KULICH ... Necenzurovaný už od roku 1938
Ahojda po prázdninách! Je tady zase nový školní rok a s ním si každý student musí zvyknout na spoustu změn – profesoři se zdají být přísnější, přestávky kratší a testy těžší, než jaké si je pamatujeme z minulého roku. Musíme to všechno brát s nadhledem a humorem. A právě v tom nám už roky pomáhá oblíbený školní časopis. Ani ten ale nezůstane nezměněný – naše redakce se ho rozhodla pojmout tak trochu alternativně. Není to jen název, hned po seznámení s novou redakcí se můžete těšit hned na několik nových rubrik, stejně tak, jako na reportáž z Anglie nebo strhující zprávy o tom, co se ve skutečnosti dělo v naší tělocvičně. Tak neváhejte, otevřete a čtěte! A až dočtete, posílejte nám svoje názory, nápady, hlášky… a těšte se na další vydání! Mája Svobodová
Nová redakce
Ahojky kulišáci, je tu nový školní rok a s ním i nová (a lepší) redakce našeho školního časopisu. P.S. vůbec nejsme třída plná narcisů ;). Abyste se trochu seznámili s těmi pěknými lidmi z naší redakce (kvinty), co pro vás obětují svůj čas, připravili jsme pro vás takové menší seznámení…
-Sysel je ten typ člověka, co má rád své emoce pevně na uzdě. Jestli nevíte, o koho jde, koukněte se na fotku. Drobná postava, lišácký úsměv a přísně střežená peněženka v kapse. Toho musíte poznat všude, ne?
Matej Konvalinka >
Vojta Süsser
-Vysoký, pohledný, elegantní a velice šarmantní intelektuál. Má rád školní čaj o velké přestávce, dobré knihy a skvělou zábavu. Má také skvěle vypracovanou postavu. Více než ke komukoli jinému se k němu hodí pořekadlo: „Kdo nechlastá s náma, chlastá proti nám“. Čaj, samozřejmě.
Mája Svobodová
-Mája je mladá ,velmi nadaná slečna se zájmem o literaturu. Na chodbě si jí nejspíš nevšimnete, jelikož je drobného vzrůstu a jako upovídaná se taky nedá nazývat. Avšak pokud ji lépe poznáte, zjistíte, že má za ušima a také že se vyznačuje extravagantním stylem humoru. Arbeitslosigkeit.
Zuzka Štemberková
-Zuzka je velice talentovaná sportovkyně. Ráda běhá, plave a věnuje se kanoistice. Před nedávnou dobou nastoupila do Sparty. A když jí zbyde ještě chvíle času, ráda si přečte nějakou pěknou knížku nebo poslechne písničky.
Terka Trojanová
-Terka je úžasný charakter… Nikdy člověku neublíží a nezalže. Má smysl pro humor a je s ní sranda… Ráda tancuje a je v tom dost dobrá :D.Taky ráda chodí ven na vzduch, na procházku nebo si zaběhat. Trávení času s Terkou člověk nikdy nelituje…
2
Eva Bartošová
>
Anicka Stárková
-Na první pohled byste si Aničku – i přes její nadprůměrně velké oči a obrovský odpor k pudinku – mohli splést s normálním tichým děvčetem. Jakmile na vás ale promluví svým vychlastaným hlasem a začne drmolit něco o iluminátech nebo punkových koncertech, dojde vám, že větší rebelku jen tak nenajdete!
-První, co mě napadne, když si vzpomenu na Evu, je, že je to sakra „vejška“. JO! To znamená, že je fakt vysoká. Navíc božsky hraje na klavír (každému při Titanicu naskakuje husina) a mimo to i na housle. Aby té muziky nebylo málo, dost pěkně i zpívá. Z oboru hudby je to vše, ale ne všechno z oboru umění. Mezi další její koníčky patří tanec a sem tam i divadlo. Ve škole ji asi nejvíc baví biologie a ráda poslouchá dobrou muziku.
