37,46,4,12,44,22,117,23,28, 27,13,21,3,36,30
1901-2 Andersenovy pohádky. Světové vydání dtto
Vrchlický, J.
F. Šimáček, Praha
Mašek, K.
nakl. J. Otto, Praha
dtto 1902(1915)
H.Ch. Andersen: Pohádky a povídky
dtto
dtto
dtto
dtto 1905 1907
1909
1909
1909 1909 1912 1912
H.Ch. Andersen: Pět pohádek Andersenovy báchorky
H.Ch. Andersen: Nehezké káče a jiné povídky Andersenovy báchorky
F. Šimáček, Praha Lounský, A.M. A. Hynek, Praha
Vrchlický, J.
S.KoČí,
Marhan, M.
R. Štorch, Praha
Marhan, M.
M. Knapp, Karlín dtto E. Weinfurter, Praha E. Weinfurter, Praha S. Stýblo, Praha
Andersenovy báchorky. (Nový výbor) dtto Čarovné květy pohádek
Andrlík, F.J.
Pohádky z tajůplných
Andrlík, F.J.
světů
19141916
H. Ch. Andersen: Úplný soubor jeho pohádek a povídek dtto
Praha
Pallas, G.
72
1. on: 23, 31, 7,69,10,155,1,4,28, 62,27,20,24,26 2. Díl: 16,25,71,119,17,13,102, 44,5,32,19,9,47,37 3. Díl: 15,48,2,100,12,86,61,103, 8,123,43,46,3,58,82 1. Díl: 34, 29, 18, 30, 45, 22, 81, 64, 11,21,49,70,56,41,98,84,36, 101,66,92,40,6,60,90,80,55, 114,115,67,91,79,63,76,42,33, 73 2. Ofl: 87, 85, 14, 127,78, 130, 108, 93,104,117,51,120,35,74,38,39, 118, 113,50,57,52, 124, 112, 134, 131,88,97,126,111,94,59,122, 68,53,105,54 3.0íl: 83, 77, 72, 65, 89, 99, 109,75, 96,110,116,129,121,125,95,107, 106 4.0íl: 26, 1, 23, 2, 43, 28, 61, 86, 44, 37,47,100,103,69,4,48,24,32, 31,123,58,3,46,20,71,102,62, 119 5. Díl: 10,9,16,12,19,17,25,5,7, 13,8,15,27 23,1,9,16,71 5,17,16,103,51,1,25,36,19,117, 4,37,13,46,22,12,23,26,28,44, 27,3,21,64 25, 12, 16,37,22, Kniha obrazů bez obrazů ( 2. a 31. Večer) 8,11,27,1,19,3,28,46,93,71,49, 44, 23, 64, 100,58, 51, 102, 69, 103, 7,25,26,2,9,17,12,5,13,47,36, 16,35,92,37,21,45,31,87,30,22, 110 10,61,56,4,70,62,127,108 10,61,56,4,15,62,127,108 3,30,20,10,51,46,11,27,87,9 1,64,16,37,45,103,15,22,13,52, 93,31,23,81 1. Díl: 4,12,1,11,9,7,16,8,3,2, 25,26,13,17,5,15,32,29,36,23, 30,19,37,22,44,27,41,49 2. Díl: 10, 46, 51, 34, 47, 35, 14, 6, 21,28,78,112,55,56,110,52,71, 69,149,141,31,24,102,43,113, 133,144,42,151,20,45,87,68,77, 106,81,58,64
3. on: 155,63, 115,60, 127,57,62,
dtto
39,59,114,72,40,66,53,80,84, 48,74,67,70,82,61,65,79,128, 50,38,35,111,83 4. on: 95, 76, 18, 88, 90, 92, 91, 93, 94, 134,89,96, 109, 100, 103, 104, 98,119,120,152,101,153,108,33, 140,73, 142, 123, 117, 118, 129, 130,131,124,122,143,138,145, 86, 135, 139, 147, 146,97, 116, 126, 154,150,121,156,107,125, Billedbog uden Billeder (1.-22. Aften)
dtto
1917
Andersenovy pohádky
Marhan, M.
1921
H.Ch. Andersen: nejlepší Pallas, G. pohádky a povídky
1921
H. Chr. Andersen: Slavík
J. Hladký, Praha
1922
Císařův
A.
1922
Malá
1922
O hráškové
E. Šolc, Praha 8,11,27,1,19,3,28,46,93,71,49, 44,23,64,100,58,51,102,69,103, 7,25,26,2,9,17,12,5,13,47,36, 16,35,92,37,21,45,31,87,30,22, 110 J. Svátek, 32,9,23,21,14,69,45,22,44,81, České 110,52,71,127,101 Budějovice
slavík
Dědourek,
23 23
Třebechovice
mořská
panna
A. Zelinka, Ostrava A. Dědourek,
princezně
8 3
Třebechovice
1922
O králi parádníkovi
A.
Dědourek,
9
Třebechovice
1922
O
princezně
a
sviňáčkovi
A.
Dědourek,
20
Třebechovice
1922
H. Ch. Andersen: a jiné pohádky
Šolc &
1922 19231924
Uspavač
Andersenovy pohádky. Světové vydání dtto
Vrchlický, J. Vrchlický, J.
Obelisk Šolc & Šimáček
dtto 1925
Andersenovy pohádky
Marhan, M.
