N_NCPD (od roku 1945 po současnost) Období 1945 – 1948 -
vláda NF: KSČ, KSS, ČSSD, ČSNS, ČSL, Demokratická strana (Slovensko) X pravice (zejména agrární strana) vyloučena z poválečného politického systému Košický vládní program Dekrety prezidenta Beneše → Prozatímní Národní shromáždění (říjen 1945 – květen 1946) znárodnění, pozemková reforma (revize p. reformy z 1. republiky) potrestání zrádců a kolaborantů, Němců a Maďarů → retribuční soudnictví odsun Němců: Postupimská konference, „divoká“ + organizovaná fáze nové orgány státní správy = NV VIII. sjezd KSČ (1946): program „přerůstání národní a demokratické revoluce v socialistickou“ → tzv. lidová demokracie volby květen 1946: Gottwaldova vláda → Budovatelský program (Dvouletka) od května 1946: Ústavodárné NS 1947: sucho, narůstající rozpory v NF 1947: studená válka na postupu, odmítnutí Marshallova plánu, Trumanova doktrína, Informbyro (Stalin kontroluje KS zemí východního bloku) 20. 2. 1948: demise ministrů ČSNS, ČSL a Demokratické strany od 21. 2. 1948: vytváření tzv. akčních výborů NF 22. 2. 1948: sjezd závodních rad a odborů, vznik lidových milicí 24. 2. 1948: generální stávka (1 hod.) za splnění požadavků KSČ 25. 2. 1948: nová Gottwaldova vláda „obrozené NF“
Období 1948 – 1953 -
-
tzv. zakladatelské období nového režimu: původní představy o lidové demokracii a tzv. „specifické cestě k socialismu“ deformovány do stalinizace země, politických procesů a nezákonností, diktatury místo pluralitní demokracie Ústava 9. 5. 1948 abdikace prezidenta Beneše → prezidentem Gottwald + premiérem A. Zápotocký další etapa znárodnění + pozemkové reformy plánované hospodářství → pětiletky: 1. pětiletka (1949 - 1953) únor 1949 zákon o JZD → kolektivizace vesnice IX. sjezd KSČ (1949): Generální linie budování socialismu zhoršování studené války (Korejská válka, 1950 – 1953) konflikt s Jugoslávií (od 1949) X Informbyro → Stalinova teorie o „zostřování třídního boje v zápase s kapitalismem“ 1
-
-
po roce 1950/1951 → další centralizace řízení podle sovětského vzoru (tzv. Hlavní správy v hospodářských rezortech) + působení sovětských poradců policejní útlak, nezákonnosti, hledání nepřátel→ politické procesy (1950 – 1954) represe proti zejména katolické církvi (Akce „K“ a „R“ v roce 1950), TNP, PTP integrace zemí východního bloku: 1949 RVHP + 1955 Varšavská smlouva 1953 (1.6.): měnová reforma X nespokojenost obyvatelstva od 1951: další výrazní zvýšení směrných čísel 1. PLP → „ocelová koncepce“, preference těžkého průmyslu a strojírenství, militarizace ekonomiky → disproporce v dalším vývoji ekonomiky zostřování studené války, obchodní embargo USA 1953 smrt Stalina a Gottwalda → prez. A. Zápotocký, premiérem V. Široký, 1. tajemníkem ÚV KSČ A. Novotný činnost exilu na Západě po roce 1948: zejména Rada svobodného Československa (od 1949 ve Washingtonu, v čele P. Zenkl), Rádio Svobodná Evropa (F. Peroutka, P. Tigrid), obnova některých politických stran v exilu – agrárníci (L. K. Feierabend), lidovci (A. Procházka), soc. demokraté (V. Majer, B. Vilím), Demokratická strana (J. Lettrich) aj., spolupráce se západními zpravodajskými službami (F. Moravec), čs. zahraniční vojsko nevzniklo