>
>
Péta KuPéta Kubát
-Na první pohled nenápadná osůbka v sobě skrývá mnoho talentů. Petr Kubát, známý to fotbalista, jest nejenom výtečný redaktor, ale také skvělý člověk. Všichni rádi vzpomínáme na výtvory Petrovy skvělé anglické výslovnosti, jako příklad můžeme uvést třeba „sekret risajp“ (secretrecipe) nebo „by bas“ (by bus). Jen ho oslovte, až ho někdy uvidíte kráčet po chodbě, rád si s vámi popovídá o jeho oblíbeném fotbalovém týmu Arsenalu. >
° Domca Sosnovcu
-Sosák je velice nadaný hráč na kytaru. Rád nosí košile, nejlépe s puntíky a saka, momentálně touží po červeném saku s bílými puntíky. Jeho oblíbené barvy jsou žlutá a černá. A je hrozný fanoušek fotbalu a mezi jeho nejoblíbenější klub patří Dortmund.
3
Jeník Sadil
-Jan Sadil, známý spíše pod pseudonymy Jenda, Jochánan, Pernís, Mňamís, Johny Sportsman nebo Kenior. Většina z vás ho zná ze školních chodeb, popřípadě, pokud se zajímáte o šachismus světové úrovně, vám jeho jméno také není neznámé (jeho geniální přesuny jezdce v kombinaci s promyšlenými pohyby královny obdivují i ruští velmistři). Jaký je však tento chlapec uvnitř? Vězte, že pod na pohled možná trošku tvrdší skořápkou se skrývá velmi (ale velmi!) citlivý mladík, který prožívá každé vaše utrpení ještě intenzivněji než vy, protože takového ho prostě matička příroda stvořila. A jak řekl jeden moudrý muž: „Člověk se narodí takový, jaký se narodí… Bosanoha!“ Pravda, naštvat ho není těžké, a pro hrubé slovo nejde daleko (onehdá jsem ho slyšel někomu spílat do „hrubiánů“), ale nikdy to nemyslí zcela upřímně. Tak to Jan Sadil, majitel největší tašky a nejlepšejšího kocoura z vás všech...…
Putování královskou zemí Je pátek 12. 9. 2014, asi tak 20:45, a před školou se to hemží studenty. Nakládají se kufry, kontrolují pasy a také nesmím opomenout dojemné loučení s rodiči. Tak, všechno je OK, můžeme jet. A kam? No přece směr Velká Británie. Nejprve je tedy zastávka v Amsterdamu, kde jsme poznali tamní život a atmosféru. Naše kroky dále vedly do skanzenu Zaanse Schans, kde jsme mohli vidět mlýny a domky typické pro Holandsko. Po krátké prohlídce města už nasedáme do autobusu a jedeme na trajekt, kterým se dostaneme do New Castelu. Tady nás čekala túra po Severních Peninách, kde jsme viděli krásné vodopády. Potom už míříme do Keswicku, kde na nás čeká hostel u jezera a výborná večeře. V pondělí jsme měli v plánu navštívit školu, která byla mimochodem naprosto úžasná. Byli jsme rozděleni do skupin většinou po třech a každá skupinka dostala jednoho tamějšího studenta, se kterým jsme navštívili dvě vyučovací hodiny. Poté jsme si prošli pobřeží St. Bees. Následující den jsme měli procházku okolo jezer, ale hlavním programem pro nás milovníky nakupování byl rozchod v Chesteru. A večer už si nás přebraly rodiny. Ve středu jsme navštívili Chatsworth house, kde byly obrovské zahrady, a také se tam točila Pýcha a Předsudek. No a ve čtvrtek už směr Londýn, kde jsme navštívili Londýnské oko, Piccadilly Circus, atd. Bylo to úžasné, hlavně večer, kdy všechno bylo nasvícené. Potom, co už se setmělo, byl náš autobus přistaven u silnice a vezl nás zpátky směr domov.