Šolc & Šimáček
1926
H.Ch. Andersen: nové šaty Čarovné květy pohádek
1927
Hrášková princezna
1925
Cisařovy
20,1,2,3,9,102,24
Šimáček
Sviňáček
Boleslavský, J.M. Andrlík, F.J.
19
on: 23,31,7,69,10,155,1,4,28, 62,27,20,24,26 2. on: 16,25,71,119,17,13,102, 44,5,32,19,9,47,37 3. on: 15,48,2, 100, 12,86,61,103, 8,123,43,46,3,58,82 8,11,27,1,19,3,28,46,93,71,49, 44,23,64,100,58,51,102,69,103, 7,25,26,2,9,17,12,5,13,47,36, 16,35,92,37,21,45,31,87,30,22, 110 9 1.
Praha (příloha Hollara) E. Weinfurter, 3,30,20,10,51,46,11,27,87,9 Praha J. Fencl, Praha 3
73
1927
Půmyslová
Křesadlo
1
tiskárna, Praha 1927 1928
1929
Vybrané Andersenovy pohádky H. Ch. Andersen: Pohádky. Král, Dáma a Kluk, Kvak Dvanáct poštou
Pallas, G.
J. Otto, Praha
Plzeň
1,7,16,3,13,5,15,29,23,27,28, 83 Konge, Dame og Kncegt. Qvcek. Skriveren
Koval, K.
O. Škábová,
Průmyslová
100
tiskárna, Praha 1929
Pasáček vepřů
Pallas, G.
1929
Povídka o roce
Mašek, K.
Sfinx-Janda, Praha
20
Průmyslová
56
tiskárna, Praha 1930
H.Ch. Andersen: Dvanáct poštou
Vrchlický, J.
1930
H.Ch. Andersen: nejlepší Pallas, G. pohádky a povídky
Družstvo knihtiskárny, Hranice J. Svátek, Praha
1933
Andersen: Pohádky
B.
Kroftová, J.
Kočí,
100
32,9,23,21,14,69,45,22,44,81, 110,52,71,127,101
Praha 70,10,2,71,43,122,16
H. Ch. Andersen: Vitinger, V. a jiné pohádky
L. Mazáč, Praha
1,23,121,98,84,58,110,17,92, 18, 32, 29, 34
1937
Andersenovy pohádky
3,12,13,36,103,19,1,5,7
1939
Andersenovy pohádky
1939 1940
Vybrané Andersenovy pohádky H. Ch. Andersen
1940
Andersenovy pohádky
1941
Ch. Andersen: slavík
K. Hloušek, Praha K. Hloušek, Praha V. Hrách, Praha L. Mazáč, Praha K. Hloušek, Praha Česká grafická unie, Praha
1941
H.C. Andersen: Pohádky
1941
Andersenovy pohádky. Světové vydání
1941
Mořská
1942
Andersenovy pohádky
1936
Křesadlo
Pallas, G.
Císařův
žínka: Pohádka
Vrchlický, J.
3,12,13,36,103,19,1,5,7,26,23, 31,27,20,4,62,69,24 1,7,16,3,13,5,15,29,23,27,28, 83 1,23,121,98,84,58,110,17,92, 18,32,29,34 3,12,13,36,103,19,1,5,7,26,23, 31,27,20,4,62,69,24 23
12,17,3,9,20,13,25,83 Plzákovo nakladatelství, Praha Šolc & 1. Díl: 15,2, 100, 12,61,8,3,58, 16, Šimáček, 25,71,17,13 Praha 2. Díl: 27, 102, 5, 19, 9, 37, 23, 7, 1, 4,62,20 Moravské 8 nakladatelství, Brno 27,100,28,1,102,19,3,46,93,71, V. Bluma, 49,44,23,64,58,51,69,103,7,11, Hořovice 8
74
1942
Andersenovy pohádky
Honzel, J.
J. Doležal, Červený
100,83,48,8,13,23,16,20,17,15, 9, 11
Kostelec
1942
1942
H.Ch. Andersen: Sněhová královna. Sedm pohádek H.Ch. Andersen: královna. Sedm pohádek
Sněhová
1942
H.Ch. Andersen: královna. Sedm pohádek
Sněhová
1942
Divoké
1942
Křesadlo
1942
Malenka
1942
Ošklivé
1942
labutě
kachně
H.Ch. Andersen: královna. Sedm pohádek
Sněhová
1944
H.Ch. Andersen: královna. Pohádka o sedmi povídkách Hloupý Honza
Sněhová
1945
Ústřední
27
učitelské
nakladatelství a knihkupectví Ústřední
27
učitelské
nakladatelství a knihkupectví Ústřední 27 učitelské
nakladatelství a knihkupectví B. Pištělák, Brno B. Pištělák, Brno B. Pištělák, Brno B. Pištělák, Brno Ústřední
13 1 5 25 27
učitelské
nakladatelství a knihkupectví B. Pištělák, 27 Brno
B. Pištělák, Brno
75
71
Díla vydaná
samostatně
(do roku 1945): Jiná próza
Rok vydání Název
Překladatel
Vydal
Název v originále
1851 1877 1913
Improvisátor Dvě baronky Obrázková kniha bez obrázků Pohádka mého života Obrázková kniha bez obrázků Pohádka mého života. Dětství a jinošství.
Muller, J.B. Vlasák, F.
J.Pospíšil, Praha M. Knapp, Karlín A. Svěcený
Šuman, V.
J. Albert, Praha
Improvisatoren De to Baronesser Billedbog uden Billeder Mit Livs Eventyr
Mašínová, B.