Období 1954 – 1960 - 1954 – 1955: roční ekonomické plány – snaha o nápravu disproporcí, opět navazování hospodářských vztahů se Západem - 1956: XX. sjezd KSSS = N. Chruščov a kritika kultu osobnosti a nezákonností Stalina - 2. pětiletka 1956 – 1960: snaha o dobudování základů socialismu (zestátněná ekonomika, zemědělské družstevnictví, likvidace živnostenstva) - XI. sjezd KSČ (1958) a snahy o tzv. 1. ekonomickou reformu → VHJ - 1960: nová „socialistická“ ústava = ČSSR Období 1960 – 1968 - od poč. 60. Let narůstá opozice proti Novotnému (od 1953 1. tajemník ÚV KSČ a od 1957 prezident) – hlavně na Slovensku - od 1963: rehabilitace postižených v politických procesech, uvolňování poměrů - problémy v ekonomice = rozpad 3. pětiletky → od roku 1963 práce týmu O.Šika na konceptu nové ekonomické reformy - 1964: Brežněv místo Chruščova - 1967: 4. sjezd spisovatelů (L. Vaculík, Z. Kundera, I. Klíma) Období 1968 – 1969 - leden 1968: zasedání ÚV KSČ = 1. tajemníkem ÚV KSČ místo Novotného A. Dubček - tzv. Pražské jaro → tzv. obrodný proces 2
-
-
-
-
„socialismus s lidskou tváří“ (reformní křídlo v KSČ: A. Dubček, Z. Mlynář, J. Smrkovský, O. Černík, Č. Císař) březen 1968: prezidentem místo Novotného L. Svoboda duben 1968 = Akční program KSČ: demokratizace, zrušení cenzury, „zestátnění moci“, ekonomická reforma, federalizace ČSSR → rekonstrukce vlády a ústředních orgánů: premiér O. Černík, místopředseda O. Šik, předseda parlamentu J. Smrkovský, předseda ÚV NF F. Kriegl rehabilitace perzekuovaných z 50. let přípravný výbor ČSSD a příprava vzniku nekomunistických organizací: K 231, KAN, obnova Sokola a Junáka červen 1968: „2000 slov“ (L. Vaculík) porady představitelů zemí východního bloku (Drážďany, Praha, Moskva, Čierna n. Tisou aj.)→ kritika KSČ za reformy 18. 8. 1968: „Poselství občanů předsednictvu ÚV KSČ“ (P. Kohout, Z. Hanzelka) = podpora obyvatel reformnímu vedení KSČ 21. 8. 1968: vstup vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR – okupace („Operace Dunaj“) – cca 600 000 vojáků, kromě NDR a Rumunska Internace vedoucích čs. představitelů a jejich odvezení do Moskvy (Dubček, Černík, Smrkovský, Špaček, Kriegel, Šimon aj.) X krach plánů tuzemských spojenců interventů a Moskvy = nová „dělnicko-rolnická vláda“: prezident Svoboda ji odmítá jmenovat + dosavadní vláda pokračuje + parlament rovněž 22. 8. 1968: mimořádný (XIV.) „vysočanský“ sjezd KSČ (řídí V. Šilhan) = odsoudil okupaci země (též MZV Hájek v OSN) srpen 1968: tzv. Moskevský protokol (tajný): anulování „vysočanského“ sjezdu KSČ, obnova cenzury, zákaz nekomunistických iniciativ a organizací, personální změny proti reformátorům, dohoda o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk, upevnění Varšavské smlouvy a spojenectví se SSSR, zrušení protestu v OSN (všichni čs. účastníci nakonec podepsali X F.Kriegel ne) protesty občanů proti okupaci → leden 1969: upálení studenta J. Palacha + jeho pohřeb od podzimu 1968 do jara 1969: postupná demontáž výsledků „Pražského jara“
Období 1969 – 1989 - celkově označováno jako: éra „normalizace“, či budování „reálného socialismu“ - od 1. 1. 1969: federalizace ČSSR - duben 1969: zasedání ÚV KSČ: definitivní konec předcházejícího reformního kurzu, 1. tajemníkem ÚV KSČ místo Dubčeka G. Husák - 1970: dokument „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti …“ - 1971: XIV. sjezd KSČ - represe proti opozici (Uhl, Šustrová, Hejdánek, Šabata, Hübl aj.) 3
-
-