Eva Bartošová, Anna Stárková
° Hra o truny
>
– stojí za to videt V dubnu roku 2015 by měla vyjít již pátá série monumentálního seriálu Hry o trůny (Game of Thrones) natočená podle knižní předlohy Písně ledu a ohně od G. R. R. Martina. Hra o trůny má nejenom výborné herecké obsazení (Sean Bean, Nikolaj Coster-Wauldau, Peter Dinklage), ale na seriál obrovskou výpravu. Odehrává se ve fantasy světě, kde „Léto trvá i deset let a zima se může protáhnout na celý lidský život“. Autor knihy je známý častým střídáním postav, takže není třeba se bát, že by vás seriál omrzel, sám mohu doporučit seriál i knihy, obojí stojí za to!
Matěj Konvalinka
4
>
Pokusy jen s vyucujícím, prosím Jménem G a SOŠE Sedlčany jsem nucen vám všem tímto podat zprávu o fatální havárii v chemické laboratoři. Veškeré informace snad získáte z tohoto záznamu, který jsme našli v ruinách kabinetu chemie:
7.10. 2014 10:03 Hmota, kterou vytvořili žáci doučující se chemii, byla přenesena do Petriho misky. Něco takového snad žádný chemik ještě neviděl!
10:09 Zdá se, že objekt zkoumání začíná jevit známky života. Kdo by si kdy pomyslel, že se sliz vyrobený nejhoršími žáky na škole dokáže tak neobvykle napodobovat struktury okolních látek! Právě ztrojnásobil svou hmotnost…!!
10:24 S pomocí tělocvikářů se podařilo ucpat dveře do laboratoře fotbalovými míči, to ho ale dlouho nezadrží. Celý pokus byl jeden velký omyl, látka teď stravuje vše kolem sebe včetně několika nebohých dívek z obchodní akademie, které už profesor Papáč nedokázal vyprostit. Byla vyhlášena evakuace školy. Musíme to stihnout dříve, než se ten sliz dostane k zásobě kyselin!
10:57 Spaste duši! S pomocí zásob z kabinetu chemie se látka dostala až na chodbu, tam ji sice naše jazykářky na chvíli zadržely proudem slovníků (dokud sliz nevyplivl cizokrajnou mluvu zpátky), ale teď už se látka žene dál milimetr za milimetrem.
11:11 Hmota se už dostává ke schodišti, nic nepomohla barikáda z počítačů, které obětavě dodali páni profesoři Hodys a Šimek. Hrstka statečných vedená rodinným duem Šimeček ml.-st. se právě chystá k poslednímu odporu. Hodlají využít zapovězené zbraně: posledních pět minut usilovně dlabali staré a zaschlé žvýkačky z lavic. Dej bůh, aby se jim jejich zá---Zde záznam končí, lze pouze usuzovat, že hmota neznámého původu nevydržela styk se starými žvýkačkami a byla donucena k autodestrukci. Pravděpodobně při tom pohltila i autora zápisu. Složte prosím všichni hold za jeho hrdinství!!!
HÁDANKA
Matěj Konvalinka
5
Jsi obžalován u soudu. Soudce je férovej chlap, takže Vám nabídne následující řešení případu: „Můžete říci jednu oznamovací větu na svou obranu. Pokud nám zalžete, tak Vás oběsíme. Pokud řeknete pravdu, tak Vás zastřelíme.“ Co řekneš? Jak si zachráníš život?
>
Neprítel imperialismu ve sportovní hale?