J. Hokr, Praha
Neumannová, N.
Kalich, Praha
Měsíček.
Věrná,
1929 1931 1939 1944
B.
B. Pištělák, Brno
Obrázková knížka pro malé i veliké.
76
Billedbog uden Billeder Mit Livs Eventyr
Billedbog uden Billeder
Díla nevydaná samostatně (do roku 1945): Pohádky Rok Název vydání 1841 Mořská panna 1852 Mořská panna
Překladatel
in: / vydal
Malý, J. Malý, J.
Dennice Kvítí z cizích
Hansmann, L.
díl/strana č. 3 / s. 23-48 sv. 1., s. 45-68
luhů
1853
Děvčátko se sirkami Královy nové šaty
Malý, J.
Koleda. Kalendář na rok 1853 Kvítí z cizích luhů
1853
Matka
Hansmann, L.
Moravský národní list
1853
Hansmann, L.
Moravský národní list
1854
Princezna na hrášku Jedle
Hansmann, L.
1854
Slavíček
Hansmann, L.
1855
Borovice
1855
Hoch o berlách
Boleslavský, J.M. Boleslavský, J.M.
Koleda. Kalendář na rok 1855 Koleda. Kalendář na rok 1855 Zlaté klasy
1855 1855 1855
Malá žebračka Pět v jednom lusku Boleslavský, J.M. Kamarád na cestě Hansmann, L.
1856
Lili
1856
Stará svítilna
1856
Vodní panna
1857
Čápové
1858
Sousedé
1859
Děvčátko se sirkami Divoké labutě
1852
obyčejný
s.248-249 sv. VI. / s. 68-72
č.
2/ s. 8-9,
č.
3/ s. 15-
6
1860 1859 1862
Je to opravdu pravda! Život
1864
Anděl
1865 1866
U hrobu dítěte. Jedlový stromek
1875
Malá žebračka
Boleslavský, J.M. Boleslavský, J.M. Boleslavský, J.M. Boleslavský, J.M. Boleslavský, J.M. Guth, V.
Novotný, J. Boleslavský, J.M.
K.B. Boleslavský, J.M.
č.
1 / s. 3-4
obyčejný
s. 170-4
obyčejný
s. 166-70 s. 404-406, 412-414
Zlaté klasy.
s.371-372
Zlaté klasy Zlaté klasy
s. 148-149 s.380-381
Nej novějš í moravsko-slezský domácí přítel. Kalendář 1855 Lumír
s.380-381 č.
37 / s. 872-877
Lumír
č.
36/ s. 853-857
Lumír
č.
52/s. 1238-1245
Wlastenecký rok 1858 Lumír
kalendář
na
obyčejný
Jasoň
Wlastenecký kalendář na rok 1860 Obrazy života
přestupný
s.69-70 č.
50/ s. 1182-8
č.
13/ s. 81-82
s. 59-64 sešit 2 / s. 67
Rodinná kronika
č.
20 / s. 249-253
Štěpnice. Příloha pedagogického časopisu Škola a život Lumír Štěpnice. Příloha pedagogického časopisu Škola a život Povídky a obrazy domácí i cizokrajné naší české mládeži sepsal a přeložil J.M.Boleslavský
č.
3 /s. 36-38
č.
46 / s. 724-725 /s. 3-7
77
č.1
sv. 1 /s. 7-11
1877 1877
Babička
Co otec
činí, dobře
Soukal, J. Soukal, J.
Tábor Tábor
č.
Soukal, J. Soukal, J. Soukal, J.
Tábor Tábor Tábor
č.
Soukal, J.
Tábor
č.
38 I s. 5;
Josef Soukal
Tábor
č.
42 I s. 167-168
Josef Soukal
Tábor
č.42/s.196
Josef Soukal
Tábor
č.
31 I s. 122-3
41 I s. 3
č.18/s.3
činí
1877 1877 1877
Němá kniha Pero a kalamář Povídky
č.
50 I s. 2-3 24 Is. 4
č.19/s.3
slunečního
1878
paprsku Zahradník a panstvo Co tvrdila celá rodina. Z JKA-a Co vše bodlák zažil. Z JKA-a Dětský tlach. Z A-a
1878
Vznešeně, krásně
Josef Soukal
Tábor
č.
11 I s. 43-44
1879
Co všecko lze vynalézt Pták fénix
Soukal, J.
Tábor
č.
29 I s. 4-5
Tábor Tábor Tábor Kytice z povídek A-ových
č.
91 s. 3 271 s. 1-2 č. 421 s. 1-2 s.57-67
dtto
s.68-72
dtto
s.73-80
1877 1878 1878
1879 1880 1880 1881 1881 1881 1882 1887 1890
Soukal, J. Soukal, J. Praděd Soukal, J. Červené střevíčky Boleslavský, J.M. Děvčátko se Boleslavský, sirkami J.M. Boleslavský, Židovka J.M. Anděl Ambrož, V. Pohanka Princezna na hrachu Neuvěřitelné
Anděl
strážný
Čítanka pro školy obecné
Josef Kalenský (pseud. Pro Josef Urbánek): Kniha kouzel a bájí. Pohádkový vínek z cizích i našich
č.
39 Is. 2-3
č.
s. 159-62 díl IV. I s. 43-45 s.25-26
květů.