od poč. 70. let zlepšení vztahů Východ – Západ: 1973 smlouva ČSSR – NSR, 1975 ukončení mezinárodní konference v Helsinkách 1975: prezident Svoboda zbaven funkce → prez. G. Husák 1975: součástí Závěrečného aktu helsinské konference i Pakt o lidských a občanských právech → v roce 1976 ČSSR zapracovalo do své legislativy → později Charta 77 leden 1977: Prohlášení Charty 77 (původní mluvčí = Patočka, Havel, Hájek) duben 1978: VONS (Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných) 1970 – 1988: předsedou federální vlády L. Štrougal tzv. underground a jiné občanské iniciativy proti komunistickému režimu koncem 80. let novým vůdcem KSSS Gorbačov = „perestrojka“, „glasnosť“ → v KSČ minimální podpora reformnímu kurzu (Štrougal, Adamec) + Sověti nechávají vývoji v ostatních zemích východního bloku volný průběh bez zasahování (!) 1988: federálním premiérem místo Štrougala Adamec, určité uvolňování poměrů od 1988: demonstrace občanů proti režimu, občanské iniciativy (HOS – Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa, Obroda) 1989: petice „Několik vět“, vývoj v dalších zemích východního bloku (zhroucení vlády komunistických stran) 17. 11. 1989: povolená demonstrace v Praze → konfliktní situace (policejní zásah na Národní třídě + „mrtvý student Martin Šmíd“) herci, studenti → 19. 11. v Laterně Magice založeno Občanské fórum (OF) od 20. 11. okupační stávka VŠ studentů + další protestní akce X nečinnost vedení KSČ komunikace opozice s federálním premiérem Adamcem 10. 12. 1989: nová federální vláda „národního porozumění“ (premiér M. Čalfa) + prez. G. Husák abdikoval 29. 12. 1989: parlament zvolil prezidentem V. Havla
Období 1989 – 1992 - příprava ekonomické reformy: „gradualistická“ koncepce z okruhu české vlády (V. Vlasák, J. Vrba, Z. Šulc aj.) X „šoková“ neoliberální koncepce z okruhu federální vlády (V. Klaus, V. Dlouhý, J. Ježek aj.) - OF: po Havlově odchodu na Hrad řídí J. Urban a P. Pithart - únor 1990: dohoda o odsunu sovětských vojsk - 1990: ČSFR opět členem MMF a Světové banky (SB) - 1991: zrušena Varšavská smlouva + RVHP - červen 1990: parlamentní volby = vítězství OF (VPN na Slovensku) → reorganizovaná federální vláda (M. Čalfa) a česká vláda (P. Pithart) - štěpení uvnitř OF + „personální práce“ V. Klause a jeho spojenců v OF: boj o pozice - 13. 10. 1990: sněm OF v Praze-Hostivaři: V.Klaus předsedou OF
4
-
-
-
-
-
-
-
leden 1991: sněm OF v Praze-Hostivaři: Klaus definitivně poráží „disidentský“ proud v OF → transformace OF v pravicovou politickou stranu (budoucí ODS) X výzva prez. Havla „vydržet jednotně do voleb 1992“ + „liberální klub“ (J. Dienstbier) Klausův ideový základ = rozchod se vším socialistickým, s tzv. „třetími“ cestami, s reformními komunisty apod. + budování kapitalismu (teprve nyní otevřeně prezentováno) štěpení OF = duben 1991 v Olomouci: ustavující kongres ODS (převzala většinu členské základny OF, vč. regionálních managerů) = Občanské hnutí (OH) – J. Dienstbier, P. Pithart, D. Burešová, V. Rychetský aj. – později další diferenciace (směrem k ČSSD apod.) z bývalého OF: „pravice“: ODS, Občanská demokratická aliance (ODA), Křesťanskodemokratická strana (KDS) + „střed a levice“: OH, Klub soc. dem. orientace OF říjen 1990: FS „vzalo na vědomí scénář radikální ekonomické reformy“ (V. Klaus a spol.), závěr roku 1990: devalvace Kčs od 1. 1. 1991: cenová liberalizace, omezování dotací, otevření čs. ekonomiky světovému trhu, politika „utahování opasků“ zákon č. 427/1990 Sb.: malá privatizace (do 31. 12. 1993) – většinou dražby zákon č. 92/1991 Sb.: velká privatizace (kromě přímých prodejů, kupónová privatizace) restituce majetku = zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě církve: výčtové vrácení některého nemovitého majetku – zákon č. 298/1990 Sb. X církevní „restituce“ celkově ne (poukaz na veřejnoprávní charakter tohoto majetku) od 1. 11. 1991: 1. vlna kupónové privatizace + 2. vlna v roce 1994 (Slovensko ne) + „3. vlna“ (koncentrace majetku od DIKů k budoucím českým miliardářům) X neexistence kontroly kapitálového trhu (Komise pro cenné papíry až od roku 1997!) 