Určitě se nespletu, když napíšu, že mnozí z vás teskní po naší tělocvičně. Nyní se v ní již pracuje, víme však, co se tam odehrálo před příchodem levných námezdních sil? Vy zřejmě ne, my však víme úplně všechno. Všichni jste dozajista zaregistrovali, když nás před třemi lety, přesněji 17. Prosince 2011 navždy opustil „náš milovaný vůdce“ Kim Čong- Il. V oficiálním prohlášení Korejské lidově demokratické republiky stálo, že mu selhalo srdce. Máme však pádné důvody obávat se, že na něj byl spáchán atentát. Jeho obětí se však nestal samotný vůdce, ale jeho dvojník, chudý pasáček Park Ki-Mun. Přestože se Kimovi při tomto incidentu nic nestalo, byl natolik otřesen, že se rozhodl po zbytek života skrývat a zemi řídit skrz svého syna Kim Čong-Una. První dva roky pobýval v Rusku, kde mu soudruh Putin nabídl nocleh ve skladu jaderných hlavic nedaleko městečka Nadym. Tato skrýš však byla odhalena díky telefonátu, který zachytila FBI 5. října minulého roku. V něm žádal Kim Čong-Il Putina (v telefonu ho oslovoval soudruhu Vladimire Vladimiroviči) o novou deku, jelikož tu starou použil na zhotovení státní státní vlajky, a spát v ní by znamenalo vlastizradu. No a teď ho ta raketa středního doletu, na které spí, neuvěřitelně studí do zad… Okamžitě po zachycení tohoto telefonátu byl na základnu vyslán mírový agent OSN, který zde nalezl Kima spícího na hromadě jaderných hlavic. Naneštěstí pro agenta se nejvyšší vůdce v tu chvíli vzbudil a jal se nebohého zástupce míru pronásledovat. Sotva třicetiletý mladík si myslel, že sedmdesátníkovi snadno uteče, netušil však, že Kim Čong-Il je v Severní korei držitelem rekordu v běhu po 38. rovnoběžce s plnou polní. Nebohý agent byl tedy dostihnut, zadržen, zabit a zasypán nehašeným vápnem v mělkém hrobu. Nebezpečí zažehnáno, Kimova pozice však byla prozrazena a přesun byl více než nutný. A nyní se konečně příběh přesouvá k naší tělocvičně. Vůdci totiž azyl nabídla Česká republika, především její president Miloš Zeman, který se s ním seznámil na své cestě kolem světa, kterou podnikl roku 2008, kdy se aktivně neúčastnil politické situace. A tak Miloš, Kimem zvaný objímač (korejsky: ), zařídil vůdci ubytování právě v naší tělocvičně. Všechno toto jsou jen dedukce, hmatatelné svědectví bohužel nemáme, máme však svědectví jisté stařenky, která při návratu domů z nákupu chodí kolem naší tělocvičny. Ta tvrdí, že z tělocvičny několikrát a zcela zřetelně slyšela zpěv korejských lidových písní doprovázených hrou na vozembouch, a znalci vědí, že v celé Severokorejské lidové republice neexistuje většího mistra v tomto oboru. Ale bohužel, všechno jednou končí, a tak musel nejvyšší vůdce s nástupem dělníků zvednout kotvy. Nejmenované zdroje tvrdí, že se nyní skrývá u jiného svého přítele, pokojík ve sklepě prý mu nabídl Bill Clinton. Kdo ví…
Vojta Süsser
Ukrýval se skutečně v této budově největší diktátor posledních let?
6
Seznamte se, to je Kim. Možná vám byl blíž, než si dokážete představit…
>
>
Tesíme se do telocvicny >
>
Tělocvična G a SOŠE Sedlčany, která byla poškozená povodněmi na začátku června 2013, by měla být podle smlouvy se stavební firmou Sportovní podlahy Zlín opravena do konce letošního listopadu. Opravné práce byly započaty v druhé půlce srpna a samotná stavba by měla být hotova již v říjnu, je ale třeba počkat, až zaschnou vrstvy gumy a pryskyřice. Nejdéle z celého projektu trvalo vysušovaní tělocvičny, škola také musela získat peníze z pojištění. Letos v červnu pak probíhalo výběrové řízení na stavební firmu. Pozornost při rekonstrukci byla také věnována několika opatřením proti další případné povodni, do objektu budou vést pevnější dveře, kvůli případné spodní vlhkosti již není v podkladu dřevo, nýbrž beton, a jestliže by se voda dostala až do výšky izolací, byla by automaticky propouštěna, aby nedošlo k novému poškození . Doufáme, že stavba bude dokončena podle plánu a bez komplikací, protože se už na naši tělocvičnu moc těšíme. Sportování pod domácí střechou nám skutečně chybí. Také se konečně rozběhnou sportovní kroužky a veřejnost bude moct naši tělocvičnu zase využívat. Držme si palce!