Pohádkové
večery
sv. 15, s. 24-32
Matka O lesním stromku Velký a malý Kalouš
Pohádkové Pohádkové Pohádkové
večery
sv. 27, s. 20-32 sv. 32, s. 3-16 sv. 36, s. 3-18
Křesadlo
Z pohádky do pohádky Z pohádky do pohádk
s.288-94 s.320-4
Ubohý Jeník .. Od Františka Hofmanna. Besedy mládeže
s.75-88
Pohádky zlaté babičky I E. Šolc,
s.55-62
1892
Kouzelné
1892 1892 1892 1893 1893
křesadlo
Neohrožený
večery večery
vojáček
1898 1901 1901
Starodávný domek Boleslavský, J.M. Labuť mezi kachnami O Křesadle
s.65-80
Telč
1901
O statečném cínovém vojákovi
1902
Čápi
1902
Císařův
kabát
nový
Pohádky zlaté babičky I E. Šolc,
s.17-24
Telč
Pohádky u kolovrátku I I. L. Kober, s. 125-128 Praha Národ. Velký občanský kalendář na s.96-99 rok 1902 I F. Šimáček, Praha
78
1902
Děvčátko se sirkami Matka a Smrt
Projsa, P.
1902
Rajská zahrada
Moudrá, P.
1903 1905
Císařovy
1905 1905 1905
Létací truhlička O dítěti v hrobečku
1902
Pohanka nové šaty
Křesadlo
Národ. Velký občanský kalendář na rok 1903/ F. Šimáček, Praha Pohádky u kolovrátku / I.L. Kober, Praha Pohádky u kolovrátku / I.L. Kober, Praha Čítanka pro školy obecné Krásné čtení. Příloha České dívky
s.62-64
Krásné čtení. Příloha České dívky Krásné čtení. Příloha České dívky Krásné čtení. Příloha České dívky
Č.
s.31-38 s. 1-12 s.42-45 č 7 / s. 175-178 7/ s. 165-171 7 / s. 180-183 Č. 11-12 / s. 183-185 č
1905
Princezna na hrášku
Krásné čtení. Příloha České dívky
Č.
1906
Hlupáček
Pohádky, T. Mellanová / A. Štorch
s. 115-118
1906
Křesadlo
Pohádky, T. Mellanová / A. Štorch
s.79-84
1906
Malá prodavačka sirek Princezna na hrášku
Pohádky, T. Mellanová / A. Štorch
s. 137-140
Pohádky, T. Mellanová / A. Štorch
s. 34
1906
Statečný vojáček
Pohádky, T. Mellanová / A. Štorch
s.89-92
1907-8 1907-8
Dětský
Česká dívka Česká dívka
č.
Hlemýžď
Č.
1 / s. 12-13 15-17/ s. 231-232
190910 1909
Jedle
Český jinoch
Č.
4/ s. 53-58
Princezna na hrášku
Jaro
Č.
5/ s. 72-74
1911
Křesadlo
s.14-19
1911
Malá
1911 1911
Povídka o jedné matce Soudruh z cest
Dar Krále moře a jiné pohádky / F. Šimáček, Praha Sněhurka a jiné pohádky / F. Šimáček, Praha Krásné čtení. Příloha České dívky
1911
Sviňáček
1911 1913
Sněhová
1914
Hloupý Honza
1917
Jehla na látání
1917
Létající kufr
1917
Pět hrášků v jednom lusku
1917
Sněhulák
1906
žvást a růžička
mořská
víla
Zlato královna
Vrchlický, J.
Kouzelný kůň a jiné pohádky / F. Šimáček, Praha O Ivanu hlupci a jiné pohádky / F. Šimáček, Praha Jaro Lidová knihovna / A. Svěcený, Praha Pohádky z celého světa / E. Šolc, Praha Pohádky z celého světa / E. Šolc, Praha Pohádky z celého světa / E. Šolc, Praha Pohádky z celého světa / E. Šolc, Praha Pohádky z celého světa / E. Šolc, Praha
79
7/ s. 185
s.46-63 Č.
5 / s. 74- 76
Č. 14/ s. 210-212 s.50-76
sv. 18/ s. 36-41 sv. 61 /s. 23-27 sv. 46/ s. 26-32 sv. 57 / s. 28-32 sv. 60/ s. 26-32
1917
Stín
1919
Sněhová
královna
1920
Císařovy
nové šaty
1920
Císařovy
nové šaty
1920
Co táta dělá, vždy dobré jest Hrášková princezna Létací kufr
1920 1920
Pohádky z celého světa / E. Šolc, Praha Pohádkové večery / Vaněk a Votava, Praha Junák / A . Pavlíček, Plzeň
sv. 22/ s. 12-26
Šípková růženka a jiné pohádky / Šolc & Šimáček Kubík Obrobijce a jiné pohádky / Šolc & Šimáček Ali Baba a jiné pohádky / Šolc &
s.31-35
s.65-70
s. 18-22 s.48-49
Šimáček
Kdo s koho a jiné povídky / A.
s. 1-12
Pavlíček, Plzeň
1920
Pohanka
1920
Povídka z
1921
Povídka o jedné matce Dvanáct pocestných Ošklivé kachňátko
1922 1922
písčin
1922
Rajská zahrada
1922
Sněhulák
1923
Benda vysloužilec
Šuman, V.