1991: FS přijalo „Listinu práv a svobod“ a implementovalo ji do Ústavy 1991: ČSFR členem Rady Evropy, členem OECD + dohoda o přidružení k ES + členem Visegrádského seskupení (ČSFR, Polsko, Maďarsko) červen 1992: parlamentní volby do FS = vítězí ODS/KDS (cca 34%) před Levým blokem - LB (LB + KSČM + Demokratická levice, cca 14 %) → na Slovensku podobně vítězí Mečiarovo HZDS (cca 34 %) před Stranou demokratické levice (transformovaná KSS, cca 14,5 %) → federální vláda (premiér J. Stráský) → česká vláda (premiér V. Klaus) → slovenská vláda (premiér V. Mečiar) červen 1992: povolební jednání ODS – HZDS (Klaus – Mečiar): buď federace nebo samostatné státy (ODS) X konfederace (HZDS) → dohoda: rozdělení státu, parlamentní cestou, žádné referendum 17. 7. 1992: SNR přijala „Deklaraci o svrchovanosti Slovenska“ → Mečiar: “Na tuto chvíli jsme čekali 1000 let, poprvé rozhodujeme sami o sobě.“ 17. 7. 1992: abdikace V. Havla na prezidentský úřad 5
-
1. 9. 1992: SNR schválila novou Ústavu Slovenské republiky 1. 9. 1992: autonehoda A. Dubčeka říjen 1992: FS schválilo kompetenční zákony o rozdělení ČSFR X problém, co s federálními poslanci? 14. 11. 1992: v Bratislavě pohřeb A. Dubčeka X žádný řečník a žádné rozloučení z Prahy celní unie ČR – SR 25. 11. 1992: zákon o zániku federace → 16. 12. 1992: ČNR schvaluje Ústavu ČR 31. 12. 1992: konec Československa vypořádání se s komunistickou minulostí: → zákon č. 496/1990 Sb., o navrácení majetku KSČ lidu → zákon č. 497/1990 Sb., o navrácení majetku SSM → srpen 1990: Havel „2. revoluce“ → zákon č. 451/1991 Sb., lustrační zákon → zákon č. 480/1991 Sb., o době nesvobody → zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu → zákon č. 181/2007 Sb., o ÚSTR a ABS → zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu
Období 1993 – současnost - 26. 1. 1993: V. Havel zvolen prezidentem ČR X předtím po jeho abdikaci v 2. polovině roku 1992 několik neúspěšných kol prezidentské volby - 1993: Asociační dohoda ČR s ES - od 1996: vlády s těsnou většinou hlasů v parlamentu → časté patové situace - 1996: parlamentní volby = ODS cca 30 %, ČSSD cca 26,5 % hlasů → pokračuje dosavadní vládní koalice (ODS, ODA, KDU-ČSL) + nově volby do senátu - 1997: Česko-německá deklarace - listopad 1997: „tzv. sarajevský atentát“ uvnitř ODS (fiktivní sponzoři): ODS X Unie svobody (US, J. Ruml, I. Pilip aj.) → demise premiéra V. Klause a jeho vlády = úřednická vláda J. Tošovského (od ledna 1998) - 1998: prezidentem ČR opět zvolen (těsně) V. Havel - červen 1998: parlamentní volby – ČSSD cca 32%, ODS cca 28%: US + KDU-ČSL odmítají koalici s vítěznou ČSSD → tzv. „opoziční smlouva“ ODS – ČSSD (1998 – 2002) – premiér M. Zeman - 1999: ČR členem NATO = tj. těsně před intervencí NATO do bývalé Jugoslávie („humanitární bombardování“ Srbska) - 1999: petice „Děkujeme, odejděte!“ - 2002: parlamentní volby: ČSSD cca 30%, ODS cca 24,5% → vládní koalice ČSSD, KDUČSL, US-DEU (premiér Špidla) - 2003: prezidentské volby (až po 2. volbě + 3. kole): zvítězil V. Klaus (nad J. Sokolem) 6
-
2004: vstup ČR do EU transformace dosavadní vládní koalice: 2004 (premiér S. Gross), 2005 (premiér J. Paroubek) 2006: parlamentní volby: ODS cca 35%, ČSSD cca 32% → premiér M. Topolánek 2009: vznik TOP 09 („Tradice – Odpovědnost – Prosperita“): odštěpení od KDU-ČSL, poslanci si ponechali mandáty (K. Schwarzenberg, M. Kalousek) 2010: parlamentní volby → vládní koalice: ODS, TOP 09, VV (Věci veřejné) – premiér Nečas leden 2013: prezidentské volby (poprvé přímá volba) → M. Zeman
7