Matěj Konvalinka
7
RANDOM OKÉNKO Anketa: Je Vojta Kocura ňuňatej?
>
První výlet Jeníka a Mateje za kulturou ...aneb zážitky z Filmového klubu Je tomu již více než patnáct let, co v Sedlčanech existuje Filmový klub a my jakožto vášniví diváci jsme se rozhodli vám ho trochu přiblížit a možná i ve vás zapálit plamínek vášnivého diváka, jakým jsme my sami. Proto vám přinášíme žhavý rozhovor, který jinde nenajdete, s předsedou filmového klubu panem Petrem Sokolem. Dobrý den, mohl byste nás nejdříve seznámit s tím, jak to vlastně ve „Filmáči“ funguje? Filmový klub je jako normální kino otevřené všem divákům. Neprávem vzbuzuje dojem nějaké uzavřené komunity, ale není tomu tak. Promítáme patnáct filmů ročně za nižší cenu než v běžném kině. S členskou kartou pak máte cenu ještě o něco nižší. Filmy vybírají veteráni nebo angažovaní členové z filmů, které jsou v distribuci. Kolik lidí přibližně spolupracuje na chodu Filmového klubu? Pracuje nás na tom zhruba deset, všichni zadarmo pouze z lásky ke kinematografii. Jakou výhodu má chodit do Filmáče? Filmáč sdružuje, vzdělává a baví. Samozřejmě se můžete podívat na film doma u notebooku, ale u nás máte snímek na velkém plátně s kvalitním úvodem a poté můžete filmový zážitek řádně prodiskutovat s kamarády v baru Beseda hned vedle kina. Jaký má Filmáč vztah ke gymplu? V každé generaci se většinou najde osvícená parta studentů z gymplu jako vy, která pravidelně navštěvuje Filmový klub. Na jaký film byla největší návštěvnost? Nejvíce lidí přišlo na Amadea od Miloše Formana a to cca 180 lidí. Velká návštěvnost bývá také na filmy se sexuální tématikou či se slovy „sex“ [seks] nebo „love“ [la:v] v názvu. Kolik vás stojí práce být předsedou? Přímo předsednictví moc práce nezabírá, více času zabere byrokracie, stránky a vybírání filmů. Přejete si něco na závěr vzkázat našim čtenářům? Na závěr bych chtěl říct, že nepouštíme jen intelektuální filmy, ale také komedie, kultovní filmy a prostě filmy, které se líbí. Také bych chtěl všechny pozvat do Filmového klubu, určitě to stojí za to. 13. prosince pro vás výjimečně v sobotu s divadelní skupinou Zážeh chystáme překvapení. Na viděnou. Odkaz na web Filmového klubu: http://www.filmovyklubsedlcany.wz.cz
Jeník Sadilů, Matěj z Konvalinku xoxo
Program filmového klubu: 20. 11. - Je muž, který je vysoký, šťastný? 13. 12. - PŘÍSNĚ TAJNÁ PROJEKCE
8
Lepší svět. Co to je lepší svět? Jestli si chci představovat „lepší svět“, musím uvažovat tak, aby reálný svět byl ten horší. Na realitě je špatné například to, když dostanu ze zkoušení špatnou známku. Takže když budu mít jen samé jedničky, bude náš svět lepší? Pro mě možná ano, ale já jsem jeden ze sedmi miliard, navíc to pro mne nebude žádná výraznější změna, jako když žena v Africe dostane pro mne nevýznamný finanční obnos a zachrání díky tomu své nenarozené dítě. Mnohem výraznější než problémy jedince jsou však problémy celého lidstva. Takže když bude zachráněno milión dětí, je to větší zlepšení, než když se zachrání jedno dítě, což je podstatnější než mé dobré známky. Lepší svět si tedy mohu představovat