Čítanka trojdílná pro české školy obecné / Státní nakladatelství, Praha Mistři novelistiky severské / J. Otto, Praha Čítanka pro školy obchodní / Česká grafická unie, Praha Dobyvač pokladu / Melantrich, Praha Sněženka a jiné pohádky / Šolc & Šimáček Sněženka a jiné pohádky / Šolc & Šimáček Šípková růženka a jiné pohádky / Šolc & Šimáček
Pohádka za pohádkou / Šolc &
s.34-35
s. 189-235 s. 71 s. 14-16 s.50-69 s.20-49 s.67-76 s. 192-200
Šimáček
1923
Matka a Smrt
Pohádka za pOhádkou / Šolc &
s. 126-131
Šimáček
1923
O králi parádníkovi
1923
O rajské
Pohádka za pohádkou / Šolc &
s. 174-179
Šimáček zahradě
Pohádka za pohádkou / Šolc &
s.258-264
Šimáček
1923
O Tulipce
Pohádka za pohádkou / Šolc &
s.327-334
Šimáček
1923
O zlém kn ížeti
Pohádka za pohádkou / Šolc &
s.83-85
Šimáček
1923
Pohádka o jedné matce
1923
Princ pasákem
1923
Růžový skřítek
Květy písemnictví domácího i s. 175-180 cizího. Čítanka pro jednoroční učební kursy. (IV. tříd měšťanských škol) s. 137-140 Pohádka za pohádkou / Šolc &
Šimáček
Pohádka za pohádkou / Šolc &
s.42-47
Šimáček
1924
Dobrod ružství cínového vojáčka
Veselé pohádky. Nevyčerpatelná pokladnice milé zábavy pro českou mládež / E. Weinfurter, Praha
80
s.55-59
1924
Lístek z nebes
Veselé pohádky. Nevyčerpatelná pokladnice milé zábavy pro českou mládež / E. Weinfurter, Praha
1924
Smrček
19251926 1925
Mořská
Čítanka pro třetí třídu škol středních s.31-40 / A. Píša, Brno Česká dívka č. 1 / s.1-5, č. 2/ s. 1723, č. 3 / s. 33-36 II. díl/ s. 34-35 Trojdílná čítanka pro české školy obecné / Státní nakladatelství, Praha Česká dívka č. 4 / s. 58-62
19251926 1926
ženka
Pohanka
Slavík
čínského
císaře
Pět hrášků v jednom lusku
1928
Sněhulák
1929
Císař
1930
Hlupáček
1930
Malá prodavačka sirek Motýl
1930
1930
Lounský, A.M / Svákovský, J.
v košili
1931
Princezna na hrášku Čajová konévka
1931
Mikula a Mikulka
1931
Ošklivé
1931
Rajská zahrada
1931
Soudruh z cest
1932
Císařův
1932
Co táta dělá, vždy dobré jest Děvčátko se sirkami
1932
1932
s. 86-88
káče
slavík
Mašek, K.
Jaro. Čítanka pro měšťanské školy s. 118-119 národní / Státní nakladatelství, Praha Dědečkovy pohádky / A. Štorch syn, s.5-9 Praha Zlatý závoj. Pohádky / Komunistické s. 44-49 nakladatelství, Praha Pohádky od tatíčka / A. Štorch syn, Praha Pohádky od tatíčka / A. Štorch syn, Praha Čítanka pro jednoroční učebné kursy při školách měšťanských / Česká grafická unie, Praha Pohádky od tatíčka / A. Štorch syn, Praha Trojdílná čítanka pro české školy obecné / Státní nakladatelství, Praha Pohádky z celého světa / Šolc & Šimáček, Praha Děti. Čítanka pro školy obecné / Státní nakladatelství, Praha Pohádky z celého světa / Šolc & Šimáček, Praha Pohádky z celého světa / Šolc & Šimáček, Praha Pohádky z celého světa / Šolc & Šimáček, Praha Pohádky z celého světa / Šolc & Šimáček, Praha Čítanka pro odborné školy ženských povolání a pro ústavy příbuzné / Státní nakladatelství, Praha Pohádky z celého světa / Šolc &
Křesadlo
s.44-49 s.50-55 s.78-80
s.19-21 s.71-72
č.
78/s. 1-14
III. Díl/ s. 48-62 č.
83 / s. 1-19
č.
101/s. 1-23
č.
99/ s. 21-32
č.
96 / s. 22-28
I. a II. Díl/ s. 435-436
č.
90/ s. 4-12
č.
88/ s. 1-26
Šimáček, Praha
1932
Malá
mořská
víla
Pohádky z celého světa / Šolc & Šimáček, Praha
1932
Princezna na hrášku
Trojdílná čítanka pro české školy obecné / Státní nakladatelství, Praha
81
I. Díl! s. 164-165
1932
Soudruh z cest
1933
Císařovy
19331934 1934
Pohádka o jedné Vrchlický, J. matce Císařovy nové šaty Vrchlický, J.
nové šaty
Pohádky z celého světa I Šolc & Šimáček, Praha Poselství. Čítanka pro 4. ročník měšťanských škol I Státní nakladatelství, Praha Česká dívka
č.
101/s. 1-23
s.56-60
č.
3 I s. 35-38
Čítanka pro třetí třídu středních škol s. 115-118
I Praha 19341935
Divoké labutě
Česká dívka
1937
Pohádka o
Čítanka pro druhý postupný ročník obecných škol I Státní nakladatelství, Praha Jaro. Sborníček veršů, povídek, pohádek, úkolů a her I Společnost
Květušce
1937
Povídka o hrášku
1 I s. 3-4, č. 2 I s. 2930, č. 4 I s. 52-55, č. 5 I s.69-72 II. díl/s. 117-136 č.
s.6-8
československého červeného kříže
1938
Pět hrášků v jednom lusku
1939
Cínový vojáček
Drégr, J.
Holčička
Drégr, J.
1939
se
sirkami 1939
Křesadlo
Drégr, J.
1939
Motýl
Drégr, J.
1939
O hloupém
Drégr, J.
Honzovi 1939 1939
Pastýřka
a kominík Drégr, J.
Pastýřka
a
Pallas, G.
kominíček
Drégr, J.
1939
Pohádka o králi, který se parádil Princezna na hrachu Ropucha
1939
Sviňáček
Drégr, J.
1939
Závod ve skoku
Drégr, J.
1939
zlý kníže
Drégr, J.
1940
Cínový vojáček
Drégr, J.
Holčička
Drégr, J.
1939 1939
1940
se
Drégr, J. Pallas, G.
sirkami 1940
Křesadlo
Drégr, J.
Jaro. Čítanka pro měšťanské školy národní I Státní nakladatelství, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha Severské literatury nové doby. Anthologie a přehled I Státní nakladatelství, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha Severské literatury nové doby. Anthologie a přehled I Státní nakladatelství, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha 100 nejkrásnějších pohádek I G. Petrů, Praha
82
III. Díl I s. 122-123
s. 144-146 s. 153-155 s. 155-158 s. 158-159 s. 161-163 s.151-153 s. 74-77
s.211-213 s. 146-147 s.77-83
s.147-149 s.150-151 s.159-160 s. 181-183 s.187-189 s. 189-193
1940
O hloupém
Drégr, J.
1940
Pastýřka
100
nejkrásnějších
pohádek / G.
s.195-198
pohádek / G.
s. 184-187
pohádek / G.
s.272-273
pohádek / G.
s.183_184
Petrů, Praha
Honzovi a kominík Drégr, J.
100
nejkrásnějších
Petrů, Praha
1940 1940 1941
Drégr, J. Pohádka o králi, který se parádil Drégr, J. Princezna na hrachu Kouzelné křesadlo
100
nejkrásnějších
Petrů,
100
Praha
nejkrásnějších
Petrů,
Praha
Nejkrásnější
pohádky našeho / E. Hladík, Praha Pohádky zimního večera / J. R. Vilímek, Praha Nejkrásnější pohádky našeho dědečka / E. Hladík, Praha Pohádky zimního večera / J. R. Vilímek, Praha Světem žertovných pohádek / E. Weinfurter, Praha Výbor veselých pohádek našich i cizokrajných / J.L. Švíkal, Mladá Boleslav Výbor veselých pohádek našich i cizokrajných / J.L. Švíkal, Mladá Boleslav Dědečkovy pohádky / J.L. Švíkal, Mladá Boleslav Babiččiny pohádky / J.L. Švíkal, Mladá Boleslav
s.75-84
dědečka
1941
Křesadlo
1941
Malý a velký Kalouš Neohrožený
1941
vojáček
1942
Hloupý Honzík
1944
Hloupý Honza
1944
Malý a velký Klaus
1944
Pohanka
1944
Skákalové
83
s.95-100 s. 111-124 s.124-128 s. 17-21 s.62-66
s. 15-17
s. 103-105 s.36-39
Díla nevydaná
samostatně
(do roku 1945): Jiná próza in: I vydal
Číslo I strana
Original
Malý, J.
Dennice
2. díl / s. 322-7
1., 24., 3. Aften fra Billedbog uden Billeder
Vyjímky z obrazní desky měsíce
Malý, J.
Kvítí z cizích luhů
sv. IV. / s. 63-8
1.,24.,3. Aften fra Billedbog uden Billeder
Kniha obrazův bez
Kořínek,
Pražské noviny
227-34,238-9,241
Rodinná kronika
sv. 4/ s. 86-90
Billedbog uden Billeder Billedbog uden Billeder Billedbog uden Billeder Kun en Spillemand
PřeložilI
Rok Název vydání
upravil
1841
Wýjimky z obrazní desky měsice
1852
1853
F.
obrazův
1864 1880 1881
1906 1929
Z povídek měsíce. Od Jana Nerudy Z povídek měsíce. Od Jana Nerudy Pouhý šumař
Obrázková kniha bez obrázků Co vypravoval měsíc
1941
Veliký pes
Arabesky od Jana s.177-91 Nerudy Stankovský, Zábavné listy roč. III., seš. 1./ s. 7-12; J.J. seš. 2/ s. 38-44; seš. 3/s. 68-72; seš. 4/ s. 87-94; seš. 5/s. 100-6; seš. 6/ s. 122-8; seš. 7/ s. 165-8; seš. 8/ s. 187-92; seš. 10/ s. 235-40; seš. 11/ s. 254-9; seš. 12/ s. 282-8; seš.13/ s. 307-12; seš. 14/ s. 331-6; seš. 15/ s. 354-60; seš. 16/s. 36672; seš. 17/ s. 404-8; seš. 18/ s. 426-32; seš. 19/ s. 442-7; seš.20/ s. 460-7
Lidová knihovna /
A.
sv. IX. a X.