jako realitu bez těch největších problémů lidstva jako celku. Jaké to ale jsou problémy a jak bych je vyřešil? Samozřejmě bych mohl říct, že bych si přál světový mír a aby se každý měl dobře. Něco takového by možná řekl politický demagog a dál už by tuto tezi nerozvíjel (jeden z důvodů by bylo to, že světový mír a všeobecné blaho by zajistil dostatek marihuany pro všech sedm miliard navzájem se nenávidějících lidí a udělal by z nich mírumilovné medvídku Pú). Co kdybych si měl ale vybrat jen jednu věc, která by učinila svět lepším? Jeden člověk před svou smrtí řekl, že by si přál, aby se uklidnila situace v muslimském světě. Když se nad tímto přáním zamýšlím, docházím k názoru, že by se s ním mnoho lidí ztotožnilo, ale je to ten nejlepší možný způsob vytvoření lepšího světa? Existuje vůbec takový „nejlepší způsob“? Pravděpodobně ne… Znamená to tedy, že bych si žádný lepší svět představovat neměl? V žádném případě ne! Přál bych si, aby se Arabové přestali navzájem masakrovat, Putin se veřejně omluvil ruský homosexuálům a Kim Čonk-un začal hlásit lásku k Jihokorejcům. Také bych si ale přál, abych se lepším stal JÁ, stavěl bych se totiž k představě o lepším světu jinak a nenapsal tak idiotský článek … ;-) Matěj Konvalinka >
° Až lidi nebudou curat na lidi, raci na raky a psi na sloupy poulicního osvetlení... >
>
Otázka zní: Jak si představuji lepší svět. Já si myslím, že svět je dobrý tehdy, když se nám na něm dobře žije. Mně osobně se žije celkem pěkně, neříkám však, že by to nemohlo být lepší. Ono je totiž mnoho faktorů, které ono pohodlí podstatně ovlivňují. V této úvaze bych se chtěl zaměřit zejména na jeden z těch mnoha faktorů, a to vcelku podstatný. Je to faktor lidského chování, vztahů a toho, jak si sebe navzájem váží. Na světě se bude žít o něco lépe v době, kdy si budete moci nechat na ulici kolo, aniž byste si ho museli tlustým řetězem přivazovat ve strachu, že vám ho někdo ukradne. Nebo až, když si budete kupovat jen dva rohlíky k svačině, vás těch deset lidí s plnými košíky ve frontě před vámi beze všeho pustí dopředu. Až vám sousedka půjčí trochu soli bez otráveného výrazu. Až bude prodavač dávat dětem k zakoupené čokoládě zdarma žvýkačky, aniž by přemýšlel nad tím, že na tom prodělá padesát haléřů. Až se nebude stávat, že stařenka zůstane v autobuse stát a teenageři budou dělat, že ji nevidí… Jestli se lidé někdy začnou chovat alespoň o trochu lépe (já se však obávám že nezačnou), bude svět o něco lepší než je dnes. Vojta Süsser
9
Spousta lidí tvrdí, že by chtěla změnit svět k lepšímu, ale dle mého skromného názoru si myslím, že je to spíše utopie. Lidé (obecně) nikdy nebudou spokojeni s tím, co mají a budou se to snažit zlepšit, což vlastně podle mě není na škodu, to vůbec. Nicméně, pojďme si zalít kafíčko, ukousnout si koblížku a zasnít se, co bychom mohli zlepšit, případně, co by se mohlo zlepšit samo. Jako první mě samozřejmě napadá, že by bylo krásné, kdybychom se všichni měli rádi a kdyby bylo méně úmrtí a neštěstí obecně v životě, avšak čím hlouběji nad tím přemýšlím, tím více se dostávám k