Svěcený
Zlatý závoj / s. 70-71 Komunistické nakladatelství Stříbrná koule / R. s.46-47 Vilímek
84
Billedbog uden Billeder 5. Aften fra Billedbog u. Billeder 31 . Aften fra Billedbog u. Billeder
Polygloty (do roku 1945)
Název PřeložilI Rok vydání upravil H.Ch. Andersen: Historien 1875 1894
om en Moder i femten Sprog Une mere
Vydal
Český
Pio, J. / Thomsen, V, K0benhavn
Povídka o matce
Hansen, P., St. Petersburg
Povídka o matce
název
85
8.
Příloha
2
Seznam pohádek v originále podle tzv. "Kódu pohádky"
Kód
Český název 1
1
Fyrt0iet
Křesadlo
2
lilie Claus og store Claus
Velký Klaus a malý Klaus
dtto
3
Prindsessen paa .tErten
Princezna na hrášku
dtto
4
Den lilie Idas Blomster
Iduščiny květiny
dtto
5
Tommelise
Malenka
dtto
6
Den uartige Dreng
Nezbedný kluk
dtto
7
Reisekammeraten
Přítel
na cestách
dtto
8
Den lilie Havfrue
Malá
mořská
9
Keiserens nye KléEder
Císařovy
10
Lykkens Kalosker
Přezuvky Štěstěny
1938
11
Gaaseurten
Sedmikráska
dtto
12
Den standhaftige Tinsoldat
Statečný
13
De vilde Svaner
Divoké
14
Rosenalfen
Růžový skřítek
1839
15
Paradisets Have
Rajská zahrada
dtto
16
Den flyvende Koffert
Létající kufr
dtto
17
Storkene
Čápi
dtto
18
Den onde Fyrste
zlý kníže
1840
19
Ole Luk0ie
Ole
20
Svinedrengen
Pasáček vepřů
dtto
21
Boghveden
Pohanka
dtto
22
Engelen
Anděl
1843
23
Nattergalen
Slavík
dtto
24
KjéErestefolkene
Snoubenci
dtto
25
Den grimme .tElling
Ošklivé
pohádky
1 2
Datum
Název v originále
vydání 2
1835
víla
nové šaty
cínový
vojáček
labutě
Zavři očka
káčátko
Nejsou zde uvedeny všechny možnosti, ale byla vybrána pouze jedna varianta překladu. Datum dánského vydání.
86
1837 dtto
dtto dtto
1841
dtto
26
Grantrceet
Smrček
27
Sneedronningen
Sněhová
28
Hyldemoer
Bezová
29
Elverh0i
Návrší skřítků
1845
30
De r0de Skoe
Červené střevíčky
dtto
31
Springfyrene
Závody ve skoku
dtto
Pastýřka
dtto
32
Hyrdinden og Skorsteensfeieren
1844 královna
dtto
matička
a
dtto
kominíček
33
Holger Danske
Holger Dánský
dtto
34
Klokken
Zvon
dtto
35
Bedstemoder
Babička
dtto
36
Stoppenaalen
Látací jehla
dtto
Děvčátko
dtto
37
Den lilie Pige med Svovlstikkerne
se sirkami
38
Fra et Vindue i Vartou
39
Et Billede fra Castelsvolden
40
Den gamle Gadel0gte
Stará svítilna
1847
41
Nabofamilierne
Sousedé
dtto
42
lilie Tuk
Malý Tuk
dtto
43
Skyggen
Stín
dtto
44
Det gamle Huus
Starý dům
1848
45
Vanddraaben
Kapka vody
dtto
46
Den Iykkelige Familie
Šťastná rodina
dtto
47
Historien om en Moder
Povídka o matce
dtto
48
Flipperne
Límec
dtto
49
H0rren
Len
1849
50
Fugl Ph0nix
Pták Fénix
1850
51
"Der er F orskjel"
"Jest rozdíl"
1851
52
Verdens deiligste Rose
Nejkrásnější růže
53
Om Aartusinder
Za tisíc let
1852
54
Svanereden
Labutí hnízdo
dtto
55
Den gamle Gravsteen
Starý náhrobní kámen
dtto
Z vartoského okna
87
Obrázek z pevnostního valu
na světě
1846 dtto
dtto
56
Aarets Historie
Příběh
57
Paa den yderste Dag
V poslední den
dtto
58
"Det er ganske vist!"
Je to naprosto jisté
dtto
59
Et godt Humeur
Dobrá nálada
dtto
60
Hjertesorg
Usedavý žal
dtto
61
"Alt paa sin rette Plads!"
"VVse, kam paCI" rl.
dtto
62
Nissen hos Spekh0keren
Skřítek
dtto
63
Under PiletréEet
Pod vrbou
64
Fem fra en tErtebéElg
65
"Hun duede ikke"
Nebyla k
66
To Jomfruer
Dvě
67
Den sidste Perle
Poslední perla
68
Ved det yderste Hav
Na konci
69
Pengegrisen
Prasátko na peníze
dtto
70
Et Blad fra Himlen
Lístek z nebe
1855
71
Klods-Hans
Hloupý Honza
dtto
72
lb og lilie Christine
Jakub a Krystynka
dtto
73
"tErens T ornevei"
Trnitá cesta k
74
J0depigen
Židovské děvče
dtto
75
Et Stykke Perlesnor
Šňůra perel
dtto
76
Klokkedybet
Zvonivá tůň
dtto
77
Flaskehalsen
Hrdlo lahve
1857
78
Suppe paa en P01sepind
79
Pebersvendens Nathue
Pepříkova noční čepička
dtto
80
"Noget"
Něco
dtto
Det gamle EgetréEes sidste
Poslední sen starého
Dr0m
dubu
82
Abc-Bogen
Slabikář
dtto
83
Dynd-Kongens Datter
Dcera krále bažin
dtto
84
Hurtigl0berne
Běžci
dtto
85
De Vises Steen
Kámen mudrců
dtto
81
roku
u
dtto
hokynáře
Pět hrášků
dtto z jednoho dtto
lusku
88
ničemu
dtto
1853
panenky
moře
slávě
Polévka ze špejle od klobásy
dtto
1854
dtto
1858
dtto
Vinden fortreller om
Vítr vypráví o Waldemaru
Valdemar Daae ....
Daaovi a jeho dcerách
Pigen, som traadte paa
Dívka, která šlápla na
Br0det
chléb
88
T aarnvregteren Dle
Hlásný Dle
dtto
89
Anne Lisbeth
Anne Lisbeth
dtto
90
B0rnesnak
Dětské
dtto
91
Bamet i Graven
Dítě
92
Pen og Blrekhuus
Pero a
93
Gaardhanen og Veirhanen
94
"Deilig!"
Krásná
95
En Historie fra klitterne
Povídka z
96
To Br0dre
Dva
bratři
97
Flyttedagen
Den
stěhování
98
Sommerfuglen
Motýl
Bispen paa B0rglum og
Biskup borglumský a jeho
hans Frrende
přízeň
100
Tolv med Posten
Dvanáct poštou
dtto
101
Skanrbassen
Chrobák
dtto
86 87
99
102
Hvad Fatter gj0r, det er
v
povídání
hrobě
na
dtto a kohout dtto
střeše
Co táta
altid det Rigtige
dvoře
dtto
dtto
kalamář
Kohout na
1859
dtto písčin
dtto dtto
1860 dtto
dělá, dobře dělá
1861
dtto
103
Sneemanden
Sněhulák
dtto
104
I Andegaarden
V kachním dvorku
dtto
Musa nového století
1861
105
Det nye Aarhundredes Musa
106
lisjomfruen
Ledová panna
dtto
107
Psychen
Psyché
dtto
108
Sneglen og Rosenhrekken
Hlemýžd a růžový keř
dtto
109
Den gamle Kirkeklokke
Starý kostelní zvon
dtto
110
S01vskillingen
Stříbrný
peníz
dtto
111
Metalsvinet
Kovový
vepřík
1862
112
Venskabs-Pagten
Pobratimství
89
dtto
113
En Rose fra Homers Grav
Růže
114
En Historie
Povídka
dtto
115
Den stumme Bog
Němá
dtto
116
Sommergjaekken
Sněženka
117
Theepotten
Konvice na
čaj
1863
118
Folkesangens Fugl
Pták lidové
písně
1864
Lygtemaendene ere i Byen,
"Bludičky
sagde Mosekonen
řekla
120
Veirm011en
Větrný
121
I B0rnestuen
V
122
Guldskat
Zlatý poklad
dtto
123
Stormen flytter Skilt
Bouře
dtto
124
Gjemt er ikke glemt
125
Portnerens S0n
Syn
126
Moster
Tetička
dtto
127
Skrubtudsen
Ropucha
dtto
128
Vaen0 og Glaen0
Vaeno a Glaeno
1867
129
De smaa Gr0nne
Zelenáčkové
dtto
130
Nissen og Madammen
Skřítek
dtto
131
Peiter, Peter og Peer
Petr,
132
Gudfaders Billedbog
133
Hvem var den Lykkeligste?
Kdo byl
134
Marionetspilleren
Loutkář
dtto
135
Ugedagene
Dny v týdnu
dtto
136
Dryaden
Dryáda
dtto
137
Laserne
Hadry
dtto
138
Kometen
Kometa
1869
139
Solskins-Historier
140
H0nse-Grethes Familie
119
z Homérova hrobu
kniha
dtto
jsou ve
městě,"
bahenní žena
1865
mlýn
dtto
dětské světnici
dtto
štíty
přenáší
Skryto, ale ne
1866
zapomenuto domovníkův
a paní
Petřík
a
(Dědečkova
Petříček
obrazová
knížka) nejšťastnější
Povídky slunečního paprsku Husopaska Markétka a její rodina
90
dtto
dtto
1868 dtto dtto
dtto
dtto
141
Hvad Tidselen oplevede
Co bodlák zažil
dtto
142
Hvad man kan hitte paa
Co se dá vymysliti
dtto
143
Lykken kan ligge i en Pind
Štěstí může ležeti v dřívku
1870
144
Hvad hele Familien sagde
Co povídala celá rodina
dtto
145
Oldefa'er
Praděd
dtto
146
Det Utroligste
Nejneuvěřitelnější věc
dtto
147
Lysene
Svíčky
dtto
148
"Sp0rg Amagermo'er!"
149
1871
"Dandse, dandse Dukke min"
"Tanči, tanči,
panno má!"
dtto
had
dtto
150
Den store S0slange
Velký
151
Gartneren og herskabet
Zahradník a panstvo
Hvad gamle Johanne
Co stará Johanna
fortalte
vyprávěla
153
Portn0glen
Klíč
154
Kr0blingen
Mrzák
dtto
155
Tante Tandpine
Bolest zubů
dtto
156
Loppen og Professoren
Blecha a profesor
dtto
152
91
mořský
od vrat
1872 dtto dtto