závěru, že by láska asi ztratila svoji výjimečnost a že země už se takhle přelidňuje a jak by to vypadalo, kdyby lidé přestali umírat? Toto byl zrovna velmi naivní příklad, ale ať přemýšlím, jak usilovně chci, nedokážu vymyslet nic zlepšitelného, však vzpomeňme, že každá mince má rub i líc. Vše je natolik komplexní, že bych se snad i spokojil s vylepšením v podobě správně napsaných jmen na kelímcích ve Starbucks a s častějším odpadáním hodin biologie. Jenda Sadil
>
Caj, drogy & rock’n’roll Matěj Konvalinka. Pro někoho pouze individuum s podivným vzezřením, extravagantním chováním, a stylem chůze; který bourá všechna zažitá pravidla. Mnoho lidí, troufám si říci obrovské masy, nemá ponětí o tom, že je Máťa profesionální pič čaje. Každou svačinovou přestávku svádí na chodbách nejen nevinné primánky, ale také urputný boj s plastovými hrnky rozličných barev a tvarů. Navzdory svým obrovským úspěchům (v pátek 26. 9. 2014 pokořil hranici 10 hrnků) je velmi, velmi, a znovu podotýkám velmi skromný. „S trochou tréninku by to zvládl každý smrtelník“, říká sám Konvalinka. Zdar Matěji! Rychlovka na rozehřátí: Kolik hrnků si dnes pokořil?! „Dnes (29. 9. 2014) jsem dal pouze 1, něco jako strečink po maratonu, prostě vyklusání.“ To je dobré, ale někteří studenti si stěžují na nevalnou chuť našeho čaje (vyjma D. Sosnovce a V. Süssera). Nemáš s ní problém? „Ne, místní čaj mi velice chutná a mám podezření, že pan Školník do něj přidává nějakou tajnou přísadu, díky které je tak chutný a neodolatelný.“ /Redakce (hlavně D. Sosnovec a V. Süsser) souhlasí, milujeme ten čaj!/ Jak se cítíš po zdolání takových 10ti hrnků? Není ti blivno? (užvýkává pizzu) „Ba naopak, díky cvičení břišních tanců je můj organismus schopný čaj sklepat až do kalhot.“ OPRAVDU?! „Žeeeeeeert!“ V pátek 26. 9. 2014 jsi pokořil bájnou, nikým nedosaženou a velmi opěvovanou hranici 10 hrnků. Chystáš se do vyšších pater? „Rád bych se dostal až k magickému číslu 12, ale bojím se, že to mé močové cesty nedovolí.“ Jak vycítíš, že je ten správný den? Podle konstelace hvězd? „Spíš podle fází Měsíce.“ Necítíš se špatně, když vypiješ tolik hrnků? Co když nezbyde na ostatní? „Jak napsal Niccolò Machiavelli ve svém díle Vladař: ‚Účel světí prostředky.‘ Máš nějaký rituál před, nebo po pití? Nepliveš do prázdných hrníčků? „Do prázdných hrníčků většinou neplivu, ale pokouším se z nich postavit Babylonskou věž.“ Děkujeme za rozhovor, Matýsku! Máš nějaké tajné poselství, o které by ses chtěl podělit s našimi čtenáři? „Zapíjejte mnoho čaje, každý z chuti čaje taje, upíjejte třeba z kraje, lízněte si také čaje!“ Zdárek párek, Matěji. Ať ti táhne!
Domča Sosnovec, Vojta Süsser.
10
>
Špatné básne Zdravím všechny naše čtenáře! V rámci vašeho kulturního vzdělávání bych vám rád doporučil stránku, kde se to kvalitní literaturou přímo hemží. Pokud máte Facebook, není nic snazšího, než do vyhledávače napsat „špatné básně“ a již můžete laskat svou mysl záplavou té nejkvalitnější poezie. Pro inspiraci uveřejňujeme jednu báseň přímo z onoho portálu a pár dalších z vlastní tvorby. Příjemnou zábavu.
RODINNÉ VZTAHY NA DIVOKÉM ZÁPADĚ „Jeden chlapec, ten si žil, a jmenoval se Bill. Svíčkovou měl rád, a jeho bratr byl Konrád. Byl to hrozný neruda, barvy barvil do ruda, jako Jan Neruda.“ Dominik Sosnovec
KRÝMA „Vladimir Putin má zánět dutin. Dostal na to antibiotika a musí pít hodně tekutin“ Špatné básně PROBLEMATIKA VLNĚNÉHO SVETRU „Když rostou, jím maliny, v zimě nosím mikiny. Z bavlny.“ Vojtěch Süsser
PŮLNOČNÍ TANEC „Za svitu měsíce, tančili tři zajíce. A taky koroptev. Ten tančil nejvíce.“ Autor neznámý
PŮLNOČNÍ TANEC „Za svitu měsíce, tančili tři zajíce. A taky koroptev. Ten tančil nejvíce.“ Autor neznámý
EPOS O KORMORÁNOVI „Kormorán ten nezná strachu, Ladně dosedá do prachu, A to ani nemá, Certifikát o zdravotní způsobilosti k létání, Eště že tu na pobřeží není, Kontrolór, který by ho poslal před komisy pro bezpečnost letového provozu.“
EPOS O KORMORÁNOVI „Kormorán ten nezná strachu, Ladně dosedá do prachu, A to ani nemá, Certifikát o zdravotní způsobilosti k létání, Eště že tu na pobřeží není, Kontrolór, který by ho poslal před komisi pro bezpečnost letového provozu.“ Vojtěch Süsser Vojtěch Süsse
PŮLNOČNÍ TANEC „Za svitu měsíce, tančili tři zajíce. A taky koroptev.
HYGIENICKÁ ROMANCE „Karel měl dnes strašný sen, Nemyl se v něm ani den. Elegán? Ani náhodou! Držgrešle to je, on šetřil vodou! Lesklé, slizké, mastné vlasy, „Ííííííí!“křičely lidí masy, Když viděly jeho vlasy.“ Dominik Sosnovec Ten tančil nejvíce
EPOS O KORMORÁNOVI „Kormorán ten nezná strachu, Ladně dosedá do prachu, A to ani nemá, Certifikát o zdravotní způsobilosti k létání, Eště že tu na pobřeží není, Kontrolór, který by ho poslal před komisy pro bezpečnost letového provozu.“
Bystřejší z vás si jistě všimli, že počáteční písmena každého verše v posledních dvou básních dává dohromady vždy jedno slovo. Odborníci vědí, že se tomuto stylu říká akrostich. Máte-li zájem a můzu, můžete se pokusit vytvořit akrostich vlastní a přínést ho jednomu z redaktorů (třída kvinta, druhé patro u zadních schodů). Nejlepší báseň bude odměněna a uveřejněna v příštím čísle Kulicha. Dominik Sosnovec a Vojta Süsser Bystřejší z vás si jistě všimli, že počáteční písmena každého verše v posledních dvou básních dává dohromady vždy jedno slovo. Odborníci vědí, že se tomuto stylu říká akrostich. Máte-li zájem a můzu, můžete se pokusit vytvořit akrostich vlastní a přínést ho jednomu z redaktorů (třída kvinta, druhé patro u zadních schodů). Nejlepší báseň bude odměněna a uveřejn
11
Hána Pinkasová >
Všimli jste si, že se jeden redaktor z našeho představovacího článku tak trochu ztratil? Ano, je to Hanka Pinkasová - shodou okolností také autorka onoho článku...
-Všeobecný znalec – není na světě předmětu, ve kterém by nevynikala, vytříbený humor, nezaměnitelný smích, ideální společník na osamělý ostrov – kvůli dobrým nápadům, pracovitosti a již zmíněnému humoru.
Velké díky patří našemu sponzorovi - společnosti „Pro lepší svět“.
Řešení hádanky z strany 5: 1. řešení „Je jisté, že mě oběsíte.“ Pokud soudce rozhodne, že jste měl pravdu, měl by Vás zastřelit. Ale to by jste pravdu neměl. A naopak. Pokud rozhodne, že jste lhal, pak by Vás měl oběsit, ale pak jste mluvil pravdu. 2. řešení: ,,Právě teď lžu.“ soudce se z toho asi taky nevymotá.. Redakce: Vojtěch Süsser, Matěj Konvalinka, Hana Pinkasová, Marie Svobodová, Zuzana Štemberková, Tereza Trojanová, Petr Kubát, Anna Stárková, Eva Bartošová, Jan Sadil, Dominik Sosnovec - kvinta 2014 Vydání: listopad 2014 22. ročník Cena: 20 Kč
